MINISTERSTVO DOPRAVY
TP 54
MINISTERSTVO DOPRAVY
ODBOR POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
TECHNICKÉ PODMÍNKY
ŽELEZOBETONOVÉ DESKY SPŘAŽENÉ S PREFA NOSNÍKY MOSTŮ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
Schváleno : MD-OPK č.j. 37/2014-120-TN/1 ze dne 14.4.2014 s účinností od 1.května 2014 se současným zrušením znění TP 54
schválené MH ČR - Správou pro dopravu č.j. 241529/92-520 ze dne 15.12.1992.
Praha, duben 2014
OBSAH:
1. ÚVOD 5
1.1 Předmět TP 5
1.2 Platnost TP 5
1.3 Použité termíny a zkratky 6
V těchto TP jsou použity následující termíny a zkratky 6
2. VŠEOBECNĚ 7
2.1 Historický vývoj mostů z prefabrikovaných nosníků 7
2.2 Současný způsob provádění spřažených konstrukcí z prefabrikovaných nosníků 8
2.2.1 Prefabrikované nosníky tvaru širokopřírubového T nebo I 8
2.2.2 Prefabrikované nosníky tvaru obráceného T 8
2.2.3 Prefabrikované nosníky tvaru I 8
2.3 Základní princip spřažených betonových konstrukcí 10
3. POPIS A POŽADAVKY NA KONSTRUKCI A JEJÍ ČÁSTI 11
3.1 Prefabrikované nosníky pro spřažené betonové konstrukce 11
3.1.1 Statické působení a ověření konstrukce 11
3.1.2 Materiál pro výrobu prefabrikovaných nosníků 11
3.1.2.1 Beton 11
3.1.2.2 Betonářská výztuž 12
3.1.2.3 Předpínací výztuž 12
3.1.3 Spřažení prefabrikovaných betonových nosníků s deskou 12
3.1.3.1 Všeobecně 12
3.1.3.2 Soudržnost a tření ve spáře mezi prefabrikátem a monolitickou částí 12
3.1.3.3 Spřahující prvky 13
3.1.3.4 Spřahující výztuž 13
3.1.4 Úprava povrchu prefabrikátů - příprava podkladu 13
3.1.5 Geometrie prefabrikátů 14
3.1.6 Jiné prefabrikované prvky 14
3.2 Spřahující deska 16
3.2.1 Všeobecně 16
3.2.2 Materiály pro spřahující desky 16
3.2.2.1 Beton 16
3.2.2.2 Betonářská výztuž 17
3.2.3 Konstrukční požadavky 17
3.2.3.1 Krytí výztuže 17
3.2.3.2 Minimální tloušťka spřahující desky 17
3.2.3.3 Konstrukční úpravy desky a příčníků 17
3.2.3.4 Uspořádání výztuže spřažených desek 18
3.3 Ztracené bednění 18
3.4 Jiné monolitické součásti nosné konstrukce 18
3.5 Spřahující deska na rekonstruovaných / opravovaných / /upravovaných mostech 19
3.5.1 Všeobecně 19
3.5.2 Spřažení prefabrikátů s monolitickou deskou v souladu s těmito TP 19
3.5.3 Spřahující monolitická deska bez statické funkce 19
4. PROVÁDĚNÍ A POŽADAVKY NA PROVÁDĚNÍ 21
4.1 Postup výstavby 21
4.2 Skladování a příprava prefabrikátů 21
4.3 Provádění spřahující desky 21
4.3.1 Uložení výztuže v desce 21
4.3.2 Spřahující výztuž 21
4.3.3 Postup betonáže 21
4.3.4 Vytýčení povrchu spřahující desky 21
4.3.5 Parametry určující připravenost povrchu 22
4.3.6 Betonáž desky 22
4.3.7 Ošetřování betonu desky 22
4.3.8 Bednění 23
4.3.8.1 Všeobecně 23
4.3.8.2 Klasické bednění 23
4.3.8.3 Ztracené bednění 23
4.3.8.3.1 Požadavky na únosnost a tuhost 23
4.3.8.3.2 Materiály pro prvky ztraceného bednění 23
4.3.8.3.3 Bednění konzol 24
4.3.8.3.4 Ukládání výztuže na prvky ztraceného bedněni 24
4.3.9 Uvolňování bednění 25
4.3.10 Pomocné a podpůrné konstrukce 25
4.3.11 Zajištění stanoveného geometrického tvaru desky 25
4.4 Provádění rekonstrukcí / oprav / úprav mostů z dříve používaných typů prefabrikovaných nosníků 26
4.5 Způsobilost k provádění spřažených konstrukcí 26
5. KONTROLA 27
5.1 Prefabrikované nosníky 27
5.1.1 Výroba a přejímka 27
5.1.2 Měření vzepětí prefabrikátů 27
5.2 Kontrolní a následná činnost prováděná po osazení prefabrikátů 27
5.3 Kontrolní a následná činnost prováděná po dokončení nosné konstrukce 28
6. KLIMATICKÁ OMEZENÍ A TECHNOLOGICKÉ PŘESTÁVKY 28
7. ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ 28
8. BOZP 31
9. CITOVANÉ A SOUVISEJÍCÍ NORMY A PŘEDPISY 33
10. PŘÍLOHY (DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ A SCHÉMATA SYSTÉMU) 34
1. Úvod
1.1 Předmět TP
Tyto technické podmínky (dále jen TP) jsou určeny pro návrh a provádění železobetonových monolitických desek spřažených s prefabrikovanými betonovými nosníky na mostech pozemních komunikací (dále jen PK). TP jsou podkladem pro návrh a provádění jednak nových nosných konstrukcí a jednak pro rekonstrukce stávajících mostů využívajících principu spřažené monolitické desky, např. mostů ze starších typů prefabrikátů původně prováděných bez spřahující desky.
Hlavním obsahem těchto TP jsou:
• doporučení pro navrhování a provádění spřažených desek betonových mostů s cílem eliminace neosvědčených konstrukčních a materiálových řešení a nevhodných způsobů provádění,
• doporučení pro navrhování a provádění prefabrikovaných betonových nosníků určených pro spřažení s monolitickými částmi mostů PK, včetně požadavků na práce mimo výrobnu,
• doplňující požadavky pro zpracování a obsah TePř a KZP,
• definice hlavních rizik při provádění spřažených mostů a doporučení pro jejich eliminaci,
• popis nejčastějších závad spřažených mostů, jejich příčin a doporučené postupy pro jejich eliminaci,
• doporučení pro provádění rekonstrukcí, resp. oprav, konstrukcí spřažených mostů.
Tyto TP poskytují zásady dle výše uvedených bodů, specifika na provádění konkrétní stavby musí být uvedena ve VDT a v TePř.
1.2 Platnost TP
Tyto TP platí v plném rozsahu pro:
• výstavbu nových trvalých spřažených betonových mostů a konstrukcí PK,
• rekonstrukce, resp. opravy / úpravy, stávajících mostů PK využívajících „principu spřažení“ monolitické ŽB desky s jinými částmi nosné konstrukce.
Přiměřeně lze tyto TP použít pro:
• výstavbu dočasných spřažených mostů a konstrukcí PK
• další stavby využívající „principu spřažení“, např. stropní a střešní konstrukce objektů pozemních staveb, zastropení podzemních staveb, parkoviště, užitné plochy atd.
Poznámka: U dočasných konstrukcí se přitom v přiměřené míře mohou uplatnit úlevy vyplývající z požadavků na nižší životnost konstrukcí.
Tyto TP neplatí pro spřažené ocelobetonové mosty.
Tyto TP navazují na platná znění technických předpisů (ČSN EN, TP a TKP) a metodických pokynů.
1.3 Použité termíny a zkratky
V těchto TP jsou použity následující termíny a zkratky:
spřažený betonový most – most, jehož nosná konstrukce je tvořena z betonů různých druhů (např. předpjatý beton a železobeton)
prefabrikovaný nosník/prvek – nosník/prvek ze železového nebo předpjatého betonu jako součást hlavní nosné konstrukce vyrobený obvykle mimo místo mostu
příčník – příčný prvek (nosník) mostovky, který buď spojuje hlavní nosníky napříč mostu, nebo je uložen na vzpěrách nebo závěsech
podporový příčník – příčník, který je umístěn v místě podpor
koncový příčník – podporový příčník, který je umístěn v místě uložení konstrukce na opěru nebo v místě ukončení hlavní nosné konstrukce (u převislé konstrukce)
vnitřní příčník – příčník, který je umístěn v místě vnitřních podpor mostu (pilířů)
mezilehlý příčník – příčník, který je umístěn mezi podpěrami mostu
spřahující deska mostovky – betonová deska, která tvoří nosný podklad svršku a je spojena s konstrukcí jiného druhu (např. deska ze železobetonu s nosníky z předpjatého betonu)
pérová deska – spojení dvou spřažených desek (nezávislých konstrukcí) pružnou deskou s oboustrannou betonářskou výztuží, která přenáší příslušné síly
ztracené bednění – bednění konstrukce, které se po zabetonování monolitické části konstrukce stává součástí konstrukce
betonářská výztuž typu B a C – oceli vyráběné tvářením za tepla; řízeně ochlazované nebo mikrolegované – viz [32]
PD – projektová dokumentace TePř – Technologický předpis KZP – Kontrolní a zkušební plán
HPC – High-performance concrete, vysokohodnotný beton. Beton s některou nebo některými vylepšenými vlastnostmi, např: trvanlivostí, pevností, odolností vůči pronikání tlakové vody, kvalitou povrchu apod.
UHPC – Ultra-high-performance concrete, ultra vysokohodnotný beton. Beton s ještě lepší vlastností (nebo vlastnostmi) než má vysokohodnotný beton. Používá se ve speciálních případech. Aplikace těchto betonů by měla mít nějakou výraznou výhodu, například kvalitativní, ekonomickou, nemožnost užití stávající technologie apod.
