ROZHODNUTÍ KOMISE

ROZHODNUTÍ

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 9. června 2010

o státní podpoře C 1/09 (ex NN 69/08), kterou Maďarsko poskytlo podniku MOL Nyrt.

(oznámeno pod číslem K(2010) 3553) (Pouze maďarské znění je závazné) (Text s významem pro EHP) (2011/88/EU)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

s ohledem na rozhodnutí Komise o zahájení řízení podle čl. 108 odst. 2 Smlouvy (1) ve věci podpory číslo C 1/09 (ex NN 69/08) (2),

poté, co vyzvala zúčastněné strany, aby v souladu s výše uvede­ nými ustanoveními podaly připomínky, a s ohledem na jejich připomínky,

vzhledem k těmto důvodům:

I. POSTUP

(1) Dne 13. ledna 2009, na základě stížnosti obdržené dne

14. listopadu 2007, zahájila Komise formální vyšetřovací řízení týkající se opatření, která zavedlo Maďarsko a která údajně představují státní podporu zvýhodňující společ­ nost Hungarian Oil & Gas Plc (Magyar Olaj- és Gázipari Nyrt.; dále jen „MOL“).

(2) Dne 8. dubna 2009 předložilo Maďarsko své připomínky k rozhodnutí Komise o zahájení řízení.

(1) S účinkem od 1. prosince 2009 se z článků 87 a 88 Smlouvy o ES

(3) Rozhodnutí o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie dne 28. března 2009 (3). Připo­ mínky podaly dvě zúčastněné strany: MOL a Maďarská těžební unie (Magyar Bányászati Szövetség), obě dne

27. dubna 2009.

(4) Komise postoupila tyto připomínky Maďarsku v dopise ze dne 2. června 2009. V dopise ze dne 3. července 2009 Maďarsko uvedlo, že k připomínkám zúčastněných stran nemá žádné poznámky.

(5) Komise si dne 21. září 2009 a 12. ledna 2010 vyžádala od maďarských orgánů další informace a Maďarsko odpovědělo v dopisech ze dne 19. října 2009 a 9. února 2010.

II. PŘÍJEMCE

(6) MOL je integrovaná ropná a plynárenská společnost se sídlem v maďarské Budapešti. Mezi hlavní činnosti společnosti MOL na maďarském trhu patří: průzkum a těžba ropy a zemního plynu; výroba zemního plynu; rafinace, přeprava, skladování a distribuce ropných produktů v maloobchodní i velkoobchodní síti; přeprava zemního plynu a výroba a prodej olefinů a polyolefinů. Součástí skupiny MOL (k níž MOL náleží) je také několik dalších maďarských a zahraničních dceřiných společ­ ností (4).

(7) V Maďarsku a na Slovensku zastává skupina MOL vedoucí pozici na trhu v každé ze svých hlavních činností. V roce 2008 činily čisté tržby společnosti MOL přibližně 6,8 miliardy EUR a skupiny MOL přibližně 13 miliard EUR (5). V tomtéž roce činil jejich provozní zisk přibližně 400 milionů EUR resp. 732 milionů EUR.

staly články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie. Oba  

soubory ustanovení jsou v podstatě totožné. Pro účely tohoto rozhodnutí se odkazy na články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie v příslušných případech rozumí odkazy na články 87 a 88 Smlouvy o ES.

(2) Rozhodnutí Komise 2009/K 74/05 (Úř. věst. L 74, 28.3.2009, s. 63).

(3) Viz poznámka pod čarou 2.

(4) Například TVK (jedna z předních maďarských chemických společ­ ností), Slovnaft (slovenská ropná společnost) a Xxxx (rakouská malo­ obchodní a velkoobchodní společnost). Skupina také uzavřela stra­ tegické partnerství s chorvatskou společností INA.

(5) xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxxxx_xxxxxxx/

III. POPIS OPATŘENÍ

Horní zákon

(8) Všeobecná pravidla, podle nichž se řídí těžební činnosti v Maďarsku, jsou stanovena v zákoně o těžbě z roku 1993 (dále jen „horní zákon“) (6), který zároveň upravuje těžební činnosti (sondování, průzkum a těžbu) v oblasti uhlovodíků (tj. ropa a zemní plyn).

(9) Tento horní zákon rozlišuje těžební činnosti prováděné na základě dvou různých právních nástrojů: i) koncese (7) a ii) povolení (8).

— V případě koncese uzavře ministr, který má na starosti těžbu (dále jen „příslušný ministr“), smlouvu (9) s úspěšným uchazečem veřejného výběrového řízení (10) na těžbu v „uzavřené oblasti“.

— Jiná situace platí pro „otevřené oblasti“ (11), kde báňský úřad nemůže odmítnout udělit povolení k těžbě, jestliže uchazeč splní všechny zákonem stanovené podmínky (12).

(10) Podle definice uvedené v horním zákoně (13) jsou uzavřené oblasti vyhrazené pro těžební činnosti na základě koncese. Tudíž jakákoli jiná oblast než uzavřená se kvalifikuje jako otevřená oblast. Podle vysvětlení, které podalo Maďarsko, bylo původním záměrem klasifikovat všechna pole jako uzavřené oblasti podléhající koncesi.

— V případě koncesí se výše poplatků za těžbu stanoví ve smlouvě o koncesi (15).

— V případě těžby nerostných surovin na základě povo­ lení se výše poplatků řídí horním zákonem (16). Do ledna 2008 činily poplatky za těžbu uhlovodíků 12 % u polí otevřených od 1. ledna 1998 a J % u polí, na kterých byla zahájena těžba před

1. lednem 1998 (17). Činitel „J“ se vypočítal podle vzorce na základě historických cen zemního plynu, vytěženého množství a hodnoty. Jeho minimální hodnota byla stanovena na 12 %.

Oddíl 26/A odst. 5 horního zákona

(12) Oddíl 26/A odst. 5 horního zákona stanoví, že pokud těžební společnost podléhající režimu povolení nespustí těžbu do pěti let od data, kdy jí báňský úřad povolení udělil, může být právo na těžbu odebráno (18).

(13) Tento oddíl také umožňuje tuto lhůtu prodloužit smlouvou uzavřenou mezi příslušným ministrem a těžební společností (19). Tento oddíl stanoví tři různé druhy poplatků, které je třeba hradit v případě prodlou­ žení práva na těžbu:

a) za prvé je třeba hradit poplatky za prodloužení za pole, kde prozatím těžba neprobíhá, dokud nebude těžba skutečně zahájena. Tento poplatek činí maxi­ málně 1,2násobek původních poplatků za těžbu vypočtených na základě stanoveného hypotetického množství nerostných surovin, jelikož tyto poplatky musejí být odváděny v době, kdy se ještě na daném poli nezačalo skutečně těžit;

Otevřené oblasti, ve kterých se předpokládalo menší  

bohatství nerostných surovin, měly být spíše výjimkou. V těchto případech se předpokládalo, že taková pole mají nižší hodnotu, a ve veřejném výběrovém řízení se neoče­ kávaly žádné nabídky.

(11) Horní zákon také stanoví, že těžba nerostných surovin podléhá poplatkům za těžbu, které se odvádějí státu a jejichž výše činí určité procento hodnoty vytěžených surovin (14). Poplatky za těžbu se liší v závislosti na příslušném režimu:

(6) 1993. évi XLVIII. Törvény a bányászatról (zákon č. XLVIII z roku 1993 o těžbě).

(7) Oddíl 8 horního zákona.

(8) Oddíl 5 horního zákona.

(9) Oddíl 12 horního zákona.

(10) Oddíl 10 horního zákona.

(11) Oddíl 5 odst. 1 písm. a) horního zákona.

(12) Oddíl 5 odst. 4 horního zákona.

(13) Oddíl 9 horního zákona.

(15) Oddíl 20 odst. 11 horního zákona.

(16) Oddíl 20 odst. 2-7 horního zákona.

(17) Další poplatky byly stanoveny pro jiné druhy nerostných surovin, jako pevné nerostné suroviny.

(18) Oddíl 26/A odst. 5 horního zákona má následující znění: „těžební společnost začne s těžbou […] do pěti let od vytyčení těžebního pole. Těžební společnost má právo požádat báňský úřad o prodloužení této lhůty až o pět let pouze jednou. Je-li prodlou­ žení povoleno, uhradí těžební společnost příslušné poplatky. Množ­ ství nerostných surovin odpovídající poplatkům a procentuální výše poplatků za těžbu, které je třeba uhradit podle hodnoty, se stanoví ve smlouvě uzavřené mezi ministrem a těžební společností na vyšší úrovni než procentuální výše, která se na danou oblast vztahovala v období podání žádosti, maximálně však ve výši 1,2násobku původní hodnoty. O prodloužení této lhůty rozhoduje báňský úřad. V rozhodnutí je uvedena výše platebního závazku stanovená ve smlouvě. Těžební společnost může získat prostřednictvím smlouvy na minimálně pět let prodloužení lhůty na více než dvě těžební pole najednou, jestliže zvýšené poplatky za těžbu, které se vztahují na těžební pole, u nichž byla lhůta prodloužena, pokrývají všechny těžební lokality této těžební společnosti. Jestliže žádost o prodloužení lhůty zahrnuje více než pět těžebních polí, může být k poplatkům za těžbu navýšeným v souladu se smlouvou uzavřenou mezi ministrem a těžební společností stanoven ještě jednorázový poplatek ve výši 20 % splatné částky odpovídající navýšeným poplatkům za těžbu“.

(14) Oddíl 20 odst. 1 horního zákona. (19) Viz poznámka pod čarou č. 18.

b) za druhé, jestliže se žádost o prodloužení týká více než dvou polí, musí být výše poplatků za prodloužení (zvýšených poplatků za těžbu) použita na všechna těžební pole společnosti;

c) za třetí, jestliže se prodloužení týká více než pěti polí, může být navíc účtován jednorázový poplatek (20).

