PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE
PÍSEMNÁ ZPRÁVA ZADAVATELE
podle § 217 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon“)
1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE O VEŘEJNÉ ZAKÁZCE A ZADAVATELI
1.1. Název veřejné zakázky: | „Projektová dokumentace Rekonstrukce objektu „E“ FF OU na ul. Československých legií 9, Moravská Ostrava – druhá etapa“ |
1.2. Identifikační údaje o zadavateli | |
Název: | Ostravská univerzita |
Sídlo: | Xxxxxxxxx 7, 701 03 Ostrava |
IČ: | 61988987 |
1.3. Veřejná zakázka podle předmětu: | Veřejná zakázka na služby |
1.4. Druh zadávacího řízení: | Otevřené řízení, nadlimitní |
2. PŘEDMĚT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
Předmětem veřejné zakázky je komplexní příprava projektové dokumentace a projektu interiéru, včetně odpovídající inženýrsko-investiční činnosti a autorského dozoru pro rekonstrukci části budovy „E“ Filozofické fakulty Ostravské univerzity na ul. Československých legií 9, Ostrava – Moravská Ostrava.
3. CELKOVÁ CENA SJEDNANÁ VE SMLOUVĚ
Celková cena sjednaná ve smlouvě uzavřené dne 2.12.2019 činí 4.540.000,- Kč bez DPH.
4. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE ÚČASTNÍKŮ
Nabídka č. 1
Obchodní firma: Atelier 99 s.r.o.
Sídlo: Purkyňova 71/99, 612 00 Brno – Královo Pole
Právní forma: společnost s ručením omezeným
IČ: 02463245
DIČ: CZ02463245
Nabídková cena bez DPH 3.840.000,- Kč
Nabídka č. 2
Obchodní firma: Energy Benefit Centre a.s.
Sídlo: Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 - Veleslavín
Právní forma: akciová společnost
IČ: 29029210
DIČ: CZ29029210
Nabídková cena bez DPH 1.965.000,- Kč
Nabídka č. 3
Obchodní firma: Ateliér Velehradský, s.r.o.
Sídlo: Libušino údolí 203/76, 623 00 Brno – Pisárky
Právní forma: společnost s ručením omezeným
IČ: 29263140
DIČ: CZ29263140
Nabídková cena bez DPH 4.800.000,- Kč
Nabídka č. 4
Obchodní firma: TECHNICO Opava s.r.o.
Sídlo: Hradecká 1576/51, 746 01 Opava - Předměstí
Právní forma: společnost s ručením omezeným
IČ: 25849204
DIČ: CZ25849204
Nabídková cena bez DPH 4.615.000,- Kč
Nabídka č. 5
Obchodní firma: SDRUŽENÍ ATELIÉRŮ – ATELIER XXXXXX –
projekce a inženýrská činnost, s.r.o. + XXXXXXX ATELIÉR s.r.o., za níž jedná na základě smlouvy o sdružení ATELIER XXXXXX
Xxxxx: Výstavní 2224/8, 709 00 Ostrava - Mariánské Hory
Právní forma: společnost s ručením omezeným
IČ: 25368931
DIČ: CZ25368931
Nabídková cena bez DPH 4.930.000,- Kč
Nabídka č. 6
Obchodní firma: MARPO s.r.o.
Sídlo: 28. října 66/201, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory
Právní forma: společnost s ručením omezeným
IČ: 41033078
DIČ: CZ41033078
Nabídková cena bez DPH 4.540.000,- Kč
5. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE VYLOUČENÝCH ÚČASTNÍKŮ
Nabídka č. 1
Obchodní firma: Atelier 99 s.r.o.
Sídlo: Purkyňova 71/99, 612 00 Brno – Královo Pole
Právní forma: společnost s ručením omezeným
IČ: 02463245
DIČ: CZ02463245
Nabídková cena bez DPH 3.840.000,- Kč
Odůvodnění rozhodnutí o vyloučení:
Zadavatel veřejné zakázky dne 1. 10. 2019 přípisem v souladu s ustanoveními § 46 a § 113 odst. 4 a souv. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon“), požádal, resp. vyzval výše uvedeného účastníka k objasnění a doplnění předložených údajů a o písemné zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny k výše uvedené veřejné zakázce.
Zadavatel přípis účastníkovi prokazatelně doručil skrze elektronický nástroj zadavatele v souladu s ust. § 211 zákona dne 1. 10. 2019. V přípise byla stanovena lhůta pro jeho vyjádření, resp. doplnění v délce 5 pracovních dnů. Dne 8. 10. 2019 uvedená lhůta marně uplynula, jelikož ze strany účastníka zadavatel neobdržel žádnou odpověď na svůj prokazatelně doručený přípis.
