o poskytnutí účelové podpory
!* &, ,
MVCRX04IBXJK
prvotní identifikátor
o poskytnutí účelové podpory
řešení projektu výzkumu, vývoje a inovací s názvem
„Hydrometeorologická rizika v České republice změny rizik a zlepšení jejich predikcí“
uzavřená mezi smluvními stranami
Česká republika Ministerstvo vnitra
a
Český hydrometeorologický ústav
X.x.XX /XXXX
Počet stran: Přílohy:
Smluvní strany
Česká republika Ministerstvo vnitra
se sídlem: Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7
IČ: 00007064 DIČ: CZ00007064
zastoupená ředitelem odboru bezpečnostního výzkumu a policejního vzdělávání JUDr. Xxxxxx Xxxxxxx, Ph.X.
xxxxx bankovního účtu:
adresa pro doručování: Ministerstvo vnitra, odbor bezpečnostního výzkumu a policejního vzdělávání (gesční útvar MV ČR pro oblast bezpečnostního výzkumu),
Nad Štolou 000/0, 000 00 Xxxxx 0, tel.: 000 000 000, e mail: xxx@xxxx.xx (dále jen „poskytovatel“)
a
Český hydrometeorologický ústav
se sídlem: Na Šabatce 2050/17, 143 03 Praha 4
IČ: 00020699 DIČ:CZ00020699
statutární zástupce: Xxx. Xxxx Xxxxxx, ředitel
příspěvková organizace zapsána v rejstříku veřejných výzkumných institucí vedeném Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy
číslo bankovního účtu:
adresa pro doručování: sídlo příjemce kontaktní osoba: manažer projektu
(dále jen „příjemce“)
uzavírají v rámci Programu bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2015 (BV III/1 VS), na základě § 9 zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře
výzkumu, experimentálního vývoje a inovací z veřejných prostředků a o změně některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 130/2002 Sb.“)
a v souladu se zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“) tuto
Smlouvu o poskytnutí účelové podpory na řešení projektu výzkumu, vývoje a inovací
(dále jen „Smlouva“)
Článek 1 Předmět Smlouvy
1) Předmětem této Smlouvy je závazek příjemce řešit projekt výzkumu, vývoje a inovací s názvem „Hydrometeorologická rizika v České republice změny rizik a zlepšení jejich predikcí“ a identifikačním kódem “ a závazek poskytovatele poskytnout příjemci na tento projekt účelovou podporu z veřejných prostředků (dále jen ”podpora”) v rozsahu a za podmínek stanovených Smlouvou.
2) Předmětem řešení projektu je experimentální vývoj zaměřený na výzkum problematiky hydrometeorologických rizik a jejich predikcí. Bude provedena analýza změn nebezpečí jejich výskytu a zranitelnosti společnosti v různých časových měřítcích. Dalším cílem projektu je zpřesnění predikcí prostřednictvím vývoje metod zohlednění dalších zdrojů nejistoty a úprav algoritmu adjustace radarových odhadů srážek a metod verifikace a updatingu počátečních podmínek pro potřeby systému Indikátor přívalových povodní (FFG CZ).
3) Cíle projektu, předpokládané výsledky, rozpočet a harmonogram projektu, včetně dalších údajů jsou uvedeny ve schváleném projektu, který je přílohou č. 1 Smlouvy (dále jen
„Projekt“).
Článek 2 Administrátor Projektu
1) Administrátor Projektu je zaměstnanec gesčního útvaru pro oblast bezpečnostního výzkumu určený poskytovatelem, který je odpovědný za spolupráci a komunikaci s příjemcem ve všech záležitostech věcného plnění Projektu a finančního využití poskytnuté podpory.
2) Xxxxx a kontaktní údaje administrátora projektu budou příjemci sděleny při předání Smlouvy.
Článek 3 Manažer Projektu
Manažer Projektu určený příjemcem je odpovědný za řízení Projektu, včetně finančního řízení, za spolupráci a komunikaci s poskytovatelem.
Článek 4 Hlavní řešitel Projektu
Za odbornou úroveň Projektu dle § 9 odst. 1 písm. e) zákona č. 130/2002 Sb. je příjemci odpovědný
Článek 5
Doba řešení Projektu
1) Příjemce je povinen zahájit řešení Projektu dne 1. 9. 2019.
2) Příjemce je povinen ukončit řešení Projektu nejpozději ke dni 31. 12. 2021.
Článek 6
Uznané náklady, výše podpory a platební podmínky
1) Uznané náklady na řešení Projektu se stanovují ve výši 3 940 200, Kč (slovy:třimilionydevětsetčtyřicettisícdvěstěkorunčeských). Tato částka zahrnuje podporu ve výši 3 940 200, Kč (slovy: třimilionydevětsetčtyřicettisícdvěstěkorunčeských), která je poskytovaná formou dotace z rozpočtové kapitoly Ministerstva vnitra.
2) Členění uznaných nákladů na jednotlivé položky a pro jednotlivé roky řešení Projektu je uvedeno v rozpočtu Projektu.
3) Nedojde li v důsledku rozpočtového provizoria podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“)
Uznané náklady jsou takové způsobilé náklady, které poskytovatel schválil a které jsou zdůvodněné.
k regulaci čerpání rozpočtu, poskytovatel poskytne podporu příjemci v prvním roce řešení Projektu ve lhůtě do 60 kalendářních dnů ode dne nabytí účinnosti Smlouvy. V dalších letech řešení poskytovatel poskytne podporu do 60 kalendářních dnů od začátku kalendářního roku za podmínky, že jsou splněny závazky příjemce vyplývající ze Smlouvy, zejména, že příjemce předložil roční zprávu včetně vyúčtování poskytnutých finančních prostředků, a tato zpráva byla schválena poskytovatelem, a že jsou zařazeny údaje do informačního systému výzkumu, vývoje a inovací v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb., Nařízením vlády č. 397/2009 Sb., o informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací (dále jen „NV č. 397/2009 Sb.“) a se zvláštním právním předpisem (zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů).
4) Pokud v průběhu řešení Projektu dojde ke snížení plánovaných finančních prostředků na výzkum a vývoj poskytovatele v rámci státního rozpočtu, je poskytovatel oprávněn jednostranně snížit podporu uvedenou v odstavci 1 tohoto článku a bude uzavřen písemný dodatek ke Smlouvě, v němž se vymezí související úpravy Projektu.
5) Podpora bude poskytována v souladu s rozpočtem bezhotovostním převodem bankovního účtu poskytovatele na běžný korunový bankovní účet příjemce.
6) Příjemce má povinnost provést audit celého Projektu. Auditorskou zprávu předloží příjemce poskytovateli spolu se závěrečným vyúčtováním Projektu. Audit se týká všech nákladů Projektu. Do uznaných nákladů lze zahrnout pouze náklady na provedení auditu v závislosti na době realizace a účetní náročnosti Projektu až do výše 100 000, Kč.
Článek 7 Změny Rozpočtu
1) Podstatnou změnou rozpočtu, pro jejíž provedení je nutný předchozí souhlas poskytovatele se rozumí:
a) zdůvodněná změna celkové výše rozpočtu příjemce,
b) zdůvodněný přesun uvnitř rozpočtové skupiny mezi položkami přesahující 10 % celkových nákladů této skupiny v rámci rozpočtu příjemce v daném kalendářním roce,
c) zdůvodněný přesun mezi rozpočtovými skupinami přesahující 10 % celkového rozpočtu příjemce v daném kalendářním roce,
d) zdůvodněný přesun finančních prostředků z jiných rozpočtových skupin do rozpočtové skupiny osobní náklady a zdůvodněný přesun finančních prostředků mezi jednotlivými položkami v rámci rozpočtové skupiny osobní náklady přesahující 10 % celkových nákladů této skupiny.
2) Ostatní změny rozpočtu musí být se zdůvodněním oznámeny poskytovateli do 7 pracovních dnů od jejich provedení. Dojde li k ostatní změně rozpočtu v měsíci prosinci, oznámí ji příjemce v roční zprávě za příslušný rok za dodržení podmínek podle Článku 12 odst. 2 Smlouvy.
3) V případě, že součet objemu jednotlivých změn rozpočtu dle odstavce 2 tohoto článku v daném kalendářním roce dosáhne hranice stanovené v odstavci 1 písm. b) nebo c) tohoto článku, podléhá každá další změna rozpočtu předchozímu souhlasu poskytovatele.
4) Pokud příjemce neobdrží stanovisko poskytovatele do 15 pracovních dnů ode dne odeslání informace o podstatné změně rozpočtu dle odstavce 1 tohoto článku nebo o změně dle odstavce 3 tohoto článku, považuje se změna rozpočtu za schválenou poskytovatelem, pokud není stanoveno jinak. Poskytovatel může lhůtu prodloužit o 15 pracovních dnů; je však povinen o prodloužení lhůty příjemce písemně informovat.
5) V případě změny celkové výše rozpočtu, při které dochází k navýšení podpory podle tohoto článku odstavec 1 lze tuto změnu realizovat pouze uzavřením dodatku k této Smlouvě.
6) Žádosti příjemce o předchozí souhlas poskytovatele podle odstavce 1 a 3 tohoto článku i oznámení změny rozpočtu podle odstavce 2 tohoto článku předává příjemce
prostřednictvím formuláře zveřejněného na webových stránkách Ministerstva vnitra včetně nové verze rozpočtu a komentáře popisujícího jeho změny.
Článek 8 Intenzita podpory
1) Intenzitou podpory se rozumí v procentech vyjádřený podíl výše podpory k uznaným nákladům příjemce v daném roce řešení Projektu.
2) Maximální povolená výše intenzity podpory činí 100 %.
Článek 9 Subdodávky
1) V rámci řešení Projektu nebudou realizovány subdodávky.
2) Pokud se v průběhu řešení Projektu vyskytne potřeba realizace subdodávky, postupuje příjemce podle zákona č. 134/2016 Sb. o zadávání veřejných zakázek (dále jen „zákon č. 134/2016 Sb.“).
3) Subdodávky je příjemce povinen pořizovat za tržní ceny (tj. cena v ístě a čase obvyklá). Toto je příjemce povinen poskytovateli doložit.
