Smlouva a její vznik, obsah závazků (adhezní smlouvy, lichva, NÚ)

Prf MUNI 17. 3. 2021

XXXx. Xxxxxx Xxxxxxxx, Ph.D.

Vymezení a omezení tématu

̶ Vznik závazků (část I.)

̶ Předsmluvní odpovědnost (část II.)

̶ Smlouva o budoucí smlouvě (část III.)

̶ Kontraktace (část IV.)

̶ Zvláštní způsoby uzavření smlouvy (část V.)

̶ Obsah závazku a způsoby jeho určení (část VI.)

Limity obsahu závazku (část VII.)

Část I. – vznik závazku (ze smluv)

̶ Právní důvod vzniku závazku: 1) smlouva, 2) protiprávní čin, 3) jiná skutečnost k tomu podle zákona způsobilá

̶ Jiná způsobilá právní skutečnost:

̶ závazky vznikající ze zákona (závazky plynoucí z předsmluvní odpovědnosti, závazky z BO, věcněprávní nároky – např. publiciánská žaloba § 1043+1044, petitorní ochrana – § 1040+1042)

̶ Závazky vznikající z rozhodnutí soudu (konstitutivní výroky soudu)

̶ Závazky z právní události (např. útěk psa z kotce – odpovědnost za výsledek podle § 2933)

̶ Smlouva = preferovaný způsob vzniku závazku = strany mohou závazek ze smlouvy kdykoli zrušit (dohoda o dissoluci) nebo změnit (bez novačního úmyslu – § 1901, s novačním úmyslem - §

3 1902)

Vznik závazku ze smlouvy II.

̶ V široké míře se uplatňuje zásada smluvní svobody stran – umožňuje např. a) volbu strany smlouvy, b) dobu trvání smlouvy,

c) formu smlouvy, d) určení obsahu smlouvy, e) smluvního typu

̶ Limity obsahové volnosti – a) kogentní PN, b) porušení zákona, c) dobré mravy, d) speciální obsahové korektivy = typicky neplatnost PJ

̶ Obranou v případě důvodu neplatnosti části PJ je salvátorská doložka – smyslem je udržet platnost zbývajících smluvních ujednání a nahradit je ujednáním obdobným co do smyslu a účelu

̶ Udržovací klauzule – smyslem je projev vůle stran udržet torzo smlouvy

Nahrazovací klauzule – určení konkrétního ujednání, které má nahradit ujednání neplatné, zdánlivé či neúčinné – strany mohou již ve smlouvě upravit a) subsidiární pravidlo (závislý

4 obsah smlouvy), b) povinnost renegociace (pactum de contrahendo - § 1785), c) povinnost doplnit obsah smlouvy 3. osobou (určení náležitosti smlouvy 3. osobou - § 1749 odst. 1)

Forma smlouvy

̶ Uplatňuje se zásada bezformálnosti PJ (§ 559)

Forma = písemná forma, úřední ověření podpisů, veřejná listina = notářský zápis

̶ Jednání v určité formě plyne = a) ze zákona (např. § 560), b) z ujednání stran (deklaratorní x

konstitutivní forma PJ – § 1758)

̶ Deklaratorní = strany reálně nepokládají dodržení formy za předpoklad právní závaznosti smlouvy

Př. Podle čl. VIII. Smlouvy „může být smlouva měněna pouze písemně, a to vzestupně číslovanými dodatky, které jsou na hlavičkovém papíře společnosti Gastroentro, s. r. o.“

̶ Konstitutivní = dodržení požadavku je reálným předpokladem právní závaznosti smlouvy (uzavření, změny, dodatku, zrušení)

Př. Podle čl. VIII. Smlouvy „smlouva může být měněna jen písemně, a to vzestupně číslovanými dodatky.“ - konstitutivní forma PJ

̶ Konvalidace absence ujednané + zákonné formy podle části IV. = bylo-li již plněno, nelze nedostatek namítnout (§ 582 odst. 2); platí i tehdy, požaduje-li formu PJ zákon v části IV. –

5 např. forma ručitelského prohlášení (§ 2018 odst. 2)

Elektronická kontraktace (PJ)

̶ OZ umožňuje elektronicky právně jednat (§ 561 odst. 1, § 562)

̶ Východiskem je zásada bezformálnosti (zásadně lze uzavírat smlouvy před internet (e-shopy)

̶ Právní jednání (kontraktace) prostřednictvím systémů elektronické komunikace (např. e-mailem) = pokud zákon nevyžaduje (písemnou) formu nebo to strany nevyloučí (x připustí ve smlouvě)

̶ PJ vyžadující písemnou formu? Spory

̶ PJ prostřednictvím e-mailu ve dvou případech:

1) e-mail je elektronicky podepsán (nařízení eIDAS rozlišuje prostý, zaručený, kvalifikovaný elektronický podpis) – § 561 odst. 1

2) je právně jednáno prostřednictvím elektronických prostředků umožňujících zachycení obsahu PJ a určení osoby jednajícího – § 562 odst. 1

6 Př. Strany upraví konstitutivní formu smlouvy/změny/dodatků + ve smlouvě ujednají, že budou jednat i prostřednictvím e-mailů xxxxxxxxx.xxxxx@xxxxx.xxx a xxx.xxx@xxxxx.xx – transparentní řešení bez

budoucích sporů

Část II. – Předsmluvní odpovědnost

̶ Výslovná úprava předsmluvní odpovědnosti v OZ

̶ Chrání se svoboda jednání o smlouvě – limitem je poctivost = dodržení férových pravidel hry

̶ Pět samostatných SP = 1) jednání bez úmyslu uzavřít smlouvu (§ 1728 odst. 1), 2) porušení informační povinnosti (§ 1728 odst. 2), 3) neuzavření smlouvy v rozporu s očekáváním protistrany (§ 1729), 4) zneužití důvěrných informací (§ 1730), 5) způsobení neplatnosti PJ (§ 579)

̶ Prakticky nejvýznamnější = 1) + 3) + 4)

1) Jednání bez úmyslu smlouvu uzavřít

̶ Auctor pouze na oko zahájí jednání o smlouvě bez úmyslu ji uzavřít nebo má úmysl ji uzavřít do určité doby, následně ho opustí, avšak pokračuje v jednání o smlouvě

̶ Př. Jednající navazuje kontakt za účelem získání důvěrných informací o konkurenci, zamezení kontaktu s konkurencí, zjednání výhody prostřednictvím uvedení v omyl o úmyslu sjednat smlouvu (např. prodej nemovitosti pod příslibem zaměstnání)

Předsmluvní odpovědnost II.