Smlouva o prodloužení mezi společností MOL a maďarským státem

(14) Dne 19. září 2005 zažádala společnost MOL o prodloužení práva na těžbu na dvanáct svých uhlovo­ díkových polí, které ji bylo v minulosti uděleno na základě povolení a na kterých nezačala s těžbou ve stanoveném termínu. Dne 22. prosince 2005 společnost MOL a ministr uzavřeli v souladu s oddílem 26/A odst. 5 horního zákona smlouvu o prodloužení za těchto podmínek:

a) Poplatky za prodloužení: Dvanáct povolení k těžbě, která byla předmětem žádosti, bylo prodlouženo o pět let (tj. společnost MOL získala o pět let více na zahájení těžby na těchto polích). Poplatky za prodloužení byly stanoveny za každý rok z těchto pěti let prodloužení na základě 12 % poplatků za těžbu, které byly platné v dané době, a násobku („c“) v rozmezí od 1,020 do 1,050. Výsledné poplatky za prodloužení jsou uvedené níže v tabulce 1 (21). Poplatky za prodloužení byly xxxxxx xxxx za pětiletou dobu prodloužení. Pokud byla pole skutečně otevřena, uplatnily se stanovené poplatky na zbylou část patnáctiletého období jako poplatky za těžbu za pole, kterých se prodloužení týkalo (22).

Tabulka 1

Poplatky stanovené ve smlouvě o prodloužení

Rok	Původní poplatky c	Poplatky za prodloužení pro nevyužívaná pole/navýšené poplatky rozšířené na všechna pole
1	12 % 1,050	12,6 %
2	12 % 1,038	12,456 %
3	12 % 1,025	12,3 %
4	12 % 1,020	12,24 %
5	12 % 1,020	12,24 %
6-15	12 % 1,020	12,24 %

(20) Maximálně 20 % částky vycházející z navýšeného poplatku za těžbu.

(21) Bod 1 smlouvy o prodloužení.

(22) Bod 3 smlouvy o prodloužení.

b) Rozšíření navýšených poplatků na všechna těžební pole: Jelikož bylo o prodloužení práva na těžbu žádáno na více než dvě pole, musely být navýšené poplatky (které se rovnají poplatkům za prodloužení, jak je uvedeno v tabulce 1) uplatněny na následujících patnáct let, tj. do roku 2020, na všechna pole společ­ nosti MOL, na něž se vztahuje povolení a která byla otevřena po 1. lednu 1998. Na pole otevřená před

1. lednem 1998 se vztahuje činitel „J“ vynásobený násobkem „c“ (23).

c) Pevně stanovené poplatky za těžbu: Strany se rovněž výslovně dohodly, že stanovené poplatky za těžbu zůstanou platné po celou dobu trvání smlouvy (tj. do roku 2020), bez ohledu na případné změny horního zákona (24).

d) Jednorázová platba: Jelikož bylo o prodloužení práva na těžbu žádáno na více než pět polí, byl ve smlouvě rovněž stanoven jednorázový poplatek (25) ve výši 20 miliard HUF (26).

e) Výpovědní doložka: Ve smlouvě bylo stanoveno, že není možné ji jednostranně upravovat (pouze dohodou obou stran). Jednou ze stran může být vypovězena pouze v případě změny vlastnictví společnosti MOL (minimálně 25 % akcií společnosti).

(15) Rozhodnutím ze dne 23. prosince 2005 báňský úřad prodloužil práva na těžbu společnosti MOL na požado­ vaných dvanáct polí a rozšířil zvýšené poplatky tak, aby se vztahovaly na všechna pole společnosti.

Novelizace horního zákona, pokud jde o poplatky za těžbu v případě práva na těžbu uděleného v rámci povolení

(16) V rámci novely (27) horního zákona, která nabyla účinku dne 8. ledna 2008 (28) (dále jen „novela z roku 2008“), byly poplatky za těžbu pro určité kategorie uhlovodíků značně navýšeny. Tato novelizace neovlivnila výši poplatků za těžbu jiných druhů nerostných surovin.

(23) Bod 4 smlouvy o prodloužení.

(24) Bod 9 smlouvy o prodloužení stanoví, že všechny činitele určující výši poplatků za těžbu zůstanou nezměněné po celou dobu trvání smlouvy.

(25) Přibližně 76 milionů EUR podle směnného kurzu ECB: EUR/HUF 263 ke dni 16. dubna 2010. Všechny převody mezi EUR a HUF v tomto rozhodnutí byly provedeny na základě tohoto kurzu.

(26) Bod 6 smlouvy o prodloužení.

(27) Tato novela je v rozhodnutí o zahájení řízení zmiňována jako

„novela z roku 2008“. Maďarské orgány ve svém podání poukázaly na skutečnost, že tuto změnu schválil parlament v roce 2007. V zájmu konzistentnosti s rozhodnutím o zahájení řízení bude tato novela horního zákona, která vstoupila v platnost dne

8. ledna 2008, nadále označována jako „novela z roku 2008“. Obdobně bude změna, která vstoupila v platnost dne 23. ledna 2009, označována jako „novela z roku 2009“.

(28) Zákon č. CXXIII z roku 2007.

Oddíl 5 pozměňujícího zákona stanovil rozdílné poplatky za těžbu v závislosti na: i) datu otevření těžeb­ ního pole; ii) množství vytěžených uhlovodíků a iii) ceně ropy v daném okamžiku.

— Pro pole, na kterých byla zahájena těžba mezi

1. lednem 1998 a 1. lednem 2008, byly stanoveny poplatky za těžbu ve výši 30 %.

— Na pole otevřená po 1. lednu 2008 se vztahují různé sazby (12 %, 20 % nebo 30 %) v závislosti na množ­ ství vytěžených uhlovodíků.

— Pro doly, ve kterých byla těžba zahájena před

1. lednem 1998, se použije činitel „J“, přičemž jeho minimální výše je stanovena na 30 %.

Kromě toho všechny tyto sazby podléhají příplatku v závislosti na ceně ropy: +3 %, jestliže cena ropy přesáhne 80 USD/bbl, nebo + 6 %, jestliže přesáhne 90

USD/bbl (dále jen „doložka Brent“). Zvláštní sazby se vztahují například na náročné těžební podmínky (12 %) a vysoce inertní plyn (8 %).

(17) Tyto sazby poplatků za těžbu byly platné v období od

8. ledna 2008 do 23. ledna 2009 a vztahovaly se na všechny těžební společnosti, které prováděly těžbu v těžebních lokalitách na základě povolení, včetně těch, jež povolení získaly do ledna 2008, kdy vstoupila novela horního zákona v platnost. Dne 23. ledna 2009 (poté, co Komise vydala rozhodnutí o zahájení vyšetřovacího řízení) vstoupila v platnost nová změna horního zákona, která snížila poplatky za těžbu v případě polí, na nichž byla těžba zahájena v období od 1. ledna 1998 do

1. ledna 2008, zpět na 12 % (přičemž „doložka Xxxxx“ byla zachována) (29). Poplatky za těžbu u ostatních druhů polí zůstaly stejné jako ve znění horního zákona platném v roce 2008.

(18) V tabulce 2 jsou shrnuty platné poplatky za těžbu v režimu povolení podle různých znění horního zákona.

Tabulka 2

Souhrn platných poplatků za těžbu v režimu povolení podle horního zákona

		Poplatky platné do roku 2008	Poplatky platné v roce 2008	Poplatky platné od 23. ledna 2009
Těžba zahájená před 1. lednem 1998		J % (minimálně 12 %)	J % (minimálně 30 %, + 3 % nebo 6 % doložka Brent)	J % (minimálně 30 %, + 3 % nebo 6 % doložka Brent)
Těžba zahájená v období mezi 1. lednem 1998 a 1. lednem 2008		12 %	30 % (+ 3 % nebo 6 % doložka Brent)	12 % (+ 3 % nebo 6 % doložka Brent)
Těžba zahá­ jená po 1. lednu 2008	Ložiska zemního plynu s roční výtěžností nižší než 300 mil. m3 Ložiska ropy s roční výtěžností nižší než 50 kt	Nepoužije se	12 % (+ 3 % nebo 6 % doložka Brent)	12 % (+ 3 % nebo 6 % doložka Brent)
	Ložiska zemního plynu s roční výtěžností v rozmezí 300-500 mil. m3 Ložiska ropy s roční výtěžností v rozmezí 50-200 kt		20 % (+ 3 % nebo 6 % doložka Brent)	20 % (+ 3 % nebo 6 % doložka Xxxxx)
	Ložiska zemního plynu s roční výtěžností vyšší než 500 mil. m3 Ložiska ropy s roční výtěžností vyšší než 200 kt		30 % (+ 3 % nebo 6 % doložka Brent)	30 % (+ 3 % nebo 6 % doložka Brent)
Uhlovodíky se zvláštními podmínkami těžby			12 %	12 %
Vysoce inertní plyn			8 %	8 %

„J“ se vypočítá podle vzorce, který je založen na historických cenách zemního plynu, vytěženém množství a hodnotě, viz odstavec 11.

(29) Oddíl 235 zákona č. LXXXI z roku 2008.

IV. DŮVODY PRO ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ

(19) Údajnou státní podporu, která je předmětem šetření, představuje smlouva o prodloužení, která byla uzavřena dne 22. prosince 2005 mezi společností MOL a maďarským státem a která společnost do jisté míry osvobodila od zvýšených poplatků za těžbu vztahujících se na těžbu uhlovodíků, jež byly stanoveny následnou novelizací maďarského horního zákona. Vzhledem ke způsobu, jakým byla smlouva a následná novelizace zákona navržena, považuje je Komise za součást stejného opatření (dále jen „opatření“) a rozhodnutí o zahájení řízení posuzovalo jejich společný dopad.

(20) V rozhodnutí o zahájení řízení dospěla Komise k předběžnému závěru, že následkem smlouvy o prodloužení je společnost MOL chráněna v případě budoucích změn poplatků za těžbu a konkrétně změn stanovených v následné novele horního zákona z roku 2008. Takto je společnost zvýhodněna oproti svým konkurentům, kteří podnikají na základě stávajícího režimu povolení, a jelikož předtím neuzavřeli podobnou smlouvu o prodloužení, musejí nyní platit nové zvýšené poplatky za těžbu. V předběžném posouzení Komise dospěla k názoru, že toto opatření představuje státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, a neshledala žádné důvody, na základě kterých by mohlo být slučitelné s vnitřním trhem, jelikož zde podle všeho nelze uplatnit žádnou odchylku.

