Podklady na zasedání ZM dne: 31.01.2019
Podklady na zasedání ZM dne: 31.01.2019
Název materiálu: Bytová lokalita Benátky - ukončení projekční přípravy
Předkládá: Xxx. Xxxxx Xxxxx
Vypracoval: Xxxxxxx Xxxxxxxxx
Xxxxxxxxxx Xxxxxxxxxxx Xxx. Xxxxx Xxxxx
Zúčastní se projednávání v ZM:
Předložení materiálu uloženo:
Přílohy:
Turnov - Benátky- HGP - 10-11 2018 vytah_smlouva
benatky_majetek
Právní norma, popř. vnitřní předpis nebo nařízení:
Projednáno v:
Vztah k rozpočtu města: Úspora za projekční práce ve výši cca 600 tis.Kč
Zdůvodnění a vysvětlení:
Komise pro rozvoj a správu majetku doporučuje radě města pokračovat v přípravě projektu Inženýrské sítě v bytové zóně Benátky
Hlasování: 8 pro, 7 proti, 3 zdrželi se -Usnesení nebylo přijato.
Usnesení RM č. 749/2018 RM bere na vědomí
stav projektové přípravy v bytové zóně Benátky a schvaluje ukončení smlouvy o dílo s firmou Profes projekt, s.r.o., Turnov na základě hydrogeologického posudku a predikovaných finančních nákladů na odvedení
dešťových vod, výstavbu komunikace a inženýrské sítě. RM pověřuje odbor správy majetku seznámit
zastupitelstvo a soukromé vlastníky pozemků s jednáním RM a svolat schůzku vlastníků soukromých pozemků ohledně dalšího možného postupu.
Hlasování (Pro/Proti/Zdrželi se) – [9/0/0]
Vážení zastupitelé,
předkládám vám zprávu směřující k ukončení přípravy zasíťování pozemků ve vlastnictví města v bytové zóně Benátky. Tyto pozemky byly územním plánem a územní studií určeny pro zástavbu rodinnými domy. Jedná se o 7 pozemků města určených na výstavbu. Hlavním důvodem zastavení těchto přípravných prací je výsledek hydrogeologického průzkumu, který v dané lokalitě nedoporučuje-zakazuje hromadnou zástavbu především
s ohledem na zakonzervovaný sesuv a nutné odvedení všech dešťových vod mimo území, tedy do vodoteče Stebénky. V režimu rodinných domů nejsme schopni v průběhu celé životnosti objektů zkontrolovat a zaručit odvedení všech dešťových vod ze střech a zpevněných ploch rodinných domů do dešťové kanalizace. Jejich případné neodvedení může mít fatální vliv na aktivaci zakonzervovaného sesuvu, ohrožení novostaveb na prodaných pozemcích města i stávajících rodinných domů v ulici 5. května.
Druhým důvodem je pak je ekonomická náročnost případných opatření, viz popis níže.
Popis stávající projektové přípravy:
Na základě výběrového řízení byla s firmou Profes projekt, s.r.o., Turnov uzavřena smlouva o dílo na zpracování projektové dokumentace na výstavbu sítí a komunikace v bytové zóně Benátky pro
zasíťování 7 pozemků v majetku Města Turnov a 5 soukromých pozemků. Zpracovatel projektové dokumentace zadal dle smlouvy o dílo zpracování geologického posouzení lokality. Výsledek
geologického posouzení je ten, že lokalita je vlastně nevhodná k zastavění anebo s velkým rizikem pro investora - viz. příloha geologický posudek.
Projektanti na základě výše uvedeného posudku a zaměření lokality přesto provedli návrh umístění komunikace a sítí - vodovodu, splaškové kanalizace a dešťové kanalizace a provedli odhad nákladů stavby.
Geologický posudek ukázal několik zásadních věcí:
- v lokalitě nesmí zasakovat ŽÁDNÉ dešťové vody, tzn., že by muselo být vystavěno cca 1400bm dešťové kanalizace, aby byly veškeré dešťové vody z komunikace, ale i ze soukromých pozemků odvedeny do Stebenky. Odhad nákladů na dešťovou kanalizaci je cca 9,8 mil. Kč.
- dále z výškového profilu je patrné, že část splaškové kanalizace musí být řešena jako výtlačná, celková délka splaškové kanalizace by byla cca 660bm. Odhad nákladů na výstavbu splaškové kanalizace je cca 4,7 mil. Kč.
- komunikace řešena částečně v zářezu a částečně na násypu o ploše 2370m2 je odhadnuta na částku cca 8,3 mil. Kč.
- dále by bylo třeba vystavět nový vodovod a veřejné osvětlení, kde jsou náklady odhadnuty na cca 3 mil. Kč.
- s realizací nového plynovodu není na základě geologického posudku vůbec počítáno. Celkové náklady stavby jsou odhadnuty na částku cca 25,8 mil. Kč bez DPH.
Se soukromými vlastníky pozemků proběhlo několik osobních setkání, kde byly řešeny i finanční
otázky případného příspěvku na zasíťování. Dle současných pravidel z bytové zóny Hruštice soukromí majitelé přispívají částkou 300 tis. Kč za pozemek. Pokud by bylo toto pravidlo použito i v lokalitě
Benátky soukromí vlastníci by přispěli max. částkou ve výši 1,5 mil. Kč.
Na základě výsledku špatného geologického posouzení a na to navazující nutné výše finančních prostředků na realizaci komunikace a sítí navrhuje odbor správy majetku ukončit smlouvu o dílo na
zpracování projektové dokumentace a dále v projektování v této lokalitě nepokračovat. Náklady na to,
aby zde město prodalo 7 stavebních pozemků, jsou tak vysoké s vysokou dávkou rizika, že se zdají neadekvátní. Zároveň navrhujeme, aby odbor rozvoje města tuto lokalitu vyjmul v územním plánu jako vhodnou k zastavění.
Historie získání pozemků a územní plánování:
Město Turnov získalo pozemky od státu s následující podmínkou:
Pozemky se s ohledem na to, že jsou určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou pro bydlení nebo k realizaci zeleně, převádějí na nabyvatele bezúplatně.
