VŠEOBECNÁ SMLOUVA
VŠEOBECNÁ SMLOUVA
O POUŽÍVÁNÍ NÁKLADNÍCH VOZŮ
VSP
Znění platné k 1.1.2020
OBSAH | ||
Strana | ||
ÚVOD | ......................................................................................................... | 4 |
KAPITOLA I | PŘEDMĚT, OBLAST POUŽITÍ, VYPOVĚZENÍ, DALŠÍ ROZVOJ SMLOUVY, VYLOUČENÍ SMLUVNÍ STRANY............................... | 5 |
Článek 1 | Předmět ........................................................................................ | 5 |
Článek 2 | Oblast použití ................................................................................ | 5 |
Článek 3 | Vypovězení ................................................................................... | 5 |
Článek 4 | Další rozvoj smlouvy ..................................................................... | 5 |
Článek 5 | Vyloučení smluvní strany .............................................................. | 5 |
Článek 6 | volný ............................................................................................. | 6 |
KAPITOLA II | PRÁVA A POVINNOSTI DRŽITELE VOZU ................................. | 6 |
Článek 7 | Technická způsobilost a údržba vozů ........................................... | 6 |
Článek 8 | Nápisy na vozech, identifikace vozů ............................................. | 6 |
Článek 9 | Dispoziční právo držitele vozu ...................................................... | 6 |
KAPITOLA III | POVINNOSTI A PRÁVA ŽELEZNIČNÍCH DOPRAVNÍCH PODNIKŮ ..................................................................................... | 6 |
Článek 10 | Převzetí vozů ................................................................................ | 6 |
Článek 11 | Odmítnutí vozů .............................................................................. | 6 |
Článek 12 | Zacházení s vozy .......................................................................... | 7 |
Článek 13 | Lhůty pro přepravu vozů a odpovědnost ....................................... | 7 |
Článek 14 | Dispozice na prázdné vozy ........................................................... | 7 |
Článek 15 | Informace držiteli vozu .................................................................. | 8 |
Článek 16 | Předání vozů třetím osobám ......................................................... | 8 |
Článek 17 | Převzetí vozů třetích držitelů ......................................................... | 8 |
KAPITOLA IV | ZJIŠŤOVÁNÍ A PROJEDNÁVÁNÍ ŠKOD NA VOZECH V PÉČI ŽELEZNIČNÍHO DOPRAVNÍHO PODNIKU .................... | 8 |
Článek 18 | Zjišťování škod .............................................................................. | 8 |
Článek 19 | Projednávání škod ........................................................................ | 9 |
Článek 20 | Projednávání ztracených vozů a ztracených oddělitelných součástí ........................................................................................ | 10 |
Článek 21 | Zacházení s podvozky ................................................................ | 10 |
KAPITOLA V | ODPOVĚDNOST PŘI ZTRÁTĚ NEBO POŠKOZENÍ VOZU ....... | 10 |
Článek 22 | Odpovědnost používajícího železničního dopravního podniku ..... | 10 |
Článek 23 | Výše odškodnění .......................................................................... | 11 |
Článek 24 | Odpovědnost předchozího uživatele ............................................. | 11 |
Článek 25 | Povinnost minimalizace škod ........................................................ | 11 |
Článek 26 | Likvidace škod .............................................................................. | 11 |
KAPITOLA VI | ODPOVĚDNOST ZA ŠKODY ZPŮSOBENÉ VOZEM ................. | 12 |
Článek 27 | Princip odpovědnosti ..................................................................... | 12 |
KAPITOLA VII | ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCŮ A OSTATNÍCH OSOB ....... | 12 |
Článek 28 | Princip odpovědnosti ..................................................................... | 12 |