(21) Další podrobnosti jsou uvedeny v rozhodnutí o zahájení

řízení, které je nedílnou součástí tohoto rozhodnutí.

V. PŘIPOMÍNKY ZE STRANY MAĎARSKA

(22) Mezi hlavní argumenty Maďarska týkající se kumulativ­ ních kritérií definujících státní podporu patří: i) neexis­ tence selektivity a ii) neexistence jakékoli výhody pro údajného příjemce.

(23) Pokud jde o selektivitu, maďarské orgány v zásadě namí­ tají, že toto opatření není selektivní, protože uzavřením smlouvy o prodloužení společnost MOL přešla pod jiný režim, který se liší od režimu povolení.

(24) Za prvé Maďarsko potvrzuje, že se režim koncese a povolení liší, a zdůrazňuje, že v případě koncese může těžební společnost ve své koncesní nabídce navrh­ nout vyšší poplatek, než jaký je uveden v oznámení o výběrovém řízení, zatímco v případě režimu povolení výši poplatku stanoví horní zákon. Maďarsko dále argu­

mentuje, že zároveň s těmito režimy bylo potřeba najít nové „kvazikoncesní“ řešení, které stanoví poplatky za těžbu v samostatné smlouvě mimo koncesní systém. Xxx Xxxxxxxx je možné smlouvu o prodloužení podle oddílu 26/A odst. 5 horního zákona vnímat jako vhodný právní základ pro takové „kvazikoncesní“ řešení, kterým se právo na těžbu účinně vyjme z režimu povolení a založí na smluvní bázi.

(25) Maďarsko dále uvádí, že smlouva o prodloužení přímo vyplývá z logiky horního zákona. Podle Maďarska je stanovení poplatků za těžbu na dobu trvání smlouvy o prodloužení přirozená součást smlouvy, jak je uvedeno v oddílu 26/A odst. 5 horního zákona, a smlouva o prodloužení by nemohla být za jiných podmínek uzavřena. Kromě toho, všechny ostatní těžební společ­ nosti mohou očekávat stejné jednání, takže v případě společnosti MOL nedošlo k žádnému preferenčnímu zacházení.

(26) Konkrétně oddíl 20 odst. 11 horního zákona stanoví, že poplatky za těžbu jsou poplatky stanovené ve: i) smlouvě o koncesi; ii) horním zákoně nebo iii) smlouvě

o prodloužení. Maďarské orgány tudíž argumentují, že horní zákon výslovně povoluje, aby poplatky stanovené ve smlouvě o povolení zůstaly nezměněny i v případě, že dojde ke změnám právních předpisů. Maďarské orgány se domnívají, že je to jasně uvedeno v horním zákoně, tj. v oddíle 26/A odst. 5, který stanoví, že zvýšené poplatky činí maximálně 1,2násobek původních poplatků za těžbu (30). Maďarsko tudíž tvrdí, že maďarský zákon vylučuje použití jakéhokoli vyššího poplatku.

(27) Pokud jde o údajnou neexistenci zvýhodnění, Maďarsko uvádí, že nerostné suroviny jsou majetkem státu, který přechází do soukromého vlastnictví prostřednictvím těžebních společností, jež získaly právo na těžbu za úhradu příslušných poplatků. Maďarsko v této souvislosti zmiňuje podobnost s rozsudkem ve věci Ryanair a trvá na tom, že tuto konkrétní činnost státu lze srovnávat s činností tržního subjektu, i když stát zastává roli orgánu veřejné moci (31).

(28) Maďarsko popírá, že by poplatky za těžbu představovaly určitý druh daně, a definuje je jako cenu placenou za těžbu nerostných surovin nebo státní podíl. Maďarsko zdůrazňuje, že skutečnost, že je tento poplatek stanoven v zákoně, nepředstavuje rozhodný důvod vedoucí k závěru, že se jedná o určitý druh daně.

(30) Oddíl 26/A odst. 5 horního zákona: „[…] na vyšší úrovni než procentuální výše, která se na danou oblast vztahovala v období podání žádosti, maximálně však ve výši 1,2násobku původní hodnoty.“

(31) Věc T-196/04 Ryanair Ltd v Komise, Sb. rozh. 2008, s. II-3643.

(29) Maďarsko kromě toho vysvětluje, že tři různé platební závazky v souladu se smlouvou o prodloužení (tj. poplatky za prodloužení, zvýšené poplatky za těžbu rozšířené na všechna pole a jednorázová platba), které vyplývají z příslušných ustanovení horního zákona, by neměly být chápány jako kompenzace státu za ušlý zisk, na nějž má v každém případě nárok. Podle Maďarska lze tyto platby z pohledu státu vnímat jako dodatečný příjem, za který se stát zříká svého práva

nabídnout pole v rámci výběrového řízení v režimu koncese, se zřetelem na související rizika a možné výnosy.

(30) Maďarsko zdůrazňuje, že po diskutované změně horního zákona nemusel žádný další tržní subjekt ve skutečnosti zaplatit vyšší poplatek za těžbu než společnost MOL, jelikož v daném období do kategorií s vyššími poplatky za těžbu nespadal žádný soutěžitel.

Tabulka 3

Roční platby poplatků za těžbu společnosti MOL (skutečné a hypotetické)

v milionech HUF

Platební položka	Skutečné: podle smlouvy o prodloužení	Hypotetické: podle platného horního zákona	Rozdíl	Čistá aktuální hodnota rozdílu v roce 2009
2005
Jednorázová platba (1)	[…] (*)	(…)	20 000,0	28 064,5
2006
Poplatek za 2 prodloužení (2)	(…)	(…)	835,8	1 092,1
Poplatek za těžbu 3 (3)	(…)	(…)	5 755,7	7 520,0
Celkem	(…)	(…)	6 591,6	8 612,1
2007
Poplatek za prodlou­ žení	(…)	(…)	769,7	926,5
Poplatek za těžbu	(…)	(…)	3 428,0	4 126,4
Celkem	(…)	(…)	4 197,7	5 052,9
2008
Poplatek za prodlou­ žení	(…)	(…)	345,8	382,9
Poplatek za těžbu	(…)	(…)	– 28 444,7	– 31 498,5
Celkem	(…)	(…)	– 28 099,0	– 31 115,6
2009
Poplatek za prodlou­ žení	(…)	(…)	211,2	211,2
Poplatek za těžbu	(…)	(…)	– 1 942,1	– 1 942,1
Celkem	(…)	(…)	– 1 730,9	– 1 730,9
CELKOVÝ SOUČET	(…)	(…)	959,5	8 883,0

Částky vycházejí z údajů, které poskytly maďarské orgány.

(1) Jednorázová platba: viz odst. 14 písm. d).

(2) Poplatky za prodloužení: viz odst. 14 písm. a).

(3) Zvýšené poplatky za těžbu za všechna pole: viz odst. 14 písm. b).

(*) Údaje, které spadají do služebního tajemství, byly v textu rozhodnutí nahrazeny […].

(31) Maďarsko dále poukazuje na to, že na základě smlouvy o prodloužení za danou dobu a s přihlédnutím ke všem součástem smlouvy, včetně poplatků za prodloužení a jednorázové platby, společnost MOL ve skutečnosti zaplatila státu více, než kolik by zaplatila bez smlouvy o prodloužení, tj. podle horního zákona. Porovnání skutečné výše úhrad provedených společností MOL a hypotetických plateb je uvedeno v tabulce 3 výše. Údaje poskytly maďarské orgány.

(32) Podle Maďarska těžební společnosti oprávněně očekávají předvídatelnost poplatků za těžbu, které by se tudíž v průběhu času neměly měnit. Na tom byly založeny úvahy, které stály v pozadí novelizace horního zákona, jelikož přestože se poplatky za těžbu následkem této novely změnily, ve skutečnosti zde neexistovala žádná společnost, jejíž poplatky za těžbu by tato změna ovliv­ nila. Podle Maďarska by novelizace horního zákona mohla naznačovat, že by stát mohl změnit poplatky za těžbu pro pole, na kterých již těžba probíhá. Novela z roku 2008 však byla výsledkem kompromisu učině­ ného na základě jednání, která přijetí horního zákona předcházela. Tak byla implicitně přijata skutečnost, že mohou existovat legitimní očekávání. Těžební společnost tedy může legitimně očekávat, že stát jednostranně nezvýší žádný z těchto poplatků. Maďarsko se tedy domnívá, že systém horního zákona a konkrétních usta­ novení v něm obsažených zahrnuje požadavek, aby poplatky za těžbu zůstaly v průběhu platnosti smlouvy nezměněné.

(33) Závěrem maďarské orgány vysvětlují, že „výpovědní doložka“ je založena na důvodech národní bezpečnosti.

VI. PŘIPOMÍNKY ZÚČASTNĚNÝCH STRAN

(34) Komise obdržela připomínky od těchto zúčastněných stran: MOL (příjemce údajného opatření podpory) a Maďarská těžební unie, které je společnost MOL členem. Připomínky obou zúčastněných stran byly ve stejném duchu jako připomínky Maďarska a jejich poznámky do značné míry odpovídaly připomínkám, které uvedlo Maďarsko.

MOL

(35) Společnost MOL, údajný příjemce dotyčného opatření, uvádí, že na maďarském trhu těžby uhlovodíků se jí nedostalo žádného preferenčního zacházení, ačkoli Xxxxxx v rozhodnutí o zahájení řízení tvrdí opak. Většinu poplatků za těžbu, jež společnost MOL odvádí maďarskému státu, tvoří poplatky za těžbu ve výši J % (tj. těžba byla zahájena před 1. lednem 1998), což v praxi znamená, že společnost MOL platí 64–75 %, zatímco konkurenti (kteří zahájili těžbu později a těží na malých polích) musejí hradit pouze 12 % poplatky.

(36) Uzavření smlouvy o prodloužení navíc znamenalo, že společnost MOL státu zaplatila více (s přihlédnutím ke

všem součástem smlouvy o prodloužení), než by bývala zaplatila bez této smlouvy, pouze na základě původního znění horního zákona.