Na základě uvedeného zadavatel rozhodl dne 14.10.2019 o vyloučení účastníka Atelier 99 s.r.o. ze zadávacího řízení na předmětnou veřejnou zakázku, a to na základě ust. § 48 odst. 2 písm. b) zákona a ust. § 48 odst. 4 zákona, neboť zadavatelem vyžádané doklady nebyly účastníkem objasněny na základě žádosti zadavatele ve stanovené lhůtě, resp. nabídka účastníka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla po výzvě zadavatele zdůvodněna.
Nabídka č. 2
Obchodní firma: Energy Benefit Centre a.s.
Sídlo: Křenova 438/3, 162 00 Praha 6 - Veleslavín
Právní forma: akciová společnost
IČ: 29029210
DIČ: CZ29029210
Nabídková cena bez DPH 1.965.000,- Kč
Odůvodnění rozhodnutí o vyloučení:
Zadavatel veřejné zakázky dne 1. 10. 2019 přípisem v souladu s ustanoveními §§ 46 a 113 odst. 4 a souv. zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon“), požádal, resp. vyzval uvedeného účastníka k písemnému zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny. Tento přípis byl účastníkovi doručen skrze elektronický nástroj zadavatele v souladu s ustanovením § 211 zákona dne 1. 10. 2019.
Zadavatel dne 8. 10. 2019 (tedy v zachované pětidenní lhůtě) obdržel prostřednictvím elektronického nástroje zadavatele E-ZAK odpověď účastníka na žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny.
V poskytnutém vyjádření bylo v souladu s požadavky zadavatele potvrzeno, že účastník zajistí dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů vztahujících se k předmětu veřejné zakázky, jakož i pracovněprávních předpisů a kolektivních smluv vztahujících se na zaměstnance, kteří se budou podílet na plnění dotčené veřejné zakázky, jakož i skutečnost že účastník neobdržel neoprávněnou veřejnou podporu.
Ve své odpovědi účastník odmítl, že by v případě jeho nabídkové ceny šlo o cenu mimořádně nízkou, kdy se podle něj „nejedná o mimořádně nízkou nabídkovou cenu, ale o cenu soutěžní, v místě a čase (tj. v současné době na trhu projekčních prací) obvyklou“. Účastník se ohradil proti posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatelem poměrem jeho nabídkové ceny vůči ceně ostatních nabídek, resp. vůči předpokládané hodnotě veřejné zakázky, přičemž odůvodnění závěru zadavatele o mimořádně nízké nabídkové ceně považuje za „nedostatečné a tedy neoprávněné“. Ve vyjádření bylo dále uvedeno, že takový postup „je v rozporu s konstantní rozhodovací praxí Úřadu“. Ke své odpovědi účastník přiložil i závěry rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, resp. předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, z nichž dle účastníkova názoru vyplývá neoprávněnost postupu zadavatele. Konkrétně uvedl rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 11. 1. 2011, č. x. XXXX-S265/2010-18463/2010/530/RKr, rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 19. 9. 2011, č. x. XXXX-R26/2011–14851/2011/310-Asc, rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 9. 1. 2013, č. x. XXXX-S428/2012/VZ- 546/2013/512/Jon a rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 30. 10. 2013, č. x. XXXX-R24/2013/VZ- 21039/2013/31-0/PMa. Na základě výše citovaných závěrů Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je dle účastníkova názoru zjevné, že Žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny nesplňuje požadované náležitosti.
Zadavatel této argumentaci nepřisvědčil. Identifikace mimořádně nízké nabídkové ceny je věcí zadavatele. To ostatně konstatoval i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve svém rozhodnutí ze dne 9. dubna 2019, č. j. S0234/2018/VZ-10131/2019/542/VHU, v němž Úřad uvedl, že „posouzení, zda nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, je plně v kompetenci zadavatele.“ Zadavatel přitom trvá na tom, že nabídková cena účastníka představuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu.
Identifikovanou mimořádně nízkou nabídkovou cenu zadavatel legitimním a transparentním způsobem požadoval objasnit v souladu s ustanovením § 113 zákona, jakož i rozhodovací praxí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, Krajského soudu v Brně i Nejvyššího správního soudu. Namísto vysvětlení důvodů, které mají přesvědčit zadavatele, že účastník bude schopen za mimořádně nízkou cenu realizovat předmět veřejné zakázky, se zadavatel dočkal rozporování samotné skutečnosti identifikace mimořádně nízké nabídkové ceny zadavatelem.
