Věc: Vysvětlení zadávací dokumentace č. 14 v souladu s § 98 zákona č. 134/2016 Sb.,o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“)

Věc:	Vysvětlení zadávací dokumentace č. 14 v souladu s § 98 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“)

Veřejná zakázka:

Název Veřejné zakázky: REKONSTRUKCE SOUMOSTÍ LIBEŇSKÝ MOST, PRAHA 7 A 8

Evidenční číslo Xxxxxxx xxxxxxx: Z2020-037366 Systémové číslo v NEN: N006/20/V00028336

zadávaná v otevřeném zadávacím řízení dle § 56 ZZVZ (dále jen „Zadávací řízení“)

Zadavatel:

Název: Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a.s.

Sídlo: Řásnovka 770/8, PSČ 110 00 Praha 1 - Staré Město

IČO: 03447286

zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, spis. zn. B20059

zastoupená: Xxx. Xxxxx Xxxxxx, MBA, generální ředitel a předseda představenstva PhDr. Xxxxx Xxxxx, místopředseda představenstva

Xxx. Xxxxxx Xxxx, člen představenstva Xxx. Xxxxx Xxxxxx, člen představenstva

Zadavatel obdržel dne 28. 5. 2021 žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace Veřejné zakázky (dále jen „ZD“). V souladu s § 98 ZZVZ tímto Zadavatel informuje o znění žádostí a poskytuje vysvětlení ZD. Pojmy s velkým počátečním písmenem mají stejný význam jako v ZD a jejích přílohách.

Dotaz č. 223:

I – ODPOVĚDNOST ZHOTOVOTELE ZA STÁVAJÍCÍ KONSTRUKCE

V rámci opakovaných žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace zadavatel řešil problematiku odpovědnosti zhotovitele za stávající konstrukci soumostí Libeňský most. V rámci vysvětlení zadávací dokumentace zadavatel odpovídal na dotazy č. 22, 30, 96, 167, 173, 182 a 206 týkající se této problematiky.

Specifikem této veřejné zakázky je skutečnost, že se zadavatel rozhodl řešit současný stav Libeňského mostu přes Vltavu formou citlivé rekonstrukce (Usnesení Rady hl. m. Prahy č. 2964 ze dne 27. 11. 2018). Z celkem 4 variant navržených Kloknerovým ústavem (Expertní zpráva č. 1900J022 nazvanou jako Studie rekonstrukce Libeňského mostu ev. č. V009) byla zvolena varianta č. 2 (Usnesení Rady hl. m. Prahy č. 762 ze dne 29. 4. 2019), která byla projednávána s účastníky předběžné tržní konzultace. Zadávací dokumentace přitom překvapivě obsahuje modifikovanou variantu č. 1 (bez odtěžení a výměny zásypu klenbových pasů). O tom bylo rozhodnuto revokací Usnesení Rady hl. m. Prahy č. 2043 ze dne 24. 9. 2020 bod II. 3. Usnesením Rady HMP č. 762 ze dne 29. 4. 2019. Uvedené znamená, že byla zadavatelem vybrána varianta, která představuje minimální revitalizující zásah zhotovitele do původní konstrukce mostu. To ale zároveň znamená, že jde o variantu z pohledu zhotovitele suverénně nejrizikovější.

Byť tazatel plně respektuje právo zadavatele zvolit si způsob řešení končící životnosti předmětu veřejné zakázky, zároveň nemůže přehlížet oponentní názory uznávaných kapacit v oboru mostních staveb. Tazatel odkazuje zejména na názory České komory autorizovaných inženýrů a techniků1, Rady Magistrátu h. m. Prahy pro mostní objekty,22 nebo například na „ODBORNÉ POSOUZENÍ TECHNICKÉHO STAVU LIBEŇSKÉHO MOSTU 31. 08. 2016“ Ing. Xxxxxx Xxxxxxx.3 I v podkladech dostupných na internetovém úložišti zadavatele je mimo jiné uvedeno, že stávající konstrukce vykazuje známky degradace a obsahuje vzduchové kaverny v důsledku nepoužívání vibrátorů v době její realizace, atd. Pokud jde např. o most ev. č. X- 656 je v Závěrečné zprávě Libeňský most, Praha 7 a 8, Statická zatěžovací zkouška (SSZ) X656 Zpráva o statické zatěžovací zkoušce mostu, ze dne 14. 8. 2020 je uvedeno: „Hlavní závadou mostu je zatékání do konstrukce roštů i kleneb nefunkční hydroizolací. Na klenbových konstrukcích dochází vlivem zatékání k postupnému vymývání a rozkladu cementové matrice betonu. Tento jev je ještě výrazně umocněn nerovnoměrnou kvalitou míry zhutněnosti betonu. Dalším aspektem podporující postupné narušování konstrukce je působení mrazu. Na roštových konstrukcích je v místech zatékání beton hloubkově degradovaný, místy je odpadlá krycí vrstva výztuže a obnažená výztuž koroduje. V kritických oblastech průsaky příčnými a podélnými spárami, resp. průsaky v okolí svodů odvodňovačů. Beton konstrukcí schodišť je vlivem silného zatékání totálně degradovaný, obnažená výztuž koroduje s výrazným oslabením, místy je již výztuž zcela přerezavělá. Kromě mrazového rozpadu zde jistě negativně působí i reakce ASR.“ V závěrečném vyjádření je pak uvedeno:

„Hodnocení mostu na základě čistě experimentálních postupů při statické zatěžovací zkoušce ukazuje, že hlavní nosná konstrukce je zatím funkční. Vzhledem k pokračující degradaci materiálu konstrukce tomu tak ale nemusí být i v budoucnu.“ V závazném podkladu pod 08_2_Vyhodnocení ZS V009 X656_PGP_06:2020 „Průvodní zpráva“ je v kapitole „Doporučení pro další postup“ v odst. 5 uvedeno: „V případě ponechání historických konstrukcí Libeňského mostu a přístupu k opravě způsobem uvedeným v bodě 3) je třeba mít na zřeteli, že ponechané konstrukce svým charakterem neodpovídají všem požadavkům na konstrukce pro novostavby z hlediska současných návrhových norem (Eurokódů). Jak plyne z výše uvedeného shrnutí, bez zásahů do nosné konstrukce nepůjde též pravděpodobně zvýšit zatížitelnost mostu nad hodnotu 20 t. Také degradační procesy stávající konstrukce a jejich rychlost je do budoucna složité predikovat. Z těchto důvodů tedy prakticky nelze po zhotoviteli ani projektantovi rekonstrukce požadovat, aby bral záruky za stávající konstrukce.“

Za této situace není možné, aby nebylo postaveno na jisto, kdo ponese odpovědnost za stávající mostní konstrukce. Tedy v jakém rozsahu ponese odpovědnost objednatel a v jakém rozsahu zhotovitel. Odpovědi na tyto otázky neposkytlo ani vysvětlení zadávací dokumentace – odpověď na dotaz č. 167, na které zadavatel v rámci posledního vysvětlení zadávací dokumentace č. 11 odkazoval. Naopak, pokud zadavatel v rámci této odpovědi upozorňuje na povinnost zhotovitele přezkoumat stav stávající konstrukce a podklady uvedené v kapitole 4 Požadavků objednatele, přenáší tím odpovědnost na zhotovitele.

