KRKONOŠE / 34 LÉTO 2010

KRKONOŠE / 34

LÉTO 2010

Z

D

A

R

M

A

Krkonošská šlechta půl tisíciletí formovala tvář krajiny a ovlivňo- vala život na horách. Právě před třemi stovkami let mezi sebou tři hlavní rody uzavřely mírovou smlouvu, před pětašedesáti lety musely z Krkonoš v důsledku války odejít. Připomenutím jejich díla a činů vás chceme pozvat k výletům do Krkonoš. Se šlech- tickými rody je spojená kaple na Sněžce, pramen Labe, hrad Chojník, kostel Wang, sklárna v Harrachově, cesta Labským dolem, lesní hrádek Aichelburg, Biskupský chodník, teplé pra- meny v Janských Lázních a stovky dalších míst. Společnou foto- grafii lesního personálu panství Maršov pořízenou před zdejším zámkem ve dvacátých letech minulého století Veselému výletu poskytl ze svého rodinného alba hrabě Xxxxx Xxxxxxx-Xxxxxx. Zachycuje jeho otce Xxxxx Xxxxxxxx z Chudenic, xxxxx Xxxxxx- minu, úředníky lesní správy a polesné s jejich manželkami. Jen tři lesníky se nám podařilo identifikovat. Vše ostatní zastřel čas.

Galerie, informační centrum a pension Veselý výlet Krkonošské šlechtické rody

Vrchlabí

Pec pod Sněžkou Janské Lázně Malá Úpa

Mapa východních Krkonoš Horní Maršov

Doporučujeme osvědčené služby Servis pro boudaře

Krkonošský národní park

str. 2 - 3

str. 4 - 5, 10

str. 6

str. 7 - 9

str. 11

str. 12 - 13 uprostřed str. 16 - 19

str. 20 - 22

str. 23

str. 24 - 25

V červnu 1905 zachytil u maršovského zámku trutnovský fotograf Xxxxx Xxxxxxx čtyři generace žen ze šlechtic- ké rodiny Xxxxxxx-Xxxxxx. Zleva je Xxxxxxx, Xxxx xxxxxx, Xxxx xxxxxx a tehdy již nemocná hraběnka Xxxx.

Xxxx a Xxxxxx Xxxxxxxxx kolem roku 1915 nad rodinným albem boudařů známých nejen z Luční boudy.

Z RODINNÝCH ALB

DO VESELÉHO VÝLETU

Historii Krkonoš objevujeme také na fotografiích a mnohé dokumenty a poutavé příběhy nacházíme v ro- dinných albech krkonošských rodin i někdejších návštěvníků. Na rozdíl od sériově vydaných pohlednic přinášejí informace o konkrétních lidech a situacích, ovšem když se je podaří včas zaznamenat.

Xxxxxxx Xxxxxx se ženou Xxxxxxxxxx a synem Xxxxx, na snímku vpravo, dorazili s přáteli Xxxxxxxxxxx v roce 1933 k Sokolské boudě na Černé hoře.

Rozjaření hosté se v létě 1911 vyfotili na Černé hoře nejen s dětským kočárkem, ale i s hostinským Xxxxxxxx Xxxxxxxx.

Na korbě Pragovky u pobočného závodu firmy Piette sedí kolem roku 1928 na fůře rozšmelcova- ných hadrů křížkem označený papírenský dělník Xxxxxx Xxxxxx.

Čtyři generace

Po jedné z mnoha internetových diskuzí s Xxxxxxxxxx Xxxxxxx-Morzinem nám ze svého rodinného archivu poslal fotografii s jeho praprababičkou Xxxxxxx, prababičkou Xxxxx, babičkou Xxxxx a starší sestrou otce Xxxx- xxxx xxxxx Xxxxx. Jeden snímek připomíná osudy žen spojených s krko- nošskou a trochu i evropskou historií. Xxxxxxx byla poslední z rodu Mor- zinů, zvelebila nejen vrchlabské, ale i maršovské panství, které koupila od Aichelburgů na Silvestra 1882. Byla jednou z posledních představitelů tradiční krkonošské šlechty. Její snacha Xxxx zemřela v Maršově měsíc a tři dny po pořízení této fotografie ve věku pouhých sedmačtyřiceti let. Snad proto podle ní pojmenovali několik míst ve východních Krkonoších, jako třeba Emminu cestu, Emmin pramen, ale i okresní nemocnici nebo loveckou chatu na Světlé hoře. Drobounká princezna Věra z rodu Hohen- lohe si vzala dvoumetrového Xxxxxxx Xxxxxxx-Morzina juniora. Přestože vychovávali osm dětí, rozvedli se a Xxxxxx potom zemřel stejně jako jeho matka Xxxx ve věku 47 let. Jejich nejstarší dcera Xxxx, které je na foto- grafii právě rok, se ve svých 34 letech provdala za Xxxxx Xxxxxxxxxxxx, ministerského předsedu Rakouska v letech 1934 až 1938. Ten marně vzdoroval nacistům, až když jej Xxxxxx silou přinutil odstoupit, stalo se Rakousko součástí Třetí říše. S Věrou byli vězněni během války ve třech koncentračních táborech, v Sachsenhausenu se jim dokonce narodila dcera Xxxxx. Smrti nakonec ušli jen o vlásek, ale Xxxx se do Krkonoš, jako většina původní šlechty, už nikdy nevrátila a dožila v USA.

Listování

Fotograf Xxxx Xxxxxx zachytil otce Xxxxxxx s matkou Xxxxx nad otevře- ným rodinným albem. Muselo obsahovat spoustu portrétů z rodiny zná- mých krkonošských boudařů, vždyť jen Xxxxxx měl dvanáct sourozen- ců spojených s různými místy v kraji pod Sněžkou. On sám vedl v letech 1886 až 1905 Luční boudu. Potom se s Annou usadil v tehdy nové vile Luční domov ve Velké Úpě a nad fotografiemi snad vzpomínali na chvíle prožité na hřebenech hor. Snímek nám věnoval jejich pravnuk Xxxxxx Xxx- mann s povzdechem, jak rád by si ve ztraceném albu listoval. My také, stejně jako xxxxxx si chtěli prohlédnout fotografie lyžařů ve vývěsní skříňce u vchodu do Sokolské boudy na dalším dobovém snímku.

Vlastenci u Sokolské boudy

Ubývání vlivu tradiční šlechty v Čechách způsobil v druhé polovině 19. století přirozený nástup novodobé šlechty z řad průmyslníků a potom hlavně politická rozhodnutí po vzniku Republiky československé v říjnu 1918. I proto v místě horského lesa czernin-morzinského panství nad Volskými boudami na Černé hoře mohla Československá obec sokol- ská v roce 1928 postavit moderní dřevěnou boudu. O čtyři roky později koupili od Xxxxxxxx Xxxxxxx-Morzina téměř tři stovky hektarů lesa kolem řeky Malá Úpa tři rodiny z vysoké pražské společenské a politické vrst- vy. S přáteli pak trávili volné chvíle poznáváním Krkonoš a docent Anto- nín Xxxxxx snímky z cest ukládal do vzorně vedeného alba. Při návštěvě Černé hory zamířili do restaurace Sokolů, kterými jistě také byli. Čeští vlastenci Xxxxxxx a Xxxxxxxxx Xxxxxxxxx přišli za druhé světové války o ži- vot, což jsme se dozvěděli od jejich dcery Xxxxxxx až po okopírování do- chovaného alba.

Secesní popisky

I z jiných snímků alba nadepsaného pěkným secesním písmem Krkonoše 1911 je zřejmé, že Xx. Xxxxx Xxxxx Xxxx byl veselý člověk. Z fotek a po- pisek víme, že jeho rodiče Xxxxxxxx a Xxxxx Xxxx žili v Trutnově v Pražské ulici, kde je syn navštěvoval a odkud se společností vyrážel v létě i v zimě na hory. K tomuto snímku, kde je i se svou sestrou Xxxxx a neteří Xxxxxx, si připsal poznámku: „Po třiceti letech opět v kočárku u Černé boudy“. Ještě označil zcela vlevo hospodáře Xxxxxxx. Tak jsme poznali zakla- datele známé boudy Xxxxxxx Xxxxxxx, bratra již zmíněného Xxxxxxx z Luční boudy. Vedle právě padesátiletého boudaře stojí nejspíš jeho syn

Xxxxx, jehož syn Xxxxxx o osmdesát let později sestavil rodokmen staré krkonošské rodiny. Hezké album koupil v aukci v Německu častý host Janských Lázní a vážený přítel Xxxxxxxx výletu Xxxx Xxxxxxxxx a spolu se stovkou dalších snímků ho poskytl redakci. Jen díky pečlivým popis- kům fotografie vypovídají více, než jiné anonymní, ač s hezkou krkonoš- skou kulisou.

Vysněný domek

Xxxxxx Xxxxxx z Horního Xxxxxxx zemřel opuštěný a album založené jeho maminkou dlouho leželo zapomenuté na půdě starého domu. Vlhké a zatuchlé je našel Xxxxxx Xxxx a věnoval Xxxxxxxx výletu. Po vysušení, očištění a scanování jsme s pomocí pamětníků poznávali někdejší i dosud žijící občany horské obce. Bez časové posloupnosti nalepené především portrétní fotografie z rozpětí osmdesáti let jen někde doplňují kurentem psané neurčité popisky typu můj bratr, „náš dům“, Xxxxx a neteř, Xxxxxxxx s kmotrou, xxxx Xxxxx. Jak se nám dařilo k zachyceným lidem přiřazovat celá jména, místa kde žili a jejich profese, začaly se vynořovat příběhy lásky a štěstí, práce i dřiny, přátelství či nenávisti, osobní a kolektivní tragedie. I tohle obyčejné rodinné album je plné historických výpovědí. U vybraného snímku s náklaďákem papírenské firmy Piette v Dolním Mar- šově byl u chlapa v klobouku místo popisky jen malý křížek. Porovnání s ostatními fotografiemi odhalilo dědu Xxxxxxx Xxxxxxx, který si s velkým úsilím ve třicátých letech postavil „náš dům“. Jako sociální demokrat ne- byl po roce 1945 odsunutý do Německa, ale domek mu stejně sebrali. Údajně se z toho zbláznil a skončil v léčebně chorobomyslných v Kosmo- nosech.

Informační centra, galerie a obchod s dárky Veselý výlet v Peci pod Sněžkou nebo v Temném Dole usnadní a zpříjemní váš pobyt ve východních Krkonoších. Najdete tu novinky z regionu, bezplatné informační materiály, mapy Krkonoš a okolí, průvodce, pohlednice se známkami, videokazety s pořady o Krkonoších ve čtyřech jazycích, české a německé knihy včetně dětských. Pro sběratele máme turistické známky, odznaky, nálepky, štítky na hole a jiné drobnosti. Před cestou domů tu koupíte originální dárky a suvenýry, malé obrázky, fotografie a oblíbené figurky a loutky Xxxxxxxxx, sbírkové kameny, přívěsky, trička připomínající návštěvu Krkonoš. Oblíbené jsou krkonošské likéry a léči- vé nápoje. Vedle běžných informací vám pomůžeme s přípravou progra- mu či výběrem ubytování v údolí pod Sněžkou. Po celou provozní dobu je v Peci pod Sněžkou přístupný veřejný internet. Informační centra dopl- ňují směnárny. Starší vydání Veselého výletu si můžete přečíst na našich webových stránkách, zbylé tištěné nabízíme v Temném Dole.

Pension Veselý výlet v Temném Dole je obklopený přírodou i kultur-

ními památkami. Před domem zastavují letní i zimní turistické a lyžařské autobusy, ubytovaní hosté celoročně zaparkují i na parkovišti u infocen- tra v Peci. Dobře vybavené pokoje, připojení k internetu Wi-Fi, sauna, vířivka, velká hala s kuchyňkou a bohaté snídaně jsou samozřejmostí. Ceník, rezervační formulář a informace o nabídce dalších služeb spoje- ných s Veselým výletem najdete na webových stránkách. Ve stejné rub- rice jsou kontakty na pensiony, hotely, horské boudy a priváty v Horním Maršově a Peci pod Sněžkou.

Informační centrum, galerie, směnárna a obchod Veselý výlet v Peci pod Sněžkou čp. 196, PSČ 542 21, tel. 000 000 000. Informační centrum, galerie, směnárna a pension Veselý výlet v Temném Dole čp. 46, Horní Maršov, PSČ 542 26, tel. 000 000 000, fax 000 000 000. Půjčování klíčů od hrádku Aichelburg. Jsou otevřena denně od 8.30 do 18 hodin. Domluvíte se i německy a anglicky.

Pension Veselý výlet v Temném Dole nabízí ubytování se snídaní ve dvou a třílůžkových pokojích a apartmá, telefonická rezervace v infocentru, podrobnosti o ubytování v pensionu najdete na webových stránkách nebo vám je pošleme na požádání poštou. E-mail: xxxx@xxxxxxxxxxx.xx.

xxx.xxxxxxxxxxx.xx

Xxxxxxxxx Xxxxxxxxxxx Xxxxxxx (1636 – 1706)

Xxxx Xxxxxxx měl čtrnáct dětí, z nichž nejméně čtyři patří do dějů v Kr- konoších. Dcera Xxxxx Xxxxxxxxx si vzala mocného Xxxxxxxxx x Xxxx- xxxxxx, majitele panství Vrchlabí a Branná. Druhá dcera Xxxxx Xxxxxx- xxxxx se provdala za Xxxxxxxxxxxx spojence Xxxxx Xxxxxxx Xxxxx, majitele Maršova. Jeden ze synů Xxxxx Xxxxxxxx jako pražský arcibis- kup korunoval hned tři české krále a také prosadil vznik a obsazení královéhradeckého biskupství v roce 1662. Další syn Xxxx Xxxxxxxxx Xxxxxxx koupil od švagra Valdštejna v roce 1632 panství Branná a za- hájil třistaleté působení rodu v Krkonoších. Xxxx zahynul 7. května 1637 v pouhých devětadvaceti letech i se svou italskou manželkou Xxxxxxx při „dopravní nehodě“ cestou do Vídně. Správy nad majetkem i výchovou syna Xxxxxxxxxx se ujal arcibiskup Xxxxx. Proto není divu, že později Xxxxxxxxx Xxxxxxx při hraničních sporech využil dobrých vztahů s církví a nechal vysvětit královéhradeckým biskupem v září 1684 pramen Labe a tím získal nárok na kus Sedmidolí a Labskou louku. Poslední slovo měl ve sporech o hřebeny Krkonoš úřad císaře Xxxxxxxx X., kterému položil na hlavu českou svatováclavskou korunu Xxxxx Xxxxxxxx Xxxxxxx.

Šlechta byla hlavní silou při osídlení a přeměně Krkonoš. Panovníci a později vlastní politické a obchodní schopnosti rodům s modrou krví umožňovaly i v horách zakládat města, obce, doly, hutě, sklárny, kos- tely, cesty, na hřebenech zemědělské usedlosti a nakonec i turistické boudy a rozhledny. Postupně s humanizací evropské společnosti a roz- vojem demokracie šlechta ztrácela moc, s čímž se většina rodů vyrov- nala. Nejen z Krkonoš známe šlechtice 19. a 20. století, kteří byli i přes svou přirozenou oddanost císaři zároveň českými vlastenci, zasadili se

KRKONOŠSKÉ

ŠLECHTICKÉ RODY

za rozvoj vědy, umění, samosprávy a místních spolků nebo se postavili proti smrtelně nebezpečnému zlu. Později je noví vládci označili za „cizá- ky“, přestože jim v žilách kolovala krev i těch nejstarších českých rodů. V dějepise jsme se dlouho učili jen o zlé šlechtě, teprve v posledních dvaceti letech se obraz trochu narovnal. Jistě k tomu přispěli i šlechtici, kteří se mohli na svá někdejší panství vrátit a ve svých postojích a správě rodového majetku obstát se ctí. V Krkonoších už pětašedesát let ne- žije nikdo ze zdejší tradiční šlechty. I tak se snažíme poznat nejen její historii, ale i přesah do současnosti. V přehledu jsme vybrali rody usa- zené po třicetileté válce, které spolu svedly často ostré hraniční spory a zároveň po sobě v Krkonoších zanechaly řadu stop, z nichž mnohé jsou vyhledávanými turistickými cíli. O některých se ani neví, že vznikly z popudu šlechticů. Několik vybraných míst spojených s působením kr- konošské šlechty je i pozvánkou k jejich bližšímu poznání. K některým dojedete autem, jiné vás zavedou na horskou túru.

Aichelburgové

V roce 1869 Xxxxxx Xxxxxxxxxx v Horním Maršově rozšířil zámek o zá- padní a východní křídlo na dnešní půdorys. Zajímavou stavbu můžeme prohlížet zatím pouze zvenčí. Nejznámější památkou spojenou s Aichel- burgy je romantický lesní hrádek věnovaný osvícenému šlechtici Ber- tholdu na svazích Světlé hory. Od památníku si můžete půjčit v infor- mačním centru Veselý výlet v Temném Dole nebo v Peci pod Sněžkou klíče, projít vycházkovou trasu Aichelburg a sami si odemknout hradní síň s vystavenou bustou hraběte Xxxxxxxxx.

Czernin-Morzinové

Hraběcí rod přestavěl zámek ve Vrchlabí založený už v 16. století. V dnešním sídle městského úřadu je ve všední den přístupný unikátní vstupní vestibul s dobovými nástěnnými obrazy a loveckými trofejemi z doby působení Morzinů. Ti založili také nedaleký klášter, kde najde- te několik expozic a aktuální výstavu Krkonošského muzea. Navštívit můžete i zdejší děkanský kostel založený hraběnkou Xxxxxxx. Czernino- vé byli nejvýznamnějšími staviteli lesních cest v Krkonoších. Zachova- né původní úseky jsou turistickými lahůdkami středních a východních Krkonoš. Například Dřevařská cesta po úbočí Kozích hřbetů, Emmina cesta z Maršova do Malé Úpy, Biskupský chodník ze Lvího dolu k Jelen- ce, Xxxxxxxxxx cesta na Světlé hoře, Luisina cesta Xxxxxxxxx dolem.

Harrachové

Společně s Xxxxxxx se zasadili o vysvěcení pramene Labe a tím vytvo- řili druhé nejnavštěvovanější poutní místo v Krkonoších. Podpořili vznik několika horských bud, z nichž se v původní podobě dochovaly turistům přístupné Martinovka a Vosecká bouda. První vycházková trasa Krko- noš spojila Špindlerův Mlýn s Harrachovem. Dnes se podle zakladatele jmenuje Harrachova cesta a provede vás přes atraktivní Labský důl, ko- lem Labské boudy na Pančavskou louku a dolů podél krásné řeky Mum- lavy. Nejznámější šlechtic Krkonoš Xxx Xxxxxxx Xxxxxxx také nechal postavit kamennou rozhlednou na vrchu Žalý. Atraktivním cílem spoje- ným s jeho rodem je sklárna v Harrachově, kde si můžete prohlédnout provoz se sklářskou hutí i brusírnou a ještě si koupit originální krkonoš- ské sklo. V dobře udržovaném rodovém zámku v Jilemnici jsou přístup- né expozice a aktuální výstava Krkonošského muzea.

Schaffgotschové

Jsou navždy spojeni s nejznámější stavbou Krkonoš, kaplí svatého Vavřince na vrcholu Sněžky. Jejich zásluhou stojí v Horním Karpaczi také vzácný sloupový kostel Wang ze 12. století, přenesený z Norska na evangelické schaffgotschské panství a znovu vysvěcený v roce 1844. Dnes je nejnavštěvovanější památkou v regionu. Dalším zajíma-

vým cílem na polské straně Krkonoš je rodový hrad Chojník. Xxxxxx- gotschové také založili několik horských bud, jistě znáte tu U Sněžných jam, kterou nyní využívají televizní a radiokomunikační služby.

Schwarzenbergové

Z doby působení knížecího rodu se v Janských Lázních zachovala snad jen chalupa čp. 9, která prochází celkovou rekonstrukcí, a dispozice nejstarší části lázeňského domu. Od dob Schwarzenbergů sem jsou svedené Xxxxx pramen s teplotou skoro 300C a méně vydatný Černý pramen.

