KOLEKTIVNÍ DOHODA

KOLEKTIVNÍ DOHODA

Generální ředitel xxx. Xxxxxx Xxxxxxx Generální finanční ředitelství

Lazarská 15/7, 117 22 Praha 1

(dále jen „služební orgán“) na straně jedné

a

Podnikový výbor Sekce finanční správy Odborového svazu státních orgánů a organizací, zastupující základní odborové organizace

se sídlem Xxxxx 0, Xxxxxxxxx xxxxxxx 00,

IČ: 00469351

zastoupený předsedou podnikového výboru Ing. Xxxxxxxxx Xxxxxxxxxxxxx

(dále jen „PVSFS OSSOO“)

a

Odborové sdružení zaměstnanců finančních orgánů se sídlem Praha 1, Xxxxxxxxx 00,

IČ: 26612151

zastoupené předsedkyní odborového sdružení JUDr. Xxxxx Xxxxxxxxxx

(dále jen „OSZFO“)

a

Odborové sdružení Finanční správy se sídlem Praha 1, Štěpánská 28

IČ: 02346281

zastoupené předsedou odborového sdružení Xxxxxxx Xxxxxxx

(dále jen „OSFS“)

(dále také společně „odborové organizace“ případně jednotlivě „odborová organizace“) na straně druhé

uzavírají tuto KOLEKTIVNÍ DOHODU

Kolektivní dohoda obsahuje tyto články:

Článek I. Všeobecná ustanovení

Článek II. Práva a povinnosti (mezi služebním orgánem a odborovými organizacemi)

Článek III. Služební nároky a podmínky Článek IV. Platy

Článek V. Sociální podmínky státních zaměstnanců

Článek VI. Bezpečnost a ochrana zdraví při práci (dále jen „BOZP“) Článek VII. Tvorba a čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb Článek VIII. Závěrečná ustanovení

Příloha: Obecné zásady pro čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb (dále jen „FKSP“) orgánů finanční správy

Článek I.

Všeobecná ustanovení

1. Tato kolektivní dohoda je uzavírána v souladu s ustanovením § 143 zákona č. 234/2014 Sb., o státní službě (dále jen „ZSS“), za účelem zlepšení podmínek výkonu služby, zdravotních, sociálních nebo kulturních podmínek státních zaměstnanců a doplňuje a upřesňuje práva a povinnosti smluvních stran sjednaných v Kolektivní dohodě vyššího stupně (dále jen „KDVS“) účinné od 1. 1. 2016.

2. Tato kolektivní dohoda upravuje v souladu se zákonem č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o kolektivním vyjednávání“), ZSS, zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZP“), a dalšími právními předpisy vztahy mezi služebním orgánem, služebním úřadem, státními zaměstnanci a odborovými organizacemi.

3. Při uzavírání kolektivní dohody, v případných kolektivních sporech o plnění závazků z této kolektivní dohody vyplývajících a při změnách této kolektivní dohody obě smluvní strany vycházejí z příslušných ustanovení zákona o kolektivním vyjednávání, ZSS a ZP (§ 8, § 10 až 26 zákona o kolektivním vyjednávání a § 26 ZP).

4. Základní principy spolupráce mezi služebním úřadem a odborovými organizacemi:

a) služební orgán prohlašuje, že bude respektovat právo svobodného odborového sdružování státních zaměstnanců a nebude klást překážky odborové činnosti prováděné podle právních předpisů a této kolektivní dohody,

b) odborové organizace prohlašují, že budou podporovat odůvodněná opatření služebního orgánu k zabezpečení rozvoje služebního úřadu a plnění jeho úkolů,

c) obě smluvní strany současně vyjadřují svoji vůli rozvíjet vzájemné korektní vztahy s cílem zabezpečit sociální smír.

5. Účastníci této dohody se dohodli, že práva a povinnosti vyplývající ze služebního poměru, nesjednané touto dohodou budou konkretizovány zejména také interními akty řízení (jedná se např. o práva a povinnosti v oblasti služební doby, v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby, v oblasti péče o prohlubování vzdělání státních zaměstnanců, v oblasti úřednických zkoušek, v oblasti týkající se náhrady škody, v oblasti odměňování za službu, oblasti výběrových řízení na obsazení služebních systemizovaných míst, v oblasti náhrad výdajů poskytovaných státním zaměstnancům v souvislosti s výkonem služby apod.).

6. Závazky v této dohodě, které by zaručovaly státním zaměstnancům nároky v menším rozsahu, než zaručují právní předpisy, jsou neplatné.

Článek II.