V rámci územního plánování byly tedy lokalita zařazena do ploch pro výstavbu rodinných domů. Při zpracování územní studie byly prozkoumány geologické rešerše, které avizovali staré sesuvy směrem k řadovkám a směrem k Bělé. Plochy jsme zmenšili ale námi zkoumaná plocha se však zdála v pořádku. Proto byly zahájeny práce na územní studii, projednáváno s vlastníky dotčených pozemků, orgány státní správy. Výsledkem byla zástavbová studie a s ohledem na postupné vyčerpání ploch pro výstavbu rodinných domů, dala RM pokyn k zahájení
projekční přípravy.
Co dál v bytové zóně Benátky ?
Odbor správy majetku navrhuje plochy opustit. Vzhledem k podmínce převodu pozemků od státu je zatím navrhuji ponechat v plochách pro bydlení nebo v plochách zeleně, dle aktuální situace s ochranou zemědělského půdního fondu. Ostatním majitelům pozemků v této lokalitě bych ve výstavbě nebránil (jedná se o 3-5 domů) za předpokladu, že si sami vybudují cestu, inženýrské sítě, přesvědčí dotčené orgány státní správy o možnostech výstavby (terénní odřezy, likvidace dešťových vod). Rovněž si na přístupové komunikaci budou provádět zimní údržbu a popelnice na komunální odpad budou vozit ke komunikaci u řadových domů. Po budoucí komunikaci umožní dát městu věcné břemeno jízdy a chůze, především pro přístup obyvatel do údolí Stebénky – již
v současnosti tam vede frekventovaná pěšina.
Situace v bytových zónách obecně:
- V Turnově stále ubývá obyvatel, za poslední rok se jedná o 18 obyvatel a roste počet obyvatel v okolních obcích
- Stále trvá vysoký zájem o bydlení v Turnově a Město nedokáže naplnit přání obyvatel na
zakoupení pozemku (poslední výběrové řízení 17 zájemců na 4 pozemky)
- Obdobná situace je v oblasti bytů
Pozemky na Hruštici jsou v této chvíli prodané. Na příští rok je vyprojektován další kus ulice Nad Šetřilovskem. Tam by mohlo město mít k dispozici 4 pozemky. Soukromý vlastníci tam budou mít k dispozici 10 pozemků a jsou ochotni přispět řádově 300 tis.Kč/pozemek. V této zóně je možné ze strany města zahájit přípravu zasíťování pozemků pro viladomy v ulici TGM. Dále by bylo vhodné zahájit diskuzi s majiteli v budoucí ulici Generála Xxxxxx Xxxxx (7 pozemků města, 30 soukromých vlastníků).
Pozemky na Vrchhůře z hlediska pozemků na rodinné domy jsou bohužel nepřístupné. Účelné se jeví
prodej pozemků pro bytové domy za ulicí Granátová. Zatím se nenašel zájemce, budeme opětovně vypisovat. Aktivně se snažíme odkoupit komunikaci a pozemky v ul. Slunečná.
Pozemky na Daliměřicích jsou přístupné přes soukromé pozemky. Byla zahájena jednání o otevření této zóny. Šance na cca 30 pozemků
Navrhované usnesení ZM:
ZM projednalo
materiál Bytová zóna Benátky – ukončení projekční přípravy
a souhlasí s ukončením projekční přípravy v bytové zóně Benátky na základě hydrogeologického posudku a predikovaných finančních nákladů na odvedení dešťových vod, výstavbu komunikace a inženýrské sítě.
RNDr. Xxxxx Xxxxxxx
Dlouhá 389
463 12 Liberec 25
mobil: 000 000 000
e-mail: xxxxx@xxxxxx.xx
Geologicko-inženýrský servis
Turnov
Likvidace srážkových vod
z příjezdové komunikace k RD - Benátky
🙦 Hydrogeologický průzkum 🙦
říjen – listopad 2018
O B S A H
Zpráva o výsledcích průzkumných prací
1. Úvod
2. Vymezení zájmového území a přírodní poměry
3. Hydrogeologické vyhodnocení
4. Závěr
P ř í l o h y
1. Situace sond
2. Dokumentace sond
Obr. 1: Situační mapa oblasti s vyznačeným zájmovým územím (Zdroj: ČUZK)
1. Úvod
Zpráva o výsledcích průzkumných prací
Hydrogeologický průzkum (HGP) pro zhodnocení možnosti likvidace srážkových vod z příjezdové komunikace k novým rodinným domům východně od nemocnice v Turnově byl proveden na základě objednávky xxx. Xxxxx Xxxxxxxx z firmy Profes Projekt Turnov.
Zpracovateli průzkumu jsou Xxx. Xxxxxx Xxxxx a RNDr. Xxxxx Xxxxxxx, který je díky Osvědčení o odborné způsobilosti č. 1996/2005 (Aktuální seznam osob s platným osvědčením je uveden na stránce MŽP ČR v sekci geologického odboru (životní prostředí), viz: xxxx://xxx.xxx.xx/xxx/xxxxxxxxxx.xxx) zodpovědným řešitelem úkolu.
Předmětem HGP je posouzení možnosti likvidace srážkových vod vsakováním do horninového prostředí, a to ze zpevněné plochy příjezdové komunikace.
Rozsah HGP vychází z Geologického zákona č. 62/1988 Sb., který je v ČR základním podkladem pro jakékoli průzkumné práce spojené se zásahem do zemské kůry. V české legislativě platí, že české zákony jsou nadřazeny všem, tedy i evropským technickým normám a vyhláškám. Geologický zákon č. 62/1988 Sb. ve znění pozdějších předpisů řeší průzkumné práce spojené se zásahem do půdního profilu resp. do horninového prostředí a v daných souvislostech rozlišuje pouze termíny inženýrsko- geologický a hydrogeologický průzkum. Z tohoto zákona vychází i nová norma ČSN P 73 1005 – Inženýrskogeologický průzkum.
Podklady
Pro hodnocení geologického profilu byla v rámci inženýrskogeologické klasifikace použita výše zmíněná norma ČSN P 73 1005 (Inženýrskogeologický průzkum), která v této souvislosti nahrazuje klasifikační systém již neplatné normy ČSN 73 1001 (Základová půda pod plošnými základy).
