podrobněji viz box Kritéria pro hodnocení dobrého stavu a jejich limitní hodnoty).

(podrobněji viz box Kritéria pro hodnocení dobrého stavu a jejich limitní hodnoty).

Výběr nájemce

V roce 2011 byly uzavieny nové nájemní smlouvy. Platnost piedchozích smluv byla termínově sladěna s ukončením původního plánu péče. Nájemce na piíští hospodáiský cyklus sedmi let byl vybírán z více než dvou desítek velkých rybáiských společností (viz box Výběr nového nájemce NPR Lednické rybníky). Cílem bylo najít nájemce, který bude garantovat dodržování nastavených

kritérií a piitom nabídne státu nejvýhodnější ekonomické podmínky. Protože jde o velkou soustavu rybníků, byl výběr provázen pozor- ností médií. Jako nájemce bylo vybráno Ry- báiství Hodonín, s.r.o.

Závěr

Dodržování kritérií pro hodnocení dob- rého stavu NPR bude pravidelně sledová- no. Pokud dojde k piekročení nastavených parametrů z důvodu nedodržení podmínek nájemcem, může to být důvodem k oka- mžitému odstoupení od smlouvy. Vzhledem

k tomu, že rybníky jsou dynamické systémy, jejichž vývoj na sedm let dopiedu lze jen ob- tížně piesně piedpovědět, bude jejich stav v pravidelných intervalech vyhodnocován. Zjištění, že ani pii dodržení stanovených podmínek se nedaií dobrý stav piedmětů ochrany rezervace zajistit, povede – v soula- du s ustanovením smlouvy – k náležité změ- ně či úpravě systému hospodaiení, které se nájemce zavázal plně respektovat.

Prostiedkem k dosažení tohoto cíle je še- trné rybáiské hospodaiení.

Autoři pracují na ředitelství AOPK ČR

SUMMARY

Xxxxxxxxxxxx X., Xxxxxxxxxx X., Xxxxxx L. & Lacina D.: The Lednické rybníky Fishponds in 2011. How to Ensure Their Good Conservation Status?

In 2011, the Lednické rybníky Fishponds National Nature Reserve (NNR) Management Plan launched in 2007 had expired. After assessing the Management Plan implementation including management of the current fishery company, the Nature Conservation Agency of the Czech Republic (NCA CR) prepared, in collaboration with experts in hydrobiology, botany, ornithology and fish management a new Management Plan for 2012–2021, based on the experience raised in previous years, particularly on those in fishpond summer drainage in 7 year cycles. In

Xxxxxxx Xxxxxxxxx

Trestněprávní úprava

Dne 1. 1. 2010 nabyl účinnosti nový trest- ní zákoník (zákon č. 40/2009 Sb.), který na- hradil dosavadní zastaralou právní úpravu. V hlavě VIII upravuje trestné činy proti život- nímu prostiedí. S účinností od 1. 12. 2011 byla tato část trestního zákoníku novelizová-

addition, the document takes into account fishery management which should be directed by nature conservation and landscape conservation targets, particularly maintaining the NNR favourable conservation status. The NNR had been established as early as in 1953 to provide water and wetland birds with adequate habitat and trophic conditions, to maintain and to improve conservation status in shallow fishpond ecosystems, in wildlife inhabiting them and in the landscape character/scenery. In autumn 2011, a rental contract with the new tenant of the whole fishpond system who pledged himself to fully respect the criteria/standards set-up was concluded. The respecting the criteria/standards will be regularly checked. Even if under new regime a favourable conservation status of the specially protected elements is not maintained pursuant to the above contract, fishery management has to be changed or adjusted accordingly. Moreover, if the criteria/standards are not respected by a tenant, the contract can be immediately broken by the NCA CR.

