PLATNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠEK Č. 102/1994 SB. A 327/1992 SB. S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

V.

PLATNÉ ZNĚNÍ VYHLÁŠEK Č. 102/1994 SB. A 327/1992 SB. S VYZNAČENÍM NAVRHOVANÝCH ZMĚN A DOPLNĚNÍ

ČÁST PRVNÍ

Platné znění vyhlášky č. 102/1994 Sb. s vyznačením navrhovaných změn

102/1994 Sb. VYHLÁŠKA

Českého báňského úřadu ze dne 2. května 1994,

kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, ve znění vyhlášky č. 76/1996 Sb.

Český báňský úřad stanoví podle § 23 odst. 7 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 542/1991 Sb., v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu § 22 odst. 6 a § 30 odst. 2 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušinách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 376/2007 Sb. a zákona č. ……/2016 Sb.:

ČÁST PRVNÍ ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Rozsah platnosti

Tato vyhláška upravuje požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při projektování, výstavbě, změnách dokončených staveb a provozu výroben, laboratoří, zkušeben, vývojových pracovišť, střelnic a pomocných zařízení, ve kterých se provádějí práce s výbušninami1) a výbušnými předměty (dále jen "výbušniny"), municí, střelivem2) a pyrotechnickými předměty.3)

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví

a) technické požadavky na umístění a provedení staveb a ploch určených k výzkumu, vývoji, zkoušení, výrobě, zpracování, ničení a zneškodňování výbušnin1), a to včetně výroby, delaborace nebo ničení střeliva a munice2) a výroby pyrotechnických výrobků3), je-li při těchto činnostech nakládáno s výbušninou, a

b) klasifikaci výbušnin pro účely písmene a).

§ 2

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) objektem prostor pro výstavbu výroben výbušnin, laboratoří, zkušeben, vývojových pracovišť, střelnic, prostor pro ničení výbušnin, pomocných zařízení, jakož jejich stavby, budovy, jejich prostorově oddělené části, příslušenství, zařízení, vlečky, překladiště, vnější kanalizace,

a) objektem stavba nebo plocha určená k výzkumu, vývoji, zkoušení, výrobě, zpracování, ničení nebo zneškodňování výbušnin,

b) obložením nejvýše povolené množství výbušniny,

c) bezpečnostní vzdáleností nejmenší dovolená vzdálenost mezi místem nebo objektem, v němž se vyrábějí, zpracovávají a skladují výbušniny, nebo hranicí místa manipulace s výbušninami a ohroženým objektem objektem a jinou stavbou nebo plochou (dále jen „ohrožená stavba“),

d) bezpečnostním okruhem hranice, která vymezuje předem zvolený stupeň poškození objektu ohrožené stavby nebo plochy,

e) bezpečnostním pásmem prostor vymezený bezpečnostními okruhy,

f) kyvnou stěnou těžká stěna uložená čepy v ložiskách tak, aby se účinkem tlakové vlny mohla vychýlit (otočit),

g) ochrannou stěnou konstrukce z pevných materiálů, která má stejnou funkci jako ochranný val,

h) opěrnou zdí konstrukce, budovaná na vnitřní nebo vnější straně ochranného valu, zajišťující jeho stabilitu,

i) výfukovou plochou část objektu (stěna nebo střecha), která při výbuchu uvnitř objektu umožní rychlý pokles tlaku,

j) výfukovou střechou střecha se sníženou hmotností střešního pláště (bez krovu) z lehkého, snadno tříštitelného materiálu u objektů nebezpečných výbuchem výbušnin nebo výbuchem hořlavých par,

k) úschovnou úložný prostor (schránka apod.), určený k uložení výbušnin nebo výbušného odpadu v průběhu směny,

l) ochranným valem ochranný násep, jehož účelem je ochrana okolí proti účinkům výbuchu,

m) odděleným valem ochranný val, který není přímo spojen s ostatními ochrannými valy zajišťujícími tentýž objekt,

n) společným valem ochranný val oddělující od sebe objekty jednoho stavebního komplexu,

o) uzavřeným valem ochranný val s tunelovými průchody obklopující objekt ze všech stran,

p) tunelovou střelnicí střelnice umístěná v tunelu se zachycením střel a střepin nebo částí střel po celé dráze letu, r) polozakrytou střelnicí střelnice, jejíž část není zakryta,

s) dálkovou střelnicí střelnice pro střelbu do volného terénu,

t)p) souborem výroben několik bezprostředně souvisejících objektů, uvažovaných jako jeden celek z hlediska obložení a bezpečnostních vzdáleností k nejbližším ohroženým objektům stavbám nebo plochám,

u)q) pancéřovými dveřmi dveře s odolností proti tlakové vlně nejméně takovou, jakou mají stěny budovy,

v)r) hromadným výbuchem výbuch, který se po místní iniciaci rozšíří téměř okamžitě a prakticky na celé množství výbušniny nacházející se v objektu nebo jeho samostatné části,

w) palební linkou koridor, vymezený palebným stanovištěm a dopadištěm v závislosti na druhu střelby,

x) délkou palební linky součet největšího dostřelu nejvýkonnější zbraně zvětšeného o 10 % a střepinového účinku, y) municí výbušné předměty a střelivo používané v ozbrojených silách, bezpečnostních a ozbrojených sborech, z)s) vývojovým pracovištěm vývojová laboratoř, vývojová dílna, vývojová zkušebna nebo poloprovoz.

ČÁST DRUHÁ

VÝSTAVBA VÝROBEN VÝBUŠNIN, LABORATOŘÍ, ZKUŠEBEN, VÝVOJOVÝCH PRACOVIŠŤ, STŘELNIC A POMOCNÝCH ZAŘÍZENÍ

§ 3

Podmínky pro výstavbu

(1) Objekty musí splňovat obecné technické požadavky,4) pokud tato vyhláška nestanoví jinak.

(2) Fyzické a právnické osoby při činnostech upravených touto vyhláškou (dále jen "organizace") prostor provozovny oplotí nebo jinak zajistí proti vstupu nepovolaných osob. Vzdálenost objektů nebezpečných výbuchem nebo požárem výbušnin od oplocení provozovny se určuje v projektové dokumentaci s přihlédnutím k místním podmínkám, ohrožení a stavebnímu provedení.

(3) Oplocení nesmí bránit úniku osob z objektu. Vchod do tohoto prostoru musí být pod kontrolou.

(4) Prostor o šíři 5 m od oplocení nesmí být zalesněn.

§ 4

Třídy nebezpečí výbušnin a objektů

(1) Výbušniny se podle chování při výbuchové přeměně zařazují do tříd a skupin nebezpečí podle přílohy č. 1, která je součástí této vyhlášky podle vyhlášky o skladování výbušnin5).

(2) Třída nebezpečí objektu je dána třídou a skupinou nebezpečí výbušniny, pro niž je objekt určen, a nejvyšším stupněm nebezpečnosti operací, které se v něm provádějí. Třídění nejdůležitějších výrobních objektů z hlediska ohrožení okolí je uvedeno v příloze č. 2, která je součástí této vyhlášky.

§ 5

Určení bezpečnostních vzdáleností

(1) Projektant nebo organizace určí bezpečnostní vzdálenosti mezi objekty výpočtem podle přílohy č. 3, která je součástí této vyhlášky.

(1) Bezpečnostní vzdálenosti se stanoví podle přílohy č. 3 k této vyhlášce.

(2) Při výpočtu bezpečnostních vzdáleností jsou do obložení zahrnuty všechny výbušniny. Jsou-li v objektu výbušniny různých tříd nebezpečí, určí se bezpečnostní vzdálenosti pro výbušninu nejvyšší třídy a skupiny nebezpečí, přičemž se počítá s celkovým obložením. To neplatí, jsou-li v objektech jsou-li v objektu provedena ochranná opatření proti přenosu výbuchu nebo a rozšíření požáru, kdy lze použít pro výpočet bezpečnostních vzdáleností i dílčí obložení

objektu. Při určování bezpečnostní vzdálenosti mezi dvěma vzájemně se ohrožujícími objekty se stanoví bezpečnostní vzdálenost pro každý objekt zvlášť, ale uvažuje se větší z nich. Bezpečnostní vzdálenost se počítá od stěny ohrožujícího prostoru stěny nebo hrany objektu. Výbušniny 1.4S podle Přílohy A k Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)6) se do obložení nezahrnují.

„Výbušniny 1.4S podle Přílohy A k Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR)6) není nutné do obložení zahrnovat.“.

(3) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti platí

a) je-li objekt částečně ovalován, pak ve směru otevřených stran se počítá bezpečnostní vzdálenost jako pro objekt neovalovaný,

b) jsou-li dva sousední objekty obráceny k sobě otevřenými stranami, stanoví se vzdálenosti mezi nimi jako pro objekty bez valů,

c) je-li volná strana bunkrového objektu chráněna valem, pokládá se tento objekt za ovalovaný,

d) mají-li dva objekty společný val, pokládá se při výpočtech každý za objekt s jedním valem,

e) u staveb bunkrového typu umístěných ve společném zásypu se každá z nich považuje za ovalovaný objekt,

f) provádí-li se výroba výbušnin v objektech spolu bezprostředně sousedících, kde není zabráněno přenosu výbuchu z jednoho objektu na druhý, pokládají se takové objekty za soubor výroben; bezpečnostní vzdálenosti se počítají podle celkového obložení souboru výroben.

(4) Do obložení objektu se nepočítají výbušniny rozpracované nebo zpracovávané, pokud nejsou nebezpečné výbuchem.

(5) U objektů laborace střeliva a munice všech ráží se stanoví obložení výbušninami s ohledem na možnost přenosu výbuchu celého množství výbušnin.

§ 5a

(1) Pokud se v objektu nachází též střelivo, munice či pyrotechnické výrobky v rámci jejich výroby, laborace nebo delaborace, platí pro ně § 4 a 5 obdobně.

(2) Pokud je ohroženou stavbou stavba nebo plocha určená pro střelivo, munici nebo pyrotechnické výrobky, použije se pro stanovení bezpečnostní vzdálenosti pro takovou ohroženou stavbu nebo plochu obdobně zařazení podle § 4.

(3) Při stanovení bezpečnostní vzdálenosti se za ohroženou stavbu nepovažuje stavba

a) bez obsluhy,

b) potřebná pro výrobu a zpracování výbušnin,

c) umístěná uvnitř provozovny (§ 3 odst. 2),

d) neobsahující výbušninu ani jinou nebezpečnou látku, směs nebo předmět třídy 1 až 9 podle Přílohy A k Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), a

e) nezvyšující ohrožení okolí vlivem svého poškození v případě výbušné přeměny výbušnin v jiném ohrožujícím objektu.

§ 6

Ochranné valy

(1) Okolí objektů třídy nebezpečí A se chrání proti účinkům výbuchu ochrannými valy, ochrannými stěnami, výfukovým provedením stavby, kyvnými stěnami, zalesněním apod. Přírodní překážka, například návrší, kopec, skála, vzrostlý lesní porost šířky nejméně 15 m, může nahradit ochranný val, ochrannou stěnu, je-li dostatečně vysoká. Průhlednost lesního porostu nesmí být v tomto případě větší než 30 % v zimním období a její vyhodnocení je organizace povinna doložit výpočtem nebo fotograficky. Lesní porost musí být od objektů vzdálen nejméně 8 m.

(2) Pokud z výpočtu bezpečnostní vzdálenosti podle § 5 vyplývá povinnost zřídit ochranný val, pak se zřizuje ve všech směrech možného ohrožení.

(3) Ke stavbě ochranných valů lze použít jen nehořlavý a zhutněný materiál. Pokud je ochranný val z kamenité sypaniny, použije se na jeho vnitřní straně vrstva tříděného materiálu o tloušťce nejméně 1 m s průměrem zrn do 16 mm. Povrch ochranného valu se zajistí proti erozi.

(4) Střešní římsa objektu nesmí přesáhnout korunu ochranného valu, u objektu s jednostranným sklonem střechy to platí pro střešní římsu nižší strany střechy. Je však nezbytné, aby koruna ochranného valu přesahovala nejméně o 0,5 m horní úroveň zpracovávaných výbušnin. Vnitřní svah ochranného valu smí mít sklon nejvýše 40 a šířku v koruně nejméně 0,5 m. Profil ochranného valu se doloží výpočtem stability včetně sednutí tělesa valu a jeho zatlačení do podloží.

(5) Není-li některý z ochranných valů spojen s ostatními ochrannými valy, musí přesahovat boční hrany ostatních

ochranných valů nejméně o 0,5 m. Oddělený val lze nahradit stejně vysokou ochrannou stěnou. Ochranný val může mít ukončení boční části opěrnou zdí do výšky nejvýše dvou třetin ochranného valu.

(6) Vzdálenost paty uzavřeného valu ke stěně objektu je nejvýše 3 m a vzdálenost paty odděleného valu od stěny objektu nejvýše 5 m. Mezera mezi patou ochranného valu a stěnou objektu je upravena posypáním pískem, vydlážděním nebo vybetonováním, bez trávy a porostu. Podél paty ochranného valu se zřizuje strouha pro odvod vody.

(7) Vnitřní svah ochranného valu nemusí splňovat sklon stanovený v odstavci 4 v celé své délce, pokud je jeho součástí svislá opěrná zeď; ta však nesmí přesahovat polovinu výšky ochranného valu. Do vnitřního svahu ochranného valu nelze umístit žádné zařízení, příruční sklad výbušnin a úschovny výbušnin a výbušného odpadu.

(8) Nelze-li vyloučit nebezpečí výbuchu v části objektu, musí se zajistit snížení odrazu tlakové vlny na přilehlá pracoviště.

(9) Místo ochranného valu lze použít ochrannou stěnu. Vzdálenost ochranné stěny od stěn objektu nesmí činit méně než 1 m a nesmí přesáhnout 5 m.

(10) Průchody v ochranném valu se zřizují buď přerušením ochranného valu, nebo jako tunely. Zřizují se co nejblíže únikové cesty z objektu, jsou nejméně 1,5 m široké se sklonem do 8 °, obloukovité nebo zalomené tak, aby jakákoliv přímka jimi vedená protínala jejich stěnu chráněnou ochranným valem. Při nesplnění této podmínky se zřizuje ve vzdálenosti 1 až 4 m od vnější paty ochranného valu proti ústí průchodu další ochranný val nebo ochranná stěna, překrývající ústí tunelu ve všech směrech nejméně o 1,5 m nebo o stejné výšce jako přerušený val a s korunou přesahující koruny přerušeného valu nejméně o 0,5 m.

(11) Tunelový průchod se zřizuje nejméně 2,1 m vysoký s osvětlením bez jakýchkoliv výstupků se stěnami a stropem ze železobetonu nebo jiného odolného materiálu.

(12) Pokud bude u ústí tunelu na vnější straně ochranného valu vybudován nouzový kryt pro obsluhu s monolitickou železobetonovou konstrukcí, činí zásyp stropu nejméně 0,5 m.

(13) Úschovny výbušnin a výbušného odpadu se zřizují v průchodech ochranného valu, pokud to vyžaduje technologický sled operací.

(14) Na vnější straně ochranného valu mohou být umístěny příruční sklady výbušnin.

(15) Do vnějšího svahu ochranného valu nemohou být umístěna zařízení, která nejsou spojena s objektem v ochranném valu technologickými rozvody nebo která neslouží pro umístění rozvaděčů kontrolních měřicích přístrojů, případně zařízení pro dálkové ovládání objektů.

§ 7

Konstrukční požadavky na objekty

(1) Pro konstrukci stěn, přepážek, zárubní, dveří, výfukových ploch a střešních konstrukcí se použijí nehořlavé, případně nesnadno hořlavé materiály. V případě použití dřeva se sníží jeho vznětlivost stavební výrobky třídy reakce na oheň A1, A2 nebo B klasifikované podle právního předpisu upravujícího technické podmínky požární ochrany staveb7). Stavební výrobky ze dřeva je možné použít pouze s úpravou zajišťující třídu reakce na oheň B klasifikovanou podle právního předpisu upravujícího technické podmínky požární ochrany staveb7).

(2) Vnitřní stěny objektů, včetně stropu, musí být hladké a spoje mezi stěnami a podlahou zaoblené. Povrchová úprava se provádí tak, aby umožnila účinné vyčištění.

(3) U objektů nesmí být používáno těch stavebních materiálů a nátěrů, které tvoří s vyráběnými a zpracovávanými výbušninami výbušné nebo zápalné směsi a sloučeniny.

(4) Střecha objektů může být provedena pouze

a) jako výfuková, s vlastní měrnou hmotností střešního pláště bez krovu nejvýše 150 kg∙m-2 u objektů nebezpečných výbuchem výbušnin a 90 kg∙m-2 u objektů nebezpečných výbuchem hořlavých par, nebo

b) jako odolná proti účinkům výbuchu, pevně zakotvená do okolních stěn a tak dimenzovaná, aby odolala tlakové vlně a ostatním účinkům případného výbuchu, nebo

c) jako střecha snižující účinek tlakové vlny, která omezí účinky případného výbuchu na nejnižší možnou míru.

(5) Krytiny střech se zhotovují z takových materiálů, aby v případě požáru nemohlo dojít k jeho šíření krytinou.

(6) Povrch podlah a obslužných plošin objektu, kde se nacházejí výbušniny, se zhotoví s povrchem snadno čistitelným a omyvatelným. Povrch podlah se zhotovuje jako nepropustný, bez trhlin a navazující na stěny. Tam, kde vznik jiskry může způsobit oheň nebo výbuch, se podlahy zhotoví z nejiskřivého materiálu. V budovách s kyselým provozem musí být podlahy kyselinovzdorné, jejich provedení se řídí druhem kyselého prostředí. Při výrobě a zpracování látek zvláště citlivých vůči mechanickým nárazům se podlahy a pracovní plošiny pokryjí pružným materiálem. V provozovnách, kde se pracuje s kapalnými nitroestery, se používá k pokrytí podlah olovo nebo jiný

vhodný materiál. Podlahy v objektech s nebezpečím výbuchu hořlavých prachů, plynů a par nebo s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin v důsledku výboje statické elektřiny se zhotoví s ochranou proti jejímu hromadění.

(7) Dveře v objektech musí být bez prahů. Dveře objektu se opatří uzávěrem ke snadnému otevírání tlakem zevnitř; zamykání na klíč zevnitř místnosti se vyloučí. V místnostech s velkou prašností s nebezpečím výbuchu výbušnin se používá takových zámků, západek, klíčů a kování, aby bylo zabráněno jiskření při tření; to platí i pro okna a světlíky.