(37) Co se týče tvrzení Komise, že smlouvu o prodloužení nelze považovat za obdobu koncese, protože podléhá režimu povolení, společnost MOL uvedla, že prodloužení práva na těžbu nepodléhá povolení na základě jedno­ stranného rozhodnutí státu, ale pouze po dohodě s těžební společností. Pokud by účelem dotčeného práv­ ního předpisu bylo ponechat tuto záležitost na úvaze státu, bylo by příslušné ustanovení koncipováno jinak. Z tohoto znění horního zákona vyplývá, že legislativním záměrem bylo považovat smlouvu o prodloužení za obdobu koncesí.

(38) V rozhodnutí o zahájení řízení Komise namítá, že tvrzení maďarských orgánů, že změna horního zákona byla nezbytná pro zajištění vyšších příjmů, je v rozporu se skutečností, že společnost MOL byla ve skutečnosti od zvýšených poplatků osvobozena.

(39) Společnost MOL zde žádný rozpor nevidí. Na jedné straně tato společnost na základě smlouvy o prodloužení státu zaplatila více, než by bývala zaplatila podle horního zákona. Společnost MOL rovněž platí velmi vysoké poplatky za těžbu za pole podléhající poplatkům dle činitele J. Změna horního zákona by zároveň mohla mít dopad na pole otevřená v budoucnu.

(40) Společnost MOL tvrdí, že složky platby za prodloužení v žádném případě nepředstavují pokutu, jak naznačuje Komise. Horní zákon rovněž stanoví sankce/pokuty za provozování těžební činnosti v rozporu s horním zákonem. Poplatky podle smlouvy o prodloužení před­ stavují výsledek jednání mezi těžební společností a státem. Uzavření této smlouvy nebylo povinné: těžební společnost se mohla rozhodnout, že smlouvu neuzavře, čímž by ztratila právo na těžbu, a poté se zúčastnit veřejného výběrového řízení, v rámci kterého by nakonec mohla právo na těžbu získat levněji.

(41) Srovnávat společnost MOL, jež takovou smlouvu o prodloužení uzavřela, se soutěžiteli, kteří podnikají v režimu povolení, je zavádějící. Společnost MOL dále zdůrazňuje, že splnila všechny své povinnosti a jednala v souladu s právními předpisy.

(42) MOL rovněž nesouhlasí s názorem Xxxxxx, že násobitel

„c“ je příliš nízký (jelikož je nižší než zákonná hranice ve výši 1,2násobku). Mělo by se také vzít v úvahu, že se zvýšené poplatky za těžbu týkaly téměř 150 polí, a tudíž zvýšené poplatky přinesly státu výrazně vyšší příjmy z těžby.

(43) Konečně, pokud jde o argument Komise, že je společnost MOL zvýhodňována tím, že nepodléhá doložce Brent, společnost připomíná, že činitel J je také citlivý na ceny.

Maďarská těžební unie

(44) Maďarská těžební unie (dále jen „těžební unie“) zastupuje společnosti, které se zabývají těžební činností nebo činnostmi s těžbou souvisejícími. Jejím hlavním cílem je zlepšit celkový provozní rámec pro provádění těžebních činností v Maďarsku, sledovat legislativní postupy a jednat v zájmu svých členů. V současné době má 66 členů, včetně společnosti MOL. Předsedou rady těžební unie je vyšší řídicí pracovník společnosti MOL (32).

(45) Podle těžební unie těžební společnosti oprávněně očeká­ vají, že se výše poplatků za těžbu u polí, která jsou již otevřená, nebude měnit. Stát tudíž nemůže poplatky jednostranně zvyšovat „retroaktivně“ (tj. za pole, která jsou již v provozu). Těžební unie tento názor vyjádřila v souvislosti s návrhem zákona, který předcházel noveli­ zaci horního zákona, a podle těžební unie byla tato zásada při změně horního zákona zohledněna. Konečné znění nebylo rozporováno, protože pokud jde o jeho účinek, nezvyšuje poplatky za těžbu na polích, kde již byla těžba zahájena.

(46) Pokud jde o obecnou charakteristiku a hospodářské podmínky těžebního trhu, vysvětluje těžební unie, že doba trvání těžebních projektů je relativně dlouhá. Mezi započetím průzkumu a skutečnou těžbou může uběh­ nout 10–15 let. V této fázi má těžební společnost jen výdaje; příjem začíná vykazovat až po spuštění těžby. Dále zde existuje nevyhnutelné geologické riziko, jelikož není jasné, jestli bude průzkum úspěšný. Proto je nutné projekty plánovat s největší pečlivostí. Ziskovost projektu závisí na řadě faktorů. Vzhledem k četným rizikům se v tomto odvětví očekává, že alespoň ta, která může ovlivnit stát, zůstanou během trvání projektu stabilní, tj. legislativní rámec nebo poplatky za těžbu. Vzhledem ke zvláštní charakteristice tohoto odvětví hrají struktury financování v projektech důležitou roli. Věřitelé projekty neustále podrobně zkoumají a mohou financování ukončit, pokud se podmínky výrazně změní.

(47) Proto v zemích s vysokým politickým rizikem uzavírá těžební společnost se státem smlouvu, která se řídí soukromým právem. Ve stabilních oblastech, jako je západní Evropa, nejsou takové smlouvy potřeba, protože

(32) xxxx://xxx.xxxxx.xx/xxxxxx00.xxx?Xxxxxx_Xxxxxxxxxxxx_ Szoevetseeg@@HU@@4@@364124456

lze předpokládat, že stát nebude právní rámec neustále měnit. Stabilitu, pokud jde o státní podíl, očekávají jak těžební společnosti, tak věřitelé. Bez této stability by bylo riziko projektu vyšší; země se stabilní hospodářskou poli­ tikou si nemůže dovolit časté změny politiky, protože by tak těžařské podniky odradila.

(48) Těžební unie dále poukazuje na to, že zásady právní jistoty a ochrany získaných práv jsou zakotveny v judikatuře evropských soudů a v maďarské ústavě. Proto maďarský zákonodárce nemá právo zvyšovat poplatky za těžbu za pole, která jsou již v provozu, jelikož právní předpisy musejí být předvídatelné. Těžební unie se navíc domnívá, že „stálost“ poplatků za těžbu představuje získané právo.

(49) Další argument, který uvádí těžební unie, je zákaz diskri­ minace. Zejména nesmí existovat žádná diskriminace mezi společnostmi podnikajícími na základě koncese a těmi, které fungují na základě systému povolení. Maďarský zákonodárce proto není oprávněn poplatky za těžbu zvyšovat „zpětně“ za pole, která jsou již otevřená. Evropský soudní dvůr v řadě rozsudků vysvět­ luje, že právní jistota je základním prvkem práva Evropské unie. Právní předpisy musejí být jednoznačné, přesné a předvídatelné, zejména mají-li negativní dopad na jednotlivce nebo společnosti (viz citovaná judikatura). Těžební unie dále namítá, že zásada právní jistoty a získaných práv je rovněž zakotvena v maďarské ústavě, a závěrem dodává, že na základě práva Evropské unie a ústavních zásad musí být právní předpisy předvídatelné.

(50) Těžební unie závěrem dodává, že zásada ochrany získa­ ných práv vyplývá ze zásady právní jistoty. Zásada ochrany získaných práv je při vnitrostátních a mezinárodních legislativních postupech řídících těžební práva dodržována. Ostatní členské státy EU mají rovněž stabilní právní předpisy týkající se těžby, které se často nemění.

VII. EXISTENCE PODPORY VE SMYSLU ČL. 107 ODST. 1 SMLOUVY O FUNGOVÁNÍ EU

(51) S cílem zjistit, zda opatření představuje státní podporu, musí Komise posoudit, zda sporné opatření splňuje podmínky čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Tento článek stanoví, že: „Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak.“ S ohledem na toto ustanovení Komise níže posoudí, zda sporné opatření představuje státní podporu.

Obecné připomínky

(52) Za prvé je třeba připomenout, že opatření může před­ stavovat státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU bez ohledu na svou právní formu. I když byla smlouva o prodloužení uzavřena v souladu s příslušnými ustanoveními horního zákona a i když je na Maďarsku, aby stanovilo výši poplatku v zákoně, neznamená to samo o sobě, že jsou tyto kroky nebo jejich důsledky slučitelné s pravidly EU v oblasti státní podpory. Skutečnost, že je opatření sluči­ telné s vnitrostátním právem, nemá vliv na jeho slučitel­ nost s pravidly v oblasti státní podpory stanovenými ve Smlouvě o fungování EU.

(53) Mimo to, jak již bylo uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení, se Komise nedomnívá, že by nějaký aspekt této věci, tj. příslušná ustanovení horního zákona, smlouva o prodloužení a změna horního zákona, byl sám

o sobě v rozporu s pravidly v oblasti státní podpory. Naopak Komise v této věci považuje celý sled kroků státu za „opatření“ a posuzuje dopad smlouvy

o prodloužení společně s následnými změnami horního zákona.

(54) Pokud jde o argumenty Maďarska, že poplatky za těžbu nepředstavují daň, ale podíl státu, Komise podotýká, že tento argument je z pohledu posuzování státní podpory irelevantní. Pravidla v oblasti státní podpory se uplatní na všechny druhy nákladů, které podnikům vznikají a od nichž jsou na základě státního opatření osvobozeny. V každém případě je třeba poznamenat, že vydávání správních povolení pro těžbu nerostných a uhlovodíkových surovin se jeví jako typická role orgánu veřejné moci; platby za taková povolení jsou srovnatelné s daněmi nebo správními poplatky.

(55) Konečně, pokud jde o výpovědní doložku, se Komise domnívá, že se nejedná o otázku státní podpory. Skuteč­ nost, že je ve smlouvě uvedeno, že může být vypově­ zena, jestliže třetí strana získá podíl ve společnosti MOL přesahující 25 %, je opatření, které nezahrnuje státní prostředky.

posuzování státní podpory, čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU ukládá povinnost určit, zda v rámci daného právního režimu může vnitrostátní opatření

„zvýhodňovat určité podniky nebo určitá odvětví výroby“ vůči ostatním, které se s ohledem na cíl sledovaný uvedeným opatřením nacházejí ve srovnatelné skutkové a právní situaci.