3) Neuzavření smlouvy v rozporu s očekáváním protistrany

Uzavření smlouvy se musí jevit jako vysoce pravděpodobné, druhá strana musí důvodně očekávat uzavření smlouvy

a strana ukončí jednání o uzavření smlouvy bez spravedlivého důvodu

̶ Chrání se poctivost – i když se uzavření smlouvy jeví jako pravděpodobné, nemusí být smlouva uzavřena =

jednající však musí mít spravedlivý důvod

̶ Vyloučení odpovědnosti = A si chce pronajmout byt od B, nájem zprostředkovává realitní kancelář C. Nabízený byt v rekonstrukci, nastěhování za 6 měsíců. C byla na dvou prohlídkách s A, připravila rezervační smlouvu a návrh nájemní smlouvy prostřednictvím AK. C následně vyzve k podpisu smlouvy, na kterou se má A osobně dostavit; A schůzku zruší s odůvodněním, že se s D rozhodli o pořízení vlastního bytu – jde o spravedlivý důvod (poctivost – sp zn. 25 Cdo 856/2018)

̶ Vyloučení odpovědnosti = fyzická osoba A se zajímá o byt, jenž k prodeji nabízí manželé B+C za 15 mil. Kč; po prohlídce bytu ještě v ten samý den zašle A manželům sdělení, že o koupi má zájem, manželé inzerát stáhnou z nabídky; AK připraví návrh KS, smlouvu o úschově + předávací protokol. A následně sdělí, že kupujícím bude společnost ABC, s. r. o., která má vzniknout za týden a se základním kapitálem 20.000 Kč, jejímž je A jednatelem. Manželé odmítnou smlouvu uzavřít. – prodávající měli spravedlivý důvod smlouvu neuzavřít – zmíněna neprofesionalita postavení B+C = neprávníci (poctivost – sp. zn. 25 Cdo 130/2020)

Dovození odpovědnosti = žaloba na zrušení a vypořádání PSpl. (2 PS), obě strany zastoupeny AK. Po podání žaloby, po přípravě, před nařízením prvního jednání, pr. zástupce žalobce informuje soud, že strany vyjednaly obsah mimosoudní dohody o zrušení a vypořádání PSpl. Došlo ke zpětvzetí

8 žaloby, zastavení řízení a žalovaná dohodu odmítla podepsat, ačkoli chyběl pouze její podpis – nejde o spravedlivý důvod (nepoctivost – sp. zn. 25 Cdo

125/2007).

Předsmluvní odpovědnost III.

1) Následky jednání bez úmyslu uzavřít smlouvu (porušení § 1728 odst. 1):

̶ U této SP zákon přímo PN neupravuje = posoudí se podle obecných ustanovení o NŠ u deliktní odpovědnosti (§ 2910)

̶ Nejde o porušení obligace = předsmluvní povinnost – odpovědnost za zavinění (§ 2895)

̶ Rozsah náhrady (§ 2952) = cestovní, telefonní náklady, poštovné, znalecké posudky, náklady zastoupení atd.

3) Následky neuzavření smlouvy v rozporu s očekáváním druhé strany (porušení

§ 1729 odst. 1, 2)

̶ U této SP zákon PN upravuje = nahrazení škody v rozsahu odpovídajícím ztrátě z neuzavřené smlouvy v obdobných případech

̶ Smlouva sice nebyla uzavřena, protistrana však také nemusí plnit

̶ Rozsah = NŠ + ušlý zisk = uzavření smlouvy bylo vysoce pravděpodobné, strany měly o zisku určitou představu

Ušlý zisk = musí být zasazen do podmínek obvyklosti = mimořádný

(nadstandardní) ušlý zisk se nenahrazuje

Část III. – Smlouva o budoucí smlouvě

̶ Odstraňuje aktuální nejistotu mezi potenciálními stranami smlouvy = oprávněná osoba si zajišťuje závazek vzniklý ze smlouvy v budoucnu

̶ Př. Developer uzavírá „rezervační smlouvy“ na koupi bytu (budoucí uzavření kupní smlouvy) po dokončení výstavby a kolaudace projektu –

nepodstatné, jak je smlouva pojmenována, obsahově je smlouvou o budoucí kupní smlouvě

̶ SoBS předpokládá následné uzavření realizační smlouvy

̶ SoBS = ohledně typového i inominátního závazku

̶ SoBS nemusí obsahovat podstatné náležitosti realizační smlouvy (§ 1746 odst. 1) – opuštění § 50a OZ 1964 – rozdíl mezi SoBS a realizační smlouvou?

̶ Náležitostí SoSB = ujednání obsahu realizační smlouvy alespoň obecným způsobem =

určitost předmětu plnění, úplatnost = absence ujednání o ceně plnění není na újmu

Př. Postačí fotografie pozemku, na němž má parcela teprve vzniknout (např. rozdělením) – sp. zn. 21 Cdo 1213/2019

Smlouva o budoucí smlouvě II.

̶ Povinná strana je povinna uzavřít realizační smlouvu v ujednané lhůtě, není-li lhůta sjednána do jednoho roku od uzavření SoBS

̶ Není-li přes výzvu realizační smlouva uzavřena, může se oprávněná strana obrátit na soud nebo 3. osobu, jež má podle SoBS určit obsah realizační smlouvy (banka, AK, Notář aj.)

̶ Strany se nemusí na obsahu realizační smlouvy shodnout = § 1787 odst. 1 per analogiam (např.

nejednota na ceně plnění, přesném vymezení předmětu, akcesorického závazku aj.)

̶ Právo požadovat určení obsahu budoucí smlouvy soudem se promlčuje – jen objektivní PL 1 rok (§ 634) – význam při opakovaných slibech povinné strany

̶ Žalobní uplatnění = nejde o žalobu na nahrazení projevu vůle (viz § 50a oz1964 – překonané sp. zn. 33 Odo 553/2006, nebo 33 Cdo 768/2011), nýbrž žaloba na určení obsahu smlouvy (nenahrazuje se pouze souhlas, nýbrž se určuje obsah realizační smlouvy) – význam pro překročení žalobního petitu

11 (omezení § 153 odst. 2 OSŘ zde neplatí)

Smlouva o budoucí smlouvě III.

̶ Odepření uzavření realizační smlouvy je porušením smlouvy (§ 2913), SoBS může obsahovat ujednání o SP

̶ Zánik povinnosti uzavřít realizační smlouvu =

̶ 1) Důvody sjednané v SoBS

̶ 2) Nemožnost plnění (2006 odst. 1) – př. A uzavře s B SoBS na budoucí prodej bytového domu za určitou cenu; je však zahájena exekuce na majetek A a bytový dům je prodán ve veřejné dražbě C = zánik povinnosti A uzavřít realizační smlouvu (§ 2006 odst. 1) = není dotčeno právo B na náhradu škody, po C nemůže nic požadovat; pokud se B přihlásí do veřejné dražby a vydraží bytový dům o 150.000 Kč více, než bylo ujednáno v SoBS, nemůže žádat zaplacení z titulu NŠ – nejde o porušení smluvní/zákonné povinnosti, že je proti A zahájena exekuce/je v úpadku

̶ 3) Podstatná změna okolností (§ 1788 odst. 2) = zvl. případ clausula rebus sic stantibus/hardship (§ 1765)

