ČLÁNEK I

ČSOB Pojišťovna, a. s., člen holdingu ČSOB

Pardubice, Zelené předměstí, Masarykovo náměstí čp. 1458 PSČ 532 18, Česká republika

IČ: 45534306, DIČ: CZ699000761

Zápis v OR: KS v Hradci Králové, oddíl B, vložka 567 (dále jen „pojistitel“)

tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000, xxx.xxxxxxx.xx

Všeobecné pojistné podmínky

Pojištění odpovědnosti

za škodu

VPP ODO 2011

ČÁST A OBECNÁ ČÁST

ČLÁNEK I

Úvodní ustanovení

1. Tyto Všeobecné pojistné podmínky Pojištění odpovědnosti za škodu VPP ODO 2011 (dále jen „VPP ODO 2011") stanoví základní rozsah práv a povinností účastníků pojištění, kterými jsou pojistitel a pojistník jakožto smluvní strany, pojištěný a každá další osoba, které z pojištění vznikne právo nebo povinnost.

2. Pro pojištění odpovědnosti za škodu, která pojistitel sjednává, platí kromě VPP ODO 2011 i příslušná ustanovení zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon

o pojistné smlouvě), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon

o pojistné smlouvě") a ustanovení souvisejících právních předpisů a ujednání pojistné smlouvy.

3. Pojištění sjednané dle VPP ODO 2011 je pojištěním škodovým.

4. VPP ODO 2011 jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy.

ČLÁNEK II

Pojistná událost

1. Pojistnou událostí je nahodilá škodná událost, která nastala v době trvání pojištění a se kterou je spojen vznik povinnosti pojistitele poskytnout pojistné plnění. Za nahodilou se považuje taková událost, která je možná a u které není jisté, zda v době trvání pojištění nastane.

2. Za pojistnou událost se nepovažuje taková škodná událost, která byla způsobena úmyslným jednáním pojistníka, pojištěného, oprávněné osoby nebo jiné osoby z podnětu některého z nich.

3. Věcné vymezení pojistné události:

Pojistnou událostí je vznik právní povinnosti pojištěného nahradit škodu, za kterou pojištěný podle obecně závazných právních předpisů odpovídá a je povinen ji uhradit, za předpokladu, že vznikla povinnost pojistitele poskytnout pojistné plnění.

4. Časové vymezení pojistné události:

Za okamžik vzniku pojistné události je považován den, kdy se poprvé projevily negativní následky vyvolané činností, jednáním či opomenutím pojištěného, které bylo příčinou vzniku škody, za kterou pojištěný odpovídá, bez ohledu na to, zda se tyto negativní následky projevily u jiné osoby než u poškozeného, kterému pojištěný za škodu odpovídá.

5. Místní vymezení pojistné události

Za místo vzniku pojistné události je považováno místo, kde se poprvé projevily negativní následky vyvolané činností, jednáním či opomenutím pojištěného, které bylo příčinou vzniku škody, za kterou pojištěný odpovídá, bez ohledu na to, zda se tyto negativní následky projevily u jiné osoby a v jiném místě než u poškozeného, kterému pojištěný za škodu odpovídá.

6. Podmínkou vzniku práva na pojistné plnění je, že ke vzniku škody došlo v době trvání pojištění u pojistitele.

7. Dojde-li v době trvání pojištění ke změně jeho rozsahu, je rozhodný rozsah pojištění sjednaný v okamžiku, kdy došlo ke škodné události.

ČLÁNEK III

Povinnosti pojištěného, pojistníka a pojistitele

1. Vedle povinností stanovených obecně závaznými právními předpisy je pojištěný dále povinen:

a) dbát, aby škodná událost nenastala, zejména nesmí porušovat povinnosti směřující k odvrácení nebo zmenšení nebezpečí, které jsou pojištěnému uloženy právními předpisy nebo na jejich základě, nebo které na sebe vzal pojistnou smlouvou, a také nesmí trpět porušování těchto povinností ze strany třetích osob. Pokud již nastala škodná událost, je pojištěný povinen učinit opatření směřující k tomu, aby se vzniklá škoda nezvětšovala,

b) oznámit pojistiteli bez zbytečného odkladu, že nastala škodná událost, dát pravdivá vysvětlení o jejím vzniku a rozsahu jejích následků, při oznámení škodné události sdělit, že poškozený uplatnil proti pojištěnému právo na náhradu škody ze škodné události, a vyjádřit se ke své odpovědnosti za vzniklou škodu, k požadované náhradě a k její výši. Podmínkou vzniku práva na pojistné plnění za škodnou událost spočívající v odpovědnosti pojištěného za škodu na životním prostředí je, že škodná událost byla oznámena pojistiteli do 5 pracovních dnů od vzniku škodné události,

c) pojistiteli bez zbytečného odkladu písemně sdělit, že v souvislosti se škodnou událostí bylo proti němu zahájeno řízení před státním orgánem nebo rozhodčí řízení, sdělit jméno svého právního zástupce a pojistitele informovat o průběhu a výsledcích tohoto řízení,

d) pojistiteli bez zbytečného odkladu písemně sdělit, že poškozený uplatȧuje právo na náhradu škody u příslušného orgánu,

e) bez písemného souhlasu pojistitele neuznat nárok poškozeného na náhradu škody nebo neuzavřít s poškozeným jakoukoliv smlouvu či dohodu o dobrovolné náhradě škody,

f) v jakémkoliv řízení o náhradě škody ze škodné události postupovat v souladu s pokyny pojistitele, předložit doklady potřebné ke zjištění okolností rozhodných pro posouzení nároků na pojistné plnění a ke stanovení jeho výše a umožnit pojistiteli pořídit si kopie těchto dokladů; dále je povinen umožnit pojistiteli nebo jím pověřeným osobám šetření, kterých je k tomu třeba,

g) je-li v souvislosti se škodnou událostí podezření ze spáchání trestného činu nebo přestupku, bez zbytečného odkladu oznámit škodnou událost Policii České republiky nebo jinému příslušnému orgánu veřejné správy,

h) došlo-li ke škodné události, neměnit stav škodnou událostí způsobený, dokud nejsou postižené předměty pojistitelem nebo jím pověřenou osobou prohlédnuty, nejdéle však 10 pracovních dnů od oznámení škodné události pojistiteli. To však neplatí, je-li taková změna nutná z bezpečnostních nebo hygienických důvodů nebo proto, aby škoda byla zmírněna; v těchto případech je pojištěný povinen zabezpečit dostatečné důkazy o rozsahu škodné události uchováním poškozených