10

Odpovědnost za správní delikty

a trestné činy

Cílem článku je upozornit čtenáře na některé změny v právní úpravě odpovědnosti za trestné činy proti životnímu prostředí a pojednat o případném střetu odpovědnosti za trestné činy a správní delikty, zejména pokud deliktní jednání poškozuje části přírody chráněné zákonem

o ochraně přírody a krajiny. Současně se zmiňuje o některých aspektech trestní odpovědnosti

právnických osob.

na, nová úprava je širší a komplexnější. Ze- jména ustanovení § 301 trestního zákoníku nyní stanoví trestní odpovědnost pii poško- zení či zničení částí piírody chráněných podle zákona o ochraně piírody a krajiny (ZOPK), které diíve trestněprávní ochranu nepoží- valy. Jde o piípady poškození či zničení pa- mátného stromu, významného krajinného

prvku, jeskyně, zvláště chráněného území, evropsky významné lokality a ptačí oblasti. Ke dni 1. 1. 2012 rovněž nabyl účinnosti zá- kon č. 418/2011 Sb. o trestní odpovědnosti právnických osob a iízení proti nim, podle kterého se trestní odpovědnost právnických osob také vztahuje na všechny trestné činy proti životnímu prostiedí. V tomto článku

§

§

Právo v ochraně piírody

§

chci upozornit nejen na novou právní úpra- vu trestní odpovědnosti za jednání poškozu- jící životní prostiedí, a to zejména části piíro- dy chráněné ZOPK, ale také vyslovit některé teze ohledně vztahu správního trestání, tj. ukládání pokut za správní delikty na úseku ochrany životního prostiedí, a trestněpráv- ní odpovědnosti. Mezi základní problémy odpovědnosti za deliktní jednání na úseku ochrany piírody totiž patií to, že nemalý po- čet protiprávních jednání naplňuje formální znaky jak správního deliktu, tak i trestného činu. V důsledku provedené novelizace hlavy VIII trestního zákoníku se okruh těchto pií- padů výrazně zvyšuje a rovněž lze piedpo- kládat, že piípady možného souběhu trestní a správní odpovědnosti narostou v důsledku

která sice formálně znaky některé skutkové podstaty naplňují, avšak jednání z nějakého důvodu lze vyhodnotit jako jednání, které není společensky škodlivé. Materiální strán- ka nebezpečnosti deliktního jednání pro společnost zůstala součástí obecných znaků piestupku.1 Tuto dichotomii právní úpravy správní odpovědnosti by bylo vhodné v bu- doucnu odstranit.

Dalším výrazným principem současné trestněprávní úpravy je subsidiarita trestní odpovědnosti a z ní vyplývající trestní repre- se. Ustanovení § 12 odst. 2 trestního záko- níku uvádí, že trestní odpovědnost pacha- tele a trestněprávní důsledky s ní spojené lze uplatňovat jen v případech společensky škodlivých, ve kterých nepostačuje uplatnění

Postup orgánu ochrany přírody

Jak již bylo iečeno výše, pii ochraně zájmů chráněných ZOPK může teoreticky docházet ke kolizi odpovědnosti za trest- né činy a odpovědnosti za správní delikty, neboť iadu protiprávních jednání poškozu- jících zájmy ochrany piírody a krajiny bude možné podiadit jak pod skutkové podstaty trestných činů (zejména jde o trestné činy podle ust. § 299, 300 a 301 trestního zá- koníku), tak i pod skutkové podstaty pie- stupků a jiných správních deliktů podle ust.

§ 87 a 88 zákona o ochraně piírody a kra- jiny. Tento legislativní stav považuji z iady důvodů za zcela nevhodný, neboť vyvolává nedostatek právní jistoty, interpretační pro-

trestní odpovědnosti právnických osob.

Principy trestněprávní úpravy a jejich vliv na správní trestání

Po dlouhých letech, kdy trestněprávní úprava vycházela z principu materiálního po- jetí trestného činu, nový trestní zákoník vy- chází z pojetí formálního. Obecným znakem trestného činu – jako tomu bylo do konce roku 2009 – již tedy není jeho společenská nebezpečnost, nýbrž nově je trestným činem protiprávní čin, který za trestný čin označuje trestní zákoník a který vykazuje znaky uve- dené v tomto zákoně. Formální pojetí trest- ného činu je však doplněno tzv. materiálním korektivem, kdy trestní odpovědnost a trest- něprávní důsledky s ní spojené lze uplatňo- vat pouze v piípadech společensky škod- livých. Právní doktrína i judikatura soudů

