S T A N O V Y

Vnitřní předpis NOS PČR č. 1/2020

S T A N O V Y

Nezávislého odborového svazu Policie České republiky (dále jen „stanovy“)

Hlava I

PRÁVNÍ POSTAVENÍ A PŘEDMĚT ČINNOSTI

Článek 1 Právní postavení

(1) Nezávislý odborový svaz Policie České republiky (dále jen "NOS PČR“) je odborovou organizací

ve smyslu Listiny základních práv a svobod, Úmluvy Mezinárodní organizace práce č. 87/1948 (dále jen

„Úmluva“) a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník").

(2) NOS PČR je právnickou osobou se sídlem Praha 1, Bartolomějská 306/7, IČ 49629034, zapsanou v souladu se zákonem č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob, ve spolkovém rejstříku vedeném Městským soudem v Praze v oddíle L, vložka 893.

(3) Základní organizace NOS PČR (dále jen „základní organizace“) jsou neoddělitelné organizační jednotky NOS PČR, majícího povahu spolku hlavního, které jsou obdobné pobočným spolkům, a to s oporou § 228 a násl. občanského zákoníku, přiměřeně aplikovaném na základě § 3025 odst. 1 občanského zákoníku. V souladu s Úmluvou a podle stanov vytvářejí základní organizace prostřednictvím svých orgánů a ze svých členů orgány NOS PČR.

(4) Statutární orgán NOS PČR a základní organizace jsou individuální a v rámci své příslušnosti jedná navenek v právních vztazích samostatně.

(5) NOS PČR může být členem tuzemských nebo mezinárodních odborových společenství; základní organizace může být členem těchto společenství jen prostřednictvím NOS PČR.

(6) NOS PČR neodpovídá za závazky základních organizací.

(7) Základní organizace vede evidenci svých členů; tuto evidenci může vést v informačním systému NOS PČR. NOS PČR vede evidenci základních organizací, jejich členů a přímých členů NOS PČR. Evidence jsou vedeny v listinné i elektronické podobě a jsou neveřejné.

(8) Právní a jiná jednání základní organizace vůči veřejnému rejstříku může provádět pouze NOS

PČR.

Článek 2 Předmět činnosti

(1) Předmětem hlavní činnosti NOS PČR je výkon odborových práv a dalších podpůrných činností, zejména

a) prosazování a ochrana práv a oprávněných zájmů příslušníků a zaměstnanců v zaměstnaneckých vztazích,

b) prosazování vyšší úrovně sociálních jistot a práv příslušníků a zaměstnanců,

c) zlepšování podmínek pro výkon služby nebo práce, včetně kontroly nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby či práce,

d) poskytování souvisejícího bezplatného právního poradenství a právní pomoci svým členům,

e) poskytování sociální podpory svým členům,

f) vytváření podmínek pro sportovní, kulturní, rekreační a další vyžití členů a jejich rodinných příslušníků,

g) organizování vzdělávacích, kulturních, sportovních a jiných akcí pro své členy a příslušníky jejich rodin, případně i pro další příslušníky a zaměstnance,

h) vytváření podmínek pro ediční a publikační činnost.

(2) Kromě hlavní činnosti může NOS PČR vyvíjet vedlejší hospodářskou činnost spočívající v podnikatelské nebo jiné výdělečné činnosti, slouží-li výhradně k podpoře hlavní činnosti nebo k hospodářskému využití majetku NOS PČR

(3) NOS PČR může k zabezpečení své činnosti přijímat vnitřní předpisy. Vnitřním předpisem s nejvyšší právní silou jsou tyto stanovy; vnitřní předpis základní organizace nebo rady nesmí být v rozporu s vnitřním předpisem NOS PČR.

(4) NOS PČR postupuje při své činnosti v souladu s vnitřními a obecně závaznými právními předpisy a za dodržování demokratických principů.

(5) Ustanovení tohoto článku se na základní organizace a rady použijí přiměřeně.

Hlava II

ČLENSTVÍ

Oddíl 1

Vznik a zánik členství

Článek 3 Druhy členství

(1) Členství v NOS PČR je

a) řádné,

b) veterán,

c) čestné.

(2) Členství řádné a veterán má formy

a) členství v základní organizaci policie nebo vězeňské služby,

b) přímé členství v NOS PČR mimo evidenci základní organizace.

Článek 4 Podmínky členství

(1) Řádným členem se může stát příslušník nebo zaměstnanec bezpečnostního sboru, policejní školy nebo Policejní akademie České republiky v Praze, zaměstnanec Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a organizačních složek státu, zřízených k plnění úkolů těchto ministerstev (dále jen

„zaměstnavatel“).

(2) Členství veterán zahrnuje bývalé řádné členy, označované jako veterány NOS PČR a veterány Policie ČR i bez předchozího řádného členství za podmínek

a) veteránem NOS PČR se může stát bývalý řádný člen, který není v zaměstnaneckém vztahu u zaměstnavatele a jehož řádné členství trvalo alespoň 1 rok,

b) veteránem Policie ČR se může stát bývalý příslušník Policie České republiky, jehož služební poměr trval alespoň po dobu stanovenou pro přiznání výsluhového příspěvku, anebo méně, byla-li mu z této podmínky z důvodů hodných zvláštního zřetele udělena výjimka.

(3) Čestným členem se může stát fyzická osoba, která významně napomohla k rozvoji NOS PČR.

(4) Stane-li se přímý člen členem základní organizace anebo člen základní organizace členem jiné základní organizace nebo přímým členem, pozbývá tento člen dosavadní členství. Obdobně toto platí, stane-li se řádný člen veteránem nebo veterán řádným členem.

(5) Členství nevznikne uchazeči, který byl z odborové organizace vyloučen.

Vznik a zánik členství Článek 5

Vznik členství

(1) Členové se sdružují v základních organizacích, přičemž každý se může svobodně ucházet o členství v základní organizaci podle své volby. Nepůsobí-li v místě výkonu služby nebo práce žádná základní organizace, anebo nerozhodl-li se dosud pro některou, může do doby, než se tak stane, podat žádost o přímé členství. Přímý člen má hlas poradní.

(2) Členství řádné a veterán vzniká rozhodnutím předsedy základní organizace nebo rozhodnutím předsedy NOS PČR, jde-li o přímého člena, o přijetí uchazeče za člena na základě jeho písemné žádosti o členství. Žádost má formu přihlášky na předepsaném tiskopisu, musí být řádně vyplněna a doručena, a její součástí je písemný souhlas se srážkami členských příspěvků, týká-li se řádného členství, nebo kopie listin, prokazujících požadovaný předchozí zaměstnanecký vztah a jeho délku, týká-li se členství veterán.

(3) Zakladatelům základní organizace, kteří splňují podmínky řádného členství nebo členství veterán, vzniká takové členství v této základní organizaci dnem jejího zápisu do spolkového rejstříku.

(4) Orgán, který rozhoduje o vzniku členství, oznámí uchazeči, zda byl přijat. Nevydá-li příslušný předseda do 30 dnů od přijetí žádosti o řádné členství rozhodnutí o nepřijetí uchazeče za člena, má se za to, že uchazeč byl přijat; to neplatí, nesplňuje-li uchazeč podmínky pro vznik členství nebo při žádání o členství nebyly splněny podmínky přihlášky.

(5) Rozhodne-li orgán o nepřijetí uchazeče za člena, vyhotoví o nepřijetí písemné rozhodnutí s odůvodněním, které doručí tomuto uchazeči a tuto skutečnost oznámí orgánu příslušnému k rozhodnutí o odvolání. Uchazeč může do 30 dnů od doručení rozhodnutí o nepřijetí za člena proti němu podat odvolání k výboru příslušné základní organizace nebo předsednictvu, uchází-li se o přímé členství.

(6) Čestné členství vzniká rozhodnutím předsednictva NOS PČR (dále jen „předsednictvo“) o udělení čestného členství. Předsednictvo může stanovit jako podmínku vzniku členství doložení odůvodněných skutečností.

(7) Členstvím v základní organizaci vzniká i členství v NOS PČR.

Článek 6 Zánik členství

Členství řádné a veterán zaniká

a) vystoupením člena,

b) přestal-li člen splňovat podmínky pro vznik členství nebo vyšlo-li najevo, že členství vzniklo v

rozporu se stanovami,

c) nezaplacením dluhu na členských příspěvcích do jednoho měsíce od doručení výzvy k jeho

zaplacení, v níž byl na zánik členství upozorněn,

d) vyloučením člena,

e) úmrtím člena nebo prohlášením za mrtvého,

f) zánikem odborové organizace.

Čestné členství zaniká vzdáním se čestného členství nebo rozhodnutím předsednictva o odnětí čestného členství.

Zánikem členství v základní organizaci zaniká i členství v NOS PČR.

Žádost o ukončení členství se podává orgánu, který rozhoduje o přijetí člena; je-li datum ukončení členství uvedené na žádosti dřívější než datum oznámení ukončení členství příslušnému orgánu, platí datum pozdější. Není-li ze žádosti zřejmé datum ukončení členství, zaniká členství nejpozději posledním dnem měsíce, za který nezaplatil členský příspěvek, nebo poslední kalendářní den v roce, za který zaplatil členský příspěvek, jde-li o veterána, nebo dnem, kdy je vzdání se čestného členství oznámeno příslušnému orgánu.

Článek 7 Vyloučení člena

Řádný člen a veterán může být vyloučen z důvodu

a) závažného porušení členské povinnosti, které způsobilo příslušné odborové organizaci zvlášť závažnou újmu,

b) závažného porušení členské povinnosti, nezjedná-li nápravu v přiměřené lhůtě stanovené příslušným výkonným orgánem nebo nelze-li takové porušení povinnosti odčinit,

c) opakovaného závažného porušování členské povinnosti přes výzvy, ve kterých byl na vyloučení upozorněn,

d) pravomocného odsouzení pro trestný čin spáchaný úmyslně.

O vyloučení člena rozhoduje předsednictvo. Členská schůze může vyloučit člena základní organizace, směřuje-li důvod k vyloučení proti chráněnému zájmu základní organizace a nejde-li o člena voleného orgánu NOS PČR; nevyloučení netvoří překážku vyloučení předsednictvem, směřuje-li důvod k vyloučení proti chráněnému zájmu NOS PČR.

Řízení o vyloučení vede předsednictvo nebo výbor základní organizace, rozhoduje-li o vyloučení členská schůze. Ten, kdo vede řízení o vyloučení, dá vylučovanému členovi příležitost k uplatnění jeho práv, zejména vyjádřit se ke všem důvodům vyloučení a doložit vše, co je mu ku prospěchu.