KAPITOLA VIII | OSTATNÍ USTANOVENÍ ............................................................. | 12 |
Článek 29 | Nakládací směrnice ...................................................................... | 12 |
Článek 30 | Vystavení faktur, platby a úroky z prodlení.................................... | 12 |
Článek 31 | Povinnost náhrady škod ................................................................ | 13 |
Článek 32 | Místo soudu .................................................................................. | 13 |
Článek 33 | Promlčení ...................................................................................... | 13 |
Článek 34 | Jazyky ........................................................................................... | 13 |
Článek 35 | Platnost ......................................................................................... | 13 |
P Ř Í L O H Y
Příloha 1 Seznam zúčastněných držitelů vozů a železničních dopravních podniků
Příloha 2 Základní pojmy
Příloha 3 Vozový list
Příloha 4 Protokol o poškození nákladního vozu
Příloha 5 Výpočet náhrady nákladního vozu nebo podvozku v případě ztráty nebo poškození
Příloha 6 Odškodnění za znemožnění používání vozu
Příloha 7 Náhradní součásti
Příloha 8 Jednací řád k používání a dalšímu rozvoji VSP
Příloha 9 Technické podmínky pro výměnu nákladních vozů mezi
železničními dopravními podniky
Příloha 10 Běžná a preventivní údržba
Příloha 11 Nápisy a značky na nákladních vozech
Příloha 12 Katalog poškození vozů
Příloha 13 Seznam závad, které budou odstraněny železničním dopravním podnikem na místě vyřazení vozu nebo v jeho bezprostřední blízkosti
Příloha 14 Dodatečné podmínky pro použití vozů v trajektové přepravě a výměnném provozu mezi široko- a normálněrozchodnou sítí
Příloha 15 Hlášení kilometrického proběhu
Příloha 16 Technické údaje o vozech
ÚVOD
Používání nákladních vozů jako dopravního prostředku železničními dopravními podniky (ŽDP)* si vyžaduje vytvoření smluvních ustanovení, která budou definovat práva a povinnosti všech smluvních partnerů.
Pro zajištění bezpečnosti a za účelem zvýšení efektivnosti a konkurenceschopnosti železniční nákladní přepravy, se držitelé vozů* a železniční dopravní podniky, jejichž seznam je uveden v Příloze 1, dohodli na uplatňování ustanovení této
VŠEOBECNÉ SMLOUVY O POUŽÍVÁNÍ NÁKLADNÍCH VOZŮ (VSP).
* v tomto textu odkazuje znak * na Přílohu 2 “Základní pojmy”
KAPITOLA I
PŘEDMĚT, OBLAST POUŽITÍ, VYPOVĚZENÍ, DALŠÍ ROZVOJ SMLOUVY, VYLOUČENÍ SMLUVNÍ STRANY
Článek 1: Předmět
1.1 Tato smlouva a její přílohy stanoví podmínky předávání nákladních vozů k jejich používání jako dopravních prostředků ve vnitrostátní a mezinárodní železniční nákladní přepravě podle platné Úmluvy COTIF.
Komerční podmínky používání nákladních vozů nejsou předmětem této smlouvy.
1.2 Ustanovení této smlouvy platí mezi držiteli vozů a železničními dopravními podniky jako uživateli vozů.
1.3 Používání zahrnuje ložený běh a prázdný běh, jakož i případy, při kterých se vůz nachází v péči smluvního železničního dopravního podniku.
1.4 Používání a péče o vůz začíná jeho převzetím železničním dopravním podnikem a končí odevzdáním vozu držiteli nebo jiné oprávněné osobě, např. jinému smluvnímu železničnímu dopravnímu podniku, smluvnímu příjemci přepravovaného zboží nebo vlečkaři oprávněnému k převzetí vozu.
Článek 2: Oblast použití
2.1 Tato smlouva platí pro mezinárodní železniční přepravu podle Jednotných právních předpisů CUV (Přípojek D k COTIF 1999) a pro vnitrostátní železniční přepravu podle případně platných národních předpisů, pokud je to přípustné.
2.2 Přistoupení ke smouvě je účinné k prvnímu dni následujícícho měsíce, pokud žádost o přistoupení ke smlouvě byla předána Kanceláři VSP nejméně dva týdny předtím.
2.3 Ustanovení této vícestranné smlouvy platí mezi smluvními stranami, pokud se mezi sebou nedohodnou jinak.
2.4 Kancelář VSP zveřejňuje seznam smluvních stran (Příloha 1 na webových stránkách xxx.xxxxxxxxx.xxx) a aktualizuje jej měsíčně, vždy k 1. daného měsíce.