KRKONOŠSKÁ ŠLECHTA DNES

Následnictví jde ve šlechtických rodech po mužské linii. Historii hlav- ních rodů krkonošské šlechty jsme dříve znali od pamětníků a z literatu- ry většinou jen do roku 1945. Když tehdy jejich aktivní působení v Krko- noších skončilo, jakoby se aristokraté propadli do země nebo přesněji za železnou oponu. Teprve v posledních dvaceti letech mnozí navštívili rodný kraj, jiné jsme sami vyhledali. Zároveň se badatelům otevřely za- hraniční archivy a ty české usnadnily pátrání. Společně se svědectvím zástupců jednotlivých rodů se vynořují zajímavé příběhy, z nichž mnohé přispívají k poznání krkonošských souvislostí.

Aichelburgové

V Krkonoších byli na panství Maršov po ženské linii pokračovateli Vald- štejnů a české větve Schaffgotschů. Odešli odtud před 128 lety, v Če- chách ovšem Aichelburgové zůstali i po komunistickém puči v roce 1948. Xxxxxxxx Xxxxx Xxxxxxxxxx zemřel jen dva týdny před 17. listopa- dem 1989. O panství Neustupov a české nástupnictví se přihlásil jeho syn Xxxxxxxx, který žil dvacet let v emigraci. Historik, jehož praděd Vladi- mír se narodil v roce 1838 v maršovském zámku, podpořil před patnácti lety vznik občanského sdružení Hradní společnost Aichelburg, jehož je čestným členem. Zasadil se o obnovu památníku Xxxxxxxxx Xxxxxxxxx- ga na lesním hrádku Aichelburg a za svého příbuzného převzal v srpnu 2004 čestné občanství obce Horní Maršov in memoriam.

Czernin-Morzinové

Po vynuceném prodeji zámku ve Vrchlabí přestěhoval Xxxxxxx Xxxxxxx- Morzin v roce 1938 všechen mobiliář i své tři syny do zámku v Horním Maršově. Po zavedení nucené správy na jeho majetek nacisty žil v Ra- kousku, kam přišel v roce 1945 i zbytek rodiny. Když v únoru 1966 ze- mřel, převzal pomyslné nástupnictví nejstarší syn Xxxxxxxxx, narozený právě před osmdesáti lety na zámku ve Vrchlabí. Od roku 1995 pravi- delně jezdí do rodného kraje a aktivně se zajímá o historii rodů Xxxxxxxx a Morzinů, které se už v jeho pradědovi Xxxxxxxxx v roce 1855 v Krko- noších propojily.

Harrachové

Poslední majitel pozemkovou reformou okleštěného panství Jilemnice Xxxxxx Xxxxxxx Xxxxxxx zvaný přáteli Xxxxx zemřel na úplavici v ame- rickém zajetí čtyři dny po evropském konci druhé světové války. Jeho jediný syn Xxxxxxxxx zahynul ve dvaceti letech při automobilové nehodě ve Vídni, dcera Xxxxxxx xxx Xxxxxxxx je poslední žijící z Harrachů na- rozených ještě v Čechách. Nástupnictví přešlo na linii Xxxxxx Xxxxxxxx, z níž je mladý Xxxxx „Xxxxx“ Xxxxxxx, rakouský automobilový závod- ník v rallye, zatím posledním mužským příslušníkem české větve rodu. Jako jediný se z krkonošské šlechty uchází v restituci o konfiskovaný majetek. V srpnu 1999 převzala manželka posledního majitele panství Xxxxxxxxx Xxxxxxxxxx z rukou starosty Xxxxxxx Xxxxxxxxx čestné ob- čanství města Harrachov.

Friedrich Xxxxxx Xxxxxxxxx Protasius Xxxxxxx (1696 – 1749) Nejčastěji užívané místní jméno spojené s krkonošskou šlechtou je město Harrachov a hned potom hustě zastavěná místní část Špindle- rova Mlýna Bedřichov. Do roku 1942 samostatná obec se jmenuje podle hraběte Xxxxxxxxxx z rodu Harrachů. Podle dobové grafiky do- cela pohledný barokní šlechtic zemřel ve věku pouhých třiapadesáti let a snad proto tehdy založená osada se sklárnou dostala jméno Xxx- xxxxxxxxxxx, česky Bedřichov. Podobu hraběte Xxxxxxxx jsme dlouho hledali, až se objevila v archivu Národní knihovny ve Vídni, stejně jako některé další grafické portréty v tomto vydání.

Schaffgotschové

Rodina ze Slezska měla vždy blíže k evangelickému Berlínu, než ke ka- tolické Vídni. Po 568 letech ztratili v roce 1945 krkonošské panství a usadili se v Německu. Poslední majitel Xxxxxxxxx Xxxxxxxxxxxx zemřel dva roky poté a jeho syn Xxxxxxxx před třinácti lety. Rod významné kr- konošské šlechty teď zastupují bratři Xxxxxxxxx, Xxxxxxxxx a Xxxx Xxxxxx a také jejich synové Xxxxxx a Xxxxx. Xxxxxxxxx se ještě narodil na xxxxxx- xxxxxxxxxxx zámku v Ciepliczích u Jelenie Gory, kde se v říjnu 2007 konala konference „Schaffgotschův dům: vyznání, politika a paměť slezského šlechtického rodu od středověku k moderně“. Důležitý akt přispěl k bádání o rodu, jehož archiv ve Vratislavi obsahuje stovky metrů archiválií.

Schwarzenbergové

Xxxxxxxx opustili už v roce 1782, když tu předtím zorganizovali lázně pod Černou horou. Po staletí patřili k přední české diplomacii, proto není divu, že v přímé linii je potomkem krkonošských Schwarzenbergů přední český politik Xxxxx Xxxxxxxxxxxxx.

Xxxxxxxxx Xxxxxxx (1497 – 1563) založil město Vrchlabí.

Podobu zdatného šlechtice známe jen ze dvou pamětních medailí, které ra- zil v letech 1534 a 1546. Z té pozdější vycházel autor přetištěného obrazu ze sbírky Krkonošského muzea ve Vrchlabí. V hornictví a hutnictví vzdělaný Xxxxxxxxx Xxxxxxx spojil svou kariéru s císařem a českým králem Xxxxxxxx- xxx X. Xxxxxxxxxxx, který kvůli boji o moc s domácí šlechtou obsazoval nejvyšší úřady v Českém království svými lidmi z Rakouska. Gendorfa ze západních Korutan jmenoval nejvyšším báňským hejtmanem a on se mu dobře postaral o stříbrné doly a mincovny v Jáchymově a později i v Kutné Hoře. Brzy zatoužil po vlastním panství a se znalostí nadějných hornických lokalit si vybral Krkonoše. Tvrdým nátlakem donutil vladyku Xxxx Xxxxxxx z Tetova k odprodání tvrze Vrchlabí se vsí a hamrem na železnou rudu. Tím získal i další vesnice jako třeba dnešní Černý Důl a hlavně hory se zásobami rudy a dřeva. Přivedl sem stovky rodin řemeslníků a alpských dřevařů, čímž způsobil rozkvět Vrchlabí a kolonizaci horského údolí Labe až po dnešní Špindlerův Mlýn. Roku 1533 prosadil u krále povýšení Vrchlabí na město. Panství rozšířil o další vesnice včetně Horního Lánova s doly na železnou rudu. Roku 1542 si od krále pronajal celé Trutnovsko a stal se pánem střed- ních a východních Krkonoš. Kolem hamru ve Vrchlabí postavil v té době nej- větší železárnu v Čechách. Vyráběl hlavně zbraně, které mohl se svolením krále jako jediný vyvážet mimo České království. Výnosný podnik Gendorfo- vi umožnil opustit středověkou tvrz a v letech 1546 až 1548 vedle postavit čtyřpodlažní renesanční zámek, který neměl tou dobou v kraji obdobu. Gen- dorf měl pouze sedm dcer a i když se spekuluje i o synu Xxxxxxxx, nemohl své krkonošské panství předat silnému a politicky obratnému následovníku, jak se to po šest století dařilo u sousedních Schaffgotschů na severní straně hor. Spolu s Xxxxx Xxxxxxxxx Xxxxxxxxx, který v Čechách působil o tři století později, zůstal Xxxxxxxxx Xxxxxxx nejvýraznější osobností krkonoš-

VRCHLABÍ

PEC POD SNĚŽKOU

ské šlechty. Po jeho smrti Xxxxxxxxxx převzala již ovdovělá dcera Xxxxxxxxx a po ní její dcera Xxxxxx s manželem Xxxxxxx Xxxxxxxxxx. Jejich syn Xxxxx pod stejně tvrdým nátlakem jaký uplatnil praděd Xxxxxxxxx Xxxxxxx před devadesáti lety, prodal panství i se „zbrojovkou“ v březnu 1624 mocnému Xxxxxxxxx x Xxxxxxxxxx. Ten z Vrchlabí udělal centrum zbrojního průmyslu, ale nakonec měl větší politické ambice, než mohl zvládnout. Po Valdštej- nově pádu spojeném s konfiskací obrovského majetku získal panství Vrch- labí jako náhradu za službu v rakouské armádě císaře Xxxxxxxxxx XX. polní maršálek Xxxxxx Xxxxxx (též VV 31/2009) a odstartoval třísetleté působení tohoto rodu v Krkonoších. Morzinové kromě vlastních podnikatelských ak- tivit splnili císařské zadání a provedli na luteránském panství protireformaci. I proto Xxxxxxxxx do Vrchlabí pozval Augustiniány od svatého Xxxxxx v Pra- ze, ovšem po zahájení stavby kláštera v roce 1705 zemřel. Xxxx dokončil o dvacet let později jeho bratr Xxxxxx, nejúspěšnější ze všech Morzinů. Klášter a zámek zůstaly i po staletích nejvýraznějšími stavbami horského města Vrchlabí. V roce 1939 radní koupili zámek od Xxxxxxxx Xxxxxxx-Mor- zina a snad proto nebyl později vydrancován, jako jiné podobné stavby za- bavené až po roce 1945 nebo 1948.

MALÝ OKRUH MĚSTEM

Zaparkujete na bezplatném parkovišti za klášterem, odkud projdete kolem sídla Správy KRNAP do zámeckého parku. Ještě než ve všední den nakouk- nete do vestibulu, projděte se vzorně rekonstruovaným parkem. V místě jezírka stála původní vrchlabská tvrz. Současná podoba zámku je z doby Morzinů, kteří provedli na začátku 19. století zásadní přestavbu renesanč- ního domu se snížením o jedno patro. Osmiboké věže i hlavní zdi jsou pů- vodní z doby Gendorfa. Zakončení věží báněmi a vstupní portál je památkou na Czernin-Morziny, jak připomínají jejich spojené rodové erby nad vcho- dem. Ve vestibulu uvidíte obrazy medvědů ulovených na morzinském pan- ství v letech 1655, 1695, 1701 a 1726. Největší zámeckou vzácnost mohou spatřit jen účastníci jednání ve velké zasedací místnosti městského úřadu. Pod štukovým stropem s figurami v rozích z počátku 17. století stojí vysoká barevně glazovaná kachlová kamna z roku 1545. Motivy ze starého zákona údajně připomínají Xxxxxxxxxx luteránskou víru, přes kterou věrně sloužil katolickému císaři. Okolo parku bývaly vysoké hradby, ale dnes na hlavní vrchlabskou ulici projdete jen kovanou bránou. Vpravo za starou radnicí s in- formačním centrem je nedávno zřízené Gendorfovo náměstí a stejnojmenný hotel. Když ovšem před zámkem zahnete doleva, projdete kolem dřevěných domů, z nichž v jednom je výborné knihkupectví Gendorf. Najdete tu i aktu- ální krkonošskou literaturu. Pak vstoupíte na Mírové náměstí s děkanským kostelem svatého Vavřince, postaveným v letech 1886 až 1889 především zásluhou Xxxxxxx Xxxxxxx-Xxxxxxxxx. Hraběnka tehdy vybrala architekta Xxxxxxx Xxxxxx, pozdějšího stavitele novogotické czerninské hrobky v par- ku, ale hlavně poskytla dvě třetiny financí. Ze zbořeného původního kostela z nejstarších dob města se zachovaly boční obrazy hlavního oltáře a třeba i kamenná deska u schodiště do věže. Připomíná zakladatele staré věže Ro- zinu a Xxxxxx Xxxxxxxxxxx. Restaurovaný barokní morový sloup před koste- lem zřídil roku 1696 Xxx Xxxxxx Xxxxxx se svou ženou Xxxxxxxxxx rozenou z Mitrovic. Na Mírovém náměstí nepřehlédnete tři historické dřevěné domy doplněné novostavbou, první vydařenou replikou ve Vrchlabí. I zde sídlí Kr- konošské muzeum a informační centrum Správy KRNAP. Než Xxxxxxx ulicí dojdete ke klášteru s hlavní expozicí Krkonošského muzea, uvidíte cestou na domě dětí a mládeže obnovenou černou kamennou desku s připomínkou Xxxxxxx Xxxxxxx-Xxxxxxxxx. V roce 1891 tu otevřela chorobinec. Pak už sto- jíte před dveřmi kláštera přeměněného na muzeum. Zásluhou města Vrch- labí se podařilo obnovit zpustlý klášterní kostel. Využijte jakékoliv příležitosti k prohlídce, nejčastěji při varhanních koncertech. Přední český dokumenta- rista Xxxxx Xxxxxx vytváří pro Krkonošské muzeum scénář zcela nového poje- tí celého areálu. Součástí je i dohoda muzea s městem o stálém zpřístupně- ní klášterního kostela s využitím meziprostoru pro připomenutí šlechtického rodu Morzinů, protireformace v období od třicetileté války po reformy císaře Xxxxxx XX. včetně velmi zajímavé „barokní zbožnosti“. Máme se na co těšit.

xxx.xxxxxxxxxx.xx

BOJ O SNĚŽKU

K vytvoření nejznámějšího poutního místa Krkonoš přispěl spor o hra- nice dvou panství na severní straně hor. Stavbě kaple na Sněžce před- cházelo několik dramatických událostí spojených se šlechtickým rodem Schaffgotschů. Panství zahrnující celou severní stranu Krkonoš od Ko- war ke Sklarské Porebě získal se svolením českého krále a římského císaře Xxxxx XX. xxxxxxxx Xxxxxxx Xxxxxx v roce 1377. Jeho vnuk Xxxx v roce 1465 zemřel už jako xxx Xxxxxxxxxxxx z Kynastu, neboli hradu Chojníku. Přístupná zřícenina na stejnojmenném vrcholu kopce se za- chovanými hradbami a věží je dobře vidět ze Sněžky a téměř celé hřebe- nové Cesty přátelství. Patří k nejzajímavějším turistickým cílům Krkonoš. Odtud Schaffgotschové vybudovali silné panství s doly, hutěmi, lázněmi a později i sklárnami. Od 16. století patřili k nejbohatším a nejvlivnějším pánům Dolního Slezska. Během třicetileté války mohli vše ztratit. Svo- bodný xxx Xxxx Xxxxxx Xxxxxxxxxxxx se jako protestant za Slezsko zú- častnil v Praze korunovace protihabsburského českého „zimního krále“ Xxxxxxxxx Xxxxxxxx. Jen tři týdny po svatbě Xxxxx Xxxxxxx s krásnou a bohatou kněžnou Barborou Xxxxxxx z knížecího a královského rodu Piastowských, prohráli jeho spojenci v listopadu 1620 bitvu na Bílé hoře. O rok později již přísahal věrnost císaři Xxxxxxxxxx XX. Xxxxxxxxxxxx a přestoupil na katolickou víru. V císařské armádě se spojil x Xxxxxxx- tem z Valdštejna. Den před vraždou svého vévody byl generál jízdy Xxxx Xxxxxx Xxxxxxxxxxxx 24. února 1634 zajat a po půldruhém roce věznění a mučení mu 23. července 1635 kat na náměstí v Řezně uťal hlavu. Vinu na spiknutí nepřiznal, ale císaře lákal velký majetek. Krkonošské panství mu zkonfiskoval ještě před popravou. Část s hutěmi a městem Kowary na východ od Sněžky potom císař Xxxxxxxxxx XXX. prodal v roce 1639 českému šlechtici Xxxxxxx Xxxxxxxxxx. Ten neměl ani s jednou ze tří manželek potomka a proto kowarské panství zdědil Humprecht, nejslav- nější Czernin v dějinách starého rodu. Nejvyšší komoří království české- ho a stavitel Xxxxxxxxxxx paláce na Hradčanech usiloval o zbylý Xxxxxxxx majetek, ale na ten Schaffgotschové získali od císaře všechna práva zpět nejpozději v roce 1649. Syn popraveného generála xxxxx velkému tlaku mocného souseda. Spor o hranice panství rozřešili na vrcholu Sněžky.

Mladý Xxxxxxxx Xxxxxxx Xxxxxxxxxxxx se rozhodl stvrdit nárok na hor- skou oblast dnešního města Karpacz stavbou kaple na Sněžce. Poslal do údolí Biely Jar ke Zlatému potoku tesaře s pěti pomocníky, aby 28. dubna 1653 pokáceli a otesali klády. Když připravili 120 stromů, pře- padlo je osm lesníků s výtkou, že jsou na území jejich pána Xxxxxxxxxx Xxxxxxxx. Xxxxxxxx se nezalekl, souseda zažaloval u císařského soudu a po dvanácti letech získal rozhodnutí, že Sněžka s okolím patří k jeho panství Kynast. V příštím únoru 1665 uzavřel smlouvu na stavbu kaple za 180 tolarů se zednickým mistrem Xxxxxxxxxxxx Xxxxxxxxx z Gryfo- wa. Christofa inspirovala kaple v lázních Cieplicze postavená jeho prapra- dědem Xxxxxxxx v roce 1515. Náročnost podcenili investor i dodavatel. Základ kamenné kruhové stavby byl vyhlouben na nejvyšším bodě Sněž- ky až na skalní podloží ve čtyřmetrové hloubce. Podle starých kronik stá- la hrubá stavba už za dva roky, tehdy tu pracovalo a materiál vynášelo šedesát dělníků. Proč dílo dokončili až za dalších čtrnáct let, se už asi ne- dozvíme. Vysvěcení kaple vykonal spolu s deseti duchovními a za účasti stovky poutníků cisterciácký opat Xxxxxxxx Xxxx z Krzeszowa ve svátek svatého Vavřince 10. srpna 1681. Tomuto světci je kaple zasvěcená do- dnes. Jestli se obřadu zúčastnil i Xxxxxxxx Xxxxxxx Xxxxxxxxxxxx prameny neuvádějí, ale tušíme, že nepozval úředníky souseda Xxxxxxxxxx Xxxx- nina x Xxxxx ani Xxxxx Xxxxxxx z Vrchlabí, Xxxxxxxxx Xxxxxxx z Jilemni- ce či Xxxxxxxxxx Xxxxxxxx z Branné. S těmi se měl teprve utkat o hlavní krkonošskou hranici. Ta od roku 1681 procházela na Sněžce středem kaple a uznali ji Schaffgotsch na severu i dominium Jeho Císařské Milosti na jihu. Dnes je hraniční mezník posunutý mimo stavbu směrem do Xxxx a celá rotunda patří do farnosti horského města Karpacz.

Stavitel kaple na Sněžce Xxxxxxxx Xxxxxxx Xxxxxxxxxxxx (1623 – 1703).