Práva a povinnosti

(mezi služebním orgánem a odborovými organizacemi)

1. Služební orgán je povinen odborové organizace informovat o záležitostech uvedených v § 130 a § 132 ZSS. Odborová organizace je oprávněna se služebním orgánem projednávat záležitosti uvedené v § 131 a § 132 odst. 2 písm. a), c), d), e), a odst. 3 ZSS za účelem dosažení shody (§ 129 odst. 2 ZSS) kromě případů, kdy ZSS nepřipouští správní uvážení (zejména § 44 písm. c), j), k), l) ZSS), kdy se o změně služebního poměru nerozhoduje v řízení ve věci služby (zejména § 44 písm. a) a m) ZSS), a dále pokud jde o zařazení státního zaměstnance na jiné

služební místo podle § 49 ZSS (§ 44 písm. d) ZSS) nebo o jmenování na služební místo představeného podle § 51 a násl. (§ 44 písm. f) ZSS) na základě výsledku výběrového řízení, pokud se s odborovou organizací nedohodl jinak. Informování státních zaměstnanců a projednání s nimi se v podmínkách služebního úřadu uskutečňuje na úrovni odpovídající předmětu jednání s ohledem na organizaci služebních úřadů.

2. Podklady k projednání ve smyslu výše cit. ustanovení poskytne služební orgán odborové organizaci v souladu s §141 odst. 1 ZSS písemně nebo ústně (s vyhotovením zápisu z tohoto ústního jednání) zpravidla s předstihem 10-ti dnů, před jejich projednáním. Ohledně termínu ve věci doplnění informací a odpovědí na položené otázky (§141 odst. 1 ZSS) ze strany služebního úřadu, se smluvní strany dohodly na písemné odpovědi (případně ústní ve formě písemného zápisu) zpravidla v 10-ti denní lhůtě.

3. Za účelem plnění povinností služebního orgánu, pokud jde o informování, a povinnosti odborové organizace podle ustanovení § 142 odst. 1 ZSS, vhodným způsobem informovat státní zaměstnance o své činnosti, o obsahu, závěrech informací a projednání se služebním orgánem, se strany dohody dohodly, že bude k tomuto účelu využita vnitřní počítačová síť služebních úřadů.

4. Za účelem prohloubení informování umožní služební úřad v souladu s ustanovením

§ 132 odst. 2 písm. g) ZSS účast zástupců odborové organizace v poradních orgánech služebního orgánu.

5. Pokud je podle právních předpisů a ujednání v této kolektivní dohodě třeba souhlasu odborové organizace, služební úřad neprodleně předá odborovým organizacím u něj působícím písemnou žádost o udělení souhlasu, ve které uvede její důvody a popřípadě i lhůtu, ve které očekává vyjádření odborových organizací. Odborové organizace se zavazují neprodleně žádost služebního orgánu posoudit a v případně navržené lhůtě uvědomit písemně služební orgán o výsledku svého jednání.

6. Členové odborové organizace jsou v souladu s § 142 odst. 2 ZSS povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvědí při výkonu své funkce, pokud by porušením mlčenlivosti mohlo dojít k prozrazení utajovaných informací nebo porušení oprávněných zájmů služebního úřadu nebo státních zaměstnanců. Povinnost podle věty první trvá po dobu 1 roku po skončení výkonu jejich funkce, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak.

7. Služební úřad poskytne členům odborové organizace a členům podnikového (koordinačního) výboru k výkonu jejich činnosti podle ZSS služební volno v nezbytně nutném rozsahu; za dobu uvolnění jim přísluší plat (§ 141 odst. 3 ZSS).

8. Služební orgán poskytne státnímu zaměstnanci v souladu s § 104 ZSS a v návaznosti na § 203 odst. 2 písm. a) ZP služební volno pro jiný úkon v obecném zájmu k výkonu funkce člena orgánu odborové organizace v nezbytném rozsahu, maximálně však v rozsahu 8 hodin/pracovní den. V případě účasti státního zaměstnance na odborové konferenci nebo sjezdu, poskytne služební orgán státnímu zaměstnanci služební volno, a to maximálně dvakrát za rok. Odborové organizace budou organizovat členské schůze mimo dobu od 8:00 do 13:30 na Odvolacím finančním ředitelství (dále jen „OFŘ“) a finančních úřadech (dále jen „FÚ“) a mimo dobu od 9:00 do 14:00 hodin na Generálním finančním ředitelství (dále jen GFŘ). V případech uvedených v tomto odstavci náleží státnímu zaměstnanci za tuto dobu plat.

9. Služební volno pro jiný úkon v obecném zájmu může být státnímu zaměstnanci poskytnuto po dohodě se služebním orgánem v rozsahu maximálně 5-ti pracovních dnů v kalendářním roce, a to k účasti na školení pořádaném odborovou organizací (dle § 104 odst. 2 ZSS ve vazbě na § 203 odst. 2 písm. c) ZP), nebrání-li tomu vážné provozní důvody na straně služebního orgánu. Za tuto dobu překážky náleží státnímu zaměstnanci plat.

10. Odborové členské příspěvky státních zaměstnanců je možné hradit srážkou z jejich platu nebo náhrady platu, pokud o provádění srážky státní zaměstnanec požádá. Sražené odborové příspěvky bude služební orgán odvádět na účty odborových organizací, a to vždy do 15. dne každého měsíce.

