číslo 101,
Měsíčník
EU aktualit
číslo 101,
únor 2012
strana 2
strana 4
strana 7
strana 12
strana 15
ČR se zatím nepřipojí ke smlouvě o rozpočtové odpovědnosti
Nečekaný obrat: vláda chce prosazovat snížení rozpočtu EU
Hejtmani žádají přesun nevyčerpaných eur do regionů
Hlavní téma: Transevropské infrastrukturální sítě
Program měsíce: OPŽP a podpora záměrů v oblasti ŽP pro rok 2012
Vážení čtenáři,
za klíčovou lednovou událost asi můžeme označit další z řady summitů Evropské rady, jejichž hlavním primárním smyslem je nalézt instrumentář opatření k vyřešení a zabránění opakování nastalých krizových situací a jehož dominantním předmětem bylo dosažení dohody o fiskální odpovědnosti.
Hlavní body této dohody lze ve stručnosti shrnout do vymezení ukazatelů rozpočtové disciplíny pomocí stanovených maximálních hodnot různě pojímaných rozpočtových schodků, stanovení kontrolních a koordinačních mechanismů mezi členskými státy v oblasti rozpočtové politiky, koordinační a oznamovací povinnosti v oblasti emisí státních dluhopisů jednotlivými členskými státy, součinnost v oblasti hospodářských politik posilujících zdravost prostředí měnové unie a hospodářského růstu, ex-ante projednávání zásadních hospodářských reforem a rozpočtových výhledů, zpřísnění průběhu procedury při nadměrném rozpočtovém schodku a vytvoření nového orgánu zaměřeného právě na obsah fiskální odpovědnosti a její dodržování.
Jak bylo následně interpretováno, právě poslední dva body se staly alespoň formálně vykládaným důvodem toho, proč Česká republika zaujala k obsahu této dohody svérázný postoj. Velká Británie již na předcházejícím summitu jasně deklarovala, že se tohoto procesu účastnit nebude. Postoje členských států eurozóny, pro něž je obsah dohody povinný, byly tímto v zásadě taktéž dány a otázkou pak zůstávalo, jakou konkrétní podobu úmluva nabude a které země neplatící eurem se k ní připojí. S výjimkou Británie a ČR jsou to všechny ostatní.
Poté, co se v předcházejícím průběhu ledna obdobný spor vedl v souvislosti s rozhodnutím o půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu, přičemž byly konfrontovány argumenty, jež na straně jedné preferovaly solidaritu, sounáležitost, aktivní příspěvek k pozitivnímu řešení vzniklé situace, vůči marnosti, zbytečnosti, zdůvodňování, proč si to nemůžeme dovolit a že tento příspěvek představuje plýtvání prostředky vhozené do černé díry, přičemž o pouhé dva týdny dříve získaly navrch argumenty preferující sdílení zodpovědnosti, tentokrát český postoj opětovně překvapil – a to nemile. Zdálo by se, že pokud spíše se skřípějícími zuby dáme zelenou půjčce MMF, komplementárním krokem k němu je zaujmout stejný postoj i k dohodě o fiskální odpovědnosti. Českou republiku tentokrát opustili i dva další spojenci ze skupiny odmítající momentální přijetí Paktu Euro plus – tedy Švédsko a Maďarsko. Lze se pak v této souvislosti tázat, v čem jsme tak dramaticky odlišní než 25 ostatních zemí, které se k dohodě více či méně hladce připojily? A jaký je náš významný společný jmenovatel s Británií? Fundamentálně odlišnější ekonomiky bychom možná v EU obtížně hledali.
Završení tuzemského postoje k této dohodě na posledním summitu však korunuje implicitní konstatování, že do doby jejího podepsání v březnu je ještě dost času si konečný vztah k ní (do)vyjasnit. Lze se však současně domnívat, že tohoto času by možná bylo vhodnější využít k nalézání konkrétní obsahové náplně při naplňování dohody, než nekonečným hledáním argumentů, proč se k unijní většině nepřipojovat.
Xxxx Xxxxxxxxx
1
Česká spořitelna, a.s. Olbrachtova 1929/00 000 00 Praha 4
tel.: x000 000 000 000
XX_xxxxxx@xxxx.xx xxxx://xxx.xxxx.xx/xx
EU OFFICE (KANCELÁŘ PRO EU)
Xxx Xxxxxxxx manažer EU Office
x000 000 000 000, xxxxxxxxx@xxxx.xx
Xxxx Xxxxxxxxx
x000 000 000 000, xxxxxxxxxx@xxxx.xx
Xxx Dlouhá
x000 000 000 000, xxxxxxx@xxxx.xx
EKONOMICKÉ A STRATEG. ANALÝZY
Xxxxx Xxxxxxxx
hlavní ekonom České spořitelny
x000 000 000 000, xxxxxxxxx@xxxx.xx
KORPORÁTNÍ FINANCOVÁNÍ
Xxxxx Xxxxx
specialista EU Programu Business
x000 000 000 000, xxxxxx@xxxx.xx
FINANCOVÁNÍ VEŘEJNÉHO SEKTORU
Xxxxx Xxxxxx
specialista EU Programu Region
x000 000 000 000, xxxxxxx@xxxx.xx
GRANTIKA ČESKÉ SPOŘITELNY
Xxxxxxx Xxx
ředitel odboru Projektové poradenství
x000 000 000 000, xxx@xxxxxxxxxx.xxx
Máte zájem o realizaci projektu s pod- porou fondů EU? Hledáte financování rozvojových plánů? Chcete získat více informací? Prosím, obraťte se na nás.
Obsahovými partnery Měsíčníku EU aktualit jsou portál XxxXxxxx.xx a společnost Grantika ČS
Události
Česká republika se nyní nepřipojí k dohodě o fiskální disciplíně. Pozdější přistoupení k této smlouvě však premiér Xxxx Xxxxx nevyloučil. Vláda podpořila půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu ve výši 38 miliard korun. Z ní bude financována pomoc předluženým státům EU. Záchranný fond EFSF přišel o nejvyšší rating AAA. Maďarsko může v návaznosti na novou ústavu a další přijaté právní předpisy přijít o půjčku od MMF. Evropská komise již zahájila proti Maďarsku právní kroky.
POLITIKA EKONOMIKA A EURO
Česká republika se zatím nepřipojí ke smlouvě o rozpočtové odpovědnosti
Česká republika se na lednovém summitu EU zařadila po bok Velké Británie a fiskální dohodu, která po státech požaduje uzákonění pravidla rozpočtové obezřetnosti, nepodpořila. Premiér Xxxx Xxxxx rozhodnutí zdůvodnil mimo jiné chybějící politickou shodou nad způsobem ratifikace dohody. Nevyloučil ale, že by se ČR mohla k dohodě připojit později.
Dohodu o fiskální disciplíně, podle níž mají státy eurozóny do svých zákonů zavést pravidlo vyrovnaných strukturálních rozpočtů, tedy očištěných o vliv hospodářského cyklu, však podpořilo nakonec pouze 25 členských zemí EU. Schválení dohody přivítali čelní představitelé jak Evropské unie, tak Evropské centrální banky. Kromě Velké Británie, která svou neúčast na dohodě oznámila už na prosincovém summitu, zůstala nakonec mimo i Česká republika.
Dohoda, kterou evropští politici odsouhlasili, požaduje, aby si země eurozóny do své národní legislativy zavedly pravidlo, podle nějž může strukturální schodek státního rozpočtu dosahovat maximální výše 0,5 % HDP. Dokument zavádí také automatičtější sankce pro státy, které by hospodařily s nadměrným schodkem veřejných financí nad 3 % HDP. Právě k ustanovení, podle kterého by bylo Evropskou komisí navržené sankce vůči rozpočtovým hříšníkům možné zamítnout pouze v případě, že by se našla kvalifikovaná většina států, má ale výhrady ODS, nejsilnější česká vládní strana.
Fiskální dohoda dále požaduje, aby si státy do zákonů o vyrovnaných rozpočtech daly pravidlo, podle nějž by v případě, že míra zadlužení překročí 60 % HDP, vláda zadlužení snižovala o jednu dvacetinu ročně. Premiér také řekl, že pokud se ČR v budoucnu k euru připojí, muselo by smlouvu schválit.
Pozici české vlády příliš nechápeme, a to tím spíše, že vláda se silně hlásí k rozpočtové odpovědnosti. Větší důraz na rozpočtově odpovědné chování členských států a automatizace sankcí je v současné době rozhodně pozitivní. Dovolujeme si odhadnout, že pokud by smlouva platila, a zejména byla respektována, posledních deset let, současnou evropskou dluhovou krizi bychom neřešili.
xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_Xxxx/xxxx/ pressdata/en/ec/127599.pdf
Tři důvody proti podle premíéra Xxxxxx:
• Není jasné, jakým způsobem by se smlouva v České republice ratifikovala
• Česká republika by se nemohla účastnit všech eurosummitů
• Malý důraz na dluhové kritérium
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxx/xxxxxx/xx-xx-x-xxxxx lni-dohode-nepripojila-podle-necase-kvuli-nejasne-ratifikaci- 009565
Česká republika MMF půjčí, rozhodla vláda
Česká republika se připojí k dalším nečlenským státům eurozóny, které se budou podílet na půjčce Mezinárodnímu měnovému fondu (MMF) ve výši 200 miliard eur. Vláda o tom rozhodla na svém lednovém zasedání. Česko MMF poskytne
38 miliard korun, což je mnohem méně, než od něj EU původně žádala (90 miliard).
Česká republika se tak připojila ke třem nečlenským zemím eurozóny, Dánsku, Polsku a Švédsku, které se rozhodly přispět na pomoc zemím postiženým dluhovou krizí. Své finance se zavázaly poskytnout země platící eurem, státy mimo eurozónu se kromě výše zmíněných čtyřech států ještě nerozhodly, zda se k půjčce připojí. Přímo svou účast odmítly Velká Británie a Bulharsko.
Na poskytnutí půjčky MMF v celkové výši 200 miliard eur se evropští lídři dohodli na prosincovém summitu EU.
Peníze na půjčky poputují z devizových rezerv České národní banky (ČNB). Výsledné rozhodnutí tak bude podle premiéra záviset na její bankovní radě. Podmínky půjčky prozatím nejsou zcela jasné. Zatím se mluví o tří- až pětileté půjčce, která by měla centrální banku přijít na uniklých úrocích asi na miliardu korun. ČNB totiž obvykle své devizové rezervy investuje převážně do dluhopisů, které poskytují vyšší úrokové zisky.
Domníváme se, že rozhodnutí vlády je správné. Členství v evropském integračním projektu přináší nejen pozitiva (jednotný vnitřní trh, dotace z fondů EU apod.), ale nese s sebou i náklady a nepříjemné jevy. Zhruba 1,5 miliardy eur sice problémové státy EU ani MMF „nevytrhne“, ale tímto rozhodnutím jsme dali najevo, že dokážeme být solidární s ostatními. Mezinárodní měnový fond, někdy označovaný i za centrální banku centrální bank, je globální věřitel poslední instance a vždy v minulosti si dokázal své pohledávky u států v obtížích pohlídat. Proto půjčku pro MMF považujeme za relativně bezpečnou investici.