VTD – Výrobně technická dokumentace SVP – Stupeň vlivu prostředí – viz [2] PKO – Protikorozní ochrana
SJ-PK – Systém jakosti v oboru pozemních komunikací
2. Všeobecně
2.1 Historický vývoj mostů z prefabrikovaných nosníků
Mostní konstrukce z prefabrikovaných nosníků (tyčových prefabrikátů) spřažených s železobetonovou monolitickou deskou patří mezi rozšířený typ tradičních mostních konstrukcí a vznikly přirozeným vývojem z dříve používaných prefabrikovaných konstrukcí. Konstrukce ze starších typů tyčových prefabrikátů (např. I, KA) byly velmi oblíbené pro běžné mosty s rozpětím polí do 30 m a vynikaly především jednoduchostí a rychlostí výstavby, kvalitou materiálu prefabrikátů a minimálními nároky na údržbu.
Prefabrikované nosníky byly prováděny navzájem propojené tak, aby bylo zajištěno spolupůsobení jednotlivých nosníků v příčném směru. Propojení nosníků bylo realizováno dobetonováním vyztužených spár mezi nosníky. Vlivem technologické nekázně na stavbě však často nebylo příčné spojení prefabrikátů provedeno v řádné kvalitě. Horní povrch prefabrikátů byl hlazený bez vyčnívající výztuže a na něj byl následně prováděn podklad pro izolaci proti vodě. Podklad pod izolaci (tzv. spádový nebo vyrovnávací beton) se prováděl v požadovaném spádu zpravidla z prostého betonu nízké kvality. V Typovém projektu nebylo vyřešeno odvodnění dutin.
Postupem času se začaly na konstrukcích objevovat závady, které souvisely především se ztrátou funkčnosti mostní izolace vlivem degradace či porušení podkladu izolace, s nekvalitním zainjektováním kabelových kanálků a nedostatečnou tloušťkou krycí vrstvy výztuže. Vlivem zatékání do konstrukce dochází k následné korozi betonářské a předpínací výztuže, k degradaci betonu a k dalším poruchám nosníků.
Obr. 1. Příklady dříve používaných typů prefabrikovaných nosníků
Tento stav byl jednou ze zásadních příčin změny koncepce použití prefabrikátů v nosných konstrukcích mostů. Původní konstrukční uspořádání tak bylo postupně nahrazeno novým systémem prefabrikovaných nosníků bez vnitřních dutin se spřahující monolitickou deskou.
2.2 Současný způsob provádění spřažených konstrukcí z prefabrikovaných nosníků
V současné době jsou prefabrikované nosníky vyráběny zpravidla z betonu třídy C35/45 a vyšší a ve většině případů jsou předepnuty. Předpětí se zavádí v závislosti na rozměrech nosníků předem nebo dodatečně, může se jednat i o kombinaci obou systémů (hybridní předpětí).
Z prefabrikovaných nosníků jsou vytvářeny nosné konstrukce o jednom nebo více polích zpravidla navržených a provedených jako prosté konstrukce, resp. spojité konstrukce, nebo konstrukce spojené bezdilatačně pérovými deskami. Nosné konstrukce o více polích jsou často dodatečně předpínány kabely spojitosti.
V následujících odstavcích jsou uvedeny nejběžnější typy v současnosti používaných prefabrikovaných nosníků (tyčových mostních prefabrikátů).
2.2.1 Prefabrikované nosníky tvaru širokopřírubového T nebo I
- viz obr. 2
Konzoly prefabrikátu tvoří zároveň bednění spřahující desky. Pokud jsou konzoly provedeny v maximální šířce a mezi jejich konci není mezera větší než 25 mm, není již potřeba provádět další bednění, pouze se vhodným způsobem zatěsní mezera mezi konci konzol.
Spřahující výztuž vyčnívá z horního povrchu prefabrikátu a je ideální podporou pro horní vrstvu výztuže desky.
2.2.2 Prefabrikované nosníky tvaru obráceného T
- viz obr. 2
Bednění desky je tvořeno pouze úzkou stěnou nosníku, na niž se ukládají desky ztraceného bednění; v případě použití klasického bednění je možno podpory opřít o spodní pásnici nosníku.
Z horního povrchu stěny vyčnívá hustá spřahující výztuž, která může být podporou pro horní vrstvu výztuže desky; nad bedněnou částí je nutné doplnit podporu horní vrstvy výztuže.
2.2.3 Prefabrikované nosníky tvaru I
- viz obr. 2
Bednění desky je tvořeno horní přírubou nosníku, na niž se ukládají desky ztraceného bednění; použití klasického bednění je komplikované.
Z horního povrchu nosníku vyčnívá spřahující výztuž, která může být podporou pro horní vrstvu výztuže desky; nad bedněnou částí desky je obvykle nutné doplnit podporu horní vrstvy výztuže.
Obr. 2. Běžné typy prefabrikovaných nosníků a jejich použití v konstrukci
2.3 Základní princip spřažených betonových konstrukcí
Betonové prefabrikáty tvoří spolu s monolitickou železobetonovou deskou hlavní nosnou konstrukci mostu. Prefabrikáty přitom tvoří ve fázi výstavby podporu pro zhotovení spřažené monolitické železobetonové desky a po jejím zatvrdnutí jsou touto deskou příčně spojeny do jediného konstrukčního celku. Povrch spřažené desky přitom tvoří, stejně jako u jiných monolitických konstrukcí, ideální podklad pro zhotovení izolace mostu.
3. Popis a požadavky na konstrukci a její části
3.1 Prefabrikované nosníky pro spřažené betonové konstrukce
3.1.1 Statické působení a ověření konstrukce
Prefabrikovaný betonový nosník musí být navržen a proveden tak, aby ve všech fázích výstavby a provozu splňoval kritéria příslušných návrhových předpisů (zejména [3] a [4]).
Příklady průběhu normálových napětí v montážním a provozním stavu:
Pro spřažené betonové mosty lze formulovat následující specifika statického působení:
▪ v první etapě výstavby působí prefabrikát jako samostatný a samonosný prvek (zpravidla jako prostý nosník) pro přenos vlastní tíhy, tíhy bednění a tíhy čerstvého betonu spřahující desky, eventuálně dalších zatížení příslušné etapy výstavby,
▪ po zatvrdnutí betonu spřahující desky působí prefabrikát společně se spřaženou deskou mostovky, přičemž výsledný průběh napětí od zatížení není v průřezu spojitý.
Poznámky k návrhu konstrukce:
- Pro návrh smykové výztuže nosníků a při ověření interakce posouvajících sil a momentů v podélném směru podle [3] je výhodné uvažovat úhel θ tlačené diagonály, resp. hodnotu cotg θ , co největší, resp. nejmenší. Z výsledků zkoušek vyplývá, že pro předpjaté konstrukce je maximální hodnota úhlu θ rovna cca 38 °, tj. minimální hodnota cotg θ = 1,25.
- Pro odhad účinků smrštění betonu monolitických částí konstrukce lze použít náhradní zatížení teplotou, a to ochlazením těchto částí o 15°C.
3.1.2 Materiál pro výrobu prefabrikovaných nosníků
3.1.2.1 Beton
Beton prefabrikovaných prvků konstrukce (nosníky a další prefabrikované prvky) musí odpovídat minimálně třídě C30/37 podle ČSN EN 206-1. Stupeň vlivu prostředí (SVP) se uvažuje v závislosti na umístění nosníku podle TKP 18 a následující tabulky:
Specifikace prostředí Střídavé působení mrazu a rozmrazování (běžné cykly) - XF | SVP |
Běžné prostředí (bez solení na převáděné komunikaci a současně ne přes jinou komunikaci) | XF1 |
Mírně rizikové prostředí (se solením na převáděné komunikaci + mosty přes jiné komunikace ale se vzdáleností nosníků od povrchu přemosťované komunikace > 6,0 m) | XF2 |
Rizikové (se solením na převáděné komunikaci + mosty přes jiné komunikace se vzdáleností nosníků od povrchu přemosťované komunikace < 6,0 m) | XF4 |
V případě potřeby může PD stanovit další požadované vlastnosti betonu (např. modul pružnosti, konzistenci betonové směsi apod.) v souladu s [2].
3.1.2.2 Betonářská výztuž
Pro výrobu předpjatých nosníků se smí použít pouze výztuž odpovídající požadavkům [1],[22],[3] a [4] na výztuž nosných konstrukcí, tj. pouze výztuž s tažností B nebo C podle [3] a [32]. Použití výztuže se řídí požadavky danými [1] a [22]
Kotvení a stykování výztuže musí odpovídat požadavkům [3]. Krytí výztuže betonem musí odpovídat požadavkům [3], [4] a [22].
3.1.2.3 Předpínací výztuž
Pro předpětí prefabrikovaných prvků konstrukce se smí používat pouze systémy předpětí odpovídající požadavkům [1] a [22].
V případě použití systému dodatečného předpětí musí být spolehlivě vyřešena ochrana kotev předpínací výztuže.
Minimální krytí předpínací výztuže viz [3] a [4].
3.1.3 Spřažení prefabrikovaných betonových nosníků s deskou
3.1.3.1 Všeobecně
Spřažení prefabrikovaných a monolitických částí nosných konstrukcí spřažených betonových mostů má zásadní význam pro kvalitu celého díla. Spřažení zajišťuje přenos sil od vnějšího zatížení mezi jednotlivými částmi průřezu. Mimo odůvodněných případů (viz 3.5) je nutno konstrukce navrhovat jako plně spřažené.
Spřažení jednotlivých částí průřezu je zajišťováno soudržností betonu prefabrikátu a spřažené desky, třením ve spáře a spřahovacími prvky procházejícími spárou. Návrh spřažení je předmětem PD (statického výpočtu). Musí odpovídat požadavkům příslušných návrhových předpisů, zejména [4], a musí zajistit úplný přenos účinků zatížení ve všech návrhových situacích, jimž je spřažená konstrukce vystavena (mimo odůvodněných případů – viz 3.5).
