NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1370/2007
I
(Akty přijaté na základě Smlouvy o ES a Smlouvy o Euratomu, jejichž uveřejnění je povinné)
NAŘÍZENÍ
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (ES) č. 1370/2007
ze dne 23. října 2007
o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvou o založení Evropského společenství, a ze- jména na články 71 a 89 této smlouvy,
s ohledem na návrh Komise,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociální- ho výboru (1),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),
v souladu s postupem stanoveným v článku 251 Smlouvy (3), vzhledem k těmto důvodům:
(1) Článek 16 Smlouvy potvrzuje místo, které zaujímají služby obecného hospodářského zájmu mezi společnými hodno- tami Unie.
(2) Podle čl. 86 odst. 2 Smlouvy podniky pověřené posky- továním služeb obecného hospodářského zájmu podléhají pravidlům obsaženým v uvedené smlouvě, zvláště pravid- lům hospodářské soutěže, pokud uplatnění těchto pravi- del nebrání právně nebo fakticky plnění zvláštních úkolů, které jim byly svěřeny.
(1) Úř. věst. C 195, 18.8.2006, s. 20.
(2) Úř. věst. C 192, 16.8.2006, s. 1.
(3) Stanovisko Evropského parlamentu ze dne 14. listopadu 2001 (Úř. věst. C 140 E, 13.6.2002, s. 262), společný postoj Rady ze dne
11. prosince 2006 (Úř. věst. C 70 E, 27.3.2007, s. 1) a postoj Evrop- ského parlamentu ze dne 10. května 2007. Rozhodnutí Rady ze dne
18. září 2007.
(3) Článek 73 Smlouvy představuje lex specialis ve vztahu k čl. 86 odst. 2. Stanoví pravidla pro kompenzace závazků veřejné služby v odvětví pozemní dopravy.
(4) Hlavními cíli bílé knihy Komise ze dne 12. září 2001 „Ev- ropská dopravní politika do roku 2010: čas rozhodnout“ je zaručit bezpečné, účinné a vysoce kvalitní služby v pře- pravě cestujících prostřednictvím regulované hospodářské soutěže, která rovněž zajistí transparentnost a fungování veřejných služeb v přepravě cestujících, a to s ohledem na sociální a environmentální faktory a faktory regionální- ho rozvoje, nebo s cílem nabídnout zvláštní tarifní pod- mínky určitým kategoriím cestujících, například důchodcům, a odstranit nerovnosti mezi dopravními pod- niky z různých členských států, které mohou vést k pod- statnému narušení hospodářské soutěže.
(5) Mnoho služeb v pozemní přepravě cestujících, které jsou z hlediska obecného hospodářského zájmu nezbytné, ne- může být v současné době provozováno na obchodním základě. Příslušné orgány členských států musí mít mož- nost zasáhnout s cílem zajistit poskytování těchto služeb. Mechanismy, které mohou tyto orgány využívat pro zajiš- tění poskytování veřejných služeb v přepravě cestujících, jsou zejména tyto: udělování výlučných práv provozova- telům veřejných služeb, poskytování finančních kompen- zací provozovatelům veřejných služeb a vymezení obecných pravidel v oblasti provozování veřejné dopravy, která se týkají všech provozovatelů. Pokud si členské státy zvolí, v souladu s tímto nařízením, možnost vyloučit z ob- lasti působnosti tohoto nařízení určitá obecná pravidla, měl by se použít obecný režim pro státní podpory.
(6) Mnoho členských států přijalo alespoň pro část svého trhu veřejné dopravy právní předpisy upravující udělování výlučných práv a uzavírání smluv o veřejných službách, a to na základě transparentního a spravedlivého výběrové- ho řízení. V důsledku toho značně vzrostl obchod mezi členskými státy a někteří provozovatelé veřejných služeb dnes poskytují veřejné služby v přepravě cestujících ve více než jednom členském státě. Vývoj vnitrostátních právních předpisů však vedl k používání různých postupů a ke vzni- ku právní nejistoty, pokud jde o práva provozovatelů ve- řejných služeb a povinnosti příslušných orgánů. Nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 ze dne 26. června 1969 o postupu členských států ohledně závazků vyplývajících z pojmu ve- řejné služby v dopravě po železnici, silnici a vnitrozem- ských vodních cestách (1) se nezabývá způsobem, jakým by smlouvy o veřejných službách měly být ve Společenství uzavírány, ani okolnostmi, za nichž by měly být předmě- tem nabídkového řízení. Je tedy třeba aktualizovat právní rámec Společenství.
(7) Provedené studie a zkušenosti členských států, ve kterých existuje hospodářská soutěž v odvětví veřejné dopravy již několik let, ukazují, že při použití přiměřených ochran- ných opatření umožňuje zavedení regulované hospodář- ské soutěže mezi provozovateli poskytování lákavějších, modernějších a levnějších služeb, aniž by byli provozova- telé veřejných služeb omezeni v plnění zvláštních úkolů, které jim byly přiděleny. Tento postup byl schválen Evrop- skou radou v rámci tzv. lisabonského procesu ze dne 28. března 2000, kterým se Komise, Rada a členské státy vyzývají, aby v rámci svých příslušných pravomocí
„urychlily liberalizaci v odvětvích, jako je… doprava“.
(8) Trhům přepravy cestujících, které jsou deregulovány a na kterých neexistují výlučná práva, by mělo být umožněno zachovat si svou povahu a způsob fungování, pokud jsou tato povaha a způsob slučitelné s požadavky Smlouvy.
(9) Aby mohly organizovat veřejné služby v přepravě ces- tujících způsobem nejlépe odpovídajícím potřebám veřej- nosti, musí mít všechny příslušné orgány možnost volně vybrat provozovatele veřejných služeb, s ohledem na záj- my malých a středních podniků, za podmínek stanovených tímto nařízením. K zajištění uplatňování zásady transpa- rentnosti, zásady rovného zacházení s konkurenčními pro- vozovateli a zásady proporcionality při poskytování kompenzací či udělování výlučných práv je třeba ve smlou- vě o veřejných službách mezi příslušným orgánem a vy- braným provozovatelem veřejných služeb vymezit povahu
(1) Úř. věst. L 156, 28.6.1969, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné naří- zením (EHS) č. 1893/91 (Úř. věst. L 169, 29.6.1991, s. 1).
závazků veřejné služby a dohodnutou odměnu. Forma nebo označení této smlouvy se mohou lišit podle právních systémů členských států.
(10) Na rozdíl od nařízení (EHS) č. 1191/69, jehož oblast pů- sobnosti zahrnuje veřejné služby v přepravě cestujících po vnitrozemských vodních cestách, se nepovažuje za vhod- né, aby byla v tomto nařízení upravena otázka uzavírání smluv o veřejných službách v tomto specifickém odvětví. Organizace veřejných služeb v přepravě cestujících po vni- trozemských vodních cestách, a pokud se na ně nevztahu- jí zvláštní právní předpisy Společenství, v teritoriálních mořských vodách tedy podléhá dodržování obecných zásad Smlouvy, nezvolí-li si členské státy možnost použití tohoto nařízení pro tato specifická odvětví. Ustanovení to- hoto nařízení nebrání začlenění služeb v přepravě po vni- trozemských vodních cestách a v teritoriálních mořských vodách do širší městské, příměstské nebo regionální sítě veřejné přepravy cestujících.