10 N 2700

předmětů nebo jejich součástí, fotografickým nebo filmovým materiálem, videozáznamem, svědectvím třetích osob a protokolem o škodě,

i) postupovat tak, aby pojistitel mohl vůči jinému uplatnit právo na náhradu škody nebo jiné obdobné právo, které mu v souvislosti s pojistnou událostí vzniklo,

j) bez zbytečného odkladu oznámit pojistiteli, že sjednal proti témuž pojistnému nebezpečí další pojištění u jiného pojistitele a sdělit pojistiteli obchodní firmu či název tohoto pojistitele a limity pojistného plnění,

k) v případě zničení nebo pohřešování vkladních a šekových knížek, platebních karet apod. neprodleně zahájit umořovací či jiné obdobné řízení,

l) plnit další povinnosti uložené v dalších částech těchto VPP ODO 2011 a v pojistné smlouvě.

2. Vedle povinností stanovených obecně závaznými právními předpisy je pojistník dále povinen:

a) hradit pojistné řádně a včas,

b) odpovědět pravdivě a úplně na písemné dotazy pojistitele týkající se sjednávaného pojištění nebo změny pojištění,

c) bez zbytečného odkladu pojistiteli písemně oznámit všechny změny údajů, na které byl tázán při sjednávání pojištění,

d) bez zbytečného odkladu pojištěnému oznámit, že v jeho prospěch bylo sjednáno pojištění, a seznámit pojištěného s právy a povinnostmi, které pro něho ze sjednaného pojištění vyplývají,

e) oznámit bez zbytečného odkladu pojistiteli, že sjednal proti témuž pojistnému nebezpečí další pojištění u jiného pojistitele a sdělit pojistiteli obchodní firmu či název dalšího pojistitele a limity pojistného plnění.

Je-li osoba pojistníka totožná s osobou pojištěného, pak má kromě svých práv a povinností stejná práva a povinnosti jako pojištěný.

3. Mělo-li vědomé porušení povinností uvedených v článku III odst. 1. nebo 2. této části VPP ODO 2011 podstatný vliv na vznik pojistné události, její průběh nebo na zvětšení rozsahu následků pojistné události anebo na zjištění nebo určení výše pojistného plnění, je pojistitel oprávněn pojistné plnění snížit podle toho, jaký vliv mělo toto porušení na rozsah jeho povinnosti plnit. Tím nejsou dotčena ustanovení o odmítnutí plnění podle zákona o pojistné smlouvě.

4. Vedle povinností stanovených obecně závaznými právními předpisy je pojistitel dále povinen:

a) projednat s pojištěným výsledky šetření nutného ke zjištění rozsahu a výše pojistného plnění nebo mu je bez zbytečného odkladu sdělit,

b) vrátit pojištěnému doklady, které si vyžádá,

c) odpovědět pravdivě a úplně na všechny písemné dotazy pojistníka a pojištěného týkající se sjednávaného pojištění,

d) umožnit pojištěnému nahlédnout do podkladů, které pojistitel soustředil v průběhu šetření škodné události a pořídit si jejich kopii,

e) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se pojištění fyzických a právnických osob, jakož i o skutečnostech, které se dozví při sjednávání pojištění, jeho správě a při likvidaci škodných událostí. Poskytnout tuto informaci může jen se souhlasem osob, jichž se údaje týkají, nebo pokud tak stanoví obecně závazné právní předpisy,

f) na žádost pojistníka mu sdělit zásady pro stanovení výše pojistného.

ČLÁNEK IV

Vznik, změny a zánik pojištění

1. Pojištění vzniká na základě písemné pojistné smlouvy. Pojištění vzniká dnem uvedeným v pojistné smlouvě jako počátek pojištění.

2. Pojištění se sjednává na dobu neurčitou.

3. Změn v pojistné smlouvě lze dosáhnout dohodou smluvních stran. Dohoda musí být písemná, jinak je neplatná.

4. Pojištění se z důvodu nezaplacení pojistného ve smyslu zákona o pojistné smlouvě během pojistné doby nepřerušuje.

5. Pojištění, vedle ostatních důvodů stanovených v obecně závazných právních předpisech, zaniká:

a) písemnou dohodou smluvních stran, v dohodě musí být dohodnut okamžik zániku pojištění a způsob vzájemného vypořádání závazků,

b) dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené v upomínce k zaplacení pojistného nebo jeho části doručené pojistníkovi,

c) odstoupením pojistníka nebo pojistitele od pojistné smlouvy ve smyslu zákona o pojistné smlouvě,

d) odmítnutím plnění ze strany pojistitele ve smyslu zákona o pojistné smlouvě.

6. Pojištění dále zaniká písemnou výpovědí pojistníka nebo pojistitele:

a) pojištění, u kterého je sjednáno běžné pojistné, lze vypovědět, a to ke konci pojistného období alespoȧ 6 týdnů před jeho uplynutím,

b) pojištění lze vypovědět do 2 měsíců od uzavření pojistné smlouvy. Dnem doručení výpovědi počíná běžet osmidenní výpovědní lhůta, jejímž uplynutím pojištění zaniká,

c) pojištění lze vypovědět po každé škodné události, a to do 3 měsíců ode dne doručení oznámení vzniku škodné události pojistiteli. Dnem doručení výpovědi počíná běžet měsíční výpovědní lhůta, jejímž uplynutím pojištění zaniká.

7. Pojistitel má právo v případě, že dojde změnou právní úpravy k rozšíření odpovědnosti za škodu nebo rozsahu náhrady škody, pojištění odpovědnosti za škodu písemně vypovědět nejpozději do 3 měsíců od účinnosti právního předpisu, který tuto změnu zavádí. Dnem doručení výpovědi počíná běžet měsíční výpovědní lhůta, jejímž uplynutím pojištění zaniká.

ČLÁNEK V

Pojistné

1. Pojistník je povinen platit běžné pojistné. Délka pojistného období je stanovena na jeden pojistný rok.

2. Výše pojistného je uvedena v pojistné smlouvě. Pojistitel je oprávněn ověřit si u pojištěného správnost údajů rozhodných pro stanovení výše pojistného.