(58) Soudní dvůr v řadě případů rovněž rozhodl, že čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU nerozlišuje podle důvodů nebo cílů státní podpory, ale definuje je podle jejich účinků (34).

(59) Pojem „státní podpora“ se ovšem nezahrnuje na státní opatření, které rozlišuje mezi podniky, pokud toto rozli­ šení vyplývá z povahy nebo vnitřního uspořádání systému, do něhož tato opatření patří.

(60) Komise nesouhlasí s argumentací maďarských orgánů a zúčastněných stran týkající se neexistence selektivity.

(61) Aby bylo možné zjistit, jestli je příslušné opatření selek­ tivní, musí být definován odpovídající referenční systém (35).

(62) V daném případě Komise za odpovídající referenční systém pro posuzování považuje režim povolení. Společ­ nost MOL se nemusela účastnit výběrového řízení na získání koncese v uzavřené oblasti. Namísto toho získala právo na těžbu na svá pole podléhající režimu povolení a soutěží s účastníky trhu, kteří podnikají v rámci tohoto režimu. Smlouva o prodloužení je součástí režimu povo­ lení. Pouhá skutečnost, že společnost MOL nedokázala spustit těžbu ve stanovené lhůtě a musela zažádat o smlouvu o prodloužení, nemůže mít za následek změnu referenčního systému. Přijetí takového argumentu by vedlo k situaci, ve které je jedné společnosti poskyto­ váno individuální zacházení jako v případě režimu koncese, ale bez veřejného výběrového řízení.

Selektivita                 

(34) Viz například rozsudky Soudního dvora ve věci C-56/93, Belgie

(56) Aby bylo možné opatření považovat za státní podporu, musí být zvláštní nebo selektivní v tom, že zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby.

(57) Podle judikatury Soudního dvora (33), pokud jde o posouzení podmínky selektivity, která je zásadní při

(33) Rozsudek Soudního dvora ve věci C-88/03, Portugalsko v Komise, Sb. rozh. 2006, s. I 7115, bod 54.

v Komise, Sb. rozh. 1996, s. I 723, bod 79; ve věci C-241/94, Francie v Komise, Sb. rozh. 1996, s. I 4551, bod 20; ve věci C- 75/97, Belgie v Komise, Sb. rozh. 1999, s. I 3671, bod 25 a ve věci C-409/00, Španělsko v Komise, Sb. rozh. 2003, s. I 10901, bod 46.

(35) Viz věci T-211/04 a T-215/04 Government of Gibraltar v Komise, Sb. rozh. 2008, s. II 3745, která uvádí že „pro účely posouzení selek­ tivnosti dotčeného opatření je třeba zkoumat, zda v rámci daného právního režimu uvedené opatření zvýhodňuje určité podniky vůči jiným podnikům, které se nacházejí ve srovnatelné skutkové a právní situaci. Určení referenčního rámce je zvláště důležité v případech daňových opatření, jelikož samotná existence zvýhod­ nění může být zjištěna pouze ve vztahu k takzvanému ‚obvyklému‘ zdanění.“

(63) Maďarské orgány se ve skutečnosti mohou volně rozhod­ nout, má-li být pole v režimu koncese nebo povolení. Čili když maďarské orgány chtějí poskytnout práva na těžbu na základě smlouvy, mohou zvolit transparentní postup udělení koncese, jehož součástí je veřejné výbě­ rové řízení. Komise nemůže uznat, že by neprůhledná takzvaná „kvazikoncese“, která se nyní uplatňuje pouze v případě jedné společnosti (MOL), mohla být chápána jako samostatný referenční systém.

(64) Maďarsko mělo navíc velkou volnost v případě prodlu­ žování povolení nebo následné změny příslušných usta­ novení horního zákona (i přes vědomí, jaké výhody by to přineslo společnosti MOL jakožto jedinému zástupci na trhu s uhlovodíky, který uzavřel smlouvu o prodloužení). Maďarsko mělo možnost poplatky za těžbu kdykoli vymezit, tj. mohlo se rozhodnout horní zákon vůbec neupravovat. Z pohledu účinků sledu kroků je jasné, že tento sled jednoznačně zvýhodnil jeden konkrétní podnik.

(65) Na základě výše uvedeného Komise dospěla k závěru, že referenčním systémem je režim povolení.

(66) V rámci režimu povolení je smlouva o prodloužení jasně selektivní. Dokonce i samy maďarské orgány potvrzují, že strany mají při dojednávání podmínek této smlouvy jistý manévrovací prostor pro stanovení různých složek platby a navíc mají možnost rozhodnout se smlouvu neuzavřít vůbec. Bylo tudíž pouze na uvážení maďar­ ských orgánů, jestli takovouto smlouvu se společností MOL (nebo s jakýmkoli jiným účastníkem trhu) uzavřou, nebo ne (36).

(67) Takové zacházení nelze vysvětlovat pomocí logiky nebo povahy systému. Na jedné straně se poplatky za těžbu ukládají, aby zajistily státu příjem z vytěžené hodnoty. Na druhé straně se podle smlouvy o prodloužení hradí jednotlivé složky platby jako zvláštní poplatek za prodloužení. V tomto případě však uzavření smlouvy o prodloužení a následné zvýšení poplatků pro společ­ nost MOL vedlo k paradoxní situaci. Společnost MOL, která nezačala těžit ve stanovené lhůtě, bude až do roku 2020 využívat nižší poplatky za těžbu v podstatě

(68) Toto byla jediná smlouva o prodloužení uzavřená na těžbu uhlovodíků. Společnost MOL uvedla, že existují další smlouvy o prodloužení na těžbu pevných nero­ stných surovin. Komise podotýká, že toto se týká jiných druhů nerostných surovin, které podle horního zákona podléhají jiným poplatkům za těžbu než uhlovodíky. Je rovněž nutno poznamenat, že v případě pevných nero­ stných surovin nedošlo v rámci novelizace horního zákona k žádné změně (tj. účastníci trhu, kteří takovou smlouvu uzavřeli, nebyli ovlivněni stejným „sledem opatření“, a tudíž nezískali žádnou výhodu).

(69) Na základě výše uvedeného, navzdory argumentům, které Maďarsko předložilo, se Komise domnívá, že sled kroků, tj. znění oddílu 26/A odst. 5 horního zákona, na základě toho uzavřená smlouva o prodloužení a následná změna horního zákona, je selektivní ve prospěch společnosti MOL.

(70) Společné účinky sledu opatření způsobily, že z držitelů povolení k těžbě uděleného v souladu s oddílem 5 horního zákona pouze společnost MOL podléhala zvlá­ štnímu režimu, který ji chránil před jakýmkoli zvýšením poplatků za těžbu, jež se běžně odvádí za těžbu uhlovo­ díků.

(71) Závěrem, vzhledem k širokému prostoru při schvalování smlouvy o prodloužení a s ohledem na fakt, že je výjimka ve skutečnosti určena pro jedinou společnost, je kritérium selektivity splněno.

Zvýhodnění

(72) Na rozdíl od tvrzení maďarských orgánů je Komise toho názoru, že stát nevykonává výdělečnou činnost prostřed­ nictvím udělování povolení pro těžební činnosti. Udělo­ vání správních koncesí nebo povolení k těžbě spíše souvisí s výkonem moci, která náleží veřejnému orgánu, protože tuto činnost nemůže vykonávat soukromý subjekt (37). V Maďarsku – stejně jako v ostatních

na všechna svá pole na základě povolení, zatímco její  

konkurenti, kteří také podléhají režimu povolení a kteří těžbu spustili včas, a tudíž neuzavírali žádnou smlouvu o prodloužení, musejí platit vyšší zákonné poplatky.

(36) Rozsudek soudu ve věci T-92/00 a T-103/00 Ramondín, Sb. rozh. 2002, s. II 1385, body 32-35.

(37) Maďarsko přirovnává povolování těžebních činností k pronajímání obecních bytů, kdy stát může rovněž jednat jako soukromý provo­ zovatel. Toto srovnání však není přesné, protože povolení těžební činnosti nemůže na rozdíl od pronájmu bydlení provádět soukromý subjekt. V tomto ohledu se vydávání správních povolení k těžbě více podobá jiným správním povolením, která obvykle udělují státní orgány, jako jsou například povolení k používání volných děl.

členských státech EU – není původním vlastníkem nero­ stných surovin žádný soukromý subjekt. Právní systémy členských států obecně přisuzují kontrolu nad nerostným bohatstvím orgánům veřejné moci (38). Rozhodnutí povolit společnosti těžbu nerostných zdrojů formou, kterou si členský stát zvolí, a oproti úhradě určitých poplatků je tudíž z důvodu jeho povahy a pravidel úkolem orgánů veřejné moci a lze označit jako projev moci veřejných orgánů. Zásah Maďarska za účelem podrobit těžební činnost správnímu dozoru slouží obec­ nému zájmu, a nikoli zájmům komerčním. Toto jednání je tedy nutné považovat za formu státního zásahu orgánem veřejné moci, přičemž tento zásah se liší od jednání soukromého investora v tržním hospodářství (39).

(73) I kdyby v tomto případě bylo povolení k těžbě považo­ váno za hospodářskou činnost, jejímž prostřednictvím stát sleduje komerční účely (což není), Komise podotýká, že neexistuje žádná jasná a přímá souvislost z hlediska peněz mezi výší poplatků za těžbu, které Maďarsko

stanovilo pro společnost MOL, a hodnotou povolení k těžbě. Odůvodnění Maďarska, jmenovitě, že při uzaví­ rání smlouvy o prodloužení jednalo jako tržní subjekt, není podloženo. Konkrétně nic nenaznačuje, že by ve veřejném výběrovém řízení na těchto dvanáct polí (na která by nebylo povolení prodlouženo) konkurent nepře­ dložil vyšší nabídku. Maďarsko rovněž nepředložilo žádný důkaz, že při uzavírání smlouvy o prodloužení vzalo v potaz všechny příslušné faktory a rizika z komerčního pohledu, tj. všechny součásti platby ve smlouvě o prodloužení, možné vyšší poplatky stanovené horním zákonem do roku 2020, trvání smlouvy a možné soutěžitele.