11. Odborové organizace, které jsou smluvními stranami této kolektivní dohody, písemně informují služební orgán o změnách osob ve svých statutárních orgánech, oprávněných k jejich zastupování, a to nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne této změny.

12. Služební úřad umožní zveřejňovat dokumenty PVSFS OSSOO, OSZFO a OSFS na intranetových stránkách orgánů finanční správy a dokumenty odborových organizací v územní působnosti OFŘ a FÚ na intranetech těchto orgánů finanční správy. Obsah těchto sdělení nebude důvodem odmítnutí jejich publikování, avšak služební úřad si vyhrazuje právo zveřejnit k nim obdobným způsobem své stanovisko.

13. Služební orgán bude informovat PVSFS OSSOO, OSZFO a OSFS o stavu realizace důležitých projektů, jako jsou např. projekt EET, samovyměření, sektorová diferenciace zdanění, progresívní daň, nový systém ADIS apod. včetně dopadů na personální oblast, o početním stavu a struktuře státních zaměstnanců u služebních úřadů.

14. Služební úřad je povinen vytvořit odborové organizaci na svůj náklad podmínky pro řádný výkon její činnosti a to bezúplatným poskytnutím místnosti s nezbytným vybavením ke schůzové činnosti a dále poskytne a umožní využití kancelářské techniky (telefon, kopírky, počítač, internet apod.) a bude hradit nezbytné náklady na údržbu a technický provoz tohoto vybavení a náklady na potřebné podklady (§ 141 odst. 2 ZSS).

15. Působí-li ve služebním úřadu více odborových organizací, jedná za státní zaměstnance ve vztahu k jednotlivým státním zaměstnancům odborová organizace, jejímž je státní zaměstnanec členem. Za státního zaměstnance, který není odborově organizován, jedná ve služebních vztazích odborová organizace s největším počtem členů, kteří vykonávají ve služebním úřadu službu, neurčí-li tento státní zaměstnanec jinak.

16. Členové odborových organizací nesmějí být pro výkon své činnosti diskriminováni nebo znevýhodněni ani zvýhodněni. Služební poměr nesmí být skončen z důvodu výkonu funkce v odborové organizaci (§140 ZSS).

Článek III.

Služební nároky a podmínky

1. Služební poměr státních zaměstnanců ve vztahu ke služebnímu orgánu se řídí ZSS, souvisejícími právními předpisy, interními akty řízení, touto kolektivní dohodou a KDVS.

2. Služební orgán může na žádost státních zaměstnanců rozhodnout o poskytnutí neplaceného služebního volna v případě, že jejich bydliště bylo postiženo živelnou událostí. Neplacené služební volno může být poskytnuto na dobu nutnou k odstranění následků této události, max. na dobu 5 pracovních dnů. Neplacené služební volno může být poskytnuto i státním zaměstnancům z důvodu osobní pomoci příbuzným v řadě přímé při živelné události, která postihla jejich bydliště.

3. Nadřízený představený zajistí při nástupu státního zaměstnance do služby jeho seznámení s interními akty řízení (zejména s organizačním řádem, pracovním řádem, interními akty řízení upravujícími zajištění bezpečnosti a ochranu zdraví při práci, zajištění a organizaci požární ochrany apod.), právními předpisy a s kolektivní dohodou. V případě, že bude mít státní zaměstnanec v rámci výkonu služby přístup k utajovaným informacím, bude seznámen i s předpisy upravujícími ochranu utajovaných informací. O seznámení provede v souladu s příslušnými interními akty řízení přímo nadřízený představený písemný záznam. Přístup k těmto předpisům bude zaměstnanci umožněn na intranetu služebního úřadu.

4. Služební úřad se zavazuje, že bude odborovým organizacím vždy pololetně předkládat zprávy o početním stavu a struktuře státních zaměstnanců ve služebním úřadu v předchozím období, o osobách nově přijatých do služebního poměru v souladu s Článkem II. odst. 1 této kolektivní dohody.

5. Při skončení služebního poměru na dobu neurčitou z důvodu marného uplynutí doby, po kterou byl státní zaměstnanec zařazen mimo výkon služby z organizačních důvodů, má státní zaměstnanec nárok na výplatu odbytného. Při nepřetržité době trvání služebního poměru (§ 72 ZSS):

a) nepřesahující 3 roky přísluší odbytné ve výši trojnásobku měsíčního platu,

b) nepřesahující 6 let, ale přesahující 3 roky, přísluší odbytné ve výši šestinásobku měsíčního platu,

c) nepřesahující 9 let, ale přesahující 6 let, přísluší odbytné ve výši devítinásobku měsíčního platu,

d) přesahující 9 let přísluší odbytné ve výši dvanáctinásobku měsíčního platu státního zaměstnance.

6. Skončení služebního poměru ve zkušební době ze strany služebního úřadu musí být provedeno písemně; služební poměr skončí dnem doručení zrušení státnímu zaměstnanci, není-li v něm uveden den pozdější (§ 74 odst. 1 písm. f) ZSS).