4) Subdodávky na výzkum nebo experimentální vývoj mohou být realizovány maximálně do výše 20 % celkových uznaných nákladů Projektu.
5) Nové subdodávky musí být předem odsouhlaseny poskytovatelem a upraveny písemným dodatkem ke Smlouvě.
6) Je li subdodavatelem veřejně financovaná výzkumná organizace, mohou být předmětem subdodávek pouze výzkum nebo experimentální vývoj za těchto podmínek:
a) výzkumná organizace poskytuje danou výzkumnou službu nebo provádí smluvní výzkum za tržní cenu nebo
b) nelze li určit tržní cenu, výzkumná organizace poskytne danou výzkumnou službu nebo provede smluvní výzkum za cenu, která zahrnuje plné náklady a přiměřený zisk.
7) Je li příjemce výzkumnou organizací, může pořizovat subdodávky pouze od jiné výzkumné organizace.
8) Při pořízení subdodávek v rozporu s tímto článkem bude postupováno dle Článku 20 Smlouvy.
Článek 10
Vedení účetnictví o uznaných nákladech Projektu
1) O vynaložených nákladech Projektu je příjemce povinen po celou dobu řešení Projektu vést v účetnictví oddělenou evidenci podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů v souladu s § 8 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb.
2) Nezpůsobilými náklady projektu jsou zejména:
• zisk,
• daň z přidané hodnoty (u příjemců, kteří jsou plátci této daně a kteří uplatňují její odpočet nebo odpočet její poměrné části) ,
• jiné daně (silniční daň, daň z nemovitosti, daň darovací, dědická, apod.),
• náklady na marketing, prodej a distribuci výrobků,
• úroky z dluhů,
• náklady na finanční pronájem a pronájem s následnou koupí (např. leasing, aj.),
• manka a škody,
• náklady na pohoštění, dary a reprezentaci,
• náklady na vydání periodických publikací, učebnic a skript,
• náklady/výdaje na pořízení budov a pozemků,
Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů
• opravy nebo údržba místností, stavby, rekonstrukce budov nebo místností, nábytek či zařízení, která nejsou pevnou součástí místností, a další náklady, které bezprostředně nesouvisejí s předmětem řešení projektu,
• správní poplatky,
• výdaje související s likvidací příjemce, nedobytné pohledávky,
• platby příspěvků do soukromých penzijních fondů,
• peněžitá pomoc v mateřství,
• ostatní sociální výdaje na zaměstnance, které nejsou zaměstnavatelé povinni odvádět dle zvláštních předpisů (např. dary k životním jubileím, příspěvky na rekreaci, příspěvky na penzijní připojištění, životní pojištění apod.),
• odstupné,
• nájemné, kdy příjemce je vlastníkem nemovitosti nebo ji užívá zdarma,
• výdaje na školení a vzdělávání personálu (pokud se nejedná o odborné akce přímo související s řešením projektu).
3) Do uznaných nákladů na pořízení hmotného a nehmotného majetku lze zahrnout pouze část ceny majetku, která odpovídá podílu užití majetku na řešení Projektu.
4) Příjemce účtuje doplňkové náklady související s Projektem metodou vykazování doplňkových nákladů (AC Additional Costs). Výše celkových doplňkových nákladů příjemce Projektu účtovaných metodou kalkulace dodatečných nákladů (AC Additional Costs) nesmí po celou dobu řešení Projektu překročit 10 % celkových uznaných přímých nákladů Projektu příjemce.
5) V případě, že příjemce předpokládá nevyčerpání finančních prostředků daného kalendářního roku, ale využil by je v rámci projektu v roce následujícím, je povinen požádat poskytovatele o schválení využití těchto nespotřebovaných finančních prostředků, a to do 15. listopadu daného kalendářního roku cestou změnového řízení. V případě, že bude jeho žádost poskytovatelem schválena, ponechá si příjemce tyto nespotřebované finanční prostředky na svém účtu. V případě, že žádost nebude poskytovatelem schválena, příjemce tyto nespotřebované finanční prostředky převede obratem na bankovní účet poskytovatele číslo (při převodu finančních prostředků příjemce uvede do Zprávy pro příjemce: VRATKA NESPOTŘEBOVANÉ PROSTŘEDKY, kód projektu, svůj název).
6) Je li příjemce veřejnou výzkumnou institucí nebo veřejnou vysokou školou, může finanční prostředky, které nemohly být efektivně použity v roce, ve kterém byly poskytnuty, nad rámec odstavce 5 tohoto článku, převést do fondu účelově určených prostředků, a to do výše 5 % objemu těchto prostředků poskytnutých na Projekt v daném kalendářním roce. Takto převedené prostředky mohou být použity pouze k účelu, ke kterému byly poskytnuty. Převod musí příjemce písemně prokazatelně oznámit poskytovateli a odůvodnit.
7) Příjemce finanční prostředky daného kalendářního roku, u kterých předpokládá jejich nevyčerpání v daném kalendářním roce a nepostupuje li dle odstavce 5 a 6 tohoto článku, převede nejpozději do konce listopadu daného kalendářního roku na bankovní účet poskytovatele číslo (při převodu finančních prostředků příjemce uvede do Zprávy pro příjemce: VRATKA NESPOTŘEBOVANÉ PROSTŘEDKY, kód projektu, svůj název).
8) V případě, že příjemci zůstanou nevyužité finanční prostředky daného kalendářního roku, s výjimkou postupu podle odstavce 5 až 7 tohoto článku, je povinen tyto prostředky poskytovateli vrátit do 15. února následujícího roku převedením na bankovní účet poskytovatele číslo (při převodu finančních prostředků příjemce uvede do Zprávy pro příjemce: VRATKA NEVYUŽITÉ PROSTŘEDKY, kód projektu, svůj název). Tyto prostředky budou poskytovatelem odvedeny do státního rozpočtu.
9) V případě, že příjemci v letech následujících po prvním roce řešení zůstanou nevyužité finanční prostředky, které si ponechal na svém účtu podle odstavce 5 tohoto článku, je
§ 18 odst. 9, 10, 11 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách; § 26 zákona č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích;
povinen tyto prostředky poskytovateli vrátit do 15. února následujícího roku převedením na bankovní účet poskytovatele číslo (při převodu finančních prostředků příjemce uvede do Zprávy pro příjemce: VRATKA NEVYUŽITÉ PROSTŘEDKY, kód projektu, svůj název). Tyto prostředky budou poskytovatelem odvedeny do státního rozpočtu.
10) V posledním roce řešení převede příjemce finanční prostředky daného kalendářního roku, které předpokládá nevyčerpat do konce řešení projektu, nejpozději do 15. prosince daného kalendářního roku na bankovní účet poskytovatele číslo (při převodu finančních prostředků příjemce uvede do Zprávy pro příjemce: VRATKA KONEČNÉ NESPOTŘEBOVANÉ PROSTŘEDKY, kód projektu, svůj název).
11) V případě, že zůstanou na účtu příjemce ke dni 31. prosince daného kalendářního roku, který je posledním rokem řešení projektu, nějaké nevyužité finanční prostředky daného kalendářního roku a nevyužité finanční prostředky, které si ponechal na svém účtu podle odstavce 5 a 6 tohoto článku, je povinen tyto prostředky poskytovateli vrátit do 31. ledna následujícího roku převedením na bankovní účet poskytovatele číslo
(při převodu finančních prostředků příjemce uvede do Zprávy pro příjemce: VRATKA KONEČNÉ NEVYUŽITÉ PROSTŘEDKY, kód projektu, svůj název) a provést finanční vypořádání podpory se státním rozpočtem dle Článku 11 odst. 4 Smlouvy.
12) Nebude li příjemce postupovat dle povinností uvedených v odstavci 5 až 11, může poskytovatel postupovat dle Článku 20 odst. 3 Smlouvy.
13) Pokud příjemce uplatňuje rozdílný hospodářský rok, provádí vyúčtování nákladů na Projekt a poskytnuté podpory k 31. prosinci daného kalendářního roku a při uzávěrce hospodářského roku provede kontrolu tohoto vyúčtování a o výsledku písemně informuje poskytovatele.
Článek 11 Povinnosti příjemce
1) Příjemce je povinen postupovat při řešení Projektu v souladu s Projektem a dalšími podmínkami uvedenými ve Smlouvě.
2) Příjemce je povinen použít podporu v souladu s podmínkami, účelem a způsobem stanovenými Smlouvou. Použije li příjemce podporu v rozporu s podmínkami stanovenými Smlouvou na jiný účel nebo jiným způsobem, závažným způsobem poruší povinnosti stanovené Smlouvou. V takovém případě bude postupováno dle Článku 20 odst. 4 Smlouvy.
3) Příjemce je povinen dodržovat podmínky uvedené v Projektu, na jejichž základě byla stanovena maximální povolená výše míry podpory. Porušení této povinnosti se pokládá za závažné porušení povinnosti a bude postupováno dle Článku 20 odst. 4 Smlouvy.
4) Příjemce je povinen provést finanční vypořádání poskytnuté dotace v souladu s § 14 odst. 9 a § 75 zákona o rozpočtových pravidlech a příslušnými předpisy pro zúčtování se státním rozpočtem platnými pro daný rok. Finanční vypořádání zpracuje příjemce za období týkající se celé doby trvání Projektu podle stavu k 31. prosinci roku, v němž bylo ukončeno financování Projektu. Příjemce předloží poskytovateli podklady pro finanční vypořádání dotace do 15. února roku následujícího po roce ukončení Projektu na tiskopisu, jehož vzor je uveden v přílohách příslušných předpisů pro zúčtování se státním rozpočtem platných pro daný rok.
5) Příjemce je povinen písemně informovat poskytovatele o veškerých podstatných skutečnostech, které by mohly mít vliv na průběh a výsledek řešení Projektu a které nastaly v době ode dne nabytí platnosti a účinnosti Smlouvy, a to ve lhůtě do 15 kalendářních dnů ode dne, kdy se o takové skutečnosti dozvěděl.