(11) Na rozdíl od nařízení (EHS) č. 1191/69, jehož oblast pů- sobnosti zahrnuje služby v nákladní dopravě, se nepova- žuje za vhodné, aby se toto nařízení vztahovalo na uzavírání smluv o veřejných službách v tomto konkrétním odvětví. Organizace služeb v nákladní dopravě by tedy po dobu tří let ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost měla podléhat dodržování obecných zásad Smlouvy.
(12) Z hlediska práva Společenství není podstatné, zda budou veřejné služby v přepravě cestujících provozovány veřej- nými nebo soukromými podniky. Toto nařízení je založe- no na zásadě neutrality, pokud jde o úpravu vlastnictví podle článku 295 Smlouvy, na zásadě svobody členských států vymezit služby obecného hospodářského zájmu podle článku 16 Smlouvy a na zásadách subsidiarity a pro- porcionality podle článku 5 Smlouvy.
(13) Některé služby, často spojené s konkrétní infrastrukturou, jsou provozovány především z důvodu svého historického nebo turistického významu. Na tyto služby, jejichž účel se od poskytování veřejné přepravy cestujících značně liší, se tak nevztahují pravidla a postupy použitelné na požadavky veřejné služby.
(14) Pokud jsou příslušné orgány odpovědné za organizaci sítě veřejné dopravy, může tato organizace vedle skutečného provozování dopravních služeb zahrnovat celou řadu dalších činností a povinností, které mohou příslušné orgány svobodně vykonávat samy, nebo jejich vykonávání zcela či částečně svěřit třetí osobě.
(15) Dlouhodobé smlouvy mohou vést k uzavření trhu na ob- dobí delší, než je nezbytné, čímž může dojít ke snížení pří- znivých účinků konkurenčního tlaku. Aby se co nejméně narušovala hospodářská soutěž a při tom se zachovala kva- lita služeb, měly by být smlouvy o veřejných službách uza- vírány na dobu určitou. Prodloužení takové smlouvy by mohlo být podmíněno kladným přijetím ze strany účast- níků dopravy. V této souvislosti je nezbytné stanovit mož- nost prodloužení smluv o veřejných službách o maximálně polovinu jejich původní doby trvání, pokud musí provo- zovatel veřejných služeb investovat do aktiv, jejichž doba amortizace je výjimečně dlouhá, a, z důvodu jejich zvlášt- ního charakteru a obtíží, v případě nejvzdálenějších regio- nů, jak jsou vymezeny v článku 299 Smlouvy. Navíc pokud provozovatel veřejných služeb investuje do infrastruktury nebo do kolejových vozidel a vozidel částky výjimečně vy- soké a pokud je smlouva uzavřena na základě spraved- livého nabídkového řízení, mělo by být možné i delší prodloužení.
(16) Pokud by uzavřením smlouvy o veřejných službách došlo ke změně provozovatele veřejných služeb, měly by mít pří- slušné orgány možnost žádat po vybraném provozovateli veřejných služeb uplatňování směrnice Rady 2001/23/ES ze dne 12. března 2001 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se zachování práv zaměstnanců v případě převodů podniků, závodů nebo částí podniků nebo závodů (1). Uvedená směrnice nebrání členským stá- tům zachovávat podmínky přechodu jiných práv zaměst- nanců, než jsou práva, na která se vztahuje směrnice 2001/23/ES, a tak případně brát v úvahu sociální normy zavedené vnitrostátními právními a správními předpisy, kolektivními smlouvami nebo dohodami uzavřenými mezi sociálními partnery.
(17) Při zachování zásady subsidiarity mohou příslušné orgány zvolit způsob, jakým stanoví sociální a kvalitativní kritéria s cílem udržet a zvýšit normy kvality pro závazky veřejné služby, například ohledně minimálních pracovních pod- mínek, práv cestujícího, potřeb osob se sníženou pohybli- vostí, ohledně ochrany životního prostředí, bezpečnosti cestujících a zaměstnanců, jakož i závazků vyplývajících z kolektivních smluv a jiných předpisů a dohod týkajících se pracovišť a sociální ochrany na místech, kde je služba poskytována. Aby zajistily transparentní a srovnatelné podmínky hospodářské soutěže mezi provozovateli a aby odvrátily rizika sociálního dumpingu, mohou příslušné orgány stanovit zvláštní sociální normy a normy kvality služeb.
(1) Úř. věst. L 82, 22.3.2001, s. 16.
(18) S výhradou příslušných ustanovení vnitrostátního práva se může jakýkoliv místní orgán, nebo v případě jeho neexi- stence jakýkoli orgán s celostátní působností, rozhodnout, že bude na území, které spravuje, poskytovat veřejné služby v přepravě cestujících sám, nebo že jejich posky- továním pověří bez nabídkového řízení vnitřního provo- zovatele. S cílem zajistit rovné podmínky hospodářské soutěže však musí tato možnost zajištění služeb z vlastních zdrojů podléhat přísné kontrole. Požadovanou kontrolu by měl vykonávat příslušný orgán nebo skupina příslušných orgánů poskytující integrované veřejné služby v přepravě cestujících společně nebo prostřednictvím svých členů. Navíc by příslušný orgán poskytující vlastní přepravní služby nebo vnitřní provozovatel měl mít zakázáno účast- nit se nabídkových řízení mimo územní působnost uvede- ného orgánu. Orgánu, jehož kontrole vnitřní provozovatel podléhá, by také mělo být umožněno zakázat tomuto pro- vozovateli účast v nabídkových řízeních organizovaných na jeho území. Omezení činností vnitřního provozovatele nejsou v rozporu s možností přímého uzavírání smluv o veřejných službách, týkají-li se přepravy po želez- nici, s výjimkou jiných druhů drážní dopravy, jako jsou metro nebo tramvaj. Přímé uzavírání smluv o železniční přepravě těžkých nákladů ponechává nedotčenu možnost příslušných orgánů uzavřít s vnitřním provozovatelem smlouvu o veřejných službách v přepravě cestujících týka- jící se jiných druhů drážní dopravy, jako jsou metro nebo tramvaj.
(19) Uzavírání smluv na subdodávky může přispět k účinnější veřejné přepravě cestujících a umožňuje účast jiných pod- niků, než je provozovatel veřejných služeb, se kterým byla uzavřena smlouva o veřejných službách. S ohledem na nej- lepší využití veřejných financí by však měly mít příslušné orgány možnost stanovit podmínky pro uzavírání smluv na subdodávky v oblasti veřejných služeb v přepravě ces- tujících, zejména v případě služeb provozovaných vnitř- ním provozovatelem. Subdodavatel by dále neměl být zbaven možnosti účastnit se nabídkových řízení na území v působnosti kteréhokoli příslušného orgánu. Výběr subdodavatele příslušným orgánem nebo jeho vnitřním provozovatelem je třeba provést v souladu s právem Společenství.
(20) Pokud se orgán veřejné správy rozhodne, že svěří posky- tování služeb obecného zájmu třetí osobě, musí vybrat provozovatele veřejných služeb v souladu s právem Spo- lečenství týkajícím se veřejných zakázek a koncesí, jak je stanoveno v článcích 43 až 49 Smlouvy, jakož i se zása- dami transparentnosti a rovného zacházení. Ustanovení- mi tohoto nařízení nejsou dotčeny zejména povinnosti orgánů veřejné správy na základě směrnic o zadávání ve- řejných zakázek, pokud smlouvy o veřejných službách spadají do jejich působnosti.