= změní-li se okolnosti, z nichž strany SoBS vycházely natolik, že nelze po zavázané straně požadovat uzavření realizační smlouvy, povinnost uzavřít smlouvu zaniká

̶ Př. SoBS na prodej zemědělských pozemků v roce 2019 za cenu 45 Kč/m2; po 10 měsících po uzavření SoBS je zahájena přeměna zemědělských pozemků na stavební = nevzniká povinnost uzavřít realizační smlouvu ani povinnost k NŠ (např. sp. zn. 33 Cdo 884/2010)

Část IV. – kontraktace

Zákonem upravený způsob vyjednávání o smlouvě mezi oferentem a

oblátem

̶ Ze smlouvy vzniká závazek aspoň pro jednu stranu – typicky pro obě strany smlouvy

̶ Nabídku činí oferent (offerre = nabízet) – oblátovi (oblatus = nabídnutý) = přijme-li, je akceptantem (acceptio = přijetí)

̶ Oz upravuje standardní způsob uzavření smlouvy (nabídka-přijetí) a zvláštní způsoby uzavření smlouvy (§ 1770 a násl.)

̶ zvl. zp. = stranami ujednaný způsob (§ 1770), dražba (§ 1771), veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku (§ 1772) a veřejná nabídka (§ 1780)

Kontraktace II. – nabídka

̶ Typicky jednostranné adresné PJ (§ 545 a násl.) x jednostranné neadresné PJ (veřejná nabídka – § 1780)

̶ Nabídka musí mít určité vlastnosti = a) PJ, b) obsahující podstatné náležitosti smlouvy (§ 1746 odst. 1), c) umožňující jednoduché a nepodmíněné přijetí, d) vůle navrhovatele být nabídkou vázán při jejím přijetí

̶ Nepodstatné označení = nabídka, objednávka, poptávka

̶ Účinky nabídky = a) nemůže být jednostranně měněna či odvolána (limit § 1738), b) zavazuje oferenta [§ 3 odst. 2 písm. d)]

Kontraktace III.

̶ Nabídka působí jen po určitou dobu = 1) nabídka mezi přítomnými osobami, 2) nabídka mezi nepřítomnými osobami

̶ Nabídka učiněná mezi přítomnými (§ 1734) = musí být přijata bezodkladně („Chcete los?“ „Nechci“)

̶ Nabídka učiněná mezi nepřítomnými (§ 1735) = a) musí být přijata ve lhůtě uvedené v nabídce, b) v době přiměřené povaze navrhované smlouvy a rychlosti prostředků, které navrhovatel k ofertě použil

• Nutno zohlednit = složitost nabídky, povahu smlouvy, posouzení nabídky expertní skupinou, znalcem, rozpočtářem apod.

̶ OZ vedle nabídky (§ 1732 odst. 1) upravuje i vyvratitelnou domněnku nabídky (§ 1732 odst. 2)

Zákonná domněnka nabídky = uplatní se jen u návrhů dodání zboží/poskytnout službu při podnikatelské činnosti učiněné reklamou (např. nabídka nožů v teleshoppingu), v katalogu (např. health-beauty katalogy), vystavením zboží (nápoje v hotelovém pokoji) = s výhradou vyčerpání zásob

nebo ztráty schopnosti podnikatele plnit

15 ̶ Př. Zákonná domněnka je vyvratitelná = vystavené zboží „neprodejný vzorek“ vylučuje použití domněnky oferty; informace „nejde o nabídku“,

„individuální posouzení klienta“ – invitatio ad offerendum

Kontraktace IV.

̶ Zánik nabídky = několik způsobů, nejčastější = 1) přijetím, 2) odmítnutím,

3) uplynutím doby, 4) odvoláním, 5) zrušením

1) Zánik nabídky přijetím

̶ Smlouva je uzavřena účinností akceptace (§ 1745) = strany jsou vázány smlouvou, vzniká zvýšený standard péče

̶ Význam = změna/zrušení smlouvy (§ 1759 x výj. § 1752), odpovědnost za porušení smlouvy (§ 2913), následky předvídané smlouvou

2) Zánik nabídky odmítnutím

̶ Zánik nabídky odmítnutím působí i dodatky, výhrady, omezení či jiné změny oferty (§ 1740 odst. 2) = považuje se za novou nabídku (původní oferent je oblátem x původní oblát oferentem)

̶ Tzv. modifikované přijetí (§ 1740 odst. 3) = odpověď s dodatkem nebo odchylkou, která podstatně nemění podmínky nabídky, je jejím přijetím, neodmítne-li oferent bez zbytečného odkladu modifikované přijetí

̶ Vždy podle okolností = ujednání o ceně (zaokrouhlení ceny = místo 13.500.352,80 Kč/13.500.353 Kč

– ne u automatizovaných procesů zpracování kontraktace), změna ve prospěch obláta (cena dopravy

15.000 Kč místo původních 15.150 Kč), změna způsobu dodání = (stejný počet ks, ale místo 1000/1

16 balení, 1000/10 balení)

̶ Možnost modifikovaného přijetí lze předem již vyloučit v ofertě

Kontraktace V.

3) Zánik nabídky odvoláním

̶ Význam odvolání (i zrušení) = po podání nabídky, před její účinností dojde ke změně okolností ovlivňující způsobilost oferenta plnit (např. výpadek subdodávky, poškození výrobní linky)

̶ Účinnost nabídky může být omezena akceptační lhůtou nebo dobou trvání nabídky = v obou případech zaniká, není-li přijata před uplynutím času

̶ Akceptační lhůta = „nabídku je třeba přijmout ve lhůtě 15 dnů“

̶ Doba trvání nabídky = „nabídka platí po dobu 10 dnů do vydání nového katalogu“

̶ Význam rozlišování = 1) určení akceptační lhůty = vyjadřuje neodvolatelnost nabídky v akceptační lhůtě (§ 1738 odst. 1), 2) konec akceptační lhůty se posouvá podle § 607

Kontraktace VI.

Zánik nabídky odvoláním II.

̶ Odvolatelnost nabídky není pro obláta komfortní

̶ Neodvolatelnost = oblát se může rozhodovat o přijetí, netíží ho nejistota odvolání

̶ Vyjádření odvolatelnosti = návrh lze „stornovat“, „odvolat“, „zrušit“,

„stáhnout“

̶ Neodvolatelnost = určení akceptační lhůty (§ 1738 odst. 1) + důvody § 1736 = nejčastěji výslovná formulace neodvolatelnosti (např. „nelze vzít zpět“)

̶ Odvolání není automatické = jednostranné PJ (odvolání nabídky) = nejzazším okamžikem je dojití odvolání před odesláním přijetí nabídky (§

18 1738 odst. 1 věta druhá) nebo před faktickou akceptací (§ 1744)

Kontraktace VII.