K tomu tazatel odkazuje např. na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále také je

„ÚOHS“) sp. zn. S0465/2018/VZ-03317/2019/541/AHr ze dne 1. 2. 2019, týkající se obdobné problematiky, kde je uvedeno: „Úřad k citovanému ustanovení s odkazem na rozhodnutí Úřadu ze dne 15. 9. 2015, sp. zn. S0093/2014, a následné potvrzující rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne

24. 5. 2016, sp. zn. R0320/2015 uvádí, že z § 36 odst. 3 zákona jednoznačně vyplývá, že za správnost a úplnost údajů obsažených v zadávacích podmínkách odpovídá výhradně zadavatel, přičemž této odpovědnosti se zadavatel nemůže žádným způsobem zprostit, a tudíž chyby, či nepřesnosti v zadávacích podmínkách jsou vždy přičítány k tíži zadavatele, což platí i v případě, kdy zadavatel pověří zpracováním zadávacích podmínek externí subjekt. …

1 xxxx://xxxxxx.xxxxx.xx/xxxxxx/0000-00/xxxxxxxxxx-xxxxx-x-xxxxxxxxxx-xxxxx-xxxx-xx-xxxxxxxxxxxxx/ xxxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxxxxx.xx/xxxxxx/xxxxxxxxxxxxx/XXXXX-Xxxxxxxxxx-x-xxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxxxxx-xx-x-Xxxxx-Xxx-

Scheinherra-587631

xxxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xx/x/xxxx/xxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxx-xxxxxxx-x-xxxxxxxx-xxxxxxxxxx-xxxxx 2 xxxxx://xxxxx.xxxxxxxx.xx/xxxx/xxxx-xx-xxx-x-xxxxxxxxx-xxxxxx-xxxxxxxxx-xxxx-xxx- mostniobj/r~ba9c4a3e4ec411e894960cc47ab5f122/?redirected=1525435829

3 xxxxx://xxx.xxxx.xx/xxx/xxx_xxxxxxx/xxxxxxx-xxx-xxxxxxx-0000-0000.xxx

…K doporučení zadavatele, aby si dodavatelé ověřili soulad textové a výkresové části projektové dokumentace s výkazem výměr a případné rozpory či nesrovnatelnosti si vyjasnili podáním žádosti o vysvětlení zadávací dokumentace dle § 98 odst. 3 zákona, Úřad uvádí, že zadavatel se tímto způsobem nemůže zprostit své povinnosti stanovit zadávací podmínky v souladu s § 36 odst. 3, neboť, jak vyplývá rovněž z rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne

18. 9. 2014, sp. zn. 62 Af 40/2013, stejně jako rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 9. 2014, sp. zn. 62 Af 43/2013, zadávací dokumentace musí uchazečům sloužit coby dostatečně konkrétní, jasný, jednoznačný a srozumitelný zdroj informací o tom, jak mají zpracovat své nabídky. “

Pokud by měl navíc účastník zadávacího řízení upozorňovat zadavatele na stav stávající konstrukce a přezkoumávat správnost zadávací dokumentace, pak toto účastník na tomto místě činí s odkazem na výše uvedené oponentní názory uznávaných odborníků v oboru mostních staveb.

I přesto všechno je účastník přesvědčen, že uvedená problematika je řešitelná jasným, konkrétním a především férovým vymezením odpovědností za stávající konstrukci mezi objednatelem a zhotovitelem, neboť právě to je principem smluvních podmínek FIDIC, na které se zadavatel odvolává. Přičemž zhotovitel bere na vědomí a respektuje svoji odpovědnost za jím rekonstruované části stávající konstrukce (viz. vysvětlení zadávací dokumentace na dotaz č. 167).

Dotaz: Na základě odpovědí Zadavatele na dotaz č. 206 rozumí tazatel správně, že

1. Zhotovitel poskytuje dle Pod-článku 11.2 Zvláštních podmínek záruku za jakost zhotovení Díla, nikoliv záruku za stávající konstrukce, které nebudou dotčené činností Zhotovitele?

2. Zhotovitel je odpovědný za rekonstruované části stávajících mostních konstrukcí a poskytuje záruku za tyto části jako část Díla?

3. Objednatel odpovídá za jím zvolený a požadovaný způsob technického řešení zachovávaných mostních konstrukcí při rekonstrukci soumostí Libeňský most, jak je vymezen v Požadavcích objednatele včetně závazných podkladů uvedených v kapitole

4.1 Požadavků objednatele v rozsahu, v jakém Objednatel odpovídá za Požadavky objednatele ve smyslu Obecných podmínek ve znění Zvláštních podmínek?

Odpověď:

Zadavatel uvádí, že Zadávací dokumentace včetně Návrhu smlouvy řeší jasným, konkrétním a férovým způsobem vymezení rizik v souladu se smluvními podmínkami FIDIC Yellow Book a zavedenou praxí investorských organizací v oblasti dopravních staveb v České republice. Odkazovaná rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže nejsou na danou situaci aplikovatelná.

K dotazům Zadavatel, v souladu se svými odpověďmi na dříve položené dotazy týkající se rozložení rizik, aniž by se od nich jakkoliv odchyloval, uvádí následující:

Ad 1) Ano.

Ad 2) Ano.

Ad 3) Ano.

Dotaz č. 224:

II – ZÁVAZNOST TECHNICKY NEREALIZOVATELNÝCH A DALŠÍCH ŘEŠENÍ VE STUDIÍCH

V odst. 4.1 (Závazné podklady) dokumentu POŽADAVKY OBJEDNATELE jsou uvedeny „podklady, které je Xxxxxxxxxx při realizaci Stavby povinen dodržet“. Mimo jiné jsou závazné podklady i i) Studie (složka 10_DA Studie_AI_praha_18_09_2020) (dále jen „Studie“) a ii) Studie RN (složka 11_LM Studie retenční nádrž 05_2020).

K tomu zadavatel navíc v odpovědi na žádost o vysvětlení zadávací dokumentace č. 4, dotaz č. 24 odpověděl, že „Jedním ze závazných podkladů je dle článku 4.1 Požadavků objednatele též Studie včetně výkresové části. Studie včetně výkresové části je závazná v celém svém rozsahu (viz první odstavec článku 4.1 Požadavků objednatele), a to mimo jiné včetně dispozičního uspořádání nových mostů, délky přemostění, stavební výšky rozpětí jednotlivých polí, jejich šikmosti, apod.