(21) Měla by být zaručena účinná právní ochrana nejen pro smlouvy uzavírané podle směrnice Evropského parla- mentu a Rady 2004/17/ES ze dne 31. března 2004 o ko- ordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb (1) a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/18/ES ze dne 31. března 2004 o koordinaci postupů při zadávání veřejných zakázek na stavební práce, dodávky a služby (2), ale také pro jiné smlouvy uzavírané podle tohoto nařízení. Účinný postup přezkumu musí být v případě potřeby srovnatelný s pří- slušnými postupy stanovenými ve směrnici Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci práv- ních a správních předpisů týkajících se přezkumného ří- zení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce (3) a ve směrnici Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací (4).
(22) Některá nabídková řízení vyžadují, aby příslušné orgány definovaly a popsaly komplexní systémy. Tyto orgány by proto měly být při uzavírání smluv v těchto případech oprávněny po předložení nabídek vyjednávat podrobnosti s některými nebo se všemi případnými provozovateli ve- řejných služeb.
(23) Nabídkové řízení na smlouvy o veřejných službách by ne- mělo být povinné, pokud se smlouva týká nízkých částek nebo malých vzdáleností. U větších částek nebo vzdálenos- tí by v této souvislosti měly mít příslušné orgány možnost zohlednit zvláštní zájmy malých a středních podniků. Pří- slušným orgánům by nemělo být dovoleno rozdělit smlouvy nebo sítě za účelem vyhnutí se nabídkovému řízení.
(24) Pokud existuje nebezpečí přerušení poskytování služeb, měly by být příslušné orgány oprávněny zavést mimo- řádná krátkodobá opatření, než bude uzavřena nová smlouva o veřejných službách v souladu se všemi podmín- kami pro uzavírání těchto smluv podle tohoto nařízení.
(1) Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 1. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Rady 2006/97/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 107).
(2) Úř. věst. L 134, 30.4.2004, s. 114. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí Rady 2006/97/ES.
(3) Úř. věst. L 395, 30.12.1989, s. 33. Xxxxxxxx ve znění směrnice
(25) Veřejná přeprava cestujících po železnici vyvolává speci- fické otázky v oblasti investičního zatížení a nákladů na in- frastrukturu. V březnu 2004 Xxxxxx předložila návrh změny směrnice Rady 91/440/EHS ze dne 29. července 1991 o rozvoji železnic Společenství (5), aby byl všem že- lezničním podnikům Společenství zajištěn přístup k infra- struktuře všech členských států pro účely provozování služeb mezinárodní osobní dopravy. Cílem tohoto nařízení je stanovit právní rámec pro poskytování kompenzací nebo výlučných práv v případě smluv o veřejných služ- bách, a nikoliv další otevírání trhu železničních služeb.
(26) Pokud se jedná o veřejné služby, umožňuje toto nařízení každému příslušnému orgánu v rámci smlouvy o veřej- ných službách, aby si vybral svého provozovatele veřejných služeb v přepravě cestujících. S ohledem na různorodost územní organizace jednotlivých členských států mohou být příslušné orgány v odůvodněných přípa- dech oprávněny uzavírat smlouvy o veřejných službách v přepravě po železnici přímo.
(27) Kompenzace poskytovaná příslušnými orgány k pokrytí nákladů vzniklých při plnění závazků veřejné služby musí být vypočítána způsobem vylučujícím její poskytnutí v nadměrné výši. Pokud má příslušný orgán v úmyslu uza- vřít smlouvu o veřejných službách bez nabídkového řízení, měl by rovněž dodržovat podrobná pravidla zajišťující, že výše kompenzace je přiměřená, a zohledňující požadavek účinnosti a kvality služeb.
(28) Vhodným zohledněním veškerých účinků plnění závazků veřejné služby na poptávku po veřejných službách v pře- pravě cestujících ve vzorci pro výpočet uvedeném v příloze mohou příslušný orgán a provozovatel veřejných služeb prokázat, že nedošlo k nadměrnému poskytnutí kompenzací.
(29) Uvažují-li příslušné orgány o uzavření smluv o veřejných službách, s výjimkou mimořádných opatření a smluv týkajících se malých vzdáleností, měly by přijmout opa- tření nezbytná k zveřejnění této skutečnosti nejméně jeden rok předem, aby mohli případní provozovatelé veřejných služeb zareagovat.
(30) Přímo uzavírané smlouvy o veřejných službách by měly podléhat zvýšené transparentnosti.
92/50/EHS (Úř. věst. L 209, 24.7.1992, s. 1).
(4) Úř. věst. L 76, 23.3.1992, s. 14. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/97/ES.
(5) Úř. věst. L 237, 24.8.1991, s. 25. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2006/103/ES (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 344).
(31) Jelikož budou příslušné orgány a provozovatelé veřejných služeb potřebovat čas, aby se přizpůsobili ustanovením to- hoto nařízení, měla by být přijata přechodná opatření. S ohledem na postupné uzavírání smluv o veřejných služ- bách podle tohoto nařízení by měly členské státy předložit Komisi během šesti měsíců po uplynutí první poloviny přechodného období zprávu o pokroku. Komise může na základě těchto zpráv navrhnout vhodná opatření.
(32) Během přechodného období mohou příslušné orgány za- vádět ustanovení tohoto nařízení v různou dobu. Proto je možné, že se během tohoto období nabídkových řízení na smlouvy o veřejných službách na trzích, které byly rychle- ji otevřeny regulované hospodářské soutěži, budou účast- nit provozovatelé veřejných služeb z trhů, na které se ještě nevztahují ustanovení tohoto nařízení. Aby se přiměře- nými opatřeními předešlo jakékoli nerovnováze při oteví- rání trhu veřejné dopravy, měly by mít příslušné orgány možnost v druhé polovině přechodného období odmít- nout nabídky předložené podniky, u kterých není více než polovina z celkové hodnoty jimi poskytovaných veřejných dopravních služeb udělena v souladu s tímto nařízením, pokud toto odmítnutí není diskriminační a pokud tak bylo rozhodnuto před vypsáním nabídkového řízení.
(33) V bodech 87 až 95 rozsudku ze dne 24. července 2003 ve věci C-280/00 Altmark Trans GmbH (1) Soudní dvůr Ev- ropských společenství rozhodl, že kompenzace za veřejné služby nepředstavují zvýhodnění ve smyslu článku 87 Smlouvy, pokud jsou splněny čtyři kumulativní podmínky. Pokud nejsou uvedené podmínky splněny a jsou splněny obecné podmínky pro použití ustanovení čl. 87 odst. 1 Smlouvy, představují kompenzace za veřejné služby státní podporu a vztahují se na ně články 73, 86, 87 a 88 Smlouvy.
