Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Právnická fakulta Masarykovy univerzity
Katedra správní vědy, správního práva a finančního práva
Veřejnoprávní smlouvy
Xxx Xxxxxxx 2005/2006
„Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Veřejnoprávní smlouvy zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny“.
1. Úvod
Jako téma své bakalářské práce jsem si vybrala „veřejnoprávní smlouvy“. Institut veřejnoprávní smlouvy není v našem právním řádu žádnou novinkou, jak by se na první pohled mohlo zdát. Právní věda se tímto pojmem zabývala již na přelomu 19. a 20. století. Dosud však nenašly, na rozdíl od Francie či SRN, odpovídající místo v našem právním řádu, jak si jistě zaslouží. Teprve v roce 2004, zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, získaly veřejnoprávní smlouvy potřebnou hmotněprávní a procesněprávní úpravu. Ano, hmotněprávní úpravu v procesněprávním předpisu. Toto řešení vzniklo proto, že české správní právo nemá obecnou hmotněprávní úpravu správního práva a jednak proto, že toto řešení je obvyklé i v jiných evropských státech. Do této chvíle upravoval tuto problematiku daleko stručněji zákon o obcích č. 128/2000 Sb.1
Ve své práci jsem se nejdříve zaměřila na vymezení pojmu
nejzákladnějšího a to „veřejnoprávní smlouvy“.
Následně jsem se snažila vysvětlit jejich funkce a umístění v našem právním řádu. Poté jsem se zaměřila na hmotněprávní úpravu veřejnoprávních smluv jejich rozčleněním na koordinační, subordinační a smlouvy týkající se převodu nebo způsobu výkonu práv a povinností mezi účastníky a naznačila jsem formální náležitosti smluv.
Další kapitola pojednává o procesněprávní úpravě veřejnoprávních smluv. Jedná se především o problematiku uzavírání smluv, přezkoumání jejich souladu s právními předpisy. Další podkapitolou je oblast změn, výpovědi a zrušení veřejnoprávní smlouvy a souhlas třetích osob. Neméně důležitá je i oblast řešení závazků vzniklých z veřejnoprávních smluv.
V odborné literatuře i praxi se můžeme setkat i s jinými terminologickými označeními veřejnoprávních smluv, který mají stejný význam (např. správní dohody, veřejné smlouvy atd.). V poslední době se však stále častěji používá již „historický“2 termín „veřejnoprávní
1 Xxxxxx, J.: Nový správní řád a územní samospráva. Správní právo, 2005, č. 1., s. 12
2 Xxxxxxx, J.: Československé správní právo, část všeobecná, Melantrich, Praha 1937, s. 272
smlouvy“. Rovněž v novém správním řádu se vyskytuje pouze označení „veřejnoprávní smlouvy“.
2. Vymezení pojmu
Problematikou veřejnoprávních smluv se především zabývá zákon č. 500/2004 Sb., správní řád. Vymezení pojmu „veřejnoprávní smlouva“ nalezneme hned v prvním odstavci části páté tohoto zákona. Veřejnoprávní smlouva je zde definována jako dvoustranný nebo vícestranný správní úkon, který zakládá, mění nebo ruší vztahy správního práva – vyvolává tedy novou právní situaci v oblasti správního práva. Z této definice jednoznačně vyplývá, že předmětem veřejnoprávní smlouvy nemůže být pouhé deklaratorní osvědčení existence práv nebo povinností. Prostřednictvím těchto smluv může v mezích zákona docházet k přesunům působnosti a pravomoci subjektů veřejné správy nebo k úpravě jejich výkonu.3 Veřejnoprávní smlouva musí být v souladu s veřejným zájmem. Je nutné si přitom položit otázku, co je „veřejný zájem“? Jedná se o zájem, který mají všichni občané? Či správní orgány? V českém právním řádu totiž není pojem „veřejný zájem“ definován. Nicméně obecně se má za to, že veřejnoprávní smlouva nesmí být uzavřena v neprospěch obecných zájmů, zejména veřejných financí. Zároveň pochopitelně nesmí být taková smlouva v rozporu s právními předpisy, tzn. že musí být uzavřena za souladu se všemi právními předpisy – původními, odvozenými i mezinárodními smlouvami, které jsou součástí našeho právního řádu. Rovněž obcházení právních předpisů je zakázáno. Ačkoliv tento pojem není v zákoně nijak vysvětlen, za obcházení předpisů lze považovat podsouvání jiného významu ke konkrétnímu ustanovení, než jaký měl na mysli zákonodárce, avšak stále v mezích
gramatického významu. Uzavření veřejnoprávní smlouvy nesmí také
snižovat důvěryhodnost veřejné správy.4
Alespoň jednou smluvní stranou je vždy subjekt veřejné správy. Ve vztazích vzniklých z veřejnoprávních smluv však správní orgán, resp. oprávněná úřední osoba nevystupují jako osoby soukromé, ale jednají s ohledem na tyto skutečnosti, tedy „v souladu s veřejným
3 Xxxxxxxx, D. a kol.: Právnický slovník. 2. rozšířené vydání, C. H. Xxxx, Praha 2003
4 zákon č. 500/2004 Sb., správní řád
zájmem“.5 Nelze však označit všechny smlouvy uzavřené správním orgánem za smlouvy veřejnoprávní. Jestliže se obsah uzavírané smlouvy vztahuje k výkonu nevrchnostenské moci (např. změna majetkových práv), jedná se o klasickou soukromoprávní smlouvu řídící se ustanoveními občanského či obchodního zákoníku. Veřejnoprávní smlouvy se uzavírají v souvislosti s výkonem veřejné moci, k zajištění úkolů veřejné správy (tzv. vrchnostenské moci).
Uzavírat veřejnoprávní smlouvy může stát, veřejnoprávní korporace, jiné právnické osoby zřízené zákonem a právnické a fyzické osoby, pokud vykonávají zákonem svěřenou působnost v oblasti veřejné správy. K uzavření předmětné smlouvy je však nutné zmocnění zvláštním zákonem. Nelze tedy libovolně uzavírat veřejnoprávní smlouvy v jakékoli veřejně správní záležitosti, ale pouze v těch případech, kdy to umožňuje zákon. Zákon rovněž výslovně stanoví (§ 159 odst. 4), že veřejnoprávní smlouvy se posuzují podle svého obsahu. Z toho vyplývá, že pokud nějaký právní úkon prezentovaný jako veřejnoprávní smlouva nesplňuje požadované formální a obsahové náležitosti, o veřejnoprávní smlouvu se nejedná.
Pojem „smlouva“ se tradičně řadí do oblasti soukromého práva a proto jeho zařazení do práva správního přímo nabízí vzájemné porovnání. Při uzavírání veřejnoprávních smluv není xxxx xxxxxx smluvní volnost jako v právu soukromém. Předpokladem jejich uzavření je výslovné zákonné zmocnění. Zásadní odlišností je, že veřejnoprávní smlouvy upravují veřejná subjektivní práva a povinnosti pramenící z norem správního práva. Naopak podobnost se soukromoprávními smlouvami je v tom, že jsou stejně jako ony, dvou a vícestranným právním úkonem, vzniklým na základě souhlasných projevů vůle jednotlivých subjektů smlouvy. Cílem veřejnoprávní smlouvy, stejně jako soukromoprávní je tedy dosažení smluvního koncensu. Rovněž procesem svého vzniku se smlouvy neodlišují.
5 Vláda ČR: Důvodová správa k zákonu č. 500/2004 Sb., správní řád
3. Funkce veřejnoprávních smluv
Jak již bylo řečeno v úvodu veřejnoprávní smlouvy znamenají jistý průlom do veřejné správy, která byla dosud pojímána jako ryze vrchnostenská. Umožňují totiž, aby si účastníci veřejnoprávních smluv upravili určité záležitosti sami, dle svého uvážení.
Úkolem veřejnoprávních smluv je především zabránění situacím, kdy správní orgány mezi sebou uzavíraly smlouvy dle občanského zákoníku k zajištění svých úkolů. Pomocí veřejnoprávních smluv lze přesunout působnost a pravomoci subjektů veřejné správy nebo upravit jejich výkon. Pro lepší názornost uvedu konkrétní příklad. Malé obce, které nemají zřízenou přestupkovou komisi dle zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu o projednání přestupků místních občanů s obcí, která tuto komisi zřizuje. Obec, která bude přestupky projednávat si může ve veřejnoprávní smlouvě stanovit sazbu za každé zahájené řízení o přestupku např. 500,- Kč, jejichž úhradu bude požadovat od obce, jejíž občané byli v přestupkové komisi projednáváni.
Veřejnoprávní smlouvy nalézají své uplatnění především tam, kde zákon nestanovil veškeré podrobnosti kogentními normami, ale umožnil jejich použití normami dispozitivními. V těchto případech, pokud je to vhodné, by měla být dána přednost veřejnoprávní smlouvě před jednostranným správním uvážením.6
6 Kadečka, S.: Veřejnoprávní smlouvy a nový správní řád, Parlamentní zpravodaj, 2001, č. 12,
s. 22
4. Místo veřejnoprávních smluv v systému veřejné správy
Ačkoliv institut veřejnoprávních smluv není v našem právním řádu nikterak nový, jejich právní úprava byla donedávna v České republice zcela neúplná.
