České vydání Informace a oznámení 5. července 2016
Evropské unie
Svazek 59
České vydání Informace a oznámení 5. července 2016
Obsah
II Sdělení
SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Evropská komise | ||
2016/C 244/01 | Sdělení Komise, kterým se mění příloha sdělení Komise členským státům o uplatňování článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na krátkodobé pojištění vývozních úvěrů ....................... | 1 |
IV Informace | ||
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE | ||
Evropská komise | ||
2016/C 244/02 | Směnné kurzy vůči euru ........................................................................................................ | 3 |
2016/C 244/03 | 4 | |
2016/C 244/04 | Oznámení Komise o datu použití Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu nebo protokolů o pravidlech původu upravujících diagonální kumulaci mezi smluvními stranami této úmluvy ............................................................................................. | 10 |
CS
INFORMACE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2016/C 244/05 | uhlovodíků (1) ...................................................................................................................... | 16 |
V Oznámení
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
Evropská komise
2016/C 244/06 | Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.8032 – RAM/Termica Milazzo) – Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem (1) .................................................................................. | 19 |
(1) Text s významem pro EHP
(Sdělení)
SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
EVROPSKÁ KOMISE
Sdělení Komise, kterým se mění příloha sdělení Komise členským státům o uplatňování článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na krátkodobé pojištění vývozních úvěrů
(2016/C 244/01)
I. ÚVOD
(1) Sdělení Komise členským státům o uplatňování článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na krátko dobé pojištění vývozních úvěrů (1) (dále jen „sdělení“) v bodě 13 stanoví, že státní pojistitelé (2) nesmí poskytnout krátkodobé pojištění vývozních úvěrů na obchodovatelná rizika. „Obchodovatelnými riziky“ se podle bodu 9 rozumí komerční a politická rizika spojená s veřejnými a neveřejnými odběrateli v zemích uvedených v příloze ke sdělení, pokud je maximální doba trvání rizika kratší než dva roky.
(2) V důsledku složité situace v Řecku byl v letech 2012 až 2014 zaznamenán nedostatek kapacit v oblasti pojištění nebo zajištění ke krytí vývozů do Řecka. To přimělo Komisi ke změně sdělení tak, že v roce 2013 (3), 2014 (4), během prvních šesti měsíců roku 2015 (5) a v červnu 2015 (6) bylo Řecko dočasně vyňato ze seznamu zemí s obchodovatelnými riziky. Poslední prodloužení této změny končí dnem 30. června 2016. V důsledku toho by Řecko bylo počínaje dnem 1. července 2016 v zásadě považováno opět za zemi s obchodovatelnými riziky, pro tože do seznamu těchto zemí uvedeného v příloze ke sdělení jsou zahrnuty všechny členské státy EU.
(3) Komise však v souladu s bodem 36 sdělení začala několik měsíců před skončením platnosti dočasného vynětí Řecka přezkoumávat situaci, aby určila, zda současná situace na trhu ospravedlňuje ukončení vynětí Řecka ze seznamu zemí s obchodovatelnými riziky počínaje dnem 1. července 2016, nebo zda je kapacita trhu stále nedo statečná, aby pokryla všechna hospodářsky odůvodněná rizika, takže by jeho dočasné vynětí mělo být prodlouženo.
II. POSOUZENÍ
(4) Aby mohla Komise určit, zda nedostatek soukromé kapacity ke krytí všech hospodářsky odůvodněných rizik ospravedlňuje prodloužení dočasného vynětí Řecka ze seznamu zemí s obchodovatelnými riziky, konzultovala s členskými státy, soukromými pojistiteli úvěrů a ostatními zúčastněnými stranami a vyžádala si od nich infor mace. Dne 27. dubna 2016 zveřejnila Komise žádost o informace o dostupnosti krátkodobého pojištění vývozních úvěrů na vývoz do Řecka (7). Lhůta pro odpovědi vypršela dne 24. května 2016. Od členských států a soukromých pojistitelů bylo obdrženo sedmnáct odpovědí.
(5) Z informací poskytnutých Komisi v souvislosti s veřejnou žádostí o informace vyplývá, že soukromí pojistitelé vývozních úvěrů stále omezují poskytování pojistného krytí na vývozy do Řecka ve všech obchodních odvětvích. O omezené dostupnosti soukromého pojištění svědčí i skutečnost, že ve stejné době státní pojistitelé nadále zazna menávali po pojištění úvěrů pro vývozy do této země značnou poptávku.
(1) | Úř. věst. C 392, 19.12.2012, s. 1. |
(2) | „Státním pojistitelem“ se ve sdělení rozumí společnost nebo organizace, která poskytuje pojištění vývozních úvěrů s podporou určitého členského státu, nebo jeho jménem, nebo členský stát, který poskytuje pojištění vývozních úvěrů. |
(3) | Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 6. |
(4) | Úř. věst. C 372, 19.12.2013, s. 1. |
(5) | Úř. věst. C 28, 28.1.2015, s. 1. |
(6) | Úř. věst. C 215, 1.7.2015, s. 1. |
(7) | xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx/xxxxxxxxxxxxx/0000_xxxxxx_xxxxxx/xxxxx_xx.xxxx. |
(6) Hospodářský výhled pro Řecko se v posledním roce podstatně zhoršil. Zatímco v květnu 2015 se očekával růst reálného HDP v roce 2016 ve výši +2,9 %, poslední prognóza zveřejněná v květnu 2016 předpokládá, že řecké hospodářství vykáže pokles –0,3 % (1). Pro druhou polovinu roku 2016 se sice znovu prognózuje růst, předpověď je však značně nejistá. Plánované oživení závisí na příznivém vývoji finančního trhu a obchodu. Zároveň je podmí něno schopností plně provést program reforem.
(7) Současná napjatá situace také negativně ovlivňuje náladu na finančním trhu. Počátkem června 2016 se řecké 10leté státní dluhopisy obchodovaly s výnosem 7,3 %. Výnosy se snížily v očekávání dohody mezi Řeckem a jeho věřiteli ze dne 24. května 2016, přesto však zůstávají ve srovnání s ostatními členskými státy EU a s historickými hodnotami vysoké.
(8) Úvěrový rating Řecka je v současné době na stupni Caa3 (Moody’s), B– (Standard&Poor’s) a CCC (Fitch). Všechny tyto ratingy řadí Řecko do spekulativního stupně a naznačují existenci významných rizik pro věřitele.
(9) Za těchto okolností Xxxxxx očekává, že soukromí pojistitelé vývozních úvěrů budou při poskytování pojistného krytí na vývozy do Řecka i nadále velmi opatrní nebo řecký trh zcela opustí. Je pravděpodobné, že soukromí pojistitelé zvýší svoji ochotu podstupovat riziko pouze tehdy, budou-li politické směřování a hospodářská politika Řecka více zřejmé a jasné a dojde-li k podstatnému zlepšení hospodářské situace.