6) Podstatnou změnou, pro jejíž provedení je nutný předchozí souhlas poskytovatele je změna harmonogramu projektu, změna výsledků projektu, změna data ukončení řešení projektu, změna manažera Projektu a změna hlavního řešitele Projektu. Pokud příjemce neobdrží stanovisko poskytovatele do 15 pracovních dnů ode dne odeslání informace o podstatné změně, považuje se podstatná změna za schválenou poskytovatelem. Poskytovatel může lhůtu prodloužit o 15 pracovních dnů; je však povinen o prodloužení
lhůty příjemce písemně informovat. Formulář pro změnové řízení dle tohoto ustanovení je zveřejněn na webových stránkách Ministerstva vnitra. Při postupu příjemce v rozporu s tímto ustanovením, bude postupováno dle ustanovení Článku 20 odst. 3 Smlouvy.
7) Změny členů řešitelského týmu je příjemce povinen se zdůvodněním oznámit poskytovateli do 7 pracovních dnů od jejich provedení. Pokud by změnou ve složení řešitelského týmu mělo dojít k přesunu finančních prostředků mezi jednotlivými položkami v rámci rozpočtové skupiny osobní náklady, je příjemce povinen postupovat dle Článku 7 odst. 1 písm. d) Xxxxxxx. Oznámení o změně řešitelského týmu musí obsahovat formulář čerpání osobních nákladů, který je s formulářem pro personální změnu zveřejněn na webových stránkách Ministerstva vnitra. Při postupu příjemce v rozporu s tímto ustanovením, bude postupováno dle ustanovení Článku 20 odst. 3 Smlouvy.
8) O ostatních změnách informuje příjemce poskytovatele průběžně, nejpozději v roční zprávě dle Článku 12 odst. 2 Smlouvy.
9) Příjemce je povinen každou zahraniční pracovní cestu, jejíž náklady přesáhnou 100 000, Kč, předložit s předstihem nejméně 30 kalendářních dní před zahájením zahraniční pracovní cesty se zdůvodněním poskytovateli ke schválení. Nejpozději do 30 kalendářních dnů po ukončení cesty je příjemce povinen předložit poskytovateli podrobnou zprávu o jejím průběhu a výsledcích ve vztahu k řešení Projektu.
10) Veškerá oznámení dle tohoto článku předává příjemce formou a ve lhůtách, které jsou uvedeny ve Smlouvě.
11) Příjemce je povinen poskytnout i další údaje požadované poskytovatelem pro věcné a finanční řízení Projektu, a to v termínech stanovených poskytovatelem.
Článek 12 Zprávy
1) Příjemce předkládá poskytovateli ke schválení v průběhu řešení Projektu zprávy o průběhu řešení Projektu (roční zprávy, mimořádné zprávy). Po ukončení řešení Projektu příjemce předloží poskytovateli závěrečnou zprávu.
2) Roční zprávu je příjemce povinen předložit poskytovateli za každý rok řešení Projektu vždy ve lhůtě do 15. ledna následujícího kalendářního roku, nestanoví li poskytovatel písemně jinak. Roční zpráva obsahuje zejména informace o postupu řešení Projektu, o dosažených výsledcích a způsobu jejich využití v uplynulém roce. V roční zprávě zároveň příjemce upřesní postup řešení Projektu na další rok a předloží aktuální verzi harmonogramu. Samostatnou částí roční zprávy je vyúčtování nákladů na Projekt a poskytnuté podpory za uplynulý rok ve struktuře Rozpočtu a aktuální verze rozpočtu. Roční zprávu podle první věty je příjemce povinen předložit rovněž za poslední rok řešení projektu. V případě oznámení změn v roční zprávě podle Článku 7 odst. 2 a Článku 11 odst. 8 Smlouvy je povinností příjemce k roční zprávě přiložit příslušný formulář pro změnové řízení zveřejněný na webových stránkách Ministerstva vnitra.
3) Mimořádnou zprávu předkládá příjemce poskytovateli v průběhu řešení Projektu na vyžádání poskytovatele, který zároveň stanoví předmět zprávy a termín jejího předložení.
4) Závěrečnou zprávu z řešení Projektu předloží příjemce do 30 kalendářních dnů ode dne ukončení řešení Projektu uvedeného v Článku 5 Smlouvy. Závěrečná zpráva z řešení Projektu zahrnuje zejména informaci o dosažených cílech, výsledcích, způsobu jejich využití a výstupech Projektu. Součástí závěrečné zprávy je vyúčtování nákladů na Projekt a poskytnuté podpory za celé období řešení Projektu ve struktuře Rozpočtu. Přílohou závěrečné zprávy jsou materiály, kterými příjemce dokládá, že výsledky existují a jejich funkčnost, jako jsou například technická dokumentace, rozhodnutí nebo certifikace výsledků.
5) Příjemce je povinen předkládat poskytovateli zprávu o využití výsledků Projektu v souladu s Popisem výsledků projektu a plánem jejich využití, který je přílohou č. 2 Smlouvy, a to každoročně po dobu 5 let ode dne ukončení Smlouvy, vždy ve lhůtě do 20. ledna následujícího kalendářního roku.
6) U Projektů obsahujících utajované informace budou zprávy uvedené v tomto článku zpracovávány v souladu se zákonem č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 412/2005 Sb.“).
7) Poskytovatel stanoví rozsah, strukturu a formu zpráv uvedených v tomto článku.
8) Poskytovatel schvaluje roční a mimořádné zprávy nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne jejich doručení nebo v této lhůtě uplatní písemné připomínky a stanoví lhůtu pro jejich vypořádání příjemcem.
9) Pokud příjemce nepředloží zprávy uvedené v odstavci 1 až 4 tohoto článku, bude postupováno dle Článku 20 odst. 3 Smlouvy.
Článek 13 Kontroly
1) Poskytovatel je oprávněn ve smyslu § 13 zákona č. 130/2002 Sb. provádět u příjemce kontrolu plnění cílů Projektu, včetně kontroly čerpání a využívání podpory a účelnosti vynaložených prostředků podle této Smlouvy.
2) Poskytovatel je oprávněn provádět finanční kontrolu v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a provádět kontrolu podle zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád).
3) Příjemce je povinen umožnit poskytovateli provedení všech kontrol uvedených v odstavci 1 a 2 tohoto článku a poskytnout mu při nich potřebnou součinnost, zejména poskytnout na pracovištích příjemce volný přístup k osobám podílejícím se na řešení Projektu, ke všem dokumentům, počítačovým záznamům a zařízením, která přísluší k řešení Projektu.
4) Příjemce je povinen předložit na žádost poskytovatele pro potřeby kontroly Projektu originály veškerých účetních dokladů vztahujících se k Projektu.
5) Příjemce je povinen předkládat poskytovateli na vyžádání přehledy jakýchkoliv účetních záznamů vztahujících se k Projektu.
6) Xxxxx provádějící kontrolu jsou povinny předložit příjemci písemné pověření ředitele věcně příslušného odboru poskytovatele k provedení kontroly.
7) Kontrolu je poskytovatel oprávněn provést kdykoliv v době řešení Projektu a následně ve lhůtě do 5 let ode dne ukončení Smlouvy. Příjemce je povinen po celou tuto dobu uchovávat veškeré doklady týkající se Projektu.
Článek 14
Nákup a vlastnictví majetku pořízeného pro řešení Projektu
1) V rámci řešení Projektu bude příjemcem pořízen hmotný a nehmotný majetek a služby uvedené ve Specifikaci majetku a služeb, která je přílohou Smlouvy, ale nespecifikovaný dle § 8 odst. 4 zákona č. 130/2002 Sb.
2) Hmotný a nehmotný majetek nespecifikovaný řádně podle § 8 odst. 4 zákona č. 130/2002 Sb. je příjemce povinen pořizovat postupem podle zákona č. 134/2016 Sb.
3) Pokud se v průběhu řešení Projektu vyskytne potřeba pořídit hmotný a nehmotný majetek, postupuje se podle zákona o zadávání veřejných zakázek.
4) Hmotný a nehmotný majetek je příjemce povinen pořizovat za tržní ceny (tj. cena v místě a čase obvyklá). Toto je příjemce povinen poskytovateli doložit.
5) Vlastníkem majetku, pořízeného z poskytnuté podpory je ve smyslu ustanovení § 15 odst. 1 zákona č. 130/2002 Sb. příjemce.
6) Při pořízení majetku v rozporu s tímto článkem bude postupováno dle Článku 20 Smlouvy.
Článek 15
Práva k výsledkům Projektu a jejich využití
1) Práva k výsledkům Projektu patří příjemci.
2) Při využití výsledků Projektu je příjemce povinen postupovat v souladu s ustanovením
§ 16 odst. 4 zákona č. 130/2002 Sb., Popisem výsledků projektu a plánem jejich využití.
Článek 16 Poskytování informací
1) Příjemce je povinen předávat poskytovateli veškeré informace o Projektu pro účely jejich předání do informačního systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací ve formě a termínech stanovených poskytovatelem v souladu se zákonem č. 130/2002 Sb. a NV č. 397/2009 Sb., a další informace stanovené poskytovatelem.
2) Při jakémkoliv předávání nebo zveřejňování informací týkajících se Projektu a výsledků Projektu, včetně konferencí, je příjemce povinen zveřejnit informaci o poskytnuté podpoře poskytovatelem na základě Smlouvy a o příslušnosti k programu výzkumu a vývoje poskytovatele.
3) Pokud je předmět řešení Projektu utajovanou informací podle zákona č. 412/2005 Sb., je příjemce povinen uvést stupeň důvěrnosti těchto údajů podle zákona č. 412/2005 Sb., a poskytnout poskytovateli konkrétní informace o Projektu a jeho výsledcích postupem podle zákona č. 130/2002 Sb.
4) Příjemce je povinen při změně Smlouvy předat poskytovateli informace o změně údajů zveřejňovaných v informačním systému výzkumu, experimentálního vývoje a inovací, pokud k takovéto změně v důsledku změny Smlouvy dojde.
Článek 17 Povinnost mlčenlivosti
1) Poskytovatel a příjemce jsou povinni zajistit mlčenlivost o všech informacích, které jim jako důvěrné byly poskytnuty a jejichž předání dalším subjektům by mohlo poškodit práva toho, kdo je poskytl.
