UNIVERZITA KARLOVA
UNIVERZITA KARLOVA
Právnická fakulta
Xxxxxxxx Xxxxxxxxx
Smlouva o zákazu jaderných zbraní
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce: doc. JUDr. PhDr. Xxxxxxxx Xxxxxxx Ph.D., X.XX. Katedra mezinárodního práva
Datum vypracování práce: 28. 3. 2020
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci „Smlouva o zákazu jaderných zbraní“ vypracovala samostatně, že všechny použité zdroje byly řádně uvedeny a že práce nebyla využita k získání jiného nebo stejného titulu.
Dále prohlašuji, že vlastní text této práce včetně poznámek pod čarou má 145 927 znaků včetně
mezer.
Xxxxxxxx Xxxxxxxxx
V Praze dne
Poděkování
Chtěla bych velice poděkovat vedoucí mé diplomové práce doc. JUDr. PhDr. Xxxxxxxx Xxxxxxx Ph.D., X.XX. za odborné vedení, vstřícnost, cenné rady a nezměrnou trpělivost. Mé díky patří též XXXx. Xxxxxxxxx Xxxxxx za rady, podporu a věnovanou literaturu.
Obsah
Úvod 6
1. Jaderné zbraně v historii a dnes 8
1.1 Případy použití, testování a nehod jaderných zbraní 8
1.1.1 Případy použití JZ 8
1.1.2 Testování JZ 9
1.1.3 Nehody JZ 10
2.1 JZ dnes 11
1.2.1 Počet JZ ve světě 11
1.2.2 Možné důsledky případného použití JZ 11
2. Dosažená úroveň jaderného odzbrojení 14
2.1 Odzbrojovací aparát 14
2.1.1 Konference o odzbrojení 14
2.2 Nejvýznamnější mnohostranné mezinárodní smlouvy 15
2.2.1 Smlouva o nešíření JZ 15
2.2.2 Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek 18
2.2.3 Návrh Smlouvy o zákazu výroby štěpných materiálů pro vojenské účely 18
2.3 Bezjaderné zóny 18
2.4 Poradní posudek Mezinárodního soudního dvora 19
2.5 Všeobecný komentář č. 36 k čl. 6 Paktu o občanských a politických právech… 21
3. Vývoj mezinárodní situace v letech 2010 - 2017 23
3.1 Rok 2010 23
3.2 Rok 2011 25
3.3 Rok 2012 25
3.4 Rok 2013 25
3.4.1 Oslo 25
3.4.2 Pracovní skupina s otevřeným koncem 26
3.5 Rok 2014 27
3.5.1 Nayarit 27
3.5.2 Vídeň 27
3.6 Rok 2016 28
3.6.1 Pracovní skupina s otevřeným koncem 28
3.6.2 Rezoluce Valného shromáždění OSN 2016 28
3.7 Rok 2017 29
4. Analýza textu NWPT 30
4.1 Preambule 30
4.2 Jednotlivé články NWPT 32
5. NWPT jako rámcová smlouva a odmítnuté návrhy 40
5.1 NWPT jako rámcová smlouva 40
5.2 Odmítnuté návrhy 42
5.2.1 Zákaz financování výroby JZ 42
5.2.2 Zákaz tranzitu JZ skrz vodní a vzdušný prostor 44
5.2.3 Ustanovení o odložené platnosti 46
6. Jaderné zbraně a mezinárodní obyčej, vztah NWPT a jiných smluv 47
6.1 Mezinárodní obyčej 47
6.1.1 Mezinárodní obyčej a NPT. 47
6.1.2 Mezinárodní obyčej a NWPT 50
6.2 Komplementarita NWPT a jiných právních instrumentů týkajících se JZ 52
6.2.1 Slučitelnost existence NWPT a NPT 52
6.2.2 Slučitelnost existence NWPT a CTBT 54
7. Možné reakce států a budoucí vývoj 55
7.1 Možné reakce států 55
7.1.1 Jaderné státy 55
7.1.2 Státy pod jaderným deštníkem 56
7.1.3 Nejaderné státy 57
Závěr 59
Seznam použitých zdrojů 61
Abstrakt 72
Klíčová slova 72
Abstract 73
Key words 73
Úvod
Téma jaderného odzbrojení a nešíření je diskutováno od samého počátku existence jaderných zbraní. Jejich použití za 2. světové války vyděsilo celý svět, který se prostřednictvím Organizace spojených národů pokusil ihned adekvátně reagovat. Dodnes však tento zásadní problém zůstává nevyřešen a celý svět je tak neustále v nebezpečí. V roce 2017 vznikla Smlouva o zákazu jaderných zbraní, která jaderné zbraně zcela zakazuje a požaduje jejich naprostou eliminaci. Debata, která doprovázela proces jejího vzniku, byla značně polarizovaná. Zatímco na jedné straně stály nejaderné státy, nevládní organizace a oběti použití či testování jaderných zbraní, které považují existenci jaderných zbraní v moderním světě za nepřijatelnou a neetickou, na straně druhé jaderné a alianční státy trvaly na názoru, že jaderné zbraně hrají významnou úlohu v jejich obranných systémech a jsou nezbytné pro udržení míru ve světě. Smlouva o zákazu jaderných zbraní je i nadále předmětem živé diskuze. Xxxxxxx zůstává, zda bude schopna dosáhnout ambiciózních cílů, jež si její text klade. Prozatím se zdá, že namísto okamžitého řešení zanechala svět v mírném zmatku.
Mezinárodní právo veřejné mě vždy fascinovalo právě proto, s jak komplikovanými situacemi se musí vypořádat, jakým způsobem vzniká a vyvíjí se a jaké mechanismy zde fungují. Proto jsem se ve své diplomové práci rozhodla věnovat právě Xxxxxxx o zákazu jaderných zbraní a zkoumat, jak může vypadat vývoj v natolik kontroverzní oblasti. Pro účely této práce jsem vybrala několik základních otázek, kterým se budu věnovat v rámci jednotlivých kapitol. Mým cílem je přistupovat k tématu co možná nejobjektivněji, což představuje nemalý úkol vzhledem k tomu, že i odborníci se v literatuře často uchylují k argumentaci, kterou prostupují silné emoce.
V první kapitole bych chtěla shrnout dosavadí historické události a data týkající se jaderných zbraní. Společnost má tendenci se domnívat, že jediné vážně incidenty se odehrály v roce 1945, „studená válka“ je již minulostí a nebezpečí představuje pouze několik hlavic ve vlastnictví Severní Koreje, ačkoliv každá jednotlivá hlavice představuje neustálé nebezpečí, a to bez ohledu na to, který stát ji vlastní. Následující kapitola druhá se bude věnovat dosavadní právní úpravě v oblasti jaderného odzbrojování a nešíření, mechanismům činným v této oblasti a důvody, proč tyto mechanismy nefungují. Do této části rovněž zahrnu existující bezjaderné zóny a připomenu klíčový poradní posudek Mezinárodního soudního dvora. Závěrem kapitoly
rozeberu Všeobecný komentář č. 36 k čl. 6 Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech z roku 2018, který se mimo jiné vyjadřuje i tématu přetrvávající existence jaderných zbraní.
Dále jsem se pro ilustraci situace, z níž Xxxxxxx o zákazu jaderných zbraní vzešla, rozhodla do práce zařadit kapitolu, která bude procházet události několika let, které vedly k přijetí smlouvy. Průběh vyjednávání byl poměrně zajímavý, jelikož se jej účastnila řada nestátních aktérů, kteří výsledek a znění smlouvy do značné míry ovlivnili. Čtvrtá kapitola se bude věnovat samotnému textu smlouvy, který je relativně krátký a ne vždy precizně formulovaný. Zvlášť rozeberu preambuli smlouvy a poté i jednotlivé články včetně jejich nedostatků a nejasností. Do výsledného textu smlouvy nebyla zařazena celá řada navrhovaných ustanovení. V páté kapitole chci uvést některá z nich, díky jejichž přijetí by byl zákaz komplexnější, smlouva sama silnější a delegitimizace jaderných zbraní výraznější. Zároveň zde uvedu, proč je třeba vnímat Smlouvu o zákazu jaderných zbraní „jen“ jako rámcovou úmluvu, která potřebuje další doplnění.
V šesté kapitole se budu věnovat tématu mezinárodního obyčeje v oblasti jaderného odzbrojení a nešíření. Řada odborníků tvrdí, že smlouva bude významným přínosem pro tuto oblast, další zase, že na ni bude mít minimální vliv. V téže kapitole chci krátce zmínit i diskutovaný vztah a vzájemnou komplementaritu Smlouvy o zákazu jaderných zbraní a dalších stěžejních mezinárodních smluv upravujících oblast jaderného odzbrojení a nešíření, jmenovitě Smlouvy o nešíření jaderných zbraní a Smlouvy o všeobecném zákazu jaderných zkoušek. V poslední, sedmé kapitole rozeberu postoje jednotlivých skupin států (států jaderných, nejaderných a států pod tzv. jaderným deštníkem) a jejich možnosti, jaký postoj ke smlouvě zaujmout a jak ji případně podpořit.
Zpracování této práce bude založeno na analyticko-deskriptivním přístupu, kdy podle získaných informací popíši aktuální stav dané problematiky. Místy využiji metodu komparativní, zvláště při porovnání Smlouvy o zákazu jaderných zbraní s dalšími smlouvami upravujícími oblast jaderného odzbrojení a nešíření. Při zpracování tématu budu vycházet z právní úpravy obsažené v mezinárodních smlouvách, dále z dokumentů OSN a odborných právnických publikací, které se věnují dané problematice. Okrajově budu vycházet i z literatury
„neprávnické“, a to především z publikací a článků nevládních organizací.
1. Jaderné zbraně v historii a dnes
Přestože jsou jaderné zbraně (dále jen „JZ“) poměrně novým typem zbraně, napáchaly již škody neuvěřitelného rozsahu na životech, zdraví i životním prostředí. Tyto nepříznivé důsledky nemělo jen jejich skutečné použití, ale i jejich testování a nehody. I přes pokračující modernizaci neustále hrozí, že dojde k dalším poruchám či dokonce detonacím z důvodu selhání techniky. Po desítkách let vývoje mají dnes jaderné mocnosti k dispozici JZ s tak obrovskou ničivou silou, že by výbuch znamenal naprostou katastrofu pro celou Zeměkouli.
1.1 Případy použití, testování a nehod jaderných zbraní
1.1.1 Případy použití JZ
Jaderné zbraně byly skutečně použity pouze dvakrát, na konci 2. světové války v roce 1945. Americká armáda svrhla dvě bomby se silou exploze asi 15 megatun ekvivalentu TNT1 na Japonská města Hiroshimu a Nagasaki a způsobila tak rozsáhlé škody. Celkem zemřelo bezmála 200 tisíc lidí, ať už přímo během výbuchu, nebo následkem zranění, popálení, nemocí z ozáření a rakoviny.2 Výbuchy zabily 90% zdravotníků v obou oblastech a měly rovněž obrovský ničivý dopad na struktury obou měst – v Hiroshimě došlo k destrukci asi 92% a v Nagasaki asi 22% budov a infrastruktury.3 U přeživší části populace se kromě zranění brzy začaly projevovat různé fyzické potíže, symptomy nemocí a v neposlední řadě i psychické trauma z nedávno prožitých událostí. Účinky JZ se projevily i na následujících generacích, neboť rodičům, kteří v době bombardování nebo i později na území Hiroshimy nebo Nagasaki žili, se rodily děti s nejrůznějšími formami fyzického postižení.4
Po těchto událostech rozhodlo Valné shromáždění OSN o nutnosti ze světa zcela odstranit veškeré JZ a zajistit, že jaderná energie bude využívána výhradně k mírovým účelům. Přijalo proto rezoluci, na jejímž základě vytvořilo Komisi pro atomovou energii,5 která byla ale v roce 1952 rozpuštěna.6
1 XxXXXXXX, Xxxxxxx X., XXXXXXX, Xxxxxx X., XXXXXX, Xxxxxx S. a XXXXX, Xxxxxxx X. XxxXX Nuclear Warplan: A Time for Change [online]. [cit. 2018-11-06]. 2001. str. 28. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xxx/xxxxx/xxxxxxx/xxxxx/xx-xxxxxxx-xxx-xxxx-xxxxxx.xxx
2 Atomic Heritage Foundation. The Atomic Bombing of Hiroshima and Nagasaki [online]. [cit. 2018-11-06].
Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxx.xxx/Xxxx/XXX/xxx_xxx00.xxxxx
3 Campaign for Nuclear Disarmament. Hiroshima and Nagasaki [online]. [cit. 2018-11-06]. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx.xxx/xxxxxxxxx/xxxxxxxxx-xxx-xxxxxxxx/
4 Campaign for Nuclear Disarmament. Hiroshima and Nagasaki. Tamtéž viz odkaz 2.
5 Organizace spojených národů. Resolutions adopted on the reports of the first comittee A/RES/1(I). New York, 1946. Dostupné také z: xxxxx://xx.xxx/xx/xxxxxx/xxxx_xxx.xxx?xxxxxxxX/XXX/0(X)
6 Organizace spojených národů. International Day for the Total Elimination of Nuclear Weapons September 26
[online]. [cit. 2018-11-09]. Dostupné také z: xxxxx://xx.xxx/xx/xxxxxx/xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx/
1.1.2 Testování JZ
Do dnešního dne se odehrálo více než dva tisíce jaderných testů na zemském povrchu, pod zemí, pod vodou i ve vesmíru. Většinu z nich provedly jaderné velmoci – tehdejší Sovětský svaz a USA. K testování JZ sloužily většinou oblasti s velmi nízkou hustotou osídlení. USA k menším testům určily zvláštní základnu v Nevadě a ke zkouškám výbuchů o větší síle využívaly vlastní ostrovy v Tichém oceánu. Sovětský svaz JZ testoval především v Kazachstánu, silnější testy však rovněž přesunul na vzdálenější místa jako Sibiř nebo ostrovy v Severním ledovém oceánu.7 Většina testů proběhla v období studené války, kdy bylo do atmosféry uvolněno 428 megatun ekvivalentu TNT, což se rovná efektu 29 tisícům výbuchů hiroshimské bomby.8
Testování JZ mělo a dodnes má obrovský vliv na zdraví obyvatel zasažených oblastí, způsobilo statisíce fatálních onemocnení rakovinou a řadou dalších druhů nemocí. Dle odhadů dosáhne výsledný počet obětí až 2.4 milionů lidí.9 Kromě toho byly způsobeny značné ekologické škody, otrava množství zvířat a rovněž problémy ekonomické.10 Rozlehlé oblasti musely být opuštěny a i přes prvotní optimistické prognózy jsou některé z nich dodnes nebezpečně radioaktivní, a proto zůstávají neobyvatelné (např. Bikini11 nebo některé oblasti v Kazachstánu, které však nejsou označeny).12
V roce 1961 se v Nové zemi v Severním ledovém oceánu uskutečnila zkouška JZ s největší ničivou silou (50 megatun), která je známá pod jménem Car Bomba. Ta detonovala ve výšce 4 km nad zemí, ale atomový hřib dosáhl výšky až 64 km a v průměru měřil 40 km. Způsobená rázová vlna třikrát oběhla zeměkouli. Účinky jedné bomby Car se tak v teorii rovnají efektu 3 800 simultánně odpálených bomb svržených na Hiroshimu. Exploze zničila oblast o rozloze
7 MEDALIA, Xxxxxxxx. Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty: Background and Current Developments
[online]. [cit. 2018-11-09]. 2008. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xxx/xxxx/xx/xxxxxxxx/x0/x000000.xxx
8 CTBTO Preparatory Comission. General Overview of the Effects of Nuclear Testing [online]. [cit. 2018-11- 13]. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx.xxx/xxxxxxx-xxxxxxx/xxx-xxxxxxx-xx-xxxxxxx-xxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxxx-xx- theeffects-of-nuclear-testing/
9 International Physicians for the Prevention of Nuclear War. Earth-Penetrating Nuclear Weapons, Nuclear Testing, and Depleted Uranium Weapons: Medical Consequences and Implications for NPT Compliance: IPPNW Statement at the 2003 NPT PrepCom [online]. [cit. 2018-11-09]. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx.xxx/xxxxxxxxxx/0000-xxxxx-xxxxxxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxx.xxx
10 Tamtéž.
11 XXX, Xxxxxx. The U.S. forced Bikini Islanders to deal with nuclear tests and climate change. Now, it’s walking away [online]. [cit. 0000-00-000]. 2018. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx.xxx/xxxxxxx/xxx-x-x-xxxxxx-xxxxxx- islanders-to-deal-with-nuclear-tests-and-climate-change-now-its-walking-away/
12 XXXXXXX, Xxxxx. 60 Years After First Soviet Nuclear Test, Legacy Of Misery Lives On In Kazakhstan [online]. [cit. 2018-11-13]. 2009. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx.xxx/x/Xxxxx_Xxxxx_Xxxxx_Xxxxx_Xxxxxx_Xxxxxxx_Xxxx_Xxxxxx_Xx_Xxxxxx_Xxxxx_Xx/0000000.xxxx
několika evropských států, rozmetala vesnice vzdálené 400 km a byla by schopna na vzdálenost 100 km způsobit popáleniny třetího stupně.13
1.1.3 Nehody JZ
Historie ukazuje, že již samotné vlastnictví JZ a jakákoliv manipulace s nimi je značně ohrožující. S existencí JZ je spojeno velké množství nehod tzv. broken arrows (zlomené šípy). Jde o desítky případů, kdy byly JZ omylem odpáleny, ukradeny, ztraceny (šest JZ nebylo nikdy znovu nalezeno) nebo kdy dokonce detonovaly.14 Jedna z pro Evropu nejvýznamnějších událostí se odehrála v roce 1966 u jihovýchodního pobřeží Španělska. Srazily se tam dva letouny, z nichž jeden měl na palubě čtyři JZ. Dvě dopadly bez detonace, avšak dvě další vybuchly a kontaminovaly oblast o rozloze 300 tisíc čtverečních metrů.15 Odtud pak muselo být přes 1 400 tun půdy přemístěno na bezpečnou skládku.16
Nebezpečí tkví rovněž v selhání doprovodné techniky, jak se ukázalo např. v roce 1983, kdy ruské satelity zaznamenaly americké JZ směřující na Moskvu. Tehdejší velitel Xxxxxxxxx Xxxxxx naštěstí správně odhadl, že se jedná pouze o falešný poplach. Standardně však měl postupovat vysláním ruských raket nazpět, což by způsobilo nedozírné následky.17 Případů, kdy zbývaly minuty do vypuštění JZ jako odvety na neexistující jaderný útok – tzv. close calls, historie pamatuje celou řadu.18 Od roku 1950 je známo celkem 32 případů broken arrows.19 Předpokládá se však, že se jedná pouze o zlomek z celkového počtu nehod, jelikož Rusko podobné informace nezveřejňuje a není vyloučeno, že i další státy obdobné incidenty tají.20
13 The Nuclear Weapon Archive. Xxx Xxxx, The Tsar Bomba (“King of Bombs”): The World's Largest Nuclear Weapon [online]. [cit. 2018-11-13]. 2007. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/Xxxxxx/XxxxXxxxx.xxxx
14 XXXXXXXX, Xxxx. Here's A List Of Every Time Someone Lost Control Of Their Nukes [online]. [cit. 2018- 11-18]. Melville House, 2013. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxx-xx-xxxxxx-xxxxx-xxxxxxx- accidents-2013-5
15 XXXXX, Xxxx. More than 40 years on, Spain revisits a nuclear accident [online]. [cit. 2018-11-18]. Madrid, 2007. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xxx/xxxxx/0000/xxx/00/xxxxx.xxxxxxx
16 XXXXXXXX, Xxxx. Here's A List Of Every Time Someone Lost Control Of Their Nukes. Viz odkaz 14.
17 XXXXXX, Xxxxxxxx. Xxxxxxxxx Xxxxxx obituary: Cold war Soviet commander whose cool response to reports of a US missile attack was pivotal in averting nuclear war [online]. [cit. 2018-11-18]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xxx/xxxxx/0000/xxx/00/xxxxxxxxx-xxxxxx-xxxxxxxx
18 Nuclear Threat Initiative. Close Calls with Nuclear Weapons [online]. [cit. 2018-11-18]. 2018. Dostupné také z: xxxxx://xxx.xxx/xxxxxxxx/xxxxxxxx/xxxxx-xxxxx/
19 Atomic Archive. Broken Arrows: Nuclear Weapons Accidents [online]. [cit. 2018-11-19]. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxx.xxx/Xxxxxxx/Xxxxxxxxxxxx_xxxxxx.xxxxx
20 BŘÍZA, Xxxxxxxxxx. Kontrola, regulace a úprava jaderného zbrojení. Praha: Karolinum, 2010, str. 77. ISBN 978-80-246-1864-1.
1.2 JZ dnes
1.2.1 Počet JZ ve světě
Stokholm International Peace Research Institute (dále jen „SIPRI“) uvádí, že k začátku roku 2019 vlastnilo devět jaderných států (Čína, Francie, Indie, Izrael, Pákistán, Rusko, Severní Korea, USA a Velká Británie) dohromady přibližně 13 865 JZ. To představuje drobný pokles oproti roku 2018, kdy jich existovalo asi 14 465. Naprostá většina (cca 90%) všech JZ se nachází ve vlastnictví dvou jaderných velmocí - Ruska a USA. Všechny jaderné státy neustále pokračují ve vývoji a modernizaci JZ, některé z nich počty vlastních JZ neustále navyšují (viz tabulka níže).21
Tabulka SIPRI 2018
Operačně
Další jaderné
Celkový počet
Celkový počet
jaderné hlavice | v roce 2019 | roce 2018 | ||
USA | 1 750 | 4 435 | 6 185 | 6 450 |
Rusko | 1 600 | 4 900 | 6 500 | 6 850 |
Velká Británie | 120 | 80 | 200 | 300 |
Francie | 280 | 20 | 300 | 300 |
Čína | 290 | 290 | 280 | |
Indie | 130-140 | 130-140 | 130-140 | |
Pákistán | 150-160 | 150-160 | 140-150 | |
Izrael | 00-00 | 00-00 | 80 | |
Severní Korea | .. | .. | (20-30) | (10-20) |
Total | 3 750 | 10 115 | 13 865 | 14 465 |
Stát
rozmístěné
hlavice
jaderných hlavic
jaderných hlavic v
*Zdroj: SIPRI Yearbook 2019. viz odkaz 22.
1.2.2 Možné důsledky případného použití JZ
Přestože množství JZ ve světě pomalu klesá, téměř dva tisíce jich jsou stále připraveny k okamžitému vypuštění a jejich celková síla zůstává obrovská. V epicentru výbuchu je teplota vyšší než teplota Slunce a způsobená tlaková vlna má efekt tornáda. Přestože období studené
21 Stokholm International Peace Research Institute. Modernization of world nuclear forcess continues despite overal decrease in muber of warheads: New SIPRI Yearbook out now [online]. [cit. 2020-02-25]. 2019. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx.xxx/xxxxx/xxxxx-xxxxxxx/0000/xxxxxxxxxxxxx-xxxxx-xxxxxxx-xxxxxx-xxxxxxxxx- despite-overall-decrease-number-warheads-new-sipri
války je považováno za minulost, někteří odborníci tvrdí, že současná situace je ještě vážnější a stále hrozí velké nebezpečí jaderné války.22
Příklady důsledků použití JZ dnes:
Př. 1) Za současné situace mají USA pomocí svých JZ možnost zničit Čínu (789 bomb), Irák (24 bomb), Írán (90 bomb), Lybii (10 bomb), Rusko (147 bomb), Severní Koreu (32 bomb) i Sýrii (11 bomb), a přesto by xxx stále zbývala více než polovina současného jaderného arzenálu. Jen v Číně by měl takový útok za následek úmrtí 320 milionů osob.23
Př. 2) V případě útoku některého jaderného státu nebo teroristické organizace na ostrov Manhattan, za použití relativně „slabé“ JZ schopné způsobit výbuch o síle 150 kilotun, by okamžitě zahynulo přibližně 700 tisíc lidí. Statisíce lidí by výhledově zemřely na různé nemoci z ozáření a další statisíce (a možná spíše miliony) lidí by utrpěly nejrůznější formy zranění.24
Př. 3) Pokud by na Moskvu byly použity bomby jedné ponorky Velké Británie, která nese 48 JZ, známých jako Trident II, se silou až 100 kilotun,25 explozemi by bylo zabito přes tři miliony lidí. V následujících třech měsících by na následky ozáření a zranění zemřelo dalších 350 tisíc lidí.26
Jaderná válka by v každém případě měla nedozírné důsledky a zničila by nejen válčící země, ale nejspíše celý svět. Výbuchy a požáry by zapříčinily vznik mnoha tun popela, prachu a dalších nečistot, které se mohou uvolnit až do stratosféry, odkud by již nemohly být smyty deštěm. Znečištění by se vlivem tepla postupně rozšířilo nad celou Zemí a zabraňovalo by tak průniku slunečních paprsků. Tím by došlo k zásadním změnám počasí, především úbytku srážek a snížení teplot, a tedy i ke znemožnění zemědělského provozu a následnému hladomoru. Zároveň by byla zničena ozonová vrstva a nebezpečné UV záření by mohlo volně pronikat atmosférou. V závislosti na množtví nečistot uvolněných do stratosféry by se nabízely dva různé scénáře – tzv. „jaderný podzim“ (5 – 50 milionů tun) nebo „jaderná zima“ (50 – 150 milionů tun). 27
22 Nuclear Threat Initiatice. Nuclear Threat: Despite Progress, the Nuclear Threat Is More Complex and Unpredictable than Ever [online]. [cit. 2018-11-28]. 2015. Dostupné také z: xxxxx://xxx.xxx/xxxxx/xxxxxxx/
23 The New York Times. Xxxxx’x Nuclear Arsenal [online]. [cit. 2018-11-28]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx/0000/00/00/xxxxxxx/xxxxx-xxxxxxx-xxxxxxx.xxxx
24 Atomic Archive. Example Scenarios: New York City Example [online]. [cit. 2018-11-28]. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxx.xxx/Xxxxxxx/Xxxxxxx0.xxxxx
25 Nuclear Weapon Archive. Britain’s Nuclear Weapons: The Current British Arsenal [online]. [cit. 2018-11- 28]. 2001. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/Xx/XXXxxxxxxXxxxxx.xxxx
26 Scottish Campaign for Nuclear Disarmament. Trident: Britain’s Weapons of Mass Destruction [online]. [cit. 2018-11-28]. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxx/xxx/xx0xxxx.xxx
27 XXXX, Xxxx. This is exactly how a nuclear war would kill you [online]. [cit. 2018-11-30]. 2018. Dostupné také z: xxxxx://xxx.xxx/xxxxxx-xxxxxxx/0000/00/00/00000000/xxxxxxx-xxx-xxxxxxx-xxxxx-xxx-xxxx
Jaderný podzim by nastal i v případě relativně „malého“ konfliktu např. mezi Indií a Pákistánem, během kterého by se do stratosféry dostalo přibližně jen 5 – 6 milionů tun popela. Lidstvo by zaznamenalo nejnižší teploty za poslední tisíciletí, v Americe a v Číně by došlo k 20
– 40% poklesu zemědělské výroby a v konečném důsledku by byly dvě miliardy lidí ohroženy smrtí hladem. Lze tedy s jistotou říct, že by skončil svět, jak jej dnes známe.28
Xxxxxxx zima by měla ještě katastrofičtější následky. Způsobila by pokles teplot o 7 – 8 stupňů Celsia a i po deseti letech by zůstaly o 4 stupně Celsia nižší. Takové teploty svět nezažil od poslední doby ledové. Celosvětové klima by podle odborných studií bylo 45% sušší, došlo by k zastavení produkce energií, zásadnímu narušení infrastruktury a ke znemožnění transportu. Zavládl by celospolečenský chaos.29
Ke způsobení jaderné zimy by stačilo použít čtyři tisíce jaderných hlavic o 100 kilotunách. Obě jaderné velmoci jsou za součané situace pomocí svých jaderných arzenálů schopné způsobit nejen smrt milionů (a možná spíše miliard) lidí a naprostou destrukci celých států, ale prokazatelně i zkázu celé civilizace.30
28 XXXX, Xxxx. This is exactly how a nuclear war would kill you. Tamtéž. viz odkaz 27.
29 XXXXXX, Xxxx a XXXX, Xxxxx. Self- assured destruction: The climate impact of nuclear war. [online]. [cit. 2018-11-30]. 2016. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxx.xxxxxxx.xxx/xxx/xxxx/00.0000/0000000000000000
30 Tamtéž.
2. Dosažená úroveň jaderného odzbrojení
Od samého vzniku JZ je veden boj proti jejich existenci. Za tímto účelem bylo již vytvořeno množství mezinárodních mechanismů a lokálních bezjaderných zón. Byla přijata řada mnohostranných mezinárodních smluv, které upravují dílčí aspekty problematiky jaderného odzbrojení a nešíření. K nejúspěšnějším z nich se připojily téměř všechny státy světa, a to včetně států jaderných. V rámci své činnosti se tímto tématem zabývá OSN, další mezinárodní organizace i Mezinárodní soudní dvůr.