(10) Z těchto důvodů Komise konstatovala, že v případě Řecka neexistuje dostatečná soukromá kapacita ke krytí všech hospodářsky odůvodněných rizik, a rozhodla se prodloužit dobu vynětí Řecka ze seznamu zemí s obchodovatel nými riziky do 30. června 2017. Na tento případ se vztahují podmínky pro poskytování pojištění stanovené v oddíle 4.3 sdělení.
III. ZMĚNA SDĚLENÍ
(11) Od 1. července 2016 do 30. června 2017 se bude uplatňovat následující změna sdělení Komise členským státům o uplatňování článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na krátkodobé pojištění vývozních úvěrů:
— Příloha se nahrazuje tímto:
„PŘÍLOHA
Seznam zemí s obchodovatelnými riziky
Všechny členské státy s výjimkou Řecka Austrálie
Kanada Island Japonsko Nový Zéland Norsko Švýcarsko
Spojené státy americké“
(1) |
(Informace)
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
EVROPSKÁ KOMISE
Směnné kurzy vůči euru (1)
4. července 2016
(2016/C 244/02)
1 euro =
měna | směnný kurz | měna | směnný kurz | ||
USD | americký dolar | 1,1138 | CAD | kanadský dolar | 1,4328 |
JPY | japonský jen | 114,29 | HKD | hongkongský dolar | 8,6418 |
DKK | dánská koruna | 7,4410 | NZD | novozélandský dolar | 1,5452 |
GBP | britská libra | 0,83905 | SGD | singapurský dolar | 1,4989 |
SEK | švédská koruna | 9,3910 | KRW | jihokorejský won | 1 278,83 |
CHF | švýcarský frank | 1,0839 | ZAR | jihoafrický rand | 16,1416 |
CNY | čínský xxxx | 7,4229 | |||
ISK | islandská koruna | ||||
HRK | chorvatská kuna | 7,5180 | |||
NOK | norská koruna | 9,2538 | |||
IDR | indonéská rupie | 14 586,69 | |||
BGN | bulharský lev | 1,9558 | |||
MYR | malajsijský ringgit | 4,4459 | |||
CZK | česká koruna | 27,095 | |||
PHP | filipínské peso | 52,176 | |||
HUF | maďarský forint | 316,93 | RUB | ruský rubl | 71,0115 |
PLN | polský zlotý | 4,4304 | THB | thajský baht | 39,028 |
XXX | xxxxxxxx lei | 4,5133 | BRL | brazilský real | 3,6131 |
TRY | turecká lira | 3,2284 | MXN | mexické peso | 20,4241 |
AUD | australský dolar | 1,4792 | INR | indická rupie | 74,9065 |
(1) | Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB. |
Oznámení Komise o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány v souvislosti se zbožím dovezeným na celní území Unie, které není propuštěno do volného oběhu, včetně zboží v tranzitu
(2016/C 244/03)
Obsah | ||
Strana | ||
ZBOŽÍ PORUŠUJÍCÍ PRÁVO DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ V RÁMCI VYMÁHÁNÍ CELNÍCH PŘEDPISŮ ....... | ||
1. CÍL
„Pokyny Evropské komise k vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány EU, pokud jde o zboží, zejména léčivé přípravky, v tranzitním režimu přes EU“ zveřejněné útvary Komise dne 1. února 2012 na internetových stránkách Xxxxx rálního ředitelství pro daně a celní unii (TAXUD) je třeba aktualizovat tak, aby odrážely:
— nařízení (EU) č. 608/2013 (1), které nahradilo nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 (2),
— soubor předpisů týkajících se ochranné známky (nařízení (EU) 2015/2424 (3) pozměnilo nařízení Rady (ES) č. 207/2009 (4) a byla přijata směrnice (EU) 2015/2436 (5)).
Nařízení (EU) č. 608/2013 stanoví podmínky a postupy pro vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a podstatně rozšířilo oblast působnosti práv duševního vlastnictví relevantní pro celní orgány (ochranná známka, právo k průmyslovému vzoru, autorské právo a práva s ním související, zeměpisné označení, patenty, právo k odrůdě rostliny, topografie polovodičových výrobků, užitné vzory, obchodní název).
Ustanovení nařízení (EU) č. 608/2013 týkající se vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány musí být použita s přihlédnutím k nutnosti prosazovat účinnou a přiměřenou ochranu práv duševního vlastnictví, aby bylo zajištěno, že opatření a postupy k vymáhání práv duševního vlastnictví se samy o sobě nestanou překážkami zákonného obchodu, jak je uvedeno v preambuli a článku 41 dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dohoda TRIPS) Světové obchodní organizace (WTO) (6).
(1) | Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány (Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 15). |
(2) | Nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 ze dne 22. července 2003 o přijímání opatření celních orgánů proti zboží podezřelému z porušení určitých práv duševního vlastnictví a o opatřeních, která mají být přijata proti zboží, o kterém bylo zjištěno, že tato práva porušilo (Úř. věst. L 196, 2.8.2003, s. 7) |
(3) | Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2424 ze dne 16. prosince 2015, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 207/2009 o ochranné známce Společenství a nařízení Komise (ES) č. 2868/95, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 40/94 o ochranné známce Společenství, a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 2869/95 o poplatcích placených Úřadu pro harmonizaci ve vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), (Úř. věst. L 341, 24.12.2015, s. 21). |
(4) | Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství (Úř. věst. L 78, 24.3.2009, s. 1). |
(5) | Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2436 ze dne 16. prosince 2015, kterou se sbližují právní předpisy členských států o ochranných známkách (Úř. věst. L 336, 23.12.2015, s. 1). |
(6) | Příloha 1C Marrákešské dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), která byla podepsána v Marrákeši v Maroku dne 15. dubna 1994. |
Tento dokument proto nahrazuje „Pokyny Evropské komise k vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány EU, pokud jde o zboží, zejména léčivé přípravky, v tranzitním režimu přes EU“.
2. ZBOŽÍ PORUŠUJÍCÍ PRÁVO DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ V RÁMCI VYMÁHÁNÍ CELNÍCH PŘEDPISŮ
Nařízení (EU) č. 608/2013 obsahuje vymáhací postupy, na jejichž základě mohou celní orgány přijmout opatření proti zboží podezřelému z porušení práv duševního vlastnictví. Článek 2 nařízení uvádí práva duševního vlastnictví relevantní pro vymáhání celních předpisů. Nařízení (EU) č. 608/2013 stanoví podmínky a postupy, za kterých celní orgány přijí mají opatření, pokud zboží podezřelé z porušení práva duševního vlastnictví podléhá nebo by mělo podléhat celnímu dohledu nebo celní kontrole (čl. 1 odst. 1), neboť procesní pravomoci celních orgánů jsou omezeny na zjištění, zda je zboží „zbožím podezřelým z porušení práva duševního vlastnictví“, jak uvádí čl. 2 odst. 7.