Lze jen souhlasit s rozhodnutím zákonodárce zařadit jejich komplexní úpravu do zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Ačkoliv se jedná částečně o úpravu hmotněprávní, jak uvádí důvodová zpráva k předmětnému zákonu, nebylo zbytí než zařadit příslušná obecná ustanovení do správního řádu, neboť správní právo zpravidla nezná obecné hmotněprávní úpravy. Většina institutů byla ze soukromého práva přejata s potřebnými odchylkami danými veřejnoprávním charakterem smluv.
Problematiku veřejnoprávních smluv upravuje správní řád v části páté. Nejdříve zákon definuje smlouvy koordinační a následně subordinační. V § 163 a 164 zákon řeší způsob uzavírání veřejnoprávních smluv a v § 165 jejich přezkoumání s právními předpisy. Následující ustanovení upravují změny obsahu, výpověď a zrušení veřejnoprávní smlouvy. Zákon rovněž řeší problematiku závazků a sporů ze smluv vzniklých.
Úprava ustanovení veřejnoprávních smluv se předpokládala v již novele správního řádu, která byla předložená Poslanecké sněmovně roku 2001 spolu s novelou zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Návrh správního řádu však nebyl přijat a tak na poslední chvíli bylo nutné do novely zákona o obcích zapracovat alespoň ta nejzákladnější ustanovení o veřejnoprávních smlouvách, aby bylo možné jejich uzavírání mezi obcemi s rozšířenou působností. Uvedené doplnění do obecního zřízení však vykazovalo jisté právní nedostatky (např. úplně chybělo řešení sporů vzniklých z veřejnoprávních smluv). Z tohoto důvodu došlo s účinností od 1. 1. 2006 zákonem č. 501/2004 Sb., zákon kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím správního řádu, k vypuštění § 66d a § 66e. Text § 66c zákona o obcích byl nahrazen novým textem, který stanoví, že nestanoví-li zákon o obcích jinak, použijí se pro veřejnoprávní smlouvy ustanovení
správního řádu (zákon č. 500/2004 Sb.). Dle § 182 odst. 2 přechodná a závěrečná ustanovení správního řádu se jeho ustanoveními řídí i veřejnoprávní smlouvy vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti. Vznik těchto smluv, jakož i nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů (tzv. nepravá retroaktivita).
5. Hmotněprávní úprava veřejnoprávních smluv
5.1 Xxxxx veřejnoprávních smluv
Veřejnoprávní smlouvy členíme podle smluvních stran na dvě skupiny:
- smlouvy koordinační (mezi subjekty veřejné správy),
- smlouvy subordinační (mezi subjektem veřejné správy a fyzickou nebo právnickou osobou vůči níž směřuje výkon veřejné správy
- smlouvy týkající se převodu nebo způsobu výkonu práv nebo povinností mezi účastníky
5.1.1 Smlouvy koordinační
Koordinační smlouvy upravuje § 160 správního řádu. Za účelem plnění svých úkolů a zefektivnění veřejné správy je může vzájemně uzavírat stát, veřejnoprávní korporace, jiné právnické osoby zřízené zákonem a právnické a fyzické osoby vykonávající zákonem nebo na základě zákona svěřenou působnost v oblasti veřejné správy. Rozsahem přenesené působnosti k výkonu veřejné správy, je tedy omezena smluvní volnost stran.
Za veřejnoprávní korporace lze považovat subjekty založené zákonem nebo vzniklé na základě zákona, které jsou právnickými osobami s členským či obdobným principem vnitřní organizace a složení, které v přenesené působnosti vykonávají veřejnou správu, odlišují se od jiných právnických osob působících jakožto podnikatelské subjekty či na jiném než členském principu či osob fyzických.7
Nestátní subjekty, než taxativně vymezené v § 160, mohou uzavírat veřejnoprávní smlouvy pouze na základě výslovného zákonného zmocnění (např. § 161, 162) a po schválení správním orgánem. Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím
7 Xxxxxx, X.: Správní řád – nový zákon č. 500/2004 Sb. s důvodovou správou a poznámkami, Linde Praha, Praha 2005, s. 463
vystupování v právních vztazích, konkrétně stanoví, kdo za stát uzavírá veřejnoprávní smlouvy. Jsou to příslušné organizační složky státu, zřízené k plnění úkolů v daném konkrétním oboru veřejné správy.8
Odst. 3 § 160 správního řádu vztahuje působnost ustanovení části páté obdobně na vztahy mezi správními úřady navzájem a mezi správními úřady a jinými orgány veřejné moci. Ustanovení však již neupravuje vysloveně veřejnoprávní smlouvy, ale jiné nepojmenované dohody, jejichž účelem je zlepšení výkonu činnosti účastníků dohody. Zde měl zákonodárce na mysli koordinaci činnosti několika správních orgánů při výkonu vrchnostenské správy např. v souvislosti s vyšetřováním trestné činnosti.9 Zákon se výslovně zabývá řešením sporů z dohod vzniklých dle odst. 3. V případě meziresortních sporů budou rozhodovat ústřední správní úřady a v ostatních sporech nejbližší nadřízený orgán zúčastněných stran. Jestliže dojde k dohodě, společný závěr prosadí řídící orgán u podřízeného pomocí své řídící pravomoci. V případě, že se nedohodnou ani ústřední správní úřady, spor rozhodne vláda a kde to umožňuje povaha sporu soud.
V případě, že je předmětem veřejnoprávní smlouvy výkon státní správy (přenesená působnost), je k uzavření smlouvy nutný souhlas nadřízeného orgánu, kterým je správní orgán instančně vyššího stupně. V případě ústředních správních úřadů je to vláda. Jestliže smlouvu uzavírají odlišné správní úřady, je orgánem vydávajícím souhlas nadřízený každého z nich. V případě fyzické osoby, je nadřízeným orgánem ten, kdo ji výkonem veřejné správy pověřil. Žádost o souhlas podávají všichni účastníci smlouvy společně a jeho udělení má formu správního rozhodnutí, proti němuž se lze odvolat. Správním rozhodnutím může rovněž správní orgán udělení souhlasu odepřít. Nadřízený správní orgán má k rozhodnutí o udělení souhlasu či jeho odepření stejnou lhůtu jako pro jiná rozhodnutí (§ 71).
8 zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů
9 Vláda ČR: Důvodová zpráva k zákonu č. 500/2004 Sb., správní řád
Územní samosprávné celky mohou koordinační veřejnoprávní smlouvy uzavírat i v oblasti samostatné působnosti, ale pouze tehdy, pokud zákon uzavření takové smlouvy výslovně připouští. Jestliže správní orgány uzavřou veřejnoprávní smlouvy bez zákonného zmocnění, je takový úkon absolutně neplatný, bez schopnosti zakládat právní účinky.
V samostatné i přenesené působnosti jsou koordinační smlouvy nejčastěji využívány k úpravě vztahů územních samosprávných celků dle obecního a krajského zřízení. Jedná se především o tyto vztahy:
a) Veřejnoprávní smlouvy týkající se výkonu přenesené působnosti obce.
Obce, jejichž orgány vykonávají přenesenou působnost ve stejném správním obvodu obce s rozšířenou působností, mohou uzavřít veřejnoprávní smlouvu, podle níž budou orgány jedné obce vykonávat přenesenou působnost nebo část přenesené působnosti pro orgány jiné obce (jiných obcí), která je (která jsou) účastníkem veřejnoprávní smlouvy.10 Předmětem smlouvy nesmí být přenesená působnost, která zákonem svěřená jen některým obcím (např. výkon funkce stavebního úřadu). Samotné uzavření smlouvy spadá do samostatné působnosti obce, protože záleží jen na její vůli, zda smlouvu uzavře, ačkoliv předmět smlouvy se týká přenesené působnosti. Uzavření takovéto veřejnoprávní smlouvy není podmíněno jen souhlasem zúčastněných stran, ale i souhlasem krajského úřadu vydaného v přenesené působnosti, kterému se předkládá návrh veřejnoprávní smlouvy. Krajský úřad veřejnoprávní smlouvu posuzuje, dle § 160 odst. 5, z hlediska souladu s právními předpisy a souladu s veřejným zájmem. Smlouva je uzavřena teprve dnem, kdy nabude rozhodnutí o udělení souhlasu právní moci. Zákon pro tyto smlouvy stanoví písemnou formu. Zákon o obcích stanoví, že veřejnoprávní smlouva týkající se přesunu přenesené působnosti obce musí obsahovat označení účastníků smlouvy, dobu trvání smlouvy, určení
10 zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
rozsahu přenesené působnosti, kterou budou orgány obce vykonávat pro orgány jiné obce a způsob úhrady nákladů spojených s výkonem přenesené působnosti.
Zde se jedná např. o již výše zmiňované projednávání přestupků dle zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších změn a doplňků. Dle informace Krajského úřadu kraje Vysočina jsou veřejnoprávní smlouvy týkající se výkonu přenesené působnosti obce nejčastěji uzavírané. Většina těchto smluv se týká právě projednávání přestupků.
b) Veřejnoprávní smlouvy týkající se výkonu přenesené působnosti obecních úřadů obcí s rozšířenou působností.