– pii neexistenci obecné úpravy správního

trestání – dlouhodobě dovozuje, že je tieba uplatňovat obecné principy trestního práva i na piípady správního trestání. Proto také bylo dovozováno, že i tzv. jiné správní delik- ty (tj. protiprávní jednání právnických osob a fyzických osob pii výkonu podnikatelské činnosti) mají rovněž naplňovat materiální stránku, tj. být společensky nebezpečné, i když právní úprava to jako jejich znak ne- stanoví. Současné formální pojetí trestného činu nyní mnohem lépe koresponduje s chá- páním těchto jiných správních deliktů, které jsou formulovány jak v ZOPK, tak i v jiných složkových zákonech o ochraně životního prostiedí formálně. Zjednodušeně iečeno, jiného správního deliktu podle ust. § 88 zá- kona o ochraně piírody a krajiny se dopustí ten, kdo svým protiprávním jednáním naplní znaky některé skutkové podstaty vypočtené v tomto ustanovení. I zde by se však měl uplatňovat materiální korektiv společenské škodlivosti. Znamená to, že by neměla být jako správní delikt postihována ta jednání,

odpovědnosti podle jiného právního před-

pisu. Tato zásada je již velmi důležitá i pro praktický výkon státní správy orgánu ochrany piírody, neboť mnohé skutkové podstaty jak piestupků (§ 87 ZOPK), tak i jiných správních deliktů (§ 88 ZOPK) jsou formulovány v pod- statě shodně se skutkovými podstatami ně- kterých trestných činů. Jako problematické se však jeví to, že zároveň v § 2 odst. 1 pie- stupkového zákona je stanovena subsidiarita piestupků vůči trestným činům. Ustanovení trestního zákoníku o subsidiaritě trestní od- povědnosti a ustanovení piestupkového zá- kona o subsidiaritě odpovědnosti za piestu- pek nelze uspokojivě interpretovat a uplatnit současně. Proto bude ziejmě nezbytné vy- cházet ze zásady lex posterior derogat priori (zákon pozdější ruší zákon diívější), a tedy v praxi uplatňovat i ve vztahu k piestupkům subsidiaritu trestného činu. Znamená to, že k trestnímu postihu je na místě piikro- čit pii možné odpovědnosti za piestupek a za trestný čin u fyzických osob pouze teh- dy, nepostačí-li postih za piestupek. Stejným způsobem je tieba ziejmě iešit i kolizi trest- ní odpovědnosti a odpovědnosti za tzv. jiný správní delikt.

§ 301 trestního zákoníku:

Poškození chráněných částí přírody

Kdo, byť i z hrubé nedbalosti, poruší jiný právní piedpis tím, že poškodí nebo zničí památný strom, významný krajinný prvek, jeskyni, zvláště chráněné území, evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast tak, že tím zanikne nebo je značně oslaben důvod pro ochranu takové části piírody, bude potrestán odnětím svobody až na tii léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

blémy a může být piíčinou nepiedvídatel-

nosti trestněprávního i správního rozhodo- vání. Jako konkrétní piíklad takové kolize lze uvést protiprávní jednání, kterým dojde k úplnému zničení památného stromu. Ta- kové jednání naplňuje znaky správních de- liktů, a to piestupku podle ust. § 87 odst. 3 písm. a) ZOPK či jiného správního deliktu podle ust. § 88 odst. 1 písm. b) ZOPK, ale současně naplňuje formální znaky trestné- ho činu podle ust. § 301 trestního zákoníku. V takovém piípadě neexistuje žádné jiné vodítko, zda protiprávní jednání postihnout jako správní delikt, nebo jako trestný čin, než zásada subsidiarity trestní represe, jak je stanovena v § 12 odst. 2 trestního záko- níku. Obecně je tieba konstatovat, že jako trestný čin by mělo být postihováno takové protiprávní jednání, které má vyšší škodlivý následek či které je společensky závažněj- ší, a to v těch piípadech, kde lze vzhledem ke všem okolnostem usoudit, že postih za správní delikt by byl nedostačující. Po- kud se týká míry škodlivosti následku de- liktního jednání, ustanovení § 301 trestního zákoníku ho vymezuje tak, že jde o takové poškození památného stromu, jeskyně, vý- znamného krajinného prvku, zvláště chrá- něného území, evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, které s sebou nese zánik nebo oslabení důvodů pro ochranu této části piírody. Uvádím další piíklad: Jestliže deliktním jednáním odpovědného subjektu dojde k poškození EVL či ptačí oblasti, v dů- sledku kterých však nedojde k úplnému zániku piedmětů jejich ochrany či k jejich podstatnému oslabení a i nadále existu- jí důvody jejich ochrany, pak toto deliktní jednání nenaplňuje znaky trestného činu a musí být posouzeno jako správní delikt. Pokud by však došlo v důsledku protipráv- ního jednání k úplnému zániku piedmětů ochrany či k jejich tak vážnému oslabení, že by jejich ochrana formou EVL či ptačí oblas-