Zadavatel účastníku v uvedené otázce nepřisvědčuje. Zadavatel připomíná, že hlavním účelem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je ochrana před příliš ambiciózními, nereálnými cenovými nabídkami, které by ve fázi realizace veřejné zakázky vedly logicky k tlaku vybraného dodavatele na cenovou změnu závazku, či dokonce k neprovedení realizace veřejné zakázky pro nereálné cenové podmínky vybraného dodavatele, na které zadavatel neuváženě přistoupil. Nejvyšší správní soud ve svém rozsudku ze dne 17.10.2012, č.j. 1 Afs 42/2012 – 51, v této souvislosti uvedl, že „[s]myslem institutu mimořádně nízké nabídkové ceny je ochrana zadavatele proti takovým uchazečům, kteří jednají s cílem zvítězit ve výběrovém řízení předložením ceny, za kterou není možno zakázku realizovat“.
Nabídková cena účastníka Energy Benefit Centre a.s. nadále v zadavateli vzbuzuje výraznou pochybnost, zda při předpokládaném objemu práce na projektu stavby (požadovaném plnění veřejné zakázky) zbyl účastníku Energy Benefit Centre a.s. prostor pro přiměřený zisk z realizace veřejné zakázky. Jestliže jeho nabídková cena byla hluboko pod zadavatelem legitimně stanovenou předpokládanou hodnotou veřejné zakázky (30,23%), výrazně se lišila od průměrně cenové hladiny účastníků zadávacího řízení (47,75%), a zadavateli se nedostalo přesvědčivého vysvětlení ohledně mimořádně nízké nabídkové ceny, které by jeho pochybnosti rozptýlilo, setrvává zadavatel na svém stanovisku, že nabídková cena účastníka představuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu ve smyslu ustanovení § 113 ve spojení s § 28 odst. 1 písm. o) zákona.
Pokud jde o závěry rozhodovací praxe, ze kterých účastník dovozuje, že odůvodnění závěru zadavatele o mimořádně nízké nabídkové ceně je „nedostatečné a tedy neoprávněné“, resp. že je zjevné, že žádost o zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny nesplňuje požadované náležitosti, tak byl ze strany účastníka citován jednak závěr rozhodnutí Úřadu ze dne 11. 1. 2011, č x. XXXX- S265/2010-18463/2010/530/RKr, potvrzeného rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 19. 9. 2011, č. x. XXXX-R26/2011–14851/2011/310-Asc. Zadavatel považuje v této souvislosti za nutné uvést, že uvedené rozhodnutí předsedy Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže bylo rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 7. 3. 2013, č. j. 62 Af 67/2011 – 78, zrušeno. Zrušující rozsudek Krajského soudu byl pak potvrzen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 20. května 2014, č. j. 2 Afs 23/2013 –
39. V navazujícím řízení o rozkladu bylo nadto zrušeno i účastníkem citované rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Vzhledem ke zrušení obou citovaných rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, resp. jeho předsedy, se zadavatel nedomnívá, že by byl povinen se k nim dále vyjadřovat. Nad rámec uvedeného si však zadavatel dovoluje upozornit na skutečnost, že sporná otázka byla v daných řízeních značně odlišná od situace v této věci. Hlavní otázkou totiž bylo v předmětných řízeních posouzení, zda je v souladu s ustanovením § 76 odst. 6 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, pokud zadavatel v rozhodnutí o vyloučení pouze odkáže na odborné posouzení, které si nechal vyhotovit, a toto posouzení učiní přílohou rozhodnutí o vyloučení, resp. oznámení o tomto rozhodnutí, či zda je nutné pro dodržení citovaného ustanovení inkorporace důvodů vyloučení přímo do rozhodnutí o vyloučení. Jelikož v této věci účastník zadávacího řízení napadá pouhou výzvu ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, resp. identifikaci takové nabídkové ceny, považuje zadavatel uvedená rozhodnutí za naprosto nepřiléhavá a nerozumí tomu, co jimi chtěl účastník zadávacího řízení prokázat.