Nařízení (EU) č. 608/2013 nezavádí žádná kritéria pro zjištění, zda nedošlo k porušení práva duševního vlastnictví (10. bod odůvodnění). Otázka, zda bylo porušeno právo duševního vlastnictví, je záležitostí příslušného hmotného práva duševního vlastnictví dle výkladu příslušných vnitrostátních soudů a Soudního dvora Evropské unie.
2.1. Zboží pocházející ze třetích zemí, které nebylo propuštěno do volného oběhu
U zboží vstupujícího na celní území Unie bez propuštění do volného oběhu mohou být příslušná práva duševního vlastnictví porušena, pokud je toto zboží během své přítomnosti na celním území Unie (například pokud je zboží pro puštěno do zvláštního režimu podle celního kodexu Unie (1)), nebo dokonce před svým příchodem na dané území, před mětem obchodního úkonu zaměřeného na trh Unie, jako je prodej, nabídka k prodeji nebo reklama (v tomto smyslu viz rozsudek ve věci Philips/Nokia, bod 57 (2)), nebo pokud je z podkladů (například návodů k použití) nebo korespondence týkající se daného zboží patrné, že se předpokládá jeho přesměrování na trh Unie bez svolení držitele práv.
Proto zboží pocházející ze třetí země, které nebylo propuštěno do volného oběhu a které je podezřelé z porušování práva duševního vlastnictví chráněného v Evropské unii například ochrannou známkou, autorským právem nebo prá vem s ním souvisejícím, průmyslovým vzorem nebo patentem, může být označeno za „zboží podezřelé z porušení práva duševního vlastnictví“, je-li důkazně prokázáno, že je určeno k prodeji v Evropské unii. Takové důkazy by mohly naznačovat, že zboží bylo prodáno zákazníkovi v Evropské unii nebo nabízeno k prodeji (či propagováno) spotřebite lům v Evropské unii (v tomto smyslu viz rozsudek ve věci Philips/Nokia, bod 78).
2.2. Zboží pocházející ze třetích zemí, které nebylo propuštěno do volného oběhu a které je označeno totožnou nebo v zásadě totožnou ochrannou známkou
Nařízení (ES) č. 207/2009 ve znění nařízení (EU) 2015/2424 a směrnice (EU) 2015/2436 rozšiřují práva majitele ochranné známky zapsané na úrovni Unie jako ochranné známky Evropské unie nebo zapsané na úrovni členských států jako národní ochranné známky s cílem bránit třetím stranám dovážet v obchodním styku do Unie zboží, které nebylo propuštěno do volného oběhu, pocházející ze třetích zemí a označené neoprávněně ochrannou známkou, která je totožná s ochrannou známkou zapsanou pro toto zboží nebo která nemůže být ve svých podstatných znacích od této ochranné známky odlišena (dále jen „zboží označené totožnou nebo v zásadě totožnou ochrannou známkou“), i když takové zboží není určeno k uvedení na trh Unie. Jak je vysvětleno v 15. bodě odůvodnění nařízení (EU) 2015/2424, je cílem „účinnější ochrana ochranných známek a boj proti padělání způsobem, který je v souladu s mezinárodními závazky Unie v rámci Světové obchodní organizace (WTO) (…)“.
(1) | Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1). |
(2) | Spojené věci C-446/09 a C-495/09. |
Ochranné známky Evropské unie
— V případě ochranné známky Evropské unie vstoupilo 23. března 2016 v platnost nařízení (EU) 2015/2424 (článek 4) a stalo se použitelným ve stejný den. Proto mohou celní orgány počínaje 23. březnem 2016 přijímat opatření ohledně zboží ze třetích zemí dovezené na celní území Unie, které nebylo propuštěno do volného oběhu a které je označeno ochrannou známkou totožnou nebo v zásadě totožnou s ochrannou známkou EU.
Národní ochranné známky
— V případě národních ochranných známek vstoupila 12. ledna 2016 v platnost směrnice (EU) 2015/2436 (článek 56). V zájmu provedení směrnice přizpůsobí členské státy v souladu s článkem 54 směrnice (EU) 2015/2436 své vnitrostátní právní a správní předpisy týkající se ochranných známek, a to do 14. ledna 2019. To znamená, že v případě národních ochranných známek se v daném členském státu použijí nová ustanovení týkající se zboží ozna čeného totožnou nebo v zásadě totožnou ochrannou známkou a přivezeného na celní území členského státu, ve kterém je ochranná známka zapsána, bez propuštění do volného oběhu, jakmile budou přijaty a vstoupí v platnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s článkem 10 směrnice, k čemuž může dojít kdykoli před
14. lednem 2019. Celní orgány v každém členském státě by proto měly pečlivě sledovat revize vnitrostátního práva upravujícího ochranné známky, tak aby věděly, od kterého data by měly pro národní ochranné známky používat ustanovení týkající se tranzitu. Celní orgány mohou přijímat opatření týkající se zboží pocházejícího ze třetích zemí, které nebylo propuštěno do volného oběhu a které je označeno ochrannou známkou totožnou nebo v zásadě totož nou s národní ochrannou známkou, od data, kdy začnou v daném členském státu platit vnitrostátní ustanovení.
Práva majitele v souvislosti se zbožím, které je označeno totožnou nebo v zásadě totožnou ochrannou známkou
V čl. 9 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ve znění nařízení (EU) 2015/2424 se uvádí:
„Práva z ochranné známky EU
[…] 4. Aniž jsou dotčena práva majitelů získaná přede dnem podání přihlášky nebo dnem vzniku práva přednosti ochranné známky EU, je majitel ochranné známky EU rovněž oprávněn bránit všem třetím osobám v přepravě výrobků v rámci obchodního styku do Unie, aniž by v ní byly propuštěny do volného oběhu, pokud takové výrobky, včetně obalů, pocházejí ze třetích zemí a jsou bez povolení označeny ochrannou známkou, která je totožná s ochrannou znám kou EU zapsanou pro tyto výrobky nebo kterou nelze v jejích podstatných rysech od této ochranné známky rozlišit. […]“ (podtržení doplněno)
Práva z národní ochranné známky
Čl. 10 odst. 4 směrnice (EU) 2015/2436 platí za podobných podmínek, jako jsou podmínky použité v čl. 9 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ve znění nařízení (EU) 2015/2424, přičemž jeho ustanovení rozšiřují práva majitele zapsané národní ochranné známky v souvislosti se zbožím dovezeným na území členského státu, které je neoprávněně označeno ochrannou známkou, jež je totožná nebo v zásadě totožná se zapsanou národní ochrannou známkou, a které nebylo propuštěno do volného oběhu v členském státě.
