Úřad průmyslového vlastnictví Praha 2008
Mezinárodní patentové třídění
Deváté vydání (2009) Základní úroveň (Core level)
Svazek 2 Sekce C
Chemie; Hutnictví
Úřad průmyslového vlastnictví
Tato publikace devátého vydání Mezinárodního patentového třídění (2009) představuje český překlad anglického textu základní úrovně (core level) jeho platné verze, vypracované na základě Štrasburské smlouvy o Mezinárodním patentovém třídění (z roku 1971). Toto vydání Mezinárodního patentového třídění je výsledkem revize předcházejícího sedmého vydání a reformy MPT, provedené v letech 1999 až 2005 Výborem expertů, ustaveným na základě shora zmiňované Štrasburské dohody. Deváté vydání Mezinárodního patentového třídění (2009) nabývá účinnost dnem 1. ledna 2009.
Veškerá práva vyhrazena. Žádná část této publikace nesmí být bez předchozího svolení majitele autorských práv žádnou formou a ani žádnými prostředky (elektronicky, mechanicky, fotokopírováním nebo jiným způsobem záznamu) reprodukována.
Úřad průmyslového vlastnictví Praha 2008
ZÁKLADNÍ INFORMACE O REFORMĚ MPT
Během této reformy, jejíž základní etapa byla provedena v období let 1999 až 2005, byly do Mezinárodního patentového třídění (dále MPT) zavedeny následující hlavní změny:
(a) rozdělení MPT na dvě úrovně, základní úroveň (core level) a rozšířenou úroveň (advanced level), tak, aby lépe vyhovovalo potřebám různých skupin uživatelů;
(b) zavedení odlišných metod revidování uvedených dvou úrovní MPT, a to tříletý revizní cyklus pro základní úroveň a průběžná revize pro rozšířenou úroveň;
(c) přetřiďování patentových dokumentů při každé revizi MPT podle příslušných změn základní a rozšířené úrovně;
(d) zavedení doplňujících informací vysvětlujících nebo podrobněji objasňujících třídící znaky, jako například definic zatřídění, strukturních chemických vzorců a grafických znázornění, do elektronické úrovně MPT;
(e) přehodnocení a případné zrevidování obecných zásad třídění a pravidel zatřiďování.
Je žádoucí, aby úřady průmyslového vlastnictví zatřiďovaly své zveřejňované patentové dokumenty buď v základní úrovni nebo v rozšířené úrovni. Základní úroveň představuje relativně nevelkou a neměnnou část osmého vydání MPT. Základní úroveň obsahuje kolem 20 000 znaků v hierarchicky vyšších úrovních MPT: sekce, třídy, podtřídy, hlavní skupiny a, v některých oblastech techniky, podskupiny s nízkým počtem teček. Revizní změny se do základní úrovně MPT zavádí s každým jeho novým vydáním. Základní úroveň MPT je určena pro zatřiďování národních patentových sbírek obsahujících patentové dokumenty vydávané/zveřejňované malými a středně velkými úřady průmyslového vlastnictví.
Rozšířená úroveň zahrnuje základní úroveň a další podrobnější členění znaků základní úrovně. Rozšířená úroveň osmého vydání MPT obsahuje kolem 70 000 znaků. Revizní změny rozšířené úrovně se připravují ve zrychlené proceduře a průběžně se do této rozšířené úrovně zavádí. Rozšířená úroveň je určená pro zatřiďování velkých patentových sbírek, které jsou součástí minimální dokumentace PCT a pro použití velkými patentovými úřady.
Podrobnější informace o reformě MPT obsahuje Návod k MPT (Svazek 5 této publikace), zejména pak odstavce 11 až 13, 29 až 32, 44 až 52 tohoto Návodu.
Tato tištěná publikace devátého vydání MPT (2009) obsahuje pouze základní úroveň MPT. Úplné vydání MPT zahrnující základní i rozšířenou úroveň, jakož i shora uvedené doplňující údaje, je k dispozici na internetu na WIPO IPC Web site (xxx.xxxx.xxx/xxxxxxxxxxxxxx/xxx).
INFORMACE PRO UŽIVATELE
1. Jako součást Mezinárodního patentového třídění (MPT) se vydává Návod k MPT (Díl 5 této publikace), který objasňuje uspořádání, užití znaků, obecné zásady, pravidla a aplikaci MPT.
2. Ve snaze pomoci uživateli je text třídění uzpůsoben tak, aby poskytoval některé informace týkající se druhu změn v něm provedených oproti předchozím vydáním.
3. V tomto vydání třídění byla použita následující označení:
(a) Text psaný kurzívou znamená, že příslušný záznam je vzhledem k osmému vydání buď:
(i) nový, nebo
(ii) byl změněný (ve znění nebo v hierarchické struktuře) tak, že došlo k ovlivnění rozsahu jedné nebo více skupin.
Za záznamem psaným kurzívou je v hranaté závorce uvedená arabská číslice 9 (viz odst. (b) dále).
(b) Arabská číslice v hranaté závorce (např. [4] nebo [8]) na konci záznamu označuje vydání třídění, v němž byl tento záznam vzhledem k předchozímu vydání buď:
(i) nový, nebo
(ii) změněný (ve znění nebo v hierarchické struktuře) tak, že došlo k ovlivnění rozsahu jedné nebo více skupin.
(c) Za jedním a týmž záznamem mohou být v hranatých závorkách uvedeny dvě nebo více arabských číslic (např. [4,7] nebo [2,4,8].
(d) Znaky osmého vydání, které nejsou v této publikaci uvedeny, jsou buď součástí platné verze rozšířené úrovně MPT nebo byly zrušeny. Informace týkající se těchto znaků jsou k dispozici na internetu na WIPO IPC Web site (xxx.xxxx.xxx/xxxxxxxxxxxxxx/xxx).
Sekce C - CHEMIE; HUTNICTVÍ
OBSAH
Podsekce: CHEMIE
C 01 B Nekovové prvky; Jejich sloučeniny 13
C 01 C Xxxxxxx; Xxxx; Jejich xxxxxxxxxx 00
C 01 D Sloučeniny alkalických kovů, tj. lithia, sodíku, draslíku, rubidia, cesia nebo francia 16
C 01 F Sloučeniny kovů - berylia, hořčíku, hliníku, vápníku, stroncia, barya, radia, thoria nebo kovu vzácných zemin 16
C 01 G Sloučeniny kovů, které nejsou obsaženy v podtřídách C 01 D nebo C 01 F 17
C 02 ÚPRAVA VODY, PRŮMYSLOVÝCH A MĚSTSKÝCH ODPADNÍCH VOD NEBO KALŮ 20
C 02 F Čištění vody, průmyslových a městských odpadních vod nebo kalů 20
C 03 SKLO; MINERÁLNÍ NEBO STRUSKOVÁ VLNA 23
C 03 B Výroba, tvarování nebo další zpracování 23
C 03 C Chemické složení skel, glazur nebo skelných smaltů; Povrchová úprava skla; Povrchová úprava vláken ze skla, minerálů nebo strusky; Spojování skla se sklem nebo s jinými
C 04 CEMENTY; BETONY; UMĚLÝ KÁMEN; KERAMICKÉ MATERIÁLY;
C 04 B Vápno; Pálená magnesie; Struska; Xxxxxxx; Jejich směsi, např. malty, betony nebo podobné stavební materiály; Umělý kámen; Keramické materiály; Žáruvzdorné hmoty;
C 05 UMĚLÁ HNOJIVA; JEJICH PŘÍPRAVA 33
C 05 D Anorganická hnojiva neuvedená v C 05 B, C 05 C; Hnojiva produkující oxid uhličitý 34
C 05 F Organická hnojiva neuvedená v C 05 B, C 05 C, např. hnojiva z odpadových
C 05 G Směsi hnojiv, náležejících k různým podtřídám C 05; Směsi jednoho nebo více hnojiv s materiály, jež nemají specifický hnojivý účinek, např. pesticidy, půdní zlepšovače,
smáčedla; Hnojiva charakterizované svým tvarem 35
C 06 B Výbušniny nebo termické směsi; Jejich příprava; Použití jednotlivých látek jako výbušnin 36
C 06 C Detonační nebo roznětné zařízení; Zápalnice; Chemické zažehovače; Pyroforické směsi 37
C 06 D Prostředky pro vyvíjení kouře nebo mlhy; Směsi pro plynový útok; Výroba výbušného
nebo pohonného plynu (chemická část) 37
C 06 F Zápalky; Výroba zápalek 37
C 07 B Obecné metody organické chemie nebo příslušná zařízení 39
C 07 C Acyklické a karbocyklické sloučeniny 41
C 07 D Heterocyklické sloučeniny 51
C 07 F Acyklické, karbocyklické nebo heterocyklické sloučeniny, které obsahují jiné prvky
než uhlík, vodík, halogen, kyslík, dusík, síru, selen nebo telur 62
C 07 G Sloučeniny neznámé konstituce 63
C 07 H Cukry; Jejich deriváty; Nukleosidy; Nukleotidy; Nukleové kyseliny 63
C 08 ORGANICKÉ MAKROMOLEKULÁRNÍ SLOUČENINY; JEJICH VÝROBA
NEBO CHEMICKÉ ZPRACOVÁNÍ; SMĚSI NA NICH ZALOŽENÉ 70
C 08 B Polysacharidy; Jejich deriváty 70
C 08 C Zpracování a chemická modifikace kaučuku 71
C 08 F Makromolekulární sloučeniny, které se získají reakcemi, na kterých se podílejí
výhradně nenasycené vazby typu uhlík-uhlík 71
C 08 G Makromolekulární sloučeniny, které se získají jinak, než reakcemi, na kterých
se podílejí výhradně nenasycené vazby typu uhlík-uhlík 78
C 08 H Deriváty přírodních makromolekulárních sloučenin 80
C 08 J Zpracování; Obecné postupy směšování; Dodatečné zpracování; Dodatečné
zpracování nezahrnuté v podtřídách C 08 B, C 08 C, C 08 F, C 08 G 80
C 08 K Použití anorganických nebo nemakromolekulárních organických látek jako přísad 81
C 08 L Hmoty na bázi makromolekulárních sloučenin 82
C 09 BARVIVA; NÁTĚROVÉ HMOTY; LEŠTIDLA; PŘÍRODNÍ PRYSKYŘICE;
LEPIDLA; RŮZNĚ SMĚSI; RŮZNÉ POUŽITÍ LÁTEK 87
C 09 B Organická barviva nebo s nimi úzce související sloučeniny pro výrobu barviv;
Mořidla; Barviva srážená na substrátu 87
C 09 C Úprava anorganických látek, kromě vláknitých plnidel, vedoucí ke zvýšení
jejich pigmentačních nebo plnicích schopností 89
C 09 D Nátěrové hmoty, např. nátěrové barvy, fermeže, laky; Vyplňovací hmoty; Chemické odstraňovače nátěru nebo inkoustu; Inkousty; Korekturní tekutiny; Mořidla na dřevo;
Pasty nebo pevné látky k barvení nebo potiskování; Použití látek pro tyto účely 90
C 09 F Přírodní pryskyřice; Šelaková politura; Vysychavé oleje; Sušidla; Terpentin 96
C 09 G Leštidla jiná než šelaková politura; Lyžařské vosky 97
C 09 H Příprava klihovkové hmoty nebo želatiny 97
C 09 J Lepidla; Lepicí postupy obecně (nemechanická část); Lepicí postupy jinde neuvedené;
Použití materiálů jako lepidel 97
C 09 K Materiály pro různé použití jinde neuvedené, Aplikace materiálů jinde neuvedené 103
C 10 NAFTOVÝ, PLYNÁRENSKÝ NEBO KOKSÁRENSKÝ PRŮMYSL; TECHNICKÉ
PLYNY OBSAHUJÍCÍ OXID UHELNATÝ; PALIVA; MAZADLA; RAŠELINA 106
C 10 B Suchá destilace uhlíkatých látek při výrobě plynu, koksu, dehtu nebo podobně materiálů 106
C 10 C Zpracování dehtu, smoly, asfaltu, bitumenu; Surový dřevný ocet 107
C 10 F Sušení nebo zpracování rašeliny 108
C 10 G Krakování uhlovodíkových olejů; Výroba kapalných uhlovodíkových směsí, např. destruktivní hydrogenací, oligomerizací polymerizací; Získávání
uhlovodíkových olejů z olejnaté břidlice, olejnatého písku, nebo plynu; Rafinované
směsi sestávající hlavně z uhlovodíku; Reformování ropy; Minerální vosky 108
C 10 H Výroba acetylenu mokrou cestou 111
C 10 J Výroba generátorového plynu, vodního plynu, syntézního plynu z tuhých uhlíkatých
materiálů nebo směsí obsahující tyto plyny; Karburace vzduchu nebo jiných plynů 112
C 10 K Čištění nebo úprava chemických směsí hořlavých plynů obsahujících oxid uhelnatý 112
C 10 L Paliva jinde neuvedená; Zemní plyn; Syntetický zemní plyn získaný postupy nezahrnutými v podtřídách C 10 G, C 10 K; Zkapalněný ropní plyn; Přísady do paliv nebo do topenišť, zabraňující vývinu kouře nebo vzniku nežádoucích nánosů nebo usnadňující
odstraňování sazí; Podpalovače 112
C 10 M Mazací směsi; Použití chemických látek buď jako samotných mazadel, nebo jako
mazacích přísad do mazacích směsí 113
C 11 ŽIVOČIŠNÉ NEBO ROSTLINNÉ OLEJE, TUKY, TUKOVÉ LÁTKY NEBO
VOSKY; MASTNÉ KYSELINY Z NICH, DETERGENTY; SVÍČKY. 117
C 11 B Výroba, rafinace nebo konzervace tuku, tukových látek, mastných olejů a vosků
včetně extrakce z odpadu; Etherické oleje; Parfém 117
C 11 C Mastné kyseliny z tuků, olejů nebo vosků; Svíčky tuky; Oleje a mastné kyseliny
získané chemickou modifikací tuků, olejů nebo mastné kyseliny z nich získané. 117
C 11 D Detergenty; Použití jednoduchých látek jako detergentu; Mýdlo nebo výroba mýdla;
Pryskyřičná mýdla; Získávání glycerinu. 118
C 12 BIOCHEMIE; XXXX; LIHOVINY; VÍNO; OCET; MIKROBIOLOGIE;
ENZYMOLOGIE; MUTAČNÍ NEBO GENETICKÉ INŽENÝRSTVÍ 121
C 12 C Vaření piva 121
C 12 F Získávání vedlejších produktů ze zkvašených roztoků, denaturace nebo
denaturovaný alkohol 121
C 12 G Víno; Ostatní alkoholické nápoje; Jejich příprava 122
C 12 H Pasterizace; Sterilizace; Konzervace; Čištění; Čeření; Staření alkoholických nápojů
nebo odstranění alkoholu z nich 122
C 12 J Ocet; Jeho příprava 122
C 12 L Požahovací nebo odsmolovací stroje; Sklepní nářadí 122
C 12 M Zařízení pro enzymologii nebo mikrobiologii 123
C 12 N Mikroorganismy nebo enzymy; Jejich sloučeniny; Propagace, uchovávání nebo
zpracování mikroorganismu; Mutační nebo genetické inženýrství; Kultivační media 124
C 12 P Fermentace nebo postupy využívající enzymy pro syntézu žádané chemické sloučeniny
nebo směsi nebo k dělení optických isomerů z racemických směsí 128
C 12 Q Měřicí nebo testovací postupy, zahrnující enzymy nebo mikroorganismy; Směsi nebo testovací papíry pro tyto postupy, postupy pro výrobu takových směsí, kontrola podmínek
odezvy v mikrobiologických nebo enzymologických procesech 130
C 12 S Postupy využívající enzymy nebo mikroorganismy k uvolňování, oddělování nebo
čištění předběžně existující sloučeniny nebo směsi; Postupy využívající enzymy nebo mikroorganismy ke zpracování textilií nebo k čištění pevných povrchů materiálů 131
C 13 CUKROVARNICTVÍ 132
C 13 C Řezačky; Strojní struhadla; Lisy na dužinu 132
C 13 D Výroba nebo čeření cukerných šťáv 132
C 13 F Příprava nebo zpracování surového cukru, cukru nebo sirupu 132
C 13 G Odparky; Varné mísy 133
C 13 H Sekací a řezací stroje na cukr; Kombinované sekací třídicí a balicí stroje na cukr 133
C 13 J Extrakce sacharózy z melasy 133
C 13 K Glukóza; Invertní cukr; Laktóza; Xxxxxxx; Syntéza cukru hydrolýzou disacharidu,
nebo polysacharidu 133
C 14 KOŽKY, KŮŽE, KOŽEŠINY, USNĚ 134
C 14 B Mechanické zpracování nebo opracování kožek, kůží nebo usní obecně; Stroje
na štípání kožešin; Stroje na stříhání střev 134
C 14 C Chemické zpracování kůží, kožek nebo usní, např. činění, impregnování,
konečná úprava; Zařízení pro tento účel; Lázně pro činění 134
Podsekce: HUTNICTVÍ
C 21 HUTNICTVÍ ŽELEZA 136
C 21 B Výroba železa nebo oceli 136
C 21 C Zpracování surového železa, např. rafinace, výroba svářkového železa
nebo oceli; Zpracování ferroslitin v tekutém stavu 137
C 21 D Modifikace fyzikální struktury železných kovů; Zařízení pro tepelnou úpravu železných nebo neželezných kovů nebo slitin; Zkujňování kovů oduhličováním,
popouštěním nebo jinými úpravami 137
C 22 METALURGIE; ŽELEZNÉ NEBO NEŽELEZNÉ SLITINY;
ZPRACOVÁNÍ SLITIN NEBO KOVŮ 140
C 22 B Výroba nebo rafinace kovů; Předběžné zpracování surových materiálů 140
C 22 C Slitiny 141
C 22 F Změny fyzikální struktury neželezných kovů nebo slitin 144
C 23 POVLÉKÁNÍ KOVOVÝCH MATERIÁLŮ; POVLÉKÁNÍ MATERIÁLU KOVOVÝMI MATERIÁLY; CHEMICKÁ ÚPRAVA POVRCHU; ZPRACOVÁNÍ KOVOVÝCH MATERIÁLŮ DIFÚZÍ; POVLÉKÁNÍ VAKUOVÝM ODPAŘOVÁNÍM, ROZPRAŠOVÁNÍM, IONTOVOU IMPLANTACÍ NEBO POVLÉKÁNÍ CHEMICKÝM ODPAŘOVÁNÍM OBECNĚ; OCHRANA KOVOVÝCH
MATERIÁLŮ PROTI KOROZI NEBO INKRUSTACI OBECNĚ 145
C 23 C Povlékání kovových materiálů; Povlékání materiálů kovovými materiály; Povrchová úprava kovových materiálů difúzí na povrchu, chemickou přeměnou nebo substitucí;
Povlékání vakuovým odpařováním, rozprašováním, iontovou implantací nebo
povlékání chemickým odpařováním obecně 145
C 23 D Smaltování kovů nebo vytváření sklovitých povlaků na kovech 148
C 23 F Odstraňování kovových materiálů z povrchu jinými způsoby než mechanickými; Inhibice koroze kovových materiálů; Inhibice inkrustace obecně; Vícestupňové postupy pro povrchovou úpravu kovového materiálu zahrnující alespoň jeden postup zahrnutý ve třídě C 23 a alespoň jeden postup zahrnutý v podtřídách C 21 D nebo
C 22 F nebo ve třídě C 25 149
C 23 G Čištění nebo odmašťování kovových předmětů chemickými metodami jinými
než elektrolýzou 150
C 25 ELEKTROLYTICKÉ NEBO ELEKTROFORETICKÉ POSTUPY;
PŘÍSLUŠNÁ ZAŘÍZENÍ 152
C 25 B Elektrolytické nebo elektroforetické postupy pro přípravu sloučenin nebo
nekovových prvků; Příslušná zařízení 152
C 25 C Postupy elektrolytické přípravy, zpětné získávání nebo rafinace kovů; Příslušná zařízení 153
C 25 D Postupy pro elektrolytické nebo elektroforetické přípravy povlaku; Galvanoplastika;
Spojování obrobků elektrolýzou; Zařízení pro ně 153
C 25 F Postup elektrolytického opracování materiálu; Příslušná zařízení 155
C 30 PĚSTOVÁNÍ KRYSTALŮ 156
C 30 B Pěstování monokrystalů; Jednosměrně tuhnutí eutektických materiálů nebo jednosměrné odmíšení eutektoidních materiálů; Čištění zonálním tavením materiálu; Výroba homogenního polykrystalického materiálu definované struktury; Monokrystaly nebo homogenní polykrystalický materiál definované struktury; Dodatečná úprava
monokrystalu nebo homogenního polykrystalického materiálu definované struktury 156
Podsekce: KOMBINATORICKÁ TECHNOLOGIE
C 40 KOMBINATORICKÁ TECHNOLOGIE 159
C 40 B Kombinatorická chemie; Knihovny, např. chemické knihovny, IN SILICO knihovny 159
C 99 PŘEDMĚTY V TÉTO SEKCI JINDE NEUVEDENÉ. 161
C 99 Z Předměty v této sekci jinde neuvedené 161
Poznámky
(1) V sekci C jsou skupiny chemických prvků definovány následujícím způsobem: Alkalické kovy: Li, Na, K, Rb, Cs, Fr
Kovy alkalických zemin: Ca, Sr, Ba, Ra
Lanthanoidy: prvky s atomovým číslem 57 až 71 včetně Vzácné zeminy: Sc, Y, lanthanoidy
Aktinidy: prvky s atomovým číslem 89 až 103 včetně
Kovy tavitelné při vysokých teplotách: Ti, V, Cr, Zr, Nb, Mo, Hf, Ta, W Halogeny: F, Cl, Br, I, At
Vzácné plyny: He, Ne, Ar, Kr, Xe, Rn Kovy skupiny platiny: Os, Ir, Pt, Ru, Rh, Pd Vzácné kovy: Ag, Au, skupina platiny
Lehké kovy: alkalické kovy, kovy alkalických zemin, Be, Al, Mg Těžké kovy: kovy jiné než lehké kovy
Kovy skupiny železa: Fe, Co, Ni
Nekovy: H, B, C, Si, N, P, O, S, Se, Te, vzácné plyny, halogeny Kovy: prvky jiné než nekovy
Přechodové prvky: prvky s atomovým číslem 21 až 30 včetně, 39 až 48 včetně, 57 až 80 včetně, 89 a dále
(2) Sekce C zahrnuje:
(a) čistou chemii, která zahrnuje anorganické sloučeniny, organické sloučeniny, makromolekulární sloučeniny a způsoby jejich přípravy;
(b) aplikovanou chemii, která zahrnuje směsi obsahující výše uvedené sloučeniny, jako např. sklo, keramika, hnojiva, plastické materiály, nátěrové hmoty, výrobky naftového průmyslu. Dále zahrnuje určité směsi pro jejich zvláštní vlastnosti, činící je vhodné pro určité účely jako v případě výbušnin, barviv, lepidel, maziv a detergentů;
(c) určitá okrajová průmyslová odvětví, jako např. výrobu koksu a pevného nebo plynného paliva, výrobu a čištění olejů, tuky a vosky, kvasný průmysl (např. výroba piva a vína), cukrovarnictví;
(d) určité operace nebo zpracování, která jsou buď čistě mechanická, např. zpracování kůže, nebo částečně mechanická, např. zpracování vody nebo ochrana před korozí obecně;
(e) metalurgii, slitiny železa a neželezné slitiny.
(3) Ve všech sekcích MPT, není-li uvedeno jinak, se odkazuje na periodickou tabulku prvků s 8 skupinami, jak je znázorněna na tabulce dole. Například skupina C 07 F 3/00 „sloučeniny obsahující prvky druhé skupiny periodické tabulky prvků“ se vztahuje k prvkům sloupce IIa a IIb [9].
(4) (a) V případě operací, zpracování, výrobků nebo druhů zboží, které mají jak chemickou tak i nechemickou část nebo aspekt, platí obecně pravidlo, že chemická část nebo aspekt jsou zahrnuty v sekci C.
(b) V některých z těchto případů, chemická část nebo aspekt sebou nese i nechemický, třebaže čistě mechanický aspekt, neboť tento druhý aspekt je buď podstatný pro operaci nebo zpracování, nebo tvoří jeho podstatný prvek. Ve skutečnosti se zdá více logické neoddělovat rozdílné části nebo aspekty ze souvislého celku. To platí v případě aplikované chemie a průmyslová odvětví, operace a zpracování zmiňovaná v poznámkách (1)(c), (d) a (e). Např. zvláštní pece pro výrobu skla jsou zahrnuty v třídě C 03 a nikoli v třídě F 27.
(c) Existují však některé výjimky, ve kterých mechanický (nebo nechemický) aspekt sebou nese i chemický aspekt, např.:
- určité extrakční procesy, v podtřídě A 61 K;
- chemické čištění vzduchu, v podtřídě A 61 L;
- chemické protipožární metody, v podtřídě A 62 D;
- chemické prostupy a zařízení, v podtřídě B 01;
- impregnace dřeva, v podtřídě B 27 K;
- chemické analytické metody nebo metody testování, v podtřídě G 01 N;
- fotografické materiály a prostupy, v podtřídě G 03, a chemické zpracování textilu a výroba celulózy nebo papíru obecně, v sekci D.
(d) V ještě jiných případech je čistě chemický aspekt zahrnut v sekci C a aspekt aplikované chemie v jiné sekci, jako např. v sekci A, B nebo F, např. použití látky a směsi pro:
- zpracování rostlin nebo živočichů, zahrnuté ve třídě A 01 N;
- potraviny, zahrnuté ve třídě A 23;
- muniční zásoby nebo výbušniny, zahrnuté ve třídě F 42.
(e) V případě, kdy jsou chemický a mechanický aspekt tak těsně vzájemně propojeny, že čisté a jednoduché dělení není možné, nebo v případě, kdy určité mechanické procesy následují jako přirozené nebo logické pokračování chemického zpracování, může sekce C zahrnovat kromě chemického aspektu část jen mechanického aspektu, např. pro zpracování umělých kamenů, zahrnuté ve třídě C 04. V tomto posledně jmenovaném případě se pro jasnost běžně uvádí vysvětlivka nebo odkaz, i když je v některých případech členění dosti libovolné.
CHEMIE
C 01 B
C 01 ANORGANICKÁ CHEMIE (zpracování přípravků z práškovitých anorganických sloučenin pro výrobu keramických výrobků C 04 B 35/00; fermentační nebo enzymatická příprava prvků nebo anorganických sloučenin, kromě oxidu uhličitého C 12 P 3/00; získávání sloučenin kovů ze směsi, např. rud, které jsou meziprodukty metalurgického procesu pro získávání volného kovu
C 21 B, C 22 B; výroba nekovových prvků nebo anorganických sloučenin elektrolýzou nebo elektroforézou C 25 B)
Poznámky
(1) V podtřídách C 01 B až C 01 G, a v každé z těchto podtříd, se sloučenina zatřiďuje, není-li uvedeno jinak, na poslední vhodné místo; např. manganistan draselný se zatřídí jako sloučenina manganistanu, do podtřídy C 01 G. [3]
(2) Biocidní, repelentní, atraktantní nebo růst rostlin regulující činnost sloučenin nebo přípravků se dále zatřiďuje do podtřídy A 01 P. [8]
(3) Postupy, využívající enzymy nebo mikroorganismy za účelem:
(i) uvolnění, oddělování nebo čištění předběžně existujících sloučenin nebo směsí nebo
(ii) zpracování textilií nebo čištění pevných povrchů materiálů, se rovněž zatřiďují do podtřídy C 12 S. [5]
C 01 B NEKOVOVÉ PRVKY; JEJICH SLOUČENINY
Poznámky
(1) V této podtřídě byly obchodní názvy často používané ve vědecké nebo patentové literatuře použity za účelem přesného definování rozsahu skupin. [6]
(2) Při zatřiďování je třeba zohlednit definice skupin chemických prvků uvedené za názvem sekce C. [3]
(3) Při zatřiďování je třeba zohlednit poznámku (1) uvedenou na třídou C 01 , definující pravidlo přednosti posledního místa, které se použije v této třídě, tj. v rozsahu podtříd C 01 B až C 01 G a v těchto podtřídách. [8]
(4) Terapeutický účinek sloučenin se dále zatřiďuje do podtřídy A 61 P. [7]
Všeobecné schéma
VODÍK; IZOTOPY VODÍKU; VODA; HYDRIDY 3/00; 4/00; 5/00; 6/00
SYNTÉZNÍ PLYN 3/00
HALOGENY A JEJICH SLOUČENINY 7/00, 9/00, 11/00
KYSLÍK; OXIDY OBECNĚ; PERSLOUČENINY 13/00; 15/00
SÍRA, JEJÍ SLOUČENINY 17/00
XXXXX, JEHO SLOUČENINY 21/00
XXXXXX, JEHO SLOUČENINY 25/00
UHLÍK, JEHO SLOUČENINY 31/00
KŘEMÍK, JEHO SLOUČENINY 33/00
SELEN; TELUR; BOR 19/00; 35/00
VZÁCNÉ PLYNY 23/00
SLOUČENINY MAJÍCÍ VLASTNOSTI MOLEKULOVÉHO SÍTA,
ALE NEMAJÍCÍ VLASTNOSTI MĚNIČŮ BÁZE 37/00
SLOUČENINY MAJÍCÍ VLASTNOSTI MOLEKULOVÉHO SÍTA A VLASTNOSTI MĚNIČŮ BÁZE 39/00
C 01 B
Vodík; Hydridy; Voda; Syntézní plyn z uhlovodíků
3/00 Vodík; Plynné směsi obsahující vodík; Oddělování vodíku z jeho směsí (oddělování plynů fyzikálními prostředky B 01 D); Čištění vodíku (výroba vodního plynu a syntézního plynu z pevné uhlíkaté hmoty C 10 J; čištění nebo úprava chemického složení hořlavých plynů obsahujících oxid uhelnatý C 10 K; výroba vodíku elektrolýzou vody C 25 B 1/00) [3]
4/00 Izotopy vodíku; Jejich anorganické sloučeniny, připravené izotopickou výměnou, jako např.