Návrh technického řešení Zhotovitele musí být v souladu s Požadavky objednatele, tedy i v souladu se Studií včetně její výkresové části, tzn. že navržené technické řešení nesmí být v rozporu se Studií v její podrobnosti. Požadavky objednatele byly stanoveny v souladu se ZZVZ a Zadavatel nevidí jakýkoliv důvod pro jejich doplnění či jiné úpravy. Požadavky objednatele jsou záměrně nastaveny tak, že poskytují Zhotoviteli prostor pro optimalizaci jím zvoleného řešení v rámci mantinelů nastavených Požadavky objednatele včetně Studie.“

Je tedy postaveno na jisto, že účastník zadávacího řízení se nemůže ve svém řešení jakýmkoliv způsobem technického či jiného řešení odchýlit od toho, co je uvedeno ve výše konkretizovaných studiích. K tomu je třeba uvést, že uvedené studie poměrně podrobným způsobem vymezují dílo a to i včetně konkrétních detailů, jako např. detaily prvků odvodnění mostů, detaily tvaru prefabrikátů zábradlí a veřejného osvětlení, ale především statická výška trámů a jejich počet a umístění v příčném řezu vůči požadovaným rozpětím mostů.

Již na první pohled je tedy zřejmé, že nejde o typický projekt „FIDIC Conditions of Contract for Plant and Design-Build Contract First Edition, 1999“, tedy Žlutá kniha FIDIC. Odpovědnost za projekt je sice přenesena na zhotovitele díla, jehož součástí projekt je, avšak na druhé straně jsou parametry projektu závazně určeny do nejmenších detailů pomocí uvedených studií. Zhotovitel je tedy prakticky povinen, překreslit studie do svého projektu a ten doplnit o další části tak, aby projekt splňoval nároky, které jsou na příslušný stupeň projektové dokumentace kladeny právními předpisy. Jde tedy o situaci zcela netypickou, kdy je faktickým nositelem projektu objednatel, avšak přesto je odpovědnost za projekt přenesena na zhotovitele. Tazatel prozatím ponechává stranou nevhodnost takového postupu a snaží se nalézt konstruktivní řešení. Zadavatel ale svoje závazné studie nepodepřel např. statickými výpočty, dokumentem výrobce navržených materiálů (technických řešení), či jiným dokumentem, na základě kterého by bylo vůbec postaveno na jisto, že závazné studie obsahují řešení, které je vůbec realizovatelné.

K tomu Xxxxxxx uvádí, že celý systém podkladů, které vymezují předmět veřejné zakázky je ve zjevném rozporu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen „ZZVZ“). V odst. 4.1 (Závazné podklady) je uvedeno, že „Závaznými podklady jsou podklady, které je Zhotovitel při realizaci Stavby povinen dodržet (závazně vymezují předmět Stavby, přičemž i tyto závazné podklady, na které tyto Požadavky objednatele odkazují, je nutno považovat za Požadavky objednatele ve smyslu Smlouvy. V případě rozporů mezi tímto dokumentem nazvaným Požadavky objednatele a závaznými podklady mají přednost požadavky uvedené v tomto dokumentu.“ K tomu je nutno dodat, že i z žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace je zřejmé, že i závazné doklady jsou ve vzájemném rozporu mezi sebou, jakož i jednotlivé doklady v různých kategoriích závaznosti. Tato skutečnost samo o sobě znamená rozpor s § 36 odst. 3 ZZVZ.

K tomu tazatel odkazuje např. na nedávné rozhodnutí ÚOHS č.j. ÚOHS-29298/2020/323/PBl ze dne

18. 9. 2020, kde je k totožné situaci uvedeno: „V této souvislosti dále uvádím, že zadavatel dle mého názoru de facto přenesl na dodavatele odpovědnost za správnost a úplnost zadávacích podmínek rovněž novou zadávací podmínkou stanovenou ve vysvětlení ZD č. 6, podle níž „ustanovení Zadávací dokumentace mají v pochybnostech přednost před ustanoveními uvedenými v projektové dokumentaci“. Pokud zadávací podmínky mají nedostatky, měl by je zadavatel napravit, a nikoliv požadovat po dodavatelích, aby sami identifikovali, interpretovali a určovali, která zadávací podmínka má „v pochybnostech“ přednost, a to navíc za situace, kdy je zadavatelem stanovené pravidlo „hierarchie“ zadávacích podmínek nejasné (viz bod 35 a násl. odůvodnění tohoto rozhodnutí). Různí dodavatelé mohou mít pochybnosti v různých oblastech, a proto musí případné nedostatky zadávacích podmínek napravovat sám zadavatel, a to buď z vlastní iniciativy, nebo na základě upozornění ze strany dodavatelů.“

Zadavatel nemůže po dodavatelích požadovat a očekávat od nich, že na základě zadávací podmínky, že „ustanovení Zadávací dokumentace mají v pochybnostech přednost před ustanoveními uvedenými v projektové dokumentaci“ nebude žádný z nich přikládat žádnou váhu zadávací podmínce, že „[p]ozdější připomínky a požadavky na vícepráce nebudou akceptovány“ z důvodu, že v návrhu smlouvy o dílo je stejná otázka řešena jinak.

Pokud jde o studie, tazatel studie odborně přezkoumal a došel k závěrům, že minimálně v několika případech jsou technická řešení uvedená v závazných studiích neproveditelná.

X. Xxxxxxxxx a umístění inženýrských sítí v chodnících mostu: Vedení inženýrských sítí je podle Studie uvažováno v prostotu chodníku, pod nášlapnou vrstvou. Zadavatel však podle jím poskytnutých odpovědí v rámci VZD neprověřil požadavky správců sítí na množství kabelů v chodnících, nároky na rozmístění protahovacích šachet, aj. Tyto požadavky mohou mít však zcela zásadní dopad na způsob technického řešení chodníků a návrh izolace mostovky pod chodníky a mohou vést až k nemožnosti realizace vybrané varianty rekonstrukce. Proto je nutné, aby Objednatel poskytl v rámci zadání alespoň závazný odhad poštu jednotlivých kabelů a dalších IS, aby mohl obdržet vzájemně porovnatelné nabídky. Tento předpoklad množství inženýrských sítí (tzn. počty a typy jednotlivých kabelů, apod.) je nutné stanovit, aby bylo při následné realizaci veřejné zakázky stanovené východisko pro případnou realizaci a administrativu claimů.

DOTAZ II/A:

- Je v některém z podkladů Zadavatele specifikován rozsah, specifikace a umístění těchto inženýrských sítí? Pokud ano, tak ve kterém?

- V případě, že z požadavků správců sítí vyplynou požadavky na jiný rozsah a specifikaci, které budou vyžadovat i změnu jejich umístění či jiné řešení (například se v důsledku těchto požadavky inženýrské sítě nevejdou do chodníků), bude tato situace za podmínek uvedených v Podčlánku 17.3 písm. n) Zvláštních podmínek rizikem Objednatele a bude mít nárok na prodloužení doby a Náklady dle Pod-článku

17.4 Obchodních podmínek?

Odpověď:

K první části dotazu Zadavatel uvádí, že informace o stávajících sítích jsou uvedeny ve Studii (10_DA Studie_AI Praha_18_09_2020 - textová část strana 52 – Tab. 1: Souhrnná tabulka stávajících inženýrských sítí umístěných na mostě dle studie Pragoprojektu) a dále graficky znázorněny též ve výkresové části informativního podkladu dle Kap. 4.3 .36) Požadavků objednatele

- Ověřovací studie řešení přeložek sítí – Libeňský most, přechod toku Vltavy, zhotovitel PRAGOPROJEKT, 03-05/2019 (23_Overovaci studie reseni prelozek IS PGP 03-05_2019).