Je třeba poznamenat, že v souladu se zněním a účelem těchto nových ustanovení se práva majitele ochranné známky nerozšiřují pouze na zboží označené značkou totožnou s ochrannou známkou jejího majitele (tj. značkou, která buď bez jakékoliv změny nebo doplnění reprodukuje všechny prvky tvořící tuto ochrannou známku, nebo která, posuzována jako celek, obsahuje rozdíly natolik bezvýznamné, že je průměrný spotřebitel nepostřehne, jak to definoval Soudní dvůr Evropské unie ve věci 291/00, LTJ Diffusion SA).
Nová ustanovení se rovněž vztahují na zboží označené značkou, „kterou nelze v jejích podstatných rysech rozlišit“ od zapsané ochranné známky.
3. ZBOŽÍ PODEZŘELÉ Z PORUŠOVÁNÍ PRÁVA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ – VYMÁHÁNÍ CELNÍCH PŘEDPISŮ
3.1. Kontrola a zadržení
Podle celního kodexu Unie (nařízení (EU) č. 952/2013) mohou celní orgány provést jakékoliv kontroly zboží, které není zbožím Unie, přivezeného na celní území Unie, považují-li to za nezbytné (1). Tyto kontroly musí být přiměřené a musí být prováděny v souladu s kritérii analýzy rizik.
(1) | Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, zejména článek 46. |
a) pokud je v celním prohlášení navrženo k propuštění do volného oběhu, k vývozu nebo zpětnému vývozu;
b) pokud vstupuje na celní území Unie nebo je opouští;
c) pokud je propuštěno do zvláštního režimu.
Pokud existují dostatečné náznaky, že uvedené zboží porušuje právo duševního vlastnictví, mohou se celní orgány roz hodnout zboží zadržet.
Zadržením zboží se rozumí jeho nepropuštění a umožnění držiteli práva přístupu k důvěrným informacím a prohlídky dotyčného zboží, přičemž může dojít ke zničení zboží, aniž by bylo formálně rozhodnuto o tom, že zboží porušuje právo (1). Tento postup je nad rámec pouhé kontrolní činnosti prováděné celními orgány.
3.2. Zboží označené totožnou nebo v zásadě totožnou ochrannou známkou
Jak je uvedeno v 15. bodu odůvodnění nařízení (EU) 2015/2424, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 207/2009:
„[…] Za účelem účinnější ochrany ochranných známek a boje proti padělání způsobem, který je v souladu s mezinárod ními závazky Unie v rámci Světové obchodní organizace (WTO), zejména podle článku V Všeobecné dohody o clech a obchodu (dále jen ‚dohoda GATT‘) o volném tranzitu, a pokud jde o generické léčivé přípravky, podle ‚prohlášení o dohodě TRIPS a veřejném zdraví‘ přijatého Konferencí ministrů WTO v Dohá dne 14. listopadu 2001, by měl být majitel ochranné známky EU oprávněn bránit třetím osobám v přepravě výrobků v rámci obchodního styku do Unie, aniž by v ní byly propuštěny do volného oběhu, pokud tyto výrobky pocházejí z třetích zemí a bez povolení nesou ochrannou známku, která je totožná nebo v zásadě totožná s ochrannou známkou EU zapsanou pro takové výrobky. […]“
Jak je uvedeno v 16. bodu odůvodnění nařízení (EU) 2015/2424, kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 207/2009, a 22. bodu odůvodnění směrnice (EU) 2015/2436:
„[…], by mělo být dovoleno bránit vstupu výrobků porušujících práva z ochranných známek a jejich uvádění do veške rých celních režimů, včetně tranzitu, překládání, skladování, svobodných pásem, dočasného uskladnění, aktivního zušlechťovacího styku nebo dočasného použití, a to i v případě, že tyto výrobky nejsou určeny k uvedení na trh v Unie. Při provádění celních kontrol by celní orgány měly využívat pravomoci a postupy stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013, […]“
V souladu s právními předpisy o ochranné známce Unie a s právními předpisy o národní ochranné známce může být zboží, u kterého existuje podezření, že je označeno totožnou nebo v zásadě totožnou ochrannou známkou, zadrženo celními orgány podle nařízení (EU) č. 608/2013, když je dovezeno na celní území Unie, aniž by bylo propuštěno do volného oběhu a aniž by bylo určeno pro trh Unie. Takové zboží, u kterého existuje podezření, že je neoprávněně ozna čeno totožnou nebo v zásadě totožnou ochrannou známkou, by se na celním území Unie mohlo nacházet:
— v přechodném uskladnění;
— v tranzitu na cestě ze třetí země do jiné třetí země;
— v režimu uskladnění ve svobodném pásmu nebo celním skladu, aniž by bylo určeno pro trh EU nebo třetí země;
— v rámci režimu dočasného vstupu;
— v rámci režimu aktivního zušlechťovacího styku.
(1) | Viz článek 17 a článek 23 nařízení (EU) č. 608/2013. |
Jakmile je zboží, u něhož existuje podezření, že je neoprávněně označeno známkou totožnou nebo v zásadě totožnou s chráněnou ochrannou známkou, a které není určeno pro trh EU, zadrženo, měly by celní orgány zajistit, aby dotče ným osobám (tj. držiteli nebo deklarantovi zboží a držiteli práva) bylo okamžitě zasláno oznámení o zadržení.
S cílem uvést do souladu potřebu zajistit účinné vymáhání práv ochranné známky s potřebou zabránit omezování volného toku zákonného obchodu uvádějí nová ustanovení souboru předpisů týkajících se ochranné známky, že právo majitele zapsané ochranné známky bránit samotnému vstupu zboží do EU za určitých okolností zaniká u zboží v tran zitu, u něhož existuje podezření, že je neoprávněně označenou známkou totožnou nebo v zásadě totožnou s ochrannou známkou, které je údajně určeno pro trh třetí země. Toto právo zaniká, pokud během řízení zahájeného pro účely určení toho, zda byla porušena zapsaná ochranná známka, deklarant nebo držitel zboží předloží důkazy, že držitel zapsané ochranné známky není oprávněn zakázat uvádění výrobků na trh v zemi konečného určení, protože dotyčná ochranná známka není v zemi konečného určení chráněna.
3.3. Léčivé přípravky
Ačkoli právní předpisy Unie uvedené v tomto oznámení neobsahují zvláštní pravidla týkající se léčivých přípravků, naří zení (EU) č. 608/2013 (11. bod odůvodnění) a nařízení (EU) 2015/2424 (19. bod odůvodnění), jakož i směrnice (EU) 2015/2436 (25. bod odůvodnění) uvádějí, že je potřeba usnadnit hladký tranzit zákonných léčivých přípravků v celé EU.
Podle prohlášení o Dohodě TRIPS a veřejném zdraví přijatého Konferencí ministrů WTO v Dohá dne 14. listopadu 2001 by dohoda TRIPS měla být vykládána a prováděna tak, aby podporovala právo členů WTO na ochranu veřejného zdraví a obzvláště právo prosazovat přístup k léčivým přípravkům pro všechny. EU a její členské státy s plným nasaze ním usilují o usnadnění přístupu k léčivým přípravkům pro potřebné země v souladu s prohlášením.