Článek 3: Vypovězení
3.1 Každá smluvní strana může svou účast na smlouvě vypovědět ke konci každého kalendářního roku, a to písemným prohlášením adresovaným Kanceláři VSP v termínu minimálně šesti měsíců předem. Kancelář VSP došlou výpověď a datum její účinnosti oznámí všem smluvním stranám spolu s měsíčním vydáním seznamu podle článku 2.4.
3.2 Navíc může každá smluvní strana vypovědět účast na smlouvě, pokud hlasovala proti navrženým změnám, a to ke dni nabytí účinnosti takové přijaté změny. Vypovězení musí být provedeno písemným oznámením zaslaným Kanceláři VSP, a to v průběhu šesti týdnů od nabytí účinnosti změny, přijaté většinou smluvních stran.
Článek 4: Další rozvoj smlouvy
Změny VSP se provádějí podle Jednacího řádu (Příloha 8), který vydávají smluvní strany. Xxxxxxxx VSP má za úkol provádět redakční a koordinační práce, týkající se aktualizace VSP.
Článek 5: Vyloučení smluvní strany
Je-li smluvní strana v prodlení s úhradou zálohové platby na náklady vedení Kanceláře VSP, vypočítané podle Přílohy 8, část I, bod 12, ve výši větší než 100 EUR přes výzvy k úhradě déle než šest měsíců, a po opětovné výzvě k úhradě neuhrazenou částku nezaplatí během dvou měsíců po odeslání této výzvy, bude její vyloučení z okruhu smluvních stran oznámeno v měsíčně vydávaném seznamu podle čl. 2.4. Tím se dotyčná smluvní strana stává třetí osobou ve smyslu čl. 16 a 17.
Článek 6: (volný)
KAPITOLA II
PRÁVA A POVINNOSTI DRŽITELE VOZU
Článek 7: Technická způsobilost a údržba vozů
7.1 Držitel vozu se musí starat o to, aby jeho vozy byly technicky způsobilé* podle národních a mezinárodních zákonů a vyhlášek platných v době schválení vozu a aby během doby svého používání technicky způsobilými zůstaly.
7.2 Držitel musí zajistit, že jeho vozy jsou udržovány podle platných zákonů, vyhlášek a závazných norem. Zejména musí určit certifikovaný sibjekt odpovědný za údržbu (SOÚ) a zajistit, že toto ECM plní všechny své povinné úlohy.
Držitel poskytne používajícícmu ŽDP na vyžádání neodkladně dostatečné informace o údržně (včetně podkladů o údržbě a doklady o vykonání údržby) a provozních omezeních, která jsou nutná a dostačující pro bezpečný provoz.
7.3 Držitel vozu povoluje železničním dopravním podnikům provádění všech potřebných kontrol na jeho vozech, zejména těch, které jsou uvedeny v Příloze 9.
7.4 Držitel musí železničnímu dopravnímu podniku včas poskytnout informace nutné k bezpečnému železničnímu provozu a to v elektronické formě. Poskytnutí těchto informací a případně dalších údajů se řídí přílohou č. 16.
Článek 8: Nápisy na vozech, identifikace vozů
Bez ohledu na platné předpisy, jsou vozy opatřeny následujícími nápisy:
- označení držitele vozu;
- nápisy a značky na vozech podle Přílohy 11;
- případně domovská stanice nebo zeměpisná zóna*.
Článek 9: Dispoziční právo držitele vozu
9.1 Držitel vozu má právo disponovat se svými vozy. Držitel může jednat ve smyslu této smlouvy prostřednictvím jím pověřených třetích stran. V případě pochybností se považují pokyny držitele za rozhodující i v případě, že třetí strana tvrdící, že je pověřena, podává odlišné pokyny.
9.2 Mimo případy, týkající se bezpečnosti, je pouze držitel vozů oprávněn dávat železničním dopravním podnikům pokyny pro používání svých vozů.
9.3 Držitel vozů dává železničním dopravním podnikům včas potřebné pokyny pro přepravu prázdných vozů.
9.4 Žádosti držitele, aby vozy nebyly předávány některým členským železničním dopravním podnikům nebo třetím osobám, je třeba vyhovět.