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xx-x-xxxxxxxx-xxxx/xxxxxx/xxxxx-xxxxxxxx a-pujcku-mmf-poskytne-rozhodla-vlada-009548
xxxx://xxx.xxxxx.xx/xx/xxxxx-xxxxxxx/xxxxxxxx/xxxxxxx-xxxxxx- nam-na-stabilite-eurozony-92174
Po eurozóně snížila S&P rating i záchrannému fondu EFSF
Po snížení ratingů devíti zemím eurozóny včetně Francie a Rakouska snížila v lednu ratingová agentura Standard & Poor’s také hodnocení záchrannému fondu eurozóny EFSF, což může ohrozit jeho schopnost získávat peníze na trhu.
EFSF (European Financial Stability Facility; Evropský fond finanční stability), dočasný záchranný fond eurozóny, ze
Události
kterého čerpá pomoc Irsko, Portugalsko a z něhož může v blízké budoucnosti začít dostávat peníze také Řecko, u ratingové agentury S&P přišel o nejvyšší rating AAA. Agentura uvedla, že fond může nejvyšší hodnocení získat zpět v případě, že zbývající země eurozóny s ratingem AAA navýší záruky za jeho půjčky.
Vzhledem k tomu, že se evropští politici na prosincovém summitu loňského roku dohodli, že trvalý záchranný fond eurozóny ESM (European Stability Mechanism; Evropský mechanismus stability) spustí už letos v červenci, je podle nich kapacita fondu EFSF dostačující a další navýšení jeho kapitálu se nechystá.
Evropští politici se souběžně s tím v prosinci předloňského roku (2010) dohodli, že od roku 2013 fond EFSF nahradí trvalým záchranným mechanismem – fondem ESM, který bude mít pevné zakotvení v evropském právu. Ten měl mít podle původních návrhů kapacitu 500 miliard eur, ale v prosinci 2011 se evropští státníci usnesli na tom, že do březnového summitu vyhodnotí, jestli by nebylo na místě objem fondu ještě navýšit. Právě na fond ESM se teď zřejmě zaměří pozornost evropských politiků. Státníci totiž na posledním summitu rozhodli, že trvalý mechanismus pod tlakem rostoucí nedůvěry trhů spustí o šest měsíců dříve
– v polovině roku 2012.
EFSF je konstruován tak, že do něj státy žádné prostředky přímo nevkládají, ale ručí za veškeré dluhopisy, které fond prodá investorům. Přestože celková výše záruk členských
států činí 720 miliard euro, skutečná kapacita fondu je z obezřetnostních důvodů nižší (tzv. efekt přezárukování) a dosahuje pouze 440 miliard euro. Irsko a Portugalsko dnes čerpá z EFSF podporu v souhrnu kolem 44 miliard eur a odhaduje se, že dalších 150 miliard eur bude v rámci chystané druhé půjčky potřebovat Řecko. Pokud se nestane nic nepředvídaného, od července bude fond EFSF nahrazen trvalým záchranným mechanismem ESM.
xxxx://xxx.xxxx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx/xxxx/0000/0000-00-xxx f-statement-following-standard--poors-decision-to-downgrade-i ts-long-term-rating.htm
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxx/xxxxxx/xx-xxxxxxxx- snizila-sp-rating-i-zachrannemu-fondu-efsf-009517
Maďarsko může přijít o půjčku z MMF, Komise chystá i další postihy
Evropská komise zahájila právní kroky proti Maďarsku kvůli novým právním předpisům, které vstoupily v platnost počátkem roku 2012.
Maďarské právní předpisy jsou podle Evropské komise v rozporu s právními předpisy EU, neboť zpochybňují nezávislost centrální banky a orgánů pověřených ochranou údajů a přijatá opatření znamenají zásah do nezávislosti soudů.
Evropská komise vyjádřila své znepokojení nad novou maďarskou ústavou, která vstoupila v účinnost na začátku roku. Řada jejích bodů totiž porušuje předpisy Evropské unie.
Spolu s ústavou bylo na konci minulého roku přijato ještě několik dalších zákonů. Nová legislativa je kritizována především za ohrožování nezávislosti demokratických institucí jako například centrální banky, soudů nebo médií. Zároveň obsahuje i ustanovení, která podle kritiků narušují náboženskou svobodu. Příliš prý také posiluje roli Xxxxxxx, vládnoucí strany pod vedením premiéra Xxxxxxx Xxxxxx.
Kromě právních postihů hrozí, že zákon o centrální bance schválený na konci roku, by mohl Maďarsko připravit o plánovanou preventivní půjčku od Mezinárodního měnového fondu (MMF) a EU ve výši 20 miliard eur, o kterou požádalo v listopadu. Prostřednictvím této finanční pomoci se chtělo vyhnout hrozící ekonomické nestabilitě.
3 hlavní důvody kritiky ze strany EK a MMF:
• Ohrožení nezávislosti národní centrální banky
• Ohrožení nezávislosti soudnictví
• Ohrožení nezávislost orgánu pověřeného dohledem nad ochranou údajů
xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 12/24
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxx/xxxxxx/xxxxxxxx- muze-prijit-o-pujcku-od-mmf-komise-chysta-i-dalsi-postihy- 009476
Události
Německý ministr hospodářství požaduje, aby na přijímání řeckých reforem dohlížel vnější subjekt. Česká vláda otočila v otázce vyjednávání budoucího rozpočtu EU a nečekaně se připojila ke skupině zemí prosazující jeho úspornější variantu. Evropská komise chce zlepšit propojení evropského platebního trhu a zvýšit jeho bezpečnost. Členské státy se dohodly na podpoře růstu a zaměstnanosti, modernizaci ekonomiky a zvýšení konkurenceschopnosti. Pomoci k tomu mají strukturální fondy.
Německo žádá, aby na rozpočet Řecka dohlížela Komise
Krátce před lednovým summitem EU, na němž se státníci dohodli na konečné podobě fiskální dohody, se Německu podařilo zvednout řecké politiky ze židle. Německý ministr hospodářství totiž otevřeně prohlásil, že pokud Řekové nejsou schopni přijmout potřebné reformy, měl by na ně dohlédnout někdo zvenčí.
Vláda kancléřky Xxxxxx Xxxxxx je kvůli záchraně problémových zemí eurozóny pod neustálým tlakem německého veřejného mínění i některých křesťansko-demokratických poslanců. Ti svůj souhlas s uvolněním druhé půjčky pro Řecko podmiňují zpřísněním podmínek, které budou Athény muset splnit.
Německo také požaduje, aby vláda ve svých výdajích upřednostňovala splácení svých závazků vůči věřitelům před ostatními běžnými výdaji.
V Athénách, kde v lednu pokračovala jednání mezi soukromými věřiteli a tamní vládou, vyvolal německý návrh důrazný nesouhlas. Podle řeckého ministra Xxxxxxxxxx Xxxxxxxxx je země rozhodně schopná dostát svým závazkům.
Německo jako nejsilnější evropská ekonomika a hlavní přispěvatel do záchranných programů eurozóny současně ale čelí tlaku ze strany mezinárodních partnerů. Jedná se hlavně o navýšení kapacity trvalého záchranného mechanismu ESM (v současné podobě je dohodnuto, že fond bude disponovat 500 miliardami eur), které Německo odmítá. Větší příspěvek se od něj očekává i v případě druhého záchranného balíčku pro Řecko.
Podle pozorovatelů ale Němci nemají s návrhem valnou naději na úspěch. Evropská komise trvá na tom, že si Řecko musí v rozpočtových otázkách zachovat autonomii.
Řecko odepíše více než 70 procent svého dluhu
Po posledním jednání představitelů řeckého státu a jeho soukromých věřitelů se zdá, že xxxx držitelé řeckých dluhopisů budou nuceni podstoupit větší ztrátu, než si doposud mysleli. Když už se věřitelé smířili se skutečností, že budou muset odepsat polovinu svých řeckých pohledávek, nyní se zdá, že nakonec přijdou o více než sedmdesát procent. Odpuštění části dluhu bude doprovázeno vyměnou současných dluhopisů za nové, které budou mít delší splatnost (až třicet let) a také nižší výnos do čtyř procent. Soukromí věřitelé drží v součanosti více než polovinu řeckého dluhu a netrpělivě se čeká na konečnou dohodu o výši odpisu. 20. března má Řecko splatit další podstatnou část svého dluhu, přičemž bez další zahraniční pomoci této splátky nebude v žádném případě schopno.
Úvahy o „ekonomickém protektorátu“ nad Řeckem jsou jen další epizodou v řecké tragédii. Od dohodnutí pomoci Řecku v květnu 2010 zanedlouho uplynou již dva roky a je čím dále zřejmější, že Atény se z dluhové pasti standardní cestou úspor a reforem nedostanou. Stále pravděpodobnější alternativou je
tak zjevný bankrot (namísto „dobrovolné“ restrukturalizace) v kombinaci s návratem k drachmě.
ht tp: / /www. xxx.xx/Xxxx -Geld- ist -keine-Loesung/ 2307c14093i1p397/index.html
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxx/xxxxxx/xxxxxxx-xxx a-aby-na-rozpocet-recka-dohlizela-komise-009559
ROZPOČET
Nečekaný obrat: vláda chce prosazovat snížení rozpočtu EU
Vláda ve vyjednávání o víceletém rozpočtu EU mění pozici a připojuje se ke skupině čistých plátců v čele s Německem, Velkou Británií a Francií. Zatímco dosud v debatě o příštím evropském rozpočtu na roky 2014–2020 trvala na tom, že by jeho výdaje měly zůstat na úrovni blízké 1 % HND, nyní bude požadovat jejich snížení.
Mluvčí vlády zdůraznil, že svým vstupem mezi země, které prosazují přísnější rozpočet, chce dát Česko jasně najevo, že rozpočtovou odpovědnost prosazuje nejen doma, ale i v Evropě.
Vláda dosud zastávala pragmatickou linii a svou pozici vůči evropskému rozpočtu prosazovala ve skupině nových členských zemí tzv. „Přátel Koheze“, jejichž cílem je, aby z evropského rozpočtu získaly v podobě kohezních fondů co nejvíc.
Xxxxxxxx Xxxxxxxx, ministr financí, ale věří, že ve skupině zemí, které volají po úspornějším rozpočtu, se České republice bude více peněz na EU fondy prosazovat lépe.
Názor kabinetu je takový, že z evropského rozpočtu by se primárně měly financovat aktivity, které přispívají k vyšší konkurenceschopnosti a růstu EU a současně k její vnitřní soudržnosti. Jinými slovy, škrtat by se mělo především v oblastech jako je společná zemědělská politika, což České republice tolik nevadí.