2.1 Odzbrojovací aparát
Do odzbrojovacího aparátu se řadí Konference o odzbrojení, První výbor Valného shromáždění OSN, Odzbrojovací komise OSN a v případě JZ také Přípravný výbor a hodnotící konference Smlouvy o nešíření JZ. Někdy sem bývají řazena též Regionální střediska OSN pro mír a odzbrojení, také Ústav OSN pro výzkum odzbrojení a případně také další orgány OSN. Často však bývá tento pojem používán samostatně jen pro Konferenci o odzbrojení.31
2.1.1 Konference o odzbrojení (Conference on Disarmament, dále jen „CD“)
CD je stálý orgán se sídlem v Ženevě s celkem 65 členskými zeměmi. Ostatní státy (mezi nimi prozatím i Česká republika), jejich zástupci a nevládní organizace se jednání účastní pouze v roli pozorovatelů, mohou se k daným otázkám vyjadřovat, ale nemohou o nich hlasovat. Její význam spočívá především v oprávnění sjednávat mezinárodní smlouvy, čímž se liší od všech ostatních součástí odzbrojovacího aparátu.32
Činnost CD je zcela nezávislá na OSN.33 Její agendu tvoří otázky týkající se všech typů zbraní a snižování jejich arzenálů, dále snižování vojenských rozpočtů i vojenských sil, odzbrojování, mezinárodní bezpečnost a další.34 Pro oblast režimu jaderného nešíření a odzbrojení jsou zásadní především čtyři body – Smlouva o zákazu výroby štěpného materiálu
31 XXXX, Xxxxxxxx. Jak dál v jaderném nešíření a odzbrojování. 1. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2014, str. 40. ISBN 978-80-87558-20-1.
32 XXXX, Xxxxxxxx. Jak dál v jaderném nešíření a odzbrojování. 1. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2014, str. 25-28. ISBN 978-80-87558-20-1.
33 Reaching Critical Will. Conference on Disarmament [online]. [cit. 2018-12-05]. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx-xxxx/xxxxxx/xx
34 Conference on Disarmament. Agenda for the 2012 Session [online]. [cit. 2018-12-05]. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxx-xxx-xx.xx.xxx/xxx/XXXXX/XXX/X00/000/00/XXX/X0000000.xxx?XxxxXxxxxxx
pro vojenské účely (viz níže), prevence zbrojních závodů do vesmíru, negativní bezpečnostní
záruky a jaderné odzbrojení.35
V roce 1996 byla přijata smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (viz níže) a od té doby CD neučinila žádný pokrok, neboť funguje pouze na základě konsensu všech členských států. Těm se však nedaří sjednotit své názory otázku, kterým z problémů by se CD měla zaobírat nejprve. Některé se chtějí věnovat jadernému odzbrojení, jiné produkci jaderného materiálu či ochraně nejaderných států.36
Již přes dvacet let se tak kvůli rozlišným prioritám a problematickým vztahům panujícím mezi některými členy CD nedaří dosáhnout shody na pracovním programu, a dochází zde tedy k naprosté stagnaci. Zdá se, že dnes je nesouhlas s tím kterým návrhem spíše používán de facto jako právo veta.37 I přes různé snahy a iniciativy se nedaří obnovit chod CD a dosáhnout jakéhokoliv pokroku.38
2.2 Nejvýznamnější mnohostranné mezinárodní smlouvy
2.2.1 Smlouva o nešíření JZ (Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons, dále jen
„NPT“)39
NPT byla podepsána v roce 1968 a v roce 1970 vstoupila v platnost. V oblasti jaderného odzbrojení a nešíření získala s celkem 191 podpisy40 prozatím největší podporu.41 Za dobu existence této smlouvy však již došlo k porušení z ní vyplývajících závazků ze strany čtyř států – Iráku, Íránu, Lybie a Severní Koreje, které v tajnosti vyvíjely vlastní jaderný program.42 Severní Korea se v roce 2003 dokonce rozhodla od NPT odstoupit (viz níže). Těmito událostmi byla důvěryhodnost NPT do určité míry narušena.43
35 XXXX, Xxxxxxxx. Jak dál v jaderném nešíření a odzbrojování. 1. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2014, str. 25-28. ISBN 978-80-87558-20-1.
36 XXXX, Xxx Xx. Secretary-General's message to the Conference on Disarmament [online]. [cit. 2018-12-05]. Geneva, 2012. Dostupné také z: xxxxx://xx.xxx/xx/xx/xxxxxxx/xx/xxxxxxxxx/0000-00-00/xxxxxxxxx-xxxxxxxx- message-conference-disarmament-delivered-mr
37 Tamtéž.
38 Nuclear Threat Initiative. Conference on Disarmament: Overview [online]. [cit. 2018-12-05]. 2018. Dostupné také z: xxxxx://xxx.xxx/xxxxx/xxxxxxxx-xxx-xxxxxxx/xxxxxxxxxx-xx-xxxxxxxxxxx/
39 Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons. New York, 1968. Dostupné také z: xxxxx://xx.xxx/xxxxxxxxxxx/xxx/xxxxxxx/xxx/xxxx
40 Organizace spojených národů. Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons: Status of the Treaty
[online]. [cit. 2018-12-11]. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xx.xxx/xxxxxxxx/x/xxx
41 International Atomic Energy Agency. Non-Proliferation Treaty. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xxx/xxxxxx/xxx- proliferation-treaty
42 Organizace spojených národů. Nuclear Non-Proliferation Treaty Being Used as ‘Cover’ by Four States for Development of Weapons Programmes, Preparatory Comittee Told [online]. [cit. 2018-12-11]. 2004. Dostupné také z: xxxxx://xx.xxx/xxxxx/xx/0000/xx0000.xxx.xxx
43 XXXX, Xxxxxxxx. Mírové využívání jaderné enegie, nešíření jaderných zbraní a jaderné odzbrojení. Ústav mezinárodních vztahů. Praha, 2009. str. 19. IBSN 978-80-86506-77-7.
NPT ukládá pěti deklarovaným jaderným státům (Číně, Francii, Rusku, USA, Velké Británii) zákaz jakkoliv napomáhat nejaderným státům vyrábět JZ, nebo je získávat jiným způsobem (čl. I). Nejaderným státům obdobně zakazuje usilovat o získání JZ (čl. II). Všechny smluvní strany pak mají povinnost uzavřít zárukovou dohodu s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii (International Atomic Energy Agency, dále jako IAEA) (čl. III). Dále však NPT výslovně uvádí, že tento zákaz se nijak nedotýká práva států na mírové využívání jaderné energie (čl. IV).
V této souvislosti však může vyvstat otázka, jak je možné umožnit státu vykonávání práva garantovaného v čl. IV a zároveň jeho aktivity efektivně kontrolovat. Už na příkladu Severní Koreje se jasně ukázalo, že je možné nakládat s jaderným materiálem v souladu se zárukovou dohodou uzavřenou s IAEA a současně jej využívat i k výrobě JZ. Podobně tomu bylo i v případě Iráku a Lybie.44
Oblasti jaderného odzbrojení je zde věnován pouze jeden článek – čl. VI, který říká, že
„každá smluvní strana se zavazuje vést v duchu dobré vůle jednání o účinných opatřeních k zastavení závodů v jaderném zbrojení v blízké budoucnosti a k jadernému odzbrojení a rovněž o smlouvě o všeobecném a úplném odzbrojení pod přísnou a účinnou mezinárodní kontrolou.“ V rámci hodnotící konference k NPT v roce 2000 se jaderné státy výslovně zavázaly jednat v souladu s tímto článkem a dosáhnout úplně eliminace.45 Tento slib ovšem neobsahoval žádné podrobnosti nebo časové limity.
Čl. VIII NPT stanoví povinnost svolávat v pětiletých intervalech konferenci za účelem zhodnocení, zda jsou ustanovení smlouvy implementována a dodržována. První hodnotící konference proběhla v roce 1975 v Ženevě, kde smluvní strany NPT opětovně projevily smlouvě velkou podporu.
Po 25 letech od vstupu NPT v platnost měla být podle čl. X odst. 2 svolána konference, která by určila, zda bude platnost NPT nadále časově omezena nebo zda její platnost bude prodloužena na další stanovenou lhůtu. Na této konferenci uspořádané v roce 1995 bylo většinou smluvních stran rozhodnuto o prodloužení platnosti NPT na neurčito.46
44 XXXX, Xxxxxxxx. Mírové využívání jaderné enegie, nešíření jaderných zbraní a jaderné odzbrojení. Tamtéž viz odkaz 33. str. 20.
45 Hodnotící konference Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (2000). Final Document vol. I NPT/CONF.2000/28 [online]. [cit. 2018-12-11]. New York, 2000. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxx-xxx- xx.xx.xxx/xxx/XXXXX/XXX/X00/000/00/XXX/X0000000.xxx?XxxxXxxxxxx
46 Organizace spojených národů. Decision 3: Extension of the Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons [online]. [cit. 2018-12-11]. New York, 1995. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx-xxx.x0- xxxxxxxxxx.xxxxxxxxx.xxx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/xxxxxx/XXX/Xxxxxxx/0000-XXX/xxx/XXX_XXXX000000.xxx
Odstoupení Severní Koreje
Platnost odsoupení Severní Koreje od NPT je do dnešního dne předmětem diskuzí. NPT odstoupení umožňuje v čl. X odst. 1, který říká, že každá smluvní strana má právo odsoupit od smlouvy v případě mimořádných okolností ohrožujících její svrchované zájmy. O odstoupení a svých důvodech musí informovat ostatní smluvní strany a Radu bezpečnosti OSN devadesát dní předem.
Severní Korea svůj záměr odstoupit oznámila v roce 1993, avšak jeden den před smotným odstoupením oznámení suspendovala47 a rozhodla se být nadále smlouvou vázána. O deset let později v roce 2003 se vrátila k původnímu názoru a „oživila“ předchozí oznámení s tím, že do odstoupení chyběl poslední den. Vzhledem k tomu, že Severní Korea neaktualizovala zdůvodnění, v čem spočívá její ohrožení, a rovněž ke zmíněné pauze není jasné, zda bylo takto provedené odstoupení procedurálně v pořádku.48
Okolnosti nasvědčovaly tomu, že Severní Korea měla v plánu obohacovat uran a využívat jej k výrobě zbraní.49 Za takové situace měla efektivně zareagovat50 Rada bezpečnosti OSN, jejímž hlavním úkolem je podle čl. 24 Charty OSN51 udržovat mezinárodní mír a bezpečnost. Znění čl. X NPT opravňuje Radu bezpečnosti získávat informace a podklady, vyjednávat s odstupující stranou či dokonce odstoupení zakázat.52
Pokud by odstoupení bylo platné, přesto by byla Severní Korea vázána deklarací,53 v níž se Jižní a Severní Korea zavázaly, že se nebudou snažit JZ získat, a podle Mezinárodního soudního dvora jsou prohlášení v takové deklaraci závazná.54 Nadto přijala Rada bezpečnosti rezoluci,55 v níž požaduje, aby se Severní Korea coby člen OSN vzdala svých JZ a znovu se připojila k NPT, a kterou jí byly uloženy ekonomické a obchodní sankce. Poprvé tak Rada bezpečnoti uložila některému státu povinnost připojit se ke konkrétní mezinárodní smlouvě.
47 BUNN, Xxxxxx x XXXXXXXXXXX, Xxxx Xxxxxxx. NPT Withdrawal: Xxx for Security Council to Step In
[online]. [cit. 2019-03-07]. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xxx/xxx/0000_00/Xxxx_Xxxxxxxxxxx
48 BUNN, Xxxxxx x XXXXXXXXXXX, Xxxx Xxxxxxx. NPT Withdrawal: Xxx for Security Council to Step In. Viz odkaz 46.
49 Tamtéž.
50 Více dostupné z: BUNN, Xxxxxx x XXXXXXXXXXX, Xxxx Xxxxxxx. NPT Withdrawal: Time for Security Council to Step In. viz odkaz 46.
51 Charta Organizace spojených národů, čl. 26. San Francisco, 1945. Dostupné také z: xxxxx://xxx.xx/xx- content/uploads/2015/03/charta-organizace-spojenych-narodu-a-statut-mezinarodniho-soudniho-dvora.pdf
52 BUNN, Xxxxxx x XXXXXXXXXXX, Xxxx Xxxxxxx. The Right to Withdraw from The NPT: Article X Is Not Unconditional [online]. [cit. 2019-03-07]. 2005. Dostupné také z: xxxx://xxxxxxx.xxx.xx/xxx/xx/xx00/00xxxx.xxx
53 Joint Declaration of South and North Korea on the Denuclearization of the Korean Peninsula. 1992. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx.xxx.xxx/xxxxxxxxx/xxxxx_xxxxxxxxxxxxxxxx.xxx
54 Mezinárodní soudní dvůr. Nuclear Test Case (Australia v. France) odst. 43. Haag, 1974. Dostupné také z: xxxxx://xxx-xxx.xxx/xxxxx/xxxx-xxxxxxx/00/000-00000000-XXX-00-00-XX.xxx
55 Rada bezpačnosti OSN. Resolution S/RES/1718. New York, 2006. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxx.xxx/X/XXX/0000%00(0000)
Samotnou rezolucí však k NPT znovu připojena nebyla a Severní Korea tak rovněž doposud neučinila. Není tedy vázána textem NPT, ale pouze zmíněnou rezolucí, která jí stanovila jednotlivé povinnosti.56 Severní Korea však uloženené zákazy vytrvale porušuje a pokračuje ve zbrojení a testování svých JZ.
2.2.2 Smlouva o všeobecném zákazu jaderných zkoušek (Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty, dále jen „CTBT“)57
Jak je již názvu patrné, CTBT zakazuje provádět zkoušky JZ nebo jakékoliv jiné jaderné exploze a ukládá státům povinnost takovým výbuchům v rámci jejich jurisdikcí předcházet (čl. I). Zakládá Organizaci CTBT, která má sloužit k implementaci ustanovení smlouvy a zároveň plnit funkci konzultačního fóra (čl. II). Stanoví též, že CTBT má neomezenou dobu platnosti (čl. IX).
Do konce roku 2018 CTBT podepsalo celkem 184 států, z toho 167 ji i ratifikovalo. Pro vstup smlouvy v platnost je však nutné, aby ji ratifikovalo 44 konkrétně vyjmenovaných států. Z těchto zmíněných zemí zbývá sedm, z nichž čtyři prozatím neratifikovaly (Čína, Egypt, Izrael a USA) a tři ani nepodepsaly (Indie, Pákistán a Severní Korea).58 Po více než 20 letech existence tedy CTBT, zcela zásadní součást režimu jaderného nešíření a odzbrojení, stále ještě nevstoupila v platnost.
2.2.3 Návrh Smlouvy o zákazu výroby štěpných materiálů pro vojenské účely 59 (Fissile Materials Cut-off Treaty, dále jen „FMCT“)
Doposud bylo podáno již několik návrhů znění smlouvy FMCT, ale nikdy nebylo dosaženo konsensu zahájit vyjednávání o žádném z nich. Proto dnes diskuze probíhá pouze na úrovni CD. Text by měl v zásadě zakázat výrobu nového štěpného materiálu (dále jako
„materiál“) určeného pro vojenské účely. Některé státy však trvají na tom, že by měl zároveň požadovat i redukci stávajících zásob materiálu, neboť v opačném případě by mohlo dojít k určitému znevýhodnění států vlastnících jen relativně „malé množství“ materiálu oproti těm státům, jejichž zásoby jsou násobně větší a samotný zákaz výroby je pravděpodobně zásadním
56 XXXXXX, Xxxxxxx X. x XXXXXX, Xxxx. Security Council Resolution 1718 on North Korea‘s Nuclear Test[online]. [cit. 2020-03-22]. 2006. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xxx/xxxxxxxx/xxxxxx/00/xxxxx/00/xxxxxxxx- council-resolution-1718-north-koreas-nuclear-test
57 Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty. New York, 1996. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx.xxx/xxxxxxxxx/xxxxxxx/xxxxxx/xxxxxx_xxxx.xxx
58 Preparatory Comission for the Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty. Status of signature and ratifiation
[online]. [cit. 2018-12-28]. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx.xxx/xxx-xxxxxx/xxxxxx-xx-xxxxxxxxx-xxx-xxxxxxxxxxxx/
59 Štěpným materiálem se rozumí uran 235U a plutonium 239Pu.
způsobem neovlivní. Toto stanovisko prosazuje nejsilněji Pákistán, který se bojí zhoršení svého postavení především vůči Indii.60
Faktem zůstává, že zničení alespoň části již existujícího materiálu by znamenalo významný posun směrem k úplnému jadernému odzbrojení.61 Avšak samotné mapování současného stavu se jeví jako problematické, neboť se jedná o velice citlivé informace, a nedá se předpokládat, že budou všechny státy ochotné je sdílet.
2.3 Bezjaderné zóny
Bezjaderné zóny jsou významnou součástí neproliferačních režimů. Obvykle zakazují stranám konkrétní smlouvy výzkum, vývoj, výrobu, skladování a rozmisťování JZ. Bezjaderné zóny mohou mít dvě podoby – buď jsou ustavovány na základě a) univerzálních smluv - pro oblasti mezinárodních neobydlených prostorů, které státy nemohou vlastnit, ale mohou je využívat (Smlouva o Antarktidě z roku 1961, Kosmická smlouva z roku 1984, Smlouva o mořském dně z roku 1971), nebo b) regionálních smluv - pro území spadající pod jurisdikci smluvních stran.62
Dosud bylo přijato pět regionálních smluv o vytvoření bezjaderných zón. Jsou to Smlouva z Tlatelolca z roku 1967 (státy z oblasti Latinské Ameriky a Karibiku), Smlouva z Rarotonga z roku 1985 (státy z oblasti jižní části Tichého oceánu), Smlouva z Bangkoku z roku 1995 (státy z oblasti jihovýchodní Asie), Smlouva z Pelindaby z roku 1996 (africké státy) a konečně Smlouva o zóně bez jaderných zbraní na Středním Východě z roku 2006 (státy z oblasti střední Asie).63 Zvláštní bezjadernou zónou se roku 1992 stalo také Mongolsko.64 V dnešní době bezjaderné zóny zahrnují již 115 států, tedy 60 procent členů OSN. Bezesporu tak zcela zásadním způsobem podporují režim jaderného nešíření a přispívají k zajištění bezpečnosti v daných oblastech. Na jedné straně obsahují negativní bezpečnostní záruky a na straně druhé zároveň poskytují sousedním státům jistotu, že nevyvíjejí vlastní JZ.65
60 XXXX, Xxxxxxxx. Mírové využívání jaderné enegie, nešíření jaderných zbraní a jaderné odzbrojení. Tamtéž viz odkaz 33. str. 106-108.
61 Learn About Nuclear Weapons: Fissile Materials Cut-off Treaty, FCMT [online]. [cit. 2018-12-28]. 2015. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxxx/
62 XXXX, Xxxxxxxx. Mírové využívání jaderné enegie, nešíření jaderných zbraní a jaderné odzbrojení. Tamtéž viz odkaz 33. str. 110.
63 Organizace spojených národů. Nuclear-Weapon-Free Zones [online]. [cit. 2018-12-28]. Dostupné také z: xxxxx://xx.xxx/xxxxxxxxxxx/xxx/xxxxxxx/xxxx/
64 XXXX, Xxxxxxxx. Mírové využívání jaderné enegie, nešíření jaderných zbraní a jaderné odzbrojení. Tamtéž viz odkaz 33. str. 110.
65 XXXX, Xxxxxx. Nuclear-Weapon-Free Zones: Building Blocks for a World Free of Nuclear Weapons [online]. [cit. 2018-12-28]. 2015. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx-xxx.x0.xxxxxxxxx.xxx/xx- content/uploads/2015/04/Third-NWFZ.pdf
2.4 Poradní posudek Mezinárodního soudního dvora66 (dále jako „MSD“)
Na žádost Valného shromáždění OSN67 vydal v roce 1996 MSD poradní posudek ohledně legality hrozby a použití JZ.68 Během řízení se zabýval stanovisky desítek států, která se v názoru na tuto otázku značně lišila. Hodnotil řadu různých dílčích problémů – zda stát použitím JZ porušuje právo na život, mezinárodní humanitární právo, především pak zásadu proporcionality, či právo životního prostředí, a to vše s ohledem na charakteristické vlastnosti těchto zbraní.
MSD dospěl k závěru, že právo JZ per se nezakazuje. Nenašel obyčejové ani smluvní pravidlo, které by použití nebo hrozbu použití JZ opravňovalo, zároveň ale nezjistil ani takové, které by obsahovalo úplný a univerzální zákaz těchto aktivit.
Otázkou je, zda tento zákaz nebylo možné dovodit nepřímo na základě platných zásad mezinárodního humanitárního práva. Především je pro téma JZ relevantní zásada humanity, zásada rozlišování mezi civilním obyvatelstvem a příslušníky ozbrojených sil a dále zásada, podle níž nesmějí být třetí státy předmětem nepřátelských akcí, poněvadž účinek JZ není územně omezen. Konečně můžeme zmínit i zákaz použití méně ničivých prostředků boje, jako jsou jedovaté plyny a další prostředky, jejichž účinky byly i tak zhodnoceny jako nehumánní.69 Tím spíše by měly být z logiky věci zakázány zbraně, které šíří radiologické vlny a jsou schopny způsobit zkázu celého lidstva, země i atmosféry. MSD sám uznal, že jsou JZ mocnější než ostatní typy zbraní.
Disentující soudce Xxxxxx zastává názor, že MSD měl v době svého rozhodování dostatečné podklady pro jasné vyslovení nelegálnosti jakéhokoliv použití JZ a že dostatečně nezvážil všechny prameny mezinárodního práva a rezoluce mezinárodních organizací.70 Především byly soudu ke zvážení navrhnuty rezoluce Valného shromáždění OSN (např. Deklarace o zákazu použití jaderných a termo-jaderných zbraní roku 1961,71 která byla později
66 Mezinárodní soudní dvůr. Legality of Threat and Use of Nuclear Weapons: Advisory Opinion of 8 July 1996.
Haag, 1996. Dostupné také z: xxxxx://xxx-xxx.xxx/xxxxx/xxxx-xxxxxxx/00/000-00000000-XXX-00-00-XX.xxx
67 Valné shromáždění OSN. Rezolution A/RES/49/75. New York, 1994. Dostupné také z: xxxxx://xx.xxx/xxxxxxxxx/xx/xxx/00/x00x000.xxx
68 Mezinárodní soudní dvůr. Legality of the threat or use of nuclear weapons: Advisory Opinion of 8 July 1996.
Haag, 1996. Dostupné také z: xxxxx://xxx-xxx.xxx/xxxxx/xxxx-xxxxxxx/00/000-00000000-XXX-00-00-XX.xxx
69 XXXXXXX, Xxxxxxxx. Otázka legality hrozby nebo použití jaderných zbraní v: Czech Journal of International Relations, Vol 34, No 1 [online]. [cit. 2019-01-14]. str. 97 - 105. 1999. ISSN 2570-9429. Dostupné také z: xxxxx://xx.xxx.xx/xxxxx/xxxx/000
70 XXXXXX, Xxxxx X. Xxxxxxxxxx opinion of Xxxxx Xxxxxx k poradnímu posudku Mezinárodního soudního dvora ohledně legality hrozby a použití jaderných zbraní.
71 Valné shromáždění OSN. Declaration on the Prohibition of the Use of Nuclear and Thermo-Nuclear Weapons. 1961. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxx-xxx- xx.xx.xxx/xxx/XXXXXXXXXX/XXX/XX0/000/00/XXX/XX000000.xxx?XxxxXxxxxxx
potvrzena rezolucí v roce 199172), pro jejichž přijetí jaderné státy leckdy hlasovaly. Nadto Valné shromáždění, když se v roce 1978 zabývalo odzbrojením, v rezoluci vyjádřilo svou nervozitu z ničivosti JZ, ze vzrůstající soutěživosti ve zbrojení a z reálné možnosti vyhubení života na planetě v případě jaderného konfliktu.73 Přestože předložené podklady spolu s principy mezinárodního humanitárního práva tvoří silnou platformu, na jejímž základě soud mohl položenou otázku posoudit s větší určitostí, zaujal velmi konzervativní postoj.
MSD uzavřel, že vzhledem ke stávající podobě mezinárodního práva nebylo možné dojít k jednoznačnému závěru ohledně legality a protiprávnosti použití JZ v extrémních podmínkách sebeobrany, v nichž stát potřebuje ubránit svou samotnou existenci. Sice v nepřípustnosti použití JZ ponechává jakousi skulinu, ale použitá formulace je velmi silná a nastavuje striktní podmínky pro použití či hrozbu použitím JZ.74 I tak dal ovšem soud přednost „přežití“ státního zřízení, které se v pozitivním právu rovněž nevyskytuje,75 před ochranou života civilistů, kteří navíc neučují bojeschopnost válčícího státu.
V souvisloti s výše uvedeným výrokem MSD připomměl, že veškeré jednání musí být v souhladu s mezinárodním právem, zvláště pak akcentoval právo humanitární a existující smluvní ujednání týkající se JZ. Rovněž zdůraznil závazek k odzbrojení formulovaný v čl. VI NPT a vyjádřil své přesvědčení, že se jedná o nutnost životně důležitou pro celé mezinárodní společenství.