Celní orgány musí přijmout veškerá přiměřená opatření, jejichž účelem je zajistit, aby léčivé přípravky, s nimiž se zákonně obchoduje (1), a to včetně generických léčiv, mohly být přepravovány přes celní území Unie a nebyly zadržo vány v souladu s nařízením (EU) č. 608/2013.
Z tohoto důvodu by celní orgány v případech, kdy neexistují náznaky, že léčivé přípravky jsou určeny pro trh EU, neměly léčivé přípravky zadržovat – například v případech, kdy existují podobnosti mezi mezinárodním nechráněným názvem (2) pro účinnou látku v léčivých přípravcích a ochrannou známkou zapsanou v EU.
Proto by celní orgány měly přijmout veškerá nezbytná opatření, aby se zabránilo zadržování léčivých přípravků podle nařízení (EU) č. 608/2013, pokud nejsou určeny pro trh EU nebo pokud je takové zboží označeno ochrannou znám kou, u níž existuje podezření, že je totožná nebo v zásadě totožná s chráněnou ochrannou známkou ve smyslu bodu
2.2 tohoto oznámení.
3.4. Spolupráce s držiteli práv
Je nezbytné, aby celní orgány měly od držitelů práv k dispozici dostatečné a relevantní informace, na jejichž základě účinně a účelně vypracují své analýzy rizik.
Držitelé práv žádající o přijetí opatření, by proto vždy měli věnovat zvláštní pozornost povinnosti poskytnout všechny dostupné informace, které mohou celním orgánům pomoci při posuzování rizika porušení dotčených práv.
(1) | Například léčivé přípravky, které jsou přes území EU přepravovány pouze v tranzitním režimu, na něž se vztahuje patentní právo pou žitelné pro tyto léčivé přípravky na území EU, bez odpovídajícího důkazu, že je dost pravděpodobné, že takové přípravky budou pře směrovány na trh EU. |
(2) |
Článek 28 nařízení (EU) č. 608/2013 stanoví, že držitel práva je odpovědný za škody vzniklé držiteli zboží v případech, kdy se mimo jiné následně zjistí, že dotyčné zboží neporušuje právo duševního vlastnictví.
V důsledku přísných lhůt uvedených v nařízení (EU) č. 608/2013 by držitelé práv měli zajistit, aby kontaktní osoby uvedené v žádostech byly snadno dostupné a schopné rychle reagovat na sdělení/žádosti celních orgánů.
Oznámení Komise o datu použití Regionální úmluvy o celoevropsko-středomořských preferenčních pravidlech původu nebo protokolů o pravidlech původu upravujících diagonální kumulaci mezi smluvními stranami této úmluvy
(2016/C 244/04)
Za účelem uplatnění diagonální kumulace původu mezi smluvními stranami (1) Regionální úmluvy o celoevropsko- středomořských preferenčních pravidlech původu (2) (dále jen „úmluva“) dotčené strany prostřednictvím Evropské komise vzájemně informují o platných pravidlech původu s ostatními stranami.
Na základě těchto oznámení udávají níže uvedené tabulky datum, od kterého lze diagonální kumulaci uplatnit. Data uvedená v tabulce 1 odkazují:
— na datum uplatnění diagonální kumulace na základě článku 3 dodatku I Regionální úmluvy o celoevropsko- středomořských preferenčních pravidlech původu, kde dotčená dohoda o volném obchodu odkazuje na úmluvu. V tom případě datu předchází označení „(C)“;
— v ostatních případech na datum použití protokolů o pravidlech původu upravujících diagonální kumulaci, které jsou připojeny k dotčené dohodě o volném obchodu.
Připomíná se, že diagonální kumulaci lze uplatnit pouze tehdy, když mají strany konečné výroby a konečného určení uzavřené dohody o volném obchodu obsahující totožná pravidla původu, a to se všemi stranami podílejícími se na získání statusu původu, tj. se všemi stranami, z nichž pocházejí použité materiály. Materiály pocházející od strany, která se stranami konečné výroby a stranami konečného určení příslušnou dohodu neuzavřela, se považují za nepůvodní. Konkrétní příklady jsou obsaženy ve vysvětlivkách k celoevropsko-středomořským protokolům o pravidlech původu (3).
Data uvedená v tabulce 2 odkazují na datum použití protokolů o pravidlech původu upravujících diagonální kumulaci, které jsou připojeny k dohodám o volném obchodu mezi EU, Tureckem a účastníky procesu stabilizace a přidružení zavedeného Evropskou unií. Kdykoliv bude do dohody o volném obchodu mezi stranami v této tabulce zahrnut odkaz na úmluvu, bude do tabulky 1 přidáno datum, jemuž předchází označení „(C)“.
Rovněž se připomíná, že materiály pocházející z Turecka, na něž se vztahuje celní unie mezi EU a Tureckem, lze zařadit do původních materiálů za účelem diagonální kumulace mezi Evropskou unií a zeměmi, které se účastní procesu stabili zace a přidružení a v nichž platí protokol o původu.
Kódy pro smluvní strany uvedené v tabulkách jsou:
— | Evropská unie | EU | |
— | státy ESVO: | ||
— | Island | IS | |
— | Švýcarsko (včetně Lichtenštejnska) (4) | CH (+ LI) | |
— | Norsko | NO | |
— | Faerské ostrovy | FO | |
— | Účastníci barcelonského procesu: | ||
— | Alžírsko | DZ | |
— | Egypt | EG | |
(1) | Smluvními stranami jsou Evropská unie, Albánie, Alžírsko, Bosna a Hercegovina, Egypt, Faerské ostrovy, Island, Izrael, Jordánsko, Kosovo (podle rezoluce Rady bezpečnosti OSN 1244(1999)), Libanon, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Maroko, Norsko, Srbsko, Švýcarsko (včetně Lichtenštejnska), Sýrie, Tunisko, Turecko a Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy. |
(2) | Úř. věst. L 54, 26.2.2013, s. 4. |
(3) | Úř. věst. C 83, 17.4.2007, s. 1. |
(4) | Švýcarsko a Lichtenštejnské knížectví tvoří celní unii. |
— | Izrael | IL | |
— | Jordánsko | JO | |
— | Libanon | LB | |
— | Maroko | MA | |
— | Západní břeh Jordánu a Pásmo Gazy | PS | |
— | Sýrie | SY | |
— | Tunisko | TN | |
— | Turecko | TR | |
— | Účastníci procesu stabilizace a přidružení zavedeného EU: | ||
— | Albánie | AL | |
— | Bosna a Hercegovina | BA | |
— | Bývalá jugoslávská republika Makedonie | MK (1) | |
— | Černá Hora | ME | |
— | Srbsko | RS | |
— | Kosovo (*) | KO | |
— | Moldavská republika | MD | |
Toto oznámení nahrazuje oznámení 2016/C-67/04 (Úř. věst. C 67, 20.2.2016, s. 8).