4) Zánik nabídky zrušením

̶ Odvolání = jedině odvolatelná nabídka

̶ Zrušení = odvolatelná i neodvolatelná nabídka

̶ Zrušení jen do doby než nabídka dojde oblátovi = dojde-li zrušení až po dojití nabídky, oferent je nabídkou vázán a lze ji jedině odvolat

̶ Využití jen v případech, kdy je nabídka učiněna klasickým prostředkem

komunikace (např. nabídka učiněná prostřednictvím provozovatele poštovních služeb) x elektronické prostředky = nabídka dojde okamžikem odeslání = nezrušitelnost nabídky

Kontraktace VIII. – akceptace

K akceptaci nabídky oblátem může dojít několika způsoby = a) výslovně, b) konkludentně, c)

fakticky = účinností akceptace je uzavřena smlouva (§ 1745)

a) Výslovná akceptace = oblát vyjadřuje vůli zachovat se v souladu s nabídkou = případné odchylky viz režim § 1740 odst. 3

b) Konkludentní akceptace = mlčky vyjádřená vůle akceptovat ofertu (např. vhození mince do parkovacího/nápojového automatu, potřesení ruky/dotek lokty, kývnutí hlavou, čerpání dalších datových služeb)

c) Faktická akceptace (§ 1744) = riziko sporů, oz nestanoví požadavek uvědomění oferenta – zákon váže na splnění podmínek = plyne z obsahu nabídky (vyjádření spěšnosti realizace dodávky = např.

„požadujeme okamžité vyřízení požadavku“), ze zavedené praxe stran (např. „žádáme tisk 1000 letáků za cenu 0,53 haléřů/1 ks, podmínky/kvalita jako minule“), z obvyklosti

Část V. – Zvl. způsoby uzavření smlouvy

̶ Standardní způsob uzavření smlouvy = oferta-akceptace

̶ Zvl. způsoby uzavření smlouvy = 1) způsob sjednaný stranami

(§ 1770), 2 ), dražba (§ 1771), 3) veřejná soutěž o nejvhodnější

nabídku (§ 1772), 4) veřejná nabídka (§ 1780)

1) Způsob sjednaný stranami = např. v rámcové smlouvě – přiměřené použití úpravy § 1731-1745

- Význam u kontraktace ohledně specifických předmětů plnění, velkého počtu subdodavatelů vyžadující vyšší stupeň součinnosti

Zvl. způsoby uzavření smlouvy II.

2) Dražba

̶ Nutné rozlišovat „dražbu“ (§ 1771) a „veřejnou dražbu“ (např. způsob výkonu ZP - § 1359 odst. 2, § 1793 odst. - výslovně rozlišující oba způsoby)

̶ Veřejná dražba = zákon o veřejných dražbách (zák. č. 26/2000 Sb.) – důvod posílení právního postavení ZV při realizaci ZP

̶ Dražba x veřejná dražba = u soukromoprávní dražby je příklepem uzavřena smlouva (příklep má obligační účinky) x u veřejné dražby příklepem přechází vlastnické právo (příklep má věcněprávní účinky)

Dražba x veřejná dražba = pro konání veř. dražby musí být splněny zákonné podmínky = kvalifikační předpoklady dražebníka (živnostenské oprávnění), vydání dražební vyhlášky + její zveřejnění aj. x nemusí být splněno u soukormoprávní dražby

̶ Dražba = uplatnění upozaděné ve prospěch veř. dražeb = může jít např. o některé internetové aukce (konkurence s ostatními zvl. způsoby)

̶ Specifika k ofertě-akceptaci = nabídka se ruší podáním vyšší nabídky (příhozem) nebo jinou skutečností – např. nedosažením určité ceny, důvodem specifikovaným v dražebním řádu

Zvl. způsoby uzavření smlouvy III.

3) Veřejná soutěž o nejvhodnější nabídku

̶ Jde o standardní způsob uzavření smlouvy podle modelu oferta-akceptace

̶ uzavření smlouvy však předchází vyhlášení veřejné soutěže o nabídku nejlépe vyhovující vyhlašovateli (zejm. cena zboží/služby)

Př. Společnost A hledá provozovatele podnikové kantýny = vyhlášení veřejné soutěže – hodnotitel vybere nabídku, která mu nejlépe vyhovuje (např. nabídne nejvyšší nájem za prostory)

̶ Z důvodu transparence a předvídatelnosti obsahu smlouvy je součástí vyhlášených podmínek často i znění smlouvy, která bude s vybraným oferentem uzavřena

̶ Náležitosti vyhlášené soutěže = vymezení předmětu plnění a zásady určení dalšího obsahu smlouvy, způsob podávání nabídek, lhůta pro podání nabídek, lhůta pro oznámení vybrané nabídky (jde o lhůty hmotněprávní)

̶ Vyhlašovatel vybere nabídku podle pravidel obsažených ve vyhlášených podmínkách veř. soutěže (§ 1777 odst. 2)

̶ Vyhlašovatel musí některou nabídku přijmout, ledaže si vyhradí odmítnutí všech nabídek

Zvl. způsoby uzavření smlouvy IV.

4) Veřejná nabídka

̶ Model oferta-akceptace = oferta je jednostranné adresné PJ

̶ Veřejná nabídka = oferta je jednostranné neadresné PJ

̶ Jde o standardní ofertu (§ 1732) – jinak invitatio ad offerendum – dodatečnou podmínkou je však její uveřejnění

̶ Konkurence s nabídkou učiněnou reklamou (např. H. F. v teleshoppingu = nejde o veřejnou nabídku = domněnka nabídky (§ 1732 odst. 2) = rozdílné PN (odvolání nabídky, notifikace „neúspěšným“ akceptantům aj.)

̶ Je inzerát veřejnou nabídkou? Př. „Nabízím k pronájmu 2+kk za 15.000 + služby“;

„prodám OA Škoda Felicia za 10.000 Kč, 5 tisíc km, dědictví“? – zásadně (tedy s výjimkami) není (sp. zn. 25 Cdo 1454/2000)

̶ invitatio ad offerendum = (nájem) na prohlídku přijde více zájemců = hledisko zájemce: smlouvání o ceně, den vzniku nájmu, osobní preference, hledisko pronajímatele: osoba budoucího nájemce

̶ Inzerát však výjimečně může mít vlastnost veřejné nabídky = prodej věci – zn. spěchá, cena pevná, uzavření smlouvy s prvním zájemcem

Část VI. – Obsah závazku a způsoby jeho určení

̶ Každý závazek má svůj obsah, předmět a subjekty

̶ Obsahem závazku je vždy určitá povinnost dlužníka k plnění (předmět plnění = dare, facere, omittere, pati) a oprávnění věřitele toto plnění požadovat

̶ Dare – poskytnutí vlastnického, užívacího, požívacího a jiného práva k věci

̶ Facere – jiné jednání v podobě činnosti ve prospěch věřitele (např. obstarání záležitosti příkazce podle příkazní smlouvy podle § 2430 OZ; zprostředkování uzavření smlouvy s třetí osobou ve prospěch zájemce podle § 2445 OZ)

̶ Omittere – opomenutí jednání, k němuž by jinak byl dlužník oprávněn, kdyby takovou povinnost neměl [např. povinnost pronajímatele zajistit nájemci nerušené užívání věci po dobu nájmu podle § 2205 písm. c) OZ]

̶ Pati – pasivita dlužníka ve vztahu k oprávněnému, kterou by jinak nemusel snášet (pozemkové služebnosti – cesty, stezky, jízdy, braní vody apod., povinnost nájemce strpět úpravu bytu nebo domu pronajímatelem či třetí osobou)

Obsah závazku a způsoby jeho určení II.