3. Běžné pojistné je splatné prvního dne pojistného období.

4. V pojistné smlouvě je možné ujednat, že pojistník uhradí běžné pojistné ve splátkách. V tomto případě se ve smyslu § 565 občanského zákoníku ujednává, že pokud nebude některá ze splátek pojistného zaplacena nejpozději v den splatnosti této splátky, stává se tímto dnem splatnou zbývající část pojistného, pokud pojistitel písemně požádá o její zaplacení nejpozději k datu splatnosti nejbližší příští splátky.

5. Je-li v pojistné smlouvě ujednáno placení běžného pojistného ve splátkách dle článku V odst. 4. této části VPP ODO 2011, je splatnost pojistného následující:

a) v případě pololetních splátek jsou splátky pojistného splatné prvního dne každého pojistného období a dne následujícího po uplynutí 6 měsíců od tohoto data,

b) v případě čtvrtletních splátek jsou splátky pojistného splatné prvního dne každého pojistného období a dne následujícího po uplynutí 3, 6 a 9 měsíců od tohoto data.

6. Nebylo-li v pojistné smlouvě výslovně dohodnuto jinak nebo nejedná-li se o případ úhrady pojistného prostřednictvím pojišťovacího zprostředkovatele, pojistné se považuje za uhrazené okamžikem jeho připsání na účet pojistitele nebo jeho úhradou pojistiteli v hotovosti.

7. Pojistitel má právo na pojistné za dobu trvání pojištění, není-li v zákoně o pojistné smlouvě, v těchto VPP ODO 2011 nebo v pojistné smlouvě stanoveno jinak.

8. Nastala-li pojistná událost, v důsledku které pojištění zaniklo, náleží pojistiteli pojistné do konce pojistného období, v němž pojistná událost nastala.

2

9. Je-li pojistník v prodlení s placením pojistného, je povinen pojistiteli zaplatit úrok z prodlení ve výši stanovené obecně závaznými právními předpisy.

10. V souladu s ustanovením § 13 odst. 3 a 4 zákona o pojistné smlouvě pojistitel a pojistník sjednávají, že pojistitel má právo, v souvislosti se změnami podmínek rozhodných pro stanovení výše pojistného, upravit nově výši běžného pojistného na další pojistné období. Změnami podmínek ve smyslu předchozí věty se pro účely těchto VPP ODP 2011 rozumí i změna ve škodném poměru. Pojistitel je povinen nově stanovenou výši pojistného pojistníkovi sdělit nejpozději ve lhůtě 2 měsíců před splatností pojistného za pojistné období, ve kterém se má výše pojistného změnit. V případě, že pojistník s touto úpravou pojistného nesouhlasí, musí tento svůj nesouhlas pojistiteli sdělit písemně nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy se o navrhované změně výše pojistného dozvěděl. V tomto případě pak pojištění zanikne uplynutím pojistného období bezprostředně předcházejícího pojistnému období, na které pojistitel nově stanovil výši pojistného. Pokud pojistník svůj písemný nesouhlas s nově stanovenou výší pojistného pojistiteli ve výše uvedené lhůtě nedoručí, má se za to, že pojistník s novou výší pojistného souhlasí, a to i se všemi z toho vyplývajícími povinnostmi.

ČLÁNEK VI

Pojistné plnění

1. Pojistitel poskytne pojistné plnění v tuzemské měně (česká koruna).

2. Je-li poškozeným plátce DPH, poskytuje pojistitel pojistné plnění bez DPH s výjimkou případů, kdy plátce DPH nemůže z důvodů daných příslušnými právními předpisy uplatnit odpočet této daně u finančního úřadu.

3. Pojistitel je povinen ukončit šetření škodné události do 3 měsíců od oznámení takovéto události. Šetření škodné události musí být zahájeno bez zbytečného odkladu po oznámení události, se kterou je spojen požadavek na plnění z pojištění. Nemůže-li být skončeno do 3 měsíců po tom, kdy byla pojistiteli pojistná událost oznámena, je pojistitel povinen sdělit osobě, které má vzniknout nebo vzniklo právo na pojistné plnění, důvody, pro které nelze šetření ukončit, a poskytnout na písemné požádání přiměřenou zálohu. Tato lhůta neběží, je-li šetření znemožněno nebo ztíženo z viny oprávněné osoby, pojistníka nebo pojištěného. Pojistné plnění je splatné do patnácti dnů, jakmile pojistitel skončil šetření nutné ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitele plnit.

4. Pojištění se sjednává se spoluúčastí, není-li v pojistné smlouvě výslovně ujednáno, že se sjednává bez spoluúčasti.

5. Pojistitel může pojistné plnění ve smyslu zákona o pojistné smlouvě odmítnout, jestliže příčinou pojistné události byla skutečnost, o které se dozvěděl až po vzniku pojistné události a kterou nemohl zjistit při sjednávání pojištění nebo jeho změně v důsledku úmyslně nebo z nedbalosti nepravdivě zodpovězených písemných dotazů, a jestliže by při znalosti této skutečnosti v době uzavření pojistné smlouvy tuto smlouvu neuzavřel, nebo ji uzavřel za jiných podmínek. Dále může pojistitel odmítnout pojistné plnění v případě, kdy oprávněná osoba uvede při uplatȧování práva na plnění z pojištění vědomě nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje týkající se rozsahu pojistné události nebo podstatné údaje týkající se této oblasti zamlčí. Dnem doručení oznámení o odmítnutí pojistného plnění pojištění zanikne.

6. Náhradu škody platí pojistitel poškozenému; poškozený však právo na pojistné plnění proti pojistiteli nemá, nestanoví-li zvláštní právní předpis nebo pojistná smlouva jinak. Uhradí-li pojištěný škodu, za kterou odpovídá, přímo poškozenému, má proti pojistiteli právo na úhradu vyplacené částky, a to do výše, do které by byl jinak povinen plnit poškozenému pojistitel.

ČLÁNEK VII

Zvláštní piípady plnění

1. Pokud pojištěný postupoval v řízení o náhradě škody před státním

orgánem nebo v rozhodčím řízení v souladu s pokyny pojistitele, náklady tohoto řízení vynaložené pojištěným hradí pojistitel.

2. Plnění podle odst. 1. tohoto článku, včetně pojistného plnění podle článku VI, nesmí v případě pojištění odpovědnosti za škodu přesáhnout limit pojistného plnění podle odst. 1. a 2. článku III části B a v případě pojištění odpovědnosti způsobenou při výkonu povolání limit pojistného plnění podle článku III části C těchto VPP ODO 2011.