3.1.3.2 Soudržnost a tření ve spáře mezi prefabrikátem a monolitickou částí
Při stanovení příspěvku soudržnosti betonu ve spáře mezi prefabrikovaným prvkem a monolitickou částí se postupuje podle [3]. Přitom je možné součinitel soudržnosti c uvažovat podle doporučení kapitoly 3.1.4 těchto TP.
Příspěvek tření ve spáře mezi prefabrikovaným prvkem a monolitickou částí se uváží jen v případě, že je spolehlivě zajištěna trvalá hodnota normálového (zpravidla svislého) napětí ve spáře. Při dynamickém namáhání se účinek tření neuvažuje. Součinitel tření μ je možné uvažovat podle doporučení kapitoly 3.1.4 těchto TP.
3.1.3.3 Spřahující prvky
Spřažení částí prefabrikovaných a monolitických částí konstrukce je provedeno zpravidla pomocí spřahujících prvků vyčnívajících z povrchu prefabrikátů. Návrh typu, množství a podélného rozdělení spřahujících prvků je předmětem statického výpočtu a musí být uveden v PD.
Spřahující prvky se provádí obvykle z betonářské výztuže nebo konstrukční oceli bez protikorozní ochrany (PKO), která je zajištěna betonem spřahující desky. V odůvodněných případech může být požadováno provedení PKO spřahujících prvků (nebezpečí znečištění povrchu prefabrikátů korozními zplodinami, zajištění spřahujících prvků v silně agresivním prostředí). Navržená skladba PKO nesmí ovlivnit funkci a životnost spřahujících prvků.
3.1.3.4 Spřahující výztuž
Betonářská výztuž je nejobvyklejším typem spřahujícího prvku. Výztuž zpravidla vyčnívá z povrchu prefabrikátu do prostoru spřahující desky. Výztuž musí být navržena a provedena tak, aby bylo zajištěno její řádné zakotvení jak v prefabrikovaném prvku, tak i v monolitické části průřezu. Pro kotvení v monolitické části průřezu se často používá petlicový styk nebo prut s pravoúhlým hákem - viz obr. 3. Množství spřahující výztuže stanoví PD (statický výpočet) v závislosti na namáhání konstrukce. Minimální množství spřahujících prvků je 4 ks/m2.
Obr. 3. Příklady spřahující výztuže nosníků a desky
Návrh výztuže se provede dle [3], kap. 6.2.5. Pro návrh výztuže je jedním ze zásadních parametrů úprava povrchu prefabrikátu v místě pracovní spáry (viz kap. 3.1.4.)
Spřahující výztuž musí být navržena a provedena tak, aby výrazně neztěžovala ukládání výztuže a betonáž spřahující desky. Spřahující výztuž by ideálně měla sloužit i jako podpora horních vrstev výztuže spřažené monolitické desky.
3.1.4 Úprava povrchu prefabrikátů - příprava podkladu
Povrch prefabrikátu v místě styku s monolitickou částí (spřahující deskou) nesmí být hlazen. V místech styku prefabrikátu s monolitickou částí (zejména se spřaženou deskou) se doporučuje např. hrubé stažení dřevěnou latí, hrubá striáž nebo event. jiný způsob umělého zdrsnění povrchu.
Typ povrchu pracovní spáry ve vazbě na návrhové parametry je řešen v [3] a [4]. Upřesnění parametrů povrchu je uvedeno v následující tabulce.
Typ povrchu (podle [3] - 6.2.5) | Popis úpravy povrchu | Parametry spáry c a μ |
Velmi hladký | Nesmí být použit | ---- |
Hladký | Po hutnění ponechaný bez úprav | c = 0,17 μ = 0,6 |
Drsný | Hrubá striáž (≥ 3 mm), obnažení zrn kameniva (≥ 3 mm), zdrsnění povrchu latí | c = 0,22 μ = 0,7 |
Zazubený | Pravidelné zazubení spáry (≥ 5 mm) podle [3] | c = 0,25 μ = 0,9 |
Povrchy prefabrikátu určené pro spřažení musí vyhovovat požadavkům na povrchy pracovních spár, především se jedná o drsnost povrchu, jeho čistotu a kvalitu povrchové vrstvy betonu – viz [22].
Způsob úpravy povrchu nad rámec požadavků uvedených v 3.1.4 stanoví projektová dokumentace (PD) a Technologický předpis (TePř). Případné požadavky na ověření vlastností povrchu zkouškami stanoví PD a Kontrolní a zkušební plán (KZP).
3.1.5 Geometrie prefabrikátů
Tvar a výztuž prefabrikátů stanoví PD a VTD.
PD dále stanoví podmínky vnesení předpětí, při jejichž splnění je možno uvolnit napínací prahy u předem předpjatých nosníků nebo napnout přepínací výztuž nosníku u dodatečně předpínaných nosníků. Podmínkami se rozumí např. dosažení předepsaného stáří betonu nosníků nebo dosažení předepsaných vlastností zatvrdlého betonu (pevnost, modul pružnosti, apod.)
Proces předpínání může mít několik etap. Vnesením předpětí se vytvoří v nosníku tlaková napětí, která způsobí deformaci nosníku vlivem pružného a plastického přetvoření (dotvarování) betonu. PD a/nebo VTD musí stanovit předpokládané vzepětí předpjatých prefabrikátů. Vzepětí předpjatých prefabrikátů závisí na mnoha faktorech, zejména na složení betonové směsi, způsobu jejího ošetřování, teplotě vnějšího prostředí, stáří betonu při jeho zatížení atd. Tyto parametry výrazně ovlivňují velikost vzepětí zvláště v případech, kdy se stáří betonu při předpínání pohybuje v desítkách hodin. Křivka nárůstu modulu pružnosti přitom není shodná s křivkou nárůstu pevnosti betonu; nárůst modulů pružnosti je pomalejší než nárůst pevnosti.
Z uvedených důvodů je vhodné v PD vzepětí stanovit intervalem nebo střední hodnotou s předpokládanou střední odchylkou, která nemá být větší než 10 mm.
PD xxxxxxx očekávané vzepětí nosníků a jeho předpokládanou odchylku zejména:
▪ v okamžiku vnesení předpětí
▪ v době předpokládané expedice prefabrikátů, případně v jiném definovaném okamžiku (např. při stáří nosníků 21 nebo 28 dnů) při definovaném způsobu podepření nosníků.
▪ v době montáže prefabrikátů, resp. v okamžiku betonáže spřažených monolitických částí konstrukce, tj. vzepětí, s nímž je uvažováno ve výpočtu výšek povrchu nosníků po osazení na podpory.
3.1.6 Jiné prefabrikované prvky
Spřažená betonová konstrukce může mimo podélných prefabrikovaných nosníků obsahovat i jiné prefabrikované prvky. Nejčastěji se jedná o prefabrikované příčníky nebo jejich zárodky převážně ve formě spodních a středních částí příčníků nebo o prefabrikované části spřažené desky (viz kapitola 3.4). Tyto prvky mají obvykle tvar desky nebo obráceného „T“ průřezu, přičemž se většinou jedná o železobetonové prefabrikáty.
Prefabrikované příčníky se ukládají buď na pomocné podpory (s pozdější aktivací ložisek), nebo přímo na ložiska. Prefabrikáty tvaru obráceného „T“ mohou být navrženy i samonosné bez pomocných podpor; ze statických důvodů se pak navrhují i předpjaté. Tyto
prefabrikované prvky jsou zpravidla masivně vyztuženy a spřahující výztuž vyčnívá jak do monolitické části prvku, tak do spřahující desky.
Obr. 4. Příklady prefabrikovaných částí příčníků
Požadavky na materiály používané pro příčníky jsou shodné jako pro nosníky – viz kap. 3.1.2.
Prefabrikovaný betonový příčník musí být navržen a proveden tak, aby ve všech fázích výstavby a provozu splňoval kritéria příslušných návrhových předpisů (zejména [3] a [4]).
Pro spřažené betonové mosty lze formulovat následující specifika statického působení:
▪ v první etapě výstavby působí prefabrikát jako samostatný prvek pro přenos vlastní tíhy, tíhy prefabrikovaných nosníků, bednění a tíhy čerstvého betonu spřahující desky vnášené prostřednictvím nosníků, eventuálně dalších zatížení příslušné etapy výstavby. Statické působení je závislé na způsobu podepření.
▪ po zatvrdnutí betonu spřahující části působí prefabrikát společně se spřaženou částí, přičemž průběh napětí od zatížení není v průřezu spojitý – viz 3.1.1.
Poznámky k návrhu konstrukce:
- Pro návrh smykové výztuže příčníků a při ověření interakce posouvajících sil a momentů v podélném směru prvku podle [3] je výhodné uvažovat úhel θ tlačené diagonály, resp. hodnotu cotg θ , co největší, resp. nejmenší. Z výsledků zkoušek vyplývá, že pro předpjaté konstrukce je maximální hodnota úhlu θ rovna cca 38 °, tj. minimální hodnota cotg θ = 1,25.
- U příčníků je nutno provést posouzení lokálních účinků v místě uložení nosníků (viz [3] a [4]).
3.2 Spřahující deska
3.2.1 Všeobecně
Spřahující deska je vzhledem ke své zpravidla malé tloušťce, velké ploše, náročnosti na přípravu, betonáž a především ošetřování betonu konstrukcí s vysokou náročností na provádění. Pro její provádění je proto nutné zpracovat technologický předpis betonáže (TePř).
3.2.2 Materiály pro spřahující desky
3.2.2.1 Beton
Požadavky na kvalitu betonu stanoví PD. Minimální požadované vlastnosti betonu jsou stanoveny příslušnými předpisy, především [22], [3] a [4], a to v závislosti na uspořádání a umístění konstrukce.