Svatovavřinecká pouť

Vznik kaple podnítil masové výstupy na Sněžku, které se z nábožen- ských poutí změnily na celoroční návštěvy turistů. Ročně jich sem do- razí okolo třičtvrtě miliónu, ale i letos po 329 letech od vysvěcení kaple přijde najednou nejvíce lidí při svatovavřinecké pouti v úterý 10. srpna. V posledních deseti letech se účastní stále více poutníků z obou stran Krkonoš a setkání nabývá na společenském významu. Minulou mši pod otevřeným nebem celebroval host z Německa kardinál Xxxxxxx Xxxxx- xxx, rodák z Vratislavi. Pravidelnými hosty jsou biskup legnický Xxxxxx Xxxxx, za Královéhradeckou diecézi letos devadesátiletý arcibiskup Ka- rel Xxxxxxxxx a biskup Xxxxxxx Xxxx, od 10. dubna 2010 arcibiskup pražský a primas český. Při minulé pouti jim asistovalo dvacet kněží a vše v pozadí organizoval domácí pan farář Xxxxx Xxxx z Karpacze. Při pouti se pravidelně setkávají další hosté z obou republik, záchranáři z horské služby, starostové krkonošských měst a obcí, skauti, i organizovaní tu- risté. V hornických kápích členové tovaryšstva Walonů, nikdy nechybějí poslední nosič na Sněžku Xxxxxx Xxxxx nebo místní lesník ve výslužbě Xxxxx Xxxx. Pestrou společnost obvykle doplňuje prezident Xxxxxx Xxxxx. Program z české strany začíná v Peci pod Sněžkou v osm hodin výstu- pem od kaple Panny Xxxxx, přes Obří důl ke Slezskému domu a po Ju- bilejní cestě na vrchol. Mše svatá začíná v poledne před kaplí svatého Vavřince. Od 13 hodin město Pec připravilo program u lanového cent- ra u přehrady, začínají studentské kapely, od 14.30 je koncert Revival Smokie a Xxxx Xxxxxx. Od půl šesté vystoupí písničkář Xxxxx Xxxxx.

xxx.xxxxxxxxxxxxx.xx

DOHODA O HRANICÍCH 1710

Xxxxxx Xxxxx Xxxxxxxxxxxx (1675 – 1742), majitel panství Kynast neboli Chojník.

V letech 1632 až 1639 během třicetileté války do Krkonoš přišla nová šlechta věrná katolickému císaři Xxxxxxxxxx XX. Xxxxxxxxxxxx. Na jižní straně hor se dostali Harrachové na panství Branná, Morzinové získa- li panství Vrchlabí, panství Jilemnice v nejzápadnější části hor vlastnil od roku 1634 starý český rod Harantů. Panství Maršov si vysloužil ra- kouský plukovník de Waggi, ovšem bez horského lesa a Sněžky. Na slez- ské severní straně získal panství Xxxxxx Xxxxxx Xxxxxxx, jediným původ- ním vlastníkem v Krkonoších zůstala rodina Xxxxxxxxx Xxxxxxxx Xxxxxx- xxxxxxx ve zmenšeném panství Kynast, tedy Chojník. Xxxx se ukázalo, že si rozsah svých držav v divokých hřebenových partiích představuje každý jinak. Vypukly hraniční spory plné zastrašování, půtek, násilí, věznění, sabotáží a stížností na nejvyšších místech, nejlépe přímo u císaře. První dohody udělaly pořádek na hranicích mezi císařskou půdou okolo Velké a Malé Úpy a sousedním panstvím Vlčice a Maršov. Nejurputnější spor svedli Harantové, Harrachové, Morzinové a Schaffgotschové o tehdy neobydlené Bílou, Čertovu a Labskou louku, Sedmidolí a údolí Mumla- vy. Byla tu skvělá loviště s medvědy, jeleny, tetřevy a hlavně naleziště rud a zásobárny dřeva pro hutě a sklárny. Jako první se ve Vídni 20. prosin- ce 1690 dohodli na hranici v Sedmidolí Xxxxxxxxx Xxxxxxxxxxx Xxxxxxx z panství Branná a Xxxxxx Xxxxxx Xxxxxx z Vrchlabí. Xxxxxxxx Xxxxxxx Xxxxxxxxxxxx chtěl prosadit hranici svého panství na linii Sněžka, Luč- ní bouda, po Bílém Labi k soutoku s Labem U Dívčí lávky, odtud na vr- chol Medvědína, po hřebenu na Zlaté návrší, k Harrachovým kamenům a dolů po toku Mumlavy až k Jizeře. Důležitý protitah udělal Xxxxxxxxx Xxxxxxxxxxx Xxxxxxx, když spolu se sousedkou Xxxxxxxxxx Xxxxxxxxxx

Xxxxx Xxxxxxx X. (1640 – 1705), od roku 1656 český král. Xxxxxx Xxxxxx (1676 - 1737), majitel panství Vrchlabí.

zastupující nezletilého syna nechali v září 1684 vysvětit královéhradec- kým biskupem pramen Labe. Tím dali jasně najevo příslušnost Labské louky k jejich državám. Xxxxxxxxxxxx se s tím nesmířil a chtěl rozehnat či zajmout účastníky opakovaného procesí k prameni Labe o dva roky poz- ději, ale neuspěl. Jeho lidé si na několik tisíc poutníků v čele s hraběnkou Xxxxxxxx Xxxxxxxxxxx netroufli. Horské oblasti však kvůli sporům zůstá- valy bez využití. V roce 1672 dokonce Xxxxxxxxxxxxxxx lidé v Sedmidolí zajali hlavního morzinského lesmistra Xxxxxxxx se dvěma pomocníky při lovu medvěda a uvěznili je na hradě Chojníku. Císař Xxxxxxx X. ztratil trpě- livost a na sporná území vyhlásil „uzávěru“ pro všechny činnosti, dokud se strany nedohodnou na průběhu hranic. Pozici pro jednání si Xxxxxxxxx Xxxxxxxxxxx Xxxxxxx vylepšil 20. října 1701, když od Xxxxxxxxx Xxxxxxx koupil panství Jilemnice a mohl vystupovat jako jediný majitel západních Krkonoš. Ve prospěch pánů na české straně hor bylo uplatněno staré právo, které jako přirozenou hranici mezi majetky upřednostňovalo linie po hřebenech hor před vodotečemi v údolí. K dohodě nakonec přispě- li všichni tři nesmiřitelní páni především proto, že brzy po sobě v letech 1702 až 1706 zemřeli. Minulými spory nezatížení mladí šlechtici projevili zájem se kvůli využívání bohatství hor rychle dohodnout. Tak konečně

6. dubna 1710 uzavřeli Xxxxxx Xxxxxx, Xxxxx Xxxxxx Xxxxxxx Xxxxxxx a Xxxxxx Xxxxx Xxxxxxxxxxxx smlouvu o hranicích mezi krkonošskými panstvími na hlavním hřebenu v úseku ze Sněžky k Luční boudě, na Stří- brný hřeben, Malý Šišák, Vysoké Kolo, Violík, Luboch a k Novosvěcké- mu sedlu. Schaffgotschové nezískali horská údolí, ale na úkor Harrachů jim připadl rozlehlý výběžek s pralesem okolo Jizery. Jako kompenzaci přenechali jilemnickému panství alpínské louky a porosty kleče na Čer- tově louce nedaleko Luční boudy. Tím tady vzniklo trojmezí mezi hlavními majiteli půdy v Krkonoších. V roce 1769 koupil od císařské komory lesy a zbylé vrcholové partie Xxxxx Xxxxxxxx z české linie Schaffgotschů a při-

pojil je k panství Maršov. Potom byly v okolí Luční boudy majetky hned čtyř šlechtických rodů. Roku 1824 maršovské panství přešlo sňatkem na Aichelburgy, od nich je i s Velkou Úpou a Pecí koupili Czernin-Mor- zinové. Po uzavření hraniční dohody začalo v horách prosperovat budní hospodářství, těžba dřeva a rud v nových lokalitách. Brzy lovci zabili i po- slední krkonošské medvědy. V dubnu 1710 nikdo netušil, že dohodnutá hřebenová linie mezi krkonošskými pány už za osmatřicet let bude hranicí mezi nepřátelskými státy, až Prusko připraví české království za vlády cí- sařovny Xxxxx Xxxxxxx o Slezsko.

SETKÁNÍ KRKONOŠSKÉ ŠLECHTY PO 300 LETECH

Hraniční spory skončily až naplněním smlouvy 23. června 1710, kdy lesmistři osadili poslední hraniční kameny a schválili dohodnuté hranice v mapách. Po 300 letech se v pátek 25. června 2010 kolem čtrnácté ho- diny sejde vysoko nad Pecí pod Sněžkou nedaleko Luční boudy na Bílé louce zajímavá společnost. Veselý výlet spolu s Hradní společností Aichel- burg sem pozvali potomky krkonošské šlechty, která před třemi sty lety uzavřela mír. Pozvání přijal za bývalé panství Vrchlabí a Maršov Xxxxxxxxx Xxxxxxx-Xxxxxx, za panství Jilemnice a Branná Xxxxx Xxxxxxx a za majite- le severní strany Krkonoš přislíbili účast hrabě Xxxx Xxxxxx Xxxxxxxxxxxx se synovcem Xxxxxxxx. Všichni jsou přímými potomky šlechticů, kteří uza- vřeli hraniční dohodu v roce 1710. Xxxxxxxxx je zástupcem dvou rodů, které se hraničních sporů účastnily. Xxxxxx Xxxxxx je jeho sedminásobný a Xxxxxxxxx Xxxxxxx osminásobný praděd. Xxxx Xxxxxx je sedminásob- ným vnukem Xxxxxx Xxxxxxxxxxxxx a Xxxxx osminásobným vnukem Aloi- se Harracha. Za panství Maršov ještě přijede Xxxxxxxx z rodu Aichelburgů, který byl pod Sněžkou příbuzným pokračovatelem Valdštejnů a české li- nie Schaffgotschů. Pozvání dostali i další potomci uvedených rodů.

Xxxxx Xxxxxx Xxxxxxx Xxxxxxx (1669 – 1742), majitel panství Branná a Jilemnice.

Túra po neplatné hranici

Kdyby tehdy na konci 17. století vyhrál hrabě Xxxxx- tof Xxxxxxx Xxxxxxxxxxxx spor o hlavní krkonoš- skou hranici, vedla by dnes hranice mezi Polskem

a Českem ze Sněžky k Luční boudě a odtud po Bílém Labi k Dívčí láv- ce ve Špindlerově Mlýně. Bíločervené patníky by stály na břehu tohoto krásného potoka a frekvence procházejících by byla mnohem vyšší než je dnes. Protože se tak díky obratnosti vyjednávačů z vrchlabského a ji- lemnického panství nestalo, zůstala tato trasa hlavně kolem Bílého Labe jednou z nejintimnějších, a proto ji rádi milovníkům hor doporučujeme. Na Sněžku můžete vyjet bez fronty ranní lanovkou v 8 nebo v 9 hodin, za hodinu dojdete z vrcholu k Luční boudě. Po modře značeném chod- níku pojmenovaném Xxxxxxx Xxxxxxx-Xxxxxxxxxx podle vrchlabského dě- kana Weberova cesta dojdete až do Špindlerova Mlýna. Návrat si usnad- níte lanovkou na Pláň a odtud příjemnou procházkou přes Klínové boudy k Bufetu Na rozcestí. Do Pece sestupte po zeleně značeném chodníku přes Liščí jámu a Severku. Při opačném směru vyjeďte z Pece lanovkou na Hnědý Vrch k nové rozhledně, přes Liščí horu projděte k Výrovce a do Špindlu sejděte Dlouhým dolem. Do Pece se vraťte po fiktivní hranici údolím Bílého Labe.

Speleologové ze skupiny Albeřice během léta 2010 rozšíří prohlíd- kový okruh v podzemí historického dolu Kovárna v Obřím dole. Pro- to přivítají hosty až v létě 2011.

Labe

Jizera

Kamienna

Pro setkání krkonošské šlechty jsme ve spolupráci se Správou KRNAP připra- vili symbolický hraniční mezník, který bude od 25. června 2010 stát u Luční boudy jako připomínka usmíření významných rodů krkonošské šlechty. Kuže- lový historický kámen ze sbírky lapidária remedia galerie Veselý výlet upra- vil kameník Xxxx Xxxxx. Horní plocha nese letopočty 1710 – 2010 a na bo- cích jsou vytesaná a Xxxxx Xxxxxxxxx zlacená jména zúčastněných rodin. SCHAFFGOTSCH směřuje na sever k Chojniku, XXXXXXX na západ k Jilem- nici, MORZIN na jihozápad k Vrchlabí, AICHELBURG na jihovýchod k Maršovu a CZERNIN na jih mezi dvě zmíněná panství.

Jeho Milost Císařská Aichelburg Czernin Czernin-Morzin

Gendorf Xxxxxx Xxxxxxx Xxxxxx

Xxxxxxxxxxxx Xxxxxxxxxxxxx Xxxxx Vajdštejn

Sklarska Poreba

SCHAFFGOTSCH

KYNAST - CHOJNIK

pramen Labe

Kowary

Mumlava

Harrachov

Karpacz

CZERNIN

Rokytnice

Bedřichov Krausovy Boudy

Špindlerův Mlýn

Luční Sněžka bouda

J.M.C.

Malá Úpa

JILEMNICE

BRANNÁ

Vítkovice

XXXXXXX

Benecko

(Xxxxxx) (Xxxxxxx)

VRCHLABÍ

MORZIN

Benecko

Dolní Dvůr

Pec p. Sněžkou

Velká Úpa

MARŠOV

VALDŠTEJN

Horní Maršov

Žacléř

(AICHELBURG)

Štěpanice

Černý Důl

ŽACLÉŘ

Vrchlabí

1710

Jilemnice

Branná

Janské Lázně

VLČICE

Jizerka

Bílé Labe

Sedmidolí

JILEMNICE

Úpa

Lomniczka

Erby krkonošské šlechty se zachovaly jen v několika případech na fasádách zámků, hrobech a hrobkách, hraničních meznících, starých pivních lahvích, ve znacích měst a obcí, v interiérech kostelů a především v dobových doku- mentech. Výtvarnice Veselého výletu Xxxxx Xxxxxxxxx zjednodušeně nakres- lila erby deseti rodů výrazně zasahujících do historie Krkonoš.

Luční potok

Úpa

Malá Úpa

Labe

XXXXXXXXXXXXX

JANSKÉ LÁZNĚ Xxxxxxx Xxxxx

SCHWARZENBERGOVÉ POD SCHWARZENBERGEM

Panství Vlčice, spravované od konce 14. století až do pobělohorských konfiskací vladyckým rodem Zilvárů z Pilníkova a později ze Silberstei- nu, tvořilo nedílnou součást Trutnovského manského kraje. Na severu zasahovalo vysoko do hor až do sousedství známé krkonošské šlechty. V oblasti Janských Lázní se přímo dotýkalo Černé hory, tedy Schwarzen- bergu. Poslední z více než dvousetleté generační řady Zilvárů Xxxx XXX. byl odsouzený císařským soudem v roce 1622 za účast na stavovském povstání ke ztrátě statků a vypovězení ze země. Panství připadlo genera- lissimovi Xxxxxxxxx x Xxxxxxxxxx, který je připojil ke svému Frýdlantskému vévodství. Po jeho násilné smrti se pod Černou horou vystřídalo několik nájemců i vlastníků až panství v roce 1675 koupil Xxx Xxxxx ze Schwar- zenbergu. Jeho jméno souzní s německým názvem Černé hory jen čirou náhodou. Pět generací Schwarzenbergů v následujícím století spravovalo vlčické panství a výrazně se zapsalo do historie této části Krkonoš. Zave- dením plátenictví, spojeným s pěstováním a zpracováním lnu v míře do té doby nebývalé, poskytli na mnoho let zaměstnání poddaným. Další pod- nikatelskou aktivitou nových majitelů byla snaha o vzkříšení věhlasu těžby zlata na Rýchorách, která skončila definitivně v roce 1771 neúspěchem. Naopak se povedla výroba papíru v Mladých Bukách, zahájená na podzim 1689 třemi druhy papíru opatřeného filigránem rodového znaku. V roce 1731 knížecí papírna zásobovala rozsáhlé schwarzenberské majetky již šestnácti druhy papíru. Zbývá připomenout založení nadačního špitálu pro vysloužilé zaměstnance panství ve Svobodě nad Úpou a financování přestavby zdejšího kostela. Ovšem největší a trvalou zásluhou Schwarzen- bergů je bezesporu velký podíl na rozkvětu Janských Lázní. Nevýznamné samotě s léčivými prameny, kaplí a provizorní krčmou vtiskli teprve oni lázeňský charakter výstavbou nových zařízení a poskytováním různých služeb. Již první majitel Xxx Xxxxx dal vystavět šest nových budov a opravit starý mlýn v místě vyhořelého hamru. Pověřil moravského zemského fyzi- ka Xx. Xxxxxx Xxxxxx Xxxxxxxxxx provedením chemického rozboru léčivé vody a jeho zveřejněním v historicky prvním odborném spisku o Janských Lázních z roku 1680. Útlá knížečka kromě popisu lázní uvádí i případy jed- notlivých uzdravených pacientů. Tak po čtvrt tisíciletí víme, že si tu léčil Xxxxxxxx Xxxxxx z Kladska pakostnici neboli dnu. Xxxxxx Xxxxxx z Hořic se ve zdejší vodě po třech návštěvách v roce 1679 zbavil tlaku na hrudi, což se mu předtím nepodařilo v Karlových Varech ani Teplicích. Jeden sedlářský tovaryš x Xxxxx tu koupelemi vyléčil malomocenství, když před tím zbytečně utratil za léky třicet říšských tolarů. Brzy po převzetí panství Xxxxxxxxxxx vyrostlo vedle hospody, mlýna a lázeňského domu s prame- nem dvaadvacet nových domů a Janské Lázně získaly dnešní půdorys. Xxx Xxxxxxxxxxxxxxx se nevyhnuly spory o hranice panství. Po jejich klidném vyřešení došlo k vytýčení hranic vlčického dominia. Na význam- ných bodech vztyčené mohutné hraniční kameny zdobil výrazný znak Schwarzenbergů s knížecí korunou a řádem zlatého rouna. Mezníky z let 1752 a 1753 byly krásnou kamenickou prací, jeden z posledních stál před hostincem Xxxxxxxxxxx bouda. Úplně poslední se „ztratil“ v osmdesátých letech minulého století z Čisteckého Bolkova, aby se „objevil“ v zámeckém parku v Lázních Bělohrad. Jistě přijde čas, kdy se vrátí zpět do Janských Lázní.

Můžeme jen odhadovat, jestli k prodeji nevýnosného panství vzdále- ného od ostatních schwarzenberských držav vedly potíže v komunikaci zdejších ředitelů s ústřední správou nebo převládla snaha o scelení jiho- českých majetků, či jej ovlivnilo selské povstání ve Východních Čechách v roce 1775. Xxx Xxxxxxx Xxxxxxxxxxxxx vyměnil panství Vlčice za ma- jetek zrušených klášterů v Třeboni, Borovanech a Zlaté Koruně v roce 1782. Připomeňme si alespoň stručně pět zmiňovaných vládnoucích knížat. Rytíř řádu zlatého rouna Xxx Xxxxx, po smrti svého staršího bratra jediný potomek rodu pocházejícího z Dolních Frank, se stal zakladatelem rodové državy v Čechách. Ovládal pět jazyků a ve službách císařova bra- tra arcivévody Xxxxxxxx Xxxxxx dosáhl vysokých hodností. V roce 1654 získal právo trvale se usadit v Čechách, které využil k postupným nákupům

Kníže Xxx Xxxxx Xxxxxxxxxxxxx (1615 – 1683) založil léčebné lázně.

mnoha statků. V roce 1670 byl jmenován prezidentem říšské dvorní rady a povýšen do knížecího stavu. Jeho syn Xxxxxxxxx Xxxxx (1652 – 1703) rozšířil majetek i erb o dědictví svého tchána hraběte ze Sulzu. Po něm na- stoupil Xxxx Xxxxxxxxx (1680 – 1732), typický barokní šlechtic se zájmem o umění. Své lesy pokládal za nejkrásnější poklad Českého království. Vysoký funkcionář u císařského dvora výrazně rozšířil rodové jmění o Eg- genberské dědictví. Finančně podporoval svatořečení Xxxx Xxxxxxxxx- ho. Na honu u Brandýsa nad Labem ho nešťastnou náhodou zastřelil sám císař Xxxxx XX. Jeho nástupce Xxxxx Xxxx (1722 – 1782) zastával stejně jako jeho předkové vysoké funkce u dvora. Byl nejvyšším hofmistrem Ma- rie Terezie a Xxxxxx XX. Jeho záliba v umění vedla k velkým stavebním akcím na zámku v Krumlově i na jiných zámcích a k podporování hudební činnos- ti. Poslední z vlčických majitelů, Xxx Xxxxxxx (1742 – 1789) se plně vě- noval správě svého majetku. Jako poslední člen rodu měl povoleno vydat vlastní minci. Škoda, že velkorysé plavební dílo Schwarzenberský kanál postavil na Šumavě a nikoliv v Krkonoších pod Černou horou.