KAPITOLA III
POVINNOSTI A PRÁVA ŽELEZNIČNÍCH DOPRAVNÍCH PODNIKŮ
Článek 10: Převzetí vozů
Za předpokladu, že držitel vozu plní své povinnosti podle Xxxxxxxx XX, přejímají smluvní železniční dopravní podniky vozy v rámci své komerční nabídky*.
Článek 11: Odmítnutí vozů
Smluvní železniční dopravní podnik může vozy odmítnout, pokud
- příslušný státní úřad zakázal jejich převzetí;
- železniční dopravní podnik nemůže dočasně tyto vozy převzít z provozních důvodů;
- mimořádné okolnosti, které nazávisí na železničním dopravním podniku (zvl. v případě vyšší moci), dočasně brání jejich převzetí;
- stav vozu neodpovídá platným technickým předpisům a předpisům pro údržbu, jakož i platným nakládacím směrnicím ;
- jiné podstatné důvody, které mohou ohrozit bezpečný provoz vozu; tyto důvody musí být sděleny držiteli.
Železniční dopravní podnik nesmí odmítnout své vlastní vozy pokud jsou prázdné a schopné provozu.
Článek 12: Zacházení s vozy
Každý železniční dopravní podnik musí s vozy zacházet pečlivě a hospodárně a provádět předepsané kontroly podle Přílohy 9. Musí provádět zejména kontroly, týkající se bezpečnosti, ve stejném rozsahu u všech vozů bez ohledu na to, kdo je jejich držitelem. Náklady na běžnou kontrolu nebudou držitelům zvlášť účtovány.
Článek 13: Lhůty pro přepravu vozů a odpovědnost
13.1 Lhůty pro přepravu ložených vozů závisí na přepravních lhůtách pro přepravované zboží. Lhůty pro přepravu prázdných vozů musí být dohodnuty. Nebudou-li takové lhůty dohodnuty, platí lhůty vyplývající z článku 16 CIM pro vozové zásilky.
13.2 Používající železniční dopravní podnik neodpovídá za překročení lhůt pro přepravu vozů, pokud k němu došlo z důvodu:
- zavinění držitele,
- příkazu držitele, z něhož nevyplynula chyba používajícího železničního dopravního podniku,
- vady na voze nebo nákladu,
- okolností, které používající železniční dopravní podnik nemohl odvrátit a jejichž následkům nemohl předejít,
- oprávněného odmítnutí vozu nebo zásilky podle článku 11.
13.3 Jsou-li tyto lhůty překročeny, může držitel vozu požadovat od železničního dopravního podniku, odpovědného za toto překročení, náhradu za znemožnění používání vozu. Není-li dohodnuto jinak, výše náhrady za znemožnění používání vozu se určí podle Přílohy 6. Toto odškodnění, zvýšené o odškodnění v případě poškození vozu podle článku 23.2, nesmí překročit částku zaplacenou v případě ztráty vozu. Odškodnění bude zahrnuto k odškodnění v případě ztráty, poskytnutému podle článku 20.3 nebo 23.1.
Článek 14: Dispozice na prázdné vozy
14.1 Železniční dopravní podnik provede v rámci své komerční nabídky pokyny držitele, týkající se přepravy prázdných vozů.
14.2 Pro přepravu prázdných vozů jsou použity následující dokumnety podle příohy 3:
− Vozový list
− Výplatní účet
− Dodatečná dispozice
− Zpráva o komplikaci při přepravě
− Zpráva o komplikaci při předávce
Tyto dokumenty mohou být vystaveny v paírové nebo elektronické podobě.
Nákladní list a přiložené doprovodné dokumenty jsou vyplněny elektronickou formou. Postup, který je dohodnut mezi stranami přepravní smlouvy pro vytvoření elektronického nákladního listu a doprovodných příloh musí zajistit, že údaje obsažené v této dokumentaci jsou v okamžiku vystavení kompletní a relevantní. Postup, který je dohodnut mezi stranami přepravní smlouvy pro doplnění nebo změnu nákladního listu musí tyto změny provádět rozeznatelně. Rovněž musí také zůstat zachovány původní údaje, které byly v nákladním listě. Elektronický nákladní list musí být autorizován. Tato autorizace může být provedena elektronickým podpisem nebo jinou vhodnou metodou.