(*) | Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244 a se xxxxxx xxxxxx Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova. |
(1) | Kód ISO 3166. Prozatímní kód, kterým není nijak dotčeno definitivní označení této země, které bude dohodnuto po skončení jed nání, jež na toto téma v současné době probíhají pod záštitou Organizace spojených národů. |
C 244/12
Tabulka 1
CS
Úřední věstník Evropské unie
5.7.2016
Datum použití pravidel původu upravujících diagonální kumulaci v celoevropsko-středomořské oblasti
Státy ESVO | Účastníci barcelonského procesu | Účastníci procesu stabilizace a přidružení zavedeného EU | ||||||||||||||||||||
EU | CH (+ LI) | IS | NO | FO | DZ | EG | IL | JO | LB | MA | PS | SY | TN | TR | AL | BA | KO | ME | MK | RS | MD | |
EU | 1.1. 2006 (C) 1.2. 2016 | 1.1. 2006 (C) 1.5. 2015 | 1.1. 2006 (C) 1.5. 2015 | 1.12. 2005 (C) 12.5. 2015 | 1.11. 2007 | 1.3. 2006 (C) 1.2. 2016 | 1.1. 2006 | 1.7. 2006 | 1.12. 2005 | 1.7. 2009 | 1.8. 2006 | (1) | (C) 1.5. 2015 | (C) 1.4. 2016 | (C) 1.2. 2015 | (C) 1.5. 2015 | (C) 1.2. 2015 | |||||
CH (+ LI) | 1.1. 2006 (C) 1.2. 2016 | 1.8. 2005 (C) 1.7. 2013 | 1.8. 2005 (C) 1.7. 2013 | 1.1. 2006 | 1.8. 2007 | 1.7. 2005 | 17.7. 2007 | 1.1. 2007 | 1.3. 2005 | 1.6. 2005 | 1.9. 2007 | (C) 1.5. 2015 | (C) 1.1. 2015 | (C) 1.9. 2012 | 1.2. 2016 | (C) 1.5. 2015 | ||||||
IS | 1.1. 2006 (C) 1.5. 2015 | 1.8. 2005 (C) 1.7. 2013 | 1.8. 2005 (C) 1.7. 2013 | 1.11. 2005 | 1.8. 2007 | 1.7. 2005 | 17.7. 2007 | 1.1. 2007 | 1.3. 2005 | 1.3. 2006 | 1.9. 2007 | (C) 1.5. 2015 | (C) 1.1. 2015 | (C) 1.10. 2012 | 1.5. 2015 | (C) 1.5. 2015 | ||||||
NO | 1.1. 2006 (C) 1.5. 2015 | 1.8. 2005 (C) 1.7. 2013 | 1.8. 2005 (C) 1.7. 2013 | 1.12. 2005 | 1.8. 2007 | 1.7. 2005 | 17.7. 2007 | 1.1. 2007 | 1.3. 2005 | 1.8. 2005 | 1.9. 2007 | (C) 1.5. 2015 | (C) 1.1. 2015 | (C) 1.11. 2012 | 1.5. 2015 | (C) 1.5. 2015 | ||||||
FO | 1.12. 2005 (C) 12.5. 2015 | 1.1. 2006 | 1.11. 2005 | 1.12. 2005 | ||||||||||||||||||
Státy ESVO | Účastníci barcelonského procesu | Účastníci procesu stabilizace a přidružení zavedeného EU | ||||||||||||||||||||
EU | CH (+ LI) | IS | NO | FO | DZ | EG | IL | JO | LB | MA | PS | SY | TN | TR | AL | BA | KO | ME | MK | RS | MD | |
DZ | 1.11. 2007 | |||||||||||||||||||||
EG | 1.3. 2006 (C) 1.2. 2016 | 1.8. 2007 | 1.8. 2007 | 1.8. 2007 | 6.7. 2006 | 6.7. 2006 | 6.7. 2006 | 1.3. 2007 | ||||||||||||||
IL | 1.1. 2006 | 1.7. 2005 | 1.7. 2005 | 1.7. 2005 | 9.2. 2006 | 1.3. 2006 | ||||||||||||||||
JO | 1.7. 2006 | 17.7. 2007 | 17.7. 2007 | 17.7. 2007 | 6.7. 2006 | 9.2. 2006 | 6.7. 2006 | 6.7. 2006 | 1.3. 2011 | |||||||||||||
LB | 1.1. 2007 | 1.1. 2007 | 1.1. 2007 | |||||||||||||||||||
MA | 1.12. 2005 | 1.3. 2005 | 1.3. 2005 | 1.3. 2005 | 6.7. 2006 | 6.7. 2006 | 6.7. 2006 | 1.1. 2006 | ||||||||||||||
PS | 1.7. 2009 | |||||||||||||||||||||
SY | 1.1. 2007 | |||||||||||||||||||||
TN | 1.8. 2006 | 1.6. 2005 | 1.3. 2006 | 1.8. 2005 | 6.7. 2006 | 6.7. 2006 | 6.7. 2006 | 1.7. 2005 | ||||||||||||||
TR | (1) | 1.9. 2007 | 1.9. 2007 | 1.9. 2007 | 1.3. 2007 | 1.3. 2006 | 1.3. 2011 | 1.1. 2006 | 1.1. 2007 | 1.7. 2005 | ||||||||||||
CS
5.7.2016
Úřední věstník Evropské unie
C 244/13
Státy ESVO | Účastníci barcelonského procesu | Účastníci procesu stabilizace a přidružení zavedeného EU | ||||||||||||||||||||
EU | CH (+ LI) | IS | NO | FO | DZ | EG | IL | JO | LB | MA | PS | SY | TN | TR | AL | BA | KO | ME | MK | RS | MD | |
AL | (C) 1.5. 2015 | (C) 1.5. 2015 | (C) 1.5. 2015 | (C) 1.5. 2015 | (C) 1.2. 2015 | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.4.2014 | ||||||||||||
BA | (C) 1.1. 2015 | (C) 1.1. 2015 | (C) 1.1. 2015 | (C) 1.2. 2015 | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.2. 2015 | (C) 1.2. 2015 | (C) 1.2. 2015 | (C) 1.4.2014 | |||||||||||||
KO | (C) 1.4. 2016 | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.4.2014 | |||||||||||||||
ME | (C) 1.2. 2015 | (C) 1.9. 2012 | (C) 1.10. 2012 | (C) 1.11. 2012 | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.2. 2015 | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.4.2014 | ||||||||||||
MK | (C) 1.5. 2015 | 1.2. 2016 | 1.5. 2015 | 1.5. 2015 | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.2. 2015 | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.4.2014 | ||||||||||||
RS | (C) 1.2. 2015 | (C) 1.5. 2015 | (C) 1.5. 2015 | (C) 1.5. 2015 | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.2. 2015 | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.4.2014 | ||||||||||||
MD | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.4. 2014 | (C) 1.4. 2014 | ||||||||||||||||
(1) | U zboží, na něž se vztahuje celní unie mezi EU a Tureckem, je datum použití 27. července 2006. U zemědělských produktů je datum použití 1. ledna 2007. U výrobků z uhlí a oceli je datum použití 1. března 2009. |
CS
C 244/14
Úřední věstník Evropské unie
5.7.2016
5.7.2016
Tabulka 2
CS
Úřední věstník Evropské unie
C 244/15
Datum použití protokolů o pravidlech původu stanovících diagonální kumulaci mezi Evropskou unií, Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Bývalou jugoslávskou republikou Makedonie, Černou Horou, Srbskem a Tureckem
EU | AL | BA | MK | ME | RS | TR | |