2.5 Všeobecný komentář č. 36 k čl. 6 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech76
V říjnu 2018 přijal Výbor OSN pro lidská práva (UN Human Rights‘ Comittee dále jako
„Výbor“) Všeobecný komentář č. 36 k čl. 6 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech (International Covenant on Civil and Political Rights dále jako „ICCPR“),77 který zní:
72 Valné shromáždění OSN. Resolution 46/37D. 1961. Dostupné také z: xxxxx://xx.xxx/xx/xx/xxxxxx/xxxx_xxx.xxx?xxxxxxxX/XXX/00/00
73 Valné shromáždění OSN. Resolutions and Decisions Adopted by the General Assembly during its Tenth Special Session - Official Records: Tenth Special Sesstion Supplement No. 4 (A/S-10/4). 1978. Dostupné také z: xxxxx://x0.xxxxxxxxx.xxx/xxxxx-xxx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/0000/00/X-X00-0.xxx
74 XXXXXXXX, Xxxxxx. Humanization of Arms Control: Paving the Way for a World Free of Nuclear Weapons. Xxxxxxxx: Routledge, 2018, str. 144. ISBN 978-0-367-26701-8.
75 XXXXXX, Xxxxxx X. The Cost of Conflation: Preserving the Dualism of Jus ad Bellum and Jus in Bello in the Comteporary Law of War [online]. [cit. 2020-03-24]. The Yale Yearbook of International Law vol. 34: 47, str. 92. Dostupné také z xxxxx://xxxxxxxxxxxxxx.xxx.xxxx.xxx/xxx/xxxxxxxxxxx.xxx?xxxxxxxx0000&xxxxxxxxxxxx
76 Komise OSN pro lidská práva. General comment No. 36 (2018) on article 6 of the International Covenant on Civil and Political Rights, on the right to life. New York, 2018. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxx.xxxxx.xxx/Xxxxxxxx/XXXX/Xxxxxx%00Xxxxxxxxx/0_Xxxxxx/XXXX_X_XX_00_0000_X.xxx
77 Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. New York, 1966. Dostupné také z: xxxxx://xxx.xx/xx- content/uploads/2015/03/mezinar.pakt-obc.a.polit_.prava_.pdf
„Každá lidská bytost má právo na život. Toto právo je chráněno zákonem. Nikdo nebude
svévolně zbaven života.“
Dokument dospívá k závěru, že použití nebo hrozba použití JZ jsou neslučitelné s právem na život a mohou zakládat zločin podle mezinárodního práva. Pro účely komentáře definuje toto právo jako nárok jednotlivce na důstojný život prostý jednání, které může způsobit jeho nepřirozenou nebo předčasnou smrt. Označuje jej za právo nadřazené ostatním, bez možnosti derogace, a to i za ozbrojeného konfliktu, a též jako podmínku požívání ostatních lidských práv.
Znovu potvrzuje povinnost smluvních stran ICCPR ukončit výrobu zbraní hromadného ničení, eliminovat již existující zásoby těchto zbraní a poskytnout adekvátní reparace obětem jejich použití či testování. Státy musejí přijmout rovněž nezbytná opatření k zastavení proliferace zbraní hromadného ničení a k prevenci jejich získání nestátními aktéry.
Text Všeobecného komentáře a povinnosti v něm uložené připomínají čl. 1 NWPT a jeho přijetí v tomto znění tedy smlouvu jednoznačně podporuje. Komplexní zákazy obsažené v natolik zásadním typu dokumentu představují morální odsudek významný pro celé mezinárodní společenství a mají tak velkou hodnotu pro oblast odzbrojování a nešíření JZ i ostatních zbraní hromadného ničení.78
Jaderné státy se snaží zpochybnit závaznost Komentáře i samotné oprávnění Výboru pro lidská práva takový dokument přijmout. Nicméně čl. 40 odst. 4 ICCPR výslovně stanoví, že Výbor smluvním stranám předkládá tyto komentáře, považuje-li to za vhodné. Výbor má za sebou již dlouhou historii vydávání všeobecných komentářů, a lze tedy uzavřít, že mezinárodní společenství tuto její funkci uznává.79
78 XXXX, Xxxx. UN Human Rights‘ Comittee concludes that the threat or use of nuclear weapons violates the right to life [online]. [cit. 2019-03-15]. 2018. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxx.xxx/xx-xxxxx-xxxxxx- committee-condemns-the-threat-or-use-of-nuclear-weapons-and-other-wmd/
79 Tamtéž.
3. Vývoj mezinárodní situace v letech 2010 - 2017
Vzniku NWPT předcházelo několik let, během nichž sílil tlak na vytvoření všeobecného zákazu JZ ze strany řady států i občanské společnosti. Díky zapojení nevládních organizací bylo získáno množství informací nejen o okamžitých dopadech exploze JZ na životy a zdraví lidí, většinou vyjádřených v neosobní číselné podobě, ale i o závažných fyzických i psychologických následcích způsobených několika příštím generacím a o devastaci životního prostředí. Jaderné státy celý proces bojkotovaly a odmítaly se účastnit jakýchkoliv jednání, tudíž i většina států
„pod jaderným deštníkem“ k tématu přistupovalo spíše negativně.
3.1 Rok 2010
Poprvé byl návrh na vytvoření dohody, jejímž cílem by byla kompletní eliminace JZ, učiněn během hodnotící konference NPT, která se konala ve dnech 3. až 28. května 2010 v New Yorku za přítomnosti zástupců téměř všech států světa. Čtyři z pěti jaderných států (dle definice NPT) – USA, Francie, Velká Británie a Rusko – poměrně vehementně odmítly uložení jakýchkoli konkrétních povinností nebo časových limitů. Většina ostatních států však tuto ideu podpořila.80
Během příprav na konferenci i v jejím průběhu tehdejší generální tajemník OSN, jihokorejský diplomat Xxx Xx Xxxx, pro něhož jaderné odzbrojení představovalo nejvýznamnější cíl, opakovaně vyzýval státy, aby dostály svým povinnostem a též usilovaly o sepsání právně závazného instrumentu, jehož cílem by bylo eliminovat JZ. Odkazoval na svůj pětibodový plán na posílení jaderné bezpečnosti z října roku 2008,81 v němž především apeluje na státy, aby plnily své smluvní závazky, jednaly o opatřeních vedoucích k odzbrojení a zvážily sjednání úmluvy o JZ, podpořené silným ověřovacím systémem.82
Do diskuze se zapojila i řada nestátních organizací a dalších skupin, které rovněž žádaly státy o zahájení vyjednávání o konkrétních právních závazcích. Veřejný výzkum prokázal, že i průměrně tří čtvrtinová většina široké veřejnosti by podpořila svou vládu v rozhodnutí případnou
80 XXXXXX, Xxx. The momentum builds for nuclear abolition in: Towards Nuclear Abolition: A Report by the International Campaign to Abolish Nuclear Weapons [online]. [cit. 2019-05-16]. 2010, str. 2-4. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx.xxx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/0000/00/xxxxxxxxx0000.xxx
81 XXXXXX, Xxx. No more Hiroshimas, no more Nagasakis [online]. [cit. 2019-05-16]. 2015, str. 6. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xx.xxx/xx/xxxxx/0000/00/000000-xx-xxxx-xxxxxxxxxx-xx-xxxx-xxxxxxxxx-xxx-xxxxxxxx- anniversary-atomic-bombing.
82 MOON, Ban Ki. The Secretary-General’s five point proposal on nuclear disarmament [online]. [cit. 2019-05- 16]. 2008. Dostupné také z: xxxxx://xx.xxx/xxxxxxxxxxx/xxx/xxxxxxx/xx0xxxxx/
smlouvu podepsat, a to včetně téměř všech států JZ vlastnících.83 Velké pozornosti se začalo dostávat humanitárním důsledkům použití a testování JZ, dopadům na zdraví a životní prostředí. V současné době jsou tyto jedněmi z nejsilnějších argumentů na podporu jejich zákazu a likvidace.
Významným příspěvkem, který zásadně ovlivnil celosvětové vnímání této problematiky, přednesli zástupci těch, kdo přežili výbuch bomb v Japonsku v roce 1945, zvaných hibakusha. Detailně popsali fyzická a psychická utrpení, která byla způsobena civilnímu obyvatelstvu, a vyjádřili svou obavu ze zapomínání těchto hrůz. Ve své řeči vyjádřili názor, že tento typ zbraní schopných způsobit úplné vyhlazení, jejich použití, vlastnictví i snaha o získání, nejsou slučitelné se zásadami humanity.84
Na konci druhého týdne byl vydán první návrh obsahující 26 bodový akční plán jaderného odzbrojení. Názory vlád na návrh i celkovou problematiku odzbrojení se výrazně lišily a akční plán byl okamžitě odmítnut. Týž den USA představily nový plán na modernizaci svého jaderného arzenálu představující 80 miliardovou investici, což ostře kontrastovalo s jen rok starým projevem prezidenta Obamy.85 Druhý předložený návrh o 24 bodech byl kvůli předchozím stížnostem jaderných států naopak příliš vágní a nereagoval adekvátně na naléhavost situace.86
Poslední den konference došlo k dohodě 189 stran NPT na finálním dokumentu včetně akčního plánu, v němž státy znovu potvrzovaly svůj nesporný závazek eliminovat jaderný arzenál a tím docílit úplného jaderného odzbrojení tak, jak se zavázaly v článku VI. NPT.87 I tento dokument byl však podroben kritice nejaderných států, nestátních organizací i veřejnosti pro množství bodů často formulovaných spíše jako jakási předsevzetí než skutečné časově omezené závazky.88
83 XXXXXX, Xxx. Outlawing the most destructive weapons of all in: Towards Nuclear Abolition: A Report by the International Campaign to Abolish Nuclear Weapons [online]. [cit. 2019-05-16]. 2010, str. 14. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx.xxx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/0000/00/xxxxxxxxx0000.xxx
84 XXXXXXXXX, Xxxxxxxx. Hibakusha Statement: Humans Cannot Coexist with Nuclear Weapons [online]. [cit. 2019-05-16]. New York, 2010. Dostupné také z: xxxxx://xx.xxx/xx/xxxx/xxx/0000/xxx/xxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx
85 XXXXXX, Xxx. A convention: the‘new start´ we really need in: Towards Nuclear Abolition: A Report by the International Campaign to Abolish Nuclear Weapons [online]. [cit. 2019-05-16]. June 2010, str. 26. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx.xxx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/0000/00/xxxxxxxxx0000.xxx
86 XXXXXX, Xxx. Towards Nuclear Abolition: Considering disarming, but not any time soon? [online]. [cit. 2019-05-17]. 2010, str. 32. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xxx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/XxxXxx0000.xxx
87 2010 Review Conference of the Parties to the Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons. Subsidiary Body I: revised Chair’s draft action plan in Final Document Volume II, Part III – Document issued at the Conference. [online]. [cit. 2019-05-17]. New York, 2010, str. 721. Dostupné také z: xxxxx://xx.xxx/xx/xxxxxx/xxxx_xxx.xxx?xxxxxxxXXX/XXXX.0000/00%00(XXX.%00XX)
88 XXXXXX, Xxx. Impetus for real action, not an excuse for inaction in: Towards Nuclear Abolition: A Report by the International Campaign to Abolish Nuclear Weapons [online]. [cit. 2019-05-17]. June 2010, str. 41. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx.xxx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/0000/00/xxxxxxxxx0000.xxx
3.2 Rok 2011
V listopadu 2011 vydala Rada delegátů Červeného kříže a Červeného půlměsíce rezoluci s názvem „Úsilí o odstranění jaderných zbraní“, kterou je otázka jaderného odzbrojení určena jako významná priorita. V dokumentu apeluje na všechny státy, aby zajistily, že JZ nebudou již nikdy v budoucnu použity, a pokračovaly v jednání o zákazu JZ a jejich úplné likvidaci. Znovu připomíná závažnost humanitárních dopadů a praktickou neslučitelnost použití JZ s humanitárním právem.89
3.3 Rok 2012
Během prvního zasedání přípravného výboru hodnotící konference stran NPT, jež se měla konat v roce 2015, předložilo Švýcarsko jménem 16 států první ze série společných prohlášení týkajících se humanitárních dopadů použití JZ. Kladlo důraz na dodržování humanitárního práva, ochranu všech národů a příštích generací, životního prostředí a dalších.90 Podpora humanitárních výzev neustále narůstala a ve výsledku bylo na samotné hodnotící konferenci stran NPT v roce 2015 vydáno společné prohlášení celkem 159 států, které staví do popředí obavy z možných katastrofických důsledků použití JZ, a to záměrným, způsobeným technologickou chybou nebo pouhým omylem. Státy si uvědomovaly svou povinnost těmto skutečnostem předcházet a též vyslovily svůj závazek vůči budoucím generacím. Rovněž upozorňovaly na to, že je nutno informace a vzdělání v této oblasti i nadále šířit.91
3.4 Rok 2013
3.4.1 Oslo
Norská vláda v březnu 2013 pořádala v Oslu konferenci zaměřenou na humanitární dopady JZ, jíž se zúčastnilo 127 zástupců dalších vlád, agentury OSN, mezinárodní organizace i občanská společnost. Poprvé v historii se státy sešly za účelem zkoumání vlivu JZ na lidské zdraví, životní prostředí, ekonomiku, rozvoj apod. I v tomto případě se však z jaderných států
89 Rada delegátů Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Rezoluce: Úsilí o odstranění jaderných zbraní. [online]. [cit. 2019-05-17]. Ženeva, 2011. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xx/xx/xxx_xxxxxx/xxx- nuklear-Geneve_2011.pdf
90 First Session of the Preparatory Committee for the 2015 Review Conference of the Parties to the Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons. Joint Statement on the humanitarian dimension of nuclear disarmament. [online]. [cit. 2019-05-26]. New York, 2012. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxx/xxxxxxxxx/Xxxxxxxxxxxxxxx/xxx/xxxxxxx00/xxxxxxxxxx/0Xxx_XXX.xxx
91 2015 Review Conference of the Parties to the Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons. Joint Statement on the Humanitarian Consequences of Nuclear Weapons. [online]. [cit. 2019-05-26]. New York, 2015. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxx/xxxxxxxxx/Xxxxxxxxxxxxxxx/xxx/xxxxxx0000/xxxxxxxxxx/00Xxxxx_Xxxxxx aHumanitarian.pdf
zúčastnily pouze Indie a Pákistán. Pět stálých členů Rady bezpečnosti OSN konferenci bojkotovalo.92
Z diskuze jednoznačně vyplynulo, že není možné okamžitě efektivně reagovat na krizi vzniklou případnou detonací. Klíčové body diskuze se opíraly o předchozí zkušenosti, které prokázaly, jak obrovský destrukční potenciál JZ mají a jak závažný je problém přeshraničního charakteru způsobeného efektu.93
3.4.2 Pracovní skupina s otevřeným koncem
Z důvodu nečinnosti Konference o odzbrojení rozhodlo 67. Valné shromáždění OSN svou rezolucí (A/RES/67/56) z října roku 2012 o vytvoření Pracovní skupiny s otevřeným koncem (dále jako OEWG). Jejím úkolem bylo v průběhu následujícího roku „dosáhnout pokroku na mnohostranných jaderně odzbrojovacích rozhovorech k vytvoření a uchování světa bez jaderných zbraní“.94 Žádný ze států vlastnících jaderné zbraně rezoluci nepodpořil.95
OEWG zasedala v Ženevě v průběhu roku 2013. Účastnit se mohly všechny státy OSN, nicméně z jaderných států se rozhodly podílet opět jen Indie a Pákistán. Do diskuze se naopak zapojily nevládní organizace, které OEWG projevily značnou podporu.96
Na posledním zasedání byla v rámci šesti podskupin na podkladě květnových jednání zpracována závěrečná zpráva. Zmíněné podskupiny se soustředily na následující témata:
a) různé přístupy v rámci multilaterálního vyjednávání o jaderném odzbrojení a snaha o překonání jejich vzájemných rozporů,
b) prvky, jichž bude zapotřebí k vytvoření světa bez jaderných zbraní a i k jeho následnému udržení (politická a právní opatření, na jejichž základě by např. bylo zakázáno první použití JZ, odstraněny JZ z území nejaderných států, posílena politická důvěra, atd.),
c) potřebu revidovat roli JZ v kontextu celosvětové bezpečnosti 21. století,
d) úloha mezinárodního práva, a to především možnosti další právní úpravy,
92 XXXX, Xxxxxxxx a Xxx XXXXXXX. Moving towards a ban on nuclear weapons [online]. [cit. 2019-05-26].
2013. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx-xxxx/xxxx/xxxx-0000/xxxxxxxxxx-xxxxxx
93 EIDE, Xxxxx Xxxxx. Chair’s summary Humanitarian Impact of Nuclear Weapons [online]. [cit. 2019-05-26].
2013. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxxx/xxxxxxx_xxxxxxx/xx000000/
94 Valné Shromáždění OSN. Rezolution A/RES/67/56. New York, 2012. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxx.xxx/X/XXX/00/00
95 XXXXXXX, Xxx. First Committee Monitor 2012 No.5/Final Edition [online]. [cit. 2019-05-30]. 2012. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx-xxxx/xxxx/0000/xxx/0000-0000-xx-0-xxxxx- edition
96 XXXX, Xxxxxxxx. Jak dál v jaderném nešíření a odzbrojování. 1. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2014, str. 40. ISBN 978-80-87558-20-1.
e) role států a dalších aktérů, rozlišné úlohy států vlastnících JZ a států
nejaderných,
f) další praktické kroky, jimiž je možné přispět k vytvoření světa bez JZ, jako je vzdělávací činnost nebo přesun finančních prostředků plynoucích do oblasti JZ apod.97
Dokument byl předložen 68. Valnému shromáždění OSN, které v návaznosti na něj vydalo rezoluci A/RES/71/258, v níž ocenilo celou práci OEWG a rozhodlo o konání konference v roce 2017 v New Yorku, kde mělo být jednáno o právně závazném dokumentu zakazujícím JZ, a vyzvalo všechny státy k aktivní účasti.98
3.5 Rok 2014
3.5.1 Nayarit
V mexickém Nayaritu se v únoru 2014 konala druhá konference, jejímž ústředním tématem byly humanitární dopady JZ, s ještě vyšší účastí. Většina příspěvků se týkala katastrof, jež jsou JZ schopné způsobit a v minulosti již způsobily. Celá řada států vyjádřila své přesvědčení, že zakázat JZ jako takové je absolutní nutnost a volala po okamžitém započetí konkrétnějších jednání. Některé z nejaderných států (včetně České republiky) však předložily několik argumentů na podporu tradičního pozvolnějšího přístupu, neboť jejich vojenský systém a koncept zajištění národní bezpečnosti a stability s JZ počítá a spoléhá na ně.99
3.5.2 Vídeň
Další a zároveň poslední ze série konferencí na totéž téma se uskutečnila ve Vídni v prosinci 2014. Během diskuze byla napadena teorie „jaderného odstrašení“ a její účinnost, zpochybněny důvody, kvůli nimž by mělo být k JZ přistupováno jinak než k ostatním typům zbraní hromadného ničení, a dále byla zevrubně probrána témata spojená s morální zodpovědností a také konkrétní možnosti právní úpravy. Významným příspěvkem byl dopis od papeže Xxxxxxxxx. Rovněž v něm upozorňoval na utrpení způsobené JZ, kritizoval investování finančních prostředků do této oblasti namísto řešení ostatních palčivých světových problémů a
97 Pracovní skupina s otevřeným koncem (OEWG). Report of the Open-ended Working Group to develop proposals to take forward multilateral nuclear disarmament negotiations for the achievement and maintenance of a world without nuclear weapons [online]. [cit. 2019-05-30]. Ženeva, 2013. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxx/xxxxxxxxx/Xxxxxxxxxxx-xxxx/XXXX/Xxxxxxxxx/xxxxxxxxxxx.xxx
98 Valné shromáždění OSN. Rezolution A/RES/71/258. New York, 2013. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxx-xxx- xx.xx.xxx/xxx/XXXXX/XXX/X00/000/00/XXX/X0000000.xxx?XxxxXxxxxxx
99 XXXXXXX, Xxx a XXXXXXXX, Xxxxxxxxx. Report from the Nayarit Conference [online]. [cit. 2019-06-18].
2014. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx-xxxx/xxxx/xxxxxxx-0000/xxxxxx
nesouhlasil definicí míru coby pouhým „udržováním rovnováhy sil“.100 Řada účastníků explicitně podpořila tvorbu nového právního instrumentu, který by vyžadoval úplnou eliminaci JZ. V této fázi Česká republika (spolu s Německem, Kanadou, Belgií a Tureckem) vyjádřila určitou skepsi vůči míře efektivity případné smlouvy zakazující JZ.101
3.6 Rok 2016
3.6.1 Pracovní skupina s otevřeným koncem
Na základě rezoluce 70. Valného shromáždění OSN A/RES/70/33 z prosince roku 2015 byla ustanovena nová Pracovní skupina s otevřeným koncem (dále jako OEWG), která se v průběhu roku 2016 měla věnovat konkrétním možnostem právní úpravy, jež bude třeba k dosažení a udržení světa bez JZ.102 OEWG přijala závěrečnou zprávu, v níž zhodnotila, že přes urgentní návrhy řady účastníků není možné sjednat efektivní právní instrument zcela zakazující JZ a přikazující jejich naprostou likvidaci bez aktivní participace jaderných států. OEWG doporučila konkrétní prvky, jež je vhodné zahrnout do případné smlouvy, také další způsoby podpory procesu jaderného odzbrojování, např. opatření na zvýšení transparentnosti v oblasti hrozeb spojených s JZ, opatření minimalizující případné nehody, neautorizované nakládání s JZ atd., podpořila vzdělávání a šíření informací ohledně dané problematiky, návrat k práci v rámci Konference o odzbrojení apod.103
3.6.2 Rezoluce Valného shromáždění OSN 2016
Významnou událostí bylo přijetí rezoluce během 71. Valného shromáždění OSN v říjnu 2016, jíž svolávalo konferenci na následující rok za účelem sjednání mezinárodní smlouvy zakazující JZ s cílem je zcela eliminovat.104 Přestože většina států hlasovala pro přijetí rezoluce (překvapivě včetně KLDR), Čína, Indie a Pákistán se hlasování zdržely a Francie, Izrael, Rusko,
100 Xxxxx Xxxxxxxxx. Message of His Holiness Xxxx Xxxxxxx on the occasion of the Vienna conference on the humanitarian impact of nuclear weapons [online]. [cit. 2019-06-18]. Vatikán, 2014. Dostupné také z: xxxxx://x0.xxxxxxx.xx/xxxxxxx/xxxxxxxxx/xx/xxxxxxxx/xxxx-xxxxxxxx/0000/xxxxxxxxx/xxxx- francesco_20141207_messaggio-conferenza-vienna-nucleare.html
101 XXXXXXX, Xxx a GANDERBERGEN, Mia. Filling the gap: report from the Vienna conference on the humanitarian impact of nuclear weapons [online]. [cit. 2019-06-18]. 2014. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx-xxxx/xxxx/xxxxxx-0000/xxxxxx
102 Valné shromáždění OSN. Rezolution A/RES/70/33. New York, 2015. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxx-xxx- xx.xx.xxx/xxx/XXXXX/XXX/X00/000/00/XXX/X0000000.xxx?XxxxXxxxxxx
103 Pracovní skupina s otevřeným koncem. Report of the Open-ended Working Group taking forward multilateral nuclear disarmament negotiations [online]. [cit. 2019-06-18]. Ženeva, 2016. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxx-xxx-xx.xx.xxx/xxx/XXXXX/XXX/X00/000/00/XXX/X0000000.xxx?XxxxXxxxxxx
104 Valné Shromáždění OSN. Resolution A/C.1/71/L.41. New York, 2016. Dostupné také z: xxxx://xxxxxx.xxx/X/X.0/00/X.00
USA a Velká Británie hlasovaly proti a spolu s nimi i Česká republika.105 I přesto však toto rozhodnutí představuje ukončení dvou dekád faktické nečinnosti a nulového pokroku v jaderném odzbrojování.
3.7 Rok 2017
Vyjednávání o smlouvě NWPT probíhalo v rámci dvou konferencí, kterých se kromě státních zástupců zúčastnili i představitelé asi sta mezinárodních organizací a občanské společnosti.106 V rámci květnové probíhala především vzájemná výměna názorů a vizí ohledně připravovaného dokumentu. Hlavní debata a práce na samotném textu pak probíhala v červnu a červenci. Všechny jaderné a téměř všechny alianční státy však celý proces od počátku bojkotovaly.107 Přesto byla konečná podoba smlouvy 7. července 2017 přijata. Pro konečné znění hlasovalo celkem 122 států, zdržel se pouze Singapur a proti hlasovalo Nizozemsko,108 které bylo zároveň jediným přítomným státem NATO.109
105 Výsledky hlasování dostupné z: xxxxx://xxxx- xxxx.xx.xxx/XXXXX/xxxx.xxx/000000x0xx0xx0x000000000000x0x0x/x0x0x0x00000xxxx000000x0000000xx?X penDocument
000 XXXXXXXXXXXX, Xxxxxxx. The Nuclear Weapons Prohibition Treaty: Negotiations and Beyond [online]. [cit. 2019-07-04]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xxx/xxx/0000-00/xxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxx- prohibition-treaty-negotiations-beyond
107 Tamtéž.
108 Výsledky hlasování dostupné z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxx/xxxxxxxxx/Xxxxxxxxxxx-xxxx/xxxxxxx- weapon-ban/documents/voting-record.pdf
000 XXXXXXXXXXXXX, Xxxxxxx. The Nuclear Weapons Prohibition Treaty: Negotiations and Beyond. Viz odkaz 98.
4. Analýza textu NWPT
Výsledný text smlouvy je poměrně krátký. Tvoří jej preambule, v níž se odráží nálada celého přípravného procesu, a celkem dvacet článků. Řada ustanovení se inspiruje dalšími smlouvami, které se zabývají odzbrojením, ale některé články jsou poněkud kontroverzní a bývají z různých důvodů kritizovány, a jejich text proto vyžaduje hlubší analýzu.
4.1 Preambule
Preambule sice sama o sobě neobsahuje právní povinnosti, ale představuje významný nástroj pro interpretaci smlouvy. Celkem 24 odstavců bylo precizně zformulováno a jazykově se do značné míry podobají preambuli Úmluvy o zákazu protipěchotních min a Úmluvy o zákazu použití kazetové munice. Významně zdůrazňuje humanitární povahu a cíle celé NWPT.110
Hned v prvním odstavci preambule vyjadřuje odhodlání přispívat k realizaci účelu a zásad Charty Organizace spojených národů. Dále připomíná odpovědnost států za zamezení jakéhokoliv použití jaderných zbraní111 a také, že vytvoření a zachování světového míru a bezpečnosti by měly být prosazovány bez využívání zastrašujících taktik.112 Posledně jmenovaný princip navazuje na čl. 26 Charty OSN,113 která v této věci dává jisté pravomoce Radě bezpečnosti OSN. Tyto však nikdy nebyly vykonávány.114
Jak již bylo naznačeno výše, preambule se věnuje humanitárním dopadům použití JZ, čímž navazuje na předchozí konference v Oslu, Nayaritu a Vídni (viz 2. kapitola),115 a také varuje před možností výbuchu v důsledku nehody apod.116 Vzhledem k těmto skutečnostem je problematická již samotná existence JZ a bude třeba je zcela eliminovat.117 Následující odstavce vyjadřují nepřijatelnost utrpení způsobeného obětem a původnímu obyvatelstvu.118
Další text upozorňuje všechny státy na nutnost dodržování mezinárodního práva a vyžaduje, aby bylo za všech okolností jednáno v souladu s ním. Zdůrazňuje význam
110 RIETIKER, Xxxxxx a XXXX, Xxxxxxx. Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons: A short commentary article by article. str. 8. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxx.xxxx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/0000/00/Xxx-Xxxxxx- Commentary_April-2018.pdf
111 NWPT, odst. 3 preambule.
112 NWPT. odst. 12 preambule.
113 Charta Organizace spojených národů, čl. 26. San Francisco, 1945. Dostupné také z: xxxxx://xxx.xx/xx- content/uploads/2015/03/charta-organizace-spojenych-narodu-a-statut-mezinarodniho-soudniho-dvora.pdf
114 RIETIKER, Xxxxxx a XXXX, Xxxxxxx. Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons: A short commentary article by article. str. 8. viz odkaz 103.