NH3+D2 → NH2D+HD (dělení izotopů B 01 D 59/00; jiné chemické reakce pro výrobu sloučenin izotopů vodíku, viz odpovídající skupiny pro sloučeniny vodíku ve třídě C 01) [2]
5/00 Voda
6/00 Hydridy kovů; Xxxxx nebo diboran; Jejich adiční komplexy (vyšší borany, substituované borany C 01 B 35/00) [2]
Halogeny; Jejich sloučeniny
7/00 Halogeny; Halogenovodíkové kyseliny (kyslíkaté kyseliny C 01 B 11/00)
9/00 Obecné metody přípravy halogenidů (jednotlivé halogenidy jsou zařazeny v příslušných skupinách
v C 01 B až C 01 G podle prvků chemicky vázaných s halogenem; elektrolytická výroba anorganických sloučenin C 25 B)
11/00 Oxidy nebo kyslíkaté kyseliny halogenů; Jejich soli Kyslík; Oxidy nebo hydroxidy obecně; Persloučeniny
13/00 Kyslík; Xxxx; Xxxxx nebo hydroxidy obecně
13/02 . Příprava kyslíku (zkapalněním F 25 J)
13/08 . . ze vzduchu pomocí oxidů kovů, např. oxidu barnatého, oxidu manganičitého 13/10 . Příprava ozonu
13/11 . . elektrickým výbojem [2]
13/14 . Způsoby výroby oxidů nebo hydroxidů obecně (jednotlivé oxidy a hydroxidy, viz odpovídající skupiny v C 01 B až C 01 G nebo C 25 B podle prvku vázaného na kyslík nebo hydroxylovou skupinu)
13/16 . . Čištění [3]
13/18 . . tepelným rozkladem sloučenin, např. solí nebo hydroxidů [3]
13/20 . . oxidací prvků v plynném stavu; oxidací nebo hydrolýzou sloučenin v plynném stavu [3] 13/32 . . oxidací nebo hydrolýzou prvků nebo sloučenin v kapalném nebo pevném stavu [3] 13/34 . . oxidací nebo hydrolýzou rozstřikovaných nebo atomizovaných roztoků [3]
13/36 . . srážecími reakcemi v roztocích [3]
15/00 Peroxidy; Peroxyhydráty; Peroxykyseliny nebo jejich soli; Superoxidy; Ozonidy
17/00 Síra; Její sloučeniny (kyseliny persírové, persírany C 01 B 15/00; předběžná úprava rud nebo šrotu pro odstranění síry při výrobě kovů pražením za vyvíjení oxidu siřičitého C 22 B 1/00)
19/00 Selen; Telur; Jejich sloučeniny (sloučeniny s fosforem C 01 B 25/00)
21/00 Dusík; Jeho sloučeniny (příprava dusíku z amoniaku C 01 B 3/00; čištění nebo oddělování dusíku zkapalňováním F 25 J)
23/00 Vzácné plyny; Jejich sloučeniny (zkapalňování F 25 J)
25/00 Fosfor; Jeho sloučeniny (C 01 B 21/00, C 01 B 23/00 mají přednost; peroxykyseliny forsforu nebo jejich soli C 01 B 15/00; perfosfáty C 01 B 15/00) [3]
31/00 Uhlík; Jeho sloučeniny (C 01 B 21/00, C 01 B 23/00 mají přednost; peruhličitany C 01 B 15/00; příprava uhlíku použitím ultravysokého tlaku B 01 J 3/06; saze C 09 C 1/44; výroba retortového uhlí C 10 B; růst krystalů uhlíku C 30 B) [3]
C 01 B, C
33/00 Křemík; Jeho sloučeniny (C 01 B 21/00, C 01 B 23/00 mají přednost; persilikáty C 01 B 15/00; karbidy
C 01 B 31/00; dodatečné zpracování jemně rozptýleného oxidu křemičitého, ve formě jiné než sol nebo gel, pro zlepšení pigmentačních nebo plnicích vlastností C 09 C; tvoření monokrystalů nebo homogenního polykrystalického materiálu definované struktury C 30 B; čištění křemíku zonálním tavením C 30 B 13/00) [3]
35/00 Bor; Jeho sloučeniny (monoboran, diboran, borohydridy kovů nebo adiční komplexy C 01 B 6/00; perboritany C 01 B 15/00; binární sloučeniny s dusíkem C 01 B 21/00; fosfidy C 01 B 25/00; karbidy C 01 B 31/00; slitiny obsahující bor C 22) [2]
Sloučeniny charakterizované přednostně jejich fyzikálními nebo chemickými vlastnostmi, spíše než jejich chemickým složením [6]
37/00 Sloučeniny mající vlastnosti molekulového síta, ale nemající vlastnosti měniče báze [6]
39/00 Sloučeniny mající vlastnosti molekulového síta a měniče báze, např. krystalické zeolity; Jejich příprava; Dodatečná úprava, např. iontová výměna nebo dealuminace (úprava k modifikaci sorpčních vlastností, např. formování používající vazače, B 01 J 20/10; úprava k modifikaci katalytických vlastností, např. kombinace úprav k vytvoření zeolitů vhodných k jejich použití jako katalyzátory, B 01 J 29/00; úprava ke zdokonalení vlastností pro iontovou výměnu B 01 J 39/00; regenerace nebo reaktivizace vlastností pro iontovou výměnu
B 01 J 49/00; příprava stabilizovaných suspenzí používaných v detergentech C 11 D 3/12) [6]
Poznámka
V této skupině se následující termín používá ve významu: [6]
- "zeolity" znamenají: [6]
(i) krystalické aluminosilikáty s vlastnostmi molekulového síta a měniče báze, které mají třírozměrnou, mikroporézní, mřížkovou rámcovou strukturu tetrahedrických kyslíkových jednotek; [6]
(ii) sloučeniny izomorfní k uvedeným pod bodem i), ve kterých hliníkové nebo křemíkové atomy v rámci jsou částečně
nebo zcela nahrazeny atomy jiných prvků, např. galiem, germaniem, fosforem nebo bórem. [6]
C 01 C AMONIAK; KYAN; JEJICH SLOUČENINY (soli oxykyselin halogenů C 01 B 11/00; peroxidy, soli peroxykyselin C 01 B 15/00; thiosírany, dithioničitany, polythionany C 01 B 17/00; sloučeniny obsahující selen nebo telur C 01 B 19/00; azidy C 01 B 21/00; amidy kovů C 01 B 21/00; dusitany C 01 B 21/00; fosfidy C 01 B 25/00; soli oxykyselin fosforu C 01 B 25/00; sloučeniny obsahující křemík C 01 B 33/00; sloučeniny obsahující bor C 01 B 35/00)
Poznámky
(1) Při zatřiďování je třeba zohlednit poznámku (1) uvedenou za třídou C 01, definující pravidlo přednosti posledního místa, které se použije v této třídě, tj., v rozsahu podtříd C 01 B až C 01 G a v těchto podtřídách. [8]
(2) Terapeutický účinek sloučenin se dále zatřiďuje do podtřídy A 61 P. [7]
1/00 Amoniak; Jeho sloučeniny 3/00 Kyan; Jeho sloučeniny
C 01 D, F
C 01 D SLOUČENINY ALKALICKÝCH KOVŮ, tj. LITHIA, SODÍKU, DRASLÍKU, RUBIDIA, CESIA
NEBO FRANCIA (kovové hydridy C 01 B 6/00; soli oxykyselin halogenů C 01 B 11/00; peroxidy, soli peroxykyselin C 01 B 15/00; sulfidy nebo polysulfidy hořčíku, vápníku, stroncia nebo barya
C 01 B 17/00; thiosírany, dithioničitany, polythionany C 01 B 17/00; sloučeniny obsahující selen nebo telur C 01 B 19/00; binární sloučeniny dusíku s kovy C 01 B 21/00; azidy C 01 B 21/00; amidy kovů C 01 B 21/00; dusitany C 01 B 21/00; fosfidy C 01 B 25/00; soli oxykyselin fosforu C 01 B 25/00; karbidy C 01 B 31/00; sloučeniny obsahující křemík C 01 B 33/00; sloučeniny obsahující bor
C 01 B 35/00; kyanidy C 01 C 3/00; soli kyseliny kyanaté C 01 C 3/00; soli kyanamidu C 01 C 3/00; thiokyanatany C 01 C 3/00)
Poznámky
(1) Při zatřiďování je třeba zohlednit poznámku (1) uvedenou za třídou C 01, definující pravidlo přednosti posledního místa, které se použije v této třídě, tj. v rozsahu podtříd C 01 B až C 01 G a v těchto podtřídách. [8]
(2) Terapeutický účinek sloučenin se dále zatřiďuje do podtřídy A 61 P. [7]
1/00 Oxidy nebo hydroxidy sodíku, draslíku nebo alkalických kovů obecně [2] 3/00 Halogenidy sodíku, draslíku nebo alkalických kovů obecně [2]
5/00 Sírany nebo siřičitany sodíku, draslíku nebo alkalických kovů obecně [2] 7/00 Uhličitany sodíku, draslíku nebo alkalických kovů obecně [2]
9/00 Dusičnany sodíku, draslíku nebo alkalických kovů obecně [2] 13/00 Sloučeniny sodíku nebo draslíku, pokud nejsou blíže určeny [2] 15/00 Sloučeniny lithia [2]
17/00 Sloučeniny rubidia, cesia nebo francia [2]
C 01 F SLOUČENINY KOVŮ - BERYLIA, HOŘČÍKU, HLINÍKU, VÁPNÍKU, STRONCIA, BARYA, RADIA, THORIA NEBO KOVU VZÁCNÝCH ZEMIN (kovové hydridy
C 01 B 6/00; soli oxykyselin halogenů C 01 B 11/00; peroxidy, soli peroxykyselin
C 01 B 15/00; sulfidy nebo polysulfidy hořčíku, vápníku, stroncia nebo barya C 01 B 17/00; thiosírany, dithioničitany, polythionany C 01 B 17/00; sloučeniny obsahující selen nebo telur C 01 B 19/00; binární sloučeniny dusíku s kovy C 01 B 21/00; azidy C 01 B 21/00;
amidy kovů C 01 B 21/00; dusitany C 01 B 21/00; fosfidy C 01 B 25/00; soli oxykyselin fosforu C 01 B 25/00; karbidy C 01 B 31/00; sloučeniny obsahující křemík C 01 B 33/00; sloučeniny obsahující bor C 01 B 35/00; sloučeniny mající vlastnosti molekulového síta,
ale nemající vlastnost měniče báze C 01 B 37/00; sloučeniny mající vlastnosti molekulového síta a měniče báze, např. krystalické zeolity C 01 B 39/00; kyanidy C 01 C 3/00; soli kyseliny kyanaté C 01 C 3/00; soli kyanamidu C 01 C 3/00; thiokyanatany C 01 C 3/00;)
(1) Při zatřiďování je třeba zohlednit poznámku (1) uvedenou za třídou C 01, definující pravidlo přednosti posledního místa, které se použije v této třídě, tj. v rozsahu podtříd C 01 B až C 01 G a v těchto podtřídách. [8]
(2) Terapeutický účinek sloučenin se dále zatřiďuje do podtřídy A 61 P. [7]
C 01 F, G
1/00 Způsoby přípravy sloučenin kovů, berylia, hořčíku, hliníku, vápníku, stroncia, barya, radia, thoria nebo vzácných zemin obecně
3/00 Sloučeniny berylia
5/00 Sloučeniny hořčíku (podvojné sírany hořčíku se sodíkem nebo draslíkem C 01 D 5/00, s jinými alkalickými kovy C 01 D 15/00, C 01 D 17/00)
7/00 Sloučeniny hliníku
11/00 Sloučeniny vápníku, stroncia nebo barya (C 01 F 7/00 má přednost; podvojné soli dusičnanů s hořčíkem C 01 F 5/00) [3]
13/00 Sloučeniny radia
15/00 Sloučeniny thoria
17/00 Sloučeniny kovů vzácných zemin, tj. skandia, ytria, lanthanu nebo skupiny lanthanoidů
C 01 G SLOUČENINY KOVŮ, KTERÉ NEJSOU OBSAŽENY V PODTŘÍDÁCH C 01 D NEBO C 01 F
(hydridy kovů C 01 B 6/00; soli kyslíkatých kyselin halogenů C 01 B 11/00; peroxidy, soli peroxykyselin C 01 B 15/00; thiosírany, dithioničitany, polythionany C 01 B 17/00; sloučeniny obsahující selen nebo telur C 01 B 19/00; podvojné sloučeniny dusíku s kovy C 01 B 21/00; azidy C 01 B 21/00; amidy kovů
C 01 B 21/00; dusitany C 01 B 21/00; fosfidy C 01 B 25/00; soli oxykyselin fosforu C 01 B 25/00; karbidy C 01 B 31/00; sloučeniny obsahující křemík C 01 B 33/00; sloučeniny obsahující bor
C 01 B 35/00; sloučeniny mající vlastnosti molekulového síta, ale nemající vlastnost měniče báze
C 01 B 37/00; sloučeniny mající vlastnosti molekulového síta a měniče báze, např. krystalické zeolity C 01 B 39/00; kyanidy C 01 C 3/00; soli kyseliny kyanaté C 01 C 3/00; soli kyanamidu C 01 C 3/00; thiokyanáty C 01 C 3/00)
Poznámky
(1) Při zatřiďování je třeba zohlednit poznámku (1) uvedenou za třídou C 01, definující pravidlo přednosti posledního místa, které se použije v této třídě, tj. v rozsahu podtříd C 01 B až C 01 G a v těchto podtřídách. [8]
(2) Terapeutický účinek sloučenin se dále zatřiďuje do podtřídy A 61 P. [7]
Všeobecné schéma
OBECNÉ METODY PŘÍPRAVY 1/00
KOVOVÉ SLOUČENINY ŘAZENÉ ABECEDNĚ PODLE ZNAČKY KOVŮ
Ag Stříbro 5/00
As Arsen 28/00
Au Zlato 7/00
Bi Vizmut 29/00
Cd Kadmium 11/00
Co Kobalt 51/00
Cr Chrom 37/00
Cu Měď 3/00
Fe Železo 49/00
Ga Galium 15/00
Ge Germanium 17/00
Hf Hafnium 27/00
Hg Rtuť 13/00
In Indium 15/00
Ir Iridium 55/00
Mn Mangan 45/00
C 01 G
Mo Molybden 39/00
Nb Niob 33/00
Ni Nikl 53/00
Os Osmium 55/00
Pb Olovo 21/00
Pd Paladium 55/00
Pt Platina 55/00
Re Rhenium 47/00
Rh Rhodium 55/00
Ru Ruthenium 55/00
Sb Antimon 30/00
Sn Cín 19/00
Ta Tantal 35/00
Ti Titan 23/00
Tl Thalium 15/00
U Uran 43/00
V Vanad 31/00
W Wolfram 41/00
Zn Zinek 9/00
Zr Zirkon 25/00
SLOUČENINY TRANSURANOVÝCH PRVKŮ 56/00
SLOUČENINY KOVŮ NEZAHRNUTÝCH DO PŘEDCHOZÍCH SKUPIN 57/00
1/00 Způsoby přípravy sloučenin kovů, neuvedené v C 01 B, C 01 C, C 01 D nebo C 01 F obecně (elektrolytická výroba anorganických sloučenin C 25 B 1/00) [2]
1/02 . Oxidy
1/04 . Karbonyly
1/06 . Halogenidy
1/08 . Dusičnany
1/10 . Sírany
1/12 . Sirníky
1/14 . Siřičitany
3/00 Sloučeniny mědi
3/02 . Oxidy; Hydroxidy
3/04 . Halogenidy
3/08 . Dusičnany
3/10 . Sírany
3/12 . Sirníky
3/14 . Komplexní sloučeniny s amoniakem
5/00 Sloučeniny stříbra
7/00 Sloučeniny zlata
9/00 Sloučeniny zinku 11/00 Sloučeniny kadmia 13/00 Sloučeniny rtuti
15/00 Sloučeniny galia, india nebo thalia 17/00 Sloučeniny germania
19/00 Sloučeniny cínu
21/00 Sloučeniny olova
23/00 Sloučeniny titanu
C 01 G
25/00 | Sloučeniny zirkonu |
27/00 | Sloučeniny hafnia |
28/00 | Sloučeniny arzenu [3] |
29/00 | Sloučeniny vizmutu |
30/00 | Sloučeniny antimonu [3] |
31/00 | Sloučeniny vanadu |
33/00 | Sloučeniny niobu |
35/00 | Sloučeniny tantalu |
37/00 | Sloučeniny chromu |
39/00 | Sloučeniny molybdenu |
41/00 | Sloučeniny wolframu |
43/00 | Sloučeniny uranu |
45/00 | Sloučeniny manganu |
47/00 | Sloučeniny rhenia |
49/00 | Sloučeniny železa |
49/02 | . Oxidy; Hydroxidy |
49/10 | . Halogenidy |
49/12 | . Sirníky |
49/14 | . Sírany |
49/16 | . Karbonyly |
51/00 | Sloučeniny kobaltu |
53/00 | Sloučeniny niklu |
55/00 | Sloučeniny ruthenia, xxxxxx, xxxxxxx, xxxxx, iridia, platiny |
56/00 | Sloučeniny transuranových prvků |
57/00 | Sloučeniny kovů zahrnuté jinde v této podtřídě |
C 02 ÚPRAVA VODY, PRŮMYSLOVÝCH A MĚSTSKÝCH ODPADNÍCH VOD
NEBO KALŮ (usazovací nádrže, filtrování, např. pískové filtry nebo prosévací zařízení B 01 D)
C 02 F ČIŠTĚNÍ VODY, PRŮMYSLOVÝCH A MĚSTSKÝCH ODPADNÍCH VOD NEBO KALŮ
(separace obecně B 01 D; speciální uspořádání na vodou nesených nádobách, zařízení pro úpravu vody, průmyslových a městských odpadních vod, např. pro přípravu sladké vody B 63 J; přidávání látek do vody k zabránění koroze C 23 F; čištění radioaktivně znečištěných kapalin G 21 F 9/04) [3]
Poznámky
(1) Postupy, využívající enzymy nebo mikroorganismy zatřiďované do této podtřídy, se dále nezatřiďují do podtřídy C 12 S. [5]
(2) Při zatřiďování do této podtřídy se zatřiďuje také do skupiny B 01 D 15/08, jestliže se jedná o předměty týkající se obecně chromatografie. [8]
Všeobecné schéma
ČIŠTĚNÍ VODY CHEMICKÝM NEBO FYZIKÁLNÍM ZPŮSOBEM 1/00, 5/00
BIOLOGICKÉ ČIŠTĚNÍ VODY 3/00
PROVZDUŠŇOVÁNÍ VODNÍCH PLOCH 7/00
VÍCESTUPŇOVÉ ČIŠTĚNÍ VODY 9/00
ČIŠTĚNÍ KALŮ 11/00
1/00 Čištění vody, průmyslových a městských odpadních vod (C 02 F 3/00 až C 02 F 9/00 mají přednost) [3]
1/02 . zahříváním (způsoby výroby páry F 22 B; předehřívání napájecí vody pro kotle nebo shromažďování předehřáté napájecí vody pro kotle F 22 D) [3]
1/04 . . destilací nebo odpařování [3]
1/06 . . . Bouřlivé odpařování [3]
1/08 . . . Odpařování v tenké vrstvě [3]
1/10 . . . přímým stykem s látkou ve formě pevných částic nebo kapalin sloužících jako přenašeč tepla [3]
1/14 . . . za použití sluneční energie [3]
1/16 . . . za použití odpadního tepla z jiných procesů [3]
1/18 . . . Přenosná zařízení pro přípravu pitné vody [3]
1/20 . odplyněním, tj. uvolněním rozpuštěných plynů (odplyňování kapalin obecně B 01 D 19/00; uspořádání odplyňovacího zařízení v napájecím proudu vařáku F 22 D) [3]
1/22 . vymrazováním [3]
1/24 . flotací (C 02 F 1/461 má přednost) [3,5]
1/26 . extrakcí [3]
1/28 . sorpcí (výměnou iontů C 02 F 1/42; směsi sorbentů B 01 J) [3]
1/30 . ozářením [3]
1/32 . . ultrafialovým světlem [3] 1/34 . mechanickým kmitáním [3] 1/38 . separací, odstředěním [3]
1/40 . Zařízení pro oddělování nebo odstraňování mastných nebo olejovitých substancí nebo podobného plovoucího materiálu (čištění volného povrchu vody od oleje nebo podobných látek a udržování povrchu v čistotě
E 02 B 15/04; zařízení ve stokách pro odlučování tekutých nebo tuhých látek ze splašků E 03 F 5/14, např. pro použití v odpadních potrubích vedoucích do stoky E 03 F 5/14) [3,5]
1/42 . výměnou iontů (výměna iontů obecně B 01 J) [3] 1/44 . dialýzou, osmózou nebo reverzní osmózou [3] 1/46 . elektrochemickými způsoby [3,5]
1/461 . . elektrolysou [5]
1/463 . . . elektrokoagulací [5]
1/469 . . elektrochemickou separací, např. elektroosmózou, elektrodialýzou, elektroforezou [5]
1/48 . magnetickým nebo elektrickým polem (C 02 F 1/46 má přednost) [3]
1/50 . přidáním nebo použitím germicidního prostředku nebo oligodynamickou úpravou (C 02 F 1/461 má přednost) [3,5]
1/52 . vyvločkováním nebo srážením suspendovaných nečistot [3]
C 02 F
1/54 . . za použití organického materiálu [3]
1/58 . odstraněním specifikovaných rozpuštěných sloučenin (výměnou iontů C 02 F 1/42; měkčení vody C 02 F 5/00) [3]
1/60 . . Sloučeniny křemíku [3]
1/62 . . Sloučeniny těžkých kovů [3]
1/66 . neutralizací; úpravou pH (odplynění C 02 F 1/20; za použití výměny iontů C 02 F 1/42; vločkování nebo srážení suspendovaných nečistot C 02 F 1/52; odstranění rozpuštěných sloučenin C 02 F 1/58) [3]
1/68 . přídavkem specifikovaných látek, např. stopových prvků, pro zlepšení pitné vody (medicinální voda A 61 K) [3]
1/70 . redukcí [3]
1/72 . oxidací [3]
1/74 . . vzduchem (provzdušňování ploch vodních C 02 F 7/00) [3]
1/76 . . halogeny nebo sloučeninami halogenů [3]
1/78 . . ozonem [3]
3/00 Biologické čištění vody, průmyslových a městských odpadních vod [3]
3/02 . Aerobní postupy [3]
3/04 . . za použití prosakovacích filtrů [3]
3/06 . . za použití ponorných filtrů [3]
3/08 . . za použití pohyblivých kontaktních těles [3]
3/10 . . Těsnění; Výplně; Mříže (těsnící prvky samotné B 01 J 19/30, B 01 J 19/32) [3]
3/12 . . Postupy s aktivovaným kalem [3] 3/14 . . . provzdušňováním povrchu [3] 3/20 . . . použitím difuzérů [3]
3/22 . . . použitím cirkulačních potrubí [3]
3/24 . . . použitím spádového provzdušnění nebo sprchování [3] 3/26 . . . použitím čistého kyslíku nebo plynu bohatého na kyslík [3] 3/28 . Postupy anaerobního vyhnívání [3]
3/30 . Aerobní a anaerobní postupy [3]
3/32 . charakterizované použitými živočichy nebo rostlinami, např. řasy [3]
3/34 . charakterizované použitými mikroorganismy [3]
5/00 Změkčování vody; Inhibice tvorby kotelního kamene; Přidávání ochranných prostředků proti kotelnímu kameni nebo prostředků pro jeho odstranění, do vody, např. přidáváním maskovacích činidel (změkčování za použití výměny iontů C 02 F 1/42) [3]
5/08 . Úprava vody komplexními chemikáliemi nebo jinými rozpouštěcími prostředky pro měkčení, bránění tvorbě nebo odstranění kotelního kamene, např. přidáváním maskovacích činidel [3]
5/10 . . použitím organických látek [3] 7/00 Provzdušňování vodních ploch [3]
9/00 Vícestupňové čištění vody, průmyslových a městských odpadních vod [3] Poznámky
(1) Tato skupina zahrnuje pouze ty kombinované čisticí operace, u kterých podstatný charakteristický rys spočívá v kombinaci
čisticích kroků. [3]
(2) Tato skupina nezahrnuje čištění, u nichž podstatný charakteristický rys spočívá v jednotlivém stupni čištění. Tyto způsoby čištění jsou zahrnuty ve skupinách C 02 F 1/00 až C 02 F 7/00. Příkladem takovéhoto čištění je čištění, jehož podstatným charakteristickým rysem je stupeň chemického čištění a při němž je jeden nebo několik dalších stupňů, jako např. filtrace nebo usazování, zcela běžný. [3]
(3) V této skupině se zatřiďuje, pokud není výslovně uvedeno jinak, na poslední vhodné místo. [7]
(4) Každý jednotlivý krok vícekrokové úpravy, který není zatříděný na poslední vhodné místo a který se považuje za důležitou informaci pro rešerši, se může také zatřídit do jedné nebo více skupin C 02 F 1/00 až C 02 F 1/54 nebo C 02 F 1/66 až
C 02 F 7/00. Tak tomu může být například v případě, který se považuje za důležitý pro provádění rešerše u vícekrokových úprav používajících kombinaci třídících znaků. Takové nepovinné zatřídění by se mělo uvést jako "přídavná informace". [8]
9/02 . zahrnující separační stupeň [7]
9/08 . při němž alespoň jeden stupeň představuje mechanické čištění [7]
9/14 . při němž alespoň jeden stupeň představuje biologické čištění [7]
11/00 Čištění kalů; Příslušná zařízení [3]
11/02 . Biologické čištění [3]
11/04 . . Anaerobní čištění; Výroba methanu těmito postupy [3]
11/06 . oxidací (spalovací pece nebo jiná zařízení pro spalování odpadních kapalin, např. sulfitového výluhu z papíren, F 23 G 7/04) [3]
11/10 . pyrolýzou [3]
11/12 . odvodněním, sušením nebo zahušťováním [3]
11/14 . . přídavkem chemických prostředků [3]
11/16 . . použitím sušicích nebo kompostovacích loží [3]
11/18 . tepelnou úpravou (pyrolýzou C 02 F 11/10) [3]
C 03 SKLO; MINERÁLNÍ NEBO STRUSKOVÁ VLNA
C 03 B
VLNY (povrchová úprava C03C)
Všeobecné schéma
VÝROBA SKLA
Postupy předcházející tavení 1/00, 3/00
Tavení 5/00, 7/00
Ostatní postupy 8/00
TVÁŘENÍ Foukání 9/00
Lisování 11/00
Válcování 13/00
Ostatní způsoby 15/00 až 21/00
Výroba vláken 37/00
Doprava skleněných výrobků během jejich výroby 35/00
Inhibice adheze skla 40/00
Výroba křemene nebo křemenných výrobků 20/00
DALŠÍ ZPRACOVÁNÍ
Tepelné zpracování. 25/00, 29/00, 32/00,
Tvrzení 27/00
Dělení 23/00, 33/00
Dotvrzování vláken 23/00, 31/00, 37/10
Tavení surovin
1/00 Příprava kmenů
3/00 Plnění tavicích pecí
5/00 Tavení v pecích; Pece zvláště upravené pro výrobu skla
7/00 Rozdělovače skloviny; Zařízení pro odebírání dávek skloviny; Příprava kapky
8/00 Výroba skla jinými postupy než tavením (C 03 B 37/014 má přednost; příprava jemně rozptýleného oxidu křemičitého obecně C 01 B 33/00) [4]
8/02 . reakčními postupy v kapalné fázi [4] Tváření skla
9/00 Foukání skla; Výroba dutých skleněných předmětů
11/00 Lisování skla
11/02 . na strojích s otočnými stoly 11/04 . na strojích se sacími formami
11/05 . na strojích s recipročními formami [3]
11/06 . Konstrukce razníku nebo formy
11/12 . Chlazení, ohřívání nebo izolace razníku formy nebo stroje na lisování skla (C 03 B 9/00 má přednost) [3]
11/14 . s kovovými vložkami
11/16 . Pohonná nebo řídicí zařízení, zvláště upravená pro sklářské lisy
C 03 B
13/00 Válcování skla
15/00 Tažení skla ze skloviny
17/00 Tvarování skla vytékáním, vytlačováním nebo tažením dolů nebo na stranu z tvarovacích štěrbin nebo přetékáním přes okraj
18/00 Tvarování skla stykem s povrchem kapaliny (měnění povrchu skleněných pásů při tváření tabulí chemickými metodami nebo chemické aspekty vícevrstvých, barevných nebo armovaných skleněných tabulí C 03 C)
19/00 Jiné způsoby tvarování skla (výroba nebo zpracování fólií nebo vláken ze skloviny, minerálů nebo strusek C 03 B 37/00)
19/06 . sintrováním (výroba křemene nebo křemenných předmětů C 03 B 20/00) [2]
19/12 . reakčními postupy v kapalné fázi [5]
20/00 Postupy speciálně upravené pro výrobu křemene nebo křemenných výrobků [3]
21/00 Oddělování skleněných tabulí, trubek nebo tyčí ještě v plastickém stavu (prostředky pro řezání horkého skla ve strojích na foukání skla, stavování, odtavování nebo tavení okrajů spojené se stroji na foukání skla
C 03 B 9/00)
23/00 Přetváření tvarovaného skla (výroba vláken nebo nekonečných vláken z předehřátých změklých trubek nebo tyčí tažením C 03 B 37/02; přetváření vláken nebo nekonečných vláken C 03 B 37/10)
23/02 . Přetváření skleněných tabulí
Dodatečné zpracování skleněných výrobků
25/00 Chlazení skleněných výrobků (dodatečné zpracování vláken C 03 B 37/10)
27/00 Tvrzení skleněných výrobků (dodatečné zpracování vláken C 03 B 37/10)
27/004 . přiváděním horkého skleněného výrobku do styku s pevnou chladící plochou, např. pískovými zrny [5]
27/008 . použitím tepla sublimace pevných částic [5]
29/00 Opětné ohřívání skleněných výrobků do změknutí nebo roztavení jejich povrchu; Leštění ohněm; Opravování okrajů (dodatečné zpracování vláken C 03 B 37/10)
31/00 Výroba katedrálního nebo trhlinkového skla
32/00 Dodatečná úprava skleněných výrobků, které nejsou zahrnuty ve skupinách C 03 B 25/00 až
C 03 B 31/00, např. krystalizace, eliminování plynových vměstků nebo jiných nečistot (dodatečné zpracování vláken C 03 B 37/10) [2]
33/00 Oddělování ochlazeného skla (oddělování skleněných vláken C 03 B 37/10)
35/00 Doprava skleněných výrobků během jejich výroby (dopravní systémy pro křehké tabule, např. skleněné tabule B 65 G 49/05) [2]
37/00 Výroba nebo zpracování fólií nebo vláken ze skloviny, minerálů nebo strusek
37/005 . Výroba folií [5]
37/01 . Výroba skleněných vláken nebo nekonečných vláken [3]
37/012 . . Výroba předlisků pro tažení vláken [4]
37/014 . . . zhotovených zcela nebo částečně chemickými prostředky [4]
37/016 reakčními postupy v kapalné fázi, např. ve fázi gelu [4]
37/018 povlékáním skla na skleněný nosič, např. povlékáním chemickým odpařováním (C 03 B 37/016 má
přednost; povrchová úprava povlékání sklem C 03 C 17/02) [4] 37/02 . . tažením nebo vytlačováním (C 03 B 37/04 má přednost) [3] 37/04 . . použitím odstředivé síly [3]
37/075 . Výroba vláken skládajících se z různých druhů skla nebo charakterizovaných tvarem, např. dutá vlákna, kadeřená vlákna (C 03 B 37/02 má přednost). [3,4]
37/10 . Nechemická úprava (C 03 C 25/00 má přednost; příze nebo niti D 02; tkané výrobky D 03; netkané výrobky D 04; řezání nebo oddělování světlovodů G 02 B 6/25; tavné spojování světlovodů G 02 B 6/255; zpracování světlovodů k vytvoření optických prvků G 02 B 6/287)
C 03 B, C
40/00 Inhibice adheze mezi sklem a sklem nebo sklem a zařízením, které se používají k jeho tvarování [3]
Všeobecné schéma
CHEMICKÉ SLOŽENÍ
skel 1/00, 3/00, 4/00, 6/00, 10/00 až 12/00
glazur, skelných smaltů 1/00, 8/00
odskelněné sklokeramiky 10/00
vláken 13/00
skel, obsahujících neskleněné složky 14/00
POVRCHOVÁ ÚPRAVA
difúzí do povrchu 21/00
povlékáním 17/00
jiné úpravy 15/00, 19/00, 23/00
vláken 25/00
SPOJOVÁNÍ 27/00, 29/00
SKLO SE SPECIÁLNÍ STRUKTUROU 10/00 až 12/00, 14/00
Chemické složení skel, glazur nebo skelných smaltů
Poznámka
Ve skupinách C 03 C 1/00 až C 03 C 14/00 se zatřiďuje, není-li uvedeno jinak, na poslední vhodné místo. [4]
1/00 Přísady obecně, vhodné pro výrobu skel, glazur nebo skelných smaltů 3/00 Sklářské směsi (směsi pro sklářské lázně C 03 C 6/00) [4]
3/04 . obsahující oxid křemičitý [4] Poznámka
Jestliže je procentuální obsah oxidu křemičitého určen dvěma ze skupin C 03 C 3/06, C 03 C 3/062 nebo C 03 C 3/076, zatřiďuje se do obou skupin. Jestliže obsah spadá do tří z těchto skupin, zatřiďuje se do samotné skupiny C 03 C 3/04. [4]
3/06 . . s více než 90 % hmotnostními oxidu křemičitého, např. křemen 3/062 . . s méně než 40 % hmotnostními oxidu křemičitého [4]
3/076 . . se 40 až 90 % hmotnostními oxidu křemičitého [4]
3/12 . Sklářské směsi neobsahující oxid křemičitý [4]
3/32 . Sklářské směsi neobsahující oxidy, např. binární nebo ternární halogenidy, sulfidy nebo nitridy germania, selenu nebo teluru [4]
4/00 Směsi pro skla se zvláštními vlastnostmi [4] Poznámka
Při zatřiďování do skupiny C 03 C 4/00 se podle sklářské směsi zatřiďuje také do příslušných podskupin skupiny C 03 C 3/00. [4]
6/00 Směsi pro sklářské lázně (jednotlivé přísady pro lázně C 03 C 1/00) [4]
C 03 C
Poznámka
Tato skupina zahrnuje také směsi, které se mají zahřátím svých příměsí roztavit ve sklo, např. vsázky do sklářských pecí. [4]
8/00 Smalty; Glazury (glazury pro keramiku vytvářené za studena C 04 B 41/86); Tavné fritové směsi s nefritovými přísadami [4]
10/00 Odskleněná sklokeramika, tj. sklokeramika, která má krystalickou fázi dispergovanou ve skelné fázi a která tvoří alespoň 50 % hmotnostních celkového množství směsi [4]
11/00 Pěnové sklo
12/00 Práškové sklo (C 03 C 8/00 má přednost); Směsi k zesílení [4] 13/00 Směsi s vlákny (příprava vláken C 03 B 37/00)
14/00 Skleněné směsi obsahující neskleněné složky, např. směsi s vlákny, whiskery, destičkami a pod., dispergovanými ve skleněné hmotě (směsi pro skleněné lázně C 03 C 6/00; odskelněná sklokeramika C 03 C 10/00) [4]
Povrchová úprava skla; Povrchová úprava vláken ze skla, minerálů a strusky
Poznámka
Zpracování materiálů zvlášť upravených za účelem zvýšení jejich plnicích vlastností v maltách, betonu nebo umělém kameni se zatřiďuje do podtřídy C 04 B. [4]
15/00 Povrchová úprava skla, jiného než vláken leptáním (směsi k leptání nebo leštění povrchu C 09 K 13/00) [2] 17/00 Povrchové zpracování skla, např. odskelněného skla, jiného než ve formě vláken, povlékáním (optické
povlékání optických prvků G 02 B 1/10)
17/02 . sklem (C 03 C 17/34, C 03 C 17/44 mají přednost) [3]
17/06 . kovy (C 03 C 17/34, C 03 C 17/44 mají přednost) [3]
17/22 . jiným anorganickým materiálem (C 03 C 17/34, C 03 C 17/44 mají přednost) [3]
17/23 . . Oxidy (C 03 C 17/02 má přednost) [3]
17/25 . . . vylučováním z kapalné fáze [3]
17/28 . organickou látkou (C 03 C 17/34, C 03 C 17/44 mají přednost) [3]
17/34 . nejméně dvěma povlaky, které mají různé složení (C 03 C 17/44 má přednost) [3]
17/36 . . přičemž nejméně jeden povlak je kov [3]
17/42 . . přičemž nejméně jeden povlak je organický materiál a nejméně jeden povlak je nekovový povlak [3]
17/44 . Leštění [3]
19/00 Mechanická povrchová úprava skla, jiného než ve formě vláken (pískování, broušení nebo leštění skel B 24)
21/00 Úprava skla, jiného než vláken difusí iontů nebo kovů na povrchu 23/00 Jiná povrchová úprava skla mimo skleněných vláken
25/00 Povrchová úprava vláken ze skla, minerálů nebo strusky
25/10 . povlékáním [7]
25/12 . . Obecné povlékací postupy; Zařízení pro ně [7] Poznámky
(1) Ve skupinách C 03 C 25/24 až C 03 C 25/48 se zatřiďuje, není-li určeno jinak, na poslední vhodné místo. [7]
(2) Směsi pro povlaky, tj. směs dvou nebo více složek, se zatřiďují do poslední ze skupin C 03 C 25/24 až C 03 C 25/42, která pamatuje na alespoň jednu z těchto složek. [8]
(3) Při zatřiďování do skupin C 03 C 25/24 až C 03 C 25/42 musí být každá jednotlivá složka, tj. sloučenina nebo příměs směsi na povlaky, která není zatříděna podle poznámky (2) a o níž samotné se stanoví, že je nová a nezřejmá, také zatříděna do skupin C 03 C 25/24 až C 03 C 25/42 na poslední vhodné místo. [8]
(4) Při zatřiďování do skupin C 03 C 25/24 až C 03 C 25/42 může být také každá jednotlivá složka směsi pro povlaky, která není zatříděna podle poznámky (2) nebo (3) a která představuje zajímavou informaci pro rešerši, také zatříděna do skupin
C 03 C 25/24 až C 03 C 25/42. To může být například, kdy se považuje za vhodné provést rešerši na směsi pro povlaky
s použitím kombinace s třídícími znaky. Takové nepovinné zatřídění by se mělo přidělovat jako "přídavná informace". [8]
C 03 C
25/24 . . Povlaky obsahující organické materiály [7]
25/42 . . Povlaky obsahující anorganické materiály [7]
25/48 . . s dvěma nebo více povlaky s rozdílným složením [7] Poznámka
Při zatřiďování do této skupiny musí být každý jednotlivý povlak, který je sám o sobě určen jako nový a nezřejmý, také zatříděn do skupin C 03 C 25/24 až C 03 C 25/42, viz poznámky (1) až (4) uvedené před skupinou C 03 C 25/24.
25/60 . difúzí iontů nebo kovů do povrchu [7]
25/62 . použitím elektrické nebo vlnové energie nebo částicového záření nebo implantace iontů (k sušení nebo dehydrataci C 03 C 25/64) [7]
25/64 . Sušení; Dehydratace; Dehydroxylace [7]
25/66 . Chemická úprava, např. loužení, kyselá nebo zásaditá úprava (dehydroxylace C 03 C 25/64) [7]
25/68 . . leptáním [7]
25/70 . Čištění, např. pro opětné použití (C 03 C 25/62 až C 03 C 25/66 mají přednost) [7] Spojování skla se sklem nebo s jinými látkami
Poznámka
Vrstvené výrobky zatříděné do skupin C 03 C 27/00 nebo C 03 C 29/00 se musí zatřídit také do podtřídy B 32 B.
27/00 Spojování skleněných dílců s dílci z jiných anorganických látek; Spojování skla se sklem jinak než tavením (C 03 C 17/00 má přednost; (směsi pro tavné těsnění C 03 C 8/00); sklo s drátěnou vložkou C 03 B; spojování skla s keramickými hmotami C 04)
27/06 . spojením skla se sklem jiným způsobem než stavováním (stavování C 03 B 23/00; jednotky pro uzavírání stěnových nebo podobných otvorů a obsahující dvě nebo více paralelních skel nebo podobných tabulí
s mezerami, trvale vzájemně spojených E 06 B 3/66) 27/10 . . pomocí lepidla zvláště k tomu vhodného
27/12 . . . Vrstvené sklo (mechanická část výroby vrstveného skla obsahujícího částečně plastické hmoty B 32 B)
29/00 Spojování kovů pomocí skla
C 04 CEMENTY; BETONY; UMĚLÝ KÁMEN; KERAMICKÉ MATERIÁLY;
ŽÁRUVZDORNÉ HMOTY (slitiny založené na kovech tavitelných při vysoké teplotě C 22 C) [4]
Poznámka
Tato třída nezahrnuje strojní zařízení za předpokladu, že jsou zařazena jinde, viz např. strojní zpracování B 28, pece F 27.
MATERIÁLY (odskleněná sklokeramika C 03 C 10/00); ŽÁRUVZDORNÉ HMOTY; ÚPRAVA UMĚLÉHO KAMENE [4]
Poznámka
(1) V této podtřídě se následující termíny nebo výrazy používají ve významu: [6]
- "plniva" zahrnují pigmenty, agregáty a vláknité výztužné materiály; [6]
- "aktivní přísady" zahrnují pomocné prostředky pro zpracování nebo zlepšovače vlastností, např. brusné pomocné prostředky používané po procesu vypalování, nebo používané při nepřítomnosti vypalování; [6]
- "malty, beton, nebo umělý kámen" jsou považovány za jednotlivé druhy materiálů, a proto, pokud není uvedeno jinak, zahrnují malty, beton a ostatní cementové směsi. [6]
Všeobecné schéma
VÁPNO, HOŘČÍK; STRUSKA 2/00; 5/00
CEMENTY 7/00 až 12/00
MALTA; BETON; UMĚLÝ KÁMEN
Složení 26/00 až 32/00
Vlákna 14/00 až 20/00
Aktivní složky. 22/00, 24/00
Pórovité výrobky 38/00
Postupy pro ovlivňování nebo úpravu maltových směsí 40/00
Dodatečné zpracování 41/00
KERAMIKA
Keramické zboží 33/00
Jiné keramické výrobky 35/00
Spojování 37/00
Pórovité výrobky 38/00
Dodatečné zpracování 41/00
ZPRACOVÁNÍ PŘÍRODNÍHO KAMENE 41/00
Vápno; Pálená magnesia; Struska
2/00 Vápno, pálená magnesia nebo dolomit [4]
5/00 Zpracování strusky (výroba struskové vlny C 03 B; úprava strusky při nebo k výrobě kovů C 21 B, C 22 B)
Umělý kámen z roztavené strusky [4]
Cementy
Poznámka
Ve skupinách C 04 B 7/00 až C 04 B 32/00 se zatřiďuje, není-li uvedeno jinak, na poslední vhodné místo. [4]
7/00 Hydraulické cementy
9/00 Hořečnaté cementy nebo podobné cementy
11/00 Síranové cementy (směsi sírového cementu se sádrovec obsahujícími portlandskými cementy nebo cementy obsahujícími hutnickou strusku C 04 B 7/00)
12/00 Cementy neuvedené v žádné ze skupin C 04 B 7/00 až C 04 B 11/00 [4]
Použití materiálů jako plniv pro malty, beton nebo umělý kámen [4]
14/00 Použití anorganických materiálů jako plniv, např. pigmenty, pro malty, betony, nebo umělý kámen; Zpracování anorganických materiálů zvláště upravených ke zlepšení jejich plnicích vlastností v maltách, betonech nebo umělém kamení (výztužné prvky pro stavební materiály E 04 C 5/00) [4]
14/02 . Zrnité materiály [4]
14/38 . Vláknité materiály; Whiskery [4]
16/00 Použití organických materiálů jako plniv, např. pigmenty, pro malty, beton nebo umělý kámen; Zpracování organických materiálů zvláště upravených ke zlepšení jejich plnicích vlastností v maltách, betonu nebo umělém kameni (výztužné prvky pro stavební materiály E 04 C 5/00) [4]
18/00 Použití aglomerovaných nebo odpadních materiálů jako plniv pro malty, beton nebo umělý kámen (použití odpadních materiálů pro výrobu cementu C 04 B 7/00); Zpracování aglomerovaných nebo odpadních materiálů zvláště upravených ke zlepšení plnicích vlastností v maltách, betonu nebo umělém kameni (výztužné prvky pro stavební materiály E 04 C 5/00) [4]
18/04 . Odpadní materiály [4]
20/00 Použití materiálů jako plniv pro malty, beton nebo umělý kámen podle více než jedné skupiny
C 04 B 14/00 až C 04 B 18/00 charakterizovaných tvarem nebo distribucí zrn; Zpracování materiálů podle více než jedné ze skupin C 04 B 14/00 až C 04 B 18/00 zvláště určených ke zlepšení plnicích vlastností v maltách, betonu nebo umělém kameni; Expandující nebo defibrilační materiály (výztužné prvky pro stavební materiály E 04 C 5/00) [4]
Použití materiálů jako aktivních přísad [4] Poznámka
Aktivní přísady, které reagují s cementovými sloučeninami za tvorby nových nebo modifikovaných nerostných fází a které se
přidávají před tvrdicím postupem, stejně tak jako cementy, které jsou přidávány jako aditiva k ostatním cementům se zatřiďují do skupin C 04 B 7/00 až C 04 B 12/00. [4]
22/00 Použití anorganických látek jako aktivních přísad pro malty, betony nebo umělý kámen a podobně., např. urychlovače [4]
24/00 Použití organických látek jako aktivních přísad pro malty, betony nebo umělý kámen, např. plastifikátory [4]
Směsi malt, betonu, umělého kamene a podobně [4] Poznámky
(1) Každá přísada maltových směsí, betonu nebo umělého kamene, zatříděná do skupin C 04 B 26/00 až C 04 B 32/00 podle
pravidla posledního místa a o níž samotné se stanoví, že je nová a nezřejmá, musí být také zatříděna na poslední vhodné místo do skupin C 04 B 7/00 až C 04 B 24/00. [4,8]
(2) Každá přísada maltových směsí, betonu nebo umělého kamene, která není zatříděná do skupin C 04 B 26/00 až C 04 B 32/00 podle pravidla posledního místa a která představuje zajímavou informaci pro rešerši, může být také zatříděna také na poslední vhodné místo do skupin C 04 B 7/00 až C 04 B 24/00. To může být například případ, kdy se považuje za vhodné provést rešerši na směs za použití kombinace třídících znaků. Takové nepovinné zatřídění by se mělo uvádět jako "přídavná informace". Například správně definovaná maltová směs portlandského cementu obsahující jíl jako podstatné nebo charakterizující plnivo se zatřídí do skupiny C 04 B 28/00 a může být také přídavně zatříděna do skupiny C 04 B 14/02. [4,8]
26/00 Směsi malt, betonu nebo umělého kamene obsahující pouze organická pojiva [4]
28/00 Směsi malt, betonu nebo umělého kamene obsahující anorganická pojiva nebo reakční produkty anorganických a organických pojiv; např. polykarboxylové cementy (žáruvzdorné malty nebo monolitické žáruvzdorné materiály obsahující hliníkové cementy jiné než síranové C 04 B 35/66) [4]
30/00 Směsi pro umělý kámen neobsahující pojiva (umělý kámen z roztavené strusky C 04 B 5/00) [4] 32/00 Umělý kámen nezahrnutý v žádné z následujících podskupin (umělý kámen z roztavené strusky
C 04 B 5/00) [4]
Keramické hmoty
33/00 Keramické zboží (monolitické žáruvzdorné materiály nebo žáruvzdorné malty C 04 B 35/66; porézní výrobky C 04 B 38/00) [2]
33/02 . Příprava nebo zpracování surovin individuálně nebo po vsázkách (makroskopické ztužující prostředky jako přísady C 04 B 35/71)
33/32 . Pálicí metody
35/00 Tvarované keramické výrobky, které se vyznačují svým složením (Keramické směsi (obsahující volný kov vázaný na karbidy, diamant, oxidy, boridy, nitridy, silicidy, např. cermety nebo jiné kovové sloučeniny, např. oxynitridy nebo sulfidy, jiné než makroskopické ztužující prostředky C 22 C) Zpracování přípravků
z práškovitých anorganických sloučenin pro výrobu keramických výrobků [4]
Poznámky
(1) V této skupině se směsi zatřiďují, pokud není uvedeno jinak, podle složky, jejíž hmotnostní podíl je nejvyšší. [3]
(2) V této skupině se hořčík považuje za kov alkalických zemin. [6]
(3) V této skupině se směs považuje za slinutou směs různých práškových materiálů, jiných než slinovacích pomocných prostředků, jenž jsou zvlášť uvedeny jako oddělené fáze ve slinutém výrobku. [6]
(4) V této skupině se za ušlechtilou keramiku považují výrobky, které mají polykrystalickou jemnozrnnou mikrostrukturu, např. rozměrů menších než 100 mikrometrů. [6]
(5) Výroba keramického prášku se do této skupiny zatřiďuje, pokud se vztahuje k výrobě prášku s určitými charakteristikami. [6]
35/01 . na základě oxidů [6]
35/03 . . na základě oxidu hořečnatého, oxidu vápenatého nebo směsí oxidů odvozených z dolomitu [6]
35/10 . . na základě oxidu hlinitého [6]
35/101 . . . Žáruvzdorné materiály ze zrnitých směsí [6] 35/107 . . . Žáruvzdorné materiály odlévané tavením [6] 35/111 . . . Ušlechtilé keramické materiály [6]
35/14 . . na základě oxidu křemíku [6]
35/16 . . na základě křemičitanů jiných než jílovité materiály [6]
35/18 . . . bohatých na oxid hlinitý [6]
35/26 . . na základě feritů [2,6]
35/44 . . na základě hlinitanů [2,6]
35/46 . . na základě oxidů titanu nebo titaničitanů (obsahující také oxidy zirkonia nebo hafnia, zirkoničitany nebo hafničitany C 04 B 35/49) [6]
35/462 . . . na základě titaničitanů [6]
35/48 . . na základě oxidů zirkonia nebo hafnia nebo zirkoničitanů nebo hafničitanů [6]
35/482 . . . Žáruvzdorné materiály ze zrnitých směsí [6] 35/484 . . . Žáruvzdorné materiály odlévané tavením [6] 35/486 . . . Ušlechtilé keramické materiály [6]
35/49 . . . obsahující také oxid titanu nebo titaničitany [3,6]
35/495 . . na základě oxidů vanadu, niobu, tantalu, molybdenu nebo wolframu nebo jejich tuhých roztoků s jinými oxidy, např. vanadičnany, niobičnany, tantaličnany, molybdenany nebo wolframany [6]
35/50 . na základě sloučenin vzácných zemin 35/51 . na základě aktinidů [2]
35/515 . na základě neoxidů (C 04 B 35/50, C 04 B 35/51 mají přednost) [6]
35/52 . . na základě uhlíku, např. tuhy [6]
35/524 . . . získané z polymerových prekurzorů, např. sklovité uhlíkové materiály [6] 35/528 . . . získané z uhlíkových částic s jinými anorganickými složkami nebo bez nich [6] 35/536 . . . na základě expandované tuhy [6]
35/56 . . na základě karbidů [4]
35/563 . . . na základě karbidu bóru [6]
35/565 . . . na základě karbidu křemíku [6]
35/58 . . na základě boridů, nitridů nebo silicidů [4,6]
35/581 . . . na základě nitridu hlinitého [6] 35/583 . . . na základě nitridu boritého [6] 35/584 . . . na základě nitridu křemičitého [6] 35/597 . . . na základě oxynitridů křemíku [6]
35/622 . Tvářecí procesy; Zpracování práškových anorganických sloučenin připravených pro výrobu keramických výrobků [6]
35/626 . . Příprava nebo úprava prášků jednotlivě nebo dávkově [6] 35/63 . . . použití přísad speciálně upravených pro tváření výrobků [6] 35/64 . . Pálicí nebo slinovací procesy (C 04 B 33/32 má přednost) [6] 35/645 . . . Tlakové slinování [6]
35/65 . . . Reakční slinování sloučenin volných kovů nebo sloučenin obsahujících volný křemík [3]
35/66 . Monolitické žáruvzdorné materiály nebo žáruvzdorné malty, které obsahují nebo neobsahují jílovité materiály
Poznámka
Každá složka žáruvzdorné maltové směsi obsahující hydraulický cement, např. hlinitý cement, zatříděná do skupiny
C 04 B 35/66, která představuje důležitou informaci pro rešerši, může být také zatříděna na poslední vhodné místo do skupin C 04 B 7/00 až C 04 B 24/00. To může být například v případě, kdy se považuje za vhodné provést rešerši na směsi
s použitím kombinace s třídícími znaky. Takové nepovinné zatřídění by se mělo uvádět jako "přídavná informace ". Takové přídavné zatřídění do skupiny C 04 B 24/00 může být např. zvoleno pro organický zpomalovač přidaný k maltové směsi. [8]
35/71 . Keramické produkty obsahující makroskopické ztužující prostředky (C 04 B 35/66 má přednost) [3,4]
35/78 . . obsahující nekovové látky [2]
35/80 . . . Vlákna, nitě, chxxxxxx, destičky nebo podobně [2]
35/81 Whiskery [6]
35/82 Asbest; Sklo; Tavena křemelina [2]
35/83 Uhxxxxxx xlákna v uhlíkové mřížce [6]
Poznámka
Výrobky zahrnuté v této podskupině se obvykle uvádějí jako "směsi uhlík-uhlík". [6]
37/00 Spojování pálených keramických předmětů s jinými pálenými keramickými předměty nebo s jinými předměty zahříváním
37/02 . s kovovými předměty 37/04 . s předměty ze skla
38/00 Pórovité malty, beton, umělý kámen nebo keramické zboží; Jejich příprava (úprava strusky plyny nebo látkami vytvářejícími plyn C 04 B 5/00) [4,6]
Poznámka
Porézní malty, beton, umělý kámen nebo keramické zboží charakterizované přísadami nebo směsmi se také zatřiďují do skupin C 04 B 2/00 až C 04 B 35/00. [4]
38/02 . přidáním chemických nadouvadel [4] 38/04 . rozpuštěním přidaných látek [4] 38/06 . spálením přidaných látek [4]
38/08 . přidáním pórovitých látek [4]
38/10 . použitím pěnicích prostředků (38/02 má přednost) [4]
40/00 Postupy pro ovlivňování nebo úpravu vlastností maltových, betonových směsí nebo směsí umělých kamenů, např. jejich schopnosti k vytvrzování nebo tuhnutí (z hlediska aktivní přísady C 04 B 22/00 až C 04 B 24/00; vytvrzování dostatečně definovaných směsí C 04 B 26/00 až C 04 B 28/00; zhotovování porézních, buněčných nebo vylehčených směsí C 04 B 38/00) [4,6]
40/02 . Výběr prostředí vytvrzování [4]
41/00 Dodatečná úprava malty, betonu, umělého kamene nebo keramiky; Úprava přírodního kamene (glazury jiné než glazury vytvářené za studena C 03 C 8/00) [3]
Poznámky
(1) V této skupině se následující termíny nebo výrazy používají ve významu: [6]
- "malty, beton a umělý kámen" zahrnují materiály po prvotním tvarování. [6]
(2) Úprava, např. povlékání nebo impregnace látky stejnou látkou nebo substancí, která je v konečné fázi převedena na stejnou látku, se v rámci této skupiny nepovažuje za dodatečné zpracování, ale zatřiďuje se jako příprava látky, např. uhlíkové těleso impregnované substancí schopnou přeměny na uhlík se zatřiďuje do C 04 B 35/52.