7. Státní zaměstnanec může být přeložen k výkonu služby v oboru služby, který vykonává, do jiného služebního úřadu nebo do jiného organizačního útvaru služebního úřadu, bez svého souhlasu, nejdéle na dobu 60 dnů v kalendářním roce. Se souhlasem státního zaměstnance lze dobu jeho přeložení prodloužit, nejdéle však o dobu 60 dnů. Toto přeložení musí být zaměstnanci oznámeno v předstihu dle provozních možností a podmínek služebního úřadu (§ 47 ZSS).

8. Pro výkon noční služby je služební orgán v souladu s § 102 ZSS a § 94 odst. 3 ZP povinen státním zaměstnancům v maximální možné míře zajistit možnost přiměřeného sociálního zajištění zejména základní hygieny a občerstvení. Dále

je povinen zajistit pracovně lékařské vyšetření kdykoliv o to státní zaměstnanec požádá (§ 94 odst. 2 ZP) a současně noční pracoviště vybavit prostředky první pomoci (§ 94 odst. 4 ZP). Délka vyrovnávacího období u noční služby se stanoví na maximálně 20 týdnů po sobě jdoucích.

9. Výkon služby přesčas je upraven v § 102 ZSS. Výkon služby přesčas bude nařizován jen ve výjimečných případech z vážných provozních důvodů maximálně v rozsahu

150 hodin v kalendářním roce (§ 93 odst. 2 ZP). Pro výkon služby přesčas je podmínkou, že služba byla prokazatelně nařízena, a to minimálně v délce jedné hodiny. Služební orgán může nařídit službu přesčas zejména v případě mimořádných uzávěrkových prací, naléhavých opravných prací informačních sítí, rozšíření úředních hodin pro veřejnost a služby k zajištění zpracování daňových tvrzení nebo vrácení přeplatků na daních, výkonu státního dozoru, příp. dalších činností zde neuvedených. Vyrovnávací období pro průměrný počet přesčasových hodin v týdnu se stanoví na období 52 týdnů po sobě jdoucích. Celkový rozsah služby přesčas proto nesmí činit v průměru více než 8 hodin týdně v období 52 týdnů po sobě jdoucích. Nařízení služby přesčas musí mít písemnou formu.

10. Státnímu zaměstnanci přísluší od služebního úřadu při skončení služebního poměru z důvodu dlouhodobého neplnění předpokladu zdravotní způsobilosti, k němuž došlo v souvislosti s výkonem služby, odchodné ve výši 12-ti násobku měsíčního platu (§ 115 ZSS).

11. Služební doba se uplatňuje pro státní zaměstnance služebního úřadu v režimu rovnoměrného rozvržení služební doby na jednotlivé týdny, kdy je stanovená týdenní služební doba rozvržena tak, aby délka směn nepřesáhla 12 hodin pružného rozvržení služební doby, kdy průměrná týdenní doba musí být naplněna nejdéle v měsíčním vyrovnávacím období (§ 100 ZSS). Podrobnosti k pružné služební době jsou stanoveny interním aktem řízení předem projednaným s odborovou organizací (§ 99 odst. 4 ZSS).

12. Týdenní služební doba státních zaměstnanců na služebním místě s nerovnoměrným rozvržením služební doby s třísměnným režimem výkonu služby činí 37,5 hodin a vyrovnávací období se stanoví na 52 týdnů po sobě jdoucích.

13. Podmínky, které mohou ovlivnit poskytování náhrad výdajů v souvislosti s výkonem služby, zejména dobu a místo nástupu a ukončení služební cesty, místo plnění služebních úkolů, způsob dopravy a ubytování, určí předem písemně příslušný představený státnímu zaměstnanci, kterého na služební cestu vysílá (§ 45 ZSS).

14. Služební úřad poskytne státním zaměstnancům náhrady výdajů, které jim vzniknou při plnění služebních povinností.

15. Za dobu vyšetření nebo ošetření státního zaměstnance ve zdravotnickém zařízení nebo za dobu nezbytného doprovodu rodinného příslušníka k lékaři se poskytne služební volno na dobu nezbytně nutnou. Za tuto dobu náleží státnímu zaměstnanci náhrada platu. Doba nezbytně nutná se započítává do služební doby ve stejném rozsahu jako v případech, kdy se neuplatní pružné rozvržení služební doby dle příslušného interního aktu řízení (čl. 2 odst. 15 a 13 Služebního předpisu č.7/2015, kterým se stanoví rozvržení služební doby v orgánech Finanční správy ČR).

16. Pokud tomu nebrání provozní důvody, umožní služební úřad státnímu zaměstnanci příchod na místo výkonu služby alespoň 15 minut před začátkem volitelné služební doby a odchod z místa výkonu služby alespoň 15 minut po skončení volitelné

služební doby s tím, že doba spadající mimo volitelnou služební dobu se nezapočítává do odpracované doby.

17. V důsledku odloučenosti místa výkonu služby a absence veřejné dopravy umožní služební úřad podle svých možností státním zaměstnancům ve vzdělávacím zařízení ve Smilovicích dopravu do místa výkonu služby služebními vozidly. Cesta bude hrazena státním zaměstnancem v obvyklé ceně autobusové přepravy.

