ROZHODNUTÍ

II

(Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění není povinné)

ROZHODNUTÍ

KOMISE

ROZHODNUTÍ KOMISE

ze dne 2. dubna 2008

o státní podpoře C 41/07 (ex NN 49/07), kterou Rumunsko poskytlo podniku Tractorul

(oznámeno pod číslem K(2008) 1102) (Pouze rumunské znění je závazné) (Text s významem pro EHP) (2008/767/ES)

KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,

s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 88 odst. 2 pododst. 1 této smlouvy,

s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,

poté, co vyzvala zúčastněné strany k podání připomínek v souladu s výše uvedenými ustanoveními (1) a s ohledem na tyto připomínky,

vzhledem k těmto důvodům:

1. POSTUP

(1) Dne 17. ledna 2007 si Komise vyžádala obecné infor­ mace o několika rumunských státních podnicích, včetně podniku SC Tractorul U.T.B. SA Brașov (dále jen „Trac­ torul“) v souvislosti s dobrovolným likvidačním řízením. Rumunsko poskytlo informace dopisem ze dne

15. února 2007. Komise si vyžádala další informace dne 8. března 2007 a 22. května 2007, které Rumunsko poskytlo v dopisech ze dne 21. března 2007, 25. května

(1) Úř. věst. C 249, 24.10.2007, s. 21.

2007 a 31. května 2007. Schůzka s rumunskými orgány

se konala dne 3. května 2007.

(2) Dopisy ze dne 5. července 2007 a 30. července 2007 Komise rumunské orgány vyzvala, aby zrušily zvláštní podmínky připojené ke smlouvě o privatizaci podniku Tractorul, a zároveň uvedla, že nepozastavení poskyto­ vání protiprávní podpory by Komisi mohlo přimět k přijetí rozhodnutí na základě čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES a čl. 11 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 659/1999 ze dne 22. března 1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (2) (příkaz k pozastavení podpory).

(3) Dopisy ze dne 8. a 10. srpna 2007 rumunské orgány poskytly doplňkové informace.

(4) Dopisem ze dne 25. září 2007 Komise Rumunsko infor­ movala, že se s ohledem na protiprávní podporu rozhodla zahájit řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES a vydat příkaz k pozastavení podpory. Rozhodnutí Komise o zahájení řízení s příkazem k pozastavení podpory bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (3). Komise zúčastněné strany vyzvala, aby k podpoře předložily připomínky.

(2) Úř. věst. L 83, 27.3.1999, s. 1.

(3) Viz poznámka pod čarou 1.

(5) Rumunsko předložilo své připomínky dopisem ze dne

27. listopadu 2007. Dopisem ze dne 28. listopadu 2007 předložila společnost Flavus Investiții SRL (dále jen „Flavus“) připomínky, které byly dne 5. prosince 2007 předány Rumunsku. Rumunsko zaslalo své poznámky k připomínkám společnosti Flavus dopisem ze dne 4. ledna 2008.

(6) Dopisem ze dne 12. prosince 2007 si Xxxxxx vyžádala další informace, které byly poskytnuty dopisy ze dne 14. a 15. ledna 2008.

(7) Dne 19. prosince 2007 se útvary Komise sešly s rumunskými orgány, které doprovázeli zástupci společ­ nosti Flavus.

2. POPIS

2.1 Dotčený podnik

(8) Tractorul je společnost ve vlastnictví státu. Rumunská státní agentura pro privatizaci, AVAS, vlastní 80,17 % akcií, přičemž 17,15 % vlastní soukromý investiční fond, SIF Transilvania, a zbývajících 2,67 % soukromé fyzické a právnické osoby. Až do konce roku 2006 byl podnik Tractorul velkým výrobcem traktorů a zemědělských strojů nacházejícím se v průmyslové oblasti v blízkosti centra města Brașov. Podnik zaměst­ nával přibližně 2 300 osob.

(9) V roce 2006 dosáhla ztráta podniku Tractorul výše 46 milionů EUR a nahromaděné dluhy činily přibližně 250 milionů EUR, přičemž 200 milionů EUR podnik dlužil státnímu rozpočtu. Vzhledem k této vysoké úrovni ztrát a zadlužení podnik Tractorul ukončil dne 23. února 2007 svou činnost a zahájil dobrovolnou likvidaci podle mimořádného nařízení vlády č. 3/2007.