(8) Pancéřové dveře, které mají zabránit přenosu výbuchu z místnosti, se otevírají jen do této místnosti.

(9) Okna a světlíky do objektu provozoven s volnými výbušninami se zasklí matným sklem nebo sklem bez bublin a kazů nebo opatří nátěrem bílé barvy.

(10) Stropní okna objektů, kde se pracuje s volnými výbušninami, se zevnitř zajistí proti pádu střepů, pokud není použito sklo v netříštivé úpravě nebo sklo s drátěnou mřížkou.

(11) Z objektů musí být nejméně dva východy; výjimkou jsou místnosti, u nichž dveře zabírají polovinu šířky stěny. Za východ se považují i okna, pokud jsou opatřena uzávěry k snadnému otevírání tlakem zevnitř. Výška parapetu se stanoví podle účelu okna, přičemž možnost úniku oknem nesmí být omezována topnými tělesy nebo jinou překážkou uvnitř i vně okna.

(12) Vzdálenost z kteréhokoliv místa objektu od východu smí být nejvíce 15 m u objektů třídy nebezpečí A, u ostatních nejvíce 20 m.

(13) Místnosti výroben bezdýmných prachů musí mít výfukové plochy, jejichž úhrnný součet v m2 se stanoví podle vzorce

F=3∙M∙1000-1,

kde F je celková výfuková plocha v m2,

M je obložení v uvažované místnosti v kg.

§ 8

Výstavba objektů

(1) Při projektování a výstavbě objektů třídy nebezpečí A se do nich umístí jen nezbytný počet technologických zařízení a operací s co nejmenším počtem fyzických osob.

(2) Jednotlivé výrobní operace se stálým nebezpečím výbuchu výbušnin, například lisování třaskavin, laborace munice, se rozmístí podle tříd a skupin nebezpečí v oddělených místnostech, popřípadě ve vysunutých kobkách nebo za pancéřovými stěnami nebo za ochrannými valy. Rozmístění se provede tak, aby se na jednotlivých pracovištích nehromadil materiál a aby byla zachována zásada plynulého přísunu a odsunu materiálu a hotových výrobků.

(3) U objektů půdorysného tvaru "U" nebo "E" s polouzavřenými dvory nesmí být šířka dvorů mezi jednotlivými křídly menší než polovina součtu výšek obou proti sobě ležících křídel, avšak nejméně 35 m u objektu třídy nebezpečí A a nejméně 15 m u objektů tříd nebezpečí B a C. Není-li šířka dvora větší než délka zřídí se únikové cesty v obou křídlech objektu na bezpečnou stranu vně objektu.

(4) Je-li z provozních důvodů nutno zřídit v objektech všech tříd nebezpečí příruční sklad výbušnin, je nutno dodržet podmínky pro skladování výbušnin. Obložení příručního skladu se pro účely stanovení bezpečnostních vzdáleností připočítává k obložení objektu, ve kterém je zřízen, není-li splněna podmínka podle § 5 odst. 2 věty třetí.

(5) Jsou-li operace s výbušninami různých tříd a skupin nebezpečí sdruženy ve výrobní linky, mohou být instalovány v jednom objektu, pokud budou provedena ochranná opatření proti přenosu výbuchu a rozšíření požáru.

§ 9

Zásobování vodou a protipožární zařízení objektů

(1) Objekty, v nichž přerušení přívodu vody může způsobit výbuch nebo požár, se napojí dvěma přívody z okruhové sítě nebo ze dvou zdrojů na sobě nezávislých.

(2) Hydranty nesmějí být umísťovány uvnitř valu a proti volným výfukovým stěnám objektů s nebezpečím výbuchu výbušnin.

(3) Protipožární zařízení v objektech bezpečně ovladatelná automaticky nebo ručně (sprchy, zaplavovací zařízení apod.) se zřizují tam, kde to stanoví projektová dokumentace.

(4) Pokud není možné zřídit požární vodovod, lze k odběru vody pro hašení požárů použít technologické vody nebo jiných zdrojů. V tomto případě se zajistí, aby odběrem vody k hašení nenastalo snížení dodávky vody, které by způsobilo výbuch nebo požár.

§ 10

Odpadní vody a kanalizace v objektech

(1) Veškeré odpadní vody, které jsou znečištěny výbušninami, musí projít před vypuštěním do venkovní sítě čisticími, neutralizačními a zneškodňovacími stanicemi, kde jsou zachyceny nebo rozloženy a zneškodněny toxické a výbušné látky. Tyto stanice jsou umístěny buď přímo v objektech, nebo v samostatných stavbách umístěných odděleně od objektů. Při menší rychlosti průtoku odpadních vod se proplachuje kanalizační síť. Vypouštěné odpadní vody nesmějí ohrozit bezpečnost provozu a osob.

(2) Kanály odpadních vod včetně potrubních rozvodů pod podlahou se provedou tak, aby se zamezilo vnikání výbušnin do nich; odpad z nich se napojuje na lapač. Toto opatření se nevztahuje na kanály, které slouží k dopravě zbytků výbušnin do zneškodňovací stanice.

§ 11

Vytápění a zásobování objektů parou a horkou vodou

(1) Povrchová teplota rozvodů a topných těles v jednotlivých objektech se určí s přihlédnutím k technologickým operacím a tepelným a chemickým vlastnostem výbušniny. Tyto hodnoty se uvedou v provozní dokumentaci.

(2) Pro snadnou kontrolu a čištění se použije jako topných těles jen hladkostěnných radiátorů nebo hladkých trubek.

(3) Topná tělesa a potrubí se opatří nátěrem takové barvy, aby usazené částice prachu byly co nejlépe patrny. Vzdálenost topných těles od stěn a technologických potrubí nesmí být menší než 0,1 m.

(4) Komíny nepřevyšující výšku 20 m se vybaví zařízením zamezujícím unikání jisker; to se nevztahuje na komíny plynových kotelen.

(5) Regulační armatury a rozvod hlavních potrubí se neumísťují na pracovištích, kde je nebezpečí výbuchu výbušnin; na těchto pracovištích se nepoužívají armatury nebo jiné součásti topení z kovů, které mohou tvořit s výbušninami vysoce citlivé výbušné sloučeniny.

§ 12

Větrání pracovišť

(1) Pracoviště a prostory, v nichž se vyrábějí, zpracovávají a dopravují materiály vytvářející prach, páry nebo plyny nebezpečné požárem nebo výbuchem, se vybaví větracím zařízením nebo zařízením zneškodňujícím tyto látky.

(2) Větrací zařízení a rozvody se řeší tak, aby umožnily snadné čištění a znemožnily přenesení ohně.

(3) Prachy, páry a plyny, jejichž směsi jsou výbušné, se nesmí odsávat společně.

(4) V místnosti, kde je možnost náhlého vývinu většího množství plynů a par, se zřídí nouzové odsávání, které nelze použít jako provozní ventilaci.

(5) Odsávaný vzduch s obsahem prachu výbušnin se vyčistí před jeho vypuštěním do volného prostoru mimo objekt.

(6) Při odsávání par a plynů, jejichž kondenzát je citlivý na úder, se provede odsávání ejektorem nebo přirozeným tahem šachtami na střeše.

§ 13

Elektrická zařízení objektů

(1) Objekty se chrání před účinky blesku a před nebezpečnými účinky statické elektřiny. V prostorách s nebezpečím výbuchu nebo požáru výbušnin v důsledku účinků statické elektřiny se provedou opatření proti jejímu hromadění. V prostorách s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin se elektrická zařízení v mohou použít jen jako zařízení určená do tohoto prostředí; tento požadavek se považuje za splněný, jestliže je vyhověno požadavkům české technické normy, která stanoví požadavky na elektrická zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu nebo požáru výbušnin8).

(2) Objekty, ve kterých přerušení elektrického proudu by mohlo způsobit ohrožení osob, poruchu výroby nebo poškození výrobního zařízení, se zásobují elektrickým proudem ze dvou samostatných rozvoden nebo ze dvou různých samostatných sekcí, přičemž nejméně jedna je opatřena automatickým zapínáním s nezávislým zdrojem proudu.

(3) V objektech, ve kterých při výrobních operacích není dovolena přítomnost obsluhy, se provádí ovládání technologických zařízení z úkrytu.

(4) Objekt a dopravní cesta, která se podle předpisu upravujícího podmínky ochrany zdraví při práci

vybavuje umělým osvětlením9), se považuje za pracoviště, na kterém je zaměstnanec při výpadku umělého osvětlení vystaven ve zvýšené míře možnosti úrazu nebo jiného poškození zdraví; pro účely vybavení nouzovým osvětlením se považuje za prostor s velkým rizikem.

§ 14

Pomocná zařízení

(1) Pokud se zřídí strážnice, vrátnice, kanceláře pro administrativu apod. v prostorech výroby výbušnin, zřizují se v samostatných budovách, jejichž vzdálenost od objektů se stanoví podle § 5.

(2) Provozní kanceláře, laboratoře, sociální zařízení, sklady režijních a pomocných materiálů mohou být umístěny v objektech třídy nebezpečí B a C za předpokladu, že jsou odděleny od výrobních místností požární zdí apod.

(3) Sociální zařízení se zřizují v objektu třídy nebezpečí A s výjimkou záchodu s umyvadlem.

(4) Sociální zařízení, popřípadě kryty pro obsluhu objektů všech tříd nebezpečí se umísťují a konstruují tak, aby v případě havárie nebyly fyzické osoby, které se v nich nacházejí, ohroženy.

(5) Pro výrobní objekty černého prachu se nezřizují sociální zařízení ve valu.

(6) V objektech všech tříd nebezpečí lze zřídit místnost pro odložení svršků a přezutí do pracovní obuvi. (7) Stanoviště první pomoci v budovách sociálního zařízení umístěných ve valu se nesmí zřizovat.

(8) Organizace vyrábějící výbušniny zajistí oddělené čištění osobních ochranných pracovních prostředků, zejména ochranných obleků.

§ 14

Pomocné prostory

(1) Do objektu se umisťují jen nezbytně nutná technická a technologická zařízení a zřizují se v nich jen nezbytně nutné prostory související s výrobní operací.

(2) Zřizuje-li se v objektu sanitární zařízení10) nebo prostor nebo úkryt pro obsluhu, odděluje se od zbylé části objektu způsobem omezujícím ohrožení osoby v něm se nacházející; nezřizují se však v zářezu valu.

(3) Laboratoř nebo kancelářský prostor lze jako součást objektu zřídit jen v objektu třídy nebezpečí B až D a jen pokud je oddělen od zbylé části objektu způsobem omezujícím ohrožení osoby v něm se nacházející; jde-li o laboratoř určenou k nakládání s výbušninami, nesmí její obložení převýšit hodnotu podle § 18 odst. 1.

§ 15

Dopravní cesty

(1) Silnice mezi objekty se zřizují jen s bezprašným povrchem.

(2) Odstupové vzdálenosti míst, kde se třídí náklady nebezpečné výbuchem, se stanovují výpočtem podle § 5.

(3) Při použití dopravních prostředků v provedení bezpečném proti výbuchu není vzdálenost dopravních cest od objektů všech tříd nebezpečí omezena.

(4) (2) K objektům se zajistí bezpečný příjezd pro požární a sanitní vozidla.

§ 16

Spojová zařízení

(1) V objektech, ve kterých není telefon nebo jiné spojovací zařízení (dále jen "telefony"), je nutné zajistit umístění takového zařízení ve vzdálenosti nejvýše 120 m.

(2) Objekty, kde jsou zřízeny laboratoře, zkušebny, vývojová pracoviště a střelnice, musí mít zavedeny telefony.

§ 17

Prostory pro ničení výbušnin

(1) Pro umístění a technické řešení prostorů pro ničení výbušnin platí podmínky uvedené v § 3, a to i když jsou umístěny mimo území provozovny.

(2) (1) Prostor pro ničení výbušnin nesmí být zřizován v blízkosti objektů, skladů a jiných zařízení, jakými jsou venkovní spojovací a energetická vedení a veřejné komunikace.

(3) (2) Prostor pro ničení výbušnin lze umístit v uzavřeném terénu (výmol, údolí, terénní vlna, les apod.).

(4) (3) Místo pro zřízení vlastní trhací jámy nesmí mít kamenitý podklad a oblast v okruhu nejméně 25 m od místa ničení, musí být zbavena lesního po-rostu, trávy a jiných hořlavých materiálů. Prostor pro ničení výbušnin musí být vybaven úkrytem pro obsluhu, zvláštním místem pro uložení materiálu určeného ke zničení, spojovacím a signalizačním zařízením a může být vybaven příručním skladem výbušnin. Úkryt pro obsluhu musí být odolný proti účinkům ničených výbušnin. Ochranné stěny nebo valy pro zachycování střepin se zřizují, pokud je to stanoveno v projektové dokumentaci.

(5) (4) Vzdálenost úkrytu od místa ničení se stanoví podle způsobu ničení a množství ničených výbušnin. Je-li prostor pro ničení výbušnin ovalován, lze umístit úkryt na vnější straně valu. Vzdálenost od ostatních objektů se stanoví podle § 5.

§ 18

Laboratoře

(1) Laboratoře nebo jejich soubor nemusí být umístěny v samostatné budově, jestliže jejich celkové obložení nepřesahuje 10 kg, přičemž nesmí být obložení jednotlivých druhů výbušnin vyšší než u

a) střelivin 10 kg,

b) trhavin 10 kg,

c) výbušných pyrotechnických složí. 10 kg,

d) třaskavin a třaskavých složí. 0,6 kg,

e) neznámých látek s dosud neověřenými vlastnostmi. 0,1 kg.

(2) Obložení laboratoří, způsob a místo uložení výbušnin se stanoví v provozní dokumentaci.

(3) Nejvyšší přípustná hmotnost současně zpracovávané výbušniny se stanoví v provozní dokumentaci. Ostatní výbušniny se bezpečně uloží a zajistí proti iniciaci přenosem výbuchu nebo aktivaci ohněm či létajícími díly.

(4) Laboratoř nebo soubor laboratoří s vyšším obložením, než je uvedeno v odstavci 1, se zřizují jako samostatné objekty.

(5) (2) Přívody energií do laboratoře se uspořádají tak, aby je bylo možno vypnout lehce dosažitelným a jednoduše ovladatelným zařízením umístěným vně laboratoře.

(6) (3) Laboratoř musí mít nejméně dva východy umístěné na protilehlých stranách, upravené tak, aby alespoň jeden z nich vedl dveřmi otvíratelnými ven na chodbu či schodiště nebo do volného prostoru nebo vedl do sousední místnosti s nebezpečím shodným nebo menším, z kterého je možnost úniku na chodbu nebo do volného prostoru. Spojovací dveře nesmí být během provozu zamčeny. Za nouzový východ se považuje i okno vedoucí do volného prostoru.

(7) (4) V laboratoři se zařízením pro přípravu, zkoušení nebo zpracování vzorků výbušnin určených pro výzkumné a vývojové práce nebo zkoušení výbušnin, kde po dobu činnosti zařízení není obsluha stále přítomna, například kobky s lisy, nemusí být požadavek dvou východů dodržen.

(8) Laboratoře se vybaví prostředky první pomoci, telefonem a hasicími prostředky.

(9) (5) Vstupy do prostoru laboratoří se opatří výstražnými tabulkami.

§ 19

Zkušebny

(1) Zkušebny slouží k stanovování a ověřování funkčních a jiných vlastností výbušnin. a podle účelu se dělí na

a) střelnice k stanovování a ověřování charakteristik munice, muničních komponentů, střelivin, střeliva a provádění funkčních zkoušek zbraní,

b) trhavinářské zkušebny k stanovování a ověřování vlastností trhavin,

c) zkušebny rozněcovadel a pyrotechnických výrobků k stanovování a ověřování vlastností rozněcovadel a pyrotechnických výrobků,

d) jiné zkušebny k stanovování a ověřování, např. obecných charakteristik výbušnin.

(1) Zkušebny slouží k stanovování a ověřování funkčních a jiných vlastností výbušnin.

(2) U zkušeben, kde může nastat ohrožení okolí i rozletem střepin a kamení a účinky tlakové vlny, se umístění a bezpečnostní vzdálenosti stanoví v projektové dokumentaci tak, aby ohrožení okolí nenastalo.

(3) Vstupy do prostorů zkušeben se opatří výstražnými tabulkami. Zkušebna se rovněž zabezpečí proti vstupu nepovolaných osob oplocením nebo jiným vhodným způsobem.

(4) Samostatně zřizované zkušebny se vybaví prostředky první pomoci, telefonem a hasicími prostředky umístěnými na místech snadno přístupných a neohrožených účinky výbuchu.

(4) V případě, že zkoušky výbušnin ve zkušebně ohrožují obsluhu, zkušebny se opatří vhodným úkrytem pro obsluhu, a to ve vzdálenosti nebo v provedení zamezujícím ohrožení osoby v ní se nacházející.

(5) V místnosti zkušebny, kde jsou učiněna opatření k ochraně fyzických osob, nemusí být zřízeny dva východy.

§ 20

Střelnice

(1) Střelnice se dělí podle účinku a z hlediska dodržení bezpečnosti na

a) tunelové nebo polozakryté pro zkoušení munice a střeliva do ráže 30 mm, b) tunelové nebo polozakryté pro zkoušení munice a střeliva ráže nad 30 mm, c) dálkové pro střelbu do volného terénu,

d) speciální k ověření zvláštních požadavků.

(2) Střelnice se umisťuje mimo prostor provozovny nebo na jeho okraji. U polozakryté střelnice pro zkoušení munice a střeliva ráže nad 30 mm musí být pásmo střelby vzdáleno od objektů nejméně 200 m.

(3) Prostor střelnice s provozními a pomocnými objekty včetně palebných postavení se oplotí nebo jinak zajistí způsobem vyhovujícím místním podmínkám a opatří výstražnými tabulkami.

(4) Palebná postavení a ohrožený prostor za nimi se oddělí od ostatních objektů a zařízení střelnice. U střelnice polozakryté pro zkoušení munice ráže nad 30 mm se toto oddělení provede ochrannou zdí nebo valem.

(5) Výstřelná se směruje do prostoru s terénními překážkami (kopec, terénní vlny, výmoly). (6) Laborační dílny střelnice se oddělí od palebných postavení.

(7) U tunelové střelnice se jednotlivé střelecké linky od sebe oddělí ochrannou zdí nebo valem, jejichž výška se řídí účelem, pro nějž byla zbudována.