Způsoby použití těchto dokumentů v papírové nebo elektronické podobě jsou uvedeny v Průvodci vozovým listem CUV (GLW–CUV), který vydal Mezinárodní železniční přepravní výbor (CIT).
14.3 Nedá-li držitel nejpozději do vrácení vyloženého vozu používajícím železničním dopravním podnikem pokyny, je železniční dopravní podnik povinen vůz vrátit do domovské stanice nebo zeměpisné zóny nebo do předem dohodnuté stanice.
Článek 15: Informace držiteli vozu
Používající ŽDP sdělí držiteli včas informace k provozu jeho vozů podle platných národních a mezinárodních zákonů a vyhlášek.
Článek 16: Předání vozu třetím osobám
Železniční dopravní podnik, který předá vůz třetí osobě bez souhlasu držitele, odpovídá držiteli za škody z toho vzniklé. Odpovědnost třetích osob zůstává nedotčena.
Článek 17: Převzetí vozů třetích držitelů
Tato smlouva platí pro vozy, jejichž držitelé nejsou členové VSP, pokud tyto vozy byly akceptovány prvním smluvním ŽDP (převzetím nebo výměnou).
V tomto případě vystupuje ŽDP, který vůz jako první převzal pro tento běh a následný prázdný běh pro všechny ostatní smluvní strany VSP jako držitel vozu. Tato skutečnost bude ve vozovém listě CUV odpovídajícím způsobem uvedena.
KAPITOLA IV
ZJIŠŤOVÁNÍ A PROJEDNÁVÁNÍ ŠKOD NA VOZECH V PÉČI ŽELEZNIČNÍHO DOPRAVNÍHO PODNIKU
Článek 18: Zjišťování škod
18.1 Železniční dopravní podnik, který zjistí, předpokládá nebo mu bylo držitelem nahlášeno poškození vozu, příp. ztráta nebo poškození oddělitelných součástí, uvedených na voze, vystaví neprodleně, pokud možno v přítomnosti držitele vozu, Protokol o poškození nákladního vozu (Příloha 4), ve kterém uvede druh poškození nebo ztráty, případně příčinu poškození a dobu jeho vzniku.
18.2 Může-li být vůz i přes poškození, případně ztrátu součástí nadále používán, není nutná přítomnost držitele vozu při zjišťování.
18.3 Železniční dopravní podnik zašle neprodleně kopii Protokolu o poškození nákladního vozu držiteli vozu.
18.4 Pokud držitel zjištění v Protokolu o poškození nákladního vozu neakceptuje, může požadovat, aby byl druh, příčina a rozsah poškození zjištěn odborníkem, kterého určí smluvní strany nebo soud. Další postup se řídí podle práva státu, kde se zjištění provádí.
18.5 Nemůže-li být vůz na základě svého poškození, případně ztráty součástí dále přepravován nebo používán, zašle železniční dopravní podnik držiteli vozu neprodleně minimálně následující údaje:
- číslo vozu;
- stav vozu (ložený nebo prázdný);
- datum a místo vyřazení;
- důvod vyřazení;
- adresu vyřizující služebny;
- předpokládanou dobu vyřazení vozu z provozu (do 6 pracovních dní; nad 6 pracovních dní).
Článek 19: Projednávání škod
19.1 Železniční dopravní podnik zajistí zprovoznění vozu podle ustanovení Přílohy 10.
Převýší-li náklady na opravu částku 850 EURO, je – kromě výměny brzdových zdrží nebo při použití přílohy 13 železničním dopravním podnikem – nutný předběžný souhlas držitele vozu. Pokud držitel neodpoví do 2 pracovních dnů (vyjma sobot), oprava se provede.
19.2 Překročí-li náklady na opravu zůstatkovou hodnotu vozu, vypočtenou podle Přílohy 5, považuje se vůz za ekonomicky neopravitelný.
19.3 Pokud závady neovlivňují provozuschopnost vozu, ale ztěžují jeho používání, může železniční dopravní podnik provést práce na zprovoznění vozu až do maximální částky 850 EURO bez souhlasu držitele vozu.
Železniční dopravní podnik může být po dohodě s držitelem vozu oprávněn provést doda- tečné práce.