115 NWPT, odst. 2 a odst. 4 preambule.
116 NWPT, odst. 3 preambule.
117 RIETIKER, Xxxxxx a XXXX, Xxxxxxx. Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons: A short commentary article by article. str. 9. viz odkaz 103.
118 NWPT, odst. 6 a odst. 7 preambule.
mezinárodního práva humanitárního a práva lidských práv,119 čímž rovněž podporuje celkové humanitární vyznění NWPT.120 Navazuje explicitním výčtem konkrétních zásad a pravidel mezinárodního humanitárního práva a výslovně stanoví, že jakékoliv použití JZ je v rozporu s jeho principy a zcela odporuje požadavkům veřejného svědomí.121
Preambule vyjadřuje znepokojení s nesmírně pomalým pokrokem v rámci jaderného odzbrojování, přestože prvně byla elminace JZ stanovena za významný mezinárodně právní cíl již v rezoluci OSN v roce 1946.122 V této souvislosti preambule připomíná ustanovení čl. VI NPT a z něj vyplývající povinnost vést v dobré víře jedání vedoucí k úplnému jadernému odzbrojení, doplněnému řádným verifikačním systémem, a označuje NPT za základní kámen jaderného odzbrojování a režimu nešíření123, což potvrdil ICJ.124 Tato platí pro všechny státy bez rozdílu.125 Následně je uznána důležitost a zcela zásadní význam CTBT a mezinárodně uznaných bezjaderných zón pro posílení míru a bezpečnosti.126
V závěru je vyjádřena podpora využívání jaderné energie pro mírové účely, posílení účasti žen na jaderném odzbrojování a vzdělávání v daných oblastech.127 Preambule končí zdůrazněním úlohy veřejného svědomí při prohlubování zásad lidskosti a v této souvislosti vyzdvihuje snahy OSN, Mezinárodního hnutí Červeného kříže a Červeného půlměsíce a dalších organizací o úplné odstranění JZ.128 Podobný odstavec obsahuje i preambule Úmluvy o zákazu použití kazetové munice, která ovšem nezmiňuje náboženské vůdce, poslance, akademiky xxx xxxxxxxxx. Tato nová formulace odráží fakt, že vznik NWPT byl do značné míry poháněn vlivem občanské společnosti. Jako příklad lze uvést organizace ICAN (International Campaign to Abolish Nuclear Weapons) nebo IALANA (International Association of Lawyers against Nuclear Arms), které byly přímo zapojeny do vyjednávání a měly možnost samy předkládat návrhy, což může být považováno za projev demokratizace OSN.129
119 NWPT, odst. 8 preambule.
120 RIETIKER, Xxxxxx a XXXX, Xxxxxxx. Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons: A short commentary article by article. str. 9. viz odkaz 103.
121 NWPT, odst. 9, odst. 10 a odst. 11 preambule.
122 NWPT, odst. 13 a odst. 14 preambule.
123 NWPT, odst. 17 a odst. 18 preambule.
124 Mezinárodní soudní dvůr. Legality of Threat and Use of Nuclear Weapons: Advisory Opinion of 8 July 1996.
viz odkaz 64.
125 RIETIKER, Xxxxxx a XXXX, Xxxxxxx. Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons: A short commentary article by article. str. 11. viz odkaz 103.
126 NWPT, odst. 19 a odst. 20 preambule.
127 NWPT, odst. 21, odst. 22 a odst. 23 preambule.
128 NWPT, odst. 24. preambule.
129 RIETIKER, Xxxxxx a XXXX, Xxxxxxx. Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons: A short commentary article by article. str. 12. viz odkaz 103.
4.2 Jednotlivé články NWPT
čl. 1 - Zákazy
Čl. 1 NWPT zakotvuje řadu dílčích zákazů, tj.:
o písm. a) – JZ vyvíjet, zkoušet, vyrábět, produkovat, získávat jiným
způsobem, vlastnit, skladovat, předávat,
o písm. b) – JZ nebo kontrolu nad nimi předávat jinému příjemci,
o písm. c) – převážet či přijímat kontrolu nad JZ,
o písm. d) – používat či hrozit použitím JZ,
o písm. e) – pomáhat, podporovat či nabádat ke zde zakázaným aktivitám,
o písm. f) – požadovat či přijímat pomoc za účelem zapojení se do jakékoliv ze zakázaných aktivit,
o písm. g) – povolovat umístění, instalace nebo rozmístění JZ na území pod vlastní jurisdikcí.
Smluvní strany se v návětí čl. 1 zavazují, že se jmenovaných aktivit nezúčastní, a to
„nikdy a za žádných okolností“. Zákaz se tedy netýká jen vzájemných vztahů mezi stranami smlouvy, ale i se všemi ostatními státy (především tedy státy vlastnícími JZ) a rovněž s nestátními aktéry, např. rebely či teroristy.130
Ustanovení písm. d) nezakazuje jen použití JZ, ale též hrozbu jejich použití, a proto vyvstává otázka, zda je zakázána i strategie jaderného odstrašování. Během přípravných prací v tomto bodě nebylo dosaženo shody, ale zůstává beze sporu, že cílem zapojených států i občanské společnosti je přimět ostatní státy k tomu, aby nespoléhaly na svou jadernou politiku.131 V každém případě je možné se domnívat, že NWPT může do jisté míry strategii jaderného odstrašení (minimálně na politické úrovni) delegitimizovat.132
Další zajímavostí je zákaz pod písm. g), tedy zákaz povolovat umístění, instalaci nebo rozmístění JZ na vlastním území, což může znemožnit členům NATO, jako jsou Belgie, Itálie, Německo, Nizozemí a Turecko poskytovat svým spojencům vlastnícím JZ součinnost v této oblasti.133
000 Xxxxxx. xxx. 13.
131 XXXXX, Xxxxxx Xxxxx. Press conference on the Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons. [cit. 2018- 08-30]. New York, 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxx.xxx/xxxxx?xxxxXXx0xxxXX (čas 15:02 a dále)
132 RIETIKER, Xxxxxx a XXXX, Xxxxxxx. Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons: A short commentary article by article. str. 14. viz odkaz 103.
133 Tamtéž. str. 15.
čl. 2 a čl. 3 - Prohlášení a bezpečnostní záruky
Po předchozích zkušenostech s komplikacemi, které přinášely v dřívějších úmluvách ustanovené verifikační systémy, zvolili tvůrci NWPT jednodušší cestu. Smluvní státy musí do 30 dnů po vstupu NWPT v platnost vydat prohlášení, zda a) vlastnily a odstranily JZ, b) vlastní nebo kontrolují JZ nebo c) na území pod jejich jurisdikcí existují JZ, jež jsou pod kontrolou jiného státu. Generální tajemník OSN obdržená prohlášení následně předloží smluvním stranám. To koresponduje s možnostmi jaderných států a jejich spojenců podle čl. 4.134
NWPT považuje za žádoucí opírat se o již existující bezpečnostní mechanismy.135 Vyžaduje, aby státy, jež nevlastní ani nekontrolují JZ, dodržovaly povinnosti zadané IAEA (Mezinárodní agentura pro atomovou energii). Ty státy, které prozatím Všeobecnou zárukovou dohodu s IAEA neuzavřely, jsou tak povinny učinit ve NWPT stanovené době.
čl. 4 - Směrem k úplnému odstranění JZ
Neobvykle dlouhý čl. 4 se v odst. 1 věnuje státům, které po 7. červenci 2017 vlastnily, držely či kontrolovaly JZ. Pokud taková smluvní strana odstoupila od svého jaderně-zbrojního programu, včetně odstranění nebo nezvratné konverze všech jaderně zbrojních zařízení, měla by před vstupem NWPT v platnost kooperovat se specifikovaným mezinárodním orgánem (který smluvní strany ustanoví podle odst. 6 téhož) kvůli verifikaci a následně uzavřít zárukovou dohodu s IAEA. Tento scénář je určen těm států, které preferují uloženou povinnost eliminovat svůj jaderný arzenál před tím, než se ke smlouvě připojí.136
Odst. 2 téhož článku nabízí variantu pro státy, které volí opačný postup. Smluvní strana, která vlastní, drží či kontroluje JZ a připojí se k NWPT, co nejdříve odstraní jejich operační status a co nejdříve je zničí, a to nejpozději do první schůzky smluvních stran. Právně závazný plán pro naprostou eliminaci JZ musí být předložen smluvním stranám nebo kompetentnímu mezinárodnímu orgánu. Plán bude projednán a následně podle procedurálních pravidel schválen. Čl. 1 odst. 3 pak stanoví odbdobnou povinnost sjednat zárukovou dohodu s IAEA.
Následující odstavec se týká smluvních stran, jež na svém území, pod národní jurisdikcí
či kontrolou mají jakékoli JZ jiného státu. Tyto musí zajistit jejich urychlené odstranění.
134 RIETIKER, Xxxxxx a XXXX, Xxxxxxx. Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons: A short commentary article by article. str. 17. viz odkaz 103.
135 Tamtéž.
136 Tamtéž. str. 20.
Ustanovení cílí především na členy NATO, na jejichž území se nacházejí JZ vlastněné USA (viz výše).137
Celkově článek značí otevřenost a flexibilitu. Přesto však není pravděpodobné, že by se ke smlouvě jaderné státy rozhodly v nejbližší době připojit. Svým pasivním postojem během přípravné fáze, neúčastí na jednáních či hlasování a následným vyjádřením daly jasně najevo, že to není možné očekávat (více viz kapitola 6.).138
čl. 5 - Národní provádění
Čl. 5 je opět velmi podobný ustanovením v úmluvách zakazujících jiné typy zbraní. Určuje povinnost smluvních stran přijmout nutná opatření k provedení závazků podle NWPT. Toto ustanovení je nutné, neboť smlouva má tzv. non-self-executing charakter, a bude tedy pro fyzické a právnické osoby závazná až po implementaci do jednotlivých právních řádů.
Poslední věta článku obsahuje formulaci „prováděné osobami nebo se odehrávající na území pod její jurisdikci nebo kontrolou“, tvůrci tedy neměli v úmyslu zřídit univerzální trestně právní jurisdikci. V takovém případě by stát mohl trestat osoby, aniž by mezi nimi existoval jakýkoliv vztah. Vzhledem k přeshraničním účinkům JZ by však taková univerzální jurisdikce mohla být žádoucí. Nic ovšem státům nebrání učinit další krok a udělit univerzální jurisdikci svým národním soudům pro případy, kdy žádný jiný stát není schopen nebo ochoten trestně stíhat příslušné osoby.139
čl. 6 a čl. 7 - Pomoc obětem a obnova životního prostředí; mezinárodní spolupráce a pomoc
Ojedinělé ustanovení čl. 6 o pomoci obětem a obnově životního prostředí ve spojitosti s preambulí opětovně staví do centra zájmu NWPT humanitární dopady použití či testování JZ. Povinnost k nápravě se týká všech takových dopadů, které byly či budou způsobeny v minulosti, současnosti i budoucnosti.140
Smluvní strany se zavazují přiměřeně poskytnout adekvátní a nediskriminační pomoc postiženým osobám a přijmout nezbytná a odpovídající opatření vedoucí k nápravě životního prostředí v kontaminovaných oblastech. Tímto však nejsou dotčeny další povinnosti a závazky vyplývající z mezinárodního práva a dvoustranných dohod.
137 RIETIKER, Xxxxxx a XXXX, Xxxxxxx. Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons: A short commentary article by article. str. 21. viz odkaz 103.
138 Tamtéž.
139 Tamtéž.
000 Xxxxxx, xxx. 25.
Článek preferuje pragmatický přístup namísto vykreslování ideálního výsledku. Ukotvení těchto pravidel ve smlouvě s tak citlivým obsahem bylo velmi důležité a pravidla možná mohou být výhledově účinná, aniž by se připojily jaderné státy (více viz kapitola 6.).141
Nadto je možné uvažovat o tom, zda je formulace v odst. 2 „výsledky aktivit souvisejících s testováním nebo použitím JZ nebo jiných jaderných výbušných zařízení“ dostatečně široká, aby zahrnovala např. i těžbu uranu a jeho zpracovávání nutné pro výrobu JZ nebo likvidaci vzniklého odpadu, které mají rovněž obrovské dopady na místní obyvatelstvo i životní prostředí.142
Z prvních dvou odstavců vyplývá, že povinnost poskytnutí pomoci a náprava životního prostředí je primárně určena státům, na jejichž území byly JZ použity či testovány. Dochází zde však k její modifikaci, a to několika způsoby. Hned odst. 3 říká, že předchozím nejsou dotčeny povinnosti a závazky jiných států podle mezinárodního práva či dvoustranných dohod. Jako příklad může sloužit závazek USA vůči Xxxxxxxxxxxx ostrovům, kde byly JZ testovány, poskytnout na základě Compact of Free Association reparace ve výši 150 milionů dolarů.143
Čl. 6 je nutno číst ve spojení s čl. 7, jenž obsahuje pravidla pomoci a spolupráce. Odst. 1, 2 stanoví obecná pravidla spolupráce, která není limitována pouze na pomoc obětem a nápravu životního prostředí. Odst. 3 se již vyjadřuje konkrétněji ke spolupráci ve věcech podle čl. 6. Podle něho každá smluvní strana, která je k tomu způsobilá, poskytne technickou, materiální a finanční pomoc postiženým smluvním stranám. Čl. 4 specificky stanoví, že každá smluvní strana, způsobilá k takové pomoci, ji poskytne obětem použití i zkoušek JZ nebo jiných jaderně výbušných zařízení.144
Tato pravidla korespondují s ostatními instrumenty humanitárního odzbrojení. Neboť v centru pozornosti stojí utrpení jednotlivce a jeho ochrana145. V některých ohledech zachází NWPT oproti nim ještě dále, když v odst. 6 stanoví, že smluvní strana, která použila či testovala JZ, odpovídá za poskytnutí adekvátní pomoci postiženým smluvním stranám na účely dle tohoto článku. Tím však nejsou dotčeny povinnosti nebo závazky vyplývající z mezinárodního práva. Pokud se k však k NWPT nepřipojí státy, které JZ skutečně použily či testovaly, nebude mít tento odstavec žádný význam.146
141 Tamtéž.
000 Xxxxxx, xxx. 27.
143 Tamtéž.
144 Tamtéž.
145 XXXXXXXXX, Xxxxxx. Humanitarian disarmament v: Journal of Conventional Weapons Destruction, vol. 00, xxx. 39 [online]. [cit. 2019-18-30]. MU Scholarly Commons, 2011. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxx.xxx.xxx.xxx/xxxx-xxxxxxx/xxx00/xxx0/00/
146 RIETIKER, Xxxxxx a XXXX, Xxxxxxx. Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons: A short commentary article by article. str. 27. viz odkaz 103.
čl. 8 - Schůzky smluvních stran
NWPT opět volí podobný model jako Úmluva o zákazu protipěchotních min nebo Úmluva o zákazu použití kazetové munice a nevytváří zvláštní verifikační orgán, na rozdíl od Úmluvy o chemických zbraních nebo CTBT, při kterých vždy stojí zvláštní mezinárodní organizace. Vyžaduje pouze svolávání pravidelných schůzek smluvních stran.
Cílem schůzek je podle odst. 1 projednávat a případně rozhodovat ohledně problémů týkajících se aplikace či provádění smlouvy. První z nich se má odehrát během jednoho roku od vstupu NWPT v platnost a od té doby budou svolávány každé dva roky. Smluvní strany mají za povinnost přijmout vlastní jednací řád. Článek umožňuje konání mimořádných schůzek dle potřeby na základě písemné žádosti. Po uplynutí pěti let po vstupu v platnost bude svolána hodnotící konference. Další budou nadále svolávány v šesti letých intervalech.
Nakonec článek jmenuje další „entity“, které budou přizvány k účasti na schůzkách jako pozorovatelé. Mezi uvedenými jsou relevantní nevládní organizace, což podporuje demokratičnost, otevřenost a transparentnost těchto schůzek.147
Čl. 9 - Náklady
Čl. 9 v odst. 1 a 2 určuje, že smluvní státy ponesou náklady schůzek smluvních stran i náklady vzniklé generálnímu tajemníkovi OSN v souvislosti s NWPT. Pokud se schůzky účastní třetí stát jako pozorovatel, podílí se na nákladech rovněž. Odst. 3 stanoví, že náklady na zničení JZ, eliminaci jaderného programu i na verifikaci nese dotyčný stát.
Čl. 10 - Změny
V čl. 10 se NWPT věnuje problematice změn smlouvy a postupu jejich přijetí. Odst. 1 opravňuje všechny smluvní strany k podávání návrhů na změny této smlouvy. Ostatní státy musí souhlasit s projednáním návrhu a během následující schůzky nebo hodnotící konference jej mohou odsouhlasit. Není tedy třeba svolávat zvláštní konferenci pouze za tímto účelem, jako tomu bývá u jiných smluv jako např. u Úmluvy o zákazu protipěchotních min.148
čl. 11 - Řešení sporů
V čl. 11 odst. 1 se odrážejí obecné principy mezinárodního práva a v souladu s nimi NWPT preferuje mírová řešení sporů mezi stranami smlouvy. Připomíná zásadu svobodné volby
147 Tamtéž. str. 30.
148 Tamtéž.
způsobu řešení sporu, uvádí konzultace jako primární způsob a konečně zmiňuje čl. 33 Charty OSN, který vypočítává nejběžnější možnosti.
Není zde explicitně zmíněna možnost obrátit se na MSD, aby ve sporu rozhodl. Strany však mohou spor MSD v souladu s jeho statutem postoupit na základě vzájemné dohody nebo v případě, že jeho jurisdikci přijaly pro „budoucí případy“.149
Následující odstavec pak zmocňuje schůzky smluvních stran k zaujetí aktivní role při řešení sporu. Vybízí k poskytování dobrých služeb, případnému podání výzvy dotčeným smluvním stranám a doporučení časové lhůty pro určitou proceduru.150
čl. 12 - Univerzaliza
Čl. 12 vyzývá smluvní strany k tomu, aby vybízely státy, které nejsou smluvními stranami, k podpisu, ratifikaci, přijetí, schválení či přistoupení k NWPT s cílem dosažení univerzality.
čl. 13 - Podpis
Podle čl. 13 bude smlouva předložena k podpisu všem státům v hlavním sídle OSN počínaje 20. zářím 2017. Samotným podepsáním smlouvy není stát jejími ustanoveními okamžitě vázán, pouze se musí zdržet jednání, které by mohly mařit předmět a účel smlouvy, dokud jej neratifikoval nebo jiným způsobem nevyjádřil souhlas být jí vázán, to vše v souladu s čl. 18 písm. b) VÚLP. I po vstupu NWPT v platnost budou státy moci ke smlouvě přistupovat.151
Výše uvedené vyžaduje hlubší zamyšlení. Zaprvé je třeba zhodnotit, zda je možné, aby kterýkoliv z jaderných států nebo ze států s nimi v této oblasti spolupracujících mohl smlouvu vůbec podepsat, aniž by zároveň nemařil její předmět a účel. Výklad formulace „předmět a účel smlouvy“ je však flexibilní a užší než povinnosti a závazky vyplývající ze smlouvy. Výše popsaná situace nemusí tedy být z právního hlediska vyloučena per se. Předchozí formulace
„zdržet se jednání“ se týká aktivního jednání států, nikoliv pouze členství ve vojenské koalici nebo toleranci přítomnosti JZ na jejich území.152
Řada dalších bodů jako čl. 12, který podporuje univerzalitu, čl. 4 odst. 4, kde smlouva dovoluje, aby se k ní připojily státy s cizími JZ na svém území, a konečně samotný cíl NWPT, kterým je naprostá eliminace JZ a výsledná nemožnost jejich použití, mohou naznačovat, že
000 Xxxxxx, xxx. 34.
150 Tamtéž.
000 Xxxxxx, xxx. 36.
000 Xxxxxx, xxx. 37.
členové NATO by měli být nejen podporováni smlouvu podepsat, ale také, že se po ratifikaci sami mohou stát významnými hráči v diskuzích s ostatními členy.153
čl. 14 - Ratifikace, přijetí, schválení nebo přistoupení
V čl. 14 je obsažena klauzule typická pro smlouvy o kontrole zbraní, podle níž mohou státy ratifikovat, přijmout nebo schválit smlouvu před jejím vstupem v platnost, ale i potom k ní mohou přistupovat další státy. Teprve po ratifikaci a vstupu smlouvy v platnost je jí stát plně vázán. Přesto však v době mezi oběma momenty nesmí jednat v rozporu s předmětem a účelem smlouvy, pokud vstup v platnost není nepřiměřeně oddalován (čl. 18 písm. b) VÚLP).154
Čl. 15 - Vstup v platnost
Po vstupu v platnost je smlouva způsobilá mít skutečný právní dopad na smluvní strany a do jisté míry i na fyzické a právnické osoby. Čl. 15 odst. 1 říká, že NWPT vstoupí v platnost 90 dní po uložení padesáté listiny o ratifikaci, přijetí, schválení nebo přistoupení. Stanovená doba je v praxi poměrně obvyklá a dovoluje státům se po ratifikaci na vstup smlouvy v platnost připravit. Mezinárodní smlouvy se různí co do počtu potřebných ratifikací, ale vždy se snaží najít optimální kompromis mezi číslem potřebným pro normotvornou způsobilost a na druhé straně číslem realisticky dosažitelným. Vzhledem k široké podpoře ze strany nejaderných států je 50 ratifikací adekvátním požadavkem.155
čl. 16 - Výhrady
Výhrada je definována v čl. 2 písm. d) VÚLP jako „jednostranné, jakkoliv formulované nebo označené prohlášení, učiněné státem při podpisu, ratifikaci, přijetí nebo schválení smlouvy nebo při přístupu k ní, jímž tento stát zamýšlí vyloučit nebo změnit právní účinek určitých ustanovení smlouvy při jejich použití vůči tomuto státu“. Slouží k vytvoření jisté flexibility a díky tomu usnadnění přijetí smlouvy těmi státy, které potřebují z důvodu nesouladu s jejich vlastním právním řádem některá ustanovení vynechat či pozměnit. Tím se následně přirozeně zvyšuje počet možných ratifikací.
I přes tyto výhody způsobují výhrady řadu komplikací, mohou mít negativní dopad na právní jistotu a výsledek může být poněkud roztříštěný. Z toho důvodu se čl. 16, který výhrady
153 Tamtéž.
000 Xxxxxx, xxx. 37, 38.
000 Xxxxxx, xxx. 39.
zakazuje, může zdát jako adekvátní řešení, především proto, že cílí na úplný zákaz JZ a zároveň
navazuje na současný trend mezinárodních smluv o kontrole zbraní.156
čl. 17 - Platnost a odstoupení
Následující čl. 17 je poměrně kontroverzní. Zatímco odst. 1 stanoví, že NWPT má neomezenou platnost, což je v souladu s dosavadní mezinárodní praxí, odst. 2 dává smluvním stranám právo od smlouvy odstoupit v případě ohrožení nejvyšších zájmů konkrétní země. Takové ustanovení najdeme i v dalších smlouvách o kontrole zbraní, ale využíváno jich bývá velmi zřídka. Dovolala se ho pouze KLDR ve vztahu k NPT a USA ve vztahu k ABM.157 Tyto ohrožující skutečnosti pak mají být spolu s odstoupením oznámeny depozitáři. Odst. 3 pak odráží logiku humanitárního práva a ujišťuje se, že odstoupení nebude účinné až do konce případného ozbrojeného konfliktu, kterého je dotčený stát stranou.
Občanská společnost byla proti zahrnutí tohoto pravidla do výsledného textu smlouvy, nicméně většinové stanovisko bylo souhlasné s odůvodněním, že zde dochází ke kompromisu mezi přístupem smluv o kontrole zbraní a smluv humanitárních.158
čl. 18 - Vztahy k dalším dohodám
Text smlouvy dává v případě rozporu ustanovení přednost novému instrumentu před již existujícími dohodami týkajícími se podobného tématu, když říká, že její provádění nebude mít vliv na závazky smluvních stran vyplývající z existujících mezinárodních dohod, pokud jsou tyto závazky v souladu s touto smlouvou (více viz kapitola 6.).
čl. 19 - Depozitář
NWPT po vzoru jiných smluv o kontrole zbraní volí jako depozitáře generálního tajemníka OSN, který bude zodpovídat za úschovu původního textu smlouvy a bude přijímat nové podpisy a dokumenty o ratifikaci, které dále předá ostatním smluvním stranám.159
čl. 20 - Autentická znění
Poslední odstavec jmenuje oficiální jazyky textu smlouvy, jež prohlašuje za stejně
autentické – angličtinu, arabštinu, čínštinu, francouzštinu, ruštinu a španělštinu.
156 Tamtéž.
157 Anti-Balllistic Missile Treaty uzavřená USA a tehdejší Sovětský svaz v roce 1972.
158 Tamtéž, str. 40.
000 Xxxxxx, xxx. 43.
5. NWPT jako rámcová smlouva a odmítnuté návrhy
Jak již bylo řečeno výše, NWPT je smlouva relativně krátká. Byla tak sepsána záměrně, neboť má představovat jen rámec právní úpravy zákazu JZ a jejich eliminace a ve svém textu již sama předpokládá budoucí doplňování formou protokolů. Pravdou však je, že zákaz mohl být komplexnější a možnost přistoupení států, jejichž obraná strategie na JZ spoléhá, mohla být více podpořena, pokud by ve smlouvě bylo obsaženo několik dalších navrhnutých ustanovení.