1 Piestupkový zákon piestupek definuje jako zaviněné jednání, které porušuje nebo ohrožuje zájem společnosti a je za piestupek výslovně označeno v tomto nebo jiném zákoně, nejde-li o jiný správní delikt postižitelný podle zvláštních právních piedpisů anebo o trestný čin (§ 2 odst. 1 piestupkového zákona).

11

číslo 1 / 2012

ti dále pozbyla smyslu, jsou naplněny znaky trestného činu a piichází v úvahu otázka trestní represe. Lze očekávat, že počet pií- padů, kdy bude současně piicházet v úva- hu postup podle zákona o ochraně piírody a krajiny a podle trestního zákoníku, se také zvýší v důsledku nově zavedené trestní od- povědnosti právnických osob.

Orgán ochrany piírody by si měl pii zjiště- ní protiprávního jednání položit otázku, zda jednání nenaplňuje vedle znaků správního deliktu rovněž i znaky trestného činu. Pokud dospěje k závěru, že okolnosti nasvědčují tomu, že byl spáchán trestný čin, je povinen tuto skutečnost oznámit státnímu zástupci či policejnímu orgánu (§ 8 odst. 1 trestního iádu). Nicméně podání takového oznáme- ní nebrání tomu, aby orgán ochrany piírody sám zahájil iízení o jiném správním deliktu podle § 88 ZOPK či o piestupku podle § 87 ZOPK, a to zejména v těch piípadech, kdy vlastní úvahou dospěje k závěru, že uložení pokuty ve správním (piestupkovém) iízení se jeví jako postačující. Půjde-li však o jed- nání natolik závažné a společensky odsou- zeníhodné, a to zejména s ohledem na vel- ký rozsah způsobené újmy ochraně piírody a krajiny, s ohledem na zvlášť hrubý způsob provedení a na nízké pohnutky jednání, a pokud se bude orgánu ochrany piírody současně jevit, že vzhledem k funkcím sank- ce by bylo uložení pokuty ve správním, resp. piestupkovém iízení nedostatečné, měl by vyčkat, zda orgány činné v trestním iízení za- hájí v uvedené věci trestní stíhání. Sankce by měla plnit zejména funkci represivní, tj. být dostatečným trestem, a současně i funkci preventivní, tj. odstrašovat pachatele či jiné osoby od obdobného deliktního jednání. Tam, kde by se jevilo, že pokuta jako jediná možná sankce ukládaná orgánem ochrany piírody z tohoto pohledu nebude dostateč- ná, je na místě, aby orgán ochrany piírody vyčkal, zda bude v uvedené věci zahájeno trestní stíhání a zda pachatel bude za trestný čin odsouzen. V právu totiž platí obecná zá- sada ne bis in idem, podle které nemůže být

xxxxx xxxxxxxxx dvakrát za týž skutek. Otáz- ku vzájemného vztahu správního a trestního iízení v celé šíii ieší pouze zákon o trestní odpovědnosti právnických osob (§ 28), jen dílčím způsobem je iešena ohledně piestup- ků (§ 66, § 94 a § 20 odst. 2 piestupkové- ho zákona) a vůbec není upravena ohledně tzv. jiných správních deliktů fyzických osob podnikajících. Pokud se týká odpovědnos- ti za trestné činy právnických osob, vztah k iízení o správním deliktu je podle mého soudu vyhovujícím způsobem upraven v ust.