(8) U dálkových střelnic pro zkoušení munice a střeliva ráže nad 30 mm je nutné, aby vzájemná vzdálenost nechráněných sousedních palebných linek byla nejméně 500 m. Tuto vzdálenost lze snížit, jsou-li palebná postavení chráněna proti tlakovému účinku výstřelu. Délka střelecké linky se určí součtem největšího dostřelu nejvýkonnější zbraně zvětšeného o 10 % a střepinového účinku střely.

(9) Při zkouškách munice a střeliva se světelnou, zápalnou a průbojně zápalnou střelou se provedou opatření k zabránění vzniku požáru volbou materiálu dopadiště a vytvoří možnosti efektivního hasebního zásahu.

(10) Šířka střelnice se stanoví podle druhu střelby. Při střelbách pod elevací do terénu se určí šířka ze součtu možných bočních úchylek a střepinového účinku střely. Zjištěná vzdálenost se zvýší na každou stranu o 500 m po celé délce jako boční zajištění.

(11) Při přímých střelbách, s dopadovým úhlem do 25, je nutné, aby byl možný odraz střel eliminován zvolením terénu dopadiště. Pokud nelze odraz střel zcela vyloučit, určí se šířka střelnice jako součet čtvrtiny nejvyššího dostřelu nejvýkonnější zbraně a střepinového účinku zbraně. Zjištěná vzdálenost se zvýší na každou stranu o 500 m po celé délce jako boční zajištění.

(12) Při stanovování délky a šířky střelnice určené pro protiletadlovou střelu se přihlíží k doletu střepin, který může být podle síly větru až na vzdálenost poloviny výšky rozprasku střely.

(13) Speciální střelnice s nechráněným dopadištěm se umístí v oddělených prostorech vzdálených od všech objektů, kromě krytů pro obsluhu, do stran a dozadu nejméně 700 m. U střelnic s chráněným dopadištěm lze tuto vzdálenost snížit.

ČÁST TŘETÍ PROVOZ OBJEKTŮ

§ 21

Obecná ustanovení o objektech

(1) Obložení jednotlivých objektů výbušninami se stanoví tak, aby byly dodrženy bezpečnostní vzdálenosti podle

§ 5. Obložení se na pracovišti zřetelně vyznačí.

(2) V objektu lze ponechat mimo směnu jen výbušniny v rozpracovaném stavu, například vzorky odebrané pro zkoušku, výbušné meziprodukty.

(3) Vzorky výbušnin se označí způsobem předepsaným v provozní dokumentaci.

§ 22

Udržování pořádku

(1) Při práci s výbušninami v objektu se dbá na to, aby nedošlo k jejich rozsypání nebo rozlití; dojde-li k tomu, rozsypaná nebo rozlitá výbušnina se ihned bezpečně odstraní nebo zneškodní.

(2) V objektech smí být jen nezbytně nutné množství hořlaviny potřebné pro pracovní úkony; tyto jsou uloženy v nádobách na stanoveném místě a označeny způsobem předepsaným v provozní dokumentaci.

(3) Při přerušení práce na dobu delší než jednu směnu se každé pracoviště objektu pečlivě vyčistí, uklidí a prohlédne. Zaměstnanec odpovědný za pracoviště se osobně přesvědčí, zda jsou vypnuty zdroje energie určené v provozní dokumentaci. V laboratořích, zkušebnách, střelnicích a vývojových pracovištích u zkušebních postupů, které si vyžadují dlouhodobého průběhu, a tam, kde není zabezpečena kontrola po skončení pracovní doby, se učiní opatření, aby během této doby nemohlo dojít v případě nepředvídané události k rozšíření požáru.

(4) Dopravní cesty se udržují v řádném a bezpečném stavu.

(5) Prostor do vzdálenosti 8 m od stěn objektů a vnitřní strany ochranných valů se průběžně zbavují hořlavých porostů a materiálů.

§ 23

Zásady pro práci s výbušninami

(1) Při práci s výbušninami se mohou provádět jen takové práce, které jsou stanoveny v provozní dokumentaci nebo určeny konkrétními pokyny danými zaměstnanci jeho nadřízenými.

(2) S výbušninami se může pracovat jen tehdy, je-li na pracovišti nebo v jeho blízkosti alespoň jeden další zaměstnanec, který v případě nehody zajistí potřebná opatření.

(3) Při práci s výbušninami se nesmí na pracovišti zdržovat fyzické osoby, které se nezúčastňují pracovního postupu nebo jimž nebyla přítomnost povolena.

(4) Zjistí-li se při práci s výbušninami nepravidelnosti a podezřelé jevy, z nichž se dá usuzovat na nebezpečí výbuchu, nelze dále pokračovat v práci s výbušninami a ohrožený okruh se opustí.

(5) Před zahájením každé práce s výbušninami v laboratořích, zkušebnách, vývojových pracovištích a střelnicích se provede kontrola, zda zkušební zařízení je použitelné k bezpečnému provedení zkoušky. Jsou-li na zařízení závady, nesmí se na něm pracovat.

Zvláštní ustanovení pro laboratoře, zkušebny a střelnice

§ 24

(1) Výbušniny neprověřených vlastností a výbušniny se sníženou stabilitou připravené pro výzkumné účely se ukládají mimo pracovní prostory tak, aby jejich případný rozklad neohrozil zdraví a majetek. Na pracovištích smí být při práci uchovávány nejméně 2 m od místa uložení nebo manipulace s ostatními výbušninami.

(2) V laboratořích nesmí být trvale ukládány vzorky výbušnin, s nimiž se nepracuje.

(3) Výbušniny se zpracovávají a uchovávají na takovém místě, aby nemohly být ohroženy požárem hořlavin. (4) Způsob ukládání výbušnin a jejich označení se stanoví v provozní dokumentaci.

(5) Do obložení laboratoře se nezahrnují roztoky a suspenze výbušnin ve vodě a v rozpouštědlech, pokud nejsou schopny vybuchovat.

§ 25

(1) Výbušniny vyráběné a zpracovávané v laboratořích se evidují způsobem stanoveným v provozní dokumentaci. (2) Ostatní výbušniny, které se ukládají do skladu při laboratoři, se evidují; evidence se vztahuje na příjem a výdej

vzorků od jiných fyzických a právnických osob.

§ 26

(1) V provozní dokumentaci se stanoví, kdy bude u východu z laboratoře instalována sprcha nebo uložena ochranná přikrývka.

(2) V provozní dokumentaci se stanoví, kdy na vnější straně laboratoře nad dveřmi je nutné umístit červené světlo, které svítí, jsou-li prováděny na pracovišti rizikové operace.

(3) Při provozu laboratoře nesmí být dveře laboratoře zamčeny.

(4) Laboratorní stoly pro práce s výbušninami se opatří povrchovou úpravou umožňující její snadnou

omyvatelnost.

(5) Telefon se instaluje na místě snadno dosažitelném, které není ohroženo výbuchem.

§ 27

(1) Zkušebny se vybaví zkušebním zařízením podle druhu prováděné zkoušky, popřípadě podle druhu zkoušené výbušniny. Zkoušky se provádějí na určeném místě.

(2) Před prováděním zkoušek se zajistí přístup k pracovišti střežením, výstražnými značkami nebo jiným způsobem určeným v provozní dokumentaci.

(3) Při zkouškách, jejichž charakter ohrožuje obsluhu, se stanoví v provozní dokumentaci bezpečné vzdálenosti, do nichž se obsluha při zkoušce uchýlí, nebo se vybudují bezpečné úkryty.

(4) Zkoušky výbušnin smí provádět pouze odborně způsobilí zaměstnanci určení organizací.

§ 28

(1) Muniční komponenty potřebné pro balistické a funkční zkoušky a jejich sestavy opatřené iniciátory, trhavinami, bezdýmným prachem, zažehovačem a pyrotechnickými složemi se uloží v souladu s předpisy o skladování výbušnin. Zbraně pro balistické zkoušky se skladují v odděleném prostoru a podle potřeby jsou přisunovány k jednotlivým zkouškám.

(2) Zbraně určené ke zkouškám se před zahájením zkoušky přezkouší a případné závady odstraní. Zbraní smí být použito pouze k plnění stanoveného zkušebního programu. Práce na střelnici se provádějí podle provozní dokumentace.

(3) Před zahájením střelby se ověří, zda byly zajištěny přístupové cesty ke střelnici podle provozní dokumentace. (4) Záchytné tunely pro velkorážovou munici se upraví tak, aby při střelbě nedošlo k jejich proražení nebo

zpětnému odrazu střel. Při střelbě na pancíře musí být střeliště kryté nebo musí být po dobu střelby v ohroženém prostoru učiněna opatření zabraňující úrazu střepinami. Obsluha střeleckých stanovišť je při střelbách v úkrytu.

(5) Obsluha střeleckého stanoviště se chrání před rozletem úlomků v případě roztržení zbraně při výstřelu a před tlakovým účinkem výstřelu. Způsob ochrany se stanoví v provozní dokumentaci.

ČÁST ČTVRTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 29

(1) Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení, při záchraně lidí nebo při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud budou provedena nejnutnější bezpečnostní opatření.

(2) Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může organizace od ustanovení § 5 odst. 2, 3 a 5, § 6, § 7 odst. 4, 11 až 13, § 8 odst. 3, § 15 odst. 2, § 17 odst. 2 a 4, § 18 odst. 5 a 6 a § 20 odst. 2, 4, 5, 8, 10 až 11 a 13 odchýlit se souhlasem Českého báňského úřadu a za podmínek jím stanovených na návrh organizace doložený potřebnými náhradními opatřeními. Návrh se předkládá prostřednictvím příslušného obvodního báňského úřadu, a to jen v mimořádných případech a za předpokladu, že bude zajištěna bezpečnost práce a provozu.

(3) (2) Výjimky z technických norem vydané před účinností této vyhlášky zůstávají v platnosti po dobu 24 měsíců ode dne nabytí její účinnosti.

§ 30

Objekty vybudované a provozované přede dnem účinnosti této vyhlášky se považují za objekty vybudované a provozované v souladu s touto vyhláškou.

§ 31

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda:

v z. JUDr. Xxx. Xxxxxxxx CSc. v. r. náměstek

Příloha č. 1

TŘÍDY NEBEZPEČÍ VÝBUŠNIN

Výbušniny se podle chování při výbušné přeměně zařazují do těchto tříd nebezpečí:

třída A - výbušniny nebezpečné hromadným výbuchem, při němž je okolí ohrožováno tlakovými účinky a vymršťovanými úlomky. Závažnost škod a rozsah poškození jsou závislé na množství výbušniny,

třída B - výbušniny neschopné hromadného výbuchu, při požáru vybuchují jednotlivě. Tlakový účinek je omezen na bezprostřední okolí, na stavbách v blízkém okolí vznikají jen malé škody. Vymršťované předměty mohou vybuchnout, a tím přenášet požár a výbuch,

třída C - výbušniny neschopné hromadného výbuchu, jejich požár vyvolává silné tepelné účinky a může se rychle rozšiřovat. Okolí je ohroženo hlavně plameny, tepelným zářením a vyletujícími hořícími díly. Předměty mohou jednotlivě vybuchovat a být vrženy do okolního prostoru. Ohrožení staveb v bezprostředním okolí působením vzdušných rázových vln je malé,

třída D - výbušniny nepředstavující žádné významnější nebezpečí pro okolí. Účinky jsou omezeny na jednotlivé obaly, při požáru nevybuchuje celý obsah jednotlivého balení. Jsou schopny odhořívání, předměty mohou jednotlivě vybuchovat. Nevznikají úlomky nebezpečné velikosti, dolet úlomků je malý.

TŘÍDĚNÍ VÝBUŠNIN

Třída a skupina nebezpečí	Pořadové číslo	Druh výbušniny
AI	1 2	Třaskavá rtuť, azidy olova a stříbra, tricinát, dinitrodiazofenol, tetrazen a jiné třaskaviny suché nebo s obsahem zvlhčovadla (např. vody) do 10 % Třaskavé slože pro rozněcovadla obsahující třaskaviny uvedené podpoř. č. 1 v suchém stavu
AII	3 4 5	Vysokobrizantní kapalné trhaviny (nitroglycerin, diglykoldinitrát, nitroglykol apod.) Neflegmatizované a do 10 % flegmatizované vysokobrizantní pevné trhaviny (pentrit, hexogen, oktogen, tetryl apod.) a jejich směsi, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují v suchém stavu, trhací želatina Výbušné předměty s kovovým obalem obsahující trhaviny uvedené pod poř. č. 4
AIII	6	Vysokobrizantní pevné trhaviny (pentrit, hexogen, oktogen, tetryl apod.) a jejich směsi
		flegmatizované více než 10 %, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují
		v suchém stavu
	7	Černý prach ve volném a lisovaném stavu
	8	Průmyslové trhaviny sypké, poloplastické a plastické, emulzní trhaviny iniciovatelné
		rozbuškou č. 8 a trhaviny typu slurry
	9	Plastické trhaviny na bázi trhavin uvedených pod poř. č. 4 a výbušné předměty, které je
		obsahují (mimo munici)
	10	Trinitroresorcin suchý nebo s obsahem zvlhčovadla (např. vody) do 20 %, tritol,
		trinitrobenzen, kyselina pikrová a některé další trinitroaromáty suché nebo s obsahem
		zvlhčovadla (např. vody) do 30 % a jejich směsi, ne však s trhavinami uvedenými pod poř.
		č. 4, výbušné předměty bez kovového obalu, které je obsahují
	11	Nitrocelulóza s obsahem vody nebo alkoholu do 10 %
	12	Pyrotechnické slože skupiny 11)
	13	Hotová ostrá munice s trhavinovou náplní třídy A
	14	Poloostrá neadjustovaná munice (bez rozněcovadel), součásti munice obsahující
		trhavinovou náplň třídy AII nebo AIII, všech druhů a ráží
	15	Výbušné předměty s kovovým obalem obsahující výbušniny uvedené ve třídě AIII (mimo
		munici)
	16	Rozněcovadla (zápalky, roznětky, rozbušky, bleskovice), trhací náplně s rozbuškou, ostré
		zapalovače s počinovou náplní
	17	Bezdýmné prachy drobnozrnné2)
AIV	18	Trhaviny DAP a emulzní trhaviny, které nejsou iniciovatelné rozbuškou č. 8
B	19	Třaskaviny a třaskavé slože s obsahem zvlhčovadla (např. vody) nad 10 %
	20	m-Dinitrobenzen suchý krystalický a některé další dinitroaromáty
	21	Trinitroresorcin s obsahem zvlhčovadla (např. vody) nad 20 %, kyselina pikrová s obsahem
		zvlhčovadla (např. vody) nad 30 %
	22	Nábojky a náboje s nevýbušnou střelou ráže nad 30 mm
	23	Ostré zapalovače bez rozbuškové pojistky, bez počinové náplně, zápalkové šrouby,

		zažehovače apod.
	24	Poloostrá neadjustovaná munice (bez rozněcovadel), části munice obsahující trhavinovou
		náplň třídy AII nebo AIII, všech druhů a ráží, neschopné hromadného výbuchu
	25	Pyrotechnické slože skupiny 21)
	26	Pyrotechnické slože skupin 1 a 2 ve slisovaném stavu a výrobky, které je obsahují
	27	Pyrotechnické výrobky, elektrické pilule, výbušky apod.
	28	Výbušniny a výbušné předměty třídy nebezpečí A, které svojí konstrukcí nebo balením
		splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí B
C	29	Bezdýmné prachy drobnozrnné2)
	30	Nitrocelulóza s obsahem vody nebo alkoholu od 10 do 25 % a položelatina s obsahem vody
		do 25 %
	31	Spalitelná masa a výrobky z ní (spalitelné pláště)
	32	Bezdýmné prachy všeho druhu (nitrocelulózové, nitroglycerinové, diglykolové apod.) a
		náplně z nich, mimo prachy uvedené pod poř. č. 17 a 29
	33	Nitrochipsy (nitrocelulóza změkčená vhodným změkčovadlem s přídavkem pigmentu),
		pouze které jsou klasifikovány jako výbušniny
	34	Položelatina s obsahem vody nad 25 %
	35	Tuhé pohonné hmoty
	36	Náboje s nevýbušnou střelou do ráže 30 mm s výmetnou náplní o hmotnosti větší než 50 g,
		zapalovače s rozbuškovou pojistkou bez počinové nálože
	37	Výbušné předměty obsahující kapalné lehkovznětlivé směsi
	38	Výbušniny a výbušné předměty tříd nebezpečí A a B, které svojí konstrukcí nebo balením
		splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí C
D	39	Výbušniny a výbušné předměty tříd nebezpečí A, B a C, které svojí konstrukcí nebo balením splňují podmínky pro zařazení do třídy nebezpečí D

VYSVĚTLIVKY

1) Rozdělení pyrotechnických složí:

Do skupiny 1 patří výbušné pyrotechnické slože ve volném neslisovaném stavu, u nichž po aktivaci může dojít k výbušnému rozkladu:

a) slože určené pro dosažení zvukových a zábleskových efektů, b) slože zažehovací,

c) slože zápalné s kyslíkatými solemi, např. chlorečnanové slože s obsahem nejméně 50 % chlorečnanu, slože dvousložkové na bázi kovových prášků (Al, Mg, Al-Mg, Zr apod.) a kyslíkatých solí a peroxidů jako okysličovadel.

Do skupiny 2 patří výbušné pyrotechnické slože ve volném neslisovaném stavu, u nichž po aktivaci může dojít k výbušnému rozkladu jen za mimořádných podmínek (např. při prudkém zvýšení tlaku plynů při jejich hoření):

a) slože osvětlovací, b) slože světelné,

c) slože stopovkové apod.

Do skupiny 3 patří pyrotechnické slože bez nebezpečí výbušného rozkladu: a) slože bezplynné a máloplynné pro zpožďovače,

b) termitové slože,

c) slože skupiny 2 silně flegmatizované (např. dýmové slože).

2) Bezdýmné prachy drobnozrnné se zařadí do tříd a skupin nebezpečí na základě provedených zkoušek s přihlédnutím k souboru technicko-organizačních opatření vedoucích k omezení přechodu hoření v detonaci.