5.1 NWPT jako rámcová smlouva
ŃWPT je často kritizována kvůli otázkám, jimiž se NWPT nezabývá a v kterých materii nedostatečně upravuje. Je však nutné uvažovat o této smlouvě a v budoucnosti s ní nakládat v souladu s celým přípravným procesem a jeho původním záměrem. NWPT si nikdy nekladla za cíl zevrubně upravit všechny aspekty dané problematiky a stát zcela samostatně bez potřeby dalšího doplnění. Snaží se připravit podmínky pro to, aby mohl proces jaderného odzbrojování vůbec začít. Řadě dílčích problematik se nevěnuje zcela záměrně, neboť si klade za cíl být „jen“ rámcovou dohodou. Tento pojem označuje takovou mezinárodní smlouvu, která smluvním stranám stanoví pouze široce formulované závazky a určuje jen obecný systém kontroly. Dále je pak konkretizována zpravidla pomocí protokolů.160
Přestože NWPT není jako „rámcová dohoda“ označena, dá se tak usoudit právě na základě přípravného procesu, samotného textu smlouvy a především její funkce. Obsahuje pouze obecné povinnosti a zákazy a představuje závazek tyto v budoucnosti konkretizovat a vyřešit dílčí otázky, jako je často vypichovaný problém verifikace.161 Typickým prvkem rámcových dohod je, že takové doplnění umožňují, a to především prostřednictvím následně přijímaných protokolů.162
Především ze dvou ustanovení NWPT jasně vyplývá, že se jedná o dohodu rámcovou. Zaprvé, čl. 8 odst. 1 písm. b) explicitně říká, že na schůzích smluvních stran budou mimo jiné
160 MATZ-LÜCK, Nele. Xxx Xxxxxx Encyclopedia of Public International Law: Framework Agreements [online]. [cit. 2019-11-01]. 2011. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xxxxxx.xxx/xxxx/00.0000/xxx:xxxx/0000000000000/xxx-0000000000000-x000?xxxxXXXX
161 XXXXXXX, Xxxx. Bant he Bomb? Or Bomb the Ban? Next Steps on the Ban Treaty [online]. [cit. 2019-11- 01]. 2018. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/0000/00/000000- Xxxx-Xxxxxxx-Ban-Treaty.pdf
162 MATZ-LÜCK, Nele. Xxx Xxxxxx Encyclopedia of Public International Law: Framework Agreements. Tamtéž viz odkaz 156.
přijímány protokoly k textu této smlouvy. V dřívějších návrzích163 bylo téma doplňujících právních předpisů podpořeno ještě více v samostatně stojícím čl. 5. Tyto protokoly budou pro další vývoj určující, dojde-li ovšem k jejich přijetí.
Zadruhé, v jistém slova smyslu benevolentní čl. 4 připouští, aby se ke smlouvě stát nejdříve připojil a až později eliminovat svůj jaderný program, a to až na základě konkrétního plánu pro ten který stát. Čl. 4 určuje jen časový rámec pro eliminaci i verifikaci, ale detaily obou procesů již ponechává na další domluvě stran. Konečná verze NWPT je tedy poměrně flexibilní a plán jaderného odzbrojení může být pro jednotlivé státy konkretizován tak, aby odpovídal jejich situaci a potřebám. Nadto je zjevné, že myšlenka vytvořit rámcovou dohodu prostupovala diskuzí doprovázející přípravný proces a rovněž jasně vyplývá z předchozích návrhů jednotlivých ustanovení.164
Tvůrci NWPT si tedy uvědomují, že v době, kdy mezinárodní konflikty neustále eskalují a světové bezpečnostní a kontrolní mechanismy jsou velmi neefektivní, by bylo velice obtížné prosadit komplexní úpravu, tím spíše bez předchozího dialogu s jadernými státy. Naopak projevili vůli o tematice dále debatovat a podmínky jim přizpůsobit. Zároveň nechávají prostor i případnému zřízení nového kontrolního mechanismu nebo jiných institucím, jejichž činnost by proces odzbrojování doprovázela.165
Ačkoliv se nejeví jako pravděpodobné, že by kdy státy, které považují JZ za určující prvek jejich obranyschopnosti, projevily NWPT jakoukoliv podporu, nelze jednoznačně vyloučit, že smlouva nebude hrát významnou roli v budoucnosti. Jakožto rámcová úmluva může při nejmenším efektivně sloužit jako podnět k dialogu a model pro případnou smlouvu novější.166 Stále však platí, že mezinárodní debata v této oblasti bude nanejvýš obtížná vzhledem k celkové politické situaci, přetrvávajícím neshodám a rovněž k faktu, že některé z jaderných států nemají demokratické zřízení, tudíž se v nich může dostatečným způsobem uplatnit vliv občanské společnosti.
163 Draft Convention on the Prohibition of Nuclear Weapons A/CONF.229/2017/CRP.1. New York, 2017. Dostupné také z: xxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxx/xxxxxxxxx/Xxxxxxxxxxx-xxxx/xxxxxxx-xxxxxx- ban/documents/CRP1.pdf
164 XXXXXXXXX, Xxxxxx. An Analysis of the Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons in Light of its Form as a Framework Agreement [online]. [cit. 2019-10-20]. 2019. Dostupné také z: http://xxxxx://xxxxx.xx/xxxxxx/00/00_xxxxxxx_xxxxxxxxx.xxx
165 Tamtéž.
166 Tamtéž.
5.2 Odmítnuté návrhy
Během sjednávání smlouvy v OSN bylo různými aktéry podáno několik návrhů, které do výsledného textu smlouvy nebyly zahrnuty, přestože byly způsobilé vliv smlouvy posílit a podpořit snahu o odzbrojení. Především se jedná o zákaz financování a výroby JZ, zákaz tranzitu a návrh ustanovení o odložené platnosti.
5.2.1 Zákaz financování výroby JZ
V průběhu působení OEWG v roce 2016 podaly vlády států Fiji, Nauru, Palau, Samoa a Tuvalu pracovní návrh nazvaný Prvky smlouvy o zákazu jaderných zbraní, v němž kromě jiného navrhly i zákaz financování jaderně-zbrojního průmyslu.167 Obdobný návrh na zákaz investování, dotování, přispívání a jiné peněžní pomoci těchto účelů podala skupina nestátních organizací - UNFOLD ZERO, PNND a Basel Peace Office, které dlouhodobě vybízejí k zastavení financování výzkumu, výroby a modernizace JZ a veškerého příslušenství.168 Tvrdily v něm, že pokud měla být zakázána výroba a vlastnění JZ, měly by být zakázány jakékoliv podpůrné aktivity. To čl. 1 NWPT potvrzuje, nicméně samotné financování nezmiňuje.
Tyto organizace v návrhu rovněž uvádějí, že na výrobu, modernizaci a údržbu JZ je každoročně vydáno 100 miliard amerických dolarů (ovšem roční rozpočet OSN na aktivity spojené s odzbrojováním činí pouze 10 milionů dolarů169), přičemž většina peněz proudí do zbrojařských firem, pro něž jsou tyto dotace velmi výhodné a lobují za pokračující zbrojení. Návrh vyjadřuje přesvědčení zástupců nevládních organizací o nutnosti využívat tyto zdroje jiným, světu prospěšnějším způsobem. Též uvádí názor, že takový zákaz by napomohl celkové delegitimizaci JZ, a to právě v očích i soukromého sektoru, občanské společnosti apod. Zároveň je v návrhu ale výslovně vyjádřena podpora financování jaderného odzbrojení, verifikačního systému a „očisty“ životního prostředí.
Návrh se odvolává na častý výklad ustanovení v Úmluvě o zákazu použití kazetové munice a Úmluvě o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min, které státům zakazují za jakýchkoliv okolností někomu napomáhat, někoho podporovat nebo nutit, aby
167 Pracovní skupina s otevřeným koncem (OEWG). Elements for a treaty banning nuclear weapons A/AC.286/WP.14. [online]. [cit. 2018-09-25]. Ženeva, 2016. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxx.xxx/X/XX.000/XX.00
168 Basel Peace Office, Parliamentarians for Nuclear Non-Proliferation and Disarmament, UNFOLD ZERO. Working paper on prohibiting the financing of nuclear weapons production A/CONF.229/2017/NGO/WP.6. New York, 2017. [online]. [cit. 2018-09-25]. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxx.xxx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/X- CONF.229-2017-NGO-WP.6-Working-paper-on-prohibiting-the-financing-of-nuclear-weapons-production.pdf
169 XXXXXX, Xxxxx, XXXXXX, Xxxx-Xxxxx, XXXX XXXXXXXX, Xxxx, XXX XXXX, Xxx a XXXX Xxxx. Move the Nuclear Weapons Money [online]. [cit. 2018-09-27]. str. 6. 2016. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxx.xxx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/xxxx-xxxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxxx_x00.xxx
se zabýval jakoukoli aktivitou v úmluvě zakázanou.170 Řada států171 vnímá financování jako jednu z takto zakázaných aktivit a některé z nich dokonce přijaly i vnitrostátní zákonnou úpravu zákazu financování těchto druhů zbraní.172 Závěrem uvedly příklad tří států, které již zákaz financování JZ vtělily do svých právních řádů - Norsko, Nový Zéland a Švýcarsko. (Kromě uvedených států tento zákaz přijaly i Lichtenštejnsko a Nizozemsko.)
Financování výroby JZ nezajišťují pouze ty státy, které je vlastní, nýbrž i řada států nejaderných, když umožňují finančním institucím, fondům a bankám v této oblasti investovat. Již zákaz provedený hrstkou výše uvedených států měl prokazatelný vliv na jaderně-zbrojní průmysl ve Francii, USA a Velké Británii, aniž by došlo ke zhoršení ekonomické situace států, které přestaly tyto investice poskytovat.173
Srovnání s Pařížskou dohodou 2015
K podpoře významu NWPT a zvýšení tlaku na vlády států v oblasti jaderného odzbrojení, by teoreticky mohlo dojít v případě, že by zákaz financování výroby JZ přijala města, univerzity, banky, soukromé podniky apod. Podobně tomu bylo u Pařížské úmluvy z roku 2015 (dohoda v rámci Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu).
Do této chvíle konec investování do fosilních paliv oficiálně vyhlásilo přes 500 významných organizací, měst atd., např. město New York, Seattle, San Francisco, Kodaň, Melbourne, Torontská univerzita, Kalifornská univerzita, Yale, Stanford, náboženské instituce či celý stát Kalifornie, který se veřejně zavázal přestat do fosilních paliv investovat prostřednictvím všech penzijních fondů na svém území. Jmění těchto aktérů činí celkem přibližně 3,4 miliard dolarů.174
Cílem těchto iniciativ není ani tolik finanční dopad na znečišťovatele, ale především vliv na politické představitele, šíření informací a stigmatizace fosilních paliv. Strategie neinvestování
170 Úmluva o zákazu použití kazetové munice čl. 1 odst. 1 písm. c); o zákazu použití, skladování, Úmuva o zákazu výroby a převodu protipěchotních min čl. 1 odst. 1 písm. c).
171 Austrálie, Belgie, Bosna a Herzegovina, Česká republika, Ghana, Guatemala, Chorvatsko, Irsko, Itálie, Kamerun, Kanada, Kolumbie, Demokratická republika Kongo, Republika Kongo, Kostarika, Laos, Libanon, Lichtenštejnsko, Lucembursko, Madagaskar, Maďarsko, Malawi, Malta, Mexiko, Nigérie, Nizozemsko, Norsko, Nový Zéland, Rwanda, Samoa, Senegal, Slovensko, Španělsko, Švýcarsko, Vatikán, Velká Británie, Zambie.
172 Belgie, Irsko, Itálie, Lichtenštenjsko, Lucembursko, Nizozemsko, Nový Zéland, Samoa, Španělsko, Švýcarsko. Zdroj: PAX. List of disinvestment policies by country.
173 UNFOLD ZERO. Ban treaty should prohibit nuclear weapons financing! [online]. [cit. 2018-09-25]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxx.xxx/xxxxxx-xxxx-xxx-xxxxxx-xxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxxx/
174 XXXXXX, Xxxxxxxx X. On Divestment, Adopt the Toronto Principle [online]. [cit. 2018-09-27]. 2016. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxx/0000/0/0/xxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxxx/
již v minulosti zapůsobila na politiku v oblasti například tabákového, zbrojního, fast-foodového, pornografického a herního průmyslu.175
Pařížskou dohodu však přijalo velké množství zvláště dotčených „znečišťujících“ států a nepotýká se tak s problémy doprovázejícími NWPT. Stigmatizace a politický vliv tedy mohou probíhat efektivněji. Kdyby však tímto způsobem narůstala podpora jaderného odzbrojení a z pozice lokální politiky, velkých finančních institucí, univerzit a dalších významných organizací a podniků byl vyvíjen finanční a politický tlak, mohlo by teoreticky být možné přesvědčit vlád států ke změně přístupu.
5.2.2 Zákaz tranzitu JZ skrz vodní a vzdušný prostor (dále jen „tranzit“)
Návrh na vložení zákazu tranzitu JZ do smlouvy podal Singapur s velkou podporou Kuby, Ekvádoru, Indonésie, Kazachstánu a Peru. Naproti tomu Austrálie a Mexiko vyjádřily názor, že by bylo velmi obtížné takové pravidlo implementovat a jeho dodržování kontrolovat.176 Pravdou je, že by pravděpodobně bylo zcela nerealistické vyžadovat po jaderných státech, aby sdílely informace o pozici svých ponorek nesoucích JZ apod. Xxxx státy argumentovaly tím, že zákaz tranzitu je obsažen už v Úmluvě o fyzické ochraně jaderných materiálů, a není tedy důvod jej nezahrnout i do NWPT. Ovšem v případě zmíněné úmluvy se jedná o jaderný materiál určený na mírové účely a v této oblasti existuje funkční verifikační a kontrolní režim.177
Nový Zéland, který proti JZ vystupuje již mnoho let, přijal v roce 1987 vlastní národní úpravu dané oblasti - New Zealand Nuclear Free Zone, Disarmament and Arms Control Act.178 Přestože jaderné státy odmítají potvrdit či vyvrátit, zda konkrétní vojenské lodě nebo letadla nesou JZ, dokázal Nový Zéland vytvořit svůj vlastní systém, na jehož základě je schopen určit, kde lodě či letadla podle nové legislativy volen přístup do přístavů a na letiště. Spoléhá se na veřejně dostupné informace a též informace o vojenském zařazení konkrétních plavidel. Nový Zéland také ustanovil zvláštní orgán, jehož úkolem je vykonávat poradní činnost a informovat premiéra v těchto věcech. V případě pouhého průletu či proplouvání je kontrola obtížnější, ale předpokládá se, že plavidla jaderných států se v této oblasti přestala pohybovat, neboť v případě,
175 XXXXX, Xxxxxxx. Divestment Won’t Hurt Big Oil, and That’s OK [online]. [cit. 2018-09-27]. 2015. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxx/000000/xxxx-xxxxxxxxxx-xxxx
176 MUKHATZHANOVA, Gaukhar. The Nuclear Weapons Prohibition Treaty: Negotitations and Beyond [online]. [cit. 2018-09-28]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xxx/xxx/0000-00/xxxxxxxx/xxxxxxx- weapons-prohibition-treaty-negotiations-beyond
177 Aotearoa Lawyers for Peace. The ban treaty, transit and national implementation: Drawing on the Aotearoa- New Zealand experience [online]. [cit. 2018-09-28]. str. 2. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxx.xxx/xx- content/uploads/The-ban-treaty-transit-and-national-implementation.pdf
178 New Zealand Nuclear Free Zone, Disarmament and Arms Control Act 1987. Wellington, 1987. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xxxx.xx/xxx/xxxxxx/0000/0000/xxxxxx/XXX000000.xxxx
že by se jejich výskyt v této oblasti prokázal, by mohlo dojít ke vzniku mezinárodního incidentu, který by měl velmi negativní dopad na mezinárodně politickou situaci státu porušujícího zákaz.179 Z této zkušenosti vyplývá, že efektivní úprava a její dodržování jsou dosažitelné cíle.
Přímý zákaz průvozu by měl největší vliv především na USA, jejichž ponorky pravidelně patrolují v Atlantickém i Tichém oceánu. Naopak by znamenal určitý benefit pro ruskou stranu. Objevil se názor, že zákaz tranzitu by byl očividně zaměřen proti NATO a USA.180 Naproti tomu řada různých účastníků diskuze namítala, že by bylo zcela v rozporu s logikou na jedné straně přijmout zákaz JZ, ale v zápětí pustit cizí ponorku či letoun s JZ na palubě na své území, do teritoriálních vod nebo vzdušného prostoru.181
Návrh přijat nebyl, avšak představitelé Ekvádoru, Kuby a Peru prohlásili, že zákaz tranzitu vnímají jako součást zákazu obsaženého v čl. 1 písm. e).182 Ovšem bez přesného vymezení těchto pojmů není možné přesně stanovit, zda sem spadá i pojem tranzitu.183
Problematický je i názor, že by tranzit byl implicitně zakázán v čl. 2 písm. a), který státy zavazuje nerozmisťovat JZ na svém území nebo na jiném místě, spadajícím pod jejich jurisdikci nebo kontrolu. Ale opět zde teorie naráží na problém s nedostatečně definovaným pojmem
„umisťování“.184
Lotus principle
V mezinárodním právu se uplatňuje tzv. Lotus principle, jenž stanoví, že jednání, které není výslovně zakázáno, je povoleno.185 Nejedná se však o princip absolutní a mezinárodní obyčejové právo jej do jisté míry modifikuje.186
Financování ani tranzit v NWPT výslovně zakázány nejsou. Bylo učiněno několik návrhů
na uvedení těchto pojmů v rámci čl. 1 písm. e), avšak vzhledem k tomu, že se tak nestalo, lze
179 Aotearoa Lawyers for Peace. The ban treaty, transit and national implementation: Drawing on the Aotearoa- New Zealand experience. Tamtéž, viz odkaz 172.
180 XXXXXXXXXXXXX, Gaukhar. The Nuclear Weapons Prohibition Treaty: Negotitations and Beyond. Tamtéž, viz odkaz 172.
181 WARE, Alyn. UN nuclear ban treaty negotiations: transit, threat and nuclear weapons financing [online]. [cit. 2018-09-28]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxx.xxx/xx-xxxxxxx-xxx-xxxxxx-xxxxxxxxxxxx-xxxxxxx- threat-and-nuclear-weapons-financing/
182 XXXXXXXXXXXXX, Gaukhar. The Nuclear Weapons Prohibition Treaty: Negotitations and Beyond.
Tamtéž. viz odkaz 172.
183 Aotearoa Lawyers for Peace. The ban treaty, transit and national implementation: Drawing on the Aotearoa- New Zealand experience. Tamtéž, str. 3. viz odkaz 172.
184 Tamtéž.
185 XxXXXX, Xxxxxx. Rethinking the Lotus Principle: New Perspective on the Kosovo Advisory Opinion [online]. [cit. 2018-09-30]. Lund, 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxx.xxx.xx.xx/xxxx/xxxxxxxx?xxxxxxxxxxxxxXxxx&xxxxxxXXxx0000000&xxxxXXxx0000000
186 Více informací k tomuto tématu: XxXXXXX, Xxxxxx. Rethinking the Lotus Principle: New Perspectives on the Kosovo Advisory Opinion. Tamtéž viz odkaz 180.
dovodit, že záměrem výsledného textu smlouvy není tyto aktivity zakázat. Žádný ze států, které NWPT prozatím ratifikovaly, zákaz financování nebo tranzitu neprovedl.
Na základě všech uvedených důvodů je možné uzavřít, že formulace čl. 1 písm. e) zákaz financování výroby JZ ani tranzitu nezahrnuje. Dobrovolné provedení zákazů obou aktivit na národní úrovni však může režimy nešíření JZ a jaderného odzbrojení značně podpořit.
5.2.3 Ustanovení o odložené platnosti
V průběhu jednání vzneslo Nizozemsko návrh na rozšíření čl. 1 NWPT o další odstavec, který by státu umožnoval povinnost plnit závazky ze smlouvy pozastavit. Doložku o odložené platnosti by bylo uloženo spolu s podpisem, rafitikací, přijetím, schválením nebo přistoupením ke smlouvě. Vzít zpět by jej stát mohl po dosažení dalšího pokroku s celkovou a efektivní implementací čl. VI NPT, ale ne později, než bude dosaženo naprosté, ověřitelné a nezvratitelné eliminace JZ.187 Návrh se tak snažil překlenout rozpor mezi požadavky kladenými NWPT a stávajícími závazky Nizozemska coby členského státu NATO.188 Pokud byl tento návrh přijat (nebo pokud by NWPT připouštěla možnost výhrad), otevřela by se členům NATO pohodlná možnost NWPT podepsat. Tím by přijaly povinnost činit kroky potřebné pro vytvoření takové politicko-právní situace, která by jim umožňovala účastnit se NWPT v celé její šíři, zároveň by došlo k podpoře vzniku možného mezinárodního obyčeje (viz kapitola 6.) a k další stigmatizaci JZ jako takových.
187 Amendment to the Treaty on the Prohibition on Nuclear Weapons proposed by the Netherlands [online]. [cit. 2018-09-30]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxx.xxxx/xxxxx.xxx/xxxxxxx/0000-xxxxxxxxx-xx-xxx- treaty-on-the-prohibition-on-nuclear-weapons
188 Explanation of vote of the Netherlands on text of Nuclear Ban Treaty [online]. [cit. 2018-09-30]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxx/0000/00/00/xxxxxxxxxxx-xx-xxxx-xx- ambassador-xxxx-xxxxxxxx-on-the-draft-text-of-the-nuclear-ban-treaty
6. Jaderné zbraně a mezinárodní obyčej, vztah NWPT a jiných smluv
Mezinárodní obyčej je významným pramenem mezinárodního práva. Jeho nalézání v oblasti jaderného nešíření a odzbrojování je však mimořádně složité. Často debatovaná otázka, zda a jakým způsobem k tvorbě právního obyčeje NWPT přispěje, je tedy velmi relevantní. Dalším diskutovaným tématem je vliv NWPT na již existující smlouvy a jejich vzájemný soulad. Dosavadní vývoj preferoval spíše postupný přístup, tzv. „step-by-step approach“, zatímco nová smlouva k problematice přistupuje mnohem radikálněji.
6.1 Mezinárodní obyčej
6.1.1 Mezinárodní obyčej a NPT
V roce 2014 podaly Marshallovy ostrovy, na jejichž území USA ve 40. a 50. letech minulého století provozovaly testy svých JZ, čímž značně utrpělo jejich obyvatelstvo i životní prostředí, několik žalob k MSD proti jaderným státům – Indii, Pákistánu a Velké Británii – pro údajné porušení smluvního a obyčejového práva a z nich vyplývajících závazků o ukončení závodů v jaderném zbrojení. Xxxxxxxxxxx ostrovy argumentovaly tím, že žalované státy nedodržely povinnosti podle čl. VI NPT – usilovat v dobře víře o zastavení závodů v jaderném zbrojení a k odzbrojení, které se již staly součástí obyčejového práva.189 MSD se však daným problémem nezabýval, neboť uzavřel, že mezi žalovanými státy nevznikl žádný spor a že nebyla dána jeho jurisdikce.
Brazilský soudce Xxxxxxx Xxxxxxxx vyjádřil v rámci tohoto případu názor, že existuje společné přesvědčení o povinnosti dosáhnout jaderného odzbrojení. Tato povinnost podle něho vyvstává jak z mezinárodního práva smluvního, tak obyčejového. Proto by měla být dosavadní legislativa součástí mezinárodního obyčejového práva, a to včetně NPT a jejího čl. VI.190
Joyner191 v návaznosti na tento případ uvádí, že některé články NPT jsou formulovány způsobem, který je může činit závaznými pro všechny státy bez ohledu na to, zda jsou či nejsou stranami smlouvy. Především jmenuje čl. IV a čl. VI. Připomíná, že pro vznik obyčejového
189 Mezinárodní soudní dvůr. Obligations Concerning Negotiations Relating to Cessation of the Nuclear Arms Race and to Nuclear Disarmament (Marshall Islands v. United Kingdom – Preliminary Objection: Reply of the Marshall Islands to the question put by by Judge Xxxxxxx Xxxxxxxx at the end of public sitting of 16 March 2016 at 3 p.m. Haag, 2016. Dostupné také z: xxxxx://xxx-xxx.xxx/xxxxx/xxxx-xxxxxxx/000/00000.xxx
190 XXXXXXX XXXXXXXX, Xxxxxxx Xxxxxxx. Dissenting oppinion of Judge Xxxxxxx Xxxxxxxx v případě: Negotiations relating to Cessation of the Nuclear Arms Race and to Nuclear Disarmament. Haag, 2016. Dostupné také z: xxxxx://xxx-xxx.xxx/xxxxx/xxxx-xxxxxxx/000/000-00000000-XXX-00-00-XX.xxx
191 XXXXXX, Xxx. Is the NPT Customary International Law?: A Question Central to the Marshall Islands ICJ Case [online]. [cit. 2018-09-10]. 2014. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxx.xxx/0000/00/00/xx-xxx-xxx- customary-international-law-a-question-central-to-the-marshall-islands-icj-case/
práva sice musí být pravidla konzistentně dodržována, nicméně není pro jejich vznik a uznání třeba dodržování úplně všemi státy, jak řekl MSD v případu Nikaragua v. USA v roce 1986.192 Tato teorie byla však několikrát napadnuta dalšími účastníky diskuze, a to z důvodu, že nebere v potaz opinio juris států zvláště dotčených, jež měly příležitost se do daných aktivit zapojit, a bez něhož není možné označit případné obyčejové pravidlo za univerzálně závazné.193
Xxxxxx v návaznosti na tento argument analyzuje povahu termínu „zvláště dotčené státy“. Podle jeho názoru se v případě NPT nejedná pouze o státy vlastnící JZ, nýbrž i o ty státy, které v minulosti měly jaderný plán v jakémkoli stádiu realizace, ale vzdaly se ho z různých důvodů, ovšem často právě proto, aby se mohly připojit k NPT. Dále mluví o státech, které pravděpodobně nikdy neměly v plánu JZ vlastnit, i když by měly pro tyto účely dostatečné zdroje a kapacitu. Podpisem NPT se této možnosti rovněž navždy vzdaly. Z toho důvodu je přesvědčen, že podmínky pro vznik univerzálního obyčeje byly splněny, a vnímá jednání jaderných států spíše jako porušení mezinárodního obyčejového práva než jako pouhý negativní vliv na jeho vznik.194
Rietiker je toho názoru, že opinio juris vyplývá kromě aktivit a dokumentů samostatných států i z kolektivně přijatých dokumentů, jako jsou rezoluce Valného shromáždění OSN (ve spojení s výsledky hlasování),195 typicky Rezoluce 68/51196 z roku 2013, která znovu potvrzuje nutnost eliminovat JZ. Pro přijetí této rezoluce hlasovalo celkem 169 států včetně Francie, USA a Velké Británie.197 Poradní posudek MSD (viz 2. kapitola) rovněž v odstavci 70 uvádí, že rezoluce OSN mohou mít normativní povahu a prokazovat opinio juris jednotlivých států.