(10) Agentura AVAS se dříve několikrát pokoušela společnost privatizovat, avšak neúspěšně.

(11) Podnik Tractorul se nachází v městě Brașov, v oblasti způsobilé pro regionální podporu podle čl. 87 odst. 3 písm. a) Smlouvy o ES.

2.2 Popis opatření

(12) Počátkem roku 2007 měl podnik Tractorul nahromaděné značné dluhy, které nemohl splatit. Rumunská vláda však přijetím mimořádného nařízení vlády č. 3/2007 odložila úpadkové řízení o 6 měsíců, během nichž měla agentura AVAS jako akcionář rozhodnout, zda společnost zpriva­

uspořádala agentura AVAS v květnu 2007 veřejné nabíd­ kové řízení k určení likvidátora a současně v dokumentaci k nabídkovému řízení stanovila předmět likvidace: dva „funkční moduly“ (4), tj. výrobu traktorů a výrobu železných kovaných součástí. Vítězem nabídko­ vého řízení byl likvidátor Casa de Insolvență Transilvania (dále jen „CIT“) a bylo mu svěřeno řízení prodeje podniku Tractorul.

(14) Po určení aktiv, jež byla předmětem likvidace, uspořádala dne 5. července 2007 společnost CIT nabídkové řízení ve formě veřejné nabídky pro všechna aktiva společnosti zahrnující nemovitosti (126 ha půdy) a tovární budovy, kanceláře a byty, strojní zařízení, práva k duševnímu vlastnictví a ochranné známky. Počáteční cena při prodeji celého balíku byla 77 035 000 EUR.

(15) Svou účast oznámilo několik podniků, avšak pouze jeden z nich akceptoval počáteční cenu ve výši 77 milionů EUR. Jelikož společnost Flavus byla prvním podnikem, který předložil nabídku, a ostatní uchazeči nenabídli vyšší cenu, nabídkové řízení vyhrála společnost Flavus. Krátce nato byly podepsány rámcová prodejní smlouva a smlouva o prodeji a koupi.

(16) Dokumentace k nabídkovému řízení stanovila pro kupce různé povinnosti: zachovat předmět činnosti, tj. výrobu traktorů, po dobu dalších 10 let; přednostně znovu zaměstnat bývalé zaměstnance podniku Tractorul; zaji­ šťovat náhradní díly a servis po dobu dalších 2 let (záruční servis) a 10 let (pozáruční servis); dodávat liti­ nové součásti po dobu dalších 5 let.

3. ROZHODNUTÍ O ZAHÁJENÍ FORMÁLNÍHO VYŠETŘOVACÍHO ŘÍZENÍ A VYDÁNÍ PŘÍKAZU

K POZASTAVENÍ PODPORY

(17) Formální vyšetřovací řízení bylo zahájeno kvůli obavám, že proces likvidace byl ve skutečnosti privatizací s připojenými podmínkami, které vyžadovaly zachování výrobní činnosti společnosti, což snížilo prodejní cenu, a mohlo tudíž přinést výhodu prodávanému subjektu nebo kupci.

(18) Podle informací dostupných v té době, jež byly většinou založeny na článcích v tisku, měla Komise za prvé důvody předpokládat, že agentura AVAS počítala s připojením určitých podmínek k prodeji podniku Trac­ torul, které by zajistily zachování výroby a stávající míry zaměstnanosti. Komise měla podezření, že tyto podmínky mohly snížit prodejní cenu a mohly odradit potenciální zúčastněné strany od předložení nabídky.

tizuje nebo dobrovolně zlikviduje.  

(4) Komise v rozhodnutí o zahájení řízení použila výraz „rentabilní

činnost“. Rumunsko však toto znění zpochybnilo a tvrdilo, že aktiva podniku Tractorul nejsou ve stavu, který by umožňoval vykonávat

(13) Dne 23. února 2007 agentura AVAS rozhodla

o dobrovolné likvidaci společnosti. Za tímto účelem

činnost, jež by byla udržitelná z ekonomického hlediska. Rumunsko navrhlo výraz „funkční aktiva“.

(19) Rumunské orgány za druhé neposkytly žádné přesvědčivé informace, že dobrovolná likvidace zahrnující prodej funkčních modulů bude pro stát jako akcionáře a věřitele nejvýhodnější na rozdíl od soudem nařízené likvidace. Komise měla pochybnosti, zda by hospodářský subjekt v tržním hospodářství spojil cennou půdu v blízkosti centra města Brașov se zastaralými továrními budovami a strojním zařízením, místo aby oddělil půdu, která není nutná pro výrobní činnost, a prodal ji samo­ statně, a tak by případně získal vyšší cenu.