Při navrhování systému likvidace srážkových vod vsakováním je nutné postupovat v souladu s platnou normou ČSN 75 9010 „Vsakovací zařízení srážkových vod“, která stanovuje podmínky pro vsakování srážkových povrchových vod.
Pro úvodní kapitoly bylo čerpáno z těchto zdrojů:
- Xxxxx, X., Xxxxxxxxx, P., 2006. Zeměpisný lexikon ČR – Hory a nížiny. AOPK ČR, Brno.
- Xxxxx, Z., 1983. Geologie ČSSR – Český masív. SPN, Praha.
- Hydrogeologická rajonizace – Hydroekologický informační systém (HEIS VÚV TGM)
- Geologické mapy ČR a vysvětlivky – Česká geologická služba (ČGS)
- Topografické a katastrální mapy – Český úřad zeměměřický a katastrální (ČUZK)
- XXXXXX, Q., 1946., Geologický výzkum území města Turnova pro nový regulační plán, sborník Plánujeme Turnovsko, Turnov.
Výchozími podklady pro zpracování tohoto HGP byla citovaná objednávka, mapové podklady s vyznačeným zájmovým územím, informace o inženýrských sítích, povolení investora ke vstupům na pozemky a archivní geologická dokumentace sondy V-4, která byla provedena v rámci geologického průzkumu pro plynovodní přípojku západně od zájmového území (viz. přílohy):
- KAPLAN, X., 1990., Geologický průzkum pro stavbu plynovodní přípojky do nemocnice v Turnově, Stavoprojekt - Hradec Králové, MS Geofond Praha - GF P069895.
2. Vymezení zájmového území a přírodní poměry
Vymezení zájmového území
Předmětné území se nachází pouze několik desítek metrů SV směrem od areálu nemocnice Turnov ve východní části Turnova. Lokalita se rozprostírá na parcelách č. 1236 a 2972/1 v k.ú. Turnov.
Plánovaná příjezdová komunikace prochází horní partií svahu (přibližně po vrstevnici – viz obr. 2), který se generelně ubírá směrem k J do údolí říčky Stebenky. V zájmové oblasti svah dosahuje značného sklonu 10 - 15˚. Nadmořská výška komunikace se pohybuje mezi 299 - 311 m n. m. (Bpv). Povrch terénu v době průzkumu tvořila louka nebo v Z oblasti stávající nezpevněná cesta.
Obr. 2: Výsek z katastrální mapy s vyznačeným zájmovým územím (zdroj: objednatel)
nová příjezdová komunikace
Přírodní poměry
Dle geomorfologického členění X. Xxxxx a X. Xxxxxxxxxx (Hory a nížiny, 2006) se zájmové území nachází v geomorfologickém okrsku Turnovská stupňovina (VIA-2A-3), která je součástí Turnovské pahorkatiny. Turnovská stupňovina má ráz ploché vrchoviny kerné stavby, která se vyznačuje strukturně a tektonicky podmíněným reliéfem pískovcových kuest, tabulových plošin a úzkých tektonických sníženin, místy s hlubokými údolími, pískovcovými skalními městy (Demek a Mackovčin, 2006). Morfologie i tvářnost povrchu terénu širšího okolí zájmového území je dána primárně saxonskou tektonikou, pak erozně akumulační činností Jizery, kvartérními eolickými závějemi, které se v podobě sprašových hlin vyvinuly ve značných mocnostech, a samozřejmě také antropogenními zásahy.
Oblast Turnova spadá dle Atlasu podnebí České republiky do klimatického okrsku B-5 , tj. okrsek mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinový. Dle údajů ze srážkoměrné stanice Turnov se průměrné roční teploty pohybují okolo 8,2 °C a průměrný roční srážkový úhrn má hodnotu 683 mm (CHMI).
Z hydrografického hlediska území leží v povodí říčky Stebenky (č.h.p. 1-05-02-008), která protéká jižně od zájmového území směrem na západ do centra Turnova, kde se následně se vlévá do Jizery (zdroj: xxx.xxxx.xxx.xx).
Z hlediska ochrany přírody, vod a životního prostředí není zájmová oblast součástí biosférické rezervace UNESCO, chráněného území typu CHKO ani jiných přírodních rezervací. Zájmová lokalita spadá do Chráněné oblasti přirozené akumulace vod č. 215 – Severočeská křída a dále do Ochranného pásma vodního zdroje III. stupně – oblast Káraný a II. stupně – Nudvojovice.
Zájmové území nevykazuje významné seismické účinky na stavební konstrukce (lokalita leží v seismické oblasti do 6° stupnice MSK-64). Dle Databáze svahových nestabilit (ČGS) se území nachází v oblasti postižené svahovými pohyby – viz obr. 3. Těžba nerostných surovin v blízkém okolí zájmové lokality neprobíhá. V oblasti nejsou zaznamenána poddolovaná území.
Obr. 3: Výsek z topografické mapy s vyznačeným zájmovým územím (Zdroj: ČÚZK)
nová příjezdová komunikace
Geologické poměry
Území zájmové lokality spadá dle regionálně geologického členění (Xxxxx, 1983) do jizerské litofaciální oblasti geologické jednotky České křídové pánve. Podle dostupných archivních informací o dané lokalitě jsou místní geologické poměry značně složité, protože se nachází v území postiženém svahovými pohyby. Geologická situace je schematicky znázorněna ve výřezu geologické mapy na obr. 4, vymezení sesuvných oblastí je znázorněno na obr. 3.
Skalní podloží je v této oblasti členité - tvoří ho dle archivních průzkumných prací a geologických map svrchnokřídové vápnité i slínité deskovité pískovce ale i písčité slínovce nejvyšší etáže středního turonu. Ze severu k lokalitě zabíhá i jižní cíp svrchnoturonského ostrova, jenž je tvořen slínovci a vápnitými jílovci.
Povrch svrchnokřídových hornin často tvoří zvětralinový plášť (eluvium) například v podobě písčitých slínů. Bázi kvartérního pokryvu ale mohou v dané lokalitě budovat i hlinito-písčité vrstvy s úlomky pískovců, přičemž se jedná o přemístěný reziduální plášť skalního podloží z vyšších poloh svahu. Deluviální svahové sedimenty v nadložních partiích pak mohou mít charakter například plastických jílů. Vrstvy deluvií bývají překryty různě mocnou vrstvou eolických sedimentů - konkrétně sprašovými hlínami, které zde byly vzhledem k vhodné jižní až východní orientaci břehu Stebenky naváty v podobě spraší během pleistocénu a následně v holocénu remodelovány a přeplaveny do hlín a jílů s tím, že částečně došlo k jejich odvápnění, takže ztratily standardní vlastnost klasických spraší, kterou je prosedavost.