Dnes léčebné lázně založené jako instituce Schwarzenbergy před tři- sta třiceti lety může najednou využít až 450 dospělých a 272 dětských pacientů. V loňském roce se tu léčilo téměř sedm tisíc lázeňských hostů především s nemocemi nervů a pohybového aparátu, v dětské léčebně navíc léčí onkologické nálezy a nemoci dýchacího ústrojí. Všichni pacienti využívají při léčení vodu z tehdy podchycených termálních pramenů.

xxx.xxxxxx-xxxxx.xx

Gendorf a šlechtici z Alp

Horská obec Malá Úpa byla dlouho spojená více s královskou a cí- sařskou, než šlechtickou mocí. Kolonizátor Xxxxxxx Xxxxxxxx Xxx- dorf si v roce 1542 od Xxxxxxxxxx X. pronajal celé Trutnovsko a začal ve jménu císaře s těžbou dřeva a rud v dnešní osadě Smrčí v Horní Malé Úpě. V česky psané zprávě kutnohorských úředníků ze září 1609 je uvedeno, že „před léty šedesáti a sedmdesáti, když týchž hor v držení pan Xxxxxxxxxx (Gendorf) zůstával, v místech těch- to mejceno a dříví prodáno bylo a od toho času zase narostlo... ve Fichtingu (Smrčí) jest také jedna budka horní (hornická bouda) pro hory železné a ještě před třema lety (1606) se tu ruda železná dobejvala a štola tu hnána jest, ale nyní pusta stojí, proto, že tu huti k šmelcování železa pro nedostatek vody býti nemohly“. Těžba rud tu ve skutečnosti s přestávkami probíhala čtyři století a skončila teprve před padesáti lety neúspěšným rudným průzkumem. Po prů- trži mračen v létě 2006 se na louce u Žacléřských bud propadla zem do hlubin a speleologové z týmu Xxxxx Xxxxxxx následně provedli průzkum důlních děl i v části podzemí. Xxxxxx Xxxxxx ve Smrčí po- psal šest štol navazujících na historická důlní díla Xxxxxx- Xxxxxxxx, Xxxxx, Xxxxxx a Xxxx. Těžba z první poloviny 19. století na magne- tit a arzenopyrit a hlavně rudný průzkum padesátých let přefáral bez zdokumentování nejstarší dobývky z doby Gendorfa. Tak nám musí stačit, že zpráva z roku 1609 dokládá osídlení Malé Úpy v lokalitě Smrčí ještě před příchodem hlavní vlny kolonistů po roce 1566. Také naznačuje těžbu rud v sousedním Lvím dole, kam směřovala hornic- ká pozornost pozdějších šlechtických rodů. Xxxxxxxx Xxxxxxxxx pod

Xxxxx Xxxxx XX. (1741 – 1790), od roku 1780 český král.

MALÁ ÚPA

Sněžkou těžil rudu jistě od roku 1731. Místní lidé ji přenášeli na kros- nách přes Kouli a Růžovou horu ke zpracování do hutí v Peci. Vald- štejn si na rozjezd těžby musel půjčit 1200 florintů, ale i tak se zpra- cování těžko tavitelného arzenopyritu sotva vyplácelo. Pozdější těžbu rud v Malé Úpě již prováděli podnikatelé.

K Horní Malé Úpě se váže zajímavá legenda. Ve ztracené pamětní knize Malé Úpy z roku 1840 mělo být zapsáno, že na Pomezní Boudy v 17. století přišli páni z vyšších šlechtických stavů vykázaní za ne- specifikované provinění z Tyrolska. Podle přepisu staré kroniky si někteří osadníci ještě nějaký čas uchovali rodové erby. Uvedená jmé- na Trübenecker, Xxxxxxxxx, Xxxxxxxxxxx, Xxxxxxxxxxxxx , Xxxxxx a Brunecker jsou v Malé Úpě dobře známá. Jiný zdroj mluví o přícho- du potrestaných důstojníků rakouské císařské armády jako hrabě Xxx- xxxxxxxxxx, kníže Reuss či xxx xxx Xxxxxxxxx, který odvozuje svůj původ od jihotyrolského města Bruneck. Bruneckerové měli údajně svůj rodový erb přidělený panovníkem až do 19. století. Zatím jediný- mi východokrkonošskými osadníky, kteří šlechtický původ doložili, jsou Hintnerové pocházející z údolí Gsies nedaleko Brunecku. Xxxxx Xxxxxxxxx bylo velmi časté hlavně na Pomezních Boudách a ve Smr- čí, známe třeba hostinec Čerstvý pramen Xxxxx Xxxxxxxxxx. Po roce 1945 se jmenoval Za větrem a vyhořel v létě 1962. Provizorní bufet ve Smrčí zůstal otevřený až do 80. let. Hostinec Za větrem připomí- ná jen název autobusové zastávky. U mohutných jasanů můžete při návštěvě Smrčí na chvíli zaparkovat. S legendou o šlechticích z Tyrol je spojený již dávno zaniklý Švýcarský sklep. Podle pamětní knihy z roku 1840 před jeho dveřmi šlechtici zakopali zlaté prase a bečku s dovezeným vínem. Měl stát na Pomezních Boudách nedaleko hez- ké chalupy s maloúpským seníkovým vikýřem čp. 46 pod hostincem Lesní zátiší. Označení švýcarský nejspíš vzniklo překroucením slova

„schwazerský“, protože část osadníků přišla do Malé Úpy z tyrol- ského města Schwaz. Dlouho se jim říkalo schwazer, tedy švaceři či švoceři.

Rebel Xxxxxxxxx Xxxxxxxxx

Jinou rodinou vázanou na osadu Smrčí byli Xxxxxxxxxxxx, Xxxxxxxxx je zmiňovaný již roku 1644. Tehdy během třicetileté války a v násled- né době protireformace nevládla v Krkonoších žádná idyla. Na císař- ské půdě i majetcích nové šlechty museli osadníci konat robotu, tedy práci zdarma nebo později jen za minimální mzdu. Maloúpští horalé byli poddanými císaře a jejich nespokojenost s životními podmínka- mi se přenesla i do 18. století, kdy se stali nevolníky maršovského panství. Drobné selské bouře přerostly v březnu 1775 v otevřenou vzpouru. V okresním archivu v Trutnově se dochoval zápis z výslechu maršovského rychtáře Xxxxxxxxx Xxxxxxxxx, jmenovaného do úřa- du majitelem panství Xxxxxxxxxx Xxxxxxxxxxxxxx. Rychtář měl 17. května 1775 vyšetřovací komisi na trutnovské radnici vysvětlit, proč přistoupil na požadavky vzbouřených horalů. Vše svalil na malo- úpského hospodáře Xxxxxxxxxx Xxxxxxxxxx z osady Smrčí, který do Maršova přivedl dav dvou tisíc lidí. Pod hrozbou násilí nadiktoval

27. března panskému písaři Xxxxxx Xxxxxx šestnáct požadavků ne- volníků. Kromě zrušení roboty a desátků maloúpské nevolníky trápila diktovaná nikoliv dohodnutá mzda. Proti tomu čtyři až šest dní roboty za celý rok nebylo nic. Při hrubém nátlaku na správce panství, rych- táře a písaře Xxxxxxxxxxxx pomáhali bratři Xxxxx a Xxxxx Xxxxxxxxxx- gerové také z Malé Úpy. Na účet správce panství nechal Xxxxxxxxx Xxxxxxxxx „lidem vyšenkovat bečky piva a když oni vychlastali pivo a kořalku, mnoho oken a kamen rozbili, celou pokladnu vy- lomili, něco ukradli, takže škoda vystoupila na 450 zlatých“. Tak

si stěžoval zmlácený rychtář Xxxxxxxx. Hlavní rebel potom odvedl sedmnáct stovek horalů z Maršova k zámku do Žacléře, odkud pan- ský úředník raději utekl. I tady v pivovaru vypili všechny zásoby piva a kořalky. V rozhodujícím střetnutí vzbouřenců na Humlově kopci u Trutnova o den později s polovinou setniny císařských vojáků padlo deset mužů, další střelba zranila. Xxxxxxxxx Xxxxxxxxx skončil s vůd- ci rebelů z okolních panství ve vězení. Ještě v roce 1841 žili Xxxxxx- derové pouze v osadě Smrčí, konkrétně ve čtyřech chalupách čp. 69, 72, 78 a 80. Po skončení války v květnu 1945 odešly z Horní Malé Úpy poslední čtyři rodiny Xxxxxxxxxx a opět všechny ze Smrčí s výjimkou „Wosselsefa“ z osady Niklův Vrch čp. 97. Rebel Xxxxxxxxx pocházel nejspíš ze současné Poděbradské boudy čp. 80, která stojí ve stráni nad autobusovou zastávkou U dolu. Celá osada Smrčí i ne- daleké Žacléřské boudy patří k nejhezčí části Malé Úpy. Posekané louky, rozptýlené původní chalupy, potoky, solitérní stromy a pasoucí se ovce vytvářejí pod kulisou mohutné Svorové hory krásný obraz horské krajiny.

Vzpoura poddaných v roce 1775 nakonec přece jen přispěla ke zlepšení jejich života. Císař Xxxxx XX. do Malé Úpy přijel na koni v září 1779 při inspekční cestě po bojištích prusko-rakouské války. Poznatky z horské vesnice pod Sněžkou snad pomohly panovníkovi připravit zákon o zrušení nevolnictví v roce 1781. Už nezjistíme, jestli mu v Malé Úpě vyprávěli o zdejším vzbouřenci Xxxxxxxxxx Xxxxxx- xxxxxx, ale jistě ho místní dokázali přesvědčit o potřebě vlastního kostela, farnosti a školy. Xxxxx XX. během nocování v Mohornově, dnes Spáleném mlýně lidem z odlehlé horské vesnice slíbil pomoc. Císařský nadační fond se zasadil o výstavbu kostela svatého Xxxxx a Pavla. Byl vysvěcený jen rok po předčasné smrti panovníka. Dnes je lokalita U kostela s původními dřevěnými chalupami, hostinci, pen- siony a rázovitým hřbitovem nejzajímavějším místem obce Malá Úpa a jedním z nejhezčích v Krkonoších. Na hřbitově nejspíš leží i zdejší nejznámější horal Xxxxxxxxx Xxxxxxxxx, který se hrubým, ale účin- ným způsobem zasadil o zlepšení života místních lidí.

Další šlechtické stopy

Xxxxxxxx Xxxxxxxxx koupil v roce 1701 maršovské panství, zatím bez lesů východních Krkonoš. Brzy převzal císařské poddané i z osad Malé Úpy. Protože zemřel v roce 1729 bezdětný, panství převzala jeho neteř Xxxxx Xxxxxxxxx. S manželem Xxxxxxx Xxxxxxxx Xxxxxx- gotschem spravovala panství skoro dvacet let. Mnoho zpráv z té doby z Malé Úpy nemáme, ale právě tehdy nejspíš z popudu šlechty vznik- ly pro stále se rozrůstající počet obyvatel dvě nové osady. Na rozdíl od starších náhodně rozptýlených stavebních parcel byly pozemky Nových Domků nedaleko Pomezních Bud přesně vyměřené. Stej- né pásy luk a nezvyklá řada horských domů svědčí o promyšleném záměru. Druhým místem je o kousek níže položená osada Eliščino údolí. Jmenuje se nejspíš podle hraběnky Xxxxxxxxx Xxxxxxxxxxxxxxx a vlastně by se měla správně česky jmenovat Alžbětino údolí. Stejně jako sousední Pomezní Boudy, byla tato místa dlouho přístupná jen pěšky. První sjízdnou silnici od Spáleného Mlýna přes Smrčí ke stát- ní hranici založil až potomek zmíněných šlechticů Xxxxxxxx Xxxxxx- burg. Po matčině linii sahají jeho krkonošské kořeny až k roku 1701. Po dokončení silnice postavil na Pomezních Boudách roku 1841 cí- sařskou celnici. Silnice i úřad vedly k zajištění státního pořádku, ale i k podpoře začínajícího cestovního ruchu a legálního přeshraničního obchodu. Bertholdova celnice byla dlouho jedním z nejvýznamněj- ších domů Malé Úpy. Symbolicky jí zůstala i po útoku nacistů v září 1938, kdy do základů shořela. Novou celnici postavenou až v lednu

Xxxxxxxx Xxxxxxxxxx (1824 – 1861),

od roku 1847 majitel panství i s Malou Úpou

1964 převzala nedávno obec Malá Úpa. Po zrušení hraničních kon- trol 20. prosince 2007 již není potřebná. Jen kousek odtud začíná na Pomezních Boudách vycházková trasa Malá Úpa. Druhý začátek je na protější straně obce ve Spáleném Mlýně. Provede vás zajíma- vými místy, na čtyřjazyčných panelech se dozvíte další zajímavosti včetně těch spojených se zdejšími šlechtickými rody.

Více se dozvíte v infocentru na Pomezních Boudách, kde je stálá ex- pozice z historie Malé Úpy. Navíc tu najdete směnárnu, veřejný fax a internet, bezplatné WIFI připojení, kopírování včetně barevného, informace o ubytování, rezervace ubytování v Malé Úpě, ale třeba i v Praze, prodej map, knih, suvenýrů, dárků a malého občerstvení. Můžete si tu objednat instruktora lyžařské školy, taxi, rezervaci skibu- su pro větší skupinu, k nahlédnutí jsou jízdní řády i pro polskou stranu východních Krkonoš.

Informační centrum Malá Úpa, Pomezní Boudy, PSČ 542 27, tel.: 000 000 000, e-mail: xxxx@xxxxxxx.xx, je otevřené denně v létě od 9.00 do 17.00, v pátek a v sobotu do 19.30, v zimě už od 8.00 hodin. Dobře se tu domluvíte i německy.

xxx.xxxx.xxxxxxx.xx

Vosecká bouda

Pramen Labe

Labská bouda

Sněžné jámy

Vysoké kolo 1504

Martinovka

Sowia dolina

Karpacz

Lomnica

Xxxxxxx b.

Špindlerova bouda

POLSKO

Kowary

Wang

Kowary

Lomniczka

Podgorze

Jedlica

VÝCHODNÍ KRKONOŠE OST RIESENGEBIRGE

Kotel

1435

Kotelní jáma

Labský důl

Zlaté návrší

Vrbatova b.

Čertova louka 1471

Velki Stav

Samotnia Xxxxxxxx b.

Maly Stav

Kopa

Sowia 1164

Tabule

či

Střecha

Pomezní Boudy

Xxxxxx

2010

doporučená služba - strana Empfehlenswerte Dienstleistung/Seite

veřejná silnice Öffentliche Straße

Čihadlo 1200

Travers

Mísečky

Mědvědín

Kozí hřbety

IC KRNAP

Svatý Xxxx

Bílé Labe

Bílá louka

t Luční b.

Úpská rašelina

SNĚŽKA

1602

Prostřední hora

Xxxxxxx

Xxxxxxx x.

Malá Úpa

Haida

Nové domky

Karpacz

Kowary Jelenia Gora

místní a lesní silnice

Orts - und Waldstraßen

lesní cesty a chodníky

Waldwege und -steige

lanová dráha Seilbahn

Krausovky

Labská přehrada

ŠPINDLERŮV MLÝN

Stoh 1315

Luční hora

1555

Dlouhý důl

Výrovka

Studniční

hora 1554

Obří důl Růžová hora

Úpa

1390

Koule

Lví důl

Jelení h.

Kraví h. 1071 21

U kostela

Lysečinská bouda

lyžařské vleky

Skilift

potok - řeka Bäche und Flüsse

parkoviště

Šeřín

Volský

Na Pláni

Zadní

Modrý důl

Richterovy b. Na rozcestí

Severka

Ekomuzeum

KRNAP

Xxxxxxxx

XXX pod SNĚŽKOU

1172

Spálený Mlýn

Portášky

Pěnkavčí vrch

Permoník

Cestník

kaple Narození Páně

Parkplatz

střežená parkoviště Bewachter Parkplatz

1 2 3 4 5 km

Vítkovice

1033

Důl

Přední Labská

Rennerovky

Liščí hora 1363

Liščí louka

Xxxxxx

Šraml

Info Veselý výlet

Galerie

Velká Úpa

Xxxx

Xxxxxxx vrch

Nový Červený kříž

Dlouhý hřeben

Horní Lysečiny

Xxxxxxx

jeskyně

Horní Albeřice

Parada

Bóbr

Niedamirów

Křižlice

Benecko

Labe

Strážné

Kotelský potok

Rudolfov

Hnědý Vrch

Zahrádky

Lesní b.

Hrnčířské b.

Javor

Xxxxxxx bouda

Kolínská bouda

Lučiny

Křižovatka

Valšovky Aichelburg

Thammovy x.

XXXXXX VÝLET

INFOCENTRUM GALERIE - PENSION

Stará hora sv. Xxxx

kaple

Dolní Lysečiny

Dolní Albeřice

lom

Suchý Důl

Bobr

Černá Voda

Královec

Lampertice

Štěp. Xxxxx

Žalý

Herlíkovice

Klínový potok

Dolní Dvůr

kaple sv. Michala

Zrcadlové b.

Xxxxxxxx Xxxxx h.

1299

LAPIDÁRIUM

Černohorská rašelina

Světlá hora

Cesta Tee Weg

Krausovy b.

Temný Důl

Rudolfova

cesta

Reissovy domky

U Hlaváčů

Rýchorská

bouda

Sever 21

Rossaweg

Horní Maršov

Rýchorský kříž

Rýchory

Vernéřovice

ŽACLÉŘ

Prkenný

Jizerka

Štěpanice Valteřice

Mrklov

kaple sv. Xxxx

Xxxxxxx

Krkonošské muzeum

VRCHLABÍ

Horní Lánov

Černý Důl

Xxxxxxx. bouda

Centrální parkoviště

Modrokamenná bouda

Lanovka X. xxxx

Zvonková cesta

JANSKÉ LÁZNĚ

Xxxxxxx les 1033

Růženina cesta

Úpa

Ochranná Sklenářovice

kaple

Důl

Xxxxxxxxx cesta

Křenov Zlatá

Hrabačov

JILEMNICE

Prostřední Lánov

Čistá

Bolkov

Xxxxxx x.

Xxxxxxx nad Úpou

Prádelna

Antonínovo údolí

Sejfy

Histor. most Brücke

Bystřice

Stachelberg

Olešnice

Luční potok

Martinice

Horní Branná

Dolní Branná

Kunčice

Podhůří

Malé Labe

Dolní Lánov

Labe

Fořt

Terezín

Rudník

Javorník

Hertvíkovice

Mladé Buky

Hrádeček

V Peklích Křížový vrch

Libeč

TRUTNOV

Úpice - Adršpach

Voletiny

Nová Paka - Praha Hostinné - Praha Hostinné Kuks - Dvůr Králové

Na jediné známé fotografii původního Červeného kříže majitelé českého po- lesí asi v roce 1935 procházejí brankou ve vysokém plotě, který chránil czer- ninskou honitbu.