Příloha č. 2

TŘÍDĚNÍ NEJDŮLEŽITĚJŠÍCH VÝROBNÍCH OBJEKTŮ

Druh výroby	AI	AII	AIII	AIV	B	C	D
Výroba	Objekty					Objekty výroby
třaskavin a	výroby a					a úpravy
třaskavých	úpravy					třaskavin a
složí	třaskavin a					třaskavých složí
	třaskavých					mokrou cestou
	složí suchou					s obsahem
	cestou nebo					zvlhčovadla nad
	s obsahem					10 %.
	zvlhčovadla					Zneškodňování
	(např. vody,					odpadních vod
	etanolu,					z výroben a
	butylacetátu)					úpraven
	do 10 %					třaskavin a
						třaskavých složí
						chemicky
Výroba		Objekty	Objekty			Objekty
kapalných		nitrace,	nitrace, praní			sedimentace a
dusičných		separace,	a stabilizace,			čištění odpad.
esterů,		praní a	kde tyto			vod, odlučování,
pentritu,		stabilizac	pochody			sedimentace,
hexogenu		e, sušení,	probíhají v			stabilizace a
apod.		proséván	emulzi			denitrace
		í, balení,				odpadních
		flegmatiz				kyselin
		ace
Výroba			Všechny			Výroba dvojné	Zpracování a
černého			operace			směsi na bázi	laborace
prachu a			výroby			ledek-uhlí,	černého
jeho			černého			ledek-síra,	prachu za
zpracování			prachu			zpracování a	mokra
						laborace
						černého prachu
						za sucha
Výroba a		Příprava	Všechny			Objekty pro
zpracování		Trhací	operace			přípravu vsádky
trhavin		želatiny	výroby			dinitrolátek
plastických			(mísení,			(tavení, čerpání,
,			náložkování,			vážení)
poloplastic			balení apod.)
kých a
sypkých
s výbušnin
ami xxxxxx
AII a AIII
Výroba						Mísení,
trhavin						náložkování,
DAP a						balení
emulsních
trhavin
Výroba			Sušení,				Odkyselňová
nitroceluló			úprava a				ní,
zy			balení				autoklávová
			nitrocelulózy				ní,
			do 10 %				odvodnění
			vlhkosti				nitroceluózy
Výroba			Sušení,		Strojní plnění	Lisování, řezání,	Výroba

bezdýmný			homogeniza		bezdýmných	předsoušení,	sférických
ch prachů			ce,		prachů do	sušení,	prachů
a tuhých			prosévání,		nábojnic	homogenizace a	(zelené zrno)
pohonných			balení			balení
hmot			bezdýmných			bezdýmných
(TPH)			prachů			prachů bez DPZ
			s délkou			a bezdýmných
			předdetonač			prachů s DPZ
			ní zóny			v objektech, kde
			(DPZ)			jsou učiněna
						opatření
						k zamezení
						detonace.
						Výroba
						položelatiny.
						Sušení,
						homogenizace a
						balení
						sférických
						prachů
Výroba			Objekty pro			Objekty pro	Příprava
pyrotechni			mísení za			výrobu a	oxidovadel a
ckých složí			sucha,			zpracování	kovových
skupiny 1			sušení,			pyrotechnických	prášků pro
			temperování,			složí skupiny 1	pyrotechnick
			skladování			za mokra.	é slože
			pyrotechnick			Příprava	skupiny 1
			ých složí			chlorečnanů
			skupiny 1			(mletí, sušení,
						prosévání)
Výroba			Laborace a		Výroba a	Laborace
munice			sestava ostré		kompletace	předehřáté
s trhavinov			munice		náplní	trhaviny (do
ou náplní			s výbuš.		bezdýmného	hmotnosti
třídy A			náplní.		prachu,	200 g)
			Příprava		kompletace
			trhavin a		nábojek,
			trhavin.		sestava
			směsí AIII a		zápalkových
			jejich		šroubů ,
			zpracování		zapalovačů a
			(litím,		rozněcovačů.
			šnekováním,		Povrchová
			lisováním		úprava munice
			apod.).		(stříkání
			Sestava		apod.). Balení
			munič. dílů
			(ostření
			zapalovačů,
			šroubování
			zapalovačů a
			zápalk.
			šroubů
			apod.).
			Delaborace
			munice
Výroba			Objekty pro			Laborace
rozněcova			sestavu			zápalek a
del			rozbušek,			rozbušek do
(zápalek,			lisování a			mechanických
roznětek,			čištění			dílů bez
xxxxxxxx,			xxxxxxxx,			výbušné náplně.
bleskovice			čištění			Zkušebny

), trhacích náplní s rozbuško u, ostrých zapalovačů s počinovo u náplní			zápalek, ostření zapalovačů, sestava trhací náplně s rozbuškou, výroba bleskovice			iniciátorů
Výroba a					Objekty pro	Lisovny	Výroba
zpracování					mísení za	pyrotechnických	pyrotechnick
pyrotechni					sucha, sušení a	složí skupiny 2,	ých složí za
ckých složí					temperování,	objekty pro	mokra,
skupiny 2					skladování	sestavu	příprava
					pyrotechnický	pyrotechnických	oxidovadel a
					ch složí	a ostatních	kovových
						výrobků	prášků
						obsahujících	skupiny 2
						pyrotechnické
						slože skupin 1 a
						2 (ohňostroje,
						signální rakety
						apod.)
Výroba			Svařování			Výroba a
pyrotechni			plastových			kompletace
ckých			výrobků			pyrotechnických
výrobků,			ultrazvukem			výrobků
výbušek			s náplní AIII			obsahujících
apod.						slože skupin 1 a
						2. Ohňostroje,
						signální
						Pyrotechnické
						prostředky
Výroba						Plnění nábojek a
nábojů						kompletace
s nevýbušn						nábojů
ou střelou
do ráže
30 mm
s výmetno
u náplní o
hmotnosti
větší než
50 g

Ostatní výrobní objekty se zařadí do třídy a skupin nebezpečí na základě provedených zkoušek nebo odborného posouzení s přihlédnutím k souboru technicko-organizačních opatření a k technologické rozpracovanosti výbušnin v objektu.

Příloha č. 3

URČENÍ BEZPEČNOSTNÍCH VZDÁLENOSTÍ

(1) Bezpečnostní vzdálenost se určí podle základního vzorce

S=k∙(M)n,

kde S je bezpečností vzdálenost (m),

k je koeficient volený podle charakteru a stavebního provedení ohroženého objektu a stupně jeho ohrožené stavby a stupně jejího poškození a stavebního provedení ohrožujícího objektu,

M je obložení (kg),

n je exponent, jehož hodnota závisí na obložení ohrožujícího objektu.

(2) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti od objektu třídy nebezpečí A, kromě bezpečnostní vzdálenosti pro ohrožený sklad a výrobní objekt třídy nebezpečí A, se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 1 této přílohy, přičemž hodnoty odpovídající exponentu n = 1/2 se použijí pro obložení menší než 2000 kg, hodnoty odpovídající exponentu n = 1/3 se použijí pro obložení 2000 kg a větší. Hodnota koeficientu k se z daného rozmezí volí podle stavebního provedení ohroženého objektu ohrožené stavby, jeho významu, charakteru, terénu apod.

(3) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti ohrožených výrobních objektů třídy a skupin nebezpečí AI až AIV od skladů a výrobních objektů třídy nebezpečí A se použije koeficientů uvedených v tabulce č. 2 této přílohy.

(4) U výbušnin, které se svým energetickým obsahem významně odchylují od trinitrotoluenu, např. třaskavin, některých pyrotechnických složí, trhavin typu DBT, vysokobrizantních trhavin, je obložení M:

a) možno násobit koeficientem kekv, pokud je jeho hodnota menší než 1,

b) nutno násobit koeficientem kekv, pokud je jeho hodnota větší než 1.

Hodnoty koeficientu vybraných koeficientů kekv jsou uvedeny v tabulce č. 3 této přílohy.

(5) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí A, v němž jsou předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků, je pro silnice a železnice nejméně 180 m a pro obytné budovy mimo území provozovny nejméně 275 m.

(6) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí B, u něhož je okolí ohroženo pouze rozletem lehkých úlomků, se stanoví takto:

a) pro sklad kterékoliv třídy nebezpečí a výrobní objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 15 až 90 m,

b) pro výrobní objekt bez nebezpečí výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 25 až 90 m,

c) pro správní, sociální sanitární, energetické nebo jiné objekty stavby nesouvisející s výrobou výbušnin je bezpečnostní vzdálenost 40 až 90 m,

d) pro silnice a železnice se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 39, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 60 m,

e) pro obytné budovy mimo území provozovny se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 58, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 90 m.

(7) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí B, v němž jsou předměty ohrožující při výbuchu okolí rozletem těžkých úlomků a munice ráže nad 60 mm, se stanoví takto:

a) pro sklad kterékoliv třídy nebezpečí a výrobní objekt výbušinářského provozu s nebezpečím výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 15 až 135 m,

b) pro výrobní objekt stavbu pro výrobu a skladování bez nebezpečí výbuchu je bezpečnostní vzdálenost 25 až 135 m,

c) pro správní, sociální sanitární, energetické nebo jiné objekty stavby nesouvisející s výrobou výbušnin je bezpečnostní vzdálenost 40 až 135 m,

d) pro silnice a železnice se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 51, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 90 m,

e) pro obytné budovy mimo území provozovny se bezpečnostní vzdálenost stanoví podle základního vzorce, v němž se použije hodnot k = 76, n = 1/6; nejmenší bezpečnostní vzdálenost však je 135 m.

(8) Pokud je možno volit bezpečnostní vzdálenost podle odstavců 6 a 7 z jistého rozmezí, stanoví se podle stavebního provedení ohrožujícího a ohroženého objektu objektu a ohrožené stavby.

(9) Pro určení bezpečnostní vzdálenosti od objektu třídy nebezpečí C se použije exponentu n = 1/3 a koeficientů uvedených v tabulce č. 4 této přílohy.

(10) Je-li obložení objektu třídy nebezpečí C menší než 100 kg, bezpečnostní vzdálenost se nestanoví.

(11) Bezpečnostní vzdálenost od objektu třídy nebezpečí D s obložením 100 kg a větším je pro všechny budovy uvnitř provozovny nejméně 10 m, pro obytné budovy mimo území provozovny, silnice a železnice nejméně 25 m. Při provedení vhodných ochranných opatření může být bezpečnostní vzdálenost zmenšena nebo se nestanoví.

(12) Je-li obložení objektu třídy nebezpečí D menší než 100 kg, bezpečnostní vzdálenost se nestanoví.

(13) Při různém stavebním provedení a umístění objektů nebezpečných výbuchem se určují bezpečnostní vzdálenosti podle těchto zásad:

a) je-li objekt částečně ovalován, pak ve směru otevřených stran se počítá bezpečnostní vzdálenost jako pro objekt neovalovaný,

b) jsou-li dva sousední objekty obráceny k sobě otevřenými stranami, stanoví se vzdálenost mezi nimi jako pro objekty bez valů,

c) je-li volná strana bunkrového objektu chráněna valem, pokládá se tento objekt za ovalovaný, d) mají-li dva objekty společný val, pokládá se při výpočtech každý za objekt s jedním valem,

e) u staveb bunkrového typu umístěných ve společném zásypu se každá z nich považuje za ovalovaný objekt.

(14) Při stanovování bezpečnostní vzdálenosti mezi dvěma objekty se stanoví bezpečnostní vzdálenost pro každý objekt zvlášť, ale uvažuje se větší z nich.

Tabulka č. 1

Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností od objektů třídy nebezpečí A

Bezpečnostní pásmo	Ohrožený objekt Ohrožená stavba	Stupeň poškození objektu Stupeň poškození stavby	n
			½	⅓
			k
1	Sklady výbušnin a výrobní objekty tříd nebezpečí B, C a D, objekty malé důležitosti bez trvalé obsluhy, laboratoře, zkušebny a střelnice	Nedojde k přenosu detonace. Destrukce objektu, úplné rozrušení budov	0,5 až 2,5	1,5 až 8
2	Objekty bez nebezpečí výbuchu, správní, sociální sanitární, energetické a jiné stavby, kde se nevyrábějí a nezpracovávají výbušniny	Poškození rámů oken a dveří, porušení omítky, vnitřních dřevěných příček	více než 2,5 až 4,5	více než 8 až 15
3	Jednotlivé budovy mimo území provozovny, silnice, železnice	Lehká poškození staveb, větší rozsah zničení oken	více než 4,5 až 6	více než 15 až 22
4	Obce bez souvislé výškové zástavby	Částečné poškození zasklených oken	více než 6 až 17	více než 22 až 60
5	Sídliště s výškovou zástavbou, nemocnice, významné kulturní památky, stavby s vysokou koncentrací osob, např. velká obchodní střediska	Náhodné poškození zasklených oken	více než 17	více než 60

Tabulka č. 2

Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností výrobních objektů třídy nebezpečí A od skladů a výrobních objektů třídy nebezpečí A, při kterých nedojde k přímému přenosu detonace

Ohrožující objekt		n	Ohrožený objekt Ohrožená stavba
			Třída a skupina nebezpečí
			AI		AII		AIII		AIV
Obložení (kg)	Stavební provedení		Stavební provedení
			bez valu	s valem	bez valu	s valem	bez valu	s valem	bez valu	s valem
M < 2000	bez valu	½	6,0	2,4	4,0	1,6	3,0	1,2	2,0	0,8
	s valem		2,4	1,2	1,6	0,8	1,2	0,6	0,8	0,4
M ≥ 2000	bez valu	⅓	21	8,5	14	5,7	11	4	6,0	2,5
	s valem		8,5	4,3	5,7	2,8	4	2	2,5	1,3

Tabulka č. 3

Koeficienty, jimiž se postihuje energetický obsah výbušnin při výpočtu bezpečnostních vzdáleností

výbušnina	kekv
Třaskaviny suché nebo s obsahem vody do 10 %, důlně bezpečné trhaviny II. kategorie, černý prach	0,5
Důlně bezpečné trhaviny I. kategorie	0,65
Protiprachové důlně bezpečné trhaviny	0,8
Vysokobrizantní pevné trhaviny a jejich směsi, plastické trhaviny vyrobené na jejich bázi	1,2

Tabulka č. 4

Koeficienty pro stanovení bezpečnostních vzdáleností od objektů třídy nebezpečí C

Bezpečnostní pásmo	Ohrožený objekt Ohrožená stavba	k
1	Sklady všech tříd nebezpečí, výrobní objekty výbušinářských provozů s nebezpečím výbuchu, objekty malé důležitosti bez trvalé obsluhy, laboratoře, zkušebny a střelnice	1 až 3,5
2	Výrobní objekty Stavby pro výrobu a skladování bez nebezpečí výbuchu	více než 3,5 až 4,5
3	Správní, sociální sanitární, energetické a jiné objekty stavby nesouvisející s výrobou výbušnin, silnice, železnice1)	více než 4,5 až 6,5
4	Obytné budovy mimo území provozovny2)	více než 6,5

VYSVĚTLIVKY

1) Nejmenší bezpečnostní vzdálenost k dopravním cestám je 40 m.

2) Nejmenší bezpečnostní vzdálenost je 60 m.

1) Vyhláška Českého báňského úřadu č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost.

§ 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu.

Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů.

3) § 2 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 174/1992 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi.

Zákon č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), ve znění zákona č. 229/2016 Sb.

4) Vyhláška Federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění vyhlášky č. 45/1979 Sb. a vyhlášky č. 376/1992 Sb.

5) Příloha č. 1 vyhlášky č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění vyhlášky č. ……/2016 Sb.

6) Příloha A k Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhlášená ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 8/2013 Sb. m. s.

7) § 6 vyhlášky č. 23/2008 Sb., o technických podmínkách požární ochrany staveb, ve znění vyhlášky č. 268/2011 Sb.

8) ČSN 33 2340 Elektrická zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu nebo požáru výbušnin.

9) § 45 odst. 11 nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů.

10) § 54 odst. 1 nařízení vlády č. 361/2007 Sb.

ČÁST DRUHÁ

Platné znění vyhlášky č. 327/1992 Sb. s vyznačením navrhovaných změn

327/1994 Sb. VYHLÁŠKA

Českého báňského úřadu ze dne 13. dubna 1992,

kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost, ve znění vyhlášky č. 340/2001 Sb.

Český báňský úřad stanoví podle § 6 odst. 6, § 23 odst. 7, § 33 odst. 5, § 36 odst. 6 a v dohodě s ministerstvem průmyslu České republiky podle § 23 odst. 7 a § 36 odst. 7 zákona České národní rady č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona České národní rady č. 542/1991 Sb. § 22 odst. 17 a

§ 36 odst. 6 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušinách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 206/2015 Sb. a zákona č. ……/2016 Sb. (dále jen „zákon“):

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Předmět úpravy

(1) Vyhláška upravuje požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin,1) při této činnosti též pro výzkum, vývoj, pokusnou výrobu, zkoušení, ničení, zneškodňování, přepravu a skladování výbušnin (dále jen "práce s výbušninami").

(2) Vyhláška se dále vztahuje na evidenci výbušnin, kvalifikaci a odbornou způsobilost pracovníků při práci s výbušninami.

(1) Tato vyhláška stanoví

a) požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě, zpracování, výzkumu, vývoji, zkoušení, ničení, zneškodňování a vnitropodnikové dopravě a přenášení výbušnin1) (dále jen „práce s výbušninami“),

b) obsah provozní dokumentace pro činnosti podle písmene a),

c) rozsah a podmínky výuky a podmínky získání způsobilosti k zacházení s výbušninami při zneškodňování a ničení výbušnin v procesu výroby a zpracování výbušnin,

d) požadavky na kvalifikaci a odbornou způsobilost pracovníků při výrobě, zpracování, výzkumu, vývoji, zkoušení výbušnin a

e) druhy a obsah detekčních látek v plastických trhavinách.

(2) Tato vyhláška se nevztahuje na ničení selhávek v místě provádění trhacích prací podle vyhlášky o používání výbušnin 16).

§ 2

Základní pojmy

(1) Výrobou výbušnin pro účely této vyhlášky se rozumí jen taková výrobní činnost, jejímž finálním výrobkem je výbušnina nebo výbušný předmět.

(2) Zpracováním výbušnin se rozumí taková výrobní činnost, kde se při výrobě používají výbušniny, ale finální výrobek není klasifikován jako výbušnina nebo výbušný předmět.

(3) Stálý dozor je nepřetržité sledování pracovní činnosti pracovníků a stavu pracoviště, při němž pracovník určený k této činnosti se nesmí od pracovníků vzdálit.