Lokálně se mohou v této oblasti vyskytovat i drobné denudační relikty pleistocénních říčních teras v podobě fluviálních štěrkopísků až štěrků. Nejsvrchnější vrstvy tvoří humózní horizont, případně se mohou vyskytnout i malé mocnosti antropogenních navážek. Celková mocnost kvartéru se lokálně značně liší, dle archivních sond provedených v blízkém areálu nemocnice se může pohybovat mezi 5 – 10 m.
Obr. 4: Výsek z geologické mapy ČR s vyznačenou zájmovou lokalitou (Zdroj: ČGS, ČUZK)
nivní sediment [ID: 6]
Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: holocén, Horniny: hlína, písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Zrnitost: hlína, písek, štěrk, Poznámka: inundovaný za vyšších vodních stavů, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary,
Oblast: kvartér
spraš a sprašová hlína [ID: 16]
Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén svrchní, Horniny: spraš, sprašová hlína, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: křemen + příměsi + CaCO3, Barva: okrová, Poznámka: místy klastická příměs, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary, Oblast: kvartér
xxxxx, xxxxx [ID: 26 + 28]
Eratém: kenozoikum, Útvar: kvartér, Oddělení: pleistocén, Suboddělení: pleistocén spodní, Poznámka: mladší štěrkopískový pokryv, Horniny: písek, štěrk, Typ hornin: sediment nezpevněný, Mineralogické složení: pestré,
Zrnitost: písek, štěrk, Barva: šedohnědá až rezavá, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary, Oblast: kvartér
křemenné pískovce, podřízeně štěrčíkovité pískovce [ID: 288]
Eratém: mezozoikum, Útvar: křída, Oddělení: křída svrchní, Stupeň: turon, coniac, Podstupeň: turon svrchní, coniak spodní, Souvrství: teplické, Poznámka: facie kvádrových pískovců, 'hruboskalský pískovec,', pískovce Adršpašsko-teplických skal, Horniny: pískovec křemenný , Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: křemen, Zrnitost: jemnozrnná až hrubozrnná, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary, Oblast: křída, Region: česká křídová pánev, Jednotka: jizerský vývoj, Poznámka: pískovce Českého ráje
vápnité jílovce, slínovce a prachovce, podřadně vložky jílovitého vápence [ID: 290]
Eratém: mezozoikum, Útvar: křída, Oddělení: křída svrchní, Stupeň: turon, coniac, Podstupeň: turon svrchní, coniak spodní, Souvrství: teplické, Poznámka: pásmo Xc, Horniny: jílovec vápnitý, slínovec, prachovec, Typ hornin: sediment zpevněný, Mineralogické složení: vápnitý, Soustava: Český masiv - pokryvné útvary, Oblast: křída, Region: česká křídová pánev, Jednotka: jizerský vývoj
Hydrogeologické poměry
Dle HG rajonizace ČR se nacházíme ve dvou hydrogeologických rajonech – viz níže. Tyto útvary se vyskytují v předkvartérních křídových sedimentech.
č. 4430 - Jizerská křída levobřežní
- pozice v základní vrstvě
- tvořený jizerským souvrstvím (střední turon) č. 4710 - Bazální křídový kolektor na Jizeře
- pozice v hlubinné vrstvě
- tvořený perucko-korycanským souvrstvím (cenoman)
Hladina podzemní vody křídové zvodně vázáné na puklinově velmi dobře propustnou přípovrchovou zónu pískovců je však v zájmovém prostoru v hloubce větší než první desítky metrů. Případné podložní slínovce jsou takřka nepropustné a mají charakter hydrogeologického izolátoru.
Určitý vliv může mít mělký, často nesouvislý obzor podzemní vody v kvartérních sedimentech, který je vázán zejména na průlinově propustné polohy terasových štěrkopísků či štěrků resp. jejich relikty. Vydatnost tohoto obzoru není velká, během roku kolísá v závislosti na množství srážek. Hladina zde ale může být díky nepropustnému nadloží napjatá. V nadložních sprašových hlínách a jílech je propustnost prakticky nulová - vzhledem k vysokému obsahu jemnozrnných částic. Generální směr hydraulického spádu je jižní, odpovídá tedy směru a sklonu terénu.
Stabilita svahu, svahové pohyby
Dle rozsáhlého geologického průzkumu, který na Turnovsku provedl X. Xxxxxx v roce 1946, má zájmová oblast J svahu pravého břehu Stebenky charakter fosilního blokového kerného sesuvu:
,,….Pokryvné útvary na Turnovsku jsou značně postiženy sesouváním půdy, zejména tam, kde podloží pokryvných útvarů tvoří slinité jíly. Náchylnost k sesouvání těchto slinitých jílů je způsobena jejich složením a nepříznivými fyzikálními vlastnostmi. Při změně obsahu vody vykazují značně objemové změny, za sucha se smršťují, za vlhka bobtnají, v zimě namrzají a za jarního tání rozbředají. Při tom mají vysokou absorpční schopnost, takže jímají značné množství vody a citlivě reagují na klimatické změny. Můžeme říci, že slinité jíly jsou velmi neklidnou horninou a neklidný je i povrch území, zejména svahy, které tato hornina tvoří. Sesouvání půdy je proto rozšířeno hlavně ve východní a jihovýchodní části Turnova, v údolí Stebenky a Libuňky.