DLOUHÝ HŘEBEN

Přijměte pozvání na naše oblíbená místa v okolí nejvyššího bodu obce Horní Maršov. Zpraco- vatel nového územního plánu architekt Xxxxx

Xxxxxx na hlavní ze dvou vrcholů Dlouhého hřebene navrhuje umís- tit rozhlednu o výšce ochozu 1111,11 metrů nad mořem. Najde-li rozhledna svého investora, nabídne jeden z nejhezčích kruhových výhledů na Krkonoše. Zatím nám musí stačit několik míst na hřebe- nových cestách, odkud si prohlédneme okolí, poznáme romantic- ká zákoutí a vychutnáme zdejší klid a harmonii. Na Dlouhý hřeben vyrazíte z centra Maršova po zeleně značené příkré cestě za zám- kem. Příjemnější a zajímavější je výstup z Temného Dolu po modře značené křížové cestě kolem kaple svaté Anny a studánky. Nad malebnou osadou Stará Hora se obě cesty spojují a pokračují jako zeleně značená Emmina cesta po úbočí Dlouhého hřebene. Po prv- ním rovném úseku odbočte doleva a zajděte se po úzkém chodní- ku podívat na nedaleký vrchol Špičáku. Suťovitý špičatý kopec nad soutokem Úpy a Malé Úpy přehrazuje údolí, proto je dobře vidět z mnoha míst východních Krkonoš i ze Sněžky. Xxxxxxxxx rovince se dříve říkalo Mariánská výšina a ještě před sedmdesáti lety tu stával altán s vyhlídkou na Sněžku. Tento směr je dnes zarostlý lesem a tak nejpůsobivější výhled směřuje na protější Světlou horu, kde je do- minantní lesní hrádek Aichelburg. Po stejné cestě se za pár minut vrátíte na historickou Emminu cestu a pokračujete k Malé Úpě. Ze tří nových pasek po kůrovcové kalamitě je hezký výhled. Po kilometru jistě nepřehlédnete jedinou odbočku, po které vystoupáte doprava k obnovenému Červenému kříži u hřebenové cesty. Ta odnepaměti tvořila hranici mezi selskými pozemky a lesy císařské komory, poz- ději pak privátním maršovským panstvím. Cesta vede po hřebeni k novému Červenému kříži a dál na Cestník. Vrátit se do údolí mů- žete přes Lysečiny nebo po Emmině cestě. Na Dlouhý hřeben vede i oblíbená cyklotrasa č. 26. Nově dojedete k Cestníku po zajímavěj- ším západním úbočí, když se na křižovatce nad Červeným křížem dáte po neznačené cestě doleva.

HORNÍ MARŠOV

Obnovený Červený kříž

Stál na Dlouhém hřebeni poblíž rozmezí dříve tří samostatných obcí Temný Důl, Lysečiny a Malá Úpa možná už před třemi stovkami let. Tehdy kolem vedla stezka z Maršova do Malé Úpy, putovala po ní také císařská komise v září 1609. O jednom z nejstarších křížů v Kr- konoších jsme psali hned v prvním vydání Veselého výletu v červnu 1992 jako o nedávno zaniklém. Potom tu někdo vztyčil obyčejný kříž z tyčoviny, aby pomohl udržet památné místo v povědomí. I ten před čtyřmi lety zmizel a místo označoval jen xxxxxx s namalovaným kříž- kem. Pamětníci nám před čtvrt stoletím vyprávěli tři různé legendy vysvětlující vznik Červeného kříže. Podle maloúpských tudy, dlouho před vznikem jejich vlastního kostela v roce 1791, vezli na saních ra- kev s nebožtíkem na maršovský hřbitov. Zastihla je sněhová bouře, proto horalé odložili truhlu do závěje a našli ji až na jaře. Rodák z Ly- sečin Xxxxxx Xxxxxxx nám vylíčil verzi svých předků, podle které byla důvodem vztyčení kříže násilná smrt lysečinské dívky. Podle ba- bičky Xxxxxxxx Xxxxxxxx rozené Xxxxxxxxxx z Temného Dolu právě tady hajný zastřelil místního pytláka. Tak si vyberte. Myšlenka na ob- novu Červeného kříže zrála dlouho. Už v roce 1994 jsme chtěli po- stavit malý prostý křížek, ale nakonec tu zůstalo provizorium a raději jsme zřídili úplně nový osmimetrový Červený kříž v tehdy zcela od- lesněném sedle mezi dvěma vrcholy Dlouhého hřebene. Přání, aby brzy zcela zarostl novým lesem, se již téměř naplnilo. Vloni si Hradní společnost Aichelburg předsevzala obnovit památný Červený kříž do konce letošního června. Při tvorbě návrhu nám pomohla fotogra- fie nalezená v rodinném albu docenta Xxxxxxx zachycující poslední Červený kříž s plechovou postavou Xxxxxx Xxxxxx. Jistě byl během staletí vícekrát vyměněn, současná podoba kříže odráží dobu své- ho vzniku. Truhláři spodní část zapuštěnou hluboko do země udělali z odolného dubu, samotný kříž vytvarovali z červeného jádra modří- nového dřeva dobarveného přírodním olejem s červeným pigmen- tem. Kroucený sloup i ráhno protloukli mnoha dubovými kolíky, které zpevňují vrstvenou strukturu dřeva a zároveň připomínají trny a hřeby spojené s Kristovým utrpením. Korpus Spasitele vychází z ploché předlohy, ale místo plechu jsme užili strohé dubové desky.

Pozemková reforma zasáhla i Krkonoše

Syn tehdejšího majitele maršovského panství Xxxxxxx Xxxxxxx-Mor- xxxx Xxxxx, kterého vidíte na titulní straně, se v zápisu do návštěvní knihy lovecké chaty Emma 29. září 1918 ptal sám sebe: „Budeme mít v příštím roce československý stát? Bože zabraň tomu!“. Nejspíš tušil, co šlechtu nejen v Krkonoších čeká. Již 12. prosince nová republika zrušila šlechtictví, řády a tituly. Ovšem zásadní byla ná- sledná pozemková reforma vyhlášená 16. dubna 1919. Dodnes ji historici hodnotí jako rozporuplný čin. Plánovala vyvlastnění nejen šlechtického majetku na téměř třetině území Československa. Napl- nění v letech 1922 až 1935 nakonec nebylo tak radikální, ale přesto změnilo majetkové poměry a hlavně důvěru v soukromé vlastnictví a podnikání. K zastáncům z řad sociální demokracie se přidala ag- rární strana ovládající důležitý pozemkový fond, ale i takové autori- ty jako president Xxxxx X. Xxxxxxx a filozof Xxxxxxxxx Xxxxxxxx. V roce 1919 argumentovali sociální spravedlností a rozvojem střední třídy. To se v krátkodobém horizontu leckde podařilo, ale zároveň došlo na výhrady odpůrců, které formuloval uznávaný historik Xxxxx Xxxxx jako obavu, že se stát naučí krást soukromý majetek. Nedožil se událostí v letech 1938 až 1953, jinak by nám svá slova s hořkostí připomněl. Šlechta byla první okradenou skupinou, následovali židé

a odbojáři, po nich bez rozlišování viny naši Němci, pak průmyslníci, církve, brzy o vše přišli živnostníci a zemědělci a nakonec měnová reforma obrala téměř každého. Důsledky cítíme dodnes.

Z krkonošských lesů kvůli pozemkové reformě odešla česká šlechta Xxxxxxxx, tehdy jim zůstal majetek jen v podhůří. Přitom se v posledním půlstoletí monarchie zasazovali za prosazování českých zájmů v Krkonoších. Svá polesí obsazovali českým personálem, stejně jako hřebenové boudy Dvoračky, Martinovku, Labskou a Vo- seckou. Vlastenec Xxx Xxxxxxx Xxxxxxx spoluzakládal Národní muzeum v Praze a podporoval mnoho záslužných aktivit. Přesto jeho syn Xxxx Xxxxxxx ještě před smrtí v roce 1935 přišel o vzorně ve- dená polesí Rýžoviště, Harrachov, Nový Svět a Bedřichov i s vrcho- lovými seništi a boudami. Zklamání Harrachů bylo obrovské. Czer- ninové museli za nevýhodnou peněžní náhradu předat státu téměř celé vrchlabské panství včetně Sedmidolí, o které svedli v 17. století tuhé spory. Na maršovsku přišli o vrcholové partie včetně Sněžky a Obřího dolu. Kvůli ztrátě více než osmi tisíc hektarů lesa se do- stali do finančních potíží umocněných obrovskou větrnou kalamitou v říjnu 1930. Pozemková reforma je donutila později v tísni prodat zámek ve Vrchlabí, Morzinský palác v Praze i vzácný obraz od Ver- meera. Do záboru se dostal pivovar v Maršově následně zrušený konkurencí z Trutnova. Czerninové museli obětovat i malou část zby- lého maršovského panství. Z něho vybrali kamenité a prudké stráně Dlouhého hřebene, Špičáku a protějšího Červeného vrchu.

České polesí

Patřili mezi elitu nové Republiky československé. Docent ČVUT xxx. xx. Xxxxxxx Xxxxxx byl radou na ministerstvu zemědělství, vý- znamným českým národohospodářem a rurálním sociologem za- bývajícím se vývojem vesnických komunit. Jeho manželka Xxxxxxxxx po studiích vedla kancelář předsedy agrární strany a trojnásobné- ho předsedy vlády Xxxxxxxx Xxxxxx, byla tajemnicí agrární strany a později první redaktorkou časopisu pro venkovské ženy Zvěstová- ní. Její sestra Xxxxxxx si vzala ředitele arcibiskupských velkostatků, rytíře několika řádů, lesního radu a docenta lesnické vysoké školy xxx. xx. Xxxxxx Xxxxx. Všichni čtyři ještě s Xxxxx Xxxxxxxxx koupili za 300 tisíc korun na den přesně rok po větrné kalamitě 29. října 1931 část polesí Latovo údolí s 263 hektary lesa, lesovnou a hájov- nou ze záboru majetku Xxxxxxxx Xxxxxxx-Xxxxxxx. Na třetině plochy byly holiny po vichřici. Lesní odborník Xxxxx Xxxxx vypracoval plán obnovy lesa a poprvé v Československu použil letecké snímkování pro tvorbu lesnické mapy. Z letadla také vůbec poprvé oseli svahy Dlouhého hřebene semenem břízy, aby velké paseky zarostly ale- spoň pionýrskou dřevinou. Ze staré lesovny nechali jen kamenné přízemí, na které přistavěli v roce 1932 dvoupatrový pension Mys- livna. Osmnáct pokojů často obsadily rozvětvené rodiny majitelů. Velkou jídelnu zdobily lovecké trofeje a někdy i lesní správce s ne- zbytnou fajfkou Xxxxx Xxxxxxxx s ohařem u nohou. Ubytování s pl- nou penzí přišlo tehdy na osmadvacet korun. Od Myslivny hosté rádi stoupali po lesních cestách přes sedlo na Špičák, k Červenému kříži na Dlouhém hřebeni nebo na Červený vrch. Tahle cesta se dodnes jmenuje Xxxxxxxx, podle Xxxx Xxxxxx, otce spolumajitelky polesí. Ten byl až do své předčasné smrti v roce 1932 zemským preziden- tem, tedy něco jako hejtmanem pro celé Čechy.

Druhá světová válka měla pro české majitele lesů na Dlouhém hřebeni fatální důsledky. Xxxxxxxx Xxxxxxx zatklo gestapo v úřadu na ministerstvu zemědělství. Před Vánocemi 1941 politického vězně

umučili v koncentračním táboře Mauthausen. Jeho manželka Xxxx- xxxxx přežila čtyři roky koncentračního tábora Ravensbrüku i násled- ný pochod smrti, aby týden po návratu do Prahy zemřela na skvrnitý tyfus. Xxxxx Xxxxx zemřel 1. května 1943 den po výslechu na ge- stapu. Hned po skončení války převzala polesí jeho manželka Xxxx- xxx Xxxxxxx, složila lesmistrovské zkoušky a obnovila hospodaření. Byla první ženou ve funkci polesného. Až v Praze si vymohla vyjmutí dvou zdejších německých dřevařů z odsunu, aby pro ni mohli kácet a svážet dřevo. Jeden z nich, vážený přítel Xxxxxxxx výletu Xxxxxxxxx Xxxxxxx, na ni potom často vzpomínal. Po třech letech polesí i pen- sion zabavili komunisté. Naposledy před Xxxxxxxxx v Temném Dole zavlála československá vlajka 3. září 1948, v den úmrtí presidenta Xxxxxxx Xxxxxx. Po roce 1989 dostali potomci tří rodin své pole- sí zpět v restituci. K rozhodnutí prodat les v listopadu 2007 Správě KRNAP přispěla kůrovcová kalamita urychlená vichřicí Kyrril v před- chozím lednu. Příběhy vázané k okolí Dlouhého hřebene odráží pes- trou historii Krkonoš. I proto potomci rodin majitelů českého polesí přispěli Hradní společnosti Aichelburg na obnovu Červeného kříže. Tím završili své působení na Dlouhém hřebenu.

Pension Myslivna zahájil provoz v roce 1932.

MARŠOVSKÁ POUŤ 2010

V pátek 13. 8. – 20.00 varhanní koncert ke svátku Nanebevzetí Pan- ny Xxxxx v hlavním kostele v Horním Maršově.

V sobotu 14. 8. – Maršovská pouť na náměstí

Od 10.00 do noci stánky s řemeslnými výrobky a s občerstvením, pou- ťové atrakce,

10.00 slavnostní zahájení, projev starosty a přivítání hostů,

11.00 alternativní loutkové divadlo Buchty a loutky,

13.00 dechová hudba Xxxxxxxxxxx,

14.30 maršovský příběh na téma hraničních sporů v podání místních občanů a zastupitelů,

15.30 folkové pohlazení Doteky z Opočna,

18.00 alternativní folková kapela Kaluže z Pilníkova,

20.00 hlavní kapela XXXX XXXX TRIO,

22.00 rock- rock´n´rollová skupina Český Ruce z Broumova,

24.00 punk rock´n´rollová kapela Zatrest.

xxx.xxxxxxxxxxx.xx

HORNÍ MARŠOV – OTEVŘENÉ MUZEUM

Historie je naší nezbytnou součástí. Často se říká: „Člověk by měl žít přítomností, tady a teď“. Kdybychom však měli žít jenom „tady a teď“ a na minulost nedbali, zanedlouho bychom se stali nešťastnými, tápají- cími bytostmi, které nevědí pranic o sobě, ani o místě, kde žijí. Zmateni bychom se potulovali po světě a nic by nás nikde nedrželo, nic by nám nebylo blízké, až bychom se stali cizinci sami sobě. Tím že poznáváme svou historii, poznáváme nejen sebe, ale vytváříme si vztahy a vazby. Získáváme pocit jedinečnosti a sounáležitosti. Horní Maršov – Otevře- né muzeum je projekt, který vznikl z potřeby poznání a oživení místního kulturního dědictví a pro vytvoření pevnějších vazeb k místu, kde žijeme. O co přesně půjde? Projekt Horní Maršov – Otevřené muzeum je dvoudenní kulturní program od pátku 10. do soboty 11. září, který jsme připravili v rámci Dnů evropského kulturního dědictví s hlavním téma- tem „Duše památek“. Ve dvou dnech se můžete podívat na místa spo- jená s historií Maršova a východních Krkonoš, která jsou lidem jinak nepřístupná. Zajímavou a zábavnou formou se o nich leccos dozvíte. Na pátek 10. září je připravený odpolední a večerní program. Od 17 hodin začne historická vycházka po Horním Maršově s námětem Co si pamatuje krajina, při níž vás průvodce provede po stopách původního osídlení. Od 20 hodin navazuje ve vinotéce Nade Dnem veřejná před- náška Xxxxx Xxxxxxx na téma Obnova krajinných prvků v Krkonoších. Hlavní program zahájíme v sobotu v 11 hodin na náměstí před obecním úřadem. Čeká vás interaktivní prohlídka Otevřeného muzea – stezka spojující maršovské památky. K prohlídce dostane návštěvník mapku s historickými zajímavostmi a informacemi o dění u každé památky. Při- pravíme třeba setkání s historickými osobnostmi nebo si prohlédnete výstavy fotografií a výtvarných děl na téma Duše památek. Na děti čeká hra s úkoly, pomocí nichž budou postupně odhalovat tajemství hraběte Xxxxxxxxx z Aichelburgu. Mapky a instrukce dostanete v informačním centru na obecním úřadě na Bertholdově náměstí. Prohlídka Otevřené-

ho muzea bude volně přístupná ode dvou do sedmi hodin večer.

Na poznávací program navazuje komorní koncert ve starém xxxx- sančním kostele v 19.30. Po jeho skončení v 21 hodin si užijete noční prohlídku maršovského zámku, kde budou návštěvníci mít příležitost sle- dovat osudy lidí, kteří tu žili a představit si život v minulosti. Celý projekt organizujeme ve spolupráci s obcí Horní Maršov, základní školou a stře- diskem SEVER. Projekt podpořila svým grantem nadace Via. Více po- drobností o programu se dozvíte v průběhu léta na webových stránkách obce. Přijďte se podívat a nenechte si ujít tuto jedinečnou příležitost, za pořadatele vás zve Xxxx Xxxxxxxxx.

ČESTNÉ OBČANSTVÍ

PRO XXXXXX XXXXXXX-XXXXXXXX

Hradní společnost Aichelburg doporučila Zastupitelstvu obce Horní Mar- šov jmenovat místního rodáka Xxxxxx Xxxxxxx-Kinského čestným občanem obce. Zastupitelstvo na svém zasedání 25. května 2010 návrh přijalo a jako důvod uvedlo: „Xxx. Xxxxx Xxxxxxx-Xxxxxx se zasloužil o usmíření a poro- zumění mezi krajany a současnými občany Horního Maršova“. Narodil se před devadesáti lety 16. června 1920 na zámku v Horním Maršově. Jeho otec Xxxx Xxxxxxx z Chudenitz, který je zachycený na titulní straně tohoto vy- dání, se narodil v Morzinském paláci v pražské Nerudově ulici v roce 1886 a byl v Úpském údolí aktivní ve společenských i podnikatelských činnos- tech. Při vypořádání rodinného majetku po smrti Xxxxxxx Xxxxxxx-Xxxxxxx seniora získal krkonošská panství Vrchlabí a Maršov nejstarší syn Xxxxxx xxxxxx a mladší Xxxx se s rodinou přestěhoval už v roce 1928 do Rakouska. Do Xxxx a Xxxxxxx se jeho rodina i s Xxxxxxx a dalšími deseti dětmi občas vracela na návštěvy. Tehdy Xxxxx Xxxxxxx Krkonoše dobře poznal a zamilo- val si je. Po obsazení Rakouska hitlerovským Německem 1. března 1938 se všichni obyvatelé automaticky stali občany Třetí říše. Pro osmnáctiletého Xxxxxx Xxxxxxxx to znamenalo konec studií a odvod do německé armády, jako voják byl těžce raněn. Po válce vystudoval lesnictví. V roce 1954 byl adoptován svou tetou Xxxxxxxx Xxxxxxx z Vchynic a Tetova a proto se od té doby oficiálně jmenuje Xxxxx Xxxxxxx von Xxxxxxxxx – Xxxxxx. Zdědil malé panství Rosenhof – Sandl nedaleko města Freistadt u česko-rakouské hra- nice. Plně se věnoval správě lesů, v regionu je aktivním a uznávaným lesním odborníkem. Nyní rodinné hospodářství spravuje jeho syn Xxxxxxxxxx Xxxx- nin-Xxxxxx.

Xxxxx Xxxxxxx-Xxxxxx se nikdy nepřestal zajímat o své rodiště. Byl prv- ním z krkonošské šlechty, kdo po roce 1989 navázal kontakt s místní sa- mosprávou a v srpnu 1994 přijel jako neoficiální patron na první setkání krajanů s maršovskými občany. Spolu s manželkou Xxxxx Xxxxxxxx věnoval pro kostel Nanebevzetí Panny Xxxxx v Horním Maršově nový 750 kilogra- mů těžký zvon pojmenovaný Duch Svatý s dodatkem „pro usmíření a mír“. Slavnostní instalaci a prvnímu zvonění přihlíželo 15. srpna 1998 mnoho lidí (též VV 14/1999). Při setkání členů starého českého šlechtického rodu Czerninů před několika lety visela v čele konferenční místnosti velká foto- grafie zámku. Nebylo na ní rodové sídlo Czerninský palác v Praze, ani zá- mek v Chudenicích, Jindřichově Hradci, Petrohradě, Dymokurech či jinde, ale fotografie zámku v Horním Maršově. Ostatní Xxxxxxxxxx se podivovali nad touto volbou, než zjistili, že hlavním organizátorem rodinného setkání je maršovský patriot Xxxxx Xxxxxxx-Xxxxxx. Proto nás neudivilo, že když jsme se loni loučili po krátké návštěvě jeho zámečku v Rakousku téměř devade- sátiletý pán ještě na poslední chvíli svižně doběhl k hlavní bráně, aby nám ukázal smrček v rohu zahrady: „Ten mi připomíná rodné Krkonoše, je totiž přenesený z Obřího dolu“.