ČÁST DRUHÁ

PRACOVNÍCI, JEJICH ODBORNÁ ZPŮSOBILOST A POVINNOSTI ORGANIZACE

§ 3

Způsobilost pro práce s výbušninami

Každý, kdo řídí, organizuje, kontroluje nebo provádí práce s výbušninami Xxxxx, která provádí práce s výbušninami s výjimkou činností vyhrazených držiteli oprávnění pyrotechnika, jakož i osoba, která provádí úkoly v hodnocení a prevenci rizik při práci s výbušninami a osoba vypracovávající a schvalující provozní dokumentaci podle této vyhlášky, musí mít odbornou způsobilost nejméně v rozsahu stanoveném v příloze č. 1 této vyhlášky čl. 1 přílohy č. 1 k této vyhlášce.

§ 4

Pyrotechnik

Uchazeč o pyrotechnické oprávnění musí úspěšně ukončit alespoň základní školu, být odborně a zdravotně způsobilý2) a absolvovat pyrotechnický kurs v rozsahu nejméně 170 hodin v průběhu čtyř týdnů podle učebních osnov uvedených v příloze č. 1 této vyhlášky; po dobu kursu nesmí být uchazeč pověřován jinými pracovními úkoly.

§ 4

Pyrotechnik

Podmínky získání oprávnění pyrotechnika k zacházení s výbušninami při zneškodňování a ničení výbušnin v procesu výroby a zpracování výbušnin, včetně výzkumu, vývoje a pokusné výroby, splňuje žadatel pokud

a) je fyzickou osobou starší 18 let,

b) je plně svéprávný,

c) dosáhl alespoň základního vzdělání,

d) je bezúhonný podle § 34 odst. 2 zákona,

e) je zdravotně způsobilý k nakládání s výbušninami podle zákona o specifických zdravotních službách, což doloží příslušným lékařským posudkem; nejde-li o zaměstnance, uplatní se podmínky, za kterých nelze uznat zdravotně způsobilého pro nakládání s výbušninami podle předpisu upravujícího pracovně-lékařské služby, obdobně2),

f) je odborně způsobilý pro práce s výbušninami podle § 3 a

g) absolvoval výuku v pyrotechnickém kurzu podle učebních osnov uvedených v příloze č. 1 k této vyhlášce a úspěšně složil zkoušku, jíž je výuka v pyrotechnické kurzu zakončena, k prokázání teoretických a praktických znalostí potřebných pro ničení a zneškodňování výbušnin podle zkušebního řádu uvedeného v příloze č. 1 k této vyhlášce.

§ 5

Přihláška do kursu a ke zkoušce pyrotechnika

(1) Pracovníka přihlašuje do kursu a ke zkoušce pyrotechnika organizace,3) která také odpovídá za to, že pracovník splňuje podmínky stanovené zákonem 4) a touto vyhláškou.

(2) Přihláška obsahuje

a) jméno, datum a místo narození pracovníka, místo, kde se trvale zdržuje, b) adresu organizace, pracovní zařazení a druh vykonávané práce,

c) souhlas pracovníka s přihláškou do kursu a ke zkoušce.

(3) Osoba, která není v pracovním nebo obdobném poměru se přihlašuje do kursu a ke zkoušce pyrotechnika s uvedením údajů podle odstavce 2 písm. a) a současně předloží výpis z rejstříku trestů, potvrzení o zdravotní způsobilosti 5) a doklad o odborné způsobilosti získané podle § 3.

(4) Přihláška se předkládá obvodnímu báňskému úřadu příslušnému podle místa pracoviště, ostatní osoby předkládají přihlášku podle místa svého pobytu.

(5) Zkouška se provádí podle zkušebního řádu, který je uveden v příloze č. 1 této vyhlášky.

§ 6

Přezkušování pyrotechniků

(1) Jestliže pyrotechnik neprováděl po dobu delší než dva roky ničení nebo zneškodňování výbušnin v procesu jejich výbory nebo zpracování, musí být před opětovným výkonem funkce pyrotechnika přezkoušen z teoretických i praktických znalostí včetně ničení výbušnin na trhací jámě; při nesplnění této podmínky není pracovník oprávněn tyto práce provádět.

(2) Pro přihlašování a přezkušování platí stejný postup jako pro zkoušku pyrotechnika.

§ 7

Evidence průkazů pyrotechniků

(1) Evidenci průkazů pyrotechniků vede obvodní báňský úřad, který je vydal. (2) Organizace vede evidenci průkazů pyrotechniků, kteří jsou jejími pracovníky.

(3) Pyrotechnici jsou povinní ohlásit změny údajů v průkaze pyrotechnika do jednoho měsíce ode dne, kdy ke změně došlo, orgánu, který průkaz vydal.

§ 8

Pracovníci

(1) Každý pracovník při práci s výbušninami je povinen

a) každou nevolnost hlásit neprodleně svému nadřízenému,

b) přesně dodržovat provozní dokumentaci a předpisy o výbušninách,

c) ohlásit neprodleně nadřízenému každou závadu, která by mohla ohrozit bezpečnost práce a provozu; zjistí-li se při práci s výbušninami nepravidelnosti a podezřelé jevy, z nichž se dá usuzovat na nebezpečí výbuchu, nesmí pracovník dále pokračovat v práci s výbušninami a ohrožený prostor musí opustit.

(2) Pracovníkům při práci s výbušninami je zakázáno

a) přinášet nebo přechovávat na pracovišti látky, předměty nebo nářadí, které nejsou předepsány v provozní dokumentaci,

b) pracovat na zařízení, které je v poruchovém stavu,

c) opravovat zařízení bez příslušné kvalifikace a oprávnění.

§ 9

Povinnosti organizace

(1) Organizace je povinna prokazatelně seznámit pracovníka před jeho zařazením na práce s výbušninami s předpisy o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci a bezpečnosti provozu a s příkazy, zákazy nebo jinými pokyny pro zabezpečení bezpečnosti života a zdraví, s provozním řádem, požárním řádem, požární poplachovou směrnicí, požárním evakuačním plánem, s používáním příslušných osobních ochranných pracovních pomůcek, s provozní dokumentací včetně hygienických předpisů pro příslušné pracoviště a dalšími opatřeními směřujícími k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.6)

(2) Organizace je povinna pracovníka před jeho zařazením na práce s výbušninami seznámit s vlastnostmi látek, s nimiž pracuje, zejména z hlediska jejich toxicity a nebezpečí vzniku nežádoucího výbuchu nebo požáru.

(3) Organizace je povinna pracovníky zařazené na práce s výbušninami pravidelně školit a ověřovat jejich znalosti v termínech stanovených odpovědným zástupcem organizace organizací stanovených, alespoň jedenkrát za rok.

(4) O plnění povinností uvedených v odstavci 1 až 3 musí organizace vést záznamy.

(5) Organizace je povinna zabezpečovat pro pracovníky při práci s výbušninami a při změně druhu práce preventivní zdravotnické prohlídky podle zvláštních předpisů.7) stálý dozor. Výjimku tvoří práce s třaskavinami a výbušninami obdobně citlivými ke vnějším podnětům, pro niž se věta první použije jen přiměřeně.

§ 10

Přesčasová a úkolová práce

(1) Při výrobě a zpracování třaskavin nebo třaskavých složí je práce přesčas zakázána.

(2) Při práci s výbušninami je úkolová práce zakázána.

(3) Práce s výbušninami v době od 22.30 hodin do 5.00 hodin je zakázána s výjimkou provozů, jejichž technologie vyžaduje nepřetržitý chod i v těchto hodinách.

ČÁST TŘETÍ

OBJEKTY PRO PRÁCE S VÝBUŠNINAMI

§ 11

Výstavba, rekonstrukce a povolování objektů

(1) Pro výstavbu, rekonstrukci a povolování objektů pro práci s výbušninami nebo jejich částí, se vztahují zvláštní předpisy.8)

(2) Záměr na výstavbu a provoz objektů pro práci s výbušninami musí být podroben posouzení a hodnocení možných vlivů těchto objektů a jejich provozu na životní prostředí podle zvláštního předpisu.9)

§ 12

Provoz objektů a organizace práce

(1) Do prostorů objektů určených pro práci s výbušninami mají přístup jen pracovníci, jejichž přítomnost je dána jejich pracovním zařazením nebo posláním. Další osoby mohou do těchto objektů vstupovat jen se souhlasem organizace, která musí zajistit jejich nezbytné poučení a doprovod.

(2) (1) Ve všech objektech určených pro práci s výbušninami a v jejich okolí, jejichž užívání může ovlivnit provoz objektu, musí být udržována pořádek a čistota. Každý předmět musí mít své určené místo a pracoviště musí být přehledně uspořádané. Vnější prostor do vzdálenosti 8 m od stěn nebo hran objektů a vnitřní strany ochranných valů se průběžně zbavují hořlavých porostů a materiálů. Únikové cesty a nouzové východy se udržují průchodné; dopravní cesty se udržují v řádném a bezpečném stavu.

(3) (2) V objektech smí být jen výrobní zařízení, nástroje a pomůcky potřebné pro výkon práce, které jsou předepsané v provozní dokumentaci. Po použití musí být uloženy v čistém stavu na určeném místě. V objektu smí být hořlavá kapalina, plyn nebo jiný snadno hořlavý materiál jen v množství nezbytně nutném pro pracovní úkony, a to ve vhodných nádobách na stanoveném místě a musí být označen způsobem předepsaným v provozní dokumentaci.

(4) (3) Odkládat oděvy, přechovávat potraviny, jíst a pít se smí jen na vyhrazených místech (šatny, jídelny, kanceláře apod.).

(5) (4) Po ukončení pracovní směny nebo při přerušení výroby práce s výbušninami na dobu delší než jednu směnu musí být objekty, výrobní zařízení, nástroje a pomůcky vyčištěny od zbytků výbušnin, uklizeny a prohlédnuty určeným pracovníkem, který výsledek prohlídky zaznamená do provozní dokumentace. Zaměstnanec odpovědný za pracoviště se osobně přesvědčí, zda jsou vypnuty zdroje energie určené v provozní dokumentaci. Mimo směnu lze ponechat výbušniny jen v laboratořích a zkušebnách, vyžaduje-li výrobní nebo zkušební operace dlouhodobý průběh, jakož i vzorky výbušnin užívané pro pravidelné operace; učiní se však nezbytná opatření, aby během této doby nemohlo dojít k mimořádné události.

(6) (5) Po skončení pracovního týdne nebo výrobního cyklu musí být objekty, výrobní zařízení, nástroje a pomůcky, jakož i okolí objektů, důkladně vyčištěny od zbytků výbušnin, uklizeny a prohlédnuty určeným pracovníkem, který výsledek prohlídky zaznamená do provozní dokumentace.

(7) (6) Odpady výbušnin musí být ukládány do nádob zvlášť k tomu určených a zřetelně označených. Tyto odpady se musí evidovat, pravidelně odstraňovat a odborně zničit.

(8) (7) Pro odpady, které se mohou hromadit v kanalizačních jímkách nebo v místech nepřístupných při čištění po ukončení pracovní činnosti, musí být v provozní dokumentaci stanoven způsob jejich zneškodňování nebo ničení včetně termínů a způsobu čištění těchto míst.

(9) (8) Ostatní odpady, smetí a materiály znečištěné výbušninami, musí být ukládány do nádob pro takový účel vhodných a zřetelně označených, při tom musí být z nádob pravidelně odstraňovány a odborně zničeny.

(10) (9) Na každém pracovišti musí být na viditelném místě uvedeno povolené množství výbušnin.

(11) Pro provoz skladů výbušnin, výbušninářských laboratoří, zkušeben, střelnic a ničišť musí být vypracován provozní řád.

ČÁST ČTVRTÁ

PROVOZNÍ DOKUMENTACE A OPRAVY ZAŘÍZENÍ PRO PRÁCI S VÝBUŠNINAMI

§ 13

Provozní dokumentace

(1) Před započetím prací s výbušninami musí organizace vydat pro každou práci, činnost, výrobek, výrobní operaci nebo čištění podle potřeby technologický postup nebo pracovní postup nebo pracovní instrukce nebo provozní směrnice, dopravní řád, provozní řád nebo pokyny pro obsluhu a údržbu (dále jen "provozní dokumentace").

(2) (1) Provozní dokumentace musí určit návaznost, případně souběžnost pracovních operací, podmínky pro bezpečný výkon práce, ohrožená místa a způsob jejich označení, prostředky a přístrojovou techniku k zajištění bezpečnosti práce a provozu a opatření k zabezpečení pracoviště po dobu, po kterou se na něm nepracuje.

(3) (2) Provozní dokumentace musí být v souladu s požadavky předpisů k zajištění bezpečnosti práce a provozu, s rozhodnutími o povolení stavby nebo zařízení, s technickými podmínkami výrobce nebo dodavatele zařízení nebo stavby a s návody výrobce pro obsluhu a údržbu zařízení.

(4) (3) Pro obdobné činnosti se může používat typová provozní dokumentace upravená na místní podmínky.

(5) (4) Pracovníci musí být před započetím práce seznámeni s provozní dokumentací v rozsahu, která se jich týká.

(6) (5) Organizace je povinna zajistit pravidelnou a účinnou kontrolu dodržování provozní dokumentace a její bezodkladné úpravy podle konkrétních podmínek.

(7) (6) Bez provozní dokumentace nesmí být zahájeny žádné práce s výbušninami.

(8) (7) Provozní dokumentace musí být uchována nejméně rok od ukončení prací. Pokud při provádění prací došlo k hromadnému, těžkému nebo smrtelnému úrazu události, jež podléhá oznamovací povinnosti podle zákona17) nebo předpisů upravujících evidenci a hlášení úrazů18), musí být provozní dokumentace uchována nejméně 5 let od úrazu od takové události.

(9) (8) Provozní dokumentace musí být uložena na místě určeném organizací, přístupném pro pracovníky, kteří jsou povinni ji dodržovat.

(10) (9) Náležitosti pro vypracování, schvalování a kontrolu provozní dokumentace jsou uvedeny v příloze č. 2 této vyhlášky. Požadavky na obsah provozní dokumentace jsou uvedeny v příloze č. 2 k této vyhlášce.

(11) (10) Na výzkum a vývoj výbušnin na vývojových výbušninářských pracovištích se nevztahují ustanovení odstavce 1 až 10, musí však být určen pracovník zodpovědný za tuto činnost a musí být stanoveno nejvyšší povolené množství výbušnin pro toto pracoviště. Na výzkum a vývoj výbušnin a na výrobu výbušnin v laboratořích nebo poloprovoze, jakož i na zkoušení výbušnin, nejedná-li se o provádění funkčních zkoušek sériově vyráběných výbušnin, se vztahují požadavky odstavců 1 až 9 jen přiměřeně; v provozní dokumentaci však musí být alespoň určen pracovník zodpovědný za tuto činnost, stanoveny obecné bezpečnostní pokyny a stanoveno nejvyšší povolené množství výbušnin pro toto pracoviště.

§ 14

Opravy strojů a zařízení

(1) Opravy strojů a zařízení smějí být prováděny pouze na základě příkazu a mohou je vykonávat jen osoby s příslušnou kvalifikací a oprávněním.

(2) Běžné provozní opravy se mohou provádět jen na základě písemného příkazu k opravě vydaného organizací, která stanoví jeho obsah.

(3) Opravy mimořádné nebo většího rozsahu (střední, generální) se mohou provádět jen na základě písemného příkazu k opravě vydaného pracovníkem, kterého určí odpovědný zástupce organizace.

(4) Příkaz k opravě podle odstavce 3 musí obsahovat

a) jméno a funkci pracovníka odpovědného za vykonání práce,

b) bližší označení objektu a pracoviště a určení pracovní skupiny, která bude práce podle předem vypracovaného a schváleného pracovního postupu vykonávat,

c) způsob kontroly, zabezpečení pracovníků a pracoviště po dobu provádění oprav a způsob kontroly pracoviště po skončení prací,

d) upozornění na možný charakter a druh ohrožení, e) preventivní bezpečnostní a protipožární opatření,

f) stanovení osobních ochranných pracovních pomůcek, g) dobu platnosti příkazu.

(5) Před započetím oprav je pracovník, který opravu povolil, povinen se přesvědčit, zda byla učiněna veškerá opatření pro zajištění bezpečnosti, zejména vyčištění strojů a zařízení od zbytků výbušnin. Výsledek prohlídky zaznamená do provozní dokumentace.

(6) Opravy strojů a zařízení mohou být zahájeny až po splnění preventivně bezpečnostních a protipožárních opatření uvedených v příkazu k opravě.

(7) Opravy lze provádět pouze za stálého dozoru pracovníka, který je obeznámen s výrobou, stroji, zařízeními, bezpečnostními předpisy jakož i s pracovním postupem a bezpečným způsobem provádění prací.

(8) Pracovník vykonávající stálý dozor kontroluje zejména používání předepsaných osobních ochranných pracovních pomůcek, nástrojů, strojů, přístrojů a dodržování předepsaných bezpečnostních a protipožárních opatření.

§ 14

Opravy strojů a zařízení

(1) Nejedná-li se o opravu standardně prováděnou podle provozní dokumentace, provádí se oprava stroje a zařízení jen na základě písemného příkazu k opravě vydaného organizací. Příkaz k opravě je součástí provozní dokumentace a obsahuje zejména

a) vymezení stroje nebo zařízení včetně vymezení pracoviště, kde bude oprava provedena,

b) popis postupu opravy,

c) nezbytná opatření k zajištění bezpečnosti práce a provozu před zahájením opravy, v jejím průběhu a případně po jejím skončení, včetně očištění od zbytků výbušnin a kontroly čistoty,

d) určení osob zodpovědných za provedení opravy,

e) způsob kontroly opatření podle písmene c) a kontroly provádění opravy, včetně určení odpovědnosti za tuto činnost, a

f) časové vymezení platnosti příkazu, identifikace, datum a podpis vydávající osoby.

(2) O provedení opravy podle příkazu pořídí organizace záznam, který je součástí provozní dokumentace.

(3) Má-li být oprava prováděna jinou osobou než zaměstnancem organizace, stroj nebo zařízení se nejpozději před jeho předáním k opravě jinému subjektu dokonale očistí od zbytků výbušnin a jiných nebezpečných látek a směsí; odstavce 1 a 2 se použijí přiměřeně.