Na Turnovsku zjistil jsem vedle recentních sesuvů velmi staré pohyby půdy, k nimž došlo v mladším pleistocénu. V některých umělých odkryvech, například v pískovně nad Mašovem a v nové pískovně u Kalužníku jsou patrny staré pohyby podle stupňovitých dislokací, které zasahují i do písčitého štěrku, při čemž tyto stupně jsou při povrchu území vyrovnány sprašovými hlínami….“ – X. Xxxxxx, 1946, sborník Plánujeme Turnovsko
V roce 1962 pak provedli v oblasti dokumentaci sesuvných území Xxxxx a Xxxxx, přičemž v blízkosti nebo přímo v zájmové lokalitě byla sesuvná území vymezena a zaevidována do Registru sesuvů pod čísly 1273 (oblast areálu nemocnice) a 1275 (východní část zájmové lokality) s následujícím popisem na obr. 5 a 6. Sesuvná území jsou zároveň vyznačena na obr. 3.
Obrázek 5: Evidenční zápis o sesuvném území v Registru sesuvů pod č. 1273 (zdroj: ČGS)
Obrázek 6: Evidenční zápis o sesuvném území v Registru sesuvů pod č. 1273 (zdroj: ČGS)
Další a doposud nejaktuálnější záznamy v Databázi svahových nestabilit ČGS o těchto sesuvných územích pochází z roku 2009 – viz obr. 3, čísla s. n. 11, 12 a 12a (šedá pole). Sesuvná území byla popsána X. Xxxxxxxx z ČGS takto:
Kód s. n. : 11
„Dočasně uklidněný plošný planární sesuv o rozměrech 350 m délky a 570 m šířky. Povrch celého území je suchý, místy zvlněný z větší části již upraven. Čelo deformace je ukončeno ve vodním toku potoka Stebenka. Odlučná hrana není již v terénu patrná. Sesuv se nachází na svahu o sklonu cca 22°, který je orientován j. směrem. Celá deformace je mělce založená (1-5 m), materiál tvoří především svahoviny.“ Kód s. n. : 12
„Dočasně uklidněný plošný sesuv na louce a v zastavěné části Turnova o rozměrech 420m délky a 270m šířky. Povrch celého území je suchý, místy zvlněný z větší části již upraven. Čelo deformace je ukončeno ve vodním toku potoka Steberka. Odlučná hrana je vyvinuta výrazně a dosahuje výšky 2 m. Sesuv se nachází na svahu, který je orientován j. směrem, o sklonu cca 18-22°. Celá deformace je mělce založená, materiál tvoří především svahoviny.“
Kód s. n. : 12a
„Dočasně uklidněný proudový sesuv na louce o rozměrech 120m délky a 60m šířky. Povrch celého území je suchý, místy zvlněný, muldovitý z větší části již upraven. Čelo deformace je ukončeno na louce. Odlučná hrana není již v terénu patrná. Sesuv se nachází na svahu, který je orientován j. směrem, o sklonu cca 20°. Celá deformace je mělce založená, materiál tvoří především svahoviny.“
3. Hydrogeologické vyhodnocení
Generalizovaný geologický profil
Prostředí skalního podloží mohou tvořit kvádrové pískovce, písčité slínovce či jílovce – nicméně ty nebyly průzkumem zastiženy, protože se nachází mimo hloubkový rozsah tohoto průzkumu.
V kvartérním pokryvu se vyskytují relikty štěrkopískových teras, svahoviny a sprašové hlíny. Svahové sedimenty jsou reprezentovány různě se střídajícími a zřejmě i svahovými pohyby rozvlečenými polohami jílů, písčitých hlín, hlinitých písků či štěrků apod. Ve svrchních polohách jsou přítomny i několik metrů mocné vrstvy takřka nepropustných sprašových hlín resp. jílů s nízkou plasticitou, které se v době průzkumu kvůli dlouhotrvajícímu suchu vyznačovaly tvrdou konzistencí.
Vsakování srážkových vod
V rámci tohoto průzkumu je posuzována možnost likvidace srážkové vody jejím vsakováním do horninového prostředí v okolí příjezdové komunikace.
Současná legislativa (Vodní zákon 254/2001 Sb. a jeho novely) podporuje likvidaci srážkových vod ze zpevněných ploch a střech přímo na pozemku, pokud to místní hydrogeologická struktura dovolí. Výchozími aspekty pro posouzení možnosti vsakování srážkové vody do horninového prostředí jsou: mocnost nenasycené zóny, hydraulická vodivost horninového prostředí resp. propustnost, riziko vyvolání svahové deformace ve svazích či odřezech, případně jiné střety zájmů včetně ovlivnění základových poměrů okolních stávajících nebo navrhovaných objektů.
Srážkové vody se ve vhodném hydrogeologickém prostředí vsakují do nenasycené zóny horninového prostředí nejčastěji pomocí vsakovacích objektů, a to většinou řízeně po předchozí akumulaci resp. retenci ve speciálních nádržích. V případech, kdy horninové prostředí pro vsakování není vhodné, je zapotřebí vodu řízeně odvádět z retenčních nádrží do vodotečí nebo kanalizace. Přímé vypouštění do vsakovacích objektů, vodotečí nebo do kanalizace není většinou možné.
Mocnost nenasycené zóny
Podle ČSN 75 9010 by se dno vsakovacího zařízení mělo nacházet alespoň 1 metr nad maximální hladinou podzemní vody. Během průzkumných prací nebyla zastižena hladina podzemní vody, takže je tato podmínka teoreticky splněna.
Propustnost geologického prostředí
Dalším aspektem pro posouzení možnosti vsakování srážkových vod do nenasycené zóny horninového prostředí je hydraulická vodivost, resp. propustnost horninového prostředí. Při orientačním vyhodnocení součinitele filtrace, resp. propustnosti, vycházíme z analogie obecné zrnitostní křivky přítomných zemin. Dle empirických zjištění klasiků v oboru hydrogeologie i inženýrská geologie - např. Hazena, Xxxxxx, či Krásného a Xxxxxx s použitím efektivní velikosti zrna při 10 resp. 20% patří sprašové hlíny resp. jíly s nízkou plasticitou (F6 CL) mezi velmi slabě propustné zeminy s koeficientem propustnosti (filtrace, vsaku) menším než kf = 1 . 10-8 m.s-1.
Tyto zeminy v daném prostředí díky vysokému podílu jílovité frakce působí jako izolátory. Naopak je zapotřebí, aby se toto prostředí nedostalo do kontaktu s povrchovou vodou.