2) V případě, že jsou poskytovatel a příjemce na základě Xxxxxxx oprávněni poskytovat informace třetím stranám, jsou povinni zajistit, aby tyto třetí strany zachovávaly mlčenlivost o těchto informacích, které jim byly poskytnuty jako důvěrné, a používaly je jen k účelům, k nimž jim byly předány.
3) Poskytovatel a příjemce jsou zproštěni povinnosti zachovávat mlčenlivost v případě:
a) že se obsah informací, které jim byly poskytnuty jako důvěrné, stane veřejně přístupným, a to na základě jiných činností prováděných mimo rámec Smlouvy nebo na základě opatření, která nesouvisí s řešením Projektu;
b) že byl požadavek zachovávat mlčenlivost odvolán těmi, v jejichž prospěch byla tato povinnost stanovena.
Článek 18 Odpovědnost za škodu
1) Odpovědnost za škodu se řídí ustanoveními občanského zákoníku.
2) Poskytovatel neodpovídá za jednání nebo za nečinnost příjemce. Poskytovatel neodpovídá za nedostatky výrobků vytvořených nebo služeb poskytnutých na základě výsledků Projektu.
3) Příjemce se zavazuje, že odškodní třetí strany v případě uplatnění požadavku na náhradu škody, která vznikla jednáním nebo nečinností příjemce nebo která souvisí s nedostatky výrobků vytvořených nebo služeb poskytnutých na základě výsledků Projektu, pokud neprokáže, že za tyto neodpovídá.
4) Prokáže li třetí strana své nároky spojené s prováděním Xxxxxxx vůči poskytovateli, je příjemce povinen poskytovateli poskytnout pomoc.
Článek 19 Odstoupení od Smlouvy
1) Poskytovatel je oprávněn od Smlouvy odstoupit v případě, že:
a) příjemce uvedl neúplné, nesprávné nebo nepravdivé údaje a skutečnosti ve veřejné soutěži nebo při uzavření Smlouvy;
b) příjemce nesplnil povinnosti nebo jiné podmínky stanovené Smlouvou ani poté, co jej poskytovatel k tomu písemně vyzval a stanovil mu náhradní dobu k jejich splnění; náhradní doba k plnění nesmí být kratší než 30 kalendářních dnů;
c) příjemce vstoupil do likvidace nebo na něho byla vyhlášena nucená správa, vůči majetku příjemce probíhá insolvenční řízení, v němž bylo vydáno rozhodnutí o úpadku nebo insolvenční návrh nebyl zamítnut proto, že majetek nepostačuje k úhradě nákladů insolvenčního řízení, nebo nebyl konkurs zrušen proto, že majetek byl zcela nepostačující, byla povolena reorganizace nebo byl nařízen výkon rozhodnutí prodejem podniku, pokud by tato skutečnost mohla dle názoru poskytovatele ovlivnit řešení Projektu nebo zájmy poskytovatele;
d) dojde ke vzniku závažných ekonomických nebo technických důvodů, které podstatně ovlivní řešení Projektu, nebo se výrazně sníží možnost využití poznatků Projektu;
e) důvodu podstatného porušení Smlouvy podle § 2002 odst. 1 občanského zákoníku.
2) Odstoupení od Xxxxxxx musí být odůvodněno a nabývá účinnosti dnem jeho doručení příjemci.
Článek 20 Vrácení podpory a sankce
1) V případě odstoupení od Smlouvy podle ustanovení Článku 19 odst. 1 písm. a), b) a e) Xxxxxxx je příjemce povinen vrátit poskytnutou podporu poskytovateli v plné výši. K vrácené podpoře je příjemce povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z částky podpory uvedené v Projektu pro rok, v němž vznikl důvod k odstoupení od Smlouvy, a to za každý den za dobu ode dne připsání poskytnuté podpory, která má být vrácena, na bankovní účet příjemce do dne jejího připsání na účet poskytovatele.
2) V případě odstoupení od Smlouvy podle ustanovení Článku 19 odst. 1 písm. c) a d) Smlouvy a v případě uzavření dohody o ukončení Smlouvy je příjemce povinen vrátit poskytnutou podporu v poměrné výši, stanovené poskytovatelem, a to ve lhůtě do 30 kalendářních dnů ode dne doručení sdělení o odstoupení od Smlouvy nebo ode dne nabytí účinnosti dohody o ukončení Smlouvy. Z poskytnuté podpory mohou být uhrazeny jen uznané náklady Projektu použité příjemcem na poskytovatelem schválené výstupy Projektu, kterých bylo dosaženo do okamžiku odstoupení od Smlouvy, případně
ukončení Smlouvy dohodou.
3) V případě, že příjemce neinformuje poskytovatele dle Článku 7, Článku 10 odst. 5 až 11, Článku 11 odst. 6 a 7, Článku 12 odst. 1 až 4 této Smlouvy, poskytovatel uloží příjemci smluvní pokutu ve výši 2 % z částky podpory uvedené v Projektu pro rok, v němž vznikl důvod k uložení smluvní pokuty. Podpora pro následující kalendářní rok bude příjemci poskytnuta ve výši, snížené o uplatněnou smluvní pokutu.
4) V případě, že příjemce použije poskytnutou podporu nebo část poskytnuté podpory v rozporu s podmínkami, účelem nebo způsobem stanovenými touto Smlouvou, je poskytovatel oprávněn požadovat od příjemce vrácení takto použitých prostředků. Příjemce je povinen tyto prostředky převést na účet poskytovatele, a to ve lhůtě do 30 kalendářních dnů ode dne, kdy byl tento požadavek poskytovatele písemně doručen příjemci.
5) V případě, že příjemce nevyužije výsledky Projektu nebo neumožní jejich využití dle § 16 odst. 4 zákona č. 130/2002 Sb., vrátí poskytovateli poskytnutou podporu v plné výši.
6) V případě, že u příjemce byly po ukončení Smlouvy zjištěny na základě provedené kontroly závažné finanční nesrovnalosti nebo podvod, může poskytovatel od příjemce písemně požadovat vrácení poskytnuté podpory v celé výši. K vrácené podpoře je příjemce povinen zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % poskytnuté podpory za každý den, a to za dobu ode dne připsání poskytnuté podpory, která má být vrácena, na bankovní účet příjemce do dne jejího připsání na účet poskytovatele.
7) Poskytnutá podpora nebo její poměrná část se vrací a smluvní pokuta se platí připsáním na bankovní účet poskytovatele, který bude příjemci poskytovatelem sdělen.
8) Neoprávněné použití nebo zadržení podpory se posuzuje jako porušení rozpočtové kázně podle zákona o rozpočtových pravidlech.
9) Poskytovatel je oprávněn přerušit nebo zastavit poskytování podpory příjemci, pokud jsou naplněny skutkové podstaty, pro které může být Smlouva ukončena v souladu s ustanovením Článku 19 odst. 1 Smlouvy. Ustanovením tohoto odstavce nejsou dotčena práva poskytovatele stanovená Smlouvou. Příjemci nenáleží náhrada škody, která mu vznikne v důsledku přerušení nebo zastavení poskytování podpory.
10) Tímto článkem není dotčen nárok poskytovatele na náhradu škody, která mu vznikne v důsledku neplnění Smlouvy příjemcem.
Článek 21
Ukončení řešení Projektu a ukončení Smlouvy
1) Příjemce je povinen řešení Projektu ukončit nejpozději ke dni uvedenému v Článku 5 Smlouvy. Řešení Projektu se považuje za ukončené rovněž v případě předčasného zastavení řešení Projektu v souvislosti s ukončením Smlouvy v souladu s ustanovením tohoto Článku odst. 4 písm. b) a c) Xxxxxxx.
2) o ukončení řešení Projektu poskytovatel provede závěrečné hodnocení Projektu, zejména zhodnocení plnění cílů Projektu, včetně kontroly čerpání a využívání podpory, účelnosti vynaložených prostředků Projektu podle Xxxxxxx a dále provede závěrečné zhodnocení dosažených výsledků Projektu a jejich vztah k cílům Projektu.
3) Smlouva je splněna dnem schválení závěrečné zprávy poskytovatelem a úspěšným závěrečným hodnocením Projektu poskytovatelem v souladu s § 13 odst. 4 zákona č. 130/2002 Sb.
4) Smlouva je ukončena:
a) dnem ukončení Smlouvy stanoveným ve Smlouvě v Článku 25 odst. 2,
b) dnem doručení písemného odstoupení od Xxxxxxx poskytovatelem,
c) dnem nabytí účinnosti dohody smluvních stran o ukončení Smlouvy.
5) Po ukončení Smlouvy je poskytovatel oprávněn podle § 9 odst. 1 písm. k) zákona č. 130/2002 Sb. provádět u příjemce kontrolu využití výsledků Projektu v souladu s § 16 zákona č. 130/2002 Sb., Popisem výsledků projektu a plánem jejich využití, a to ve lhůtě do 5 let ode dne ukončení Smlouvy.
Článek 22 Doručování píse
1) Písemnosti dle Smlouvy se doručují na adresu poskytovatele nebo příjemce uvedenou v této Smlouvě. V případě doručování prostřednictvím provozovatele poštovní služby je náhradní doručení uložením zásilky možné. V takovém případě se považuje písemnost za doručenou 10. kalendářní den ode dne oznámení o uložení zásilky na poště.
2) Písemnosti v elektronické formě lze doručovat do datové schránky poskytovatele nebo příjemce podle zvláštního zákona , s výjimkou ustanovení Článku 12 odst. 6 Smlouvy. Písemnost se považuje za doručenou nejpozději 10. kalendářní den ode dne, kdy byl dokument dodán do datové schránky.
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů.
Článek 23 Spory smluvních stran
Spory smluvních stran vznikající ze Smlouvy nebo v souvislosti s ní, budou řešeny příslušným soudem.
Článek 24 Závěrečná ustanovení
1) Smlouva, včetně příloh, může být doplňována, upravována a měněna pouze písemnými, po sobě číslovanými dodatky ke Smlouvě, podepsanými smluvními stranami.
2) Xxxxxxxxx li Smlouva jinak, návrh posledního dodatku ke Smlouvě lze doručit druhé smluvní straně nejpozději 60 kalendářních dnů přede dnem ukončení řešení Projektu uvedeným v Článku 5 Smlouvy.