Nadto jsou zmíněné tři jaderné státy a ostatní státy NATO vázány Strategickým konceptem NATO, který obdobným způsobem vyjadřuje nutnosti JZ zcela eliminovat (viz
192 Mezinárodní soudní dvůr. Case Concerning Military and Paramilitary Activities in and against Nicaragua.
Haag, 1986. Dostupné také z: xxxxx://xxx-xxx.xxx/xxxxx/xxxx-xxxxxxx/00/000-00000000-XXX-00-00-XX.xxx
193 XXXXXXX, Xxxxx. My thoughts on the customary status of Article VI of the NPT [online]. [cit. 2018-09-20]. 2014. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxx.xxx/0000/00/00/xx-xxxxxxxx-xx-xxx-xxxxxxxxx-xxxxxx-xx- article-vi-of-the-npt/
194 XXXXXX, Xxx. Can Five Treaty Violators and Two Non-Parties Keep a Treaty Rule from Becoming a Custom?: A Reply to Roscini [online]. [cit. 2018-09-13]. 2014. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxx.xxx/0000/00/00/xxx-xxxx-xxxxxx-xxxxxxxxx-xxx-xxx-xxx-xxxxxxx-xxxx-x-xxxxxx-xxxx-xxxx- becoming-custom-a-reply-to-roscini/
195 XXXXXXXX, Xxxxxx. Some Thought on Article VI NPT and its Customary Nature [online]. [cit. 2018-09-17]. 2014. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxx.xxx/0000/00/00/xxxx-xxxxxxxx-xx-xxxxxxx-xx-xxx-xxx-xxx- customary-nature/
196 Valné shromáždění OSN. Resolution A/RES/68/51: United action towards the total elimination of nuclear weapons. New York, 2013. Dostupné také z: xxxxx://xx.xxx/xx/xx/xxxxxx/xxxx_xxx.xxx?xxxxxxxX/XXX/00/00
197 Valné shromáždění OSN. Resolution A/RES/68/51: United action towards the total elimination of nuclear weapons - Recorded Vote by General Assembly. New York, 2013. Dostupné také z: xxxxx://xxxx- xxxx.xx.xxx/XXXXX/xxxx.xxx/000000x0xx0xx0x000000000000x0x0x/000x0x0000000xx000000x00000xxx00?X penDocument
kapitola 7). Čína198 i Rusko199 v první polovině roku 2019 vydaly při různých příležitostech prohlášení podobným způsobem vyzdvihující význam multilaterálního vyjednávání o úplném jaderném odzbrojení i samotnou NPT. A konečně ostatní jaderné státy Indie, Israel, Pakistán a Severní Korea sice nejsou stranami NPT, nicméně ani v dostatečné míře nevykazují potřebné znaky pro zaujetí pozice tzv. trvalého odpůrce (viz níže) a budou tedy rovněž povinnostmi vyplývajícími z obyčejového práva vzniklého na základě čl. VI vázány.200
Řada dokumentů tedy ukazuje, že většina zvláště dotčených států obsah čl. VI NPT uznává jako jeden z cílů udržitelné mezinárodní bezpečnosti. Tento způsob analýzy, zda stát koherentním způsobem projevuje své opinio juris, je pro danou situaci případ poměrně výhodný, neboť vychází z existujících oficiálních dokumentů, oproti zkoumání nepsané a často protichůdné praxe států. Je vhodný tím spíše v případě, kdy čl. VI neukládá pouhý zákaz určitého jednání, ale pozitivní povinnost, jejíž plnění lze hodnotit jen nesmírně obtížně.201
Pokud bychom se přiklonili k názoru, že jaderné státy porušují svou povinnost podle mezinárodního obyčejového práva, nabízela by se i otázka, zda NPT a spolu s ní tedy i obyčej, který státy zavazuje vyvíjet snahu směřující k odzbrojení, ovšem neporušují i státy pod jaderným deštníkem a ostatně i všechny státy, jež jsou stranou NPT a nezapojily se do sjednávání NWPT. Jednat v „dobré víře“ znamená snažit se o dosažení shody na určitých bodech. V případě, že stát nesouhlasí s návrhem, má předložit alternativní. V případě, že výsledek pro něj není akceptovatelný, má právo jej odmítnout. Když ale tyto státy odmítají myšlenku jednání o zákazu a jakékoliv snahy o něj bojkotují, není možné, aby výsledný text odpovídal jejich situaci a možnostem, a bude proto „nerealistický“. Uvedené tedy není jednáním v „dobré víře“.202
198 The Economic Times. China harps on NPT as P5 members meet to discuss nuclear non-proliferation [online]. [cit. 2018-09-13]. 2019. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxx.xxxxxxxxxx.xxx/xxxx/xxxxxxx/xxxxx-xxxxx- on-npt-as-p5-members-meet-to-discuss-nuclear-non-proliferation/articleshow/67756757.cms?from=mdr
199 Ministerstvo zahraničí Ruské federace. Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons ̍a mistakeˈ - Russian foreign ministery. [online]. [cit. 2019-03-15]. 2018. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xxx/xxxxxxxx/0000000
200 XXXXXXXX, Xxxxxx. Some Thought on Article VI NPT and its Customary Nature. viz odkaz 190.
201 XXXXXXXX, Xxxxxx. Some Thought on Article VI NPT and its Customary Nature. viz odkaz 190.
202 XXXXXXX, Xxxx. Are States Boycotting the Nuclear Weapon Ban Negotiations Violating Their NPT Commitments? [online]. [cit. 2018-09-20]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxx.xxx/xxxxxxxx/xxxxxx-xxxxx/xxx- states-boycotting-nuclear-weapon-ban-negotiations-violating-their-npt-commitments/
6.1.2 Mezinárodní obyčej a NWPT
Zásadním diskutovaným tématem je, zda většinové přijetí NWPT umožní vznik mezinárodního obyčeje, na jehož základě by byly JZ zakázány. Nejaderné státy se argumentací ve prospěch vzniku takového obyčeje snažily přesvědčit jaderné mocnosti k součinnosti při vyjednávání.
Podíváme-li se do preambule NWPT, najdeme v ní několik již existujících mezinárodněprávních obyčejových pravidel. Připomíná obecné zásady mezinárodního humanitárního práva a upozorňuje na to, že „způsoby a prostředky vedení války nejsou neomezené“ a že „jakékoli použití JZ by odporovalo zásadám humanity a požadavkům veřejného svědomí“, čímž v zásadě připomíná myšlenku Xxxxxxxxxx klauzule.203 Tato pravidla se, vzhledem k jejich obyčejovému charakteru, vztahují na všechny státy bez rozdílu.
V den přijetí NWPT vydaly Francie, USA a Velká Británie společné prohlášení, v němž explicitně vyjadřují, že se nikdy neplánují stát stranou NWPT, a poukazujíce na fakt, že ony ani další jaderné státy a státy pod „jaderným deštníkem“ se nijak nepodílely na jejím sjednávání, odmítají tvrzení, že by její vznik měl jakkoliv přispívat k vytvoření obyčejového práva.204 Obdobná prohlášení později vydaly i další jaderné státy (např. Indie205, Pákistán206) a všechna obsahují tatáž stanoviska.
Tato snaha o zabránění vzniku mezinárodního obyčeje napomáhá jaderným státům zaujmout pozici tzv. trvalého odpůrce. Získání tohoto statusu je ovšem podmíněno řadou dalších kritérií207 (srov. Diplomatický azyl, Kolumbie v. Peru, rozsudek ICJ z roku 1950208, Rybolovný případ, Velká Británie v. Norsko, rozsudek ICJ z roku 1951209 a Pevninská mělčina Severního
203 RIETIKER, Xxxxxx a XXXX, Xxxxxxx. Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons: A short commentary article by article. str. 10. viz odkaz 103.
204 Joint Press Statement from the Permanent Representatives to the United Nations of the United States, United Kingdom, and France Following the Adoption of a Treaty Banning Nuclear Weapons. New York, 2017. [online]. [cit. 2019-03-15]. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xxxxx.xxx/xxxxxxx/0000
205 Response by the Official Spokesperson to a media query regarding India's view on the Treaty to ban nuclear weapons. [online]. [cit. 2019-03-15]. New Delhi, 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxx.xxx.xx/xxxxx- briefings.htm?dtl/28628
206 Press Statement on the Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons (Nuclear Weapons Ban Treaty). [online]. [cit. 2019-03-15]. Islamabad, 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xxx.xx/xx- details.php?mm=NTE5MA,,
207 XXXXX, Xxxxxxx. Persistent Objector v: Xxx Xxxxxx Encyclopedia of Public International Law [online]. [cit. 2018-09-21]. 2006. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xxxxxx.xxx/xxxx/00.0000/xxx:xxxx/0000000000000/xxx- 9780199231690-e1455?prd=EPIL
208 Mezinárodní soudní dvůr. Diplomatický azyl. Haag, 1950. Dostupné také z: xxxxx://xxx-xxx.xxx/xxxxx/xxxx- related/7/007-19501120-JUD-01-00-EN.pdf
209 Mezinárodní soudní dvůr. Rybolovný případ. Haag, 1951. Dostupné také z: xxxxx://xxx-xxx.xxx/xxxxx/xxxx- related/5/005-19511218-JUD-01-00-EN.pdf
moře, SRN v. Dánsko/Nizozemsko, rozsudek ICJ z roku 1949210). Mimo jiné, musí trvalý odpůrce svou nesouhlasnou pozici zastávat bez přerušení. Z judikatury však vyplývá, že popsaným způsobem nelze zabránit vzniku samotného obyčeje, je pouze možné vyloučit jeho aplikaci ve vztahu k určitému státu.
Xxxxxx-Xxxxxxxx argumentuje tak, že není pravděpodobné, že by tato „ochrana“ mohla být poskytnuta Indii, Pákistánu a Severní Koreji vzhledem k jejich hlasování na Valném shromáždění OSN při schvalování Rezoluce A/RES/71/258.211 Kromě toho Severní Korea hlasovala i ve prospěch Rezoluce L.41, kterou bylo rozhodnuto o započetí jednání o právně závazném instrumentu, který by zakázal JZ a vedl k jejich úplné eliminaci.212
S výše uvedeným názorem je však možné nesouhlasit, neboť nestačí brát v úvahu pouze samotné hlasování, ale i širší souvislosti. Bezprostředně poté, co ostatní jaderné státy vyjádřily svůj nesouhlas a začaly celý proces bojkotovat, zaujala Severní Korea obdobně negativní stanovisko, přestala se debaty účastnit a její zahraniční politika byla zcela očividně v rozporu s účelem budoucí smlouvy. Závěr, že projev minimální míry otevřenosti pouze vůči plánovanému jednání v době, kdy představa o zamýšleném právním instrumentu nebyla více konkretizována a kdy nebylo možné předvídat reakci dalších jaderných států, značí mezeru v konzistentnosti názoru a přístupu k věci, odporuje logice. Samotné hlasování na počátku úvah o započetí sjednávání smlouvy se nejeví jako dostatečné pro vyloučení přiznání statutu trvalého odpůrce.
Za další lze uvažovat o možném vývoji obyčeje v souvislosti s nekontroverzním čl. 12, který určuje povinnost smluvních stran povzbuzovat ostatní státy k přijetí NWPT. Obdobně stanoví např. i Úmluva o zákazu použití kazetové munice z roku 2008 v čl. 21 odst. 1.213 Rietiker a Xxxx jsou toho názoru, že normy ve smlouvě obsažené jsou společným požadavkem na humanitu, a tudíž s platností erga omnes, a očekávají, že se vzrůstajícím počtem přistoupivších států bude sílit i snaha o vynucování obyčejových pravidel z NWPT vyplývajících.214 Nicméně obyčej může zavazovat jen ty státy, kterým není přiznán statut trvalého odpůrce.
210 Mezinárodní soudní dvůr. Pevninská mělčina Severního moře. Haag, 1969. Dostupné také z: xxxxx://xxx- xxx.xxx/xxxxx/xxxx-xxxxxxx/00/000-00000000-XXX-00-00-XX.xxx
211 XXXXXX-XXXXXXXX, Xxxxxxxxx. The Legal Implications of the Nuclear Ban: Separating Facts from Fiction [online]. [cit. 2018-09-13]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxx/0000000/xxxxxx- xxxxxxxx-on-the-legal-implications-of-the-nuclear-ban/
212 Valné shromáždění OSN. Full voting results on UN Resolution L.41. 2016. [online]. [cit. 2018-09-21].
Dostupné také z: xxxx://xxxxx.xxx/xxxxxxxx-xxxx/xxxxxxx/
213 Úmluva o zákazu použití kazetové munice. Oslo, 2008. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xx/00000XXX000X0000/(xxxxXxxxxx)/X0X000000X000XX0X0000000000000X0/xxxxx/Xxxxxxxxxx
+on+Cluster+Munitions+E.pdf
214 RIETIKER, Xxxxxx a XXXX, Xxxxxxx. Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons: A short commentary article by article. str. 35. viz odkaz 103.
Závěr
V současné době se nejeví jako pravděpodobné, že NWPT napomůže vzniku všeobecně
závazného mezinárodněprávního obyčeje, který by státům přikazoval pracovat na eliminaci JZ. Státy, které smlouvu podporují, mohou pouze pokračovat v dosavadním úsilí a vytvářet politický a morální tlak, kterým by dále delegitimizovaly JZ, a též dále posilovat režim jejich nešíření.215
6.2 Komplementarita NWPT a jiných právních instrumentů týkajících se JZ
V souvislosti s tímto tématem stojí ze samotného textu NWPT za pozornost čl. 18, který se snaží o harmonizaci nové smlouvy s dříve přijatými instrumenty a pro případ konfliktu dává NWPT před stávajícími instrumenty přednost. Z tohoto důvodu se některé státy (např. Švýcarsko) rozhodly její přijetí nepodpořit, přestože jde v podstatě jen o vyjádření obecně platné zásady lex posterior derogat legi priori.216
6.2.1 Slučitelnost existence NWPT a NPT
Během mezinárodních diskuzí vyvstala řada otázek týkajících se vzájemných vztahů a vlivů NWPT a NPT, případné kolize obou úprav a možného oslabení dříve přijaté NPT. Problém stejného předmětu úpravy obsaženého ve více mezinárodních smlouvách je v mezinárodním právu poměrně běžným jevem. Pro tyto případy mezinárodní právo již však vytvořilo účinné mechanismy schopné situaci řešit.217
Vídeňská úmluva o smluvním právu z roku 1969 stanoví, že ve vztazích a) mezi státy, které jsou stranami obou smluv, se postupuje dle smlouvy nové a b) mezi státem, který je stranou obou smluv, a státem, který je stranou pouze jedné z nich, jsou jejich vzájemná práva a závazky upraveny smlouvou, jejímiž stranami jsou oba státy.218
V případech, kdy má být dříve přijatá smlouva skutečně zrušena či změněna, bývá tak ve smlouvě nové uvedeno. K tomu v mezinárodním humanitárním právu došlo mimo jiné přijetím Ženevské úmluvy v roce 1949, která na základě čl. 59 zcela nahradila předchozí úmluvy z let 1906 a 1929 se stejným předmětem úpravy. NWPT naproti tomu výslovně uznává význam NPT
215 XXXXXXXXX, Xxxxxx. The Nuclear Ban Treaty: What Would Follow? [online]. 2017. [cit. 2018-09-21].
Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/0000/00/00/xxxxxxx-xxx-xxxxxx-xxxx-xxxxx-xxxxxx-xxx-00000
216 RIETIKER, Xxxxxx a XXXX, Xxxxxxx. Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons: A short commentary article by article. viz odkaz 103.
217 Xxxxxx Xxxxxxxx. Strengthening the NPT: International Law and Effective Measures for Nuclear Disarmament [online]. [cit. 2018-08-29]. Auckland, 2015. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxx.xxx.xx/xxx/XX- 161015.pdf
218 Vídeňská úmluva o smluvním právu, čl. 30, čl. 59. Vídeň, 1969.
a stanoví, že jejím účelem není jakkoliv ovlivňovat úpravu NTP, a navazuje tak na příklad smluv zakazujících ostatní zbraně hromadného ničení.
Od přijetí NPT bylo po světě přijato již sedm smluv, které se týkají témat obsažených i v NPT. V žádném z těchto případů nebyl vznesen argument o neslučitelnosti nové úpravy s NPT, naopak jsou všechny tyto iniciativy pozitivně hodnoceny jako značná podpora jaderného nešíření.219
I přes veškerou kritiku NWPT zásadním způsobem posílí režim jaderného nešíření jako takový, ale především pak čl. VI NPT, který vyzývá strany této smlouvy k vedení jednání „o účinných opatřeních k zastavení závodů v jaderném zbrojení v blízké budoucnosti a k jadernému odzbrojení a rovněž o smlouvě i všeobecném a úplném odzbrojení …“ NWPT překonává jeho vágnost a jakousi „černou díru“ vzniklou na základě této nedostatečné formulace, kdy nejsou určeny žádné konkrétnější požadavky, časové limity apod.
NWPT rovněž přemosťuje problém rozlišení států na jaderné a nejaderné podle NPT, která za jaderné označuje pouze Čínu, Francii, Rusko, USA a Velkou Británii, jež mají výhledově povinnost odzbrojit, zatímco Indie, Izrael a Pakistán tuto povinnost nemají. Případ Severní Koreje je pak komplikovanější, neboť od NPT v roce 2003 odstoupila (viz kapitola 2.). Přestože se k NWPT jaderné státy s největší pravděpodobností nepřipojí, ostatní státy vysílají jednotný signál a apelují na všech devět jaderných států bez rozdílu.220
V současné době lze jen těžko předvídat, jak se mezinárodní společenství vypořádá s nastalým problémem paralelní existence těchto dvou smluv, o jejichž komplementaritě se stále polemizuje.221 Příležitost pro další vývoj skýtá 10. hodnotící konference NPT konaná v roce 2020. Vzhledem k tomu, že NWPT získala podporu většiny států světa, které zároveň tvoří i většinu smluvních stran NPT, měly by mít na paměti smysl obou smluv a snažit se o jejich sbližování. Je však jisté, že jaderné se budou snažit systém jaderného odzbrojování destabilizovat a komplikovat dialog.
Vzhledem k absenci definic množství pojmů a také k vzájemnému překrývání obou právních úprav bude třeba řadu oblastí sjednotit, aby mohla být NWPT úspěšná. Především se jedná o standardy bezpečnostních záruk, testování, umisťování, rozsah pomáhání a podporování
219 Xxxxxx Xxxxxxxx. Strengthening the NPT: International Law and Effective Measures for Nuclear Disarmament, str. 6. viz odkaz 212.
220 XXXXXX, Xxxxxx. The Nuclear Ban Treaty: Recasting a Normative Framework for Disarmament [online]. [cit. 2018-08-31]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxx.xxx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/0000/00/XXX_Xxxxxx- 2018_Thakur.pdf
221 XXXXXX, Xxxxxx. The Nuclear Ban Treaty: Recasting a Normative Framework for Disarmament.Tamtéž viz odkaz 216.
jiného státu v aktivitách v NWPT zakázaných a dále o institucionální zaštítění. Rovněž bude nutné vyřešit postavení těch jaderných států, které NPT mezi jaderné nezahrnuje.222
6.2.2 Slučitelnost existence NWPT a CTBT
Vytýkaným bodem ve vztahu k CTBT je zákaz testování JZ v čl. 1 písm. a) NWPT, přičemž pojem testování zde není dále definován. CTBT zakazuje „všechny zkoušky výbušných JZ a jakékoliv další jaderné exploze“.223 Vzhledem k nedostatku těchto definic v NWPT by bylo možné dovodit, že testy nezahrnující samotnou explozi, jako jsou podkritické nebo počítačově stimulované testy, by tak automaticky spadaly pouze pod NWPT. Bylo by tudíž vhodné vytvořit definiúmluvce alespoň pro nejdůležitější termíny tak jako v dřívějších smlouvách.224
Není pravděpodobné, že by se jaderné státy připojily k NWPT dříve, než CTBT vstoupí v platnost. Pokud by ovšem došlo k (prozatím velice nepravděpodobné) situaci a jaderné státy by změnily svůj postoj a rozhodly se připojit k NWPT, pravděpodobně by se snažily o pokrok v oblasti netestování už jen proto, že jsou to právě ony, které jsou způsobilé testování zastavit (a tím vykonat povinnosti podle CTBT). Nejaderné státy by proto měly podporovat režim CTBT.225
Závěr
Často se setkáváme s tvrzením, že přijetí NWPT automaticky vyvolává otázku validity
smluv dříve přijatých. Neexistuje však pádný argument, který by prokázal, že by skutečně mohlo dojít k „podrývání“ významu a efektu NPT nebo CTBT, a proto nemohou existovat vedle sebe. Námitka negativního vlivu nové smlouvy na dosavadní situaci tedy neobstojí.
Smlouvy jsou zcela komplementární, dohromady vytvářejí celistvější úpravu a jejich režimy se budou vzájemně podporovat. Všechny tři mají v širším smyslu tentýž cíl – limitovat jaderné zbrojení, snížit riziko dalších negativních humanitárních dopadů, jež mohou JZ způsobit, a dosáhnout celosvětově udržitelné bezpečnosti. Nelze je vnímat jako izolované, konkurenční instrumenty, nýbrž jako soustavu předpisů, vrcholící úplným zákazem a eliminací JZ.
222 XXXXXX, Xxxxxx. The Nuclear Ban Treaty: Recasting a Normative Framework for Disarmament. Tamtéž viz odkaz 216.
223 Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty. viz odkaz 55.
224 XXXXXXXX, Xxxxxx. New Hope for Nuclear Disarmament or “Much Ado About Nothing?”: Legal Assessment of the New “Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons” and the Joint Statement by the USA, UK, and France Following its Adoption. [online]. [cit. 2018-09-31]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxx.xxx/0000/00/xxx-xxxx-xxx-xxxxxxx-xxxxxxxxxxx-xx-xxxx-xxx-xxxxx-xxxxxxx-xxxxx- assessment-of-the-new-treaty-on-the-prohibition-of-nuclear-weapons-and-the-joint-statement-by-the/
225 XXXXXX-XXXXXXXX, Xxxxxxxxx. The Legal Implication of the Nuclear Ban: Separating Facts from Fiction. viz odkaz 206.
7. Možné reakce států a budoucí vývoj
Jak již bylo uvedeno výše, státy lze rozřadit do tří základních skupin – na jaderné státy, státy pod jaderným deštníkem a státy nejaderné. Vzhledem k jejich různým postojům a míře závislosti na JZ se přirozeně liší i jejich možnosti v přístupu k NWPT. Lze však jen těžko předjímat, jak velkého úspěchu se NWPT může dočkat a zda bude schopná dosáhnout vytyčeného cíle, tím spíše v současné době, kdy je situace ohledně JZ velmi problematická a křehká a odpor jaderných států vůči požadavku jaderného odzbrojení stále velice silný.
7.1 Možné reakce států
7.1.1 Jaderné státy
Jaderné a alianční státy protestují proti NWPT, neboť podle nich nebere ohled na bezpečnostní důvody, kterými tyto státy odůvodňují zachovávání politiky jaderného odstrašení, ani na snahy o postupné sbližování jaderné politiky především v rámci americko-ruských vztahů a preferovaný pozvolný přístup k problematice jaderného odzbrojování (step-by-step approach).226
Faktem je, že NWPT se dostatečně nevypořádala s problémem, jak má eliminace JZ probíhat, ani se způsobem verifikace. Kdyby se tedy např. dva jaderné státy ke smlouvě připojily, neměly by jistotu, že druhý své povinnosti neporušuje. Další komplikaci představuje fakt, že nelze spoléhat na adekvátní reakci Rady bezpečnosti OSN za situace, kdy všech pět stálých členů představují jaderné státy.227
Vzhledem k tomu, že se však jaderné státy a státy závislé na jejich JZ k NWPT zřejmě nikdy nepřipojí, nemohou být nikdy závazky ze smlouvy vázány. Nejaderné státy se často snaží toto dilema obejít argumentací založenou na váze morálních norem, k jejichž vzniku dochází postupnou delegitimizací JZ. Toto řešení však není přesvědčivé, jak se ukazuje na příkladu samotných JZ. Pokud by měl totiž stačit pouze morální tlak ze strany většiny států podporujících určitou smlouvu, pak by již zajisté Indie, Izrael a Pákistán podepsaly NPT a Severní Korea by od ní nikdy neodstoupila.228
226 Nuclear Threat Initiative. Understanding the New Nuclear Weapon Ban [online]. [cit. 2019-02-08]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxx.xxx/xxxxxxxx/xxxxxxxx/xxxxxxxxxxxxx-xxx-xxxxxxx-xxxxxxx-xxx/
227 XXXXXXX, Xxxxxxx. Nuclear disarmament agreements haven’t worked – is there another solution? [online]. [cit. 2019-02-08]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxx.xx.xx/xxxxxxxx/xxxxxxx-xxx-xxxx-xxxx- all-go-together
228 WARE, Alyn. The Ban Treaty and the Nuclear-Armed States: From Irrelevant to a Game-Changer [online]. [cit. 2019-02-10]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxx.xxxx/xxxxx.xxx/0000-xxx-xxx-xxxxxx-xxx- the-nuclear-armed-states-from-irrelevance-to-a-game-changer
Je zřejmé, že v případě jaderných států bude cesta k odmítnutí JZ jakožto legitimního prostředku zajišťování bezpečnosti ještě velmi dlouhá. Nedávné události nenasvědčují brzkému zlepšení stávající situace, jak naznačuje přístup prezidenta Xxxxxx a jeho administrativy i nedávné události jako odstoupení Ruska a USA od Smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu, neúspěch jednání prezidenta Xxxxxx a vůdce Severní Koreje Xxx Xxxx Una v Hanoji nebo dění na Blízkém Východě.
7.1.2 Státy pod jaderným deštníkem
Lidskoprávní klinika na Harvardu vypracovala dokument,229 který rozporuje neslučitelnost NWPT s uspořádáním vztahů mezi jadernými státy a státy pod jaderným deštníkem. Prokazuje, že i alianční státy mohou NWPT podpořit.
Nesoulad režimu NWPT a členství v NATO podle výše zmíněné kliniky spočívá ve třech bodech: v zákazu 1) hrozit použitím JZ (čl. 1 písm. d) NWPT), 2) pomáhat, podporovat či nabádat jiný stát k aktivitám ve smlouvě zakázaným (čl. 1 písm. e) NWPT), a 3) požadovat a přijímat asistenci v aktivitách ve smlouvě zakázaných (čl. 1 písm. f) NWPT).
Severoatlantická smlouva230 výslovně nemluví o JZ, a to ani v souvislosti s kolektivní bezpečností. Sice v čl. 3 ukládá smluvním stranám povinnost zlepšovat jejich schopnost sebeobrany, ale neupřesňuje, jakých prostředků mají využít. Strategii jaderného odstrašení se věnuje až Strategický koncept NATO 2010,231 jehož cílem je vytvoření obranného mechanismu vhodně kombinujícího jadernou a konvenční sílu. V čl. 17 Strategického konceptu NATO sice prohlašuje, že po dobu existence JZ zůstane jadernou aliancí, nicméně v předmluvě přijímá za cíl snahu o vytvoření podmínek pro svět bez JZ. NATO tudíž neuzavírá cestu procesu jaderného odzbrojování a ani podpora NWPT tak není v rozporu s členstvím v alianci, naopak je v souladu s jejími dlouhodobými cíli. Nadto má tento dokument spíše politickou povahu a není sám o sobě právně závazný.