Zákon o obcích umožňuje uzavřít veřejnoprávní smlouvu obcím s rozšířenou působností, jejichž obecní úřady vykonávají přenesenou působnost ve správním obvodu jednoho krajského úřadu. K uzavřené veřejnoprávní smlouvy je potřeba však souhlasu Ministerstva vnitra, které jej vydá po projednání s věcně příslušným ministerstvem nebo jiným věcně příslušným ústředním správním úřadem. I zde jsou stanoveny obdobné podmínky, co musí veřejnoprávní smlouva obsahovat jako u smluv týkajících se výkonu přenesené působnosti obce (§ 66a odst. 2).
K oběma typům smluv zákon o obcích stanoví povinnost obci, která je smluvní stranou veřejnoprávní smlouvy ji zveřejnit nejméně na 15 dní na úřední desce, a to bezodkladně poté, co byla veřejnoprávní smlouva uzavřena. Současně se uzavřená smlouva zveřejní ve Věstníku právních předpisů kraje. Pro případ změny nebo zrušení veřejnoprávní smlouvy, stanoví zákon o obcích postup obdobný. Rovněž musí být uzavřená veřejnoprávní smlouva každému přístupná na obecních úřadech zúčastněných obcí.
Společná ustanovení zákona o obcích dále k veřejnoprávním smlouvám (§ 66c) stanoví pro veřejnoprávní smlouvy použití ustanovení správního řádu, jestliže nestanoví obecní zřízení jinak.
c) Dohoda o sloučení obcí
Ačkoliv se tato dohoda přímo nenazývá veřejnoprávní smlouvou, lze ji, vzhledem k její oblasti úpravy, mezi veřejnoprávní smlouvy zařadit. Určitým způsobem se jedná o atypickou smlouvu, neboť jejím následkem je zánik dosavadních a vznik nové osoby veřejného práva. Na základě této dohody se mohou dvě nebo více obcí, které spolu sousedí sloučit. Rozhodnout o sloučení obcí mohou zastupitelstva dotčených obcí nebo se o něm rozhoduje v místním referendu. Rozhodnutí, na jejichž základě má dojít ke sloučení musí dotčené obce oznámit předem krajskému úřadu. Sloučit obce lze pouze k začátku kalendářního roku a nebo ke dni voleb do zastupitelstev v obcích. Tato dohoda také slouží jako podklad pro zápis změn práv dotčených obcí k nemovitostem, změn údajů o katastrálních územích a hranic obcí v katastru nemovitostí. Mimo jiné musí, dle zákona, dohoda o sloučení obcí obsahovat:
- den, měsíc a rok, ke kterému se obce slučují,
- název obce a sídlo jejích orgánů,
- určení právních předpisů obcí, které byly vydány slučovanými obcemi a zůstanou v platnosti v celé obci po sloučení
- výčet katastrálních území obce po sloučení
- určení majetku, včetně finančních prostředků, ostatních práv a závazků, právnických osob a organizačních složek slučovaných obcí.
Ačkoliv odst. 5 § 19 přímo nehovoří o tom, že obsahem smlouvy bude i název sloučené obce, odst. 2 stanoví, že obec ponese název na němž se slučované obce dohodnou. Z tohoto lze dovodit, že i název nové obce bude obsahem smlouvy. Pokud se však obce na názvu nedohodnou, rozhodne o něm Ministerstvo vnitra.
d) Dohoda o připojení obce k jiné obci
Zde se jedná o velice podobný případ jako je sloučení obcí s tím rozdílem, že pouze zaniká připojující se obec.11
11 zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
e) Dohoda o změně hranic obcí
Veřejnoprávní charakter této dohody lze spatřovat v dispozici s územím obcí. Jedná o změny hranic obcí, při nichž nedochází ke sloučení obcí, připojení obce nebo oddělení části obce. Dohoda zúčastněných obcí je podmíněna projednáním s příslušným katastrálním úřadem. Její uzavření obec oznámí Ministerstvu financí a finančnímu úřadu.
f) Smlouva o spolupráci mezi obcemi ke splnění konkrétního úkolu v samostatné působnosti
Jedná se o smlouvu ve které se dvě nebo více obcí dohodnou na společném splnění určitého úkolu. Obce se mohou např. dohodnout na společném zabezpečení pitné vody pro své občany nebo spolupráci při budování vodovodu či kanalizace. U této smlouvy obecní zřízení přímo vylučuje subsidiární použití občanského zákoníku, konkrétně ustanovení o zájmových sdruženích právnických osob a o smlouvě o sdružení. Předmětem této smlouvy nemůže být vznik právnické osoby. Zákon rovněž stanovuje, že může být uzavřena na dobu určitou nebo neurčitou a musí mít písemnou formu. Schválením v zastupitelstvu je podmíněna její platnost. Zákon o obcích u této smlouvy stanoví i její náležitosti:
- označení účastníků smlouvy,
- vymezení předmětu smlouvy a jeho rozsahu,
- práva a povinnosti jednotlivých účastníků smlouvy,
- způsob využití stavby po jejím dokončení, je-li stavba předmětem smlouvy,
- způsob odstoupení účastníků od smlouvy a vypořádání části jejich majetku.
Pokud není ve smlouvě stanoveno jinak, jsou účastníci smlouvy ze závazků vůči třetím osobám vázáni společně a nerozdílně. Majetek získaný výkonem společné činnosti na základě smlouvy je spoluvlastnictvím všech účastníků.
g) Smlouva o vytvoření dobrovolného svazku obcí
Dobrovolný svazek obcí je právnickou osobou, jehož členy mohou být pouze obce. Účelem svazku obcí je ochrana a prosazování společných zájmů členů. Zákon o obcích v § 50 demonstrativně stanoví předmět činnosti dobrovolného svazku (např. úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany, veřejného pořádku, ochrany životního prostředí, cestovního ruchu a péče o zvířata; zabezpečování čistoty obce, správy veřejné zeleně a veřejného osvětlení, shromažďování a odvoz komunálních odpadů a jejich zpracování, zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod; zavádění, rozšiřování a zdokonalování sítí technického vybavení a systémů veřejné osobní dopravy, provoz lomů a pískoven a správa majetku).
Nezbytnou přílohou smlouvy jsou stanovy svazku obcí, jejichž náležitosti stanoví zákon o obcích.
Pokud obec učiní návrh na vytvoření svazku obcí jiné obci (nebo obcím), je návrhem této smlouvy vázána ode dne jeho schválení zastupitelstvem až do dne stanoveného pro přijetí návrhu smlouvy, pokud obec, které je návrh smlouvy určen, jej neodmítne před uplynutím této lhůty. Účinnost smlouvy nastává dnem přijetí jejího návrhu všemi účastníky (pokud smlouva nestanoví jinak). Tato ustanovení se týkají i smlouvy o spolupráci mezi obcemi ke splnění konkrétního úkolu v samostatné působnosti.
Dobrovolný svazek obcí podléhá registraci podle ustanovení občanského zákoníku o zájmových sdruženích právnických osob.12 Zvláštní postavení svazku obcí lze nalézt i v oprávněních občanů zúčastněných obcí ve vztahu ke svazku (účastnit se zasedání orgánu svazku obcí a nahlížet do zápisů z jeho jednání, podávat orgánu svazku obcí písemné návrhy, vyjadřovat se k návrhu rozpočtu svazku a k závěrečnému účtu) a povinnosti svazku dát přezkoumat své hospodaření.
12 zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
h) Smlouva o spolupráci mezi kraji ke splnění konkrétního úkolu v samostatné působnosti
Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) obsahuje úpravu veřejnoprávní smlouvy o spolupráci mezi kraji ke splnění konkrétního úkolu v samostatné působnosti. Jedná se o obdobný případ jako při spolupráci obcí.
Mezi obligatorní náležitosti smlouvy patří:
- označení účastníků,
- vymezení předmětu smlouvy,
- stanovení práv a povinností jednotlivých účastníků,
- způsob využití stavby po jejím dokončení, je-li stavba předmětem smlouvy
- důvody a způsob odstoupení účastníků od smlouvy a vypořádání majetku a majetkových práv.
Podmínkou platnosti smlouvy je její písemná forma a schválení krajskými zastupitelstvy účastníků smlouvy. Zákon upravuje i problematiku majetkových práv a závazků vzniklých ze smlouvy.
i) Smlouva o vzájemné spolupráci s územními samosprávnými celky jiných států
Ustanovení § 28 krajského zřízení umožňuje spolupráci krajů s územními samosprávnými celky jiných států a být členem jejich mezinárodních sdružení. Za tímto účelem mohou kraje uzavírat s těmito územně samosprávnými celky smlouvy o vzájemné spolupráci, jejichž obsahem mohou být pouze činnosti patřící do samostatné působnosti kraje, který smlouvu uzavírá. Zákon stanoví, jako podmínku platnosti smlouvy, její písemnou podobu a dále taxativně stanoví požadavky na obsah smlouvy:
- názvy a sídla účastníků smlouvy,
- předmět smlouvy (spolupráce),
- orgány a způsob jejich ustanovení,
- dobu, na kterou se smlouva uzavírá.13
13 zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů
Pouze stanoví-li to mezinárodní smlouva, kterou je ČR vázána, může na základě této smlouvy o spolupráci vzniknout právnická osoba nebo členství v již existující právnické osobě. Taková smlouva podléhá souhlasu ministerstva vnitra po předchozím projednání s ministerstvem zahraničních věcí. Udělením tohoto souhlasu je podmíněna účinnost této smlouvy. Avšak souhlas může být odepřen pouze v případě porušení souladu se zákony a mezinárodními smlouvami, kterými je náš stát vázán.