ČLÁNEK VIII

Čekací doba

1. Všechna jednotlivá pojištění sjednaná pojistnou smlouvou se v souladu s ustanovením § 3 písm. y) zákona o pojistné smlouvě sjednávají s čekací dobou. Pro všechna jednotlivá pojištění sjednaná pojistnou smlouvou se čekací doba sjednává v délce ode dne počátku pojištění do dne řádného zaplacení první splátky pojistného za všechna jednotlivá pojištění sjednaná pojistnou smlouvou pojistiteli, maximálně však v délce 3 měsíců ode dne počátku pojištěni. Pojistitel není povinen poskytnout pojistné plnění ze škodných událostí nastalých v čekací době.

ČLÁNEK IX

Zachraňovací náklady

1. Zachraȧovacími náklady se rozumí účelně vynaložené náklady na:

a) odvrácení vzniku bezprostředně hrozící pojistné události,

b) zmírnění následků již nastalé pojistné události,

c) odklizení poškozeného pojištěného majetku nebo jeho zbytků, pokud je povinnost toto učinit z hygienických, ekologických či bezpečnostních důvodů.

2. Pojistitel nahradí:

a) zachraȧovací náklady vynaložené na záchranu života nebo zdraví osob max. do výše 30 %,

b) ostatní zachraȧovací náklady max. do výše 10 %, nejvýše však 100 000 Kč,

vždy z horní hranice pojistného plnění stanovené pro předmět pojištění a pojistné nebezpečí, kterého se zachraȧovací náklady týkaly.

3. Výše vyplacené náhrady zachraȧovacích nákladů se do pojistného plnění, které je omezeno horní hranicí, nezapočítává.

ČLÁNEK X

Elektronická komunikace

1. V souladu s ustanovením § 40 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s ustanovením § 7 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě pojistitel a pojistník výslovně deklarují, že veškeré písemné právní úkony týkající se pojištění mohou být učiněny také elektronickými prostředky.

2. Stvrzenou akceptací návrhu pojistné smlouvy, pojistitel a pojistník výslovně sjednávají, že právní úkony pojistitele adresované účastníkům pojištění a učiněné elektronickou poštou se považují za doručené, bez ohledu na to, zda se s jejich obsahem adresát skutečně seznámil, okamžikem, kdy byly doručeny:

a) na e-mailovou adresu účastníka pojištění uvedenou v pojistné smlouvě,

b) na e-mailovou adresu účastníka pojištění sdělenou prokazatelně pojistiteli kdykoliv v době trvání pojištění, tedy do datového prostoru v síti elektronických komunikací přístupného účastníkovi pojištění nebo do koncového elektronického komunikačního zařízení přístupného účastníkovi pojištění, nebo

c) do datového prostoru (do tzv. služby Electronic Bill Presentment and Payment) v internetové aplikaci elektronického bankovnictví Československé obchodní banky, a. s., přístupného účastníkovi pojištění z titulu jeho smluvního vztahu s Československou obchodní bankou, a. s.

3

3. Pojistník akceptací návrhu pojistné smlouvy dává pojistiteli, v souladu s ustanovením § 7 odst. 2 zákona č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti a o změně některých zákonů (zákon o některých službách informační společnosti), ve znění pozdějších předpisů, výslovný souhlas k využití podrobností jeho elektronického kontaktu (v rozsahu podle odst. 2. písm. a) až c) tohoto ustanovení) za účelem šíření obchodních sdělení elektronickými prostředky.

ČLÁNEK XI

Zvláštní ustanovení o formě právních úkonů týkajících se pojištění

1. V souladu s:

– ustanovením § 1 odst. 2 zákona o pojistné smlouvě a

– ustanovením § 2 odst. 3 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů; pojistitel a pojistník výslovně sjednávají, že odchylně od ustanovení § 7 odst. 1 zákona o pojistné smlouvě nemusí mít písemnou formu ty právní úkony týkající se pojištění, které jsou vymezeny v odst. 2. tohoto článku.

2. Písemnou formu nemusí mít právní úkony týkající se pojištění spadající do některé z následujících dvou skupin:

a) Právní úkony vymezené podle svého obsahu.

Písemnou formu nemusí mít právní úkony, které svým věcným obsahem bez ohledu na konkrétní gramatické vyjádření jsou:

– oznámením škodné události ze strany k tomu povinného účastníka pojištění pojistiteli, respektive uplatněním nároku na pojistné plnění,

– sdělením pojistitele oprávněné osobě o výsledcích šetření škodné události nutného ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitele plnit,

– sdělením pojistitele oprávněné osobě o důvodech, pro které nemohlo být šetření škodné události nutné ke zjištění rozsahu povinnosti pojistitele plnit skončeno ve lhůtě stanovené obecně závaznými právními předpisy.

b) Právní úkony pojistníka a pojistitele vymezené podle způsobu, jakým byly učiněny (realizovány).

Písemnou formu nemusí mít právní úkony pojistníka adresované pojistiteli a právní úkony pojistitele adresované pojistníkovi, které jsou učiněny elektronickými prostředky prostřednictvím aplikace (zřízené a provozované pojistitelem a dostupné pojistníkovi prostřednictvím internetových stránek pojistitele) zabezpečeného internetového přístupu, k němuž pojistník obdržel od pojistitele aktivační klíč (dále také jen

„internetová aplikace").

Prostřednictvím internetové aplikace mohou pojistník a pojistitel činit pouze takové právní úkony týkající se pojištění, které tato aplikace v čase učinění právního úkonu technologicky umožȧuje. Aktivačním klíčem se pro účely pojištění sjednaného podle těchto VPP ODO 2011 rozumí číselný nebo alfanumerický kód doručený pojistitelem pojistníkovi, jehož správné zadání je nepřekročitelnou technologickou podmínkou každého jednotlivého přístupu do internetové aplikace. Je-li prostřednictvím internetové aplikace učiněn jakýkoliv právní úkon adresovaný pojistiteli za použití aktivačního klíče, má se za to, že tento právní úkon činil pojistník. Datem doručení právního úkonu učiněného pojistníkem prostřednictvím internetové aplikace pojistiteli se pro účely pojištění sjednaného podle těchto VPP ODO 2011 rozumí zobrazení obsahu právního úkonu pojistníka v internetové aplikaci na straně pojistitele, které pojistitel pojistníkovi elektronicky prostřednictvím této aplikace potvrdí.

