Contract
muzeum (vlastník) nezíská automatic- ky s nákupem předmětu, ale musí si je ošetřit licenční smlouvou s příslušným držitelem majetkových autorských práv. Muzejníci se rovněž dozvědí základní informace o jednotlivých typech licenčních smluv, zákonných bezúplatných licencích či o tříkroko- vém testu oprávněného užití díla.
V následujících čtyřech kapito- lách jsou z pohledu kurátora sbírky, registrátora specialisty, muzejního edukátora nebo produkčních či mar-
odměn za půjčování v knihovnách pro nakladatele a vydavatele a výjimku pro tzv. digitální výuku (§ 31a), jež však nemůže být uplatněna muzejními edukátory, protože muzea nespadají pod žádný ze zákonů, na jejichž zá- kladě byla tato výjimka definována.
Závěrečný komentář k obsahu publikace připravil specialista na autorské právo JUDr. Xxxxxxxxx Xx- skočil, Ph.D., který společně s XXXx. Xxxxxx Xxxxxxxxx provedl i super- vizi textu. Využívání příručky musí
vždy doprovázet ověření si stavu v ak- tuálně platném AZ. Komplikované případy by měly být konzultovány s příslušnými právníky, neboť žádné vydání nemůže detailně podchytit všechna úskalí autorského práva. Pu- blikace je muzejníkům dostupná zdar- ma v Metodickém centru pro muzea výtvarného umění v Národní galerii v Praze (ve Veletržním paláci), kde si ji po předchozí domluvě mohou osobně vyzvednout (kontaktní e-mail: xxxxxxxxx@xxxxxxxx.xx).
ketingových pracovníků zjednodu- šeně rozpracovány situace nabývání
uměleckých děl do sbírek, restauro-
vání autorských děl žijících umělců, organizace výstav obsahujících díla nebo sbírkové předměty s platnými majetkovými autorskými právy, jejich publikování v muzejních tiskovinách, na internetu nebo sociálních sítích, a dále obsah smluvní agendy muzea (nabývací nebo výpůjční smlouvy). Text se zaměřuje také na edukační
Výstavy uměleckých děl OptikOu licencí
XXXXX XXXxXXX / XXXXxX XXX
LEGAL PARTNERS, ADVOKÁTNÍ KANCELÁŘ, S. R. O.
materiály, reprodukční práva, propa- gační akce a online výstavy, vědeckový- zkumnou činnost či postavení muzea jako vydavatele ve vztahu k autorským právům.
Devátá kapitola je věnována pro- blematice licencí Creative Commons (CC), které jsou od roku 2002 hoj- ně využívány v digitálním prostředí a dopředu vyjadřují vůli autora, jak smí být s takto zpřístupněným dílem nakládáno, aniž by musela být uzavře- na písemná licenční smlouva. Nebez- pečím tohoto typu licencí v případě jejich porušení je právní postih podle autorského práva platného v zemi pů- vodu autora, jehož licence CC nebyla dodržena.
Desátá kapitola, kterou připra- vila XXXx. Xxxxx Xxxxxxxx, vedoucí samostatného oddělení autorského práva MK ČR, shrnuje stav přípra- vy implementace unijních předpisů do AZ v roce 2021 a stručný obsah směrnice EU z roku 2019 pro užití děl nedostupných na trhu, nově zavede- ná práva vydavatelů periodik, úpravu
uzea a galerie často stojí před problémem, jakým způsobem
M
by měla mít ošetřena autorská práva vůči vystavovaným uměleckým dílům, a to zejména ve vztahu ke katalogům a k otázce nutnosti disponovat uza- vřenou licenční smlouvou s autorem. Vystavováním autorský zákon rozumí
„zpřístupňování díla v hmotné podo- bě umožněním zhlédnutí nebo jiného vnímání originálu nebo rozmnoženiny díla“. Tím se myslí nejen výstava umě- leckých děl, ale jakékoli zpřístupnění díla každému, kdo jej chce vidět. Ne- rozhodné rovněž je, zda je vybíráno vstupné či nikoli, jestli se jedná o vý- dělečnou činnost, podnikání nebo jiné jednání směřující k získání přímého, resp. nepřímého hospodářského pro- spěchu či nikoli. Na tomto místě se zabýváme specificky uměleckými díly. Nejjednodušší situace je při vy- stavování tzv. volných děl, u nichž od smrti autora uplynulo více než 70 let a jeho majetková práva tak již vypr- šela. I přesto má ale muzejní institu- ce povinnost zveřejnit jméno autora,
o dílo se náležitě starat a nesnižovat jeho hodnotu. Pokud se vystavují jiná autorská díla (tzn. autor je ještě na- živu, nebo od jeho smrti neuplynulo dostatečné množství času), je k tomu zapotřebí svolení umělce, a to za po- moci udělení licence. Ta pak určuje, zda vůbec a jakým způsobem lze dílo vystavit. Zákon je přitom koncipován tak, že organizace nemůže autorská díla, která jí byla poskytnuta, vystavo- vat jen tehdy, pokud to autor sám vý- slovně nezakázal. Pro posouzení toho, zda je nutné řešit udělení licence, je tudíž důležité myslet na to, jestli se opravdu jedná o vystavování ve smyslu autorského zákona, tj. o prezentaci volného nebo autorského díla, anebo nejde o zákonem povolené výjimky.