̶ Pro určení obsahu smlouvy je rozhodující vůle stran – uplatňuje se zásada smluvní svobody

̶ Strany mohou uzavřít pojmenovanou i nepojmenovanou smlouvu (neupravené otázky = obecná ustanoveními části IV.)

̶ Demonst.: určení předmětu/jakosti plnění, splatnosti dluhu/doby plnění, splniště, způsobu plnění, důvodů odstoupení od smlouvy, výpovědi smlouvy, zajištění/utvrzení (hmotněprávní + procesní)

Způsoby určení obsahu smlouvy = 1) odkazem na zákonná ustanovení (př. kupní smlouva uzavřená podle § 2079 a násl.), 2) autonomní úprava PaP (př. autonomní úprava kupní smlouvy), 3) určení smluvních PaP odkazem na obchodní podmínky (§ 1751 odst. 1), 4)

odkazem na všeobecné obchodní podmínky (§ 1751 odst. 3), 5) určení obsahu smlouvy 3.

osobou (§ 1749)

Obsah závazku a způsoby jeho určení III.

1) Odkaz na zákonná ustanovení

̶ Strany mohou jednat s vůlí uzavřít smlouvu, ale bez úmyslu podrobně upravit PaP

̶ Př. Strany ujednají KS = essentialia negotii = vymezí předmět plnění a dohodnou kupní cenu

̶ Smluvní vztah se řídí subsidiárně dispozitivními zákonnými ustanoveními (§ 2079 a násl.), resp. obecnou částí IV.

̶ Ve smlouvě není třeba opakovat zákonná pravidla – použijí se i bez výslovného odkazu

̶ Význam = sice zákonná pravidla, jejich porušení však zakládá

zesílenou odpovědnost podle § 2913, nejde o porušení zákona (§

2910), nelze požadovat SP, peněžitá povinnost = jen ÚrProd (§ 1970)

Obsah závazku a způsoby jeho určení IV.

2) Autonomní úprava PaP

̶ Dispozitivní právní úprava = umožňuje zákonné pravidlo vyloučit nebo změnit jeho účinky (§ 1 odst. 2)

̶ Strany tak mohou obecně učinit ve vztahu k jednomu ustanovení nebo ve vztahu k jednotlivým kusům právní úpravy

̶ Limitem = kogentní PÚ, obecné korektivy PJ (§ 580, § 588), obecné korektivy části IV. (§ 1753, § 1766, § 1793, § 1796, § 1800, § 1805 odst. 2), parciální korektivy některých PJ, v nichž vystupuje specifický subjekt (např. 1810 a násl.), parciální korektivy některých institutů/PJ (§ 1972, § 2051, § 1808 ve spojení s § 2051)

̶ Volnost v realizaci autonomie vůle dána „hrací plochou“

̶ „Hrací plocha“ má odlišné limity (standardy) = specifika B2C (nejvyšší standard – obecné + parciální korektivy), specifika P2P (všechny obecné +

28 obecné části IV.), specifika B2B (neomezená? = § 1801 věta druhá, § 433)

Obsah závazku a způsoby jeho určení V.

3) Určení smluvních PaP odkazem na obchodní podmínky (§ 1751 odst. 1)

̶ OZ rozlišuje obchodní podmínky (§ 1751 odst. 1) x VOP (§ 1751 odst. 3)

̶ OP = podmínky konkrétního smluvního partnera (e-shop, mobilní operátor, dodavatel elektřiny/plynu)

̶ VOP = odkaz na vypracované OP odbornými/zájmovými organizacemi (Česká leasingová asociace, Bankovní asociace, Hospodářská komora – vnitrostátní, FIDIC, UNIDRIOT – mezinárodní)

̶ Účel = standardizace smluvních procesů, racionalizace transakčních nákladů při uzavírání smluv, navázání na vnitřní procesy zpracování podniku, někdy = zajištění transparentnosti výkladu užívaných pojmů (např. v bankovnictví, pojišťovnictví)

̶ OP + častěji VOP nahrazují absenci dispozitivní PÚ = leasing, franchising, forfaiting

̶ OP/VOP = ovlivňují obchodní zvyklosti = jsou-li určitá pravidla v nich obsažná sdílena určitou skupinou kontrahujících (např. u staveb – VOP FIDIC)

̶ OP = jsou uživatelem zveřejněny ještě před uzavřením smlouvy = umožňují adresátovi

29 seznámit se s OP předem

Obsah závazku a způsoby jeho určení VI.

Právní následky spojené s užíváním OP

̶ Dvě strany téže mince = potenciální riziko zneužití uživatelem OP = vychylují PaP ve prospěch jejich uživatele

̶ OZ neupravuje obsah, neukládá pokyny, jak je formulovat = upravuje limity přípustnosti jejich užívání – minimální standardy transparence (zákazy):

a) překvapivost – § 1753 (OP nikoli VOP) = př. smlouva o podnikatelském úvěru obsahuje ujednání o zesplatnění úvěru v případě přerušení živnosti

b) nečitelnost – § 1800 odst. 1 = př. vynechání textu z důvodu nedostatku inkoustu

c) nesrozumitelnost – § 1800 odst. 1 = př. řetězení odkazů na jednotlivá ustanovení smlouvy, jiné obchodní podmínky a dokumenty uživatele OP mimo obchodní podmínky

d) obsahová nepřiměřenost – § 1800 odst. 2 = př. podle OP je odběratel kancelářského materiálu povinen hradit poplatek 30.000 Kč/rok na provoz poboček dodavatele, pokud neodebere určité množství produktů

– lze vyvážet testem obsahové přiměřenosti podle § 1800 odst. 2

Limity v B2C smlouvách = nepřekonaný nález sp. zn. I. ÚS 3512/11 = paušální vyloučení přípustnosti SP v OP

̶ OP jen ujednání technického a vysvětlujícího charakteru

̶ Výjimka u smluv se specifickým obsahem = např. smlouvy o přepravě osob (SP = přirážka k jízdnému)

̶ I zvl. PÚ = rozh. dol. ve spotřebitelských smlouvách (novela ZRŘ – § 2 odst. 1) + ZSpotřÚ

Obsah závazku a způsoby jeho určení VII.