Návrh na vyloučení může podat člen či odborový orgán, s výjimkou rozhodčí komise NOS PČR (dále jen „rozhodčí komise“). Návrh musí být v písemné formě, podepsaný a musí obsahovat důvody pro vyloučení. Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět nejpozději do vydání rozhodnutí; zpětvzetím návrhu se řízení zastaví.

Návrh na vyloučení se podává orgánu, který vede řízení o vyloučení. Ten oznámí členovi, proti němuž návrh směřuje, zahájení řízení o vyloučení, seznámí ho s návrhem na vyloučení a poučí ho o právech vylučovaného.

Zanikne-li členství vylučovaného před skončením řízení o vyloučení, může orgán, který toto

řízení vedl ho dokončit, vznikne-li vylučovanému členství znovu.

Řízení o vyloučení skončí dnem, kdy je písemné rozhodnutí s odůvodněním doručeno vylučovanému členovi.

Vyloučený člen může do 15 dnů od doručení rozhodnutí o vyloučení proti němu podat žalobu k rozhodčí komisi. Podání žaloby proti takovému rozhodnutí má na vyloučení odkladný účinek.

Článek 8 Vypořádání při zániku členství

(1) Dnem zániku členství zanikají veškerá členská práva a povinnosti člena, není-li ve stanovách uvedeno jinak. Při zániku členství nemá člen nárok na finanční nebo jiné majetkové vypořádání. Tím nejsou dotčeny závazky, vyplývající z poskytnutých půjček, rozhodčích smluv, dotací či dluhů na službách poskytnutých odborovou organizací nebo jejím prostřednictvím.

(2) Byla-li podána k rozhodčí komisi žaloba proti rozhodnutí o vyloučení člena, zaniká členství dnem, kdy bylo vyloučenému členovi doručeno rozhodnutí rozhodčí komise, kterým se žaloba zamítá nebo odmítá; vyloučenému členovi nevzniká nárok na vrácení členského příspěvku za období od vyloučení do zániku členství.

(3) Ustanovení odstavce 1 nevylučuje finanční nebo jiné majetkové vypořádání v případě, kdy členství zaniká z důvodu zániku NOS PČR.

(4) Čestným členstvím nevzniká vztah k majetku odborové organizace, není-li ve stanovách uvedeno jinak.

(5) Člen, jemuž členství zaniklo, vrátí bez zbytečného odkladu vše, co mu bylo v souvislosti s členstvím svěřeno, vypořádá veškeré své závazky vůči odborové organizaci. Kdo využívá členských výhod i po zániku členství, na své náklady je neprodleně ukončí.

Oddíl 2 Členské příspěvky

Článek 9

Výše členského příspěvku řádného člena činí 1 % z jeho čistého služebního příjmu nebo platu za každý, i započatý měsíc, ve kterém trvá členství. Výši členského příspěvku řádného člena, jemuž nenáleží v daném měsíci služební příjem nebo plat, stanoví vnitřní předpis NOS PČR. Splatnost členského příspěvku je nejpozději poslední den měsíce, který následuje po měsíci, ve kterém členství trvá.

Výši členského příspěvku veterána na kalendářní rok stanoví vnitřní předpis NOS PČR. Splatnost členského příspěvku veterána na následující rok je poslední kalendářní den v roce, ve kterém členství trvá. Vnitřní předpis základní organizace může stanovit dřívější splatnost členského příspěvku veterána základní organizace, nejdříve však tři měsíce předtím.

Členské příspěvky se odvádí na příslušný bankovní účet NOS PČR. Výši části stanoveného členského příspěvku člena základní organizace, která náleží NOS PČR a způsob placení a odvodu členského příspěvku stanoví vnitřní předpis NOS PČR.

Z členského příspěvku, který člen zaplatil základní organizaci za měsíc, v němž do ní přestoupil z předchozí základní organizace, nevzniká předchozí základní organizaci nárok na poměrnou část členského příspěvku náležící základní organizaci za členství v ní od počátku měsíce do dne přestupu tohoto člena. Obdobně toto platí při přestupu z přímého členství do základní organizace a naopak.

Hlava III

PRÁVA A POVINNOSTI ČLENŮ

Článek 10

Výčet členských práv a povinností

(1) Řádný člen a veterán má právo

a) na ochranu svých práv a oprávněných zájmů souvisejících s jeho zaměstnaneckým vztahem u zaměstnavatele, jestliže vznikly za jeho řádného členství, a to i poté co členství zaniklo z důvodu ukončení zaměstnaneckého vztahu u zaměstnavatele, uplatní-li toto právo do tří let od zániku řádného členství,

b) účastnit se členské schůze své základní organizace a činností, které základní organizace pro členy pořádá,

c) účastnit se jednání odborového orgánu, týká-li se jeho práv a oprávněných zájmů, souvisejících s jeho zaměstnaneckým vztahem nebo členstvím, jakož i nahlížet do záznamů, které se ho takto týkají,

d) v rámci odborové organizace svobodně vyjadřovat své názory a uplatňovat právo kritiky,

e) obracet se na příslušné odborové orgány s návrhy na projednání prostřednictvím svých podnětů, připomínek, stížností a dotazů, a na požádání být přizván k jejich projednání,

f) podat k vyřešení svého sporu žalobu k rozhodčí komisi ve věcech, které komisi přísluší,

g) na informace o činnosti své základní organizace a odborových orgánů; toto právo se vůči kontrolní a rozhodčí komisi použije přiměřeně,

h) volit a být volen do odborových orgánů, jakož i navrhovat kandidáty do odborových orgánů, není- li ve stanovách uvedeno jinak,

i) využívat členské výhody poskytované na základě vnitřních předpisů nebo smlouvy sjednané NOS PČR, zejména bezplatnou právní pomoc podle vnitřního předpisu NOS PČR.

(2) Řádný člen a veterán je povinen

a) dodržovat vnitřní předpisy, závazná usnesení odborových orgánů, včetně závazných pokynů statutárního orgánu,

b) využívat svých členských práv v souladu s jejich účelem a zdržet se jejích zneužívání,

c) řádně vykonávat funkci v odborovém orgánu,

d) chovat se čestně a v souladu s dobrými mravy, zachovávat vnitřní řád odborové organizace a zdržet se jednání poškozujícího její zájmy nebo dobrou pověst,

e) řádně hospodařit s majetkem odborové organizace,

f) řádně a včas platit členský příspěvek,

g) neprodleně hlásit příslušnému odborovému orgánu všechny změny důležité pro evidenci členů a

doručování, zejména změnu jména, kontaktní adresy, emailové adresy a telefonního čísla,

h) plnit povinnosti vyplývající z využívání členských výhod poskytovaných odborovou organizací,

i) užívat informace odborové organizace v souladu s jejích účelem a chránit je před zneužitím; tím

nejsou dotčena práva, zaručená těmito stanovami,

j) po ukončení členství se zdržet užívání informačního systému NOS PČR, elektronické členské karty a dalších informačních zdrojů, jejichž oprávněné užívání je spojeno s členstvím.

(3) Čestný člen je oprávněn se na pozvání odborového orgánu zúčastnit jeho jednání nebo činností jím pořádané. Čestný člen je povinen hájit zájmy odborové organizace.

Článek 11

Výjimky a omezení členských práv

Členské výhody lze omezit nebo odepřít pro veterány nebo je-li člen s placením členského příspěvku v prodlení.

Zrušením základní organizace pozbývá její člen veškerých členských výhod; nebrání-li to

naplnění účelu likvidace, může příslušný orgán odebrání členských výhod odložit.

Hlava IV

ZÁKLADNÍ ORGANIZACE A RADY

Oddíl 1

Právní postavení, vznik a zánik základní organizace

Článek 12

Právní postavení základní organizace

Základní organizace je právnickou osobou s vlastním identifikačním číslem a v právních vztazích jedná vlastním jménem. Právní osobnost základní organizace se odvozuje od právní osobnosti NOS PČR a základní organizace má charakter pobočného spolku. Základní organizace sídlí na adrese zapsané ve spolkovém rejstříku.

Název základní organizace musí obsahovat slovní spojení „Základní organizace“ a „Nezávislý odborový svaz Policie České republiky“, nebo jejich vhodné zkratky, vyjadřující příslušnost k NOS PČR, a označení obce, případně bližší vymezení místa, kde základní organizace působí.

Článek 13

Vznik základní organizace

Základní organizace se zakládá ustavující schůzí, které se zúčastní nejméně 3 zakladatelé, splňující podmínky pro řádné členství. Na této schůzi schválí založení základní organizace a přijmou tyto stanovy. V souladu se stanovami zvolí předsedu, výbor a kontrolní komisi, pokud to počet zakladatelů umožňuje, a určí název základní organizace. Ustanovení o členské schůzi se ustavující schůzi použijí přiměřeně.

Po založení základní organizace požádá její předseda předsednictvo o doručení oznámení o založení základní organizace příslušnému rejstříkovému soudu a současně zašle předsednictvu také žádosti zakladatelů o členství.

Základní organizace nevznikne, zamítne-li předsednictvo žádost o doručení oznámení o založení základní organizace příslušnému rejstříkovému soudu.

Základní organizace vzniká den po dni oznámení rejstříkovému soudu. Poté oznámí místně příslušnému finančnímu úřadu své působení, případně se registruje jako plátce příslušné daně, a založí bankovní účet. Tyto údaje a číslo bankovního účtu oznámí kanceláři do 30 dnů.

Článek 14

Zrušení a zánik základní organizace

Základní organizace se zrušuje

a) poklesne-li počet členů pod tři,

b) rozhodnutím o zrušení základní organizace,

c) zrušením NOS PČR.

Základní organizace může být zrušena také fúzí nebo rozdělením podle příslušných ustanovení obecně závazných právních předpisů.

Zrušením vstupuje základní organizace do likvidace; to neplatí při zrušení bez likvidace fúzí nebo rozdělením. Základní organizace své zrušení neprodleně oznámí svým členům, zaměstnavateli za účelem ukončení srážení členského příspěvku členů na bankovní účet zrušené základní organizace, a NOS PČR, nerozhodl-li o zrušení sjezd.

Likvidátorem při likvidaci základní organizace postupuje podle obecně závazných právních

předpisů.

NOS PČR neodpovídá za dluhy či jiné závazky základní organizace; případný likvidační

zůstatek, jenž vyplyne z likvidace, se stává majetkem NOS PČR. Náklady likvidátora spojené s likvidací hradí NOS PČR.

Základní organizace zaniká výmazem ze spolkového rejstříku; likvidátor neprodleně oznámí NOS PČR zánik základní organizace. Dokumenty a data zrušené základní organizace uchová po dobu jejich povinné archivace na své náklady NOS PČR.