(74) Maďarsko dále tvrdí, že po sporné změně horního zákona ve skutečnosti žádný další účastník trhu nemusel platit vyšší poplatky než společnost MOL, protože do kategorií s vyššími poplatky za těžbu ve skutečnosti v daném období nespadali žádní soutěžitelé.

Tabulka 4

Souhrn platných poplatků za těžbu před a po změně horního zákona

	Poplatky platné do roku 2008	Poplatky platné v roce 2008	Poplatky platné od 23. ledna 2009	Poplatky za pole, na která se vzta­ huje smlouva MOL, platné do roku 2020
		J %	J %
Těžba zahájená před 1. lednem 1998	J % (3) (minimálně 12 %)	(minimálně 30 %, + 3 % nebo 6 % doložka Brent)	(minimálně 30 %, + 3 % nebo 6 % doložka Brent)	J % c (4) (minimálně 12 %)
Těžba zahájená v období mezi 1. lednem 1998 a 1. lednem 2008	12 %	30 % (+ 3 % nebo 6 % doložka Brent)	12 % (+ 3 % nebo 6 % doložka Brent)	12 % c (~ 12.24 % (2))

(38) Tuto skutečnost připouští směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES ze dne 30. května 1994 o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků (Úř. věst. L 164, 30.6.1994, s. 3), která například uvádí, že „členské státy jsou svrchované a na svých územích vykonávají svrchovaná práva, pokud jde o zdroje uhlovodíků“. V Maďarsku oddíl 3 horního zákona uvádí, že „Nerostné suroviny a geotermální energie na územích, kde se přirozeně vyskytují, jsou majetkem státu. Prostřednictvím těžby se vlastníkem vytěžených nerostných surovin a získané geotermální energie pro energetické účely stává těžební společnost“.

(39) Věc T-156/2004 EDF v Komise, dosud neuveřejněno ve Sb. rozh., bod 233.

		Poplatky platné do roku 2008	Poplatky platné v roce 2008	Poplatky platné od 23. ledna 2009	Poplatky za pole, na která se vzta­ huje smlouva MOL, platné do roku 2020
	Ložiska zemního plynu s roční výtěž­ ností nižší než 300 mil. m3 Ložiska ropy s roční výtěžností nižší než 50 kt		12 % (+ 3 % nebo 6 % doložka Brent)	12 % (+ 3 % nebo 6 % doložka Brent)
Těžba zahájená po 1. lednu 2008 (1)	Ložiska zemního plynu s roční výtěž­ ností v rozmezí 300-500 mil. m3 Ložiska ropy s roční výtěžností v rozmezí 50-200 kt		20 % (+ 3 % nebo 6 % doložka Brent)	20 % (+ 3 % nebo 6 % doložka Brent)
		Nepoužije se			12 % c (~ 12.24 % (2))
	Ložiska zemního plynu s roční výtěž­ ností vyšší než 500 mil. m3 Ložiska ropy s roční výtěžností vyšší než 200 kt		30 % (+ 3 % nebo 6 % doložka Brent)	30 % (+ 3 % nebo 6 % doložka Brent)
Uhlovodíky se zvláštními podmínkami těžby			12 %	12 %
Vysoce inertní plyn			8 %	8 %

(1) Pět z dvanácti těžebních polí, kterým byla udělena výjimka, byla/budou otevřena po 1. lednu 2008.

(2) Z důvodu zjednodušení jsou označeny poplatky za těžbu platné od 5. roku.

Poznámka: Ve sloupcích, které se vztahují k novelám z let 2008 a 2009, označují bílá pole kategorie těžebních polí, kde společnost MOL ve skutečnosti zaplatila více na základě smlouvy o prodloužení, než by zaplatila podle horního zákona. Tmavě šedé zvýraznění označuje typy polí, kde společnost MOL na základě smlouvy platí v každém případě méně, bez ohledu na cenu ropy. Světle šedou jsou označeny typy polí, kde společnost MOL může podle smlouvy zaplatit méně, v závislosti na ceně ropy.

(3) Činitel „J“ se vypočítá podle vzorce na základě historických cen zemního plynu, vytěženého množství a hodnoty.

(4) „c“ je násobitel stanovený ve smlouvě o prodloužení, který se pohybuje v rozmezí od 1,020 do 1,050; viz tabulka 1.

(75) Tento argument musí být odmítnut.

(76) Výše uvedená tabulka 4 výše shrnuje rozsah, v jakém na základě smlouvy o prodloužení a následné novelizace horního zákona společnost MOL hradila nižší poplatky, než jaké stanovil horní zákon.

(77) Za prvé z údajů, které poskytly maďarské orgány, vyplývá, že ve skutečnosti zde bylo několik podniků provozujících pole na základě režimu povolení, na které se v období mezi 8. lednem 2008 a 23. lednem

MOL i další podniky, jež v důsledku uplatnění doložky Xxxxx platily více než 12 % (mezi 14,24 % a 18 %) (40).

(78) Za druhé, přestože maďarské orgány tvrdí, že zde existují pouze soutěžitelé, kteří provozují nebo se chystají provo­ zovat menší pole (tj. s výtěžností menší než 500 m3 nebo 200 kt), Komise podotýká, že i kdyby tato malá pole spadala do kategorie 12 %, přesto musí v příslušných případech zaplatit přirážku Brent. Takto by poplatky za těžbu mohly stoupnout až na 18 %. Komise znovu připomíná, že účinek opatření spočívá v tom, že společnost MOL nepodléhá doložce Brent stanovené v horním zákoně pro všechny ostatní subjekty.

(79) Za třetí, pokud jde o aktuální obecné tržní prostředí v Maďarsku, těžbou uhlovodíků se zde zabývá několik

2009 vztahovaly vyšší poplatky za těžbu, než hradila  

společnost MOL, v důsledku první novely horního zákona a rovněž od 23. ledna 2009 do dnešního dne v důsledku druhé novely horního zákona. Z vysvětlení, která maďarské orgány poskytly, vyplývá, že v roce 2008 zde na polích v režimu povolení těžily kromě společnosti

(40) V roce 2008 ložisko zemního plynu Nyírség-Dél (provozované společností GEOMEGA do září 2008 a poté společností PetroHun­ garia) podléhalo průměrným ročním poplatkům za těžbu ve výši 14,24 % –18 %. Ložisko zemního plynu Hernád (provozované společností HHE North) v roce 2008 podléhalo průměrným ročním poplatkům za těžbu ve výši 14,95 %.

těžebních společností. Dále zde existuje několik společ­ ností, které provádějí průzkum a které by mohly otevřít pole a konkurovat společnosti MOL. Jakékoli nově vstu­ pující subjekty v rámci režimu povolení budou podléhat zákonným poplatkům za těžbu a budou muset konku­ rovat společnosti MOL, která jako jediná nemusí za svá těžební pole platit poplatky, jež ukládá obecný režim povolení, a vztahují se na ni poplatky nižší.

(80) Za čtvrté, Komise podotýká, že společnost MOL ve skutečnosti podléhá poplatkům ve výši zhruba 12,24 % nejenom za dvanáct polí, na která získala prodloužení, ale za všechna svá těžební pole otevřená po 1. lednu 1998, jež v době uzavření smlouvy v roce 2005 provo­ zovala v režimu povolení, a poplatkům ve výši J % za všechna pole zprovozněná před 1. lednem 1998. Poplatky společnosti MOL jsou navíc stanoveny ve výši 12,24 % až do roku 2020. Takto získala společnost MOL výhodu v případě většiny svých polí v režimu povolení na značně dlouhou dobu.

(81) Za páté, kdyby se hypoteticky báňský úřad rozhodl, že prodloužení na zmíněných dvanáct polí neudělí, všechna ostatní pole společnosti MOL v režimu povolení by následně rovněž podléhala podstatně vyšším poplatkům za těžbu, což by znamenalo vyšší příjmy pro stát (41). Navíc, jak bylo uvedeno v odstavci 73, stát mohl vypsat veřejné výběrové řízení na získání koncese na těchto dvanáct polí, u kterých by nebylo povolení prodlouženo, a mohl takto možná obdržet od konkurence vyšší nabídku.

(82) Pokud jde o argument Maďarska, že společnost MOL platila v letech 2006 a 2007 vyšší poplatky za těžbu, konkrétně 12,24 %, Komise podotýká, že tento argument je irelevantní.

(83) Za prvé, důvodem byla skutečnost, že společnost MOL musela uhradit stanovené zvýšení poplatků za těžbu (z 12 % na 12,24 %) stejně jako jakákoli jiná společnost, která by chtěla prodloužit povolení na těžbu. V tomto ohledu se společnosti MOL dostalo standardního xxxxxx zení a nebyla nijak znevýhodněna. V tomto okamžiku se ani neprojevilo zvýhodnění společnosti MOL. K tomu došlo až po první novele horního zákona, tedy od

8. ledna 2008.

(84) Navíc v roce 2008 společnost MOL zaplatila o 28,4 miliardy HUF a v roce 2009 o 1,9 miliardy HUF méně na poplatcích za těžbu na polích, na nichž se již těžilo, než by bývala zaplatila, kdyby podléhala znění horního zákona, které bylo v té době v platnosti.

(85) Pokud jde o další složky xxxxxx podle oddílu 26/A odst.

5 horního zákona (tj. poplatky za prodloužení

a jednorázová platba), tyto částky byly zaplaceny za prodloužení povolení, a nikoli za právo platit nižší poplatky než konkurence. Tyto složky platby ani nelze považovat za „zálohu“ na poplatky za těžbu splatné v následujících obdobích. Znění oddílu 26/A odst. 5 horního zákona je v tomto ohledu jasné. Konkrétně stanoví, že „společnost zaplatí poplatky, pokud jí je prodloužení uděleno“. Dvě další součásti souvisejí s počtem polí, na která bylo prodloužení uděleno. Oddíl 26/A odst. 5 horního zákona tudíž jasně vytváří spojitost mezi prodloužením a platební povinností.

