INFORMAČNÍ LETÁK – DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB
INFORMAČNÍ LETÁK – DAŇ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB
KDO PODÁVÁ DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ
Podle § 38g zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), daňové přiznání (dále „DAP“) je povinen podat každý, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, přesáhly 15 000 Kč, pokud se nejedná o příjmy od daně osvobozené nebo o příjmy, z nichž je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Daňové přiznání je povinen podat i ten, jehož roční příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob, nepřesáhly 15 000 Kč, ale vykazuje daňovou ztrátu.
Daňové přiznání není povinen podat poplatník, který má příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6 zákona o daních z příjmů) pouze od jednoho a nebo postupně od více plátců daně včetně doplatků mezd od těchto plátců. Podmínkou je, že poplatník podepsal u všech těchto plátců daně na příslušné zdaňovací období prohlášení k dani (§ 38k zákona o daních z příjmů) a vyjma příjmů od daně osvobozených a příjmů, z nichž je vybírána daň zvláštní sazbou daně, nemá jiné příjmy podle § 7 až 10 zákona o daních z příjmů vyšší než 6 000 Kč. Rovněž není povinen podat DAP poplatník, jemuž plynou pouze příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky ze zahraničí, které jsou vyjmuty ze zdanění (podle § 38f zákona o daních z příjmů).
Daňové přiznání za zdaňovací období je povinen podat rovněž poplatník uvedený v § 2 odst. 3 zákona o daních z příjmů (nerezident), který uplatňuje slevu na dani podle § 35ba odst. 1 písm. b) až e) zákona o daních z příjmů (tedy s výjimkou základní slevy na poplatníka a slevy na poplatníka soustavně se připravujícího na budoucí povolání) nebo daňové zvýhodnění anebo nezdanitelnou část základu daně.
Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému byly vyplaceny nebo který jiným způsobem obdržel příjmy ze závislé činnosti anebo funkční požitky za uplynulá léta, které se nepovažovaly podle § 5 odst. 4 zákona o daních z příjmů za jeho příjmy ve zdaňovacím období, kdy byly zúčtovány plátcem daně v jeho prospěch.
Daňové přiznání je též povinen podat poplatník s příjmy ze závislé činnosti anebo s funkčními požitky, který uplatňuje pro snížení základu daně hodnotu darů poskytnutých do zahraničí za podmínek uvedených v § 15 odst. 1 zákona o daních z příjmů.
Nově je povinen daňové přiznání podat poplatník, u něhož se zvyšuje o solidární zvýšení daně daň nebo záloha na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků. Jedná se o poplatníky, jejichž součet příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků (tj. hrubý příjem, nikoli „superhrubá mzda“) a dílčího základu daně z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (tj. příjmy snížené o výdaje) přesáhl v roce 2013 48násobek průměrné mzdy podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (tj. částku 1.242.432 Kč). Daňové přiznání je povinen podat i poplatník s příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků, jejichž hrubý příjem překročil byť v jednom měsíci stanovenou částku (tj. 103 536,- Kč), i když jeho roční výše příjmu stanovený limit nepřesáhne.
Daňové přiznání je také povinen podat poplatník, kterému tak stanoví § 239 (v případě právního nástupce za zemřelého) a poplatník, kterému tak stanoví § 244 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“), v souvislosti s insolvenčním řízením, poplatník pak postupuje podle § 38gb zákona o daních z příjmů.
A dále je poplatník povinen vždy podat daňové přiznání, pokud je k tomu správcem daně vyzván (§ 135 odst. 1 daňový
řád).
Předmětem daně z příjmů jsou:
• příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6 zákona o daních z příjmů),
• příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona o daních z příjmů),
• příjmy z kapitálového majetku (§ 8 zákona o daních z příjmů),
• příjmy z pronájmu (§ 9 zákona o daních z příjmů) nebo
• ostatní příjmy (§ 10 zákona o daních z příjmů).
Příjmem se rozumí peněžní i nepeněžní příjem dosažený i směnou.
DAŇOVÉ TISKOPISY
DAP lze účinně podat jen na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, které mají údaje, obsah i uspořádání údajů zcela totožné s tiskopisem vydaným ministerstvem. Pro zdaňovací období roku 2013 se použije tiskopis: "Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období 2013" 25 5405 MFin 5405 – vzor
č. 20 a dále pokyn k jeho vyplnění "Pokyny k vyplnění Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2013" označený 25 5405/1 MFin 5405/1 - vzor č. 21.
Součástí DAP jsou i přílohy vyznačené v příslušném tiskopisu, které poplatník přiloží, pokud pro ně má náplň.
Příloha č. 1 - 25 5405/P1 MFin 5405/P1 - vzor č. 9 – slouží pro výpočet dílčího základu daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona o daních z příjmů).
Příloha č. 2 - 25 5405/P2 MFin 5405/P2 - vzor č. 9 - slouží pro výpočet dílčích základů daně z příjmů z pronájmu (§ 9 zákona o daních z příjmů) a z ostatních příjmů (§ 10 zákona o daních z příjmů).
Příloha č. 3 – 25 5405/P3 MFin 5405/P3 - vzor č. 9 - je určena výhradně pro výpočet daně z příjmů ze zdrojů v zahraničí - metoda zápočtu (podle § 38f zákona o daních z příjmů). V případě, že poplatníkům plynou příjmy z více států, použijí k výpočtu za každý další stát Samostatný list Přílohy č. 3 – 25 5405/a MFin 5405/a - vzor č. 3
Přílohu č. 3 a Samostatný list Přílohy č. 3 správce daně v tištěné formě nevydává, je k dispozici ke stažení na internetových stránkách Finanční správy (xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxx.xx/) v nabídce „Daňové tiskopisy“,
„Databáze aktuálních daňových tiskopisů“, „Daň z příjmů fyzických osob“, „Vyměřovací řízení“.