Xxxxxxx ale zůstává, jestli se prosazování úspornějšího rozpočtu neobrátí proti vládě a Česko nakonec z vyjednávání neodejde s nižšími dotacemi pro své regiony. Návrh Evropské komise je vůči České republice zatím vstřícný – výdaje na regionální politiku by se totiž podle Komise do budoucna příliš měnit neměly.
My v EU Office ČS jsme ekonomové, nikoliv odborníci v evropské diplomacii. Na první pohled se nám zdá otočka našich vyjednavačů o 180 stupňů iracionální. Vždyť Česká republika je země, která z EU více dostává, než do jejího společného rozpočtu odvádí. A proto by měla kopat za co největší objem víceleté finanční perspektivy na léta 2014 až 2020. Ale věřme, že naši představitelé mají tento neočekávaný přestup na druhou stranu vyjednávacího stolu pečlivě promyšlen.
ČR loni získala z EU o 31 mld. Kč více, než zaplatila Česká republika stále odvádí do Evropského rozpočtu výrazně méně, než z něj získává. V roce 2011 tento rozdíl činil 30,7 miliard korun. Do společného evropského rozpočtu jsme odvedli 41,7 miliard korun, abychom z něj nazpět získali 72,5 miliard. Oproti roku 2010 se ale tato čistá pozice zmenšila o téměř 17 miliard, tedy více než třetinu z tehdejších 47,3 miliard korun. Méně Česká republika dostala kvůli revizi národních účtů a problémům z české strany u některých operačních programů. Šlo o podezření z korupce (viz ROP Severozápad a ROP Jihozápad) či pochybnosti o efektivnosti a potřebnosti daných projektů. Největší část příjmů připadá na Fond soudržnosti a strukturální fondy, odkud stát loni získal 43,5 miliard korun. Příjmy ze společné zemědělské politiky dosáhly loni 26,5 miliard korun. Celkové kladné saldo ČR za roky 2004 až 2011 činí +176,1 miliard korun, které nám de facto zaplatili evropští daňoví poplatníci. Vývoj tzv. čisté pozice ČR (rozdíly mezi příjmy ze společné evropské pokladny a odvody do ní) | |
rok | mld. Kč |
2004 | 7,3 |
2005 | 2,0 |
2006 | 6,9 |
2007 | 15,2 |
2008 | 23,8 |
2009 | 42,3 |
2010 | 47,9 |
2011 | 30,7 |
Zdroj: MF ČR | |
xxxx://xxxxxxxx.xxxxx.xx/xxxxxxxx/xxxxxxxx_xxxxxxx.xxx/ 0/B72F0E39757B5A24C1257992004BA938/$FILE/
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xx-x-xxxxxxxx-xxxx/xxxxxx/xxxxxxxx-xxx at-vlada-chce-prosazovat-snizeni-rozpoctu-eu-009533
JEDNOTNÝ VNITŘNÍ TRH
EU chce integrovat platby přes karty, internet a mobily
Evropská komise věří, že si evropský platební trh zaslouží lepší propojení. Existence sedmadvaceti národních systémů pro uskutečňování plateb po internetu, po mobilu nebo prostřednictvím platebních karet podle Bruselu brzdí hospodářskou soutěž. Až do 11. dubna tedy bude probíhat veřejná konzultace, jejímž cílem je posílit hospodářskou soutěž, zlepšit bezpečnost plateb uskutečňovaných elektronickou cestou a umožnit rozvoj nových inovativních
řešení pro realizaci plateb. Ze statistik Evropské centrální banky vyplývá, že v roce 2009 se v eurozóně uskutečnily retailové platby v hodnotě téměř 58 miliard eur. Z toho jen přes internet se prodalo zboží za 141 milionů eur a Evropská komise očekává, že toto číslo dále poroste.
Události
Evropské komisi se nelíbí, že navzdory existenci vnitřního trhu často nelze například debetními kartami vydanými v jedné zemi platit v zemi jiné. Virtuálními peněženkami typu PayPal a PaySec se nedá zaplatit ve všech internetových obchodech a na účet mnohých elektronických peněženek nelze převést peníze od všech poskytovatelů platebních karet. Dalším z cílů, které si iniciativa Evropské komise klade, je zlepšit podmínky pro nové hráče, kteří se chystají vstoupit na trh.
Dalším tématem, na které Komise v konzultačním materiálu upozorňuje, je bezpečnost virtuálních internetových a mobilních peněženek. Podle Evropské komise je nutné, aby veškeré citlivé informace o zákaznících v rámci platebních systémů neopustily zabezpečené zóny.
Materiál má být mimo jiné i doplňkem k plánu na dokončení jednotné oblasti pro platby v eurech (SEPA; Single Euro Payment Area), která má nahradit stávajících 32 oddělených platebních systémů systémem jediným a zrychlit tak přeshraniční bezhotovostní platby.
xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 12/11
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxx/xxxxxx/xx-xxxx-xxxxxx ovat-platby-pres-karty-internet-a-mobily-009506
ZAMĚSTNANOST A SOCIÁLNÍ POLITIKA
Lídři se dohodli na podpoře růstu a zaměstnanosti v EU, pomoci mají i eurofondy
Evropa neprochází zrovna lehkými časy a i přesto, že se národní vlády snaží provádět úsporné kroky a krotit své rozměrné rozpočty, je nutné, aby se zároveň soustředily i na podporu hospodářského růstu a zaměstnanosti, modernizovaly ekonomiky a posilovaly konkurenceschopnost Evropy. Na zasedání Evropské rady se na tom shodli zástupci členských států a vlád.
Jediným státem, který se zatím k dohodě nepřipojil, je Švédsko, jež čeká na stanovisko domácího parlamentu.
Podle očekávání se lídři věnovali třem tématům – podpoře hospodářského růstu a zaměstnanosti, zejména u mladých lidí, dotvoření vnitřního trhu a usnadnění života malým a středním podnikům.
Mezi hlavní priority podpory patří snaha o zvýšení konkurenceschopnosti čerstvých absolventů, užší propojení jednotného trhu, úplné odstranění bariér především pro SME (které mají být přímo podporovány) a mikropodniky. Posledními schválenými prioritami jsou energetická
Události
Řídící centrála projektu Xxxxxxx se definitivně přesouvá do Prahy. Hostitelskou smlouvu podepsal ministr dopravy Xxxxx Xxxxx s ředitelem vesmírné agentury Galileo dne 27. ledna. Chorvaté nepřekvapili a v referendu se vyslovili pro vstup do EU. Řady současné sedmadvacítky rozšíří k 1. červenci 2013. Evropská unie následuje USA a uvalila ropné embargo na Írán z důvodu podezření na vyvíjení jaderných zbraní. Europoslanci zavádí přísnější pravidla pro sběr elektrického a elektronického odpadu.
efektivnost, zjednodušení účetnictví a zadávání veřejných zakázek.
Předseda Evropské komise Xxxx Xxxxxx Xxxxxxx uvedl, že chce projekty financovat ze strukturálních fondů – dle něho je možno uvolnit 82 miliard eur (60 v ERDF a 22 v ESF).
Teoretickým problémem je potřeba spolufinancovat „evropské projekty“ veřejnými zdroji členských států. V době dluhové krize a všeobecného tlaku na úspornější chování eráru však státy příliš volných zdrojů nemají.
xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_xxxx/xxxx/ pressdata/CS/ec/127605.pdf
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxx/xxxxxx/xxxxx-x e-dohodli-na-podpore-rust-a-zamestnanosti-v-eu-svedsko-zust alo-stranou-009566
VĚDA A VÝZKUM
Ministr Xxxxx Xxxxx podepsal smlouvu o přesunu Galilea do Prahy
Pět let vyjednávání české vlády nepřijde nazmar. Během konference Galileo Application Congress Prague 2012 ministr dopravy Xxxxx Xxxxx a ředitel GSA Xxxxx xxx Xxxxxxx podepsali 27. ledna hostitelskou smlouvu a oficiálně tak stvrdili dohodu, že se centrála vznikajícího vesmírného systému Galileo (GSA) přesune do Prahy. Cca 45 úředníků se do budovy v Holešovicích začne stěhovat letos v květnu. Během léta by mohl začít obvyklý provoz.
Ve smlouvě se řešila i otázka bezpečnosti, část zaměstnanců vesmírné agentury totiž bude v Praze pracovat v utajovaném režimu.
Spuštění společného evropského projektu se očekává v roce 2014. GSA počítá s vypuštěním celkem 18 umělých družic, které by měly umožnit spuštění navigačního systému pro motoristy. Galileo má být systém mnohem přesnější než GPS, ale není koncipován jako konkurence – naopak, americký (GPS) i evropský projekt (Galileo) mají být provázany a vzájemně by se měly doplňovat. První dva satelity systému Galileo byly na oběžnou dráhu vypuštěny koncem října loňského roku.
Konference Galileo Application Congress Pratur se kromě ministra Xxxxx Xxxxxx zúčastnil i premiér Xxxx Xxxxx nebo Xxxxxxx Xxxxxx, místopředseda Evropské komise a komisař odpovědný za průmysl a podnikání.
Přemístění sídla projektu Xxxxxxx je významným diplomatickým úspěchem České republiky. Přímé ekonomické efekty jsou omezené a odpovídají nízkému počtu zaměstnanců pracujících z Prahy. Mnohem důležitější je však zvýšená prestiž České republiky a do budoucna lze očekávat i řadu ekonomických přínosů pro tuzemské podniky, jakožto možné dodavatele systému Galileo.
xxxx://xxx.xxxx.xx/xx/XXXXXxXXX.xxx xxxx://xxx.xxxx.xx/xx/Xxxxx/Xxxxxxx_xxxxxx/XXXxxxXX.xxx
ROZŠÍŘENÍ
Chorvaté řekli EU v referendu „ano“
Překvapení se nekonalo. V referendu rozhodli chorvatští občané o vstupu své země do Evropské unie. Po přepočítání
99 % hlasů bylo jasné, že významná většina (66 %) zúčastněných voličů se pro vstup do Unie vyslovila kladně. Pokud ratifikace přístupové smlouvy proběhne bez výraznějších komplikací ve všech členských státech EU, mohlo by se Chorvatsko stát členem EU již od 1. července 2013. Po Slovinsku by se tak stalo druhou zemí bývalé Jugoslávie, která se k Unii připojí.
Referenda se zúčastnilo pouze 43,6 % voličů. Podle chorvatské ministryně zahraničí je nízká volební účast v Chorvatsku téměř tradiční. Chorvatští euroskeptici však zdůraznili, že je „ostudné“, když o osudu celé země rozhoduje tak malý počet lidí.
Po uzavření hlasovacích místností se chorvatští političtí lídři sešli v parlamentu, kde začali přijímat významné hosty: velvyslance, zástupce odborových svazů, bývalé ministry a další, kteří chtěli společně s vládou oslavit výsledek historického referenda.
Chorvatský prezident Xxx Xxxxxxxxx řekl, že voliči prostřednictvím svých hlasů rozhodli o evropské budoucnosti své země. Poděkoval také těm, kdo hlasovali proti přistoupení k Unii. Podle prezidenta musí brát země ohled i na jejich pochybnosti a obavy.