Minimální pevnostní třída betonu spřažené desky je C25/30 podle ČSN EN 206-1. Minimální specifikace betonu s ohledem na SVP jsou uvedeny v následující tabulce:
Specifikace prostředí Střídavé působení mrazu a rozmrazování (běžné cykly) - XF | SVP |
Běžné prostředí (bez solení na převáděné komunikaci a současně ne přes jinou komunikaci) a případy, kdy je beton desky kompletně chráněn izolací či zakryt dalšími prvky (římsy, ztracené bednění atd.) | XF1 |
Mírně rizikové prostředí (se solením na převáděné komunikaci + mosty přes jiné komunikace ale se vzdáleností monolitické spřažené desky od povrchu přemosťované komunikace > 6,0 m) | XF2 |
Rizikové (se solením na převáděné komunikaci + mosty přes jiné komunikace se vzdáleností monolitické spřažené desky od povrchu přemosťované komunikace < 6,0 m) | XF4 |
Z důvodu nízké tloušťky spřahující desky oproti běžným monolitickým konstrukcím a rozdílného stáří betonů prefabrikované a monolitické části konstrukce je deska velmi náchylná ke vzniku trhlin způsobených objemovými změnami betonu v počátečních fázích zrání betonu. Proto se pro spřahující desky doporučuje navrhovat a používat betony:
▪ s min. množstvím cementu,
▪ s nízkým vodním součinitelem,
▪ se zpracovatelností zajištěnou použitím plastifikátorů.
Při návrhu betonu je třeba uvážit potřebnou třídu betonu vyplývající z požadavků statického výpočtu a skutečný vliv působícího prostředí a navrhnout i použít beton odpovídajícího stupně vlivu prostředí (SVP) – viz [22], tab. 18-2 a 18-3, [2] a další.
V souladu s požadavky [2] se pro beton spřažené desky mostovky navíc stanovuje požadavek na maximální velikost smršťování. Pokud PD nestanoví jinak, musí receptura betonové směsi použité pro spřaženou desku mostovky zajistit splnění maximální hodnoty poměrného přetvoření od smršťování betonu es=0,7 mm/m. Tato hodnota musí být ověřena průkazní zkouškou (počáteční zkouškou typu - ITT) betonu. Smrštění se stanoví po 28 dnech na trámcích 100x100x500 mm podle [9].
3.2.2.2 Betonářská výztuž
Kvalita výztuže je určena projektovou dokumentací (PD). Jako nosná výztuž se používá výztuž s vysokou tažností vhodná pro dynamicky namáhané konstrukce - typ B nebo C.
Požadavky na výztuž a zásady vyztužování jsou uvedeny v [1], [22], [32], [8] a [3].
Kotvení a stykování výztuže (kotevní délky a délky přesahů) v desce mostovky musí zohledňovat dynamické namáhání výztuže. Doporučuje se proto zvětšit základní kotevní délku lb stanovenou podle [3] o 50%.
3.2.3 Konstrukční požadavky
3.2.3.1 Krytí výztuže
Minimální krytí výztuže stanoví [22] a [3]. V místech, kde není lokálně dodrženo krytí výztuže je nutno výztuž opatřit vhodným ochranným nátěrem/povlakem.
S ohledem na tloušťky monolitických prvků a výrazný vliv smrštění betonu se doporučuje, aby maximální krytí výztuže navržené na účinky smrštění nepřekročilo 70 mm.
3.2.3.2 Minimální tloušťka spřahující desky
Tloušťku a geometrii spřahující desky stanoví PD. Minimální tloušťka desky se stanovuje s ohledem na statický návrh a konstrukční požadavky, především pak s ohledem na požadované tloušťky krycích vrstev betonu u příslušného povrchu (viz 3.3.2.1) a požadovanou návrhovou životnost konstrukce.
U monolitických spřahujících desek nosných konstrukcí mostů podle těchto TP se, vyjma zvláštních případů (např. použití ztraceného bednění ve formě filigránů), požaduje betonářská výztuž provedená u obou povrchů spřahující desky mostovky.
Minimální tloušťka monolitického betonu spřahující desky je:
▪ u prvků zhotovovaných do odnímatelného bednění 160 mm,
▪ u prvků zhotovovaných za použití ztraceného bednění zajišťujícího trvalou funkci krytí výztuže 120 mm.
Poznámka: Uvedené tloušťky platí při provádění spřahující desky z betonů min. C30/37 s návrhovou životností 100 let.
3.2.3.3 Konstrukční úpravy desky a příčníků
V příloze 10 jsou uvedeny příklady běžných konstrukčních uspořádání mostů z prefabrikátů se spřahující železobetonovou deskou v oblasti opěr a pilířů mostů.
Uspořádání vychází z navržených konstrukčních a statických systémů i způsobu výstavby.
Ze zobrazených řešení vyplývají principy podélného i příčného uspořádání konstrukce i ložisek v místě podepření.
3.2.3.4 Uspořádání výztuže spřažených desek
Návrh výztuže spřažené desky je součástí PD, resp. statického výpočtu. Při návrhu uspořádání výztuže spřažených desek je nutno věnovat zvláštní pozornost objemovým změnám betonu monolitických částí. Uspořádání navržené výztuže dále musí zohledňovat postup výstavby stanovený v PD.
Postup návrhu a základní konstrukční zásady pro vyztužování spřažených desek stanovuje [3] a [4]. Maximální příčná vzdálenost vložek betonářské výztuže smax navržených na zachycení tahových namáhání od smrštění betonu se přitom doporučuje 150 mm, minimální průměr prutů 10 mm. Pokud jsou v horní vrstvě výztuže ukládány silné profily o průměru větším než 25 mm (např. horní výztuž příčníku), je nutno nad tuto výztuž umístit ještě výztužnou síť zabraňující vzniku podélné trhliny v místech nad silným prutem.
Směr ukládání příčné výztuže desky je zpravidla kolmý na osy hlavních nosníků. Při malých šikmostech (cca do 15°) nebo ve zvláštních případech je možno betonářskou výztuž klást rovnoběžně s osou uložení hlavních nosníků. Směr ukládání příčné výztuže musí být zohledněn ve statickém výpočtu.
Množství a uspořádání spřahující výztuže – viz 3.1.3.4.
3.3 Ztracené bednění
Ztracené bednění se po zabudování stává stálou součástí konstrukce. Prvek bednění jako celek a všechny materiály, z nichž je vyroben či sestaven, musí proto splňovat veškeré požadavky kladené na materiály používané pro mostní konstrukce a příslušenství mostů. Tyto požadavky stanovují příslušné předpisy pro navrhování a provádění, nejčastěji se jedná o [21].
Krytí veškeré výztuže prvků ztraceného bednění se navrhuje podle stejných pravidel jako výztuž nosníků.
Prvky ztraceného bednění se musí navrhnout, vyrobit a osadit tak, aby byly schopny přenášet:
▪ veškerá zatížení působící na bednění – viz [22],
▪ veškeré síly vznikající od deformace prefabrikátů, podpůrných konstrukcí či podloží v průběhu stavby a provozu konstrukce,
▪ veškeré síly vznikající v prvku jako v nedílné součásti konstrukce během její stavby a provozu.
Pokud jsou součástí mostní konstrukce desky ztraceného bednění se staticky započítávanou výztuží, musí být součástí PD jejich podrobná specifikace – viz TKP-D.
3.4 Jiné monolitické součásti nosné konstrukce
Mimo spřahující desky jsou obvyklým konstrukčním prvkem spřažených betonových mostů monolitické příčníky nebo monolitické části prefabrikovaných příčníků.
Příčníky se provádějí jako nosné v případě použití nepřímého uložení nosníků na podpoře nebo ztužující zajišťující pouze vzájemnou polohu konců nosníků při přímém uložení na podpoře. Z typu příčníku vyplývá jeho statické působení.
Návrh monolitické části prvku je nutno provést současně a ve vzájemné shodě s návrhem prefabrikované části. Zásady jsou uvedeny v kap. 3.1.6.
Uvedené části konstrukcí jsou obvykle významně robustnější než spřahující desky a platí pro ně shodná pravidla jako pro standardní železobetonové konstrukce – viz [22].
3.5 Spřahující deska na rekonstruovaných / opravovaných /
/upravovaných mostech
3.5.1 Všeobecně
Provedení dodatečné monolitické desky je v současnosti častým způsobem rekonstrukcí/oprav mostů. Návrh a provedení rekonstrukce mostů z dříve používaných typů prefabrikovaných nosníků musejí být založeny na skutečnostech zjištěných diagnostickým průzkumem a musejí respektovat specifika příslušné konstrukce.
Způsob rekonstrukce/opravy/úpravy stanoví projektová dokumentace (PD) na základě požadavků objednatele stavby a statického výpočtu. Z hlediska konstrukčního a statického je možno přistoupit k návrhu dvěma způsoby:
a) spřažení prefabrikátů s monolitickou deskou v souladu s těmito TP - deska má plnou statickou funkci a platí pro ni všechny požadavky uvedené v těchto TP – tzv. plně spřažená deska,
b) spřahující monolitická deska nemá statickou funkci a slouží pouze jako vyrovnávací vrstva - tedy jako ideální podklad pod izolaci – tzv. částečně spřažená deska.
Zvolený způsob rekonstrukce / opravy / úpravy závisí na požadavcích objednatele (minimální požadovaná zatížitelnost po rekonstrukci, náklady na opravu resp. rekonstrukci, atd.) a vlastnostech stávající konstrukce (skutečná zatížitelnost, stavební stav, atd.).
Způsob rekonstrukce a) se jednoznačně preferuje jako způsob s vyšším potenciálem životnosti; způsob b) se připouští pouze tam, kde stávající konstrukce vykazuje dostatečnou únosnost (zatížitelnost), kde není možné použít způsob rekonstrukce podle a), z významných důvodů ekonomických nebo v případech, kde je potřeba provést pouze výškovou úpravu části povrchu konstrukce.