Na internetových stránkách České finanční správy jsou mj. dále zveřejněny tyto přílohy:
• pro poplatníky uplatňující ztrátu „Příloha k Přiznání k dani z příjmů fyzických osob pro poplatníky uplatňující odčitatelnou položku podle §34 odst. 1 zákona o daních z příjmů“ (25 5405/P6 MFin 5405/P6 - vzor č. 1)
• pro poplatníky s příjmy, u nichž je aplikována jedna z metod vyloučení dvojího zdanění (vynětí nebo zápočet) příloha s názvem „Seznam pro poplatníky uplatňující nárok na vyloučení dvojího zdanění podle § 38f odst. 10 zákona o daních z příjmů“ (25 5405b MFin 5405b- vzor č. 2)
• pro poplatníky uplatňující slevu na dani podle §35 zákona o daních z příjmů příloha „Výpočet částky slev na dani při zaměstnávání zaměstnanců se zdravotním postižením“ (25 5405c MFin 5405c - vzor č. 7)
LHŮTY PRO PODÁNÍ DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ
Přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2013 jsou poplatníci povinni podat nejpozději do úterý 1. dubna 2014. Poplatníkům, jimž přiznání zpracovává daňový poradce, popř. advokát, nebo poplatníkům, kteří mají podle zvláštního zákona povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem, se lhůta prodlužuje do úterý 1. července 2014. Podmínkou je, aby plná moc pro daňového poradce či advokáta byla správci daně odevzdána do 1. dubna 2014.
Správce daně může na žádost daňového subjektu nebo i z vlastního podnětu prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až o tři měsíce. Pokud jsou součástí zdaňovaných příjmů uvedených v přiznání i příjmy zdaňované v zahraničí, může správce daně na žádost daňového subjektu v odůvodněných případech prodloužit lhůtu pro podání daňového přiznání až na deset měsíců po uplynutí zdaňovacího období. Žádost o prodloužení lhůty pro podání přiznání je zpoplatněna správním poplatkem ve výši 300 Kč.
Pokud jsou poplatníci registrovaní k dani z příjmů fyzických osob a ve zdaňovacím období jim nevznikla daňová povinnost, sdělí tuto skutečnost správci daně ve lhůtě pro podání daňového přiznání (§ 136 odst. 5 daňového řádu).
SANKCE ZA POZDNÍ PODÁNÍ DAŇOVÉHO PŘIZNÁNÍ
Pokud poplatník nepodá daňové přiznání (nebo dodatečné daňové přiznání), ačkoliv měl tuto povinnost, nebo jej podá po stanovené lhůtě se zpožděním delším než 5 pracovních dnů (5. den ještě nebude v dispozici věcně a místně příslušného správce daně), je povinen uhradit pokutu, a to ve výši:
• 0,05% stanovené daně za každý následující den prodlení, nejvýše však 5% stanovené daně,
• 0,01% stanovené daňové ztráty za každý následující den prodlení, nejvýše však 5% stanovené daňové ztráty.
V případě, kdy daňový subjekt nepodá řádné daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoli měl tuto povinnost, a neučiní tak ani dodatečně po dobu, kdy možnost podat tato přiznání trvá, použije se při výpočtu pokuty stanovená horní hranice (5 %). Výše pokuty za nepodání tvrzení daně činí v tomto případě vždy nejméně 500 Kč.
Pokuta za opožděné tvrzení daně vzniklá v důsledku pozdního podání řádného nebo dodatečného daňového přiznání se
nepředepíše a daňovému subjektu nevzniká povinnost ji uhradit, dosáhne-li její výše částku menší než 200 Kč.
Výše pokuty za opožděné daňové přiznání je poloviční, pokud daňový subjekt podá řádné nebo dodatečné daňové přiznání do 30 dnů od marného uplynutí lhůty pro podání a zároveň pokud v daném kalendářním roce nebylo správcem daně
u daňového subjektu v době vydání platebního výměru zjištěno jiné prodlení při podání řádného nebo dodatečného přiznání.
Daňový řád také stanoví maximální výši pokuty, která činí 300 000 Kč.
Pokuta se daňovému subjektu sděluje platebním výměrem, přičemž je splatná do 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru.
KOMU A JAK LZE DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ PODAT
Osobně - místně příslušnému správci daně (finančnímu úřadu).
Místní příslušnost se u fyzické osoby řídí místem jejího trvalého pobytu na území České republiky, popřípadě hlášeným místem pobytu cizince na území České republiky. Nelze-li takto u fyzické osoby místo jejího pobytu určit, je místně příslušný finanční úřad, v jehož územní působnosti se fyzická osoba převážně zdržuje.
Poštovní přepravou na adresu správce daně.
Z důvodu jistoty doručení podání správci daně je vhodnější volit formu doporučené poštovní zásilky. Datem podání daňového přiznání je v daném případě datum podání zásilky k poštovní přepravě.
Elektronické podání (EPO)
Podání daňového přiznání, včetně jeho příloh, lze učinit též elektronicky – především:
• datovou zprávou prostřednictvím xxxxxx xxxxxxxx,
• datovou zprávou opatřenou uznávaným elektronickým podpisem, podanou prostřednictvím daňového portálu,
• datovou zprávou bez uznávaného elektronického podpisu, podanou prostřednictvím daňového portálu.
Bližší informace jsou k dispozici na internetové stránce xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxx.xx, volba „Daně elektronicky“
Aplikace EPO zároveň umožňuje elektronicky vyplnit, zkontrolovat a vytisknout daňové přiznání, které je pak možné podat osobně na příslušném finančním úřadě nebo jej doručit poštou.
Uznávaný elektronický podpis (kvalifikovaný certifikát)
Elektronický podpis pro účely daňového podání vydávají akreditovaní poskytovatelé certifikačních služeb. V současné době poskytují kvalifikovaný certifikát tyto společnosti:
Česká pošta, s.p., ( xxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xx ) eIdentity a.s. ( xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xx )
První certifikační autorita, a.s. ( xxxx://xxx.xxx.xx )
Elektronické podání neopatřené uznávaným elektronickým podpisem
V případě, že podání nebylo opatřeno elektronickým podpisem, je nutné podání do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrdit nebo opakovat – písemně, ústně do protokolu nebo datovou zprávou, která je podepsána uznávaným elektronickým podpisem, nebo která je odeslána prostřednictvím datové schránky, nebo datovou zprávou s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky.
JAK ZAPLATIT DAŇ
Není-li zákonem stanoveno jinak, je daň splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání přiznání. Zálohy na daň jsou splatné v zákonných lhůtách.
Daň se platí v české měně a lze ji uhradit prostřednictvím poštovní poukázky, platbou na pokladně správce daně nebo bezhotovostně prostřednictvím bankovního příkazu z bankovního účtu, případně formou internetového bankovnictví.
Za den platby se považuje
• u platby, která byla provedena poskytovatelem platebních služeb nebo provozovatelem poštovních služeb, den připsání na účet správce daně,
• u platby provedené v hotovosti u správce daně den, kdy úřední osoba platbu převzala.
Platba v hotovosti:
Pokladna správce daně:
Při placení na pokladně správce daně je nutno pro identifikaci platby uvést druh daně, částku daně a identifikovat poplatníka uvedením jeho variabilního symbolu.