K druhé části dotazu Zadavatel uvádí, že popsaná situace bude za podmínek uvedených v Pod- článku 17.3 písm. n) Zvláštních podmínek rizikem Objednatele a Zhotovitel za podmínek uvedených v Pod-článku 17.4 Obchodních podmínek bude mít nároky na prodloužení doby anebo Náklady.

Dotaz č. 225:

B. Dimenze mostů: Návrhy mostů ve Studii jsou v rozporu s běžnou inženýrskou praxí.

Za prvé je to poměr polí mostu, kdy se doporučuje krajní pole volit jako 0,6-0,8 násobek vnitřního pole a vnitřní pole mostů se nemají lišit o více než 0,7 násobek. Dalším z pravidel je, že výška trámu mostů pozemních komunikací se nemá u silničních mostů volit menší než 1/20 rozpětí příslušného pole. Ve Studii jsou poměry rozpětí výšky trámu vůči rozpětí pole při rozpětí pole 24 m 1/22 rozpětí a při maximálním rozpětí 36 m 1/33 v poli a 1/22,5 nad podporou. Navíc se jedná o sdružený most (tramvajový a silniční), který má větší zatížení. Zhotovitel z výše uvedených důvodů požadoval za nutné dimenze předem ověřit a provedl předběžné výpočty s nevyhovujícím výsledkem, které je případně připraven doložit.

Z výše uvedeného vyplývá, že aby byl splněn požadavek na bezpečný návrh, je třeba rozvolnit některé dimenze požadované Studií. Rozvolnění je nezbytné minimálně v těchto bodech výkresové části Studie: Výkres č. 1 (podélný řez): U inundačního mostu umožnit posun 1. pilíře od holešovické opěry o 4 m po staničení. Umožnit zvětšení polí mostu přes Štorchovu na 19 m (konfigurace cca 15+19+19+17 m). U mostu přes Voctářovu umožnit posunutí pilíře P3 (1. pilíř od Libně) o 7 m po staničení (s úpravou vedení chodníku) a pilíře P2 (1. od Holešovic) o 4 m v obou směrech, přičemž osa uložení tohoto pilíře by měla obecnou šikmost mezi šikmostí holešovické opěry (90°) a osou uložení pilíře P3 (rovnoběžná s Voctářovou).

Výkres č. 4 a 8 (příčný řez BB a FF): umožnit zvýšení trámů z 1,1 m na alespoň 1,3 m a rozšíření trámu na alespoň 1,5 m. Výkres č. 5 a 9 (příčný řez CC a GG): umožnit zvýšení trámů v náběhu z 1,6 m na alespoň 2,0 m a rozšíření trámu na alespoň 1,5 m.

V případě, že Objednatel nepřistoupí na rozvolnění Studie, žádá tímto dodavatel o doložení statických výpočtů dokazující realizovatelnost předmětu veřejné zakázky v požadované podobě, neboť je přesvědčen, že veřejné zakázka je za tohoto stavu nerealizovatelná.

DOTAZ II/B:

- Rozvolní Zadavatel ve výše uvedeném nezbytném rozsahu Studii aby bylo možné vypracovat návrh? Pokud ne, poskytne Zadavatel statické výpočty dokazující realizovatelnost předmětu veřejné zakázky v požadované podobě?

Závěrem tazatel dodává, že dle jeho názoru Xxxxxxxxx zcela nevhodným způsobem modifikoval princip Žluté knihy FIDIC, podle které by měl určit závazné parametry díla, ale ne přesně určovat technická řešení. U základních rozměrů mostů se nabízí jejich určení výše uvedeným rozptylem hodnot. U detailů provedení je třeba umožnit větší variabilitu.

Pokud zadavatel trvá na aplikaci jím určených přesných rozměrů a jím požadovaných detailů a stává se tak fakticky nositelem projektu, je třeba, aby dokladoval jejich proveditelnost ve smyslu Červená knihy FIDIC, tzn. předložením podrobných statických výpočtů a grafických detailů jednotlivých atypických prvků, které nejsou v souladu s předpisy Ministerstva Dopravy, tak jak je zvykem u zadávací dokumentace ve formě PDPS.

Odpověď:

Zadavatel je přesvědčen, že Návrh zhotovitele je možné vypracovat i bez změny uvedených parametrů. Po zvážení jednotlivých navrhovaných parametrů se k jednotlivým dílčím navrhovaným parametrům z hlediska jejich přípustnosti Zadavatel vyslovuje následovně.

Návrh dodavatele:

U inundačního mostu umožnit posun 1. pilíře od holešovické opěry o 4 m po staničení.

Vyjádření Zadavatele:

Zadavatel připouští, nevyžaduje však, oproti Studii u inundačního mostu možnost posunu u 1. pilíře od holešovické opěry o 4 m po staničení. Zadavatel v tomto ohledu doplňuje Požadavky objednatele.

Návrh dodavatele:

Umožnit zvětšení polí mostu přes Štorchovu na 19 m.

Vyjádření Zadavatele:

Zadavatel připouští, nevyžaduje však, možnost zvětšení polí mostu přes Štorchovu na 19 m výlučně za podmínky, že bude současně zachováno navržené dopravní řešení, zejména v ulici Štorchova. Zadavatel v tomto ohledu doplňuje Požadavky objednatele.

Návrh dodavatele:

U mostu přes Voctářovu umožnit posunutí pilíře P3 (1. pilíř od Libně) o 7 m po staničení (s úpravou vedení chodníku) a pilíře P2 (1. od Holešovic) o 4 m v obou směrech, přičemž osa uložení tohoto pilíře by měla obecnou šikmost mezi šikmostí holešovické opěry (90°) a osou uložení pilíře P3 (rovnoběžná s Voctářovou).

Vyjádření Zadavatele:

Zadavatel toto řešení neumožňuje. Řešení ve Studii je vázáno na dopravní řešení, zejména na řešení chodníků spodní úrovně, zde není možno vybočit chodník v části pod mostem směrem od vozovky v ulici Voctářova (proti směru staničení mostů) a umístit pilíře P3 mostu mezi chodník a vozovku z důvodu šířkového uspořádání a bezpečnosti silničního provozu a také s ohledem na širší urbanistické souvislosti. Dodavatelem navržené řešení by zasahovalo do chodníků a komunikace, což je pro Zadavatele nepřípustné.

Návrh dodavatele:

Vyjádření Zadavatele:

Zadavatel toto řešení připouští, nevyžaduje však. Zadavatel umožňuje zvětšit výšku u krajních trámů na max. 1,3 m při jejich rozšíření na max. 1,5 m a zvýšení vnitřních trámů v náběhu na max. 2 m při jejich rozšíření na max. 1,5 m. Zadavatel v tomto ohledu doplňuje Požadavky objednatele.