Vliv na okolní stavby, stabilitu svahu
Ve směru hydraulického spádu se v blízkém okolí území nachází zástavba rodinných domů, která by mohla být vlivem vsakování srážkové vody do místního geologického prostředí ohrožena. Ohrožení by spočívalo zejména v tom, že se nacházíme v oblasti postihované svahovými pohyby a po řízeném vsakování srážkových vod do zdejšího prostředí, které je takřka nepropustné a náchylné k sesouvání, by docházelo k postupnému zhoršování stupně stability svahu a případnému vzniku svahových deformací.
Zhodnocení možnosti likvidace srážkových vod vsakováním
Využití dominujícího prostředí sprašových hlín či svahových sedimentů pro účel vsakování srážkových vod je z hydrogeologického i geologického hlediska s ohledem na jejich velmi slabou propustnost a náchylnost k sesouvání nemyslitelné.
Jako jediné řešení se tedy nabízí výstavba retenčních, dostatečně kapacitních, podzemních nádrží, ze kterých bude srážková voda likvidována povrchovým rozstřikem nebo odvedením do dešťové kanalizace vedoucí do Stebenky.
4. Závěr
Na základě výsledků z průzkumných i archivních prací provedených v zájmové lokalitě nebo jejím blízkém okolí hodnotíme zdejší geologické a hydrogeologické prostředí jako naprosto nevhodné pro likvidaci srážkových vod vsakováním. Za zásadní důvod považujeme nepropustnost horninového prostředí, nepříznivé vlastnosti kapilárně aktivních jemnozrnných zemin při nasycení vodou a z toho plynoucí zhoršení stabilitních poměrů na lokalitě vedené v archivu sesuvů ČR.
Ani eventualita, že pod jemnozrnnými sedimenty se objeví relikt průlinově propustné štěrkopískové terasy nemá na tento závěr vliv, protože tyto relikty jsou v podobě vložek obvykle uzavřeny v prostředí jílů, tedy nekomunikují, často jsou proto zcela zvodnělé, takže i jejich nasycení neumožňuje vsakování.
Dle požadavku projektanta akce doplňujeme k HGP informace, které nebyly původně poptávány, a to několik zásad inženýrské geologie:
- principiálně není vhodné cokoli v oblasti náchylné k sesouvání cokoli stavět, zvláště liniové stavby – počínaje komunikacemi, konče podzemními sítěmi speciálně plynovody. Pokud si o vlastník parcel prosadí, je to jeho riziko. Aby se minimalizovalo, tak je nutné splnit několik obecných zásad: v první řadě se žádné vody nesmějí vsakovat do horninového prostředí – viz HGP, zemní práce je nutné minimalizovat, dbát důsledně na správné odvodnění povrchových vod, maximalizovat jakákoli vedení po spádnici, obsypy a zásypy podzemních sítí neprovádět jako drenážní prvky, ale těsnící, jakékoli odřezy by měly být podpořeny opěrnými stěnami, jejichž zásyp na rubu bude odvodněn do kanalizace, stavební objekty by se neměly podsklepovat; pokud budou v jejich podloží provedeny štěrkové polštáře, je nutné, aby v daném prostředí byly odvodněny do kanalizace, protože vsaky se nepřipouštějí – viz výše …
I z tohoto důvodu považujeme za protimluv, aby ze strany inženýrských geologů a hydrogeologů byly podávány podrobné návody, jak zde zemní práce provádět, jak upravovat podloží, jak zakládat …, když to z principu považujeme za velké riziko, ačkoli se parcely na první pohled zdají vcelku vhodné.
Tímto považujeme HGP za skončený. Případné nejasnosti je možné konzultovat se zpracovateli této zprávy.
V Liberci, 9. 11. 2018
Vypracovali: Xxx. Xxxxxx Xxxxx a RNDr. Xxxxx Xxxxxxx
Zodpovědný řešitel: RNDr. Xxxxx Xxxxxxx
Příloha č. 1
Situace sond
říjen – listopad 2018
Zákres zájmového území s vyznačenými sondami
příjezdová komunikace k RD – Benátky, Turnov
odřez
V-4
RS-1
Sondy ve východní partii areálu nemocnice, který se nachází ve srovnatelných geologických poměrech
Příloha č. 2
Dokumentace sond
říjen – listopad 2018
Archivní sonda V-4 ID_GDO: 83918 GF P069895
Ruční sonda RS-1
Datum: 19. 10. 2018
Souřadnice: X: 994596 Y: 682238 Z: 301,80 m n. m. (B p.v.)
(souřadnice byly odsunuty z portálu ČUZK)
Metráž (m) Popis
0,00 – 0,10 m drn + hlína humózní, tmavě šedohnědá, suchá, pevné až tvrdé konzistence
I. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – F5O-F6O, pevná/tvrdá
ČSN 73 3050 - 2. třída Q, AN
0,10 – 0,50 m sprašová hlína (jíl s nízkou plasticitou), okrově rezavě šedohnědá, jílovito-prachovitá, vyschlá, tvrdá konzistence – v ruce lámavá
II. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – F6 CL, tvrdá
ČSN 73 3050 - 3. třída Q, EO
Fotodokumentace sondy RS-1
Průzkumné práce v místě sondy RS-1
Fotodokumentace odřezu ve svahu u nového objektu RD (2 m)
X. Xxxxxxx – Turnov - IGP Nemocnice 2006
A-01 (RV 1) ID_GDO: 676048 GF P114867
sonda RV 1
souřadnice v JTSK - Y: 682 683,8 X: 994 712,9 výšky v B.p.v. - Z: 289,4 m n.m.