Pokud jde o rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 9. 1. 2013, č. x. XXXX- S428/2012/VZ-546/2013/512/Jon a rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 30. 10. 2013, č. x. XXXX- R24/2013/VZ-21039/2013/31-0/PMa, tak v uvedeném rozhodnutí předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže mimo účastníkem citované závěry, dle kterých „nabídkovou cenu nelze považovat bez dalšího za mimořádně nízkou, pokud je ve výrazném nepoměru k ostatním cenám, ani pokud je výrazně nižší než předpokládaná hodnota předmětu veřejné zakázky“, rovněž uvádí, „že při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny se zadavatel nemůže řídit výlučně předpokládanou hodnotou veřejné zakázky, ale kromě předpokládané hodnoty veřejné zakázky musí také přihlížet k nabídkovým cenám jednotlivých uchazečů“, přičemž dále připomněl, že „i evropské právo s právní úpravou mimořádně nízké nabídkové ceny vycházející z porovnání nabídkových cen navzájem nadále počítá.“ Účastníkem citovanou větu je vzhledem k celkovému kontextu daného rozhodnutí tedy třeba interpretovat tak, že nabídkovou cenu nelze považovat bez dalšího za mimořádně nízkou, pokud je ve
výrazném nepoměru pouze ve vztahu k ostatním cenám, ale rovněž nepostačuje ani její pouhé porovnání ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné zakázky. Jinými slovy, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle názoru zadavatele odmítá, aby byla nabídková cena posuzována jen a pouze ve vztahu k předpokládané hodnotě či aby byla posuzována pouze a jen ve vztahu k nabídkám všech uchazečů. Ostatně v samotném rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 9.
1. 2013, č. x. XXXX-S428/2012/VZ-546/2013/512/Jon, byla řešena zejména problematika, zda může být při posouzení skutečnosti, zda nabídková cena nepředstavuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, užito porovnání nabídkových cen jednotlivých uchazečů navzájem. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže zde dospěl (navzdory námitkám zadavatele) k závěru, že při posouzení mimořádně nízké nabídkové ceny je potřeba přihlédnout i k této skutečnosti.
Tento závěr ovšem v námi zadávané veřejné zakázce nikdo nezpochybňuje. Na rozdíl od skutkového stavu v předmětném rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, zadavatel v této věci posuzoval případnou existenci mimořádně nízké nabídkové ceny jak ve vztahu k předpokládané hodnotě veřejné zakázky, tak zároveň i ve vztahu k nabídkám ostatních účastníků zadávacího řízení. Zadavatel souhlasí se závěry uvedených rozhodnutí a v této souvislosti uvádí, že zákon ve svém ustanovení § 28 odst. 1 písm. o) definuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu jako nabídkovou cenu nebo náklady uvedené účastníkem zadávacího řízení, „které se jeví jako mimořádně nízké ve vztahu k předmětu veřejné zakázky“. Užití slov předmět veřejné zakázky není příliš konkrétní. Nijak ovšem nevylučuje, aby se mimořádně nízká nabídková cena identifikovala mj. pomocí srovnání s nabídkovými cenami ostatních účastníků zadávacího řízení, neboť i vzájemné porovnání nabídkových cen vyjadřuje hodnotu předmětu veřejné zakázky. Slova „předmět veřejné zakázky“ ostatně užívaly v souvislostí s identifikací mimořádně nízké nabídkové ceny i dva dřívější zákony upravující veřejné zakázky (tj. zákon č. 137/2006 Sb. a zákon č. 40/2004 Sb.). Těmto dvěma předpisům předcházející zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek dokonce mimořádně nízkou nabídkovou cenu vysvětloval jako cenu „odchylující se výrazně od ostatních nabídkových cen“. I z tohoto důvodu je dle zadavatele porovnání nabídkové ceny s cenami všech uchazečů naprosto relevantní měřítko (byť jej nelze využívat samostatně).
Jelikož se ani jednoho neoprávněného postupu, tedy porovnání nabídkové ceny buď výlučně s předpokládanou hodnotou či výlučně s nabídkovými cenami ostatních uchazečů, zadavatel v tomto případě nedopustil, musí být odmítnuto účastníkovo tvrzení, že by zadavatel jednal v rozporu s rozhodovací praxí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Nebyly to přitom pouze odchylky od těchto dvou kritérií, které zadavatele vedly k přesvědčení, že nabídka účastníka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Zadavatel ke svému přesvědčení dospěl zejména s ohledem na velmi výraznou odchylku od těchto částek. Jak zadavatel uvedl již ve výzvě ke zdůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny, nabídková cena účastníka představuje toliko 30,23 % předpokládané hodnoty a ve vztahu k aritmetickému průměru nabídkových cen všech účastníků zadávacího řízení pak pouze 47,75
%. Nedosahuje-li nabídková cena ani třetiny zadavatelem legitimně stanovené předpokládané hodnoty a zároveň ani poloviny výše aritmetického průměru nabídkových cen všech účastníků zadávacího řízení, má s ohledem na tyto skutečnosti zadavatel existenci mimořádně nízké nabídkové ceny za dostatečně prokázanou ve vztahu k předmětu veřejné zakázky, jak požaduje ustanovení § 28 odst. 1 písm. o) zákona.