3) Smlouva se řídí právním řádem České republiky.
4) Vztahy neupravené Smlouvou se řídí především zákonem č. 130/2002 Sb. a občanským zákoníkem.
5) Základní ustanovení Smlouvy (Články 1 až 25 Smlouvy) mají v případě rozporu přednost před ustanoveními Projektu.
6) Nedílnou součástí Smlouvy jsou:
a) Příloha č. 1 Projekt,
b) Příloha č. 2 Popis výsledků projektu a plán jejich využití.
c) Příloha č. 3 Specifikace majetku a služeb.
7) Smlouva se vyhotovuje ve dvou stejnopisech, z nichž poskytovatel i příjemce obdrží po jejich podpisu jedno vyhotovení.
8) Smluvní strany prohlašují a podpisem Xxxxxxx stvrzují, že jimi uvedené údaje, na jejichž základě je uzavřena Smlouva a poskytnuta podpora poskytovatelem, jsou správné, úplné a pravdivé.
9) Smluvní strany prohlašují, že si tuto Xxxxxxx přečetly, s jejím obsahem souhlasí a že byla sepsána na základě jejich pravé a svobodné vůle, a na důkaz toho připojují své podpisy.
Článek 25
a účinnost Smlouvy
1) Smlouva se uzavírá na dobu určitou a nabývá platnosti dnem podpisu obou smluvních stran a účinnosti od 1. 7. 2019, pokud právní předpis nestanoví jinak.
2) Smlouva je ukončena dnem 30. 6. 2022.
3) Ukončení Smlouvy před datem uvedeným v odstavci 2 tohoto článku je upraveno v ustanovení Článku 21 odst. 4 písm. b) a c) Xxxxxxx.
Za poskytovatele: Za příjemce:
XXXx. Xxxx Xxxxx, Ph.D. Xxx. Xxxx Xxxxxx
Elektronicky podepsal(a) Xxxx Xxxxxx
Datum: 2019.06.24
08:59:10 CEST
V Praze dne: V dne:
Elektronický podpis - 24.6.2019 Certifikát autora podpisu :
Jméno : XXXx. Xxxx Xxxxx, Ph.D. Vydal : PostSignum Qualified C...
Platnost do : 30.4.2020 10:17:21-000 +02:00
Žádost o poskytnutí účelové podpory
PID:
VI3VS/793
Hydrometeorologická rizika v České republice
- změny rizik a zlepšení jejich predikcí
Program: BV III/1-VS
Uchazeč: Český hydrometeorologický ústav
Další účastníci: 0
Hlavní obor: DA - Hydrologie a limnologie
Vedlejší obor: DG - Vědy o atmosféře, meteorologie
Stupeň důvěrnosti údajů: S - údaje jsou zveřejnitelné a odpovídají skutečnosti
Stupeň důvěrnosti: S
Hlavní obor: DA
PID: VI3VS/793
Program: BV III/1-VS
Žádost o poskytnutí účelové podpory
1. Identifikační údaje Programu a vyhlášení veřejné soutěže
1.1 Kód Programu
Kód Programu
VI
1.2 Název Programu
Název Programu
Program bezpečnostního výzkumu České republiky 2015-2022
1.3 Dílčí cíl, který nejvíce odpovídá zamýšlené oblasti uplatnění výsledků
1a) Podpora opatření a úkolů ochrany obyvatelstva
Název tematické oblasti v rámci daného dílčího cíle Programu, která bude projektem řešena
1.4 Číslo a datum vyhlášení
Číslo a datum vyhlášení
Vyhlášení třetí VS z 23.08.2018.
Stupeň důvěrnosti: S
Hlavní obor: DA
PID: VI3VS/793
Program: BV III/1-VS
Žádost o poskytnutí účelové podpory
2. Identifikace projektu
2.1 Název projektu
Název projektu
Hydrometeorologická rizika v České republice - změny rizik a zlepšení jejich predikcí
2.2 Název projektu anglicky
Název projektu anglicky
Hydrometeorological risks in the Czech Republic – changes and prediction enhancements
2.3 Anotace projektu
Anotace projektu
Cílem projektu je výzkum problematiky hydrometeorologických rizik a jejich predikcí. Bude provedena analýza změn nebezpečí jejich výskytu a zranitelnosti společnosti v různých časových měřítcích. Dalším cílem projektu je zpřesnění predikcí prostřednictvím vývoje metod zohlednění
dalších zdrojů nejistoty a úprav algoritmu adjustace radarových odhadů srážek a metod verifikace a updatingu počátečních podmínek pro potřeby systému Indikátor přívalových povodní (FFG-CZ).
2.4 Anotace projektu anglicky
Anotace projektu anglicky
The aim of the project is to increase understanding of hydrometeorological risk and enhance relevant early warnings. We will analyse the changes of hazard and vulnerability to extremes in various timescales and cycles. Other aim of the project is to increase the performance of hydrological forecasting tools by a) considering additional sources of uncertainty; b) enhancement of verification and updating of FFG-CZ initial conditions as well as inputting QPE from weather radars.
2.5 Kategorie činnosti
Kategorie činnosti
experimentální vývoj
2.6 Předpokládané datum zahájení projektu
Předpokládané datum zahájení projektu
01.09.2019
2.7 Datum ukončení projektu
Datum ukončení projektu
31.12.2021
2.8 Projekt má více uchazečů
Projekt má více uchazečů
NE
2.9 Klíčová slova
Klíčová slova
povodně; sucho; hydrometeorologická rizika; výstrahy; předpověď; změna rizika; Indikátor příval. povodní; meteorologický radar
2.10 Klíčová slova anglicky
Klíčová slova anglicky
floods; drought; hydrometeorological risks; early warnings; forecast; risk change; flash flood guidance; FFG-CZ; weather radar
Stupeň důvěrnosti: S
Hlavní obor: DA
PID: VI3VS/793
Program: BV III/1-VS
Žádost o poskytnutí účelové podpory
3. Identifikace uchazeče
3.1 Název uchazeče
Název uchazeče
Český hydrometeorologický ústav
3.2 Právní forma
Právní forma
SPO - příspěvková organizace (zákon č. 219/2000 Sb., 250/2000 Sb.)
3.3 IČ
IČ
00020699
3.4 DIČ
DIČ
CZ00020699
3.5 Sídlo uchazeče
Státní příslušnost CZ - Česká republika | |||
Kraj Praha | Obec Praha 4-Komořany | ||
Ulice Na Šabatce | Č. popisné 2050 | Č. orientační 17 | PSČ 143 06 |
Telefon 000000000 | |||
Web stránka xxxxxx.xxxx.xx |
3.7 Statutární zástupce/zástupci uchazeče
Titul před jménem Mgr. | Xxxxx Xxxx | Příjmení Rieder | Titul za jménem |
Pracovní pozice osoby na pracovišti ředitel | |||
Telefon | Fax |
3.8 Kategorie uchazeče
Kategorie uchazeče
VO - výzkumná organizace
3.9 Popis předchozích zkušeností uchazeče v oblasti výzkumu a vývoje za posledních 5 let
Popis předchozích zkušeností uchazeče v oblasti výzkumu a vývoje za posledních 5 let
Český hydrometeorologický ústav úspěšně řešil a řeší řadu projektů v oblasti aplikovaného i základního výzkumu, a to jak na národní úrovni, tak i v podobě zapojení do mezinárodních projektů v rámci např. FP7, Horizont2020 aj.
V oblasti problematiky bezpečnosti obyvatelstva ve vazbě na přírodní extrémy a jejich dopady jsou, či byly v nedávné době řešeny projekty zaměřená na:
- Prognóza, indikace rizika a prevence vzniku přírodních požárů v kontextu aktuálního stavu poznání a podmínek změny klimatu (poskytovatel MV VH20172020025)
- Vývoj regionálního klimatického modelu pro velmi vysoké rozlišení (GAČR)
- Povětrnostní extrémy v ČR a jejich vztah k meso-alfa strukturám v polích meteorologických veličin (GAČR)
- Podpora dlouhodobého plánování a návrhu adaptačních opatření v oblasti vodního hospodářství v kontextu změn klimatu (TAČR)
- Vichřice v českých zemích za posledních 500 let (GAČR)
- Výzkum a implementace nových nástrojů pro předpovědi povodní a odtoku v rámci zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby v ČR (MŽP SP/1c4/16/07)
- Systém pro monitoring a předpověď dopadů zemědělského sucha (NAZV)
- Předcházení bezpečnostním rizikům vyvolaných extrémními meteorologickými jevy (MVČR VH20172019017)
Výhodou ČHMÚ je schopnost výsledky aplikovaného výzkumu okamžitě převádět do provozu v podobě začlenění do postupů a nástrojů, kterými zabezpečuje svou roli prvku kritické infrastruktury.
Stupeň důvěrnosti: S
Hlavní obor: DA
PID: VI3VS/793
Program: BV III/1-VS
Žádost o poskytnutí účelové podpory
Popis předchozích zkušeností uchazeče v oblasti výzkumu a vývoje za posledních 5 let
V roce 2017 bylo řešeno celkem 23 výzkumných projektů od různých poskytovatelů, v RIV je evidováno celkem 115 výsledků výzkumu a vývoje (23 recenzovaných článků, 18 článků ve sborníku, 1 certifikovaná metodika a 1 odborná kniha).
Celkový objem prostředků získaných z financování vědeckých a výzkumných projektů v roce 2017 dosáhl 40,8 mil.