JAK JSEM POTKAL HRABĚTE

Druhá a třetí třída maršovské základní školy bývala mnoho let v zámku. Po kamenném venkovním schodišti jsme vcházeli rovnou do někdejšího obýváku hraběcí rodiny Xxxxxxxx. Už nevypadal jako na fotografii přetištěné na předposlední straně. K těm vysokým dveřím do dalšího pokoje byla připevněná školní tabule. Přestávky jsme trávili vzadu u zelených kachlových kamen s ornamenty, dob- ře schovaní před zraky naší paní učitelky Xxxxx Xxxxxxx. Neměla tu kabinet ani sborovnu, tak byla stále s námi. I proto jsem mnohokrát seděl na hanbě venku na schodišti a dobře si prohlédl důmyslné or- namenty kovaného zábradlí. V zimě jsme se trumfovali, kdo skočí do sněhu pod balkónem z vyššího bodu schodiště, až jednou ně- kdo vylezl na horní zábradlí a po dopadu se i s výronem v kotníku stal absolutním vítězem. Na schodech s krouceným zábradlím jsme se vždy na závěr školního roku fotografovali. Skupinky aranžované fotografem Xxxxxx Xxxxxxx z Pece mají v rodinných albech stovky absolventů maršovské školy. Správcem zámku, který byl také vyu- žíván dětským domovem, byl tehdy xxx Xxxxxxxxx. V šedesátých letech se otevřely hranice i pro devizové turisty a tak se jednou při vyučování třídou nesla zpráva, že přijel pan hrabě, který v našem zámku dříve bydlel. Dobře si pamatuji zklamání, že jsme ho ani neza- hlédli. Prý mluvil jen se správcem Rychetským. Po třiceti letech mi jeho syn zvaný Xxxxx věnoval parte adresované Xxxx Xxxxxxxxxxx, údržbáři v zámku čp. 1 v Horním Maršově. Psacím strojem napsaná adresa měla ručně doplněné háčky a čárky. Xxxx Xxxxxxx jedinému známému člověku v Maršově v červnu 1971 oznamoval úmrtí man- želky Wilhelminy. Tak jsem se dozvěděl jméno nespatřeného hra- běte. Později nám Xxxxx Xxxxxxx poskytl na titulní straně uvedenou fotografii a jeho otec s matkou pro nás získali konečně tvář.

Pamětník z Velké Úpy Xxxxxxxxx Xxxxxxx mi před lety vyprávěl

příhodu, jak ještě za monarchie šel coby malý kluk s maminkou po Emmině cestě ze Spáleného Mlýna do Maršova a potkal hra- běnku Xxxxxxxxxxx. Podle barvitého líčení na něho setkání velmi zapůsobilo, až mi to připomnělo známou scénu z románu Babička od Xxxxxx Xxxxxxx. Jen pozvání na zámek nepřišlo. V lovecké chatě na Kouli nad Lvím dolem jsme se ještě nedávno zapisovali do starého deníku, ve kterém první stránky popsal xxxxx Xxxxxxx- Xxxxxx. Líčil příhody ze stejných míst, kam jsme se za zvěří vydávali i my. Na sklonku komunistické éry byla neuváženě zbořena lesní správa, která v Maršově stála od 16. století. Krátce před demolicí mě zavolal přítel lesník Xxxxxxx Xxxxx, abych raději ještě prohlé- dl vyhozené papíry. Kromě několika zajímavých dokumentů třeba o přidělování opuštěných chalup po roce 1945 chalupářům, plánů maršovské pily nebo různých lesnických map jsem v hromadě našel i vzácný seznam movitého majetku rodiny Xxxxxxxx Xxxxxxx-Morzina nadepsaný Národní kulturní komisí v září 1948 jako Soupis předmě- tů v inventáři zámku Maršov. Pomačkaná kopie na slabém průklepo- vém papíru obsahuje přes tisíc jmenovitých a oceněných položek, nejvyšší inventární číslo 2724 má železná pokladnice za tisíc korun. Nejvýše byl oceněný velký portrét Xxxxxxx Xxxxxxx od významné- ho barokního malíře Xxxx Xxxxx Xxxxxxxx. Tehdy by stál dvacet tisíc korun. Výřez obrazu, který je nyní uložen v Krkonošském muzeu ve Vrchlabí, jsme použili na deváté straně. Naopak nejlevněji komise ocenila nabíječku pistolí za dvě koruny, té ani nepřidělila inventární číslo. Takové poznatky a zážitky ve mně vzbuzovaly zájem poznat někdejší šlechtice z Krkonoš. Často jsem přemýšlel, na co bych

se jich zeptal, kdybychom se potkali. Xxxxx zůstat jen u představ, ale spolu s nabytou svobodou přišly v roce 1989 nové možnosti. Krátce po otevření galerie Veselý výlet v Temném Dole v říjnu 1993 se tu zastavil starší pán v lovecké kamizole a v pumpkách. Před- stavil se jako Xxxxx Xxxxxxx-Xxxxxx a byl prvním z řady šlechticů, které jsem mohl provést již opuštěným maršovským zámkem (též VV 6/1995). O rok později přivezl plný autobus se čtyřmi generace- mi Czerninů. V létě 1995 jsme vystavili v informačním centru bustu Xxxxxxxxx Xxxxxxxxxxx nalezenou v maršovské hrobce. Na zákla- dě článku o významném krkonošském šlechtici v letním Veselém výletu se na někdejší rodové panství přijel z Vídně podívat Xxxxxxxx Xxxxxxxxxx. Nejprve jsme si pana hraběte vyfotografovali s bustou Xxxxxxxxx a pak probrali dějiny rodu spojeného s východními Krko- nošemi. Brzy nato podpořil vznik Hradní společnosti Aichelburg ve- doucí k obnově stejnojmenného lesního hrádku. Osobně asistoval při návratu restaurované busty do hradní síně v listopadu 1999.

Nejvíce jsme se sblížili s Xxxxxxxxxxx Xxxxxxx-Morzinem. Xxx- xxxxxx syn posledního majitele krkonošského panství Vrchlabí a Mar- šov odjel jako osmnáctiletý hledat nový domov do Kanady. I když se po mnoha letech vrátil do Rakouska, zůstal kanadským občanem a my od prvního kontaktu cítili jeho americkou otevřenost. Jako od- xxxxxx na informační technologie se ozval v září 1995 faxem posla- ným přímo z osobního počítače. Takovou věc jsme v redakci Vese- lého výletu před tím neviděli. S moderními technologiemi stále drží krok, k letošním osmdesátinám dostal satelitní GPS navigaci, aby si mohl vycházky do přírody zpestřit geocachingem. A právě snadná internetová komunikace nám umožnila ponořit se plně do probírání historie i současnosti dvou významných krkonošských rodů Morzi- nů a Czerninů. Jen tak se s Xxxxxx dostáváme k detailům, na které při krátkých setkáních v Krkonoších, Praze či ve Vídni nezbývá čas. Někdy mu pošlu fotografie lidí nebo různých předmětů, o kterých si myslím, že jsou na seznamu z roku 1948. Xxxxxxxxx mi k nim uvádí fakta a vypráví příběhy. Některé souvislosti doplňuji dalšími poznat- ky. Informace se propojily třeba v příhodě s brněním z maršovského zámku, kterou mi vyprávěl můj táta. V roce 1945, jen pár měsíců poté, co Xxxxxxxxx s matkou a bratry opustili xxxxxxxx Xxxxxx, táta znovu vlezl jako malý kluk s kamarády tajně do zámku, aby tam moh- li řádit. Když líčil, jak bojovali s historickými zbraněmi vystavenými po stěnách, vzpomněl jsem si na položky ze seznamu 1948 – 29 halaparten, 5 mečů různých, 13 důstojnických šavlí rakouských, 7 dýk a bodců, 2 ozdobné šavle, 2 kuše, 2 vojenské palice, pouzdro se dvěma bambitkami, 2 pušky lovecké vykládané perletí, 2 puš- ky na kapsle, 9 helem s chráničem nosu a uší a dalších nejméně sto položek „vytříděných pro muzeum města Trutnova“. Jistě si to kluci užili, než oblékli kamaráda do brnění a po šermovačce z něho nemohli stáhnout drátěnou košili. Od Xxxxx jsem se dozvěděl, že plechová zbroj i s košilkou patřila jeho prapředkovi císařskému pol- nímu maršálkovi z třicetileté války Xxxxxxx Xxxxxxxxx. Raději jsem mu neříkal, jak potom kdosi „vyplašil“ jednoho člena finanční stráže, který sem nepřišel blbnout, ale krást. Byl tak rozrušený, že při útěku oknem v zámku zapomněl samopal. Kolik věcí se ztratilo mezi květ- nem 1945 a zářím 1948 už nezjistíme a vlastně to není důležité. Při prohlížení dochovaných památek nejen ze seznamu 1948 jsem rád, že jsem se nakonec s hrabětem Xxxxxxx-Morzinem opravdu potkal. A potkáváme se často, jen trochu jinou formou, než jsem si mohl před pětadvaceti lety představit.

DOPORUČUJEME

OSVĚDČENÉ SLUŽBY

Pension Xxxxxx

V samém centru Pece pod Sněžkou, u hlavní ulice vedoucí k lyžařskému areálu, najdete rodinný pension Xxxxxx. Základem kvalitní služby je ubytování ve větším apartmá a ve 12 pokojích vybavených WC, sprchou, televizorem, ledničkou a malým trezorem. V objektu je zavedené bezdrátové Wi-Fi připojení k internetu. Hosté mohou posedět v prostorné stylové jídelně rozšířené o malý bar. V pensionu Xxxxxx si můžete objednat ubytování se snídaní, večeře i pro skupiny vám zajistí za výhodných podmínke v sousední restauraci Enzián gril. V zimě si před domem nazujete lyže, sjedete k přibližovacímu vleku a za deset minut doje- dete k nejlepším vlekům a sjezdovkám v Peci. Zpět sjedete na lyžích až k pensionu. V okolí pensionu jsou půjčovny lyží. Po túře i lyžování potěší prohřátí v sauně a soláriu nebo si za- hrát stolní tenis. Před domem je vlastní parkoviště s dostatečnou kapacitou po celý rok.

Pension Xxxxxx v Peci pod Sněžkou, PSČ 542 21, majitel Xxxxx Xxxxxxx, tel. 000 000 000, fax 000 000 000, e-mail: xxxxxx-xxx@xxxxx.xx, xxx.xxxxxxxxx.xx, domlu- víte se i německy.

Pension Veronika

Pension Xxxxxxxx najdete v samém centru Pece pod Sněžkou v dolní části Velké Pláně na křižovatce cest k Malé Pláni a lyžařským vlekům, hotelu Horizont a k hlavní ulici. Již 10 let nabízí moderní dům ubytování ve dvou, tří a čtyřlůžkových pokojích s vlastním pří- slušenstvím (17 lůžek). Všechny pokoje mají satelitní televizi, zavedené bezdrátové Wi-Fi připojení k internetu se signálem ve všech pokojích i restauraci. Z prosklené půlkruhové restaurace s venkovní terasou je nádherný výhled na město, kopce a lyžařské terény. Mezi speciality restaurace patří česká jídla jako domácí borůvkové knedlíky, pečené vepřové koleno nebo domácí tvarožník s borůvkami. Odpolední hosté sem chodí za příjemným po- sezením u dobrého vína z největšího rodinného vinařství z Valtic – Vinařství Černý. Točené pivo Plzeň a kvalitní káva Illy je samozřejmostí. Večerní hosté za bohatým výběrem z jídel- ního lístku. Z pensionu Xxxxxxxx jsou snadno dostupné všechny sportovní i společenské aktivity ve městě. Přímo u domu je 400 metrový lyžařský vlek se cvičnou loukou. Celo- ročně je v provozu ve 200 metrů vzdáleném hotelu Horizont sportovní centrum s krytým bazénem, whirlpoolem, saunou, soláriem, squashem, ricochetem, fitnessem, kuželníkem a dalšími aktivitami. Snadno dostupné jsou i dva letní antukové tenisové kurty, lyžařské ško- ly a půjčovny lyžařského vybavení. Celoročně dostupné parkování je na vlastním parkovišti u objektu. S kartou hosta můžete čerpat 10% slevu na služby restaurace během vašeho vícedenního pobytu v Peci pod Sněžkou.

Pension Xxxxxxxx, Pec pod Sněžkou čp. 309, PSČ 542 21, provozuje Xxxxxxxx Xxxxx, tel.: 000 000 000, e-mail: xxxxxxxx.xxx@xxxxxxx.xx, xxx.xxxxxxxxxxxxxxx.xx. Domluví- te se německy, anglicky i polsky.

Richterovy boudy

Vysoko nad městem Pec pod Sněžkou u hlavní cesty vedoucí na hřebeny najdete ve výš- ce 1206 metrů jednu z nejlépe vybavených hřebenových bud. Moderní provoz nabízí 110 lůžek, z nichž je 29 v sousední Červené boudě. Více než třetina pokojů má vlastní sociál- ní zařízení a TV, další dvou až pětilůžkové pokoje určené především pro školní a zájmové skupiny jsou vybaveny umyvadlem. Ve středisku je výtah a jeden pokoj pro vozíčkáře. Pro další vyžití slouží sauna, posilovna s běžeckým pásem, rotopedy, magnetickým elliptica- lem, činkami a posilovacím strojem. Ke středisku patří víceúčelové hřiště, v zimě dva ly- žařské vleky a upravené cvičné sjezdovky. K dispozici je i WIFI připojení k internetu a data- projektor s plátnem, nový je dětský koutek. Hosté mohou po celý den využívat restauraci a vybírat ze široké nabídky nápojů a jídel. Kuchyně je zaměřená na tradiční česká jídla, ale také minutková, dále nabízí i bezmasá a vegetariánská jídla, zeleninové saláty, borůvkové knedlíky, palačinky, štrúdl, specialitou jsou lívanečky s kynutého těsta zdobené borůvka- mi, jogurtem a šlehačkou. Nabídku rozšiřují české studené speciality, samozřejmostí jsou zmrzlinové poháry, horké maliny. Na Richterovkách se točí světlé pivo Bernard 11°; tma- vé pivo, nealko Švestkové a Plzeň jsou lahvová. V nabídce vinného lístku, který sestavoval sommelier Xxxxx Xxx, jsou vína z Habánských moravských sklepů. Obsluhu baru proškolil v přípravě kávy Rioba barista a Mistr kávy České republiky z roku 2004 Xxxxxxxx Xxxxxxx. Oba zastupují firmu Makro Cash Carry. Je tu otevřeno celý rok, tedy i v mimosezoně pro firemní akce, rodinné rekreace, školy a turisty. Po předchozí domluvě je možné zajištění přednášek o kynologii, přírodě KRNAP, meteorologii a nejčastěji o Horské službě, lavinách a nebezpečí v horách. Restaurace je pro průchozí otevřená denně od 10 do 22 hodin.

Richterovy boudy nad Pecí pod Sněžkou čp. 81, PSČ 542 21, Učební středisko mi- nisterstva školství a tělovýchovy ČR, vedoucí Xxxxx Xxxxxxxxxx, tel., fax: 000 000 000, tel. 000 000 000, e-mail: xxxx@xxxxxxxxxxxxxx.xx, xxx.xxxxxxxxxxxxxx.xx, příznivé ceny, domluvíte se i německy.

Pension U Hlaváčů

Dominantou náměstí v Horním Maršově je historický dům, který nechal v roce 1855 jako sídlo okresního soudu postavit hrabě Xxxxxxxx Xxxxxxxxxx. Dnes je tu pension U Hlavá- čů s kvalitním ubytováním se snídaní ve dvoulůžkových pokojích s koupelnou a možností přistýlky. Ve společenské místnosti je malý bar a televize. K objektu patří krytý bazén s celoročním provozem. Parkování je zajištěno v uzavřeném dvoře u pensionu. V přízemí domu je vedle samoobsluhy specializovaná prodejna Cash and Carry Pilsner Urquell s celým sortimentem plzeňského pivovaru včetně Radegastu a Kozla. Pivo v sudech, lahvích a plechovkách odtud rozvážejí po celých východních Krkonoších. Obchod je otevřen od pondělí do pátku v době 8 - 12 a 12.30 - 16 hodin, v sobotu od 8 do 11.

Pension a obchod s pivem U Hlaváčů, Horní Maršov, Bertholdovo náměs- tí 68, PSČ 542 26, tel.: 000 000 000, e-mail: xxxxxx.xxxxx@xxx.xx, domluvíte se i německy.

Středisko SEVER

Patnáct let působí v Horním Maršově Středisko ekologické výchovy a etiky Rýchory SEVER. Hlavním sídlem nevládní neziskové organizace je část budovy nové základní školy. Zde probíhají celoročně pobytové programy pro žáky základních škol, studenty středních a vysokých škol, učitele a další zájemce o ekologickou výchovu. K programu patří exkurze

po Krkonoších, činnost vedoucí k rozvoji spolupráce, terénní pozorování přírody, výtvar- ná tvořivost, diskuse, simulační hry a jiné. K dispozici je ubytování pro třicet lidí, celo- denní stravování, společenský sál, kuchyňka, knihovna a videotéka. Domluvíte se zde anglicky a německy. Středisku SEVER patří také budova bývalé fary v Horním Maršově, kde rozvíjí projekt DOTEK – Dům obnovy tradic, ekologie a kultury. Pořádá výtvarné a řemeslné dílny, společenské akce, koncerty, ukázky horského hospodaření (poblíž můžete zaznamenat stádečko koz), festivaly alternativní kultury a podobné aktivity. SE- VER organizuje také letní tábory a osvětové akce pro veřejnost. Program akcí pro učitele a pro veřejnost najdete na webových stránkách. Chcete-li si udělat zajímavou vycházku, přijďte se k bývalé faře podívat. Nepřehlédnete lípu starou čtyři století vyhlášenou jako šestý nejzajímavější „Strom roku 2009“ České republiky. Je tu také ukázka milíře a dvě zastavení naučné stezky „Cesta dřeva“, která je zaměřená na místní řemesla – těžbu a plavení dřeva a výrobu dřevěného uhlí.

Středisko SEVER, Horní Maršov, Hoxxxx 000, PSČ 542 26, tel. a fax: 000 000 000,

000 000 000, e-mail: xxxxx-xx@xxxxxxxxxxxxxxxxx.xx, xxxx://xxx.xxxxx.xxxxx- xxxxxxxxxxxx.xx

Dětský pension Permoník

Mladá rodina Xxxxxxxxxx s citem a porozuměním pro malé klienty postupně přeměni- la pension Permoník na místo pro pohodové pobyty mladých rodin nebo jen maminek s dětmi. Velký dům jim umožnil zařídit dětskou hernu, tělocvičnu, vířivku a saunu, což se odráží v přípravě pestrého programu. S asistentkou dětem připravují soutěže, výtvar- né dílničky, hlavní programy je čekají venku v přírodě. Vypraví se na výlet za pokladem Krakonošovým údolím po cestě plné úkolů. Jindy poznají pohádkovou stezku a také ves- nická zvířata. U pensionu se v létě pasou ovce, jsou tu velké dřevěné hračky, pískoviště se skluzavkou. V zimě děti sáňkují, stavějí ze sněhu iglú nebo bludiště, hledají sněžného muže. Od tří let se hlásí do lyžařské školičky s profesionální instruktorkou. U penzionu je dětský provázkový vlek a nedaleko také veřejný vlek pro rodiče. Nejen maminky mo- hou jednou týdně využít nabídku různých masáží, kosmetiky a pedikúry. U jídelny s živým ohněm v krbových kamnech od deseti dopoledne do noci otevřený ovčí bar, nechybí televize a spousta pohádek pro špatné počasí. Suterén skrývá samostatný sklep pro bohatou vinotéku českých, moravských i světových vín, čepuje se tu pivo Krakonoš a Pl- zeň i limonáda Kofola. Dvou, tří a čtyřlůžkové pokoje s vlastní koupelnou a toaletou jsou vyzdobené motivy z různých pohádek. K Permoníku patří i sousední komornější bouda Ťapka s deseti pokoji vhodná pro ubytování skupin a větších rodin. Stejně jako v Permo- níku je tu dětská herna, společenská místnost, malý bar, jídelna a internetové připojení Wi-Fi. Ubytování v pensionu Permoník a boudě Ťapka poskytuje plnou penzi, jednotné menu s nabídkou jídel moderní i tradiční české kuchyně. Na Permoníku je možné objed- nat si i z minutkové kuchyně šéfkuchaře Lukáše dle aktuální denní nabídky.