(86) Podle judikatury podpora poskytnutá podniku nemůže být kompenzována poplatkem uloženým stejnému podniku, který představuje zvláštní a odlišný poplatek nesouvisející s opatřením, jež představuje státní podporu (42). V dotyčném případě, jak je uvedeno v odstavci (85), představují složky platby podle oddílu 26/A odst. 5 horního zákona poplatek za prodloužení, který lze chápat jako zvláštní a odlišný poplatek nesou­ visející se změnou zákonných poplatků v režimu povo­ lení. A konečně Komise poukazuje na to, že uzavření smlouvy o prodloužení a následné zvýšení poplatků pro společnost MOL vedlo k paradoxní situaci.

(87) Společnost MOL, která nezačala těžit ve stanovené lhůtě, bude až do roku 2020 hradit nižší poplatky za těžbu v podstatě za všechna svá pole na základě povolení, zatímco její konkurenti, kteří neuzavřeli smlouvu o prodloužení, protože těžbu zahájili včas, a také podlé­ hají režimu povolení, musejí platit vyšší zákonné poplatky.

(88) Na základě výše uvedených skutečností vyvozuje Komise závěr, že toto opatření přineslo společnosti MOL výhodu. Chrání společnost MOL před náklady, které by jí jinak vznikly. Účinek smlouvy o prodloužení společně s následnou úpravou horního zákona vytvořily výhodu, kterou společnost získala.

Státní prostředky

(89) Opatření zahrnuje ušlé příjmy, na které by stát měl jinak nárok, a tudíž je hrazeno ze státních prostředků.

Narušení hospodářské soutěže a vliv na obchod

(90) MOL je integrovaná ropná a plynárenská společnost a je vymezena jako podnik. Soutěží s dalšími podniky, které nevyužívají stejnou výhodu. Z tohoto důvodu dané opatření narušuje hospodářskou soutěž. Společnost MOL navíc působí v odvětví, ve kterém probíhá obchod mezi členskými státy, a tudíž je rovněž splněno kritérium vlivu na obchod v rámci Evropské unie.

(41) Z hlediska objemu (tj. m3 těžby) podléhalo v roce 2008 smlouvě  

o prodloužení 99,8 % ropných polí společnosti MOL a 97,6 % polí zemního plynu společnosti MOL.

(42) Spojené věci T-427/04 a T-17/05 Francie v Komise a France Telecom v Komise, dosud neuveřejněno, bod 207.

Závěry o existenci podpory

(91) Na základě výše uvedených argumentů se Komise domnívá, že dané opatření splňuje kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU. Za těchto okolností je nutné považovat dotčené opatření za státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

VIII. SLUČITELNOST PODPORY S VNITŘNÍM TRHEM

(92) Ustanovení čl. 107 odst. 2 a 3 Smlouvy o fungování EU stanoví výjimky z obecného pravidla, že je státní podpora neslučitelná s vnitřním trhem, jak je stanoveno v čl. 107 odst. 1.

(93) Níže Komise posuzuje slučitelnost daného opatření podle uvedených výjimek. Je třeba poznamenat, že Maďarsko neuvedlo žádné argumenty, pokud jde o slučitelnost s vnitřním trhem.

(94) Dále je třeba také poznamenat, že toto opatření má za následek snížení nákladů, které by jinak společnosti MOL vznikaly, a proto musí být považováno za provozní podporu.

(95) Výjimky stanovené v čl. 107 odst. 2 Smlouvy o fungování EU se v tomto případě neuplatní, protože toto opatření není sociální povahy, neposkytuje se indi­ viduálním spotřebitelům, není určeno k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimo­ řádnými událostmi a neposkytuje se hospodářství urči­ tých oblastí Spolkové republiky Německo postižených rozdělením Německa.

(96) Další výjimky jsou stanoveny v čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

(97) Podle čl. 107 odst. 3 písm. a) „podpory, které mají napo­ máhat hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností“, mohou být považovány za slučitelné s vnitřním trhem. Celé území Maďarska bylo považováno za takovou oblast v době přistoupení a většina jeho regionů má stále na takovou pomoc nárok (43).

(98) Slučitelnost státní podpory pro podporované oblasti se řídí pokyny k regionální podpoře na období 2007–2013 (dále jen „pokyny k regionální podpoře“) (44). Podle pokynů k regionální podpoře může být státní podpora v zásadě schválena pouze pro investiční náklady (45). Jak již bylo uvedeno výše, zmíněnou podporu nelze pova­

(43) Národní mapu regionální podpory Maďarska schválila Komise dne

13. září 2006 a zveřejnila v Úř. věst. C 256 z roku 2006. éměř celé území Maďarska je definované jako regiony ve znění čl. 107 odst. 3 písm. a) kromě Budapešti a župy Pešť, což jsou regiony ve znění čl. 107 odst. 3 písm. c).

(44) Zveřejněny v Úř. věst. C 54, 4.3.2006, s. 13.

(45) Bod 5 pokynů k regionální podpoře.

žovat za investiční podporu. Co se týče provozní podpory, toto opatření nepřispívá k rozvoji žádné činnosti nebo žádné hospodářské oblasti a není v čase omezeno, ani klesající nebo proporční vzhledem k tomu, co je potřebné pro nápravu určitých konkrétních hospo­ dářských situací (46).

(99) Na základě výše uvedených skutečností se Komise domnívá, že tato podpora nesplňuje podmínky pro udělení výjimky stanovené v čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování EU.

(100) Podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU

„podpory, které mají napomoci uskutečnění některého významného projektu společného evropského zájmu anebo napravit vážnou poruchu v hospodářství někte­ rého členského státu“, mohou být prohlášeny za sluči­ telné s vnitřním trhem.

(101) Komise podotýká, že sporná podpora není určena k tomu, aby napomohla uskutečnění některého význam­ ného projektu společného evropského zájmu, a Komise rovněž neshledala žádné důkazy, že by byla určena k tomu, aby napravila vážnou poruchu v maďarském hospodářství.

(102) Na základě výše uvedeného Komise dospěla k závěru, že tato podpora nesplňuje podmínky pro udělení výjimky stanovené v čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování EU.

(103) Podle čl. 107 odst. 3 písm. d) Smlouvy o fungování EU podpory určené na pomoc kultuře a zachování kultur­ ního dědictví mohou být prohlášeny za slučitelné se smlouvou o fungování EU, jestliže neovlivní podmínky obchodu a hospodářské soutěže v EU v míře odporující společnému zájmu. Toto se na dotčený případ zjevně nevztahuje.

(104) Ustanovení čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU umožňují schválení státní podpory, která má usnadnit rozvoj určitých hospodářských činností nebo hospodář­ ských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem. Komise vypracovala řadu pokynů a sdělení, která vysvětlují, jak bude používat výjimku uvedenou v čl. 107 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

(105) Komise se však domnívá, že na základě povahy a charakteru této podpory nelze výjimky podle těchto

(46) Oddíl 5 pokynů k regionální podpoře umožňuje poskytování provozní podpory za přísných podmínek. Toto opatření navíc před­ stavuje ad hoc podporu. V tomto ohledu pokyny uvádějí, že „pokud se výjimečně předpokládá poskytnutí individuální ad hoc podpory jedinému podniku nebo podpory omezené jen na jednu oblast činnosti, musí členský stát prokázat, že daný projekt přispívá k jednotné strategii regionálního rozvoje a že vzhledem ke svému charakteru a rozsahu nepovede k nepřijatelnému narušení hospo­ dářské soutěže.“ Maďarsko neposkytlo žádné informace, které by to prokazovaly.

pokynů a sdělení v této věci uplatnit. Maďarsko navíc netvrdí, že by tato podpora mohla být slučitelná v souladu s uvedenými pravidly.

(106) Posuzovaná podpora tedy představuje neslučitelnou státní podporu.

IX. OPRÁVNĚNÁ OČEKÁVÁNÍ, ZÍSKANÁ PRÁVA A DISKRIMINACE

(107) Přestože Komise nezpochybňuje argument, že předvída­ telnost lze obecně chápat jako pobídku k investování, je nutné poznamenat, že s ohledem na imperativní charakter kontroly státní podpory prováděné Komisí na základě článku 108 Smlouvy o fungování EU mohou podniky, které jsou příjemci podpory, mít v zásadě legi­ timní důvěru, že byla zachována pravidla při poskytování podpory, pouze v případě, že tato podpora byla poskyt­ nuta při dodržení postupu udělování státní podpory (47). V tomto ohledu nemá žádný příjemce právo odvolávat se na dobrou víru, aby obhájil získaná práva a vyhnul se vracení podpory (48).

(108) Je pravda, že Soudní dvůr opakovaně rozhodl, že právo dovolávat se ochrany legitimního očekávání se vztahuje na každý procesní subjekt, u kterého vzbudil orgán Evropské unie podložené naděje. Naopak, nikdo se nemůže dovolávat porušení této zásady, pokud neexistují určité záruky, které mu byly poskytnuty správním orgánem (49). V tomto případě žádný orgán EU společ­ nosti MOL neposkytl žádné záruky, které by mohly ospravedlnit legitimní očekávání.

(109) Je rovněž pravda, že se příjemce neprávem udělené podpory může odvolávat na výjimečné okolnosti, na jejichž základě by mohl oprávněně očekávat, že podpora je v souladu s právem, a proto odmítnout tuto podporu vrátit. V tomto případě však žádné výjimečné okolnosti neexistují. Naopak novela horního zákona z roku 2008 ukazuje, že se těžební společnosti v zásadě nemohou spolehnout na to, že se zákon nebude žádným způsobem měnit.

8. ledna 2008 a 23. ledna 2009. Za prvé je třeba zdůraznit, že novela horního zákona z roku 2008 byla určena pro stávající povolení k těžbě. Na to jasně pouka­ zuje skutečnost, že znění horního zákona z roku 2008 rovněž zahrnuje podmínky povolení udělených před rokem 2008. Pro tato povolení byly poplatky upraveny od okamžiku, kdy vstoupil nový horní zákon v platnost. To dokazuje, že držitelé povolení nemohou legitimně očekávat ani nezískali právo na to, že se výše těžebních poplatků v průběhu období, na které jim bylo povolení uděleno, nezmění.