Rozhodnutí Chorvatska je dobrou zprávou i pro P.R. Evropské unie. Chorvati dokázali, že Evropská unie, i přes současnou dluhovou krizi a potíže ohledně budoucího směřování, je stále pro některé země stojící mimo ni atraktivní.
Události
xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX MO/12/29
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx-xx/xxxxxx/xxxxxxxxxx-xxxxxx-xx kli-unii-v-referendu-hlasite-ano-009536
VNĚJŠÍ VZTAHY
Evropská unie uvalí na Írán ropné embargo
Státy Evropské unie uvalí embargo na dovoz íránské ropy. Unie se tak připojuje k USA, které sankce vůči Íránu rozšířily na konci minulého roku. Dohodnutá omezení jsou výsledkem sporů o kontroverzní íránský jaderný program. Také se shodly na sankcích proti Íránské centrální bance, aby ztížily financování jaderného programu.
Ropné embargo začalo platit již během měsíce ledna. Země EU tak již nebudou smět uzavírat nové kontrakty na dovoz íránské ropy. Protože kontrakty jsou již v platnosti a jejich okamžité vypovězení by některým zemím výrazně zkomplikovalo situaci, začne EU pravděpodobně uplatňovat sankce až od července. Dosavadní smlouvy prozatím zůstanou v platnosti.
Sankce vůči íránskému ropnému průmyslu jsou výsledkem několikaletého sporu kolem íránského jaderného programu, který se během prosince a ledna opět vyhrotil, když Írán například úspěšně otestoval dvě rakety dlouhého doletu. Ačkoliv Teherán tvrdí, že programy na zpracování uranu jsou určeny výhradně pro mírové účely, Západ se obává, že se Írán snaží vyrobit jadernou zbraň.
Většinu ropy však Írán exportuje do Asie. USA a EU se proto snaží přesvědčit asijské státy, zejména Indii, aby dovoz z Íránu omezily. Významným dovozcem je také Čína. Ta se však nehodlá k embargu připojit.
Dodávky z Íránu by měla nahradit ropa z dalších států v oblasti Perského zálivu. Cena směsné ropy Xxxxx, za kterou se na Západ většinou prodává ropa z Evropy, Afriky a Blízkého východu, stoupla v den rozhodnutí o embargu o 56 centů za barel. Severoamerická ropa podražila o pět centů za barel.
xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_xxxx/xxxx/ pressdata/EN/foraff/127446.pdf
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxx-xxxxxx/xxxxxx/xxxxx-xxx-xxxxx-xxx opska-unie-na-iran-ropne-embargo-009538
ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ
EP zpřísňuje pravidla pro nakládání s elektrošrotem
Europoslanci na lednovém plenárním zasedání schválili přísnější pravidla pro sbírání elektrického a elektronického odpadu. Pokud směrnici posvětí i Rada EU, členské státy budou mít 18 měsíců na to, aby ji uvedly do praxe.
Problém nakládání s elektrošrotem není pro Evropskou unii nový – již v roce 2003 přijala směrnici o odpadech z elektrických a elektronických zařízení, kterou se však pro komplikovanost a nákladnost nikdy nepodařilo uvést v život.
A co tedy nová pravidla přinesou? Zatímco v současné době jsou členské státy povinny ročně recyklovat 4 kg elektroodpadu na osobu, do roku 2016 se musí postarat o to, aby na každých
100 tun elektrických a elektronických zařízení, které se v průběhu posledních tří let objevily na trhu, sesbíralo
45 tun odpadu (do roku 2019 to musí být 65 tun). Jako alternativní možnost mohou sebrat srovnatelné množství 85 % generovaného elektroodpadu.
Pro některé země ale europoslanci připravili výjimku. Mezi desítkou zemí, kterým se kvůli nedostatečné infrastruktuře prodloužilo splnění cíle až do roku 2021, najdeme spolu s Bulharskem, Litvou, Lotyšskem, Maďarskem, Maltou, Polskem, Rumunskem, Slovenskem a Slovinskem i Českou republiku.
Europoslanci dali také zelenou tomu, aby spotřebitelé mohli již nepoužívaná malá zařízení (do velikosti 24 cm), například mobilní telefony, tablety nebo třeba fotovoltaické články, vracet ve větších obchodech s elektronikou, aniž by si museli koupit zboží nové.
Nová směrnice by měla zamezit i tomu, aby se elektrošrot, který je v EU recyklován pouze z jedné třetiny, ilegálně vyvážel do třetích zemí (zejména Afriky a Asie), kde se na jeho zpracování, často v nelidských podmínkách, podílejí i děti. Vývozci budou totiž muset prokazovat, že zboží je přes hranice převáženo za účelem opravy nebo opětovného použití.
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxx/xxxXxx.xx?xxxXxxx-
//EP//TEXT+TA+P7-TA-2012-0009+0+DOC+XML+V0//
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxx/xxxxxx/xx-xx risnuje-pravidla-pro-nakladani-s-elektrosrotem-009532
REGIONÁLNÍ POLITIKA
Hejtmani žádají přesun nevyčerpaných eur do regionů
Prostředky, kterým prý hrozí, že po roce 2014 zůstanou ležet v méně úspěšných sektorových operačních programech, by měly být přesunuty do regionů, jimž se v čerpání daří lépe. Vyzvali k tomu hejtmani krajů České republiky. Ministerstva, která mají na starosti programy, jimž jde čerpání pomaleji, se realokaci brání.
„V současné době jsou v rámci regionálních operačních programů (ROPů) prakticky všechny prostředky do roku 2013 vyčerpány, a přesto máme celou řadu mimořádně kvalitních projektů, na které ale v nich už nejsou peníze,“ argumentuje předseda Rady AK ČR a jihomoravský hejtman Xxxxxx Xxxxx.
Události
Xxx Xxxxxx z tiskového oddělení Ministerstva pro místní rozvoj potvrdil, že rezort opravdu plánuje do konce prvního pololetí letošního roku vyhodnotit rizika v některých operačních programech a tento materiál pak předložit vládě.
Statistika čerpání jednotlivých operačních programů potvrzuje rozdílnou úspěšnost čerpání. Zatímco některým programům, například ROPům Jihovýchod, Severovýchod nebo Střední Morava se daří (měly vyčerpáno téměř polovinu alokace), jiné, jako například OP ŽP nebo oba programy administrované ministerstvem školství (OP Vzdělávání a vývoj pro inovace a OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost), byly na tom o poznání hůře – měly vyčerpáno méně než desetinu alokace.
Komise pozastavila ministerstvu školství proplácení eurodotací
Evropská komise odmítla rezortu školství proplatit 1,2 miliardovou částku (v korunách) v rámci Operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Důvodem jsou výsledky auditu, který poukázal na závažná pochybení v některých projektech, zejména pak v těch, jež se zaměřovaly na reformu terciárního vzdělávání, zavedení státních maturit, e-learningové vzdělávání nebo na projekty některých vysokých škol.
Ministr školství Xxxxx Xxxxx ale kritiku odmítl a prohlásil, že vinu za objevené nedostatky nese předchozí vedení sekce evropských fondů na ministerstvu, rezort financí a také některé kraje. Argumentoval tím, že „devadesát procent výtek se týká projektů z let 2008 a 2009“.
Ministerstvo školství i přesto portálu EurActiv sdělilo, že se možné realokace prostředků v obou zmíněných programech neobává a ani o ní neuvažuje. Podobně reagují i řídící orgány ostatních OP.
xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx-xxxxx.xx/xxxxxx/xxx0x0x0-00xx-00x0- 9206-28cec79dd084/MMZ---listopad-2011-(1)
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx-xxxxxx/xxxxxx/xxxxxxxx-xxxxx uji-presun-nevycerpanych-prostredku-z-eu-do-regionu-009511
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxxx-xxxxxx/xxxxxx/xxxxxx-xxxxxxx vila-ministerstvu-skolstvi-proplaceni-eurodotaci-009557
ZDRAVÍ A OCHRANA SPOTŘEBITELE
EK: Zájemcům o spotřebitelské úvěry se v EU nedostává přesných informací
Z výsledků šetření, které na podzim nechala provést Evropská komise, vyplývá, že většina (70 %) webových stránek nabízejících spotřebitelské úvěry neobsahuje nebo zkresluje důležité informace.
Spotřebitelské úvěry patří v Evropské unii k nejvyužívanějším formám, jak si rychle a poměrně jednoduchou cestou zajistit finanční prostředky na nákup nejrůznějšího zboží. Jen v roce 2010 měly podle údajů Eurostatu finanční instituce v eurozóně více než 600 miliard eur nesplacených spotřebitelských úvěrů.
Jelikož obliba tohoto druhu půjček roste, Evropská komise se na podzim rozhodla ve spolupráci s národními státy provést kontrolu webových portálů, které podobné služby nabízejí.
Z více než 500 webových stránek, které prošly ve 27 členských zemích EU a rovněž na Islandu a v Norsku kontrolou, se více jak dvě třetiny z nich (70 %) dopustily nějakého pochybení, které je v rozporu s unijní legislativou na ochranu spotřebitele.
Nejčastěji se podle Komise chybovalo u reklamy na osobní půjčky, kreditní karty či jiné typy spotřebitelských úvěrů, které obsahovaly neúplné, zavádějící či nepravdivé údaje.
V České republice se kontrola nevyhnula desítce webů, z nichž jich devět šetřením neprošlo.
„Hříšníky“ nyní podle bruselské exekutivy čeká náprava. Pokud ale chybějící informaci provozovatelé stránek odmítnou doplnit nebo se jim nebude chtít do opravy mylného či zavádějícího údaje, mohou počítat s právními kroky, které proti nim národní orgány zahájí. V takovém případě jim nehrozí pouze peněžité sankce, ale třeba i zákaz provozování webového portálu.
O tom, jak si při vymáhání unijního práva povedou, musí členské státy EU evropskou exekutivu informovat do podzimu letošního roku.
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xx/xxxxxxxxx-x-xxxxxxxxxxxx/xxxxxx/xx-xx jemcum-o-spotrebitelske-uvery-se-v-eu-nedostava-presnych-i nformaci-009496
xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 12/6
Kalendárium
Evropský parlament volil nového předsedu. Podle očekávání se jím stal sociální demokrat z Německa Xxxxxx Xxxxxx. V křesle vystřídal Xxxxxxx Xxxxxx, Xxxxxx z Evropské lidové strany. V lednu se v Evropském parlamentu odehrála jedna z nejžhavějších politických debat posledních měsíců. Před europoslance totiž předstoupil maďarský premiér Xxxxxx Xxxxx, aby obhajoval kontroverzní kroky svého kabinetu. Většina občanů ČR ani EU není přesvědčena o potřebě zvyšovat věk odchodu do důchodu.