Pension Permoník v Dolní Malá Úpa čp. 115, PSČ 542 27, majitelé Xxxxxx, Xxxxx,

Xxxxxxx, Xxxxxxx a Xxxxxxx Xxxxxxxxxx, tel. 000 000 000, e-mail: info@permonik. eu, domluvíte se i anglicky, polsky a německy. xxx.xxxxxxxx.xx

SERVIS PRO BOUDAŘE

HORSKÁ FARMA S CERTIFIKÁTEM

Před dvaceti lety jsme očekávali, že ve svobodných podmínkách vzniknou v Krkonoších horské farmy prodávající vlastní produkty. To se nenaplnilo a jediná taková farma Xxxxxx a Xxxx Xxxxxxxxx na Valšovkách ve Velké Úpě po mnohaletém úspěšném provozu s odchodem paní hospodářky do důchodu prodej mléčných pro- duktů ukončila. O to větší máme radost z vývoje na Lesní boudě. Jdou trochu jiným směrem, ale obhospodařované louky a spoko- jení hosté ukazují, že správným. Na jedné z nejznámějších krko- nošských samot chovají na hranici Černého Dolu (5 km) a Pece pod Sněžkou (3 km) v nadmořské výšce 1104 metrů ovce a kozy. Nejen pro potěchu, ale i ku prospěchu. Celý rok farmu sledovala agentura ABCert pověřená Ministerstvem zemědělství. Zjistila, že hospodaří biologicky čistými postupy, bez chemického hnojení luk, s optimálním počtem zvířat, prostorově i chovatelsky správný- mi chlévy, s dokrmováním ekologicky čistým senem a vhodnými minerálními solemi. A když farmu u Lesní boudy Správa KRNAP doporučila jako správný příklad návratu k tradičnímu budnímu hospodaření, dostala hospodářka Xxxxxxx Xxxxxxxxx jako první ve třetí zóně národního parku certifikát biofarmy. Ale co je pro hosty nejdůležitější, veškerá bioprodukce je určená jen pro místní restauraci. Na Lesní boudě dostanete skvělé farmářské výrobky z jehněčího a skopového masa, třeba biftečky, sekané biftečky, jehněčí jehlu se švestkovou omáčkou, maso s ořechovou či jab- lečnou omáčkou nebo s horskými bylinkami. Na jídelním lístku jsou tradiční krkonošská jídla - kyselo, sejkory, bandora s kozím sýrem, grilovaný kozí sýr s fazolemi a anglickou slaninou nebo s kysanou smetanou a brusinkami, drvoštěpský chléb s poma- zánkou z kozího tvarohu, česneku a čerstvých bylin. Kozí sýr na- jdete i v salátech, ale nemůžete si jej koupit s sebou domů. Při po- slední návštěvě jsem tu zastihl vyučeného baču v důchodu Xxxxxx

Xxxxxxxxx z Xxxxxxxxxx. Přijel na farmu ostříhat před létem všech- ny velké ovce. Snacha paní farmářky Xxxx vlnu připraví na farmář- ský víkend 13. a 14. srpna, kdy bude hostům ukazovat tradiční po- stupy zpracování vlny, tedy praní, česání, spřádání na kolovrátku, tkaní a plstění. Oba dny na Lesní boudě však budou především plné grilování jehněčích a skopových specialit, hudby a zábavy. Více se dozvíte na připravených letácích v informačních centrech, při návštěvě boudy nebo webových stránkách.

PRÁDELNA MLADÉ BUKY

Prádelna v Mladých Bukách je největší prádelnou na Trutnovsku a pere i pro nejvýše položené boudy v celých Krkonoších. V prá- delně vyperou veškeré prádlo v plné sezóně do 14 dnů. Přímo v prádelně se dohodnete na konkrétním termínu vyprání, ceně, míře naškrobení, navonění a popřípadě vybělení ložního prádla. Prádelna vám zajistí i dopravu prádla.

Prádelna, Mladé Buky, PSČ 542 23, majitel Xxxx Xxxxxxx, tel. 000 000 000, otevřeno je od pondělí do pátku v době od 6 do 14, v plné sezóně až do 16 hodin.

VINOTÉKA NADE DNEM WINE BAR

• stáčená a lahvová vína z Moravy, Xxxx i ze světa

• nejen klidné posezení u vína, čaje nebo kávy, Wi-Fi připojení

• ochutnávky, firemní akce, oslavy, večírky, koncerty a recitály

Xxxxxx Xxxxxx

Xxxx Xxxxxxxx a Garage

Xxxxxxxx Xxxxx

Vinotéku jsme rozšířili o malý sál, kde už proběhlo několik úspěšných koncertů. Od podzimu navážeme dalšími kulturními akcemi, vedle koncertů připravujeme také autorská čtení, besedy a divadelní představení.

Podrobné informace najdete od 1. srpna 2010 na nových webových stránkách.

HORNÍ MARŠOV, Třída Josefa II. čp. 83, otevřeno denně: po - čt 14- 20, pá - so 11-22, ne zavřeno

xxx.xxxxxxxx.xx

Lesní bouda

Nabízí ubytování různé kategorie od turistického typu po apart- mány s kompletním vybavením. Horský hostinec s celodenním a téměř celoročním provozem navštěvují běžkaři i sjezdaři, kteří snadno dojedou od horní stanice lanovky Hnědý Vrch. V létě sem míří cyklisté a pěší turisté, často návštěvu spojí s poznáním roz- hledny na Hnědém Vrchu. Přes Dolní Dvůr k Lesní boudě dojede i autobus se seniory nebo s dětmi na školu v přírodě. U boudy je letní bazén a venkovní vířivka s krásným výhledem. V zimě se volejbalové hřiště změní na nejvýše položené kluziště v České republice. Majitelé Lesní boudy před lety obnovili tradiční chov hospodářských zvířat. Na okolních loukách se v létě pase stádo ovcí, koz a brzy opět i jalovice. Děti se mohou s hospodáři po- dívat i do chléva, jen nemohou zvířata krmit. Boudařka Xxxxxxx Xxxxxxxxx s rodinou vás zve na příjemné letní posezení na zápraží boudy s výhledem do kraje či na pasoucí se zvířata. V nově rekon- struované stylové restauraci můžete vybírat ze zajímavé nabídky typických místních jídel nebo vychutnat výrobky z kozího mléka.

Lesní bouda, ač v Peci pod Sněžkou, má poštovní adresu: Černý Důl čp. 187, PSČ 543 44, tel., fax: 000 000 000, mobilní:

602 148 099, e-mail: xxxx@xxxxxxxxxx.xx, xxx.xxxxxxxxxx.xx, příznivé ceny, domluvíte se i německy.

ochranná známka

Sezónní noviny Veselý výlet, Temný Důl čp. 46, 542 26 Horní Maršov, tel. 000 000 000, fax 000 000 000, e-mail: xxxx@xxxxxxxxxxx.xx, xxx.xxxxxxxxxxx.xx, vydavatel/redaktor: Xxxxxxxx a Xxxxx Xxxxxxxxx, jazyková úprava: Xxxx Xxxxxxx, Xxxxxxx Xxxxxxxxx, grafická úprava: Xxxxx Xxxxxxxxx, ilustrace: Xxxxx Xxxxxxxxx, Xxxxxx Xxxxxx, Xxxxxxxxx Xxxxxx, fotografie: Xxxx Xxxxxx, Xxxxx Xxxxxx, Xxxx Xxxxxxxxx, Xxxxx Xxxxxxx, Xxxxx Xxxxx Xxxx a archiv vydavatelů, sazba: Tisk OFSET a.s. Úpice, tel. 000 000 000, tisk: Garamon s. r. o. Hradec Králové, tel. 000 000 000, překlad do němčiny: Xxxx-X. Xxxxxx, překlad do polštiny: Xxxxxxx Xxxxxx, uzávěrka: 10. 6. 2010, náklad: 55.000 kusů, z toho 27.000 kusů v české, 21.000 v německé a 7.000 v polské verzi. Máte-li zájem o zaslání vydání Veselého výletu (příště 35/zima 2011) poštou, pošlete spolu s adresou 40 Kč, jste-li z České republiky nebo 190 Kč, jste-li v cizině nebo si noviny objednejte osobně v informačním centru Veselý výlet v Tem- ném Dole nebo v Peci pod Sněžkou.

Veškerá autorská práva vyhrazena!

STAVEBNÍ & INŽENÝRSKÁ FIRMA XXXXXX s. r. o.

Navrhujeme a provádíme dřevěné stavby klasickou technologií HORNÍ MARŠOV 65, PSČ 542 26, Spolupracujeme s předními architekty na moderních stavbách TEL. 000 000 000, 000 000 000 Děláme rekonstrukce tradičních chalup a domů e-mail: xxxxxx@xxxxxxxxxxxx.xx Používáme přírodní materiály: kámen, dřevo, hlínu, přírodní barvy xxx.xxxxxxxxxxxx.xx

KRKONOŠSKÝ

NÁRODNÍ PARK

Hlavní díl někdejšího majetku krkonošské šlechty dnes spravují dva sousedící národní parky na české a polské straně hor. Největší plo- chu zaujímají horské lesy, alpínské pásmo s tundrou a porosty ko- sodřeviny. Bývalé majetky šlechtických rodů zahrnují z přírodověd- ného i turistického hlediska nejcennější lokality národních parků. Úměrně s růstem morální vyspělosti krkonošské šlechty se v průbě- hu staletí vylepšoval také stav krkonošských lesů. Od hrubého dran- cování přírodního zdroje postupně panství dospěla k příkladnému lesnímu hospodaření s respektováním dalších funkcí lesa.

LESMISTŘI

Způsob a rozsah těžby zadávali lesníkům úředníci panovníků a poz- ději majitelé panství. Samotnou organizaci, provedení těžby, dopra- vu dřeva a také obnovu lesa nechávali na lesních správcích, kterým se po staletí říkalo lesmistři. Teprve v 19. století, když šlechta dala v této činnosti lesním specialistům hlavní slovo, se stav krkonošské- ho lesa zlepšil. Lesmistři měli významná postavení, některé známe již v 16. století. Xxxxxxxx Xxxxxxx vymyslel plán na těžbu dřeva pro doly v Kutné Hoře v tehdy ještě panenském pralese údolí horní Úpy. Po jeho smrti v srpnu 1563 nebývalou akci zorganizoval královský lesmistr Xxxxxx Xxxx, který do východních Krkonoš přišel x xxxxxx- kého městečka Rigersdorf východně od Štýrského Hradce. Byl to nejspíš Nuss, kdo stál za povoláním stovek rodin alpských dře- vařů a stavitelů plavebních přehrad i smyků především ze Štýrska. Po skoro čtyřicetileté službě zemřel v Trutnově v roce 1606, tedy ještě před ukončením hlavní těžby dřeva pro Kutnou Horu. V koste- le svatého Václava v Horním Starém Městě je uprostřed chrámové lodi na severní straně zavěšená unikátní připomínka tohoto prvního východokrkonošského lesmistra. Skoro čtyřmetrový dřevěný epitaf

Lesmistr Xxxxxxxx Xxxxxx působil za Czernin-Morzinů na panství Maršov, na- jdete ho i na titulní fotografii, kde sedí zcela vlevo, ovšem již jako mnohem starší pán.

v podobě malého oltáře nese pod obrazem s biblickým motivem nápis shrnující život zesnulého, jeho rodový erb a sošky klečících deseti členů Nussovy rodiny včetně samotného lesmistra. Další lesmistr Xxxxx Xxxxxx si kutnohorské komisi v roce 1609 stěžoval na intenzivní pastvu dobytka a sklízení sena na císařských pozem- cích, omezujících v pasekách okolo Malé a Velké Úpy obnovu lesa. Úředníci proto doporučili v Maršově posílit lesní úřad, který tehdy řídil Xxxxx Xxxxxx. V jakém příbuzenském vztahu byl s lesmistrem, se z úřední zprávy nedozvíme, ale stav lesa se tehdy ani dlouho po- tom nezlepšil. Dokonce se můžeme domnívat, že z pastvy dobytka lesmistr profitoval. Jednoho lesníka z revíru pod Sněžkou známe také z klasické české literatury. Xxxxxx Xxxxxxx v románu Babička velmi pěkně píše o myslivci z krkonošských hor Beyerovi, který kaž- dé jaro doprovázel dřevo plavené po řece Úpě k Xxxxxxxx. Zasta- voval se se synem Xxxxxxx v Ratibořicích u rodičů spisovatelky. Jak zjistil historik Xxxxxxxx Xxxxxx, byl to ve skutečnosti xxxxxxx z Xxxx Xxxxxx Xxxxx, který pro Schaffgotsche a Aichelburgy na Maršovsku sloužil od roku 1812 celých jedenačtyřicet let.

Majitelé panství měli zájem dřevo využít nebo prodat pokud mož-

no blízko lesních porostů. Proto sami zakládali nebo podporovali sklárny, brusírny dřeva a pily. Kvůli odbytu dřeva vznikly sklárny na panství Harrachů ve Vítkovicích, Bedřichově a v Novém Světě. Přestože Xxxxxxxxxxxxxxx v panství Kynast provedli hospodářskou úpravu lesa již na počátku 18. století, na svém majetku Maršov se stále kácel les bez omezení. Jejich nástupce Xxxxxxxx Xxxxxxxxxx podpořil v roce 1846 vznik největší krkonošské sklářské hutě Au- xxxxxxx Xxxxxx v Temném Dole. Ročně spotřebovávala úctyhodných osm tisíc plnometrů dřeva, které se sem až do roku 1882 plavilo po Úpě a Malé Úpě. Tím, že panství nemělo hospodářskou úpravu lesa, nebyly tedy stanovené zásoby dřeva v jednotlivých porostech, roční přírůstky dřevní hmoty ani výše únosné těžby. Když konečně po vydání prvního lesního zákona v roce 1852 odhadl dost primi- tivní metodou lesmistr Xxxxxxxxx roku 1854 hodnoty, bylo zřejmé výrazné přetěžování lesů. Ani takové varování Aichelburgy nepřimělo ke snížení těžby dřeva, až se panství s vyčerpanými lesy v roce 1877 finančně zhroutilo. Teprve po nařízení nucené správy převzal lesmis- tr Xxxxxxxxxx vedení velkostatku a zadal vypracování podrobného lesního plánu. Úkolu se ujal mladý Xxxxx Xxxxxxx a kromě vytvo- ření prvních porostních map stanovil postupy zalesňování, druhové složení, doporučil ukončení plavby dřeva a její nahrazení svážením na saních rohačkách. Tím podpořil výstavbu lesních cest, regulaci vodotečí a další moderní lesnické postupy. Aichelburgům již opatření nepomohlo, poslední ránu jim zasadila velká povodeň v létě 1882. Na Silvestra maršovské panství s šesti a půl tisíci hektary většinou vykácených lesů prodali Czernin-Morzinům. Ti provedli změnu hos- podaření podle Xxxxxxxxxx návrhu a stejně jako před tím na panství Vrchlabí, brzy lesní hospodaření v kraji pod Sněžkou výrazně vylep- šili. Xxxxx Xxxxxxx vypracoval desetileté lesní plány v letech 1885, 1895 a 1905, další provedli Xxxxxxxxxx ještě v roce 1920 a 1930. Nejvýznamnějšího krkonošského lesmistra měli Harrachové dvaatři- cet let na svém jilemnickém panství. Xxxxxx Xxxxxx zaváděl pokro- kové lesnictví od nástupu roku 1863 až do předčasné smrti v březnu 1895. Především začal vracet do porostů jedle, buky a další listnaté druhy. Jeho zásluhou jsou dnes největší plochy zdravého smíšeného lesa v údolí Jizerky a Jizery nebo třeba na východních svazích Med- vědína a Sedmidolí ve Špindlerově Mlýně. Kvůli tomu založil přes sedm hektarů lesních školek s roční produkcí skoro dvou miliónů sazenic. Panství rozdělil na revíry, pro které vypracoval dokonalé

porostní a hospodářské mapy. Zavedl principy těžby dřeva snižující riziko kůrovcové a větrné kalamity. S plnou podporou hraběte Xxxx Xxxxxxxx Xxxxxxxx výrazně zlepšil podmínky pro hajné i stálé zaměstnance v lesnictví stavbami a opravami hájoven a obytných domů. Odměnou mu bylo uznání široké lesnické veřejnosti i pojme- nování vyhlídky nad Labským dolem jeho jménem.

Exkurze do vzorových revírů

Česká lesnická jednota založená v roce 1848 pořádala každoroč- ně exkurze do příkladných revírů. Už v roce 1855 bylo výjezdní zasedání na vrchlabském panství, lesmistr Xxxxxxxxx hosty provedl údolím Bílého Labe k Luční boudě, kde je převzal maršovský les- mistr Xxxxxxxxx a zavedl je až na Sněžku. Významnější byla exkurze jednoty po velkostatku Jilemnice v srpnu 1879. Účastníci se ve 120 kočárech a povozech dopravili na Xxxxx, odkud je lesmistr Xxxxxx Xxxxxx vedl pro tento účel postavenou Exkurzní cestou na Dvo- račky a dále přes Čertův kopec do Nového Světa, aby viděli provoz Harrachovy sklárny. Druhý den prošli údolím Mumlavy na Labskou louku a celý Labský důl až do Bedřichova. Setkání zakončila valná hromada v Jilemnici vedená presidentem jednoty Xxxxxx Xxxxxx- xxxxxxxxx. V srpnu 1906 prestižní exkurzi České lesnické jednoty organizoval hrabě Xxxxxx Xxxxxxx-Xxxxxx jménem své matky Aloi- sie na panství Vrchlabí a Maršov. Po povodních v roce 1882, 1897 a 1900 bylo hlavním tématem hrazení horských bystřin a zadržová- ní vody v lesních porostech. Účastníci prošli i nejvyššími partiemi Krkonoš včetně Kozích hřbetů. V maršovské části je provázel les- mistr Xxxxxxxx Xxxxxx. Exkurze skončila valnou hromadou v kolonádě v Janských Lázních. Všechny tři akce přinesly krkonošským revírům publicitu a hlavně uznání lesním hospodářům.

Na tradici navázal uspořádáním lesní pochůzky pro stovku kolegů

v září 1996 významný novodobý krkonošský lesník Xxxxxxx Xxxxx. Jako první ředitel se po spojení ochranářů a lesních hospodářů v lednu 1994 pod novou Správou Krkonošského národního parku zasadil o ekologické priority lesnictví. Hlavními tématy jsou od té doby pestrá druhová skladba lesa, šetrné přibližování dřeva, podpo- ra přirozených přírodních procesů, obnova původních lesních a tu- ristických cest tradičními technologiemi, podpora vodohospodářské funkce horského lesa. Současné vedení národního parku má odbor- ně velmi zdatné novodobé „lesmistry“, především Xxxxxxx Xxxxxxxx a ředitele parku Xxxx Xxxxxxxx. Nejen svými vědeckými pracemi, ale hlavně uskutečněním změn lesního hospodaření přispěli se svý- mi spolupracovníky k vytvoření vzorového „panství“ jako před sto lety lesmistři Xxxxxxxx a Czernin-Morzinů. I proto Krkonoše mají jako jedny z prvních v České republice od roku 2009 prestižní cer- tifikát FSC (Forest Stewardship Council) s celosvětovou platností.