Mezi koordinační smlouvy uzavírané na základě jiných právních předpisů musíme především zařadit:
Veřejnoprávní smlouvu týkající se plnění úkolů obecní policie
Tuto smlouvu přinesla až novela č. 311/2002 Sb. zákona č. 553/1991 Sb. o obecní policii. Mohou ji uzavřít obce, které nezřídili obecní policii s obcí v témž kraji, která obecní policii zřídila. Na jejím základě bude obecní policie této obce vykonávat své úkoly na území obce, která obecní policii nemá a je účastníkem této veřejnoprávní smlouvy. Předmět smlouvy i její uzavření spadají do samostatné působnosti obce. Smlouva musí obsahovat:
- označení obcí, které jsou smluvními stranami,
- určení rozsahu úkolů, které bude obecní policie vykonávat na území obce nebo obcí, které obecní policii nezřídily a jsou účastníky této smlouvy,
- den od kterého bude obecní policie tyto úkoly vykonávat,
- způsob úhrady vzniklých nákladů.
Smlouva podléhá schválení krajského úřadu v přenesené působnosti. Pro řešení vztahů vyplývajících z těchto smluv odkazuje zákon o obecní policii na ustanovení o veřejnoprávních smlouvách v obecním zřízení (§ 66c, 66d a 66e). Ustanovení § 66d a 66e byla zrušena, podstatný je však text § 66c, který nás odkáže na zákon správní řád a jeho ustanovení týkající se veřejnoprávních smluv.
Co se týká veřejnoprávních smluv vzniklých na základě ostatních právních předpisů, lze ve zvláštních zákonech dohledat
možnost uzavření různých dohod či se obce mohou dohodnout na plnění veřejných úkolů. Jedná se většinou o blíže nespecifikované dohody, kdy zpravidla v příslušném zákoně chybí jakákoliv bližší určení podmínek uzavření, forma úkonu, náležitosti, právní důsledky atd. Lze však usuzovat, že se jedná o veřejnoprávní smlouvy. Jedná se o tyto dohody:
a) Xxxxxx o zpracování společného plánu odpadového hospodářství původce odpadů
Tuto dohodu mohou uzavřít obce sdružené v dobrovolném svazku obcí za účelem zabezpečení svých povinností při nakládání s komunálním odpadem.14
b) Dohoda o vytvoření společného školského obvodu základní školy Obce se mohou dohodnout na vytvoření společného školského
obvodu základní školy nebo více základních škol, zřizovaných některou z těchto obcí. Pokud obsahem dohody nebude řešení otázky týkající se náhrady neinvestičních výdajů na žáka, je obec ve které má žák trvalé bydliště povinna hradit obci, která školu zřídila, neinvestiční výdaje této školy na žáka.15
c) Smlouva o přenesení regionálních funkcí na vybrané základní knihovny
Kraj může přenést plnění regionálních funkcí16 na vybrané základní knihovny v kraji. Tato smlouva musí mít písemnou podobu.17
5.1.2 Smlouvy subordinační
Veřejnoprávní smlouvou subordinační se zabývá § 161 správního řádu. Ve slovníku18 nalezneme u pojmu „subordinace“ výklad, že se
14 zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů
15 zákon č. 561/2004 Sb., školský zákon
16 Regionální funkce jsou funkce, v jejichž rámci krajská knihovna a další pověřené knihovny poskytují základním knihovnám v kraji především poradenské, vzdělávací a koordinační služby, budují výměnné fondy a zapůjčují výměnné soubory knihovních dokumentů a vykonávají další nezbytné činnosti napomáhající rozvoji knihoven a jejich veřejných knihovnických a informačních služeb
17 zákon č. 257/2001 Sb., o knihovnách, ve znění pozdějších předpisů
18 Xxxxxx, X.: Slovník cizích slov, SPN, Praha 1998, s. 747
jedná o podřaďování, tj. vztah spojující syntakticky nestejnorodé členy, při kterém se vždy jeden podřizuje členu druhému, je na něm závislý. Dle důvodové zprávy k zákonu č. 500/2004 Sb., však subordinace neznamená nerovné postavení smluvních stran v tom smyslu, že by bylo správnímu orgánu umožněno, aby účastníku něco diktoval. Jedná se o určitou moderaci závazku, který by jinak mohl vzniknout správním aktem. Namísto vydání správního aktu, se tak dohodou upravují věci, které by jinak musely být řešeny vrchnostensky. Smlouvy si však do jisté míry vrchnostenský charakter zachovávají neboť správní akt může být vydán následně jako „sankce“ za nesplnění podmínek smlouvy. Vrchnostenskou pozici zaujímá vždy orgán veřejné správy, který je oprávněn správní akt vydat.
Ačkoliv účastníci smlouvy vstupují do vztahu v rovném postavení, na základě shodného projevu svých vůlí, může dojít k narušení rovnováhy. A právě zde je největší rozdíl mezi soukromoprávní a veřejnoprávní smlouvou. Je všeobecně známo, že účastníci soukromoprávní smlouvy mají rovné postavení, a to za všech okolností. U veřejnoprávní smlouvy je rovnost účastníků omezena hned ve dvou případech. V prvním případě, pokud nedojde k uzavření takové smlouvy, může subjekt veřejné správy vydat autoritativní správní akt, již bez ohledu na vůli druhého subjektu, nebo může nastoupit účinek dispozitivní normy správního práva. V druhém případě je rovnost narušena, pokud dojde k porušení již uzavřené veřejnoprávní smlouvy, může subjekt veřejné správy plnění takovéto smlouvy vrchnostensky vynutit nebo jí pozměnit. Je zřejmé, že veřejnoprávní smlouva musí být výhodná pro stranu mající plnit veřejné úkoly, jinak by raději strpěla vydání správního rozhodnutí. Výhodnost by měla spočívat ve finančních zvýhodněních, různých úlevách či materiální pomoci.
Veřejnoprávní smlouvy subordinační mezi sebou uzavírají subjekty veřejné správy na straně jedné a soukromými osobami veřejné správy na straně druhé. Smlouvu lze uzavřít s osobou, která dosud nemá veřejnoprávní postavení, a která by byla účastníkem (§ 27 odst. 1) správního řízení, kdyby probíhalo dle části druhé zákona.
Uzavření této smlouvy pak nahrazuje vydání správního rozhodnutí a upravuje stejné vztahy, na jaké by se v případě vydání vztahovalo. Podmínkou účinnosti smlouvy je však souhlas dalších osob, které by byli účastníky řízení dle § 27, odst. 2 nebo 3. V těchto případech se postupuje dle § 168 správního řádu, o souhlasu třetích osob.19 Souhlas těchto osob je třeba opatřit před samotným uzavřením veřejnoprávní smlouvy. Jestliže souhlas není získán a nelze tedy veřejnoprávní smlouvu uzavřít, správní orgán může vydat rozhodnutí ve správním řízení, v němž využije podkladů získaných při přípravě veřejnoprávní smlouvy.
Účastníci uvedení v § 27, odst. 1 jsou účastníci v tzv. užším slova smyslu. V řízení na žádost bude dle § 27 odst. 1 účastníkem žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu. V případě řízení z moci úřední budou účastníky osoby, jejichž práva a povinnosti budou rozhodnutím přímo dotčeny (založení, změna nebo zrušení práva či povinnosti nebo prohlášení, že právo či povinnost mají anebo nemají). Účastníkem dle § 27, odst. 2 a 3 jsou další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech a povinnostech a o kterých to stanoví zvláštní zákon. Jedná se o tzv. účastníky v širším slova smyslu.
V praxi mohou nastat situaci, kdy je již řízení ve věci zahájeno a následně přijde účastník s návrhem na uzavření veřejnoprávní smlouvy nebo uzavření, za účelem řízení urychlit, navrhne sám správní úřad. Pokud k uzavření veřejnoprávní smlouvy v tomto případě dojde, správní úřad řízení usnesením zastaví.
Veřejnoprávní smlouvu subordinační lze uzavřít pouze v případech, kde to výslovně zákon povoluje, např.:
a) Dohoda o zřízení účelného pracovního místa a dohoda o vytvoření veřejně prospěšných prací
- Dohodu o zřízení účelného pracovního místa uzavírá úřad práce a zaměstnavatel pro uchazeče o zaměstnání vedené
19 podrobněji kap. 6.4
v úřední evidenci, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jinak. Dohoda o vytvoření veřejně prospěšných prací se uzavírá za účelem zřízení nových pracovních míst vytvářených ke krátkodobému pracovnímu umístění uvedených uchazečů.20 Obě tyto dohody uzavírá úřad práce se zaměstnavatelem, který nová pracovní místa vytváří. Dohoda musí mít písemnou podobu.