KatalOgOvá licence
Jednou z výjimek je katalogová licen- ce, která se týká propagace výstavy (např. letáky, plakáty, jednoduché reklamní katalogy). Vyobrazení au- torských děl zde totiž nezasahuje do práv autora (pokud se jedná o užití
Věstník AMG 4 /2023 7
Foto: Archiv Muzea Hlučínska
Virtuální realita ke stálé expozici v Muzeu Hlučínska
zveřejnit jméno autora a přístup ke katalogu poskytnout bezúplatně.
Co se týče možnosti uvést v kata- logu i díla, která nejsou volná a orga- nizace mají vzhledem k jejich získání v dřívější době problém s ošetřením autorských práv, platí táž zákonná li- cence. Předmětná díla se zároveň mu- sejí nacházet ve sbírce. V našem pří- padě by bylo klíčové, zda při předání díla do vlastnictví instituce (nebo drž- by v případě výpůjčky) autor výslovně zakázal jeho vystavování. Pokud tomu
díla v nezbytném rozsahu pro propa- gaci akce, přičemž tato prezentace nemá sama o sobě komerční účel). Bezúplatná zákonná licence vyplývá z funkční souvislosti mezi zpřístup- něním uměleckého díla (katalogovou licenci lze použít na jakékoliv umělec- ké dílo) jeho vystavením a mezi jeho (povahově druhotným) zobrazením při propagaci, které je spjato s danou výstavou nebo prodejní akcí. V tomto smyslu je užití vystaveného umělecké- ho díla při propagaci jen jeho doplň- kovým či vedlejším výstupem.
Pokud jde o „velké“, komerčně nabízené katalogy, ale i např. o pla- káty v rámci výstavy, jeví se situace jako složitější. Obecně by prodej ka- talogu spadal pod komerční využití, které není kryto katalogovou licencí. V teorii a v právní praxi se nicméně setkáváme s výkladem, že pokud je katalog (případně jiné propagační materiály) prodáván v místě konání výstavy a pouze po dobu jejího trvání (případně ještě po nějaký čas po je- jím skončení), jedná se o přípustné
„protažení“ zákonné licence. Kniha by však v žádném případě neměla za- mířit do běžné sítě knihkupectví, nebo být prodávána v obrovském nákladu dlouhá léta po skončení akce. Vždy musí být zachována spojitost s kon- krétní výstavou, k jejíž propagaci ka- talog slouží – navzdory tomu, že je nabízen za úplatu, která má pokrýt náklady spojené s jeho výrobou.
Podmínkou užití je podle zá- kona vždy uvedení jména autora
zveřejněného díla (pokud se nejedná o anonymní nebo pseudonymní autor- ské dílo), a dále jeho názvu a umístění. Dodáváme, že je samozřejmě možné s autorem (resp. s vykonavatelem ma- jetkových práv autorských) dohodnout vyšší rozsah oprávnění.
InternetOvé katalOgy sbírek Další související otázkou je, zda mo- hou být katalogy sbírek (výstavní ka- talogy) zveřejňovány na internetových stránkách muzeí a galerií. I v tomto případě je situace jednodušší s volný- mi díly. Stejně jako při výstavě je užití volné a bez překážek, je ovšem třeba uvést jméno autora.
Komplikovanější je to s ostatními autorskými díly. Pokud je účelem on- line katalogu propagace výstavy, lze využít výše zmíněnou katalogovou li- cenci. Pokud je ale účelem samotné zpřístupnění děl veřejnosti, potom je nutné pracovat s knihovní licencí (týká se také muzeí a galerií). Její pod- statou je „zpřístupnění obsahu sbírek“. Spojuje se s ní řada podmínek: Origi- nální dílo musí být ve sbírce instituce; pokud je katalog sbírek zveřejněný na internetu, musí být účinně znemož- něno dílo kvalitně zkopírovat (např. omezením kvality počtem pixelů zve- řejněného obrázku). Podstatou těch- to omezení je snaha zamezit tomu, aby tato licence vedla k tomu, že by si uživatelé stránek mohli v podstatě vytvářet rozmnoženiny díla natolik kvalitní, že by snesly srovnání s ori- ginálem. Standardní je povinnost
tak není, může být prezentováno ve sbírce muzea či galerie, a tím pádem i zveřejněno ve výstavním katalogu.
Zaměstnanecké dílO
Jedná se o dílo, které vytvoří zaměst- nanec v rámci plnění svých pracovních povinností. Autorova majetková prá- va k tomuto dílu následně připadnou zaměstnavateli. Na třetí osobu je pak lze přenést jen se souhlasem autora.
Pokud je např. mzda placená auto- rovi (zaměstnanci) nepřiměřeně nízká v porovnání se ziskem dosaženým z vy- užití práv k zaměstnaneckému dílu, má autor právo na přiměřenou doda- tečnou odměnu. Autorova osobnostní práva navíc zůstávají nedotčena. Xxxx se rozumí např. právo na nedotknu- telnost díla nebo právo rozhodnout o jeho zveřejnění.
Co se týče trvání majetkových autorských práv k zaměstnanecké- mu dílu, podmínkou vzniku autor- skoprávního poměru mezi zaměst- nancem a zaměstnavatelem sice je pracovněprávní poměr, ale jeho trvání na něj nemá vliv. Jinými slovy, pokud pracovněprávní vztah mezi subjekty skončí, nezaniká tím trvání výlučných majetkových autorských práv k dílu. Na dané dílo se tedy majetková autor- ská práva budou vztahovat i nadále, dokud je zaměstnavatel nepředá ně- komu jinému. Stejně tak neplatí, že by nový zaměstnanec s sebou „při- nesl“ svá dříve vytvořená díla – vždy prostě jde o dílo vzniklé v průběhu zaměstnání.
8 Věstník AMG 4 /2023