Dále účastník ve svém vyjádření upozornil, že „odůvodnění prostřednictvím ekonomických aspektů výrobního procesu, poskytovaných služeb nebo konstrukčních metod, použitých technických řešení nebo výjimečně příznivých podmínek, příp. originality stavebních prací, dodávek nebo služeb, je pouze v zákoně uvedenou možností, nikoli závazným obsahovým vymezením odůvodnění“.
K této námitce zadavatel uvádí, že nikterak nevyvrací, že skutečnosti uvedené v ustanovení § 113 odst. 5 zákona jsou pouze fakultativní možností, jak může účastník zadávacího řízení odůvodnit mimořádně nízkou nabídkovou cenu. Zadavatel však netvrdil, že by účastník musel obligatorně odůvodnit mimořádně nízkou nabídkovou cenu právě a pouze písm. a) až c) předmětného ustanovení, neboť ve výzvě užil stěžejní pojem tohoto ustanovení, tedy pojem „zejména“. Právě tento pojem je dle všeobecně známé právní nauky indikátorem demonstrativního výčtu, pomocí kterého zákonodárce určuje, že daný výčet není konečný (jako v případě výčtu taxativního) a existují i jiné skutečnosti v tom kterém ustanovení explicitně neuvedené (v tomto případě skutečnosti, kterými lze odůvodnit mimořádně nízkou nabídkovou cenu). Skutečnost že účastník pouze „může“ (a nikoli musí) odůvodnit mimořádně nízkou nabídkovou cenu pomocí skutečností zakotvených v písm. a) až c) ustanovení § 113 odst. 5 zákona podle názoru zadavatele plyne právě z užití slova „zejména“ ve výzvě. Nadto je tato problematika zcela pregnantně vyjádřena v zákoně a není zde tedy žádný prostor pro pochybnost o významu zadavatelem užitých slov.
Dále dle vyjádření účastníka účastník uvedl skutečnosti, na jejichž základě dospěl k nabídkové ceně. Z těchto skutečností bylo uvedeno, že „[o]cenění služeb, které jsou obsahem nabídky, bylo provedeno na základě dlouholetých zkušeností odborných pracovníků naší společnosti (jak v oblasti stavební projekce, tak v oblasti TZB bylo ocenění zpracováno autorizovanými architekty, resp. inženýry, kteří se podíleli na zpracování celé řady obdobných projektových dokumentací), a to i s využitím aktuálních konkrétních cenových nabídek celé řady odborných zpracovatelů jednotlivých profesí na obdobný rozsah plnění. Nabídková cena obsahuje veškeré náklady, spojené se zpracováním díla vč. finanční rezervy, režijních nákladů, zisku společnosti a veškerých nutných poplatků“.
Zadavatel v této souvislosti uvádí, že ani přes tato ujištění nemá vzhledem ke shora uvedeným významným odchylkám za prokázané, že by účastník zadávacího řízení za tuto nabídkovou cenu byl schopen splnit předmět veřejné zakázky. Zadavatel nijak nezpochybňuje odbornost ani zkušenosti pracovníků účastníka, nicméně nenabyl přesvědčení, že by nabídková cena zahrnovala odpovídající náklady spojené se zpracováním díla, včetně finanční rezervy, režijních nákladů, zisku účastníka a veškerých nutných poplatků.
Ze strany účastníka bylo dále argumentováno procentuální výší nabídkové ceny účastníka ve vztahu k předpokládaným investičním nákladům akce. Dle propočtů účastníka tvoří výše nabídkové ceny účastníka cca 3,8 % předpokládaných investičních nákladů akce (dle Průvodní zprávy studie, zpracované společností 51,4 mil. Kč bez DPH), což lze dle názoru účastníka v současné době považovat za standardní úroveň soutěžní cenové nabídky obdobných projektových prací. Toto tvrzení bylo ze strany účastníka dokládáno několika konkrétními účastníkovi známými příklady. V této souvislosti též účastník uvedl, že „od standardní cenové úrovně projektových prací se spíše odchyluje jak předpokládaná hodnota předmětné veřejné zakázky (cca 12,6 % předpokládaných investičních nákladů), tak cenová úroveň ostatních nabídek (cca 7,5 – 9,6 % předpokládaných investičních nákladů)“.