19.4 ŽDP, který realizuje údržbu podle Přílohy 10, ověří na základě dotazu u opravny zda a jak byly provedeny objednané práce.
Pokud by se po údržbě vyskytla omezení v použití vozu (např. v přepravitelnosti, v provozuschopnosti), musí být ŽDP dokumentovány.
Po ukončení prací na zprovoznění vozu a pokud držitel nedal žádné zvláštní pokyny, zašle železniční dopravní podnik vůz do původně stanovené stanice určení.
19.5 V případech, ve kterých používající ŽDP sám provede opatření vyplývající z ustanovení v Příloze 9, musí tak činit s kvalifikovaným personálem a pečlivostí. Kvalifikovaný personál (provozní zaměstnanci) ve smyslu předešlého ustanovení je personál, který disponuje schopnostmi a znalostmi deklarovanými v systému řízení bezpečnosti ŽDP tak, aby provedl daná opatření.
Údržbové práce při použití ustanovení Přílohy 10 mohou být provedeny pouze schválenou opravnou.
Schválená opravna je opravna, která :
a) Disponuje platným osvědčením subjektu odpovědného za údržbu, které zahrnuje minimálně funkci provádění údržby,
a
b) je uvedena v databázi Evropské agentury pro železnice ERADIS a
c) její zaměstnanci jsou seznámeni s obsahem Příloh 7, 9, 10 a 13 VSP a pravidelně zpravováni o změnách ve VSP.
Železniční dopravní podnik musí držitele podrobně informovat o provedených pracech prostřednictvím kódování definovaném v Příloze 10, Dodatku 6 .
19.6 Pravidla pro používání náhradních součástí jsou uvedena v Příloze 7.
19.7 Úhrada nákladů opravy se řídí podle Kapitoly V.
Článek 20: Projednávání ztracených vozů a ztracených oddělitelných součástí
20.1 Vůz je pokládán za ztracený, pokud držitel žádal o pátrání u železničního dopravního podniku, jemuž předal vůz k používání, a vůz mu do tří měsíců po příchodu žádosti nebyl dán k dispozici nebo pokud neobdržel žádnou informaci o místě výskytu vozu. Tato lhůta se prodlužuje o dobu odstavení vozu, jež vznikla okolnostmi, které železniční dopravní podnik nezpůsobil, nebo v důsledku poškození.
20.2 Oddělitelná součást, uvedená na voze, se pokládá za ztracenou, pokud nebyla vrácena s vozem.
20.3 Je-li odpovědnost na železničním dopravním podniku, uhradí držiteli:
- za ztracený vůz odškodnění vypočítané podle Přílohy 5;
- za ztracené součásti vozu odškodnění ve výši jejich hodnoty.
20.4 Držitel může při obdržení odškodnění písemně žádat, aby mu bylo neprodleně oznámeno nalezení vozu (nebo jeho součástí). V tomto případě může držitel ve lhůtě 6 měsíců po svém zpravení žádat, aby mu byl vůz (nebo jeho součásti) předán proti vrácení vyplaceného odškodnění. Za dobu mezi vyplacením odškodnění za ztrátu vozu a vrácením tohoto odškodnění držitelem není nárok na úhradu odškodnění za znemožnění používání vozu.
Článek 21: Zacházení s podvozky
Ustanovení této kapitoly platí ve stejném rozsahu pro zacházení s podvozky.
KAPITOLA V
ODPOVĚDNOST PŘI ZTRÁTĚ NEBO POŠKOZENÍ VOZU
Článek 22: Odpovědnost používajícího železničního dopravního podniku
22.1 Železniční dopravní podnik, v jehož péči se vůz nachází, odpovídá držiteli za škodu, která vznikla ztrátou nebo poškozením vozu nebo jeho součástí, pokud neprokáže, že ke škodě nedošlo jeho zaviněním.
22.2 Železniční dopravní podnik nenese vinu zvláště tehdy, pokud existuje některý z následujících důvodů:
- okolnosti, kterým nemohl železniční dopravní podnik zabránit a jejichž následky nemohl odvrátit;
- zavinění třetí osoby;
- nedostatečná údržba ze strany držitele vozu, pokud železniční dopravní podnik prokáže, že on vůz provozoval a udržoval správně;
- xxxx xxxxxxxx vozu.