ČÁST PÁTÁ

POŽÁRNÍ OCHRANA A PRVNÍ POMOC

§ 15

Zacházení s ohněm a kouření

(1) Ve všech objektech a venkovních prostorách organizace, ve kterých jsou nebo mohou být výbušniny je zakázáno používat otevřeného ohně, rozpálených předmětů a kouřit s výjimkou případů uvedených v odstavcích 3 a 4. Je rovněž zakázáno přinášet do těchto míst předměty s nimiž je možno založit oheň nebo způsobit výbuch (zapalovače, zápalky, apod.).

(2) V objektech a prostorách podle odstavce 1 musí být na vhodných a viditelných místech umístěny zřetelné nápisy nebo značky zákazů a výstrah.

(3) Kouření je dovoleno jen v místnostech nebo místech k tomu určených, zřetelně označených a vyhrazených organizací. Tyto místnosti a místa musí být bezpečně odděleny od prostorů, kde hrozí nebezpečí výbuchu nebo požáru a musí být vybaveny popelníky a nepřenosnými zapalovači.

(4) Použití otevřeného ohně je dovoleno jen v nezbytně nutných případech a za podmínky, že provozní dokumentace takový postup připouští, a jen po provedení opatření vylučujících možnost výbuchu nebo požáru, a to na základě písemného povolení pracovníka určeného odpovědným zástupcem organizace. Povolení se zpracovává v součinnosti se závodním útvarem požární ochrany. V ostatních případech je použití otevřeného ohně možné jen v nezbytně nutných případech a jen po provedení opatření vylučujících možnost výbuchu nebo požáru, a to na základě písemného povolení organizace. Písemné povolení je součástí provozní dokumentace.

(5) V písemném povolení podle odstavce 4 musí být určeno pracoviště, místo, druh a rozsah prací, přístroje a zařízení s nimiž se bude pracovat, doba jejich použití a bezpečnostní opatření zejména odstranění hořlavých a výbušných látek nebo jejich ochrana před vznícením nebo výbuchem, pohotovost hasicích prostředků a provádění kontrol při práci i po jejím skončení. Dále v písemném povolení musí být jmenovitě určen pracovník vykonávající stálý dozor, pracovník obsluhující určené zařízení a pracovník dozírající na pracoviště a jeho okolí v pracovních přestávkách a po skončení prací s otevřeným ohněm. Vydaná povolení musí být evidována.

(6) Před zahájením prací s otevřeným ohněm pracovník určený k vykonávání stálého dozoru zkontroluje splnění bezpečnostních opatření určených v písemném povolení a výsledek kontroly zaznamená v provozní dokumentaci.

(7) Po skončení práce s otevřeným ohněm provede pracovník vykonávající stálý dozor prohlídku pracoviště a jeho okolí, aby se přesvědčil, že nikde nehrozí nebezpečí vzniku požáru nebo výbuchu. Prohlídky pracoviště a jeho okolí po skončení práce s otevřeným ohněm provádí určený pracovník po dobu 8 hodin v intervalech stanovených organizací; výsledky prohlídek zaznamená v provozní dokumentaci.

§ 16

Požární ochrana

(1) Závodní útvar požární ochrany, zřízený podle zvláštních předpisů 10) v organizaci, kde se provádí práce s výbušninami musí být podle povahy a charakteru výroby a objektu vybaven technickými prostředky a příslušně vycvičen.

(2) Pro každý objekt musí být zpracována dokumentace požární ochrany, jejíž rozsah stanoví organizace. (3) Organizace určí objekty a jejich vybavení potřebným hasicím zařízením a požární signalizací.

§ 16

Elektrická zařízení a elektrostatická energie

(1) V prostorách s nebezpečím výbuchu nebo požáru výbušnin v důsledku účinků statické elektřiny se provedou opatření proti jejímu hromadění. V prostorách s nebezpečím požáru nebo výbuchu výbušnin se mohou použít elektrická zařízení určená do tohoto prostředí. Požadavky podle tohoto odstavce se považují za splněné, jestliže je vyhověno požadavkům české technické normy, která stanoví požadavky na elektrická zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu nebo požáru výbušnin a požadavkům české technické normy stanovící požadavky na vyloučení nebezpečí statické elektřiny10).

(2) V elektrické stanici musí být jednopólové schéma silového rozvodu. V uzavřené elektrické stanici dále musí být dielektrický koberec, dielektrické rukavice v pouzdře, zkoušečka napětí, zkratovací souprava a záchranný izolační hák.

§ 17

První pomoc

(1) Organizace určí místa, ve kterých budou rozmístěny prostředky pro poskytnutí první pomoci při úrazech a náhlých onemocněních a zřízena místa pro poskytování první pomoci.

(2) V pracovních úsecích musí být v každé pracovní směně přítomni pracovníci vyškolení pro poskytnutí první pomoci.

(3) Pro rychlé poskytnutí první pomoci musí mít organizace stále k dispozici rychlý dopravní prostředek (sanitní

vůz).

ČÁST ŠESTÁ

BALENÍ, VNITROPODNIKOVÁ PŘEPRAVA, EVIDENCE, NIČENÍ A ZNEŠKODŇOVÁNÍ VÝBUŠNIN

§ 18

Balení a přeprava výbušnin

(1) Každý obal na výbušniny musí být vyroben tak, aby z něho nemohly výbušniny pronikat na povrch. Materiál obalu a uzávěru musí být k výbušnině netečný.

(2) Všechny obaly musí být až do spotřebování výbušnin zřetelně a trvale označeny názvem výbušniny, označením výrobce, datem výroby nebo spotřební dobou s uvedením množství výbušniny v příslušných jednotkách. Požaduje-li to odběratel mohou být některé nebo všechny údaje šifrované nebo může být použito značek.

(3) Obaly musí být vyrobeny tak, aby při obvyklém namáhání při manipulaci, dopravě a skladování nedošlo k jejich samovolnému otevření ani poškození obsahu.

(4) Pro konstrukci, zkoušení, typové schvalování, značení obalů a přepravu výbušnin platí zvláštní předpisy.11)

(5) Ustanovení odstavce 2 neplatí pro vnitropodnikovou dopravu, pro kterou musí organizace zpracovat provozní dokumentaci.

§ 18

Balení a vnitropodniková přeprava

(1) Obal výbušniny musí být proveden tak, aby

a) chránil výbušninu před vnějšími vlivy prostředí,

b) z něj výbušnina nemohla uniknout,

c) byl k výbušnině netečný a neznamenal xxxxxx její iniciace,

d) umožňoval snadné vyjmutí výbušniny z něj a

e) při předepsané manipulaci nedošlo k jeho samovolnému otevření ani k poškození výbušniny.

(2) Požadavky odstavce 1 se považují za splněné, jsou-li splněny požadavky na obaly podle Přílohy A k Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR) a podle přímo použitelného předpisu upravujícího klasifikaci, označování a balení látek a směsí11).

(3) Na obale výbušniny se zřetelně a trvale vyznačí alespoň název výbušniny, datum výroby nebo spotřební doba a údaj o množství výbušniny v příslušných jednotkách.

(4) Vnitropodniková přeprava výbušnin se řídí provozní dokumentací zpracovanou podle přílohy č. 2 k této vyhlášce.

§ 19

Evidence výbušnin

(1) Evidencí výbušnin se rozumí

a) vstupní evidence výbušnin a evidence v procesu její výroby nebo zpracování (evidence ve výrobnách a provozních skladech těchto výrobků),

b) evidence hotových výrobků (vstupní evidence skladová).

(2) Evidence výbušnin podle odstavce 1 písm. a) se vede na evidenčních kartách, v záznamních knihách, případně na jiných záznamových médiích, a to odděleně od ostatní účetní evidence materiálů a rozpracovaných výrobků. Na tuto evidenci navazuje a společně s ní se vede evidence odpadových výbušnin jejíž zápisy musí být shodné se zápisy o zneškodňování a ničení výbušnin.

(3) Evidence hotových výrobků podle odstavce 1 písm. b) se vede v záznamních knihách, případně na jiných záznamových médiích. Zápisy o příjmu musí být v souladu s evidencí vedenou podle odstavce 2.

(4) Součástí evidence výbušnin jsou i doklady o příjmu a výdeji výbušnin a zápisy o jejich zneškodnění nebo zničení.

(5) Zápis v evidenčních záznamech musí být podepsán nebo označen tím, kdo jej vyhotovil.

(6) V evidenčních záznamech se nesmí údaje vymazávat ani přepisovat. Chybně zapsané hodnoty se musí přeškrtnout tak, aby zůstaly čitelné; správné hodnoty se zapíší do nového řádku.

(7) Organizace určí pracovníky oprávněné a odpovědné za kontrolu evidenčních záznamů.

(8) Zápisy v evidenčních záznamech se musí nejméně jednou za tři měsíce nebo po zapsání posledního zápisu součtově uzavřít, překontrolovat a porovnat se skutečným stavem.

(9) Záznamy o evidenci výbušnin musí být kdykoliv k dispozici kontrolním orgánům.

(10) Zjistí-li pracovník, že evidenční záznamy a doklady nejsou řádně vedeny nebo nesouhlasí se skutečným stavem je povinen to neprodleně oznámit organizaci, ve které se evidence vede.

(11) Pro vedení evidence výbušnin se výbušninářských laboratořích, zkušebnách a střelnicích, platí zvláštní předpisy.

§ 20

Zneškodňování a ničení výbušnin

(1) Vadné výbušniny může ničit jen pyrotechnik.

(2) Zneškodňování zbytků výbušnin chemickou cestou (vyluhování, rozklad) včetně zneškodňování výbušnin v odpadních vodách mohou provádět jen k tomu kvalifikovaní a pověření pracovníci podle schválených technologických postupů.

(3) Pokud při práci s výbušninami vzniká využitelný kovový odpad, může být předán k dalšímu zpracování pouze po dokonalém zbavení výbušnin. To platí i pro likvidaci technologického zařízení a nářadí.

(4) Zásady pro zneškodňování a ničení výbušnin jsou uvedeny v příloze č. 3 této vyhlášky.

ČÁST SEDMÁ

ZVLÁŠTNÍ A OHLAŠOVACÍ POVINNOST ORGANIZACE

§ 21

Zvláštní povinnosti organizace

(1) Organizace je povinna učinit včas potřebná preventivní a zajišťovací opatření a bezodkladně odstraňovat nebezpečné stavy, které by mohly ohrozit provoz organizace nebo veřejný zájem zejména bezpečnost života a zdraví lidí s ohledem na možný vznik požáru a výbuchu.

(2) Kromě povinností uložených zvláštním předpisem 12) je organizace povinna zjišťovat příčiny každého případu nežádoucího výbuchu nebo provozní nehody a vyvozovat z nich příslušné závěry.

(3) V objektech, ve kterých se konají práce s výbušninami musí být nepřetržitě, po celou pracovní dobu vykonáván dozor organizací. Pracovníci, kteří jsou určeni k výkonu tohoto dozoru (mistr, dílovedoucí apod.) mohou se v této době vzdálit z pracoviště podléhajícího jejich dozoru jen tehdy, předají-li výkon dozoru určenému zástupci.

§ 22

Ohlašovací povinnost

(1) Organizace je povinna ohlásit zahájení výroby výbušnin, její přerušení na dobu delší než 30 dnů nebo ukončení, nejméně 8 dní předem příslušnému obvodnímu báňskému úřadu.

(2) Ohlášení o zahájení nebo přerušení výroby výbušnin obsahuje název a sídlo organizace s bližším označením místě výroby, účel a druh výroby, datum zahájení, plánovaného ukončení, popřípadě přerušení výroby.

§ 22

Ponechání místa v původním stavu

K zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při práci s výbušninami se na místě, kde se přihodil závažný pracovní úraz nebo kde došlo k závažné události, nebezpečnému stavu nebo závažné provozní nehodě (havárii), které podléhají oznamovací povinnosti podle zákona, nesmí nic měnit, dokud obvodní báňský úřad neprovedl ohledání místa nebo nerozhodl jinak. Požadavek věty první se neuplatní v případě záchrany postižených, dalších záchranných prací nebo vylučuje-li to bezpečnost provozu. V takových případech organizace, je-li to možné, pořizuje z místa před započetím příslušných úkonů dokumentaci s vyznačením provedených změn. Změny nutné z jiných závažných důvodů mohou být provedeny pouze se souhlasem obvodního báňského úřadu.

ČÁST OSMÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 23

Společná ustanovení

Organizace může vyrábět jen takové plastické trhaviny, které jsou značkované pro účely detekce. Detekční látkou

pro účely značkování plastických trhavin je kterákoliv z látek, které jsou uvedeny v příloze č. 4 této vyhlášky.

§ 24

Přechodná ustanovení

(1) Organizace provádějící práce s výbušninami přezkoumají, zda opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu jsou v souladu s touto vyhláškou a uvedou je do souladu s ní do šesti měsíců od nabytí její účinnosti.

(2) Odborná způsobilost pracovníků pro práce s výbušninami získaná podle platných předpisů před nabytím účinnosti této vyhlášky se považuje za odbornou způsobilost podle této vyhlášky.

§ 25

Výjimky

(1) Od ustanovení této vyhlášky je možné se odchýlit na nezbytnou dobu v případech, kdy hrozí nebezpečí z prodlení při záchraně lidí nebo při likvidaci závažné provozní nehody (havárie), pokud budou provedena nejnutnější bezpečností opatření.

(2) Kromě případů uvedených v odstavci 1 se může organizace od ustanovení této vyhlášky odchýlit se souhlasem Českého báňského úřadu a za podmínek jím stanovených na návrh odpovědného zástupce organizace doložený potřebnými náhradními opatřeními. Návrh se předkládá prostřednictvím obvodního báňského úřadu, a to jen v mimořádných případech a za předpokladu, že bude zajištěna bezpečnost práce a provozu.

§ 26

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda:

Xxx. Xxxxxx v.r.

Příloha č. 1

PODMÍNKY PRO ZÍSKÁNÍ ODBORNÉ ZPŮSOBILOSTI PRO PRÁCE S VÝBUŠNINAMI

Článek 1

Požadavky na způsobilost pro práci s výbušninami

1. Pracovníci uvedení v § 3 vyhlášky musí absolvovat výuku v rozsahu nejméně 60 vyučovacích hodin podle učební osnovy "A". Rozsah výuky určí organizace podle funkce a zařazení pracovníka.

2. Pracovníci uvedení v § 4 vyhlášky musí absolvovat výuku v rozsahu uvedeném v odstavci 1 tohoto článku a navíc musí absolvovat pyrotechnický kurs podle učební osnovy "C".

3. Střelci a vedoucí střeleb musí absolvovat výuku v rozsahu uvedeném v odstavci 1 tohoto článku a navíc musí absolvovat školení v rozsahu nejméně 80 vyučovacích hodin podle učební osnovy "B". Toto se netýká pracovníků uvedených v odstavci 5.

4. Ustanovení odstavce 1 tohoto článku se netýká absolventů katedry teorie a technologie výbušnin Vysoké školy chemicko-technologické v Pardubicích a Vojenské akademie, fakulty strojní, katedry 202, v Brně.

5. Pracovníci, kteří řídí a provádějí jednoúčelové zkoušky při použití impulsových raketových motorů musí být proškoleni podle učební osnovy "B", avšak v rozsahu 40 vyučovacích hodin.

Článek 2 Výuka a zkoušky

1. Výuku pracovníků uvedených v článku 1 odst. 1, 3 a 5 zabezpečuje organizace, u které jsou pracovníci v pracovním nebo obdobném poměru.

2. Pokud organizace nevytvoří potřebné předpoklady (např. vyučovací prostory, nezajistí odborné lektory a učební pomůcky) musí si zajistit výuku u organizace, která má k tomu odborné předpoklady.

3. Výuku pracovníků uvedených v článku 1 odst. 2 zabezpečuje organizace pověřená Českým báňským úřadem. 4. Po skončení výuky podle odstavců 1 a 2 musí být posouzeny znalosti účastníků odbornou zkušební komisí

sestavenou organizací, která výuku provedla. Komise je nejméně tříčlenná.

5. Pokud je výuka organizována podle odstavce 2 musí být členem odborné zkušební komise zástupce organizace, která pracovníka k výuce vyslala.

6. O průběhu zkoušky uchazeče podle odstavce 4 se vyhotoví zápis, který podepíší členové odborné zkušební komise. Zápis je podkladem pro vydání osvědčení, kterým pracovník prokazuje získanou odbornou způsobilost pro práci s výbušninami.

7. Zkouška se hodnotí stupněm prospěl nebo neprospěl. Pokud uchazeč při zkoušce neprospěl, může zkoušku opakovat nejdříve po 14 dnech po předchozí neúspěšné zkoušce.

8. Jestliže držitel osvědčení podle článku 1 odst. 3 a 5

a) neprováděl střelecké a balistické zkoušky nebo tyto neřídil po dobu delší než 2 roky, b) chce získat oprávnění vedoucího střeleb,

musí být přezkoušen z teoretických a praktických znalostí odbornou zkušební komisí sestavenou organizací, která výuku těchto pracovníků provádí.

Článek 1

Podmínky pro získání odborné způsobilosti podle § 3

1. Podmínkou pro získání odborné způsobilosti podle § 3 je absolvování výuky v kurzu podle osnovy uvedené v odstavci 2 a ověření znalostí nezbytných k bezpečnému provádění prací s výbušninami. Způsob ověření znalostí stanoví organizace.

2. Časový rozsah výuky podle odstavce 1 činí alespoň 40 hodin. Výuka se řídí osnovou stanovenou organizací s přihlédnutím k zařazení pracovníka a druhu prací s výbušninami prováděných v organizaci, a to alespoň v následujícím rozsahu:

a) nauka o výbušninách a obecných vlastnostech výbušnin,

b) výbušniny, se kterými organizace nakládá, a vlastnosti těchto výbušnin,

c) technologie, které při pracích s výbušninami organizace využívá,

d) předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví a bezpečnosti provozu při práci s výbušninami.

3. Časový rozsah výuky podle odstavce 2 lze přiměřeně zkrátit, jde-li o osobu, která má provádět práce s výbušninami v rámci studia akreditovaného studijního programu vysoké školy ve studijním oboru zaměřeném na výbušniny.

4. Absolvování výuky podle odstavce 2 se nevyžaduje u osoby, která

a) je absolventem akreditovaného studijního programu vysoké školy ve studijním oboru zaměřeném na výbušniny,

b) vykonávala práce s výbušninami v pracovně-právním vztahu u jiné organizace v uplynulých 10 letech nejméně po dobu 5 let,

c) získala profesní kvalifikaci pro práci s výbušninami podle zvláštního právního předpisu,19) je-li taková kvalifikace k dispozici, nebo

d) je držitelem oprávnění pyrotechnika, střelmistra nebo technického vedoucího odstřelů, vydaného orgánem státní báňské správy.