3.5.2 Spřažení prefabrikátů s monolitickou deskou v souladu s těmito TP
Spřahující betonová deska je staticky plnohodnotným prvkem průřezu a musí tak být navržena na účinky veškerých zatížení stejně jako u nového mostu. Součástí statického návrhu musí být návrh spřahujících prvků a posouzení konstrukce mostu na účinky smrštění plně spřažené monolitické desky.
V rámci návrhu postupu výstavby se doporučuje provést opatření pro omezení účinků smrštění betonu na nosnou konstrukci, a to například vhodným postupem betonáže nebo volbou betonu s nízkým smrštěním (viz 3.3.1.2).
3.5.3 Spřahující monolitická deska bez statické funkce
Spřahující deska nemá primárně statickou funkci, pouze vyrovnává povrch prefabrikátů a nebo monolitických částí konstrukce do požadovaného tvaru a tvoří podklad pro provedení izolace. Deska proto nemusí být plně spřažena s původní nosnou konstrukcí. Při posouzení konstrukce se uvažuje s nespraženým průřezem, ve výpočtu únosnosti průřezu se monolitická deska neuvažuje.
Součástí návrhu konstrukce musí být ověření stávající nosné konstrukce na zatížení částečně spřaženou monolitickou deskou. Požaduje se prokázání vlivu vlastní tíhy desky a vlivu smrštění betonu desky na únosnost (zatížitelnost) mostu. Návrh spřahujících prvků se provádí pouze konstrukčně, spřažení musí zajistit zachování soudržnosti na kontaktu původní mostovky a nově zřizované spřahující desky při dynamickém namáhání konstrukce. Spřažení
se navrhuje se zohledněním možností instalace spřahujících prvků do nosné konstrukce mostu pod spřahující deskou.
Z hlediska konstrukčních požadavků se na tento typ desky vztahují články těchto TP jen v přiměřené míře. Minimální tloušťka monolitické desky se snižuje na 100 mm nad částmi konstrukce se spárami a na 80 mm lokálně nad částmi beze spár; beton desky je min. pevnostní třídy C25/30. Deska může být vyztužena pouze s jednou vrstvou výztuže s požadovaným krytím dle [3]. PD musí obsahovat návrh konstrukčních spřahujících prvků – viz 3.1.3.4. Způsob úpravy povrchu prefabrikátů nebo monolitických částí musí být uveden v PD; vždy se požaduje alespoň tryskání tlakovou vodou pro odstranění nesoudržných součástí.
V rámci návrhu postupu výstavby se doporučuje provést opatření pro omezení účinků smrštění betonu na nosnou konstrukci, a to například vhodným postupem betonáže nebo volbou betonu s nízkým smrštěním (viz 3.3.1.2).
Při použití spřažené desky bez statické funkce nesmí být v rámci opravy mostu stávající nosná konstrukce (zejména v příčném směru) doplněna novými prefabrikovanými prvky odlišného stáří (např. novými nosníky). Výjimku tvoří případy, kdy je příčné spolupůsobení těchto prvků zajištěno jiným způsobem než spřahující deskou – např. pomocí mezilehlých příčníků či příčných ztužidel atd.
4. Provádění a požadavky na provádění
4.1 Postup výstavby
Technologii a postup výstavby mostní konstrukce stanoví projektová dokumentace (PD). Postup výstavby definuje postup montáže prefabrikátů, jejich provizorní podepření, ukládání betonářské výztuže, betonáže a ev. předpínání konstrukce.
4.2 Skladování a příprava prefabrikátů
V případě, že prefabrikáty budou skládkovány déle jak 3 měsíce nebo hrozí-li nebezpečí, že by pohledové plochy prefabrikátu mohly být znečištěny korozními produkty ze spřahujících prvků, vyčnívající části prvků se opatří protikorozním nátěrem obdobně jako u výztuže procházející pracovní spárou - viz [31] a [6] a 3.1.3.3.
4.3 Provádění spřahující desky
4.3.1 Uložení výztuže v desce
Spřažené desky nosné konstrukce musí být vyztuženy u spodního i horního povrchu výztuží dle statického výpočtu (viz 3.2.3.4).
Návrhové krytí výztuže se stanoví v souladu s 3.2.3.1. Vzhledem ke zpravidla malé tloušťce spřahující desky je zvětšení jmenovitého krytí horní vrstvy výztuže o více než 15 mm zcela nepřípustné.
Poloha horní výztužné vrstvy se odvozuje od vytýčeného horního povrchu spřahující desky. Výztuž se uloží na jmenovité krytí stanovené v PD. Pomocné pruty podporující horní vrstvu výztuže je možno připevnit na spřahující výztuž nebo na samostatné podpůrné kozlíky. Podepření horní vrstvy výztuže musí mít dostatečnou tuhost, aby vlivem zatížení při provádění betonáže nedošlo k změně polohy této výztuže.
4.3.2 Spřahující výztuž
Spřahující výztuž musí být navržena a provedena v souladu s výsledky statického posouzení konstrukce. Zároveň musí být provedena tak, aby výrazně neztěžovala ukládání výztuže spřahující desky. Spřahující výztuž by ideálně měla sloužit jako podpora horních vrstev výztuže spřažené desky.
4.3.3 Postup betonáže
Postup betonáže stanoví PD nebo TePř s respektováním požadavků PD. Standardní postup betonáže je:
1) betonáž vnitřních oblastí polí mostu
2) betonáž nadpodporových oblastí, vč. event. příčníků
Ze zvláštních důvodů může PD stanovit jiný postup. Navržený postup přitom musí zohledňovat požadavky na minimalizaci dopadu objemových změn na budovanou konstrukci.
4.3.4 Vytýčení povrchu spřahující desky
Zhotovitel provede před betonáží desky vytýčení povrchu desky stanoveného v PD. V případě zjištění významných odchylek v předpokládané výšce povrchu nosníků a s ohledem
na požadovanou tloušťku spřahující desky se provede úprava nivelety na mostě. Podrobně viz kap. 5.2
Úroveň povrchu se vhodným způsobem vyznačí na bednění boků desky a na pomocných výškových přípravcích osazených v dostatečném množství na nosnících v ploše desky. Vytýčení povrchu desky před betonáží má být prováděno v okamžiku klimaticky vhodném, tj. nosníky nemají být deformovány vlivem nerovnoměrného oteplení či ochlazení. V případě vytýčení v nepříznivých klimatických podmínkách je nutno klimatické vlivy ve vytýčení povrchu desky zohlednit.
Poloha horní vrstvy betonářské výztuže se stanoví odměřením od vytýčeného horního povrchu desky.
4.3.5 Parametry určující připravenost povrchu
Vzhledem ke stáří a vlhkosti betonu prefabrikátů, které zčásti slouží jako podklad pro spřahující desku, je nutné zajistit, aby při uložení betonu nedošlo k výraznějšímu snížení vlhkosti betonové směsi v místech styku nosníků s monolitickými částmi. Povrch prefabrikátů je proto nutno před betonáží důkladně provlhčit. Před začátkem vlhčení musí být styčná plocha prefabrikátu očištěna od všech nesoudržných částic a zbavena vyloučeného cementového mléka.
Vlhčení styčných ploch prefabrikátů je nutné provádět po dobu min. 24 hod před betonáží. Těsně před betonáží je nutno přebytečnou vodu na styčných spárách odstranit tak, aby povrch spáry byl pouze vlhký.
Pokud se provádí úprava styčných ploch prefabrikátů, smí být použit výhradně spojovací můstek. V žádném případě nesmějí být použity přípravky negativně ovlivňující spojení obou částí konstrukce jako např. vyrovnávky typu tenkých vrstev betonů, malt nebo epoxidu s dopadem na jejich statické působení.
Před začátkem betonáže musí být bednění zbaveno nečistot, ledu, sněhu a stojící vody. Teplota povrchu prefabrikátu při zahájení betonáže musí být vyšší než 0ºC.
4.3.6 Betonáž desky
Betonáž desky musí probíhat dle schváleného postupu a TePř. Při betonáži desky je nutno počítat s odlišnými podmínkami než při standardní betonáži objemných monolitických prvků. Především se jedná o ukládání malého množství materiálu s velkým upravovaným povrchem. Přitom je nutno počítat s pomalejším zpracováváním betonové směsi. Dodávka betonu proto musí být postupná a je třeba zajistit, aby byly dodrženy doby zpracovatelnosti betonové směsi.
4.3.7 Ošetřování betonu desky
Ošetřování betonu desky musí probíhat v souladu s požadavky [1], především směrnice F a [22]. Ošetřování betonu je řešeno v samostatném TP [33].
Čerstvý beton konstrukce je náchylný ke vzniku smršťovacích trhlin z důvodu objemových změn betonu a rozdílného stáří jednotlivých částí konstrukcí. Vhodným ošetřováním je možno projevy objemových změn minimalizovat. Spřahující deska je proto typ konstrukce s náročným ošetřováním.
Během tuhnutí a zrání betonu je spřahující deska zvýšeně citlivá na ztrátu vody především z následujících důvodů:
▪ přímé oslunění
▪ vysoké teploty vzduchu
▪ vítr
▪ srážky
▪ nedostatečně navlhčený podklad
Betonáž spřažených desek je proto bez zvláštních opatření nepřípustná při vysokých teplotách a intenzivním slunečním svitu.
V zimních měsících se naopak negativně projevuje vliv mrazu. Konstrukce s malou tloušťkou ochlazovaná z obou povrchů je po betonáži náchylná k promrzání.
Bez zvláštních opatření proto není možno provádět betonáž v případě, kdy hrozí pokles teplot pod 0ºC dříve než konstrukce prokazatelně dosáhne vlastností, při kterých může odolávat mrazu bez rizika jejího poškození - viz [1].
Návrh případných zvláštních opatření podle této kapitoly musí být součástí TePř.
4.3.8 Bednění
4.3.8.1 Všeobecně
Bednění monolitické spřažené části konstrukce je zčásti zajištěno povrchem prefabrikátu a zčásti bednící konstrukcí. Bednící konstrukce musí být navržena a provedena v souladu s požadavky [1] a přílohy 10 [22].