18. Služební orgán může se státním zaměstnancem uzavřít dohodu o výkonu služby z jiného místa, než je sídlo služebního úřadu nebo jeho útvaru, pokud to nebude bránit řádnému plnění úkolů služebního úřadu a nebude se jednat o správní činnosti dle § 2 nařízení vlády č. 144/2015 Sb., o výkonu státní služby z jiného místa a pravidlech pro vytvoření předpokladů sladění rodinného a osobního života s výkonem státní služby.

19. Služební úřad poskytne státním zaměstnancům na jejich písemnou žádost služební volno v rozsahu 5 dnů v kalendářním roce z důvodu zdravotní indispozice. Volno lze čerpat pouze v celých dnech. Toto volno nelze čerpat v době dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, v době ošetřování dítěte mladšího než 10 let nebo jiného člena domácnosti a v době čerpání dovolené. Za poskytnuté volno se státnímu zaměstnanci plat nekrátí. Nevyčerpané volno nelze převádět do následujícího kalendářního roku. V případech, kdy není možné předložit písemnou žádost předem, státní zaměstnanec oznámí čerpání volna telefonicky nebo e-mailem a dodatečně doloží písemné oznámení.

20. Dobu čerpání dovolené určuje služební orgán podle rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace. Rozvrh čerpání dovolené bude zpracován a aktualizován podle zásady, že schválením je dán souhlas odborové organizace s rozvrhem čerpání dovolené:

a) představený určí státnímu zaměstnanci čerpání dovolené tak, aby dovolenou vyčerpal v kalendářním roce, ve kterém státnímu zaměstnanci právo na dovolenou vzniklo;

b) pokud státní zaměstnanec nemohl vyčerpat dovolenou v kalendářním roce, ve kterém mu na ni vznikl nárok z důvodu překážek na straně zaměstnance nebo naléhavých provozních důvodů, je představený povinen určit státnímu zaměstnanci její čerpání tak, aby státní zaměstnanec vyčerpal do konce následujícího kalendářního roku (v souladu s ustanovením § 103 ZSS ve vazbě § 218 ZP), popř. nemůže-li ji takto vyčerpat, protože byl uznán dočasně služby neschopným nebo z důvodu mateřské dovolené nebo rodičovské dovolené, po skončení těchto překážek;

c) neurčí-li služební orgán státnímu zaměstnanci dovolenou podle písm. a) tohoto odstavce ani do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo určit čerpání dovolené rovněž státní zaměstnanec. Čerpání dovolené je státní zaměstnanec povinen písemně oznámit služebnímu orgánu alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se služebním orgánem na jiné době oznámení;

d) při sestavování rozvrhu dovolených přihlížejí představení k úkolům jimi řízených útvarů a k oprávněným zájmům státních zaměstnanců. Státní zaměstnanec je povinen včas sdělit představenému skutečnosti důležité pro sestavení rozvrhu nebo jeho změnu (např. lázeňské léčení, termíny rekreace, dovolené v zahraničí apod.);

e) rozvrhy dovolené jednotlivých státních zaměstnanců nemusí být projednávány s odborovými organizacemi. S odborovými organizacemi bude projednán rozvrh dovolených, tj. pravidla čerpání dovolené, a nikoliv plány dovolených jednotlivých státních zaměstnanců.

21. Neplacené služební volno lze státnímu zaměstnanci poskytnout z důvodů hodných zvláštního zřetele, a to zejména k zajištění důležitých osobních, rodinných nebo majetkových záležitostí, které nelze vyřídit mimo služební dobu. Požádá-li státní zaměstnanec služební orgán o poskytnutí neplaceného služebního volna, lze jeho žádosti vyhovět v případě, že tomu nebrání důležité služební důvody (§105 ZSS) a pokud státní zaměstnanec vyčerpal dovolenou. Neplacené služební volno povoluje služební orgán v souladu s platnými interními akty řízení.

Článek IV. Platy

1. Služební orgán poskytne odborovým organizacím dle stavu k 1. 2. 2017 informace

o celkovém objemu prostředků určenému na platy, přiznané platové tarify, přiznané osobní příplatky, přiznané příplatky za vedení a přiznané zvláštní příplatky. Dále údaje o přiznaném průměrném měsíčním platu k 1. 2. 2017 a zvýšení průměrného platu v % oproti 1. 2. 2016. Tyto informace poskytne služební úřad odborovým organizací nejpozději do 30. 4. 2017.

2. Služební orgán bude za součinnosti odborových organizací usilovat o zvýšení základních složek platu státních zaměstnanců.

3. Státního zaměstnance lze ocenit odměnou za dobrovolné převzetí splnění naléhavých služebních úkolů za nepřítomného státního zaměstnance, a to v souladu se ZSS a s příslušnými interními akty řízení služebního orgánu.