(3) Ve skupinách C 04 B 41/45 až C 04 B 41/80 se zatřiďuje, není-li uvedeno jinak, na poslední vhodné místo. [4]
41/45 . Povlékání nebo impregnace [4]
41/53 . zahrnující odstraňování části materiálu zpracovávaného předmětu [4]
41/60 . pouze umělého kamene [4] 41/80 . pouze keramického zboží [4] 41/81 . . Povlékání nebo impregnace [4] 41/82 . . . s organickými látkami [4] 41/85 . . . s anorganickými látkami [4]
41/86 Glazury; Glazury za studena [4]
41/87 Keramika [4]
41/88 Kovy [4]
41/89 za účelem získání alespoň dvou složených povlaků, které mají různé složení [4]
41/91 . . zahrnující odstraňování části materiálu zpracovávaného předmětu, např. leptání [4]
C 05 UMĚLÁ HNOJIVA; JEJICH PŘÍPRAVA (způsoby nebo zařízení pro granulaci materiálů obecně B 01 J 2/00; směsi pro úpravu půdy nebo směsi pro stabilizaci půdy C 09 K 17/00) [4]
Poznámky
(1) Složka ve směsi hnojiv nebo jednotlivé hnojivo, obsahující více než jeden z chemických prvků, na nichž je založeno rozdělení do podtříd, se zatřiďuje pouze do prvé vhodné podtřídy. Tak nitrofosfát nebo amoniovaný superfosfát se zařadí do C 05 B a nikoli do C 05 C, fosforečňan hořečnatý do C 05 D a kyanamid vápenatý do C 05 C a ne do C 05 D.
(2) Každá složka ve směsi, která představuje důležitou informaci pro rešerši, se může také zatřídit podle poznámky (1). To může být například v případě, kdy se považuje za vhodné provést rešerši na směsi s použitím kombinace s třídícími znaky. Takové nepovinné zatřídění by se mělo uvádět jako "přídavná informace". [8]
Všeobecné schéma
SUPERFOSFÁTY 1/00
VYROBENÁ MOKRÝM ZPŮSOBEM 11/00
VYROBENÁ TAVENÍM 13/00
JINÁ ANORGANICKÁ HNOJIVA 3/00 až 9/00, 17/00
ORGANICKÁ HNOJIVA 15/00, 17/00
SMĚSI FOSFOREČNÝCH HNOJIV 21/00
1/00 Superfosfáty, tj. hnojiva vyrobená reakcí fosforitů nebo kostních fosfátů s kyselinou sírovou nebo fosforečnou v množstvích a koncentracích skýtajících přímo pevné produkty
3/00 Hnojiva převážně na bázi sekundárního fosforečnanu vápenatého (dikalciumfosfátu) (C 05 B 11/00 má přednost)
5/00 Xxxxxxxxx xxxxxx; Jixx xxxxxxxxx xosfáty
7/00 Hnojiva převážně na bázi alkalických nebo amonných orthofosforečnanů (C 05 B 11/00 má přednost)
9/00 Hnojiva převážně na bázi fosforečnanů nebo dvojitých fosforečnanů hořečnatých (C 05 B 11/00 má přednost)
11/00 Hnojiva vyrobená mokrým způsobem nebo vyluhováním surovin jednak kyselinami v množstvích a koncentracích skýtajících roztoky a následující neutralizací, jednak alkalickými louhy
13/00 Hnojiva vyrobená tavením z fosfátových surovin
15/00 Organická fosforečná hnojiva (kostní moučka C 05 B 17/00)
17/00 Jiná fosforečná hnojiva, např. amorfní fosfáty, kostní moučka
19/00 Granulace nebo peletizace fosforečných hnojiv kromě strusky (granulace strusky C 04 B)
21/00 Směsi fosforečných hnojiv zahrnutých ve více než jedné z hlavních skupin C 05 B 1/00 až C 05 B 19/00
C 05 C, D, F
Všeobecné schéma
NA BÁZI DUSIČNANŮ 1/00, 5/00
NA BÁZI AMONNÝCH SOLÍ, AMONIAKU 1/00, 3/00
NA BÁZI KYANIDU 7/00
NA BÁZI MOČOVINY 9/00
JINÁ HNOJIVA 11/00
SMĚSI DUSÍKATÝCH HNOJIV 13/00
1/00 Hnojiva na bázi dusičnanu amonného
3/00 Hnojiva obsahující jiné amonné soli nebo samotný amoniak, např. čpavková voda 5/00 Hnojiva obsahující jiné dusičnany
7/00 Hnojiva obsahující dusíkaté vápno nebo jiné kyanamidy 9/00 Hnojiva obsahující močovinu nebo sloučeniny močoviny 11/00 Jiná dusíkatá hnojiva
13/00 Směsi dusíkatých hnojiv zahrnutých ve více než jedné z hlavních skupin C 05 C 1/00 až C 05 C 11/00
C 05 D ANORGANICKÁ HNOJIVA NEUVEDENÁ V C 05 B, C 05 C; HNOJIVA PRODUKUJÍCÍ OXID UHLIČITÝ
1/00 Hnojiva obsahující draslík (C 05 D 7/00 má přednost)
3/00 Vápenatá hnojiva (C 05 D 7/00 má přednost)
5/00 Hnojiva obsahující hořčík (C 05 D 7/00 má přednost)
7/00 Hnojiva produkující oxid uhličitý 9/00 Jiná anorganická hnojiva
11/00 Směsi hnojiv zahrnutých ve více než jedné z hlavních skupin C 05 D 1/00 až C 05 D 9/00
C 05 F ORGANICKÁ HNOJIVA NEUVEDENÁ V C 05 B, C 05 C, např. HNOJIVA Z ODPADOVÝCH LÁTEK NEBO ODPADKŮ
Poznámky
(1) Postupy, využívající enzymy nebo mikroorganismy za účelem:
(i) uvolňování, oddělování nebo čištění předběžně existujících sloučenin nebo směsí nebo
(ii) zpracování textilií nebo čištění pevných povrchů materiálů, se rovněž zatřiďují do podtřídy C 12 S. [5]
(2) Postupy, kde jsou míšení nebo příslušné zařízení charakteristickým rysem, se také zatřiďují do skupiny C 05 F 17/00. [5]
C 05 F, G
1/00 Hnojiva z mršin zvířat nebo jejich částí
3/00 Hnojiva z lidských nebo zvířecích výkalů, např. chlévská mrva
5/00 Hnojiva z destilačních odpadů, melasy, výpalků, cukrovarnických nebo podobných odpadů a zbytků 7/00 Hnojiva z odpadní vody, z kalu z odpadní vody, z kalu z mořské vody, třísel, nebo z podobných hmot
(postupy nebo zařízení k odvodnění, sušení nebo zpopelňování kalu C 02 F 11/00)
9/00 Hnojiva z domácích nebo městských odpadků
9/02 . Zařízení k zpracování
11/00 Jiná organická hnojiva
15/00 Směsi hnojiv zahrnuté do více než jedné z předchozích hlavních skupin C 05 F 1/00 až C 05 F 11/00; Hnojiva ze směsí výchozích látek, kde všechny výchozí látky jsou zahrnuty do této podtřídy, nikoliv však do stejné hlavní skupiny [5]
17/00 Příprava hnojiv charakterizovaná mísícím krokem [5]
17/02 . Příslušná zařízení [5]
PESTICIDY, PŮDNÍ ZLEPŠOVAČE, SMÁČEDLA (organická hnojiva obsahující přidané bakteriální kultury, mycelia nebo podobně C 05 F 11/00; organická hnojiva obsahující rostlinné vitaminy nebo hormony C 05 F 11/10); HNOJIVA CHARAKTERIZOVANÉ SVÝM TVAREM [4]
Poznámky
(1) Tato podtřída zahrnuje směsi hnojiv s materiály pro úpravu nebo stabilizaci půdy, které jsou charakterizovány jejich působením jako hnojivo. [6]
(2) Tato podtřída nezahrnuje směsi hnojiv s materiály pro úpravu nebo stabilizaci půdy, které jsou charakterizovány působením materiálů pro úpravu nebo stabilizaci půdy, jenž jsou zahrnuty skupinou C 09 K 17/00. [6]
1/00 Směsi hnojiv, náležejících jednotlivě k různým podtřídám C 05
3/00 Směsi jednoho nebo více hnojiv s materiály, jež nemají specificky hnojivý účinek
3/02 . s pesticidy
3/04 . s půdními zlepšovali
5/00 Hnojiva charakterizovaná svým tvarem (granulování hnojiv charakterizovaných svojí chemickou podstatou, viz příslušné skupiny C 05 B až C 05 G) [4]
C 06 B
C 06 B VÝBUŠNINY NEBO TERMICKÉ SMĚSI (trhání F 42 D); JEJICH PŘÍPRAVA; POUŽITÍ
JEDNOTLIVÝCH LÁTEK JAKO VÝBUŠNIN (sloučeniny jako takové C 01, C 07 nebo C 08) [2]
Poznámky
(1) Tato podtřída zahrnuje:
- následující směsi:
(a) výbušniny: směsi sem patřící jsou takové, které obsahují jak hořlavinu, tak dostatečné množství oxidačních prostředků, které po zažehnutí spolu chemicky reagují poměrně vysokou reakční rychlostí, čímž se uvolní síla, využitelná pro trhání, palebné zbraně, pohon střel atd.; [2]
(b) termické směsi: sem patřící směsi obsahují (i) v kombinaci hořlavou složku, která se skládá z prvku, kterým je buď kov, bor, křemík, selen nebo telur; nebo jejich směsí, vzájemných sloučenin nebo hybridů a (ii) oxidující složky, kterou je buď oxid kovu nebo sůl (organická nebo anorganická), z které při rozkladu vzniká oxid kovu; [2]
(c) paliva pro raketové motory, která uvolňují energii k účelům pohonu reakcí s oxidačním prostředkem jiným než vzduch; [2]
(d) směsi pro ovlivnění výparů, vzniklých při výbuchu, např. k neutralizaci jedovatých plynů, k ochlazení explozních plynů atd.; [2]
- postupy nebo zařízení k přípravě nebo upravování směsí, které nejsou jinde uvedeny; [2]
- způsoby použití jednotlivých látek jako výbušnin. [2]
(2) V této podtřídě se následující termín používá ve významu:
- "nitrovaný" zahrnuje sloučeniny, které obsahují nitroskupinu nebo skupiny esteru kyseliny dusičné. [2]
(3) Způsoby nebo zařízení pro přípravu nebo zpracování takových směsí se zatřiďují podle jednotlivých složek směsi. [2]
Všeobecné schéma
VÝBUŠNINY NEBO TERMICKÉ SMĚSI
Obsahující nitrované deriváty
anorganické 31/00
organické 25/00, 41/00
Obsahující nitridy nebo fulmináty 35/00, 37/00
Obsahující chloráty nebo perchloráty 29/00
Obsahující kov 27/00, 33/00
Obsahující fosfor 39/00
Jiné směsi 23/00, 43/00
Směsi definované strukturou nebo uspořádáním složek 45/00, 47/00
POUŽITÍ JEDNOTLIVÝCH LÁTEK JAKO VÝBUŠNIN 49/00
VÝROBA 21/00
21/00 Zařízení nebo postupy pro zpracování výbušnin, např. tvarování, řezání, sušení Poznámka
Ve skupinách C 06 B 23/00 až C 06 B 49/00 se směs zatřiďuje, není-li uvedeno jinak, na poslední vhodné místo podle přísady. [2]
23/00 Směsi, charakterizované neexplozivním nebo netermickým podílem [2] 25/00 Směsi, obsahující nitrovanou organickou sloučeninu [2]
27/00 Směsi, obsahující kov, bor, křemík, selen nebo telur nebo jejich směsi, jejich vzájemné sloučeniny nebo hydridy spolu s uhlovodíky nebo halogenovanými uhlovodíky [2]
29/00 Směsi, obsahující anorganickou sůl kyslíkaté halogenkyseliny, např. chlorát, perchlorát [2] 31/00 Směsi, obsahující anorganické kyslíkaté soli kyselin dusíku [2]
33/00 Směsi, obsahující kov, slitinu, bor, křemík, selen nebo telur, ve tvaru částeček spolu s alespoň jedním podílem, uvolňujícím kyslík, kterým je buď oxid kovu, nebo organická nebo anorganická sůl, tvořící oxid kovu [2]
C 06 B, C, D, F
35/00 Směsi, obsahující azid kovu [2] 37/00 Směsi, obsahující fulminát kovu [2]
39/00 Směsi, které obsahují volný fosfor nebo binární sloučeninu fosforu, kromě sloučenin s kyslíkem [2] 41/00 Směsi, obsahující nitrovanou organickou sloučeninu kovu [2]
43/00 Směsi, vyznačené obsahem explozivní nebo termické složky, pokud nejsou zahrnuty v C 06 B 25/00 až C 06 B 41/00 [2]
45/00 Směsi nebo výrobky, definované svou strukturou nebo uspořádáním složek, případně výrobků (explozivní nálože opatřené povlakem F 42 B; explozivní nálože zvláštních forem nebo tvarů F 42 B 1/00, F 42 B 3/00) [2]
47/00 Směsi, u kterých se složky až do nasazení skladují odděleně, např. Sprengelovy výbušniny; Suspenze pevných složek v kapalné fázi normálních podmínek nevýbušné včetně zahuštěné vodní fáze [2]
49/00 Použití jednotlivých látek jako výbušnin [2]
C 06 C DETONAČNÍ NEBO ROZNĚTNÉ ZAŘÍZENÍ; ZÁPALNICE (zapalovače střeliva F 42 C); CHEMICKÉ ZAŽEHOVAČE; PYROFORICKÉ SMĚSI [2]
5/00 Zápalnice, např. zápalné šňůry
7/00 Neelektrické rozbušky; Roznětky; Zápalky
9/00 Chemické stykové rozněcovače; Chemické zažehovače
15/00 Pyroforické směsi; Křesací hmoty (chemické zapalovače C 06 C 9/00; slitiny obecně C 22 C)
C 06 D PROSTŘEDKY PRO VYVÍJENÍ KOUŘE NEBO MLHY; SMĚSI PRO PLYNOVÝ ÚTOK; VÝROBA VÝBUŠNÉHO NEBO POHONNÉHO PLYNU (CHEMICKÁ ČÁST) (paliva C 10) [2]
3/00 Tvorba kouře nebo mlhy (chemická část) (směsi používané jako biocidy, pesticidní repelenty nebo atraktanty, nebo regulátory růstu rostlin A 01 N, např. A 01 N 25/18)
5/00 Výroba tlakových plynů např. pro výrobu tlakových náplní pro trhací náboje, startovací náboje, rakety (výbušné směsi, obsahující okysličovadlo, paliva pro raketové motory, určené pro použití s jiným typem okysličovadla než se vzduchem C 06 B)
7/00 Směsi pro plynový útok
C 06 F ZÁPALKY; VÝROBA ZÁPALEK
1/00 Výroba zápalek - mechanická část (řezání zápalkových dřívek nezávisle na jiných operacích B 27 L 9/00)
3/00 Chemická hlediska při výrobě zápalek (zápalné hmoty C 06 B)
C 06 F
5/00 Zápalky (schránky složkových zápalek A 24 F 27/00)
C 07 B
C 07 ORGANICKÁ CHEMIE (oxidy, sulfidy nebo oxysulfidy uhlíku, kyan, fosgen, kyanovodíková kyselina, nebo její soli C 01, produkty získané z vrstvených křemičitanů jako měničů báze iontovou výměnou s organickými sloučeninami jako jsou amoniové, fosfoniové nebo sulfoniové sloučeniny nebo interkalací organických sloučenin C 01 B 33/00; makromolekulární sloučeniny C 08; barviva C 09; fermentační produkty C 12; fermentační postupy nebo postupy využívající enzymy k syntéze chemických sloučenin, směsí nebo k separaci optických isomerů z racemických směsí C 12 P; výroba organických sloučenin elektrolýzou nebo elektroforézou C 25 B 3/00, C 25 B 7/00) [2]
Poznámky
(1) V této třídě termín "příprava" zahrnuje čištění, oddělování a stabilizaci, pokud není uvedeno na zvláštním místě. [4]
(2) Biocidní, repelentní, atraktantní nebo růst rostlin regulující činnost sloučenin nebo přípravků se dále zatřiďuje do podtřídy A 01 P. [8]
(3) V podtřídách C 07 C až C 07 K a v každé z těchto podtříd se sloučenina zatřiďuje, není-li uvedeno jinak a s výjimkou uvedeno níže, vždy na poslední vhodné místo. Např. 2-butyl-pyridin, který obsahuje acyklický řetězec a heterocyklický kruh, se zatřiďuje jedině jako heterocyklická sloučenina do podtřídy C 07 D. Obecně a pokud není uvedeno jinak (jako skupiny C 07 C 59/00) jsou termíny "acyklický" a "alifatický" použity pro popis sloučenin, které neobsahují kruh; v případě, že obsahují kruh, zařazují se sloučeniny podle pravidla "posledního místa" podle poslední skupiny jako cykloalifatické nebo aromatické sloučeniny, jestliže taková sloučenina existuje. Existuje-li sloučenina nebo celá skupina sloučenin v tautomerních formách, řadí se jako by existovala v té formě, jež je v systému klasifikována naposled, pokud jiná její forma není výslovně uvedena již na některém dřívějším místě systému.
(4) Chemické sloučeniny a jejich výroba se zatřiďují podle typu vyráběné sloučeniny. Výrobní postup se má vzít v úvahu u druhého zatřídění v podskupině použité reakce, pokud takové skupiny jsou k dispozici. Obecné výrobní postupy se zařazují do podskupiny podle použitého postupu, pokud takové podskupiny jsou k dispozici. Vyrobené sloučeniny mohou pak být vzaty
v úvahu u druhého zatřídění v podskupině pro příslušnou podskupinu.
(5) V této třídě se sloučeniny obsahující karboxylové nebo thiokarboxylové skupiny zatřiďují, není-li uvedeno jinak, jako příslušné karboxylové nebo thiokarboxylové kyseliny, ledaže by "pravidlo posledního místa" (viz poznámka (2) výše) určovalo jinak; karboxylová skupina je atom uhlíku se třemi vazbami, a ne více než se třemi, k heteroatomům, jiným než atomům dusíku nitro nebo nitrososkupin, s alespoň jednou vazbou k heteroatomu a thiokarboxylová skupina je karboxylová skupina s alespoň jednou vazbou k atomu síry, např. amidy nebo nitrily karboxylových kyselin jsou zatřiďovány s odpovídajícími kyselinami. [5]
(6) Anhydridy nebo halidy karboxylických kyselin se zatřiďují, pokud není uvedeno jinak, jako příslušné kyseliny,. Sole sloučeniny, pokud nejsou zatříděny výslovně, se zatřiďují jako tato sloučenina; např. hydrochlorid anilinu se zatřiďuje jako sloučenina obsahující pouze uhlík, vodík a dusík (do C 07 C 211/00), malonan sodný se zatřiďuje jako kyselina malonová (do C 07 C 55/0) a merkaptid se zatřiďuje jako merkaptan. Stejně se postupuje s cheláty kovů. Podobně se kovové alkoholáty a kovové fenoláty zatřiďují do podtřídy C 07 C a ne do podtřídy C 07 F , alkoholáty do skupiny C 07 C 31/00 a fenázy jako odpovídající fenoly do skupiny C 07 C 39/00. Soli, adukty nebo komplexy tvořené dvěma nebo více organickými sloučeninami jsou zatřiďovány podle všech sloučenin, které soli, adukty nebo komplexy tvoří. [2]
C 07 B OBECNÉ METODY ORGANICKÉ CHEMIE NEBO PŘÍSLUŠNÁ ZAŘÍZENÍ (příprava esterů
karboxylových kyselin telomerací C 07 C 67/00; telomerace C 08 F)
Poznámky
(1) V této podtřídě se funkční skupina, která je přítomná v některém zbytku a která během reakce nedoznává změn, neuvažuje jako funkční skupina, která se tvoří nebo zavádí. [4]
(2) V této podtřídě se termín "oddělování" používá pouze pro účely získávání organických sloučenin. [4]
(3) Při zatřiďování do této podtřídy se zatřiďuje také do skupiny B 01 D 15/08, jestliže se jedná o předměty týkající se obecně chromatografie. [8]
(4) V této podtřídě se zatřiďuje, není-li uvedeno jinak, na poslední vhodné místo podle typu použité reakce označením vazby nebo funkční skupiny, která se tvoří nebo zavádí. [4]
Všeobecné schéma
REAKCE, PŘI KTERÝCH NEVZNIKAJÍ A NEJSOU ZAVÁDĚNY FUNKČNÍ SKUPINY OBSAHUJÍCÍ HETEROATOMY
C 07 B
Změna typu vazby mezi dvěma přímo vázanými
atomy uhlíku 35/00
Vznik nové vazby nebo štěpení existující vazby uhlík-uhlík 37/00
REAKCE, PŘI KTERÝCH VZNIKAJÍ NEBO JSOU ZAVÁDĚNY FUNKČNÍ SKUPINY OBSAHUJÍCÍ HETEROATOMY
Halogenace 39/00
Skupiny obsahující kyslík 41/00
Skupiny obsahující dusík 43/00
Skupiny obsahující síru 45/00
Ostatní skupiny 47/00
GRIGNARDOVY REAKCE 49/00
ZAVEDENÍ OCHRANNÝCH NEBO AKTIVAČNÍCH SKUPIN NEZAHRNUTÝCH V PŘEDCHOZÍCH PODSKUPINÁCH 51/00
ASYMETRICKÉ SYNTÉZY 53/00
RACEMISACE, INVERZE. 55/00
ODDĚLOVÁNÍ, ČIŠTĚNÍ, STABILIZACE, POUŽITÍ ADITIV 57/00, 63/00
ZAVEDENÍ IZOTOPŮ 59/00
OSTATNÍ METODY 61/00
31/00 Redukce obecně [4] 33/00 Oxidace obecně [4]
Reakce, při kterých nevznikají a nejsou zaváděny funkční skupiny obsahující heteroatomy [4]
35/00 Reakce, při kterých nevznikají a nejsou zaváděny funkční skupiny obsahující heteroatomy, zahrnující reakce, při kterých dochází ke změně vazby mezi dvěma uhlíkovými atomy již přímo vázanými [4]
37/00 Reakce, při kterých nevznikají a nejsou zaváděny funkční skupiny obsahující heteroatomy, zahrnující reakce, při kterých buď vzniká vazba mezi dvěma dosud přímo nevázanými uhlíkovými atomy nebo se štěpí vazba mezi dvěma přímo vázanými uhlíkovými atomy [4]
Reakce, při kterých vznikají nebo jsou zaváděny funkční skupiny obsahující heteroatomy [4] 39/00 Halogenace [4]
41/00 Vznik, nebo zavedení funkčních skupin obsahujících kyslík [4] 43/00 Vznik nebo zavedení funkčních skupin obsahujících dusík [4] 45/00 Vznik nebo zavedení funkčních skupin obsahujících síru [4]
47/00 Vznik nebo zavedení funkčních skupin nezahrnutých ve skupinách C 07 B 39/00 až C 07 B 45/00 [4]
49/00 Grignardovy reakce [4]
51/00 Zavedení ochranných nebo aktivačních skupin nezahrnuté ve skupinách C 07 B 31/00 až C 07 B 49/00 [4] 53/00 Asymetrické syntézy [4]
55/00 Racemisace; Úplná nebo částečná inverse [4] 57/00 Separace opticky aktivních sloučenin [4]
59/00 Zavedení isotopů opticky aktivních sloučenin [4 61/00 Ostatní obecné metody [4
C 07 B, C
Čištění; Oddělování; Stabilizace [4]
63/00 Čištění; Oddělování (oddělování opticky aktivních sloučenin C 07 B 57/00); Stabilizace; Použití aditiv [4]
C 07 C ACYKLICKÉ A KARBOCYKLICKÉ SLOUČENINY (příprava makromolekulárních sloučenin C 08 F; výroba organických sloučenin elektrolýzou nebo elektroforézou C 25 B 3/00, C 25 B 7/00)
Poznámky
(1) V této podtřídě se následující termíny nebo výrazy používají ve významu:
- "můstkový" znamená přítomnost alespoň jednoho spojení jiného než orto, peri nebo spiro;
- dva kruhy jsou "kondenzované", jestliže mají společný nejméně jeden člen kruhu, tj. "spiro" nebo "můstkové" jsou považovány za kondenzované;
- "počet kruhů" v kondenzovaném kruhovém systému se rovná počtu řezů, které je nutné provést k převedení kruhového systému do acyklického řetězce;
- "kondenzovaný kruhový systém" je kruhový systém, ve kterém jsou všechny kruhy navzájem kondenzované;
- "chinony" jsou sloučeniny odvozené od sloučenin obsahujících šestičlenný aromatický kruh nebo systém obsahující šestičlenné aromatické kruhy (přičemž systém může být kondenzovaný nebo nekondenzovaný) nahrazením dvou nebo čtyř >CH skupin šestičlenných aromatických kruhů >C=O skupinami, respektive odstraněním jedné nebo dvou dvojných vazeb uhlík-uhlík a přeuspořádáním zbývajících dvojných vazeb uhlík-uhlík za vzniku kruhu nebo kruhového systému kde se střídají dvojné vazby, včetně vazeb uhlík-kyslík; to znamená, že acenaftochinon nebo kafrochinon nejsou považovány za chinony. [5]
(2) Při zatřiďování je třeba zohlednit poznámku (3) uvedenou za třídou C 07, definující pravidlo posledního místa, které se použije v rozsahu podtříd C 07 C až C 07 K a v těchto podtřídách. [8]
(3) Terapeutický účinek sloučenin se dále zatřiďuje do podtřídy A 61 P. [7]
(4) Při zatřiďování do této podtřídy se zatřiďuje také do skupiny B 01 D 15/08, jestliže se jedná o předměty týkající se obecně chromatografie. [8]
(5) V této podtřídě se postup zatřiďuje, není-li uvedeno jinak, na poslední vhodné místo. [3]
(6) V této podtřídě se "kvarterní amoniové sloučeniny" zatřiďují, není-li uvedeno jinak, s odpovídajícími "nekvarternizovanými sloučeninami dusíku". [5]
(7) Pro zatřiďování sloučenin do skupin C 07 C 1/00 až C 07 C 71/00 a C 07 C 401/00 až C 07 C 409/00:
- se sloučenina zatřiďuje tak, že se molekula uvažuje jako celek ("pravidlo chápání molekuly jako celku");
- se sloučenina uvažuje jako nasycená, jestliže neobsahuje atomy uhlíku vázané navzájem násobnými vazbami,
- se sloučenina uvažuje jako nenasycená, jestliže obsahuje atomy uhlíku vázané navzájem násobnými vazbami, což zahrnuje šestičlenný aromatický kruh,
ledaže není blíže specifikováno nebo implicitně odvoditelné z dalšího členění, jako ve skupině C 07 C 69/00. [5]
(8) Pro zatřiďování sloučenin do skupin C 07 C 201/00 až C 07 C 395/00, tj. podle funkční skupiny, bylo podle "pravidla posledního místa" určeno, že se sloučenina bude zatřiďovat podle následujících pravidel:
- sloučeniny se zatřiďují v souladu s povahou atomu uhlíku ke kterému je funkční skupina připojena;
- uhlíkatý skelet je atom uhlíku, jiný než atom uhlíku karboxylové skupiny nebo řetězec atomů uhlíku vázaných navzájem; uhlíkatý skelet se uvažuje jako zakončený, jestliže je vázán k jinému atomu než atomu uhlíku nebo k atomu uhlíku karboxylové skupiny;
- jestliže molekula obsahuje několik funkčních skupin, jsou jako první hledisko uvažovány funkční skupiny vázané ke stejnému uhlíkatému skeletu;
- uhlíkatý skelet se uvažuje jako nasycený, jestliže neobsahuje atomy uhlíku vázané navzájem násobnými vazbami;
- uhlíkatý skelet se uvažuje jako nenasycený, jestliže obsahuje atomy uhlíku vázané navzájem násobnými vazbami, což zahrnuje šestičlenný aromatický kruh. [5]
Všeobecné schéma
SLOUČENINY OBSAHUJÍCÍ POUZE UHLÍK A VODÍK
Příprava 1/00, 2/00, 4/00, 5/00, 6/00
Čištění, oddělování, stabilizování 7/00
Sloučeniny
alifatické 9/00, 11/00
cykloalifatické, aromatické 13/00, 15/00
SLOUČENINY OBSAHUJÍCÍ UHLÍK A HALOGEN S VODÍKEM NEBO BEZ NĚHO
Příprava 17/00
Sloučeniny
alifatické 19/00, 21/00
cykloalifatické, aromatické 22/00, 23/00, 25/00
SLOUČENINY OBSAHUJÍCÍ UHLÍK A KYSLÍK S VODÍKEM A HALOGENEM NEBO BEZ NICH
Příprava
současná výroba více než jedné třídy kyslíkatých sloučenin 27/00
alkoholů; fenolů 29/00; 37/00
etherů nebo acetalů; oxosloučenin 41/00; 45/00
chinonů 46/00
karboxylových kyselin, jejich solí nebo anhydridů 51/00
esterů karboxylových kyselin 67/00
esterů kyseliny uhličité nebo halogenmravenčí 68/00
Sloučeniny s OH skupinami:
alifaticky vázanými. 31/00, 33/00
cykloalifaticky vázanými 35/00
aromaticky vázanými 39/00
Estery, acetaly, ortho-estery; aldehydy; ketony 43/00; 47/00; 49/00
Chinony 50/00
karboxylových kyselin
acyklických 53/00, 55/00, 57/00, 59/00
cyklických 61/00, 62/00, 63/00, 65/00, 66/00
Estery 69/00, 71/00
SLOUČENINY OBSAHUJÍCÍ UHLÍK A DUSÍK, S NEBO BEZ VODÍKU, HALOGENŮ NEBO KYSLÍKU
Příprava
aminů 209/00
hydroxyaminů, aminoetherů nebo aminoesterů 213/00
aminoaldehydů, aminoketonů nebo aminochinonů 221/00
aminokarboxylových kyselin 227/00
amidů karboxylových kyselin 231/00
nitrilů karboxylových kyselin 253/00
derivátů hydrazinu 241/00
sloučenin, obsahujících dvojné vazby uhlík-dusík, např. iminů, hydrazonů, izokyanátů 249/00, 263/00
derivátů karbaminové kyseliny 269/00
močoviny nebo jejich derivátů 273/00
guanidinů nebo jejich derivátů 277/00
nitro nebo nitroso sloučenin nebo esterů kyseliny dusičné nebo dusité 201/00
Sloučeniny které mají dusík vázaný k uhlíku nebo k uhlíku a vodíku
Aminy 211/00
Hydroxyaminy; Aminoethery; Aminoestery 215/00, 217/00, 219/00
Aminoaldehydy, aminoketony, aminochinony 223/00, 225/00
Aminokarboxylové kyseliny 229/00
Amidy karboxylových kyselin 233/00, 235/00, 237/00
Sloučeniny obsahující jednu nebo více dvojných vazeb uhlík-uhlík, např. iminy 251/00
Nitrily karboxylových kyselin 255/00
Amidy, imino-ethery 257/00
Hydroxamové kyseliny 259/00
Deriváty kyseliny kyanaté nebo izokyanaté 261/00, 265/00
Karbodiimidy 267/00
Karbaminové kyseliny 271/00
Močoviny 275/00
Guanidiny 279/00
které mají dusík vázaný k halogenům 239/00
které mají dusík vázaný ke kyslíku
Nitro nebo nitroso sloučeniny 205/00, 207/00
Dusitany nebo dusičnany 203/00
Hydroxylaminy 239/
Oximy 251/00
které mají dusík vázaný k jinému dusíku
Hydraziny, hydrazidy 243/00
Semikarbazáty, semikarbazidy 281/00
Azo sloučeniny, diazo sloučeniny 245/00
Hydrazony, hydrazidiny 251/00, 257/00
Semikarbazony 281/00
N-nitro nebo N-nitroso sloučeniny 243/00
obsahující řetězce tří atomů dusíku vázaných společně Triazeny 245/00
Azidy 247/00
Ostatní sloučeniny obsahující dusík 291/00
SLOUČENINY OBSAHUJÍCÍ UHLÍK, SPOLEČNĚ SE SÍROU, SELENEM NEBO TELUREM, S NEBO BEZ VODÍKU, HALOGENU, KYSLÍKU NEBO DUSÍKU
Příprava
derivátů kyseliny siřičité nebo sírové 303/00
merkaptanů, thiofenolů, sulfidů nebo polysulfidů 319/00
sulfonů nebo sulfoxidů 315/00
Sloučeniny které mají síru vázanou ke kyslíku
Estery kyseliny siřičité nebo sírové 301/00, 305/00
Kyseliny sulfonové nebo deriváty 309/00
Kyseliny sulfenové nebo sulfinové nebo deriváty 313/00
Sulfony, sulfoxidy 317/00
které mají síru vázanou k uhlíku
Merkaptany, thiofenoly, sulfidy nebo polysulfidy 321/00, 323/00
Thioaldehydy, thioketony 325/00
Kyseliny thiokarboxylové nebo deriváty 327/00
Kyseliny thiouhličité nebo deriváty 329/00
Xxxxxxxxxxx, izothiokyanáty 331/00
Thiokarbaminové kyseliny nebo deriváty 333/00
Thiomočoviny 335/00
Xxxxxxxxxxxxxxxxx nebo thiosemikarbazony 337/00
které mají síru vázanou k dusíku
Sulfonamidy 311/00
Sulfenamidy, sulfinamidy, sulfenylkarbamáty nebo sulfenylmočoviny 313/00
Amidy kyseliny sírové 307/00
Jiné sloučeniny obsahující síru 381/00
Sloučeniny obsahující selen 391/00
Sloučeniny obsahující telur 395/00
PRODUKTY OZAŘOVÁNÍ CHOLESTEROLU 401/00
DERIVÁTY CYKLOHEXANU NEBO CYKLOHEXENU, KTERÉ MAJÍ NENASYCENÉ
POSTRANNÍ ŘETĚZCE S ALESPOŇ ČTYŘMI ATOMY UHLÍKU 403/00
PROSTAGLANDINY NEBO DERIVÁTY 405/00
PEROXIDY, PEROXYKYSELINY
Příprava 407/00
Sloučeniny 409/00
Uhlovodíky [3]
1/00 Příprava uhlovodíků z jedné nebo více sloučenin, z nichž žádná není uhlovodík 2/00 Příprava uhlovodíků z uhlovodíků obsahujících menší počet atomů uhlíku [3]
4/00 Příprava uhlovodíků z uhlovodíků, obsahujících větší počet uhlíkových atomů [3] 5/00 Příprava uhlovodíků z uhlovodíků obsahujících stejný počet uhlíkových atomů
6/00 Příprava uhlovodíků z uhlovodíků obsahujících různý počet atomů uhlíku redistribučními reakcemi [3] 7/00 Čištění; Oddělování nebo Stabilizace uhlovodíků; Použití aditiv [5]
9/00 Acyklické nasycené uhlovodíky (výroba methanu zpracováním odpadních vod C 02 F 11/04) 11/00 Acyklické nenasycené uhlovodíky (výroba plynného acetylenu mokrou cestou C 10 H) 13/00 Cyklické uhlovodíky obsahující kruhy jiné než šestičlenné aromatické kruhy
15/00 Cyklické uhlovodíky, obsahující pouze šestičlenné aromatické kruhy [2]
Sloučeniny obsahující uhlík a halogeny s vodíkem nebo bez něho
17/00 Příprava halogenových uhlovodíků
17/007 . z uhlíku nebo karbidů a halogenů [6]
19/00 Acyklické nasycené sloučeniny obsahující atomy halogenů [5] 21/00 Acyklické nenasycené sloučeniny obsahují atomy halogenů [5]
22/00 Cyklické sloučeniny obsahující atomy halogenů vázané k acyklickému atomu uhlíku [5]
23/00 Sloučeniny obsahující nejméně jeden atom halogenu vázaný na jiný než šestičlenný aromatický kruh 25/00 Sloučeniny obsahující nejméně jeden atom halogenu vázaný na šestičlenný aromatický kruh
Sloučeniny obsahující uhlík a kyslík s vodíkem a halogeny nebo bez nich [2]
27/00 Postupy týkající se současně výroby více než jedné třídy kyslíkatých sloučenin (redukcí skupin -CHO C 07 C 29/00)
29/00 Příprava sloučenin, které obsahují hydroxy nebo O-kovové skupiny, vázané na uhlíkový atom, která není součástí šestičlenného aromatického kruhu (hydrolýzou nebo alkoholýzou esterů organických kyselin
C 07 C 27/00)
31/00 Nasycené sloučeniny s hydroxyskupinami nebo skupinami O-kov, které jsou vázané k acyklickým atomům uhlíku (alkoholáty titanu nebo zirkonu C 07 F 7/00)
33/00 Nenasycené sloučeniny, které mají hydroxyskupiny nebo skupiny O-kov vázané k acyklickým atomům uhlíku
Poznámka
V této skupině se v kondenzovaných kruhových systémech šestičlenných aromatických kruhů a jiných kruhů dvojná vazba náležející benzenovému kruhu nepovažuje za nenasycenou pro nearomatický kruh kondenzovaný na něm, např. 1,2,3,4- tetrahydronaftalenový kruh se považuje za nasycený vně aromatického kruhu. [3]
35/00 Sloučeniny, které mají alespoň jednu hydroxyskupinu nebo skupinu O-kov vázanou na atom uhlíku kruhu jiného než šestičlenného aromatického kruhu [2]
37/00 Příprava sloučenin obsahujících OH skupiny nebo skupiny O-kov vázané na atom uhlíku šestičlenného aromatického kruhu
39/00 Sloučeniny, které mají nejméně jednu hydroxyskupinu nebo skupinu O-kov vázanou na atom uhlíku šestičlenného aromatického kruhu
Poznámka
V této skupině se v kondenzovaných kruhových systémech šestičlenných aromatických kruhů a jiných kruhů dvojná vazba náležící benzenovému kruhu nepovažuje za nenasycenou pro nearomatický kruh na něm kondenzovaný. [3]
41/00 Příprava etherů; Příprava sloučenin, které mají skupiny
O O O
C C O C C O C
O C O C
O C
O C
[3]
43/00 Ethery; Sloučeniny, které mají skupiny
O O O
C C O C C O C
O C O C
O C
O C
[3]
45/00 Příprava sloučenin, které mají skupiny >C=O vázané pouze k atomu uhlíku nebo vodíku; Příprava chelátů těchto sloučenin [2]
46/00 Příprava chinonů [3]
47/00 Sloučeniny, které mají skupiny -CHO
47/02 . Nasycené sloučeniny, které mají skupiny -CHO vázané na acyklické atomy uhlíku nebo na vodík 47/20 . Nenasycené sloučeniny, které mají skupiny -CHO vázané na acyklické atomy uhlíku
47/28 . Nasycené sloučeniny, které mají skupiny -CHO, vázané na atomy uhlíku jiných kruhů než šestičlenných aromatických kruhů
47/38 . Nenasycené sloučeniny, které mají skupiny -CHO vázané k atomům uhlíku jiných kruhů než jsou šestičlenné aromatické kruhy
47/52 . Sloučeniny, které mají skupiny -CHO vázané na atomy uhlíku šestičlenných aromatických kruhů
49/00 Ketony; Keteny; Dimerní keteny Ketocheláty 50/00 Chinony [3]
Poznámka