Sankcí za porušení podmínek dohody je povinnost zaměstnavatele vrátit poměrnou část dotace (u dohody o zřízení účelného pracovního místa).
b) Smlouva o závazku veřejné služby v oblasti silniční dopravy Závazky veřejné služby jsou provozní, přepravní a tarifní
závazky ve veřejné linkové dopravě přijaté dopravcem ve veřejném zájmu za účelem zajištění dopravní obslužnosti území, které by jinak z obchodních důvodů nepřijal. Jedná se především o dopravní obslužnost malých obcí, kde většina dopravních linek je ztrátových. Dopravci se na základě této dohody hradí prokazatelná ztráta vzniklá v důsledku plnění závazku. Účastníkem smlouvy je obec, krajský úřad nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo Ministerstvo dopravy a dopravce. Souhlasem dopravce s uzavřením této smlouvy lze podmínit udělení licence k provozování linkové osobní dopravy.21
Z praxe mohu uvést příklad, kdy se dopravce s krajským úřadem na smlouvě (zřejmě na výši prokazatelné ztráty) nedohodl a již druhý den „z ekonomických důvodů“ zrušil několik ztrátových linek s odkazem, ať se cestující obrátí na své obecní úřady. Dle mého názoru naopak zrušil spoje velice vytížené, čímž způsobil občanům nemalé potíže, zřejmě ze snahy poukázat na svou situaci. Ze strany dopravce se jednalo o zcela nekorektní postup, který byl ihned řešen ve správním řízení. Provoz linek zatím převzala jiná dopravní společnost.
20 zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
21 zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů
c) Smlouva o závazcích veřejné služby v oblasti drážní dopravy
Zde se jedná o podobný institut jako u dopravy silniční. Smlouvu může uzavřít obec, krajský úřad nebo Ministerstvo dopravy, a to jak v rámci celostátní i regionální dopravy, kde je podmínkou výběrové řízení, tak i u dopravy tramvajové či trolejbusové. Smlouva musí být uzavřena minimálně na období platnosti jízdního řádu. 22
d) Dohoda o ochranných podmínkách
Na základě této písemné dohody lze zřizovat přírodní rezervace, přírodní památky a památné stromy, včetně jejich ochranných pásem. Účastníkem dohody je správní orgán (orgán ochrany přírody) a vlastník dotčeného pozemku. Předpokladem je, že ochrana pozemku bude mít formu věcného břemene.23
e) Dohoda o realizaci programů snižování emisí látek znečišťujících ovzduší
Tato dohoda je uzavírána mezi státem nebo krajem či obcí a provozovateli stacionárních zdrojů znečišťování ovzduší. Smyslem dohody je řešit problémy související s místními nepříznivými rozptylovými a klimatickými podmínkami. Na základě této dohody může provozovatel přistoupit na plnění přísnějších emisních limitů.24
5.1.3 Veřejnoprávní smlouvy týkající se převodu nebo způsobu výkonu práv nebo povinností mezi účastníky
Ustanovení § 162 správního řádu upravuje možnost uzavřít veřejnoprávní smlouvu týkající se převodu nebo způsobu výkonu práv nebo povinností mezi účastníky v užším slova smyslu, kteří by byli účastníky řízení dle části druhé zákona a nebo jimi jsou. Z toho vyplývá, že tuto veřejnoprávní smlouvu lze uzavřít i když je řízení ve věci již zahájeno. Účelem je nahradit správní řízení jednodušším institutem veřejnoprávní smlouvy. Předmětem smlouvy musí být
22 zákon č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů
23 zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
24 zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů
převod práv ze správněprávního vztahu z jednoho účastníka řízení na jiného a nebo způsob výkonu těchto práv, které musí být ve smlouvě přesně definovány. Možnost uzavřít smlouvu týkající se převodu nebo způsobu výkonu práv a povinností je někdy vyloučena z povahy věci. Půjde např. o případy, kdy je právo pevně spojeno s určitou věci nebo osobou.25 Převod práv na jinou osobu, která by nebyla účastníkem předmětného řízení není možný. Uzavření veřejnoprávní smlouvy mezi účastníky je podmíněno souhlasem správního orgánu, který by rozhodoval v případném správním řízení, a který smlouvu posuzuje z hlediska souladu s právními předpisy a veřejným zájmem. Vydání souhlasu musí navrhnout shodně všichni účastníci veřejnoprávní smlouvy.
Správní orgán může k veřejnoprávní smlouvě účastníků řízení přistoupit, pokud na jejím uzavření existuje veřejný zájem a nebo by takové přistoupení bylo účelné z hlediska působnosti správního úřadu. Pokud správní úřad k veřejnoprávní smlouvě přistoupí, má se za to, že vyslovil s uzavřením souhlas.
5.2 Náležitosti veřejnoprávních smluv
Smlouva jako taková je tradičním institutem soukromého práva a jako taková jsou její ustanovení podrobně rozpracovaná v občanském zákoníku.26 Správní řád např. vůbec neupravuje povinné náležitosti veřejnoprávní smlouvy. Zde se předpokládá použití zvláštních právních předpisů a nebo přiměřené použití ustanovení občanského zákoníku nebo zvláštních právních předpisů. V některých zvláštních předpisech u ustanovení týkajících se veřejnoprávních smluv nebo dohod nalezneme i úpravu povinných náležitostí smlouvy.27 U smluv, kde nejsou stanoveny jejich náležitosti zvláštními předpisy se předpokládá přiměřené subsidiární použití občanského zákoníku. Když se však do občanského zákoníku začteme, zjistíme, že
25 Vláda ČR: Důvodová zpráva k zákonu č. 500/2004 Sb., správní řád
26 zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
27 viz jednotlivé druhy veřejnoprávních smluv
neobsahuje žádné ustanovení o jakýchsi obecných náležitostech smlouvy.
Na základě tradice institutu smlouvy lze dovodit, že veřejnoprávní smlouva by měla obsahovat přesné označení smluvních stran, stanovení předmětu smlouvy, k čemu se jednotlivé strany zavazují a stanovení výše a úhrady nákladů (jestliže se strany tak dohodly). Dále by veřejnoprávní smlouva měla obsahovat ustanovení zda je smlouva uzavřena na dobu neurčitou či na dobu určitou. V případě, že je smlouva na dobu určitou i konkrétní dobu její platnosti či datum do kdy je platná. Ve veřejnoprávní smlouvě by určitě neměl chybět počet stejnopisů smlouvy a podpisy oprávněných osob smlouvu podepsat s vyznačením datumu podpisu.
6. Procesněprávní úprava veřejnoprávních smluv
6.1 Uzavírání veřejnoprávních smluv
Zákon poměrně přesně upravuje postup při uzavírání veřejnoprávní smlouvy. Pokud při procesu uzavírání smlouvy dojde k odchýlení, veřejnoprávní smlouva nevznikne a nebo bude jako absolutně neplatný úkon neplatná od samého začátku.
Návrhem na uzavření veřejnoprávní smlouvy je projev vůle učiněný v písemné podobě, který je určen jedné nebo více osobám směřující k uzavření veřejnoprávní smlouvy. Navrhovatel je svým návrhem v případě přijetí vázán, jestliže je dostatečně určitý a je z něj zřejmá jeho vůle. Z návrhu musí být zcela zřejmé, že se jedná o návrh na uzavření předmětné smlouvy. Musí být zřejmé kdo návrh podává, v jaké věci, komu je určen a jasná vůle smlouvu uzavřít. Návrh smlouvy směřující k jedné nebo více osobám musí mít písemnou podobu. Návrh smlouvy působí od chvíle, kdy dojde osobě, které je určen a nikoliv od podání poštovní přepravě. Jestliže chce navrhovatel návrh smlouvy zrušit, musí jeho písemný projev o zrušení dojít osobě, které je určen dříve nebo alespoň nejpozději současně s návrhem smlouvy. Toto ustanovení platí, i když je návrh smlouvy označen navrhovatelem jako neodvolatelný. Navrhovatel také může v návrhu stanovit lhůtu pro jeho přijetí. Délka lhůty je předmětem správního uvážení. Návrh smlouvy zaniká také:
- uplynutím lhůty, která byla pro přijetí návrhu určena a v této lhůtě nebyl návrh smlouvy přijat ani nebylo na něj jinak reagováno,
- jestliže lhůta pro přijetí nebyla určena, uplynutím přiměřené doby s přihlédnutím k povaze navrhované smlouvy a k rychlosti prostředků, které navrhovatel použil pro zaslání návrhu smlouvy,
- okamžikem, kdy navrhovateli smlouvy dojde projev odmítnutí návrhu.
Zákon počítá i s opačnou variantou, kdy návrh na uzavření veřejnoprávní smlouvy nemusí být jen iniciativou navrhovatele. Případní navrhovatelé mohou být osloveni akceptantem (ten kdo návrh přijme) k předložení návrhu. Jestliže navrhovatel učiní svůj návrh vůči neurčitému okruhu event. akceptantů, postupuje se podle ustanovení o výběru žádosti (§ 146 správního řádu).
Veřejnoprávní smlouva musí být uzavřena písemnou formou a projevy vůle smluvních stran musí být na jedné listině. Listinou je myšleno i více listů, které jsou neoddělitelně spojeny a je vlastnoručně podepsaná oprávněnými osobami. Jestliže jsou přítomny všechny smluvní strany současně, je veřejnoprávní smlouva uzavřena okamžikem připojení posledního podpisu. Jestliže nejsou všechny smluvní strany přítomny, dojde k uzavření veřejnoprávní smlouvy v okamžiku, kdy její návrh, podepsaný všemi účastníky, dojde zpět navrhovateli. Stejně jako v případě návrhu smlouvy i zde je rozhodujícím momentem faktické doručení a nikoliv podání poštovní přepravě.