Poštovní poukázka:
Pro platbu daně lze použít klasickou poštovní poukázku typu „A“, která je běžně dostupná na všech pobočkách České pošty, a je zpoplatněna poštovním poplatkem. Je vhodné, aby při vyplňování údajů byla používána černá barva písma (při použití jiné barvy dochází k většímu výskytu chybně nebo nečitelně sejmutých údajů).
Při hotovostním placení daní poštovní poukázkou se používá univerzální konstantní symbol 1149.
Bezhotovostní úhrada:
Při bezhotovostním placení daní se používá univerzální konstantní symbol 1148.
Úplný tvar čísla bankovního účtu pro úhradu určité daně místně příslušnému finančnímu úřadu se sestaví z předčíslí bankovního účtu, z matrikové části a z kódu banky. Předčíslí bankovního účtu (v rozsahu dvou až pěti číslic) jednoznačně určuje druh daně, k jejímuž vybírání je účet zřízen (pro daň z příjmů fyzických osob je to „721“). Matriková část určuje vlastní finanční úřad, za matrikovou částí bez mezery následuje lomítko a směrový kód České národní banky (0710). Matriková část bankovního účtu Finančního úřadu pro Jihočeský kraj je „77627231“.
Variabilní symbol - prostřednictvím variabilního symbolu poplatník sděluje finančnímu úřadu svou totožnost. Má-li fyzická osoba přiděleno daňové identifikační číslo (DIČ), vepíše do příslušné kolonky pro variabilní symbol (ať už na bankovním příkazu k úhradě nebo na poštovní poukázce) kmenovou část DIČ (tj. číslo za kódem CZ). Není-li fyzická osoba registrovaná, tedy nemá přiděleno DIČ, uvede do kolonky pro variabilní symbol své rodné číslo, a to bez jakýchkoliv mezer, pomlček nebo lomítek.
SANKCE ZA POZDNÍ ÚHRADU DAŇOVÉ POVINNOSTI
Povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení vzniká od pátého pracovního dne, který následuje po dni splatnosti až do dne platby včetně. Lhůta 5 dní byla zakotvena s ohledem na možné časové komplikace v rámci bankovních transakcí, neboť daň je uhrazena připsáním na účet správce daně.
Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o 14 procentních bodů, platné pro první den příslušného kalendářního pololetí (repo sazba k 1.1.2014 činila 0,05%).
JAK POSTUPOVAT V PŘÍPADĚ VZNIKU DAŇOVÉHO PŘEPLATKU
Vznikne-li na základě podaného daňového přiznání poplatníkovi vratitelný přeplatek na dani z příjmů, je o jeho vrácení či převedení nutno žádat písemnou formou. K tomuto účelu lze využít formulář žádosti, který je součástí tiskopisu daňového přiznání.
Pokud v době podání žádosti o vrácení vratitelného přeplatku dosahuje vratitelný přeplatek nejméně částku 100 Kč, poukáže jej správce daně do 30 dnů ode dne obdržení žádosti, v opačném případě žádosti vyhoví, pouze pokud vratitelný přeplatek této částky dosáhne do 60 dnů ode dne podání žádosti. Lhůta pro jeho vrácení počíná běžet až ode dne následujícího po dosažení této částky. Správce daně vratitelný přeplatek nižší než 100 Kč daňovému subjektu vrátí jen ve výjimečných případech tak, aby byla zajištěna zásada hospodárnosti.
Pokud však správce daně eviduje na osobním daňovém účtu nedoplatek (nebo je nedoplatek evidovaný u jiného správce daně, který si o přeplatek požádá), vzniklý přeplatek převede na úhradu tohoto nedoplatku.
Základní informace správce daně k podání daňového přiznání k dani z příjmů fyzických osob
Pro obec : Bohdalovice, Boletice, Brloh, Černá v Pošumaví, Český Krumlov, Dolní Třebonín, Frymburk, Holubov, Horní Planá, Hořice na Šumavě, Chlumec, Chvalšiny, Kájov, Křemže, Lipno nad Vltavou, Loučovice, Malšín, Mirkovice, Mojné, Nová Ves, Přední Výtoň, Přídolí, Přísečná, Rožmberk nad Vltavou, Srnín, Světlík, Větřní, Věžovatá Pláně, Vyšší Brod, Zlatá Koruna, Zubčice
je místně příslušným správcem daně Finanční úřad pro Jihočeský kraj
Územní pracoviště v Českém Krumlově
Adresa: Xxxxxxxx 000
381 01 Český Krumlov
Kdy lze podat daňové přiznání :
v úřední dny: pondělí a středa 8:00 - 17:00 mimo tuto dobu lze daňové přiznání podat samozřejmě kdykoliv v běžných úředních hodinách správce daně: úterý a čtvrtek 8:00 - 15:30
pátek 8:00 - 14:00 Kdy lze zaplatit daň na pokladně územního pracoviště :
pondělí a středa 8:00 - 11:00 12:00 - 15:00
Spojení: telefon ústředna | 000 000 000, 338, 339 |
telefon informační středisko | 000 000 000, 338, 339 |
telefon podatelna | 000 000 000 |
Číslo účtu Finančního úřadu pro Jihočeský kraj pro platbu daně z příjmů fyzických osob:
721-77627231/0710
Za den platby je považován den připsání na účet finančního úřadu.
HLAVNÍ ZMĚNY TÝKAJÍCÍ SE DANĚ Z PŘÍJMŮ FYZICKÝCH OSOB PRO ROK 2013
Solidární zvýšení daně z příjmů fyzických osob (§ 16a zákona o daních z příjmů)
Jedná se o dočasné opatření, které je zavedeno pro roky 2013 – 2015, a které má dopad na příjmy ze závislé činnosti a funkčních požitků (§ 6 zákona o daních z příjmů) a příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7 zákona o daních z příjmů). Obecná sazba daně zůstává stále stejná (tj. 15%), u tzv. nadlimitního příjmu však dochází k solidárnímu zvýšení daně ve výši 7%. Týká se vysokopříjmových poplatníků, jejichž součet příjmů zahrnovaných do dílčího základu daně ze závislé činnosti a funkčních požitků (tj. hrubý příjem, nikoli „superhrubá mzda“) a dílčího základu daně z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (tj. příjmy snížené o výdaje) přesáhl v příslušném zdaňovacím období 48násobek průměrné mzdy podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení, tj. 1 242 432,- Kč pro rok 2013 (48x25 884,- Kč).