0,00 – 0,05 m drn + hlína tmavě šedohnědá, humozní, suchá, tvrdá konzistence
I. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – F5O-F6O, tvrdá
ČSN 73 3050 - 2. třída Q, AN
0,05 - 0,40 m hlína tmavěhnědá, jílovito-prachovitá, slabě vlhká, svrchu tvrdá pak s pevnou konzistencí
II. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – F6, tvrdá až pevná
ČSN 73 3050 - 3. třída Q, AN-EO
0,40 – 2,30 m hlína světlehnědá a hnědá, s šedými smouhami, jílovitá, sprašová, slabě jemnozrnně písčitá (lokálně), vlhká i polohy slabě vlhké – nepravidelné střídání vlhkosti konzistence (tuhá a pevná)
III. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – F6(CI), pevná-tuhá
ČSN 73 3050 – 2.-3. třída Q, EO
2,30 -2,80 m hlína světlehnědá, s rezavými smouhami a černými broky mm řádu, sprašová, jílovito-prachovitá, vlhká, tuhá a v hloubce 2,7 m dokonce s průsaky vody
IV. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – F6(CI), tuhá
ČSN 73 3050 - 2. třída + lepivost Q, EO
2,80 -3,50 m hlína hnědošedá s černými mm záteky, sprašová, jílovito-prachovitá, vlhká, tuhá, v hloubce 2,7 m dokonce s průsaky vody
IV. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – F6(CI), tuhá
ČSN 73 3050 - 2. třída + lepivost Q, EO
3,50 – 4,20 m štěrk hnědý, šedohnědý, okrově hnědý, s pevnou, písčito-jílovitou výplní a s valouny křemene, krystalických břidlic i vulkanitů většinou o velikosti do 5 cm, také do 10 cm, nepravidelně jsou přítomny i polohy jílovitého písku s pevnou výplní
V. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – G5(GC), pevná výplň
ČSN 73 3050 – 3. - 4. třída Q, FL
4,20 – 4,60 m štěrkopísek šedohnědý, s příměsí jemnozrnné frakce, i s valouny do 10 cm, ulehlý, vlhký
VI. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – S3(S-F), ulehlý
ČSN 73 3050 – 3. třída Q, FL
4,60 – 6,20 m štěrk šedohnědý, s tuhou, písčito-jílovitou výplní a s hojnými valouny křemene, krystalických břidlic i vulkanitů většinou o velikosti do 5 cm, také do 10 cm, s polohou S3 v intervalu 5,0-5,30 m, vlhký – na bázi zvodnělý
V. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – G5(GC)+Cb, tuhá výplň
ČSN 73 3050 – 3. - 4. třída Q, FL
6,20 – 6,30 m kámen pískovce větší než průměr vrtu
6,30 – 6,60 m písek žlutohnědý, hnědožlutošedý, jemnozrnný, s příměsí jemnozrnné frakce, zvodnělý, při vrtání je zřejmé, že jeho ulehlost je nízká (vrtné nářadí klesá bez přítlaku), nepravidelně s polohami jílovitého jemnozrnného písku
VII. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – S3 (S-F), neulehlý – středně ulehlý
ČSN 73 3050 – 2. třída Q, FL –DF
6,60 – 8,30 m písek šedozelený, jemnozrnný, jílovitý, vlhký, tuhé konzistence – jíl písčitý, tuhý
VIII. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – S5(SC) – F4(CS), tuhá konzistence
ČSN 73 3050 – 2. třída + lepivost Q, DF – DL
8,30 – 8,80 m j í l zelenošedý, písčitý, s úlomky pískovce i slínovce, vlhký, tuhé konzistence
VIII. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – F4(CS), tuhá konzistence
ČSN 73 3050 – 3. třída Q, DL
8,80 – 9,50 m slínovec zelenošedý, písčitý, rozložený – charakteru pevného písčitého jílu s úlomky slínovce
IX. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – R6-F4(CS)+Cb, pevná konzistence
ČSN 73 3050 – 3.-4. třída K2T, RZ
9,50 – 10,0 m slínovec šedý, zcela zvětralý až silně zvětralý, s velmi nízkou pevností, lavicovitě odlučný
X. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – R5
ČSN 73 3050 – 5. třída K2T, SD
hladina podzemní vody: naražena – 6,10 m
ustálená – 6,20 m
vzorek vody: 13/07/2006
vzorky zemin z hloubky: 2,0 m, 3,0 m, 4,0 m, 5,5 m, 7,0 m, 8,5 m
sonda RV 2
souřadnice v JTSK - Y: 682 664,5 X: 994 730,8 výšky v B.p.v. - Z: 289,0 m n.m.
0,00 – 0,10 m drn + hlína šedohnědá, humozní, suchá, tvrdá konzistence
I. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – F5O-F6O, tvrdá
ČSN 73 3050 - 2. třída Q, AN
0,10 - 0,60 m hlína šedohnědá, písčito-jílovitá, suchá, tvrdá – vyschlá díky kořenům okolních vzrostlých bříz navezená
I. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – F6Y, tvrdá
ČSN 73 3050 - 3.-4. třída Q, AN
0,60 – 1,80 m navážka – písek šedožlutý, jemnozrnný, ulehlý, vyschlý, s živými kořeny okolních bříz
I. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – (S3-S5)Y, ulehlý, tvrdá výplň
ČSN 73 3050 - 3.-4. třída Q, AN
1,80 – 2,20 m navážka - hlína šedohnědá, jílovitá, suchá, pevná až tvrdá
I. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – F6Y, tvrdá
ČSN 73 3050 - 3.-4. třída Q, AN
2,20 – 3,00 m navážka – písek hnědožlutý, hlinitý, stmelený – silně ulehlý, vyschlý,
I. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – (S3-S4)Y, ulehlý, tvrdá výplň
ČSN 73 3050 - 4. třída Q, AN
3,00 – 3,30 m navážka - hlína šedohnědá, jílovitá, s úlomkem cihly, suchá, tvrdá
I. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – F6Y, tvrdá
ČSN 73 3050 - 3.-4. třída Q, AN
3,30 – 4,10 m hlína šedohnědá, hnědá, jílovitá, suchá, tvrdá
II. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – F6(CI), tvrdá
ČSN 73 3050 - 3.-4. třída Q, EO
4,10 – 5,00 m hlína světlehnědá, s šedými smouhami, jílovitá, sprašová, slabě jemnozrnně písčitá, slabě vlhká, pevná
III. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – F6(CI), pevná
ČSN 73 3050 – 2.-3. třída Q, EO
5,00 - 6,50 m hlína světlehnědá, sprašová, jílovito-prachovitá, s polohou jílovitého štěrku 6,10-6,30 m, vlhká, tuhá