4. Služební orgán bude za součinnosti odborových organizací usilovat o samostatná pravidla pro stanovování platů státních zaměstnanců.

5. Termíny výplat jsou stanoveny na 12. kalendářní den v měsíci. V případě, že výplatní termín připadne na sobotu, neděli nebo svátek, bude plat vyplacen v předcházejícím pracovním dnu.

Článek V.

Sociální podmínky státních zaměstnanců

1. Služební úřad podle svých provozních možností zabezpečí vytvoření podmínek pro kulturní, vzdělávací, tělovýchovné a sportovní aktivity státních zaměstnanců.

2. V souladu s příslušnými platnými právními předpisy služební úřad přenechá, dle svých provozních možností, odborovým organizacím do bezplatného užívání k provozování činností v zájmu zaměstnanců prostory tzv. Šermířského sálu a prostorů k němu přilehlých, nacházejících se v budově GFŘ na adrese Xxxxxxxx 00/0, 000 00 Xxxxx 0 – Xxxx Xxxxx.

3. Služební orgán poskytne státním zaměstnancům z rozpočtových prostředků finanční odměny na základě platné Kolektivní dohody vyššího stupně1) ke služebnímu nebo životnímu jubileu a při prvním skončení služebního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod v tomto rozsahu:

1) Kolektivní dohoda vyššího stupně uzavřená mezi vládou České republiky a Odborovými svazy ze dne 22. 12. 2015.

a) odměny při dovršení služebního výročí:

- státnímu zaměstnanci bude vyplacena odměna	při	dovršení	doby	trvání
služebního poměru 10 let ve výši 5 000,- Kč, - státnímu zaměstnanci bude vyplacena odměna	při	dovršení	doby	trvání
služebního poměru 20 let ve výši 10 000,- Kč,
- státnímu zaměstnanci bude vyplacena odměna	při	dovršení	doby	trvání
služebního poměru 30 let ve výši 15 000,- Kč, - státnímu zaměstnanci bude vyplacena odměna	při	dovršení	doby	trvání
služebního poměru 40 let ve výši 20 000,- Kč.

b) Odměny k životnímu výročí:

- při dovršení 50 let věku bude státnímu zaměstnanci poskytnuta odměna ve výši 5 000,-Kč za podmínky, že služební poměr státního zaměstnance trval nejméně 5 let,

- při dovršení 60 let věku bude státnímu zaměstnanci poskytnuta odměna ve výši 10 000,-Kč za podmínky, že služební poměr státního zaměstnance trval více než 5 let.

c) Odměny při prvním skončení služebního poměru po přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo po nabytí nároku na starobní důchod:

- státnímu zaměstnanci bude vyplacena odměna ve výši 5 000,- Kč, trval-li jeho služební poměr nejméně 5 let,

- státnímu zaměstnanci bude vyplacena odměna ve výši 10 000,- Kč, trval-li jeho služební poměr více než 10 let,

- státnímu zaměstnanci bude vyplacena odměna ve výši 15 000,- Kč, trval-li jeho služební poměr více než 15 let.

4. Služební úřad zabezpečí, umožní-li to provozní podmínky zaměstnavatele, bezpečnou úschovu svršků a osobních předmětů, které státní zaměstnanci obvykle nosí do služby (§ 114 odst. 5 ZSS)., po dohodě i úschovu kol a motocyklů, pokud je státní zaměstnanci používají k cestě do služby a zpět a to na vyhrazeném místě pod uzamčením.

5. Služební úřad bude v souladu s vyhláškou Ministerstva financí č. 430/2001 Sb.,

o nákladech na závodní stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích, v platném znění, a dále v souladu s interními akty řízení, hradit státním zaměstnancům z provozních nákladů příspěvek na stravování v částce maximálně 36,-Kč na jedno jídlo/stravenku. Služební úřad poskytne státním zaměstnancům tento příspěvek v případech, kdy státní zaměstnanec vykonával službu v místě výkonu služby alespoň 3 hodiny v daném kalendářním dni. U státních zaměstnanců, kteří pro služební úřad konají výkon služby déle než 11 hodin v úhrnu s přestávkou ve výkonu služby v daném kalendářním dni a v místě výkonu služby, a to za předpokladu, že v uvedeném rozsahu konali plánovaně stanovenou směnu nebo písemně nařízenou službu přesčas, poskytne služební úřad státním zaměstnancům další stravenku (příspěvek na stravování). Ve vzdělávacích zařízeních, kde lze čerpat další jídlo, poskytne služební úřad státnímu zaměstnanci tento příspěvek výhradně na jídlo. V ostatních případech má státní zaměstnanec nárok na tento příspěvek ve formě stravenky.

6. Pro státní zaměstnance, jejich rodinné příslušníky a důchodce - bývalé státní zaměstnance, kteří u služebního úřadu vykonávali službu do odchodu do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, služební úřad umožní

podnikovou rekreaci ve vzdělávacím zařízení Smilovice, Pozlovice nebo Rokytnice v období, kdy jsou tato zařízení využívána pro rekreaci zaměstnanců.