Zadavatel se nedomnívá, že by poměr nabídkové ceny na přípravu projektové dokumentace vůči předpokládaným investičním nákladům celé akce představoval věrohodné měřítko pro odůvodnění mimořádně nízké nabídkové ceny účastníka zadávacího řízení. Zákon jej neuvádí ani jako kritérium, pomocí kterého by měla být cena účastníků zadávacího řízení posuzována, nadto uvedený poměr už vůbec neodpovídá na otázku, zda by v případě vybrání účastníka za dodavatele mohl zadavatel očekávat úspěšné splnění předmětu veřejné zakázky bez komplikací či nákladů na vícepráce. Byť může u některých veřejných zakázek poměr nabídkové ceny projektových prací vůči předpokládaným investičním nákladům celé akce představovat obdobné hodnoty, zadavatel nesouhlasí s tím, že by se poměr musel u všech zakázek pohybovat právě v účastníkem uvedeném rozpětí hodnot, neboť každá veřejná zakázka je jedinečná a poměr může i značně odlišný od tohoto rozpětí.
Závěrem vyjádření účastník uvedl, že „neexistuje v oblasti projektových prací žádná jakoukoliv právní normou specifikovaná standardní cenová úroveň, která by byla obdobou např. ceníku stavebních prací (RTS, URS apod.). V případě zde uvedené předpokládané hodnoty veřejné zakázky lze dle její výše usuzovat, že byla pravděpodobně stanovena na základě Výkonového a honorářového řádu, příp. obdobným postupem. Zde je na místě upozornit, že schválení Výkonového a honorářového řádu bylo napadeno ze strany ÚOHS. […] V případě stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky dle Výkonového a honorářového řádu je tedy třeba tento postup označit za chybný ze strany zadavatele.“ K této námitce zadavatel uvádí, že výše uvedené námitky představují pouhou bezdůvodnou spekulaci, přičemž navíc účastník zadávacího řízení ani nevysvětlil, na jakém základě k tomuto závěru dospěl. Zadavatel nevidí racionální důvod, proč účastník zadávacího řízení napadá stanovení předpokládané hodnoty, namísto toho, aby se věnoval odůvodnění výše své mimořádně nízké nabídkové ceny, ke kterému byl zadavatelem v souladu s ustanovením § 113 odst. 4 zákona vyzván. Zadavatel nicméně na tomto místě uvádí, že stanovení předpokládané hodnoty proběhlo v souladu se zákonem a na správnosti výše předpokládané hodnoty i nadále trvá.
Nad výše uvedené si zadavatel dovoluje upozornit, že tvrdí-li účastník, že spor „byl následně řešen jak Krajským soudem v Brně, tak Nejvyšším správním soudem, přičemž obě tyto nezávislé soudní instituce jednoznačně potvrdily závěry ÚOHS o nezákonnosti a neplatnosti Honorářového řádu“, pak účastníkem uváděné skutečnosti neodpovídají pravdě. Je sice pravdou, že Úřad pro ochranu hospodářské soutěže původně v rozhodnutí ze dne 15. 12. 2003, č.j. S 188/03-7531/03-ORP, rozhodl, že Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě (dále jen „Komora“) porušila vydáním Výkonového a honorářového řádu ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o ochraně hospodářské soutěže“) a že je „schválení Výkonového a honorářového řádu zakázaným a neplatným rozhodnutím sdružení podnikatelů, které může vést k narušení hospodářské soutěže“, přičemž tento závěr potvrdil
předseda Úřadu rozhodnutím ze dne 9. 3. 2005, č.j. R 1/2004, jakož i Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 16. 5. 2006, č.j. 31 Ca 29/2005. Nejvyšší správní soud ovšem rozsudkem ze dne 24. 9. 2007, č.j. 5 As 55/2006, zrušil rozsudek Krajského soudu a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Rozhodně tedy nedošlo k tomu, že by Nejvyšší správní soud „jednoznačně potvrdil závěry ÚOHS“. Rozhodnutí Nejvyššího správního soudu bylo dokonce publikováno ve Sbírce rozhodnutí Nejvyššího správního soudu pod č. 1445/2008. S ohledem na vázanost krajského soudu závěrem Nejvyššího správního soudu podle ustanovení § 110 odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů, následně Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 28. 2. 2008, č.j. 62 Ca 48/2007, uzavřel, že vydáním Výkonového a honorářového řádu, jednala Komora na základě výjimky ze zákazu vyjádřeného v § 3 odst. 1 zákona o ochraně hospodářské soutěže a její jednání není zakázanou dohodou narušující hospodářskou soutěž podle § 3 odst. 1 tohoto zákona. Právě tento závěr je konečný a závazný. Není tedy pravdou, že by Výkonový a honorářový řád byl nezákonný a neplatný. Lze tak uzavřít, že i v případě, že by zadavatel stanovení předpokládané hodnoty veřejné zakázky provedl na základě Výkonového a honorářového řádu, nebylo by možné tento postup označit „za chybný ze strany zadavatele“, jak uvádí účastník ve svém vyjádření.