Oddíl 2

Orgány základní organizace

Článek 15

Orgány základní organizace jsou

a) členská schůze,

b) výbor,

c) předseda základní organizace,

d) kontrolní komise nebo kontrolor.

Článek 16 Členská schůze

Členská schůze je nejvyšším orgánem základní organizace.

Členskou schůzi tvoří řádní členové základní organizace; veterán se účastní členské schůze s hlasem poradním. Předsedou členské schůze je předseda základní organizace.

Členskou schůzi svolává předseda základní organizace nejméně jedenkrát do roka formou zasedání, není-li ve stanovách uvedeno jinak. Členskou schůzi svolá předseda také do 30 dnů z podnětu alespoň třetiny členů nebo z podnětu kontrolní komise základní organizace.

Jednání členské schůze se řídí stanovami a podpůrně jednacím řádem základní organizace,

byl-li přijat. Členské schůzi přísluší.

a) v mezích stanov určovat činnosti základní organizace a pověřovat jejich vykonáním orgány základní organizace a jejich členy,

b) schvalovat výsledek hospodaření a rozpočet základní organizace, včetně výše rozpočtu přidělovaného její kontrolní komisi,

c) přijímat vnitřní předpisy základní organizace nebo jejich změny,

d) rušit rozhodnutí orgánů základní organizace; to neplatí pro rozhodnutí, jímž vzniká členství v

základní organizaci,

e) volit předsedu základní organizace,

f) volit členy výboru a kontrolní komise základní organizace a určit jejich počet,

g) provést doplňovací volbu, je-li místo člena výboru nebo kontrolní komise základní organizace uvolněné, nebo obsazené kooptací,

h) rozhodovat o vyloučení člena základní organizace,

i) rozhodnout o změně sídla a názvu základní organizace,

j) rozhodnout o fúzi s další základní organizací nebo rozdělení základní organizace; v případě fúze splynutím základní organizace policie základní organizace vězeňské služby rozhodne členská schůze, zda nástupnická základní organizace je základní organizací policie nebo vězeňské služby,

k) rozhodnout o zrušení základní organizace.

Článek 17

Výbor základní organizace

(1) Výbor je výkonným orgánem, který spravuje záležitosti základní organizace mezi členskými schůzemi.

(2) Výbor má tři členy, neurčí-li členská schůze počet vyšší. Výbor tvoří předseda základní organizace, který je zároveň předsedou výboru, místopředseda, hospodář, případně další členové výboru.

(3) Výbor svolává předseda podle potřeby nebo z podnětu nadpoloviční většiny členů výboru, nejméně dvakrát ročně.

(4) Jednání výboru se řídí stanovami a podpůrně i jednacím řádem základní organizace, byl-li přijat. Výboru přísluší

a) zajišťovat činnosti a úkoly základní organizace, přijímat opatření k jejich zabezpečení,

b) spravovat majetek základní organizace, hospodařit s ním, a zajistit vypracování souvisejících účetních záznamů, výkazů a hlášení podle právních předpisů.

c) připravovat jednání členské schůze a volby orgánů základní organizace na následující funkční období, jakož i doplňovací volby,

d) předkládat členské schůzi zprávu o hospodaření za předchozí kalendářní rok a návrh rozpočtu na následující kalendářní rok,

e) zajišťovat zveřejňování požadovaných informací v informačním systému NOS PČR, ve veřejném rejstříku, případně podávat daňová přiznání a další obdobné povinnosti základní organizace,

f) jmenovat svého člena do funkce hospodáře k zabezpečení činností, souvisejících s hospodařením základní organizace, zejména se správou a nakládáním s finančními prostředky,

g) jmenovat člena základní organizace jejím zástupcem na uvolněné místo v příslušné radě nebo pověřit svého člena zastoupením základní organizace na nejbližším jednání této rady, a jmenovat zástupce základní organizace na uvolněné místo delegáta nejbližšího sjezdu,

h) rozhodovat o dočasném pozastavení výkonu funkce člena výboru základní organizace,

i) vést agendy související s činností základní organizace, zejména evidenci členů, a zajišťovat vystavení potvrzení o zaplacení členského příspěvku pro daňové účely,

j) informovat členy základní organizace o své činnosti, předávat jim informace z rady a od orgánů NOS PČR a poskytovat NOS PČR aktuální údaje o seznamu členů, členství v orgánech základní organizace, jejích zástupcích ve stálých orgánech zaměstnavatele, a další požadované informace důležité pro poskytování členských výhod,

k) rozhodovat o udělení dočasné výjimky na využívání členských výhod, poskytovaných základní organizací nebo jejím prostřednictvím, i po zániku členství,

l) rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí o nepřijetí uchazeče za člena základní organizace a vést řízení o vyloučení člena členskou schůzí,

m) zajišťovat přípravu návrhů nebo aktualizací vnitřních předpisů základní organizace,

n) přijímat stanoviska k interním normativním aktům zaměstnavatele, návrhům a dalším skutečnostem, ke kterým je odborová organizace oprávněna vůči zaměstnavateli v místě své působnosti,

o) sjednávat kolektivní dohodu a kolektivní smlouvu v místě působnosti základní organizace,

p) vykonávat kontrolu nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby nebo práce v místě své působnosti,

q) poskytovat součinnost při řádném vypořádání majetku základní organizace v období od zrušení základní organizace do jejího zániku; co nesměřuje k řádnému naplnění účelu likvidace po dobu likvidace, výboru nepřísluší.

Článek 18 Předseda základní organizace

Předseda je statutárním orgánem základní organizace.

Předsedovi přísluší

a) jednat se zástupci zaměstnavatele v místě působnosti základní organizace, účastnit se jejich hodnotících a poradních orgánů, a vykonávat práva a povinnosti vyplývající z kolektivní smlouvy, kolektivní dohody nebo jiného pověření, a v odůvodněných případech přenést své kompetence na jednotlivé členy výboru základní organizace,

b) řádně a včas svolat členskou schůzi a zahájit její jednání,

c) svolat a účastnit se jednání kontrolní komise základní organizace, má-li k tomu souhlas jejího předsedy,

d) zajišťovat včasnou informovanost členů základní organizace a informovat kontrolní komisi NOS PČR, pokud základní organizace nemá funkční kontrolní komisi ani kontrolora,

e) přijímat členy základní organizace,

f) aktualizovat údaje základní organizace v informačním systému NOS PČR a toto oprávnění udělit dalšímu členovi výboru základní organizace,

g) vykonávat další práva a povinnosti, která ze své povahy náleží statutárnímu orgánu základní organizace, není-li jejich výkon stanovami svěřen jinému,

h) přijímat neodkladná rozhodnutí k zajištění činnosti a úkolů základní organizace, není-li její výbor

k nim příslušný dlouhodobě usnášeníschopný,

i) v období od zrušení základní organizace do řádného jmenování likvidátora vykonávat jeho působnost; co nesměřuje k řádnému naplnění účelu likvidace po dobu likvidace, předsedovi nepřísluší.

Článek 19

Kontrolní komise nebo kontrolor základní organizace

(1) Kontrolní komise je orgánem, který dohlíží na řádné vedení záležitostí a výkon činností základní organizace. Při výkonu své činnosti je nezávislá na ostatních odborových orgánech.

(2) Kontrolní komise má tři členy, neurčí-li členská schůze počet vyšší. Členská schůze může určit, že místo kontrolní komise bude její činnost vykonávat kontrolor. Ustanovení o kontrolní komisi se na kontrolora použijí přiměřeně. Členem kontrolní komise nesmí být člen jiného orgánu základní organizace a nesmí být likvidátorem.

(3) Kontrolní komisi svolává předseda komise podle potřeby nebo z podnětu nadpoloviční většiny členů kontrolní komise, nejméně dvakrát ročně.

(4) Jednání kontrolní komise se řídí stanovami. Kontrolní komisi přísluší

a) kontrolovat hospodaření základní organizace, dodržování rozpočtu a řádné provádění finančních operací,

b) kontrolovat dodržování právních předpisů, vnitřních předpisů a plnění závazných usnesení odborových orgánů,

c) kontrolovat řádné vedení agend základní organizace,

d) vyslat svého člena na jednání kontrolovaného orgánu základní organizace,

e) projednávat stížnosti členů a přijímat podněty ke kontrole,

f) vyloučit svého člena z kontroly pro podjatost,

g) předkládat kontrolovaným orgánům výsledky kontroly a upozorňovat předsedu základní

organizace na zjištěné nedostatky,

h) předkládat členské schůzi zprávu o výsledcích své kontrolní činnosti, zejména stanovisko k hospodaření základní organizace, a vyjadřovat se k návrhu rozpočtu na příslušný kalendářní rok,

i) podat podnět ke svolání členské schůze, zjistí-li kontrolou závažné nedostatky, zejména v hospodaření, nebo nepředloží-li kontrolovaný orgán podklady k provedení kontroly ve lhůtě 30 dnů od výzvy k předložení, není-li určena lhůta delší,

j) dohlížet na řádné provedení likvidace v období od zrušení základní organizace do jejího zániku; co jinak přísluší kontrolní komisi, se po dobu likvidace užije přiměřeně, s ohledem na řádné naplnění účelu likvidace.

(5) Kontrolní komise určí s ohledem na okolnosti přiměřenou lhůtu k dodatečnému předložení požadovaných podkladů, pokud kontrolovaný prokáže, že k jejich nepředložení nedošlo jeho zaviněním.

(6) Kontrolovaný může ke kontrolní komisi vznést námitku, že ten, kdo vykonává kontrolu, má s ohledem na svůj poměr k věci, účastníkům kontroly nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku kontroly, pro nějž lze pochybovat o jeho nepodjatosti; vykonává-li kontrolu kontrolor, může vznést námitku podjatosti ke kontrolní komisi NOS PČR.

(7) Kontrolní komise samostatně hospodaří s přiděleným rozpočtem. Předseda komise navrhuje

výši rozpočtu kontrolní komise a určuje výši odměn jejím členům.

Oddíl 3

Rady

Článek 20 Rada útvaru

(1) Rada útvaru je orgánem sdružujícím základní organizace za účelem jednání se zástupci zaměstnavatele na útvaru, při němž je zřízena.

(2) Rada se zřizuje při každém krajském ředitelství Policie České republiky a při Policejním prezídiu České republiky. Xxxx lze také zřídit pro policejní školy Ministerstva vnitra a Policejní akademii České republiky.

(3) Xxxx tvoří předsedové nebo jmenovaní zástupci základních organizací v policii, v počtu jeden člen rady za každou základní organizaci útvaru.

(4) Xxxx xxxxxxx její předseda podle potřeby nebo z podnětu nadpoloviční většiny členů rady, nejméně dvakrát ročně.

(5) Jednání rady útvaru se řídí stanovami a podpůrně i jednacím řádem rady útvaru, byl-li přijat.