(34) Kompenzace za veřejné služby se mohou v odvětví pozem- ní osobní dopravy ukázat jako nezbytné pro to, aby pod- niky odpovědné za veřejné služby fungovaly podle zásad a za podmínek, které jim umožňují plnit jejich úkoly. Tyto kompenzace mohou být za určitých podmínek slučitelné se Smlouvou podle článku 73 Smlouvy. Zaprvé musí být poskytnuty za účelem zajištění poskytování služeb, které jsou službami obecného zájmu ve smyslu Smlouvy. Za- druhé, aby se předešlo neodůvodněnému narušení hospo- dářské soutěže, nemohou překročit výši, která je nezbytná k pokrytí čistých nákladů vzniklých při plnění závazků ve- řejné služby, s přihlédnutím k příjmům získaným z této činnosti a přiměřenému zisku.
(1) Sb. rozh. 2003, s. I-7747.
(35) Kompenzace poskytnuté příslušnými orgány v souladu s tímto nařízením tedy mohou být osvobozeny od poža- davku předchozího oznámení podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy.
(36) Tímto nařízením se nahrazuje nařízení (EHS) č. 1191/69, a proto je třeba uvedené nařízení zrušit. Tříleté přechodné období napomůže postupnému ukončení kompenzací u veřejných služeb v nákladní dopravě, které nejsou povo- leny Komisí podle článků 73, 86, 87 a 88 Smlouvy. Jaká- koli jiná kompenzace v souvislosti s poskytováním veřejných služeb v přepravě cestujících než ta, která spadá pod toto nové nařízení, jež by mohla představovat státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy, by měla být v souladu s články 73, 86, 87 a 88 Smlouvy, včetně jaké- hokoli příslušného výkladu Soudního dvora Evropských společenství, a zvláště jeho rozhodnutí ve věci C-280/00 Altmark Trans GmbH. Při posuzování takových případů by proto Komise měla použít zásady podobné zásadám stanoveným v tomto nařízení nebo případně v jiných práv- ních předpisech v oblasti služeb obecného hospodářského zájmu.
(37) Toto nařízení se vztahuje na nařízení Rady (EHS) č. 1107/70 ze dne 4. června 1970 o poskytování podpor dopravě po železnici, silnici a vnitrozemských vodních cestách (2). Uvedené nařízení je považováno za překonané, neboť omezuje použití článku 73 Smlouvy, aniž by posky- tovalo odpovídající právní základ pro povolování součas- ných investičních programů zejména ve vztahu k investicím do dopravní infrastruktury v rámci partner- ství veřejného a soukromého sektoru. Mělo by proto být zrušeno, aby bylo možné řádně používat článek 73 Smlou- vy na neustálý vývoj v odvětví, aniž by tím bylo dotčeno toto nařízení nebo nařízení Rady (EHS) č. 1192/69 ze dne
26. června 1969 o společných pravidlech normalizace
účtů železničních podniků (3). S cílem dále usnadnit pou- žívání příslušných pravidel Společenství předloží Komise návrh pokynů o státní podpoře pro investice do železnic, včetně investic do infrastruktury v roce 2007.
(38) Komise vypracuje zprávu za účelem vyhodnocení pro- vádění tohoto nařízení a vývoje poskytování veřejné pře- pravy cestujících ve Společenství, zejména kvality veřejných služeb v přepravě cestujících a účinků přímého uzavírání smluv o veřejných službách. K této zprávě bu- dou v případě nezbytnosti přiloženy odpovídající návrhy na změnu tohoto nařízení,
(2) Úř. věst. L 130, 15.6.1970, s. 1. Nařízení naposledy pozměněné naří- zením (ES) č. 543/97 (Úř. věst. L 84, 26.3.1997, s. 6).
(3) Úř. věst. L 156, 28.6.1969, s. 8. Nařízení naposledy pozměněné naří- zením (ES) č. 1791/2006 (Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 1).
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Účel a oblast působnosti
1. Účelem tohoto nařízení je definovat, jak mohou příslušné orgány v souladu s pravidly práva Společenství zasahovat do od- větví veřejné přepravy cestujících, aby zajistily poskytování slu- žeb obecného zájmu, které jsou mimo jiné četnější, bezpečnější, kvalitnější nebo levnější než služby, které by mohly nabídnout sa- motné tržní mechanismy.
Za tímto účelem vymezuje toto nařízení podmínky, za nichž pří- slušné orgány poskytují kompenzace při ukládání nebo sjed- návání závazků veřejné služby provozovatelům veřejných služeb za vzniklé náklady nebo udělují výlučná práva za plnění závazků veřejné služby.
2. Toto nařízení se vztahuje na vnitrostátní a mezinárodní pro- vozování veřejných služeb v přepravě cestujících po železnici či jiným druhem drážní dopravy a po silnici, s výjimkou služeb, které jsou provozovány zejména z důvodu svého historického nebo turistického významu. Členské státy mohou toto nařízení použít pro veřejné služby v přepravě cestujících po vnitrozem- ských vodních cestách, a aniž by bylo dotčeno nařízení Rady (EHS) č. 3577/92 ze dne 7. prosince 1992 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž) (1), teritoriálních mořských vodách.
3. Toto nařízení se nepoužije na koncese na stavební práce ve smyslu čl. 1 odst. 3 písm. a) směrnice 2004/17/ES nebo čl. 1 odst. 3 směrnice 2004/18/ES.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
a) „veřejnou přepravou cestujících“ služby v přepravě ces- tujících obecného hospodářského zájmu, které jsou veřej- nosti nabízeny nediskriminačním způsobem a nepřetržitě;
b) „příslušným orgánem“ orgán nebo skupina orgánů veřejné správy členského státu nebo členských států, jenž má pravo- moc zasahovat do veřejné přepravy cestujících v dané územ- ní oblasti, nebo jakýkoli jiný orgán mající takovou pravomoc;
(1) Úř. věst. L 364, 12.12.1992, s. 7.