S ohledem na změny Požadavků objednatele provedené v této sadě č. 14 vysvětlení ZD, jakož i v předchozí sadě č. 13 zveřejněné dne 31. 5. 2021, Zadavatel prodlužuje v souladu s § 99 odst. 2 ZZVZ lhůtu pro podání nabídek přiměřeně provedeným změnám.

Dotaz č. 226:

III – ODPOVĚDNOST ZHOTOVITELE ZA ÚR, SP

V rámci opakovaných žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace zadavatel řešil problematiku odpovědnosti zhotovitele za rozhodnutí vydaná úřady. V rámci vysvětlení zadávací dokumentace zadavatel odpovídal na dotazy č. 29, 31, 38, 44, 154, 172 a 174 týkající se této problematiky.

V textu pod písm. (d) odst. 8.5 Zvláštních podmínek je uvedeno, že „v případě, že se Zhotovitel rozhodne nepožádat o změnu stávajících územních rozhodnutí a stavebních povolení nebo kteréhokoliv z nich ve společném územním a stavebním řízení, ale požádá zvlášť o změnu územního rozhodnutí a návazně po vydání změny územního rozhodnutí v samostatném řízení o změnu stavebního povolení, pak nevydání příslušné změny stavebního povolení v navazujícím stavebním řízení ve lhůtě 90 dní se nepovažuje za riziko Objednatele a jde plně k tíži Zhotovitele“. Je tedy zcela zřejmé, že zhotovitel fakticky nemá na výběr a jediná možná varianta je požádat o změnu stávajících územních rozhodnutí a stavebních povolení ve společném řízení.

V odst. 8.5 Zvláštních podmínek, je mimo jiné uvedeno:

„Pokud příslušný orgán veřejné moci nevydá příslušné Vybrané potřebné povolení do šedesáti (60) dní (90 dní v případě rozhodnutí dle stavebního zákona), ode dne podání žádosti splňující náležitosti uvedené v předcházejících odstavcích, pak tato skutečnost se považuje za riziko Objednatele ve smyslu Pod-článku 17.3 [Rizika objednatele].“

V předchozích odstavcích těchto smluvních podmínek je pak uvedeno, že „taková žádost bude úplná a v souladu se všemi příslušnými ustanoveními Právních předpisů a Xxxxxxx“ Dále pak: „Zhotovitel předložil všechny požadované podklady, doklady a dokumentaci, která je potřebná podle Právního předpisu k vydání příslušného Vybraného potřebného povolení“.

DOTAZ III/A:

- Při znalosti výše citovaných ustanovení, budou riziko Objednatele dle Pod-článku 8.5 a 17.3 Zvláštních podmínek, případně jiného ustanovení Návrhu smlouvy, představovat následující skutečnosti mimo sféru vlivu zhotovitele? Zejména tyto konkrétní situace:

1) nedostatečnost podkladů předaných zadavatelem/objednatelem zhotoviteli?

2) vstup nepředvídaného účastníka řízení a jeho úkonů či s tím spojených nových požadavků?

3) nesouhlasné vyjádření orgánů oprávněných k povolení výjimky z normy?

4) nesouhlasné vyjádření orgánů státní správy (např. Policie ČR, orgánů ochrany životního prostředí)?

5) nesouhlasné vyjádření DPP?

6) požadavky vyplývají ze stanovisek dalších dotčených orgánů v rámci projednání UR a SP, nad rámec požadovaného řešení studie, která nebyla dotřenými orgány projednána (např.: rozšíření tramvajové zastávky, úpravy přechodu pro chodce, změna odvodnění, opěrných systémů, materiálových změn, atd.)?

DOTAZ III/B:

- Pokud nebude žádost o potřebné povolení úplná a v souladu se všemi příslušnými ustanoveními Právních předpisů a Smlouvy z důvodů mimo sféru vlivu zhotovitele, bude mít v takovém případě zhotovitel nárok na claim? Pokud ano, podle jakých konkrétních ustanovení smlouvy bude možné claim uplatnit? Pokud ano, bude mít zhotovitel nárok na:

i. valorizaci cen stavebních prací v důsledku pohybu cen (inflace, deflace), která je přílohou v nabídce výslovně vyloučena? Pokud ano, tak na základě kterých smluvních ustanovení a v jakém rozsahu?

ii. dále na případné zakonzervování díla, mobilizaci a demobilizaci zhotovitele z těchto důvodů, pokud ano, tak na základě kterých smluvních ustanovení a v jakém rozsahu?

Odpověď:

K dotazu III/A Zadavatel uvádí:

Ad 1) - pro uplatnění Pod-článku 8.5 Zvláštních podmínek je nezbytná mimo jiné úplná žádost v rozsahu stanoveném Právními předpisy. Úplnou žádostí se rozumí žádost, která obsahuje všechny náležitosti vyžadované zákonem (viz § 45 odst. 1 ve spojení s § 37 odst. 2 správního řádu včetně náležitostí stanovených zvláštními zákony – např. § 110 odst. 2 stavebního zákona ve vztahu k žádosti o stavební povolení).

Pokud není žádost úplná nebo není v souladu s Právními předpisy a Smlouvou, nelze uplatnit postup dle Pod-článku 8.5 Zvláštních podmínek, což však nevylučuje uplatnění nároků Zhotovitele například na prodloužení doby anebo Náklady dle jiných ustanovení Návrhu smlouvy (například Pod-článku

1.9 – chyby v Požadavcích objednatele, pokud by Požadavky objednatele například byly v rozporu s Právními předpisy), nebo nároků v případě porušení povinností Objednatele, resp. prodlení se splněním jeho povinností (např. Pod-článek 8.4 nebo Pod-článek 13.8.1 Obecných podmínek ve znění Zvláštních podmínek).

Ad 2) pokud je žádost úplná a splňuje další náležitosti dle Pod-článku 8.5 Zvláštních podmínek, ale k vydání Vybraného potřebného povolení ve lhůtách dle Pod-článku 8.5 písm. d) nedojde z důvodu obstrukcí jiných účastníků, pak se bude jednat o riziko Objednatele dle Pod-článku 8.5 písm. d) a

17.3 Zvláštních podmínek.

Ad 3) – 6) Přiložení k žádosti nesouhlasného vyjádření dotčeného orgánu, které má být dle právních předpisů přílohou žádosti, nečiní žádost neúplnou. Ve vztahu k Výjimkám z Norem viz například odpověď na dotaz č. 221. Za nevydání Vybraného potřebného povolení ve lhůtě se považuje též situace, kdy dojde k vydání nepřijatelného Vybraného potřebného povolení – viz Pod-článek 8.5 písm. b) bod (iii) Zvláštních podmínek, kterým se rozumí mimo jiné též rozhodnutí, které je v rozporu s Návrhem smlouvy (např. požaduje dodatečné úpravy či změny Díla nebo je zamítavé). Tato situace je při splnění dalších podmínek Pod-článku 8.5 situací, za níž vzniká povinnost Objednatele

poskytnout součinnost a důsledky spojené s prodlením s vydáním Vybraného potřebného povolení v souladu s Návrhem smlouvy jsou rizikem Objednatele (při splnění dalších podmínek Pod-článku

8.5 Zvláštních podmínek).

K dotazu III/B Zadavatel uvádí:

Co se týče úplnosti žádosti, pokud žádost nebude úplná nelze uplatnit postup dle Pod-článku 8.5 Zvláštních podmínek.