Bednící konstrukce se provádí:
▪ jako klasické bednění individuální nebo systémové
▪ formou ztraceného bednění požadovaných parametrů
Zásadními požadavky na bednění jsou:
▪ odolnost při návrhovém zatížení
▪ tuhost
▪ návrhová životnost prvku
4.3.8.2 Klasické bednění
Návrh a použití klasických způsobů bednění se řídí [1].
Podepření bednění se s ohledem na deformaci nosníků od tíhy betonu provádí obvykle o spodní pásnice nosníků nebo o jiné prvky pevně spojené s nosníky.
Tuhost navrženého bednění musí být taková, aby byl zajištěn požadovaný tvar monolitické desky s odchylkami splňujícími příslušné předpisy.
4.3.8.3 Ztracené bednění
4.3.8.3.1 Požadavky na únosnost a tuhost
Prvky ztraceného bednění musí vyhovovat jak z hlediska únosnosti, tak z hlediska tuhosti, tj. musí být zajištěna maximální předepsaná trvalá deformace od zatížení při provádění desky. Pokud není stanoveno jinak, musí být maximální trvalá deformace bednícího prvku menší než 1/150 rozpětí.
Pro omezení nežádoucích trvalých deformací ztraceného bednění je možné bednění nadvýšit event. podepřít. Podepření se provede také v případě, že je s ním uvažováno ve statickém návrhu ztraceného bednění. Podepření se obvykle provádí o prefabrikovanou část konstrukce. Pokud se podepření realizuje konstrukcí uloženou na pevném podkladě (např. terén) je nutno uvažovat se změnou polohy prefabrikátů od zatížení monolitickým betonem.
4.3.8.3.2 Materiály pro prvky ztraceného bednění Pro prvky ztraceného bednění se používají:
a) prvky na bázi betonu:
▪ tenké betonové desky – tzv. filigránové
▪ desky z betonu s rozptýlenou výztuží – drátkobetonové či vláknobetonové
▪ desky z materiálů HPC či UHPC
U desek z materiálů na bázi betonu musí být zajištěno jejich trvalé spřažení s monolitickou částí desky. Během návrhové životnosti mostu nesmí dojít k separaci bednícího prvku nebo k jeho nadměrnému poškození vlivem působení okolního prostředí.
Průřez bednícího prvku je možno, s ohledem na provedení spár mezi bednícími dílci, započítat do statického působení průřezu desky a uvažovat s funkcí materiálu prvku jako ochranné krycí vrstvy betonářské výztuže (viz 3.3.2.2). Mimo vlastní staticky nutné betonářské, příp. tuhé, výztuže prvku se do prvku obvykle ukládá i spodní nosná příčná výztuž spřahující desky. Alternativně je možno provést tyto bednící prvky i jako předem předpjaté, zejména pro velká rozpětí.
Výroba bednících prvků se řídí příslušnými předpisy, především [1] a [22]. Návrhová životnost prvků musí být shodná s návrhovou životností mostu, resp. nosné konstrukce.
Tyto prvky se používají obvykle jako bednění pro šířky mezi konzolami nosníků do 3 m, je však možno je použít i pro větší vzdálenosti při odpovídajícím návrhu.
b) prvky na bázi cementu a dřeva – např. cementotřískové desky.- Tyto prvky se používají obvykle jako bednění pro šířky mezi konzolami nosníků do 1 m.
Tyto bednící prvky se mohou používat pouze tam, kde není malou životností základního materiálu ztraceného bednění prvků ohrožena funkce výsledné konstrukce ani její pohledové vlastnosti (např. v nepřístupných místech pod izolací, apod.).
c) prvky z jiných materiálů s garantovanými vlastnostmi
Mezi tyto bednící prvky patří standardně prvky ze sklolaminátů, plastických hmot apod. Použití těchto prvků je odvislé od použitého materiál a konstrukce prvku. Platí přitom všechna ustanovení 4.3.8.3.1
Výroba bednících prvků se řídí příslušnými předpisy. Návrhová životnost prvků musí být shodná s návrhovou životností mostu, resp. nosné konstrukce.
Použití prvků dle c) je podmíněno návrhem konstrukčních opatření, která zajistí, že během životnosti konstrukce nedojde k separaci prvku, resp. k rozevření spáry mezi monolitickou deskou a bedněním.
4.3.8.3.3 Bednění konzol
Bednění konzol se obvykle provádí s použitím podpůrné nebo závěsné konstrukce. Podepření není nutno použít, pokud je únosnost bednění zajištěna jiným způsobem, např. pokud se jedná o ztracené bednění příčně spojité přes prefabrikované nosníky.
Bednění či pomocná konstrukce musí být navržena a uzpůsobena pro osazení bezpečnostního zábradlí zajišťujícího bezpečnost pracovníků.
V případě, že technologie výstavby vyžaduje pohyb pracovníků podél konstrukce či uložení materiálu a pracovních nástrojů mimo konstrukci v její výškové úrovni, je třeba uvažovat se zřízením pracovní lávky se zábradlím a z toho vyplývajícím zatížením konstrukce.
4.3.8.3.4 Ukládání výztuže na prvky ztraceného bedněni
V případě použití desek ztraceného bednění není dovoleno betonářskou výztuž monolitické části spřahující desky ukládat přímo na povrch desek ztraceného bednění. Pro osazení betonářské výztuže se použijí podložky takové tloušťky, aby byla zajištěna minimální tloušťka krycí vrstvy monolitického betonu z hlediska zajištění soudržnosti výztuže podle [3]. Betonářská výztuž smí být uložena přímo na povrch ztraceného bednění pouze v případě, že se jedná o bednění s horními žebry takové výšky, aby byla zajištěna soudržnost výztuže
s betonem. Přitom šířka horních žeber nesmí být v místě jejich horní hrany větší než 80 mm a jejich směr má svírat úhel minimálně 45° se směrem dolní vrstvy ukládané betonářské výztuže.
4.3.9 Uvolňování bednění
Odbednění se provádí po dosažení předepsaných vlastností betonu desky v souladu s požadavky PD. Při odbedňování nesmí dojít k poškození konstrukce.
Pokud z typu použitého bednění vyplývají zvláštní požadavky na postup odbedňování, je třeba je respektovat.
4.3.10 Pomocné a podpůrné konstrukce
Těmito konstrukcemi se míní veškeré pomocné a podpůrné konstrukce a přípravky, včetně lešení, využívané při stavbě.
Jedná se zejména o:
▪ podpůrné věže pro uložení prefabrikátů,
▪ přípravky pro uložení prefabrikátů na věžích,
▪ přípravky pro stabilizaci prefabrikátů v montážním stavu,
▪ konstrukce a přípravky pro bednění a betonáž příčníků,
▪ podpůrná konstrukce či přípravky podporující či nesoucí bednění desky,
▪ pomocná lešení pro kontrolu a obsluhu zařízení.
Poznámka: Podpůrná konstrukce či přípravky podporující či nesoucí bednění desky - viz kap.
4.6 Zásady pro bednění desky a konzol.
Veškeré podpůrné konstrukce a přípravky, včetně jejich částí, musejí být navrženy na rozhodující účinky zatížení vyskytujících se během výstavby. Jedná se především o vlastní tíhu podporovaných konstrukcí a prvků, zatížení betonem spřahující desky a příčníků, zatížení od objemových změn betonu, zatížení teplotou, a to jak ve směru horizontálním tak i vertikálním, zatížení větrem, zatížení sněhem, zatížení tíhou bednění, montážní zatížení a zatížení během provádění. Podrobně viz příslušné části ČSN EN 1991.
Pomocné konstrukce musí též umožnit translační i rotační deformaci prefabrikátů vycházející z jejich zatížení či objemových změn, resp. zajistit a respektovat statické předpoklady jejich návrhu.
Projekt pomocných a podpůrných konstrukcí, včetně statického výpočtu, je součástí Výrobně technické dokumentace (VTD) a/nebo Technologického předpisu (TePř) zpracovaných zhotovitelem.
V TePř musí být jednoznačně uvedeno, v jakém pořadí a v jakém okamžiku bude konkrétní přípravek nebo pomocná podpora uvolněna či deaktivována, a to v jednoznačné vazbě na postup prací či dosažené parametry betonů příslušných částí konstrukce. Postup uvedený v TePř musí být odsouhlasen projektantem. Navrhování se řídí příslušnými předpisy odvislými od druhu konstrukce, např. [40]
4.3.11 Zajištění stanoveného geometrického tvaru desky
Pro zajištění správného tvaru povrchu spřahující desky je důležitá skupina faktorů, které výsledný tvar ovlivňují. Jsou to především:
a) výška spodního povrchu desky, která je dána:
▪ výškou uložení prefabrikátů na provizorních či definitivních podporách
▪ výškou prefabrikátů
▪ vzepětím prefabrikátu v době betonáže desky
b) výška horního povrchu desky, která je dána:
▪ vytýčením projektované výšky povrchu v rámci stanovené přesnosti
▪ provedením betonáže povrchu do stanovené výšky bez nepřípustných odchylek
Výše uvedené faktory dokazují obtížnost dodržení správného tvaru desky především u štíhlých konstrukcí větších rozpětí, proto je nutné během výstavby provádět kontrolní měření tvaru, které umožní eliminovat možné odchylky a chyby – viz kapitola 3.1.5.
Veškeré údaje pro výrobu nosníků, výšky a způsob jejich uložení na pomocných nebo definitivních podporách a předpokládané vzepětí nosníků jsou uvedeny v PD a VTD nosníků.
4.4 Provádění rekonstrukcí / oprav / úprav mostů z dříve používaných typů prefabrikovaných nosníků
Způsob a podmínky rekonstrukce mostů z původních typů prefabrikátů jsou jednoznačně stanoveny PD, která musí vycházet ze skutečného stavu konstrukce ověřeného diagnostickým průzkumem a dalších požadavků investora (např. požadované zatížitelnosti).