Radě útvaru přísluší

a) jednat na úrovni útvaru za základní organizace v radě zastoupené (dále jen „základní organizace rady“),

b) spolurozhodovat o přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb a o jeho čerpání v rámci útvaru,

c) v rámci oprávnění odborové organizace vůči zaměstnavateli přijímat stanoviska k interním normativním aktům zaměstnavatele, návrhům a dalším skutečnostem, které se týkají celého útvaru,

d) koordinovat výkon kontroly stavu bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby nebo práce na útvaru, a zajišťovat jeho kontrolu tam, kde nemá působnost žádná základní organizace,

e) přijímat vnitřní předpisy k zabezpečení činnosti rady; přijme-li rada předpis, který zavazuje základní organizaci rady, tento pro ni nabývá platnosti až schválením členskou schůzí,

f) jmenovat zástupce rady na uvolněné místo ve výboru pro policii nebo pověřit svého člena zastoupením rady na nejbližším jednání výboru pro policii.

(6) Předseda nebo pověřený člen rady jedná se zástupci zaměstnavatele na útvaru a vykonává zde práva a povinnosti vyplývající z kolektivní smlouvy, kolektivní dohody nebo jiného pověření.

(7) Předseda rady je oprávněn přistupovat k informacím o členství v základních organizacích

rady.

(8) Zrušením základní organizace zaniká její členství v radě, ani po dobu likvidace takové členství

nevznikne.

Článek 21 Rada předsedů

Rada předsedů je orgánem zastupujícím základní organizace vězeňské služby za účelem jednání se zástupci zaměstnavatele.

Xxxx předsedů tvoří předseda výboru pro vězeňskou službu, který je zároveň předsedou rady, a předsedové nebo jmenovaní zástupci základních organizací ve vězeňské službě, v počtu jeden člen rady za každou základní organizaci.

Xxxx předsedů svolává její předseda podle potřeby nebo z podnětu nadpoloviční většiny členů rady, nejméně dvakrát ročně.

Jednání rady předsedů se řídí stanovami a podpůrně i jednacím řádem rady předsedů, byl-li přijat. Radě předsedů přísluší

a) spolurozhodovat o přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb a o jeho čerpání ve vězeňské službě,

b) projednávat obsah kolektivní smlouvy a kolektivní dohody, a pověřovat výbor vězeňské služby k jejímu uzavření či změně,

c) připravovat stanoviska k interním normativním aktům zaměstnavatele, návrhům a dalším skutečnostem, k nimž je odborový orgán vůči zaměstnavateli oprávněn, a předkládat je ke schválení výboru pro vězeňskou službu,

d) přijímat vnitřní předpisy k zabezpečení činnosti rady; přijme-li rada předpis, který zavazuje základní organizaci rady, tento pro ni nabývá platnosti až schválením členskou schůzí,

e) pověřovat výbor vězeňské služby úkoly a činnostmi v rámci jeho věcné příslušnosti,

f) volit další členy výboru pro vězeňskou službu.

Předseda nebo pověřený člen rady jedná se zástupci zaměstnavatele a vykonává práva a povinnosti vyplývající z kolektivní smlouvy, kolektivní dohody nebo jiného pověření.

Zrušením základní organizace zaniká jejím zástupcům členství v radě, ani po dobu likvidace takové členství nevznikne.

Hlava V

ORGÁNY NOS PČR A KANCELÁŘ

Oddíl 1 Orgány NOS PČR

Článek 22 Vymezení orgánů NOS PČR

(1) Orgány NOS PČR jsou

a) sjezd,

b) předsednictvo,

c) předseda NOS PČR,

d) výbory NOS PČR,

e) kontrolní komise NOS PČR,

f) rozhodčí komise.

(2) Orgány NOS PČR zajišťují v rozsahu své působnosti činnosti NOS PČR a poskytují základním organizacím nebo radám informace o své činnosti a součinnost při ochraně a zajišťování výkonu jejich činnosti.

Článek 23

Sjezd

Sjezd je nejvyšším orgánem NOS PČR.

Sjezd svolává předseda NOS PČR nejméně jedenkrát do roka formou zasedání, není-li ve stanovách uvedeno jinak. Sjezd musí předseda NOS PČR svolat do 30 dnů také z podnětu alespoň třetiny delegátů nebo z podnětu kontrolní komise NOS PČR.

Delegáty sjezdu jsou předsedové nebo jmenovaní zástupci základních organizací, v počtu jeden delegát za každou základní organizaci; takovým delegátem nesmí být člen rozhodčí nebo kontrolní komise NOS PČR.

Delegáty sjezdu jsou také předseda NOS PČR, který je zároveň předsedou sjezdu, členové předsednictva, členové výborů NOS PČR, členové rozhodčí a kontrolní komise NOS PČR. Není-li člen orgánu NOS PČR zároveň delegátem za základní organizaci, má na sjezdu hlas poradní.

Jednání sjezdu se řídí stanovami. Sjezdu přísluší

a) v mezích stanov určovat činnosti a úkoly NOS PČR a pověřovat jejich vykonáním odborové orgány,

b) schvalovat výsledek hospodaření a rozpočet NOS PČR, včetně výše rozpočtu přidělovaného jeho rozhodčí a kontrolní komisi,

c) přijímat stanovy a další vnitřní předpisy NOS PČR nebo jejich změny,

d) určit podíl NOS PČR a základních organizací na úhradě služeb sjednaných NOS PČR pro členy,

e) pověřovat předsednictvo založením obchodní společnosti k zajištění provozní nebo podnikatelské činnosti,

f) volit předsedu NOS PČR a předsedu výboru pro veterány, a volit členy předsednictva, rozhodčí a kontrolní komise NOS PČR,

g) provést doplňovací volbu, je-li místo člena předsednictva, rozhodčí nebo kontrolní komise NOS PČR uvolněné, nebo obsazené kooptací,

h) rušit rozhodnutí orgánů NOS PČR a rušit taková rozhodnutí orgánů základní organizace, která jsou v rozporu s právními předpisy, vnitřními předpisy NOS PČR nebo závaznými usneseními orgánu NOS PČR; to neplatí pro rozhodnutí, jímž vzniká členství v NOS PČR, a pro rozhodnutí rozhodčí komise,

i) rozhodovat o zrušení základní organizace,

j) rozhodovat o členství a účasti NOS PČR v tuzemských nebo mezinárodních odborových společenstvích,

k) rozhodovat o sloučení NOS PČR s jinou odborovou organizací,

l) rozhodnout o zrušení NOS PČR a jmenovat likvidátora na tomtéž zasedání, nejpozději však takovém, které předchází nabytí účinnosti zrušení.

Článek 24 Předsednictvo

(1) Předsednictvo je výkonným orgánem, který spravuje záležitosti NOS PČR mezi sjezdy.

(2) Předsednictvo tvoří předseda NOS PČR, který je zároveň předsedou předsednictva, první místopředseda za policii, místopředseda za vězeňskou službu a další členové předsednictva, z nichž jsou tři za policii a jeden za vězeňskou službu.

(3) Předsednictvo svolává předseda podle potřeby nebo z podnětu nadpoloviční většiny členů předsednictva nebo předsedy kontrolní komise NOS PČR, nejméně dvakrát za tři měsíce.

(4) Jednání předsednictva se řídí stanovami. Předsednictvu přísluší

a) schvalovat záležitosti celosvazového charakteru a rozhodovat o smlouvách NOS PČR, není-li ve

stanovách uvedeno jinak,

b) zajišťovat činnosti a úkoly NOS PČR, zejména vedení agend s tím souvisejících, a přijímat opatření k jejich zabezpečení,

c) spravovat majetek NOS PČR, hospodařit s ním, a zajistit vypracování souvisejících účetních záznamů, výkazů a hlášení podle právních předpisů,

d) zajišťovat přípravu návrhů nebo aktualizací vnitřních předpisů NOS PČR,

e) rozhodovat o udělení mimořádné právní pomoci, a o udělení dočasné výjimky na využívání členských výhod, poskytovaných NOS PČR nebo jeho prostřednictvím, i po zániku členství,

f) rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí o nepřijetí uchazeče o přímé členství v NOS PČR,

g) rozhodovat o vyloučení člena odborové organizace, udělovat a odnímat čestné členství,

h) rozhodovat o dočasném pozastavení výkonu funkce v předsednictvu a výborech NOS PČR,

i) ukládat výborům NOS PČR úkoly, patřící do kompetence předsednictva, nelze-li je jinak dostatečně

splnit,

j) ukládat základním organizacím úkoly, týkající se zejména plnění jejich povinností vůči NOS PČR,

k) určovat počet zaměstnanců kanceláře a pověřovat je konkrétními činnostmi v mezích její působnosti,

l) schvalovat název základní organizace a rozhodovat o doručení oznámení o jejím založení, změně údajů nebo zrušení, příslušnému rejstříkovému soudu,

m) zajistit provedení volby členů výboru pro veterány hlasováním technickými prostředky,

n) připravovat jednání sjezdu a volby orgánů NOS PČR na následující funkční období, jakož i doplňovací volby,

o) předkládat sjezdu zprávu o hospodaření NOS PČR za předchozí kalendářní rok a návrh rozpočtu NOS PČR na následující kalendářní rok,

p) zajišťovat zveřejňování požadovaných informací ve sbírce listin rejstříkového soudu, podávat daňová přiznání, případně plnit další obdobné povinnosti NOS PČR,

q) koordinovat výkon odborových práv vůči zaměstnavateli; tím nejsou dotčena práva vyplývající předsednictvu z kolektivních smluv a dohod nebo právních předpisů, není-li ve stanovách uvedeno jinak,

r) jmenovat nebo podat návrh na soudní jmenování likvidátora zrušené základní organizace

s) jmenovat nebo podat návrh na soudní jmenování likvidátora NOS PČR, nebyl-li likvidátor jmenován sjezdem v určené lhůtě,

t) poskytovat součinnost při řádném vypořádání majetku NOS PČR v období od zrušení NOS PČR do jeho zániku.

Článek 25 Předseda NOS PČR

(1) Předseda je statutárním orgánem NOS PČR.