(20) Jelikož navzdory opakovaným výstrahám Komise rumunské orgány uspořádaly pro rentabilní moduly veřejné nabídkové řízení a krátce poté uzavřely s vítězem nabídkového řízení prodejní smlouvu, Komise současně vydala příkaz k pozastavení podpory.

4. PŘIPOMÍNKY PŘEDLOŽENÉ RUMUNSKEM

(21) Rumunsko tvrdí, že při prodeji rentabilních modulů podniku Tractorul agentura AVAS jednala jako hospo­ dářský subjekt v tržním hospodářství a dosáhla nejvyšší možné ceny. Státní podpora proto nebyla zahrnuta.

(22) Rumunsko za prvé tvrdí, že podnik Tractorul nebyl privatizován, nýbrž ve skutečnosti dobrovolně zlikvi­ dován. Zatímco privatizace zahrnuje odprodej akcií společnosti ze státu na třetí strany a společnost přestává existovat, dobrovolná likvidace zahrnuje prodej aktiv společnosti, splacení jejích dluhů věřitelům v zákonem stanoveném pořadí a rozdělení případného přebytku akcionářům. Na konci transakce společnost přestává existovat a je vyškrtnuta z obchodního rejstříku.

(23) Rumunsko dále objasnilo, že dobrovolná likvidace společnosti byla zorganizována prostřednictvím otevřeného, transparentního, nediskriminačního a bezpodmínečného nabídkového řízení. Toto nabídkové řízení bylo široce propagováno v místním a celostátním tisku.

(24) Nabídkové řízení v souvislosti s rentabilními moduly bylo bezpodmínečné, takže prodejní cena nebyla snížena. Smlouva o prodeji a koupi mezi podnikem Tractorul a společností Flavus neukládá kupci žádnou povinnost zachovat činnost po dobu 10 let nebo zaměstnat určitý počet zaměstnanců bývalého podniku. Prodejní cena proto představuje tržní hodnotu podniku Tractorul.

(25) Rumunsko za druhé tvrdí, že ačkoliv agentura AVAS hodlala prodat oba funkční moduly zvlášť, nezávislý likvidátor, společnost CIT, doporučil po počátečním posouzení prodej celé průmyslové platformy, jelikož to bude výhodnější než prodej jednotlivých částí, zejména

proto, že průmyslová platforma obsahuje rovněž některá nepřitažlivá aktiva (např. parcely půdy, které nemají přístup z místní infrastruktury a/nebo se nacházejí v blízkosti městské skládky odpadu, budovy jsou zasta­ ralé atd.), která by pravděpodobně nebylo možno prodat samostatně.

(26) Podle této zprávy o ocenění činila částka celkových aktiv podniku Tractorul přibližně 100 milionů EUR. Aby se zamezilo dodatečným nákladům na likvidaci a údržbu při jednotlivém prodeji aktiv, nabídl likvidátor aktiva jako celek (funkční modul) a vypočetl slevu ve výši 23 %. Počáteční cena proto činila 77 milionů EUR a představovala tržní hodnotu. Žádný uchazeč mimoto nenabídl vyšší cenu.

(27) Rumunsko rovněž objasnilo, že dobrovolná likvidace byla přípustná podle vnitrostátního zákona o obchodních společnostech (zákon č. 31/1990) a podle zvláštního zákona k urychlení privatizací (zákon č. 137/2002). Rumunsko ujistilo, že dobrovolná likvidace byla rychlejším postupem znamenajícím pro podnik nižší náklady. Věřitelé měli zároveň k dispozici totožné kontrolní nástroje, aby bylo zajištěno, že jejich práva nejsou porušena.

5. PŘIPOMÍNKY TŘETÍCH STRAN

(28) Dopisem ze dne 24. října 2007 zasáhla do řízení Komise společnost Flavus jako zúčastněná strana.

(29) Společnost Flavus za prvé tvrdí, že nabídkové řízení týka­ jící se podniku Tractorul bylo otevřené, transparentní a nediskriminační. Bylo široce propagováno v místním a celostátním tisku.