ČLÁNEK XII

Společná ustanovení

1. Právní úkony, které se týkají pojištění, musí být učiněny písemně

a v českém jazyce s výjimkou sjednanou pro formu právních úkonů v této části VPP ODO 2011 v článku XI.

2. Písemná podání účastníků pojištění jsou účinná dnem jejich doručení adresátovi. Pokud nejsou písemnosti pojistitele doručeny účastníku pojištění proto, že je odmítl převzít, považují se za doručené dnem, kdy bylo jejich převzetí odmítnuto. V případě vrácení zásilky poštou zpět pojistiteli po uplynutí lhůty pro převzetí stanovené poštovními podmínkami držitele poštovní licence je dnem doručení písemnosti poslední den stanovené lhůty. V případě vrácení zásilky poštou zpět pojistiteli, aniž by zásilka byla adresátovi uložena (např. v případech, kdy vůbec neexistuje adresa uvedená na zásilce nebo kdy na adrese uvedené na zásilce je adresát zcela neznámý atd.), je dnem doručení písemnosti den vrácení zásilky zpět pojistiteli.

3. Pojistná smlouva a pojištění v ní sjednaná se řídí českým právním řádem.

4. Smluvní strany si mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od VPP ODO 2011, pokud to VPP ODO 2011 výslovně nezakazují.

5. Tyto VPP ODO 2011 nabývají účinnosti dne 1. října 2011.

ČÁST B

POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU

ČLÁNEK I

Rozsah pojištění

1. Pojištění se sjednává pro případ právním předpisem stanovené odpovědnosti pojištěného nebo spolupojištěných osob (dále jen

„pojištěný") za škodu, kterou způsobil jinému:

a) na zdraví, usmrcením,

b) na věci jejím poškozením, zničením nebo pohřešováním,

c) ve formě následné finanční škody.

2. Pojištění odpovědnosti za škodu se vztahuje na škodu způsobenou jinému:

a) v souvislosti s vlastnictvím budovy, stavby, bytu, u kterých je pojištěný v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník nebo spoluvlastník, které mají méně než 4 bytové jednotky a které nejsou určeny výhradně k jiným účelům než k bydlení nebo v souvislosti se správou či nájmem budovy, stavby nebo bytu, které mají méně než 4 bytové jednotky a které nejsou určeny výhradně k jiným účelům než k bydlení

b) v souvislosti s vlastnictvím budovy, stavby nebo bytu ve výstavbě, u kterých je pojištěný v katastru nemovitosti zapsán jako vlastník nebo spoluvlastník, s výjimkou škod na zdraví a usmrcením osob vzniklých na či v rozestavěné budově, stavbě nebo bytu nebo na stavebním pozemku, na kterém tato rozestavěná budova, stavba nebo byt stojí,

c) provozem domácnosti pojištěného a jejího zařízení,

d) v příčinné souvislosti s rekreačním sportem,

e) v příčinné souvislosti s cyklistikou,

f) použitím osob, jimž pojištěný svěřil opatrování nebo běžnou údržbu domácnosti, a to při výkonu této činnosti,

g) psem, kočkou a hospodářským zvířetem, jehož chov neslouží k výdělečným účelům,

h) další činností v běžném občanském životě.

ČLÁNEK II

Výluky z pojištění

1. Pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou:

a) převzetím odpovědnosti nad rámec stanovený právními předpisy,

b) sesedáním půdy, sesouváním půdy, erozí, v důsledku poddolování nebo průmyslového odstřelu,

c) jadernou energií, zářením všeho druhu a radioaktivní kontaminací, působením elektromagnetických polí,

4

d) znečištěním vzniklým v souvislosti s budováním studen, šachet či štol; postupným znečišťováním životního prostředí, znečištěním životního prostředí nastalým před vznikem škodné události (staré zátěže), jednáním pojištěného, jehož důsledkem je uložení majetkových sankcí poškozenému v důsledku znečištění životního prostředí pojištěným. Pojistitel dále nehradí náklady spojené s vyčištěním nebo dekontaminací v souvislosti s neoprávněným používáním zápalných, otravných, výbušných nebo jiných životu nebezpečných látek,

e) druhy zvířat vyžadujícími zvláštní péči,

f) zvířaty pojištěného, která způsobí škodu vlastníkovi nebo opatrovateli zvířete,

g) na věcech, které nejsou ve vlastnictví pojištěného, ale pojištěný s nimi nikoliv po právu nakládá jako s věcmi vlastními,

h) na věcech, které pojištěný dodal jinému, pokud ke škodě došlo proto, že dodané věci byly vadné jakosti,

i) pohřešováním movitých věcí, které nejsou ve vlastnictví pojištěného, byly však pojištěnému zapůjčeny nebo je užívá z jiného právního důvodu,

j) poškozením nebo zničením následujících užívaných věcí: motorových vozidel, přívěsů, jakýchkoli plavidel, letadel, sportovních létajících zařízení, sněžných a vodních skůtrů,

k) formaldehydem, azbestem, skelnou vatou, toxickými plísněmi,

l) při profesionální sportovní činnosti nebo veškeré přípravě k ní,

m) při provozování nebo řízení motorového plavidla nebo nemotorového plavidla, k jehož vedení je požadován průkaz plavební způsobilosti; při provozu nebo řízení letadla,

n) poskytnutím služby prostřednictvím sítě Internet,

o) zničením, poškozením nebo pohřešováním záznamů na zvukových, obrazových a datových nosičích,

p) v příčinné souvislosti s válečnými událostmi, teroristickými a jinými akty jako jsou vzpoury, povstání, hromadné násilné nepokoje, násilná jednání motivovaná politicky, sociálně, ideologicky, nábožensky nebo způsobenou zásahem státní či úřední moci a v příčinné souvislosti s nimi,

q) následkem požití alkoholu nebo návykových látek,

r) zavlečením nebo rozšířením nakažlivé choroby lidí, zvířat nebo plodin, přenosem viru HIV,

s) z přepravních smluv,

t) vlastnictvím, držbou nebo používáním zbraní,

u) z výkonu práva myslivosti, včetně škod způsobených loveckým psem,

v) pojištěným jako podnikatelem při jeho podnikání,

w) pojištěným jako zaměstnavatelem jeho zaměstnanci podle pracovněprávních předpisů,

x) při plnění pracovních úkolů v pracovněprávních vztazích nebo v přímé souvislosti s nimi, za něž pojištěný odpovídá svému zaměstnavateli.

2. Pojištění se dále nevztahuje na odpovědnost za škodu, za níž pojištěný odpovídá osobě, která je v relevantním vztahu k pojištěnému.

3. Pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou v souvislosti s činností, vztahem nebo postavením pojištěného, u nichž (míněny činnost, vztah nebo postavení):

a) obecně závazný předpis ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu a sjednat pojištění odpovědnosti za škodu (povinné pojištění), bez ohledu na to, zda je tato povinnost uložena pojištěnému nebo jiné osobě odlišné od pojištěného,

b) pojištění odpovědnosti za škodu vzniká na základě skutečnosti stanovené obecně závazným právním předpisem (zákonné pojištění) nebo

c) je škoda v souvislosti s nimi způsobená poškozenému reparována jinými veřejnoprávními instituty (např. úrazovým pojištěním atd.).

4. Z pojištění nevzniká nárok na plnění v případě jakékoliv náhrady škody přisouzené soudem Spojených států amerických nebo

Kanady nebo v případě jakékoliv náhrady škody přisouzené na základě jurisdikce Spojených států amerických nebo Kanady.

ČLÁNEK III

Pojistné plnění

1. Pojistné plnění za jednu pojistnou událost, včetně nákladů uvedených v článku VII části A VPP ODO 2011, nesmí přesáhnout limity pojistného plnění sjednané v pojistné smlouvě. To platí i pro součet všech pojistných plnění za sériovou pojistnou událost. Na pojistném plnění za více pojistných událostí tvořících sériovou pojistnou událost se pojištěný podílí jen jednou spoluúčastí, bez ohledu na počet pojistných událostí v sériové pojistné události.

2. Součet pojistných plnění vyplacených za pojistné události nastalé v průběhu jednoho pojistného roku (je-li pojištění sjednáno na dobu kratší, v průběhu doby trvání pojištění) nesmí přesáhnout dvojnásobek limitu pojistného plnění sjednaného v pojistné smlouvě.

ČLÁNEK IV

Územní platnost pojištění

1. Pojištění se vztahuje na pojistné události, které nastaly na území České republiky.

2. Pojištění odpovědnosti uvedené v článku I odst. 2. písm. c) až h) této části VPP ODO 2011 se vztahuje i na škodné události, které nastaly při přechodném pobytu pojištěného mimo území České republiky, pokud k nim došlo na území Evropy (platí hledisko geografické).

ČÁST C

POJIŠTĚNÍ ODPOVĚDNOSTI ZA ŠKODU ZPŮSOBENOU PȦI VÝKONU POVOLÁNÍ

ČLÁNEK I

Rozsah pojištění

1. Pojištění se sjednává pro případ právním předpisem stanovené obecné odpovědnosti pojištěného, coby zaměstnance, za škodu způsobenou zaměstnavateli při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním:

a) na zdraví, usmrcením,

b) na věci jejím poškozením nebo zničením,

c) ve formě finanční škody.

2. Odpovědnost zaměstnance je dána příslušnými ustanoveními zákona č. 262/2006 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP"), a s ním souvisejícími obecně závaznými právními předpisy nebo obdobným právním předpisem (např. pro osoby ve služebním poměru).

ČLÁNEK II

Výluky z pojištění

1. Pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou:

a) převzetím odpovědnosti nad rámec stanovený právními předpisy,

b) sesedáním půdy, sesouváním půdy, erozí, v důsledku poddolování nebo průmyslového odstřelu,

c) jadernou energií, zářením všeho druhu a radioaktivní kontaminací, působením elektromagnetických polí,

d) formaldehydem, azbestem,

e) znečištěním vzniklým v souvislosti s budováním studen, šachet či štol; postupným znečišťováním životního prostředí, znečištěním životního prostředí nastalým před vznikem škodné události (staré zátěže), jednáním pojištěného, jehož důsledkem je uložení majetkových sankcí poškozenému v důsledku znečištění životního prostředí pojištěným. Pojistitel dále nehradí náklady spojené s vyčištěním nebo dekontaminací v souvislosti s neoprávněným používáním

5

zápalných, otravných, výbušných nebo jiných životu nebezpečných látek,

f) v souvislosti s vlastnictvím nebo používáním zbraní,

g) na věcech, které pojištěný užívá protiprávně,

h) zavlečením nebo rozšířením nakažlivé choroby lidí, zvířat nebo rostlin,

i) viry, hackerstvím, nefunkčností softwaru, poskytováním hromadného zpracování dat a internetových služeb,

j) následkem požití alkoholu nebo návykových látek,

k) schodkem na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat,

l) vadnou manuální prací při montážích, opravách, úpravách a stavebních pracích, pokud škoda vznikla pouze zaměstnavateli, aniž by náhradu škody na zaměstnavateli nárokovala jiná osoba,

m) vyrobením zmetku,

n) chybným zaměřením věcí,

o) pochybením při ekonomických nebo nákladových kalkulacích s výjimkou škod způsobených při účetní, daȧové nebo auditorské činnosti,

p) dodáním chybných nebo neúplných podkladů či informací určených pro jakékoliv řízení podle obecně závazných právních předpisů upravujících veřejné zakázky nebo koncesní řízení, pro jakékoliv výběrové nebo jemu obdobné řízení (bez ohledu na to, zda je realizováno fyzickou či právnickou osobou, a bez ohledu na to, zda je realizováno právnickou osobou soukromého či veřejného práva) nebo pro jakoukoliv žádost o dotace, granty či jakoukoliv jinou formu finanční podpory (bez ohledu na to, zda poskytovatelem dotace, grantu či jiné formy finanční podpory je fyzická nebo právnická osoba, a bez ohledu na to, zda poskytovatelem dotace, grantu či jiné formy finanční podpory je právnická osoba soukromého či veřejného práva),

q) ztrátou svěřených předmětů,

r) uložením majetkových sankcí zaměstnavateli v důsledku jednání pojištěného, s výjimkou sankcí uložených v souvislosti s výpočtem a poukazy daní a poplatků nebo pojistného na veřejné pojištění (zdravotní, sociální apod.).

s) prodlením se splněním zákonné nebo smluvní povinnosti spočívajícím v tom, že pojištěný nesplnil svou zákonnou nebo smluvní povinnost včas,

t) na movitých věcech svěřených pojištěnému nebo užívaných pojištěným k výkonu práce, pokud ke škodě došlo zanedbáním předepsané obsluhy nebo údržby,

u) v příčinné souvislosti s válečnými událostmi, teroristickými a jinými akty jako jsou vzpoury, povstání, hromadné násilné nepokoje, násilná jednání motivovaná politicky, sociálně, ideologicky, nábožensky nebo způsobenou zásahem státní či úřední moci a v příčinné souvislosti s nimi,

v) na pneumatikách, discích kol a přepravovaných věcech, s výjimkou škod vzniklých při dopravní nehodě šetřené policií,

w) v souvislosti s řízením dopravního prostředku zaměstnavatele.