EU | 1.1.2007 | 1.7.2008 | 1.1.2007 | 1.1.2008 | 8.12.2009 | (1) | |
AL | 1.1.2007 | 22.11.2007 | 26.7.2007 | 26.7.2007 | 24.10.2007 | 1.8.2011 | |
BA | 1.7.2008 | 22.11.2007 | 22.11.2007 | 22.11.2007 | 22.11.2007 | 14.12.2011 | |
MK | 1.1.2007 | 26.7.2007 | 22.11.2007 | 26.7.2007 | 24.10.2007 | 1.7.2009 | |
ME | 1.1.2008 | 26.7.2007 | 22.11.2007 | 26.7.2007 | 24.10.2007 | 1.3.2010 | |
RS | 8.12.2009 | 24.10.2007 | 22.11.2007 | 24.10.2007 | 24.10.2007 | 1.9.2010 | |
TR | (1) | 1.8.2011 | 14.12.2011 | 1.7.2009 | 1.3.2010 | 1.9.2010 |
(1) | U zboží, na něž se vztahuje celní unie mezi EU a Tureckem, je datum použití 27. července 2006. |
Oznámení vlády Spojeného království v souvislosti se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 94/22/EHS o podmínkách udělování a užívání povolení k vyhledávání, průzkumu a těžbě uhlovodíků
(Text s významem pro EHP)
(2016/C 244/05)
Oznámení Spojeného království o 29. kole udělování licencí na těžbu ropy a zemního plynu v pobřežních vodách
Ministerstvo energetiky a změny klimatu Zákon o ropě z roku 1998 (The Petroleum Act 1998)
Udělování licencí na těžbu v pobřežních vodách
1. Ministr pro energetiku a změnu klimatu vyzývá zainteresované strany, aby požádaly o licence na těžbu uhlovodíků v moři na určité plošné výměře kontinentálního šelfu Spojeného království.
3. O všech žádostech bude rozhodnuto podle předpisů o licencích na těžbu uhlovodíků z roku 1995 (Hydrocarbons Licensing Directive Regulations 1995, S.I. 1995 č. 1434), předpisů o licencích na těžbu ropy 2015, (Petroleum Licensing (Applications) Regulations 2015, S.I. 2015, č. 766) a předpisů o těžbě ropy v moři (směrnice o bezpečnosti činností v odvětví ropy a zemního plynu v moři) (Offshore Petroleum Licensing (Offshore Safety Directive), S.I. 2015, č. 385). Další pokyny v souvislosti s veškerými bezpečnostními a environmentálními požadavky jsou uvedeny na xxx.xxx.xxx.xx/ osdr/assets/docs/osd-licensing-operatorship-safety-environmental-aspects%20.pdf Rozhodnutí budou stanovena na základě trvalé potřeby rychlého, důkladného, efektivního a bezpečného průzkumu zásob ropy a zemního plynu Spo jeného království, přičemž bude věnována patřičná pozornost vlivu na životní prostředí.
Inovativní rámec
4. Žádosti o licence budou zváženy na základě nového inovativního přístupu, který se uplatňuje na licenční pracovní programy na počáteční období („pracovní programy“), v němž se využívá flexibilita stanovená současnými vzorovými ustanoveními. Tyto pracovní programy budou v počátečním období zahrnovat flexibilní kombinaci až tří fází (A, B a C). Přispěje to k zajištění přiměřenosti prováděných pracovních programů týkajících se těchto bloků geotechnickým a jiným výzvám, které je třeba v dané oblasti řešit, a zároveň k optimalizaci faktorů uvedených v odstavci 3. Tato flexibilita díky kombinaci až tří fází rovněž umožní žadatelům vytvořit pracovní program, který odpovídá jejich konkrétním plánům a požadavkům.
Fáze A pracovního programu zahrnuje období, v němž proběhnou geotechnické studie a opětovné zpracování geofyzi kálních údajů. Ve fázi B pracovního programu budou pořízeny nové seismické údaje. Ve fázi C pracovního programu budou provedeny průzkumné a/nebo posuzovací vrty. Žadatelé mohou rozhodnout o kombinaci fází, zda provedou všechny tři fáze, nebo zda přistoupí přímo k fázi B a poté k fázi C, případně přistoupí přímo k fázi C, nebo od fáze A přejdou k fázi C.
Fáze A a B nejsou povinné a za určitých okolností nemusí být vhodné je provádět, v každém případě však v žádosti musí být navržena fáze C, kromě případů, kdy žadatel zastává názor, že průzkum není nutný, a navrhne přistoupit přímo k fázi rozvoje (tj. „přímo k druhé části“).
Všechny licence udělené v tomto kole budou mít počáteční fázi trvající až 9 let a mohou obsahovat ustanovení o odstoupení v souladu s ustanovením 5 současných vzorových ustanovení.
5. Žádosti, v nichž bude jako počáteční fáze uvedena fáze A nebo B, budou posuzovány na základě následujících kritérií:
a) finanční životaschopnost žadatele;
b) technická způsobilost žadatele, která bude částečně posuzována podle prokázané kvality analýzy týkající se bloku;
c) způsob, jakým žadatel navrhuje provádět činnosti, které budou povoleny na základě licence, včetně kvality pracov ního programu předloženého k posouzení plného potenciálu oblasti, která je předmětem žádosti; a
d) v případě, že žadatel je nebo byl držitelem licence udělené nebo považované za udělenou podle zákona o ropě z roku 1998, jakýkoliv nedostatek v oblasti efektivnosti nebo odpovědnosti, který se u žadatele projevil během pro vozu podle uvedené licence.
V souladu se současnými vzorovými ustanoveními se bude v licencích obsahujících fázi B uvádět lhůta podle ustanovení 4 odst. 2 po jejímž uplynutí platnost licence vyprší, pokud držitel licence nepřesvědčil ministerstvo pro energetiku a změnu klimatu o své technické a finanční schopnosti pracovní program dokončit. V licencích obsahujících fázi A bez fáze B, se rovněž bude uvádět lhůta podle ustanovení 4 odst. 2, po jejímž uplynutí platnost licence vyprší, pokud držitel licence nepřesvědčil ministerstvo pro energetiku a změnu klimatu o své technické a finanční schopnosti pracovní pro gram dokončit.