Vzhledem ke všemu shora uvedenému zadavatel považuje účastníkovu nabídkovou cenu i nadále za mimořádně nízkou ve smyslu ustanovení § 28 odst. 1 písm. o) zákona ve spojení s ustanovením § 113 a zároveň považuje zdůvodnění účastníka mimořádně nízké nabídkové ceny za neopodstatněné. Zadavatel nenabyl přesvědčení, že by za nabídkovou cenu účastníka bylo možné předmět veřejné zakázky bezpečně realizovat.
Z tohoto důvodu zadavateli nezbylo, než přistoupit k vyloučení účastníka Energy Benefit Centre a.s. v souladu s ustanovením § 48 odst. 4 zákona, a to i s ohledem na zásady 3E, neboť jeho nabídka obsahuje mimořádně nízkou nabídkovou cenu, která nebyla po výzvě zadavatele zdůvodněna opodstatněným způsobem.
6. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE VYBRANÉHO DODAVATELE, S NÍMŽ BYLA UZAVŘENA SMLOUVA
Obchodní firma: MARPO s.r.o.
Sídlo: 28. října 66/201, 709 00 Ostrava – Mariánské Hory
Právní forma: společnost s ručením omezeným
IČ: 41033078
DIČ: CZ41033078
Údaje z nabídky vybraného dodavatele, které byly předmětem hodnocení nabídek:
• Nabídková cena bez DPH: 4.540.000,- Kč
• Zkušenost členů realizačního týmu
Účastníku MARPO s.r.o. byly započítány zkušenosti hlavního projektanta realizované pro subjekty Kotva Invest s.r.o. (Novostavba bytového domu; BD Kotlářova, Ostrava – Zábřeh), Ostravská univerzita (Kompletní rekonstrukce objektu na xx. Xxxxxxxxxxxxx 00 x Xxxxxxx), Divadlo Xxxxxx Xxxxxx, Ostrava (Kompletní rekonstrukce divadla), VŠB-TU Ostrava (Celková rekonstrukce fakulty BI pavilon F+I) a VŠB-TU Ostrava (Celková rekonstrukce fakulty BI pavilon D). Ke zkušenostem hlavního projektanta realizované pro subjekty Městská nemocnice, Ostrava Fifejdy (Kompletní rekonstrukce traumatologického centra), Ostravská univerzita (Zřízení multifunkčních prostor v objektu E FF Ostravské univerzity v Ostravě v Ostravě), Gymnázium, ZŠ a MŠ Hello, s.r.o., Čs. exilu 23, Ostrava – Poruba (Kompletní rekonstrukce a nástavba objektu gymnázia), Slezská univerzita v Opavě (Rekonstrukce velkého a malého sálu obchodně podnikatelské fakulty v Karviné) a VŠB-TU Ostrava (Celková rekonstrukce fakulty BI pavilon A, B, E, I) hodnoticí komise nemohla přihlédnout, neboť maximální počet zkušeností byl 5. Za tyto základní zkušenosti získal uchazeč celkem 20 bodů (5x4) a navíc získal celkem 18 bodů (9x2), jelikož všechny uvedené zkušenosti zahrnovaly dodatečné vlastnosti interiéry, zkušenosti realizované pro Ostravskou univerzitu (Kompletní rekonstrukce objektu na xx. Xxxxxxxxxxxxx 00 v Ostravě) a pro Divadlo Xxxxxx Xxxxxx, Ostrava (Kompletní rekonstrukce divadla) zahrnovala navíc dodatečnou vlastnost podkroví a zkušenosti realizované pro VŠB-TU
Ostrava (Celková rekonstrukce fakulty BI pavilon F+I) a VŠB-TU Ostrava (Celková rekonstrukce fakulty BI pavilon D) zahrnovaly navíc dodatečnou vlastnost coworkingové centrum. Vzhledem k tomu získal hlavní projektant celkem 38 bodů.