3.10 Úspěšně vyřešené projekty uchazeče v oblasti výzkumu a vývoje v posledních deseti letech
Identifikátor TA04020797 | Název Emisní procesor nové generace využívající nově dostupné zdroje dat (2014-2017, TA0/TA) |
Oblast výzkumu a vývoje Kategorie VaV - AP - Aplikovaný výzkum Hlavní obor - skupina D - Vědy o zemi Hlavní obor DI - Znečištění a kontrola vzduchu Vedlejší obor AP - Městské, oblastní a dopravní plánování | |
Výsledky evidované v RIV Celkový počet výsledků projektu v RIV - 25 (4 software, 2 metodiky, 1 stať ve sborníku, 18 ostatní výsledky). |
Identifikátor GAP209/11/1990 | Název Povětrnostní extrémy v České republice a jejich vztah k meso-alfa strukturám v polích meteorologických veličin (2011-2014, GA0/GA) |
Oblast výzkumu a vývoje Kategorie VaV - ZV - Základní výzkum Hlavní obor - skupina - D - Vědy o zemi Hlavní obor - DG - Vědy o atmosféře, meteorologie | |
Výsledky evidované v RIV Celkový počet výsledků projektu v RIV - 10 (9 článků v odborném periodiku, 1 stať ve sborníku). |
Identifikátor SP/1c4/16/07 | Název Výzkum a implementace nových nástrojů pro předpovědi povodní a odtoku v rámci zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby v ČR (2007-2011, MZP/SP) |
Oblast výzkumu a vývoje Kategorie VaV - AP - Aplikovaný výzkum Hlavní obor - skupina - D - Vědy o zemi Hlavní obor - DA - Hydrologie a limnologie | |
Výsledky evidované v RIV Celkový počet výsledků projektu v RIV - 21 (1 článek v odborném periodiku, 1 uspořádání workshopu, 9 stať ve sborníku, 8 audiovizuální tvorba, 1 poskytovatelem realizované výsledky). |
3.11 Výsledky projektů výzkumu a vývoje uchazeče, které byly nebo jsou prokazatelně úspěšně využívány komerčně
Identifikátor 0 | Název Uchazeč neprodukuje komerčně využívané výsledky výzkumu. |
Kým a po jakou dobu komerčně využíván, případně číslo patentu nebo jiného typu právní ochrany Uchazeč neprodukuje komerčně využívané výsledky výzkumu. |
3.12 Řešitelský tým projektu
Titul před jménem | Xxxxx | Xxxxxxxx | Titul za jménem |
Stupeň důvěrnosti: S
Hlavní obor: DA
PID: VI3VS/793
Program: BV III/1-VS
Žádost o poskytnutí účelové podpory
Titul před jménem | Xxxxx | Xxxxxxxx | Titul za jménem |
Stupeň důvěrnosti: S
Hlavní obor: DA
PID: VI3VS/793
Program: BV III/1-VS
Žádost o poskytnutí účelové podpory
Titul před jménem | Xxxxx | Xxxxxxxx | Titul za jménem |
Stupeň důvěrnosti: S
Hlavní obor: DA
PID: VI3VS/793
Program: BV III/1-VS
Žádost o poskytnutí účelové podpory
Titul před jménem | Xxxxx | Xxxxxxxx | Titul za jménem |
Stupeň důvěrnosti: S
Hlavní obor: DA
PID: VI3VS/793
Program: BV III/1-VS
Žádost o poskytnutí účelové podpory
5. Popis projektu
5.1 Hlavní cíl projektu a jeho charakteristika
Hlavní cíl projektu a jeho charakteristika
Hlavním cílem projektu je přispět ke zvýšení bezpečnosti státu a občanů s využitím nových poznatků v oblasti identifikace a prevence přirozených pohrom poškozujících občany ČR, organizace, statky a infrastruktury. Cíl bude realizován prostřednictvím zlepšení informací předpovědní povodňové služby, zejména předpovědí velikosti průtoku, aktuální úrovně nebezpečí vzniku přívalových povodní v systému Indikátor přívalových povodní (FFG-CZ) a identifikace aktuální úrovně rizika na základě porozumění dynamickým změnám úrovně nebezpečí vzniku hydrometeorologických extrémů a změnám zranitelnosti společnosti.
5.2 Dílčí cíle projektu
Dílčí cíle projektu
Dílčími cíly projektu jsou:
1) vytvoření postupu zpracování ansámblových hydrologických předpovědí zohledňujících další zdroje nejistot nad rámec zpracování ansámblu meteorologických předpovědí;
2) zdokonalení procesu tvorby operativního vyhodnocování úrovně nebezpečí vzniku přívalových povodní v podobě ověření a úpravy algoritmu radarových odhadů srážek a verifikace a updatingu vstupních počátečních podmínek hydrologického modelu odezvy povodí na přívalové srážky;
3) získání znalosti o dynamice změn míry hydrometeorologických rizik v čase jako podkladu pro rozhodování o potenciálních dopadech konkrétního jevu se záměrem celkového zlepšení fungování Early warning systému a tím k naplnění jednoho ze základních cílů (cíl G) Sendai Framework for Disaster Risk Reduction.
5.3 Hlavní výsledky projektu
Kód | Druh výsledku | Počet |
R | software | 1 |
Z | poloprovoz, ověřená technologie | 1 |
5.4 Vedlejší výsledky projektu
Kód | Druh výsledku | Počet |
D | článek ve sborníku | 3 |
J | článek v odborném periodiku (časopise) | 4 |
5.5 Popis současného stavu problematiky řešené oblasti
Popis současného stavu problematiky řešené oblasti
Hydrometeorologická rizika jsou hlavním typem přírodních rizik vyskytujících se na území ČR v podobě regionálních povodní (1997, 2002, 2006, 2010, 2013), přívalových povodní (2006, 2009 aj.) a sucha (2015, 2018). Český hydrometeorologický ústav je zákonem č. 254/2001 Sb. pověřen zajištěním výkonu předpovědní povodňové služby prostřednictvím distribuce výstrah a dalších informací pro povodňové orgány, IZS a další účastníky systému ochrany před povodněmi. Za účelem naplnění této povinnosti ČHMÚ vyvinul a provozuje komplex systémů a nástrojů pro modelování hydrologické odezvy na příčinné meteorologické prvky (především srážky, teplota vzduchu).
V případě modelování přívalových povodní jde o využití pozorovaných dat pro plošný odhad aktuální nasycenosti a retenční schopnosti půdy nástrojem Indikátor přívalových povodní (FFG-CZ; Šercl et al. 2015). V reálném čase pak dochází k využití měření radarových odrazivostí a jeji- ch převodu na odhad množství spadlých srážek jako vstupu pro výpočet očekávané hydrologické odezvy v podobě možné přívalové povodně. In- dikace kategorizované míry rizika vzniku přívalové povodně v jednotlivých povodích je prezentována pro potřeby povodňových orgánů a široké veřejnosti na webových stránkách ČHMÚ. Zjištěným problémem uvedeného systému je pozorovaný bias odhadu srážek radarovými produkty vstupujícími do hydrologického modelování, který vede ke zvýšenému počtu false alarms a snižuje tak efektivitu a spolehlivost systému.
Pro povodně z trvalých srážek a tání sněhu jsou zásadním nástrojem pro předpověď srážko-odtokové modely umožňující kvantitativní odhad průběhu budoucích hodnot průtoku v řádu jednotek dnů. Hlavním zdrojem nejistoty budoucího vývoje průtoků (povodní) v našich podmínkách je nejistota predikce množství srážek získávaná z numerických modelů předpovědi počasí. Vyjádření této nejistoty je řešeno prostřednictvím
generování souboru variant možného budoucího vývoje stavu atmosféry (tzv. ansámbly), které je založeno na perturbaci počátečních podmínek stavu atmosféry, což při chaotické povaze systému atmosféry vede k rozptylu hodnot meteorologických prvků v průběhu předpovědního období. Meteorologické ansámbly jsou využívány jako vstup hydrologických předpovědních modelů s cílem získat odpovídající rozptyl odtokové odezvy. Vyhodnocení provozu hydrologických ansámblových predikcí však ukázalo na jejich neuspokojivou úspěšnost. V důsledku nepostižení dalších významných zdrojů nejistoty (odhad počátečních podmínek hydrologického modelu, parametrizace a schematizace hydrologického modelu aj.) je typickým projevem nedostatečný rozptyl ansámblu hydrologické předpovědi. Problematika nejistot hydrologických predikcí je jedním ze stěžejních problémů řešených v operativní hydrologii v celosvětovém měřítku. Základy konceptu řešení položil svými pracemi hlavně Xxxxxxxxxxxxxx (1999, 2001a, 2001b, 2002). Novější práce nabízejí různé metody zahrnující postupy post-processingu (např. Verkade et al. 2017) nebo pokročilými statistickými metodami kombinace různých zdrojů nejistoty (Abuza et al. 2017).
Na základě systému výše popsaných monitorovacích a modelovacích prostředků je vyhodnocováno hydrology ČHMÚ v reálném provozu nebez- pečí výskytu povodní a jsou vydávány výstrahy předpovědní povodňové služby, které jsou prostřednictvím IZS šířeny povodňovým orgánům jako iniciační impuls fáze odezvy na nebezpečí v rámci systému ochrany před povodněmi.
Světová meteorologická organizace (WMO) přijala a podporuje koncept tzv. Impact based warnings (WMO, 2015) – tedy výstražných informací, které zohledňují potenciální dopad na společnost (uživatele), nikoliv pouze intenzitu jevu (jako v současnosti). Výstražné informace tedy musí ne- zbytně zahrnovat jak očekávanou intenzitu jevu, tak míru potenciálních dopadů, tedy celkové riziko dané události.
Změny úrovně nebezpečí výskytu povodní v průběhu roku jsou dobře známy a byly opakovaně vyhodnoceny (např. Xxxxxxx et al. 2005), avšak bez uvažování dopadu tohoto jevu na celkové změny rizika z něj plynoucí. Chybí tak informace o významu těchto změn, které by byly využitelné v managementu rizika a v prevenci. V případě konvekčních srážek je známý i denní chod s maximem v odpoledne až první polovině noci,
Stupeň důvěrnosti: S
Hlavní obor: DA
PID: VI3VS/793
Program: BV III/1-VS
Žádost o poskytnutí účelové podpory
Popis současného stavu problematiky řešené oblasti
který by se teoreticky měl projevit i v denní cykličnosti hydrologické odezvy na malých povodích, avšak tato odezva zatím nemohla být exaktně prokázána z důvodu chybějících hydrologických dat v nezbytném rozlišení.
Míru nebezpečí vzniku povodní však ovlivňují i další změny v krajině, které mohou mít podobu cyklů (např. rozvoj vegetace, nebo jednotlivé fáze obhospodařování krajiny), nebo rychlých změn (odlesnění, kůrovcové kalamity). Dopad těchto dynamických procesů zatím není uspokojivě objasněn.