Článek 2

Rozsah a podmínky výuky v pyrotechnickém kurzu

1. Časový rozsah výuky v pyrotechnickém kurzu podle § 4 písm. g) činí alespoň 100 hodin. Výuka se řídí osnovou alespoň v následujícím rozsahu:

a) psychologická příprava,

b) bezpečnostní předpisy pro práci s výbušninami,

c) základní prostředky trhací techniky a pomůcky pyrotechnika; rozněcovadla a náložky, bleskovice; pyrotechnické kleště, roznětnice a ohmmetry,

d) sestava nálože a rozněcovadla, přenos detonace,

e) neelektrický roznět; bezpečnostní zápalnice a její použití; detonační trubice,

f) elektrický roznět; příprava a provádění elektrického roznětu včetně kontroly roznětného vedení,

g) ničení výbušnin pálením,

h) ničení výbušnin výbuchem,

i) ničení výbušnin chemickou cestou jinak než podle písmene g) a h),

j) ničení zbytků výbušnin v místech nepřípustných pro mechanické a chemické čištění,

k) ničení zbytků výbušnin ve výrobním zařízení,

l) ničení neshodných výrobků a zmetků,

m) ničení výrobků obsahujících výbušniny.

2. Pověření k výuce v pyrotechnickém kurzu podle § 36 zákona Český báňský úřad vydá, splňuje-li žadatel podmínky k výuce, kterými jsou

a) odborná úroveň učebních osnov a učebních textů, zejména zohlednění právních předpisů a nejnovějších poznatků vědy a techniky,

b) vlastnictví nebo smluvní zajištění prostor k výuce, zejména ke stavbám nebo plochám určeným k ničení a zneškodňování výbušnin v rámci výuky,

c) zajištění výuky nezbytným počtem fyzických osob s odborným výcvikem, znalostmi a schopnostmi.

3. Neplní-li osoba pověřená k výuce podmínky podle odstavce 2 nebo změní-li se skutečnosti, na jejichž základě bylo vydáno rozhodnutí o pověření k výuce, nebo pokud o to osoba pověřená k výuce požádá, Český báňský úřad rozhodne o

a) pozastavení platnosti rozhodnutí o pověření k výuce současně se stanovením lhůty pro zjednání nápravy,

b) změně rozhodnutí o pověření k výuce nebo

c) odejmutí rozhodnutí o pověření k výuce.

4. Shledá-li Český báňský úřad provedení nápravy za dostačující, zruší rozhodnutí o pozastavení platnosti rozhodnutí o pověření k výuce. Jestliže pověřená osoba ve stanovené lhůtě nezjedná nápravu, rozhodne Český báňský úřad o odejmutí rozhodnutí o pověření k výuce.

Článek 3 Učební osnovy

1. Učební osnova "A"

Poř. č. Téma výuky

I Výbušné látky (střeliviny, trhaviny, třaskaviny, pyrotechnické směsi) II Výrobky obsahující výbušné látky (iniciátory, munice všeho druhu)

III Technologie (se zaměřením na potřebu organizací a organizačních jednotek) IV Bezpečnostní předpisy se zaměřením na práci s výbušninami

V Ničení výbušnin VI Nauka o střelbě

VII Praktický zácvik pod odborným dohledem VIII Zásady první pomoci

Celkem hodin nejméně 60

2. Učební osnova "B"

Poř. č. Téma výuky

I Úvod do kursu

II Střelivo a muniční díly III Základní pojmy balistiky IV Zbraně a příslušenství

V Hlavní druhy zkoušek

VI Povinnosti vedoucího střelby a střelce VII Bezpečnost práce

VIII Zásady první pomoci IX Praktické cvičení Celkem hodin 80

3. Učební osnova "C"

Poř. č. Téma výuky

I Psychologická příprava

II Bezpečnostní předpisy a normy, doplnění základních znalostí pro práci s výbušninami

III Základní prostředky trhací techniky a pomůcky pyrotechnika. Rozněcovadla a náložky. Pyrotechnické kleště, roznětnice a ohmmetry

IV Zápalnice a její použití. Zažehování a zkoušení, adjustace zápalnice - rozbuška. Zkouška účinku rozbušky V Ničení volných výbušnin pálením a výbuchem

VI Ničení zbytku výbušnin ve výrobním zařízení

VII Ničení zbytku výbušnin v místech nepřístupných pro mechanické a chemické čištění VIII Adjustace zápalnice - rozbuška - náložka. Přenos detonace. Sestava nálože

IX Elektrický roznět. Praktická příprava a provádění elektrického roznětu včetně kontroly roznětného vedení, práce s ohmmetrem a roznětnicí. postup při likvidaci selhávek a el. roznětu

X Ničení iniciátorů a drobné munice, jednotlivě-hromadně XI Ničení velkorážových nábojů, jednotlivě-hromadně

XII Ničení signální munice, jednotlivě-hromadně

XIII Dělostřelecké střely a náboje. Ničení jednotlivě-hromadně

XIV Ruční granáty. Ničení vadných a selhaných, práce pyrotechnika na házištích

XV Zapalovače střel, zápalkové šrouby. Principy základních typů a jejich konstrukční zvláštnosti se zřetelem na bezpečnost při manipulaci. Ničení jednotlivě-hromadně

XVI Raketové střely. Zásady ničení

XVII Ničení ženijních min a leteckých pum

XVIII Postup pyrotechnika při ničení munice neznámé nebo podezřelé XIX Doplňující přednášky

XX Příprava k závěrečným zkouškám Celkem hodin 170

Článek 4 Doškolování a přezkušování

1. Při zavádění nových výrobních programů a technologií a při zásadních změnách právních a technických předpisů organizace musí provést doškolení a přezkoušení pracovníků uvedených v článku 1 v rozsahu a náplni stanovené odpovědným zástupcem organizace. Doškolení pracovníků uvedených v článku 1 odst. 2 musí být zajišťováno u organizace určené podle článku 2 odst. 3.

2. Pokud pracovník přechází do organizace s jiným výrobním programem a má odbornou způsobilost podle článku 1, musí být přezkoušen, popřípadě doškolen v rozsahu stanoveném odpovědným zástupcem organizace.

Článek 5 3

Zkušební řád pro zkoušky pyrotechniků

1. Zkoušky uchazečů o oprávnění pyrotechnika se skládají z části písemné a ústní a z praktické zkoušky ničení

výbušnin na trhací jámě.

2. Pokud uchazeč při zkoušce neprospěl může zkoušku opakovat nejdříve po šesti týdnech a nejpozději do jednoho roku po neúspěšné zkoušce. Opravnou zkoušku může uchazeč vykonat nejvíce dvakrát.

3. Pokud uchazeč neprospěl ani při druhé opravné zkoušce, nebo ji nevykonal ve lhůtě podle odstavce 2 může další zkoušku vykonat jen na základě nové přihlášky a výuky v kursu.

4. Výsledek všech částí zkoušky se hodnotí stupněm "prospěl" nebo "neprospěl". Pokud uchazeč neprospěl z praktické části zkoušky, nemůže pokračovat v písemné a ústní části zkoušky. Celkový výsledek zkoušky se hodnotí stupněm "prospěl" nebo "neprospěl".

5. O výsledku zkoušky rozhodne předseda zkušební komise na návrh ostatních členů komise a ten oznámí uchazeči a případně ho poučí o možnosti a podmínkách opravné zkoušky.

6. O průběhu zkoušky uchazeče se vyhotoví zápis, který podepíší členové komise. V zápise se uvedou otázky, zvlášť hodnocení praktické, písemné a ústní části zkoušky a celkový výsledek zkoušky. Zápis o úspěšně vykonané zkoušce je podkladem pro vydání oprávnění pyrotechnika.

7. Zkouška uchazeče o oprávnění pyrotechnika se koná před zkušební komisí určeného obvodního báňského úřadu, který jmenuje též jejího předsedu.

8. Oprávnění k výkonu funkce pyrotechnika vydá určený obvodní báňský úřad.

Příloha č. 2

ZÁSADY PRO VYPRACOVÁNÍ, SCHVALOVÁNÍ A KONTROLU PROVOZNÍ DOKUMENTACE PRO PRÁCE S VÝBUŠNINAMI

Článek 1 Úvodní ustanovení

Pro práce s výbušninami musí být vypracována následující provozní dokumentace

a) pro výrobu a zpracování výbušnin musí být vypracován technologický postup a pracovní instrukce,

b) pro výrobu vzorků a prototypů v laboratořích a prototypových dílnách a pro náběh nových výrob musí být vypracována provozní směrnice.

Článek 2 Technologické postupy

Podle charakteru výroby se vypracovávají tyto technologické postupy

a) technologický postup chemické výroby (reglement) včetně postupu pro zpracování chemických surovin,

b) technologický postup pro plnění a sestavu výrobků obsahujících výbušniny (technologický postup pro laboraci),

c) technologický postup pro přípravu a provádění laboračních a funkčních zkoušek sériově vyráběných výrobků ve zkušebnách a střelnicích a postupy pro ničení,

d) technologický postup pro ničení a zneškodňování výbušnin.

Článek 3

Zásady pro vypracování technologických postupů

1. Technologický postup chemické výroby (reglement) musí obsahovat

a) titulní list s uvedením názvu výrobku, se seznamem schválených změn, kdo jej vypracoval, kdo schválil, datum a podpisy schvalujících,

b) charakteristiku hotového výrobku [název výrobku, vnější vzhled výrobku, složení, fyzikálně-chemické konstanty, seznam povinných zkoušek, číslo ČSN nebo podnikové normy (technických podmínek)], základní údaje o použití výrobku a jeho balení pro skladování a dopravu,

c) seznam materiálů, surovin, polotovarů a pomocných látek potřebných pro výrobu s uvedením základních kvalitativních znaků,

d) základní schéma technologického postupu výroby, které musí podávat představu o sledu výrobního procesu a pohybu materiálů. Obsahuje stručný charakterizující popis jednotlivých výrobních stupňů,

e) popis jednotlivých stupňů výrobního procesu, charakterizující technologii a pracovní operace s uvedením norem technologického režimu výroby, obložením výbušninami pro jednotlivé objekty a pracoviště, normy technologického režimu a principy měření a regulace,

f) přehled výrobního zařízení včetně pomůcek, nářadí a předepsaných osobních ochranných pomůcek,

g) přehled norem technologického režimu uvedený buď ve formě tabulky (např. časový sled a trvání jednotlivých operací, násady, teploty, tlaky, dávky) nebo průběžně v popisu jednotlivých pracovních instrukcí (návodek) pro jednotlivé operace,

h) spotřební kapacitní normy a normy obsluhy s uvedením spotřeby surovin, materiálů a energií,

i) kontrolu výroby. Musí být popsán způsob kontroly výroby jednak měřícími přístroji, jednak zkušebními metodami včetně udání kvalitativních znaků, které mají být dodržovány při stanoveném technologickém režimu, případně jsou uvedeny odkazy na příslušné normy nebo technické podmínky,

j) seznam pracovních instrukcí (návodek) a seznam schválených změn.

2. Technologický postup pro laboraci musí obsahovat

a) titulní list s uvedením názvu výrobku, se seznamem schválených změn, názvu součástky, čísla výkresů součástky (celku), kdo jej vypracoval a kdo schválil, datum a podpisy schvalujících,

b) seznam součástek potřebných pro laboraci s uvedením názvu součástky, čísla výkresu a počtu pro jeden výrobek,

c) konkrétní bezpečnostní předpisy pro daný charakter práce a bezpečnostní normy pro výrobu za směnu, případně odkazy na operační ceníky a bezpečnostní normy, pokud jsou vydány samostatně,

d) seznam surovin s uvedením norem nebo technických podmínek, kterým musí odpovídat, e) přehled potřebného nářadí a pomůcek pro uvedenou výrobu,

f) základní směrnice pro meziobjektovou dopravu s udáním způsobu dopravy, odebíráním ze skladu, skladování v příručních skladech apod., pokud tyto údaje nejsou obsaženy v obecných podnikových směrnicích pro práci s výbušninami,

g) základní technologický nákres (technologický projekt) rozmístění výrobních operací provedený v půdorysných

schématech budov. Pro jednotlivé výrobní objekty musí být uváděny tyto charakteristiky:

- povolené obložení výbušninami pro celý objekt,

- maximální obložení jednotlivých místností výbušninami,

- rozmístění jednotlivých operací technologického postupu s udáním čísla operací,

- vyznačení technologického toku jednotlivých částí (materiálu, komponentů) finálního výrobku,

- vyznačení pracovního toku,

- druhy prostředí s nebezpečím výbuchu výbušnin, resp. plynů a par v jednotlivých místnostech, h) seznam pracovních instrukcí (návodek) pro jednotlivé dílčí operace a seznam schválených změn.

3. Technologický postup pro přípravu a provádění laboračních a funkčních zkoušek sériově vyráběných výrobků na zkušebnách a střelnicích a postup delaborace má shodný obsah s technologickým postupem pro laboraci.

4. Technologický postup pro ničení a zneškodňování musí obsahovat zejména

a) rozhodnutí o způsobu ničení (chemicky, spalováním, výbuchem) včetně zákazu nepřípustných způsobů ničení, b) druh používaného zařízení,

c) způsob přípravy materiálu pro ničení, d) bezpečnostně technická omezení

- nejvyšší hmotnost,

- největší tloušťku a šířku vrstvy,

- největší počet najednou ničených kusů,

e) způsob iniciace nebo zážehu a k tomu potřebné prostředky,

f) způsob ochrany prostoru pro ničení, signalizaci a zamezení vstupu nepovolaných osob, g) opatření pro ochranu pracovníků a okolí,

h) postup při odstraňování selhávek a při mimořádných událostech,

i) zneškodňování munice delaborací je účelné provádět v těch případech, kdy lze získat využitelný kovový odpad nebo výbušniny a kdy lze zajistit bezpečnost a hospodárnost delaboračních prací, případně i tehdy, kdy částečná delaborace usnadní ničení větších množství muničních výrobků. Pro tento způsob likvidace musí být vypracovány delaborační technologické postupy.

Článek 4

Zásady pro vypracování pracovní instrukce (návodky)

Pracovní instrukce (návodka) musí obsahovat

a) podrobný popis způsobu práce a obsluhy zařízení,

b) maximální povolené množství výbušnin na pracovišti, c) seznam předepsaných osobních ochranných pomůcek,

d) princip kontroly uvedené operace, kdo kontrolu provádí a jak často, e) seznam nářadí a pomůcek pro danou výrobní operaci,

f) bezpečnostní výkonové normy a bezpečnostní hygienická opatření pro výrobní operaci, pokud nejsou vydány samostatně.

Článek 5

Zásady pro vypracování provozní směrnice

1. Provozní směrnice (návrh technologického postupu) je prozatímní provozování dokumentací pro náběh nových výrob, výrobu ověřovacích sérií, ověřování změn technologických postupů a pro výrobu vzorků a prototypů v laboratořích a prototypových dílnách a musí obsahovat zejména popis předpokládaného průběhu technologie s vyznačením mezí, ve kterých budou jednotlivé parametry ověřovány.

2. Provozní směrnice se sestavuje podle stejných zásad, jako technologický postup s příslušným omezením rozsahu jednotlivých částí.

3. V případě, že provozní směrnice slouží pro ověřování měny technologického postupu, je zpracována pouze pro tu část technologického postupu, jehož se týká prováděná změna, přičemž navazuje na platný technologický postup.

4. Provozní směrnice musí být doplněna podrobnými bezpečnostními opatřeními a předpisy zejména při náběhu nových výrob.

Článek 6

Schvalování technologických postupů

1. Technologické postupy schvaluje odpovědný zástupce organizace na základě doporučení odborných útvarů, případně podnikové výbušninářské komise.

2. Pro zpracování a předkládání technologických postupů ke schválení musí být zpracován závazný postup.

Článek 7

Změny technologických postupů

1. Pro ověřování návrhů změny technologického postupu v provozních podmínkách musí být předem zpracována a schválena provozní směrnice nebo návrh na provedení změny. K tomuto návrhu provozní směrnice se vyjadřují odborné útvary, případně podniková výbušninářská komise. Na základě ověřeného návrhu změny vystaví odpovědný zástupce organizace příkaz ke změně, který se promítne do příslušného technologického postupu.

2. V případě, že provedení změny technologického postupu má za následek změnu technické dokumentace, smí být změna technologického postupu zavedena do sériové výroby až po schválení změny technické dokumentace.

Článek 8

Kontrola technologických postupů

1. Odpovědný zástupce organizace musí zajistit pravidelnou a účinnou kontrolu dodržování schválených technologických postupů. O kontrolách musí být sepsán zápis. Zjištěné závady musí být odstraněny ve stanoveném termínu.

2. Dále je odpovědný zástupce organizace povinen zajišťovat prověrky technické úrovně a úplnosti technologických postupů tak, aby technologické postupy, které již neodpovídají zavedené technologii, byly přepracovány nejpozději do tří měsíců od provedení prověrky za předpokladu, že budou odpovědným zástupcem organizace stanovena taková náhradní opatření, která zajistí bezpečnost práce a provozu.

3. U nových výrob musí být kontrolováno dodržování návrhu technologického postupu a nejpozději do tří měsíců po ukončení náběhu výroby musí být přepracován a schválen technologický postup.

Článek 9 Provozní směrnice

Při schvalování, změnách a kontrole provozní směrnice se postupuje obdobně podle článků 6 až 8 této přílohy.

Příloha č. 2

OBSAH PROVOZNÍ DOKUMENTACE

Článek 1

Obecný obsah provozní dokumentace

1. Provozní dokumentaci vypracovává a schvaluje organizací pověřená osoba podle postupů a podmínek stanovených organizací.

2. Obsah provozní dokumentace může být rozdělen do vzájemně provázaných samostatných částí upravujících dílčí skutečnosti.

3. Provozní dokumentace obsahuje titulní list s názvem výrobku nebo činnosti, pro něž je určena, údaji o osobách, které ji vypracovaly a schválily, včetně dat, kdy tak bylo učiněno, a jejich podpisů. Titulní list rovněž obsahuje přehled změn uvedených údajů, došlo-li k jejich změně. Pro provozní dokumentaci vypracovávanou a schvalovanou v elektronické podobě platí věta první obdobně; namísto podpisu fyzického lze využít uznávaného elektronického podpisu nebo obdobného identifikátoru stanoveného organizací podle odstavce 1.