(2) Předsedovi přísluší

a) řídit činnost kanceláře, ukládat výborům NOS PČR a základním organizacím úkoly vyplývající z oprávnění předsedy jednat za předsednictvo nebo z postavení statutárního orgánu NOS PČR,

b) sjednávat smlouvy za NOS PČR, předkládat je ke schválení a schválené následně uzavírat či vypovídat,

c) přijímat přímé členy NOS PČR,

d) sjednávat a uzavírat kolektivní smlouvu vyššího stupně, sjednávat a uzavírat kolektivní dohody a kolektivní smlouvy, je-li k tomu pověřen,

e) vykonávat další práva a povinnosti, která ze své povahy náleží statutárnímu orgánu, není-li jejich

výkon stanovami svěřen jinému,

f) přijímat neodkladná rozhodnutí k zajištění činnosti a úkolů NOS PČR, je-li předsednictvo k nim příslušné dlouhodobě neusnášeníschopné,

g) účastnit se s hlasem poradním jednání i ostatních odborových orgánů a tyto ve zvlášť odůvodněných případech svolat; členskou schůzi může svolat jen, nebyla-li svolána řádně a včas,

h) svolat a účastnit se jednání kontrolních komisí nebo rozhodčí komise, má-li k tomu souhlas jejího předsedy.

Článek 26

Výbor pro policii a výbor pro vězeňskou službu

(1) Výbor pro policii a výbor pro vězeňskou službu jsou orgány NOS PČR, které spravují záležitosti NOS PČR v rámci své věcné příslušnosti.

(2) Výbor pro policii zastupuje příslušníky bezpečnostních sborů, kromě příslušníků vězeňské služby, a zaměstnance policie, policejních škol, Policejní akademie České republiky v Praze, Ministerstva vnitra a organizačních složek státu, zřízených k plnění úkolů ministerstva. Výbor pro vězeňskou službu zastupuje příslušníky a zaměstnance vězeňské služby, Ministerstva spravedlnosti a organizačních složek státu, zřízených k plnění úkolů ministerstva.

(3) Členy výboru pro policii jsou první místopředseda předsednictva, který je zároveň předsedou výboru, členové předsednictva za policii, kteří jsou zároveň místopředsedy výboru, a předsedové nebo jmenovaní zástupci rad útvarů.

(4) Výbor pro vězeňskou službu má šest členů. Předsedou výboru je místopředseda předsednictva pro vězeňskou službu a místopředsedou výboru je člen předsednictva za vězeňskou službu.

(5) Výbor svolává předseda podle potřeby nebo z podnětu alespoň třetiny členů výboru, nejméně dvakrát ročně. Předseda výboru pro policii vyhoví důvodné žádosti předsedy výboru pro vězeňskou službu o společné jednání obou výborů, a naopak.

(6) Jednání výboru se řídí stanovami. Výboru přísluší

a) podle své příslušnosti schvalovat záležitosti náležící do působnosti v policii nebo vězeňské službě, a v odůvodněných případech přenést své kompetence na předsednictvo,

b) ukládat předsednictvu úkoly, patřící do kompetence příslušného výboru, nelze-li je jinak

dostatečně splnit,

c) ukládat základním organizacím a radám úkoly, týkající se zejména součinnosti při výkonu odborových práv vůči zaměstnavateli,

d) připravovat návrhy vnitřních předpisů NOS PČR v rámci své působnosti, nebo jejich změny,

e) v rámci svého oprávnění vůči zaměstnavateli přijímat stanoviska k interním normativním aktům zaměstnavatele, návrhům a dalším skutečnostem s celostátním dosahem,

f) vykonávat kontrolu nad dodržováním právních a služebních předpisů a nad stavem bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby,

g) sjednávat a uzavírat kolektivní dohody a smlouvy ve své věcné působnosti; kolektivní dohodu nebo smlouvu podepisuje zpravidla předseda výboru,

h) svolat sjezd v případě, že nebyl svolán řádně a včas, a je-li to souhlasné rozhodnutí výboru pro policii i výboru pro vězeňskou službu.

(7) Za příslušný výbor jedná se zástupci zaměstnavatele předseda výboru. Předseda výboru může k jednání pověřit jiného člena výboru.

(8) Jednají-li oba výbory společně, přijímají rozhodnutí, jako by jednal každý výbor sám.

(9) Při společném jednání výborů může ten, koho ve shodě určí oba předsedající, řídit jeho průběh, jako by byl předsedajícím, s výjimkou ověřování usnášeníschopnosti, hlasu rozhodujícího při rovnosti hlasů nebo podepisování zápisu z jednání, které náleží předsedajícím výborů.

Článek 27 Výbor pro veterány

(1) Výbor pro veterány je orgánem NOS PČR, který spravuje záležitosti veteránů.

(2) Výbor pro veterány má pět členů. Výbor tvoří předseda výboru a další čtyři členové výboru volení veterány prostřednictvím hlasování technickými prostředky.

(3) Výbor svolává předseda podle potřeby nebo z podnětu nadpoloviční většiny členů výboru, nejméně dvakrát ročně.

(4) Jednání výboru se řídí stanovami. Výboru přísluší

a) schvalovat záležitosti týkající se veteránů, a v odůvodněných případech přenést své kompetence na předsednictvo,

b) podávat předsednictvu, ostatním výborům NOS PČR a základním organizacím návrhy a informace týkající se veteránů,

c) zajišťovat a koordinovat činnosti veteránů, a poskytovat podporu základním organizacím v jejich činnosti pro veterány,

d) předkládat předsednictvu plán činnosti, návrhy na přidělení finančních prostředků a související podklady pro přípravu návrhu rozpočtu NOS PČR,

e) předkládat sjezdu zprávu o stavu členství veterán a činnosti veteránů,

f) připravovat návrhy vnitřních předpisů týkající se veteránů, nebo jejich změny,

g) udělit výjimku z podmínky délky služebního poměru pro vznik členství veterána policie, zejména z důvodu jeho skončení ze zdravotních důvodů,

(5) Předseda výboru pro veterány je oprávněn účastnit se s hlasem poradním jednání předsednictva a ostatních výborů NOS PČR k projednání záležitostí veteránů.

Článek 28 Kontrolní komise NOS PČR

(1) Kontrolní komise NOS PČR je orgánem, který dohlíží na řádné vedení záležitostí a výkon činností NOS PČR. Při výkonu své činnosti je nezávislá na ostatních odborových orgánech.

(2) Kontrolní komise NOS PČR má sedm členů, z toho pět za policii a dva za vězeňskou službu. Členem kontrolní komise nesmí být člen jiného orgánu NOS PČR, s výjimkou sjezdu, a nesmí být likvidátorem.

(3) Kontrolní komisi NOS PČR svolává předseda komise podle potřeby nebo z podnětu nadpoloviční většiny členů komise, nejméně jednou za tři měsíce.

(4) Jednání kontrolní komise NOS PČR se řídí stanovami. Kontrolní komisi přísluší

a) kontrolovat hospodaření NOS PČR, dodržování rozpočtu a řádné provádění finančních operací, a vyžadovat související informace a doklady,

b) kontrolovat dodržování právních předpisů, vnitřních předpisů a plnění závazných usnesení orgánů NOS PČR,

c) kontrolovat řádné vedení agend NOS PČR, zejména evidence členů,

d) vyslat svého člena na jednání kontrolovaného orgánu NOS PČR; to neplatí, je-li jednáním rozhodčí řízení,

e) projednávat stížnosti členů a přijímat podněty ke kontrole,

f) vyloučit svého člena z kontroly pro podjatost a poskytnout součinnost při výkonu kontroly v základní organizaci, je-li námitka podjatosti kontrolora základní organizace shledána jako důvodná,

g) předkládat kontrolovaným orgánům výsledky kontroly a upozorňovat předsedu NOS PČR na zjištěné nedostatky,

h) předkládat sjezdu zprávu o výsledcích své kontrolní činnosti, zejména stanovisko k hospodaření NOS PČR,

i) podat podnět ke svolání sjezdu, zjistí-li kontrolou závažné nedostatky, zejména v hospodaření, jde- li o kontrolu NOS PČR, nebo nepředloží-li kontrolovaný orgán podklady k provedení kontroly ve lhůtě 30 dnů od výzvy k předložení, není-li určena lhůta delší.

(5) Kontrolní komise NOS PČR určí s ohledem na okolnosti přiměřenou lhůtu k dodatečnému předložení požadovaných podkladů, pokud kontrolovaný prokáže, že k jejich nepředložení nedošlo jeho zaviněním.

(6) Kontrolní komisi NOS PČR náleží vůči základní organizaci oprávnění z činností uvedených v článku 19, odstavci 4 písm. a) až e). Oprávnění kontrolní komise NOS PČR se vůči radám použijí přiměřeně.

(7) Kontrolovaný může ke kontrolní komisi NOS PČR vznést námitku, že ten, kdo vykonává kontrolu má s ohledem na svůj poměr k věci, účastníkům kontroly nebo jejich zástupcům takový zájem na výsledku kontroly, pro nějž lze pochybovat o jeho nepodjatosti.

(8) Kontrolní komise NOS PČR samostatně hospodaří s přiděleným rozpočtem. Předseda komise navrhuje výši rozpočtu kontrolní komise NOS PČR a určuje výši odměn jejím členům.

Článek 29 Rozhodčí komise NOS PČR

(1) Rozhodčí komise je orgánem, který rozhoduje sporné záležitosti náležící do samosprávy NOS PČR. Při výkonu své činnosti je nezávislá na ostatních odborových orgánech.

(2) Rozhodčí komise má pět členů, z toho tři za policii a dva za vězeňskou službu. Členem rozhodčí komise nesmí být člen jiného orgánu NOS PČR, s výjimkou sjezdu, a nesmí být likvidátorem.

(3) Při volbě členů rozhodčí komise se volí nejprve z kandidátů s magisterským vysokoškolským vzděláním v oboru právo. Není-li z těchto kandidátů zvolen požadovaný počet členů, provede se volba z ostatních kandidátů na místa, která nebyla obsazena předchozí volbou.

(4) Rozhodčí komisi svolává předseda komise podle potřeby nebo z podnětu nadpoloviční většiny členů rozhodčí komise, nejméně jednou za tři měsíce.

(5) Jednání rozhodčí komise se řídí zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení, a podpůrně stanovami. Rozhodčí komisi přísluší

a) rozhodovat spory mezi členy navzájem, spory mezi členem a odborovým orgánem, a spory mezi

členem a odborovou organizací,

b) rozhodovat spory mezi odborovými orgány navzájem a spory mezi odborovým orgánem a odborovou organizací,

c) rozhodovat spory mezi základními organizacemi navzájem a spory mezi základní organizací a NOS PČR,

d) rozhodovat spory o vyloučení člena a spory z voleb členů odborových orgánů,

e) rozhodovat spory o placení členských příspěvků a spory o splnění podmínek vzniku členství,

zaniklo-li členství z těchto důvodů,

f) rozhodovat spory o platnost přijatých usnesení a vnitřních předpisů, jakož i spory o jejich výklad,

g) rozhodovat spory mezi NOS PČR a radou zaměstnanců NOS PČR podle zákoníku práce, byla-li zvolena podle zákoníku práce a přistoupí-li rozhodčí doložkou k tomuto ustanovení,

h) vydávat nezávazná obecná stanoviska k výkladu vnitřních předpisů, souvisejících ustanovení právních předpisů a k návrhům vnitřních předpisů nebo jejich změn.