3. LEDNA
Nová roamingová legislativa: snížení cen a posílení konkurenceschopnosti: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxx/ 20111219IPR34600/html/New-mobile-roaming-legislation-cut-p rices-and-boost-competition
Evropský rok aktivního stáří a mezigenerační solidarity 2012: xxxx://xxxxxx.xx/xx0000/
4. LEDNA
Eurobankovky a euromince slaví 10 let od uvedení do oběhu: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 12/2
5. LEDNA
Banka PCB v Řecku začne nabízet mikropůjčky začínajícím malým podnikatelům: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxx.xxx?xxxx Id=en&catId=89&newsId=1153
Dánské předsednictví se chce zaměřit i na zdravotnictví:
h t t p : / / e u 2 0 1 2 . d k / e n / E U - a n d - t h e - P r e s i d e n c y / About-the-Presidency/~/link.aspx?_id=19C896D60D754EE79 3BF6FFCBEA52593&_z=z
Přání poslanců do roku 2012? Úspěšné vyřešení krize eura: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxx/ 20120103STO34826/html/MEPs‘-2012-wish-successful-resolu tion-of-euro-crisis
6. LEDNA
Europoslanci chtějí rozpracovat návrh evropských dluhopisů: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxx/ 20120105IPR34873/html/Reinforced-economic-union-MEPs-c all-for-roadmap-towards-eurobonds
Iniciativa EIB pro výzkum EIBURS 2011 ohlásila výsledky: xxxx://xxx.xxx.xxx/xxxxx/xxxx/xxxxxxxxxx-xxxxxxxx-xxxxxx-xxxxx s-selection-committee-results-2011.htm
9. LEDNA
Snížení zátěže pro menší podnikatelské subjekty:
h t t p : / / e c . e u r o p a . e u / e n t e r p r i s e / n e w s r o o m / c f / itemlongdetail.cfm?item_id=5692
Obchodní a spotřebitelské výzkumy v EU: xxxx://xx.xxxxxx.xx/ economy_finance/db_indicators/surveys/index_en.htm
10. LEDNA
Xxxxx vah se přiklání k dani z finančních transakcí v zemích eurozóny: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xx/xxxxxxxxx/ content/20120109IPR34971/html/Pendulum-swings-firmly-in-fa vour-of-Eurozone-financial-transaction-tax
Komise EU nařídila Maďarsku, aby si vzalo zpět státní pomoc, kterou dalo státní letecké společnosti Malév: xxxx://xxxxxx.xx/ rapid/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?reference=IP/12/7
Evropská unie vydala 30-ti roční dluhopisy na pokrytí půjček Irsku a Portugalsku ve výši 3 miliard eur: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/ xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?reference=MEMO/12/4
11. LEDNA
18 nových europoslanců se ujalo své funkce: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxx/ 20120103MUN34829/html/18-new-MEPs-take-their-seats
Parlamentní komise zahájila svou práci pod větším dohledem nad svým rozpočtem: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xx/ pressroom/content/20120109IPR34972/html/Parliamentary-co mmittee-opens-its-work-on-increased-budgetary-surveillance
Evropská komise oznámila nové partnery pro projekty ohledně podnikání a lidských práv, známé jako nová strategie CSR (Corporate social responsibility): xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/ newsroom/cf/itemlongdetail.cfm?item_id=5695
12. LEDNA
Druhá polovina legislativního období – změny na vysokých funkcích Evropského parlamentu: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxx/ 20111212BKG33803/html/Second-half-of-legislative-term-cha nges-at-the-top
Komise informovala o nebezpečném zadlužování Belgie, Kypru, Maďarska, Malty a Polska: xxxx://xx.xxxxxx.xx/ economy_finance/articles/sgp/2012-01-11-edp_en.htm
Akční plán na zdvojnásobení objemu internetového obchodu do roku 2015: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx? reference=IP/12/10
13. LEDNA
Komise pro lidská práva EP projednávala maďarské kontroverzní zákony: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xx/ pressroom/content/20120109IPR35005/html/Civil-Liberties-Co mmittee-debates-Hungary‘s-controversial-laws
Nový návrh smlouvy na posílení ekonomické spolupráce je nepřijatelný pro europoslance: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/ news/en/pressroom/content/20120111IPR35102/html/New-dra ft-treaty-on-reinforced-economic-union-unacceptable-to-MEPs
16. LEDNA
Vytvoření jednoho správního místa pro platbu DPH v přeshraničním styku: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxX xxxxx.xx?reference=IP/12/17
Odpady – rychlejší cesta k vytváření pracovních míst a snižování nákladů: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxx x.xx?reference=IP/12/18
Parlament volil nového prezidenta, byly oznámeny dánské priority a diskutoval se nedávný vývoj v Maďarsku: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxx/ 20120106FCS34949/html/Election-of-president-Danish-prioriti es-Hungary-debate-top-January-plenary
Kalendárium
17. LEDNA
Průzkum na téma, zda jsou Evropané připraveni „aktivně stárnout“: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxx rence=IP/12/16
Xxxxxx Xxxxx – nový předseda EP: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxx/ 20120113STO35289/html/Portrait-of-new-EP-President-who-is
Počet finančních institucí v Eurozóně a zbytku EU se snižoval i v roce 2011: xxxx://xxx.xxx.xxxxxx.xx/xxxxx/xx/xxxx/0000/ html/pr120116_1.en.html
Malé podniky vytvářely 85% nových pracovních míst v letech 2002 až 2010: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx? reference=IP/12/20
18. LEDNA
První španělský poskytovatel mikropůjček začínajícím malým podnikatelům: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxxx.xxx?xxxxXxxxx& catId=89&newsId=1163&furtherNews=yes
Orbán v centru bouřlivé debaty o situaci v Maďarsku: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxx/ 20120113STO35298/html/Orb%C3%A1n-faces-political-group- leaders-in-heated-debate-on-Hungary
23. LEDNA
Prohlášení EK, ECB a MMF o hodnocení mise do Irska: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX MO/12/21
24. LEDNA
Veřejná slyšení v Evropském parlamentu o krizi vládních dluhů a o ratingových agenturách: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxx/ 20120120STO35892/html/MEPs-focus-on-debt-crisis-measure s-credit-rating-agencies
25. LEDNA
Statistika – rekordní počet nocí strávených v hotelu v EU v roce 2011: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/xxxxxxxx/xx/ itemdetail.cfm?item_id=5720
Výměna informací o mezivládních energetických dohodách
– další dílek do energetické skládačky EU: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xx/xxxxxxxxx/xxxxxxx/ 20120120STO35894/html/Another-piece-of-the-EU-energy-p uzzle
26. LEDNA
Hlavní závěry z Rady EU pro hospodářské a finanční záležitosti: xxxx://xxx.xxxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxxxx/xxx_xxxx/ docs/pressdata/en/ecofin/127516.pdf
27. LEDNA
Komise podává k soudnímu dvoru Velkou Británii, kvůli porušení práva na vrácení daní v případě omylu práva. xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 12/64
Evropská komise vyzvala Lucembursko, aby změnilo pravidla DPH: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxx e=IP/12/63
Komise žádá Irsko, aby změnila své zdanění motorových vozidel mladších 3 měsíce: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxx xxxXxxxxx.xx?reference=IP/12/62
19. LEDNA
30. LEDNA
Poplach v Europarlamentu kvůli dohodě o užší ekonomické unii: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxxxxx.xx/xxxx/xx/xxxxxxxxx/ content/20120118IPR35602/html/Alarm-bells-for-talks-on-clos er-economic-union-deal
20. LEDNA
Komise zahájila dialog s Kosovem o cestování bez víz: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx/xxxxx_xxxxxx/xxxxxxxx/ news/120120_en.htm
EU považuje růst založený na mezinárodním obchodu za ústřední bod moderní rozvojové agendy: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/ xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?reference=IP/12/80
31. LEDNA
Xxxxxxx již 25 let mění životy a rozšiřuje obzory: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxx/xxxxxXxxxxxxxXxxxxx.xx?xxxxxxxxxxXX/ 12/83
Informační servis
V rubrice Informační servis zobrazujeme nadcházející zasedání klíčových rozhodovacích orgánů Evropské unie, které jsou doplňovány dalšími významnými událostmi typu mezinárodních summitů se světovými velmocemi apod.
Agenda jednání těchto klíčových orgánů je s ohledem na její maximální aktuálnost připravována často jen několik dní před vlastním jednáním a je možno ji vyhledat na tomto odkazu: xxxx://xxxxxx.xx/xxxxxxxxxx/
Zasedání klíčových institucí EU
1.–2. 2. 2012 Brusel, Belgie - Plenární zasedání Evropského parlamentu |
1.–3. 2. 2012 Kodaň, Dánsko - Neformální setkání ministrů pro konkurenceschopnost |
10. 2. 2012 Nové Dillí, Indie - Summit EU – Indie |
10. 2. 2012 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU pro vzdělání, mládež, kulturu a sport |
13.–16. 2. 2012 Štrasburk, Francie - Plenární zasedání Evropského parlamentu |
14. 2. 2012 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU pro dopravu, energetiku a telekomunikace |
17. 2. 2012 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitelů |
20. 2. 2012 Brusel, Belgie - Euroskupina |
20.–21. 2. 2012 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU pro konkurenceschopnost |
21. 2. 2012 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU pro hospodářské a finanční záležitosti |
23. 2. 2012 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU pro zemědělství a rybolov |
27. 2. 2012 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU pro zahraniční záležitosti |
28. 2. 2012 Brusel, Belgie - Zasedání Rady EU pro všeobecné záležitosti |
1. – 2. 3. 2012 Brusel, Belgie - Evropská rada |
Zdroj: xxx.xxxxxx.xx, přístup k 1. 2. 2012
Téma
Návrh Víceleté finanční perspektivy z konce června 2011 přinesl ve svém obsahu několik nových elementů, jež budou ze zdrojů Rozpočtu EU prioritně financovány. Vedle nástroje Horizont 2020 (oblast R&D), nových prvků navrhovaných pro kohezní politiku, zdrojově efektivnější společné zemědělské politiky, investic do lidského kapitálu či položek se specifickým statutem (Evropský rozvojový fond) patří do této množiny též Nástroj pro propojení Evropy (Connecting Europe Facility; CEF).
TRANSEVROPSKÉ INFRASTRUKTURÁLNÍ SÍTĚ V ŠIRŠÍM KONTEXTU A SPECIFICKÝ POHLED NA TÉMA DOPRAVY
ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKY TRANSEVROPSKÝCH DOPRAVNÍCH SÍTÍ (TEN-T)
Kontext
Plně fungující jednotný trh závisí na moderní, vysoce výkonné infrastruktuře, propojující Evropu přednostně v oblastech dopravy, energetiky a informačních a komunikačních technologií.