V případě, kdy je uzavření veřejnoprávní smlouvy podmíněno souhlasem správního orgánu, je smlouva uzavřena dnem, kdy rozhodnutí o souhlasu nabude právní moci. Souhlas je potřeba si vyžádat před podpisem smlouvy. Z praxe však mohu říci, že často se veřejnoprávní smlouvy zasílají k odsouhlasení již podepsané, protože se předpokládá jejich „bezproblémové“ odsouhlasení. Jednalo se především o veřejnoprávní smlouvy týkající se výkonu přenesené působnosti obce ve věci zákona o přestupcích, které již získaly rutinní charakter.
Dle JUDr. Ondruše28 zde z dikce zákona vzniká fikce předčasného uzavření veřejnoprávní smlouvy, neboť správnímu úřadu je předkládána k odsouhlasení verze návrhu smlouvy, určená k podpisu. Pokud s návrhem vysloví správní úřad souhlas a podle zákona je den nabytí právní moci rozhodnutí o souhlasu dnem uzavření smlouvy, je tato smlouva uzavřena dnem nabytí souhlasu
28 Xxxxxx, R.: Správní řád, nový zákon s důvodovou zprávou a poznámkami, Linde, Praha 2005, s. 473
právní moci a nikoliv dnem skutečného podpisu smlouvy. K podpisu může přirozeně dojít později než v okamžiku právní moci rozhodnutí o souhlasu. Dle XXXx. Xxxxxxx se zde jedná zřejmě o technickou chybu předkladatele zákona a nelze tedy moment uzavření smlouvy fiktivně vázat na předcházející souhlas s uzavřením této smlouvy.
Správní orgán, který souhlas udělil zveřejní veřejnoprávní smlouvu na své úřední desce, a to až po jejím podepsání. Ačkoliv zákon nestanoví lhůtu na kterou je správní úřad povinen smlouvu zveřejnit, lze předpokládat, že to bude nejméně 15 dní.
I v oblasti veřejnoprávních smluv zákon přihlíží k právům národnostních menšin. Ustanovení § 164 odst. 4 správního řádu ukládá správnímu úřadu, aby uhradil veškeré náklady související s překladem smlouvy do jazyka národnostní menšiny, pokud si je tato vyžádá. Překlad bude zřejmě zadávat navrhovatel, kterému poté náklady s překladem spojené v plné výši správní úřad proplatí.
6.2 Přezkoumání souladu veřejnoprávních smluv s právními předpisy
Přezkoumání souladu veřejnoprávních smluv s právními předpisy je obdobou přezkumného řízení u vydávání správních aktů. Jak uvádí důvodová zpráva ke správnímu řádu u veřejnoprávních smluv ani pojmově ani z důvodu právní jistoty nepřipadá v úvahu neplatnost, vady se řeší přezkoumáváním zákonnosti.
Xxxxxx veřejnoprávní smlouvy s obecně závaznými právními předpisy lze přezkoumat jen z moci úřední. Proto strana veřejnoprávní smlouvy, která není správním orgánem, může dát pouze podnět k přezkoumání a to do 30 dnů ode dne, kdy se dověděla o skutečnosti odůvodňující zahájení přezkumného řízení. Zákon výslovně stanoví správnímu orgánu zrušit veřejnoprávní smlouvu, jestliže je uzavřena v rozporu s právními předpisy. Je lhostejné, zda se jedná o předpisy původní či odvozené. Veřejnoprávní smlouva by neměla být v rozporu ani s mezinárodní smlouvou, která je součástí našeho právního řádu. Z právní teorie víme, že pokud je ratifikovaná a publikovaná
mezinárodní smlouva v rozporu se zákonem, pak má přednost úprava obsažená v mezinárodní smlouvě. Kdybychom tedy zašli do důsledků, veřejnoprávní smlouva, která by byla v rozporu s určitým zákonem, avšak v souladu s takovou mezinárodní smlouvou, tak by neměla být zrušena. Avšak je velice pravděpodobné, že v praxi k takovému případu nedojde.
Jestliže dojde správní orgán k názoru, že veřejnoprávní smlouvu zruší, bude mít tento akt formu správního rozhodnutí. V případě, že jsou v rozporu s právními předpisy jen některá ustanovení smlouvy, správní orgán zruší jen tato ustanovení. Jednotlivá protiprávní ustanovení však lze zrušit pouze v případě, kdy veřejnoprávní smlouva bude schopna i nadále „právního života“29 a nebude zásadním způsobem změněn význam či obsah ostatních ustanovení. V případě, kdy protiprávní ustanovení nelze zrušit samostatně, kvůli velké provázanosti jednotlivých ustanovení, zruší správní orgán celou veřejnoprávní smlouvu.
Odst. 4 § 165 chrání třetí osoby, které byly dotčeny úkony zrušené veřejnoprávní smlouvy. Tyto úkony zůstávají platné i když samotná smlouva nebo některé její ustanovení byla zrušena a nebyly zrušeny jiným zákonem stanoveným způsobem. Dané ustanovení neznamená, že by úkony vůči třetím osobám byly nezrušitelné, ale pouze vylučuje zánik jejich účinků v souvislosti se zrušením veřejnoprávní smlouvy. Po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení smlouvy nebo předběžné vykonatelnosti rozhodnutí, přechází působnost v těchto věcech zpět na správní orgány, které byly příslušné úkony činit před uzavřením veřejnoprávní smlouvy (případně působnost přejde na správní orgány, na které by mezitím příslušnost přešla v důsledku změny okolností rozhodných pro její určení). Toto ustanovení platí obdobně i v případě zrušení souhlasu s uzavřením veřejnoprávní smlouvy koordinační.
Věcnou příslušnost k přezkoumání zákonnosti veřejnoprávních smluv stanovuje odst. 5 § 165. K přezkoumání souladu s právními
29 Xxxxxx, P.: Problematika přezkoumání souladu veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy z pohledu nového správního řádu, Právní forum, 2005, č. 3, s. 86
předpisy u smluv koordinačních (§ 160) a subordinačních (§ 161) je příslušný správní orgán, který je příslušný řešit spory z veřejnoprávních smluv dle § 169 odst. 1.30 Zákonnost u veřejnoprávních smluv týkajících se převodu nebo výkonu práv nebo povinností mezi účastníky (§ 162) je věcně příslušný správní orgán, který je nadřízený správnímu orgánu, jehož souhlasu je třeba k uzavření veřejnoprávní smlouvy.
Důležitá je jistě otázka, kdo bude účastníkem takového přezkumného řízení. Zákon taxativně vymezuje účastníky řízení. Jsou to smluvní strany přezkoumávané veřejnoprávní smlouvy a u smlouvy týkající se převodu nebo výkonu práv nebo povinností mezi účastníky též správní orgán, jehož souhlasu je třeba k uzavření veřejnoprávní smlouvy. Zvláštností je, že účastníkem řízení není správní orgán, který dal souhlas k uzavření smlouvy koordinační. Předpokládala bych, že správní orgány, které daly k uzavření veřejnoprávní smlouvy souhlas (a je jedno, zda smlouvy dle § 160 či 162) budou mít v řízení stejné postavení (buď účastníci nebo osoby dotčené).
Jestliže ustanovení o přezkoumání souladu veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy (§ 165) nestanoví jinak, platí obdobně ustanovení o přezkumném řízení s tím rozdílem, že správní orgán není vázán lhůtami uvedenými v § 96 odst. 131 a § 97 odst. 232.
Zákon nestanoví v případě ustanovení o přezkoumání souladu veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy žádné lhůty pro vydání rozhodnutí. To však neznamená, že by řízení nemělo být ukončeno v přiměřené době.
6.3 Změna, výpověď a zrušení veřejnoprávních smluv
Změnit veřejnoprávní smlouvu lze jen písemně dohodou všech smluvních stran. Nejedná se tedy o dodatek již uzavřené
30 viz kap. 6.5 Xxxxxxx z veřejnoprávních smluv
31 Usnesení o zahájení přezkumného řízení lze vydat nejdéle do 2 měsíců ode dne, kdy se příslušný správní orgán o důvodu zahájení přezkumného řízení dozvěděl, nejpozději však do 1 roku od právní moci rozhodnutí ve věci.
32 Rozhodnutí ve věci v přezkumném řízení v prvním stupně nelze vydat po uplynutí 15 měsíců ode dne právní moci rozhodnutí ve věci.
smlouvy, ale o novou dohodu, která mění či doplňuje původní smlouvu. Návrh na uzavření takovéto dohody se podává obdobným způsobem jako návrh na uzavření samotné veřejnoprávní smlouvy. V případě, že bylo k uzavření veřejnoprávní smlouvy potřeba souhlasu správního orgánu nebo třetí osoby, je třeba jejich souhlasu i ke změně smlouvy. Písemná dohoda je tedy uzavřena dnem, kdy tento souhlas nabyl právní moci. Správní úřad, který dal souhlas ke změně smlouvy ji musí zveřejnit na své úřední desce. Rovněž pro vydání souhlasu správního orgánu se změnou veřejnoprávní smlouvy, platí stejný postup jako v případě uzavírání měněné smlouvy. I zde má souhlas formu správního rozhodnutí, proti kterému je možné se odvolat.