Alianční státy se již v minulosti od Strategického konceptu odklonily a vytvořily vlastní vnitrostátní pravidla týkající se JZ. Na příklad Dánsko, Norsko a Španělsko zakázaly přístup námořních jednotek s JZ na palubách do svých přístavů a umisťování JZ v době míru na svém
229 International Human Rights Clinic. Nuclear Umbrella Arrangements and the Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons [online]. [cit. 2019-02-21]. 2018. Dostupné také z: xxxxx://xxx.xxx.xxxxxxx.xxx/xx- content/uploads/2018/06/Nuclear_Umbrella_Arrangements_Treaty_Prohibition.pdf
230 Severoatlantická aliance. The North Atlantic Treaty. Washington D.C., 1949. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xxx/xxx/xx/xxxxxx/xxxxxxxx_xxxxx_00000.xxx
231 Severoatlantická aliance. Strategic Concept for the Defence and Security of the Members of North Atlantic Treaty Organization [online]. [cit. 2019-02-21]. Lisabon, 2010. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xxx/xxxx_xxxxxx_xx0000/xxxxxx/xxx/xxx_xxxxxxxxxxxx/00000000_xxxxxxxxx-xxxxxxx-0000-xxx.xxx
území. Island a Litva pak zašly ještě o další krok dále, neboť umisťování JZ nepřipouštějí ani za ozbrojeného konfliktu.232
Situace je srovnatelná i v případě Japonska, Jižní Koreje a Austrálie, které s USA rovněž podepsaly úmluvy o kolektivní sebeobraně. Žádná z těchto smluv samostatně nehovoří o povinnosti státu akceptovat JZ jako součást obranné strategie. K vytvoření jaderného deštníku v této oblasti došlo až na základě politických prohlášení. NWPT ani v tomto případě není v rozporu s existujícím právem a závazky zmíněných států. Australská Labor Party již dokonce učinila prohlášení,233 že po zformování vlády k NWPT přistoupí.
7.1.3 Nejaderné státy
Lze předpokládat, že řada států, které hlasovaly pro přijetí NWPT ji nakonec neratifikují (především země Středního východu),234 a USA již přesvědčují další, aby ji nepodepsaly.235 Xxxxxx-Xxxxxxxx se domnívá, že za této situace NWPT v zásadě zakládá jen rozsáhlou a velmi silnou bezjadernou zónu, která není limitována zeměpisnou polohou států a která by mohla nastavit nový standard jaderné politiky. Režimy existujících bezjaderných zón (jejichž význam preambule uznává a znovu připomíná) nejsou homogenní a úprava obsažená v NWPT by mohla do jisté míry napomoci jejich sjednocení. Sám autor však uznává limity své teorie – vytvoření bezjaderné zóny nebylo cílem vyjednávání, které navíc neprobíhalo v rámci regionu, nýbrž na úrovni OSN, a třetí státy zpravidla bezjaderné zóny uznávají ve zvláštních protokolech.236
Nelze podceňovat fakt, že smlouva sjednocuje většinu států světa co do názoru a postoje. Demokratičnost a inkluzivita procesu před přijetím smlouvy bezpochyby dodaly všem, i relativně slabším státům pocit vlastní důležitosti a posílil jejich sebevědomí na poli mezinárodních vztahů. Všechny státy, které si přejí svět bez neustálého strachu z JZ, by tedy měly pokračovat v započatém úsilí a snažit se podporovat relevantnost NWPT a zákazu JZ v mezinárodním právu.
Existují i další možnosti, jak ovlivnit jaderné a alianční státy a podpořit tak režim jaderného odzbrojení. Jednak je možné provést národní zákaz investování do jaderně-zbrojního
232 EIDE, Xxxxx-Xxxx Xxxxx. A Ban on Nuclear Weapons: What’s in it for NATO? [online]. [cit. 2019-02-21].
2014. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xxx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/0000/00/XX00-00-XXXX-xxx-x-XXX.xxx
233 International Campaign to Abolish Nuclear Weapons. Australian Labor Party Commits to joining Nuclear Ban Treaty [online]. [cit. 2019-02-21]. 2018. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx.xxx/xxxxxxxx-xxxx/xxxxxxxxxx-xxxxx- party-commits-to-joining-nuclear-ban-treaty/
234 Nuclear Threat Initiative. Understanding the New Nuclear Weapon Ban [online]. [cit. 2019-03-04]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxx.xxx/xxxxxxxx/xxxxxxxx/xxxxxxxxxxxxx-xxx-xxxxxxx-xxxxxxx-xxx/
235 XXXXXXX, Xxxxxx. Sweeden just got a strange warning from Xxxxx [online]. [cit. 2019-03-04]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxx.xxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxx-xxxx-xxx-x-xxxxxxx-xxxxxxx-xxxx-xxxxx-0000-0/
236 XXXXXX-XXXXXXXX, Xxxxxxxxx. The Ban Treaty: A big nuclear-weapon-free zone? [online]. [cit. 2019-03- 04]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xxx/0000/00/xxx-xxx-xxxxxx-x-xxx-xxxxxxx-xxxxxx-xxxx-xxxx/
průmyslu a tranzitu JZ přes vlastní území toho kterého státu (více viz kapitola 4.) a za další lze použít NWPT jako argument k vytváření politického tlaku na jaderné mocnosti v rámci konferencí OSN na vysoké úrovni nebo na hodnotící konferenci NPT v roce 2020 s cílem přimět je k přijetí opatření směřujících k odzbrojení a snížení jaderné hrozby, např. zrušením jaderné pohotovosti, redukcí jaderného arzenálu, posílením transparentnosti v této oblasti nebo závazku, že nepoužijí JZ jako první (tzv. no-first-use policy).237
237 WARE, Alyn. The Ban Treaty and the Nuclear-Armed States: From Irrelevant to a Game-Changer [online]. [cit. 2019-03-04]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxx.xxxx/xxxxx.xxx/0000-xxx-xxx-xxxxxx-xxx- the-nuclear-armed-states-from-irrelevance-to-a-game-changer
Závěr
Jaderné zbraně drží od svého vzniku celé lidstvo neustále „v šachu“. Od chvíle, kdy byly představeny světu za druhé světové války, panuje i snaha o jejich naprostou eliminaci. Sám Xxxxxx Xxxxxxxx, který je často, byť nesprávně, považován za otce této zbraně, bojoval proti jejich existenci a opakovaně vyjadřoval, že dokud lidstvo vlastní zbraň o tak ničivé síle, válka je nevyhnutelná.238 Mezinárodní společenství opakovaně vyzývá k naprostému jadernému odzbrojení. A tento cíl si nekladou pouze státy nejaderné, ale uznává je i řada ostatních států (viz
7. kapitola). Je zřejmé, že cesta k naprosté eliminaci JZ bude velice dlouhá a neobyčejně komplikovaná. NWPT má být základním kamenem celého procesu. Bohužel však byla přijata, aniž by její text vyhovoval požadavkům jakéhokoliv jaderného či aliančního státu. A právě proto, že není úplně nejzdařilejším právním dokumentem, čelí nyní ostré kritice. Je otázkou, zda bylo její přijetí uspěchané, nebo zda by příležitost zmizela dříve, než by byl vypracován kvalitnější text či zahrnuty další státy. Avšak vzhledem k tomu, že jaderné státy spolu s většinou aliančních států zaujaly zcela odmítavý postoj, se nejeví jako pravděpodobné, že by byly v dohledné době o podmínkách naprostého zákazu JZ ochotné vůbec jednat. Za této situace je tak možné považovat vznik rozsáhlé bezjaderné zóny (viz kapitola 7), obnovení debaty o tomto palčivém tématu a zapojení občanské společnosti za maximum, kterého bylo možné dosáhnout.
Srovnáme-li však NWPT a některé další smlouvy, zjistíme, že ani vývoj bezprostředně po přijetí jiných smluv často nevypadal velmi slibně a byl leckdy pomalejší než v případě NWPT, která má po necelých dvou letech existence 81 podpisů a 35 ratifikací.239 Oproti tomu např. CTBT trvalo přes rok, než ji ratifikoval teprve druhý stát, a ratifikační procesy doprovázející NPT či Úmluvu o zákazu chemických zbraní byly rovněž pomalejší. NWPT tedy postupuje v tempu relativně obvyklém pro daný typ smluv.240 Stále lze doufat, že NWPT bude mít větší úspěch, než je nyní předpokládáno. Z historie je zřejmé, že i po ne zcela optimistickém začátku
238 XXXXX, Xxx. Nuclear Monitor: Xxxxxx Xxxxxxxx on Nuclear Weapons. [online]. [cit. 2019-02-15]. 2015. Dostupné také z: https:/xxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxx-xxxxxxx/000/xxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxxx- weapons? cf_chl_jschl_tk =241b3b3c53e389f880ef53a7d97c363c0b1b029f-1581786807-0- AUsvpV1jIJOCowo7DDB2u7INaaUjoqedi6ibNeGcNkcpuWyoL7Ji5n4q95FBgUbzSFhctnRtTUNThPqi2qKjh 2AexUTBdO4rDsWaTjS1t5ws8WrqG361pWFlhHZFWq90QMXRjJIhTRhj3I1OvJXPynuMKZ3q5v0- lZ40vlgK1jQBgHmSaWjg-UOa8azejH- 9HXMqeZFmwbzABUt8n7mORNGxZnn504TP_oVj4nyhxdKqkRcu8nKPAzAR1E_0PeJ7D_aWyPmMQ70V KArfTzbG9wiDIbo_ZVK-DMBKxa3HjS-qvRUTyGmS1yZ5EvbabTVnj8oH88glwIPdsKBzL1fNYvg citováno 15.2.
239 Aktuální stav: Organizace spojených národů. Status of the treaty [online]. [cit. 2020-02-15]. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xx.xxx/xxxxxxxx/x/xxxx
240 XXXXX, Xxxxxxxxx. Xxxxxxxx Xxxx explains why nuclear weapons are a scam [online]. [cit. 2019-02-02]. 2018. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xxx/0000/00/xxxxxxxx-xxxx-xxxxxxxx-xxx-xxxxxxx-xxxxxxx-xxx-x- scam/
mohou smlouvy dosáhnout poměrně dobrého výsledku, podobně jako např. Ottawská úmluva (Úmluva o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min),241 která nakonec dokázala vytvořit nový mezinárodní standard, během několika let způsobila změnu odmítavého postoje více než čtyřiceti významných států a získala značnou podporu.242
Ti, kteří podporují NWPT, doufají v podobný vývoj a stigmatizaci JZ tak, jako tomu bylo v případě NPT a proliferace JZ, přestože jedinými státy, které se následně vzdaly JZ, byly podle textu NPT státy nejaderné (Bělorusko, Jihoafrická republika, Kazachstán a Ukrajina). K NPT se nakonec připojila i řada dalších nejaderných států, pro něž by bylo relativně snadné JZ získat či vyrobit, jmenovitě Argentina, Austrálie, Brazílie, Chile, Egypt, Japonsko, Německo, Španělsko či Švýcarsko.243
Nelze však podceňovat fakt, že i v této podobě a se současnými vyhlídkami zakládá rozsáhlou bezjadernou zónu, která doposud nemá obdoby. Zároveň posílila sebevědomí a váhu hlasů států, které proti JZ bojují. Rovněž obnovila prostor pro společenský dialog ohledně akceptovatelnosti existence JZ a znovu oživila kampaň na podporu tzv. „divestmentu“ (převodu investičních prostředků především významných institucí jako jsou banky, penzijní fondy, církve nebo univerzity, z jaderně zbrojního průmyslu do jiných odvětví). V prvé řadě ale vyplnila určitou mezeru ve stávajícím právu, jelikož JZ byly jediným druhem zbraní hromadného ničení, které dosud nebyly předmětem explicitního zákazu.244
Lze opravdu jen těžko říci, jak se bude situace vyvíjet a zda státy, jichž se téma jaderného odzbrojení a nešíření týká v prvé řadě, budou mít dostatek odvahy na to, aby se přiblížily jejím cílům. Velkou výhodou celého procesu je beze sporu přítomnost nevládních, náboženských a dalších organizací, které jsou schopny informovat a reprezentovat občanskou společnost.
Přestože je možné souhlasit s celou řadou námitek proti této Smlouvě o zákazu jaderných zbraní, je třeba neustat ve snažení, aby se mohla stát silnou právní normou, která režim jaderného odzbrojení a nešíření posílí, ne rozvrátí či zbrzdí. Pevně věřím, že lidstvo bude schopno příštím generacím připravit bezstarostnější budoucnost.
241 Convention on the prohibition of use, stockpiling, production and transfer of anti-personel mines and on their destruction. 1997. Dostupné také z: xxxxx.xx/00000XXX000X0000/(xxxxXxxxxx)/0XX0XX00X0XX0X00X00000X0000X0X0X/xxxxx/XXXXxXxxxxxx
242 NYSTUEN, Gro, XXXXXXX, Kjølv a XXXX, Xxxxxxxx Xxxxx. The TPNW: Setting the record straight [online]. [cit. 2019-02-02]. 2018. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxx.xx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/0000/00/XXXX- Setting-the-record-straight-Oct-2018-WEB.pdf
243 NYSTUEN, Gro, XXXXXXX, Kjølv a XXXX, Xxxxxxxx Xxxxx. The TPNW: Setting the record straight.
Tamtéž.
244 NYSTUEN, Gro, XXXXXXX, Kjølv a XXXX, Xxxxxxxx Xxxxx. The TPNW: Setting the record straight.
Tamtéž.
Seznam použitých zdrojů
1. Seznam použité literatury
BŘÍZA, Xxxxxxxxxx. Kontrola, regulace a úprava jaderného zbrojení. Praha: Karolinum, 2010, str. 77. ISBN 978-80-246-1864-1.
XXXXXXXX, Xxxxxx. Humanization of Arms Control: Paving the way for a Worl free of Nuclear Weapons. New York: Routledge, 2017, str. 272-274. ISBN 978-1-138-22542-8 RIETIKER, Xxxxxx a XXXX, Xxxxxxx. Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons: A short commentary article by article. str. 8, 9, 11, 12, 14, 17, 20, 21, 23, 24, 27, 30. 2017.
XXXX, Xxxxxxxx. Jak dál v jaderném nešíření a odzbrojování. 1. Praha: Ústav mezinárodních vztahů, 2014, str. 25-28, 40. ISBN 978-80-87558-20-1.
XXXX, Xxxxxxxx. Mírové využívání jaderné enegie, nešíření jaderných zbraní a jaderné odzbrojení. Ústav mezinárodních vztahů. Praha, 2009. str. 19, 33. IBSN 978-80-86506-77-
7.
2. Seznam použitých internetových zdrojů
2010 Review Conference of the Parties to the Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons. Subsidiary Body I: revised Chair’s draft action plan in Final Document Volume II, Part III – Document issued at the Conference. [online]. [cit. 2019-05-17]. New York, 2010, str. 721. Dostupné také z: xxxxx://xx.xxx/xx/xxxxxx/xxxx_xxx.xxx?xxxxxxxXXX/XXXX.0000/00%00(XXX.%00XX)
2015 Review Conference of the Parties to the Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons. Joint Statement on the Humanitarian Consequences of Nuclear Weapons. [online]. [cit. 2019-05-26]. New York, 2015. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxx/xxxxxxxxx/Xxxxxxxxxxxxxxx/xxx/xxxxxx0000/xxxxxxx nts/28April_AustriaHumanitarian.pdf
XXXXXXX, Xxx. First Committee Monitor 2012 No.5/Final Edition [online]. [cit. 2019-05- 30]. 2012. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx- fora/unga/2012/fcm/7274-2012-no-5-final-edition
XXXXXXX, Xxx a XXXXXXXXXXXX, Mia. Filling the gap: report from the Vienna conference on the humanitarian impact of nuclear weapons [online]. [cit. 2019-06-18]. 2014. Dostupné také z: htps://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx-xxxx/xxxx/xxxxxx-0000/xxxxxx
XXXXXXX, Xxx a XXXXXXXX, Xxxxxxxxx. Report from the Nayarit Conference [online]. [cit. 2019-06-18]. 2014. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx- fora/hinw/nayarit-2014/report
Aktuální stav: Organizace spojených národů. Status of the treaty [online]. [cit. 2020-02-15].
Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xx.xxx/xxxxxxxx/x/xxxx
Amendment to the Treaty on the Prohibition on Nuclear Weapons proposed by the Netherlands [online]. [cit. 2018-09-30]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxx.xxxx/xxxxx.xxx/xxxxxxx/0000-xxxxxxxxx-xx-xxx-xxxxxx-xx-xxx- prohibition-on-nuclear-weapons
Aotearoa Lawyers for Peace. The ban treaty, transit and national implementation: Drawing on the Aotearoa-New Zealand experience [online]. [cit. 2018-09-28]. str. 2. 2017. Dostupné
také z: xxxxx://xxxxxxxxxx.xxx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/Xxx-xxx-xxxxxx-xxxxxxx-xxx-xxxxxxxx- implementation.pdf
XXXXXX, Xxxxx, XXXXXX, Xxxx-Xxxxx, XXXX XXXXXXXX, Xxxx, XXX XXXX, Xxx x
WARE Alyn. Move the Nuclear Weapons Money [online]. [cit. 2018-09-27]. str. 6. 2016. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxx.xxx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/xxxx-xxxxxxxx-xxxxxxx- spending-english_v04.pdf
Atomic Archive. Broken Arrows: Nuclear Weapons Accidents [online]. [cit. 2018-11-19].
Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxx.xxx/Xxxxxxx/Xxxxxxxxxxxx_xxxxxx.xxxxx
Atomic Archive. Example Scenarios: New York City Example [online]. [cit. 2018-11-28].
Dostupné také z: https://.xxxxxxxxxxxxx.xxx/Xxxxxxx/Xxxxxxx0.xxxxx
Atomic Heritage Foundation. The Atomic Bombing of Hiroshima and Nagasaki [online].
[cit. 2018-11-06]. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxx.xxx/Xxxx/XXX/xxx_xxx00.xxxxx
Basel Peace Office, Parliamentarians for Nuclear Non-Proliferation and Disarmament, UNFOLD ZERO. Working paper on prohibiting the financing of nuclear weapons production A/CONF.229/2017/NGO/WP.6. [online]. [cit. 2018-09-25]. New York, 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxx.xxx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/X-XXXX.000-0000-XXX- WP.6-Working-paper-on-prohibiting-the-financing-of-nuclear-weapons-production.pdf
XXXXXX-XXXXXXXX, Xxxxxxxxx. The Ban Treaty: A big nuclear-weapon-free zone? [online]. [cit. 2019-03-04]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xxx/0000/00/xxx-xxx- treaty-a-big-nuclear-weapon-free-zone/
XXXXXX-XXXXXXXX, Xxxxxxxxx. The Legal Implications of the Nuclear Ban: Separating Facts from Fiction [online]. [cit. 2018-09-13]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxx/0000000/xxxxxx-xxxxxxxx-xx-xxx-xxxxx-xxxxxxxxxxxx- of-the-nuclear-ban/
BUNN, Xxxxxx x XXXXXXXXXXX, Xxxx Xxxxxxx. The Right to Withdraw from The NPT: Article X Is Not Unconditional [online]. [cit. 2019-03-07]. 2005. Dostupné také z: xxxx://xxxxxxx.xxx.xx/xxx/xx/xx00/00xxxx.xxx
BUNN, Xxxxxx x XXXXXXXXXXX, Xxxx Xxxxxxx. NPT Withdrawal: Time for Security Council to Step In [online]. [cit. 2019-03-07]. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xxx/xxx/0000_00/Xxxx_Xxxxxxxxxxx
Campaign for Nuclear Disarmament. Hiroshima and Nagasaki [online]. [cit. 2018-11-06].
Dostupné také z: xxxxx://xxxxx.xxx/xxxxxxxxx/xxxxxxxxx-xxx-xxxxxxxx/
XXXXXXX, Xxxx. Are States Boycotting the Nuclear Weapon Ban Negotiations Violating Their NPT Commitments? [online]. [cit. 2018-09-20]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxx.xxx/xxxxxxxx/xxxxxx-xxxxx/xxx-xxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxx-xxx-xxxxxxxxxxxx- violating-their-npt-commitments/
Conference on Disarmament. Agenda for the 2012 Session [online]. [cit. 2018-12-05]. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxx-xxx- xx.xx.xxx/xxx/XXXXX/XXX/X00/000/00/XXX/X0000000.xxx?XxxxXxxxxxx
CTBTO Preparatory Comission. General Overview of the Effects of Nuclear Testing [online]. [cit. 2018-11-13]. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx.xxx/xxxxxxx-xxxxxxx/xxx-xxxxxxx-xx- nuclear-testing/general-overview-of-theeffects-of-nuclear-testing/
XXXXX, Xxxxxxxxx. Xxxxxxxx Xxxx explains why nuclear weapons are a scam [online]. [cit. 2019-02-02]. 2018. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xxx/0000/00/xxxxxxxx-xxxx-xxxxxxxx- why-nuclear-weapons-are-a-scam/
EIDE, Xxxxx Xxxxx. Chair’s summary Humanitarian Impact of Nuclear Weapons [online]. [cit. 2019-05-26]. 2013. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxxx/xxxxxxx_xxxxxxx/xx000000/
EIDE, Xxxxx-Xxxx Xxxxx. A Ban on Nuclear Weapons: What’s in it for NATO? [online]. [cit. 2019-02-21]. 2014. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xxx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/0000/00/XX00-00- NATO-and-a-BAN.pdf
XXXXX, Xxxxxxx. Persistent Objector v: Xxx Xxxxxx Encyclopedia of Public International Law [online]. [cit. 2018-09-21]. 2006. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xxxxxx.xxx/xxxx/00.0000/xxx:xxxx/0000000000000/xxx-0000000000000- e1455?prd=EPIL
Explanation of vote of the Netherlands on text of Nuclear Ban Treaty [online]. [cit. 2018-09- 30]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxx/0000/00/00/xxxxxxxxxxx-xx-xxxx-xx- ambassador-xxxx-xxxxxxxx-on-the-draft-text-of-the-nuclear-ban-treaty
XXXX, Xxxxxxxx a Xxx XXXXXXX. Moving towards a ban on nuclear weapons [online]. [cit. 2019-05-26]. 2013. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx- fora/hinw/oslo-2013/conference-report
First Session of the Preparatory Committee for the 2015 Review Conference of the Parties to the Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons. Joint Statement on the humanitarian dimension of nuclear disarmament. [online]. [cit. 2019-05-26]. New York, 2012. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxx/xxxxxxxxx/Xxxxxxxxxxxxxxx/xxx/xxxxxxx00/xxxxxxx nts/2May_IHL.pdf
XXXXX, Xxxx. More than 40 years on, Spain revisits a nuclear accident [online]. [cit. 2018- 11-18]. Madrid, 2007. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xxx/xxxxx/0000/xxx/00/xxxxx.xxxxxxx
XXXXXX, Xxxxxxxx X. On Divestment, Adopt the Toronto Principle [online]. [cit. 2018-09- 27]. 2016. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxx/0000/0/0/xxxxxx-xxxxxxxxxx- toronto-principle/
XXXXX, Xxxxxx Xxxxx. Press conference on the Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons. [cit. 2018-08-30]. New York, 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxx.xxx/xxxxx?xxxxXXx0xxxXX (čas 15:02 a dále)
XXXXX, Xxx. Nuclear Monitor: Xxxxxx Xxxxxxxx on Nuclear Weapons. [online]. [cit. 2019-02- 15]. 2015. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxx-xxxxxxx/000/xxxxxx- einstein-nuclear-
weapons? cf_chl_jschl_tk =241b3b3c53e389f880ef53a7d97c363c0b1b029f- 1581786807-0-
AUsvpV1jIJOCowo7DDB2u7INaaUjoqedi6ibNeGcNkcpuWyoL7Ji5n4q95FBgUbzSFhctn RtTUNThPqi2qKjh2AexUTBdO4rDsWaTjS1t5ws8WrqG361pWFlhHZFWq90QMXRjJIh TRhj3I1OvJXPynuMKZ3q5v0-lZ40vlgK1jQBgHmSaWjg-UOa8azejH- 9HXMqeZFmwbzABUt8n7mORNGxZnn504TP_oVj4nyhxdKqkRcu8nKPAzAR1E_0PeJ7 D_aWyPmMQ70VKArfTzbG9wiDIbo_ZVK-DMBKxa3HjS- qvRUTyGmS1yZ5EvbabTVnj8oH88glwIPdsKBzL1fNYvg
XXXXXXX, Xxxxxxx. Nuclear disarmament agreements haven’t worked – is there another solution? [online]. [cit. 2019-02-08]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxx.xx.xx/xxxxxxxx/xxxxxxx-xxx-xxxx-xxxx-xxx-xx-xxxxxxxx
Hodnotící konference Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (2000). Final Document vol. I NPT/CONF.2000/28 [online]. [cit. 2018-12-11]. New York, 2000. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxx-xxx- xx.xx.xxx/xxx/XXXXX/XXX/X00/000/00/XXX/X0000000.xxx?XxxxXxxxxxx
International Atomic Energy Agency. Non-Proliferation Treaty. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xxx/xxxxxx/xxx-xxxxxxxxxxxxx-xxxxxx
International Campaign to Abolish Nuclear Weapons. Australian Labor Party Commits to joining Nuclear Ban Treaty [online]. [cit. 2019-02-21]. 2018. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx.xxx/xxxxxxxx-xxxx/xxxxxxxxxx-xxxxx-xxxxx-xxxxxxx-xx-xxxxxxx-xxxxxxx-xxx- treaty/
International Human Rights Clinic. Nuclear Umbrella Arrangements and the Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons [online]. [cit. 2019-02-21]. 2018. Dostupné také z: xxxxx://xxx.xxx.xxxxxxx.xxx/xx-
International Physicians for the Prevention of Nuclear War. Earth-Penetrating Nuclear Weapons, Nuclear Testing, and Depleted Uranium Weapons: Medical Consequences and Implications for NPT Compliance: IPPNW Statement at the 2003 NPT PrepCom [online]. [cit. 2018-11-09]. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx.xxx/xxxxxxxxxx/0000-xxxxx-xxxxxxxxxxx- nuclear-weapons.pdf
Joint Press Statement from the Permanent Representatives to the United Nations of the United States, United Kingdom, and France Following the Adoption of a Treaty Banning Nuclear Weapons [online]. [cit. 2019-03-15]. New York, 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xxxxx.xxx/xxxxxxx/0000
XXXXXX, Xxx. Can Five Treaty Violators and Two Non-Parties Keep a Treaty Rule from Becoming a Custom?: A Reply to Roscini [online]. 2014. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxx.xxx/0000/00/00/xxx-xxxx-xxxxxx-xxxxxxxxx-xxx-xxx-xxx-xxxxxxx-xxxx- a-treaty-rule-from-becoming-custom-a-reply-to-roscini/
XXXXXX, Xxx. Is the NPT Customary International Law?: A Question Central to the Marshall Islands ICJ Case [online]. [cit. 2018-09-10]. 2014. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxx.xxx/0000/00/00/xx-xxx-xxx-xxxxxxxxx-xxxxxxxxxxxxx-xxx-x-xxxxxxxx- central-to-the-marshall-islands-icj-case/
XXXX, Xxxxxx. Nuclear-Weapon-Free Zones: Building Blocks for a World Free of Nuclear Weapons [online]. [cit. 2018-12-28]. 2015. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx- xxx.x0.xxxxxxxxx.xxx/xx-xxxxxxx/xxxxxxx/0000/00/Xxxxx-XXXX.xxx
Learn About Nuclear Weapons: Fissile Materials Cut-off Treaty, FCMT [online]. [cit. 2018- 12-28]. 2015. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxx.xx/xx/xxxxxxx-xxxxxxx- politics/fissile-material/
XXXXX, Xxxxxxx. Divestment Won’t Hurt Big Oil, and That’s OK [online]. [cit. 2018-09-27].