(30) Společnost Flavus za druhé doložila, že s prodejem renta­ bilních modulů podniku Tractorul nebyly spojeny žádné podmínky. Požadavek na zachování předmětu činnosti (tj. výroby traktorů) po dobu dalších deseti let nebylo možno považovat za podmínku, jelikož to neznamenalo povinnost traktory skutečně vyrábět. Společnost Flavus mimoto objasnila, že rentabilní moduly koupila kvůli hospodářskému potenciálu půdy k developmentu nemo­ vitostí a nemá v úmyslu znovu zahájit výrobu traktorů. Požadavek proto nebyl nevýhodný, nýbrž jednalo se pouze o správní postup k zaevidování předmětu činnosti v obchodním rejstříku.

(31) Co se týká povinnosti zaměstnat přednostně znovu bývalé zaměstnance podniku Tractorul, společnost Flavus tvrdí, že se nejednalo o nevýhodnou podmínku, která by mohla snížit prodejní cenu.

(32) Společnost Flavus tvrdí, že údajné podmínky připojené v dokumentaci k nabídkovému řízení nesnížily prodejní cenu. To odráží rovněž zpráva o ocenění vypracovaná nezávislým odborníkem, kterého určil likvidátor, aby provedl ocenění podniku Tractorul.

6. POSOUZENÍ

6.1 Existence státní podpory ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES

(33) V čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES se uvádí, že není-li ve Smlouvě stanoveno jinak, podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné se společným trhem.

(34) Článek 295 Smlouvy o ES stanoví, že předpisy Xxxxxxxxx ství jsou neutrální, pokud jde o veřejné a soukromé vlast­ nictví. Podle čl. 86 odst. 1 Smlouvy o ES veřejné podniky rovněž podléhají pravidlům státní podpory.

(35) Podle ustálené judikatury Evropského soudního dvora (5) a pravidel a praxe Komise v oblasti státní podpory v rámci privatizace (6) není v případě, že členský stát vlastní nebo prodává podniky nebo jinak nakupuje či prodává akcie podniků, státní podpora přítomna, je-li chování členského státu v souladu s jednáním soukro­ mého investora v tržním hospodářství.

(36) Pokud se privatizace uskutečňuje prodejem akcií na burze cenných papírů, obecně se předpokládá, že se uskuteč­ ňuje za tržních podmínek a nezahrnuje podporu. Jestliže se privatizace uskutečňuje formou obchodního prodeje, lze obdobně předpokládat, že není zahrnuta podpora, jsou-li splněny tyto podmínky: za prvé, společnost je prodána prostřednictvím konkurenčního nabídkového řízení, které je otevřené pro všechny účastníky, transpa­ rentní a nediskriminační; za druhé, nejsou připojeny žádné podmínky, které nejsou obvyklé ve srovnatelných transakcích mezi soukromými stranami a které mohou snížit prodejní cenu; za třetí, společnost je prodána ucha­

(5) Viz např.: věc T-296/97 Rec, Alitalia, věci T-228/99 a T-233/99, WestLB v Komise; věc T-366/00, Xxxxx SA, věci C-328/99 a C-399/00, Itálie a SIM 2 Multimedia v Komise; věc T-358/94, Air France v Komise.

(6) XXIII. zpráva o politice hospodářské soutěže, 1993, s. 255.

zeči s nejvyšší nabídkou a za čtvrté, uchazečům musí být poskytnut dostatek času a informací, aby mohli provést náležité ocenění aktiv, které je základem jejich nabídky (7). V ostatních případech je nutno obchodní prodeje přezkoumat s ohledem na možnou podporu, musí být proto oznámeny.

(37) V těchto případech vyhodnocení, zda transakce týkající se státních aktiv zahrnuje podporu, obvykle vyžaduje posouzení, zda by hospodářský subjekt v tržním hospo­ dářství nacházející se v podobné situaci jednal stejně, tj. prodal společnost za stejnou cenu. Při uplatňování zásady investora v tržním hospodářství nelze vzít v úvahu jiné než hospodářské aspekty, například důvody průmyslové politiky, hlediska zaměstnanosti nebo cíle regionálního rozvoje, které by nebyly přijatelné pro hospodářský subjekt v tržním hospodářství, jako důvody pro přijetí nižší ceny a tyto aspekty naopak poukazují na existenci podpory. Tato zásada byla opakovaně objasněna Komisí (8) a potvrzena Soudním dvorem (9).