Pokud je žádost úplná a splňuje další náležitosti dle Pod-článku 8.5 Zvláštních podmínek, ale k vydání Vybraného potřebného povolení ve lhůtách dle Pod-článku 8.5 písm. d) nedojde nebo bude vydáno nepřijatelné rozhodnutí (včetně rozhodnutí zamítavého nebo jiného rozhodnutí v rozporu s Požadavky objednatele), pak se bude za předpokladu splnění dalších podmínek uvedených v Pod- článku 8.5 a 17.3 Obchodních podmínek ve znění Zvláštních podmínek jednat o riziko Objednatele s důsledky stanovenými v Pod-článku 17.4 Obecných podmínek.

Dle Přílohy k nabídce úpravy cen v důsledku změn nákladů nejsou povoleny a Pod-článek 13.8.2 Zvláštních podmínek se neuplatní. To však nevylučuje aplikaci Pod-článku 13.8.1 Zvláštních podmínek. V případě, že v důsledku citovaného rizika Objednatele dojde ke zpoždění, bude se jednat o zpoždění přičitatelné Objednateli ve smyslu Pod-článku 8.4 písm. e) Obecných podmínek. Takové zpoždění způsobené riziky Objednatele a v důsledku toho přičitatelné Objednateli se považuje za prodlení Objednatele ve smyslu a pro účely Pod-článku 13.8.1.2 Zvláštních podmínek. Zhotovitel pak bude mít nad rámec případných nároků podle Pod-článku 17.4 Obecných podmínek nárok rovněž na úpravu cen v důsledku změn nákladů, a to v případě a za podmínek uvedených v Pod-článku 13.8.1.2 Zvláštních podmínek.

Pokud nastane a dokud bude trvat riziko Objednatele podle Pod-článku 17.3 písm. (k) Zvláštních podmínek, je Zhotovitel oprávněn uplatnit vůči Objednateli nároky uvedené v Pod-článku 17.4 Obecných podmínek, a to za podmínek tam uvedených. Zhotovitel tedy musí Objednateli v souladu s tímto Pod-článkem prokázat, že předmětné riziko Objednatele vedlo ke ztrátě nebo škodě na Díle, Věcech určených pro dílo, nebo Dokumentech zhotovitele. Nelze přitom vyloučit, že nutnost zakonzervování Díla či demobilizace a následné mobilizace Věcí určených pro dílo v důsledku trvání uvedeného rizika Objednatele může vést ke škodě či ztrátě definované Pod-článkem 17.4 Obecných podmínek a k vzniku Nákladů a k nároku na prodloužení doby.

Ve vztahu k Nákladům rovněž obecně nelze vyloučit, že

a) škoda nebo ztráta na Věcech určených pro dílo může spočívat například v tom, že je Zhotovitel z důvodu trvání rizika Objednatele nebude schopen zajistit za tytéž ceny, za které by je pořizoval v případě, kdy by riziko Objednatele nenastalo, nebo že

b) Náklady v souvislosti se škodou nebo ztrátou na Věcech určených pro dílo mohou spočívat například v prokazatelných obvyklých nákladech na jejich uskladnění, pokud Zhotovitel tyto Věci pořídil v době, kdy riziko Objednatele ještě nenastalo, nebo že

c) Náklady v souvislosti se škodou nebo ztrátou na Dokumentech zhotovitele mohou spočívat například v prokazatelných dodatečných nákladech na Personál zhotovitele, realizující projektové nebo inženýrské činnosti, po dobu trvání rizika Objednatele, v důsledku souvisejících nezbytných činností takového Personálu zhotovitele.

V rozsahu, v jakém Zhotovitel takovou škodu nebo ztrátu a s tím související zpoždění nebo Náklady Objednateli prokáže, vznikne mu nárok na prodloužení doby nebo platbu Nákladů ve smyslu Pod- článku 17.4 písm. (a) nebo (b) Obecných podmínek. V případě každého konkrétního Nákladu je však Zhotovitel odpovědný za prokázání nezbytnosti jeho vynaložení a za prokázání jeho výše.

Dotaz č. 227:

IV – ODPOVĚDNOST ZA POZEMKY

V rámci opakovaných žádostí o vysvětlení zadávací dokumentace zadavatel řešil problematiku majetkových vztahů pozemků dotčených v různém rozsahu a různou intenzitou výstavbou předmětu veřejné zakázky. V rámci vysvětlení zadávací dokumentace zadavatel odpovídal na dotazy č. 32, 33, 34, 35, 112 a 165 týkající se této problematiky.

Z dotazu č. 32 a odpovědi na něj, ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 vyplývá, že pozemky pro výstavbu kabelovodů jsou ve vlastnictví společnosti SPORT INVESTMENTS, s.r.o. Zadavatel v rámci odpovědi přislíbil zhotovitele součinnost při majetkovém vypořádání příslušného pozemku. V odpovědi na dotaz č. 35 ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 5 zadavatel k pozemkům nutným k realizaci veřejné zakázky uvedl, že

„1) Pozemky parc. č. 2382/1 a 2383/3, k. ú. Holešovice o ploše k výkupu 430 m2 - s vlastníkem West Waterfront Towers s.r.o. uzavřena nájemní smlouva s hlavním městem Prahou zastoupené TSK hl.m.Prahy, příspěvková organizace.

2) Pozemky parc.č. 2356/2, 2356/12 a 2356/14, k. ú. Holešovice o ploše k výkupu celkem 36 m2 – s vlastníkem Xxxxxxx Xxxx a.s. uzavřena nájemní smlouvu na dočasné zábory s hlavním městem Prahou zastoupené TSK hl. m. Prahy, příspěvková organizace.

3) Pozemek parc. č. 767/2, k. x. Xxxxxx o ploše k výkupu celkem 1020 m2 vlastníka SPORT INVESTMENTS s.r.o. pro předpokládanou výstavbu kabelovodu s šachtou KK12 bude nutné majetkově vypořádat včetně případného zřízení věcných břemen. Zadavatel má k dispozici pouze Xxxxxxx o smlouvě budoucí nájemní s předchozím vlastníkem pozemku Tělovýchovná jednota Xxxxxx Xxxxx

4) Pozemky parc. č. 4007 a 4008/2, k. x. Xxxxx o ploše k výkupu 78 m2, s vlastníkem Povodí Vltavy, státní podnik, uzavřena Smlouva o nájmu pozemků se zadavatelem TSK hl. m. Prahy a.s.¨

V rámci nutné aktualizace nebo nové majetkoprávní přípravy, týká mimo jiné aktuálně nezasmluvněných pozemků o ploše 263 m2, rekonstrukce Libeňského soumostí v souvislosti s Návrhem zhotovitele poskytne Zadavatel a hlavní město Praha odpovídající součinnost pro majetkoprávní přípravu a vypořádání nebo jej zplnomocní pro jejich výkon.“