Oznamuje se láskám vašim

Z mnoha výstav, které Krkonošské muzeum při Správě Krkonošské- ho národního parku během letošního roku připravilo, vás chceme upozornit na tu v Památníku zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou. Má podobné téma, na které jsme chtěli upozornit v tomto vydání Xxxxxxxx výletu, totiž na fotografie a další dokumenty se vzta- hem k obyvatelům Krkonoš a jejich příběhům. V Pasekách je vysta- veno téměř sto svatebních fotografií z období padesáti let od konce

19. století. A co je na tom výjimečné? Svatebčané i na těch nejstar- ších snímcích mají jména a víme, ze které chalupy pocházeli. Snímky jsou totiž z rodinných alb obyvatel Pasek nad Jizerou, tedy české obce s nepřetrženou kontinuitou osídlení. Takovou výstavu ve větši-

ně dalších krkonošských obcí udělat nemůžeme. Ve vykořeněných sídlech nenajdeme tolik fotografií a nedokážeme zachycené lidi pojmenovat. Na výstavě jsou i další dokumenty se svatební témati- kou, třeba církevní knihy s prohlášením snoubenců, oddací listy či svatební smlouvy. Fotografie vznikly v ateliérech v okolních městech a většina autorů tehdy vydávala i pohlednice. Svatebčané měli blíz- ko do Rokytnice k Xxxxxxxx Xxxxxxxx nebo do Vysokého k výborné- mu fotografovi Xxxxxxxxxxx Xxxxxxxx. Jistě vás po návštěvě výstavy v hezké obci Paseky napadne prohlédnout vlastní rodinná alba a za- včasu se zeptat svých rodičů, prarodičů a širší rodiny, kdo že je to na těch starých fotografiích. Věřte, jednou bude pozdě a bude vás mrzet, že své zachycené předky nepoznáte.

Výstava dobových fotografií Oznamuje se láskám vašim v Pa- mátníku zapadlých vlastenců v Pasekách nad Jizerou je otevřená až do dubna 2011 s přestávkou v srpnu kvůli Paseckým hudebním slavnostem.

Všechny důležité informace z Krkonoš a také podrobné kapitoly z historie průběžně vycházejí v časopise Krkonoše Jizerské hory, který Správa KRNAP vydává už přes čtyřicet let. Autoři článků o his- torii Krkonoš Xxxxxxxx Xxxxxx, Xxxxxxxxx Xxxxxxx, Xxxxxxx Xxxxxxx, Xxx Xxxxxxxx, Xxxxx Xxxx, Xxxxxxx Xxxxx a další zpracovali snad všechna historická témata včetně historie krkonošské šlechty. Čas- to nejsou nikde jinde zachycena. Bez pravidelného čtení časopisu Krkonoše si nedovedeme představit ani vydávání sezónních novin Veselý výlet. Předplatné si můžete snadno zajistit v redakci časopi- su, adresu najdete na webových stránkách Správy KRNAP.

xxx.xxxxx.xx

V říjnu 1907 vrchní lesmistr Xxxxxx s manželkou xxxxxxxx stříbrnou svatbu. Od lesního personálu panství Maršov dostali tablo, kde jejich společnou fotogra- fii obklopují snímky všech fořtů a úředníků lesní správy. Textem a kresbami doplněný obraz v řezaném rámu získala hradní společnost Aichelburg od maršovského lesníka a je už deset let vystavený v lesním hrádku Aichelburg. Na titulní fotografii sedí lesmistr Xxxxxx hned vedle hraběte Xxxxx Xxxxxxxx.

SÍDLA

KRKONOŠSKÉ ŠLECHTY

vedl, aby si ji po několika měsících vzal znovu. Nejspíš ji tím zachránil život. Do Maršova se už nikdy nevrátil. Před rokem potomci požádali Rakousko na základě nového zákona o restituční vrácení Xxxxxxxxxx obrazu, jednání ještě neskončilo. Zato Xxxxxxxxx, jako nejstarší syn posledního majitele maršovského panství Českou republiku o vráce- ní čtvrtiny českých Krkonoš nepožádal. Věděl, že při zabírání jejich majetku v roce 1945 nebyly posuzovány postoje vůči nacismu, ale jen státní příslušnost. O to zajímavější jsou poslední zprávy od jeho synovce Xxxxxxx Xxxxxxx-Xxxxxxx, který zvažuje odkoupení maršov- ského zámku od současného ruského majitele. Xxxxxx žije ve Var- šavě a se svou polskou manželkou Xxxxxx vychovávají tři děti. Bylo by zajímavé, kdyby se oklikou přes Polsko vrátil do Maršova rod s tak dlouhou krkonošskou historií.

Když jsme v listopadu 2005 stáli před úžasným obrazem v Umělec- ko-historickém muzeu ve Vídni, uvědomil jsem si, že jsem se Alexan- dra tehdy nezeptat na zásadní věc. Do telefonu mě pak ujistil, že jejich Xxxxxxx v Maršově na zámku opravdu nikdy nevisel.

Snímky zachycují sídla krkonošské šlechty v podobě, jak je zažili poslední držitelé jednotlivých panství.

Prázdný zámek dříve Czernin-Morzinů v Horním Maršově zatím čeká na nové využití.

Xxxxxxx Xxxxxxx-Xxxxxx a jeho Vermeer

VERMEER V MARŠOVĚ NEVISEL

Czerninové vlastnili jeden z nejslavnějších obrazů světa - Malíř ve svém ateliéru aneb Alegorie malířství od holandského mistra 17. století Xxxx Xxxxxxxx. Xxxxxxxxx Xxxxxxx-Xxxxxx mi při návštěvě jejich bývalého zámku v Horním Maršově v květnu 1996 vyprávěl zajímavý příběh. Když ukazoval místo, kde měli domácí telefon, vzpomněl si na oka- mžik z roku 1938. Tehdy linku do maršovského zámku nechal osobně vytočit říšský kancléř Xxxxx Xxxxxx. Xxxxxxx otce Xxxxxxxx Xxxxxxx-Mor- zina volali k telefonu a tehdy mu jistě nebylo lehko. Starší sestra Xxxx si právě vzala Xxxxxxxxx odpůrce bývalého rakouského kancléře Xxxxx Xxxxxxxxxxxx, Jaromírova novomanželka Xxxx z rodu Oppenheimů se brzy poté musela označit žlutou Xxxxxxxxx hvězdou. Rozhovor s říš- ským kancléřstvím se však týkal jiné záležitosti, byl krátký a nekom- promisní. Při obsazení Rakouska 1. března 1938 nacisté ihned zajis- tili celní sklady a v jednom našli Xxxxxxxxx obraz připravený k cestě do USA. Na slavné plátno si dělal zálusk druhý nejvyšší nacista Her- mann Xxxxxx, ale „sběratel umění“ Xxxxxx měl přednost. Vlastně jen Xx- xxxxxxxx oznámil, že od Czerninů obraz kupuje za 1,65 miliónu marek. Na vyjednávání nebyl prostor, i když měl Xxxxxxx xxxxxxxxxxxxx vyšší nabídku od amerického ministra financí a multimilionáře Xxxxxxx X. Xxxxxxx v částce milión dolarů ve zlatě. Brzy do Maršova dorazil Hit- lerův galerista Xxxx Xxxxx v doprovodu důstojníků SS a nacistických funkcionářů s připravenou dohodou. O pár let později Xxxxxx nebyl tak

„velkorysý“. Na czerninské panství v Krkonoších nacisté zavedli podle protokolu z 10. března 1942 nucenou správu. Jaromírova první man- želka a Xxxxxxxxxxx matka Xxxxx byla přidělena na práce do maršov-

SVĚT XXXXXXXXX XXXXXXX-MORZINOVÉ

Návrat Czerninů do Krkonoš se uskuteční na celé letošní léto. Xxxxx- xxxx začala fotografovat v mládí a chtěla tento výtvarný obor studovat na universitě. Rodiče ji nepodpořili a dceru přesvědčili pro neumělec- ký směr. K vlastní tvorbě se vrátila až ve zralém věku, zachycuje krajinu a její detaily. Ve vlastním fotografickém archivu má za posledních dva- cet let více než padesát tisíc snímků na filmech a za šest let už i v digi- tální podobě. Velkou část její práce tvoří záběry pořízené při dlouhých cestách především po Severní Americe a Austrálii. Pro galerii Veselý výlet autorka vybrala fotografie z posledních čtyř let. Výstava je rozdě- lená do tří volných cyklů, hlavní tvoří až snové záběry krajiny i měst. Důležitým tématem jsou pro Christinu velké detaily především květin. My jsme ji požádali ještě o ukázku z tématu Czerninové v Čechách. Ze snímků pořízených při návštěvách míst spojených s historií rodu, do kterého se přivdala, vybrala drobné detaily, jako třeba nočník pod postelí v zámku v Chudenicích. Na zachycených dveřích do cihlového domu číslo 3 v Temném Dole je vidět ta dlouhá doba, která uplynula od chvíle, kdy tu žili úředníci czerninské lesní správy.

Výstava fotografií Svět Xxxxxxxxx Xxxxxxx-Xxxxxxxxx je otevřená v galerii Veselý výlet v Peci pod Sněžkou denně od 8.30 do 18 ho- din do 1. listopadu 2010.

Vrchlabí se pyšní opraveným zámkem založeným už v 16. století.

V zachyceném obývacím pokoji Czernin-Morzinů je nyní kancelář starosty města.

ského skleníku, nacistický správce Xxxxxx Xxxx na ni osobně dohlížel.

Xxxxxxx přesídlil do Rakouska a byl nejméně dvakrát zatčen tajnou policií gestapo. S Xxxx se na nátlak nacistů dokonce v roce 1944 roz-

Xxxxxxxxx a Xxxxxxxxx Xxxxxxx-Xxxxxx před zámkem v Maršově

Xxxxxxxxxx zámek byl od roku 1701 spojený s rodem Harrachů, naposledy jej rozšířili roku 1895. Dnes je tu expozice Krkonošského muzea s připomínkou původních majitelů, především Xxxx Xxxxxxxx Xxxxxxxx.

Majitelé severní strany Krkonoš Schaffgotschové původně sídlili ve středověkém hradu Kynast, nyní Chojník. Do zámku v Cieplicích u Jelenie Góry se trvale přestě- hovali po požáru hradu v roce 1675. Zřícenina je přístupná z obce Sobieszów.

Telefonování: Tel. čísla pevných linek východních a středních Krkonoš začínají trojčíslím 499 (ze zahraničí 00420 499). Informace o telefonních číslech 1180.

Městské a obecní úřady: Horní Maršov 499 874 156, Janské Lázně 499 875 101, Pec pod Sněžkou 499 896 215, Malá Úpa 000 000 000, Svobo-

da nad Úpou 499 871 105, Žacléř 499 878 510, Xxxxxxxxxx Mlýn 499 433 226, úřední hodiny jsou vždy v pondělí a ve středu 8.00-12.00, 12.30-17.00.

Horská služba: celoročně je stálá pohotovost ve Špindlerově Mlýně tel. 000 000 000 (000 000 000). V zimě v Peci pod Sněžkou 499 896 233 je

služebna v provozu denně od 7.00 do 22.00 (po této době 602 448 444).

Další zimní služebny jsou v Janských Lázních 499 895 151 (000 000 000),

v Malé Úpě na Pomezních Boudách 499 891 233 (606 157 935), Strážné 499

434 177 (606 157 934), Harrachov 481 529 449, 000 000 000, Rokytnice nad

Jizerou 481 523 781, (606 157 932), Luční bouda v zimě 000 000 000.

INFORMAČNÍ CENTRUM VESELÝ VÝLET GALERIE - SMĚNÁRNA

v Temném Dole v Horním Maršově, tel.: 000 000 000

v Peci pod Sněžkou, tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000 e-mail: xxxx@xxxxxxxxxxx.xx

xxx.xxxxxxxxxxx.xx denně 8.30 - 18.00

Informační centra Krkonoše - 2010 - IC Flora Benecko, PSČ 512 37, tel. 000 000 000, xxxx-xxxxx@xxxxxxx.xxx, xxx.xxxxxxx.xxx; TIC Černý Důl, PSČ 543 44, tel. 000 000 000, xxxxxxxxxxx@xxxxxxxx.xx, xxx.xxxxxxxx.xx; TIC

Harrachov, PSČ 512 46, tel. 000 000 000, xxx@xxxx.xx, xxx.xxxxxxxxx.xx; CA

Xxxxxxxxxxx Xxxxxxxxx, PSČ 512 46, tel. 000 000 000, xxxx@xxxxxxxxxxx.xx, xxx.xxxxxxxxxxx.xx; IC Veselý výlet Horní Maršov, PSČ 542 26, Temný Důl 46, tel. 000 000 000, xxxx@xxxxxxxxxxx.xx, xxx.xxxxxxxxxxx.xx; IC Hostinné, PSČ

000 00, Xxxxxxx 00, tel. 000 000 000, xxxxxxxxxxx@xxxxxxxxxx.xx, www.in-

xxxxxxxxx.xxxxxxxx.xxxx; IC Janské Lázně, PSČ 542 25, tel. 000 000 000, xxxx@xxxxxxxx.xx, xxx.xxxxxxxxxxx.xx; IC Jilemnice, PSČ 514 01, Masary- kovo nám. 140, tel. 000 000 000, xxxx@xxxxxxxxx.xx, xxx.xxxxxxxxxxxxxx.xx;

IC Lánov, PSČ 543 41 Prostřední Lánov 39, tel. 499 432 083, infocentrum@

xxxxx.xx, xxx.xxxxx.xx; IC Malá Úpa, PSČ 542 27, tel. 499 891 112, info@ xxxxxxx.xx, xxx.xxxx.xxxxxxx.xx; MIC Veselý výlet Pec pod Sněžkou, PSČ 542 21, tel. 499 736 130, info@veselyvylet.cz, xxx.xxxxxxxxxxx.xx; IC Turista

Pec pod Sněžkou, PSČ 542 21, tel. 499 736 280, turista@turistapec.cz, www. turista@turista.cz; IC Rokytnice nad Jizerou, PSČ 512 44, Dolní nám. 449, tel. 481 522 777, book@rvclub.cz, xxx.xxxxxxxxx-xxxx.xx; TIC Svoboda nad

Úpou, PSČ 542 24, nám. Svornosti 527, tel. 499 871 167, info.ets@tiscali.cz, xxx.xxxxxxxxxxxxxx.xx; TIC Špindlerův Mlýn, PSČ 543 51, Svatopetrská 173, tel. 499 523 656, tic@mestospindleruvmlyn.cz, www. mestospindleruvm-

xxx.xx; TIC Trutnov, PSČ 541 01 Trutnov, Krakonošovo nám. 72, tel. 499 818

245, vesely@trutnov.cz, xxx.xxxxxxx.xx; RTIC Vrchlabí, PSČ 543 01 Vrchla-

bí, Krkonošská 8, tel. 499 405 744, info@krkonose.eu, xxx.xxxxxxxx.xx; TIC

Žacléř, PSČ 542 01 Žacléř, Rýchorské nám. 10, tel. 499 739 225, muzeum@ xxxxxx.xx, xxx.xxxxxx.xx.

Zdravotnictví: rychlá záchranná služba Trutnov a Vrchlabí tel. 155, záchranná služba 499 735 921, pro východní Krkonoše je pohotovostní služba v Trutno- vě 499 840 100, Nemocnice Trutnov 499 866 111, Pec pod Sněžkou lékař

499 329 340, chirurgie 499 329 346, zubní lékař 603 413 113, Horní Maršov

499 874 144, zubní lékař 499 874 166, dětské oddělení 499 874 143, Jan-

ské Lázně 499 875 116, Svoboda nad Úpou 499 871 140, dětské oddělení

499 871 287, Špindlerův Mlýn 499 433 344, chirurgie 499 523 864, lékárna

je v Horním Maršově otevřena po-pá 8.00-12.30, 14.00-17.00, 499 874 121,

ve Svobodě nad Úpou 499 871 264, ve Špindlerově Mlýně 499 433 335, po- hotovostní služba Vrchlabí (i pro Šp. Mlýn) 499 421 155.

Policie: stálá pohotovost Trutnov a Vrchlabí tel. 158, dopravní nehody 974 539 251, služba Pec pod Sněžkou 499 736 233, Svoboda nad Úpou

499 871 333, Špindlerův Mlýn 499 433 333, městská policie Janské Lázně

603 345 538, městská Špindlerův Mlýn 499 433 354, 606 484 805, Žacléř

499 876 135.

Hasiči: stálá služba Trutnov 150, 499 848 411.

Meteorologická stanice v Peci pod Sněžkou 499 736 303.

Lesní hospodářství Vrchlabí ústředí 499 456 111, lesní správy: Horní Mar- šov 499 874 161, Pec pod Sněžkou 499 896 214, Svoboda nad Úpou

499 871 159, Špindlerův Mlýn 499 433 282.

Správa Krkonošského národního parku: středisko Pec pod Sněžkou 499 896 213, denně 8.30-12.00, 12.30-17.00, Harrachov 481 529 188 denně

8.30-12.00, 12.30-17.00, Špindlerův Mlýn 499 433 228, denně 8.00-12.00,

12.30-17.00, Horní Rokytnice nad Jizerou 481 523 694 po-pá 9.00-12.00,

13.00-16.00, Krkonošské muzeum Vrchlabí denně mimo pondělí 8.00-17.00 499 456 111. Muzeum v Obřím dole v Peci pod Sněžkou 499 736 311, denně 9.00-12.00, 13.00-16.30, Rýchorská bouda 499 895 107.

Bohoslužby: Horní Maršov sobota 16.30, Svoboda nad Úpou neděle 11.00, Janské Lázně neděle 9.30, Velká Úpa sobota 15.00, Mladé Buky neděle 11.00, Žacléř neděle 8.30, Špindlerův Mlýn neděle 10.00. Církev Československá hu- sitská - Trutnov - Úpická 146, neděle 10.15., Janské Lázně - Betlém 1. neděle v měsíci 13.30, Farní sbor Českobratrské církve evangelické, Trutnov - Úpická 163, neděle 10.00, Janské Lázně Sola Fide 8.30, Shromáždění sborů svědků Jehovových v sále království v Trutnově, Bojiště 103. Týdenní shromáždění: Kaž- dé úterý (18.45) a čtvrtek (19.00). Veřejné přednášky každou neděli od 9.30 do 11.30 a od 16.30 do 18.30.

Autoopravna a pneuservis: Svoboda nad Úpou - Hlávka 499 871 153, den- ně 7.00-12.00, 13.00-17.00, Mladé Buky - Štangl 499 773 263, pneuservis -

499 773 263, Autoklub Bohemia Assistance nonstop 1240, Žlutý anděl 1230.

Benzinové pumpy jsou ve Svobodě nad Úpou otevřeny denně od 6.00 do 20.00 hodin (Benzina, 499 871 128) a 6.00 - 21.00 (Lucraco Oil, 499 871 188),

v Peci pod Sněžkou 6.00 - 22.00 (499 522 120), ve Špindlerově Mlýně denně

7.00-17.00 (neděle od 8.00, 499 433 295). Čerpadla s nepřetržitým provozem jsou v Trutnově a ve Vrchlabí.

Hraniční přechody: Od 21. prosince 2007 zrušeny kontroly na hranicích. Pře- jezd hranice Pomezní Boudy - Przełęcz Okraj omezen pro vozidla do 3,5 tuny, Harrachov – Jakuszyce, Královec – Lubawka bez omezení.

Autobusy: předprodej místenek (pouze z výchozí stanice) a informace ve Špindlerově Mlýně 499 433 263, pondělí - pátek 8.00 - 16.00, v sezóně

i v sobotu, popř. v neděli 8.00 - 13.00, Trutnov info 499 811 286.

Lanové dráhy: Na Sněžku (Pec p. Sn., 499 895 137) denně v každou celou ho- dinu 8-18 hodin, v úseku Růžová hora - vrchol Sněžky podle počasí. Na Hnědý Vrch (Pec p. Sn. 499 736 375) denně 9.00 -16.00, od 1. do 28. 10. jen pátek až

neděle. Portášky (Velká Úpa, tel. 499 736 347 denně 8.30 - 17.00, od 15. 2. do

17.30. Černá hora (Janské Lázně, 499 875 152) denně v 7.30 a potom každou celou hodinu 8-18 hodin, Na Pláň (Šp. Mlýn - Sv. Petr, 499 497 215) a Medvě- dín (Šp. Mlýn, 499 433 384) denně 8.30 - 16.00 a v 18.00, Žalý so+ne 9.00 -

17.00 (Vrchlabí, 499 423 582), Lysá hora (Rokytnice, jen v zimě, 481 523 833), Čertova hora (Harrachov, 481 528 151).

PARTNEŘI VESELÉHO VÝLETU

Horní Maršov

Pec

pod Sněžkou

Vrchlabí

Malá Úpa

Janské Lázně

Správa KRNAP

Hradní společnost Aichelburg

Document Metadata

Table of Contents

KRKONOŠE / 34 LÉTO 2010

Document Metadata