§ 28. Jestliže je trestní stíhání proti právnic- ké osobě zahájeno,2 nemůže probíhat sou- časně správní iízení. Po zahájení trestního stíhání tedy orgán ochrany piírody nemůže vůči právnické osobě zahájit iízení o uložení pokuty podle § 88 zákona. Shodný princip platí ohledně piestupků (§ 66 odst. 3 písm. b) piestupkového zákona). Jde o piekážku iízení, která rozšiiuje piekážky iízení uprave- né v ust. § 48 správního iádu. Současně ale podle ustanovení zákona o trestní odpověd- nosti právnických osob platí i opačná vazba; trestní stíhání proti právnické osobě nelze zahájit, a bylo-li již zahájeno, nelze v něm pokračovat, jestliže diívější iízení pro týž skutek skončilo pravomocným rozhodnutím o správním deliktu a toto rozhodnutí nebylo zrušeno. Piestupkový zákon, který vychází z diívější priority trestní represe, tuto otáz- ku ieší zcela jinak v ust. § 94. Bez pozitivní právní úpravy týchž otázek ohledně jiných správních deliktů podnikajících fyzických osob a pii dílčí a nekoncepční úpravě těchto otázek ohledně piestupků (§ 94 piestupko- vého zákona) lze jen usuzovat, jak bude tyto otázky iešit rozhodovací praxe a soudní xxxx- katura. V piípadě neexistence pozitivní práv- ní úpravy piichází v úvahu použití analogie legis, tj. analogický postup v těchto otázkách podle právní úpravy obsažené v zákoně o trestní odpovědnosti právnických osob. Užití této analogie odpovídá zájmu na jed- notě právního iádu, hranice užití analogie je ovšem dána tím, že její užití v oblasti trestání nesmí být k újmě delikventa.

Pokud se týká trestní odpovědnosti práv- nických osob, chci k nové právní úpravě uvést ještě několik poznámek. Podle tohoto zákona za jednání, které má znaky trestné- ho činu, nejsou odpovědné Česká republi- ka a územně samosprávné celky pii výko- nu veiejné moci. Česká republika zpravidla jedná prostiednictvím organizačních složek státu (ty nejsou právnickými osobami). Po- kud se týká územně samosprávných celků, bude tieba vždy v piípadě jejich možné trestní odpovědnosti zvažovat, zda územně samosprávný celek (obec, kraj) jednal pii vý- konu veiejné moci, či zda jednal napiíklad pii nakládání se svým majetkem jako každá jiná právnická osoba. Ze zákona o odpověd- nosti právnických osob chci ještě poukázat na to, že tento zákon zná spolupachatelství a výslovně stanoví, že pachatelem je (ved- le „piímého“ pachatele) i právnická osoba, která k provedení činu užila jiné právnické či fyzické osoby. Jde o ustanovení, které by- chom již roky rádi viděli i v oblasti správního trestání.3

Po zhodnocení všech aspektů soudím, že i nadále bude drtivá většina protiprávního jednání postihována piímo orgány ochrany piírody uložením pokuty podle § 87 a 88 ZOPK ve správním (piestupkovém) iízení a trestní odpovědnost bude uplatněna jen v těch skutečně nejzávažnějších piípadech poškození chráněných částí piírody, kdy by uložení pokuty podle zákona o ochraně pií- rody a krajiny nebylo dostatečnou sankcí.

Autorka pracuje v Sekci ochrany přírody

a krajiny AOPK ČR

LITERATURA

XXXXXXXX X. a kol. (2007): Správní právo. Obecná část. 7. vydání, C. H. Xxxx., Praha. – DA- MOHORSKÝ M. a kol. (2010): Právo životního prostiedí. 3. vydání, C. H. Xxxx. Praha. – XXXX- XXXX V.: Právní odpovědnost za správní delikty v ochraně životního prostiedí. In: České právo životního prostiedí 2/2004.

2 Trestní stíhání je zahájeno až vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání a vznesením obvinění proti konkrétní osobě.

3 K tomu viz článek Jitky Jelínkové Komu uložit sankci za delikt podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Ochrana piírody 4 (64): 15–17.

SUMMARY

Xxxxxxxxx X.: Administrative Offence and Crime Liability

12

On January 1, 2010 the new Penal Code of the Czech Republic entered into force. It provides some new principles in criminal liability, particularly formal approach to criminal offences added by the material corrective as well as criminal liability subsidiarity. The new principles also influence administrative penalties. The part of

the Code dealing with criminal offences against the environment was significantly amended. In addition, on January 1, 2012 the criminal liability of legal persons entered into force. Some facts of a case in criminal offences overlap with the facts of cases in misdemeanour and other administrative offences. Due to the criminal liability subsidiarity, much of misdemeanour should be visited by State/ Public Administration bodies, i.e. by the State Nature Conservancy authorities. Only offences with particularly serious consequences in the environment where administrative penalties are not adequate should be treated as criminal offences.