c) „příslušným místním orgánem“ příslušný orgán, jehož územ- ní působnost není celostátní;
d) „provozovatelem veřejných služeb“ veřejný nebo soukromý podnik nebo skupina podniků provozující veřejné služby v přepravě cestujících nebo jakýkoli jiný veřejný subjekt, který poskytuje veřejné služby v přepravě cestujících;
e) „závazkem veřejné služby“ požadavek, který vymezí nebo stanoví příslušný orgán k zajištění veřejné služby v přepravě cestujících v obecném zájmu, který by provozovatel na zá- kladě svých vlastních obchodních zájmů bez odměny nepře- vzal vůbec nebo nepřevzal ve stejném rozsahu nebo za stejných podmínek;
f) „výlučným právem“ právo opravňující provozovatele veřej- ných služeb k provozování některých veřejných služeb v pře- pravě cestujících na určité trase, síti nebo v určité oblasti, s vyloučením dalších takových provozovatelů;
g) „kompenzací za veřejné služby“ jakákoli výhoda, zejména fi- nanční, kterou přímo nebo nepřímo poskytne příslušný or- gán z veřejných zdrojů během období provádění závazku veřejné služby nebo v souvislosti s tímto obdobím;
h) „přímým uzavřením smlouvy“ uzavření smlouvy o veřejných službách se stanoveným provozovatelem veřejných služeb bez jakéhokoli předchozího nabídkového řízení;
i) „smlouvou o veřejných službách“ jeden nebo několik právně závazných aktů potvrzujících dohodu mezi příslušným or- xxxxx a provozovatelem veřejných služeb, jejímž cílem je svěřit provozovateli veřejných služeb řízení a provozování veřejných služeb v přepravě cestujících, které spadají pod zá- vazky veřejné služby; podle práva členského státu může smlouva rovněž sestávat z rozhodnutí přijatého příslušným orgánem:
— které má formu zvláštního zákona nebo podzákonného právního aktu nebo
— které obsahuje podmínky, za kterých příslušný orgán poskytuje služby sám nebo jejich poskytování svěří vnitřnímu provozovateli;
j) „vnitřním provozovatelem“ právně samostatný subjekt, nad kterým vykonává příslušný místní orgán, nebo v případě sku- piny přinejmenším jeden příslušný místní orgán, kontrolu podobnou té, kterou vykonává nad svými vlastními útvary;
k) „hodnotou“ hodnota služby, trasy, smlouvy o veřejných služ- bách nebo režimu kompenzací pro veřejnou přepravu ces- tujících odpovídající celkovému odměňování, bez DPH, provozovatele nebo provozovatelů veřejných služeb, včetně jakýchkoli kompenzací, které vyplatily orgány veřejné sprá- vy, a příjmů pocházejících z prodeje jízdenek, které nejsou vráceny zpět příslušnému orgánu;
l) „obecným pravidlem“ opatření, které se nediskriminačním způsobem použije na všechny veřejné služby v přepravě ces- tujících stejného druhu ve stanovené územní oblasti, za kte- rou odpovídá příslušný orgán;
m) „integrovanými veřejnými službami v přepravě cestujících“ vzájemně propojené dopravní služby ve vymezené územní oblasti s jednotnou informační službou, systémem jízdného a jízdním řádem.
Článek 3
Smlouvy o veřejných službách a obecná pravidla
1. Pokud příslušný orgán rozhodne o udělení výlučného prá- va nebo poskytnutí kompenzace jakékoli povahy za plnění závaz- ků veřejné služby jím vybranému provozovateli, provede to v rámci smlouvy o veřejných službách.
2. Odchylně od odstavce 1 se na závazky veřejné služby, je- jichž účelem je stanovení maximálních tarifů pro všechny cestu- jící nebo určité kategorie cestujících, mohou vztahovat obecná pravidla. V souladu se zásadami stanovenými v článcích 4 a 6 a v příloze poskytne příslušný orgán provozovatelům veřejných služeb kompenzaci za čisté finanční dopady, pozitivní nebo ne- gativní, na náklady a příjmy, které vznikly při plnění tarifních zá- vazků stanovených v obecných pravidlech způsobem, který zabraňuje nadměrnému poskytnutí kompenzací. Tím není dotče- no právo příslušných orgánů zahrnout závazky veřejné služby stanovící maximální tarify do smluv o veřejných službách.
3. Aniž jsou dotčeny články 73, 86, 87 a 88 Smlouvy, mohou členské státy vyloučit z oblasti působnosti tohoto nařízení obec- ná pravidla o finančních kompenzacích závazků veřejné služby, která stanovují maximální přepravní tarify pro žáky, studenty, učně a osoby s omezenou pohyblivostí. Tato obecná pravidla musí být oznámena podle článku 88 Smlouvy. U všech těchto oznámení je třeba uvést úplné informace o opatření a zejména podrobnosti o metodě výpočtu.
Článek 4
Povinný obsah smluv o veřejných službách a obecných pravidel
1. Smlouvy o veřejných službách a obecná pravidla musí
a) jasně vymezit závazky veřejné služby, které musí provozo- vatel veřejných služeb plnit, a dotčené územní oblasti;
b) objektivním a transparentním způsobem předem stanovit
i) ukazatele, na základě kterých se vypočítá platba pří- padné kompenzace, a
ii) povahu a rozsah případných udělených výlučných práv
způsobem, který zabraňuje nadměrnému poskytnutí kom- penzací. V případě smluv o veřejných službách uzavřených v souladu s čl. 5 odst. 2, 4,5a6 se tyto ukazatele stanoví ta- kovým způsobem, aby žádná kompenzace nemohla překro- čit částku nezbytnou pro pokrytí čistého finančního dopadu na náklady a příjmy, který nastal při plnění závazků veřejné služby, s přihlédnutím k příjmům provozovatele veřejných služeb získaným z této činnosti a přiměřenému zisku;
c) vymezit způsoby rozdělování nákladů spojených s posky- továním služeb. Tyto náklady mohou zahrnovat zejména ná- klady na personál a energii, poplatky za infrastrukturu, údržbu a opravu vozidel pro veřejnou dopravu, kolejových vozidel a zařízení nezbytných pro provozování služeb v pře- pravě cestujících, fixní náklady a přiměřený výnos z kapitálu.
2. Smlouvy o veřejných službách a obecná pravidla vymezí způsoby rozdělování příjmů z prodeje jízdenek, které si může provozovatel veřejných služeb ponechat, které mohou být vráce- ny příslušnému orgánu, nebo které mohou být rozděleny mezi provozovatele a tento orgán.
3. Doba trvání smluv o veřejných službách musí být omezena a nepřekročí deset let v případě autokarové a autobusové dopra- vy a 15 let v případě služeb v přepravě cestujících po železnici nebo jinými druhy drážní dopravy. Doba trvání smluv o veřej- ných službách vztahujících se na několik druhů dopravy je ome- zena na 15 let, pokud doprava po železnici nebo jiné druhy drážní dopravy představují více než 50 % hodnoty příslušných služeb.
4. Pokud je to s ohledem na podmínky amortizace majetku ne- zbytné, může být doba trvání smlouvy o veřejných službách pro- dloužena až o polovinu, poskytne-li provozovatel veřejných služeb majetek, který je významný vzhledem k celkovému majet- ku nezbytnému k poskytování služeb v přepravě cestujících, na které se vztahuje smlouva o veřejných službách, a zároveň je spo- jen převážně se službami v přepravě cestujících, na které se vzta- huje tato smlouva.
Je-li to odůvodněno náklady, které vyplývají ze zvláštní zeměpis- né situace, může být doba trvání smluv o veřejných službách uve- dená v odstavci 3 v nejvzdálenějších regionech prodloužena až o polovinu.
Je-li to odůvodněno amortizací kapitálu ve vztahu k výjimečným investicím do infrastruktury, kolejových vozidel nebo vozidel a je- li smlouva o veřejných službách uzavřena na základě spraved- livého nabídkového řízení, může mít smlouva o veřejných službách delší dobu trvání. Aby byla v tomto případě zajištěna transparentnost, předloží příslušný orgán Komisi do jednoho roku od uzavření smlouvy o veřejných službách tuto smlouvu a skutečnosti odůvodňující její delší dobu trvání.
5. Aniž je dotčeno vnitrostátní právo a právo Společenství, včetně kolektivních smluv mezi sociálními partnery, mohou pří- slušné orgány požadovat od vybraného provozovatele veřejných služeb, aby zaměstnancům, kteří byli dříve zaměstnáni za účelem poskytování služeb, přiznal práva, na něž by měli nárok, pokud by došlo k jejich převodu ve smyslu směrnice 2001/23/ES. Po- kud vyžadují příslušné orgány po provozovatelích veřejných slu- žeb, aby splnili určité sociální normy, uvedou v dokumentech nabídkového řízení a ve smlouvách o veřejných službách seznam dotyčného personálu a transparentní podrobnosti o jejich smluv- ních právech a podmínky, za jakých jsou zaměstnanci považováni za spojené se službami.