Při provádění je třeba provést zejména důkladné očištění a přípravu povrchu nosníků a budoucích spár na styku se spřaženou deskou. Povrch betonu původních nosníků musí být připraven předepsaným způsobem - způsob provedení musí definovat PD a detaily provádění budou řešeny v TePř – viz 3.5.3.
Způsob úpravy prefabrikátů, zejména provádění spřahující výztuže, musí být uveden v PD. Provedení úprav je obsahem TePř, a to včetně způsobu osazení spřahujících prvků.
S ohledem na výrazný rozdíl ve stáří betonu spřahující desky a původních nosníků je třeba klást zvýšený důraz na ošetřování betonu. V letních měsících se doporučuje neprovádět betonáž při vysokých teplotách.
4.5 Způsobilost k provádění spřažených konstrukcí
Zhotovitel je povinen prokázat způsobilost podle podmínek zadávací dokumentace, zejména způsobilost pro zajištění kvality při provádění betonových mostů podle požadavků Metodického pokynu k systému jakosti v oboru pozemních komunikací SJ-PK, oblast II/4 — Provádění silničních a stavebních prací, viz Věstník dopravy 5/2013.
Součástí odborné způsobilosti je povinnost zhotovitele zpracovat a předložit objednateli TePř a KZP pro prováděnou část konstrukce, která musí být v souladu s pokyny výrobce a přepravce betonu a musí splňovat požadavky těchto TP, [1] a [2].
Další podmínkou odborné způsobilosti je technicky způsobilé strojní a pracovní vybavení. Jakost výroby a provádění je považována za zajištěnou, jsou-li v praxi splněny požadavky SJ- PK, Obchodních podmínek staveb PK, smlouvy o dílo a příslušných ustanovení těchto TP.
5. Kontrola
5.1 Prefabrikované nosníky
5.1.1 Výroba a přejímka
Výroba nosníků probíhá ve výrobně podle schválené PD, VTD zpracované zhotovitelem a TePř. Provádění kontroly se řídí dle KZP.
Po úspěšné přejímce formy, armokoše, předpínací výztuže u předem předpjatých nosníků a kabelových kanálků u dodatečně předpínaných nosníků se provede betonáž nosníků. Předepnutí či uvolnění přepínací výztuže z napínacích prahů u předem předpjatých nosníků probíhá po dosažení požadovaných parametrů betonu a v souladu s PD.
Předpokládané vzepětí nosníků stanoví PD (viz 3.1.5).
Součástí přejímky je mimo jiné kontrola povrchu prefabrikátu v místě budoucí styčné spáry se spřahující deskou.
Povrch musí vyhovovat obecným požadavkům na povrchy pracovních spár, především se jedná o drsnost povrchu, jeho čistotu a kvalitu povrchové vrstvy betonu – viz [22] a kapitola
3.1.4. Typ úpravy povrchu stanoví PD a TePř – viz kap. 3.2.4., případné zkoušky povrchu jsou uvedeny v PD a v Kontrolním a zkušebním plánu (KZP).
5.1.2 Měření vzepětí prefabrikátů
Xxxxxxxxxx provede kontrolní měření vzepětí nosníků při stáří nosníků, pro nějž bylo v PD stanoveno předpokládané vzepětí (viz 3.1.5). Měření musí být provedeno při podepření předepsaném v PD pro uložení nosníků na skládce nebo na stavbě. Ve výjimečných případech může být požadován pro měření vzepětí jiný způsob uložení prefabrikátu.
Měření se provádějí s přesností do 2 mm. Výsledkem měření je velikost vzepětí nosníku (výškový rozdíl úrovně povrchu nosníku v polovině rozpětí oproti teoretické spojnici povrchů konců nosníku).
Měření je možno provést:
▪ na horním povrchu nosníků – pokud hrubost povrchu takovéto měření umožňuje – geodeticky se zaměří body v ose nosníků na koncích nosníků a v jeho polovině. Měření je pro nosníky délky do 12 m možno provést pomocí napjaté ocelové struny.
▪ na spodním povrchu nosníků obdobným způsobem jako v předchozím případě. Výhodou tohoto způsobu je lepší rovinatost povrchu daná materiálem bednění, nevýhodou horší přístupnost měřeného bodu.
Xxxxxxxxxx informuje o výsledcích měření vzepětí projektanta, který je následně vyhodnotí. V případě odchylek od hodnot uvedených v RDS projektant provede úpravu předpokládaných vzepětí a rozhodne o dalším postupu. V případě potřeby, a pokud to postup prací umožňuje, upraví výšky uložení prefabrikátů nebo rozhodne o úpravě výšky povrchu spřahující desky. V RDS se zohlední úprava tloušťky spřahující desky a provede např. úprava výztuže desky, je-li to třeba.
5.2 Kontrolní a následná činnost prováděná po osazení prefabrikátů
Zhotovitel provede kontrolní měření vzepětí nosníků po montáži nosníků a tvaru povrchu nosníků u rekonstruovaných mostů. Požadavky a způsoby měření viz 5.1.2.
Zaměření zhotovitel předá projektantovi, který provede vyhodnocení a kontrolu tloušťek spřahující desky v měřených bodech. Tloušťka spřahující desky se stanoví jako
rozdíl výšek povrchu nosníků zaměřených na stavbě, výšky požadovaného povrchu desky těsně po betonáži, deformace nosníku v místě měření od zatížení betonem, sednutím podpor a započtením event. dalších vlivů, které mohou výsledek ovlivnit. Získané údaje projektant vyhodnotí a rozhodne o případné výškové úpravě povrchu spřahující desky s ohledem na dosažení požadovaných tloušťek desky a parametrů povrchu převáděné komunikace. Úpravu výšky povrchu desky je nutno provádět shodným způsobem jako úpravu nivelety; vždy se jedná o úpravu na větší délce konstrukce či předpolí mostu zajišťující pohodlnou jízdu vozidel. Způsob provádění je definován v příslušném TKP nebo ZTKP.
5.3 Kontrolní a následná činnost prováděná po dokončení nosné konstrukce
Po betonáži desky provede zhotovitel zaměření povrchu spřahující desky a předá jej projektantovi k vyhodnocení. Vyhodnocení se provede srovnáním naměřených hodnot s výškami teoretických bodů stanovených pro odpovídající časovou etapu budování konstrukce a se zohledněním event. přitížení konstrukce. V případě nesouladu s předpoklady PD projektant navrhne další postup, resp. navrhne vhodná opatření. Návrh dalšího postupu, resp. opatření, musí být odsouhlasen investorem.
6. Klimatická omezení a technologické přestávky
Při výrobě betonu platí následující klimatická omezení:
▪ Pro výrobu, dopravu a ukládání betonu platí kap. 8.5 [1] a požadavky [7] a [22]
▪ Při betonáži za zvláštních klimatických podmínek ve smyslu [7] musí zhotovitel vypracovat zvláštní technologický předpis zohledňující klimatické podmínky jak při výrobě betonu, tak při jeho dopravě, ukládání a ošetřování
▪ Předpokládané spektrum teplot, které může nastat v průběhu betonáže, musí zohlednit i zadání a provedení průkazních zkoušek – viz [1] a [22]
7. Životní prostředí
Při provádění stavby musí zhotovitel dodržovat požadavky všech předpisů týkajících se životního prostředí. Ustanovení příslušných předpisů se musí uplatnit při skladování materiálů, jejich manipulaci, provádění všech stavebních prací a při nakládání s odpady. Obecné požadavky a souhrn zákonných opatření jsou uvedeny v TKP, kapitola 1 – Všeobecně.
Podmínky ochrany životního prostředí při realizaci stavby jsou konkrétně obsaženy v podmínkách stavebního povolení a stanoviska orgánů životního prostředí dle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivu na životní prostředí.
Nejvyšší přípustné hladiny hluku stanoví NV č. 272/2011 Sb. o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Toto nařízení stanoví, že organizace a občané jsou povinni činit potřebná opatření ke snížení hluku a dbát o to, aby pracovníci i ostatní občané byli jen v nejmenší možné míře vystaveni hluku, zejména musí dbát, aby nebyly překračovány nejvyšší přípustné hladiny hluku stanovené těmito předpisy. Nejvyšší přípustnou hladinu hluku stanoví uvedené předpisy ve výši 50 dB(A) pro denní dobu a 40 dB(A) pro noční dobu. Tato hladina se upravuje korekcemi s ohledem na druh okolní
zástavby a nesmí být vyšší, než je stanoveno v podmínkách stavebního povolení. Orgán hygienické služby může proto v Závazném posudku stanovit podmínky pro provádění stavby s ohledem na hluk.
Zhotovitel je povinen vyžadovat od výrobců stavebních strojů údaje o výši hluku, který stroje vydávají, a provádět opatření na ochranu proti škodlivému působení hluku. Zhotovitel je povinen vybavit pracovníky pracující se stroji ochrannými pomůckami a přerušovat jejich práci v hlučném prostředí ze zdravotních důvodů nezbytnými přestávkami.
Provádění přípravných a finálních prací před a po betonáži způsobuje rovněž znečišťování ovzduší. Staveniště a jeho okolí je zatěžováno emisemi z provozu stavebních strojů, prachem, uvolňováním prchavých látek a dalšími druhy znečištění ovzduší. Xxxxxxxxxx je povinen na své náklady zabránit únikům hmot a kapalin mimo mostovku.
Zhotovitel musí dbát na to, aby motory automobilů a stavebních strojů byly v dobrém technickém stavu a jejich emise nepřekračovaly přípustné meze, všechna pracoviště byla udržována v čistotě, řádnou organizací prací a použitím ochranných prostředků byla omezena prašnost na nejmenší možnou míru.
Pro práci ve výškách platí nařízení vlády č. 362/2005 Sb. Toto nařízení upravuje požadavky na bezpečnost práce prováděnou ve výškách nad 1,5 m. Bezpečnost práce ve výškách se zajišťuje kolektivní ochrannou zaměstnanců.