Vypovědět veřejnoprávní smlouvu lze pouze tehdy, jestliže se na tom smluvní strany dohodly a je to přímo ve smlouvě ujednáno a jestliže byla dohodnuta výpovědní lhůta. K možnosti vypovědět smlouvu jsou nutné obě tyto podmínky. Z toho vyplývá, že opomenutí ustanovení o výpovědní lhůtě činí smlouvu nevypověditelnou. Jiná forma výpovědi, jako u soukromoprávních smluv, není možná. Výpověď je nutno podat v písemné podobě a v souladu s postupem sjednaným ve smlouvě.
Zákon stanoví taxativní výčet, kdy lze veřejnoprávní smlouvu zrušit. Takto lze zrušit smlouvu, jejíž platnost je časově neomezená a kterou jinak nelze vypovědět. Jedná se o tyto důvody:33
- bylo-li to ve veřejnoprávní smlouvě dohodnuto – smluvní ustanovení má přednost před zákonem
- změní-li se podstatně poměry, které byly rozhodující pro stanovení obsahu veřejnoprávní smlouvy, a plnění této smlouvy nelze na smluvní straně z tohoto důvodu spravedlivě požadovat
– jedná se především o nepředvídatelnou změnu, která navodila situaci, kdy by plnění smlouvy pro stranu znamenalo vynaložení nepřiměřených nákladů nebo odpovědnosti.
- jestliže se veřejnoprávní smlouva dostala do rozporu s právními předpisy – v tomto případě se veřejnoprávní smlouva dostala do
33 Xxxxxx, X. Xx Xxxxxxx, S., Xxxxxx P., Xxxxxx P., Kadečka S.: Správní právo procesní, Eurolex Bohemia s. r. o., Praha 2005, s. 261
rozporu s právními předpisy vzniklými nebo změněnými až v době její existence, tzn. že při uzavření veřejnoprávní smlouvy tato v rozporu s právními předpisy nebyla.
- z důvodu ochrany veřejného zájmu – i v tomto důvodu zrušení se veřejnoprávní smlouva dostala do rozporu s veřejným zájmem až během své existence vlivem změn faktorů vymezujících veřejný zájem.
- jestliže vyšly najevo skutečnosti, které existovaly v době uzavírání veřejnoprávní smlouvy a nebyly smluvní straně bez jejího zavinění známy, pokud tato strana prokáže, že by s jejich znalosti veřejnoprávní smlouvu neuzavřela.
Návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy podává dotčená strana a adresuje jej ostatním účastníkům smlouvy. Pro podávání návrhu na zrušení smlouvy platí obdobné zásady jako v případě návrhu na její uzavření nebo změnu. To znamená, že podá-li strana z některého z výše uvedených důvodů návrh na zrušení veřejnoprávní smlouvy a ostatní smlouvy s návrhem souhlasí, smlouva zaniká dnem, kdy písemný souhlas poslední smluvní strany dojde účastníku, který návrh na zrušení podal. Je vhodné smluvním partnerům návrh zdůvodnit. V případě, že byl k uzavření veřejnoprávní smlouvy nutný souhlas správního orgánu, je nutný jeho předchozí souhlas i se zrušením smlouvy. Souhlas se zrušením smlouvy má rovněž formu správního rozhodnutí, které se vydává v zákonem předepsané formě a proti němuž mají smluvní strany možnost se odvolat. Stejně jako návrhu na uzavření smlouvy i zde může správní orgán souhlas se zrušením odepřít.
Zákon upravuje i situaci, kdy některá ze stran se zrušením veřejnoprávní smlouvy nebude souhlasit, protože pro ni bude smlouva výhodná. Svůj nesouhlas nemusí strana zdůvodňovat, stačí když jej v písemné podobě sdělí navrhovateli. Jestliže o to strana, která nesouhlasí se zrušením, požádala, může o zrušení rozhodnout správní orgán, který rozhoduje spory z veřejnoprávních smluv. Tyto orgány však budou rozhodovat pouze v případě, kdy o to smluvní strana požádala.
Správní orgán vede o zrušení smlouvy klasické správní řízení, jehož výstupem je správní rozhodnutí o zrušení veřejnoprávní smlouvy. Proti tomuto rozhodnutí je možné odvolání. Správní orgán má též možnost žádost o zrušení zamítnout, přičemž je oprávněn si k fundovanému rozhodnutí vyžádat další podklady.
6.4 Souhlas třetích osob
Jedná se o ustanovení, které má zabránit zneužívání veřejnoprávních smluv k obcházení zájmů třetích, dotčených osob, k omezování jejích procesních práv nevyužíváním standardního správního řízení dle části druhé zákona. Veřejnoprávní smlouva, která se dotýká práv a povinností dotčené osoby (s výjimkou smlouvy koordinační) nabývá účinnosti až, když s ní tato osoba bude souhlasit. Souhlas musí být písemný a měl by to být jasný, souhlasný projev vůle s textem veřejnoprávní smlouvy, který již nesmí být měněn. Jestliže dotčená osoba s uzavřením veřejnoprávní smlouvy nesouhlasí, postupuje se v klasickém správním řízení, jehož výsledkem je vydání vrchnostenského správního aktu. Jediný rozdíl je v tom, že za podklady pro správní rozhodnutí mohou sloužit informace získané při přípravě veřejnoprávní smlouvy, a nebudou se muset provádět již provedené důkazy.
Souhlas třetích osob je podobný institutu souhlasu správního orgánu.
6.5 Závazky vzniklé z veřejnoprávních smluv
Za spory vzniklé z veřejnoprávních smluv lze považovat situace, kdy jedna strana namítá porušování smluvních ujednání jinou stranou a dožaduje se plnění závazků. Jestliže se smluvní strany nedohodnou, bude spor řešit na návrh jedné ze smluvních stran, správní úřad, jehož věcnou příslušnost určuje zákon. Dle ustanovení § 169 odst. 1 spory z veřejnoprávních smluv rozhoduje:
a) Ministerstvo vnitra, v případě, že se jedná o koordinační smlouvu a jestliže alespoň jednou ze smluvních stran je kraj a nebo jsou smluvními stranami obce s rozšířenou působností; Ministerstvo vnitra je přitom povinno věc projednat s příslušným ministerstvem nebo jiným ústředním správním orgánem,
b) krajský úřad jestliže jde o smlouvu koordinační a jsou smluvními stranami obce, které nejsou obcemi s rozšířenou působností; příslušný krajský úřad bude však rozhodovat pouze v případě, nepřevezme-li věc k řešení Ministerstvo vnitra,
c) jestliže jde o koordinační smlouvu, rozhoduje správní orgán, který je společně nadřízený smluvním stranám; nemají-li smluvní strany společný nadřízený orgán, budou spor řešit v dohodě ústřední správní úřady nařízené správním orgánům,
d) v případě subordinační veřejnoprávní smlouvy bude spor rozhodovat správní orgán, který je nadřízený správnímu orgánu, který je stranou této smlouvy,
e) jestliže se jedná o smlouvu týkající se převodu nebo způsobu výkonu veřejných práv nebo povinností, bude spor rozhodovat správní orgán, který k jejímu uzavření udělil souhlas.
Lze jen souhlasit se zákonodárcem, že o sporech z veřejnoprávních smluv se bude nejprve rozhodovat v rámci veřejné správy a až proti takto vydanému správnímu rozhodnutí bude možné podat žalobu ke správnímu soudu. Je důležité, aby si veřejná správa nedostatky veřejnoprávních smluv dokázala řešit sama a nezahlcovala správní soudy.
V případě sporu smluvní strana (nebo strany) podají u správního orgánu návrh na vydání rozhodnutí ve věci sporu, ve kterém popíší podstatu sporu a navrhnou řešení, kterého se snaží domoci. Řízení o sporu má formu klasického správního řízení, které je zahájeno dnem podání návrhu. Správní orgán vydá, na základě zjištěného skutkového stavu, rozhodnutí ve věci, kterým uloží porušiteli splnění povinnosti vyplývající ze smlouvy. Výkon
veřejnoprávní smlouvy bude závislý na jejím obsahu a bude prováděn v rámci správní exekuce. Rozhodnutí vydané ve věci sporu z veřejnoprávní smlouvy je pravomocné a vykonatelné dnem oznámení účastníkům řízení.
Proti rozhodnutí vydanému ve věci sporu z veřejnoprávní smlouvy nelze podat tzv. řádný opravný prostředek (ani odvolání ani rozklad). Napadnout rozhodnutí lze tzv. mimořádným opravným prostředkem (za podmínek stanovených zákonem) nebo žalobou u správního soudu.
7. Závěr
Veřejnoprávní smlouvy jsou považovány za moderní formu činnosti veřejné správy, která je stále více pojímána jako služba veřejnosti (výslovně § 4 zákona č. 500/2004 Sb.) se snahou přiblížení veřejné správy občanovi a její demokratizací. Bylo by jedině dobře, aby veřejná správa přestala být vnímána jako „byrokratický moloch“, kdy se při vstupu na její půdu občanovi ježí vlasy. Tato averze občanů vůči úřadům je hluboce zakořeněná a bylo by jedině k užitku, aby veřejnoprávní smlouvy a nejen ty, pomohly k odbourání tohoto bloku. Mohu potvrdit z vlastní praxe, že občané, kteří navštíví náš úřad v
„neúřední dny“ již vstupují do dveří s bázlivou omluvou na rtech a očekávají ostré odmítnutí. Zároveň mě velice těší, když mohu říci, že se jim takového odmítnutí nedostane.