(38) Není-li proto splněn některý z výše uvedených poža­ davků, Komise má za to, že veřejný prodej je nutno přezkoumat s ohledem na možnou podporu, musí být proto oznámen (10). Při splnění těchto požadavků si stát bude jistý, že za svá aktiva dosáhl nejvyšší ceny, tj. tržní ceny, a že tudíž není zahrnuta žádná státní podpora.

(39) Uložením určitých podmínek kupci stát případně snižuje kupní cenu, vzdává se tak dodatečných příjmů. Takovéto podmínky mohou rovněž odradit potenciální investory od předložení nabídky, takže je narušeno konkurenční prostředí nabídkového řízení a ani nejvyšší předložené nabídky nemusí nutně představovat skutečnou tržní hodnotu (11).

(7) Bod 402 a násl. v XXIII. zprávě o politice hospodářské soutěže (1993). Viz rovněž bod 248 v XXI. zprávě o politice hospodářské soutěže (1991): „O podporu se nejedná, jsou-li akcie prodány uchazeči s nejvyšší nabídkou na základě otevřeného a bezpodmínečného nabídkového řízení. Jsou-li akcie prodány za jiných podmínek, mohou být přítomny prvky podpory.“

(8) Viz např. rozhodnutí Komise ze dne 3. května 2000, TASQ, Úř. věst. L 272, 25.10.2000, v němž Komise shledala, že „francouzské orgány rovněž prokázaly, že výzva k účasti v nabídkovém řízení byla transparentní a bezpodmínečná […]. Dokumenty předložené Komisi zejména prokázaly, že prodej společnosti TASQ nebyl podmíněn například zachováním pracovních míst, umístěním nebo pokračováním činnosti.“ To Komisi umožnilo dospět k závěru, že privatizace nezahrnovala žádnou podporu.

(9) Viz např. věci T-228/99 a T-233/99, WestLB v Komise; věc T- 366/00, Xxxxx SA, věci C-328/99 a C-399/00, Itálie a SIM 2 Multi­ media v Komise; věc T-358/94, Air France v Komise; věc T-296/97 Rec, Alitalia.

(10) Viz XXIII. zpráva o politice hospodářské soutěže, 1993, s. 255.

(11) V rozhodnutí Komise ze dne 15. února 2000 ve věci Xxxxxxxx Geräteindustrie (Úř. věst. L 1, 4.1.2001, s. 10) vedla neexistence podmínek, tj. bezpodmínečná povaha nabídkového řízení, Komisi k závěru, že privatizace nezahrnovala žádnou podporu.

(40) Uložením těchto podmínek, a tudíž uznáním, že za vlast­ něné akcie nebo aktiva nebude dosaženo nejlepší ceny, stát nejedná jako hospodářský subjekt v tržním hospo­ dářství, který by se snažil získat nejvyšší možnou cenu. Stát se místo toho rozhodne prodat podnik za cenu, která je nižší než tržní hodnota. Hospodářský subjekt v tržním hospodářství by neměl hospodářský zájem na tom, spojovat s prodejem srovnatelné podmínky (zejména jako je zachování určité míry zaměstnanosti, podmínky přínosné pro dotyčnou zeměpisnou oblast nebo zajišťující určitou výši investic), nýbrž společnost by prodal uchazeči s nejvyšší nabídkou, který by poté rozhodl o budoucnosti získané společnosti nebo aktiv (12).

(41) To neznamená, že všechny podmínky při privatizaci automaticky vedou k existenci prvků státní podpory. Problémem nejsou za prvé podmínky, které jsou běžné rovněž při tomto druhu transakcí mezi soukromými stra­ nami (např. určité běžné odškodnění, prokázání finanční situace uchazeče nebo splnění vnitrostátních předpisů týkajících se trhu práce). Za druhé, i podmínky, které se jeví jako neobvyklé mezi soukromými stranami, prokazují existenci státní podpory pouze v případě, mohou-li snížit prodejní cenu a poskytnout výhodu. Skutečnost, že tyto podmínky nepředstavují podporu, je nutno prokázat v každém jednotlivém případě (13).