Velká časová variabilita, která dosud v prostředí ČR nebyla vyhodnocena, je na straně změn zranitelnosti společnosti. Zřejmá je významná změna zranitelnosti v denním cyklu, kdy povodeň v noci představuje jiné nároky na efektivní reakci lidí, než povodeň, která přichází v průběhu dne za světla. Navíc mobilita moderní společnosti kontinuálně zvýrazňuje trend přesunů obyvatel v rámci dne a týdne (dojížďka za prací) viz např. Setiadi, 2011).
5.6 Přínosy a dopady projektu v oblasti bezpečnosti a cílů stanovených Programem
Přínosy a dopady projektu v oblasti bezpečnosti a cílů stanovených Programem
Cílem projektu je přispět k naplňování cílů 1a) Podpora opatření a úkolů ochrany obyvatelstva, 1b) Zdokonalování služeb a prostředků ochra- ny obyvatelstva, 1c) Bezpečnost měst a obcí, informování, vzdělávání a motivace občanů a 2g) Informační podpora pro detekci možných nepříznivých ovlivňování funkce kritické infrastruktury programu bezpečnostního výzkumu České republiky v letech 2015 až 2022 (BV III/1-VS). Plánované výsledky rozšíří portfolio služeb v podobě informací o časové variabilitě úrovně hydrometeorologických rizik ve smyslu hlubšího porozumění riziku vázanému na výskyt hlavního typu přírodních hrozeb na našem území. Díky tomu plánované výsledky umožní i redukci zdro- jové náročnosti již poskytovaných služeb, kdy na základě předchozí znalosti míry rizika v čase lze efektivněji plánovat dostupnost prostředků a služeb, či plánování realizace zranitelných aktivit, jež by vyžadovaly zvýšení nároků na dostupnost prostředků a sil při jejich ochraně v případě výskytu nebezpečného hydrometeorologického jevu (např. plánování aktivit v korytě vodního toku s ohledem na známou variabilitu míry rizika v čase do období menšího rizika).
Současně výsledky směřují ke zvýšení kvality již poskytovaných služeb, zejména v oblasti předpovědní povodňové služby a připravenosti na vznik a vývoj povodní a dalších hydrometeorologických extrémů. Přesnější a spolehlivější předpovědi průtoku v tocích pokrytých systémem předpovědních profilů s přiřazenou odpovídající mírou pravděpodobnosti poskytnou povodňovým orgánům podklad pro efektivnější rozhodování. Jsou potenciálním vstupem do rozhodovacích systémů využívajících kvantitativní vyjádření míry nebezpečí pro rozhodování o optimálních opatřeních a jejich optimální sekvenci a načasování. V případě alarmů upozorňujících na aktuální nebezpečí vzniku přívalových povodní je je- jich relevantnost naprosto zásadním prvkem, neboť vzhledem k časové dynamice daného jevu musí být rozhodování o opatřeních (např. eva- kuace) prováděno okamžitě. Spolehlivost z hlediska minimalizace případů falešných alarmů a nepředpověděných událostí je proto klíčová pro vybudování důvěry v uvedené služby.
5.7 Popis realizace projektu (zvolená metodologie, použité metody, technologie a postupy)
Popis realizace projektu (zvolená metodologie, použité metody, technologie a postupy)
Stupeň důvěrnosti: S
Hlavní obor: DA
PID: VI3VS/793
Program: BV III/1-VS
Žádost o poskytnutí účelové podpory
5.8 Způsob a podíl zapojení jednotlivých účastníků do realizace projektu
Způsob a podíl zapojení jednotlivých účastníků do realizace projektu
Na nabídce se nepodílí více účastníků, Český hydrometeorologický ústav zajistí plné řešení projektu.
5.9 Intenzita podpory
Intenzita podpory - Český hydrometeorologický ústav
5.10 Předpokládaní uživatelé výsledků
Předpokládaní uživatelé výsledků
Hlavním uživatelem výsledků projektu bude Český hydrometeorologický ústav jako ústřední státní ústav České republiky pro obory čistota ovz- duší, hydrologie, jakost vody, klimatologie a meteorologie, jehož účelem je vykonávat objektivní odbornou službu poskytovanou přednostně pro státní správu, a jako organizace pověřená zajištěním předpovědní povodňové služby dle § 73 zákona 254/2001 Sb.
Prostřednictvím výstupů předpovědní povodňové služby budou konečnými uživateli výsledků projektu rovněž:
- povodňové orgány na ústřední úrovni (Ministerstvo životního prostředí, Ústřední povodňová komise) a nižších úrovních (povodňové orgány krajů, obcí s rozšířenou působností a obcí), které využívají produkty a informace předpovědní povodňové služby především ke svojí aktivaci před vznikem povodně a k rozhodování o opatřeních pro zvládání povodně v jejím průběhu. Výstupy v podobě znalosti dynamiky povodňového rizika mohou příslušné povodňové orgány využít rovněž v rámci prevence např. při přípravě povodňových plánů.
- krizové orgány, které využívají produkty a informace obdobně jako povodňové orgány v situacích vyhlášení krizových stavů a mohou využít in- formace o dynamice rizika v rámci zpracování krizových plánů, evakuačních plánů apod.,
- složky Integrovaného záchranného systému,
- další účastníci ochrany před povodněmi,
- veřejnost.
Všem uvedeným uživatelům bude volně poskytnut přístup k produktům a informacím vznikajícím na základě uplatnění a zavedení výsledku pro- jektu do praxe.
5.11 Projekt počítá se subdodávkami
Projekt počítá se subdodávkami
NE
5.12 Harmonogram projektu
Název činnosti | Uchazeč | 0bdobí, kdy je činnost uskutečňována | |||||||||||
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | ||
Rok 2019 | |||||||||||||
1.1 1) Implementace hydrologických modelů a modelové ansámbly Na vybraná povodí budou implementovány hydrologické modely a modelovány předpovědní ansámbly. Aktivita 1) je nezbytným podkladem pro aktivitu 2) a následně aktivitu 14), jejímž koncovým výstupem je hlavní výsledek. | Český hydrometeorologický ústav | x | x | x | x | ||||||||
Rok 2020 | |||||||||||||
2.1 11) Analýza historických proxy dat a nedigitalizovaných dat Analýza historických proxy dat a nedigitalizovaných dat 11) je nezbytným podkladem pro aktivitu 12) a následně 13), jejímž koncovým výstupem je hlavní výsledek. | Český hydrometeorologický ústav | x | x | x | x | x | x | ||||||
2.2 2) Post-processingové úpravy hydrologických ansámblů Vyhodnocení post-processingových metod úpravy hydrologických ansámblů. Aktivita 2) je nezbytným podkladem pro aktivitu 14), jejímž koncovým výstupem je hlavní výsledek. | Český hydrometeorologický ústav | x | x | x | x | x | x | ||||||
2.3 3) Analýza QPE dat meteorologických radarů a pozemních měření Srovnávací analýza QPE (Quantitative Precipitation Estimates) dat meteorologických radarů a pozemních měření. Srovnávací analýza 3) je nezbytným podkladem pro aktivitu 5) a následně aktivitu 14), jejímž koncovým výstupem je hlavní výsledek. | Český hydrometeorologický ústav | x | x | x | x | x | x | ||||||
2.4 4) Převod 3D dat radarové odrazivosti na intenzitu srážek Odvození a otestování produktu pro převod 3D dat radarové odrazivosti na intenzitu srážek. Aktivita 4) je nezbytným podkladem pro aktivitu 5) a následně aktivitu 14), jejímž koncovým výstupem je hlavní výsledek. | Český hydrometeorologický ústav | x | x | x | x | x | x | ||||||
2.5 6) Analýza modelovaných hodnot půdního nasycení Srovnávací analýza modelovaných a měřených hodnot půdního nasycení. Analýza je nezbytným podkla- dem pro aktivitu 7) a následně 14), jejímž koncovým výstupem je hlavní výsledek. | Český hydrometeorologický ústav | x | x | x | x | x | x | ||||||
2.6 8) Analýza znalostí změn zranitelnosti Analýza znalostí změn zranitelnosti 8) je nezbytným podkladem pro aktivitu 10) a následně 13), jejímž koncovým výstupem je hlavní výsledek. | Český hydrometeorologický ústav | x | x | x | x | x | x | ||||||
2.7 9) Analýza znalostí změn land use Analýza znalostí změn land use jako faktoru ovlivňujících míru nebezpečí. Analýza 9) je nezbytným pod- kladem pro aktivitu 12) a následně 13), jejímž koncovým výstupem je hlavní výsledek. | Český hydrometeorologický ústav | x | x | x | x | x | x | ||||||
2.8 10) Vytvoření scénářů změn expozice a zranitelnosti Scénáře změn expozice a zranitelnosti 10) jsou nezbytným podkladem pro aktivitu 13), jejímž koncovým výstupem je hlavní výsledek. | Český hydrometeorologický ústav | x | x | x | x | x | x | ||||||
2.9 5) Nový algoritmus pro adjustaci radarových odhadů Odvození a otestování nového algoritmu adjustace radarových odhadů srážek. Algoritmus 5) je nezbytným podkladem pro aktivitu 14), jejímž koncovým výstupem je hlavní výsledek. | Český hydrometeorologický ústav | x | x | x | x | x | x |
Stupeň důvěrnosti: S
Hlavní obor: DA
PID: VI3VS/793
Program: BV III/1-VS
Žádost o poskytnutí účelové podpory
Název činnosti | Uchazeč | 0bdobí, kdy je činnost uskutečňována | |||||||||||
1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | ||
Rok 2021 | |||||||||||||
3.1 12) Analýza časových změn míry nebezpečí Analýza časových změn míry nebezpečí 12) je nezbytným podkladem pro aktivitu 13), jejímž koncovým výstupem je hlavní výsledek. | Český hydrometeorologický ústav | x | x | x | x | x | x | ||||||
3.2 7) Nový algoritmus asimilace dat v rámci FFG-CZ a FFF modelu Navržení a implementace nového algoritmu asimilace dat v rámci Indikátoru přívalových povodní (FFG- CZ) a Fuzzy Flash Flood (FFF) modelu. Aktivita je nezbytným podkladem pro aktivitu 14). | Český hydrometeorologický ústav | x | x | x | x | x | x | ||||||
3.3 13) Syntéza změn rizika Aktivita 13) je hlavním výsledkem a současně podkladem pro aktivitu 14). | Český hydrometeorologický ústav | x | x | x | x | x | x | x | |||||
3.4 14) Zohlednění pravděpodobnosti a rizika do tvorby výstrah Vytvoření a implementace postupu zohlednění pravděpodobnosti a rizika do procesu tvorby výstrah. Tato aktivita 14) je hlavním výsledkem. | Český hydrometeorologický ústav | x | x | x | x | x | x |
5.13 Popis rizik projektu a jejich řízení
Popis rizik projektu a jejich řízení
Riziko: Významné změny v řešitelském týmu (interní) pravděpodobnost výskytu rizika: možné
dopady rizika: střední
významnost rizika: nízká významnost rizika
Opatření k eliminaci rizika: ČHMÚ implementuje interní projekt pro zvyšování motivace zaměstnanců s cílem snížení fluktuace a zvýšení identifi- kace s organizací
Riziko: Změna legislativního ukotvení předpovědní služby (externí) pravděpodobnost výskytu rizika: nepravděpodobné
dopady rizika: významné
významnost rizika: nízká významnost rizika
Opatření k eliminaci rizika: Sledování legislativního vývoje
Riziko: Technologický převrat v problematice (externí) Pravděpodobnost výskytu rizika: možné
Dopady rizika: významné
Významnost rizika: střední významnost rizika
Opatření k eliminaci rizika: Sledování vědeckého a technologického vývoje a průběžné vyhodnocování možných dopadů na cíle projektu.