U poplatníků s příjmy ze závislé činnosti se solidární zvýšení daně zohledňuje již při výpočtu zálohy (§ 38ha zákona o daních z příjmů). Činí 7% z kladného rozdílu mezi příjmy zahrnovanými do základu pro výpočet zálohy a 4násobkem průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení. Rozhodná částka pro rok 2013 činí 103 536,- Kč (4x25 884,- Kč).
U poplatníka, u něhož dochází k solidárnímu zvýšení daně či zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků, vzniká povinnost podat daňové přiznání.
V případě podnikání provozovaného za spolupráce druhého z manželů (§ 13 zákona o daních z příjmů) se provádí výpočet solidárního zvýšení daně po rozdělení příjmů a výdajů na spolupracující osobu. U spolupracujících osob se solidární zvýšení daně vypočítá včetně příjmů a výdajů, které na ni byly převedeny od poplatníka.
V případě účastníků sdružení podle § 12 zákona o daních z příjmů se solidární zvýšení daně posuzuje po rozdělení příjmů a výdajů připadajících na jednotlivé účastníky sdružení.
V případě poplatníka, který vykazuje mj. i příjmy ze zahraničí, u kterých bude pro vyloučení dvojího zdanění zahraničních příjmů použita metoda vynětí, bude uplatněno solidární zvýšení daně až po vynětí příjmů ze zahraničí. Rozhodná částka pro posouzení, zda bude solidární zvýšení daně aplikováno, bude výše příjmů po vynětí.
V případě příjmů ze zahraničí, u kterých bude použita metoda zápočtu daně zaplacené v zahraničí, se částka daně zaplacená v zahraničí započítá i na solidární zvýšení daně, které je součástí daňové povinnosti.
Omezení uplatnění daňových slev a daňového zvýhodnění
a) zrušení základní slevy pro starobní důchodce (§ 35ba odst. 1 písm. a) zákona o daních z příjmů)
Opatření o zrušení slevy na dani na poplatníka je zavedeno pro zdaňovací období 2013 až 2015. Nárok na slevu na dani nemají poplatníci pobírající k 1.1.2013 starobní důchod z důchodového pojištění nebo ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu (v roce 2013 činí sleva 24 840,- Kč). Toto opatření se ale netýká se poplatníků, kteří pobírají jiný než starobní důchod, např. invalidní.
Pokud začal poplatník starobní důchod pobírat až od 2.1.2013, je podmínka pro uplatnění slevy na dani na poplatníka za zdaňovací období roku 2013 splněna. V reakci na skutečnost, že řada starobních důchodců se za účelem uplatnění slevy na poplatníka na den, popř. několik dnů, odhlásila k 1.1.2013 z evidence ČSSZ, vydalo Generální finanční ředitelství tiskovou informaci, ve které uvedlo, že „V případě, kdy na základě žádosti poživatele starobního důchodu dojde k zastavení výplaty tohoto důchodu k 1. lednu a ze všech objektivních okolností vyplývá, že jediným účelem takového kroku je získání slevy na poplatníka dle zmíněného ustanovení zákona o daních z příjmů, bude tento postup posuzován orgány Finanční správy ČR ve vztahu k možnému zneužití práva a to se všemi důsledky vyplývajícími z daňového řádu.“
b) omezení uplatnění slevy na manželku/manžela a daňového zvýhodnění na vyživované dítě u poplatníka uplatňujícího paušální výdaje (§35ca zákona o daních z příjmů)
Od 1.1.2013 nově platí, že uplatní-li poplatník paušální výdaje u příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti nebo u příjmů z pronájmu a součet dílčích základů, u kterých byly výdaje tímto způsobem uplatněny, je vyšší než 50 % celkového základu daně, nemůže uplatnit:
• slevu na manželku/manžela (v roce 2013 činí sleva 24 840,- Kč)
• daňové zvýhodnění na vyživované děti (v roce 2013 činí daňové zvýhodnění na jedno dítě 13 404,- Kč)
V případě podnikání provozovaného za spolupráce druhého z manželů (§ 13 zákona o daních z příjmů) se omezení v uplatnění daňového zvýhodnění na děti dle §35ca zákona o daních z příjmů uplatní pouze u „hlavního osoby“, nikoliv u spolupracujícího manžela (manželky).
Omezení výdajových paušálů
Stávající výše výdajových paušálů je zachována. Od 1.1.2013 jsou však limitovány paušální výdaje u poplatníků s těmito příjmy:
a) Příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti s výjimkou zemědělců a živnostníků
Paušální výdaje pro tuto skupinu poplatníků (např. lékaři, advokáti...) činí 40 % z dosažených příjmů. Od 1.1.2013 je lze uplatnit nejvýše do částky 800 000,- Kč (§ 7 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů), což odpovídá příjmům ve výši 2 000 000,- Kč. Pokud bude mít poplatník příjmy vyšší, uplatní k nim buď paušální výdaje ve výši 800 000 Kč, nebo výdaje ve skutečné výši.
b) Příjmy z pronájmu
Jedná se jak o příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku, tak o příjmy z pronájmu dle § 9 zákona o dani z příjmu. U tohoto druhu příjmu je možno uplatnit 30% výdajový paušál, nejvýše však lze uplatnit výdaje do částky 600 000,- Kč (§ 7 odst. 7 písm. d) a § 9 odst. 4 zákona o daních z příjmů).
V případě podnikání provozovaného za spolupráce druhého z manželů (§ 13 zákona o daních z příjmů) se omezení výše výdajů posuzuje před rozdělením příjmů a výdajů na spolupracující osobu.
Přehled paušálních výdajů platných pro rok 2013 je uveden v následující tabulce:
Výdaje uplatněné v paušální výši (§ 7 odst. 7, § 9 odst. 4 a § 10 odst. 4 zákona o daních z příjmů)
Druh činnosti | výdajový paušál platný pro rok 2013 |
§ 7 odst. 1 písm. a) příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství | 80 % |
§ 7 odst. 1 písm. b) příjmy ze živností řemeslných | 80% |
§ 7 odst. 1 písm. b) příjmy ze živnosti kromě živností řemeslných | 60% |
§ 7 odst. 1 písm. c) příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů | 40%, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000,-- Kč |
§ 7 odst. 2 písm. a) příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem s výjimkou příjmů zdaněných srážkovou daní podle § 7 odst. 6 | 40%, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000,-- Kč |
§ 7 odst. 2 písm. b) příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů | 40%, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000,-- Kč |
§ 7 odst. 2 písm. c) příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle zvláštních právních předpisů | 40%, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000,-- Kč |
§ 7 odst. 2 písm. d) příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů z činnosti předběžného insolvenčního správce, zástupce insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce a zvláštního insolvenčního správce, které nejsou živností ani podnikáním podle zvláštního právního předpisu | 40%, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 800 000,-- Kč |
§ 7 odst. 2 písm. e) příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku | 30%, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000,-- Kč |
§ 9 příjmy z pronájmu | 30%, nejvýše lze však uplatnit výdaje do částky 600 000,-- Kč |
§ 10 odst. 1 písm. a) příjmy ze zemědělské výroby, která není provozována zemědělským podnikatelem | 80% |
Průměrné ceny benzínu a sazba základní náhrady pro rok 2013
Průměrná cena pohonných hmot platná pro zdaňovací období roku 2013, stanovená vyhláškou č. 472/2012 Sb. ze dne
19. prosince 2012 činí:
• 36,10 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů,
• 38,60 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů,
• 36,50 Kč u motorové nafty.