Podmínky spojené s prodejem podniku Tractorul

(42) Při zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy měla Komise pochybnosti, zda se prodej podniku Tractorul uskutečnil na základě otevřeného, transparentního, nedis­ kriminačního a bezpodmínečného nabídkového řízení. Podle informací, které byly v té době k dispozici a které vycházely především z článků v tisku, měla Komise podezření, že podle dokumentace k nabídkovému řízení, kterou zveřejnila agentura AVAS za účelem jmenování likvidátora, se tato agentura rozhodla prodat podnik Tractorul jako funkční moduly a již v počáteční fázi připojila podmínky s cílem zajistit zachování výrobní činnosti po dobu dalších 10 let a opětovné zaměstnání bývalých zaměstnanců. Komise měla za to, že tyto podmínky mohly snížit prodejní cenu, a jejich připojením tudíž stát nejednal jako hospo­ dářský subjekt v tržním hospodářství. Tyto podmínky proto mohly vést ke státní podpoře.

(43) Na základě informací poskytnutých Rumunskem Komise podotýká, že podmínky spojené s prodejem podniku Tractorul byly formulovány tak, že potenciálním kupcům

(12) Viz rozhodnutí Komise ze dne 27. února 2008 ve věci privatizace podniku Automobile Craiova, Rumunsko, dosud nezveřejněné.

(13) Takováto analýza byla provedena například v rozhodnutí Komise ze dne 20.6.2001, prodej akcií GSG – Land Berlin, Úř. věst. C 67, 16.3.2002, s. 33, a umožnila Komisi přijmout závěr, že se ani s ohledem na neobvyklé podmínky nejednalo o státní podporu, jelikož zjistila, že tyto podmínky nemohly snížit prodejní cenu.

neukládaly žádné nevýhodné povinnosti, jelikož se jednalo pouze o formální požadavky. Podmínka zachovat předmět činnosti po dobu dalších deseti let se vztahovala na registraci předmětu činnosti, tj. výroby traktorů a jiných zemědělských zařízení, v obchodním rejstříku, a neukládala kupci povinnost pokračovat ve skutečné výrobě traktorů. Společnost Flavus, která podnik získala, objasnila, že její právní poradce rovněž potvrdil, že toto ustanovení neznamená nutnost vykonávat výrobní činnost. Každopádně tato společnost nehodlá v podniku znovu zahájit výrobní činnost.

(44) Stejně tak povinnost upřednostnit bývalé zaměstnance podniku Tractorul nebo dodávat náhradní díly a součásti není obtížnou povinností. Tyto povinnosti byly v dokumentaci k nabídkovému řízení zahrnuty jako ustanovení o vynaložení maximálního úsilí, nejsou proto pro nového vlastníka povinné a závazné.

(45) Rumunské orgány objasnily, že agentura AVAS byla k připojení těchto symbolických požadavků motivována přáním zachovat pověst podniku a jeho výrobků, které se dosud do značné míry nacházejí na rumunském trhu.

(46) Vzhledem k výše uvedeným úvahám Komise vyvozuje závěr, že jelikož tyto podmínky neměly tíživý charakter a toto bylo všem potenciálním kupcům zřejmé ze znění dokumentace k nabídkovému řízení, nesnížily prodejní cenu a nemohly odradit případné investory od předložení nabídky, nezahrnují proto ztrátu státních prostředků. Tento závěr dokládá rovněž skutečnost, že žádný ze čtyř uchazečů, kteří se nabídkového řízení zúčastnili, se ani vzdáleně nepodílel na výrobě traktorů. Komise proto usuzuje, že podmínky spojené s prodejem nezahrnují státní podporu.

Prodej celého balíku

(47) Při zahájení řízení podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES Komise vyjádřila pochybnosti, že dobrovolná likvidace zahrnující prodej rentabilních modulů bude pro stát jako akcionáře a věřitele nejvýhodnější na rozdíl od soudem nařízené likvidace nebo prodeje jednotlivých částí.

(48) Rumunsko tvrdí, že agentura AVAS jednala jako xxxxxx xxxxxx subjekt v tržním hospodářství a dosáhla za podnik Tractorul nejvyšší možné ceny. Agentura AVAS za tímto účelem prostřednictvím otevřeného, transparent­ ního, nediskriminačního a bezpodmínečného nabídko­ vého řízení určila nezávislého likvidátora, který provede dobrovolnou likvidaci.

(49) Na základě informací poskytnutých Rumunskem Komise podotýká, že agentura AVAS nejprve hodlala prodat zvlášť dva rentabilní moduly – závod na výrobu traktorů a kovárnu a slévárnu litiny. Na základě vlastního ocenění 37 jednotlivých aktiv společnost CIT, likvidátor, doporu­ čila prodej celé průmyslové platformy s cílem maximali­ zovat výnos z prodeje a pouze v případě, že by žádný potenciální kupec neprojevil zájem o koupi celé oblasti, přistoupit k jednotlivému prodeji aktiv společnosti.