6. Žádosti, v nichž bude jako počáteční fáze uvedena fáze C, budou posuzovány na základě následujících kritérií:
a) finanční životaschopnost žadatele a jeho finanční způsobilost provádět činnosti, které by byly povoleny na základě licence během počátečního období včetně pracovního programu předloženého za účelem posouzení plného potenci álu oblasti v rámci bloku;
b) technická způsobilost žadatele provádět činnosti, které budou povoleny na základě licence během počátečního období, včetně určení pravděpodobnosti výskytu, popisu a analýzy uhlovodíků v rámci bloku; technická způsobilost bude částečně posuzována podle kvality analýzy předložené žadatelem týkající se bloku;
c) způsob, jakým žadatel navrhuje provádět činnosti, které budou povoleny na základě licence, včetně kvality pracov ního programu předloženého k posouzení plného potenciálu oblasti, která je předmětem žádosti; a
d) v případě, že žadatel je nebo byl držitelem licence udělené nebo považované za udělenou podle zákona o ropě z roku 1998, jakýkoliv nedostatek v oblasti efektivnosti nebo odpovědnosti, který se u žadatele projevil během pro vozu podle uvedené licence.
Pokyny
7. Další pokyny jsou k dispozici na webových stránkách xxx.xx: xxxxx://xxx.xxx.xx/xxx-xxx-xxx-xxxxxxxxx-xxxxxx
Licenční nabídky
8. Licence nabídne na základě této výzvy ministr, a to do osmnácti měsíců po zveřejnění této výzvy, pokud není u konkrétního bloku vyžadováno odpovídající posouzení (viz bod 11).
9. Ministr neodpovídá za náklady, které žadatelům vzniknou v souvislosti s podáním žádosti či v souvislosti se zvažo váním tohoto kroku.
Posouzení vlivů na životní prostředí
10. V souladu s požadavky směrnice 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní pro středí provedlo ministerstvo strategické posouzení vlivů na životní prostředí (SEA) ve všech oblastech nabízených v tomto kole. Výsledky tohoto strategického posouzení vlivů na životní prostředí naleznete na internetových stránkách xxx.xx věnovaných strategickému posuzování vlivů energetiky v pobřežních vodách na životní prostředí:
11. Licence na základě tohoto oznámení budou nabídnuty pouze v případě, že v souladu se směrnicí o stanovištích (směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin):
a) je málo pravděpodobné, že činnosti prováděné v rámci licence budou mít zásadní vliv na správu zvláštní oblasti ochrany nebo zvláště chráněné oblasti;
b) výsledky odpovídajícího posouzení v souladu se směrnicí o stanovištích ukazují, že tyto činnosti nebudou mít žádný nepříznivý vliv na celistvost uvedených zvláštních oblastí ochrany nebo zvláště chráněných oblastí; nebo
c) pokud z posouzení vyplyne, že tyto činnosti pravděpodobně budou mít nepříznivý vliv, budou licence nabídnuty pod podmínkou, že
i) pro udělení licence existují naléhavé důvody vyššího veřejného zájmu;
ii) se přijmou vhodná kompenzační opatření a
iii) neexistuje alternativní řešení.
12. Kontaktní údaje: Xxxxx Xxxx, The Oil and Gas Authority, 00 Xxxxxxxxxx Xxxxxx, Xxxxxx XX0X 0XX, Xxxxxxx xxxxxxxxxx.
(tel. x00 0000000000).
Adresa webových stránek xxx.xx: xxxxx://xxx.xxx.xx/xxx-xxx-xxx-xxxxxxxxx-xxxxxx
(Oznámení)
ŘÍZENÍ TÝKAJÍCÍ SE PROVÁDĚNÍ POLITIKY HOSPODÁŘSKÉ SOUTĚŽE
EVROPSKÁ KOMISE
Předběžné oznámení o spojení podniků (Věc M.8032 – RAM/Termica Milazzo)
Věc, která může být posouzena zjednodušeným postupem
(Text s významem pro EHP)
(2016/C 244/06)
1. Komise dne 27. června 2016 obdržela oznámení o navrhovaném spojení podle článku 4 nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (1), kterým podnik Raffineria di Xxxxxxx S.C.p.A. („RAM“, Itálie), nad nímž mají společnou kontrolu pod niky Eni S.p.A. („Eni“, Itálie) a Kuwait Petroleum Italia S.p.A. („Kupit“, Itálie), získává ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. b) nařízení o spojování nákupem 100 % kapitálu kontrolu nad celým podnikem Termica Milazzo s.r.l. („Termica Milazzo“, Itálie).
2. Předmětem podnikání příslušných podniků je:
— RAM je akciová společnost, jež je součástí konsorcia a která provozuje zařízení na rafinaci ropných produktů v Milazzu na Sicílii (Itálie),
— ENI je společnost, jež na mezinárodní úrovni působí v různých odvětvích, jako např. v těžbě a produkci zemního plynu a ropy a ve výrobě a dodávkách elektrické energie,
— Kupit je italská dceřiná společnost subjektu Kuwait Petroleum Corporation působící v odvětví rafinace, prodeje a distribuce ropných produktů,
— Termica Milazzo je společnost působící v odvětví energetiky, jež provozuje tepelnou elektrárnu s kombinovaným cyklem v Milazzu na Sicílii (Itálie).
3. Komise po předběžném posouzení zjistila, že by oznamovaná transakce mohla spadat do působnosti nařízení o spojování. Konečné rozhodnutí v tomto ohledu však zůstává vyhrazeno. V souladu se sdělením Komise o zjednodu šeném postupu ohledně některých spojování podle nařízení Rady (ES) č. 139/2004 (2) je třeba uvést, že tato věc může být posouzena podle postupu stanoveného sdělením.
4. Komise vyzývá zúčastněné třetí strany, aby jí k navrhované transakci předložily své případné připomínky.
Připomínky musí být Komisi doručeny nejpozději do deseti dnů po zveřejnění tohoto oznámení. Připomínky s uvede ním čísla jednacího M.8032 – RAM/Termica Milazzo lze Komisi zaslat faxem (x00 00000000), e-mailem na adresu XXXX-XXXXXX-XXXXXXXX@xx.xxxxxx.xx nebo poštou na adresu Evropské komise, Generálního ředitelství pro hospo dářskou soutěž:
Commission européenne/Europese Commissie Direction générale de la concurrence
Greffe des concentrations 1049 Bruxelles/Brussel BELGIQUE/BELGIË
(1) | Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1 („nařízení o spojování“). |
(2) | Úř. věst. C 366, 14.12.2013, s. 5. |
ISSN 1977-0863 (elektronické vydání) ISSN 1725-5163 (papírové vydání)
CS