V odpovědi na dotaz č. 112 ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 zadavatel k pozemkům nutným k realizaci veřejné zakázky uvedl, že „Změny dočasných záborů pro stavbu, které jsou obsažené v původní DUR a DSP Pragoprojektu a Projektových podkladech pro prodloužení stavebních povolení (Pragoprojekt, 01/2020 – Požadavky objednatele, kapitola 4.2. Garantované podklady, bod 2), a prověření využitelnosti konkrétních pozemků pro Návrh stavby je v kompetenci Zhotovitele. Zadavatel nebude požadavky na nové pozemky vhodné pro dočasný zábor více specifikovat. Pro dočasné zábory stavby Zadavatel doporučuje, pokud to je možné a smysluplné, využívat pozemky ve vlastnictví hlavního města Prahy. V rámci nutného majetkoprávního vypořádání v souladu s Návrhem smlouvy poskytne Zadavatel a hlavní město Praha odpovídající součinnost nebo jej zplnomocní pro jejich výkon.“

Dále zadavatel požaduje dle závazného podkladu umístěného v data roomu pod č. 20_Pozadavky provizorní MHD vybudování trasy pro náhradní autobusovou dopravu vč. obratiště autobusů a veřejného osvětlení využité komunikace a to vše na pozemku 4003/2 ve vlastnictví České Přístavy

a.s. Tedy výše uvedené se nezakládá na skutkovém stavu. Zásah do pozemku je navíc v blíže nespecifikované míře, neboť závazný podklad obsahuje popis „Nutno ověřit fyzickou možnost otočení BUS“. Objednatel odmítl v odpovědi na dotaz č. 133 v rámci Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7 upřesnit, resp. prověřit realizovatelnost návrhu.

Z textu pod písm. (j) odst. 17.3 (Rizika objednatele) dokumentu „ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY TECHNICKÉ SPRÁVY KOMUNIKACÍ HL. M. PRAHY, A.S.“ vyplývá, že rizikem objednatele jsou mimo jiné „chybějící práva k nemovitým věcem třetích osob, která jsou potřebná k provedení Stavby dle Požadavků objednatele v rozsahu, v jakém je nelze získat činností Zhotovitele dle Pod-článku

5.1 [Obecné povinnosti při projektování],“

V takovém případě má zhotovitel dle čl. 17.4 smluvních podmínek nárok na claim dle podčlánku 20.1, avšak za předpokladu „rizika uvedená v pod-článku 17. 3 vedou ke ztrátě nebo škodě na Díle, Věcech určených pro dílo nebo Dokumentech zhotovitele“ a to k prodloužení doby za zpoždění a platbě nákladů. Podle smluvních podmínek „Náklady“ jsou „všechny výdaje, které jsou (nebo budou) rozumně vynaloženy Zhotovitelem, aí již na Staveništi nebo mimo ně, včetně režijních a podobných poplatků, nezahrnují však zisk.“

Jak vyplývá z výše uvedeného, majetkové poměry pozemků, na kterých má být realizován předmět veřejné zakázky nejsou vypořádány. Jejich vypořádání zadavatel přesunul na zhotovitele. Tazatel zcela souhlasí s tím, co je uvedeno v dotazu č. 165 ve Vysvětlení zadávací dokumentace č. 7, který nepodával Tazatel. A sice, že „Dodavatel si plně uvědomuje, že není schopen zajistit výkupy trvalých záborů postupem stanoveným zákonem č. 416/2009 Sb. o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury (liniový zákon) a zákonem č. 184/2006 Sb. o odnětí nebo omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě (zákon o vyvlastnění). Jde tedy o zcela zásadní překážku provedení díla. Tuto situaci přitom smluvní podmínky nepředvídají a neřeší. Jde o riziko, které rozhodně nelze zařadit pod běžná podnikatelská rizika (k pojmu „podnikatelské riziko“ viz. např. rozhodnutí ÚOHS č.j. S0465/2018/VZ-03317/2019/541/AHr ze dne 1.2.2019)“

Navíc je situace taková, že není jednak jisté, že majitelé pozemků budou ochotni se dohodnout na vypořádání majetkových práv. V takovém případě přitom platí, že zhotovitel nemůže postupovat dle zákonů č. 416/2009 Sb., či 184/2006 Sb. Navíc nelze přehlédnout, že pozemky mají několik vlastníků, přičemž někteří z nich jsou trvale mimo Českou republiku.

Tazatel si je samozřejmě vědom čl. 17.3 smluvních podmínek, nicméně toto ustanovení neřeší všechny situace, které mohou nastat. S ohledem na časovou náročnost procesu vyvlastnění a obrany proti němu je reálná představa, že vypořádání pozemků může trvat až několik let. Nejde o nic výjimečného. V takovém případě bude třeba stavbu zakonzervovat na několik let, po tuto dobu se budou vyvíjet ceny stavebních prací vývoje inflace či deflace, aniž by bylo zřejmé, jaké bude konečné rozhodnutí soudů. Pokud bude soudní rozhodnutí negativní, může být v té době stavba rozestavěna do takové fáze, že bude muset dojít přepracování projektu, demolicím a bude muset být stavba realizována jinak, než bylo původně plánováno. Zásadní otázkou tedy je, zda je si zadavatel těchto nákladů vědom a zda je zahrnuje pod pojem „Náklady“ ve smluvních podmínkách. Není v zásadě možné, aby takové riziko, které nepochybně způsobí vzájemnou neporovnatelnost nabídek (každý účastník může pouze odhadovat délku zpoždění a vývoj cen) nesl zhotovitel.

DOTAZ: Pokud nastane několikaletá prodleva realizace stavby v důsledku vypořádávání majetkových poměrů pozemků nutných k realizaci veřejné zakázky:

1) je taková situace dle zadavatele rizikem objednatele ve smyslu pod-čl. 17.3 písm. (j) smluvních podmínek?

2) naplňuje taková situace podmínky uvedené v pod-odst. 17. 4 smluvních podmínek, tedy znamená ztrátě nebo škodě na Díle, Věcech určených pro dílo nebo Dokumentech zhotovitele?

3) bude mít v takovém případě zhotovitel v rámci claimu dle pod-odst. 20.1 smluvních podmínek nárok na:

i. valorizaci cen stavebních prací v důsledku pohybu cen (inflace, deflace), pokud ano, tak na základě kterých smluvních ustanovení a v jakém rozsahu?

ii. případného zakonzervování díla, mobilizaci a demobilizaci zhotovitele z těchto důvodů, pokud ano, tak na základě kterých smluvních ustanovení a v jakém rozsahu?

iii. případné náklady na variantní řešení pokud se nepodaří pozemek žádným způsobem vypořádat (např. negativní soudní rozhodnutí), včetně nákladů na projekční a inženýrské práce, pokud ano, tak na základě kterých smluvních ustanovení a v jakém rozsahu?