6. Pokud příslušné orgány v souladu s vnitrostátním právem vyžadují, aby provozovatelé veřejných služeb splňovali určité nor- my kvality, musí být tyto normy zahrnuty v dokumentaci nabíd- kového řízení a ve smlouvách o veřejných službách.
7. Dokumentace nabídkového řízení a smlouvy o veřejných službách musí být transparentní, pokud jde o možnost a případně míru použití subdodávek. Pokud se subdodávky použijí, je pro- vozovatel pověřený řízením a provozováním veřejných služeb v přepravě cestujících podle tohoto nařízení povinen poskytovat převážnou část veřejných služeb v přepravě cestujících sám. Smlouva o veřejných službách, která současně pokrývá návrh, bu- dování a provozování veřejných služeb v přepravě cestujících, může povolit plné využívání subdodávek při provozování těchto služeb. Smlouva o veřejných službách stanoví v souladu s vnit- rostátním právem a právem Společenství podmínky, které platí pro subdodávky.
Článek 5
Uzavírání smluv o veřejných službách
1. Smlouvy o veřejných službách se uzavírají v souladu s pra- vidly stanovenými tímto nařízením. Zakázky na služby nebo ve- řejné zakázky na služby, jak jsou definovány ve směrnici 2004/17/ES nebo ve směrnici 2004/18/ES, v přepravě cestujících autobusem či tramvají se však zadávají v souladu s postupy sta- novenými podle uvedených směrnic, pokud tyto smlouvy nemají podobu koncesí na služby, jak jsou definovány v uvedených směrnicích. Mají-li být smlouvy uzavřeny v souladu se směrnice- mi 2004/17/ES nebo 2004/18/ES, nepoužijí se odstavce 2 až 6 tohoto článku.
2. Není-li to vnitrostátním právem zakázáno, může kterýkoli příslušný místní orgán, bez ohledu na to, zda se jedná o samo- statný orgán nebo skupinu orgánů poskytujících integrované ve- řejné služby v přepravě cestujících, rozhodnout o tom, že bude veřejné služby v přepravě cestujících poskytovat sám, nebo že uzavře smlouvu o veřejných službách přímo s právně samostat- ným subjektem, nad kterým vykonává příslušný místní orgán, nebo v případě skupiny přinejmenším jeden příslušný místní or- gán, kontrolu podobnou té, kterou vykonává nad svými vlastní- mi útvary. Pokud příslušný místní orgán vydá takové rozhodnutí, platí následující:
a) za účelem určení, zda příslušný místní orgán vykonává tako- vou kontrolu, je třeba vzít v úvahu faktory jako míra zastou- pení ve správních, řídících nebo dozorčích orgánech, související upřesnění ve stanovách, vlastnictví, skutečný vliv a kontrola nad strategickými rozhodnutími a jednotlivými rozhodnutími v rámci řízení. V souladu s právem Společen- ství není stoprocentní vlastnictví příslušným orgánem ve- řejné správy, zejména v případě partnerství veřejného a soukromého sektoru, nezbytnou podmínkou určení, že jde o kontrolu ve smyslu tohoto odstavce, převažuje-li veřejný vliv a může-li být kontrola určena podle jiného hlediska;
b) podmínkou pro použití tohoto odstavce je, že vnitřní provo- zovatel a všechny subjekty, které tento provozovatel může byť i minimálně ovlivňovat, vykonává svou činnost ve ve- řejné přepravě cestujících na území v působnosti příslušného místního orgánu, bez ohledu na jakékoli vnější linky nebo jiné vedlejší části dané činnosti zasahující do území v působ- nosti sousedních příslušných místních orgánů, a neúčastní se nabídkových řízení týkajících se poskytování veřejných slu- žeb v přepravě cestujících organizovaných mimo území v pů- sobnosti příslušného místního orgánu;
c) bez ohledu na písmeno b) se vnitřní provozovatel může účastnit spravedlivých nabídkových řízení dva roky před skončením s ním přímo uzavřené smlouvy o veřejných služ- bách za podmínky, že bylo přijato konečné rozhodnutí pod- řídit veřejné služby v přepravě cestujících zahrnuté ve smlouvě s vnitřním provozovatelem spravedlivému nabíd- kovému řízení a s vnitřním provozovatelem nebyla přímo uzavřena žádná jiná smlouva o veřejných službách;
d) v případě neexistence příslušného místního orgánu se písme- na a), b) a c) použijí na vnitrostátní orgán ve prospěch územ- ní oblasti, která není celostátní, za podmínky, že se vnitřní provozovatel neúčastní nabídkových řízení týkajících se po- skytování veřejných služeb v přepravě cestujících organizo- vaných mimo oblast, pro kterou byla smlouva o veřejných službách uzavřena;
e) pokud přichází v úvahu využití subdodávek podle čl. 4 odst. 7, je vnitřní provozovatel povinen poskytovat převáž- nou část veřejných služeb v přepravě cestujících sám.
3. Každý příslušný orgán, který se obrátí na třetí osobu jinou, než je vnitřní provozovatel, musí uzavřít smlouvy o veřejných službách na základě nabídkového řízení, s výjimkou případů uve- dených v odstavcích 4,5a 6. Postup přijatý pro nabídkové řízení musí být otevřený všem provozovatelům, spravedlivý a musí do- držovat zásady transparentnosti a zákazu diskriminace. Po před- ložení nabídek a případném předběžném výběru může dojít za dodržení uvedených zásad k vyjednáváním, jejichž účelem je upřesnit, jak nejlépe splnit specifické nebo komplexní požadavky.
4. Není-li to zakázáno vnitrostátním právem, mohou příslušné orgány rozhodnout o přímém uzavření smluv o veřejných služ- bách, buď pokud se jejich průměrná roční hodnota odhaduje na méně než 1 000 000 EUR, nebo pokud se týkají poskytnutí méně než 300 000 kilometrů veřejných služeb v přepravě cestujících ročně.
V případě smlouvy o veřejných službách uzavřené přímo s ma- lým nebo středním podnikem, který provozuje maximálně 23 vo- zidel, mohou být tyto prahy zvýšeny buď na průměrnou roční odhadovanou hodnotu nižší než 2 000 000 EUR, nebo pokud se týkají poskytnutí méně než 600 000 kilometrů veřejných služeb v přepravě cestujících ročně.
5. V případě přerušení služeb nebo v případě bezprostředního rizika vzniku takové situace může příslušný orgán přijmout mimořádné opatření. Toto mimořádné opatření má podobu pří- mého uzavření smlouvy nebo formální dohody o rozšíření smlouvy o veřejných službách nebo požadavku vykonat určité zá- vazky veřejné služby. Provozovatel veřejných služeb má právo odvolat se proti rozhodnutí o uložení povinnosti vykonat určité závazky veřejné služby. Uzavření smlouvy o veřejných službách nebo její prodloužení prostřednictvím mimořádného opatření nebo uložení povinnosti vykonat takový závazek by neměly pře- kročit dva roky.