7. Služební úřad bude vytvářet podmínky pro slaďování profesního a rodinného života a vytvářet lepší podmínky pro státní zaměstnance s povinnostmi k rodině. Přijme opatření pro usnadnění návratu do služby pro státní zaměstnance po skončení mateřské nebo rodičovské dovolené, po skončení péče o osobu blízkou, vytvoří podmínky pro možnost služby na zkrácený úvazek, pokud tomu nebrání řádné plnění úkolů služebního úřadu.

8. Služební úřad bude usilovat o zajištění odborné pomoci státním zaměstnancům v případě diskriminace (např. mobing, bossing) či obtěžování na místě výkonu služby.

9. Služební úřad bude podporovat jazykové vzdělávání státních zaměstnanců. Služební úřad umožní jazykovou přípravu i těm státním zaměstnancům, na které se nevztahuje Směrnice č. 3/2016 generálního ředitele – Jazyková příprava pro výkon služby v orgánech Finanční správy České republiky, čj. 153207/15/7400-50182 ze dne

16. 12. 2015, a to poskytnutím svých prostor, umožní-li to provozní podmínky zaměstnavatele. Státní zaměstnanci, na které se nevztahuje tato směrnice, si hradí jazykovou přípravu z vlastních prostředků. Jazyková příprava může probíhat v rámci volitelné služební doby na GFŘ, OFŘ a FÚ, přičemž tato doba se nezapočítává do doby výkonu služby (čl. 2 odst. 1 až 3 Služebního předpisu č.7/2015, kterým se stanoví rozvržení služební doby v orgánech Finanční správy ČR).

Článek VI.

Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

1. Služební úřad je povinen projednávat na žádost státních zaměstnanců s odborovou organizací jejich stížnosti a věci týkající se bezpečnosti a ochrany zdraví při výkonu služby.

2. Služební orgán poskytne právní pomoc státním zaměstnancům v případech fyzického nebo verbálního napadení nebo jiných projevů napadení při výkonu pracovní činnosti nebo v souvislosti s ní nebo v souvislosti s činností Finanční správy České republiky, a to s maximálním respektováním presumpce neviny v souladu se Směrnici č. 8/2013 generálního ředitele – Postup při napadení zaměstnanců ve znění pozdějších dodatků. Dále bude služební úřad usilovat o vytvoření podmínek pro ochranu zaměstnanců před účelově podávanými trestními oznámeními, jejichž účelem je ovlivnit výkon stání služby těmito státními zaměstnanci ve prospěch daňových subjektů.

3. Osobní ochranné pracovní prostředky, mycí, čistící a dezinfekční prostředky, bude služební úřad bezplatně poskytovat státním zaměstnancům podle příslušného interního aktu řízení na základě vyhodnocení rizik a konkrétních podmínek služby.

4. V případě nepříznivých klimatických podmínek služební orgán umožní individuální úpravu služební doby (možnost odchýlit se od stanovených pravidel pružné služební doby) dle územních pracovišť tak, aby byl zajištěn řádný chod služebního úřadu. Služební úřad v maximální možné míře vybaví místo výkonu služby účinnými ventilátory.

5. Školení státních zaměstnanců o právních a ostatních předpisech k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci bude služební úřad zajišťovat 1 x za dva roky (§ 113 ZSS ve vazbě na § 103 odst. 3 ZP).

6. Prověrky BOZP bude odborová organizace vykonávat v součinnosti se služebním úřadem nejméně jednou ročně na všech místech výkonu služby, resp. pracovištích služebního úřadu (§ 113 ZSS ve vazbě § 108 odst. 5 ZP).

7. Školení členů odborové organizace v oblasti BOZP služební úřad zajistí na svůj náklad v rozsahu platných právních předpisů nejméně jednou za dva roky (§ 113 ZSS ve vazbě § 108 odst. 6 ZP).

8. Způsob a výši náhrady škody státnímu zaměstnanci, který utrpěl služební úraz nebo u něhož byla zjištěna nemoc z povolání, je služební úřad povinen projednat bez zbytečného odkladu s odborovou organizací a se státním zaměstnancem (§ 124 odst. 1 ZSS).

9. Jednorázové odškodnění pozůstalých při úmrtí státního zaměstnance následkem pracovního úrazu nebo nemoci z povolání přísluší pozůstalému manželovi, registrovanému partnerovi a nezaopatřenému dítěti, a to každému ve výši nejméně 240 000 Kč. Jednorázové odškodnění pozůstalých přísluší dále rodičům zemřelého zaměstnance, jestliže žili se zaměstnancem v domácnosti, v úhrnné výši nejméně 240 000 Kč, jednorázové odškodnění ve výši nejméně 240 000 Kč přísluší i v případě, že se zemřelým zaměstnancem žil v domácnosti pouze jeden rodič.

Článek VII.