V této skupině se chinhydrony se zatřiďují podle své chinoidní části. [3]
51/00 Příprava karboxylových kyselin nebo jejich solí, halogenidů nebo anhydridů (příprava kyselin hydrolýzou olejů, tuků nebo vosků C 11 C) [2]
51/02 . ze solí karboxylových kyselin
51/04 . z halogenidů karboxylových kyselin 51/06 . z amidů karboxylových kyselin 51/08 . z nitrilů
51/083 . z anhydridů karboxylových kyselin [3]
51/09 . z esterů karboxylových kyselin nebo laktonů (zmýdelněním esterů karboxylových kyselin C 07 C 27/00) 51/093 . hydrolýzou skupin -CX3, kde X je halogen [3]
51/097 . z nebo přes nitrosubstituované organické sloučeniny [3]
51/10 . reakcí s oxidem uhelnatým
51/15 . reakcí organických sloučenin s oxidem uhličitým, např. Xxxxx-Xxxxxxxxxx syntéze [2]
51/16 . oxidací (C 07C 51/10 má přednost) [3]
51/34 . oxidací ozonem; hydrolýzou ozonidů [3]
51/347 . reakcemi, které nezahrnují tvorbu karboxylových skupin [3]
51/41 . Příprava solí karboxylových kyselin přeměnou kyselin nebo jejich solí (příprava mýdla C 11 D) [3]
51/42 . Oddělování; Čištění; Stabilizace; Použití aditiv [3]
51/54 . Příprava anhydridů karboxylových kyselin (oxidací 51/16) 51/58 . Příprava halogenidů karboxylových kyselin
53/00 Nasycené sloučeniny, které mají jen jednu karboxylovou skupinu vázanou na acyklický atom uhlíku nebo vodík
55/00 Nasycené sloučeniny, které mají více než jednu karboxylovou skupinu vázanou k acyklickým atomům uhlíku [2]
57/00 Nenasycené sloučeniny, které mají karboxylové skupiny vázané k acyklickým atomům uhlíku 2] 59/00 Sloučeniny, které mají karboxylové skupiny, vázané na acyklické uhlíkové atomy a které obsahují
kteroukoli z následujících skupin OH, O-kov, -CHO, keto, ether, skupiny
O
O O
C C O C
O C O C
O C
C
O C
O C [2]
61/00 Sloučeniny, které mají karboxylové skupiny vázané na atomy uhlíku jiných než šestičlenných aromatických kruhů
62/00 Sloučeniny, které mají karboxylové skupiny vázané na atomy uhlíku kruhů jiných než jsou šestičlenné aromatické kruhy a které obsahují kteroukoli ze skupin OH, O-kov, -CHO, keto, ether, skupiny
O
O O
C C O C
O C O C
O C
C
O C
O C [3]
63/00 Sloučeniny, které mají karboxylové skupiny vázané na atomy uhlíku šestičlenných aromatických kruhů [2]
65/00 Sloučeniny, které mají karboxylové skupiny vázané na atomy uhlíku šestičlenných aromatických kruhů a obsahují kteroukoli z následujících skupin: OH, O-kov, -CHO, keto, etherovou skupinu, skupiny
O
O O O C C C O C C
O C O C O C
O C
66/00 Chinonkarboxylové kyseliny [2]
67/00 Příprava esterů karboxylových kyselin
Poznámka
V této skupině se laktony používané jako reagující složky považují za estery. [3]
68/00 Příprava esterů kyseliny uhličité nebo kyseliny halogenmravenčí [2]
69/00 Estery karboxylových kyselin; Estery kyseliny uhličité nebo halogenmravenčí kyseliny (orthoestery, viz odpovídající skupiny, např. C 07 C 43/00)
Poznámky
Při zatřiďování je třeba zohlednit poznámku (6) uvedenou za názvem této podtřídy. [5]
71/00 Estery kyslíkatých kyselin halogenů
Sloučeniny obsahující uhlík a dusík s nebo bez vodíku, halogenů nebo kyslíku [5]
201/00 | Příprava esterů kyseliny dusičné nebo dusité nebo sloučenin obsahujících nitro nebo nitrososkupiny |
203/00 | vázané k uhlíkatému skeletu [5] Estery kyseliny dusičné nebo dusité [5] |
205/00 | Sloučeniny obsahující nitroskupiny vázané k uhlíkatému skeletu [5] |
207/00 | Sloučeniny obsahující nitrososkupiny vázané k uhlíkatému skeletu [5] |
209/00 | Příprava sloučenin obsahujících aminoskupiny vázané k uhlíkatému skeletu [5] |
211/00 | Sloučeniny obsahující aminoskupiny vázané k uhlíkatému skeletu [5] |
213/00 | Příprava sloučenin obsahujících amino a hydroxy, amino a etherifikované hydroxy nebo amino |
a esterifikované hydroxyskupiny vázané ke stejnému uhlíkatému skeletu [5] | |
215/00 | Sloučeniny obsahující amino a hydroxyskupiny vázané ke stejnému uhlíkatému skeletu [5] |
217/00 | Sloučeniny obsahující amino a etherifikované hydroxyskupiny vázané ke stejnému uhlíkatému skeletu [5] |
219/00 | Sloučeniny obsahující amino a esterifikované hydroxyskupiny vázané ke stejnému uhlíkatému skeletu [5] |
221/00 | Příprava sloučenin obsahujících aminoskupiny a dvojně vázané atomy kyslíku ke stejnému uhlíkatému |
skeletu [5] | |
223/00 | Sloučeniny obsahující amino a -CHO skupiny vázané ke stejnému uhlíkatému skeletu [5] |
225/00 | Sloučeniny obsahující aminoskupiny a dvojně vázané atomy kyslíku vázané ke stejnému uhlíkatému |
skeletu, přičemž alespoň jeden dvojně vázaný atom kyslíku není částí skupiny -CHO, např. | |
aminoketony [5] | |
227/00 | Příprava sloučenin obsahujících amino a karboxylové skupiny vázané ke stejnému uhlíkatému skeletu [5] |
229/00 | Sloučeniny obsahující amino a karboxylové skupiny vázané ke stejnému uhlíkatému skeletu [5] |
231/00 | Příprava amidů karboxylových kyselin [5] |
233/00 | Amidy karboxylových kyselin [5] |
235/00 | Amidy karboxylových kyselin, kde uhlíkatý skelet kyselé části je dále substituován atomy kyslíku [5] |
237/00 | Amidy karboxylových kyselin, kde uhlíkatý skelet kyselé části je dále substituován aminoskupinami [5] |
239/00 | Sloučeniny obsahující vazby dusík-halogen; Hydroxylaminové sloučeniny nebo jejich ethery nebo estery |
[5] | |
241/00 | Příprava sloučenin obsahujících řetězce atomů dusíku vázaných navzájem jednoduchou vazbou, např. |
hydraziny, triaziny [5] | |
243/00 | Sloučeniny obsahující řetězce atomů dusíku vázaných navzájem jednoduchou vazbou, např. hydraziny, |
triaziny [5] | |
245/00 | Sloučeniny obsahující řetězce alespoň dvou atomů dusíku s alespoň jednou násobnou vazbou dusík-dusík (azoxysloučeniny C 07 C 291/00) [5] |
247/00 | Sloučeniny obsahující azidoskupiny [5] |
249/00 | Příprava sloučenin obsahujících atomy dusíku dvojnou vazbou vázané k uhlíkatému skeletu |
(diazosloučeniny C 07 C 245/00) [5] | |
251/00 | Sloučeniny obsahující atomy dusíku dvojnou vazbou vázané k uhlíkatému skeletu (diazosloučeniny |
C 07 C 245/00) [5] | |
253/00 | Příprava nitrilů karboxylových kyselin (kyanogen nebo jeho sloučeniny C 01 C 3/00) [5] |
255/00 | Nitrily karboxylových kyselin (kyanogen nebo jeho sloučeniny C 01 C 3/00) [5] |
257/00 | Sloučeniny obsahující karboxylové skupiny, kde dvojně vázaný atom kyslíku karboxylové skupiny je |
nahrazen dvojně vázaným atomem dusíku, přičemž atom dusíku není dále vázán k atomu kyslíku, např. | |
iminoethery, amidiny [5] | |
259/00 | Sloučeniny obsahující karboxylové skupiny, kde atom kyslíku karboxylové skupiny je nahrazen atomem |
dusíku, přičemž tento atom dusíku je dále vázán k atomu kyslíku a není částí nitro nebo nitrososkupin [5] | |
261/00 | Deriváty kyseliny kyanaté [5] |
263/00 | Příprava derivátů kyseliny izokyanaté [5] |
265/00 | Deriváty kyseliny isokyanaté [5] |
267/00 | Karbodiimidy [5] |
269/00 | Příprava derivátů kyseliny karbaminové, tj. sloučenin obsahujících kteroukoliv ze skupin |
O O O
N C O
, N C
Xxx , N C O ,
O Hal
N C
Hal ,
N C
Hal
kde atom dusíku není částí nitro nebo nitrososkupin [5]
271/00 Deriváty karbaminových kyselin, tj. sloučeniny obsahující kteroukoliv ze skupin
O O O
N C O
, N C
Xxx , N C O ,
O Hal
N C
Hal ,
N C
Hal
kde atom dusíku není částí nitro nebo nitrososkupiny [5]
273/00 Příprava močoviny nebo jejích derivátů, tj. sloučenin obsahujících kteroukoliv ze skupin
O N N
N C N
, N C O , N
C Hal
kde atomy dusíku nejsou částí nitro nebo nitrososkupin [5]
275/00 Deriváty močoviny, tj. sloučeniny obsahující kteroukoliv ze skupin
O N N
N C N
, N C O , N
C Hal
kde atomy dusíku nejsou součástí nitro nebo nitrososkupin [5]
277/00 Příprava guanidinu nebo jeho derivátů, tj. sloučenin obsahující skupinu
N
N C N
kde jednoduchou vazbou vázané atomy dusíku nejsou částí nitro nebo nitrososkupin [5]
279/00 Deriváty guanidinu, tj. sloučeniny obsahující skupinu
N
N C N
kde jednoduchou vazbou vázané atomy dusíku nejsou částí nitro nebo nitrososkupin [5]
281/00 Deriváty kyseliny uhličité obsahující funkční skupiny zahrnuté ve skupinách C 07 C 269/00 až
C 07 C 279/00, ve kterých je alespoň jeden atom dusíku těchto funkčních skupin dále vázán k jinému atomu dusíku, který není částí nitro nebo nitrososkupiny [5]
291/00 Sloučeniny obsahující uhlík a dusík a které mají funkční skupiny nezahrnuté ve skupinách C 07 C 201/00 až C 07 C 281/00 [5]
Sloučeniny obsahující uhlík společně se sírou, selenem nebo telurem, s nebo bez vodíku, halogenů kyslíku nebo dusíku [5]
301/00 | Estery kyseliny siřičité [5] |
303/00 | Příprava esterů nebo amidů kyseliny sírové; Příprava kyselin sulfonových nebo jejich esterů, halogenidů, anhydridů nebo amidů [5] |
305/00 | Estery kyseliny sírové [5] |
307/00 | Amidy kyselin sírových, tj. sloučeniny, které mají jednoduchou vazbou vázány atomy kyslíku sulfátových skupin nahrazené atomy dusíku, které nejsou částí nitro nebo nitrososkupin [5] |
309/00 | Kyseliny sulfonové; Jejich halogenidy, estery nebo anhydrity (chemická modifikace ropných vosků C 10 G 73/00) [5] |
311/00 | Amidy sulfonových kyselin, tj. sloučeniny, které mají jednoduchou vazbou vázané atomy kyslíku sulfoskupin nahrazeny atomy dusíku, které nejsou částí nitro nebo nitrososkupin [5] |
313/00 | Kyseliny sulfinové; Kyseliny sulfenové; Jejich halogenidy, estery nebo anhydridy; Amidy kyselin sulfinových nebo sulfenových, tj. sloučeniny, které mají jednoduchou vazbou vázané atomy kyslíku sulfinových nebo sulfenových skupin nahrazeny atomy dusíku, které nejsou částí nitro nebo nitrososkupin [5] |
315/00 | Příprava sulfonů; Příprava sulfoxidů [5] |
317/00 | Sulfony; Sulfoxidy [5] |
319/00 | Příprava thiolů, sulfidů, polysulfidů vodíku nebo polysulfidů [5] |
321/00 | Thioly, sulfidy, polysulfidy vodíku nebo polysulfidy [5] |
323/00 | Thioly, sulfidy, polysulfidy vodíku nebo polysulfidy substituované atomy halogenu, kyslíku nebo dusíku nebo atomy síry, které nejsou částí thioskupin [5] |
325/00 | Thioaldehydy; Thioketony; Thiochinony; Jejich oxidy [5] |
327/00 | Thiokarboxylové kyseliny [5] |
329/00 | Thiouhličité kyseliny; Jejich halogenidy, estery nebo anhydridy [5] |
331/00 | Deriváty kyseliny thiokyanaté nebo izothiokyanaté [5] |
333/00 | Deriváty kyselin thiokarbaminových, tj. sloučeniny, které obsahují kteroukoliv ze skupin |
S O S
N C S , N C
S , N C O ,
S S O
N C Hal , N C S , N C S ,
S
N C Hal
kde atom dusíku není částí nitro nebo nitrososkupin [5] 335/00 Thiomočoviny, tj. sloučeniny obsahující kteroukoliv ze skupin
S S
N C N ,
N C N
kde atomy dusíku nejsou částí nitro nebo nitrososkupin [5]
337/00 Deriváty kyselin thiouhličitých obsahující funkční skupiny zahrnuté ve skupinách C 07 C 333/00 nebo C 07 C 335/00, ve kterých je alespoň jeden atom dusíku těchto funkčních skupin dále vázán k jinému atomu dusíku, který není částí nitro nebo nitrososkupiny [5]
381/00 Sloučeniny obsahující uhlík a síru a které obsahují funkční skupiny nezahrnuté ve skupinách C 07 C 301/00 až C 07 C 337/00 [5]
391/00 Sloučeniny obsahující selen [5] 395/00 Sloučeniny obsahující telur [5]
401/00 Produkty ozařování cholesterolu nebo jeho derivátů; Deriváty vitaminu D, 9,10-seko cyklopenta[a]fenantren nebo jeho analogy získané chemickou přípravou bez ozařování [5]
403/00 Deriváty cyklohexanu nebo cyklohexenu, které mají postranní řetězec obsahující acyklickou nenasycenou část alespoň čtyř atomů uhlíku, přičemž tato část je přímo vázaná k cyklohexanovému nebo cyklohexenovému kruhu, např. vitamin A, beta-karoten, beta-ionon [5]
405/00 Sloučeniny obsahující pětičlenný kruh, který má dva postranní řetězce vzájemně v orto poloze a které mají kyslíkové atomy přímo vázané ke kruhu v orto poloze k jednomu z postranních řetězců, přičemž jeden postranní řetězec obsahuje uhlíkový atom, avšak nikoli přímo vázaný ke kruhu, se třemi vazbami k heteroatomům, ale nejvýše jednou vazbou k halogenu a druhý postranní řetězec obsahuje kyslíkové atomy vázané v γ poloze ke kruhu, např. prostaglandiny [5]
407/00 Příprava peroxysloučenin [5] 409/00 Peroxysloučeniny [5]
C 07 D HETEROCYKLICKÉ SLOUČENINY [2]
Poznámky
(1) Tato podtřída nezahrnuje sloučeniny obsahující sacharidové zbytky, které jsou zahrnuté v podtřídě C 07 H (viz definice v poznámce (3) uvedené za názvem podtřídy C 07 H . [2]
(2) V této podtřídě se u sloučenin, které obsahují heterohruh zahrnutý ve skupině C 07 C 295/00 a nejméně jeden jiný heterokruh, heterokruh zahrnutý ve skupině C 07 C 295/00 považuje za acyklický řetězec, který obsahuje atomy dusíku. [3]
(3) V této podtřídě se následující termíny a výrazy používají ve významu:
- "heterokruh" je kruh, který má nejméně jeden atom halogenu, dusíku, kyslíku, síry, selenu nebo teluru jako členy kruhu; [2]
- "můstkový znamená, že se vyskytuje nejméně jedno spojení jiné než ortho-, peri nebo spiro; [2]
- dva kruhy jsou "kondenzovány", jestliže mají společný nejméně jeden člen kruhu, tj. "spiro" nebo "můstkové jsou považovány za kondenzované; [2]
- "kondenzovaný kruhový systém" je systém, u něhož jsou všechny kruhy vzájemně kondenzovány; [2]
- "počet relevantních kruhů" v kondenzovaném kruhovém systému se rovná počtu řezů, které je nutno provést k převedení kruhového systému do acyklického řetězce; [2]
- "relevantní kruhy" v kondenzovaném kruhovém systému, tj. kruhy, které - uvažované, vcelku - popisují všechny vazby mezi každým atomem kruhového systému, jsou voleny podle následujících kritérií po sobě jdoucích:
(a) nejmenší počet členů kruhu;
(b) největší počet heteroatomů jako členů kruhu;
(c) nejmenší počet členů sdílených s jinými kruhy;
(d) poslední místo v klasifikačním systému. [2]
(4) Při zatřiďování je třeba zohlednit poznámku (3) uvedenou za třídou C 07, definující pravidlo přednosti posledního místa, které se použije v rozsahu podtříd C 07 C až C 07 K a v těchto podtřídách. [8]
(5) Terapeutický účinek sloučenin se dále zatřiďuje do podtřídy A 61 P. [7]
(6) Pro zatřiďování platí následující pravidla:
(a) sloučeniny obsahující pouze jeden heterocyklus se zatřiďují na poslední vhodné místo ve skupinách 203/00 - 347/00. To platí i pro sloučeniny s více heterocykly, které všechny náleží do stejné skupiny a nejsou spolu kondenzovány ani přímo, ani přes společný karbocyklický kruhový systém; [2]
(b) sloučeniny se dvěma nebo více heterocykly příslušejícími do různých skupin, a které nejsou spolu kondenzovány ani přímo ani přes společný karbocyklický kruhový systém se zatřiďují na poslední vhodné místo ve skupinách 401/00 - 421/00; [2]
(c) sloučeniny se dvěma nebo více relevantními heterocykly, které náležejí do stejných nebo různých skupin a které jsou spolu kondenzovány buď přímo nebo přes společný karbocyklický systém se zatřiďují na poslední vhodné místo ve skupinách 451/00 až 519/00. [2]
(7) V této podtřídě :
- se sloučenina, může-li se tato sloučenina vyskytovat v tautomerní formě, zatřiďuje tak, jako by byla ve formě, která je uvedena na posledním místě v systému. Proto se dvojné vazby mezi atomem kruhu a atomem vně kruhu uvažují se zřetelem na stupeň hydrogenace jako ekvivalentní dvojné vazbě uvnitř kruhu. Vzorce se uvažují jako uvedené v Kekule formě; [2]
- uhlovodíkové zbytky, obsahující uhlíkatý cyklický kruh a acyklický řetězec, kterým je tento kruh spojen s heterokruhem,
a které jsou substituovány na uhlíkatém cyklickém kruhu a acyklickém řetězci heteroatomy nebo atomy uhlíku, které mají tři vazby k heteroatomům s nejvíce jednou vazbou halogenu, se zatřiďují podle substituentu na acyklickém řetězci. Např. sloučenina
NH
CH2
N
H
X
CH CH2 OH
se zatřídí do skupiny C 07 D 233/00, a sloučenina
NH
X
CH2
N
H
CH2 CH2
se zatřídí do skupiny C 07 D 233/00, kde X−NH2, −NHCOCH3, nebo −COOCH3. [2]
Všeobecné schéma
SLOUČENINY OBSAHUJÍCÍ POUZE JEDEN HETEROCYKLUS S DUSÍKEM JAKO HETEROATOMEM KRUHU
jenom atomy dusíku jeden atom dusíku
Polymethylen-aminy 295/00
Příprava laktamů 201/00
tříčlenný kruh 203/00
čtyřčlenný kruh 205/00
pětičlenný kruh 207/00, 209/00
šestičlenný kruh 211/00, 213/00, 215/00, 217/00, 219/00, 221/00
sedmičlenný kruh 223/00
Ostatní sloučeniny 225/00, 227/00
dva atomy dusíku
čtyřčlenný kruh 229/00
pětičlenný kruh 231/00, 233/00, 235/00
šestičlenný kruh 237/00, 239/00, 241/00
Piperazin 295/00
sedmičlenný kruh 243/00
Ostatní sloučeniny 245/00, 247/00
tři atomy dusíku
pětičlenný kruh 249/00
šestičlenný kruh 251/00, 253/00
Ostatní sloučeniny 255/00
čtyři nebo více atomů dusíku 257/00, 259/00
atomy dusíku a kyslíku
pětičlenný kruh 261/00, 263/00, 271/00
šestičlenný kruh 265/00, 273/00
Morfolin 295/00
Ostatní sloučeniny 267/00, 269/00, 273/00
atomy dusíku a síry
pětičlenný kruh 275/00, 277/00, 285/00
šestičlenný kruh 279/00, 285/00
Thiomorfolin 295/00
Ostatní sloučeniny 281/00, 283/00, 285/00
atomy dusíku, kyslíku a síry 291/00
S KYSLÍKEM JAKO HETEROATOMEM KRUHU
xxxxx s atomy kyslíku jeden atom kyslíku
tříčlenný kruh 301/00, 303/00
čtyřčlenný kruh 305/00
pětičlenný kruh 307/00
šestičlenný kruh 309/00, 311/00
Ostatní sloučeniny 313/00, 315/00
dva atomy kyslíku
pětičlenný kruh 317/00
šestičlenný kruh 319/00
Ostatní sloučeniny 321/00
tři nebo více atomů kyslíku 323/00
Ostatní sloučeniny 325/00
atomy kyslíku a dusíku
pětičlenný kruh 261/00, 263/00, 271/00
šestičlenný kruh 265/00, 273/00
Morfolin 295/00
Ostatní sloučeniny 267/00, 269/00, 273/00
atomy kyslíku a síry 327/00
atomy kyslíku, dusíku a síry 291/00
SE SÍROU JAKO HETEROATOMEM KRUHU
jenom s atomy síry
jeden atom síry
pětičlenný kruh 333/00
šestičlenný kruh 335/00
Ostatní sloučeniny 331/00, 337/00
dva nebo více atomů síry 339/00, 341/00
atomy síry a dusíku
pětičlenný kruh 275/00, 277/00, 285/00
šestičlenný kruh 279/00, 285/00
Thiomorfolin 295/00
Ostatní sloučeniny 281/00, 283/00, 285/00
atomy síry a kyslíku. 327/00
atomy síry, dusíku a kyslíku 291/00
SE SELENEM NEBO TELUREM JAKO HETEROATOMY KRUHU
jenom s atomy selenu nebo teluru 345/00
společně s atomy dusíku 293/00
společně s atomy kyslíku 329/00
společně s atomy síry 343/00
S HALOGENEM JAKO HETEROATOMEM 347/00
SLOUČENINY SE DVĚMA NEBO VÍCE HETEROKRUHY V JEDNOM TOTOŽNÉM KRUHOVÉM SYSTÉMU S DUSÍKEM JAKO HETEROATOMEM KRUHU
jenom dusík
nejméně jeden šestičlenný kruh s jedním atomem dusíku 471/00
Tropan, granatan 451/00
Chinin, chinuklidin, isochinuklidin 453/00
Emetin, berberin 455/00
Kyselina lysergová, námelové alkaloidy 457/00
Yohimbin 459/00
Vincamin 461/00
Karbacefalosporin 463/00
Ostatní sloučeniny 487/00, 507/00, 513/00
Purin 473/00
Pteridin 475/00
Thienamycin 477/00
dusík a kyslík 491/00, 498/00, 507/00
Morfin 489/00
Oxapeniciliny 503/00
Oxacefalosporiny. 505/00
dusík a síra 507/00, 513/00
Penicilin 499/00
Cefalosporin 501/00
xxxxx, kyslík a síra 507/00, 515/00
S KYSLÍKEM JAKO HETEROATOMEM KRUHU
jenom kyslík 493/00
kyslík a dusík 491/00, 498/00, 507/00
Morfin 489/00
Oxapeniciliny 503/00
Oxacefalosporiny 505/00
kyslík a síra 497/00
kyslík, dusík a síra 507/00, 515/00
SE SÍROU JAKO HETEROATOMEM KRUHU
alespoň jeden kruh, který obsahuje pouze síru jako heteroatomy 495/00
síra a kyslík 497/00
síra, dusík a kyslík 507/00, 515/00
SE SELENEM, TELUREM NEBO HALOGENEM JAKO HETEROATOMEM KRUHU 517/00
V RŮZNÝCH KRUHOVÝCH SYSTÉMECH, Z NICHŽ KAŽDÝ OBSAHUJE JEDEN JEDINÝ HETEROCYKLUS
S DUSÍKEM JAKO HETEROATOMEM KRUHU
jenom dusík
nejméně jeden šestičlenný kruh s jediným atomem dusíku 401/00
Ostatní sloučeniny 403/00
dusík a kyslík 405/00, 413/00
dusík a síra 417/00
Thiamin 415/00
xxxxx, kyslík a síra 419/00
S KYSLÍKEM JAKO HETEROATOMEM KRUHU
jenom kyslík 407/00
kyslík a dusík 405/00, 413/00
kyslík a síra 411/00
kyslík, dusík, síra 419/00
SE SÍROU JAKO HETEROATOMEM KRUHU
alespoň jeden kruh, který obsahuje síru jako heteroatomy 409/00
síru a dusík 417/00
Thiamin 415/00
síru a kyslík 411/00
síru, dusík a kyslík 419/00
SE SELENEM, TELUREM NEBO HALOGENEM JAKO HETEROATOMEM KRUHU 421/00
SLOUČENINY, KTERÉ OBSAHUJÍ DVA NEBO VÍCE KRUHOVÝCH
SYSTÉMŮ, Z NICHŽ KAŽDÝ MÁ DVA NEBO VÍCE HETEROCYKLŮ 519/00
ALKALOIDY Emetin 455/00
Námel 457/00, 519/00
Granatanin 451/00
Morfin 489/00
Nikotin 401/00
Papaverin 217/00
Chinin 453/00
Strychnin 498/00
Tropa 451/00
CEFALOSPORIN 501/00
PENICILIN 499/00
PTERIDIN 475/00
THIENAMICIN 477/00
PURIN 473/00
THIAMIN 415/00
SLOUČENINY OBSAHUJÍCÍ NESPECIFIKOVANÉ HETEROCYKLY 521/00
Heterocyklické sloučeniny obsahující pouze dusík jako jediný heteroatom kruhu [2] 201/00 Příprava, oddělování, čištění nebo stabilizace nesubstituovaných laktamů [2]
203/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující tříčlenné kruhy s jedním atomem dusíku jako jediným heteroatomem kruhu [2]
205/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující čtyřčlenné kruhy s jedním atomem dusíku jako jediným heteroatomem kruhu [2]
207/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující pětičlenné kruhy s jedním atomem dusíku jako jediným heteroatomem kruhu nekondenzované s jinými kruhy [2]
Poznámka
Pyrrolidiny, u kterých jsou na uhlíkové atomy kruhu vázány pouze atomy vodíku, se zatřiďují do skupiny C 07 D 295/00. [2]
209/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující pětičlenné kruhy s jedním atomem dusíku jako jediným heteroatomem kruhu kondenzované s karbocyklickými kruhy [2]
211/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující hydrogenované pyridinové kruhy nekondenzované s jinými kruhy [2]
Poznámky
(1) V této skupině výraz "hydrogenovaný" znamená, že sloučenina obsahuje méně než 3 dvojné vazby uvnitř kruhu nebo mezi kruhovými atomy a atomy vně kruhů. [2]
(2) Piperidiny, u kterých jsou na uhlíkové atomy kruhu vázány pouze vodíkové atomy, se zatřiďují do skupiny C 07 D 295/00. [2]
213/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující šestičlenné kruhy s jedním atomem dusíku jako jediným heteroatomem kruhu nekondenzované s jinými kruhy a se třemi nebo více dvojnými vazbami uvnitř kruhu nebo mezi kruhovými atomy a atomy vně kruhu [2]
215/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující chinolinové nebo hydrogenované chinolinové kruhové systémy [2] 217/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující isochinolinové nebo hydrogenované isochinolinové kruhové
systémy [2]
219/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující akridinové nebo hydrogenované akridinové kruhové systémy [2] 221/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující šestičlenné kruhy s jedním atomem dusíku jako jediným
heteroatomem pokud nejsou obsaženy v podskupinách C 07 D 211/00 až C 07 D 219/00 [2]
223/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující sedmičlenné kruhy s jedním atomem dusíku jako jediným heteroatomem kruhu [2]
Poznámka
Hexamethyleniminy nebo 3-aza-bicyklo[3.2.2]nonany, u kterých jsou na uhlíkové atomy kruhu vázány pouze atomy vodíku, se zatřiďují do skupiny C 07 D 295/00. [2]
225/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující více než sedmičlenné kruhy s jedním atomem dusíku jako jediným heteroatomem kruhu [2]
Poznámka
Polymethyleniminy s nejméně pěti členy kruhu, a které mají pouze vodíkové atomy připojené k atomům uhlíku kruhu, se zatřiďují do skupiny C 07 D 295/00. [3]
227/00 Heterocyklické sloučeniny s kruhy, které mají jeden atom dusíku jako jediný atom heterokruhu, podle více než jedné z hlavních skupin C 07 D 203/00 až C 07 D 225/00 [2]
Poznámka
Polymethyleniminy s nejméně pěti členy kruhu, a které mají pouze atomy vodíku připojené k atomům uhlíku kruhu, se zatřiďují do skupiny C 07 D 295/00. [3]
229/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující méně než pětičlenné kruhy s dvěma atomy dusíku jako jedinými heteroatomy [2]
231/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující 1,2-diazolové nebo hydrogenované 1,2-diazolové kruhy [2] 233/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující 1,3-diazolové nebo hydrogenované 1,3-diazolové kruhy
nekondenzované s jinými kruhy [2]
235/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující 1,3-diazolové nebo hydrogenované 1,3-diazolové kruhy kondenzované s jinými kruhy [2]
237/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující 1,2-diazinové nebo hydrogenované 1,2-diazinové kruhy [2] 239/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující 1,3-diazinové nebo hydrogenované 1,3-diazinové kruhy [2] 241/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující 1,4-diazinové nebo hydrogenované 1,4-diazinové kruhy [2]
Poznámka
Piperaziny, u kterých jsou na uhlíkové atomy kruhu vázány pouze atomy vodíku, se zatřiďují do skupiny C 07 D 295/00. [2]
243/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující 7-členné kruhy se dvěma atomy dusíku jako jedinými heteroatomy kruhu [2]
245/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující více než sedmičlenné kruhy se dvěma atomy dusíku jako jedinými heteroatomy kruhu [2]
247/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující kruhy se dvěma atomy dusíku jako jedinými heteroatomy kruhu, které přísluší do více než jedné skupiny C 07 D 229/00 až C 07 D 245/00 [2]
249/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující pětičlenné kruhy se třemi atomy dusíku jako jedinými heteroatomy kruhu [2]
251/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující 1,3,5-triazinové kruhy [2]
253/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující šestičlenné kruhy se třemi atomy dusíku jako jedinými heteroatomy kruhu, pokud nejsou obsaženy ve skupině C 07 D 251/00 [2]
255/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující kruhy se třemi atomy dusíku jako jedinými heteroatomy kruhu pokud nejsou obsaženy ve skupinách C 07 D 249/00 až C 07 D 253/00 [2]
257/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující kruhy se čtyřmi atomy dusíku jako jedinými heteroatomy kruhu [2] 259/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující kruhy s více než čtyřmi atomy dusíku jako jedinými heteroatomy
kruhu [2]
Heterocyklické sloučeniny obsahující kruhy s dusíkem a kyslíkem jako jedinými heteroatomy kruhu [2]
261/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující 1,2-oxazolové nebo hydrogenované 1,2-oxazolové kruhy [2] 263/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující 1,3-oxazolové nebo hydrogenované 1,3-oxazolové kruhy [2]
265/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující 6-členné kruhy s jedním atomem dusíku a jedním atomem kyslíku jako jedinými heteroatomy kruhu [2]
Poznámka
Morfoliny, u kterých jsou na uhlíkové atomy kruhu vázány pouze atomy vodíku, se zatřiďují do skupiny C 07 D 295/00. [2]
267/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující více než šestičlenné kruhy s jedním atomem dusíku a jedním atomem kyslíku, jako jedinými heteroatomy kruhu [2]
269/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující kruhy s jedním atomem dusíku a jedním atomem kyslíku jako jedinými heteroatomy kruhu, které přísluší do více než jedné skupiny C 07 D 261/00 až C 07 D 267/00 [2]
271/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující pětičlenné kruhy se dvěma atomy dusíku a jedním atomem kyslíku jako jedinými heteroatomy kruhu [2]
273/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující kruhy s atomy dusíku a kyslíku jako jedinými heteroatomy kruhu, pokud nejsou obsaženy v podskupinách C 07 D 261/00 až C 07 D 271/00 [2]
Heterocyklické sloučeniny obsahující dusík a síru jako jediné heteroatomy kruhu [2]
275/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující 1,2-thiazolové nebo hydrogenované 1,2-thiazolové kruhy [2]
277/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující 1,3-thiazolové nebo hydrogenované 1,3-thiazolové kruhy [2] 279/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující šestičlenné kruhy s jedním atomem dusíku a jedním atomem síry
jako jedinými heteroatomy kruhu [2]
Poznámka
Thiomorfoliny, u kterých jsou na uhlíkové atomy kruhu vázány pouze atomy vodíku, se zatřiďují do skupiny C 07 D 295/00. [2]
281/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující více než šestičlenné kruhy s jedním atomem dusíku a jedním atomem síry jako jedinými heteroatomy kruhu [2]
283/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující kruhy s jedním atomem dusíku a jedním atomem síry jako jedinými heteroatomy kruhu, které přísluší do více než jedné skupiny C 07 D 275/00 až C 07 D 281/00 [2]
285/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující kruhy s atomy dusíku a síry jako jedinými heteroatomy kruhu, pokud nejsou obsaženy ve skupinách C 07 D 275/00 až C 07 D 283/00 [2]
291/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující kruhy s atomy dusíku, kyslíku a síry jako jediné heteroatomy kruhu [2]
293/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující kruhy s atomy dusíku a selenu, nebo dusíku a teluru současně s nebo bez atomů kyslíku nebo síry jako jedinými heteroatomy kruhu [2]
295/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující polymethyleniminové kruhy s nejméně pěti členy v kruhu, 3- azabicyklo[3,2,2]nonanové, piperazinové nebo thiomorfolinové či morfolinové kruhy, které mají pouze vodíkové atomy přímo připojené k uhlíkovým atomům kruhu [2]
Heterocyklické sloučeniny obsahující atomy kyslíku s nebo bez atomů síry, selenu nebo teluru jako heteroatomy kruhu [2]
301/00 | Příprava oxiranů [2] |
303/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující tříčlenné kruhy s jedním atomem kyslíku jako jediným heteroatomem kruhu [2] |
305/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující čtyřčlenné kruhy s jedním atomem kyslíku jako jediným heteroatomem kruhu [2] |
307/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující pětičlenné kruhy s jedním atomem kyslíku jako jediným heteroatomem kruhu [2] |
309/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující šestičlenné kruhy s jedním atomem kyslíku jako jediným heteroatomem kruhu, nekondenzované s jinými kruhy [2] |
311/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující šestičlenné kruhy s jedním atomem kyslíku jako jediným heteroatomem kruhu, kondenzované s karbocyklickými kruhy [2] |