Při provádění přípravných prací, betonážních prací, ošetřování a při úpravách povrchů mohou vznikat odpady, se kterými musí zhotovitel nakládat v souladu se zákonem č. 185/2001 Sb., o odpadech ve znění pozdějších předpisů a s dokumentací stavby.
Odpad je movitá věc, která se pro vlastníka stala nepotřebnou a vlastník se jí zbavuje s úmyslem ji odložit. Podrobnosti o nakládání s odpady předepisuje Vyhláška MŽP ČR č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, ve znění pozdějších předpisů.
V rámci ochrany povrchových a podzemních vod, pro hospodárné využívání vodních zdrojů a pro zachování a zlepšení jakosti povrchových a podzemních vod je nezbytné dodržení zákona č. 254/2001 Sb. – Zákon o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) , ve znění pozdějších předpisů.
Zejména se musí dbát na zabránění úkapů a úniků ropných produktů, asfaltů, různých chemikálií a dalších ekologicky nebezpečných látek při jejich přepravě, skladování i použití. Ekologicky nebezpečné odpady musí být bezpečně skladovány ve skladech, jejichž konstrukce to umožňuje podle příslušných předpisů, a co nejdříve ze staveniště odstraněny odvezením na skládku nebo zneškodněny jiným způsobem. Hygienické vybavení zařízení staveniště musí být zřízeno ve shodě se stavebním povolením a řádně provozováno a ošetřováno.
Při provádění přípravných prací a následném ošetřování může docházet k manipulaci s chemickými látkami a tím k nebezpečí vzniku havárie. Zhotovitel je povinen předem vyhodnotit možná rizika, snažit se jim předcházet a při případné havárii se chovat v souladu s níže uvedenými zákony, vyhláškami a souvisejícími předpisy:
Zákon č. 356/2003 Sb., o chemických látkách o chemických přípravcích, ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 59/2006 Sb., zákon o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými přípravky a o změně zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 320/2002 Sb., o změně a zrušení některých zákonů v souvislosti s ukončením činnosti okresních úřadů, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií)
Evropská dohoda o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí – ADR vyhlášena ve Sbírce zákonů pod č. 64/1987 Sb.
8. BOZP
Obecné požadavky a souhrn zákonných opatření jsou uvedeny v TKP, kapitola 1 – Všeobecně.
Zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) a požární ochrany (PO) se řídí těmito právními předpisy:
▪ zákon č. 262/2006 Sb. zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
▪ zákon č. 309/2006 Sb. zákon o zajištění dalších podmínek BOZP, ve znění pozdějších předpisů
▪ nařízení vlády č. 591/2006 Sb., o bližších minimálních požadavcích na BOZP na staveništích
▪ nařízení vlády č. 362/2005 Sb., o bližších požadavcích na BOZP na pracovištích s nebezpečím pádu z výšky nebo do hloubky
▪ vyhláška 207/1991 Sb., novela vyhlášky o zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení
▪ nařízení vlády č. 101/2005 Sb., o podrobnějších požadavcích na pracoviště a pracovní prostředí
▪ zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů
▪ zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, ve znění pozdějších předpisů
▪ dokument Identifikace a hodnocení rizik pro danou činnost nebo staveniště s návrhem na jejich eliminaci
Stavební práce včetně obsluhy technického zařízení mohou provádět osoby starší 18- ti let, odborně a zdravotně způsobilé.
Činnost musí být organizována vedoucím a práce mohou být zahájeny a vykonávány pouze tehdy nedochází-li k vzájemnému ohrožení a není-li ohroženo zdraví osob.
Každý pracovník, který se podílí na činnosti při výstavbě, musí být prokazatelně seznámen s technickým prováděcím předpisem, s riziky na pracovišti, s vlastnostmi nebezpečných látek a s návody na obsluhu používaného zařízení. Všichni pracovníci musí být chráněni před pracovními a zdravotními riziky přidělenými účinnými osobními prostředky. Dle požadavku Nařízení vlády č. 495/2001 Sb. musí mít všichni pracovníci na stavbě ochrannou přilbu a výstražnou vestu s dostatečně výrazným reflexním značením.
Při práci pro objednatele Ředitelství silnic a dálnic ČR musí být všichni pracovníci seznámeni se Směrnicí generálního ředitele ŘSD ČR č. 4/2007 – Pravidla bezpečnosti práce na dálnicích a silnicích a musí se řídit pokyny TP 66 – Zásady pro označování pracovních míst na pozemních komunikacích (II. vydání, 2004).
Pracovníci musí být chráněni před odletujícími částicemi, při práci ve výšce nebo nad volnou hloubkou musí být přednostně uplatněna kolektivní ochrana pracovníků (zábrany), před osobními ochrannými prostředky pro práci ve výšce a nad volnou hloubkou. Demontážní a bourací práce nad sebou jsou zakázány.
Při práci v prostorech nebo místech s nebezpečím vzniku požáru (svařování, pálení, broušení atd.) je nutné vystavit příkaz na práci dle vyhlášky č. 87/2000 Sb.
Zvláštní podmínky pro bezpečnost a hygienu práce je povinen zhotovitel zpracovat zejména pro technologické operace, které se týkají přípravy povrchu (odsekávání, frézování, broušení, tryskání pískem nebo vysokotlakým vodním paprskem).
Všechny pohyblivé součásti strojů musí být opatřeny krytem. U strojního zařízení je povoleno provádět jakékoliv opravy a seřizování pohybujících se součástí pouze k tomu určenými pracovníky.
Na staveništi musí být k dispozici technické nebo bezpečnostní listy pro všechny typy používaných stavebních hmot s uvedením jejich zdravotní bezpečnosti, resp. postupu při kontaminaci očí či pokožky nebo vdechnutí.
Na pracovišti musí být prostředky pro poskytování první pomoci a ruční hasicí přístroje. Konkrétní opatření BOZP a jednotlivá rizika musí být detailně popsány v TePř zhotovitele izolačních prací.
9. Citované a související normy a předpisy
[1] ČSN EN 13670 Provádění betonových konstrukcí
[2] ČSN EN 206-1 Beton - Část 1: Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda
[3] ČSN EN 1992-1-1 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí - Část 1-1: Obecná pravidla a pravidla pro pozemní stavby
[4] ČSN EN 1992-2 Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí - Část 2: Betonové mosty
- Navrhování a konstrukční zásady
[5] ČSN EN 15050+A1 (72 3063) Betonové prefabrikáty-Mostní prvky
[6] ČSN EN 1504-9 Výrobky a systémy pro ochranu a opravy betonových konstrukcí - Definice, požadavky, kontrola kvality a hodnocení shody - Část 9: Obecné zásady pro používání výrobků a systémů
[7] ČSN 73 2401 Provádění a kontrola konstrukcí z předpjatého betonu
[8] ČSN 42 0139 Ocel pro výztuž do betonu - Svařitelná betonářská ocel žebírková a hladká
[9] ČSN 73 1320 Stanovení objemových změn betonu
[10] ČSN EN 15050 (72 3063) Betonové prefabrikáty - Mostní prvky
[11] ČSN 73 6242 Navrhování a provádění vozovek na mostech pozemních komunikací
[21] TKP - kap. 1 Všeobecně
[22] TKP - kap. 18 Beton pro konstrukce, vč. příloh
[23] TKP - kap. 19 část B: Protikorozní ochrana ocelových mostů a konstrukcí
[24] TKP - kap. 31 Opravy betonových konstrukcí
[31] TP 136 - Povlakovaná výztuž do betonu
[32] TP 193 - Svařování betonářské výztuže a jiné typy spojů
[33] TP 231 - Ošetřování betonu
[40] ČSN EN 12812 Podpěrná lešení - Požadavky na provedení a obecný návrh
[41] ČSN 73 8101 Lešení - Společná ustanovení
[42] ČSN 73 8107 Trubková lešení
armádní předpisy:
Žel-6-3/1 Železniční pilíř ŽP 16. Díl 1. Text a tabulky Žel-6-3/2 Železniční pilíř ŽP 16. Díl 2. Xxxxxxx a přílohy Žel-6-4/1 Mostní pilíř Pižmo. Díl I. Text a obrázky
Žel-6-4/2 Mostní pilíř Pižmo. Díl II. Určovací tabulky a výkresy materiálu Žel-6-7 Železniční most ŽM 30
10. Přílohy (dispoziční řešení a schémata systému)
▪ Schéma postupu výstavby od opěry k opěře – nepřímé uložení více polí
▪ Schéma postupu výstavby od středu mostu – nepřímé uložení více polí
▪ Schéma postupu prací – přímé uložení
▪ Schéma postupu prací – nepřímé uložení
▪ Uložení nosníků a uspořádání na opěře
▪ Uložení nosníků a uspořádání na pilíři
TECHNICKÉ PODMÍNKY
ŽELEZOBETONOVÉ DESKY SPŘAŽENÉ S PREFA NOSNÍKY MOSTŮ POZEMNÍCH KOMUNIKACÍ
Vydalo : Ministerstvo dopravy
Odbor pozemních komunikací
Zpracoval : PONTEX spol. s r.o.
Zpracovatel TP: Xxx. Xxx Xxxxxxx (PONTEX spol. s r.o.)
Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxx, Ph.D. (ČVUT, spoluautor)
Technická redakční rada: Xxx. Xxxxxx Xxxx (MD OPK)
Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxxx (ŘSD-GŘ) Xxx. Xxx Xxxxxxx (expert)
Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxxx (TKC/PGP) Xxx. Xxx Xxxxx (PGP)
Xxx. Xxxx Xxxxx (SMP-CZ/SVS) Xxx. Xxxxx Xxxxxxx (Eurovia/SVS)
Distributor: PONTEX spol. s r.o.
Bezová 1658, 147 00 Praha 4
Aktualizace – 2013