6. Není-li to zakázáno vnitrostátním právem, mohou příslušné orgány rozhodnout o přímém uzavření smluv o veřejných služ- bách, pokud se týkají přepravy po železnici, s výjimkou jiných druhů drážní dopravy, jako jsou metro nebo tramvaj. Odchylně od čl. 4 odst. 3 nesmí být takové smlouvy uzavřeny na dobu delší deseti let, pokud se nepoužije čl. 4 odst. 4.
7. Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby zajistily, že rozhodnutí přijatá podle odstavců 2 až 6 budou moci být účinně a rychle přezkoumána na požádání osoby, která má nebo měla zájem o uzavření konkrétní smlouvy a která byla poškozena nebo které hrozí, že bude poškozena přepokládaným porušením, a to na základě toho, že taková rozhodnutí porušila právní předpisy Společenství nebo vnitrostátní právní předpisy, které je provádějí.
Pokud subjekty příslušnými pro přezkumná řízení nejsou soudy, musí být vždy jejich rozhodnutí písemně odůvodněna. Dále musí být v takovém případě přijata taková opatření, aby jakékoli do- mnělé nezákonné opatření přezkoumávajícího subjektu nebo ja- kákoli domnělá chyba při výkonu jemu svěřených pravomocí mohly podléhat soudnímu přezkumu nebo přezkumu jiným sub- jektem, jenž je soudem ve smyslu článku 234 Smlouvy a je nezá- vislý jak na orgánu uzavírajícím smlouvu, tak na subjektu provádějícím přezkum.
Článek 6
Kompenzace za veřejné služby
1. Všechny kompenzace související s obecným pravidlem nebo smlouvou o veřejných službách musí být v souladu s člán- kem 4, a to bez ohledu na způsob, jakým byla smlouva uzavřena. Jakákoli kompenzace jakékoliv povahy související s přímo uza- vřenou smlouvou o veřejných službách podle čl. 5 odst. 2, 4, 5 nebo 6 nebo související s obecným pravidlem musí být rovněž v souladu s přílohou.
2. Na písemnou žádost Komise jí členské státy sdělí do tří mě- síců nebo v jiné delší lhůtě, která může být v žádosti stanovena, veškeré informace, které Komise považuje za nezbytné pro urče- ní, zda jsou poskytnuté kompenzace slučitelné s tímto nařízením.
Článek 7
Zveřejnění
1. Každý příslušný orgán jednou za rok zveřejní souhrnnou zprávu o závazcích veřejné služby, za něž je zodpovědný, o vy- braných provozovatelích veřejných služeb a o platbách kompen- zací a výlučných právech poskytnutých uvedeným provozovatelům veřejných služeb prostřednictvím kompenzace. Tato zpráva bude rozlišovat mezi autobusovou dopravou a drážní dopravou, umož- ní sledovat a posoudit výkon, kvalitu a financování sítě veřejné do- pravy a v případě potřeby poskytne informace o povaze a rozsahu jakýchkoli udělených výlučných práv.
2. Každý příslušný orgán přijme nezbytná opatření s cílem nej- později jeden rok před zahájením nabídkového řízení nebo jeden rok před přímým uzavřením smlouvy zveřejnit v Úředním věs- tníku Evropské unie alespoň tyto informace:
a) název a adresa příslušného orgánu;
b) typ plánovaných smluv;
c) služby a oblasti, na něž se možné smlouvy vztahují.
Příslušné orgány mohou rozhodnout, že nezveřejní tyto infor- mace, pokud se smlouva o veřejných službách týká poskytování méně než 50 000 kilometrů veřejných služeb v přepravě ces- tujících ročně.
Pokud se tyto informace po zveřejnění změní, zveřejní příslušný orgán co nejdříve opravu. Touto opravou nesmí být dotčeno da- tum přímého uzavření smlouvy nebo zahájení nabídkového řízení.
Tento odstavec se nepoužije na čl. 5 odst. 5.
3. V případě přímého uzavření smluv o veřejných službách v přepravě po železnici podle čl. 5 odst. 6 zveřejní příslušný or- gán následující informace do jednoho roku od uzavření smluv:
a) označení smluvní strany, její vlastnictví a v případě potřeby označení osoby nebo osob vykonávajících právní kontrolu;
b) dobu trvání smlouvy o veřejných službách;
c) popis služeb v přepravě cestujících, které mají být poskytovány;
d) popis parametrů finanční kompenzace;
e) cíle kvality, jako je přesnost a spolehlivost, a příslušné odmě- ny a sankce;
f) podmínky související se základním majetkem.
4. Na žádost kterékoli zúčastněné strany jí příslušný orgán předloží důvody svého rozhodnutí týkající se přímého uzavření smlouvy o veřejných službách.
Článek 8
Přechodné období
1. Smlouvy o veřejných službách se uzavírají v souladu s pra- vidly stanovenými tímto nařízením. Zakázky na služby a veřejné zakázky na služby, jak jsou definovány ve směrnici 2004/17/ES nebo 2004/18/ES, v přepravě cestujících autobusem či tramvají se zadávají v souladu s postupy stanovenými podle těchto směrnic, pokud nemají podobu koncesí na služby, jak jsou definovány v uvedených směrnicích. Mají-li být smlouvy uzavřeny v souladu se směrnicemi 2004/17/ES nebo 2004/18/ES, nepoužijí se od- stavce 2 až 4 tohoto článku.
2. Aniž je dotčen odstavec 3, musí být uzavírání smluv o ve- řejných službách v přepravě po železnici a po silnici uvedeno do souladu s článkem 5 tohoto nařízení do 3. prosince 2019. Během tohoto přechodného období přijmou členské státy opatření, aby postupně dosáhly souladu s článkem 5, a tím se vyhnuly vážným strukturálním problémům, zejména v souvislosti s přepravní kapacitou.
Do šesti měsíců od konce první poloviny přechodného období předloží členské státy Komisi zprávu o pokroku zdůrazňující pro- vádění postupného uzavírání smluv o veřejných službách v sou- ladu s článkem 5. Na základě zpráv o pokroku od členských států může Komise navrhnout členským státům vhodná opatření.
3. Pro účely použití odstavce 2 se neberou v úvahu smlouvy o veřejných službách uzavřené v souladu s právem Společenství a vnitrostátním právem
a) před 26. červencem 2000 na základě spravedlivého nabíd- kového řízení;
b) před 26. červencem 2000 na základě jiného řízení než spra- vedlivého nabídkového řízení;
c) od 26. července 2000 a přede dnem 3. prosince 2009 na zá- kladě spravedlivého nabídkového řízení;
d) od 26. července 2000 a přede dnem 3. prosince 2009 na zá- kladě jiného řízení než spravedlivého nabídkového řízení.
Smlouvy uvedené v písmenu a) zůstávají v platnosti do uplynutí doby jejich platnosti. Smlouvy uvedené v písmenech b) a c) zů- stávají v platnosti do uplynutí doby jejich platnosti, ale ne déle než po dobu 30 let. Smlouvy uvedené v písmenu d) zůstávají v platnosti do uplynutí doby jejich platnosti, pokud mají omeze- nou dobu trvání srovnatelnou s dobami trvání uvedenými v článku 4.
Smlouvy o veřejných službách zůstávají v platnosti do uplynutí doby jejich platnosti, pokud by jejich ukončení mělo nežádoucí právní nebo hospodářské dopady a pokud k tomu Komise dala svůj souhlas.