Při spoluvině železničního dopravního podniku bude škoda proporcionálně rozdělena mezi odpovědné (viníky) podle podílu jejich odpovědnosti.
Držitel vozu se nemůže odvolávat na skrytou vadu vlastního vozu, aby dokázal, že škodu nezpůsobil.
22.3 Železniční dopravní podnik neodpovídá
- za ztrátu a poškození oddělitelných součástí, které nebyly zapsány na obou bočních stě-nách vozu;
- za ztrátu a poškození příslušenství (plnící hadice, nářadí atd.), pokud mu není vina prokázána.
22.4 Pro usnadnění projednávání škod a s cílem zohlednit opotřebení související s normálním provozováním nákladních vozů, jakost jejich údržby a jejich používání třetími osobami, se používá Katalog závad na nákladních vozech, uvedený v Příloze 12, takto :
- poškození zaviněná držitelem jdou k tíži jeho samotného ; nezávisle na tom je držitel oprávněn u poškození převyšujících částku 850 EUR uplatnit u železničního dopravní- ho podniku náhradu, pokud může tomuto železničnímu dopravnímu podniku dokázat vinu na poškození;
- poškození zaviněná železničním dopravním podnikem a nepřekračující výši 850 EUR, jdou k tíži používajícího železničního dopravního podniku;
- poškození zaviněná železničním dopravním podnikem a překračující výši 8502 EUR, budou projednána podle ustanovení čl. 22.1.
Článek 23: Výše odškodnění
23.1 V případě ztráty vozu nebo jeho součástí se odškodnění vypočítá podle Přílohy 5.
23.2 Při poškození vozu nebo jeho součástí je odškodnění omezeno na náklady na zprovoznění vozu.
Odškodnění za znemožnění použití vozu bude poskytnuto podle článku 13.3 a náhrada za provozní ztrátu při poškození dvojkolí podle přílohy 6, část II. Pokud jsou pro práce na zprovoznění vozu vyžádány náhradní součásti u držitele, odškodnění se nepočítá za dobu ode dne podání žádosti do dne doručení náhradních součástí. Celkové odškodnění (za znemožnění použití vozu a za reprofilaci dvojkolí) nesmí být vyšší než částka, která by měla být vyplacena v případě ztráty vozu.
Článek 24: Odpovědnost předchozího uživatele
24.1 Pokud je používající železniční dopravní podnik zbaven odpovědnosti, ručí držiteli za poškození vozu, jakož i za ztrátu nebo poškození jeho součástí podle ustanovení článku 22 každý předchozí uživatel v posledním ještě neuzavřeném běhu vozu (ložený nebo prázdný běh), jestliže jej železniční dopravní podniky v následujícím běhu nemohly podle ustanovení článku 22 zprostit viny.
24.2 Mimo průběh použití vozu není předchozí uživatel odpovědný držiteli vozu, pokud mu držitel neprokáže zavinění poškození a pokud se nemůže zprostit viny podle článku 22.
Článek 25: Povinnost minimalizace škod
Při projednávání škod na vozech se smluvní strany řídí všeobecnými zásadami povinnosti minimalizace škod.
Článek 26: Likvidace škod
Používající železniční dopravní podnik nebo jeho dílna provádějící opravy vyúčtuje náklady na opravu vozu držiteli, s výjimkou nákladů, které jdou podle článku 22 k tíži používajícího železničního dopravního podniku. Odpovídá-li za škody předchozí uživatel, zašle mu držitel účet ve výši nákladů na opravu, které mu byly železničním dopravním podnikem nebo dílnou vyúčtovány. Držitel může podle článku 13 požadovat náhradu za prokázané znemožnění používání vozu.
KAPITOLA VI
ODPOVĚDNOST ZA ŠKODY ZPŮSOBENÉ VOZEM
Článek 27: Princip odpovědnosti
27.1 Držitel vozu nebo této smlouvě podléhající předchozí uživatel vozu odpovídá za škody způsobené vozem, pokud se ho zavinění týká. Vina držitele je předpokládána, pokud nesplnil řádně své povinnosti dané článkem 7. Může ale být, že nesplnění těchto povinností škodu nezpůsobilo, nebo nepřispělo ke vzniku škody.