Sazba základní náhrady platná pro rok 2013 je:
• u osobního silničního motorového vozidla 3,60 Kč
• u jednostopých vozidel a tříkolek 1,00 Kč.
Prominutí úhrady daně z příjmů a příslušenství daně z příjmů z důvodu mimořádné události
Týká se fyzických a právnických osob, postižených povodní a záplavou (dále „mimořádná událost“), v jejichž důsledku byl vyhlášen dne 2. června 2013 nouzový stav rozhodnutím vlády České republiky č. 140/2013 Sb.. Jmenovitě se jedná
o území Jihočeského kraje, Plzeňského kraje, Středočeského kraje, Libereckého kraje, Královehradeckého kraje, Ústeckého kraje a hlavního města Prahy.
Na základě rozhodnutí ministra financí (č.j. MF-65 647/2013/3901 ze dne 11.6.2013) je postiženým poplatníkům, za podmínek uvedených v tomto rozhodnutí, zcela nebo zčásti prominuta:
1. úhrada daně z příjmů fyzických osob (a právnických)
Jedná se o prominutí úhrady daně z příjmů fyzických osob poměrně připadající na dílčí základy daně z příjmů z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti a z pronájmu podle ustanovení § 7 a § 9 zákona o daních z příjmů, nesnížené o nezdanitelné části základu daně a položky odčitatelné od základu daně za zdaňovací období nebo období, za které se podává daňové přiznání, ve kterých došlo k mimořádné události, a to ve výši odpovídající výši skutečné škody vzniklé na majetku poplatníka používaného k činnostem, z nichž plynou příjmy podle § 7 nebo § 9 zákona o daních z příjmů.
Výše skutečné škody musí být doložena posudkem pojišťovny v případě, že je tento majetek pojištěn, není-li pojištěn, posudkem znalce, které poplatník předloží současně s podáním daňového přiznání. Nebude-li možné z posudku pojišťovny zjistit skutečnou škodu, bude možné zohlednit posudek znalce.
Skutečnou škodou na majetku se rozumí škoda materiální povahy, tj. zničení nebo poškození majetku poplatníka způsobené v důsledku mimořádné události, doložená posudkem pojišťovny nebo znalce. Nejedná se například o ušlý zisk. Prominutí bude moci využít pouze vlastník příslušného majetku, tj. např. u majetku na leasing bude pro účely prominutí úhrady daně poškozeným leasingová společnost.
2. příslušenství daně z příjmů vztahující se k posečkaným úhradám daně s původním datem splatnosti, jež nastal ode dne vyhlášení nouzového stavu do 31. října 2013
Vztahuje se na poplatníky daně z příjmů fyzických osob, kteří se v důsledku povodní a záplav dostali do situace, která jim znemožnila včasnou úhradu daně, požádali o posečkání úhrady této daně a jejich žádosti bylo vyhověno. Pro uplatnění prominutí příslušenství daně musí být daň uhrazena nejpozději 31. října 2013. Postižení mimořádnou událostí musí být doloženo spolu s žádostí o posečkání, a to nejen posudkem pojišťovny či znaleckým posudkem, ale též dalšími věrohodnými způsoby (potvrzení obce, čestné prohlášení atd.).
3. příslušenství daně z příjmů fyzických osob placené zálohou, splatnou ode dne vyhlášení nouzového stavu do 31. prosince 2013
Promíjí se pouze příslušenství daně z příjmů fyzických osob vzniklé v důsledku pozdní úhrady zálohy na daň z příjmů fyzických osob podle § 38a zákona o daních z příjmů (nikoliv na zálohy hrazené plátcem podle § 38h zákona o daních z příjmů). Neznamená zrušení povinnosti zálohu uhradit, úlevy související s placením záloh lze dosáhnout individuální žádostí podle § 174 daňového řádu. Poplatníci si mohou zažádat o stanovení nižších záloh, popř. o povolení výjimky z povinnosti daň zálohovat, a to i za celé zdaňovací období. Postižení mimořádnou událostí je nutno doložit i v tomto případě (posudkem pojišťovny, znaleckým posudkem, potvrzením obce…).
PŘEHLED NĚKTERÝCH PŘÍJMŮ OSVOBOZENÝCH OD DANĚ
Osvobození příjmů z prodeje nemovitostí podle § 4 odst. 1 písm. a) a písm. u) zákona o daních z příjmů – vazba na bydliště:
Osvobozeny jsou příjmy z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm měl prodávající bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem. Obdobně se postupuje také u příjmů z prodeje rodinného domu, bytu, včetně podílu na společných částech domu nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm měl prodávající bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž úplatu přijal (popř. do jednoho roku před obdržením úplaty), prostředky získané prodejem zcela nebo z části použije na uspokojení bytové potřeby. Příjem ve výši prostředků použitých na bytovou potřebu je potom osvobozen.
Bytovou potřebou se pro účely zákona rozumí např. výstavba bytového domu, rodinného domu, koupě bytu, splacení členského vkladu nebo vkladu právnické osobě jejím členem nebo společníkem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu, úhrada za převod členských práv a povinností družstva, splacení úvěru nebo půjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb - viz § 15 odst. 3 písm. a) až h) zákona o daních z příjmů.
Pro osvobození příjmů plynoucích manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů.
Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje tohoto bytu nebo domu, pokud je nebo byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 2 let od jeho vyřazení z obchodního majetku.
Osvobození příjmů z prodeje nemovitostí podle § 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů - vazba na nabytí:
Příjmy z prodeje zákonem citovaných nemovitostí jsou od daně osvobozeny, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem 5 let. Dnem nabytí se rozumí den převodu nebo přechodu vlastnických práv k nemovitostem.