313/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující více než šestičlenné kruhy s jedním atomem kyslíku jako jediným heteroatomem kruhu [2] |
315/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující kruhy s jedním atomem kyslíku jako jediným heteroatomem kruhu, které přísluší do více než jedné skupiny C 07 D 303/00 až C 07 D 313/00 [2] |
317/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující pětičlenné kruhy se dvěma atomy kyslíku jako jedinými heteroatomy kruhu [2] |
319/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující šestičlenné kruhy se dvěma atomy kyslíku jako jedinými heteroatomy kruhu [2] |
321/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující kruhy se dvěma atomy kyslíku jako jedinými heteroatomy kruhu, pokud nejsou obsaženy ve skupinách C 07 D 317/00 až C 07 D 319/00 [2] |
323/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující kruhy s více než dvěma atomy kyslíku jako jedinými heteroatomy kruhu [2] |
325/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující kruhy s atomy kyslíku jako jedinými heteroatomy kruhu, které přísluší do více než jedné skupiny C 07 D 303/00 až C 07 D 323/00 [2] |
327/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující kruhy s atomy kyslíku a síry jako jedinými heteroatomy kruhu [2] |
329/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující kruhy s atomy kyslíku a selenu nebo kyslíku a teluru jako jedinými heteroatomy kruhu [2] |
Heterocyklické sloučeniny obsahující síru, selen nebo telur jako jediné heteroatomy kruhu [2]
331/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující kruhy s méně než pěti členy s jedním atomem síry jako jediným heteroatomem kruhu [2] |
333/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující pětičlenné kruhy s jedním atomem síry jako jediným heteroatomem kruhu [2] |
335/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující šestičlenné kruhy s jedním atomem síry jako jediným heteroatomem kruhu [2] |
337/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující více než šestičlenné kruhy s jedním atomem síry jako jediným heteroatomem kruhu [2] |
339/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující kruhy se dvěma atomy síry jako jedinými heteroatomy kruhu [2] |
341/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující kruhy se třemi nebo více atomy síry, jako jedinými heteroatomy kruhu [2] |
343/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující kruhy s atomy síry a selenu nebo s atomy síry a teluru, jako jedinými heteroatomy kruhu [2] |
345/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující kruhy s atomy selenu nebo teluru jako jedinými heteroatomy kruhu [2] |
347/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující kruhy s atomy halogenu jako jedinými heteroatomy kruhu [2] |
Heterocyklické sloučeniny obsahující dva nebo více různých heterocyklů [2]
Poznámka
Skupiny C 07 D 401/00 až C 07 D 421/00 zahrnují sloučeniny, které obsahují dva nebo více relevantních heterocyklů, z nichž nejméně dva náleží k různým skupinám od C 07 D 203/00 až C 07 D 347/00 a které nejsou navzájem kondenzovány ani přímo ani přes společný karbocyklický kruhový systém. [2]
401/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující dva nebo více heterocyklů s atomy dusíku jako jedinými heteroatomy kruhu, z nichž nejméně jeden kruh je šestičlenný kruh pouze s jedním atomem dusíku [2]
403/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující dva nebo více heterocyklů s atomy dusíku jako jedinými heteroatomy kruhu, pokud nejsou obsaženy ve skupině C 07 D 401/00 [2]
405/00 Heterocyklické sloučeniny, které obsahují jak jeden nebo více heterocyklů s atomy kyslíku jako jedinými heteroatomy kruhu, tak také jeden nebo více kruhů s atomy dusíku jako jedinými heteroatomy kruhu [2]
407/00 Heterocyklické sloučeniny, které obsahují dva nebo více heterocyklů, z nichž nejméně jeden obsahuje atomy kyslíku jako jediné heteroatomy kruhu, pokud nejsou obsaženy ve skupině C 07 D 405/00 [2]
409/00 Heterocyklické sloučeniny, které obsahují dva nebo více heterocyklů, z nichž nejméně jeden obsahuje atomy síry jako jediné heteroatomy kruhu [2]
411/00 Heterocyklické sloučeniny, které obsahují dva nebo více heterocyklů, z nichž nejméně jeden obsahuje atomy kyslíku a síry jako jediné heteroatomy kruhu [2]
413/00 | Heterocyklické sloučeniny, které obsahují dva nebo více heterocyklů, z nichž nejméně jeden obsahuje |
atomy dusíku a kyslíku jako jediné heteroatomy kruhu [2] | |
415/00 | Hetrocyklické sloučeniny obsahující thiaminový skelet [2] |
417/00 | Heterocyklické sloučeniny, které obsahují dva nebo více heterocyklů, z nichž nejméně jeden obsahuje atomy dusíku a síry jako jediné heteroatomy kruhu, pokud nejsou obsaženy ve skupině C 07 D 415/00 [2] |
419/00 | Heterocyklické sloučeniny, které obsahují dva nebo více heterocyklů z nichž nejméně jeden obsahuje atomy dusíku, kyslíku a síry jako jediné heteroatomy kruhu [2] |
421/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující dva nebo více heterocyklů, z nichž nejméně jeden obsahuje atomy selenu, teluru nebo halogenu, jako jediné heteroatomy kruhu [2] |
Heterocyklické sloučeniny obsahující kondenzované heterokruhové systémy [2]
Poznámky
(1) Skupiny C 07 D 451/00 až C 07 D 517/00 zahrnují sloučeniny, které obsahují jeden systém s dvěma nebo více relevantními heterocykly, které jsou navzájem kondenzovány buď přímo nebo přes společný karbocyklický kruhový systém, s dalšími nekondenzovanými heterocykly nebo bez nich. [2]
(2) Ve skupinách C 07 D 451/00 až C 07 D 519/00 se nebere v úvahu stupeň hydrogenace kruhového systému. [2]
(3) Pro účely zatřiďování do skupin C 07 D 451/00 až C 07 D 463/00, C 07 D 473/00 až C 07 D 477/00, C 07 D 489/00,
C 07 D 499/00 až C 07 D 507/00 je třeba, není-li uvedeno jinak, formulaci skupin chápat tak, že zahrnuje kruhové systémy dále kondenzované s karbocyklickými kruhy nebo kruhovými systémy, ale s výjimkou kruhových systémů dále kondenzovaných s jinými heterokruhy, buď přímo nebo přes společný karbocyklický kruhový systém, např. spartein
N
N
se zatřídí do skupiny C 07 D 471/00, a nikoli do skupiny C 07 D 455/00. [3,5]
(4) Ve skupinách C 07 D 471/00, C 07 D 487/00, C 07 D 491/00 až C 07 D 498/00 a C 07 D 513/00 až C 07 D 517/00 je dílčí
členění založeno na počtu relevantních heterokruhů. [3]
451/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující 8-azabicyklo [3.2.1] oktanový, 9-azabicyklo [3.3.1] nonanový nebo 3-oxa-9-azatricyklo [3.3.1.02,4] nonanové kruhové systémy, např. tropanové nebo granatanové alkaloidy, skopolamin; Jejich cyklické acetaly [2]
453/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující chinuklidinový nebo isochinuklidinový kruhový systém, např. chininalkaloidy [2]
455/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující chinolizinové kruhové systémy, např. emetinové alkaloidy, protoberberin; Alkylendioxyderiváty dibenzo [a, g] chinolizinů, např. berberin [2]
457/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující indolo [4,3-f,g] chinolinové kruhové systémy, např. deriváty
ergolinu vzorce:
11
15 16
HN
10 6 NH
1
4
2
např. kyselina lysergová (cyklické sloučeniny peptidového typu
Poznámka
odvozené od ergotamanu C 07 D 519/00) [2]
Číslování může být různé od publikace RING INDEX, přičemž sloučenina je dána vzorcem:
10a 7
N
1 3
10b 10c
N 4
5
6
[5]
459/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující benz [g] indolo [2,3-a] chinolizinové kruhové systémy, např. yohimbin; Jejich 16, 18-laktony, např. lakton kyseliny reserpové [2] |
461/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující indolo [3,2,1-d,e] pyridol [3,2,1-i,j] [1,5]-naftyridinové kruhové systémy např. vinkamin (dimerní indolové alkaloidy C 07 D 519/00) [3] |
463/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující 1-azabicyklo [4.2.0] oktanové kruhové systémy, tj. sloučeniny |
C7 C6
C
5 4 C
8 1 2 3
C N C
obsahující kruhový systém vzorce C např. karbacefalosporiny; Takové kruhové systémy,
které jsou dále kondenzovány, např. 2,3-kondenzované s heterokruhem obsahujícím kyslík, dusík nebo síru [5] | |
471/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující atomy dusíku jako jediné heteroatomy kruhu v kondenzovaném systému, přičemž nejméně jeden kruh je šestičlenný kruh s jedním atomem dusíku, nezahrnuté skupinami C 07 D 451/00 až C 07 D 463/00 [2,5] |
473/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující purinový kruhový systém [2] |
475/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující pteridinový kruhový systém [2] |
477/00 | Heterocyklické sloučeniny obsahující 1-azabicyklo [3.2.0] heptanové kruhové systémy, tj. sloučeniny |
C
C6 C5 4 3 C
obsahující kruhový systém vzorce
C7 N1 2C
např. karbapeniciliny, thienamyciny; Takové kruhové
systémy, které jsou dále kondenzovány, např. 2,3-kondenzované s heterokruhem obsahujícím kyslík, dusík nebo síru [5]
487/00 Heterocyklické sloučeniny, které obsahují v kondenzovaném systému atomy dusíku jako jediné heteroatomy kruhu, pokud nejsou zahrnuty ve skupinách C 07 D 451/00 až C 07 D 477/00 [2,5]
489/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující 4aH-8, 9c-iminoethanofenatro [4, 5-b, c, d] furanové kruhové
NH
9 H
1 11
15
8
14
12 13
4
O
5
17
Poznámka
systémy, např. deriváty [4, 5-epoxy]-morfinananu vzorce
Číslování může být různé od publikace RING INDEX, přičemž sloučenina je dána vzorcem:
[2]
12 1
9a
8
NH
10
9c 9b
7 O4
5
[5]
491/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující v kondenzovaném kruhovém systému jeden nebo více kruhů, které
mají kyslíkové atomy jako jediné heteroatomy kruhu a jeden nebo více kruhů, které mají atomy dusíku jako jediné heteroatomy kruhu, nezahrnuté ve skupinách C 07 D 451/00 až C 07 D 459/00, C 07 D 463/00, C 07 D 477/00 nebo C 07 D 489/00 [2]
493/00 Heterocyklické sloučeniny, které obsahují v kondenzovaném systému atomy kyslíku jako jediné heteroatomy kruhu [2]
495/00 Heterocyklické sloučeniny, které obsahují v kondenzovaném systému nejméně jeden heterocyklus s atomy síry jako jedinými heteroatomy kruhu [2]
497/00 Heterocyklické sloučeniny, které obsahují v kondenzovaném systému nejméně jeden heterocyklus s atomy kyslíku a síry jako jedinými heteroatomy kruhu [2]
498/00 Heterocyklické sloučeniny, které obsahují v kondenzovaném systému nejméně jeden heterocyklus s atomy dusíku a kyslíku jako jedinými heteroatomy kruhu (4-oxa-1-azabicyklo [3.2.0] heptany, např. oxapenicilíny C 07 D 503/00; 5-oxa-1-azabicyklo [4.2.0] oktany, např. oxacefalosporiny C 07 D 505/00; jejich obdoby mající kyslíkové atomy kruhu v jiných polohách C 07 D 507/00) [2,6]
499/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující 4-thia-1-azabicyklo [3.2.0] heptanové kruhové systémy, tj. sloučeniny, které mají kruhový systém vzorce,
S
C6 C 5 4 3 C
7 1 2
C N C
např. peniciliny, penemy; Takové kruhové systémy, které jsou dále kondenzovány, např. 2,3- kondenzované s heterokruhem obsahujícím kyslík, dusík nebo síru [2]
501/00 Heterocyklické sloučeniny, které obsahují kruhové systémy 5-thia-1-azabicyklo [4.2.0] oktanu, tj. sloučeniny obsahující kruhový systém vzorce:
S
C7 C 6 5 4 C
8 1 2 3
C N C
C
např. cefalosporiny; Takové kruhové systémy, které jsou dále kondenzovány, např. 2,3-kondenzované s heterokruhem obsahujícím kyslík, dusík nebo síru [2]
503/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující 4-oxa-1-azabicyklo [3.2.0] heptanové kruhové systémy, tj.
O
C6 C5 4 3 C
sloučeniny obsahující kruhové systémy vzorce:
C7 N1 2C
např. oxapeniciliny, deriváty klavulanové
kyseliny /clavulanic acid derivates/; Takové kruhové systémy, které jsou dále kondenzovány, např. v polohách 2,3 s heterocyklem obsahujícím kyslík, dusík nebo síru [6]
505/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující 5-oxa-1-azabicyklo [4.2.0] oktanové kruhové systémy, tj. sloučeniny obsahující kruhové systémy vzorce:
O
C7 C6 5 4 C
8 1 2 3
C N C C
např. oxacefalosporiny; Takové kruhové systémy, které jsou dále kondenzovány, např. v polohách 2,3 s heterocyklem obsahujícím kyslík, dusík nebo síru [6]
507/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující kondenzovaný beta-laktamový kruhový systém, neuvedené ve skupinách C 07 D 463/00, C 07 D 477/00 nebo C 07 D 499/00 až C 07 D 505/00; Takové kruhové systémy, které jsou dále kondenzovány [6]
C 07 D, F
513/00 Heterocyklické sloučeniny, které v kondenzovaném systému obsahují nejméně jeden heterocyklus s atomy dusíku a síry jako jedinými heteroatomy kruhu, pokud nejsou obsaženy ve skupinách
C 07 D 463/00, C 07 D 477/00 nebo C 07 D 499/00 až C 07 D 507/00 [2,6]
515/00 Heterocyklické sloučeniny, které v kondenzovaném systému obsahují nejméně jeden heterocyklus
s atomy dusíku, kyslíku a síry jako jedinými heteroatomy kruhu, neuvedené ve skupinách C 07 D 463/00, C 07 D 477/00 nebo C 07 D 499/00 až C 07 D 507/00 [2]
517/00 Heterocyklické sloučeniny, které v kondenzovaném systému obsahují nejméně jeden heterocyklus s atomy selenu, teluru nebo halogenu jako jedinými heteroatomy kruhu [2]
519/00 Heterocyklické sloučeniny, které obsahují více než jeden systém skládající se ze dvou nebo více odpovídajících heterokruhů, vzájemně mezi sebou kondenzovaných, nebo kondenzovaných se společným karbocyklickým kruhovým systémem, které nejsou obsažené ve skupinách C 07 D 453/00 nebo
C 07 D 455/00 [2]
521/00 Heterocyklické sloučeniny obsahující nespecifikované heterokruhy [2]
Poznámka
Tato skupina se používá pouze pro třídění těch heterocyklických sloučenin, jejichž chemická struktura není určena t, j. pouze v těch případech, kdy heterocyklické sloučeniny nemohou být zatříděny v žádné ze skupin C 07 D 201/00 – C 07 D 519/00 [9]
NEBO TELUR (porfyriny obsahující kov C 07 D 487/22)
Poznámky
(1) Při zatřiďování je třeba zohlednit poznámku (3) uvedenou za třídou C 07, definující pravidlo přednosti posledního místa, které se použije v rozsahu podtříd C 07 C až C 07 K a v těchto podtřídách. [8]
(2) Při zatřiďování je třeba zohlednit poznámku (6) uvedenou za třídou C 07. [2]
(3) Terapeutický účinek sloučenin se dále zatřiďuje do podtřídy A 61 P. [7]
(4) V této podtřídě se soli organických kyselin, alkoholáty fenoláty, cheláty nebo merkaptidy zatřiďují jako základní sloučeniny. [2]
1/00 Sloučeniny obsahující prvky první skupiny periodického systému 3/00 Sloučeniny obsahující prvky druhé skupiny periodického systému 5/00 Sloučeniny obsahující prvky třetí skupiny periodického systému 7/00 Sloučeniny obsahující prvky čtvrté skupiny periodického systému 9/00 Sloučeniny obsahující prvky páté skupiny periodického systému 11/00 Sloučeniny obsahující prvky šesté skupiny periodického systému 13/00 Sloučeniny obsahující prvky sedmé skupiny periodického systému 15/00 Sloučeniny obsahující prvky osmé skupiny periodického systému 17/00 Metaloceny [2]
19/00 Sloučeniny kovů podle více než jedné z hlavních skupin 1/00 až 17/00 [5, 8]
C 07 G, H
C 07 G SLOUČENINY NEZNÁMÉ KONSTITUCE (Sulfonované tuky, oleje nebo vosky nezjištěného složení C 07 C 309/00)
Poznámky
(1) Tato podtřída nezahrnuje peptidy nebo bílkoviny neznámé konstituce, které jsou zatřiďovány v podtřídě C 07 K. [4]
(2) Terapeutický účinek sloučenin se dále zatřiďuje do podtřídy A 61 P. [7]
1/00 Lignin; Deriváty ligninu
3/00 Glykosidy (polysacharidy C 08 B)
5/00 Alkaloidy
9/00 Bituminsulfonát amonný, např. ichtyol 11/00 Antibiotika
13/00 Vitaminy (vitamin K1 C 07 C 50/00; pantothenová kyselina C 07 C 235/00; vitaminy skupiny D
C 07 C 401/00; vitamin A C 07 C 403/00; pyridoxal, pyridoxamin C 07 D 213/00; pyridoxin C 07 D 213/00; vitamin C C 07 D 307/00; tokoferoly C 07 D 311/00; lipoová kyselina C 07 D 339/00; vitamin B1
C 07 D 415/00; riboflavin C 07 D 475/00; biotin C 07 D 495/00; sideraminy a odpovídající sloučeniny prosté železa C 07 F 15/00; vitamin B12 C 07 H 23/00)
15/00 Hormony
99/00 Předměty nezahrnuté v jiných skupinách této podtřídy [9]
C 07 H CUKRY; JEJICH DERIVÁTY; NUKLEOSIDY; NUKLEOTIDY; NUKLEOVÉ KYSELINY
(deriváty aldonových a aldarových kyselin C 07 C, C 07 D; aldonové kyseliny, aldarové kyseliny C 07 C 59/00; kyanhydriny C 07 C 255/00; glykaly C 07 D; sloučeniny neznámé struktury C 07 G;
polysacharidy, jejich deriváty C 08 B; DNA nebo RNA pokud jde o genetické inženýrství, vektory, např. plasmidy nebo jejich izolaci, přípravu nebo čištění C 12 A 15/00; cukrovarnictví C 13) [2]
Poznámky
(1) Tato podtřída zahrnuje sloučeniny obsahující sacharidové zbytky (viz poznámka (3) níže).
(2) Tato podtřída nezahrnuje polysacharidy, které jsou ve smyslu této podtřídy míněny sacharidy, obsahující více než 5 sacharidových zbytků vázaných vzájemně glykosidovými vazbami.
3) V této podtřídě se následující výrazy používají ve významu:
- sacharidový zbytek je odvozen od acyklických polyhydroxylaldehydů nebo acyklických polyhydroxyketonů nebo od jejich cyklických tautomerů odtržením atomů vodíku nebo výměnou heterogenních vazeb k halogenu, dusíku, síře, selenu nebo teluru, přičemž platí následující definice:
(a) Zbytek
(i) sestává z nepřerušeného uhlíkového skeletu s přímo navázanými atomy kyslíku a
(ii) platí za ohraničený každou vazbou k atomu uhlíku cyklické struktury a každou vazbou k atomu uhlíku se třemi vazbami k heteroatomům, např. esterové nebo nitrilové skupiny, a
(iii) obsahuje uvnitř uhlíkového skeletu nerozvětvenou řadu nejvýše šesti uhlíkových atomů, ve kterém při nejmenším tři uhlíkové atomy - když skelet obsahuje jen čtyři atomy uhlíku, pak nejméně dva atomy uhlíku - mají jednoduchou vazbu ke kyslíku jako jedinou heterogenní vazbu a
(A) cyklické nebo acyklické řadě nejméně jeden další atom uhlíku má dvě jednoduché vazby k atomům kyslíku jako jediné heterogenní vazby, nebo
(B) v acyklické řadě nejméně jeden další atom uhlíku je vázán dvojnou vazbou k atomu kyslíku, přičemž uvedená řada obsahuje nejvýše jednu dvojnou vazbu C=C, případně ketalizovanou vazbu C=O v dodatku ke shora uvedeným heterovazbám (A) nebo (B), např. sloučeniny
C 07 H
CHO (CHOH)4 CHOH (CHOH)n
CH2OH
nerozvětvená řada nejvýše šesti uhlíkových atomů, které mají vazby ke kyslíku jak
je definováno v této poznámce
CHO (CHOH)4 CHOH
(CH2)n CH3
kde n je celé číslo je zatříděna ve skupině C 07 H 3/00; [4]
(b) Dále je to zbytek, odvozený od zbytku definovaného v bodě a) výměnou nejvýše čtyř heterogenních vazeb ke kyslíku za stejný počet heterogenních vazeb k halogenu, dusíku, síře, selenu nebo teluru;
- heterocyklický radiál nebo heterocyklický kruh nezahrnuje zde shora definované sacharidové zbytky.
(4) Při zatřiďování je třeba zohlednit poznámku (3) uvedenou za třídou C 07, definující pravidlo přednosti posledního místa, které se použije v rozsahu podtříd C 07 C až C 07 K a v těchto podtřídách. [8]
(5) Terapeutický účinek sloučenin se dále zatřiďuje do podtřídy A 61 P. [7]
Všeobecné schéma
OBECNÉ POSTUPY 1/00
SLOUČENINY
sacharidy, desoxycukry, anhydrocukry, osony 3/00
aminocukry, azo-, thio-, seleno-, teluro-, analogy 5/00
estery cukrů 11/00, 13/00
ethery cukrů, glykosidy 15/00, 17/00
cyklické acetaly 9/00
nukleosidy 19/00
nukleotidy 19/00, 21/00
nukleové kyseliny 21/00
deriváty obsahující acyklické zbytky 7/00, 13/00, 15/00
deriváty obsahující karbocyklické zbytky 7/00, 13/00, 15/00
deriváty obsahující heterocyklické zbytky 9/00, 13/10, 15/26, 17/00, 19/00, 21/00
deriváty obsahující bor, křemík nebo kov 23/00
PŘEDMĚT NEUVEDENÝ V JINÝCH SKUPINÁCH TÉTO PODTŘÍDY 99/00
1/00 Postupy pro výrobu derivátů cukrů [2]
3/00 Sloučeniny obsahující jen atomy vodíku a sacharidové zbytky jen s atomy uhlíku, vodíku a kyslíku (výroba di- nebo polysacharidů hydrolýzou C 13; dělení nebo čištění sacharosy, glukosy, fruktosy, laktosy nebo maltosy C 13) [2]
5/00 Sloučeniny obsahující sacharidové zbytky, ve kterých jsou vyměněny heterogenní vazby ke kyslíku za stejný počet heterogenních vazeb k halogenu, dusíku, síře, selenu nebo teluru [2]
7/00 Sloučeniny obsahující nesacharidové zbytky vázané uhlíkovou vazbou na sacharidové zbytky [2] 9/00 Sloučeniny obsahující heterokruh, který má nejméně dva heteroatomy společně se sacharidovým
zbytkem [2]
11/00 Sloučeniny obsahující sacharidové zbytky esterifikované anorganickými kyselinami; Jejich soli s kovy (halogencukry C 07 H 5/00; thio-, selen- nebo telur-cukry C 07 H 5/00; esterifikované kyselinou uhličitou nebo jejími deriváty C 07 H 13/00) [2]
13/00 Sloučeniny se sacharidovými zbytky, esterifikovanými kyselinou uhličitou nebo jejími deriváty nebo organickými kyselinami, např. fosfoniovými kyselinami [2]
15/00 Sloučeniny obsahující zbytky uhlovodíků nebo substituovaných uhlovodíků vázané přímo na heteroatomy sacharidového zbytku [2]
C 07 H, J
Poznámka
V této skupině se acylové zbytky přímo vázané k heteroatomu sacharidového zbytku nepovažují za substituované uhlovodíkové zbytky. [4]
17/00 Sloučeniny obsahující heterocyklické zbytky vázané přímo na heteroatomy sacharidového zbytku [2] 19/00 Sloučeniny s heterokruhem, ve kterém je jeden heteroatom společný se sacharidovým zbytkem;
Nukleosidy; Xxxxxxxxxx; Jejich anhydridy [2,4]
21/00 Sloučeniny obsahující dva nebo více mononukleotidových jednotek, které mají samostatné fosfátové nebo polyfosfátové skupiny vázány sacharidovými zbytky nukleosidových skupin, např. nukleové kyseliny [2]
23/00 Sloučeniny obsahující bor, křemík, nebo kov, např. cheláty, vitamin B12 (estery s anorganickými kyselinami C 07 H 11/00; soli kovů, viz základní sloučeniny) [2]
99/00 Předmět neuvedený v jiných skupinách této podtřídy [8]
C 07 J STEROIDY (sekosteroidy C 07 C) [2]
Poznámky
(1) Tato podtřída zahrnuje sloučeniny obsahující cyklopenta[a]hydrofenantrenový skelet nebo kruhovou strukturu, která je od tohoto skeletu odvozena:
- zúžením nebo rozšířením kruhu o jeden nebo dva atomy,
- zúžením nebo rozšířením dvou kruhů po jednom atomu,
- zúžením jednoho kruhu o jeden atom a rozšířením jednoho kruhu o jeden atom,
- substitucí jednoho nebo dvou atomů uhlíku cyklopenta/a/hydrofenantrenového skeletu, které nejsou částí kruhů, heteroatomy případně v kombinaci se shora uvedeným zúžením nebo rozšířením kruhu,
- kondenzací s karbocyklickými nebo heterocyklickými kruhy případně v kombinaci s jednou nebo více shora uvedených změn. [4]
(2) Při zatřiďování je třeba zohlednit poznámku (3) uvedenou za třídou C 07, definující pravidlo přednosti posledního místa, které se použije v rozsahu podtříd C 07 C až C 07 K a v těchto podtřídách. [8]
(3) Terapeutický účinek sloučenin se dále zatřiďuje do podtřídy A 61 P. [7C
Všeobecné schéma
NORMÁLNÍ STEROIDY
obsahující halogen nebo kyslík
kyslík ne jako heteroatom kruhu 1/00, 3/00, 5/00, 7/00, 9/00, 11/00, 13/00, 15/00
kyslík jako heteroatom kruhu 17/00, 19/00, 21/00
obsahující síru 31/00, 33/00
obsahující dusík 41/00, 43/00
jiné steroidy 51/00
STEROIDY S MODIFIKOVANÝM KRUHOVÝM SKELETEM
retrosteroidy 15/00
nor-, homosteroidy 61/00, 63/00, 65/00, 67/00, 69/00
kondenzované s karbocyklickými kruhy 53/00
heterosteroidy 71/00, 73/00
PŘÍPRAVA STEROIDŮ OBECNĚ 75/00
C 07 J
Normální steroidy, tj. cyklopenta[a] hydrofenantreny, obsahující uhlík, vodík, halogen nebo kyslík [2]
1/00 Normální steroidy obsahující uhlík, vodík, halogen nebo kyslík a nesubstituované uhlíkovým atomem v poloze 17 beta, např. estran, androstan [2]
3/00 Normální steroidy obsahující uhlík, vodík, halogen nebo kyslík a substituované v poloze 17 beta jedním uhlíkovým atomem [2]
5/00 Normální steroidy obsahující uhlík, vodík, halogen nebo kyslík a substituované v poloze 17 beta řetězcem o dvou uhlíkových atomech, např. pregnan, a substituované v poloze 21 jen jedním jednoduchou vazbou vázaným atomem kyslíku [2]
7/00 Normální steroidy obsahující uhlík, vodík, halogen nebo kyslík a substituované v poloze 17 beta řetězcem o dvou uhlíkových atomech (C 07 J 5/00 má přednost) [2]
9/00 Normální steroidy obsahující uhlík, vodík, halogen nebo kyslík a substituované v poloze 17 beta řetězcem o více než dvou uhlíkových atomech, např. cholan, cholestan, koprostan [2]
11/00 Normální steroidy obsahující uhlík, vodík, halogen nebo kyslík a nesubstituované v poloze 3 [2] 13/00 Normální steroidy obsahující uhlík, vodík, halogen nebo kyslík v poloze 17 obsahující dvojnou vazbu
uhlík-uhlík [2]
15/00 Stereochemicky čisté steroidy obsahující uhlík, vodík, halogen nebo kyslík a částečně nebo úplně invertovaný skelet, např. retrosteroidy, L-isomery [2]
17/00 Normální steroidy obsahující vedle uhlíku, vodíku, halogenu nebo kyslíku heterokruh obsahující kyslík, který není kondenzován s cyklopenta[a]hydrofenantrenovým skeletem (kardanolidy, bufanolidy
C 07 J 19/00) [2]
19/00 Normální steroidy obsahující uhlík, vodík, halogen nebo kyslík a substituované v poloze 17 beta laktonovým kruhem [2]
21/00 Normální steroidy obsahující vedle uhlíku, vodíku, halogenu nebo kyslíku heterokruh obsahující kyslík, který je spirokondenzován s cyklopenta[a]hydrofenantrenovým skeletem [2]
Normální steroidy, tj. cyklopenta[a]hydrofenantreny obsahující síru [2]
31/00 Normální steroidy obsahující jeden nebo více atomů síry, které nepřísluší heterokruhu [2]
33/00 Normální steroidy obsahující heterokruh, který obsahuje síru a který je nebo není spirokondenzován s cyklopenta[a]fenantrenovým skeletem [2]
Normální steroidy, tj. cyklopenta[a]hydrofenantreny obsahující dusík [2]
41/00 Normální steroidy obsahující jeden nebo více dusíkových atomů, které nepřísluší heterokruhu [2] 43/00 Normální steroidy, které obsahují heterokruh obsahující dusík, který je nebo není spirokondenzován
s cyklopenta[a]hydrofenantrenovým skeletem [2]
51/00 Normální steroidy s nemodifikovaným cyklopenta[a]hydrofenantrenovým skeletem, dosud neuvedené ve skupinách C 07 J 1/00 až C 07 J 43/00 [2]
53/00 Steroidy, ve kterých je cyklopenta[a]hydrofenantrenový skelet modifikován kondenzací s karbocyklickými kruhy nebo vytvořením dalšího kruhu přímou vazbou mezi uhlíkovými atomy dvou kruhů [2]
Nor- nebo homosteroidy [2]
61/00 Steroidy, ve kterých je cyklopenta[a]hydrofenantrenový skelet modifikován zúžením jen jediného kruhu nejvýše o dva atomy [2]
C 07 J, K
63/00 Steroidy, ve kterých je cyklopenta[a]hydrofenantrenový skelet modifikován rozšířením jen jediného kruhu nejvýše o dva atomy [2]
65/00 Steroidy, ve kterých je cyklopenta[a]hydrofenantrenový skelet modifikován zúžením dvou kruhů po jednom atomu [2]
67/00 Steroidy, ve kterých je cyklopenta[a]hydrofenantrenový kruh modifikován rozšířením dvou kruhů po jednom atomu [2]
69/00 Steroidy, ve kterých je cyklopenta[a]hydrofenantrenový skelet modifikován zúžením jen jediného kruhu o jeden atom a rozšířením jen jediného kruhu o jeden atom [2]
71/00 Steroidy, ve kterých je cyklopenta[a]hydrofenantrenový skelet kondenzován s heterocyklickým kruhem
(spiro-kondenzované heterocyklické kruhy C 07 J 21/00, C 07 J 33/00, C 07 J 43/00) [2]
73/00 Steroidy, ve kterých je cyklopenta[a]hydrofenantrenový kruh modifikován substitucí nejvýše dvou uhlíkových atomů heteroatomy [2]
75/00 Způsoby přípravy steroidů obecně [4]
C 07 K PEPTIDY (peptidy obsahující β-laktamové kruhy C 07 D; cyklické dipeptidy, které nemají v molekule žádný jiný peptidový řetězec než ten, který tvoří jejich kruh, např. piperazin-2,5-diony C 07 D; námelové alkaloidy typu cyklického peptidu C 07 D 519/00; bílkoviny jednobuněčných organismů, enzymy C 12 N; postupy genetického inženýrství pro získání peptidů C 12 N 15/00) [4]
Poznámky
(1) V této podtřídě se následující termíny nebo výrazy používají ve významu:
- "aminokyseliny" jsou sloučeniny, ve kterých je alespoň jedna aminoskupina a alespoň jedna karboxylová skupina vázána ke stejnému uhlíkatému skeletu, přičemž aminoskupina může být částí kruhu;
- "normální peptidová vazba" je vazba mezi alfa-aminoskupinou aminokyseliny a karboxylovou skupinou v poloze 1 jiné alfa- aminokyseliny;
- "abnormální peptidová vazba" je vazba mezi aminoskupinou aminokyseliny, přičemž tato aminoskupina není v poloze alfa, a karboxylovou skupinou v poloze 1 alfa-aminokyseliny nebo mezi alfa-aminoskupinou jedné aminokyseliny a karboxylovou skupinou jiné kyseliny, přičemž tato karboxylová skupina není v poloze 1;
- "peptidy" jsou sloučeniny obsahující alespoň 2 aminokyselinové jednotky, které jsou vázány alespoň jednou normální peptidovou vazbou, včetně oligopeptidů, polypeptidů a bílkovin, kde
(i) "lineární peptidy" mohou obsahovat kruhy, které jsou tvořené přes S-S můstky, nebo přes hydroxy nebo merkaptoskupinu hydroxy nebo merkaptoaminokyseliny a mezi karboxylovou skupinu jiné aminokyseliny (např. laktony peptidů), ale nezahrnují kruhy, které jsou tvořeny pouze přes peptidové vazby;
(ii) "cyklické peptidy" jsou peptidy zahrnující alespoň jeden kruh tvořený pouze přes peptidové vazby; cyklizace se může uskutečnit pouze přes abnormální peptidové vazby, např. přes 4-aminoskupinu 2,4-diaminobutan kyseliny. Tak cyklické sloučeniny, ve kterých alespoň jedna vazba v kruhu je nepeptická vazba jsou považovány za lineární peptidy;
(iii) "depsipeptidy" jsou sloučeniny obsahující sekvenci alespoň dvou alfa-aminokyselin a alespoň jednu normální peptidovou vazbu a esterové vazby odvozené od hydroxykarboxylových kyselin, kde
(a) "lineární depsipeptidy" mohou obsahovat kruhy, které jsou tvořené přes S-S můstky, nebo přes hydroxy nebo merkaptoaminokyseliny a mezi karboxylovou skupinou jiné amino nebo hydroxykyseliny, ale nezahrnují kruhy tvořené pouze přes peptidové nebo esterové vazby odvozené od hydroxykarboxylových kyselin, např. Gly-Ala-Gly- OCH2CO2H a Gly-OCH2CO-Ala-Gly jsou uvažovány jako lineární depsipeptidy, ale HOCH2CO-Gly-Ala-Gly neobsahuje esterovou vazbu a je tudíž derivátem Gly-Ala-Gly, který je uveden v 5/08;
(b) "cyklické depsipeptidy" jsou peptidy obsahující alespoň jeden kruh tvořený přes peptidové nebo esterové vazby
Gly Ala Gly OCH2CO
odvozené od hydroxykarboxylových kyselin, např. ; [4]
(iv) "hybridní peptidy" jsou peptidy vyrobené prostřednictvím splynutí nebo kovalentního vázání dvou nebo více heterologových peptidů.