27.2 Viník osvobodí používající železniční dopravní podnik od nároků třetích osob, pokud používající železniční dopravní podnik nenese žádnou vinu.
27.3 V případě spoluviny používajícího železničního dopravního podniku hradí odškodnění každý odpovědný podle svého podílu na vzniku škody.
27.4 Pokud za škodu odpovídá třetí osoba sama nebo je spoluodpovědná, obrátí se smluvní strany při řešení škodního případu v první řadě na třetí osoby. Zejména ta smluvní strana, která má se třetí stranou uzavřenou smlouvu, vznáší nárok na úhradu škody vůči této třetí straně přednostně.
27.5 Držitel je povinnen na vyžádání prokázat pojištění odpovědnosti odpovídající platným zákonům.
KAPITOLA VII
ODPOVĚDNOST ZAMĚSTNANCŮ A OSTATNÍCH OSOB
Článek 28: Princip odpovědnosti
Smluvní strany odpovídají za své zaměstnance a ostatní osoby, které jsou zúčastněné na plnění smlouvy, pokud tito zaměstnanci a ostatní osoby konají podle jejich příkazů.
KAPITOLA VIII
OSTATNÍ USTANOVENÍ
Článek 29: Nakládací směrnice
Železniční dopravní podniky se musí starat o to, aby odesílatelé dodržovali platné nakládací směrnice UIC.
Článek 30: Vystavení faktur, platby a úroky z prodlení
30.1 Pro všechna účtování a platby se používá jako měnová jednotka EURO (kód ISO: EUR).
30.2 Splatnost činí nejvýše šedesát (60) kalendářních dní po obdržení faktury včetně příslušných příloh. Faktura se pokládá dlužníkem za uhrazenou dnem připsání celé dlužné částky na uvedený účet účtovatele.
30.3 Při překročení splatnosti je účtovateli vyhrazeno právo fakturovat dlužníkovi úroky z prodlení od šedesátého prvního (61.) dne neuhrazené faktury.
30.4 Roční úroková sazba se počítá takto: aktuální úroková sazba pro hlavní refinanční operace (MRO) používaná Evropskou centrální bankou včetně osmi procentních bodů. Jako podklad pro výpočet platí vždy úroková sazba platná k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém byla vystavena faktura Článek 31: Povinnost náhrady škod
Článek 31: Povinnost náhrady škod
Pokud některá ze smluvních stran poruší povinnosti ručení za škody, vyplývající z této smlouvy, musí poškozenému smluvnímu partnerovi nahradit vzniklé bezprostřední škody.
Článek 32: Místo soudu
Nedohodnou-li se strany jinak, je místem soudu sídlo žalované strany.
Článek 33: Promlčení
33.1 Nároky podle Xxxxxxxx XXX se promlčují po jednom roce. Nároky podle Kapitol V a VII se promlčují po třech letech.
33.2 Promlčení začíná
a) u nároků podle Xxxxxxxx XXX dnem uplynutí dohodnuté lhůty nebo lhůty určené podle CIM;
b) u nároků podle Kapitoly V dnem, kdy byla ztráta nebo poškození zjištěno, nebo dnem, kdy oprávněná osoba může vůz nebo jeho součásti pokládat podle článku 20 za ztracené;
c) u nároků podle Kapitoly VI dnem, kdy došlo k poškození.
Článek 34: Jazyky
Tato smlouva je sepsána ve francouzském, německém a anglickém jazyce, každá z těchto tří jazykových verzí má rovnocenný závazný charakter.
Korespondence mezi dvěma smluvními stranami VSP s rozdílnými národními jazyky musí být vedena v jednom z oficiálních jazyků VSP. Pole formuláře z přílohy č. 4 musí být proto formulovány minimálně v jednom ze tří výše uvedených jazyků. Faktury mohou být vystaveny v národním jazyce země místa vystavení. Ustanovení doplňku 6 přílohy 10 (kódování jednotlivých úkonů údržby) zůstává nedotčeno.
Článek 35: Platnost
Tato smlouva vstupuje v platnost dnem 01.07.2006.