1) Inkorporace OP do smlouvy

Aby se OP staly součástí smlouvy, musí být inkorporovány = jinak nejsou její součástí

̶ Inkorporace OP (§ 1751 odst. 1 = odkaz na OP, které navrhovatel připojí k nabídce (I. varianta) nebo které jsou stranám známy (II. varianta)

̶ Odkaz = součástí smlouvy nebudou OP připojené po uzavření smlouvy = např. OP obsažené na zadní straně letenky, vstupenky na koncert, parkovacího lístku, vstupu do tělocvičny = pokud OP nebyly připojeny k návrhu (např. viditelně umístěné před vstupem do objektu, nebudou součástí smlouvy, nebylo na ně odkázáno atd.)

Připojení OP k nabídce/známost OP

̶ I. varianta = připojení OP = typicky v listinné podobě (samostatný text/vytištění na zadní straně smlouvy, u pokladny v úrovni očí, před vstupem do dopravního prostředku, v návrhu smlouvy), u elektronické kontraktace = v příloze mailu/hypertext. odkaz

̶ II. Varianta = známost OP = uživatel nese DB známosti OP oblátem = „Google aktualizuje

31 OP“? „označením souhlasíte s OP“? – jsou OP součástí smlouvy?

Obsah závazku a způsoby jeho určení VIII.

2) Inkorporace VOP do smlouvy

̶ Postačí prostý odkaz na VOP = nevyžaduje se jejich připojení ani jejich známost

̶ Typicky smlouvy o dílo – dodávky velkých investičních celků

̶ př. Stát (organiz. složka) uzavírá smlouvu o dílo na stavbu/dostavbu dálnice = součástí VOP FIDIC (Federace mezinárodních inženýrů) = Red Book, Green Book, Yellow Book v závislosti na charakteru stavby

̶ př. součástí smlouvy uzavřené na e-shopu jsou VOP obchodníka = nejde o VOP, nýbrž OP

= nutno dodržet pravidla inkorporace podle § 1751 odst. 1

Část VI. – Limity obsahu závazku

Limitem obsahu závazku jsou kogentní právní normy = obsahové korektivy jsou vždy kogentními PN = součást veřejného pořádku

̶ Často mají legislativně-technickou konstrukci jako generální klauzule = neurčitost formulovaných hypotéz, jejichž naplnění závisí na okolnostech projednávané věci

̶ 1. Korektivy vztahující se na všechna PJ = dobré mravy, veřejný pořádek

̶ 2. Korektivy obsahu závazku = a) neúměrné zkrácení, b) lichva,

c) adhezní smlouvy, d) clausula rebus sic stantibus, d) moderace SP, e) moderace závdavku, neúčinnost nepřiměřeně nízkých

33 ÚrProd, f) překvapivost OP

Limity obsahu závazku II. – základní východiska

̶ Primárním cílem obsahových korektivů není boj proti nepřiměřenosti vzájemných plnění u synallagmatických smluv

̶ Zásadně OZ ponechává stranám na vůli ujednat si libovolný poměr plnění a protiplnění (v jakémkoli rozsahu) = zákonodárce postihuje až kořistění z právně významné slabosti

Existence subjektivní slabosti při uzavírání smlouvy je podmínkou všech ochranný institutů – lichvy, adhezních smluv, neúměrného zkrácení

̶ Vzájemný poměr plnění a protiplnění má význam jen u moderace SP vzhledem k hodnotě a významu zajišťované povinnosti (§ 2051), pravidla ultra duplum (§ 1805 odst. 2), dovolání se neúčinnosti nepřiměřeně nízkých ÚrProd (§ 1972)

̶ Odlišné PN = NÚ (soudní zrušení smlouvy), lichva (RN/AN?), adhezní smlouvy

34 (RN/ČN), moderace SP (snížení uplatněné SP na návrh), ultra duplum

(dočasný/trvalý zánik práva požadovat úroky)

Limity obsahu závazku III. – neúměrné zkrácení

̶ Archaický institut spojený s nejstaršími světovými kodifikacemi soukromého práva (ABGB – 1811, Code civil – 1804) = právní následek sui generis

̶ Novější právní úpravy nahradily tento institut lichvou (např. BGB – 1900, Burgerlijk Wetboek – 1976)

̶ OZ společně s rakouským ABGB upravují lichvu (§ 879 ABGB) a neúměrné zkrácení (§ 934 ABGB) = světový unikát

̶ Typicky jen ochrana před lichevními smlouvami (např. § 138 BGB) nebo jen neúměrným zkrácením (např. čl. 1674 aj. Code Civil)

̶ K úpravě obou institutů není důvod = jedna skutková podstata umožňuje zohlednit východiska obou institutů; OZ upravuje i tzv.

35 věcnou lichvu – demonstrativní výčet slabostí (§ 1796 odst. 1)

Limity obsahu závazku IV. – neúměrné zkrácení

Kdy se NÚ (ne)uplatní?

Př. 1) A koupí náramkové hodinky v obchodě za 800 Kč. Ve druhém obchodě, kolem něhož projde, stojí stejný kus 350 Kč. Má kupující právo napadnout smlouvu?

̶ Nevznikne právo napadnout smlouvu, protože „zkrácený“, i když neznal skutečnou tržní cenu hodinek, měl si udělat průzkum trhu, za kolik se daná věc prodává (hodnota věci zkrácenému musela být známa a nedbalost jde k jeho tíži – § 1794 odst. 2).

Př. 2) A koupí hodinky za 13.000 Kč, o nichž prodavač sdělí, že jsou zlaté. Po měsíci nošení se z nich zlato začne „loupat“. Má kupující právo napadnout smlouvu?

̶ Nevznikne právo napadnout smlouvu. A sice nejednal nedbale a prodávající (profesionál) ho ujistil o tom, že věc má určitou cenotvornou vlastnost, OZ však preferuje uplatnění práva z vadného plnění (§ 1925 věta za středníkem).

Limity obsahu závazku V. – neúměrné zkrácení

Kdy se NÚ (ne)uplatní II.?

Př. 3) A shání náramkové hodinky na bleším trhu; prodávající B sděluje, že A-ovi prodá pozlacené hodinky z půdy za 250 Kč. A koupí, B následně zjistí, že hodinky byly zlaté (hodnota 8.000 Kč).

̶ Nevznikne právo napadnout smlouvu. B nabízí k prodeji věc, o jejíž hodnotě neučinil bližší zjištění (opět § 1794 odst. 2 z pohledu prodávajícího – „zkráceného“).

Př. 4) A našel na půdě keramickou vázu, o níž si opatřil odborné vyjádření aukční síně specializující se na stanovení hodnoty starožitností = podle vyjádření je hodnota vázy 5.000 Kč, jelikož je kopií originálu. A prodá za 6.000 Kč B (odborníkovi na umění), který ve váze rozpozná originál s podstatně vyšší cenou.

̶ Vznikne právo napadnout smlouvu. A učinil potřebné kroky ke zjištění hodnoty věci (nejednal nedbale), B znal hodnotu plnění = vzniká právo napadnout smlouvu. Začasté však zkrácený tuto okolnost ani nezjistí.