(2) Při zatřiďování je třeba zohlednit poznámku (3) uvedenou za třídou C 07, definující pravidlo přednosti posledního místa, které se použije v rozsahu podtříd C 07 C až C 07 K a v těchto podtřídách. [8]
(3) Terapeutický účinek sloučenin se dále zatřiďuje do podtřídy A 61 P. [7]
(4) Při zatřiďování do této podtřídy se zatřiďuje také do skupiny B 01 D 15/08, jestliže se jedná o předměty týkající se obecně
C 07 K
chromatografie. [8]
(5) Fragmenty peptidů nebo peptidy modifikované odejmutím nebo přidáním aminokyselin, nahrazením aminokyselin jinými, nebo kombinací těchto modifikací, jsou zatřiďovány jako výchozí peptidy. Avšak fragmenty peptidů obsahující pouze 4 nebo méně aminokyselin jsou také zatřiďovány ve skupině C 07 K 5/00. [6]
(6) Peptidy připravené chemickými postupy a mající aminokyselinovou sekvenci získanou z přírodně se vyskytujících peptidů jsou zatřiďovány s přírodním peptidem. [6]
(7) Peptidy připravované technologií rekombinantů DNA se nezatřiďují podle hostitele, ale v souladu s původním určitým peptidem, např. HIV peptid vyjádřený v E. coli se zatřídí s HIV peptidy. [6]
Všeobecné schéma
PEPTIDY
Příprava 1/00
nedefinovaného počtu aminokyselin 2/00
Obsahující až 20 aminokyselin v nedefinované, nebo pouze částečně definované sekvenci 4/00
Obsahující až 20 aminokyselin ve zcela definované sekvenci 5/00 až 9/00
Depsipeptidy mající až 20 aminokyselin ve zcela definované sekvenci 11/00
Obsahující více než 20 aminokyselin 14/00
Imunoglobuliny 16/00
Imobilizované nebo vázané na nosič 17/00
Hybridní peptidy 19/00
1/00 Obecné postupy pro přípravu peptidů [4]
2/00 Peptidy nedefinovaného počtu aminokyselin; Jejich deriváty [6]
4/00 Peptidy mající až 20 aminokyselin v nedefinované nebo jen částečně definované sekvenci; Jejich deriváty [6]
5/00 Peptidy mající až čtyři aminokyseliny ve zcela definované sekvenci; Jejich deriváty [4]
Poznámka
V této skupině se následující výraz používá ve významu: [6]
- "první aminokyselina" znamená první aminokyselinu z levé strany, tj. N-koncová aminokyselina, peptidové sekvence. [6]
7/00 Peptidy mající 5 až 20 aminokyselin ve zcela definované sekvenci; Jejich deriváty (gastriny; somatostatiny; melanotropiny mající 12 nebo více aminokyselin C 07 K 14/435) [4,6]
9/00 Peptidy mající až 20 aminokyselin, které obsahují sacharidové zbytky a mají zcela definovanou sekvenci aminokyselin; Jejich deriváty [4,6]
11/00 Depsipeptidy mající až 20 aminokyselin ve zcela definované sekvenci; Jejich deriváty [4,6]
14/00 Peptidy mající více než 20 aminokyselin; Gastriny; Somatostatiny; Melanotropiny; Jejich deriváty [6]
14/005 . z virů [6] 14/195 . z bakterií [6] 14/37 . z hub [6]
14/405 . z řas [6]
14/41 . z lišejníků [6]
14/415 . z rostlin [6]
14/435 . ze zvířat; z lidí [6]
14/795 . Porfyrinové peptidy nebo peptidy obsahující korrinové kruhy [6]
14/81 . Proteinázové inhibitory [6]
14/82 . Translační produkty z onkogenů [6]
14/825 . Metalothioneiny [6]
C 07 K
16/00 Imunoglubuliny, např. monoklonální nebo polyklonální protilátky [6]
16/02 . z vajec [6]
16/04 . z mléka [6]
16/06 . ze séra [6]
16/08 . proti látkám z virů [6]
16/12 . proti látkám z bakterií [6]
16/14 . proti látkám z hub, z řas nebo lišejníků [6]
16/16 . proti látkám z rostlin [6]
16/18 . proti látkám ze zvířat nebo z lidí [6]
16/38 . proti proteinázním inhibitorům peptidové struktury [6]
16/40 . proti enzymům [6]
16/42 . proti imunoglubolinům (anti-idiotypické protilátky) [6]
16/44 . proti látkám jinde neuvedeným [6]
16/46 . Hybridní imunoglobuliny (hybridy imunoglobulinu s peptidem, které nejsou imunoglobuliny C 07 K 19/00) [6]
17/00 Peptidy vázané nebo imobilizované na nosič; Jejich příprava [4]
19/00 Hybridní peptidy (Hybridní imunoglobuliny složené pouze z imunoglobulinů C 07 K 16/46) [6]
C 08 B
C 08 ORGANICKÉ MAKROMOLEKULÁRNÍ SLOUČENINY; JEJICH VÝROBA NEBO CHEMICKÉ ZPRACOVÁNÍ; SMĚSI NA NICH
ZALOŽENÉ (výroba nebo zpracování umělých nití, vláken, štětin a stuh D 01)
Poznámky
(1) Biocidní, repelentní, atraktantní sloučeniny či přípravky nebo sloučeniny či přípravky regulující růst rostlin se dále zatřiďují do podtřídy A 01 P. [8]
(2) Způsoby, využívající enzymy nebo mikroorganismy za účelem:
(i) uvolňování, oddělování nebo čištění předběžně existujících sloučenin nebo směsi, nebo
(ii) zpracování textilií nebo čištění pevných povrchů materiálů, se rovněž zatřiďují do podtřídy C 12 S. [5]
C 08 B POLYSACHARIDY; JEJICH DERIVÁTY (polysacharidy obsahující méně než 6 sacharidových zbytků, které jsou k sobě připojeny glykosidovými vazbami C 07 H; fermentace, nebo postupy využívající enzymy C 12 P 19/00; cukrovarnictví C 13; výroba celulózy D 21) [4]
Poznámka
Terapeutický účinek sloučenin se dále zatřiďuje do podtřídy A 61 P. [7]
Všeobecné schéma
CELULÓZA A JEJÍ DERIVÁTY
Předběžná úprava celulózy 1/00
Estery 3/00, 5/00, 7/00, 13/00, 17/00
Ethery 11/00, 13/00, 17/00
Xantháty 9/00
Jiné deriváty 15/00
Regenerace celulózy 16/00
ŠKROB; DEGRADOVANÝ NEBO NECHEMICKÝM ZPŮSOBEM MODIFIKOVANÝ ŠKROB;
AMYLOSA; AMYLOPEKTIN 30/00
DERIVÁTY ŠKROBU, AMYLOSY NEBO AMYLOPEKTINU
škrobu 31/00
amylosy 33/00
amylopektinu 35/00
OSTATNÍ POLYSACHARIDY 37/00
Příprava
1/00 Předběžná úprava celulózy pro výrobu derivátů celulózy
3/00 Příprava esterů celulózy organických kyselin (stabilizace po esterifikaci přídavkem stabilizátorů C 08 K; povrchová esterifikace textilií D 06 M 13/00)
5/00 Příprava esterů celulózy anorganických kyselin (stabilizace nitrocelulózy po esterifikaci přídavkem stabilizátorů C 08 K)
7/00 Příprava esterů celulózy jak organických tak anorganických kyselin 9/00 Příprava xanthátu celulózy nebo viskózy
11/00 Příprava etherů celulózy 13/00 Příprava etheresterů celulózy
C 08 B, C, F
15/00 Příprava ostatních derivátů celulózy nebo modifikované celulózy (estery fosforečných kyselin C 08 B 5/00)
16/00 Regenerace celulózy [2]
17/00 Přístroje pro esterifikaci nebo etherifikaci celulózy
30/00 Výroba škrobu, degradovaného nebo nechemickým způsobem modifikovaného škrobu, amylosy nebo amylopektinu [4]
31/00 Příprava chemických derivátů škrobu (chemické deriváty amylosy C 08 B 33/00, chemické deriváty amylopektinu C 08 B 35/00) [2]
33/00 Příprava chemických derivátů amylosy [2] 35/00 Příprava chemických derivátů amylopektinu [2]
37/00 Příprava polysacharidů neuvedených ve skupinách C 08 B 1/00 až C 08 B 35/00; Jejich deriváty (příprava potravin z kyseliny alginové nebo jejích derivátů A 23 L 1/05; celulóza D 21) [4]
C 08 C ZPRACOVÁNÍ A CHEMICKÁ MODIFIKACE KAUČUKU
Poznámka
Tato podtřída zahrnuje:
- postupy týkající se přírodního kaučuku odvozeného od konjugovaných dienů (syntéza posledně jmenovaného C 08 F); [2]
- postupy týkající se kaučuků obecně (pokud se týká určitého kaučuku kromě kaučuků shora uvedených C 08 F až C 08 H). [2]
Příprava
1/00 Zpracování kaučukového latexu
2/00 Zpracování kaučukových roztoků [2] 3/00 Zpracování koagulovaného kaučuku
4/00 Zpracování kaučuku před vulkanizací, dosud neuvedené ve skupinách C 08 C 1/00 až C 08 C 3/00 [2] 19/00 Chemická modifikace kaučuku (síťovací prostředky nezahrnuté ve skupině C 08 C 19/00, C 08 K) [2]
C 08 F MAKROMOLEKULÁRNÍ SLOUČENINY ZÍSKANÉ REAKCEMI, NA KTERÝCH SE PODÍLEJÍ VÝHRADNĚ NENASYCENÉ VAZBY TYPU UHLÍK-UHLÍK (výroba tekutých
uhlovodíkových směsí z uhlovodíků s nízkým počtem uhlíků, např. oligomerizace C 10 G 50/00; roubovaná polymerace monomerů obsahujících nenasycené vazby uhlík-uhlík na vlákna, textilie, příze, niti nebo vláknité výrobky z takových materiálů D06M 14/00) [2]
Poznámky
(1) V této podtřídě se bor nebo křemík považují za kovy. [2]
(2) V této podtřídě se následující výrazy používají ve významu:
- "alifatický zbytek" takový acyklický nebo nearomatický karbocyklický skelet, který je vázán:
(a) k jinému prvku, než uhlíku;
(b) k atomu uhlíku, ze kterého vychází dvojná vazba k jinému atomu než k uhlíku;
(c) k aromatickému karbocyklickému kruhu nebo heterocyklickému kruhu. Příklady:
Polymery
(a) CH2=CH-O-CH2-CH2-NH-COO-CH2-CH2-OH se zatřiďují do skupiny C 08 F 16/00;
(b) CH2=CH-C-CH=CH2 se zatřiďují do skupiny C 08 F 16/00;
|| O
(c)
CH2 CH Cl
se zatřiďují do skupiny C 08 F 12/00. [2]
(3) Terapeutický účinek sloučenin se dále zatřiďuje do podtřídy A 61 P. [7]
(4) V této třídě se katalyzátor nebo polymer zatřiďuje, pokud není uvedeno jinak, na poslední vhodné místo. [2]
(5) V této podtřídě:
(a) se makromolekulární sloučeniny nebo jejich výroba zatřiďují podle druhu vyráběné sloučeniny. Způsob výroby je pak vhodné uvést jako druhé zatřídění ve skupině použitých reakcí, pokud tyto skupiny existují. Obecné způsoby výroby makromolekulárních sloučenin, které spadají do více než jedné hlavní skupiny se zařazují do skupin použitých postupů
(C 08 F 2/00 až C 08 F 8/00); [2]
(b) předmět vynálezu, týkající se jak homopolymerů, tak kopolymerů, se zatřiďuje do skupin C 08 F 10/00 až C 08 F 38/00; [2]
(c) předmět vynálezu, týkající se pouze homopolymerů, se zatřiďuje jen do skupin C 08 F 110/00 až C 08 F 138/00; [2]
(d) předmět vynálezu, týkající se pouze kopolymerů, se zatřiďuje jen do skupin C 08 F 210/00 až C 08 F 246/00; [2]
(e) Do skupin C 08 F 210/00 až C 08 F 238/00 se kopolymer, pokud není uvedeno jinak, zatřiďuje podle hlavní monomerní složky. [2]
(6) Tato podtřída rovněž zahrnuje kompozice na bázi monomerů, vytvářejících makromolekulární sloučeniny, které lze zatřídit do této podtřídy (nátěrové hmoty C 09 D 4/00; lepidla C 09 J 4/00). [7]
V této podtřídě: [7]
(a) se za předpokladu, že jsou definovány monomery, zatřiďuje v závislosti na vytvářeném polymeru takto: [7]
- do skupin C 08 F 10/00 až C 08 F 246/00 za předpokladu, že není přítomen žádný dříve vytvořený polymer; [7]
- do skupin C 08 F 251/00 až C 08 F 291/00 za předpokladu, že je přítomen dříve vytvořený polymer a že předpokládaná polymerační reakce bude reakcí roubovacího nebo síťovaného typu; [7]
(b) se za předpokladu, že jsou přítomny zpracovatelské přísady, zatřiďuje do skupiny C 08 F 2/44 (senzibilizátory C 08 F 2/46; katalyzátory C 08 F 4/00); [7]
(c) se za předpokladu, že se na zpracovatelské přísady klade důraz jako na takové, zatřiďuje i do podtřídy C 08 K. [7]
Všeobecné schéma
Polymerační postupy; Katalyzátory 2/00; 4/00
Dodatečné zpracování produktů polymerace;
Chemické modifikování 6/00; 8/00
Homopolymery a kopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků,
ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík 10/00 až 30/00
Homopolymery 110/00 až 130/00
Kopolymery 210/00 až 230/00
Homopolymery a kopolymery cyklických sloučenin, které neobsahují žádné nenasycené alifatické zbytky
v postranním řetězci a které obsahují jednu nebo více dvojných vazeb typu uhlík-uhlík v kruhu 32/00, 34/00
Homopolymery 132/00, 134/00
Kopolymery 232/00, 234/00
Homopolymery a kopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, přičemž alespoň jeden z těchto zbytků obsahuje dvě nebo více dvojných vazeb typu uhlík-uhlík 36/00
Homopolymery 136/00
Kopolymery 236/00
Homopolymery a kopolymery sloučenin obsahujících jednu nebo více trojných vazeb typu uhlík-uhlík 38/00
Homopolymery 138/00
Kopolymery 238/00
Kopolymery uhlovodíků a minerálních olejů 240/00
Xxxxxxxxxx vysýchavých olejů s jinými monomery 242/00
Kumaronindenové kopolymery 244/00
Kopolymery, u kterých jsou definovány pouze monometry tvořící menší podíl 246/00
Roubované polymery; Polymery zesíťované nenasycenými monomery 251/00 až 292/00
Blokové polymery 293/00 až 297/00
Makromolekulární sloučeniny, které se získají vzájemnou reakcí polymerů, na kterých se podílejí
výhradně reakce mezi nenasycenými vazbami typu uhlík-uhlík, při nepřítomnosti nemakromolekulárních monomerů 299/00
Předmět neuvedený v jiných skupinách této podtřídy 301/00
Postupy; Katalyzátory
2/00 Polymerační postupy [2]
2/01 . charakterizované použitím polymeračního zařízení se speciálními vlastnostmi [7]
2/02 . Polymerace v bloku [2]
2/04 . Polymerace v roztoku (C 08 F 2/32 má přednost) [2]
2/12 . Polymerace v nerozpouštědlech (C 08 F 2/32 má přednost) [2]
2/32 . Polymerace v emulzích typu voda v oleji [2]
2/34 . Polymerace v plynném stavu [2]
2/36 . Polymerace v pevném stavu [2]
2/38 . Polymerace za použití regulátorů, např. přerušovačů řetězce [2]
2/44 . Polymerace v přítomnosti zpracovatelských přísad, např. změkčovadel, barviv, plniv [2]
2/46 . Polymerace vyvolaná energií vlnění nebo ozařováním pomocí částic [2]
2/58 . Polymerace vyvolaná přímým použitím elektrického proudu (elektrolytické postupy, např. elektroforéza, C 25) [2]
2/60 . Polymerace dienovou syntézou [2]
4/00 Katalyzátory polymerace (katalyzátory obecně B 01 J) [2]
6/00 Dodatečné zpracování produktů polymerace (C 08 F 8/00 má přednost; dodatečné zpracování kaučuků odvozených od konjugovaných dienů C 08 C; zastavení polymerace C 08 F 2/38) [2]
8/00 Chemické modifikování dodatečným zpracováním (roubované polymery, blokové polymery, síťování nenasycenými monomery nebo polymery C 08 F 251/00 až C 08 F 299/00; chemické modifikování kaučuků odvozených od konjugovaných dienů C 08 C; síťování obecně C 08 J) [2]
Homopolymery nebo kopolymery [2]
10/00 Homopolymery nebo kopolymery nenasycených alifatických uhlovodíků obsahujících pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík [2]
12/00 Homopolymery nebo kopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž alespoň jeden z těchto zbytků obsahuje v koncové poloze aromatický karbocyklický kruh [2]
14/00 Homopolymery nebo kopolymery sloučeniny obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž alespoň jeden z těchto zbytků obsahuje v koncové poloze halogen [2]
16/00 Homopolymery nebo kopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu uhlík-uhlík, přičemž alespoň jeden
z těchto zbytků obsahuje v koncové poloze alkoholickou, etherovou, aldehydovou, ketonovou, acetalovou nebo ketalovou skupinu [2]
18/00 Homopolymery nebo kopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž alespoň jeden
z těchto zbytků obsahuje v koncové poloze acyloxyskupinu odvozenou od nasycené karboxylové kyseliny, kyseliny uhličité nebo halogenmravenčí kyseliny [2]
20/00 Homopolymery nebo kopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž pouze jeden z těchto zbytků obsahuje jako koncovou skupinu pouze jednu funkční skupinu karboxylových kyselin, jejich solí, anhydridů esterů, amidů, imidů nebo nitrilů [2]
22/00 Homopolymery nebo kopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž alespoň jeden
z těchto zbytků obsahuje v koncové poloze karboxyskupinu a alespoň jednu další karboxyskupinu; Jejich sole, anhydridy, estery, amidy, imidy nebo nitrily [2]
24/00 Homopolymery nebo kopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž alespoň jeden z těchto zbytků obsahuje v koncové poloze heterocyklický kruh, který obsahuje kyslík (cyklické estery vícesytných kyselin C 08 F 18/00; cyklické anhydridy nenasycených kyselin C 08 F 20/00, C 08 F 22/00) [2]
26/00 Homopolymery nebo kopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž alespoň jeden z těchto zbytků obsahuje v koncové poloze jednoduchou nebo dvojnou vazbu k atomu dusíku nebo heterocyklický zbytek, který obsahuje dusík [2]
28/00 Homopolymery nebo kopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž alespoň jeden
z těchto zbytků obsahuje v koncové poloze vazbu k atomu síry nebo k heterocyklickému kruhu obsahující síru [2]
30/00 Homopolymery nebo kopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž tyto sloučeniny obsahují fosfor, selen, telur nebo kov (soli kovů, např. fenolátů nebo alkoholátů, viz polymery základních sloučenin) [2]
32/00 Homopolymery nebo kopolymery cyklických sloučenin, které neobsahují žádné nenasycené alifatické zbytky v postranním řetězci a které obsahují jednu nebo více dvojných vazeb typu uhlík-uhlík
v karbocyklickém kruhovém systému [2]
34/00 Homopolymery nebo kopolymery cyklických sloučenin, které neobsahují žádné nenasycené alifatické zbytky v postranním řetězci a které obsahují jednu nebo více dvojných vazeb typu uhlík-uhlík
v heterocyklickém kruhu (cyklické estery vícesytných kyselin C 08 F 18/00; cyklické anhydridy nebo imidy C 08 F 22/00) [2]
36/00 Homopolymery nebo kopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, přičemž alespoň jeden z těchto zbytků obsahuje dvě nebo více dvojných vazeb typu uhlík-uhlík (C 08 F 32/00 má přednost) [2]
38/00 Homopolymery nebo kopolymery sloučenin obsahujících jednu nebo více trojných vazeb typu uhlík- uhlík [2]
Homopolymery [2]
110/00 Homopolymery nenasycených alifatických uhlovodíků obsahujících pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík [2]
112/00 Homopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž alespoň jeden z těchto zbytků obsahuje v koncové poloze aromatický karbocyklický kruh [2]
114/00 Homopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž alespoň jeden z těchto zbytků obsahuje v koncové poloze halogen [2]
116/00 Homopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž alespoň jeden z těchto zbytků obsahuje v koncové poloze alkoholickou, etherovou, aldehydovou, ketonovou, acetalovou nebo ketalovou skupinu [2]
118/00 Homopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž alespoň jeden z těchto zbytků obsahuje v koncové poloze acyloxyskupinu odvozenou od nasycené karboxylové kyseliny, kyseliny uhličité nebo halogenmravenčí kyseliny [2]
120/00 Homopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž pouze jeden z těchto zbytků
obsahuje jako koncovou skupinu pouze jednu funkční skupinu karboxylových kyselin, jejich solí, anhydridů, esterů, amidů, imidů nebo nitrilů [2]
122/00 Homopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž alespoň jeden z těchto zbytků obsahuje v koncové poloze karboxyskupinu a alespoň jednu další karboxyskupinu; Jejich sole anhydridy, estery, amidy, imidy nebo nitrily [2]
124/00 Homopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž alespoň jeden z těchto zbytků obsahuje v koncové poloze heterocyklický kruh, který obsahuje kyslík (cyklické estery vícesytných kyselin C 08 F 118/00; cyklické anhydridy nenasycených kyselin C 08 F 120/00, C 08 F 122/00) [2]
126/00 Homopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž alespoň jeden z těchto zbytků obsahuje v koncové poloze jednoduchou nebo dvojnou vazbu k atomu dusíku nebo heterocyklický zbytek, který obsahuje dusík [2]
128/00 Homopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž alespoň jeden z těchto zbytků obsahuje v koncové poloze vazbu k atomu síry nebo k heterocyklickému kruhu obsahujícímu síru [2]
130/00 Homopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž tyto sloučeniny obsahují fosfor, selen, telur nebo kov (soli kovů, např. fenoláty nebo alkoholáty, viz polymery základních sloučenin) [2]
132/00 Homopolymery cyklických sloučenin, které neobsahují žádné nenasycené alifatické zbytky v postranním řetězci a které obsahují jednu nebo více dvojných vazeb typu uhlík-uhlík v karbocyklickém kruhovém systému [2]
134/00 Homopolymery cyklických sloučenin, které neobsahují žádné nenasycené alifatické zbytky v postranním řetězci a které obsahují jednu nebo více dvojných vazeb typu uhlík-uhlík v heterocyklickém kruhu (cyklické estery vícesytných kyselin C 08 F 118/00; cyklické anhydridy nebo imidy C 08 F 122/00) [2]
136/00 Homopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, přičemž alespoň jeden z těchto zbytků obsahuje dvě nebo více dvojných vazeb typu uhlík-uhlík (C 08 F 132/00 má přednost) [2]
138/00 Homopolymery sloučenin obsahujících jednu nebo více trojných vazeb typu uhlík-uhlík [2]
Kopolymery [2]
Poznámky
(1) Při zatřiďování do skupin C 08 F 210/00 až C 08 F 297/00, musí být všechny monomerní složky, nezatříděné podle poznámky
(4) uvedené za názvem podtřídy C 08 F, v tomto rozsahu zatřídění a tam, kde je použití takových monomerních složek určeno jako nové a nezřejmé, zatříděny také na poslední vhodné místo ve skupinách C 08 F 210/00 až C 08 F 238/00. [8]
(2) Všechny monomerní složky nezatříděné podle poznámek (4) nebo (7) uvedené za názvem podtřídy C 08 F podle poznámky (1) shora, a tam, kde se použití takových monomerních složek považuje za důležitou informaci pro rešerši, mohou být také zatříděny na poslední vhodné místo ve skupinách C 08 F 210/00 až C 08 F 238/00. To může být například v případě, kdy se považuje za vhodné provést rešerši na kopolymery s použitím kombinace třídících znaků. Takové nepovinné zatřídění by se mělo uvést jako "přídavná informace". [8]
210/00 Kopolymery nenasycených alifatických uhlovodíků obsahujících pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík- uhlík [2]
212/00 Kopolymery sloučenin obsahující jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž alespoň jeden z těchto zbytků obsahuje v koncové poloze aromatický karbocyklický kruh [2]
214/00 Kopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž alespoň jeden z těchto zbytků obsahuje v koncové poloze halogen [2]
216/00 Kopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý, obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž alespoň jeden z těchto zbytků obsahuje v koncové poloze alkoholickou, etherovou, aldehydovou, ketonovou, acetalovou nebo ketalovou
skupinu [2]
218/00 Kopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž alespoň jeden z těchto zbytků obsahuje v koncové poloze acyloxyskupinu odvozenou od nasycené karboxylové kyseliny, kyseliny uhličité nebo halogenmravenčí kyseliny [2]
220/00 Kopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž pouze jeden z těchto zbytků obsahuje jako koncovou skupinu pouze jednu funkční skupinu karboxylových kyselin, jejich sole, anhydridy, estery, amidy, imidy, nebo nitrily [2]
222/00 Kopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž alespoň jeden z těchto zbytků obsahuje v koncové poloze karboxyskupinu a alespoň jednu další karboxyskupinu; Jejich sole, anhydridy, estery, amidy, imidy nebo nitrily [2]
224/00 Kopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž alespoň jeden z těchto zbytků obsahuje v koncové poloze heterocyklický kruh, který obsahuje kyslík (cyklické estery vícesytných kyselin
C 08 F 218/00; cyklické anhydridy nenasycených kyselin C 08 F 220/00; C 08 F 222/00) [2]
226/00 Kopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž alespoň jeden z těchto zbytků obsahuje v koncové poloze jednoduchou nebo dvojnou vazbu k atomu dusíku nebo heterocyklický zbytek, který obsahuje dusík [2]
228/00 Kopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž alespoň jeden z těchto zbytků obsahuje v koncové poloze vazbu k atomu síry nebo k heterocyklickému kruhu obsahujícímu síru [2]
230/00 Kopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, ze kterých každý obsahuje pouze jednu dvojnou vazbu typu uhlík-uhlík, přičemž tyto sloučeniny obsahují fosfor, selen, telur nebo kov (soli kovů, např. fenoláty nebo alkoholáty, viz polymery základních sloučenin) [2]
232/00 Kopolymery cyklických sloučenin, které neobsahují žádné nenasycené alifatické zbytky v postranním řetězci a které obsahují jednu nebo více dvojných vazeb typu uhlík-uhlík v karbocyklickém kruhovém systému [2]
234/00 Kopolymery cyklických sloučenin, které neobsahují žádné nenasycené alifatické zbytky v postranním řetězci a které obsahují jednu nebo více dvojných vazeb typu uhlík-uhlík v heterocyklickém kruhu (cyklické estery vícesytných kyselin C 08 F 218/00; cyklické anhydridy nebo imidy C 08 F 222/00) [2]
236/00 Kopolymery sloučenin obsahujících jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, přičemž alespoň jeden z těchto zbytků obsahuje dvě nebo více dvojných vazeb typu uhlík-uhlík (C 08 F 232/00 má přednost) [2]
238/00 Kopolymery sloučenin obsahujících jednu nebo více trojných vazeb typu uhlík-uhlík [2] 240/00 Kopolymery uhlovodíků a minerálních olejů, např. petrolejové pryskyřice [2]
242/00 Xxxxxxxxxx vysýchavých olejů s jinými monomery [2] 244/00 Kumaronindenové kopolymery [2]
246/00 Kopolymery, u kterých jsou definovány pouze monomery tvořící menší podíl [2] Roubované polymery; Polymery zesíťované nenasycenými monomery [2]
251/00 Makromolekulární sloučeniny, které se získají napolymerováním monomerů na polysacharidy nebo
jejich deriváty [2]
253/00 | Makromolekulární sloučeniny, které se získají napolymerováním monomerů na přírodní kaučuky nebo jejich deriváty [2] |
255/00 | Makromolekulární sloučeniny, které se získají napolymerováním monomerů na uhlovodíkové polymery, definované ve skupině C 08 F 10/00 [2] |
257/00 | Makromolekulární sloučeniny, které se získají napolymerováním monomerů na polymery aromatických monomerů, definované ve skupině C 08 F 12/00 [2] |
259/00 | Makromolekulární sloučeniny, které se získají napolymerováním monomerů na polymery monomerů obsahujících halogen, definované ve skupině C 08 F 14/00 [2] |
261/00 | Makromolekulární sloučeniny, které se získají napolymerováním monomerů na polymery monomerů obsahujících kyslík, definované ve skupině C 08 F 16/00 [2] |
263/00 | Makromolekulární sloučeniny, které se získají napolymerováním monomerů na polymery esterů nenasycených alkoholů s nasycenými kyselinami, definované ve skupině C 08 F 18/00 [2] |
265/00 | Makromolekulární sloučeniny, které se získají napolymerováním monomerů na polymery nenasycených monokarboxylových kyselin nebo jejich derivátů, definované ve skupině C 08 F 20/00 [2] |
267/00 | Makromolekulární sloučeniny, které se získají napolymerováním monomerů na polymery nenasycených polykarboxylových kyselin nebo jejich derivátů, definované ve skupině C 08 F 22/00 [2] |
269/00 | Makromolekulární sloučeniny, které se získají napolymerováním monomerů na polymery heterocyklických monomerů obsahujících kyslík, definované ve skupině C 08 F 24/00 [2] |
271/00 | Makromolekulární sloučeniny, které se získají napolymerováním monomerů na polymery monomerů obsahujících dusík, definované ve skupině C 08 F 26/00 [2] |
273/00 | Makromolekulární sloučeniny, které se získají napolymerováním monomerů na polymery monomerů obsahujících síru, definované ve skupině C 08 F 28/00 [2] |
275/00 | Makromolekulární sloučeniny, které se získají napolymerováním monomerů na polymery monomerů obsahujících fosfor, selen, telur nebo kov, definované ve skupině C 08 F 30/00 [2] |
277/00 | Makromolekulární sloučeniny, které se získají napolymerováním monomerů na polymery karbocyklických nebo heterocyklických monomerů, definované ve skupině C 08 F 32/00 nebo ve skupině C 08 F 34/00 [2] |
279/00 | Makromolekulární sloučeniny, které se získají napolymerováním monomerů na polymery monomerů obsahujících dvě nebo více dvojných vazeb typu uhlík-uhlík, definované ve skupině C 08 F 36/00 [2] |
281/00 | Makromolekulární sloučeniny, které se získají napolymerováním monomerů na polymery monomerů obsahujících trojné vazby typu uhlík-uhlík, definované ve skupině C 08 F 38/00 [2] |
283/00 | Makromolekulární sloučeniny, které se získají napolymerováním monomerů na polymery zařazené do podtřídy C 08 G [4] |
285/00 | Makromolekulární sloučeniny, které se získají napolymerováním monomerů na předem vytvořené roubované polymery [2] |
287/00 | Makromolekulární sloučeniny, které se získají napolymerováním monomerů na blokové polymery [2] |
289/00 | Markromolekulární sloučeniny, které se získají napolymerováním monomerů na makromolekulární sloučeniny, které nejsou uvedeny ve skupinách C 08 F 251/00 až C 08 F 287/00 [2] |
290/00 | Makromolekulární sloučeniny získané polymerizací monomerů na polymery modifikované zavedením alifatických nenasycených koncových nebo postranních skupin [6] |
291/00 | Makromolekulární sloučeniny, které se získají napolymerováním monomerů na makromolekulární sloučeniny, které odpovídají více než jedné ze skupin C 08 F 251/00 až C 08 F 289/00 [2] |
292/00 | Makromolekulární sloučeniny získané polymerováním monomerů na anorganických materiálech [3] |
C 08 F, G
Blokové polymery [2]
293/00 Makromolekulární sloučeniny, které se získají napolymerováním na makromolekulu obsahující skupiny schopné vyvolat tvorbu nových polymerních řetězců, přičemž tyto řetězce jsou vázány výhradně
k jednomu nebo oběma koncům výchozí makromolekuly (na polymery modifikované zavedením nenasycených koncových skupin C 08 F 290/00) [2]
295/00 Makromolekulární sloučeniny, které se získají polymerací, při které se po sobě používá různých typů katalyzátorů, aniž by se intermediární polymerační produkt desaktivoval [2]
297/00 Makromolekulární sloučeniny, které se získají postupnou polymerací různých monomerních systémů za použití katalyzátoru iontového nebo koordinačního typu, aniž by se intermediární polymerační produkt desaktivoval [2]
299/00 Makromolekulární sloučeniny, které se získají vzájemnou reakcí polymerů, na které se podílejí výhradně reakce mezi nenasycenými vazbami typu uhlík-uhlík, za neúčasti nemakromolekulárních monomerů (za přítomnosti nemakromolekulárních monomerů C 08 F 251/00 až C 08 F 291/00; zahrnující jiné reakce
C 08 G 81/00) [2,6]
301/00 Makromolekulární sloučeniny neuvedené ve skupinách C 08 F 10/00 až C 08 F 299/00 [8]
Poznámky
(1) Terapeutický účinek sloučenin se dále zatřiďuje do podtřídy A 61 P. [7]
(2) V této podtřídě má skupina C 08 F 18/00 přednost před ostatními skupinami. Druhý klasifikační symbol by měl být uveden tehdy, když se polymery získávají tak, že dochází k uzavření specifických vazeb na něž je pamatováno vhodnou skupinou. [2]
(3) V rámci každé hlavní skupiny této podtřídy se zatřiďuje, není-li uvedeno jinak, na poslední vhodné místo. [2]
(4) Tato podtřída rovněž zahrnuje kompozice založené na monomerech, vytvářejících makromolekulární sloučeniny klasifikovatelné v této podtřídě. [7]
V této podtřídě: [7]
(a) se za předpokladu, že jsou monomery definovány, zatřiďuje do skupin C 08 G 2/00 až C 08 G 79/00, C 08 G 83/00, a to podle vytvářeného polymeru; [7]
(b) se kompozice zatřiďuje do skupiny C 08 G 85/00 za předpokladu, že monomery jsou definovány způsobem, který neumožňuje zatřídění kompozice do jedné hlavní skupiny této podtřídy; [7]
(c) se za předpokladu, že se na zpracovatelské přísady klade důraz jako na takové, zatřiďuje se i do podtřídy C 08 K. [7]
Všeobecné schéma
MAKROMOLEKULÁRNÍ SLOUČENINY, VYROBENÉ Z ALDEHYDŮ NEBO KETONŮ 2/00 až 16/00
Polyacetaly. 2/00, 4/00
MAKROMOLEKULÁRNÍ SLOUČENINY, VYROBENÉ Z ISOKYANÁTŮ NEBO ISOTHIOKYANÁTŮ 18/00
EPOXIDOVÉ PRYSKYŘICE 59/00
MAKROMOLEKULÁRNÍ SLOUČENINY, VYROBENÉ
REAKCEMI, KTERÝMI VZNIKÁ VAZBA V HLAVNÍM ŘETĚZCI 61/00 až 79/00
vazba typu uhlík-uhlík 61/00
vazba obsahující kyslík 63/00 až 67/00
vazba obsahující dusík 69/00 až 73/00
vazba obsahující síru 75/00
vazba obsahující křemík 77/00
vazba obsahující jiné atomy než uhlík,
kyslík, dusík, síru nebo křemík 79/00
C 08 G
MAKROMOLEKULÁRNÍ SLOUČENINY VYROBENÉ REAKCEMI MEZI POLYMERY
V NEPŘÍTOMNOSTI MONOMERŮ 81/00
JINÉ MAKROMOLEKULÁRNÍ SLOUČENINY 83/00
OBECNÉ POSTUPY 85/00
2/00 Polyadukty aldehydů nebo jejich cyklických oligomerů nebo ketonů; Kopolyadukty s méně než 50 molárními procenty jiných látek [2]
4/00 Polykondenzáty aldehydů nebo ketonů s vícemocnými alkoholy; Polyadukty heterocyklických sloučenin kyslíku obsahujících v kruhu alespoň jednu skupinu -O-C-O- (cyklických oligomerů aldehydů
C 08 G 2/00) [2]
6/00 Polykondenzáty pouze aldehydů nebo ketonů [2]
8/00 Polykondenzáty aldehydů nebo ketonů jen s fenoly [2]
10/00 Polykondenzáty aldehydů nebo ketonů pouze s aromatickými uhlovodíky [2]
12/00 Polykondenzáty aldehydů nebo ketonů pouze se sloučeninami obsahujícími vodík vázaný k dusíku
(s aminofenoly C 08 G 8/00) [2]
14/00 Polykondenzáty aldehydů nebo ketonů se dvěma nebo více dalšími monomery, které spadají do alespoň dvou ze skupin C 08 G 8/00 až C 08 G 12/00 [2]
16/00 Polykondenzáty aldehydů nebo ketonů s monomery, které nejsou zahrnuty ve skupinách C 08 G 4/00 až C 08 G 14/00 (s polynitrily C 08 G 69/00) [2]
18/00 Polymerní produkty z isokyanátů nebo isothiokyanátů (výroba porézních hmot nebo výrobků s buněčnou strukturou, u kterých nejsou monomery nebo katalyzátory definovány C 08 J) [2]
59/00 Polykondenzáty obsahující více než jednu epoxyskupinu v molekule (nízkomolekulární polyepoxysloučeniny C 07); Makromolekuly, které se získají reakcemi polykondenzátů epoxidů