2. Pojištění se nevztahuje na odpovědnost za škodu způsobenou v souvislosti s činností, vztahem nebo postavením pojištěného, u nichž (míněny činnost, vztah nebo postavení):

a) obecně závazný předpis ukládá povinnost uzavřít pojistnou smlouvu a sjednat pojištění odpovědnosti za škodu (povinné pojištění), bez ohledu na to, zda je tato povinnost uložena pojištěnému nebo jiné osobě odlišné od pojištěného, s výjimkou odpovědnosti za škodu způsobenou činností, která je předmětem tohoto pojištění,

b) pojištění odpovědnosti za škodu vzniká na základě skutečnosti stanovené obecně závazným právním předpisem (zákonné pojištění) nebo

c) u nichž je škoda v souvislosti s nimi způsobená poškozenému reparována jinými veřejnoprávními instituty (např. úrazovým pojištěním atd.).

3. Pojištění se dále nevztahuje na odpovědnost za škodu, za níž pojištěný odpovídá osobě, která je v relevantním vztahu k pojištěnému.

4. Z pojištění nevzniká nárok na plnění v případě jakékoliv náhrady škody přisouzené soudem Spojených států amerických nebo Kanady nebo v případě jakékoliv náhrady škody přisouzené na základě jurisdikce Spojených států amerických nebo Kanady.

ČLÁNEK III

Pojistné plnění

1. Pojistné plnění z jedné pojistné události, včetně nákladů uvedených v článku VII části A VPP ODO 2011, nesmí přesáhnout limit pojistného plnění sjednaný v pojistné smlouvě. To platí i pro součet všech pojistných plnění za sériovou pojistnou událost. Na pojistném plnění za více pojistných událostí tvořících sériovou pojistnou událost se pojištěný podílí jen jednou spoluúčastí, bez ohledu na počet pojistných událostí v sériové pojistné události.

2. Součet pojistných plnění vyplacených za pojistné události nastalé v průběhu jednoho pojistného roku (je-li pojištění sjednáno na dobu kratší, v průběhu doby trvání pojištění), nesmí přesáhnout limit pojistného plnění sjednaný v pojistné smlouvě.

ČLÁNEK IV

Územní platnost pojištění

1. Pojištění se vztahuje na pojistné události, které nastaly na území celého světa.

ČÁST D VÝKLAD POJMŮ

1. Běžné pojistné je pojistné stanovené za pojistné období.

2. Budovou se rozumí trvalá stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi s nejméně dvěma prostorově uzavřenými samostatnými užitkovými prostory, s výjimkou hal (např. rodinný dům, chata, chalupa).

3. Bytem se rozumí místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení (např. byt v bytovém, panelovém nebo činžovním domě), vyjma střechy a společných prostor, které jsou volně přístupné nebo pod společným uzamčením.

4. Domácností se rozumí soubor věcí movitých a v bytech také stavební součásti bytu pořízené pojištěným.

5. Dopravním prostiedkem se rozumí zařízení, které je určeno pro dopravu osob nebo věcí po zemi, ve vzduchu, na vodě nebo pod zemí (včetně vysokozdvižných, nízkozdvižných, paletovacích, plošinových vozíků, jeřábů, tahačů, vlaků, tramvají, letadel, plavidel, metra, apod.).

6. Xxxxxx zvíiat vyžadujícím zvláštní péči se ve smyslu zákona č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších předpisů, rozumí druh zvířete v zájmovém chovu, který vzhledem ke svým biologickým vlastnostem má zvláštní nároky na zacházení, umístění, krmení, napájení, případně ošetřování.

7. Finanční škodou se rozumí škoda nastalá v majetkové sféře poškozeného, jemuž pojištěný za škodu odpovídá, a způsobená jinak než na zdraví nebo usmrcením nebo na věci jejím poškozením, zničením či pohřešováním.

8. Hospodáiským zvíietem se rozumí kůȧ, tur domácí, ovce, koza, prase, králík a drůbež.

9. Následnou finanční škodou se rozumí škoda nastalá v majetkové sféře poškozeného, jemuž pojištěný za škodu odpovídá, způsobená jinak než na zdraví nebo usmrcením nebo na věci jejím poškozením, zničením či pohřešováním, pokud tato škoda vznikla v příčinné souvislosti s jí předcházející škodou na zdraví nebo usmrcením nebo na věci, bez ohledu na to, zda předcházející škoda na zdraví nebo usmrcením nebo na věci vznikla jiné osobě než poškozenému, kterému pojištěný za škodu odpovídá.

6

10. Nefunkční software je software, který z části nebo zcela nesplȧuje požadavky, na základě kterých příp. pro které byl vytvořen.

11. Objednanou činností se rozumí zejména zpracování, oprava, úprava, prodej, úschova nebo poskytnutí odborné činnosti.

12. Odpovědností pievzatou nad rámec stanovený právními piedpisy se rozumí odpovědnost za škodu převzatá ve větším rozsahu, než stanoví obecně závazný právní předpis, odpovědnost za škodu převzatá v případě, kdy ji obecně závazný právní předpis nestanoví nebo odpovědnost za škodu vyplývající z porušení závazku převzatého nad rámec dispozitivního právního ustanovení.

13. Oprávněnou osobou je osoba, které v důsledku pojistné události vznikne právo na pojistné plnění. Oprávněnou osobou je pojištěný.

14. Xxxxxx, která je v relevantním vztahu k pojištěnému, se rozumí:

a) příbuzný pojištěného v řadě přímé, sourozenec či manžel pojištěného nebo partner pojištěného ve smyslu zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů;

b) společník, akcionář nebo člen pojištěného s podílem (ve smyslu ustanovení § 61 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, ve znění pozdějších předpisů) ve výši 50 % a vyšším;

c) statutární orgán pojištěného nebo člen statutárního orgánu pojištěného.

15. Poddolováním se rozumí lidská činnost spočívající v hloubení podzemních štol, šachet, tunelů a obdobných podzemních staveb.