5.14 Doplňující informace k projektu
Doplňující informace k projektu
Projekt tematicky navazuje na řešení projektu Předcházení bezpečnostním rizikům vyvolaných extrémními meteorologickými jevy (VH20172019017). Nedochází však k překryvu řešených témat a předpokládaných výsledků.
Stupeň důvěrnosti: S
Hlavní obor: DA
PID: VI3VS/793
Program: BV III/1-VS
Žádost o poskytnutí účelové podpory
6. Financování a náklady projektu
6.1 Výše státní podpory projektu podle jednotlivých uchazečů
Uchazeč | Rok | Způsobilé náklady projektu (tis. Kč) | Z toho vlastní zdroje (tis. Kč) | Požadovaná státní podpora (tis. Kč) | Intenzita podpory (%) |
Český hydrometeorologický ústav | Celkem | 3 940.2 | 0 | 3 940.2 | 100 |
2019 | 499.36 | 0 | 499.36 | 100 | |
2020 | 1 702.92 | 0 | 1 702.92 | 100 | |
2021 | 1 737.92 | 0 | 1 737.92 | 100 | |
PROJEKT | Celkem | 3 940.2 | 0 | 3 940.2 | 100 |
6.2 Rozpočet projektu
6.2.1 Výpočet maximální míry podpory uchazeče Český hydrometeorologický ústav
Kategorie uchazeče | výzkumná organizace |
Kategorie výzkumu | experimentální vývoj |
Způsobilé náklady uchazeče (tis. Kč) | 3 940.2 |
Účastní se projektu alespoň dva nezávislé podniky? | NE |
Hradí každý podnik maximálně 70% nákladů projektu? | NE |
Účastní se projektu malý nebo střední nebo zahraniční podnik? | NE |
Účastní se projektu výzkumná organizace? | ANO |
Je podíl výzkumné organizace na celkovém rozpočtu projektu vyšší než 10 %? | ANO |
Může výzkumná organizace zveřejnit své výsledky? | ANO |
Budou výsledky projektu obecně šířeny? | ANO |
Základní intenzita podpory (%) | 25.00 |
Bonus (%) | 75.00 |
Maximální intenzita podpory (%) | 100.00 |
Maximální výše podpory (tis. Kč) | 3 940.2 |
6.2.2 Náklady na mzdy/platy uchazeče Český hydrometeorologický ústav
Jméno | Pozice v projektu | Druh pracovní smlouvy | Hodinová mzdová sazba (Kč) | Průměrný počet odprac. hodin měsíčně | Náklady na mzdy/platy v jednotlivých letech trvání projektu (tis. Kč) | Náklady celkem (tis. Kč) | ||
2019 | 2020 | 2021 | ||||||
Řešitelé | ||||||||
Stupeň důvěrnosti: S
Hlavní obor: DA
PID: VI3VS/793
Program: BV III/1-VS
Žádost o poskytnutí účelové podpory
Jméno | Pozice v projektu | Druh pracovní smlouvy | Hodinová mzdová sazba (Kč) | Průměrný počet odprac. hodin měsíčně | Náklady na mzdy/platy v jednotlivých letech trvání projektu (tis. Kč) | Náklady celkem (tis. Kč) | ||
2019 | 2020 | 2021 | ||||||
Technický personál | ||||||||
Podpůrný personál | ||||||||
Uchazeč celkem | 315.7 | 947 | 947 | 2 209.7 |
6.2.3 Náklady uchazeče Český hydrometeorologický ústav na pořízení majetku
6.2.4 Rozpočet nákladů uchazeče Český hydrometeorologický ústav
Náklady/výdaje uchazeče (tis. Kč) | 2019 | 2020 | 2021 | Celkem |
Osobní náklady/výdaje - mezisoučet | 429.36 | 1 487.92 | 1 487.92 | 3 405.2 |
a) mzdy/platy na základě pracovního poměru | 315.7 | 947 | 947 | 2 209.7 |
b) osobní náklady/výdaje na základě dohody o pracovní činnosti | 0 | 0 | 0 | 0 |
c) osobní náklady/výdaje na základě dohody o provedení práce | 0 | 0 | 0 | 0 |
d) povinné pojistné na sociální zabezpečení | 78.93 | 236.75 | 236.75 | 552.43 |
e) povinné pojistné na zdravotní pojištění | 28.41 | 85.23 | 85.23 | 198.87 |
f) odvody do FKSP nebo sociálního fondu | 6.32 | 18.94 | 18.94 | 44.2 |
g) cestovné | 0 | 200 | 200 | 400 |
Náklady/výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku - mezisoučet | 0 | 0 | 0 | 0 |
a) dlouhodobý hmotný majetek | 0 | 0 | 0 | 0 |
b) dlouhodobý nehmotný majetek | 0 | 0 | 0 | 0 |
c) drobný hmotný majetek | 0 | 0 | 0 | 0 |
d) drobný nehmotný majetek | 0 | 0 | 0 | 0 |
Další provozní náklady/výdaje - mezisoučet | 20 | 65 | 100 | 185 |
materiál náklady | 15 | 50 | 50 | 115 |
nemateriální náklady | 5 | 15 | 50 | 70 |
Náklady/výdaje na služby - mezisoučet | 0 | 0 | 0 | 0 |
a) subdodávky | 0 | 0 | 0 | 0 |
b) ostatní služby | 0 | 0 | 0 | 0 |
Doplňkové náklady/výdaje - mezisoučet | 50 | 150 | 150 | 350 |
režijní náklady | 50 | 150 | 150 | 350 |
Celkové způsobilé náklady - mezisoučet | 499.36 | 1 702.92 | 1 737.92 | 3 940.2 |
Celková státní podpora - mezisoučet | 499.36 | 1 702.92 | 1 737.92 | 3 940.2 |
6.2.5 Rozpočet nákladů za celý projekt
Náklady/výdaje za celý projekt (tis. Kč) | 2019 | 2020 | 2021 | Celkem |
Osobní náklady/výdaje | 429.36 | 1 487.92 | 1 487.92 | 3 405.2 |
Náklady/výdaje na pořízení hmotného a nehmotného majetku | 0 | 0 | 0 | 0 |
Další provozní náklady/výdaje | 20 | 65 | 100 | 185 |
Stupeň důvěrnosti: S
Hlavní obor: DA
PID: VI3VS/793
Program: BV III/1-VS
Žádost o poskytnutí účelové podpory
Náklady/výdaje za celý projekt (tis. Kč) | 2019 | 2020 | 2021 | Celkem |
Náklady/výdaje na služby | 0 | 0 | 0 | 0 |
Doplňkové náklady/výdaje | 50 | 150 | 150 | 350 |
Celkové způsobilé náklady | 499.36 | 1 702.92 | 1 737.92 | 3 940.2 |
Celková státní podpora | 499.36 | 1 702.92 | 1 737.92 | 3 940.2 |
Stupeň důvěrnosti: S
Hlavní obor: DA
PID: VI3VS/793
Program: BV III/1-VS
Žádost o poskytnutí účelové podpory
Souhlas statutárního zástupce uchazeče Český hydrometeorologický ústav s návrhem projektu, se zveřejněním údajů v rozsahu požadovaném CEP a potvrzení správnosti údajů předkládaných k žádosti a souhlas s postupem stanoveným v zadávací dokumentaci.
Datum podpisu | Místo podpisu | Xxxxx razítka uchazeče projektu |
Titul před jménem Mgr. | Xxxxx Xxxx | Příjmení Rieder | Titul za jménem | Xxxxxx |
Elektronicky podepsal(a) Xxxx Xxxxxx
Datum: 2019.06.24 08:59:52 CEST
Elektronický podpis - 24.6.2019 Certifikát autora podpisu :
Jméno : XXXx. Xxxx Xxxxx, Ph.D. Vydal : PostSignum Qualified C...
Platnost do : 30.4.2020 10:17:21-000 +02:00
VaV Servis - MVČR 11.10.2018
Elektronický podpis - 24.6.2019 Certifikát autora podpisu :
Jméno : XXXx. Xxxx Xxxxx, Ph.D. Vydal : PostSignum Qualified C...
Platnost do : 30.4.2020 10:17:21-000 +02:00
Elektronický podpis - 24.6.2019 Certifikát autora podpisu :
Jméno : XXXx. Xxxx Xxxxx, Ph.D. Vydal : PostSignum Qualified C...
Platnost do : 30.4.2020 10:17:21-000 +02:00