s monofunkčními nízkomolekulárními sloučeninami; Makromolekuly, které se získají polymerací sloučenin s více než jednou epoxysloučeninou v molekule za použití tvrdidel nebo katalyzátorů, které reagují s epoxyskupinami [2]
Poznámka
Ve skupinách C 08 G 61/00 až C 08 G 79/00 se makromolekulární sloučeniny získané reakcemi, při kterých vznikají v hlavním řetězci dvě různé vazby, zatřiďují, není-li uvedeno jinak, pouze podle převládající vazby. [2]
61/00 Makromolekulární sloučeniny, které se získají reakcemi, při nichž vzniká v hlavním řetězci makromolekuly vazba typu uhlík-uhlík (C 08 G 2/00 až C 08 G 16/00 mají přednost) [2]
63/00 Makromolekulární sloučeniny, které se získají reakcemi, při nichž vzniká v hlavním řetězci makromolekuly esterová vazba (polyestery odvozené z esterů tvořících epoxysloučeniny jiné než jejich estery 08 G 59/00; polyesteramidy C 08 G 69/00; polyesterimidy C 08 G 73/00) [2,5]
64/00 Makromolekulární sloučeniny získané reakcemi tvořícími vazbu esteru kyseliny uhličité v hlavním
řetězci makromolekuly (polykarbonát-amidy C 08 G 69/00; polykarbonát-imidy C 08 G 73/00) [5]
65/00 Makromolekulární sloučeniny, které se získají reakcemi, při nichž vzniká v hlavním řetězci makromolekuly etherová vazba (polyacetaly C 08 G 2/00, C 08 G 4/00; epoxydové pryskyřice C 08 G 59/00; polythioetherethery C 08 G 75/00; polyethery obsahující méně než jedenáct monomerních jednotek C 07 C) [2]
67/00 Makromolekulární sloučeniny, které se získají reakcemi, při nichž vzniká v hlavním řetězci makromolekuly vazba obsahující kyslík nebo kyslík a uhlík, pokud nejsou zahrnuty ve skupinách C 08 G 2/00 až C 08 G 65/00 [2]
69/00 Makromolekulární sloučeniny, které se získávají reakcemi, při nichž vzniká v hlavním řetězci makromolekuly karboxamidová vazba (produkty získané z isokyanátů nebo isothiokyanátů C 08 G 18/00; polyhydrazidy C 08 G 73/00; polyamidové kyseliny C 08 G 73/00; polyamidoimidy C 08 G 73/00) [2]
C 08 G, H, J
71/00 Makromolekulární sloučeniny, které se získají reakcemi, při nichž vzniká v hlavním řetězci makromolekuly močovinová nebo urethanová vazba, jinak než za použití isokyanátů [2]
73/00 Makromolekulární sloučeniny, které se získají reakcemi, při nichž vzniká v hlavním řetězci makromolekuly vazba obsahující dusík s kyslíkem nebo uhlíkem nebo bez něho, pokud nejsou zahrnuty ve skupinách
C 08 G 12/00 až C 08 G 71/00 (polyaminy obsahující méně než jedenáct monomerních jednotek C 07 C) [2]
75/00 Makromolekulární sloučeniny, které se získají reakcemi, při nichž vzniká v hlavním řetězci makromolekuly vazba obsahující síru s dusíkem, kyslíkem nebo uhlíkem nebo bez nich [2]
77/00 Makromolekulární sloučeniny, které se získají reakcemi, při nichž vzniká v hlavním řetězci makromolekuly vazba obsahující křemík se sírou, dusíkem, kyslíkem nebo uhlíkem nebo bez nich [2]
79/00 Makromolekulární sloučeniny, které se získají reakcemi, při nichž vzniká v hlavním řetězci makromolekuly vazba obsahující jiné atomy než křemík, síru, dusík, kyslík a uhlík spolu s těmito prvky nebo bez nich [2]
81/00 Makromolekulární sloučeniny, které se získají reakcemi mezi polymery v nepřítomnosti monomerů, např. blokové polymery (výhradně za účasti nenasycených vazeb typu uhlík-uhlík C 08 F 299/00) [2]
83/00 Makromolekulární sloučeniny nezahrnuté ve skupinách C 08 G 2/00 až C 08 G 81/00 [2] 85/00 Obecné způsoby výroby sloučenin, pokud nejsou uvedeny jinde [2]
_
C 08 H DERIVÁTY PŘÍRODNÍCH MAKROMOLEKULÁRNÍCH SLOUČENIN (polysacharidy C 08 B;
přírodní kaučuk C 08 C)
Poznámka
Terapeutický účinek sloučenin se dále zatřiďuje do podtřídy A 61 P. [7]
Příprava
1/00 Makromolekulární látky odvozené od proteinů (jedlé proteiny A 23, klihovkové hmoty, želatina C 09 H)
3/00 Vulkanisované oleje, např. faktis
5/00 Ostatní makromolekulární sloučeniny (přirozené pryskyřice nebo jejich deriváty C 09 F; bituminosní materiály C 10)
nebo C 08 H (opracování, např. tvarování, plastů B 29) [2]
Poznámky
(1) Tato podtřída zahrnuje postupy, které nejsou zahrnuty v podtřídách pro zpracování polymerů C 08 B až C 08 H. [4]
(2) V této podtřídě se zatřiďuje, pokud není uvedeno jinak, na poslední vhodné místo. [2]
(3) Při zatřiďování do této podtřídy se může také zatřídit do třídy C 08 L, týkající se použitých materiálů. [8]
3/00 Postupy ke zpracování nebo směšování makromolekulárních látek [2]
3/02 . Příprava roztoků, disperzí nebo latexů nebo gelů jinými metodami než roztokovou, emulzní nebo suspenzní polymerací [2]
3/12 . Práškování nebo granulování [2]
3/18 . Změkčování makromolekulárních látek (změkčovadla C 08 K) [2]
C 08 J, K
3/20 . Zapracování přídavných látek do polymerů, např. barvení [2]
3/24 . Síťování makromolekul, např. vulkanizace (síťovací prostředky C 08 K; mechanické význaky vulkanizace B 29 C 35/00) [2]
3/28 . Zpracování energií vlnění nebo záření [2]
5/00 Výroba předmětů nebo tvarovaných materiálů obsahujících makromolekulární sloučeniny (výroba polopropustných membrán B 01 D 61/00 až B 01 D 71/00) [2]
5/02 . Přímé zpracování disperzí, např. latexu na předměty [2]
5/04 . Ztužení makromolekulárních látek volným nebo souvislým vláknitým materiálem [2]
5/12 . Spojení předtvarovaného makromolekulárního materiálu se stejným nebo jiným pevným materiálem jako kov, sklo, kůže, např. použitím lepidel [2]
5/14 . Výroba brusných nebo třecích předmětů nebo materiálů [2] 5/16 . Výroba předmětů nebo materiálů se sníženou adhezí [2] 5/18 . Výroba folií nebo desek [2]
5/20 . Výroba tvarovaných těles z ionexových pryskyřic [2]
5/24 . Impregnace látek předpolymerem, který může polymerovat in situ, např. výroba ,, prepregů” [2]
7/00 Chemické zpracování nebo povlékání tvarovaných těles vyrobených z makromolekulárních látek
(povlékání kovy C 23 C; elektrolytické vylučování kovů C 25) [2]
9/00 Zpracování makromolekulárních látek na porézní nebo strukturální předměty nebo materiály; Jejich dodatečné zpracování (mechanické aspekty tvarování plastů nebo látek v plastickém stavu pro výrobu porézních nebo lehčených výrobků B 29 C) [2]
11/00 Regenerace odpadních látek (regenerace plastů B 29 B 17/00; depolymerace na původní monomer C 07; polymerační postupy zahrnující čištění nebo recirkulaci odpadních polymerů nebo jejich depolymeračních produktů C 08 B, C 08 C, C 08 F, C 08 G, C 08 H; rozkladná destilace uhlíkatých látek při výrobě plynu, dehtu, koksu nebo podobných látek C 10 B; výroba kapalných uhlovodíkových směsí z kaučuku nebo kaučukového odpadu C 10 G 1/00 [4]
99/00 Předmět neuvedený v jiných skupinách této podtřídy [8]
C 08 K POUŽITÍ ANORGANICKÝCH NEBO NEMAKROMOLEKULÁRNÍCH ORGANICKÝCH
LÁTEK JAKO PŘÍSAD (pesticidy, herbicidy A 01 N; farmaceutické látky, kosmetika A 61 K; trhaviny C 06 B; nátěrové hmoty, inkousty, fermeže, barviva, lepidla C 09; mazadla C 10 M; povrchově aktivní detergenty C 11 D; umělé nitě nebo vlákna D 01 F; směsi pro úpravu textilií D 06) [2]
Poznámky
(1) V této podtřídě se přísada zatřiďuje, není-li uvedeno jinak, vždy na poslední vhodné místo. [2]
(2) V této podtřídě:
- se směs přísad zatřiďuje do nejzákladnější skupiny, která zahrnuje všechny podstatné přísady směsi, např: směs monohydroxylového a polyhydroxylového alkoholu do C 08 K 5/00; [4]
směs dvou polyhydroxylových alkoholů do C 08 K 5/00; [6]
směs alkoholu a etheru do C 08 K 5/00; [4] směs etheru a aminu do C 08 K 5/00; [4] směs aminu a kovu do C 08 K 13/00; [4]
- amonné soli se zatřiďují stejně jako soli kovů. [2]
(3) V této podtřídě musí být každá složka směsi, která není zatříděna podle poznámky (2) výše, a o jejímž použití je stanoveno, že je nové a nezřejmé, také zatříděna do této podtřídy podle poznámky (1). Složkou může být buď jediná sloučenina nebo směs jako taková. [8]
(4) Každá složka směsi, která není zatříděna podle poznámek (2) nebo (3) výše a která představuje informaci důležitou pro rešerši, může být také zatříděna v této podtřídě podle poznámky (1). To může být například v případě, kdy se považuje za vhodné provést rešerši na směsi s použitím kombinace s třídícími znaky. Takové nepovinné zatřídění by se mělo uvádět jako "přídavná informace". [8]
C 08 K, L
3/00 Použití anorganických přísad [2] 5/00 Použití organických přísad [2]
7/00 Použití přísad vyznačených tvarem [2]
9/00 Použití předběžně upravených přísad (použití předběžně upravených vláknitých materiálů ve výrobě předmětů nebo tvarovaných těles obsahujících makromolekulární sloučeniny C 08 J 5/04) [2]
11/00 Použití přísad neznámého složení, např. nedefinovaných reakčních produktů [2]
13/00 Použití směsí přísad, které nelze zahrnout do jedné z předchozích hlavních skupin C 08 K 3/00 až C 08 K 11/00, přičemž každá přísada je podstatná [4]
C 08 L HMOTY NA BÁZI MAKROMOLEKULÁRNÍCH SLOUČENIN (pesticidy, herbicidy A 01 N;
farmaceutické látky, kosmetika A 61 K; trhaviny C 06 B; kompozice na bázi polymerizovatelných monomerů C 08 F, C 08 G; nátěrové hmoty, inkousty, fermeže, barviva, leštidla, lepidla C 09; mazadla C 10 M; povrchově aktivní detergenty C 11 D; umělé nitě nebo vlákna D 01 F; směsi pro úpravu textilií D 06) [2]
Poznámky
(1) V této podtřídě se následující termín používá ve významu:
- "kaučuk" zahrnuje:
(a) přírodní kaučuk nebo kaučuk odvozený od konjugovaných dienů;
(b) kaučuk obecně (pro určitý kaučuk kromě přírodního kaučuku odvozeného od konjugovaných dienů, viz daná skupina pro hmotu na bázi takové makromolekulární sloučeniny). [2]
(2) V této podtřídě:
(a) se směsi zatřiďují podle váhových podílů makromolekulárních složek; [2]
(b) se směsi zatřiďují podle makromolekulárních složek nebo složek obsažených v největším množství; v případě, že všechny makromolekulární složky hmoty jsou obsaženy ve stejném množství, se směs zatřiďuje podle každé složky. [2]
(3) Každá makromolekulární složka směsi, která není zatříděna podle poznámky (2) výše, a jejíž použití je nové a nezřejmé, musí být také zatříděna v této podtřídě. Např. směs obsahující 80 dílů polyetylénu a 20 dílů polyvinylchloridu se zatřídí do obou skupin C 08 L 23/00 a C 08 L 27/00, jestliže se stanoví, že je použití polyvinylchloridu nové a nezřejmé. [8]
(4) Každá makromolekulární složka směsi, která není zatříděna podle poznámek (2) nebo (3) výše a která představuje důležitou informaci pro rešerši, může být také zatříděna v této podtřídě. To může být například v případě, kdy se považuje za vhodné provést rešerši na směsi s použitím kombinace s třídícími znaky. Takové nepovinné zatřídění by se mělo uvádět jako "přídavná informace". [8]
Všeobecné schéma
Hmoty na bázi polysacharidů nebo jejich derivátů 1/00 až 5/00
Hmoty na bázi kaučuku nebo jeho derivátů 7/00 až 21/00
Hmoty na bázi makromolekulárních sloučenin připravených pouze reakcí nenasycených vazeb mezi atomy uhlíku; Hmoty na bázi derivátů takových polymerů 23/00 až 57/00
Hmoty na bázi makromolekulárních sloučenin připravených jinak než reakcí nenasycených vazeb mezi atomy uhlíku; Hmoty na bázi derivátů takových polymerů 59/00 až 87/00
Hmoty na bázi přírodních makromolekulárních sloučenin nebo jejich derivátů 89/00 až 99/00
Hmoty na bázi nespecifikovaných makromolekulárních sloučenin 101/00
Hmoty na bázi polysacharidů nebo jejich derivátů [2]
1/00 Hmoty na bázi celulózy, modifikované celulózy nebo derivátů celulózy [2]
3/00 Hmoty na bázi škrobu, amylosy nebo amylopektinu, nebo jejich derivátů a degradačních produktů [2]
5/00 Hmoty na bázi polysacharidů nebo jejich derivátů, neuvedených ve skupině C 08 L 1/00 nebo C 08 L 3/00 [2]
Hmoty na bázi kaučuku nebo derivátů kaučuku [2]
7/00 Hmoty na bázi přírodního kaučuku [2]
9/00 Hmoty na bázi homopolymerů nebo kopolymerů konjugovaných dienů [2] 11/00 Hmoty na bázi homopolymerů nebo kopolymerů chloroprenu [2]
13/00 Hmoty na bázi kaučuků obsahujících karboxylové skupiny [2]
15/00 Hmoty na bázi derivátů kaučuku (C 08 L 11/00, C 08 L 13/00 mají přednost) [4] 17/00 Hmoty na bázi regenerovaného kaučuku [2]
19/00 Hmoty na bázi kaučuků, neuvedených ve skupinách C 08 L 7/00 až C 08 L 17/00 [2] 21/00 Hmoty na bázi nespecifikovaných kaučuků [2]
Hmoty na bázi makromolekulárních sloučenin, získaných reakcemi za výhradní účastí nenasycených vazeb mezi atomy uhlíku [2]
Poznámka
(1) Ve skupinách C 08 L 23/00 až C 08 L 49/00 se "alifatickými radikály" míní acyklický nebo nearomatický karbocyklický uhlíkový skelet, jehož každá vazba je zakončená: [8]
(a) prvkem jiným než uhlík; [8]
(b) atomem uhlíku majícím dvojnou vazbu s jedním atomem jiným než uhlík; [8]
(c) aromatickým karbocyklickým kruhem nebo heterocyklickým kruhem. [8]
(2) Ve skupinách C 08 L 23/00 až C 08 L 49/00 se kopolymer zatřiďuje, pokud není uvedeno jinak, podle hlavní monomerické složky. [8]
23/00 Hmoty na bázi homopolymerů nebo kopolymerů nenasycených alifatických uhlovodíků s jednou dvojnou vazbou mezi atomy uhlíku; Hmoty na bázi derivátů takových polymerů [2]
25/00 Hmoty na bázi homopolymerů nebo kopolymerů sloučenin, které vykazují jeden nebo více alifatických zbytků, z nichž každý obsahuje jen jednu dvojnou vazbu mezi atomy uhlíku, přičemž alespoň jeden zbytek je opatřen na konci aromatickým karbocyklickým kruhem; Hmoty na bázi derivátů takových polymerů (C 08 L 35/00 má přednost; kopolymery styrenu a allylalkoholem C 08 L 29/00; ABS polymery C 08 L 55/00) [2]
27/00 Hmoty na bázi homopolymerů nebo kopolymerů sloučenin, které vykazují jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, z nichž každý obsahuje jen jednu dvojnou vazbu mezi atomy uhlíku, přičemž alespoň jeden zbytek je na konci opatřen halogenem; Hmoty na bázi derivátů takových polymerů [2]
29/00 Hmoty na bázi homopolymerů nebo kopolymerů sloučenin, které vykazují jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, z nichž každý obsahuje jen jednu dvojnou vazbu mezi atomy uhlíku, přičemž alespoň jeden zbytek je na konci opatřen zbytkem alkoholu, etheru, aldehydu, ketonu, acetalu nebo ketalu; Hmoty na bázi hydrolyzovaných polymerů z esterů nenasycených alkoholů s nenasycenými karboxylovými kyselinami; Hmoty na bázi derivátů takových polymerů (vinylether kopolymerů se složením popsaným ve skupině C 08 L 35/00) [2]
31/00 Hmoty na bázi homopolymerů nebo kopolymerů sloučenin, které vykazují jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, z nichž každý obsahuje jen jednu dvojnou vazbu mezi atomy uhlíku a přitom alespoň jeden zbytek je opatřen na konci acyloxy zbytkem nenasycené karboxylové kyseliny, kyseliny uhličité nebo kyseliny halogenmravenčí (hydrolyzovaných polymerů C 08 L 29/00); Hmoty na bázi derivátů takových polymerů [2]
33/00 Hmoty na bázi homopolymerů nebo kopolymerů sloučenin, které vykazují jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, z nichž každý obsahuje jen jednu dvojnou vazbu mezi atomy uhlíku a jen jeden
zbytek vykazuje jako koncovou skupinu karboxylový zbytek nebo odpovídající sůl, anhydrid, ester, amid, imid nebo nitril; Hmoty na bázi derivátů takových polymerů (ABS polymery C 08 L 55/00) [2]
35/00 Hmoty na bázi homopolymerů nebo kopolymerů sloučenin, které vykazují jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, z nichž každý obsahuje jen jednu dvojnou vazbu mezi atomy uhlíku a přičemž alespoň jeden zbytek vykazuje koncovou karboxylovou skupinu a alespoň jeden další karboxylový zbytek; Jejich soli, anhydridy, estery, amidy, imidy nebo nitrily; Hmoty na bázi derivátů takových polymerů [2]
37/00 Hmoty na bázi homopolymerů nebo kopolymerů sloučenin, které vykazují jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, z nichž každý obsahuje jen jednu dvojnou vazbu mezi atomy uhlíku a přičemž alespoň jeden zbytek vykazuje koncový heterocyklický kruh, obsahující kyslík (cyklických esterů polyfunkčních kyselin C 08 L 31/00; cyklických anhydridů nenasycených kyselin C 08 L 35/00); Hmoty na bázi derivátů takových polymerů [2]
39/00 Hmoty na bázi homopolymerů nenasycených alifatických zbytků, z nichž každý obsahuje jen jednu dvojnou vazbu mezi atomy uhlíku a přičemž alespoň jeden zbytek vykazuje na konci jednoduchou nebo dvojnou vazbou vázaný dusík nebo heterocyklických kruh, obsahující dusík; Hmoty na bázi derivátů takových polymerů [2]
41/00 Hmoty na bázi homopolymerů nebo kopolymerů sloučenin, které vykazují jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, z nichž každý obsahuje jen jednu dvojnou vazbu mezi atomy uhlíku a přičemž alespoň jeden zbytek obsahuje vázanou síru nebo heterocyklický kruh obsahující síru; Hmoty na bázi derivátů takových sloučenin [2]
43/00 Hmoty na bázi homopolymerů nebo kopolymerů sloučenin, které vykazují jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, z nichž každý obsahuje jen jednu dvojnou vazbu mezi atomy uhlíku a které obsahují bor, křemík, fosfor, selen, telur nebo kov; Hmoty na bázi derivátů takových polymerů (solí kovů, např. fenolátů, alkoholátů, viz základní sloučeniny) [2]
45/00 Hmoty na bázi homopolymerů nebo kopolymerů sloučenin, které nevykazují žádné nenasycené alifatické zbytky v některém postranním řetězci a které vykazují jednu nebo více dvojných vazeb mezi atomy uhlíku v karbocyklickém nebo heterocyklickém kruhu; Hmoty na bázi derivátů takových polymerů (cyklických esterů polyfunkčních kyselin C 08 L 31/00; cyklických anhhydridů nebo imidů C 08 L 35/00) [2]
47/00 Hmoty na bázi homopolymerů nebo kopolymerů sloučenin, které vykazují jeden nebo více nenasycených alifatických zbytků, přičemž alespoň jeden zbytek obsahuje dvě nebo více dvojných vazeb mezi atomy uhlíku; Hmoty na bázi derivátů takových polymerů (C 08 L 45/00 má přednost; konjugovaných dienových kaučuků C 08 L 9/00 až C 08 L 21/00) [2]
49/00 Hmoty na bázi homopolymerů nebo kopolymerů sloučenin obsahujících jednu nebo více trojných vazeb mezi atomy uhlíku; Hmoty na bázi derivátů takových polymerů [2]
51/00 Hmoty na bázi roubovaných polymerů, jejichž naroubované složky jsou získány reakcemi za výhradní účasti nenasycených dvojných vazeb mezi atomy uhlíku (ABS polymerů C 08 L 55/00); Hmoty na bázi derivátů takových polymerů [2]
53/00 Hmoty na bázi blokových kopolymerů obsahujících nejméně jeden blok polymerů, získaný reakcí, na které se podílejí jen vazby mezi atomy uhlíku; Hmoty na bázi takových blokových kopolymerů [2]
55/00 Hmoty na bázi homopolymerů nebo kopolymerů získaných polymerací jen sloučenin obsahujících nenasycené vazby mezi atomy uhlíku, které nebyly doposud uvedeny ve skupinách C 08 L 23/00 až C 08 L 53/00 [2]
57/00 Hmoty na bázi nespecifikovaných polymerů, získaných výhradně reakcí nenasycených vazeb mezi atomy uhlíku [2]
Hmoty na bázi makromolekulárních sloučenin připravených jinak, než reakcemi za výhradní účasti nenasycených vazeb mezi atomy uhlíku [2]
59/00 Hmoty na bázi polyacetalů; Hmoty na bázi derivátů polyacetalů [2]
61/00 Hmoty na bázi polykondenzátů aldehydů a ketonů (s polyalkoholy C 08 L 59/00; s polynitrily C 08 L 7/00); Hmoty na bázi derivátů takových polymerů [2]
Poznámka
Ve skupinách C 08 L 65/00 až C 08 L 85/00 se hmoty na bázi makromolekulárních sloučenin, získaných reakcí při zastoupení dvojích rozdílných vazeb v hlavním řetězci zatřiďují, pokud není uvedeno jinak, pouze podle vazby zastoupené v přebytku. [2]
65/00 Hmoty na bázi makromolekulárních sloučenin, získaných reakcemi za vzniku vazby C-C v hlavním řetězci (C 08 L 7/00 až C 08 L 57/00, C 08 L 61/00 mají přednost); Hmoty na bázi derivátů takových polymerů [2]
67/00 Hmoty na bázi polyesterů získaných reakcemi, kterými se vytváří esterové vazby karboxylové kyseliny v hlavním řetězci (polyesteramidů C 08 L 77/00; polyesterimidů C 08 L 79/00); Hmoty na bázi derivátů takových polymerů [2]
69/00 Hmoty na bázi polykarbonátů; Hmoty na bázi derivátů polykarbonátů [2]
71/00 Hmoty na bázi polyetherů získaných reakcemi, kterými se vytváří etherové vazby v hlavním řetězci makromolekuly (polyacetalů C 08 L 59/00; epoxidových pryskyřic C 08 L 63/00; polythioether-etherů C 08 L 81/00; polyethersulfonů C 08 L 81/00); Hmoty na bázi derivátů takových polymerů [2]
73/00 Hmoty na bázi makromolekulárních sloučenin, získaných reakcemi, kterými se vytváří v hlavním řetězci makromolekuly vazba obsahující kyslík nebo kyslík a uhlík, doposud neuvedené ve skupinách
C 08 L 59/00 až C 08 L 71/00; Hmoty na bázi derivátů takových polymerů [2]
75/00 Hmoty na bázi polymočoviny nebo polyurethanů; Hmoty na bázi derivátů takových polymerů [2] 77/00 Hmoty na bázi polyamidů získaných reakcemi, kterými se vytváří v hlavním řetězci makromolekuly
amidová vazba karboxylové kyseliny (polyhydrazidů C 08 L 79/00; polyamidoimidů a polyamidových kyselin
C 08 L 79/00); Hmoty na bázi derivátů takových polymerů [2]
79/00 Hmoty na bázi makromolekulárních sloučenin získaných reakcemi, kterými se vytváří v hlavním řetězci makromolekuly vazba obsahující dusík s nebo bez kyslíku nebo uhlíku, doposud neuvedené ve skupinách C 08 L 61/00 až C 08 L 77/00 [2]
81/00 Hmoty na bázi makromolekulárních sloučenin získaných reakcemi, kterými se vytváří v hlavním řetězci makromolekuly vazba obsahující síru s nebo bez dusíku, kyslíku nebo uhlíku; Hmoty na bázi polysulfonů; Hmoty na bázi derivátů takových polymerů [2]
83/00 Hmoty na bázi makromolekulárních sloučenin získaných reakcemi, kterými se vytváří v hlavním řetězci makromolekuly vazba obsahující křemík s nebo bez síry, dusíku, kyslíku nebo uhlíku; Hmoty na bázi derivátů takových polymerů (blokové nebo roubované kopolymery získané polymerací sloučeniny s dvojnou vazbou mezi atomy uhlíku s polysiloxanem C 08 L 51/08, C 08 L 53/00) [2]
85/00 Hmoty na bázi makromolekulárních sloučenin získaných reakcemi, kterými se vytváří v hlavním řetězci makromolekuly vazba obsahující jiné atomy než křemík, síru, dusík, kyslík a uhlík s nebo bez naposled jmenovaných prvků; Hmoty na bázi derivátů takových polymerů [2]
87/00 Hmoty na bázi nespecifikovaných makromolekulárních sloučenin, získaných jinak, než polymeračními reakcemi za výhradní účasti nenasycených vazeb mezi atomy uhlíku [2]
Hmoty na bázi přírodních makromolekulárních sloučenin nebo jejich derivátů polysacharidů C 08 L 1/00 až C 08 L 5/00; přírodního kaučuku C 08 L 7/00 [2]
89/00 Hmoty na bázi proteinů; Hmoty na bázi jejich derivátů (příprava potravin A 23 J 3/00) [2]
91/00 Hmoty na bázi olejů, tuků nebo vosků; Hmoty na bázi jejich derivátů (lešticí směsi, lyžařské vosky C 09 G; mýdla, čisticí směsi C 11 D) [2]
93/00 Hmoty na bázi přírodních pryskyřic; Hmoty na bázi jejich derivátů (polysacharidů C 08 L 1/00 až C 08 L 5/00; přírodního kaučuku C 08 L 7/00; šelaková politura C 09 F; leštící směsi C 09 G) [2]
95/00 Hmoty na bázi živičných látek, např. asfalt, dehet, smola [2]
97/00 Hmoty na bázi látek obsahujících lignin (polysacharidů C 08 L 1/00 až C 08 L 5/00) [2]
99/00 Hmoty na bázi přírodních makromolekulárních sloučenin nebo jejich derivátů, doposud neuvedených ve skupinách C 08 L 1/00 až C 08 L 7/00 nebo C 08 L 89/00 až C 08 L 97/00 [2]
101/00 Hmoty na bázi nespecifikovaných makromolekulárních sloučenin [2]
C 09 B
C 09 B ORGANICKÁ BARVIVA NEBO S NIMI ÚZCE SOUVISEJÍCÍ SLOUČENINY PRO VÝROBU
BARVIV; MOŘIDLA; BARVIVA SRÁŽENÁ NA SUBSTRÁTU (fermentace nebo postupy využívající enzymy k syntéze žádaných chemických sloučenin C 12 P)
Poznámky
(1) V této podtřídě se sloučenina zatřiďuje, není-li uvedeno jinak, vždy na poslední vhodné místo.
(2) Postupy, využívající enzymy nebo mikroorganismy za účelem:
(i) uvolňování, oddělování nebo čištění předběžně existujících sloučenin nebo směsí, nebo
(ii) zpracování textilií nebo čištění pevných povrchů, se rovněž zatřiďují do podtřídy C 12 S. [5]
Všeobecné schéma
ANTHRACENOVÁ BARVIVA 1/00, 3/00, 5/00, 6/00, 9/00
AZOBARVIVA
Příprava diazotací a kopulací:
Monoazobarviva 29/00
Disazo- a polyazobarviva. 31/00, 33/00, 35/00
kopulací samotných diazotovaných aminů 37/00
Jiná azobarviva 39/00
Zvláštní metody kopulace 41/00
Příprava azobarviv z jiných azosloučenin 43/00
Příprava jiným způsobem než diazotací a kopulací 27/00
Azobarviva obsahující oniové skupiny 44/00
Komplexní kovové sloučeniny 45/00
Azobarviva obsahující jiné chromoformní systémy 56/00
Jiná azobarviva 46/00
INDIGOIDNÍ; DIARYL- A TRIARYLMETHANOVÁ;
OXYKETONOVÁ BARVIVA 7/00; 9/00; 11/00; 13/00
AKRIDINOVÁ, AZINOVÁ, OXAZINOVÁ, THIAZINOVÁ BARVIVA. 15/00 až 21/00
CHINOLINOVÁ A POLYMETHINOVÁ BARVIVA. 23/00, 25/00
HYDRAZONOVÁ BARVIVA; TRIAZENOVÁ BARVIVA 26/00
PORFYRINY, PORFYRAZINY; SIRNÁ BARVIVA 47/00; 49/00
CHINAKRIDONY 48/00
FORMAZANOVÁ BARVIVA; NITRO- A NITROSOBARVIVA;
CHINONIMIDY; AZOMETHINOVÁ BARVIVA 50/00; 51/00; 53/00; 55/00
JINÁ SYNTETICKÁ BARVIVA 57/00, 59/00
PŘÍRODNÍ BARVIVA 61/00
REAKTIVNÍ BARVIVA 62/00
BARVIVA SRÁŽENÁ NA SUBSTRÁTU; MOŘIDLA; PŘÍPRAVKY Z BARVIV 63/00; 65/00; 67/00
JINÁ BARVIVA 69/00
Anthracenová barviva
1/00 Xxxxxxx s antracenovým jádrem nekondenzovaným s jiným kruhem
3/00 Xxxxxxx s anthracenovým jádrem kondenzovaným s jedním nebo více karbocyklickými kruhy 5/00 Barviva s anthracenovým jádrem kondenzovaným s jedním nebo více heterocyklickými kruhy
s karbocyklickými kruhy nebo bez nich
C 09 B
6/00 Anthracenová barviva, pokud nejsou uvedena v předešlých skupinách [2] 7/00 Indigoidní barviva
9/00 Estery nebo soli esterů leukosloučenin kypových barviv 11/00 Diaryl- nebo triarylmethanová barviva
13/00 Oxyketonová barviva
Akridinová, azinová, oxazinová nebo thiazinová barviva
15/00 Akridinová barviva 17/00 Azinová barviva 19/00 Oxazinová barviva 21/00 Xxxxxxxxxx barviva
Chinolinová nebo polymethinová barviva
23/00 Methinová nebo polymethinová barviva, např. cyaninová barviva 25/00 Chinoftalony
26/00 Hydrazinová barviva; Triazenová barviva [3] Azobarviva
Poznámka
Ve skupinách C 09 B 27/00 až C 09 B 46/00 určují šipky ve vzorcích různých typů azobarviv, která část azobarviva připraveného diazotací a kopulací je odvozena od diazokomponenty a která část je odvozena od kopulační složky. Šipky vedou k části odvozené od kopulační složky. [4]
27/00 Azobarviva v nichž je azoskupina vytvořena jinak než diazotací a kopulací
29/00 Monoazobarviva připravená diazotací a kopulací
29/06 . z kopulačních složek obsahujících aminoskupiny jako jedinou řídicí skupinu
31/00 Diazo nebo polyazobarviva typu A B C , A B C D a podobně, připravená diazotací a kopulací
33/00 Diazo nebo polyazobarviva typů A K
diazotací a kopulací
B , A B K C
a podobně, připravená
35/00 Diazo nebo poylyazobarviva typu A
D B připravená diazotací a kopulací
37/00 Azobarviva připravená kopulací samotných diazotovaných aminů 39/00 Jiná azobarviva připravená diazotací a kopulací
41/00 Zvláštní metody kopulace
43/00 Příprava azobarviv z jiných azosloučenin 44/00 Azobarviva obsahující oniové skupiny [3] 45/00 Komplexní kovové sloučeniny azobarviv
C 09 B, C
46/00 Azobarviva, pokud nejsou uvedena ve skupinách 27/00 až 45/00 [2]
47/00 Porfiny; Azaporfiny
47/04 . Ftalocyaniny [3]
48/00 Chinakridony
49/00 Sirná barviva
50/00 Formazanová barviva; Tetrazoliová barviva [3] 51/00 Nitro- a nitrosová barviva
53/00 Chinonimidy
55/00 Azomethinová barviva
56/00 Azobarviva obsahující jiné chromoforní systémy [3] 57/00 Jiná syntetická barviva známého složení
59/00 Syntetická barviva neznámého složení
61/00 Přírodní barviva připravovaná z přírodních zdrojů
62/00 Reaktivní barviva, tj. barviva, která tvoří kovalentní vazby se substráty nebo která se sama polymerují [3]
62/002 . přičemž vazba reaktivní skupiny je alternativně specifikována [3] 62/02 . s reaktivní skupinou vázanou přímo k heterocyklickému kruhu 62/44 . s reaktivní skupinou nevázanou přímo k heterocyklickému kruhu
Barviva srážená na substrátu; Mořidla; Přípravky z barviv
63/00 Barviva srážená na substrátu
65/00 Směsi obsahující mořidla (příprava mořidla C 01, C 07)
67/00 0vlivňování fyzikálních vlastností barviv, např. při barvení nebo tisku bez chemické reakce, např. zpracováním s rozpouštědly; Způsoby výroby přípravků z barviv; Přípravky speciální fyzikální povahy, např. barvivové tablety, filmy
69/00 Barviva neuvedená v některé jiné skupině této podtřídy [2]
anorganických sloučenin nebo nekovových prvků jako takových C 01; úprava látek za účelem zvýšení jejich plnicích vlastností v maltách, betonu, umělém kameni a podobně C 04 B 14/00, C 04 B 18/00, C 04 B 20/00); PŘÍPRAVA SAZÍ [4]
Poznámka
V této podtřídě se sloučenina zatřiďuje, není-li uvedeno jinak, na poslední vhodné místo.
1/00 Úprava určitých anorganických látek kromě vláknitých plnidel (luminiscenční nebo zatemňující látky C 09 K); Příprava sazí
C 09 C, D
1/02 . sloučenin kovů alkalických zemin nebo hořčíku 1/04 . sloučenin zinku
1/10 . sloučenin kadmia
1/14 . sloučenin olova
1/22 . sloučenin železa
1/28 . sloučenin křemíku
1/34 . sloučenin chrómu
1/36 . sloučenin titanu
1/38 . sloučenin rtuti
1/40 . sloučenin hliníku (předběžné zpracování hlinitého jílu pro hliněné zboží C 04 B 33/02) 1/44 . Uhlík
1/62 . kovových pigmentů nebo plnidel (získávání práškového kovu, viz třídy odpovídající používanému způsobu, např. B 22 F 9/00, C 21 B 15/00, C 22 B 5/00, C 25 C 5/00)
1/68 . sypkých brusných částic
3/00 Obecná úprava anorganických látek kromě vláknitých plnidel k zvýšení jejich pigmentačních nebo plnicích vlastností (barvení jiných makromolekulárních částic C 08 J 3/20; barvení makromolekulárních vláken D 06 P)
3/04 . Fyzikální postup úpravy, např. mletí, úprava ultrazvukem [2]
3/06 . Úprava anorganickými sloučeninami [2]
3/08 . Úprava nízkomolekulárními organickými sloučeninami [2] 3/10 . Úprava makromolekulárními organickými sloučeninami [2] 3/12 . Úprava organokřemičitými sloučeninami [2]
K BARVENÍ NEBO POTISKOVÁNÍ; POUŽITÍ LÁTEK PRO TYTO ÚČELY (kosmetika A 61 K;
způsoby pro nanášení kapalin nebo jiných tekutých látek na povrchy obecně B 05 D; moření dřeva B 27 K 5/00; organické makromolekulární sloučeniny C 08; organická barviva nebo s nimi úzce související sloučeniny pro výrobu barviv, mořidel nebo barviv srážených na substrátu jako takových
C 09 B; úprava anorganických látek kromě vláknitých plnidel používaných jako pigmenty nebo plnidla C 09 C; přírodní pryskyřice, šelaková politura, vysychavé oleje, sušidla, terpentýn jako takové C 09 F; leštidla jiná, než šelaková politura, lyžařské vosky C 09 G; příprava klihovkové hmoty nebo želatiny
C 09 H; lepidla nebo použití látek jako lepidel C 09 J; postupy pro elektrolytické nebo elektroforetické přípravy povlaků C 25 D; směsi pro zpracování textilií D 06; výroba papíru D 21; vodiče, izolátory
H 01 B) [5]
Poznámky
(1) V této podtřídě se následující termíny používají ve významu:
- "použití látek pro nátěrové hmoty" znamená použití známých nebo nových polymerů nebo výrobků;
- "kaučuk" zahrnuje:
(a) přírodní nebo konjugované dienové kaučuky;
(b) kaučuk obecně (specifický kaučuk, jiný než přírodní nebo konjugovaný dienový kaučuk, viz skupina pro nátěrové hmoty založené na takových makromolekulárních sloučeninách);
- "založen na" je definován v poznámce (3) níže;
- "vyplňovací hmoty" znamená látky používané k vyplňování děr nebo dutin substrátu k uhlazení jejich povrchu před povlékáním. [5]
(2) V této podtřídě se nátěrové hmoty obsahující specifické organické makromolekulární sloučeniny zatřiďují pouze podle makromolekulární sloučeniny, nemakromolekulární sloučeniny nejsou brány v úvahu.
Příklad: nátěrová hmota obsahující polyethen a amino-propyltrimetroxysilan je zatříděna ve skupině C 09 D 123/00. Nicméně, nátěrové hmoty obsahující kombinaci organických nemakromolekulárních sloučenin s alespoň jednou polymerizovatelnou nenasycenou vazbou uhlík-uhlík s předpolymery nebo polymery jinými než jsou nenasycené polymery skupin C 09 D 159/00 až C 09 D 187/00 se zatřiďují podle nemakromolekulární složky do skupiny C 09 D 4/00.
Příklad: nátěrová hmota obsahující polyethenový a styrenový monomer se zatřídí do skupiny C 09 D 4/00.
Hlediska týkající se fyzikální podstaty nátěrových hmot nebo k získanému účinku, jak je uvedeno ve skupině C 09 D 5/00, se také zatřiďují do této podtřídy, jestliže jsou jasně a zřetelně uvedeny. Nátěrové hmoty charakterizované ostatními rysy, např. aditivy, se zatřiďují do skupiny C 09 D 7/00, kromě případů, kdy je makromolekulární složka určena. [5]
(3) V této podtřídě se nátěrové hmoty obsahující dvě nebo více makromolekulárních složek zatřiďují podle makromolekulární složky nebo složek přítomných v nejvyšším poměru, tj. podle složky, na které je hmota založena. Jestliže je hmota založena na dvou nebo více složkách přítomných ve stejném poměru, hmota se zatřiďuje podle každé složky.