(111) V rozporu s tím, co tvrdí Maďarsko a další zúčastněné strany, judikatura EU potvrzuje, že není možné věřit v neexistenci jakýchkoli legislativních změn (50). Legisla­ tivní změny rovněž nelze vyloučit ani na základě zásady právní jistoty.

(112) Pokud jde o argument diskriminace, je nutné jej rovněž odmítnout. Zvýšení poplatku není diskriminační, je-li uplatněno na každého, zejména protože v rámci daného režimu neexistuje žádné rozlišování, tj. nerozlišuje se mezi podniky, které podléhají povolení.

X. NAVRÁCENÍ

(113) Podle Xxxxxxx o fungování EU a ustálené judikatury Soudního dvora je Komise poté, co zjistila, že podpora není slučitelná s vnitřním trhem, oprávněna rozhodnout, že dotyčný stát takovou podporu zruší nebo upraví (51). Povinnost členského státu zrušit podporu, kterou Xxxxxx prohlásila za neslučitelnou se společným trhem, slouží podle stálé judikatury Soudního dvora k obnovení dřívěj­ šího stavu (52). Podle Xxxxxxxx dvora je tohoto cíle dosa­ ženo, jakmile příjemce vrátí protiprávní podporu, čímž ztrácí výhodu, kterou měl na trhu ve vztahu ke svým soutěžitelům, a obnoví se stav, který předcházel poskyt­ nutí podpory (53).

(114) V souladu s touto judikaturou se v článku 14 nařízení Rady (ES) č. 659/99 stanoví, že „je-li v případech proti­ právní podpory přijato záporné rozhodnutí, Komise rozhodne, že dotyčný členský stát učiní všechna nezbytná opatření, aby příjemce podporu navrátil“ (54).

(110) Komise poukazuje na to, že výše poplatků za těžbu  

vztahující se na pole, která jsou již v provozu, byla v poslední době upravena dvakrát, konkrétně ke dni

(50) Věc C-17/03 Vereniging voor Energie, Milieu en Water, Sb. rozh. 2005, s. I 4983, bod 81.

(51) Věc C-70/72 Komise v Německo, Sb. rozh. 1973, s. 00813, bod 13.

(47) Věc C-5/89 Komise v Německo, Sb. rozh. 1990, s. I 3437, bod 14.

(48) Věc C-24/95 Alcan Deutschland, Sb. rozh. 1997, s. I 1591, bod 43.

(49) Věc C-182/03 a C-217/03 Belgie a Forum 187 ASBL v Komise, Sb. rozh. 2006, s. I 5479, bod 147.

(52) Spojené věci C-278/92, C-279/92 a C-280/92 Španělsko v Komise, Sb. rozh. 1994, s. I 4103, bod 75.

(53) Věc C-75/97 Belgie v Komise, Sb. rozh. 1999, s. I 030671, body 64-65.

(54) Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.

(115) Jelikož dotčené opatření musí být považováno za proti­ právní a neslučitelnou podporu, musí být tato podpora vrácena za účelem obnovení stavu, který na trhu exis­ toval před udělením podpory. Příjemce tudíž musí vrátit částku, která se vypočítává od data, kdy mu byla výhoda udělena, tj. odkdy mohl příjemce příslušnou podporu využívat, a uhradit úroky z vymáhané podpory do úplného vrácení podpory.

(116) V tomto případě musí být opatření považováno za sled kroků, které stát učinil. Díky smlouvě o prodloužení byla společnost MOL chráněna před budoucím zvyšováním zákonných poplatků za těžbu. Výhoda pro společnost MOL se projevila, když nabyla účinku první novela horního zákona, což bylo dne 8. ledna 2008. Toto je datum, od kterého byla společnost MOL de facto zbavena zátěže plynoucí z vyšších poplatků, a tudíž zvýhodněna oproti své konkurenci.

(117) Jak bylo objasněno v odstavci 61–65, odpovídajícím refe­ renčním systémem je systém ostatních účastníků trhu, kteří podnikají na základě režimu povolení. Výhodu tedy představuje rozdíl mezi skutečnou výší poplatků za těžbu, kterou společnost MOL uhradila po změně horního zákona za pole, na nichž již probíhala těžba a jež podléhala režimu povolení, a výší poplatků, kterou stanovil horní zákon.

(118) Jak již bylo uvedeno v odstavci 85 výše, Komise zastává názor, že ostatní složky platby ve smlouvě (poplatky za prodloužení a jednorázová platba) byly zaplaceny za prodloužení povolení, a nikoli za právo platit nižší poplatky než konkurence. To znamená, že je nelze brát v potaz při výpočtu výhody.

Tabulka 5

Shrnutí skutečné a hypotetické výše poplatků za těžbu společnosti MOL za příslušné období

Platby poplatků za těžbu	Skutečné (*) (podle smlouvy o prodloužení) v milionech HUF	Hypotetické (podle platného horního zákona) v milionech HUF	Rozdíl v milionech HUF
2008	106 226,3	134 671,0	– 28 444,7
2009	67 099,7	69 041,8	– 1 942,1

(*) Vypočtené na základě procentuální výše poplatků za těžbu stanovené ve smlouvě o prodloužení (tj. 12,24 % za pole otevřená po 1. lednu 1998 a J % c za pole otevřená před tímto datem).

Podrobnosti naleznete v tabulce 1.

Další součásti platby, které jsou uvedené ve smlouvě o prodloužení (jednorázová platba uhrazená v roce 2005 a poplatky za prodloužení, viz odst. 14, nejsou v této částce zahrnuty.

(119) Rozdíl tedy činí 28,4 miliardy HUF za rok 2008 a 1,9 miliardy HUF za rok 2009, tj. celkem 30,3 miliardy HUF, jak je uvedeno v tabulce 5. Toto je částka, kterou by Maďarsko mělo od společnosti MOL vymáhat, plus

úroky z vymáhané podpory. Vráceny by měly být i částky za rok 2010, v jejichž případě ještě nejsou k dispozici žádné údaje.

(120) Rozdíl ve výši ušlých poplatků mezi lety 2008 a 2009 vznikl v důsledku skutečnosti, že poté, co dne 23. ledna 2009 vstoupila v platnost druhá novela horního zákona, byl pro některá pole, tedy pro pole otevřená mezi lety 1998 a 2008 alespoň částečně obnoven právní stav, který byl před novelou z roku 2008.

XI. ZÁVĚR

(121) Na základě výše uvedených skutečností Komise vyvozuje závěr, že opatření ve prospěch společnosti MOL, tedy účinky smlouvy o prodloužení spolu s novelou horního zákona z roku 2008, představuje státní podporu, která je neslučitelná s vnitřním trhem ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

(122) Jelikož musí být opatření považováno za protiprávní a neslučitelnou státní podporu, musí společnost MOL tuto podporu vrátit za účelem obnovení situace, která na trhu existovala před udělením této podpory.

(123) Částka, kterou musí společnost vrátit, činí 28 444,7 milionu HUF za rok 2008 a 1 942,1 milionu HUF za rok 2009. Pokud jde o rok 2010, z hlediska poplatků za těžbu, které již byly uhrazeny, musí Maďarsko vypočítat částku, jež má být vrácena, stejným způsobem jako pro roky 2008 a 2009, dokud nebude opatření zrušeno,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

1. Kombinace pevně stanoveného poplatku za těžbu vyme­ zeného ve smlouvě o prodloužení uzavřené mezi maďarským státem a společností MOL Nyrt. dne 22. prosince 2005 a následných změn zákona č. XLVIII z roku 1993 o těžbě představuje státní podporu pro společnost MOL Nyrt. ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

2. Státní podpora uvedená v čl. 1 odst. 1, kterou Maďarsko protiprávně udělilo společnosti MOL Nyrt. v rozporu s čl. 108 odst. 3 Smlouvy o fungování EU, je neslučitelná s vnitřním trhem.

3. Maďarsko zastaví poskytování státní podpory uvedené v odstavci 1 do dvou měsíců ode dne oznámení tohoto rozhod­ nutí.

Článek 2

1. Maďarsko zajistí navrácení podpory uvedené v článku 1 od příjemce.

2. Celková výše státní podpory činí 28 444,7 milionu HUF za rok 2008 a 1 942,1 milionu HUF za rok 2009. Pokud jde o rok 2010, musí Maďarsko vypočítat částku podpory do data zrušení opatření.

3. Částky, které mají být navráceny, jsou úročeny ode dne, kdy byly dány příjemci k dispozici, do dne jejich skutečného navrácení.

4. Výše úroků je vypočtena jako složený úrok podle kapitoly V nařízení (ES) č. 794/2004 pozměněného nařízením (ES) č. 271/2008.

Článek 3

1. Podpora uvedená v článku 1 se získá zpět okamžitě a účinně.

2. Maďarsko zajistí, aby toto rozhodnutí bylo provedeno do

čtyř měsíců ode dne jeho oznámení.

b) podrobný popis opatření již přijatých a plánovaných k dodržení požadavků tohoto rozhodnutí;

c) doklady prokazující, že příjemci bylo nařízeno podporu vrátit.

2. Maďarsko informuje Komisi o průběhu vnitrostátních opatření přijatých k provádění tohoto rozhodnutí, dokud nebude podpora uvedená v článku 1 zcela získána zpět. Na žádost Xxxxxx neprodleně poskytne informace o opatřeních již přijatých a plánovaných k dodržení požadavků tohoto rozhodnutí. Poskytne rovněž podrobné informace o částkách podpory a úrocích z vymáhané podpory, které již byly od příjemce získány zpět.

Článek 5

Toto rozhodnutí je určeno Maďarské republice.

Článek 4

1. Do dvou měsíců ode dne oznámení tohoto rozhodnutí poskytne Maďarsko Komisi následující informace:

a) celkovou částku (jistinu a úroky z vymáhané podpory), která má být od příjemce získána zpět, včetně výpočtu výše podpory za rok 2010;

V Bruselu dne 9. června 2010.

Za Komisi Xxxxxxx XXXXXXX místopředseda