(6) Rozhodčí komise rozhoduje spor na základě podané žaloby. Žalobu je možné podat do tří měsíců od sporné skutečnosti, není-li ve stanovách uvedeno jinak. Je-li touto skutečností rozhodnutí orgánu, počíná lhůta běžet ode dne oznámení rozhodnutí či zápisu z jednání, které ho obsahuje. Nebyla-li tato skutečnost oznámena, pak ode dne, kdy se žalobce o skutečnosti dozvěděl, nebo dozvědět mohl, nejdéle však do jednoho roku od sporné skutečnosti.

(7) Žalobu lze podat také proti skutečnosti, že orgán ve věci mu předložené nerozhodl, ač měl a mohl; v takovémto případě lhůta pro podání počíná běžet ode dne oznámení zápisu z jednání orgánu, na kterém rozhodnout mohl. Nebyl-li zápis oznámen či vyhotoven, pak ode dne, kdy se žalobce o takovém jednání orgánu dozvěděl, nebo dozvědět mohl, nejdéle však do jednoho roku od sporné skutečnosti.

(8) Podání žaloby nemá odkladný účinek, není-li ve stanovách uvedeno jinak.

(9) Žaloba se doručuje rozhodčí komisi na adresu sídla NOS PČR. Lhůta je zachována, je-li žaloba podána poslední den lhůty na uvedené adrese, anebo je-li v tento den podána poštovní zásilkou adresovanou rozhodčí komisi, držiteli poštovní licence nebo vnitřní kurýrní službě zaměstnavatele.

(10) Doručenou žalobu předá neprodleně kancelář nebo orgán, který žalobu přijal, předsedovi rozhodčí komise.

(11) Rozhodčí řízení je zahájeno dnem, kdy žaloba došla rozhodčí komisi.

(12) Námitku podjatosti člena rozhodčí komise mohou strany vznést nejpozději do zahájení prvního ústního jednání; k námitce vznesené později se přihlédne, pokud k jejímu opožděnému vznesení vedly důvody hodné zvláštního zřetele.

(13) Ústní jednání před rozhodčí komisí probíhá v sídle NOS PČR, neurčí-li rozhodčí komise jiné místo, s nímž strany vyjádřily souhlas.

(14) Nevydá-li rozhodčí komise rozhodnutí do šesti měsíců od zahájení rozhodčího řízení, může strana sporu uplatnit své právo u soudu.

(15) Rozhodnutí se oznamuje stranám doručením písemného vyhotovení. Po nabytí právní moci se rozhodnutí oznámí předsednictvu a zpřístupní v anonymizované podobě členům NOS PČR.

(16) Obecné stanovisko rozhodčí komise není závazným rozhodnutím a nelze se ho dovolávat. Oznamuje se do tří měsíců tomu, kdo o stanovisko požádal. Podání žádosti o stanovisko nemá účinky žaloby ani vliv na lhůty pro její podání.

(17) Rozhodčí komise může jmenovat zaměstnance kanceláře tajemníkem rozhodčí komise a pověřovat ho administrativní činností komise, včetně zpřístupňování spisu k nahlížení nebo podepisování doložky o nabytí právní moci. Tajemník zachovává mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl při výkonu své činnosti, nebyl-li předsedou rozhodčí komise této povinnosti zproštěn.

(18) Rozhodčí komise samostatně hospodaří s přiděleným rozpočtem. Předseda komise navrhuje

výši rozpočtu rozhodčí komise a určuje výši odměn jejím členům.

Oddíl 2

Článek 30 Kancelář NOS PČR

(1) Kancelář je pracoviště zřízené v sídle NOS PČR pro podporu činností NOS PČR a jeho orgánů.

(2) Kancelář vykonává své činnosti v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy NOS PČR a smlouvami, jimiž je NOS PČR vázán, a podle pokynů předsedy NOS PČR. Kanceláři přísluší

a) vykonávat hospodářsko-správní činnosti, zejména vést agendu hospodaření NOS PČR, členskou agendu a zasílat potvrzení o zaplacení členského příspěvku pro daňové účely,

b) vykonávat technicko-organizační činnosti, zejména připravovat a dokumentovat jednání orgánů NOS PČR,

c) poskytovat poradenské a informační služby,

d) vykonávat administrativní činnosti vyplývající z vnitřních předpisů a smluv NOS PČR.

Hlava VI

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ PRO ORGÁNY

Článek 31

Odborové orgány a jejich pracovní komise

(1) Odborové orgány vykonávají činnost v sídle své odborové organizace, nebrání-li to jejímu výkonu nebo nerozhodne-li předseda orgánu pro jednotlivá jednání orgánu nebo činnosti jinak.

(2) Orgán si ze svého středu volí předsedu a místopředsedu orgánu, neurčují-li stanovy, že do těchto funkcí se povolává jinak.

(3) Orgán, jemuž přísluší povolat člena do funkce, ho může z takové funkce odvolat. Kde se povolává do funkce jmenováním, platí, že byl-li jmenován do funkce nový člen orgánu, předchozí byl z této funkce odvolán.

(4) Předseda orgánu řídí jeho činnost a za orgán navenek jedná. Předsedu v jeho nepřítomnosti zastupuje místopředseda; je-li první místopředseda, tak on. Vzniká-li výkonem funkce předsedy členství v jiném orgánu, obecná ustanovení podle tohoto odstavce se na zastupování jeho členství v takovém orgánu nepoužijí.

(5) Orgán přijímá rozhodnutí v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy a usneseními, xxxxx je při své činnosti vázán,

(6) Návrhy na projednání vyřizuje orgán bez zbytečného odkladu; není-li k nim příslušný, postoupí je příslušnému orgánu. O námitce podjatosti rozhodne příslušný orgán neprodleně. Podání adresované jinému orgánu se kontrolní nebo rozhodčí komisi k vyřízení nepostupuje.

(7) Orgán nebo člen orgánu, který přijal podání, vystaví na požádání potvrzení o přijetí. Odmítne- li potvrzení vydat, oznámí žadatel neprodleně tuto skutečnost příslušné kontrolní komisi základní organizace nebo kontrolní komisi NOS PČR.

(8) Orgán poskytuje součinnost při provádění kontrolní činnosti, na výzvu umožní vyslanému členovi příslušné kontrolní komise účast na svém jednání, a předkládá podklady nezbytné k provedení kontroly. Nedostatky zjištěné kontrolní činností projedná kontrolovaný orgán bez zbytečného odkladu a přijme opatření k nápravě.

(9) Orgán poskytuje informace podle vnitřních předpisů, zejména informuje

a) o své činnosti orgán, který ho zvolil nebo zřídil,

b) o činnosti ve věci toho, kdo věc k projednání předložil,

c) příslušný orgán o změně osob, které ho zastupují v jiném orgánu,

(10) Orgánu náleží vůči jinému orgánu taková práva a povinnosti člena, u nichž to není z jejich povahy vyloučeno nebo není-li ve stanovách uvedeno jinak.

(11) Doplňovací volbu provede příslušný orgán na svém nejbližším zasedání.

(12) Orgán může k zabezpečení své činnosti zřizovat pracovní komise k řešení konkrétních problémů souvisejících s touto činností. Obecná pravidla pro činnost orgánů se na pracovní komise použijí přiměřeně.

(13) Orgán, který pracovní komisi zřídil, ji může pověřovat úkoly a jmenovat člena za jejího předsedu; to neplatí u pracovních komisí zřízených pro jednání orgánu, jestliže by to mohlo ovlivnit nezbytnou nezávislost nebo nestrannost.

Článek 32

Výkon funkce v odborovém orgánu

Členství v odborovém orgánu zavazuje k osobnímu výkonu funkce. Člen orgánu vykonává funkci aktivně, s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí, v souladu se zájmy odborové organizace, právními předpisy, vnitřními předpisy a usneseními, jimiž je vázán.

Člen orgánu také vykonává činnosti nebo plní úkoly, uložené mu orgánem nebo jeho předsedou; v případě kolize má přednost rozhodnutí orgánu o činnosti nebo úkolu před rozhodnutím jeho předsedy. Ten, kdo úkol nebo činnost uložil, může kontrolovat jejich plnění.

Člen orgánu se jeho jednání účastní tak, aby nedošlo k maření projednání schváleného programu jednání. Člen orgánu, který se nemůže zúčastnit jeho jednání, se předem z účasti omluví a následně seznámí s rozhodnutími na takovém jednání přijatými.

Nepřítomný člen může pro konkrétní jednání zmocnit jiného člena téhož orgánu, aby při jeho neúčasti za něho hlasoval určitým způsobem; to neplatí u rad, výboru pro policii, členské schůze a sjezdu.

Členovi orgánu, u něhož to stanovy připouští, lze pozastavit výkon funkce, je-li proti němu vedeno řízení o vyloučení člena.

Člen orgánu nesmí pro odborovou organizaci vykonávat závislou práci podle zákoníku práce v činnostech, jejichž výkon náleží orgánu, jehož je členem.

Členství v orgánu nevznikne veteránovi, s výjimkou výboru pro veterány, a členství ve výboru pro veterány nevznikne řádnému členovi.

Členství v odborovém orgánu nevznikne tomu, kdo přijal funkci v orgánu jiné odborové

organizace působící v bezpečnostním sboru.

Člen, jemuž výkon funkce v orgánu zanikl, předá bez zbytečného odkladu vše, co mu bylo svěřeno k jejímu výkonu a vypořádá veškeré své závazky s funkcí související.

Článek 33 Funkční období

(1) Funkční období volených orgánů je pět let a končí všem členům voleného orgánu stejně; to platí i pro příslušný statutární orgán v předsednictvu nebo výboru základní organizace, a členy orgánu, zvolené doplňovací volbou. Funkční období členů orgánu zvoleného ustavující schůzí je omezeno do nejbližší členské schůze.

(2) Funkční období předsedy rady útvaru a místopředsedů rady předsedů je pět let.

(3) Funkční období člena orgánu zvoleného doplňovací volbou, pracovní komise zřízené orgánem nebo tajemníka rozhodčí komise, skončí nejpozději s funkčním obdobím tohoto orgánu.

(4) Funkční období člena, který byl kooptován, skončí nejpozději nejbližším zasedáním orgánu,

jemuž přísluší provést doplňovací volbu.

(5) Výkon funkce v odborovém orgánu zaniká

a) uplynutím funkčního období,

b) odstoupením z funkce,

c) odvoláním z funkce nebo zvolením nového orgánu,

d) přijetím funkce, jejíž výkon je s touto neslučitelný,

e) pozbytím takového členství, bez něhož by výkon této funkce nevznikl.