Příklad: nátěrová hmota obsahující 80 dílů polyethenu a 20 dílů polyvinylchloridu se zatřídí do skupiny C 09 D 123/00. Nátěrová hmota obsahující 40 částí polyethenu a 40 částí polyvinylchloridu se zatřídí do skupiny C 09 D 123/00 a C 09 D 127/02. [5]
Všeobecné schéma
NÁTĚROVÉ HMOTY, např. NÁTĚROVÉ BARVY, FERMEŽE, LAKY
Založené na anorganických látkách. 1/00
Založené na organických makromolekulárních látkách 101/00 až 201/00
Založené na organických nemakromolekulárních sloučeninách, které mají alespoň jednu
polymerizovatelnou nenasycenou vazbu uhlík-uhlík 4/00
Fyzikální povaha nebo získané účinky, zahrnující použití jako vyplňovacích hmot 5/00
Ostatní charakteristické znaky 7/00
INKOUSTY 11/00
MOŘIDLA NA DŘEVO 15/00
CHEMICKÉ ODSTRAŇOVAČE NÁTĚRU NEBO INKOUSTU 9/00
KOREKTURNÍ TEKUTINY 10/00
PASTY NEBO PEVNÉ LÁTKY K BARVENÍ NEBO POTISKOVÁNÍ
Tuhy do tužek; pastelové tužky 13/00
Pigmentové pasty 17/00
1/00 Nátěrové hmoty, např. nátěrové barvy, fermeže, laky založené na anorganických látkách
(C 04 B má přednost; glazury nebo skelné smalty C 03 C)
4/00 Nátěrové hmoty, např. nátěrové barvy, fermeže nebo laky založené na organických nemakromolekulárních sloučeninách s alespoň jednou polymerizovatelnou nenasycenou vazbou uhlík- uhlík [5]
4/02 . Akrylové monomery [5]
4/06 . v kombinaci s makromolekulárními sloučeninami jinými než jsou nenasycené polymery skupin C 09 D 159/00 až C 09 D 187/00 [5]
5/00 Nátěrové hmoty, např. nátěrové barvy, fermeže nebo laky charakterizované svojí fyzikální povahou nebo účinky; Vyplňovací hmoty [5]
5/02 . Emulzní barvy
5/03 . Práškové barvy (C 09 D 5/46 má přednost) [4]
5/04 . Thixotropní barvy
5/06 . Umělecké barvy
5/08 . Antikorozní barvy
5/10 . . obsahující práškový kov 5/12 . . Reaktivní základní barvy
5/14 . Barvy obsahující biocidy, např. fungicidy, insekticidy, pesticidy (C 09 D 5/16 má přednost) [6]
5/16 . Antivegetativní nátěrové barvy; Podvodní nátěrové barvy [6]
5/18 . Ohnivzdorné barvy
5/20 . pro nátěry snímatelné jako souvislý film 5/22 . Svítící barvy
5/23 . Magnetizovatelné nebo magnetické nátěrové hmoty nebo laky [2]
5/24 . Elektricky vodivé barvy
5/25 . Elektroizolační nátěrové hmoty nebo laky [2]
5/26 . Barvy citlivé na teplo
5/28 . pro čeřínkové, trhací, tvořící efekt "pomerančová kůra" nebo podobné dekorační účinky 5/29 . pro vícebarevné efekty [2]
5/30 . Maskovací barvy
5/32 . Barvy absorbující záření
5/33 . Radiačně reflexní barvy (C 09 D 5/30 má přednost) [4]
5/34 . Vyplňovací hmoty (hmoty pro těsnění nebo ucpávání spojů a krytů C 09 K 3/10; hmoty pro utěsňování štěrbin C 09 K 3/12)
5/36 . Perlová esence
5/38 . Nátěrové hmoty, obsahující kov, pokud nejsou dříve uvedeny [2]
5/44 . pro elektroforetické použití (C 09 D 5/46 má přednost; postupy pro povlékání pomocí elektroforesy C 25 D 13/00) [4]
5/46 . pro stříkání plamenem; pro elektrostatické povlékání [4]
7/00 Ostatní látky (sušidla C 09 F 9/00)
7/02 . Použití sloučenin k zabránění usazování
7/04 . Použití sloučenin k zabránění tvoření škraloupu 7/06 . Použití sloučenin k podpoře rozlivu
7/12 . Jiná aditiva
7/14 . Zvláštní postupy pro vmíšení přísad
9/00 Chemické odstraňovače nátěrové barvy nebo inkoustu (fluidní prostředí pro opravy typografických chyb povlékáním C 09 D 10/00) [4]
10/00 Korekturní tekutiny, např. kapaliny pro opravy typografických chyb [5] 11/00 Tiskové barvy a inkousty
11/02 . Tiskové barvy
11/04 . . na bázi proteinů
11/06 . . na bázi mastných olejů 11/08 . . na bázi přírodních pryskyřic
11/10 . . na bázi syntetických pryskyřic 11/12 . . na bázi vosků nebo živice 11/14 . . na bázi sacharidů
11/16 . Inkousty na psaní
11/18 . . pro použití v nástrojích s kuličkovým hrotem
13/00 Tuhy do tužek; Pastelové tužky 15/00 Mořidla na dřevo [2]
17/00 Pigmentové pasty, např. k přimíchávání do nátěrových hmot (umělecké barvy C 09 D 5/06) [2]
Nátěrové hmoty založené na polysacharidech nebo jejich derivátech [5]
Poznámky
(1) Ve skupinách C 09 D 101/00 až C 09 D 201/00 musí být každá makromolekulární složka nátěrové směsi, která není zatříděna podle poznámky (3) uvedené za názvem podtřídy C 09 D a jejíž použití je určeno jako nové a nezřejmé, také zatříděna do skupiny zvolené ze skupin C 09 D 101/00 až C 09 D 201/00. [8]
(2) Každá makromolekulární složka nátěrové směsi, která není zatříděna podle poznámky (3) nebo (4) uvedené za názvem podtřídy C 09 D a která představuje důležitou informaci pro rešerši, může být také zatříděna do skupiny zvolené ze skupin C 09 D 101/00 až C 09 D 201/00. To může být například v případě, kdy se považuje za vhodné provést rešerši na nátěrové
směsi s použitím kombinace s třídícími znaky. Takové nepovinné zatřídění by se mělo uvádět jako "přídavná informace". [8]
101/00 | Nátěrové hmoty založené na celulóze, modifikované celulóze nebo na derivátech celulózy [5] |
103/00 | Nátěrové hmoty založené na škrobu, amyloze nebo amylopektinu nebo na jejich derivátech nebo degradačních produktech [5] |
105/00 | Nátěrové hmoty založené na polysacharidech nebo jejich derivátech nezahrnuté ve skupinách C 09 D 101/00 nebo C 09 D 103/00 [5] |
Nátěrové hmoty založené na kaučucích nebo jejich derivátech [5]
107/00 | Nátěrové hmoty založené na přírodním kaučuku [5] |
109/00 | Nátěrové hmoty na bázi homopolymerů nebo kopolymerů konjugovaných dienových uhlovodíků [5] |
111/00 | Nátěrové hmoty na bázi homopolymerů nebo kopolymerů chloroprenu [5] |
113/00 | Nátěrové hmoty na bázi kaučuků obsahujících karboxylové skupiny [5] |
115/00 | Nátěrové hmoty na bázi derivátů kaučuku (C 09 D 111/00, C 09 D 113/00 mají přednost) [5] |
117/00 | Nátěrové hmoty na bázi regenerovaného kaučuku [5] |
119/00 | Nátěrové hmoty na bázi kaučuků nezahrnutých ve skupinách C 09 D 107/00 až C 09 D 117/00 [5] |
121/00 | Nátěrové hmoty na bázi nespecifických kaučuků [5] |
Nátěrové hmoty založené na organických makromolekulárních sloučeninách získaných reakcemi na kterých se podílí pouze nenasycené vazby uhlík-uhlík [5]
Poznámka
(1) Ve skupinách C 09 D 123/00 až C 09 D 149/00 se "alifatickými radikály" míní acyklický nebo nearomatický karbocyklický uhlíkový skelet, jehož každá vazba je zakončená: [8]
(a) prvkem jiným než uhlík; [8]
(b) atomem uhlíku majícím dvojnou vazbu s jedním atomem jiným než uhlík; [8]
(c) aromatickým karbocyklickým kruhem nebo heterocyklickým kruhem. [8]
(2) Ve skupinách C 09 D 123/00 až C 09 D 149/00 se kopolymer zatřiďuje, pokud není uvedeno jinak, podle hlavní monomerické složky. [8]
123/00 Nátěrové hmoty založené na homopolymerech nebo kopolymerech nenasycených alifatických uhlovodíků, které mají pouze jednu dvojnou vazbu uhlík-uhlík; Nátěrové hmoty založené na derivátech těchto polymerů [5]
125/00 Nátěrové hmoty založené na homopolymerech nebo kopolymerech sloučenin, které mají jeden nebo více nenasycených alifatických radikálů, přičemž každý má pouze jednu dvojnou vazbu uhlík-uhlík a alespoň jedna je zakončena aromatickým karbocyklickým kruhem; Nátěrové hmoty založené na derivátech takových polymerů [5]
127/00 Nátěrové hmoty založené na homopolymerech nebo kopolymerech sloučenin, které mají jeden nebo více nenasycených alifatických radikálů, přičemž každý má pouze jednu dvojnou vazbu uhlík-uhlík a alespoň jedna je zakončena halogenem; Nátěrové hmoty založené na derivátech takových polymerů [5]
127/02 . nemodifikované dodatečným chemickým zpracováním [5]
127/12 . . obsahující atomy fluoru [5]
127/14 . . . Homopolymery nebo kopolymery vinylfluoridu [5] 127/16 . . . Homopolymery nebo kopolymery vinylidenfluoridu [5] 127/18 . . . Homopolymery nebo kopolymery tetrafluorethenu [5] 127/20 . . . Homopolymery nebo kopolymery hexafluorpropenu [5]
129/00 Nátěrové hmoty založené na homopolymerech nebo kopolymerech sloučenin, které mají jeden nebo více nenasycených alifatických radikálů, přičemž každý má pouze jednu dvojnou vazbu uhlík-uhlík a alespoň jedna je zakončena alkoholovým, etherovým, aldehydovým, ketonovým, acetalovým nebo ketalovým radikálem; Nátěrové hmoty založené na hydrolyzovaných polymerech esterů nenasycených alkoholů
s nasycenými karboxylovými kyselinami; Nátěrové hmoty založené na derivátech takových polymerů [5]
131/00 Nátěrové hmoty založené na homopolymerech nebo kopolymerech sloučenin, které mají jeden nebo více nenasycených alifatických radikálů, přičemž každý má pouze jednu dvojnou vazbu uhlík-uhlík a alespoň jedna je zakončena acyloxylovým radikálem nasycené karboxylové kyseliny, kyseliny uhličité nebo kyseliny halogenmravenčí (založené na hydrolyzovaných polymerech C 09 D 129/00); Nátěrové hmoty založené na derivátech takových polymerů [5]
133/00 Nátěrové hmoty založené na homopolymerech nebo kopolymerech sloučenin, které mají jeden nebo více nenasycených alifatických radikálů, přičemž každý má pouze jednu dvojnou vazbu uhlík-uhlík a alespoň jedna je zakončena pouze jedním karboxylovým radikálem nebo jejich sole, anhydridy, amidy, imidy nebo nitrily; Nátěrové hmoty založené na derivátech takových polymerů (založené na ABS polymerech
C 09 D 155/00) [5]
133/02 . Homopolymery nebo kopolymery kyselin; Jejich kovové nebo amonné sole [5]
133/04 . Homopolymery nebo kopolymery esterů [5]
133/06 . . esterů obsahujících pouze uhlík, vodík a kyslík, přičemž kyslík je přítomen pouze jako část karboxylového radikálu [5]
133/08 . . . Homopolymery nebo kopolymery esterů akrylové kyseliny [5]
133/10 . . . Homopolymery nebo kopolymery esterů methakrylové kyseliny [5]
133/14 . . esterů obsahujících atomy halogenu, dusíku, síry nebo kyslíku připojených ke kyslíku karboxylu [5]
133/18 . Homopolymery nebo kopolymery nitrilů [5]
133/24 . Homopolymery nebo kopolymery amidů nebo imidů [5]
135/00 Nátěrové hmoty založené na homopolymerech nebo kopolymerech sloučenin, které mají jeden nebo více nenasycených alifatických radikálů, přičemž každý má pouze jednu dvojnou vazbu uhlík-uhlík a alespoň jedna je zakončena karboxylovým radikálem, obsahující alespoň jiný karboxylový radikál v molekule, nebo jejich sole, anhydridy, estery, amidy, imidy nebo nitrily; Nátěrové hmoty založené na derivátech takových polymerů [5]
137/00 Nátěrové hmoty založené na homopolymerech nebo kopolymerech sloučenin, které mají jeden nebo více nenasycených alifatických radikálů, přičemž každý má pouze jednu dvojnou vazbu uhlík-uhlík a alespoň jedna je zakončena heterocyklickým kruhem obsahujícím kyslík (založené na polymerech cyklických esterů vícesytných kyselin C 09 D 131/00; založené na polymerech cyklických anhydridů nenasycených kyselin
C 09 D 135/00); Nátěrové hmoty založené na derivátech takových polymerů [5]
139/00 Nátěrové hmoty založené na homopolymerech nebo kopolymerech sloučenin, které mají jeden nebo více nenasycených alifatických radikálů, přičemž každý má pouze jednu dvojnou vazbu uhlík-uhlík a alespoň jedna je zakončena jednoduchou nebo dvojnou vazbou k dusíku nebo k heterocyklickému kruhu obsahujícímu dusík; Nátěrové hmoty založené na derivátech takových polymerů [5]
141/00 Nátěrové hmoty založené na homopolymerech nebo kopolymerech sloučenin, které mají jeden nebo více nenasycených alifatických radikálů, přičemž každý má pouze jednu dvojnou vazbu uhlík-uhlík a alespoň jedna je zakončena vazbou k síře nebo k heterocyklickému kruhu obsahujícímu síru; Nátěrové hmoty založené na derivátech takových polymerů [5]
143/00 Nátěrové hmoty založené na homopolymerech nebo kopolymerech sloučenin, které mají jeden nebo více nenasycených alifatických radikálů, přičemž každý má pouze jednu dvojnou vazbu uhlík-uhlík, obsahující bor, křemík, fosfor, selen, telur nebo kov; Nátěrové hmoty založené na derivátech takových polymerů (založené na kovových solích derivátů polymerů, např. fenolátech, alkoholátech, viz nátěrové hmoty na bázi základních sloučenin) [5]
145/00 Nátěrové hmoty založené na homopolymerech nebo kopolymerech sloučenin, které nemají žádné nenasycené alifatické radikály v pobočném řetězci a které mají jednu nebo více dvojných vazeb uhlík- uhlík v karbocyklickém nebo heterocyklickém kruhovém systému; Nátěrové hmoty založené na derivátech takových polymerů (založené na polymerech cyklických esterů vícesytných kyselin
C 09 D 131/00; založené na polymerech cyklických anhydridů nebo imidů C 09 D 135/00) [5]
147/00 Nátěrové hmoty založené na homopolymerech nebo kopolymerech sloučenin, které mají jeden nebo více nenasycených alifatických radikálů, přičemž alespoň jeden má dvě nebo více dvojných vazeb uhlík-uhlík; Nátěrové hmoty založené na derivátech takových polymerů (C 09 D 145/00 má přednost; založené na konjugovaných dienových kaučukách C 09 D 109/00 až C 09 D 121/00) [5]
149/00 Nátěrové hmoty založené na homopolymerech nebo kopolymerech sloučenin, které mají jednu nebo více trojných vazeb uhlík-uhlík; Nátěrové hmoty založené na derivátech takových polymerů [5]
151/00 Nátěrové hmoty založené na roubovaných polymerech, ve kterých roubovaná složka je získána reakcemi probíhajícími pouze na nenasycených vazbách uhlík-uhlík (založené na ABS polymerech C 09 D 155/00); Nátěrové hmoty založené na derivátech takových polymerů [5]
151/08 . roubovaných na makromolekulárních sloučeninách získaných jinými reakcemi než reakcemi probíhajícími pouze na nenasycených vazbách uhlík-uhlík [5]
153/00 Nátěrové hmoty založené na blokových kopolymerech obsahující alespoň jednu sekvenci polymeru získaném reakcemi probíhajícími pouze na nenasycených vazbách uhlík-uhlík; Nátěrové hmoty založené na derivátech takových polymerů [5]
155/00 Nátěrové hmoty založené na homopolymerech nebo kopolymerech získaných polymerizačními reakcemi, které probíhají pouze na nenasycených vazbách uhlík-uhlík, nezahrnuté ve skupinách C 09 D 123/00 až C 09 D 153/00 [5]
157/00 Nátěrové hmoty založené na nespecifických polymerech získaných reakcemi, které probíhají pouze na nenasycených vazbách uhlík-uhlík [5]
Nátěrové hmoty založené na organických makromolekulárních sloučeninách získaných jinými reakcemi než reakcemi probíhajícími pouze na nenasycených vazbách uhlík-uhlík [5]
159/00 | Nátěrové hmoty založené na polyacetalech; Nátěrové hmoty založené na derivátech polyacetalů [5] |
161/00 161/20 | Nátěrové hmoty založené na kondenzačních polymerech aldehydů nebo ketonů (s polyalkoholy C 09 D 159/00; s polynitrily C 09 D 177/00); Nátěrové hmoty založené na derivátech takových polymerů [5] . Kondenzační polymery aldehydů nebo ketonů pouze se sloučeninami obsahujícími vodík vázaný k dusíku |
(s aminofenoly C 09 D 161/00) [5]
163/00 Nátěrové hmoty založené na epoxidových pryskyřicích; Nátěrové hmoty založené na derivátech epoxidových pryskyřic [5]
163/02 . Polyglycidyl ethery bis-fenolů [5]
163/04 . Epoxynovolaky [5]
163/06 . Triglycidylizokyanuráty [5]
163/08 . Epoxidované polymerizované polyeny [5]
163/10 . Epoxydové pryskyřice modifikované nenasycenými sloučeninami [5]
Poznámka
Ve skupinách C 09 D 165/00 až C 09 D 185/00 se nátěrové hmoty založené na makromolekulárních sloučeninách získaných reakcemi tvořícími dvě různé vazby v hlavním řetězci zatřiďují, není-li uvedeno jinak, podle vazby přítomné v přebytku. [5]
165/00 | Nátěrové hmoty založené na makromolekulárních látkách získaných reakcemi tvořícími vazbu uhlík- uhlík v hlavním řetězci (C 09 D 107/00 až C 09 D 157/00, C 09 D 161/00 má přednost); Nátěrové hmoty |
založené na derivátech takových polymerů [5] | |
167/00 | Nátěrové hmoty založené na polyesterech získaných reakcemi tvořícími vazbu karboxylového esteru v hlavním řetězci (založené na polyester-amidech C 09 D 177/00; založené na polyester-imidech |
C 09 D 179/00); Nátěrové hmoty založené na derivátech takových polymerů [5] | |
167/02 | . Polyestery odvozené od dikarboxylových kyselin a dihydroxysloučenin (C 09 D 167/06 má přednost) [5] |
167/04 | . Polyestery odvozené od hydroxykarboxylových kyselin, např. laktonů (C 09 D 167/06 má přednost) [5] |
167/06 | . Nenasycené polyestery s nenasyceností uhlík-uhlík [5] |
167/08 | . Polyestery modifikované vyššími mastnými oleji nebo jejich kyselinami nebo přírodními pryskyřicemi nebo |
pryskyřičnými kyselinami [5] | |
169/00 | Nátěrové hmoty založené na polykarbonátech; Nátěrové hmoty založené na derivátech polykarbonátů [5] |
171/00 | Nátěrové hmoty založené na polyetherech získané reakcemi tvořícími etherovou vazbu v hlavním řetězci (založené na polyacetalech C 09 D 159/00; založené na epoxidových pryskyřicích C 09 D 163/00; založené na |
polythioether-etherech C 09 D 181/00; založené na polyethersulfonech C 09 D 181/00); Nátěrové hmoty | |
založené na derivátech takových polymerů [5] | |
173/00 | Nátěrové hmoty založené na makromolekulárních sloučeninách, získané reakcemi tvořícími vazbu |
obsahující kyslík nebo uhlík v hlavním řetězci, nezahrnuté ve skupinách C 09 D 159/00 až C 09 D 171/00; | |
Nátěrové hmoty založené na derivátech takových polymerů [5] | |
175/00 | Nátěrové hmoty založené na polymočovinách nebo polyeretanech; Nátěrové hmoty založené na |
derivátech takových polymerů [5] | |
175/04 | . Polyuretany [5] |
175/06 | . . z polyesterů [5] |
175/08 | . . z polyetherů [5] |
175/10 | . . z polyacetalů [5] |
175/12 | . . ze sloučenin obsahující dusík a aktivní vodík, přičemž dusík není částí izokyanátové skupiny [5] |
175/14 | . . Polyuretany, které mají nenasycené vazby uhlík-uhlík [5] |
177/00 | Nátěrové hmoty založené na polyamidech získaných reakcemi tvořícími vazbu karboxylického amidu v hlavním řetězci (založené na polyhydrazidech C 09 D 179/00; založené na polyamid-imidech |
C 09 D 179/00); Nátěrové hmoty založené na derivátech takových polymerů [5] | |
179/00 | Nátěrové hmoty založené na makromolekulárních sloučeninách získané reakcemi tvořícími v hlavním |
řetězci makromolekuly vazbu obsahující dusík, pouze s kyslíkem nebo bez kyslíku nebo pouze s uhlíkem, | |
nezahrnuté ve skupinách C 09 D 161/00 až C 09 D 177/00 [5] |
181/00 | Nátěrové hmoty založené na makromolekulárních sloučeninách získané reakcemi tvořícími v hlavním řetězci makromolekuly vazbu obsahující síru, pouze s dusíkem nebo bez dusíku, kyslíkem nebo uhlíkem; Nátěrové hmoty založené na polysulfonech; Nátěrové hmoty založené na derivátech takových polymerů [5] |
183/00 183/02 | Nátěrové hmoty založené na makromolekulárních sloučeninách, získané reakcemi tvořícími v hlavním řetězci makromolekuly vazbu obsahující křemík, pouze se sírou nebo bez síry, dusíkem, kyslíkem nebo uhlíkem; Nátěrové hmoty založené na derivátech takových polymerů [5] . Polykřemičitany [5] |
183/04 | . Polysiloxany [5] |
183/05 | . . obsahující křemík vázaný k vodíku [5] |
183/06 | . . obsahující křemík vázaný ke skupině obsahující kyslík (C 09 D 183/10 má přednost) [5] |
183/07 | . . obsahující křemík vázaný k nenasyceným alifatickým skupinám [5] |
183/08 | . . obsahující křemík vázaný k organickým skupinám obsahujícím jiné atomy než uhlík, vodík, kyslík [5] |
183/10 | . Blokové nebo roubované kopolymery obsahující polysiloxanové sekvence (získané polymerizací sloučenin |
obsahujících dvojnou vazbu uhlík-uhlík na polysiloxan C 09 D 151/08, C 09 D 153/00) [5]
183/14 . ve kterých jsou alespoň dva nikoli však všechny atomy křemíku spojeny jinými vazbami než k atomům kyslíku (C 09 D 183/10 má přednost) [5]
183/16 | . ve kterých jsou všechny atomy křemíku spojeny jinými vazbami než vazbami k atomům kyslíku [5] |
185/00 | Nátěrové hmoty založené na makromolekulárních sloučeninách získaných reakcemi tvořícími v hlavním řetězci makromolekuly vazbu obsahující jiné atomy než jsou křemík, síra, dusík, kyslík a uhlík; Nátěrové hmoty založené na derivátech takových polymerů [5] |
187/00 | Nátěrové hmoty založené na nespecifických makromolekulárních sloučeninách získaných jinými reakcemi než reakcemi probíhajícími pouze na nenasycených vazbách uhlík-uhlík [5] |
Nátěrové hmoty založené na přírodních makromolekulárních sloučeninách nebo na jejich derivátech [5]
189/00 | Nátěrové hmoty založené na bílkovinách; Nátěrové hmoty založené na jejich derivátech (přípravky pro |
potraviny A 23 J 3/00) [5] | |
191/00 | Nátěrové hmoty založené na olejích, tucích nebo voscích; Nátěrové hmoty založené na jejich derivátech |
(leštidla, lyžařské vosky C 09 G; mýdla, detergenty C 11 D) [5] | |
193/00 | Nátěrové hmoty založené na přirozených pryskyřicích; Nátěrové hmoty založené na jejich derivátech |
(založené na polysacharidech C 09 D 101/00 až C 09 D 105/00; založené na přírodních kaučukách | |
C 09 D 107/00; leštidla C 09 G) [5] | |
195/00 | Nátěrové hmoty založené na živočišných materiálech, např. asfaltu, dehtu, smole [5] |
197/00 | Nátěrové hmoty založené na materiálech obsahujících lignin (založené na polysacharidech C 09 D 101/00 až |
C 09 D 105/00) [5] | |
199/00 | Nátěrové hmoty založené na přírodních makromolekulárních sloučeninách nebo na jejich derivátech, |
nezahrnuté ve skupinách C 09 D 101/00 až C 09 D 107/00 nebo C 09 D 189/00 až C 09 D 197/00 [5] | |
201/00 | Nátěrové hmoty založené na nespecifikovaných makromolekulárních sloučeninách [5] |
201/02 | . charakterizované přítomností specifikovaných skupin [5] |
C 09 F, G, H
C 09 F PŘÍRODNÍ PRYSKYŘICE; ŠELAKOVÁ POLITURA; VYSYCHAVÉ OLEJE; SUŠIDLA (SIKATIVY); TERPENTIN
1/00 Získávání, čištění nebo chemická modifikace přírodních pryskyřic, např. balzámů (pryskyřičná mýdla C 11 D)
3/00 Získávání terpentinové silice
5/00 Získávání vysychavých olejů (příprava syntetických olejů polymerací C 08 F, C 08 G)
7/00 Chemická modifikace vysychavých olejů (modifikace kopolymerací C 08 F; polykondenzací C 08 G; faktis C 08 H)
9/00 Sloučeniny používané jako sušidla (sikativy) 11/00 Příprava šelakové politury
C 09 G LEŠTIDLA JINÁ NEŽ ŠELAKOVÁ POLITURA; LYŽAŘSKÉ VOSKY
1/00 Leštidla (šelaková politura C 09 F 11/00; detergenty C 11 D)
3/00 Lyžařské vosky
C 09 H PŘÍPRAVA KLIHOVKOVÉ HMOTY NEBO ŽELATINY
Poznámka
Postupy, využívající enzymy nebo mikroorganismy za účelem:
(i) uvolňování, oddělování nebo čištění předběžně existujících sloučenin nebo směsí, nebo
(ii) zpracování textilií nebo čištění pevných povrchů materiálů, se rovněž zatřiďují do podtřídy C 12 S. [5]
1/00 Předběžné zpracování surovin obsahujících kolagen pro výrobu klihovkové hmoty (odtučňování kostí C 11 B)
3/00 Izolování klihovkové hmoty nebo želatiny ze surovin, např. extrakcí, zahříváním (želatina pro potraviny A 23 J 1/00)
5/00 Stabilizace roztoků klihovkové hmoty nebo želatiny 7/00 Příprava ve vodě nerozpustné želatiny
9/00 Sušení klihovkové hmoty nebo želatiny
C 09 J LEPIDLA; LEPÍCÍ POSTUPY OBECNĚ (NEMECHANICKÁ ČÁST); LEPÍCÍ POSTUPY JINDE NEUVEDENÉ; POUŽITÍ MATERIÁLŮ JAKO LEPIDEL (chirurgická lepidla A 61 L 24/00;
způsoby nanášení kapalin nebo tekutých látek na povrchy obecně B 05 D; lepidla na základě nespecifikovaných organických makromolekulárních sloučenin používaná jako spojovací činidla ve vrstvených výrobcích B 32 B; organické makromolekulární sloučeniny C 08; výroba vícevrstvých textilních tkanin D 06 M 17/00) [5]
Poznámky
(1) V této podtřídě se následující termíny používají ve významu:
- "použití látek jako lepidel" znamená použití známých nebo nových polymerů nebo výrobků;
- "kaučuk" zahrnuje:
(a) přírodní nebo konjugované dienové kaučuky;
(b) kaučuk obecně (specifický kaučuk, jiný než přírodní nebo konjugovaný dienový kaučuk, viz skupina pro lepidla založená na takových makromolekulárních sloučeninách);
- "založen na" je definován v poznámce (3) níže. [5]
(2) V této podtřídě se lepidla obsahující specifické organické makromolekulární sloučeniny zatřiďují pouze podle makromolekulární sloučeniny, nemakromolekulární sloučeniny nejsou brány v úvahu.
Příklad: lepidlo obsahující polyethen a aminopropyltrimehoxysilan se zatřídí do skupině C 09 J 123/00.
Nicméně lepidla obsahující kombinaci organických nemakromolekulárních sloučenin s alespoň jednou polymerizovatelnou nenasycenou vazbou uhlík-uhlík s předpolymery nebo polymery jinými než jsou nenasycené polymery skupin C 09 J 159/00 až C 09 J 187/00 se zatřiďují podle nemakromolekulární složky do skupiny C 09 J 4/00.
Příklad: lepidlo obsahující polyethenový a styrenový monomer se zatřídí do skupiny C 09 J 4/00.
Hlediska týkající se fyzikální podstaty lepidel nebo k získanému účinku jak je definováno ve skupině C 09 J 9/00, se také zatřiďují do této podtřídy, jestliže jsou jasně a zřetelně uvedeny. Lepidla charakterizovaná ostatními rysy, např. aditiva se zatřiďují do skupiny C 09 J 11/00, kromě případů, kdy je makromolekulární složka určena. [5]
(3) V této podtřídě se lepidla obsahující dvě nebo více makromolekulárních složek zatřiďují podle makromolekulární složky nebo složek přítomných v nejvyšším poměru, tj. podle složky, na které je lepidlo založeno. Jestliže je lepidlo založeno na dvou nebo více složkách přítomných ve stejném poměru, lepidlo je zatřiďováno podle každé složky.
Příklad: lepidlo obsahující 80 dílů polyethenu a 20 dílů polyvinylchloridu se zatřídí do skupiny C 09 J 123/00. Lepidlo obsahující 40 částí polyethenu a 40 částí polyvinylchloridu se zatřídí do skupin C 09 J 123/00 a C 09 J 127/00. [5]
Všeobecné schéma
LEPIDLA
Založená na anorganických látkách 1/00
Založená na organických makromolekulárních látkách 101/00 až 201/00
Založená na organických nemakromolekulárních
sloučeninách, které mají alespoň jednu polymerizovatelnou nenasycenou vazbu uhlík-uhlík 4/00
Fyzikální povaha nebo získané účinky 9/00
Ostatní charakteristické znaky, např. aditiva 11/00
LEPICÍ POSTUPY OBECNĚ; LEPICÍ POSTUPY JINDE NEUVEDENÉ 5/00
LEPIDLA VE FORMĚ FILMU NEBO FOLIÍ 7/00
1/00 Lepidla založená na anorganických látkách
4/00 Lepidla založená na organických nemakromolekulárních sloučeninách s alespoň jednou polymerizovatelnou nenasycenou vazbou uhlík-uhlík [5]
4/02 . Akrylové monomery [5]
4/06 . v kombinaci s makromolekulárními sloučeninami jinými než jsou nenasycené polymery C 09 J 159/00 až C 09 J 187/00 [5]
5/00 Způsoby lepení obecně; Způsoby lepení jinde neuvedené (zařízení pro nanášení klihovkové hmoty na spojované povrchy B 05, B 27 G 11/00)
5/02 . zahrnující předběžnou úpravu spojovaných ploch
5/04 . oddělené nanášení složek lepidla na jednotlivé spojované plochy 5/06 . zahrnující ohřívání nanášeného lepidla
5/08 . použitím napěněného lepidla
5/10 . spojováním hmot svářením přesahujících okrajů s vkládáním plastické hmoty
7/00 Lepidla ve formě filmů nebo folií
7/02 . na nosičích
7/04 . . na papíru nebo na textilních podkladech (lepivé náplasti, obvazy nebo absorpční vložky A 61 L 15/16)
9/00 Lepidla charakterizovaná svojí fyzikální povahou nebo vytvářenými účinky (C 09 J 7/00 má přednost; elektricky vodivá lepidla speciálně upravená pro použití v léčbě nebo testování in vivo A 61 K 50/00) [5]
11/00 Ostatní znaky, např. aditiva [5]
11/02 . Nemakromolekulární aditiva [5]
Lepidla založená na polysacharidech nebo jejich derivátech [5]
101/00 | Lepidla založená na celulóze, modifikované celulóze nebo na derivátech celulózy [5] |
103/00 | Lepidla založená na škrobu, amyloze nebo amylopektinu nebo na jejich derivátech nebo degradačních produktech [5] |
105/00 | Lepidla založená na polysacharidech nebo jejich derivátech nezahrnuté ve skupinách C 09 J 101/00 až C 09 J 103/00 [5] |
Lepidla založená na kaučucích nebo jejich derivátech [5]
107/00 | Lepidla založená na přírodním kaučuku [5] |
109/00 | Lepidla založená na homopolymerech nebo kopolymerech konjugovaných dienových uhlovodíků [5] |
111/00 | Lepidla založená na homopolymerech nebo kopolymerech chloroprenu [5] |
113/00 | Lepidla založená na kaučukách obsahujících karboxylové skupiny [5] |
115/00 | Lepidla založená na derivátech kaučuku (C 09 J 111/00, C 09 J 113/00 mají přednost) [5] |
117/00 | Lepidla založená na regenerovaném kaučuku [5] |
119/00 | Lepidla založená na kaučukách nezahrnutých ve skupinách C 09 J 107/00 až C 09 J 117/00 [5] |
121/00 | Lepidla založená na nespecifikovaných kaučukách [5] |
Lepidla založená na organických makromolekulárních sloučeninách získaných reakcemi, na kterých se podílejí pouze nenasycené vazby uhlík-uhlík [5]
Poznámka
(1) | Ve skupinách C 09 J 123/00 až C 09 J 149/00 se "alifatickými radikály" míní acyklický nebo nearomatický karbocyklický uhlíkový skelet, jehož každá vazba je zakončená: [8] | |
(a) prvkem jiným než uhlík; [8] (b) atomem uhlíku majícím dvojnou vazbu s jedním atomem jiným než uhlík; [8] (c) aromatickým karbocyklickým kruhem nebo heterocyklickým kruhem. [8] | ||
(2) | Ve skupinách C 09 J 123/00 až C 09 J 149/00 se kopolymer zatřiďuje, pokud není uvedeno jinak, podle hlavní monomerické složky. [8] | |
123/00 | Lepidla založená na homopolymerech nebo kopolymerech nenasycených alifatických uhlovodíků, které mají pouze jednu dvojnou vazbu uhlík-uhlík; Lepidla založená na derivátech těchto polymerů [5] | |
125/00 | Lepidla založená na homopolymerech nebo kopolymerech sloučenin, které mají jeden nebo více nenasycených alifatických radikálů, přičemž každý má pouze jednu dvojnou vazbu uhlík-uhlík a alespoň jedna je zakončena aromatickým karbocyklickým kruhem; Lepidla založená na derivátech takových polymerů [5] |
127/00 Lepidla založená na homopolymerech nebo kopolymerech sloučenin, které mají jeden nebo více nenasycených alifatických radikálů, přičemž každý má pouze jednu dvojnou vazbu uhlík-uhlík a alespoň jedna je zakončena halogenem; Lepidla založená na derivátech takových polymerů [5]
129/00 Lepidla založená na homopolymerech nebo kopolymerech sloučenin, které mají jeden nebo více nenasycených alifatických radikálů, přičemž každý má pouze jednu dvojnou vazbu uhlík-uhlík a alespoň jedna je zakončena alkoholovým, etherovým, aldehydovým, ketonovým, acetalovým nebo ketalovým radikálem; Lepidla založená na hydrolyzovaných polymerech esterů nenasycených alkoholů
s nasycenými karboxylovými kyselinami; Lepidla založená na derivátech takových polymerů [5]
131/00 Lepidla založená na homopolymerech nebo kopolymerech sloučenin, které mají jeden nebo více nenasycených alifatických radikálů, přičemž každý má pouze jednu dvojnou vazbu uhlík-uhlík a alespoň jedna je zakončena acyloxylovým radikálem nasycené karboxylové kyseliny, kyseliny uhličité nebo kyseliny halogenmravenčí (založená na hydrolizovaných polymerech C 09 J 129/00); Lepidla založená na derivátech takových polymerů [5]
133/00 Lepidla založená na homopolymerech nebo kopolymerech sloučenin, která mají jeden nebo více nenasycených alifatických radikálů, přičemž každý má pouze jednu dvojnou vazbu uhlík-uhlík a alespoň jedna je zakončena pouze jedním karboxylovým radikálem nebo jejich sole, anhydridy, amidy, imidy nebo nitrily; Lepidla založená na derivátech takových polymerů (založená na ABS polymerech
C 09 J 155/00) [5]
133/02 . Homopolymery nebo kopolymery kyselin; Jejich kovové nebo amonné sole [5]
133/04 . Homopolymery nebo kopolymery esterů [5]
133/06 . . esterů obsahujících pouze uhlík, vodík a kyslík, kde kyslík je přítomen pouze jako část karboxylového radikálu [5]
133/14 . . esterů obsahujících atomy halogenu, dusíku, síry nebo kyslíku připojených ke kyslíku karboxylu [5]
133/18 . Homopolymery nebo kopolymery nitrilů [5]
133/24 . Homopolymery nebo kopolymery amidů nebo imidů [5]
135/00 Lepidla založená na homopolymerech nebo kopolymerech sloučenin, které mají jeden nebo více nenasycených alifatických radikálů, přičemž každý má pouze jednu dvojnou vazbu uhlík-uhlík a alespoň jedna je zakončena karboxylovým radikálem, obsahující alespoň jiný karboxylový radikál v molekule, nebo jejich sole, anhydridy, estery, amidy, imidy nebo nitrily; Lepidla založená na derivátech takových polymerů [5]
137/00 Lepidla založená na homopolymerech nebo kopolymerech sloučenin, které mají jeden nebo více nenasycených alifatických radikálů, přičemž každý má pouze jednu dvojnou vazbu uhlík-uhlík a alespoň jedna je zakončena heterocyklickým kruhem obsahujícím kyslík (založená na polymerech cyklických esterů vícesytných kyselin C 09 J 131/00; založená na polymerech cyklických anhydridů nenasycených kyselin
C 09 J 135/00); Lepidla založená na derivátech takových polymerů [5]
139/00 Lepidla založená na homopolymerech nebo kopolymerech sloučenin, které mají jeden nebo více nenasycených alifatických radikálů, přičemž každý má pouze jednu dvojnou vazbu uhlík-uhlík a alespoň jedna je zakončena jednoduchou nebo dvojnou vazbou k dusíku nebo k heterocyklickému kruhu obsahujícímu dusík; Lepidla založené na derivátech takových polymerů [5]
141/00 Lepidla založená na homopolymerech nebo kopolymerech sloučenin, které mají jeden nebo více nenasycených alifatických radikálů, přičemž každý má pouze jednu dvojnou vazbu uhlík-uhlík a alespoň jedna je zakončena vazbou k síře nebo k heterocyklickému kruhu obsahujícímu síru; Lepidla založená na derivátech takových polymerů [5]
143/00 Lepidla založená na homopolymerech nebo kopolymerech sloučenin, které mají jeden nebo více nenasycených alifatických radikálů, přičemž každý má pouze jednu dvojnou vazbu uhlík-uhlík, obsahující bor, křemík, fosfor, selen, telur nebo kov; Lepidla založená na derivátech takových polymerů (založená na kovových solích derivátů polymerů, např. fenolátech, alkoholátech, viz lepidla založená na těchto sloučeninách) [5]
145/00 Lepidla založená na homopolymerech nebo kopolymerech sloučenin, které nemají žádné nenasycené alifatické radikály v pobočném řetězci a které mají jednu nebo více dvojných vazeb uhlík-uhlík
v karbocyklickém nebo heterocyklickém kruhovém systému; Lepidla založená na derivátech takových polymerů (založená na polymerech cyklických esterů vícesytných kyselin C 09 J 131/00; založená na polymerech cyklických anhydridů nebo imidů C 09 J 135/00) [5]
147/00 Lepidla založená na homopolymerech nebo kopolymerech sloučenin, které mají jeden nebo více nenasycených alifatických radikálů, přičemž alespoň jeden má dvě nebo více dvojných vazeb uhlík-uhlík;
Lepidla založená na derivátech takových polymerů (C 09 J 145/00 má přednost; založená na konjugovaných dienových kaučukách C 09 J 109/00 až C 09 J 121/00) [5]
149/00 Lepidla založená na homopolymerech nebo kopolymerech sloučenin, které mají jednu nebo více trojných vazeb uhlík-uhlík; Lepidla založená na derivátech takových polymerů [5]
151/00 Lepidla založená na roubovaných polymerech, ve kterých roubovaná složka je získána reakcemi probíhajícími pouze na nenasycených vazbách uhlík-uhlík (založená na ABS polymerech C 09 J 155/00); Lepidla založená na derivátech takových polymerů [5]
153/00 Lepidla založená na blokových kopolymerech obsahující alespoň jednu sekvenci polymeru získaném reakcemi probíhajícími pouze na nenasycených vazbách uhlík-uhlík; Lepidla založená na derivátech takových polymerů [5]
155/00 Lepidla založená na homopolymerech nebo kopolymerech získaných polymerizačními reakcemi, které probíhají pouze na nenasycených vazbách uhlík-uhlík, nezahrnuté ve skupinách C 09 J 123/00 až
C 09 J 153/00 [5]
157/00 Lepidla založená na nespecifických polymerech získaných reakcemi, které probíhají pouze na nenasycených vazbách uhlík-uhlík [5]
Lepidla založená na organických makromolekulárních sloučeninách získaných jinak než reakcemi pouze na nenasycených vazbách uhlík-uhlík [5]
159/00 Lepidla založená na polyacetalech; Lepidla založené na derivátech polyacetalů [5]
161/00 Lepidla založená na kondenzačních polymerech aldehydů nebo ketonů (s polyalkoholy C 09 J 159/00; s polynitrily C 09 J 177/00); Lepidla založená na derivátech takových polymerů [5]
163/00 Lepidla založená na epoxidových pryskyřicích; Lepidla založená na derivátech epoxidových pryskyřic [5]
163/02 . Polyglycidylethery bis-fenolů [5]
163/04 . Epoxynovolaky [5]
163/06 . Triglycidylizokyanuráty [5]
163/08 . Epoxidované polymerizované polyeny [5]
163/10 . Epoxydové pryskyřice modifikované nenasycenými sloučeninami [5]
Poznámka
Ve skupinách C 09 J 165/00 až C 09 J 185/00 se lepidla založená na makromolekulárních sloučeninách získaných reakcemi tvořícími dvě různé vazby v hlavním řetězci zatřiďují, není-li uvedeno jinak, podle vazby přítomné v přebytku [5]
165/00 Lepidla založena na makromolekulárních látkách získaných reakcemi tvořícími vazbu uhlík-uhlík v hlavním řetězci (C 09 J 107/00 až C 09 J 157/00, C 09 J 161/00 mají přednost); Lepidla založena na derivátech takových polymerů [5]
167/00 Lepidla založena na polyesterech získaných reakcemi tvořícími vazbu karboxylového esteru v hlavním řetězci (založena na polyesteramidech C 09 J 177/00; založena na polyesterimidech C 09 J 179/00); Lepidla založena na derivátech takových polymerů [5]
169/00 Lepidla založena na polykarbonátech; Lepidla založena na derivátech polykarbonátů [5]
171/00 Lepidla založena na polyetherech získaná reakcemi tvořícími etherovou vazbu v hlavním řetězci (založena na polyacetaelech C 09 J 159/00; založena na epoxidových pryskyřicích C 09 J 163/00; založena na polythioetheretherech C 09 J 181/00; založena na polyethersulfonech C 09 J 181/00); Lepidla založena na derivátech takových polymerů [5]
173/00 Lepidla založena na makromolekulárních sloučeninách získaná reakcemi tvořícími vazbu obsahující kyslík nebo kyslík a uhlík v hlavním řetězci, nezahrnuté ve skupinách C 09 J 159/00 až C 09 J 171/00; Lepidla založena na derivátech takových polymerů [5]
175/00 Lepidla založená na polymočovinách nebo polyuretanech; Lepidla založená na derivátech takových polymerů [5]