Je odhadováno – podle návrhu Víceleté finanční perspektivy VFP – že přibližně 200 mld. eur je zapotřebí ke kompletizaci trans-evropských energetických sítí, 540 mld. eur potřebuje být investováno v trans-evropském dopravním systému a přes 250 mld. eur v informačních a komunikačních technologiích v průběhu let 2014–2020. Zatímco trh může a měl by dodávat balíček nutných investic, existuje zde též potřeba oslovit oblasti tržních selhání – vyplnit přetrvávající mezery, odstranit úzká místa a zajistit adekvátní přeshraniční propojení. Nicméně zkušenost ukazuje, že národní rozpočty nikdy nedají dostatečně vysokou prioritu přeshraničním typům investic, pokrývajících oblasti více zemí, které by Jednotný vnitřní trh vybavily takovou infrastrukturou, kterou ke svému hladkému fungování potřebuje.
Proto Evropská komise rozhodla navrhnout vytvoření CEF k urychlení rozvoje infrastruktury, kterou EU potřebuje. Tato růst posilující propojení zajistí lepší přístup na vnitřní trh a ukončí izolaci určitých ekonomických „ostrovů“. CEF bude rovněž vytvářet zásadní příspěvek pro energetickou bezpečnost zajištěním pan-evropského přístupu k rozdílným zdrojům a poskytovatelům uvnitř i mimo Unii. Rovněž napomůže zavést nový koncept teritoriální (územní) koheze. Celoevropská dostupnost vysoce rychlostní sítě ICT a pan-evropské ICT služby překonávají rovněž fragmentaci Jednotného trhu a mohly by pomoci malým a středním podnikům v jejich hledání růstových příležitostí mimo jejich domácí trh.
CEF bude financovat předem definovanou dopravní, energetickou a ICT prioritní infrastrukturu unijního zájmu a jak fyzickou, tak rovněž technologickou infrastrukturu, jež je v souladu s udržitelnými rozvojovými kritérii. Předběžný seznam navržené infrastruktury (chybějících spojení) doprovází tento návrh.
CEF bude řízen centrálně a bude financován z rozpočtu pro tento účel vytvořeného a prostřednictvím limitních částek určených pro dopravu z Kohezního fondu. Míry spolufinancování z Rozpočtu EU budou vyšší tam, kde se investice uskutečňují v konvergenčních regionech v porovnání s regiony konkurenceschopnosti. Místní a regionální infrastruktura bude napojena na prioritní infrastrukturu EU, propojující všechny
občany napříč EU a může být (spolu)financována strukturálními fondy (Kohezním fondem a/ nebo ERDF, v závislosti na situaci každého členského státu nebo regionu). S ohledem na infrastrukturní deficit nových členských států, Evropská komise rozhodla navrhnout relativně neměnnou alokaci pro Kohezní fond. To by mělo napomoci podpořit dopravní investice v odůvodněných regionech a podporovat propojení mezi nimi a zbytkem EU.
CEF nabízí příležitosti pro využívání inovativních finančních nástrojů k urychlení a zajištění větších investic, než by mohlo být vytvořeno pouze prostřednictvím veřejného financování. Evropská komise bude pracovat v úzké součinnosti s Evropskou investiční bankou (EIB) a dalšími veřejnými investičními bankami na kombinaci finančních zdrojů při realizaci těchto projektů. Zejména bude Evropská komise podporovat využívání projektových dluhopisů EU, jako nástroje, který posouvá realizaci těchto důležitých projektů.
Evropská komise navrhuje alokovat 40 mld. eur pro období 2014 – 2020 pro CEF, které by měly být doplněny dodatečnými
10 mld. eur, vymezenými pro způsobilé dopravní investice v rámci Kohezního fondu.
Tato částka v návrhu VFP se skládá z 9,1 mld. eur pro energetický sektor, více než 31,6 mld. eur na dopravu (včetně 10 mld. eur v rámci Kohezního fondu) a 9,1 mld. eur na ICT.
Pozadí a cíle
Od poloviny 80. let vytváří Trans-evropská dopravní síť (TEN-T) hospodářsko-politický rámec pro rozvoj infrastruktury k hladkému fungování vnitřního trhu a pro zajištění ekonomické, sociální a teritoriální koheze a zlepšení dostupnosti napříč EU. To vedlo v roce 1992 k zahrnutí specifické právní báze pro TEN v Maastrichtské smlouvě a v roce 1994 na summitu Evropské rady v Essenu k přijetí seznamu 14 hlavních projektů.
V roce 1996 Evropský parlament a Rada EU přijaly právní zásady, definující politiku TEN-T a infrastrukturní plánování (Rozhodnutí 1692/96 Evropského parlamentu a Rady EU z 23. 7. 1996 o komunitárních zásadách pro rozvoj Trans-evropských dopravních sítí). Významná revize těchto zásad proběhla v roce 2004 a vzala v úvahu rozšíření EU a očekávané změny dopravních toků (Rozhodnutí 884/2004 ES Evropského parlamentu a Rady EU z 29. 4. 2004, jímž je novelizováno rozhodnutí z roku 1996). Dále byl seznam 14 prioritních projektů rozšířen.
Některé finanční a nefinanční nástroje byly založeny proto,
Téma
aby usnadnily implementaci projektů. Tyto nástroje zahrnují Finanční nařízení TEN (Nařízení ES 680/2007 Evropského parlamentu a Rady EU z 20. 7. 2007, definující obecná pravidla pro udělování finanční pomoci Společenství na poli Trans-evropských dopravních a energetických sítí), Kohezní fond, ERDF a půjčky z EIB společně s koordinačními iniciativami Evropské komise.
V roce 2010 v zájmu právní čistoty přijaly Evropský parlament a Rada EU Rozhodnutí 661/2010/EU ze 7. 7. 2010 o unijních zásadách rozvoje Trans-evropských dopravních sítí, což představuje přepracování předchozích zásad TEN-T.
CEF – společný nástroj financování infrastruktury
S využitím zkušeností a poučení, získaných v rámci existujícího rámce politik Trans-evropských sítí, Evropská komise navrhuje nový Evropský infrastrukturní balíček (European Infrastructure Package; EIP), založený primárně na CEF, který bude společným finančním nástrojem pro trans-evropské sítě a vytvoří rámec, v němž budou implementovány specifické sektorové zásady.
Smyslem CEF je rozproudit a usnadnit podporu EU na infrastrukturu pomocí optimalizace portfolia dostupných nástrojů, standardizací operačních pravidel pro jejich použití a kapitalizací možných synergií skrze tyto tři sektory. Tento koordinovaný přístup nebude pouze zajišťovat největší možnou přidanou hodnotu pro EU, ale rovněž zjednoduší procedury a sníží kolektivní náklady.
Návrh CEF rozvíjí společný finanční rámec pro všechny sektory, včetně koordinovaných ročních pracovních programů, společného výboru, flexibility mezi sektorovými rozpočty, zvýšenými ukazateli výkonnosti a kondicionalit a sdíleným použitím specifických infrastrukturních finančních nástrojů. Finanční prostředky CEF budou centrálně řízeny buď přímo pracovníky Evropské komise, nebo prostřednictvím partnerství
mezi Evropskou komisí a jednou či více finančními institucemi. Řešení pro operační management různých nástrojů v rámci CEF bude navrženo v rámci odpovídajícího právního rámce, postaveného na zkušenostech získaných s výkonnou agenturou TEN-T a existující spolupráce s Evropskou investiční bankou.
Tato facilita bude koordinována s dalšími intervencemi, pocházejícími z Rozpočtu EU (například Horizont 2020 nebo Kohezní fond a strukturální fondy).
CEF bude pracovat s rozpočtem 50 mld. eur (v konstantních cenách roku 2011) na období 2014–2020, z nichž 10 mld. eur je předurčeno v Kohezním fondu pro dopravní infrastrukturu. Zatímco je předpokládáno, že tento nástroj bude centrálně řízeným instrumentem, největší možná priorita bude kladena na respektování národních alokací v rámci Kohezního fondu s alokací 10 mld. eur. Těchto 10 mld. eur bude rezervováno pro členské státy, pro než je Xxxxxxx fond dostupný a míry spolufinancování z Rozpočtu EU budou stanoveny na stejné úrovni, jako v případě Kohezního fondu.
Finanční nástroje v rámci CEF – maximalizace dopadu pro EU
Zatímco vlády EU vydávají v průměru přibližně 1 % svého HDP na infrastrukturní investice (mezi 0,5 % – 2,0 %), současně se snaží stále více povzbudit a motivovat soukromý sektor k financování infrastrukturních investic. To je uskutečňováno buď na bázi ryze soukromého sektoru prostřednictvím privatizace, anebo prostřednictvím koncesí a nejnověji pak s využitím modelu partnerství soukromého a veřejného sektoru (PPP) jako základny.
Nicméně stávající tok soukromých finančních zdrojů není dostatečný k tomu, aby oslovil významné investiční potřeby infrastrukturních sektorů. Navíc, soukromé finance nejsou snadno a pružně dostupné v termínech splatnosti a za podmínek, které by byly odraženy vhodným způsobem v ekonomickém životním cyklu komerčně životaschopných dlouhodobých infrastrukturních projektů. Tedy, kapitálový vstup a dluhové nástroje potřebné při zaměření na redukci specifických překážek, které brání dostupnosti kapitálového vstupu či dluhového financování na projekty klíčového unijního zájmu – tedy ty, věcně spadající pod CEF.
Cílem infrastrukturních nástrojů je přivábit financování ze soukromého sektoru, které by Evropě mělo pomoci s uvolněním jejího potenciálu ve chvíli zásadní transformace a posunu směrem ke zdrojově efektivní a nízko-uhlíkové ekonomice.
Soubor nástrojů by měl vytvářet základnu pro dlouhodobý stabilní investiční rámec a působit jako katalyzátor a stimulátor. CEF usiluje o naplnění této představy dvěma typy hlavních nástrojů:
• přímou kapitálovou účastí v akciových fondech, které zajišťují rozvojový kapitál pro aktivity, přispívající projektům veřejného zájmu;
Téma
• půjčky a/ nebo záruky na projekty společného zájmu, podpořené nástroji na sdílení rizik, včetně posilovacích mechanismů pro dlouhodobé bankovní zápůjčky a pro projektové dluhopisy emitované projektovými společnostmi.
Tyto instrumenty budou cílit hospodářsko-politické cíle v souladu s prioritami Strategie Evropa 2020 a budou pokrývat
tři hospodářsko-politické oblasti dopravy, energetiky a digitální infrastruktury, aby se vyhnuly nenutné, přebytečné multiplikaci nástrojů obdobné povahy nebo s podobnými cílovými příjemci a projektovými strukturami.
Intervenční logika pro Evropskou komisi představuje pracovat úzce s mezinárodními finančními instrumenty, například Evropskou investiční bankou.