Veřejnoprávní smlouvy v jistém slova smyslu znamenají průlom do administrativně právní metody regulace veřejné správy a veřejné moci tím, že umožňují správním orgánům, aby si k zajištění a dosažení svých cílů a úkolů zvolily možnost dobrovolné spolupráce (tedy uzavření smlouvy) namísto kogentní, pevně dané, právní úpravy. Veřejnou správu je přitom třeba pojímat jako správu veřejných záležitostí ve veřejném zájmu.
Myslím, že novou právní úpravu veřejnoprávních smluv jen uvítat i vzhledem k tomu, že se tento institut začíná ve veřejné správě uzavírat stále častěji a volání po komplexní úpravě této oblasti bylo stále častější. Na hodnocení právní úpravy nového správního řádu je však ještě brzy. Za dobu její účinnosti (3 měsíce), podle mého názoru nelze posoudit (alespoň já toho nejsem schopna) zda ustanovení obsahují nějaké nedostatky či je třeba něco upravit a nebo naopak zcela vyhovuje. To nám ukáže až časem praxe. Při svém pátrání po veřejnoprávních smlouvách se mi, bohužel, nepodařilo zajistit, byť jediný exemplář veřejnoprávní smlouvy uzavřený již podle nové právní úpravy. Jedním z důvodů byla i obava ve veřejné správě z nového správního řádu a snaha uzavřít veškeré potřebné veřejnoprávní
smlouvy ještě před účinností nového správního řádu, tedy před 1. 1. 2006.
Veřejnoprávní smlouva je vhodný instrument, jak adresáta veřejné správy nenásilně zapojit do plnění úkolů veřejné správy. Lze doufat, že institut veřejnoprávní smlouvy alespoň částečně změní náhled na veřejnou správu a umožní nejen občanovi, ale i ostatním subjektům interes na jejích cílech.
8. Resumée
Wesentliche rechtliche Normen im Bereich von öffentlich- rechtlichen Verträge ist vor allem im Gesetzt Nr. 500/ 2004 Sammlung- Verwaltungsordnung, die erst ab 1.1. 2006 Gültigkeit hat, enthalten. Es geht um erste komplexe Rechtsbearbeitung von öffentlich - rechtlichen Verträge, einschliesslich der Problematik bei Konfliktlösungen. Die vorige Rechtsbearbeitung war nicht komplett, es hat einige Bereiche überhaupt nicht gelöst. Das Institut des öffentlich-rechtlichen Vertrages bedeutet den Durchstoss in der administrativ rechtlichen Reglungsmethode des Verwaltungswesens, seine Demokratisierung und Näherbringung zur Staatsbürger. Öffentlich- rechtlicher Vertrag ist
vom Verwaltungsplan als | doppelseitige | oder mehrseitige |
Verwaltungleistung definiert, | die die | Beziehungen des |
Verwaltungsrechts - begründet, wechselt oder storniert. Dieser Vertrag sollte nicht mit Rechtsnormen und mit öffentlichem Interesse in Konflikt sein, man kann es überall dort durchsetzen, wo das Gesetzt mit kogenten Normen alle Details nicht bestimmt hat, aber seine Nutzung mit Dispositivnormen ermöglichte.
Je nach materiell rechtlicher Seite unterscheiden wir die öffentlich- rechtlichen Verträge auf Koordinations-, Subordinationsverträge und Verträge betreffend Transaktion, Rechtsausübung oder Pflicht zwischen Teilnehmer. Weil es sich um Verträge handelt, die das Gebiet des öffentlichen Verwaltungswesens modifizieren, soll das Verwaltungsorgan mindestens eine Seite des Vertrages bilden. Der Verwaltungplan nennt keine Fälle, wann der öffentlich- rechtliche Vertrag geschlossen werden soll. Gesetzliche Ermächtigung zur Vertragabschluss finden wir in einzelnen besonderen Normen.
Die Koordinationsverträge schliessen sich zur Zweckerfüllung von Aufgaben und für effektive Wirkung der öffentlichen Staatsverwaltung und für andere rechtliche und physische Personen zusammen, die den Schutz im Gebiet den öffentlichen Verwaltung ausführend. Die Subordinationsverträge kann der Verwaltungsorgan
abschliessen und zwar mit der Person ,die ein Teilnehmer der Verwaltungsleitung war. Man kann den Vertrag mit autoritativer Verwaltungsentscheidung ablösen im Fall der Vertragverzögerung von der Seite, die sonst als Teilnehmer der Verwaltungsleitung wurde. Den öffentlich - rechtlichen Vertrag, der die Transaktion od. rechtliche Leistungsform und Pflicht betrifft, kann man nur zwischen Teilnehmer abschliessen, die Teilnehmer des Verwaltungsverfahrens waren. Das Ziel ist mit dem einfachsten Institut des öffentlich-rechtlichen Vertrages dieses Vewaltungsverfahren zu ersetzen.
Was den Prozessteil der Anpassung von öffentlich-rechtlichen Verträge betrifft, geht es um Änlichkeit von privatrechtlicher Anordnung mit notwendigen Anpassungen für öffentlicher Verwaltung mit grösserer kogenten Stimmung.
Die Konfliktlösung, die in unserer Rechtsnorm fehlt, gehört zu den wichtigen Punkten.
9. Seznam použité literatury
Knižní literatura:
1. Xxxxxxxx, D. a kol.: Právnický slovník. 2. rozšířené vydání, C.
H. Xxxx, Praha 2003
2. Xxxxxxxx, D. a kol.: Správní právo.Obecná část. 5., rozšířené vydání, C. H. Xxxx, Praha 2003
3. Xxxxxxx, J.: Československé správní právo. Část všeobecná, Melantrich, Praha 1934
4. Xxxxxx, X.: Slovník cizích slov, SPN, Praha 1998
5. Xxxxxx, R.: Správní řád - nový zákon č. 500/2004 Sb. s důvodovou zprávou a poznámkami, Linde Praha, Praha 2005
6. Xxxxxx, P.: Správní právo, Obecná část, 6. dopl.a aktualiz. vyd., Masarykova univerzita, Brno 2004
7. Xxxxxxx, S., Xxxxxx P., Xxxxxx P., Kadečka S.: Správní právo procesní, Eurolex Bohemia s. r. o., Praha 2005
8. Xxxxxxxx,V.: Obecné správní právo, ASPI, Praha 2004
9. Vláda ČR: Důvodová zpráva k návrhu zákona: správní řád.
Časopisecká literatura:
1. Xxxxxxx, S.: Veřejnoprávní smlouvy a návrh správního řádu, Parlamentní zpravodaj, 2001, č. 2
2. Xxxxxx, P.: Problematika přezkoumávání souladu veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy z pohledu nového správního řádu, Právní fórum, 2005, č. 3
3. Xxxxxx, V.: Nový správní řád je konečně na světě, Právní zpravodaj, 2004, č. 9
4. Xxxxxx, J.: Nový správní řád a územní samospráva, Správní právo, 2005, č. 1
Právní předpisy:
1. Zákon č. 40/1964 Sb. občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
2. Zákon č. 553/1991 Sb. o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů
3. Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů
4. Zákon č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů
5. Zákon č. 266/1994 Sb. o drahách, ve znění pozdějších předpisů
6. Zákon č. 128/2000 Sb. o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů
7. Zákon č. 129/2000 Sb. o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů
8. Zákon č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů
9. Zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech, ve znění pozdějších předpisů
10. Zákon č. 257/2001 Sb. o knihovnách, ve znění pozdějších předpisů
11. Zákon č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů
12. Zákon č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů
13. Zákon č. 561/2004 Sb. školský zákon
10. Obsah
1. Úvod 2
2. Vymezení pojmu veřejnoprávní smlouvy… 4
3. Funkce veřejnoprávních smluv… 6
4. Místo veřejnoprávních smluv v systému veřejné správy…7
5. Hmotněprávní úprava veřejnoprávních smluv… 8
5.1. Druhy veřejnoprávních smluv… 8
5.1.1. Veřejnoprávní smlouvy koordinační 8
5.1.2. Veřejnoprávní smlouvy subordinační 18
5.1.3. Veřejnoprávní smlouvy týkající se převodu nebo způsobu výkonu práv nebo povinností mezi účastníky 22
5.2. Náležitosti veřejnoprávní smlouvy… 23
6. Procesněprávní úprava veřejnoprávních smluv… 25
6.1. Uzavírání veřejnoprávní smlouvy… 25
6.2. Přezkoumání souladu veřejnoprávní smlouvy s právními předpisy… 27
6.3. Změna, výpověď a zrušení veřejnoprávní smlouvy… 29
6.4. Souhlas třetích osob 32
6.5. Závazky vzniklé z veřejnoprávních smluv… 32
7. Závěr 35
8. Resumée 37
9. Seznam použité literatury… 39
10. Obsah 41
11. Přílohy
11.1 Návrh veřejnoprávní smlouvy týkající se výkonu přenesené působnosti obce
11.2 Veřejnoprávní smlouva týkající se výkonu přenesené působnosti mezi Městem Třešť a Obcí Batelov
11.3 Rozhodnutí Krajského úřadu kraje Vysočina ve věci uzavření veřejnoprávní smlouvy