16. Xxxxxxxxxxxx se rozumí stav, kdy poškozený ztratil nezávisle na své vůli možnost s věcí disponovat.

17. Pojistná doba je doba, na kterou bylo sjednáno pojištění. U pojištění na dobu neurčitou je vymezena pouze počátkem pojištění.

18. Pojistné období je časové období dohodnuté v pojistné smlouvě, za které se platí běžné pojistné. Pojistným obdobím je jeden pojistný rok.

19. Pojistník je fyzická nebo právnická osoba, která uzavřela s pojistitelem pojistnou smlouvu a je povinna platit pojistné. Pojistník nemusí být totožný s pojištěným.

20. Pojistným plněním se pro účely pojištění sjednaného podle těchto VPP ODP 2011 rozumí suma pojistných plnění, na která vznikl oprávněným osobám nárok za pojistné události nastalé ve všech pojištěních podle těchto VPP ODO 2011 sjednaných všemi pojistníky u pojistitele a která (míněna pojistná plnění) byla za tyto pojistné události pojistitelem vyplacena.

21. Pojistný rok je časový interval, který začíná v 00 hod. dne označeného v pojistné smlouvě jako počátek pojištění a končí uplynutím 365 kalendářních dnů (v případě přestupného roku 366 kalendářních dnů) od počátku pojištění.

22. Pojištěný je fyzická nebo právnická osoba, na jejíž odpovědnost za škodu se pojištění vztahuje.

23. Postupné znečišíování životního prostiedí (škoda vzniklá postupně) – za škodu vzniklou postupně se považuje:

– škoda nebo její část způsobená bezprostřední příčinou, jež působila déle než 72 hodin,

– škoda způsobená fyzikálními, chemickými, popřípadě biologickými vlivy provozu na okolí při jeho běžném standardním chodu či průběhu, nebo

– škoda vzniklá v důsledku toho, že pojištěný nebo osoby pro něj činné porušily povinnost stanovenou ustanovením § 415 zákona č. 40/1964 Sb. občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (zejména tím, že před vznikem škody nepřijaly potřebná opatření k zamezení vzniku škody, ačkoliv o nebezpečí jejího vzniku vzhledem k okolnostem a svým osobním poměrům vědět měly a mohly, nebo tím, že po vzniku škody nepřijaly potřebná opatření k zamezení zvětšování škody již vzniklé).

24. Poškozením věci se rozumí změna stavu věci, kterou lze objektivně odstranit opravou nebo taková změna stavu věci, kterou objektivně

není možno odstranit opravou, přesto však je věc použitelná k původnímu účelu.

25. Profesionální sportovní činností se rozumí sportovní činnost vykonávaná pojištěným za úplatu, bez ohledu na typ právního vztahu, jenž je titulem vzniku nároku pojištěného na úplatu (pracovněprávní vztah, obchodně právní vztah atd.).

26. Piedepsaným pojistným se pro účely pojištění sjednaného podle těchto VPP ODO 2011 rozumí suma běžného pojistného za všechna pojištění podle těchto VPP ODO 2011 sjednaná všemi pojistníky u pojistitele.

27. Rezervou na pojistná plnění se pro účely pojištění sjednaného podle těchto VPP ODO 2011 rozumí suma rezervy na pojistná plnění stanovená pojistitelem ve smyslu ustanovení § 61 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů, a vztahující se ke všem pojištěním podle těchto VPP ODO 2011 sjednaným všemi pojistníky u pojistitele.

28. Xxxxxxx pojistná událost je více spolu souvisejících pojistných událostí, které vyplývají přímo nebo nepřímo ze stejné příčiny např. zdroje, události, okolnosti, závady.

29. Sesedáním půdy se rozumí klesání zemského povrchu směrem do centra Země v důsledku působení přírodních sil nebo lidské činnosti.

30. Sesouváním půdy se rozumí pohyb hornin z vyšších poloh svahu do nižších, ke kterému dochází působením zemské tíže nebo lidské činnosti při porušení rovnováhy svahu.

31. Škodným poměrem se pro účely pojištění sjednaného podle těchto VPP ODO 2011 rozumí poměr, vyjádřený v procentech, mezi

– pojistným plněním a rezervou na pojistná plnění, v čitateli, a

– předepsaným pojistným, ve jmenovateli,

ze všech pojištění podle těchto VPP ODO 2011 sjednaných všemi pojistníky u pojistitele.

32. Spolupojištěnou osobou se rozumí fyzické osoby, které spolu s pojištěným trvale žijí v jedné domácnosti a společně uhrazují náklady na své potřeby ve smyslu § 115 Občanského zákoníku.

33. Spoluúčast je dohodnutá finanční částka, kterou se pojištěný podílí na pojistném plnění. Stanoví se pevnou částkou, procentem nebo jejich kombinací nebo může být případně vyjádřena i jiným způsobem.

34. Stavbou se rozumí veškerá stavební díla, která vznikají stavební nebo montážní technologií, bez zřetele na jejich stavebně technické provedení, použité stavební výrobky, materiály a konstrukce, na účel využití a dobu trvání.

35. Škodná událost je skutečnost, ze které vznikla škoda a která by mohla být důvodem vzniku práva na pojistné plnění.

36. Škodou na zdraví se rozumí úraz nebo nemoc. Za vznik úrazu se považuje okamžik, kdy došlo k náhlému, krátkodobému a násilnému působení zevních vlivů, které způsobily poškození zdraví. Za vznik nemoci se považuje okamžik, který je jako vznik nemoci lékařsky doložen.

37. Užíváním věci se rozumí stav, kdy pojištěný má věc movitou nebo nemovitou podle práva ve svém užívání (nikoliv vlastnictví) a je oprávněný využívat její užitné vlastnosti.

38. Věcí movitou se rozumí všechny věci, které nejsou věcmi nemovitými.

39. Věcí nemovitou se rozumí pozemek a stavba spojená se zemí pevným základem (např. budova nebo byt).

40. Za zmetek se považuje věc, jejíž parametry neodpovídají předepsaným parametrům nebo nezaručuje vlastnosti, které lze od ní oprávněně očekávat, nebo nemůže sloužit předpokládanému účelu.

41. Zničením věci se rozumí změna stavu věci, kterou objektivně není možno odstranit opravou, a proto věc již nelze dále používat k původnímu účelu. Za zničení se považuje i takové poškození, které sice lze odstranit opravou, ale náklady na tuto opravu by přesáhly částku odpovídající nákladům na znovupořízení dané věci.

7

8