4. Pro změnu provozní dokumentace platí odstavce 1, 2 a 3 obdobně. Při změně provozní dokumentace se přihlíží k nutnosti ověření příslušných změn v provozních podmínkách.

Článek 2

Obsah vybrané provozní dokumentace

1. Provozní dokumentace pro výrobu nebo zpracování výbušnin, včetně laborace a delaborace střeliva a munice nebo výroby pyrotechnických výrobků, a provozní dokumentace pro provádění funkčních zkoušek sériově vyráběných výbušnin obsahuje alespoň

a) charakteristiku hotového výrobku, zejména název, vnější vzhled, chemické složení, vlastnosti, požadavky, které musí splňovat, včetně přehledu případných povinných zkoušek, a údaje o jeho balení pro skladování a přepravu,

b) seznam potřebných surovin s uvedením požadavků, které musí splňovat,

c) přehled potřebného výrobního zařízení a pomůcek,

d) schéma procesu, včetně popisu sledu operací; nákresy rozmístění jednotlivých operací a popis pohybu materiálů,

e) popis jednotlivých výrobních operací, údaje o časovém sledu a trvání jednotlivých operací a spotřební normy,

f) způsob kontroly výroby včetně principů měření a regulace,

g) podrobný popis jednotlivých dílčích operací obsahující:

– podrobný popis způsobu práce a obsluhy zařízení včetně podrobného popisu kontroly,

– vymezení odpovědnosti pracovníků,

– údaje o obložení výbušninami pro jednotlivé objekty a pracoviště,

– přehled předepsaných osobních ochranných pracovních prostředků,

– vymezení počtu pracovníků a

– nezbytná bezpečnostní opatření stanovená podle místních podmínek.

2. Provozní dokumentace pro ničení a zneškodňování výbušnin obsahuje alespoň

a) vymezení způsobu ničení výbušniny,

b) vymezení používaného zařízení,

c) způsob přípravy materiálu pro ničení,

d) bezpečnostně technická omezení, zejména nejvyšší hmotnost ničené výbušniny, tloušťku a šířku vrstvy nebo počet najednou ničených kusů,

e) způsob iniciace nebo zážehu a k tomu potřebné prostředky,

f) způsob ochrany prostoru pro ničení nebo zneškodňování výbušnin, včetně opatření k zamezení vstupu nepovolaných osob,

g) opatření pro ochranu osob a okolí,

h) vymezení odpovědnosti,

i) údaje o obložení výbušninami a

j) postup při odstraňování selhávky.

3. Provozní dokumentace pro dopravu výbušnin obsahuje alespoň

a) vymezení způsobu přepravy nebo přemisťování výbušnin, vymezení přepravních prostředků a způsob ověřování jejich způsobilosti pro tuto činnost,

b) vymezení přepravních obalů a způsob ověřování jejich způsobilosti,

c) vymezení dopravních cest a způsob zajišťování jejich sjízdnosti nebo schůdnosti,

d) způsob uložení a zajištění výbušniny v prostředku pro její přepravu nebo přemisťování, včetně její přípustné hmotnosti,

e) přípustný počet vozidel v soupravě,

f) nejmenší vzdálenosti mezi osobami nebo prostředky pro přepravu a přemisťování výbušnin,

g) podmínky pro společnou nakládku,

h) podmínky pro bezpečnou přepravu výbušnin.

Příloha č. 3

ZÁSADY PRO ZNEŠKODŇOVÁNÍ A NIČENÍ VÝBUŠNIN

Článek 1 Základní ustanovení

1. Zneškodňovat a ničit výbušniny při pracích s výbušninami všemi dovolenými způsoby mohou jen pracovníci s oprávněním pyrotechnika.

2. Zneškodňovat zbytky výbušniny chemickou cestou (vyluhováním, rozkladem) včetně zneškodňování výbušnin v odpadních vodách mohou jen určení pracovníci s odbornou způsobilostí podle článku 1 odst. 1 přílohy č. 1 této vyhlášky, a to jen podle schválených technologických postupů.

3. K zajištění bezpečnosti práce a provozu musí být zničeny výbušniny, které nelze použít k předpokládanému účelu, odpadové výbušniny nevyhovující požadavkům přejímacích podmínek, výbušniny podrobené takovým zkouškám, po kterých nesmějí být dále použity, zbytky z výroby apod.

4. Dále je nutné pravidelně odstraňovat a zneškodňovat zbytky výbušnin na nářadí, strojích, zařízení a pomůckách používaných při výrobě a zpracování výbušnin a zneškodňovat a ničit nebezpečné výbušné odpady odloučené z odpadních vod při pracích s výbušninami.

5. Při ničení a zneškodňování výbušnin musí být dodrženy předpisy a požadavky týkající se ochrany životního prostředí.

6. V každé organizaci vyrábějící nebo zpracovávající výbušniny musí být pracovníci oprávněni k jejich ničení a zneškodňování. Jejich počet stanoví odpovědný zástupce organizace.

Článek 2

Místo k ničení výbušnin

1. K ničení výbušnin musí mít organizace zřízeno stálé místo, odpovídající požadavkům zvláštních předpisů,13) a které musí být schváleno podle zvláštních předpisů.14)

2. Pro každý způsob ničení musí být vymezen manipulační prostor a bezpečnostní okruh a stanovena doba jejich vyklizení a uzavírání. Bezpečnostní okruh zahrnuje území ohrožené účinky ničení zejména rozletem materiálu, tlakovou vzdušnou vlnou a jedovatými zplodinami.

Článek 3 2

Zásady bezpečnosti práce a provozu při ničení výbušnin

1. Různé druhy výbušnin musí být se zřetelem ke svým vlastnostem ničeny samostatně. Společně lze ničit jen ty druhy výbušnin, které již ve výrobě jsou ve směsích a jejich další roztřídění by bylo neekonomické a nebezpečné.

2. Mísení několika druhů výbušnin určených k ničení je nepřípustné. Toto platí též pro odpadky výbušnin a znečištěné výbušniny.

3. Výbušniny balené v pevných přepravních obalech určené ke zničení spalováním, musí být před zničením uvolněny z obalů. Obaly výbušnin nesmějí být násilně otevírány. Pokud jsou výbušniny uloženy v zaletovaných plechových obalech, nesmějí být tyto obaly rozletovávány. Takové výbušniny se zásadně ničí v trhací jámě.

4. Při ničení neznámých nebo neoznačených výbušnin musí být nejprve provedeno ničení malého zkušebního vzorku. Podle výsledku této zkoušky pyrotechnik rozhodne o nejvhodnějším způsobu ničení příslušné výbušniny.

5. Vadné a odpadové výbušniny (smetky, díly vyřazené při zkouškách, výměty apod.) musí být zásadně odstraňovány denně z pracovišť. Pokud není jinak stanoveno, musí být denně ničeny. Pokud je povoleno výbušniny shromažďovat za účelem pozdějšího ničení, mohou být ukládány jen v objektu, místnosti nebo prostoru k tomuto účelu schváleném. V žádném případně nesmí být vadné a odpadové výbušniny ukládány ve skladech sloužících pro skladování kvalitních výrobků.

6. Pro každý druh výbušniny určené k ničení musí být používány vhodné manipulační obaly zaručující maximální bezpečnost při manipulaci, skladování a přepravě. Tyto obaly musí být zřetelně označeny a odlišeny od obalů používaných pro vyhovující výrobky. Druh a označení obalů určených pro shromažďování vadných výbušnin musí být uveden v technologických postupech.

7. Pro zvlášť nebezpečné výbušniny, které se zřetelem k vysoké citlivosti nesmějí být přesypávány, je nutné používat vhodné manipulační obaly, krabice apod., v nichž jsou tyto výbušniny i ničeny. Pro přepravu na místo ničení se tyto krabice ukládají do pevných transportních obalů.

8. Zbytky výbušnin na různých předmětech např. na částech strojů a zařízení, na přístrojích, v nádobách, armaturách a potrubí, na stěnách, podlahách a částech stavební konstrukce provozoven musí být odborným způsobem zneškodňovány, přičemž o způsobu, době a místu zneškodňování rozhodne pyrotechnik po dohodě s určenými odbornými pracovníky, a to se zřetelem k vlastnostem zbytku výbušnin a k podmínkám bezpečnosti práce na daném pracovišti. V případě, že se jedná o pravidelné a opakované práce musí být tato činnost začleněna do technologických postupů.

9. Pokud je zařízení nebo jeho část, v provozech na výrobu a zpracování výbušnin, podrobováno pravidelnému čištění nebo je odesíláno k opravám, musí být zbaveno i drobných zbytků výbušnin ve všech svých částech tak, aby byly dodrženy podmínky bezpečnosti práce při opravách strojů a zařízení.

10. Část výrobního zařízení, iniciátory (zápalky, roznětky, rozbušky), munice a její díly odesílané k dalšímu zpracování jako kovový šrot musí být zbaveny zbytků výbušniny, což odesílající organizace potvrdí v průvodních odkladech.

11. Obalové materiály, dřevěná zařízení, nářadí, filtrační materiály, případně i hořlavé předměty, které byly ve styku s volnou výbušninou a mohou jí být znečištěny a které nelze dále používat, musí být po vyřazení z používání zničeny v ohni. Při spalování musí být ohniště spolehlivě zajištěné proti možnému rozhození zbytků a musí být zajištěna požární bezpečnost okolí. V blízkosti spalovacího místa musí být k dispozici hasební prostředky a potřebný počet pracovníků odborně a zdravotně způsobilých provést rychlý hasební zásad v případě vzniku požáru.

Článek 4 3

Zásady zajištění bezpečnosti při ničení výbušnin

1. Výbušniny nesmí být dopraveny na místo vlastního ničení dříve, než byl vyklizen manipulační prostor. V manipulačním prostoru a uvnitř bezpečnostního okruhu se po vyklizení mohou zdržovat jen osoby, které plní pracovní úkoly související s přípravou ničení a jeho provedením, a to jen se souhlasem nebo s vědomím pyrotechnika, který ničení provádí.

2. Pyrotechnik provádí osobně práce odborného charakteru, tj. přípravu a sestavení náloží, ukládání roznětné nálože a její adjustaci, přípravu a správnost zapojení roznětu a vlastní odpálení. Práce pomocného charakteru mohou vykonávat další k tomu určení pracovníci podle pokynů a pod dozorem pyrotechnika. Po zničení výbušnin po uplynutí čekací doby stanovené v technologickém postupu pyrotechnik prověří místo ničení, zatímco ostatní pracovníci zůstávají v úkrytu a vyčkávají jeho příkazů.

3. Přípravě výbušnin k ničení smí být přítomen jen nejnutnější počet osob. Při dokončování přípravy roznětu a před jeho zkoušením odešle pyrotechnik všechny osoby do úkrytu. Pro roznět náloží platí přiměřeně ustanovení zvláštních předpisů obdobně ustanovení vztahující se ke způsobu roznětu a k ochraně elektrického roznětu podle vyhlášky o používání výbušnin.

4. Bezpečnostní okruh musí být zajištěn hlídkami nebo jiným vhodným způsobem určeným organizací tak, aby bylo zabráněno vstupu nezúčastněných osob do ohroženého území.

5. Začátek i konec doby uzavření bezpečnostního okruhu se vyhlašuje výstražnými signály, které musí být dobře vnímatelné po celém obvodu bezpečnostního okruhu a druh signálu musí být volen tak, aby nedošlo k jeho záměně. Signál se vyhlašuje ve dvou stupních, přičemž první stupeň je příkazem k odchodu osob z ohroženého území a k odchodu hlídek na určená stanoviště; druhý stupeň se vyhlašuje po úplném vyklizení bezpečnostního okruhu zpravidla jednu minutu před roznětem. Každý člen hlídky odpovídá za uzávěru jemu přiděleného úseku bezpečnostního okruhu.

6. Pro případ, kdyby došlo k porušení uzávěru bezpečnostního okruhu nebo při jiných okolnostech znemožňujících provedení ničení musí být stanoven nouzový signál odlišný od signálů výstražných.

7. Všechny druhy roznětných sítí musí být provedeny, umísťovány a zabezpečovány tak, aby nedošlo k jejich poškození a porušení funkční spolehlivosti.

8. Veškeré práce spojené s přípravou roznětné soustavy řídí nebo provádí pyrotechnik, který po uzavření bezpečnostního okruhu zkontroluje zapojení a jako poslední odchází do úkrytu.

9. Ničení se ukončuje signálem, který se vyhlašuje po uplynutí čekací doby a po prohlídce místa ničení pyrotechnikem. Tento signál je znamením k uvolnění bezpečnostního okruhu. Příkazy k oznámení jednotlivých druhů výstražných signálů dává zásadně pyrotechnik odpovídající za správný a bezpečný průběh ničení.

10. Spalovací místo a jeho okolí musí být během spalování střeženo z bezpečného stanoviště až do úplného shoření výbušnin. Po shoření výbušnin musí být spalovací místo prohlédnuto pyrotechnikem, zuhelnatělé nebo nespálené zbytky shromážděny, podle potřeby smíseny s dřevěnými hoblinami nebo jiným hořlavým materiálem a spáleny. Nespalitelné zbytky musí být ze spalovacího místa odstraněny a uloženy na místě k tomu určeném (např. kontejnery). Po ukončení spalování musí být spalovací místo řádně vyčištěno. V blízkosti spalovacího místa musí být k dispozici hasební prostředky a potřebný počet pracovníků odborně a zdravotně způsobilých provést rychlý hasební zásad v případě vzniku požáru.

Článek 5 4

Evidence ničených a zneškodňovaných výbušnin

1. Ničení a zneškodňování výbušnin musí být pyrotechnikem vypracován zápis s těmito údaji

a) datum ničení nebo zneškodňování,

b) druh a množství výbušnin,

c) spotřeba trhavin a rozněcovadel pro počin,

d) důvod ničení nebo zneškodňování výbušniny (např. rozhodnutí, příkaz, protokol),

e) způsob ničení a zneškodňování,

f) mimořádné události a odchylky od běžného průběhu a očekávaného výsledku,

g) jméno, datum a podpis pyrotechnika.

2. Zápis podle odstavce 1 musí být určeným pracovníkem průběžně číslovány a uloženy na stanoveném místě.

Příloha č. 4

DETEKČNÍ LÁTKY PRO ÚČELY ZNAČKOVÁNÍ PLASTICKÝCH TRHAVIN

1. Detekční látky, které jsou uvedeny v následující tabulce, jsou určeny k použití pro účely lepší detekce trhavin pomocí prostředků pro zjišťování jejich par. Detekční látka se přidá do trhaviny takovým způsobem, aby byla homogenně rozptýlena v hotovém výrobku. Minimální koncentrace detekční látky v hotovém výrobku v okamžiku výroby odpovídá hodnotě v níže uvedené tabulce.

2. Tabulka detekčních látek

Název detekční látky	molekulární vzorec	relativní molekulová hmotnost	minimální koncentrace ve hmotě trhaviny
Ethylen glykol dinitrát (EGDN)	C2H4(NO2)2	152	0,2 %
2,3-Dimethyl-2,3-dinitrobutan (DMNB)	C4H12(NO2)2	176	0,1 %
para-Mononitrotoluen (p-MNT)	C7H7NO2	137	0,5 %
ortho-Mononitrotoluen (o-MNT)	C7H7NO2	137	0,5 %

Název detekční látky	Minimální obsah
Ethylenglykoldinitrát (CAS č. 628-96-6)	0,2 % hm.
2,3-Dimethyl-2,3-dinitrobutan (CAS č. 3964-18-9)	1 % hm.
4-Nitrotoluen (CAS č. 99-99-0)	0,5 % hm.

1) § 21 odst. 1 a 2 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.

1) § 21 odst. 1 písm. a) zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

2) Směrnice č. 49/1967 Věstníku ministerstva zdravotnictví o posuzování zdravotní způsobilosti k práci, ve znění směrnice ministerstva zdravotnictví ČSR č. 17/1970 Věstníku ministerstva zdravotnictví ČSR o změnách v posuzování zdravotní způsobilosti k práci.

2) Vyhláška č. 79/2013 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, (vyhláška

o pracovnělékařských službách a některých druzích posudkové péče).

3) § 3a zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.

4) § 34 a 35 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., ve znění zákona ČNR č. 542/1991 Sb.

5) § 21 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb. (úplné znění s působností pro Českou republiku č. 86/1992 Sb.).

6) § 133 zákoníku práce.

7) § 35a zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb. (úplné znění s působností pro Českou republiku č. 86/1992 Sb.).

8) Např. zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, vyhláška Státní komise pro vědeckotechnický a investiční rozvoj č. 43/1990 Sb., o projektové přípravě staveb.

9) § 20 odst. 1 a § 21 odst. 1 zákona č. 17/1992 Sb., o životním prostředí.

10) Zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.

Vyhláška ministerstva vnitra ČSR č. 37/1986 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o požární ochraně.

10) ČSN 33 2340 Elektrická zařízení v prostorech s nebezpečím výbuchu nebo požáru výbušnin. ČSN 33 2030 Elektrostatika - Směrnice pro vyloučení nebezpečí od statické elektřiny.

11) Např.: vyhláška č. 132/1964 Sb., o železničním přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 68/1979 Sb., o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 122/1979 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě a vnitrostátním zasílatelství, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 133/1964 Sb., o silničním přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), vyhláška č. 134/1964 Sb., o přepravním řádu vodní dopravy, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 17/1966 Sb., o leteckém přepravním řádu, ve znění pozdějších předpisů.

12) Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, ve znění pozdějších předpisů.

13) ON 73 5721 Zřizování výroben, laboratoří a zkušeben výbušnin nebo výrobků obsahujících výbušniny.

14) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška federálního ministerstva pro technický a investiční rozvoj č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebním řádu.

15) § 54 až 66 vyhlášky Českého báňského úřadu č. 72/1988 Sb., o výbušninách, ve znění vyhlášky Českého báňského úřadu č. 173/1992 Sb.

16) Vyhláška č. 72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění pozdějších předpisů.

17) § 6 odst. 3 písm. b) a § 22 odst. 4 zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

18) Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění nařízení vlády č. 170/2014 Sb.

19) Zákon č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání a o změně některých zákonů (zákon o uznávání výsledků dalšího vzdělávání), ve znění pozdějších předpisů.