2015. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxx/000000/xxxx-xxxxxxxxxx-xxxx
XXXX-XXXX, Xxxx. Xxx Xxxxxx Encyclopedia of Public International Law: Framework Agreements [online]. [cit. 2019-11-01]. 2011. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xxxxxx.xxx/xxxx/00.0000/xxx:xxxx/0000000000000/xxx-0000000000000- e703?prd=EPIL
Max-Planck Intitute. World Court Digest [online]. [cit. 2018-03-23]. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xx/xx/xxx/xxxxxxxxxxxx/xxxxxxx/xxx.xxx?xxxxxxxxxx_xxxxxxxxxx&xxxxxxx00000 0501300.cfm
XxXXXXXX, Xxxxxxx X., XXXXXXX, Xxxxxx X., XXXXXX, Xxxxxx S. a XXXXX, Xxxxxxx
X. XxxXX Nuclear Warplan: A Time for Change [online]. [cit. 2018-11-06]. 2001. str. 28. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xxx/xxxxx/xxxxxxx/xxxxx/xx-xxxxxxx-xxx-xxxx-xxxxxx.xxx
XXXXXXX, Xxxxxxxx. Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty: Background and Current Developments [online]. [cit. 2018-11-09]. 2008. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xxx/xxxx/xx/xxxxxxxx/x0/x000000.xxx
Ministerstvo zahraničí Ruské federace. Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons ̍a mistakeˈ - Russian foreign ministery [online]. [cit. 2019-03-15]. 2018. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xxx/xxxxxxxx/0000000
MOON, Ban Ki. The Secretary-General’s five point proposal on nuclear disarmament [online]. [cit. 2019-05-16]. 2008. Dostupné také z: xxxxx://xx.xxx/xxxxxxxxxxx/xxx/xxxxxxx/xx0xxxxx/
XXXX, Xxx Xx. Secretary-General's message to the Conference on Disarmament [online]. [cit. 2018-12-05]. Geneva, 2012. Dostupné také z: xxxxx://xx.xxx/xx/xx/xxxxxxx/xx/xxxxxxxxx/0000-00-00/xxxxxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxxx- conference-disarmament-delivered-mr
XXXXXXXXXXXX, Gaukhar. The Nuclear Weapons Prohibition Treaty: Negotiations and Beyond [online]. [cit. 2018-09-28]. [cit. 2019-07-04]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xxx/xxx/0000-00/xxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxxxxx-xxxxxx- negotiations-beyond
Nuclear Threat Initiative. Close Calls with Nuclear Weapons [online]. [cit. 2018-11-18].
2018. Dostupné také z: xxxxx://xxx.xxx/xxxxxxxx/xxxxxxxx/xxxxx-xxxxx/
Nuclear Threat Initiative. Conference on Disarmament: Overview [online]. [cit. 2018-12-05]. 2018. Dostupné také z: xxxxx://xxx.xxx/xxxxx/xxxxxxxx-xxx-xxxxxxx/xxxxxxxxxx-xx- disarmament/
Nuclear Threat Initiative. Nuclear Threat: Despite Progress, the Nuclear Threat Is More Complex and Unpredictable than Ever [online]. [cit. 2018-11-28]. 2015. Dostupné také z: https://.xxx.xxx/xxxxx/xxxxxxx/
Nuclear Threat Initiative. Understanding the New Nuclear Weapon Ban [online]. [cit. 2019- 03-04]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxx.xxx/xxxxxxxx/xxxxxxxx/xxxxxxxxxxxxx-xxx-xxxxxxx- weapons-ban/
Nuclear Weapon Archive. Britain’s Nuclear Weapons: The Current British Arsenal [online]. [cit. 2018-11-28]. 2001. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/Xx/XXXxxxxxxXxxxxx.xxxx
NYSTUEN, Gro, XXXXXXX, Kjølv a XXXX, Xxxxxxxx Xxxxx. The TPNW: Setting the record straight [online]. [cit. 2019-02-02]. 2018. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxx.xx/xx- content/uploads/2018/10/TPNW-Setting-the-record-straight-Oct-2018-WEB.pdf
XxXXXX, Xxxxxx. Rethinking the Lotus Principle: New Perspective on the Kosovo Advisory Opinion [online]. [cit. 2018-09-30]. Lund, 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxx.xxx.xx.xx/xxxx/xxxxxxxx?xxxxxxxxxxxxxXxxx&xxxxxxXXxx0000000&xxxxXXxx000 1586
Organizace spojených národů. Decision 3: Extension of the Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons [online]. [cit. 2018-12-11]. New York, 1995. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx-xxx.x0-xxxxxxxxxx.xxxxxxxxx.xxx/xx- content/uploads/assets/WMD/Nuclear/1995-NPT/pdf/NPT_CONF199503.pdf
Organizace spojených národů. International Day for the Total Elimination of Nuclear Weapons September 26 [online]. [cit. 2018-11-09]. Dostupné také z: xxxxx://xx.xxx/xx/xxxxxx/xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx/
Organizace spojených národů. Nuclear Non-Proliferation Treaty Being Used as ‘Cover’ by Four States for Development of Weapons Programmes, Preparatory Comittee Told [online]. [cit. 2018-12-11]. 2004. Dostupné také z: xxxxx://xx.xxx/xxxxx/xx/0000/xx0000.xxx.xxx
Organizace spojených národů. Nuclear-Weapon-Free Zones [online]. [cit. 2018-12-28].
Dostupné také z: https://.xx.xxx/xxxxxxxxxxx/xxx/xxxxxxx/xxxx/
Organizace spojených národů. Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons: Status of the Treaty [online]. [cit. 2018-12-11]. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xx.xxx/xxxxxxxx/x/xxx
XXXXXXX, Xxxxx. 60 Years After First Soviet Nuclear Test, Legacy Of Misery Lives On In Kazakhstan [online]. [cit. 2018-11-13]. 2009. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx.xxx/x/Xxxxx_Xxxxx_Xxxxx_Xxxxx_Xxxxxx_Xxxxxxx_Xxxx_Xxxxxx_Xx_Xxxxxx_Xxxxx
_On/1809712.html
Xxxxx Xxxxxxxxx. Message of His Holiness Xxxx Xxxxxxx on the occasion of the Vienna conference on the humanitarian impact of nuclear weapons [online]. [cit. 2019-06-18]. Vatikán, 2014. Dostupné také z: xxxxx://x0.xxxxxxx.xx/xxxxxxx/xxxxxxxxx/xx/xxxxxxxx/xxxx- messages/2014/documents/papa-francesco_20141207_messaggio-conferenza-vienna- nucleare.html
XXXXXX, Xxxxxxx X. x XXXXXX, Xxxx. Security Council Resolution 1718 on North Korea‘s Nuclear Test[online]. [cit. 2020-03-22]. 2006. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xxx/xxxxxxxx/xxxxxx/00/xxxxx/00/xxxxxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxxxx-0000-xxxxx-xxxxxx-xxxxxxx-xxxx
XXXXXXX, Xxxxxx. Sweeden just got a strange warning from Xxxxx [online]. [cit. 2019-03- 04]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxx.xxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxx-xxxx-xxx-x-xxxxxxx- warning-from-trump-2017-9/
XXXXXXXXX, Xxxxxx. The Nuclear Ban Treaty: What Would Follow? [online]. [cit. 2018- 09-21]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/0000/00/00/xxxxxxx-xxx- treaty-what-would-follow-pub-70136
Pracovní skupina s otevřeným koncem (OEWG). Elements for a treaty banning nuclear weapons A/AC.286/WP.14. [online]. [cit. 2018-09-25]. Ženeva, 2016. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxx.xxx/X/XX.000/XX.00
Pracovní skupina s otevřeným koncem (OEWG). Report of the Open-ended Working Group to develop proposals to take forward multilateral nuclear disarmament negotiations for the achievement and maintenance of a world without nuclear weapons [online]. [cit. 2019-05-30]. Ženeva, 2013. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxx/xxxxxxxxx/Xxxxxxxxxxx- fora/OEWG/Documents/finalreport.pdf
Pracovní skupina s otevřeným koncem. Report of the Open-ended Working Group taking forward multilateral nuclear disarmament negotiations [online]. [cit. 2019-06-18]. Ženeva,
2016. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxx-xxx- xx.xx.xxx/xxx/XXXXX/XXX/X00/000/00/XXX/X0000000.xxx?XxxxXxxxxxx
Preparatory Comission for the Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty. Status of signature and ratifiation [online]. [cit. 2018-12-28]. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx.xxx/xxx-xxxxxx/xxxxxx- of-signature-and-ratification/
Press Statement on the Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons (Nuclear Weapons Ban Treaty) [online]. [cit. 2019-03-15]. Islamabad, 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xxx.xx/xx-xxxxxxx.xxx?xxxXXX0XX,,
XXXXXXX, Xxxxxxxx. Otázka legality hrozby nebo použití jaderných zbraní v: Czech Journal of International Relations, Vol 34, No 1 [online]. [cit. 2019-01-14]. str. 97 - 105. 1999. ISSN 2570-9429. Dostupné také z: xxxxx://xx.xxx.xx/xxxxx/xxxx/000
Rada delegátů Červeného kříže a Červeného půlměsíce. Rezoluce: Úsilí o odstranění jaderných zbraní. [online]. [cit. 2019-05-17]. Ženeva, 2011. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xx/xx/xxx_xxxxxx/xxx-xxxxxxx-Xxxxxx_0000.xxx
XXXXXXXXX, Xxxxxx. Humanitarian disarmament v: Journal of Conventional Weapons Destruction, vol. 00, xxx. 39 [online]. [cit. 2019-18-30]. MU Scholarly Commons, 2011. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxx.xxx.xxx.xxx/xxxx-xxxxxxx/xxx00/xxx0/00/
Reaching Critical Will. Conference on Disarmament [online]. [cit. 2018-12-05]. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx-xxxx/xxxxxx/xx
Response by the Official Spokesperson to a media query regarding India's view on the Treaty to ban nuclear weapons [online]. [cit. 2019-03-15]. New Delhi, 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxx.xxx.xx/xxxxx-xxxxxxxxx.xxx?xxx/00000
XXXXXXXX, Xxxxxx. New Hope for Nuclear Disarmament or “Much Ado About Nothing?”: Legal Assessment of the New “Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons” and the Joint Statement by the USA, UK, and France Following its Adoption. [online]. [cit. 2018-09-31]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxx.xxx/0000/00/xxx-xxxx-xxx-xxxxxxx-xxxxxxxxxxx- or-much-ado-about-nothing-legal-assessment-of-the-new-treaty-on-the-prohibition-of- nuclear-weapons-and-the-joint-statement-by-the/
XXXXXXXX, Xxxxxx. Some Thought on Article VI NPT and its Customary Nature [online]. [cit. 2018-09-17]. 2014. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxx.xxx/0000/00/00/xxxx- thoughts-on-article-vi-npt-and-its-customary-nature/
XXXXXXX, Xxxx. Bant he Bomb? Or Bomb the Ban? Next Steps on the Ban Treaty [online]. [cit. 2019-11-01]. 2018. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xx- content/uploads/2018/03/180322-Xxxx-Xxxxxxx-Ban-Treaty.pdf
XXXXXX, Xxxx a XXXX, Xxxxx. Self- assured destruction: The climate impact of nuclear war. [online]. [cit. 2018-11-30]. 2016. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxx.xxxxxxx.xxx/xxx/xxxx/00.0000/0000000000000000
XXXXXXX, Xxxxx. My thoughts on the customary status of Article VI of the NPT [online]. [cit. 2018-09-20]. 2014. Dostupné také z: https:/xxxxxxxxxxxxxx.xxx/0000/00/00/xx- thoughts-on-the-customary-status-of-article-vi-of-the-npt/
Scottish Campaign for Nuclear Disarmament. Trident: Britain’s Weapons of Mass Destruction [online]. [cit. 2018-11-28]. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxx/xxx/xx0xxxx.xxx
Severoatlantická aliance. Strategic Concept for the Defence and Security of the Members of North Atlantic Treaty Organization [online]. [cit. 2019-02-21]. Lisabon, 2010. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xxx/xxxx_xxxxxx_xx0000/xxxxxx/xxx/xxx_xxxxxxxxxxxx/00000000_xxxxxxxxx- concept-2010-eng.pdf
XXXXXXXX, Xxxx. Here's A List Of Every Time Someone Lost Control Of Their Nukes [online]. [cit. 2018-11-18]. Melville House, 2013. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxx-xx-xxxxxx-xxxxx-xxxxxxx-xxxxxxxxx-0000-0
XXXXXX, Xxxxxx X. The Cost of Conflation: Preserving the Dualism of Jus ad Bellum and Jus in Bello in the Comteporary Law of War [online]. [cit. 2020-03-24]. The Yale Yearbook of International Law vol. 34: 47, str. 92. Dostupné také z xxxxx://xxxxxxxxxxxxxx.xxx.xxxx.xxx/xxx/xxxxxxxxxxx.xxx?xxxxxxxx0000&xxxxxxxxxxxx
XXXXXX, Xxxxxxxx. Xxxxxxxxx Xxxxxx obituary: Cold war Soviet commander whose cool response to reports of a US missile attack was pivotal in averting nuclear war [online]. [cit. 2018-11-18]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxx.xxx/xxxxx/0000/xxx/00/xxxxxxxxx- petrov-obituary
Stokholm International Peace Research Institute. Modernization of world nuclear forcess continues despite overal decrease in muber of warheads: New SIPRI Yearbook out now [online]. [cit. 2020-02-25]. 2019. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx.xxx/xxxxx/xxxxx- release/2019/modernization-world-nuclear-forces-continues-despite-overall-decrease- number-warheads-new-sipri
XXXXXXXXX, Xxxxxx. An Analysis of the Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons in Light of its Form as a Framework Agreement [online]. [cit. 2019-10-20]. 2019. Dostupné také z: xxxx://xxxxx.xx/xxxxxx/00/00_xxxxxxx_xxxxxxxxx.xxx
XXXXXXXXX, Xxxxxxxx. Hibakusha Statement: Humans Cannot Coexist with Nuclear Weapons [online]. [cit. 2019-05-16]. New York, 2010. Dostupné také z: xxxxx://xx.xxx/xx/xxxx/xxx/0000/xxx/xxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx
XXXXXX, Xxxxxx. The Nuclear Ban Treaty: Recasting a Normative Framework for Disarmament [online]. [cit. 2018-08-31]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxx.xxx/xx- content/uploads/2017/12/TWQ_Winter-2018_Thakur.pdf
The Economic Times. China harps on NPT as P5 members meet to discuss nuclear non- proliferation [online]. [cit. 2018-09-13]. 2019. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxx.xxxxxxxxxx.xxx/xxxx/xxxxxxx/xxxxx-xxxxx-xx-xxx-xx-x0-xxxxxxx- meet-to-discuss-nuclear-non-proliferation/articleshow/67756757.cms?from=mdr
The New York Times. Xxxxx’x Nuclear Arsenal [online]. [cit. 2018-11-28]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxx/0000/00/00/xxxxxxx/xxxxx-xxxxxxx-xxxxxxx.xxxx
The Nuclear Weapon Archive. Xxx Xxxx, The Tsar Bomba (“King of Bombs”): The World's Largest Nuclear Weapon [online]. [cit. 2018-11-13]. 2007. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/Xxxxxx/XxxxXxxxx.xxxx
Xxxxxx Xxxxxxxx. Strengthening the NPT: International Law and Effective Measures for Nuclear Disarmament [online]. [cit. 2018-08-29]. Auckland, 2015. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxx.xxx.xx/xxx/XX-000000.xxx
UNFOLD ZERO. Ban treaty should prohibit nuclear weapons financing! [online]. [cit. 2018- 09-25]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxx.xxx/xxxxxx-xxxx-xxx-xxxxxx-xxxxxx- prohibit-nuclear-weapons-financing/
Valné shromáždění OSN. Full voting results on UN Resolution L.41. 2016. [online]. [cit. 2018-09-21]. Dostupné také z: xxxx://xxxxx.xxx/xxxxxxxx-xxxx/xxxxxxx/
Výsledky hlasování dostupné z: xxxxx://xxxx- xxxx.xx.xxx/XXXXX/xxxx.xxx/000000x0xx0xx0x000000000000x0x0x/x0x0x0x00000xxxx000 580b8005484da?OpenDocument
Výsledky hlasování dostupné z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxx/xxxxxxxxx/Xxxxxxxxxxx-xxxx/xxxxxxx-xxxxxx- ban/documents/voting-record.pdf
XXXX, Xxxx. This is exactly how a nuclear war would kill you [online]. [cit. 2018-11-30]. 2018. Dostupné také z: xxxxx://xxx.xxx/xxxxxx-xxxxxxx/0000/00/00/00000000/xxxxxxx-xxx- weapons-bombs-how-kill
XXXX, Xxxx. The Ban Treaty and the Nuclear-Armed States: From Irrelevant to a Game- Changer [online]. [cit. 2019-02-10]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxxxxxxxx.xxxx/xxxxx.xxx/0000-xxx-xxx-xxxxxx-xxx-xxx-xxxxxxx-xxxxx-xxxxxx- from-irrelevance-to-a-game-changer
XXXX, Xxxx. UN Human Rights‘ Comittee concludes that the threat or use of nuclear weapons violates the right to life [online]. [cit. 2019-03-15]. 2018. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxx.xxx/xx-xxxxx-xxxxxx-xxxxxxxxx-xxxxxxxx-xxx-xxxxxx-xx-xxx-xx-xxxxxxx- weapons-and-other-wmd/
XXXX, Xxxx. UN nuclear ban treaty negotiations: transit, threat and nuclear weapons financing [online]. [cit. 2018-09-28]. 2017. Dostupné také z: xxxxx://xxxxxxxxxx.xxx/xx- nuclear-ban-treaty-negotiations-transit-threat-and-nuclear-weapons-financing/
XXXXXX, Xxx. A convention: the‘new start´ we really need in: Towards Nuclear Abolition: A Report by the International Campaign to Abolish Nuclear Weapons [online]. [cit. 2019-05- 16]. June 2010, str. 26. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx.xxx/xx- content/uploads/2012/08/nptrevcon2010.pdf
XXXXXX, Xxx. Impetus for real action, not an excuse for inaction in: Towards Nuclear Abolition: A Report by the International Campaign to Abolish Nuclear Weapons [online]. [cit. 2019-05-17]. 2010. str. 41. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx.xxx/xx- content/uploads/2012/08/nptrevcon2010.pdf
XXXXXX, Xxx. No more Hiroshimas, no more Nagasakis [online]. [cit. 2019-05-16]. 2015, str. 6. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xx.xxx/xx/xxxxx/0000/00/000000-xx-xxxx-xxxxxxxxxx- no-more-nagasakis-ban-declares-anniversary-atomic-bombing
XXXXXX, Xxx. Outlawing the most destructive weapons of all in: Towards Nuclear Abolition: A Report by the International Campaign to Abolish Nuclear Weapons [online]. [cit. 2019-05-16]. 2010, str. 14. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx.xxx/xx- content/uploads/2012/08/nptrevcon2010.pdf
XXXXXX, Xxx. The momentum builds for nuclear abolition in: Towards Nuclear Abolition: A Report by the International Campaign to Abolish Nuclear Weapons [online]. [cit. 2019-05- 16]. 2010, str. 2-4. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx.xxx/xx- content/uploads/2012/08/nptrevcon2010.pdf
XXXXXX, Xxx. Towards Nuclear Abolition: Considering disarming, but not any time soon? [online]. [cit. 2019-05-17]. 2010, str. 32. Dostupné také z: xxxxx://xxxx.xxx/xx- content/uploads/RevCon2010.pdf
XXX, Xxxxxx. The U.S. forced Bikini Islanders to deal with nuclear tests and climate change. Now, it’s walking away [online]. [cit. 0000-00-000]. 2018. Dostupné také z: xxxxx://xxxxx.xxx/xxxxxxx/xxx-x-x-xxxxxx-xxxxxx-xxxxxxxxx-xx-xxxx-xxxx-xxxxxxx-xxxxx-xxx- climate-change-now-its-walking-away/
3. Seznam použitých mezinárodně právních dohod, rezolucí a deklarací OSN
Joint Declaration of South and North Korea on the Denuclearization of the Korean Peninsula. 1992.
Komise OSN pro lidská práva. General comment No. 36 (2018) on article 6 of the International Covenant on Civil and Political Rights, on the right to life. New York, 2018.
New Zealand Nuclear Free Zone, Disarmament and Arms Control Act 1987. Wellington, 1987.
Comprehensive Nuclear-Test-Ban Treaty. New York, 1996.
Convention on the prohibition of use, stockpiling, production and transfer of anti-personel mines and on their destruction. 1997.
Draft Convention on the Prohibition of Nuclear Weapons A/CONF.229/2017/CRP.1. New York, 2017.
Charta Organizace spojených národů. čl. 26. San Francisco, 1945. Mezinárodní pakt o občanských a politických právech. New York, 1966. Treaty on the Non-Proliferation of Nuclear Weapons. New York, 1968. Rada bezpečnosti OSN. Resolution S/RES/1718. New York, 2006.
Severoatlantická aliance. The North Atlantic Treaty. Washington D.C., 1949. Úmluva o zákazu použití kazetové munice. Oslo, 2008.
Valné shromáždění OSN. Declaration on the Prohibition of the Use of Nuclear and Thermo- Nuclear Weapons. New York, 1961.
Valné Shromáždění OSN. Resolution A/C.1/71/L.41. New York, 2016. Valné shromáždění OSN. Resolution A/RES/46/37D. New York, 1961. Valné shromáždění OSN. Resolution A/RES/67/56. New York, 2012. Valné shromáždění OSN. Resolution A/RES/49/75. New York, 1994.
Valné shromáždění OSN. Resolution A/RES/68/51: United action towards the total elimination of nuclear weapons - Recorded Vote by General Assembly. New York, 2013.
Valné shromáždění OSN. Resolution A/RES/70/33. New York, 2015. Valné shromáždění OSN. Resolution A/RES/71/258. New York, 2013.
Valné shromáždění OSN. Resolutions adopted on the reports of the first comittee A/RES/1(I). New York, 1946.
Valné shromáždění OSN. Resolutions and Decisions Adopted by the General Assembly during its Tenth Special Session - Official Records: Tenth Special Sesstion Supplement No. 4 (A/S-10/4). New York, 1978.
Vídeňská úmluva o smluvním právu, čl. 30, čl. 59. Vídeň, 1969.
4. Seznam použité judikatury
XXXXXXX XXXXXXXX, Xxxxxxx Xxxxxxx. Dissenting Opinion of Judge Xxxxxxx Xxxxxxxx v případě: Negotiations relating to Cessation of the Nuclear Arms Race and to Nuclear Disarmament. Haag, 2016.
XXXXXX, Xxxxx X. Xxxxxxxxxx opinion of Xxxxx Xxxxxx k poradnímu posudku Mezinárodního soudního dvora ohledně legality hrozby a použití jaderných zbraní.
Mezinárodní soudní dvůr. Case Concerning Military and Paramilitary Activities in and against Nicaragua. Haag, 1986.
Mezinárodní soudní dvůr. Diplomatický azyl. Haag, 1950.
Mezinárodní soudní dvůr. Legality of Threat and Use of Nuclear Weapons: Advisory Opinion of 8 July 1996. Haag, 1996.
Mezinárodní soudní dvůr. Nuclear Test Case (Australia v. France) odst. 43. Haag, 1974. Mezinárodní soudní dvůr. Obligations Concerning Negotiations Relating to Cessation of the Nuclear Arms Race and to Nuclear Disarmament (Marshall Islands v. United Kingdom – Preliminary Objection: Reply of the Marshall Islands to the question put by by Judge Xxxxxxx Xxxxxxxx at the end of public sitting of 16 March 2016 at 3 p.m. Haag, 2016.
Mezinárodní soudní dvůr. Pevninská mělčina Severního moře. Haag, 1969. Mezinárodní soudní dvůr. Rybolovný případ. Haag, 1951.
Smlouva o zákazu jadených zbraní Abstrakt
Problematika jaderného odzbrojení trápí lidstvo od samého počátku existence těchto zbraní, které představují trvalé ohrožení celého světa. Jejich účinek nelze limitovat pouze na kombatanty, naopak je zcela jisté, že by díky případnému použití či pouhému selhání techniky zemřelo nebo trpělo obrovské množství civilního obyvatelstva. Kromě něho by bylo zdevastováno životní prostředí a infrastruktura, došlo by ke změnám podnebí a dalším katastrofickým následkům. Žádný stát na světě není připraven na takovou situaci reagovat, a to tím spíše, pokud by byla tak zásadním způsobem narušena jeho ekonomická situace. O následcích, jež jsou jaderné zbraně způsobilé vyvolat, pojednává první kapitola této práce. Kapitola druhá se věnuje dosažené úrovně právní úpravy v oblastech jaderného odzbrojení a nešíření. Třetí kapitola mapuje procesy doprovázející vznik Smlouvy o zákazu jaderných zbraní z roku 2017, která si klade za cíl dosáhnout naprosté eliminace jaderných zbraní. Samotný text smlouvy včetně jeho nedostatků analyzuje kapitola čtvrtá. Navazující kapitola pátá rozebere, proč je nutné na Smlouvu o zákazu jaderných zbraní nutné pohlížet „pouze“ jako na úmluvu rámcovou, a rovněž probere návrhy ustanovení, které v závěrečném textu nebyly zahrnuty. Šestá kapitola se věnuje problematice mezinárodně právního obyčeje v dané oblasti a také vztahu nově vzniklé smlouvy a již existujících smluv zabývajících se touto tematikou. Poslední kapitola sedmá zhodnotí současné pozice jednotlivých skupin států (jaderné, nejaderné, alianční) a jejich možnosti, jak situaci jaderných zbraní řešit.
Klíčová slova: Smlouva o zákazu jaderných zbraní, jaderné odzbrojení, jaderné zbraně
Treaty on the Prohibition of Nuclear Weapons Abstract
The world has been concerned with the problem of nuclear disarmament since their first use in 1945, as they represent a consistent danger to all humankind. Effects of use or mere failure of technical facilities cannot be limited only to combatants. On the contrary, it is certain that in such case an overwhelming number of people would die and suffer. Apart from that, environment and infrastructure would be devastated, there would be serious climate changes and other catastrophical consequences. No country in the world is ready to face such a situation and to react adequately, especially when its economy has been severely harmed. Possible consequences of the use of nuclear weapons are addressed in the first chapter of this thesis. Second chapter explores already achieved level of legal regulation in areas of nuclear disarmament and non- proliferation. In the third chapter the process of creation of Treaty on Prohibition of Nuclear Weapons from 2017, which aims at total elimination of nuclear weapons, is mapped in detail. Text of the Treaty itself including its flaws is analysed in chapter four. Following chapter five explains, why Treaty must be perceived “only” as a framework agreement, and goes through suggested provisions, which were not included in the final text. Chapter six is dealing with the matter of customary international law in this area and also with relationship of the new Treaty with other key treaties. Lastly, chapter seven assesses current positions of three different groups of countries (nuclear, non-nuclear, countries “under nuclear umbrella”) and their options when dealing with current situation.