ZÁSADY ROZVOJE TRANSEVROPSKÝCH DOPRAVNÍCH SÍTÍ V OBLASTI DOPRAVY
Identifikované oblasti a záležitosti
V tomto kontextu se zásady snaží o uchopení pěti hlavních problémových oblastí:
1. Chybějící spojení a propojení, zejména v přeshraničních sekcích, představují významnou překážku volnému pohybu zboží i osob/ cestujících v rámci i mezi členskými státy a jejich sousedy;
2. Významná a dlouhotrvající disparita v kvalitě a dostupnosti infrastruktury mezi a v rámci členských států (úzká místa). Zejména východně-západní propojení vyžaduje zlepšení;
3. Dopravní infrastruktura mezi druhy dopravy je fragmentována, co se týče vytváření multi-modálních propojení, mnoho evropských nákladních terminálů, nádraží pro osobní dopravu, vnitrozemských přístavů, námořních přístavů, letišť a městských dopravních uzlů není ve stávajícím stavu schopno vykonávat a naplňovat svoji funkci;
4. Investice do dopravní infrastruktury by měly přispívat k dosažení cílů redukce emisí skleníkových plynů v dopravě o 60 % do roku 2050;
5. A konečně, členské státy stále udržují odlišná operační pravidla a požadavky, zejména na poli interoperability.
Oblasti aktivit
Návrh CEF a Transevropských sítí se zaměřuje na založení a rozvoj kompletní a ucelené TEN-T, spočívající v infrastruktuře pro železnici, vnitřní vodní cesty, silnice, námořní a leteckou dopravu, a tímto zajišťující hladké fungování vnitřního trhu a zesílení ekonomické a sociální koheze.
Pro dosažení těchto cílů je první oblastí aktivit v této souvislosti koncepční plánování. Na základě vstupů, pocházejících z veřejných konzultací klíčových zainteresovaných subjektů došla Evropská komise k závěru, že TEN-T by měla být nejlépe rozvíjena prostřednictvím dvou-úrovňového přístupu, spočívajícím v Comprehensive Network (komplexní síti) a Core Network (páteřní síti).
Comprehensive Network
Comprehensive Network je tvořen základní, bazickou vrstvou TEN-T. Spočívá ve všech formách existující a plánované infrastruktury, vyhovující požadavkům zásad. Comprehensive Network má být dokončen nejpozději do konce roku 2050.
Core Network
Core Network propojuje Comprehensive Network a spočívá v jeho strategicky nejdůležitějších součástech. Je tvořen páteří sítě multi-modální mobility. Koncentruje se na ty součásti TEN-T s nejvyšší evropskou přidanou hodnotou: chybějící přeshraniční propojení, klíčová úzká místa a multi-modální uzly. Core Network má být dokončen nejpozději do konce roku 2030.
Druhá oblast aktivit se zaměřuje na implementaci nástrojů. Evropská komise rozvinula koncept koridorů Core Networks (Nařízení 913/2010 z 22. 9. 2010), beroucí v úvahu i koridory nákladní železniční dopravy. Tyto koridory vytvoří rámcový nástroj pro koordinovanou implementaci Core Network. Co se týče prostoru (rozsahu), koridory Core Network budou v zásadě pokrývat tři druhy dopravy a procházet alespoň třemi členskými státy. Pokud to bude možné, měly by založit propojení s námořním přístavem. Co se týče aktivit, koridory Core Network zajistí platformu pro řízení kapacit, investice, stavbu a koordinaci multi-modálních facilit přeshraniční námořní dopravy a využívání interoperabilních dopravních manažerských systémů.
Konsistence s dalšími politikami a cíli EU
Návrh koresponduje a zapadá do hospodářsko-politického konceptu, zveřejněného Evropskou komisí v rámci Bílé knihy.
Zejména navrhované zásady TEN-T vycházejí ze strategie, nastíněné Bílou knihou: odstranit hlavní bariéry a úzká místa v klíčových oblastech dopravní infrastruktury. Cílem je vytvořit Jednotnou evropskou dopravní oblast s lepšími dopravními službami a plně integrovanou dopravní sítí. Ta by měla propojovat různé druhy dopravy a přinášet zásadní posun v dopravních modelech pro cestující i nákladní přepravu.
Návrh rovněž přispěje k hospodářsko-politickým cílům, naznačeným v komunikaci Evropské komise „Digitální agenda pro Evropu“ tím, že podporuje implementaci inteligentních dopravních systémů. Dále byla podpora udržitelné dopravy identifikována jako jeden z prostředků pro dosažení jedné ze tří klíčových priorit Strategie Evropa 2020 pro inteligentní, udržitelný a začleňovací růst, přijaté Komisí 3. 3. 2010.
Navíc, návrh přispívá k posílení teritoriální koheze celého teritoria EU – což je jeden z obecných cílů EU, společně s kohezí ekonomickou a sociální.
Program měsíce
Ve spolupráci s dceřinou společností České spořitelny konzultační agenturou Grantika ČS jsme zařadili detailnější náhled na letošní výzvy OP ŽP, které jsou zaměřeny na podporu záměrů v celé řadě oblastí životního prostředí. Chystáte se omezit produkci emisí, zateplit objekt či vybudovat kanalizaci? Využijte tak v příštích měsících příležitosti získat až 90 % podporu z investičních nákladů.
OP ŽP A PODPORA ZÁMĚRŮ V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRO ROK 2012
Vybrané podporované aktivity pro oblast životního prostředí v první třetině roku 2012:
Zlepšování kvality ovzduší a snižování emisí
• Rekonstrukce či náhrada spalovacích zdrojů za účelem snížení produkce emisí (instalace nízkoemisních hořáků, rekonstrukce spalovacích komor, technologie pro sekundární nukleární katalytickou redukci)
• Instalace technologií, které povedou k odstranění či snížení emisí prachových částic, oxidů síry, dusíku, amoniaku či těkavých organických látek (odlučovače prachových částic, optimalizace odsávacích systémů, čistička odpadních plynů, přechod na vodou ředitelné barvy, laky a lepidla …)
• Pořízení strojů na úklid zpevněných cest nebo silničních komunikací ve správě žadatele za účelem snížení prašnosti, např. samosběrné nebo kropicí vozy
• Pořízení technologií ke snížení prašnosti z plošných zdrojů (vodní clony, skrápění, odprašovací nebo mlžící zařízení)
• Výsadba a regenerace izolační zeleně oddělující obytnou zástavbu od zdroje znečištění
• Pořízení nízkoemisních zdrojů tepla s případným zateplením budovy
• Výstavba, rekonstrukce, optimalizace systému centrálního zásobování teplem (CZT)
Oprávnění žadatelé:
Podnikatelské i nepodnikatelské subjekty
Výše podpory:
Až 90 % ze způsobilých výdajů v případě formy de minimis (limit dotace 200 tis. EUR na tři roky) nebo v případě, že záměr nezakládá tzv. veřejnou podporu. V ostatních případech až 60 % v závislosti na regionu realizace a velikosti podniku
Aktuální výzva:
Kontinuální výzva březen – srpen 2012
Zlepšování vodohospodářské infrastruktury a snižování rizika povodní
• Výstavba, rekonstrukce a intenzifikace centrálních ČOV a výstavba, rekonstrukce a dostavba stokových systémů sloužících veřejné potřebě v aglomeracích nad 2000 EO a v aglomeracích pod 2000 EO v územích vyžadujících zvláštní ochranu (národní parky, chráněné krajinné oblasti…atd.).
• Výstavba, rekonstrukce a intenzifikace úpraven vody a zdrojů pitné vody a výstavba, rekonstrukce a dostavba přivaděčů a rozvodných sítí pitné vody v aglomeracích nad 2000 EO a v aglomeracích pod 2000 EO v územích vyžadujících zvláštní ochranu (NP, CHKO…atd.).
• Eliminace povodňových průtoků systémem přírodě blízkých protipovodňových opatření
• Zlepšení systému povodňové služby a preventivní protipovodňové ochrany
Oprávnění žadatelé:
Záleží na typu projektu, zejména obce a města a svazky obcí a jejich příspěvkové organizace, státní podniky.
Výše podpory:
Až 90 % ze způsobilých výdajů
Způsobilé výdaje pro obě výše uvedené dotační oblasti:
• Nákup technologie či služeb souvisejících s projektem
• DPH pouze u neplátců či když není nárok na odpočet
• Projektová příprava (v závislosti na typu projektu)
• Propagační opatření
Aktuální výzva:
Leden až únor 2012 – vodovodní přivaděče, úpravny vod Březen až duben 2012 – protipovodňová opatření
Duben až květen 2012 – stokové systémy a ČOV
V roce 2012 bude možné podávat žádosti o dotace také v oblastech:
• Zateplování obvodových plášťů a střešních konstrukcí, výměna či rekonstrukce otvorových výplní (II-III/2012)
• Nakládání s odpady
• Odstraňování starých ekologických zátěží
• Omezování průmyslového znečišťování a snižování environmentálních rizik
• Zlepšování stavu přírody a krajiny
ONE-STOP-SHOP - Řešení „na klíč“
V souvislosti s představenými dotacemi Vám společnost GRANTIKA České spořitelny, a.s. nabízí následující služby:
• Projektové poradenství: posouzení Vašeho rozvojového záměru ve vztahu k dostupným dotačním titulům; poradenství, jak Váš záměr co nejlépe přizpůsobit podmínkám dotačních programů; technická pomoc; vypracování a podání žádosti o dotaci; poradenství při zajištění povinných a nepovinných příloh
• Výběrová/zadávací řízení: komplexní realizace výběrových řízení; metodické a organizační vedení zadávání zakázky včetně přípravy a zpracování veškerých podkladů a nezbytné administrativy
• Dotační management: odborné vedení projektu (etapa realizace, řízení a monitoringu projektu) včetně zajištění všech administrativních procesů
V případě zájmu o získání dotace v oblasti životního prostředí či v jiném operačním programu, neváhejte naši společnost kontaktovat, rádi Vám poskytneme bezplatnou poradenskou službu.
Statistické okénko
Statistické okénko zobrazuje důležité makroekonomické ukazatele všech 27 členských zemí Unie. Zahrnují ukazatele ekonomické výkonnosti (HDP per capita k průměru EU, růst HDP, míra nezaměstnanosti), vnější ekonomické stability (běžný účet k HDP), fiskální stability (veřejné rozpočty k HDP, veřejný dluh k HDP) či cenové charakteristiky (meziroční inflace na bázi indexu HICP, úroveň cenových hladin). Pro srovnání jsou v tabulce i stejné ukazatele pro celou EU. Zdrojem dat je Eurostat.