Odpověď:

Podle Pod-článku 5.1 písm. (c) Zvláštních podmínek „Není-li v Požadavcích objednatele uvedeno něco jiného, je Zhotovitel nad rámec vypracování projektové dokumentace dále povinen … s vynaložením odborné péče vyvíjet činnost směřující k tomu, aby Objednatel nebo Hlavní město Praha v rozsahu a způsobem stanoveným v Požadavcích objednatele a vyplývajícím z projektové dokumentace nabyl práva k nemovitým věcem třetích osob, je-li to potřebné k provedení Stavby. Při plnění této povinnosti bude Zhotovitel zejména zastupovat při jednáních o uzavření smluv o nabytí takových práv, a to způsobem, který stanovují příslušné Právní předpisy“.

Podle Pod-článku 17.3 písm. (j) Zvláštních podmínek jsou rizikem Objednatele „chybějící práva k nemovitým věcem třetích osob, která jsou potřebná k provedení Stavby dle Požadavků objednatele v rozsahu, v jakém je nelze získat činností Zhotovitele dle Pod-článku 5.1 [Obecné povinnosti při projektování],“.

Platí tedy, že v případě, že v rámci uvedené činnosti Zhotovitele nebude možné ve stanoveném rozsahu nabýt práva k nemovitým věcem třetích osob, bude se jednat o riziko Objednatele s důsledky stanovenými v Pod-článku 17.4 Obecných podmínek a případně i Pod-článku 13.8.1 Zvláštních podmínek.

Ad 1) V případě, že v důsledku citovaného rizika Objednatele dojde ke zpoždění, bude se jednat o zpoždění přičitatelné Objednateli ve smyslu Pod-článku 8.4 písm. e) Obecných podmínek. Takové zpoždění způsobené riziky Objednatele a v důsledku toho přičitatelné Objednateli se považuje za prodlení Objednatele ve smyslu a pro účely Pod-článku 13.8.1.2 Zvláštních podmínek. Zhotovitel pak bude mít nad rámec případných nároků podle Pod-článku 17.4 Obecných podmínek nárok rovněž na úpravu cen v důsledku změn nákladů, a to v případě a za podmínek uvedených v Pod- článku 13.8.1.2 Zvláštních podmínek.

Ad 2) Pokud nastane a dokud bude trvat riziko Objednatele podle Pod-článku 17.3 písm. (j) Zvláštních podmínek, je Zhotovitel oprávněn uplatnit vůči Objednateli nároky uvedené v Pod-článku

17.4 Obecných podmínek, a to za podmínek tam uvedených. Zhotovitel tedy musí Objednateli v souladu s tímto Pod-článkem prokázat, že předmětné riziko Objednatele vedlo ke ztrátě nebo škodě na Díle, Věcech určených pro dílo, nebo Dokumentech zhotovitele. Nelze přitom vyloučit, že nutnost zakonzervování Díla či demobilizace a následné mobilizace Věcí určených pro dílo v důsledku trvání uvedeného rizika Objednatele může vést ke škodě či ztrátě definované Pod- článkem 17.4 Obecných podmínek a k vzniku Nákladů a k nároku na prodloužení doby.

Ve vztahu k Nákladům rovněž obecně nelze vyloučit, že

V rozsahu, v jakém Zhotovitel takovou škodu nebo ztrátu a s tím související zpoždění nebo Náklady Objednateli prokáže, vznikne mu nárok na prodloužení doby nebo platbu Nákladů ve smyslu Pod- článku 17.4 písm. (a) nebo (b) Obecných podmínek. V případě každého konkrétního Nákladu je však Zhotovitel odpovědný za prokázání nutnosti jeho vynaložení a za prokázání jeho výše.

Ad 3) V případě, že nebude možné potřebná práva k nemovitým věcem třetích osob zákonným způsobem, tj. ani na základě např. soudního rozhodnutí, získat, Objednatel přistoupí k Variaci ve

smyslu Článku 13. Obecných podmínek ve znění Zvláštních podmínek, a to za podmínky, že taková Variace bude možná podle Xxxxxxx a podle právních předpisů upravujících zadávání veřejných zakázek. Pokud v takovém případě bude nezbytné realizovat dodatečné projekční, inženýrské, stavební nebo jiné práce, bude cena za tyto dodatečné práce stanovena postupem podle Článku

13. Obecných podmínek ve znění Zvláštních podmínek. Současné uplatnění nároků Zhotovitele na prodloužení doby a na platbu Nákladů ve smyslu Pod-článku 17.4 Obecných podmínek při splnění podmínek tam uvedených není postupem podle Článku 13. Obecných podmínek vyloučeno.

Dotaz č. 228:

V - KOLAUDAČNÍ ŘÍZENÍ

V dokumentu „ZVLÁŠTNÍ PODMÍNKY TECHNICKÉ SPRÁVY KOMUNIKACÍ HL. M. PRAHY, A.S.“

je v odst. 5.1 mimo jiné uvedeno:

„Není-li v Požadavcích objednatele uvedeno něco jiného, je Zhotovitel nad rámec vypracování projektové dokumentace dále povinen: obstarat všechny potřebné podklady a certifikáty nutné k vydání pravomocného územního rozhodnutí, stavebního povolení nebo jejich změn nebo pravomocného ohlášení stavby, pravomocného povolení změny stavby před dokončením, povolení k předčasnému užívání nebo zkušebního provozu, kolaudace stavební části Díla a zahájení řádného provozu stavební části Díla v souladu s Právními předpisy,…“

V zákoně č. 183/2006 Sb., je v § 121 a následujících upravena problematika kolaudace staveb. Z těchto ustanovení vyplývá, že všechny dokumenty k vydání kolaudačního souhlasu předkládá stavebnímu úřadu stavebník (nikoliv stavební podnikatel). V § 122 uvedeného zákona je pak výslovně uvedeno, že kolaudační souhlas se vydává na žádost stavebníka.

DOTAZ: Rozumí dodavatel správně ustanovení odst. 5.1 zvláštních podmínek, pokud se domnívá, že dodavatel pouze obstarává všechny potřebné doklady nutné ke kolaudačnímu řízení, které následně předá objednateli, který z pozice stavebníka bude účastníkem kolaudačního řízení?

Odpověď:

Ano, tento předpoklad tazatele je správný. Inženýrská činnost k zajištění kolaudačního souhlasu na rozdíl například o inženýrské činnosti směřující k zajištění územního rozhodnuté a stavebního povolení není dle Požadavků objednatele součástí Díla. Zhotovitel pouze dle Pod-článku 5.1 Zvláštních podmínek obstará všechny potřebné podklady nutné ke kolaudačnímu řízení a předá je objednateli, resp. Správci stavby, který pro Objednatele kolaudační souhlas zajistí.

Tento dokument bude uveřejněn na profilu Zadavatele.

Zadavatel v souladu s § 99 ZZVZ tímto prodlužuje lhůtu pro podání nabídek v návaznosti na sadu vysvětlení č. 13 a tuto sadu vysvětlení č. 4 následovně:

Původní konec lhůty pro podání nabídek: 19. 7. 2021 v 10:00

Nový konec lhůty pro podání nabídek: 2. 8. 2021 v 10:00

Příloha:

- Aktualizované Požadavky objednatele

Document Metadata

Table of Contents

Věc: Vysvětlení zadávací dokumentace č. 14 v souladu s § 98 zákona č. 134/2016 Sb.,o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“)

Document Metadata