Tvorba a čerpání fondu kulturních a sociálních potřeb

1. Služební orgán a odborové organizace se zavazují využívat prostředků FKSP účelně a v souladu s právními předpisy o používání FKSP (vyhláška Ministerstva financí č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, v platném znění, dále jen

„vyhláška o FKSP“) rozpracované v zásadách pro hospodaření s prostředky FKSP ve prospěch státních zaměstnanců a důchodců – bývalých státních zaměstnanců, kteří u služebního úřadu vykonávali službu až do odchodu do starobního nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, podle schváleného rozpočtu. Rozpočet a zásady FKSP jsou nedílnou součástí této kolektivní dohody (§ 114 odst. 2 ZSS, ve vazbě na § 225 ZP).

2. Čerpání prostředků FKSP pro příslušný kalendářní rok upravují Obecné zásady pro čerpání FKSP orgánů finanční správy. Podrobné zásady pro čerpání FKSP pro zaměstnance zařazené na GFŘ jsou uzavírány mezi generálním ředitelem a místně příslušnými odborovými organizacemi, pro zaměstnance zařazené na OFŘ a FÚ jsou uzavírány mezi příslušným ředitelem OFŘ nebo FÚ a místně příslušnými odborovými organizacemi.

3. Strany dohody se dohodly, že z celkového objemu prostředků přidělených v příslušném kalendářním roce do FKSP a zůstatků z předchozích období budou vyčleněny zejména částky připadající na provoz rekreačních zařízení ve vzdělávacích zařízeních, prostředky na nevratné sociální výpomoci a příspěvek na činnost odborových organizací na úhradu prokazatelných nákladů, které vzniknou v souvislosti s plněním oprávnění vyplývajících ze ZSS, ZP a dalších předpisů (§ 13 vyhlášky o FKSP) maximálně do výše celkového objemu finančních prostředků stanoveného v rozpočtu FKSP pro tento příspěvek. Objem finančních prostředků pro jednotlivé odborové organizace bude stanoven jako alikvotní podíl na celkové rozpočtované částce ve vazbě na počet zaměstnanců, kteří jsou členy jednotlivých odborových organizací.

4. Služební úřad bude nabízet vlastním zaměstnancům volné kapacity ve vzdělávacích zařízeních, které jsou jeho majetkem, k rekreačnímu využití. Volné kapacity bude nabízet i jiným subjektům.

Článek VIII. Závěrečná ustanovení

1. Tato kolektivní dohoda nabývá platnosti dnem podpisu obou smluvních stran. Účinnosti nabývá dnem 1. 1. 2017 a uzavírá se na dobu do 31. 12. 2017.

2. Kterákoliv smluvní strana může v době účinnosti této kolektivní dohody navrhnout její změnu v kterémkoliv ustanovení, režimem zákona o kolektivním vyjednávání (§ 143 odst. 3 ZSS ve vazbě na § 8 zákona o kolektivním vyjednávání).

3. Změny a doplňky k dohodě lze provádět jen oboustranně přijatými písemnými dodatky postupem upraveným v zákoně o kolektivním vyjednávání. Smluvní strany jsou přitom povinny reagovat na podnět ke změně či doplnění, které písemně podá druhá strana, do 15-ti kalendářních dnů od jeho doručení.

4. Doba trvání služebního poměru se pro účely této kolektivní dohody posuzuje dle § 200 ZSS.

5. Služební orgán zveřejní tuto kolektivní dohodu do 15-ti dnů ode dne jejího podpisu smluvními stranami na intranetu služebních úřadů.

6. Návrhy interních aktů řízení či jejich změny ve služební, pracovněprávní a platové oblasti budou služebním orgánem předloženy k projednávání PVSFS OSSOO, OSZFO a OSFS v rámci připomínkového řízení. Bude-li to vyžadovat závažnost situace a požádají-li o to odborové organizace, budou připomínky projednány ve smyslu § 129 odst. 2 ZSS.

7. Jednání o změnách kolektivní dohody nebo o uzavření nové kolektivní dohody bude zahájeno nejpozději 60 dnů před termínem ukončení platnosti této kolektivní dohody (§ 143 odst. 3 ZSS, ve vazbě na § 8 odst. 4 zákona o kolektivním vyjednávání).

8. Případné spory o plnění závazků vyplývajících z této kolektivní dohody budou řešeny v souladu se zákonem o kolektivním vyjednávání.

9. Smluvní strany se zavazují vyvinout maximální součinnost při seznamování státních zaměstnanců s obsahem této kolektivní dohody.

10. Tato kolektivní dohoda je vyhotovena v pěti stejnopisech, z nichž dva jsou určeny pro služební orgán a po jednom pro každou odborovou organizaci.

Přílohy: 1. Obecné zásady pro čerpání FKSP orgánů finanční správy.

V Praze dne: 21. 12. 2017

…………………………..	……………………………	………………………
Xxx. Xxxxxxx Xxxxxxxxxxx	XXXx. Xxxx Xxxxxxxxx	Xxxxx Xxxxxx
za PVSFS OSSOO	za OSZFO	za OSFS

…………………………… Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx služební orgán

Za správnost: Oddělení organizace a personálních politik