Klíčové makroekonomické ukazatele
v % | 2008 | Růst HDP 2009 | 2010 | Saldo běžného účtu k HDP 2008 2009 2010 | Míra nezaměstnanosti X-11 XI-11 XII-11 | Meziroční inflace X-11 XI-11 XII-11 | ||||||
Belgie | 1,0 | -2,8 | 2,2 | -1,8 | 0,4 | 1,4 | 7,3 | 7,2 | 7,2 | 3,4 | 3,7 | 3,2 |
Bulharsko | 6,2 | -5,5 | 0,2 | -23,0 | -8,9 | -1,0 | 10,9 | 11,0 | 11,2 | 3,0 | 2,6 | 2,0 |
ČR | 2,5 | -4,1 | 2,3 | -0,7 | -3,2 | -3,8 | 6,6 | 6,7 | 6,8 | 2,6 | 2,9 | 2,8 |
Dánsko | -1,1 | -5,2 | 2,1 | 2,7 | 3,6 | 5,5 | 7,7 | 7,8 | 7,8 | 2,7 | 2,5 | 2,4 |
Německo | 1,0 | -4,7 | 3,6 | 6,2 | 5,6 | 5,7 | 5,7 | 5,6 | 5,5 | 2,9 | 2,8 | 2,3 |
Estonsko | -5,1 | -13,9 | 3,1 | -9,7 | 4,5 | 3,6 | n/a | n/a | n/a | 4,7 | 4,4 | 4,1 |
Irsko | -3,5 | -7,6 | -1,0 | -5,6 | -3,0 | -0,7 | 14,4 | 14,4 | 14,5 | 1,5 | 1,7 | n/a |
Řecko | 1,0 | -2,0 | -4,5 | -14,7 | -11,0 | -10,5 | 19,2 | n/a | n/a | 2,9 | 2,8 | 2,2 |
Španělsko | 0,9 | -3,7 | -0,1 | -9,6 | -5,2 | -4,5 | 22,7 | 22,9 | 22,9 | 3,0 | 2,9 | 2,4 |
Francie | -0,1 | -2,7 | 1,5 | -1,9 | -1,9 | -2,1 | 9,7 | 9,8 | 9,9 | 2,5 | 2,7 | 2,7 |
Itálie | -1,3 | -5,2 | 1,3 | -2,9 | -2,1 | -3,3 | 8,5 | 8,8 | 8,9 | 3,8 | 3,7 | 3,7 |
Kypr | 3,6 | -1,7 | 1,0 | n/a | n/a | -7,7 | 8,7 | 9,0 | 9,3 | 3,2 | 4,0 | 4,2 |
Lotyšsko | -4,2 | -18,0 | -0,3 | -13,1 | 8,6 | 3,6 | n/a | n/a | n/a | 4,3 | 4,0 | 3,9 |
Litva | 2,9 | -14,7 | 1,3 | -13,1 | 4,3 | 1,8 | n/a | n/a | n/a | 4,2 | 4,4 | 3,5 |
Lucembursko | 1,4 | -3,6 | 3,5 | 5,3 | 6,9 | 7,8 | 4,9 | 4,9 | 5,2 | 3,8 | 4,0 | 3,4 |
Maďarsko | 0,8 | -6,7 | 1,2 | -7,3 | 0,4 | 2,1 | 10,8 | 10,7 | 10,9 | 3,8 | 4,3 | 4,1 |
Malta | 5,3 | -3,4 | 3,7 | -7,3 | -6,9 | -4,1 | 6,4 | 6,5 | 6,5 | 2,4 | 1,5 | 1,3 |
Nizozemí | 1,9 | -3,9 | 1,8 | 4,4 | 4,9 | 7,7 | 4,8 | 4,9 | 4,9 | 2,8 | 2,7 | 2,5 |
Rakousko | 2,2 | -3,9 | 2,0 | 4,9 | 3,1 | 2,7 | 4,1 | 4,1 | 4,1 | 3,8 | 3,8 | 3,4 |
Polsko | 5,1 | 1,7 | 3,8 | -4,8 | -2,2 | -3,4 | 9,9 | 9,9 | 9,9 | 3,8 | 4,4 | 4,5 |
Portugalsko | 0,0 | -2,5 | 1,3 | -12,6 | -10,9 | -9,9 | 13,0 | 13,2 | 13,6 | 4,0 | 3,8 | 3,5 |
Rumunsko | 7,3 | -7,1 | -1,3 | -11,6 | -4,2 | -4,1 | 7,3 | 7,3 | 7,0 | 3,6 | 3,5 | 3,2 |
Slovinsko | 3,7 | -8,1 | 1,2 | -6,7 | -1,5 | -1,1 | 8,2 | 8,2 | 8,2 | 2,9 | 2,8 | 2,1 |
Slovensko | 5,8 | -4,8 | 4,0 | -6,2 | -3,2 | -3,4 | 13,5 | 13,5 | 13,4 | 4,6 | 4,8 | 4,6 |
Finsko | 0,9 | -8,2 | 3,1 | 2,9 | 2,3 | 3,1 | 7,6 | 7,6 | 7,6 | 3,2 | 3,2 | 2,6 |
Švédsko | -0,6 | -5,3 | 5,7 | 8,8 | 7,0 | 6,3 | 7,5 | 7,5 | 7,5 | 1,1 | 1,1 | 0,4 |
Velká Británie | -0,1 | -4,9 | 1,3 | -1,5 | -1,7 | -2,5 | 8,4 | n/a | n/a | 5,0 | 4,8 | n/a |
EU | 0,5 | -4,2 | 1,8 | -2,0 | -0,9 | -0,8 | 9,8 | 9,9 | 9,9 | 3,4 | 3,4 | 3,0 |
v % | Saldo veř. rozpočtů k HDP 2008 2009 2010 | Veřejný dluh k HDP 2008 2009 2010 | HDP per 2008 | capita k 2009 | Ø EU 2010 | Cenová hladina k Ø EU 2008 2009 2010 | ||||
Belgie | -1,3 | -5,9 | -4,1 | 89,6 96,2 96,8 | 115,0 | 117,0 | 119,0 | 110,4 | 113,4 | 111,6 |
Bulharsko | 1,7 | -4,7 | -3,2 | 13,7 14,6 16,2 | 44,0 | 44,0 | 44,0 | 49,2 | 49,7 | 50,5 |
ČR | -2,7 | -5,9 | -4,7 | 30,0 35,3 38,5 | 84,0 | 85,0 | 82,0 | 72,2 | 70,0 | 72,0 |
Dánsko | 3,2 | -2,7 | -2,7 | 34,5 41,8 43,6 | 124,0 | 122,0 | 126,0 | 139,7 | 144,9 | 142,5 |
Německo | 0,1 | -3,0 | -3,3 | 66,3 73,5 83,2 | 116,0 | 115,0 | 118,0 | 103,5 | 105,8 | 104,2 |
Estonsko | -2,8 | -1,7 | 0,1 | 4,6 7,2 6,6 | 69,0 | 64,0 | 64,0 | 77,7 | 76,6 | 75,1 |
Irsko | -7,3 | -14,3 | -32,4 | 44,4 65,6 96,2 | 133,0 | 128,0 | 127,0 | 129,1 | 126,0 | 118,2 |
Řecko | -9,8 | -15,4 | -10,5 | 110,7 127,1 142,8 | 92,0 | 93,0 | 88,0 | 91,0 | 96,5 | 95,5 |
Španělsko | -4,2 | -11,1 | -9,2 | 39,8 53,3 60,1 | 103,0 | 103,0 | 100,0 | 95,2 | 97,8 | 96,7 |
Francie | -3,3 | -7,5 | -7,0 | 67,7 78,3 81,7 | 106,0 | 107,0 | 107,0 | 111,9 | 114,2 | 111,8 |
Itálie | -2,7 | -5,4 | -4,6 | 106,3 116,1 119,0 | 104,0 | 104,0 | 100,0 | 102,9 | 105,5 | 103,6 |
Kypr | 0,9 | -6,0 | -5,3 | 48,3 58,0 60,8 | 97,0 | 98,0 | 97,0 | 88,8 | 90,1 | 89,3 |
Lotyšsko | -4,2 | -9,7 | -7,7 | 19,7 36,7 44,7 | 56,0 | 52,0 | 52,0 | 74,7 | 73,5 | 69,3 |
Litva | -3,3 | -9,5 | -7,1 | 15,6 29,5 38,2 | 61,0 | 55,0 | 58,0 | 65,9 | 66,2 | 63,5 |
Lucembursko | 3,0 | -0,9 | -1,7 | 13,6 14,6 18,4 | 279,0 | 267,0 | 274,0 | 117,5 | 121,1 | 119,9 |
Maďarsko | -3,7 | -4,5 | -4,2 | 72,3 78,4 80,1 | 64,0 | 64,0 | 63,0 | 69,3 | 64,3 | 65,5 |
Malta | -4,5 | -3,7 | -3,6 | 61,5 67,6 68,0 | 78,0 | 81,0 | 83,0 | 77,3 | 79,8 | 78,9 |
Nizozemí | 0,6 | -5,5 | -5,4 | 58,2 60,8 62,7 | 133,0 | 131,0 | 133,0 | 104,8 | 109,0 | 106,1 |
Rakousko | -0,9 | -4,1 | -4,6 | 63,8 69,6 72,3 | 124,0 | 125,0 | 126,0 | 105,4 | 107,6 | 107,1 |
Polsko | -3,7 | -7,3 | -7,9 | 47,1 50,9 55,0 | 56,0 | 61,0 | 62,0 | 69,1 | 57,9 | 62,6 |
Portugalsko | -3,5 | -10,1 | -9,1 | 71,6 83,0 93,0 | 78,0 | 80,0 | 81,0 | 88,0 | 88,7 | 87,6 |
Rumunsko | -5,7 | -8,5 | -6,4 | 13,4 23,6 30,8 | 47,0 | 47,0 | 45,0 | 62,8 | 57,8 | 58,6 |
Slovinsko | -1,8 | -6,0 | -5,6 | 21,9 35,2 38,0 | 91,0 | 88,0 | 86,0 | 82,3 | 84,4 | 84,0 |
Slovensko | -2,1 | -8,0 | -7,9 | 27,8 35,4 41,0 | 72,0 | 73,0 | 74,0 | 69,6 | 72,4 | 71,2 |
Finsko | 4,2 | -2,6 | -2,5 | 34,1 43,8 48,4 | 119,0 | 114,0 | 116,0 | 121,3 | 125,4 | 122,9 |
Švédsko | 2,2 | -0,7 | 0,0 | 38,8 42,8 39,8 | 123,0 | 119,0 | 123,0 | 113,2 | 107,7 | 119,8 |
Velká Británie | -5,0 | -11,4 | -10,4 | 54,4 69,6 80,0 | 114,0 | 113,0 | 114,0 | 102,1 | 95,2 | 100,3 |
EU | -2,4 | -6,8 | -6,4 | 62,3 74,4 80,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 | 100,0 |
Tato publikace je považována za doplňkový zdroj informací našim klientům i nejširší veřejnosti. Na informace uvedené v ní nelze pohlížet tak, jako by šlo o údaje nezvratné a nezměnitelné. Publikace je založena na nejlepších informačních zdrojích dostupných v době tisku. Použité informační zdroje jsou všeobecně považované za spolehlivé, avšak Česká spořitelna, a.s. ani její pobočky či zaměstnanci neručí za správnost a úplnost informací. Autoři považují za slušnost, že při použití jakékoliv části tohoto dokumentu, bude uživatelem tento zdroj uveden.
Některé obrázky použité v této publikaci pochází z audiovizuální knihovny Evropské komise.
Vydáváno pod evidenčním číslem Ministerstva kultury ČR: MK ČR E 16338, ISSN on-line: 1801-5042, ISSN tisk: 1801-5034.