V případě, že jde o prodej nemovitosti, bytů nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), započte se do doby pro účely osvobození i doba, po kterou nemovitost vlastnil zůstavitel.
Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do 5 let od jejich vyřazení z obchodního majetku.
V případě prodeje pozemku nabytého prodávajícím od pozemkového úřadu výměnou v rámci pozemkových úprav podle zvláštního předpisu, se doba 5 let zkracuje o dobu, po kterou prodávající vlastnil původní pozemek, který byl směněn a tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení směněného pozemku z obchodního majetku.
Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. r) a písm. u) zákona o daních z příjmů - družstevní byt:
Příjmy z převodu členských práv a povinností družstva jsou od daně osvobozeny, přesahuje-li doba mezi jejich nabytím a prodejem 5 let. Osvobozeny jsou rovněž, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu a použije-li poplatník získané prostředky na uspokojení vlastní bytové potřeby nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž úplatu přijal. Osvobození platí i v případě, že získané prostředky použije na uspokojení bytové potřeby do jednoho roku před obdržením úplaty za převod členských práv družstva.
Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. c) zákona o daních z příjmů - prodej movitých věcí: Osvobozeny jsou příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se však nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movitých věcí, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, a to do 5 let od jejich vyřazení z obchodního majetku.
Osvobození podle § 4 odst. 1 písm. h) a § 4 odst. 3 zákona o daních z příjmů – pravidelně vyplácený důchod:
Osvobození se vztahuje i na příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění, důchodového pojištění podle zákona o důchodovém pojištění, státní sociální podpory, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a všeobecného zdravotního pojištění, plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu. U příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů (penzí), je v roce 2013 od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů částka ve výši 288 000,- Kč ročně (36 násobek minimální mzdy platné k 1.1. kalendářního roku), a to bez ohledu na výši ostatních příjmů.
Podmíněné osvobození pravidelně vyplácených důchodů a penzí, dané ustanovením §4 odst. 3 zákona o daních z příjmů, se pro zdaňovací období let 2013 – 2015 nepoužije - čl. II bod 8 přechodných ustanovení zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., o změně daňových zákonů v souvislosti s rekodifikací soukromého práva a o změně některých zákonů.
Pro rok 2013 tedy neplatí, že pokud součet příjmů ze závislé činnosti podle § 6, dílčího základu daně z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti podle § 7 a dílčího základu daně z pronájmu podle § 9 přesáhne částku 840 000,- Kč, je poplatník povinen přiznat ke zdanění zároveň i celý důchod.
Osvobození podle § 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů – příležitostná činnost: Osvobozeny jsou i příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem), pokud jejich úhrn u poplatníka nepřesáhne ve zdaňovacím období 20 000,- Kč.
POVINNOST PODAT DAŇOVÉ PŘIZNÁNÍ V PŘÍKLADECH
Podávám daňové přiznání když …
1. … pronajímám nemovitost a jiné příjmy nemám ?
Pan X. je student a za pronájem nevyužívané garáže obdržel v roce 2013 částku 19 000,- Kč – má povinnost podat daňové přiznání, protože se v tomto případě jedná o příjem z pronájmu podle § 9 zákona o daních z příjmů, který není od daně osvobozen a roční příjem poplatníka přesáhl částku 15 000,- Kč.
2. … příležitostně pronajmu movitý majetek a nemám jiné příjmy?
Pan X. je student a za pronájem osobního automobilu, veterána, obdržel v červnu roku 2013 částku 19 000,- Kč – nemá povinnost podat daňové přiznání, protože se jedná o příjem z příležitostného pronájmu movité věci, který je dle § 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů od daně osvobozen, pokud nepřesáhne 20 000,- Kč.
3. … jsem z prodeje nemovitosti neměl žádný zisk ?
Pan X. je důchodce, v roce 2013 prodal zahrádku, kterou před čtyřmi roky zakoupil za 100 000,- Kč. Zahrádku prodal za 85 000,- Kč. Po uplatnění souvisejících výdajů nezůstává tedy ke zdanění žádný příjem – přesto má povinnost podat přiznání, protože uvedený příjem z prodeje nemovitosti není od daně osvobozen. Rozhodnou skutečností pro povinnost podat daňové přiznání je částka, za kterou byla zahrádka prodána, nikoliv základ daně.
4. …jsem zaměstnaný a mám malý příjem z pronájmu ?
Pan X. má příjem ze závislé činnosti (celý rok od jednoho zaměstnavatele) a za pronájem pole obdržel v roce 2013 celkem 8 000,- Kč - má povinnost podat daňové přiznání, protože jeho příjem kromě příjmu ze závislé činnosti přesáhl částku 6 000,- Kč.
Pan Y. má příjem ze závislé činnosti (celý rok od jednoho zaměstnavatele) a za pronájem pole obdržel v roce 2013 celkem
5 000,- Kč. Nemá povinnost podat daňové přiznání.
Pan Z. má příjem ze závislé činnosti (celý rok od jednoho zaměstnavatele) a za pronájem pole obdržel v roce 2013 celkem 5 000,- Kč. Protože si za rok 2013 zapomněl u svého zaměstnavatele nárokovat daňové zvýhodnění na vyživované dítě, podá daňové přiznání, ve kterém daňové zvýhodnění dodatečně uplatní. Do přiznání je pak povinen zahrnout kromě příjmu ze závislé činnosti i částku 5 000,- Kč za pronájem.
5. … jsem zaměstnaný a mám příležitostný příjem do 20 000,- Kč ročně ?
Pan X. má příjem ze závislé činnosti (celý rok od jednoho zaměstnavatele) a za prodej zahrádkářských přebytků obdržel v roce 2013 celkem částku 18 000,- Kč - nemá povinnost podat daňové přiznání, protože jeho příjem z prodeje zahrádkářských přebytků nepřesáhl částku 20 000,- Kč a je tedy podle § 10 odst. 3 písm. a) zákona o daních z příjmů od daně osvobozen.
6. … jsem prodal zděděnou nemovitost ?
Pan X. má příjem ze závislé činnosti (celý rok od jednoho zaměstnavatele) a v roce 2013 zdědil zahrádku po svém otci, kterou obratem prodal za 200 000,- Kč. Jeho otec zahrádku vlastnil od roku 1995. Nemá povinnost podat daňové přiznání, tento příjem z prodeje nemovitosti je dle § 4 odst. 1 písm. b) zákona o daních z příjmů od daně osvobozen, protože celková doba vlastnictví nemovitosti přesáhla 5 let (nabyto děděním od zůstavitele, příbuzného v řadě přímé, který nemovitost prokazatelně vlastnil od roku 1995).