Limity obsahu závazku VI. – neúměrné zkrácení

Neúměrné zkrácení je obsahovým korektivem úplatných právních jednání

zatížených „vadou“ zejm. tzv. hrubého nepoměru vzájemných plnění a zejm. omylu jednajícího (zkráceného o hodnotě plnění/protiplnění)

̶ Institut založený na kombinaci objektivního znaku = hrubý nepoměr a subjektivních znaků na obou stranách smlouvy = zvýhodněná strana (Verkürzende) věděla nebo musela vědět o skutečnosti zakládající hrubý nepoměr vzájemných plnění (§ 1793 odst. 1); zkrácená strana (Verkürzte) = souhlasila s nepřiměřenou cenou, ač jí skutečná hodnota plnění nebyla nebo nemusela být známa (§ 1794 odst. 2)

̶ Dále velké množství aplikačních výluk (DZ = zamezení právní nejistoty stran smlouvy = osobní (vyloučení podnikatelských vztahů – § 1797), věcné (nelze-li zjistit výši zkrácení, nabytí věci na kom. bur., ve veř. dražbě,

38 sázka/hra, smíšené darování, závazky z odvážných smluv – pojištění + los – sázka/hra duplicita k § 1793 odst. 2)

Limity obsahu závazku VII. – neúměrné zkrácení

̶ Objektivním znakem je tzv. hrubý nepoměr plnění = znak NÚ + lichvy (§ 1796 odst. 1)

̶ To stejné jako u lichvy (vysloveny názory odchylné – WK 1796, 2)

̶ Referenční hodnota 1/2 (50%) nebo 2/1 (200%) poměru plnění a protiplnění = zcizení pod cenou + nabytí za příliš vysokou cenu

̶ Důvody:

̶ zahraniční inspirace (§ 934 – Verkürzung über die Hälfte) – převzato i v Německu, a to pro účely § 138 BGB!

̶ historický výklad (římskoprávní laesio enormis)

̶ systematický výklad (dodatečné LE – § 2185)

̶ dřívější judikatura k lichvě

̶ Existence HN = vždy k okamžiku uzavření smlouvy = následný pokles/vzestup ceny – clausula rebus sic stantibus + § 2185 (SS)

Limity obsahu závazku VIII. – neúměrné zkrácení

̶ PN odpovídají archaické povaze institutu = vazba na ABGB + CC

̶ Moderní trend OZ = relativní neplatnost (§ 586) – výhody

̶ Zvl. PN = právo zkrácené strany požadovat zrušení smlouvy a uvedení do původního stavu (§ 1793 odst. 1)

̶ Nevýhody = nutná soudní ingerence + SOP

̶ Právo požadovat zrušení smlouvy jen do 1 roku od uzavření smlouvy = propadná lhůta se staví po podání ž-by (§ 654 ve spoj. s § 648)

̶ Hmotněprávní nikoli procesní lhůta

̶ V procesu může zvýhodněná strana uplatnit alternativu facultas (doplní „to, oč byla druhá strana zkrácena“) = tím si zvýhodněná strana udrží předmět plnění a platnost smlouvy

̶ OZ vychází z verum praetium (doplněk do objektivní hodnoty) x CC z iustum praetium

(odklizení hrubého nepoměru)

̶ Doplněk vždy v penězích = zkrácená strana byla již uspokojena v množství, které jí bylo plněno

Limity obsahu závazku IX. – Lichva

̶ Lichva není určena k řešení neekvivalentních smluv = omezuje „kořistění“ ze stavu subjektivní slabosti (§ 1796 odst. 1)

̶ Neekvivalence plnění se však vyžaduje = hrubý nepoměr vzájemných plnění (§ 1796 odst. 1)

̶ Nechrání se majetkové zájmy poškozené strany, nýbrž její svoboda vyjednávání o smlouvě =

subjektivní slabost (§ 1796 odst. 1) + kořistění („někdo zneužije“ – § 1796 odst. 1)

̶ Rozdíl k NÚ = NÚ = náprava omylu v předmětu plnění = viz však demonstrativní výčet § 1796 odst. 1 (rakouská doktrína připouští)

̶ Rozdíl k NÚ = jednoroční lhůta x dovolání se relativní neplatnosti lichevní smlouvy (tříletá PL)

̶ Rozdíl k NÚ = u lichvy nelze uplatnit alternativu facultas

̶ Rozdíl k NÚ = věcný dosah (omezení § 1793 odst. 2, § 1794) + osobní dosah = neuplatní se na podnikatelské vztahy (§ 1797)

Limity obsahu závazku X. – Lichva

1) Objektivní znak (hrubý nepoměr)

̶ Xxxxxx je nepoměr, který je na první pohled patrný (evidentní) = nepostačí prostá hodnotová nevyváženost

̶ Shodná referenční hodnota jako u neúměrného zkrácení (1:2, 2:1) – viz i sp. zn. 30 Cdo 670/2013

̶ Co je však referenční hodnotou? Tržní cena – srovnává se stejný druh úvěrového produktu u jiných subjektů (především bank) – je třeba správně určit relevantní trh

̶ Námitky: nebankovní úvěr = vyšší riziko; zohledněno v tzv. zóně tolerance (1:2/2:1)

̶ To má tyto následky = úvěrová lichva = 30% úrok zakládá lichevní smlouvu (rak OGH 3 Ob 55/54 = 36% p. a.) = Hranice je referenční = použije se pohyblivý systém, a to díky mnohosti kvalifikačních znaků

V rámci pohyblivého systému se zohlední = riziko věřitele (sp. zn. 33 Odo 236/2005), solventnost

42 dlužníka (sp. zn. 30 Cdo 3132/2010), hospodářský význam smlouvy (sp. zn. 30 Cdo 670/2013)

Limity obsahu závazku XI. – Lichva

2) Subjektivní znaky

a) Na straně poškozeného

̶ Ty jsou na straně poškozeného demonstrativní = tíseň, nezkušenost, rozumová slabost, rozrušení a

lehkomyslnost

̶ Zákonem neupravené „slabosti“ = zneužití obavy z možné větší majetkové ztráty (sp. zn. 30 Cdo 4582/2014), zneužití závislosti poškozeného na lichváři (Xxxxxx ABGB Komm., 2014, s. 264), vděčnost lichváři, podřízenost lichváři, důvěřivost poškozeného lichváři (např. rak. OGH sp. zn. 8 Ob 502/93)

Omyl v hodnotě plnění? Nelze = relevance jen v rámci úzkých hranic NÚ

b) Na straně lichváře

̶ zneužití stavu subjektivní slabosti lichvářem („kořistění“) = vyžaduje existenci vědomostní složky zavinění (postačí vědomá nedbalost)

̶ Výsledek = problém s použitelností i při RPSN 120% = lhostejnost člověka (úvěrovaného), s níž padá subjektivní znak u „poškozeného“ (a tedy i u lichváře) = prostý hrubý nepoměr bez subjektivních znaků

Možné řešení? Tzv. wucherähnliches Rechtsgeschäft (§ 138 odst. 2 BGB) = stojí na presumpci subjektivní slabosti –

43 poškozený určitě byl ve stavu slabosti, jinak by takto nevýhodnou smlouvu neuzavřel

Limity obsahu závazku XII. – Lichva

Právní následky lichvy

̶ PN stanoví následky svého porušení = „smlouva je neplatná“ (§ 1796 odst. 1)

̶ Absolutní (§ 588) x relativní (§ 586)?