(50) Likvidátor doložil výhody tohoto celkového prodeje. Za prvé, mapy poskytnuté rumunskými orgány ukazují, že se několik parcel půdy nachází za průmyslovou plat­ formou v blízkosti městské skládky odpadu a není napo­ jeno na žádnou komunikaci, takže ve skutečnosti nejsou individuálně přístupné. Za druhé, hodnota jednotlivých aktiv průmyslové platformy se značně lišila v závislosti na jejich umístění, stavu budov a napojení na místní infrastrukturu. Za třetí, většina potenciálních investorů se zajímala o oblast z důvodu developmentu nemovitostí; z celkem 26 pořízených dokumentů k nabídkovému řízení bylo 17 zakoupeno pro celou platformu podniku Tractorul.

(51) Likvidátor se proto domníval, že je nejpravděpodobnější, že by méně lákavá aktiva nebylo možno potenciálnímu investorovi prodat jednotlivě. Tato aktiva by proto pro podnik Tractorul a v konečném důsledku pro agenturu AVAS jakožto vlastníka znamenala dodatečné náklady na správu a údržbu. Rovněž parcelace pozemků by zname­ nala významné správní náklady, např. výdaje na kata­ strální vyměření a evidenci pozemků.

(52) Strategie prodeje podniku Tractorul jako celku byla proto agenturou AVAS schválena.

(53) Co se týká dosažené ceny, Komise podotýká, že podle zprávy o ocenění zadané likvidátorem činila hodnota aktiv podniku Tractorul (tj. souhrnná hodnota 37 jedno­ tlivých aktiv) přibližně 100 milionů EUR a na tuto hodnotu likvidátor uplatnil slevu ve výši 23 % za spojení aktiv a dospěl tak k počáteční prodejní ceně ve výši 77 milionů EUR. Tato sleva je založena na zkušenostech likvidátora a na skutečnosti, že prodej celého balíku znamená značné výhody oproti prodeji jednotlivých částí.

nutí vlády č. 577/2002 je v případě, že v určité fázi existují nejméně dva uchazeči a žádná z nabídek není v této fázi vyšší (před nabídkou předem stanoveno na 5 %), vítězem nabídkového řízení uchazeč s nejnižším registračním číslem (14). Jelikož společnost Flavus a druhý investor uznali počáteční cenu, žádný z nich však nebyl ochoten nabídnout více, byl podnik Tractorul prodán za cenu 77 milionů EUR uchazeči s nejnižším registračním číslem, tj. společnosti Flavus. Likvidátor proto získal za aktiva společnosti tržní cenu, nevzdal se tudíž státních prostředků.

(55) Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise vyvo­ zuje závěr, že s ohledem na zvláštnosti tohoto případu agentura AVAS dosáhla prodejem aktiv podniku Trac­ torul jako celku tržní ceny, nevzdala se proto státních prostředků a jednala jako hospodářský subjekt v tržním hospodářství.

6.2 Hodnocení jako státní podpora: závěr

(56) Na základě výše uvedeného posouzení nebyly s prodejem podniku Tractorul spojeny žádné podmínky, které by mohly snížit prodejní cenu nebo odradit případné inves- tory od předložení nabídky. Prodejem veškerých aktiv jako celku v rámci dobrovolného likvidačního řízení dosáhla agentura AVAS nejvyšší ceny na trhu, nevzdala se státních prostředků a jednala jako hospodářský subjekt v tržním hospodářství. Prodej podniku Tractorul proto nezahrnuje státní podporu.

7. ZÁVĚR

(57) Komise shledala, že prodej podniku Tractorul rumunskou agenturou pro privatizaci, AVAS, dne 6. července 2007 nepředstavuje státní podporu,

PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Prodej průmyslové platformy podniku Tractorul Rumunskem společnosti Flavus Investiții SRL nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy.

(54) Postupem, který likvidátor zvolil pro prodej podniku  

Tractorul, byla metoda konkurenčního nabídkového

řízení. Podle procesních pravidel stanovených v rozhod­

(14) Registrační číslo odpovídá pořadí, v němž byla poskytnuta doku­ mentace k nabídkovému řízení.

Článek 2

Toto rozhodnutí je určeno Rumunsku.

V Bruselu dne 2. dubna 2008.

Za Komisi Xxxxxx XXXXX členka Komise