(6) Zanikne-li výkon funkce člena voleného orgánu mezi zasedáními orgánu, příslušného k volbě jeho členů, může volený orgán přibrat na uvolněné místo člena kooptací; to neplatí pro rozhodčí komisi, kontrolní komise a pracovní komise.

(7) Zanikne-li výkon funkce člena statutárního orgánu mezi zasedáními nejvyššího orgánu, přecházejí práva a povinnosti statutárního orgánu na místopředsedu výkonného orgánu jehož je členem; má-li výkonný orgán prvního místopředsedu, tak na něho.

(8) Odstoupí-li člen voleného orgánu z funkce, zaniká výkon funkce uplynutím dvou měsíců ode dne oznámení odstoupení statutárnímu orgánu nebo od oznámení odstoupení orgánu, jehož je členem; v případě odstoupení statutárního orgánu, od oznámení výkonnému orgánu, jemuž předsedá. Oznámené odstoupení lze vzít zpět pouze se souhlasem orgánu, příslušnému k volbě do této funkce.

(9) Uplyne-li funkční období člena orgánu a pro mimořádné opatření není možné řádně povolat člena do jím uvolněné funkce, prodlouží se jeho funkční období do doby řádného obsazení této funkce, nejdéle však do uplynutí 3 měsíců ode dne následujícího po dni skončení mimořádného opatření; to neplatí, doručí-li člen nesouhlas s prodloužením svého funkčního období před jeho uplynutím tomu, kdo by byl příslušný k přijetí oznámení o odstoupení.

Hlava VI

JEDNACÍ A VOLEBNÍ ŘÁD

Oddíl 1 Pravidla jednání orgánů

Článek 34

Jednání orgánu

Ten, kdo je příslušný svolat odborový orgán ho svolá s dostatečným předstihem a tak, aby se jednání mohl zúčastnit co možná největší počet jeho členů. Ten, kdo je příslušný dát podnět ke svolání orgánu ho může svolat, nesvolá-li ho k tomu oprávněný předseda v přiměřené lhůtě od podání podnětu, nebo ve stanovené lhůtě, jde-li o členskou schůzi nebo sjezd.

Zasedání členské schůze a sjezdu oznámí nejméně 30 dnů předem, včetně programu jednání; přičemž na program jednání zařadí také záležitost, o jejíž projednání písemně požádá ten, kdo je příslušný dát podnět ke svolání takového zasedání; příslušný výkonný orgán poskytne nezbytnou součinnost bez zbytečného odkladu.

Jednání orgánu lze v odůvodněném případě uskutečnit formou konference prostřednictvím technického prostředku, umožňujícího přenos jednání v reálném čase, dostupného všem jeho členům.

Nelze-li pro mimořádné opatření uskutečnit stanovený počet jednání orgánu formou zasedání, lze rozhodnutí orgánu přijmout prostřednictvím vhodného technického prostředku podle těchto stanov. Není-li to možné, uskuteční se jednání orgánu po skončení mimořádného opatření.

Orgán je usnášeníschopný, je-li přítomna většina jeho členů; to neplatí pro jednání sjezdu, který je usnášeníschopný, jsou-li přítomni delegáti disponující nadpoloviční většinou všech hlasů.

Uskuteční-li se náhradní zasedání členské schůze nebo sjezdu do dvou měsíců poté, co svolaná členská schůze nebo sjezd nebyla usnášeníschopná, je tato usnášeníschopná, disponují-li

a) členové alespoň 30% všech hlasů v základní organizaci s počtem řádných členů nejméně 3,

b) členové alespoň 10% všech hlasů v základní organizaci s počtem řádných členů nejméně 100,

c) členové alespoň 5% všech hlasů v základní organizaci s počtem řádných členů nejméně 400,

d) delegáti sjezdu alespoň 30% všech hlasů za policii službu a 30% všech hlasů za vězeňskou službu. Náhradní zasedání členské schůze nebo sjezdu svolává se stejným programem jednání ten,

kdo svolal tu původní, přičemž z pozvánky musí být zřejmé, že se jedná o náhradní zasedání.

Předsedajícím jednání orgánu je jeho předseda; není-li předseda, ani ten kdo ho zastupuje přítomen, může orgán určit předsedajícího ze svých přítomných členů.

Jednání orgánu řídí předsedající; to nevylučuje, aby se z rozhodnutí předsedajícího a podle jeho pokynů, na řízení jednání podíleli i jiní přítomní, nevysloví-li s tím tento orgán nesouhlas.

Člen orgánu může na jeho jednání podávat návrhy. Host může podat návrh pouze se souhlasem předsedajícího, nerozhodne-li orgán jinak. Projednání návrhu doručeného orgánu zajistí předsedající.

Orgán na začátku svého jednání schválí program jednání a přítomnost hostů. Změnu tohoto programu může navrhovat člen orgánu i v průběhu jednání. Záležitost, která nebyla zařazena do programu jednání při jeho oznámení, lze rozhodnout pouze se souhlasem oprávněných hlasujících, disponující alespoň dvěma třetinami hlasů.

Předsedající určí zapisovatele jednání a jednoho ověřovatele z členů orgánu, neschválí-li orgán počet vyšší. Určení ověřovatele se nevyžaduje, pokud zápis z jednání orgánu ověřují svými podpisy všichni jeho přítomní členové.

Ten, kdo ověřuje usnášeníschopnost, zjistí, zda je orgán usnášeníschopný a oznámí výsledek. Usnášeníschopnost ověří také v průběhu jednání, je-li zjevné, že o ní lze pochybovat, nebo na výzvu přítomného člena orgánu. Nezřizuje-li orgán mandátovou komisi, ověřuje usnášeníschopnost předsedající.

Článek 35

Pracovní komise pro jednání orgánu

Členská schůze nebo sjezd zvolí na začátku svého jednání mandátovou komisi, návrhovou komisi a v případě voleb také volební komisi. U ostatních orgánů se tyto komise zřizují, rozhodne-li tak orgán na začátku svého jednání.

Činnosti mandátové komise a činnosti volební komise může vykonávat jedna společná mandátová a volební komise.

Pracovní komise pro jednání orgánu jsou tříčlenné, neschválí-li orgán, který je zřizuje, počet

vyšší.

Mandátové komisi přísluší ověřovat usnášeníschopnost, mandát jednotlivých členů orgánu a

výsledky hlasování.

Volební komisi přísluší řídit průběh voleb a provádět sčítání hlasů. V průběhu voleb je oprávněna rozhodnout sporné otázky volebního řádu.

Návrhové komisi přísluší shromažďovat jednotlivé návrhy na usnesení a předkládat je k hlasování.

Článek 36

Diskuze

V diskusi je udělováno členům orgánu slovo v pořadí, ve kterém se o ně přihlásili. Do diskuse se mohou přihlásit také hosté.

Do uděleného slova lze řečníkovi vstupovat také stručnými technickými nebo faktickými poznámkami, například námitkami a doplňujícími otázkami.

Pozměňovací návrhy k projednávanému bodu nelze v diskusi podávat při technické nebo faktické poznámce.

Nerozhodne-li jednající orgán jinak, je délka příspěvku omezena na 5 minut.

Předsedající může po předchozím upozornění odejmout slovo, pokud se příspěvky v diskusi netýkají projednávaného bodu programu, odchylují se od něho nebo byla překročena stanovená délka příspěvku.

Není-li návrh dostatečně jasný a srozumitelný, vyzve předsedající navrhovatele, aby svůj návrh upřesnil. Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět, pokud o něm již orgán nezačal hlasovat.

Diskuse končí, není-li přihlášen žádní diskutující.

Článek 37 Hlasování

Člen odborového orgánu má při hlasování jeden hlas, s výjimkou sjezdu, kde delegát sjezdu za základní organizaci disponuje při hlasování počtem hlasů, odpovídajícím počtu řádných členů základní organizace ke dni oznámení jednání sjezdu. Členství oznámená NOS PČR méně než 15 dnů před jednáním sjezdu se do počtu hlasů delegáta sjezdu nezapočítávají.

Návrhy se přijímají veřejným hlasováním, nerozhodne-li hlasující orgán o hlasování tajném. O návrzích se hlasuje v pořadí, v jakém byly předloženy. Jsou-li k návrhům předloženy varianty, hlasuje se nejdříve o poslední z nich. Pokud přijetí jednoho návrhu vylučuje návrhy další, o těchto se již nehlasuje.

Hlasuje se v pořadí – pro návrh – proti návrhu – zdržel se hlasování, nerozhodl-li hlasující orgán o pořadí jiném. Nehlasuje-li přítomný člen orgánu oprávněný hlasovat, pak hlasy, jimiž disponuje, se nezapočítají do počtu hlasů rozhodných pro určení výsledku hlasování.

Usnesení je přijato, vysloví-li s ním souhlas oprávnění hlasující, disponující nadpoloviční většinou hlasů.

V případě rovnosti hlasů je rozhodující hlas předsedajícího, s výjimkou sjezdu. Ke každému bodu programu jednání se přijímá hlasováním usnesení.

Schválení změn stanov, odvolání člena voleného orgánu a o vyloučení člena lze rozhodnout

pouze se souhlasem oprávněných hlasujících, disponujících alespoň dvěma třetinami hlasů.

Článek 38 Hlasování oběžníkem

(1) Odborové orgány mohou rozhodovat hlasováním prostřednictvím oběžníku zaslaného technickými prostředky, s výjimkou

a) rozhodování o vzniku nebo zániku členství v odborové organizaci nebo jejích orgánech, včetně zpětvzetí odstoupení; to neplatí pro volbu členů výboru pro veterány,

b) přijímání, změn nebo rušení vnitřních předpisů,

c) rozhodování o neplatnosti rozhodnutí nebo opatření odborových orgánů,

d) schvalování návrhu ročního rozpočtu a výsledku hospodaření; to neplatí, není-li je možné pro

mimořádné opatření schválit řádně a včas,

e) rozhodování o sloučení s jinou odborovou organizací nebo o členství v odborovém společenství,

f) rozhodování o zrušení odborové organizace a majetkovém vypořádání,

g) přijímání rozhodnutí v rozhodčím řízení.

(2) Hlasování technickými prostředky se provádí zasláním návrhu usnesení všem členům orgánu. Návrhy se mají za doručené sedmým dnem po jejich odeslání.

(3) Návrh rozhodnutí obsahuje

a) text navrhovaného usnesení a jeho odůvodnění,

b) lhůtu pro doručení vyjádření člena, není-li stanovena, platí, že tato lhůta je 15 dnů od doručení návrhu,

c) podklady potřebné pro přijetí návrhu,

d) další údaje, jsou-li nezbytné k hlasování.