Projektantu účastníka MARPO s.r.o. byly započítány hodnoticí komisí zkušenosti realizované pro subjekty Ostravská univerzita (Kompletní rekonstrukce objektu na xx. Xxxxxxxxxxxxx 00 v Ostravě), Divadlo Xxxxxx Xxxxxx, Ostrava (Kompletní rekonstrukce divadla), VŠB-TU Ostrava (Celková rekonstrukce fakulty BI pavilon F+I), VŠB-TU Ostrava (Celková rekonstrukce fakulty BI pavilon D) a PPS Kania s.r.o. (Novostavba domu sociálních služeb Hornolidečska). Ke zkušenostem projektanta realizované pro subjekty Kotva Invest s.r.o. (Novostavba bytového domu; BD Kotlářova, Ostrava – Zábřeh), Městská nemocnice, Ostrava Fifejdy (Kompletní rekonstrukce traumatologického centra), Ostravská univerzita (Zřízení multifunkčních prostor v objektu E FF Ostravské univerzity v Ostravě v Ostravě), Gymnázium, ZŠ a MŠ Hello, s.r.o., Čs. exilu 23, Ostrava – Poruba (Kompletní rekonstrukce a nástavba objektu gymnázia), Slezská univerzita v Opavě (Rekonstrukce velkého a malého sálu obchodně podnikatelské fakulty v Karviné), VŠB-TU Ostrava (Celková rekonstrukce fakulty BI pavilon A, B, E, I) a Atelier Xxxxxx s.r.o. (Rekonstrukce budovy C zámku v Paskově) hodnoticí komise nemohla přihlédnout, neboť maximální počet zkušeností byl 5. Za tyto základní zkušenosti získal uchazeč celkem 20 bodů (5x4) a navíc získal celkem 20 bodů (10x2), jelikož všechny uvedené zkušenosti zahrnovaly dodatečné vlastnosti interiéry, zkušenosti realizované pro Ostravskou univerzitu (Kompletní rekonstrukce objektu na xx. Xxxxxxxxxxxxx 00 v Ostravě), pro Divadlo Xxxxxx Xxxxxx, Ostrava (Kompletní rekonstrukce divadla) a pro PPS Kania s.r.o. (Novostavba domu sociálních služeb Hornolidečska) zahrnovaly navíc dodatečnou vlastnost podkroví a zkušenosti realizované pro VŠB-TU Ostrava (Celková rekonstrukce fakulty BI pavilon F+I) a VŠB-TU Ostrava (Celková rekonstrukce fakulty BI pavilon D) zahrnovaly navíc dodatečnou vlastnost coworkingové centrum. Vzhledem k tomu získal projektant celkem 40 bodů.
Dohromady tak hodnoticí komise přidělila účastníku MARPO s.r.o. 78 bodů, které po vynásobení tohoto součtu koeficientem 0,3 (neboť dle zadávací dokumentace měla být tomuto dílčímu hodnoticímu kritériu přidělena hodnota 30 %) činily definitivních 23,40 bodů.
Odůvodnění výběru dodavatele:
Nabídky byly v souladu se způsobem hodnocení uvedeným v zadávací dokumentaci hodnoceny podle jejich ekonomické výhodnosti. Nabídky byly tedy hodnoceny na základě nejvýhodnějšího poměru nabídkové ceny a kvality, kdy kritériem kvality byla Zkušenost členů realizačního týmu.
V celkovém hodnocení získal vybraný dodavatel nejvyšší počet bodů, tudíž byla jeho nabídka vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, a proto byl tento dodavatel dle § 122 odst. 1 zákona vybrán k uzavření smlouvy s tím, že podmínky účasti v zadávacím řízení a ostatní zadávací podmínky v plném rozsahu splnil.
7. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE PODDODAVATELŮ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY
Zadavateli nejsou poddodavatelé vybraného dodavatele známi.
8. ODŮVODNĚNÍ NEROZDĚLENÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY NA ČÁSTI
Zadavatel nerozdělil veřejnou zakázku na části, neboť předmět veřejné zakázky je jednotné povahy.
Xxxxxxx, Ph.D.
doc. Mgr. Xxxxxx
Digitálně podepsal doc. Mgr. Xxxxxx Xxxxxxx, Ph.D.
Datum: 2019.12.05
21:09:24 +01'00'
Doc. Mgr. Xxxxxx Xxxxxxx, Ph.D. |
děkan Filozofické fakulty Ostravské univerzity |