7. … jsem prodal svůj byt ?
Pan X. má příjem ze závislé činnosti (celý rok od jednoho zaměstnavatele). Od roku 2003 bydlel v družstevním bytě, který mu byl v květnu roku 2013 převeden do osobního vlastnictví. V listopadu 2013 byt prodal. Nemá povinnost podat
daňové přiznání, tento příjem je od daně osvobozen, protože v bytě měl bydliště více jak 2 roky bezprostředně před prodejem.
8. … jsem převedl práva a povinnosti spojené s členstvím v bytovém družstvu?
Pan X. má příjem ze závislé činnosti (celý rok od jednoho zaměstnavatele). V květnu 2012 nabyl členská práva spojená s užíváním družstevního bytu. V listopadu 2013 tato práva převedl za úplatu 1 500 000,- Kč a zároveň zrušil nájemní smlouvu k bytu. V prosinci 2013 získané peněžní prostředky použil k zakoupení menšího bytu v osobním vlastnictví a to za částku 1 000 000,- Kč. Příjem ve výši 1 000 000,- Kč je osvobozen (byl použit na uspokojení bytové potřeby do 1 roku po obdržení peněžní částky), zbylá část 500 000,- Kč podléhá dani z příjmu a je proto povinen podat daňové přiznání.
9. … výše mého důchodu překročila částku 288 000,- Kč?
Panu X. byl za rok 2013 vyplacen starobní důchod v celkové výši 300 000,- Kč. Žádný další příjem neměl. Nemá povinnost podat daňové přiznání, neboť důchod je dle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů do výše 288 000,- Kč od daně osvobozen a zbývající nadlimitní část 12 000,- Kč nepřesáhla částku 15 000,- Kč.
Xxxx Y. byl v r. 2013 zpětně za roky 2011 a 2012 doplacen starobní důchod v celkové výši 350 000,- Kč. Žádný další příjem kromě starobního důchodu ve výši 175 000,- Kč v roce 2013 neměl. Není povinen podat daňové přiznání. Limit 288 000 Kč dle § 4 odst. 1 písm. h) zákona o daních z příjmů se týká příjmů ve formě pravidelně vyplácených důchodů (penzí). Jednorázový doplatek důchodů (penzí) je osvobozený příjem.
10. …mám jako starobní důchodce nárok na slevu na poplatníka (ve výši 24 840,- Kč)?
Panu X. byl v únoru 2013 zpětně doplacen starobní důchod za období od října 2012. V roce 2013 dosáhnul příjmů z pronájmu bytu ve výši 200 000,- Kč, je tedy povinen podat daňové přiznání. Má nárok na slevu na poplatníka, neboť splnil podmínku, že k 1.1.2013 nepobíral starobní důchod.
Pan Y. pobírá starobní důchod od roku 2010. V roce 2013 dosáhl příjmů z pronájmu ve výši 200 000,- Kč, je povinen podat daňové přiznání. Nemá nárok na slevu na poplatníka, neboť k 1.1.2013 pobíral starobní důchod.
11. … mám souběh zaměstnání ?
Pan X. měl celý rok 2013 hlavní pracovní poměr ve společnosti A, u které podepsal prohlášení k dani. Se společností B podepsal dohodu o provedení práce, sjednaná odměna ve výši 20 000,- Kč mu byla vyplacena v červenci 2013. Je povinen podat daňové přiznání, ve kterém uvede příjem od obou společností. Důvodem je nesplnění podmínky dle § 38g odst. 2 zákona o daních z příjmů - příjmy ze závislé činnosti od více plátců nepobíral postupně, v měsíci červenci nastal souběh příjmů.
Pan Y. měl celý rok 2013 hlavní pracovní poměr ve společnosti A, u které podepsal prohlášení k dani. Se společností B podepsal dohodu o provedení práce, odměna ve výši 4 500,- Kč mu byla vyplacena v červenci 2013. Výplata od společnosti B mu byla zdaněna srážkou podle zvláštní sazby daně dle § 36 zákona o daních z příjmů a představuje samostatný základ daně, který se neuvádí do daňového přiznání. Pan Y tedy není povinen podat daňové přiznání.
12. … jsem zrušil smlouvu o životním pojištění ?
Pan X. má příjem ze závislé činnosti (celý rok od jednoho zaměstnavatele). V letech 2008 až 2012 snižoval daňový základ o zaplacené příspěvky na soukromé životní pojištění v částce 7 000,- Kč ročně. V roce 2013 zrušil pan X. pojistnou smlouvu a bylo mu vyplaceno odbytné. Jelikož podle § 15 odst. 6 zákona o daních z příjmů došlo k nedodržení zákonem o daních z příjmů stanovených podmínek z důvodu zániku pojištění, je pan X. povinen zdanit za roky 2008 – 2012 uplatněné příspěvky na soukromé životní pojištění tj. 35 000,- Kč jako příjem dle § 10 zákona o daních z příjmů – je povinen podat daňové přiznání za zdaňovací období roku 2013.
13. … jsem měl příjmy ze zahraničí ?
Pan X. byl celý rok 2013 zaměstnaný v Rakousku, žádný jiný příjem neměl. Příjmy ze závislé činnosti mu byly v Rakousku zdaněny. Je rezidentem ČR. Podle § 38f odst. 4 zákona o daních z příjmů se jím dosažené příjmy vyjímají ze zdanění (za předpokladu, že není výhodnější postup podle uzavřené smlouvy o zamezení dvojího zdanění). Ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění uzavřené ČR s Rakouskem se při zdanění příjmů ze závislé činnosti použije metoda zápočtu. Jelikož pro pana X. není postup daný smlouvou daňově výhodnější, uplatní metodu vynětí příjmů. Není proto povinen podat daňové přiznání, neboť jeho jediným příjmem je příjem ze závislé činnosti ze zahraničí, který je vyjmut ze zdanění.
Pan Y., také rezident České republiky, byl do září 2013 zaměstnaný v Rakousku, od října 2013 v České republice. Má povinnost podat daňové přiznání. Při výpočtu daňové povinnosti bude pro něj výhodné uplatit metodu vynětí.