Podstatný rozdíl = relativní neplatnost: poškozený se neplatnosti musí dovolat (tzv. naříkatelnost); jinak se smlouva považuje za platnou, vyvolává právní následky

= absolutní neplatnost: k neplatnosti přihlédne soud ex officio, tedy i bez návrhu, a to kdykoli za řízení

Xxxxxxxx názory:

̶ Dřívější judikatura není použitelná – lichva je případem porušení dobrých mravů = rozdílný pohled OZ 1964 na koncepci neplatnosti právního jednání/úkonu (taxativní výčet § 40a OZ 1964)

̶ Část názorů vychází z právního stavu za účinnosti OZ 1964 = argumentace např. Leges 138, 35 (lichva je zvláštním případem porušení dobrých mravů = není – závěr dovozován z § 138 odst. 2 BGB)

̶ Právním následkem je relativní neplatnost (§ 586 OZ)

̶ Do doby dovolání se relativní neplatnosti nebo uplatnění námitky relativní neplatnosti je lichevní smlouva platná = důvod neplatnosti je zde zjevně stanoven na ochranu zájmu konkrétní osoby

̶ Možné negativní následky = státem legalizovaná lichva při pasivitě poškozeného x „chceš-li se vyvázat, nikdo ti nebrání“

̶ Na lichevní smlouvu se nepoužije § 577 OZ; „je-li důvod neplatnosti jen v nezákonném určení množstevního, časového, územního nebo jiného rozsahu, soud rozsah změní tak, aby odpovídal spravedlivému uspořádání práv a povinností stran“ = Lichevní smlouva je zatížena (jako celek) procedurální vadou vůle a současně nezákonným určením množstevního rozsahu (např. výší úrokové

44 povinnosti dlužníka)

Limity obsahu závazku XIII. – Adhezní smlouvy

̶ Adhezní smlouva = smlouva, jejíž základní podmínky byly určeny jen jednou smluvní stranou nebo na základě jejích pokynů, aniž měla slabší strana skutečnou příležitosti jejich obsah ovlivnit (I. definice AS – § 1798 odst. 1) + standardizovaný formulář použitý k uzavření smlouvy se slabší stranou (II. definice AS – § 1798 odst. 2)

̶ AS = první zmínka sto let od vyhlášení CC (Giguere, 1996, s.7) = ekonomicky prospěšná praktika sloužící k racionalizaci transakčních nákladů (jednostranné) = obdobně jako při užívání OP

̶ Zákon „nebojuje“ proti adhezní kontraktaci = I. + II. def. AS žádnou ochranu nepřiznává (stupňovitý přezkum = § 1799 – ochrana před včleňovacími doložkami, § 1800 odst. 1 – ochrana před nečitelnost/nesrozumitelnost, § 1800 odst. 2 – obsahová nepřiměřenost, § 1753 per analogiam – překvapivé doložky)

̶ Obdobně jako u ostatních dvou ochranných nástrojů se chrání proces uzavírání smlouvy, nikoli existující stav po uzavření smlouvy

Limity obsahu závazku XIV. – Adhezní smlouvy

̶ U AS je omezen osobní + věcný dosah

̶ Osobní B2C = Smlouva jejíž stranou je spotřebitel = přednostně § 1811 a násl. (nejvyšší standard ochrany)

̶ Osobní B2B = PJ mezi dvěma podnikateli (nepoužije se vůbec – nejnižší standard ochrany)

̶ B2B limit (umožňuje stranám vyloučit ochranu – § 1801) = doložka hrubě odporuje obchodním zvyklostem a zásadě poctivého obchodního styku, je-li obsažena mimo vlastní tex smlouvy (?)

̶ Př. povinnost obchodníka (provozujícího kadeřnictví) přispívat na náklady spojené s otevřením nových provozoven (dodavatele) – sp. zn. 23 Cdo 2184/2007

Praktická využitelnost omezena = pracovní smlouvy, veřejnoprávní smlouvy, ujednání ve společenských smlouvách, stanovách spolků, smlouvy s kolektivními správci

Limity obsahu závazku XV. – Adhezní smlouvy

Dvoustupňový test =

- I. stupeň kvalifikace = jde o smlouvu adhezní (I. nebo II. def.)?

- II. stupeň kvalifikace = je některé ujednání nečitelné, nesrozumitelné (postačí prostá újma = „nepůsobí-li újmu“), překvapivé či obsahově nepřiměřené (vyžaduje se kvalifikovaná újma = „zvláště nevýhodná, aniž je pro to rozumný důvod“)?

a) Nečitelnost = § 1800 odst. 1 OZ (např. formát A4 členěný do 3 sloupců se 150 řádky s malými mezerami mezi nimi, nevhodně zvolený font písma – šedá barva na bílém podkladu, nedostatečná kvalita tisku)

b) Nesrozumitelnost = § 1800 odst. 1 OZ (např. nepřehledná a nelogická struktura textu – různé velikosti písma navozující dojem, že menším písmem jsou psána ustanovení méně významná, řetězení odkazů na jiné součásti smluvní dokumentace, reklamační řády, provozní řády aj., nepřiměřená obsáhlost obchodních podmínek, která neodpovídá povaze právního jednání)

c) obsahová nepřiměřenost = § 1800 odst. 2 OZ (např. ujednání o limitaci náhrady škody, sjednání propadné zálohy, zkrácení/prodloužení PL v neprospěch slabší strany, důvody pro odstoupení od smlouvy (zesplatnění úvěru), ujednání o automatické prolongaci smlouvy, úrokové adaptační klauzule atd.)

Limity obsahu závazku XVI. – Adhezní smlouvy

̶ PN určuje následky spojené s porušením = neplatnost (RN x AN?)

̶ Právním následkem je relativní neplatnost konkrétního ujednání (§ 576)

̶ Důvod ochrany je stanoven na ochranu zájmu slabší strany (§ 586 OZ)

̶̶ Je výslovně připuštěna použitelnost § 577 OZ; uplatní se jen pro obsahově nepřiměřené podmínky

Podmínky nečitelné, nesrozumitelné nebo překvapivé budou

48 neplatné jako celek

Děkuji za pozornost ☺

Document Metadata

Table of Contents

Smlouva a její vznik, obsah závazků (adhezní smlouvy, lichva, NÚ)

Document Metadata