(4) Hlasující člen orgánu odesílá své rozhodnutí o návrhu zpět na adresu, ze které byl návrh rozeslán.

(5) Nedoručí-li člen orgánu ve stanovené lhůtě souhlas s návrhem rozhodnutí, platí, že s návrhem nesouhlasí.

(6) Návrh na usnesení byl přijat, byl-li zpět doručen souhlas nadpoloviční většiny všech členů orgánu.

(7) Na zaznamenání obsahu, průběhu a výsledku takového hlasování, a následné oznámení členům orgánu se přiměřeně použijí ustanovení o zápisu z jednání odborových orgánů a jeho zpřístupnění.

(8) Při volbě výboru pro veterány postačí k přijetí návrhu doručení více souhlasů než nesouhlasů s návrhem, přičemž nedoručení souhlasu s návrhem se za nesouhlas nepovažuje. Ostatní ustanovení o hlasujících členech orgánu podle tohoto článku použijí na hlasující veterány obdobně.

Článek 39

Zápis z jednání odborových orgánů

Z jednání odborového orgánu se pořizuje zápis. Zápis se vyhotovuje při jednání, nejpozději však do 30 dnů po jeho skončení. Ze zápisu musí být zřejmé

a) kdo jednání svolal a jak,

b) kde a kdy se jednání konalo,

c) kdo jednání zahájil a kdo mu předsedal,

d) kdo z členů byl přítomen, kdo nepřítomen, které jiné osoby byly přítomny,

e) jaký byl program jednání,

f) jaký byl obsah diskuse a jména diskutujících, případně obsah diskusního příspěvku diskutujícího, jestliže o jeho zaznamenání při jednání požádal,

g) kdo navrhl usnesení, o němž se hlasovalo, jeho doslovné znění a zda bylo přijato či zamítnuto, počet hlasů pro, proti a zdržujících se hlasování, případně odlišné stanovisko člena orgánu při hlasování, jestliže o jeho zaznamenání při jednání požádal,

h) jméno zapisovatele, podpis předsedajícího a toho, kdo zápis ověřil,

i) kdy byl zápis vyhotoven.

Přílohy, na něž zápis odkazuje, se stávají jeho součástí, zejména text pozvánky, listina přítomných, obsah dokumentů, zpráv, rozborů, diskusních vystoupení, návrhů, usnesení a rozhodnutí o nepřijetí uchazeče za člena nebo rozhodnutí o vyloučení člena. Při hlasování technickými prostředky jsou přílohou také jednotlivá rozhodnutí hlasujících,

Po vyhotovení se zápis vhodným způsobem zpřístupní členům. Je-li zápis zpřístupněn zveřejněním, má se za to, že patnáctý den zveřejnění je dnem, kdy byl zápis oznámen. Přílohy zápisu,

které není vhodné jinak oznámit, zpřístupní orgán členům k nahlédnutí tak, aby nedošlo k ohrožení osobních nebo citlivých údajů. Ustanovení věty první se nepoužije na zápisy z jednání rozhodčí komise.

Zpřístupnění informace způsobilé ohrozit probíhající nebo připravované odborové vyjednávání lze odložit do doby, než takovéto nebezpečí pomine.

Doručením se zápis z jednání orgánu oznámí zejména všem členům tohoto orgánu; to neplatí,

je-li zápis zveřejněn vložením do informačního systému NOS PČR.

Z jednání sjezdu, předsednictva a výborů NOS PČR je pořizován videozáznam pro potřeby zapisovatele, ověřovatelů zápisu a rozhodčí komise v případech, kdy rozhoduje o námitkách proti obsahu zápisu; to neplatí, rozhodnou-li na takovém jednání orgánu všichni jeho přítomní členové, že videozáznam nebude z tohoto jednání pořízen. Videozáznam je uložen v sídle NOS PČR po dobu jednoho a půl roku od oznámení zápisu z jednání, při němž byl pořízen, nejpozději však do tří let, nebyl- li zápis vyhotoven; to neplatí pro videozáznam, který je součástí spisu rozhodčí komise.

Za řádné a včasné oznámení zápisu o jednání orgánu odpovídá jeho předsedající.

Obsah zápisu z jednání orgánu, zejména přesnost a úplnost zapsaných usnesení, může namítnout pouze jeho člen přítomný na jednání.

Zápis se ukládá v sídle příslušné odborové organizace, neurčí-li její nejvyšší orgán jiné místo uložení; to neplatí pro zápis z jednání rady, který se ukládá v informačním systému NOS PČR.

Oddíl 2

Volební řád

Článek 40 Způsob volby

Volby členů odborových orgánů se provádějí veřejným hlasováním, nerozhodne-li orgán provádějící volbu o tajné volbě. Při tajné volbě se volby provádějí tajným hlasováním o celé uzavřené kandidátní listině, přepsané do formy hlasovacího lístku, přičemž na hlasovacím lístku lze označit nejvýše tolik kandidátů, kolik je volitelných míst.

Volby jsou zpravidla jednokolové. Dvoukolová je volba statutárního orgánu nebo rozhodne- li orgán provádějící volbu, že volba na jedno volitelné místo bude provedena dvoukolově.

Je-li stanoveno, že je orgán složen z členů za policii a členů za vězeňskou službu, probíhá volba delegáty základních organizací policie a delegáty základních organizací vězeňské služby odděleně. Při volbě členů orgánu za policii mají delegáti základních organizací vězeňské služby hlas poradní, a naopak.

Volí-li se více orgánů, provede se nejprve volba statutárního orgánu, poté výkonného orgánu, a nakonec volba komisí.

Před volbou oznámí volební komise způsob a podmínky platnosti hlasování, a po ukončení každé volby její výsledek. Nezřizuje-li se volební komise, řídí volby předsedající.

Při tajné volbě oznámí volební komise uzavření kandidátní listiny a vyhotoví hlasovací lístky se jmény kandidátů v abecedním pořadí jejich příjmení. Jména kandidátů musí být vytištěna písmem stejného druhu a stejné velikosti.

Před volbou mají navržení kandidáti právo se představit. Představení každého z kandidátů není delší než tři minuty a provede se v abecedním pořadí jejich příjmení.

Kandidát může z volby odstoupit nejpozději před jejím započetím; při tajné volbě nejpozději před uzavřením kandidátní listiny. Odstoupí-li poté před vznikem členství v orgánu, do kterého byl volen, nepřihlíží se k tomu.

Zvolen je kandidát či kandidáti s nejvyšším počtem hlasů do počtu volitelných míst, je-li volba jednokolová. V případě dvoukolové volby je zvolen, získal-li jako jediný nadpoloviční většinu hlasů; v opačném případě postupují dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů do druhého kola, ve kterém je zvolen kandidát, který získá vyšší počet hlasů.

V případě rovnosti hlasů na posledních volitelných místech se u takových kandidátů volba opakuje; to neplatí, je-li volba dvoukolová, kde je zvolen kandidát, který v prvním kole volby získal vyšší počet hlasů. Nelze-li rovnost hlasů rozhodnout stanoveným způsobem a obsadit volitelná místa, určí volební komise, že bude rozhodnuto losem či jiným způsobem.

Je-li kandidátem ve volbě člen volební komise, která ji řídí, je tato volba neplatná.

Hlava VII

ZÁSADY HOSPODAŘENÍ

Článek 41

Majetek odborové organizace je tvořen vším, co jí patří, zejména hmotnými i nehmotnými věcmi, včetně finančních prostředků. Slouží zejména k uspokojování potřeb členů a k zabezpečování činnosti.

důvodů.

Zdrojem majetku jsou členské příspěvky, příjmy z vlastní činnosti a příjmy z jiných právních

Odborová organizace samostatně hospodaří se svým majetkem, a za závazky svých členů

neodpovídá.

Odborové orgány, jejich členové, a zaměstnanci NOS PČR řádně hospodaří se svěřeným

majetkem.

V případě zrušení základní organizace se vypořádání majetku mezi základní organizací a NOS PČR neuskuteční, není-li ve stanovách uvedeno jinak. Majetkové vypořádání NOS PČR spojené s likvidací majetku se provede jen v případě zániku NOS PČR bez právního nástupce.

Hlava VIII

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ A ÚČINNOST

Společná ustanovení

Článek 42 Zpracování osobních údajů

Podáním písemné žádosti o členství bere uchazeč na vědomí zpracování jeho osobních údajů před vznikem členství; nebyl-li uchazeč přijat, zpracovává odborová organizace tyto osobní údaje po dobu, určenou vnitřním předpisem.

Odborová organizace zpracovává osobní údaje člena po dobu jeho členství, v rozsahu nezbytném k jednoznačné identifikaci člena a zasílání korespondence v listinné i elektronické formě, včetně telefonního kontaktu.

Po ukončení členství zpracovává odborová organizace jeho osobní údaje po dobu určenou vnitřním předpisem NOS PČR nebo déle, po dobu vyžadovanou obecně závazným právním předpisem.

Na lhůty určené podle těchto stanov se užije počítaní času podle občanského zákoníku.

Článek 43

Vymezení pojmů

Pro účely stanov se

a) odborovou organizací rozumí základní organizace nebo NOS PČR, jinou odborovou organizací se nerozumí základní organizace ani NOS PČR,

b) označením NOS PČR nerozumí základní organizace, není-li ve stanovách uvedeno jinak,

c) odborovým orgánem či orgánem rozumí orgán základní organizace, rady nebo orgán NOS PČR, není-li blíže upřesněno, o jaký orgán se jedná,

d) voleným orgánem rozumí odborové orgány s výjimkou členských schůzí, rad, výboru pro policii

a sjezdu,

e) výbory NOS PČR rozumí výbor pro policii, výbor pro vězeňskou službu nebo výbor pro veterány,

f) členem orgánu NOS PČR za policii rozumí zvolený zástupce základních organizací policie a členem orgánu NOS PČR za vězeňskou službu se rozumí zvolený zástupce základních organizací vězeňské služby,

g) zástupcem zaměstnavatele rozumí příslušný služební funkcionář nebo vedoucí,

h) zasedáním rozumí jednání za fyzické přítomnosti oprávněných osob v místě jednání,

i) mimořádným opatřením rozumí dočasný stav uplatňovaný v místě působnosti odborové organizace, který znemožňuje či podstatně znesnadňuje zasedání jejích odborových orgánů, zejména při epidemii.

Článek 44 Přechodná ustanovení

Dosavadní řádně nabyté členství veterán trvá, i kdyby podle těchto stanov nemohlo vzniknout.

Článek 45 Účinnost

Tyto stanovy nabývají účinnosti dnem 4. 12. 2020. Předchozí stanovy se zrušují.