4. Aniž je dotčen odstavec 3, mohou příslušné orgány během druhé poloviny přechodného období uvedeného v odstavci 2 vy- loučit z postupu uzavíraní smluv prostřednictvím nabídkového ří- zení provozovatele veřejných služeb, kteří nemohou poskytnout důkaz, že hodnota služeb veřejné dopravy, pro které jim byla po- skytnuta kompenzace nebo uděleno výlučné právo v souladu s tímto nařízením, představuje alespoň polovinu hodnoty všech služeb veřejné dopravy, pro které jim byla poskytnuta kompen- zace nebo uděleno výlučné právo. Toto vyloučení se nevztahuje na provozovatele veřejných služeb, které mají být předmětem na- bídkového řízení. Pro použití tohoto kritéria se neberou v úvahu smlouvy o veřejných službách uzavřené v rámci mimořádného opatření uvedeného v čl. 5 odst. 5.
Pokud příslušné orgány této možnosti využijí, postupují nediskri- minačním způsobem, vyloučí všechny potenciální provozovatele veřejných služeb splňující uvedené kritérium, a uvědomí případné provozovatele o svém rozhodnutí na začátku postupu uzavírání smluv o veřejných službách.
O svém záměru použít toto ustanovení informují Komisi alespoň dva měsíce před zveřejněním výzvy k podávání nabídek.
Článek 9
Slučitelnost se Smlouvou
1. Kompenzace za provozování veřejných služeb v přepravě cestujících nebo za plnění tarifních závazků stanovených v obec- ných pravidlech vyplacené v souladu s tímto nařízením jsou slu- čitelné se společným trhem. Tyto kompenzace jsou osvobozeny od povinnosti předchozího oznámení podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy.
2. Aniž jsou dotčeny články 73, 86, 87 a 88 Smlouvy, mohou členské státy i nadále poskytovat v odvětví dopravy podpory podle článku 73 Smlouvy, které odpovídají potřebě koordinovat dopravu nebo které představují náhradu za určitá plnění souvise- jící s pojmem veřejné služby, jiné než ty, na které se vztahuje toto nařízení, zejména:
a) než vstoupí v platnost společná pravidla pro rozdělování ná- kladů na infrastrukturu, pokud je podpora poskytnuta pod- nikům, jež nesou výdaje související s infrastrukturou, kterou používají, zatímco ostatní podniky takovou zátěž nenesou. Při stanovování výše takto poskytované podpory je třeba vzít v úvahu náklady na infrastrukturu, které konkurenční druhy dopravy nemusí nést;
b) pokud je cílem podpory výzkum nebo vývoj dopravních sy- stémů a technologií, které by byly obecně pro Společenství úspornější.
Taková podpora je omezena na fázi výzkumu a vývoje a nemůže se vztahovat na obchodní využití takových dopravních systémů a technologií.
Článek 10
Zrušení
1. Zrušuje se nařízení (EHS) č. 1191/69. Jeho ustanovení se však po dobu tří let od vstupu tohoto nařízení v platnost nadále použijí pro veřejné služby v nákladní dopravě.
2. Zrušuje se nařízení (EHS) č. 1107/70.
Článek 11
Zprávy
Po skončení přechodného období uvedeného v čl. 8 odst. 2 před- loží Komise zprávu o provádění tohoto nařízení a o vývoji v po- skytování veřejné přepravy cestujících ve Společenství, v níž posoudí zejména vývoj v kvalitě veřejných služeb v přepravě ces- tujících a účinky přímého uzavírání smluv, případně spolu s vhod- nými návrhy na změnu tohoto nařízení.
Článek 12
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost 3. prosince 2009.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech. Ve Štrasburku dne 23. října 2007.
Za Evropský parlament předseda
X.-X. XXXXXXXXX
Xx Xxxx předseda
X. XXXX XXXXXXX
PŘÍLOHA
Pravidla pro kompenzaci v případech uvedených v čl. 6 odst. 1
1. Kompenzace související s přímo uzavřenými smlouvami o veřejných službách podle čl. 5 odst. 2, 4, 5 nebo 6 nebo kompenzace související s obecným pravidlem se musí vypočítat v souladu s pravidly uvedenými v této příloze.
2. Kompenzace nesmí překročit částku rovnající se čistému finančnímu dopadu, který odpovídá součtu pozitivních nebo negativních dopadů, které má plnění závazku veřejné služby na náklady a příjmy provozovatele veřejných služeb. Do- pady se posoudí porovnáním situace, kdy je závazek veřejné služby splněn, se situací, která by nastala, kdyby závazek nebyl splněn. Pro účely výpočtu čistého finančního dopadu se příslušný orgán řídí tímto vzorcem:
Náklady vzniklé v souvislosti se závazkem veřejné služby nebo souborem závazků veřejné služby uloženým přísluš- ným orgánem nebo orgány, obsažený ve smlouvě o veřejných službách nebo v obecném pravidle,
minus jakékoli kladné finanční dopady vzniklé v rámci sítě provozované v souvislosti s daným závazkem (závazky) veřejné služby,
minus zisky z tarifu nebo jakýkoli jiný příjem vzniklý při plnění daného závazku (závazků) veřejné služby,
plus přiměřený zisk,
rovná se čistý finanční dopad.
3. Plnění závazku veřejné služby může mít dopad na možné přepravní činnosti provozovatele mimo daný závazek (zá- vazky) veřejné služby. Za účelem zabránit nadměrnému či nedostatečnému vyplácení kompenzací je proto třeba vzít při výpočtu čistého finančního dopadu v úvahu jakékoli vyčíslitelné finanční dopady na dotyčné sítě provozovatele.
4. Výpočet nákladů a příjmů musí být proveden v souladu s platnými účetními a daňovými zásadami.
5. Ve snaze zvýšit transparentnost a vyhnout se křížovým dotacím v případě, kdy provozovatel veřejných služeb provo- zuje nejen služby, pro něž je poskytována kompenzace a které podléhají závazkům veřejné služby, ale i jiné činnosti, musí být účetnictví uvedených veřejných služeb rozděleno tak, aby splňovalo alespoň tyto podmínky:
— provozní účty pro každou z těchto činností jsou oddělené a část příslušných aktiv a fixní náklady jsou přidělo- vány podle platných účetních a daňových pravidel,
— všechny variabilní náklady, příslušný příspěvek na fixní náklady a přiměřený zisk spojený s jakoukoli jinou čin- ností provozovatele veřejných služeb nemohou být za žádných okolností účtovány daným veřejným službám,
— náklady veřejných služeb jsou vyrovnávány provozními příjmy a platbami orgánů veřejné správy, aniž by byl umožněn převod příjmů do jiného odvětví činnosti provozovatele veřejných služeb.
6. „Přiměřeným ziskem“ se rozumí míra návratnosti kapitálu, která je běžná v odvětví v daném členském státě a která musí zohledňovat riziko nebo neexistenci rizika pro provozovatele veřejných služeb z důvodu zásahu orgánu veřejné správy.
7. Způsob kompenzace musí podporovat udržování nebo rozvíjení
— účinného řízení ze strany provozovatele veřejných služeb, které může být předmětem objektivního hodnocení, a
— poskytování služeb v přepravě cestujících dostatečné kvality.