14. Pronajímám byt, mohu si do daňových výdajů uplatnit odpis?
Pan X. získal v roce 2012 darem od rodičů byt v osobním vlastnictví, který začal v roce 2013 pronajímat. Odpis předmětného bytu nemůže do daňových výdajů uplatnit, neboť dle § 27 písm. ch) zákona o daních z příjmů je z odpisování vyloučen takový hmotný majetek, jehož bezúplatné nabytí bylo předmětem daně darovací a bylo v době nabytí od daně
darovací osvobozeno. (Darování bytu bylo v případě pana X. od daně darovací osvobozeno, k daru došlo mezi osobami zařazenými v I. skupině - příbuzní v řadě přímé a manželé).
Pan Y. zdědil v roce 2012 po rodičích byt v osobním vlastnictví, který začal v roce 2013 pronajímat. Daňovým výdajem je pro něho mj. odpis zděděné nemovitosti.
Panu Z. převedlo v roce 2012 bytové družstvo bezúplatně družstevní byt do osobního vlastnictví a pan Z. začal v roce 2013 byt pronajímat. Odpis předmětného bytu nemůže s ohledem na § 27 písm. ch) zákona o daních z příjmů do daňových výdajů uplatnit. (Bezúplatné převody bytů a nebytových prostor z vlastnictví bytových družstev do vlastnictví členů – fyzických osob jsou předmětem daně darovací, od které jsou zároveň osvobozeny.)
15. Xxxxx výši paušálních výdajů si mohu uplatnit?
Pan X. je notář, za rok 2013 dosáhl příjmů ve výši 3 000 000,- Kč a skutečných výdajů ve výši 300 000,- Kč. Má nárok na uplatnění výdajů v paušální výši 40% z příjmů, limitovaných §7 odst. 7 písm. c) zákona o daních z příjmů částkou 800 000,- Kč. Uplatnění výdajů v paušální výši je pro pana X. výhodnější, proto v daňovém přiznání vykáže ke zdanitelným příjmům ve výši 3 000 000,- Kč paušální výdaje ve výši 800 000,- Kč.
Pan Y. dosáhl v roce 2013 příjem z pronájmu dle § 9 ve výši 3 000 000,- Kč, skutečné výdaje činily 700 000,- Kč. Má nárok na uplatnění výdajů v paušální výši 30 % z příjmů, limitovaných § 9 odst. 4 zákona o daních z příjmů částkou 600 000,- Kč. Pro pana Y. je výhodnější, aby v daňovém přiznání vykázal ke svým zdanitelným příjmům ve výši 3 000 000,- Kč skutečné výdaje ve výši 700 000,- Kč.
16. Mám nárok na slevu na manželku a na dítě, když chci uplatnit paušální výdaj?
Pan X. byl v roce 2013 zaměstnaný. Základ daně ze závislé činnosti dle § 6 zákona o daních z příjmů činil 500 000,- Kč. Zároveň v roce 2013 dosáhl příjmů z pronájmu nemovitosti podle § 9 zákona o daních z příjmů ve výši 600 000,- Kč, skutečné výdaje činily 50 000,- Kč. Manželka pana X. je na rodičovské dovolené s jedním dítětem, nemá žádný vlastní příjem.
Pan X. si může k příjmům z pronájmu uplatnit paušální výdaje ve výši 30%, tj. 180 000,- Kč. Základ daně z příjmů z pronájmu tak vykáže ve výši 420 000,- Kč (600 000,- Kč – 180 000,- Kč). Vzhledem k tomu, že splní podmínku danou
§ 35ca zákona o daních z příjmů, neboť dílčí základ daně podle § 9, u kterého si uplatnil paušální výdaje, není vyšší než 50 % celkového základu daně (tvoří 45,7% z 920 000,- Kč), může si pan X. v daňovém přiznání za rok 2013 uplatnit slevu na dani na manželku i daňové zvýhodnění na dítě.
17. Vztahuje se na mě solidární zvýšení daně?
Pan X. byl v roce 2013 zaměstnaný, jeho roční příjem činil celkem 1 200 000,- Kč. V červnu 2013 mu zaměstnavatel vyplatil mimořádné odměny. Protože jeho měsíční příjem za červen přesáhl 4násobek průměrné mzdy stanovené podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (tj. 103 536,- Kč), srazil mu zaměstnavatel zálohu na daň zvýšenou o solidární zvýšení daně. Pan X. je povinen podat daňové přiznání a vzhledem k tomu, že jeho roční příjem nepřesáhl stanovenou hranici 48násobku průměrné mzdy podle zákona upravujícího pojistné na sociální zabezpečení (tj. 1 242 432,- Kč), vykáže v daňovém přiznání vratitelný přeplatek, o který si může zažádat.
Pan X. má dva souběžné příjmy ze závislé činnosti. Z prvního zaměstnání dosáhl za rok 2013 příjem ve výši 1 000 000,- Kč, z druhého obdržel příjem ve výši 400 000,- Kč. Ani jeden z jeho zaměstnavatelů nenavýšil měsíční zálohu na daň o solidární zvýšení daně, neboť nebyl překročen měsíční limit ve výši 103 536,- Kč. Pan X. je povinen podat daňové přiznání, a jelikož jeho celkový roční příjem přesáhl stanovenou hranici 1 242 432,- Kč, navýší svou daňovou povinnost o solidární daň. Vzniklý doplatek v termínu pro podání daňového přiznání zaplatí.
Pan X. podniká jako klempíř. V roce 2013 z této činnosti dosáhl dílčího základu daně podle § 7 zákona o daních z příjmů ve výši 1 100 000,- Kč, zároveň v roce 2013 pronajímal byt a vykázal dílčí základ z příjmů z pronájmu dle § 9 ve výši 300 000,- Kč. Solidární zvýšení daně se pana X. netýká, neboť pro posouzení povinnosti uplatnit solidární zvýšení daně se sleduje úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti a dílčí základ daně z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti. K dílčímu základu daně z pronájmu dle § 9 se nepřihlíží. Stanovený roční limit ve výši 1 242 432,- Kč tedy nebyl překročen.
Pan X. je rezident ČR. V roce 2013 podnikal jako tlumočník, jeho dílčí základ daně dle § 7 zákona o daních z příjmů činil 150 000,- Kč, zároveň dosáhl příjmů ze zaměstnání v Rakousku ve výši 2 000 000,- Kč. Pan X. je povinen podat daňové přiznání, ve kterém vykáže oba dosažené příjmy. Pro zamezení dvojího zdanění příjmů ze zahraničí použije při výpočtu daňové povinnosti metodu vynětí. Solidární zvýšení daně není pan X. povinen uplatnit, neboť dílčí základ daně z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti ve výši 150 000,- Kč (tedy příjem po vynětí) nepřesáhne stanovený limit 1 242 432,- Kč.