IV. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – F6(CI), tuhá
ČSN 73 3050 - 2. třída + lepivost Q, EO-FL
6,50 – 9,20 m písek žlutošedý, jemnozrnný, většinou s příměsí jemnozrnné frakce, vlhký až zvodnělý, neúnosný resp. slabě ulehlý i s polohami tuhého písčitého jílu, a jílovitého písku, který má měkkou výplň
VII. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – S3 (S-F), neulehlý – středně ulehlý
ČSN 73 3050 – 2. třída + lepivost Q, DF 9,20 – 9,70 m j í l zelenošedý, písčitý, vlhký, tuhé konzistence
VIII. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – F4(CS), tuhá konzistence
ČSN 73 3050 – 3. třída + lepivost Q, DL
9,70 – 10,5 m slínovec zelenošedý, písčitý, rozložený – charakteru pevného písčitého jílu s úlomky slínovce
IX. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – R6-F4(CS)+Cb, pevná konzistence
ČSN 73 3050 – 3.-4. třída K2T, RZ
10,5 – 11,0 m slínovec šedý, zcela zvětralý až silně zvětralý, s velmi nízkou pevností, lavicovitě odlučný
X. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – R5
ČSN 73 3050 – 5. třída K2T, SD
hladina podzemní vody: naražena – 6,6 m
ustálená – zával vzorky zemin z hloubky: ----
X. Xxxxxxx – Turnov - IGP Nemocnice 2006
A-03 (RV 3) | ID_GDO: ---------- | GF P114867 |
sonda RV 3 souřadnice v JTSK - Y : 682 661,1 | X: 994 744,2 | výšky v B.p.v. - Z: 285,4 m n.m. |
0,00 – 0,20 m drn + hlína tmavě šedohnědá, humozní, suchá, tvrdá konzistence
I. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – F5O-F6O, tvrdá
ČSN 73 3050 - 2. třída Q, AN
0,20 – 1,40 m hlína šedohnědá, jílovitá, vyschlá díky kořenům vzrostlých listnatých stromů, tvrdá konzistence
II. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – F6, tvrdá
ČSN 73 3050 - 3.-4. třída Q, AN-EO
1,40 – 1,80 m hlína šedohnědá, jílovitá, slabě písčitá, na bázi s valounky křemene, suchá až slabě vlhká, pevné konzistence
III. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – F6(CI), pevná
ČSN 73 3050 – 3. třída Q, EO-DF
1,80 – 2,00 m štěrk šedohnědý, s pevnou jílovito-písčitou výplní, s valouny křemene …,
V. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – G5(GC), pevná výplň
ČSN 73 3050 – 3. - 4. třída Q, FL
2,00 – 4,50 m písek šedohnědý, rezavěšedý, okrově šedý, jemnozrnný, s příměsí jemnozrnné frakce a jílovitý, neúnosný – slabě ulehlý, s polohou měkkého písčitého jílu v hloubce 3,8-4,10 m
VII. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – S3 (S-F), neulehlý – středně ulehlý
ČSN 73 3050 – 2. třída Q, FL –DF
4,50 – 4,90 m j í l zelenošedý, písčitý, vlhký, tuhé konzistence
VIII. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – F4(CS), tuhá konzistence
ČSN 73 3050 – 3. třída Q, DL
4,90 – 5,70 m slínovec zelenošedý, písčitý, rozložený – charakteru pevného písčitého jílu s úlomky slínovce
IX. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – R6-F4(CS)+Cb, pevná konzistence
ČSN 73 3050 – 3.-4. třída K2T, RZ
5,70 – 6,50 m slínovec šedý, zcela zvětralý až silně zvětralý, s velmi nízkou pevností, lavicovitě odlučný
X. geotechnická vrstva ČSN 73 1001 – R5
ČSN 73 3050 – 5. třída K2T, SD
hladina podzemní vody: naražena – --- jen slabé průsaky v poloze jemnozrnného písku ustálená – ---
vzorek vody: --- vzorky zemin z hloubky: ---
A-04 (S-1) ID_GDO: 668372 GF P111419
A-05 (S-2) ID_GDO: ---------- GF P111419
A-06 (J-51) ID_GDO: 609163 GF P093324
n.
Tato smlouva se uzavírá podle § 5 odst. 1 písmeno a), b) zákona č. 95/1999 Sb., o
podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších
předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
III.
Převádějící touto smlouvou převádí do vlastnictví nabyvatele pozemky specifikované v čl.
I. této smlouvy a ten je do svého vlastnictví, ve stavu v jakém se nacházejí ke dni podpisu smlouvy, přejímá. Vlastnické právo k pozemkům přechází na nabyvatele vkladem do katastru nemovitostí na základě této smlouvy.
IV.
1) Pozemky se s ohledem na to, že jsou určeny k zastavění veřejně prospěšnou stavbou nebo stavbou pro bydlení nebo k realizaci zeleně, převádějí na nabyvatele bezúplatně.
2) V případě změny územně plánovací dokumentace či změny rozhodnutí o umístění stavby, na základě kterého došlo k bezúplatnému převodu pozemků do vlastnictví obce, pro kterou by nebyly pozemky nebo jejich části využity k zastavění stavbou veřejně prospěšnou nebo stavbou pro bydlení nebo k realizaci zeleně, je obec povinna zemědělské pozemky převést zpět na převádějícího za stejných podmínek, za jakých byl na nabyvatele převeden, a to ve lhůtě do 90 dnů od nabytí právní moci změny územního plánu nebo změny regulačního plánu nebo nabytí právní moci rozhodnutí o umístění stavby. Jestliže nebude možné pozemky převést zpět na převádějícího, protože budou ve vlastnictví třetí osoby, zavazuje se obec k tomu, že ve stejné lhůtě poskytne převádějícímu náhradu za tyto pozemky v penězích. Výše náhrady bude rovna ceně pozemků ke dni uzavření smlouvy, na jejímž základě byly pozemky nabyvateli převedeny a to podle cenového předpisu platného k témuž dni.
V.
1) Obě smluvní strany shodně prohlašují, že jim nejsou známy žádné skutečnosti, které by uzavření smlouvy bránily. Nabyvatel bere na vědomí skutečnost, že převádějící nezajišťuje zpřístupnění a vytyčování hranic pozemků.
2) Užívací vztah k převáděným pozemkům je řešen k :
p.p.č. 2971/1 nájemní smlouvou č. 140N99/40, kterou s PFČR uzavřel xxx Xxxx Xxxxxxxx,
p.p.č. 2971/5 nájemní smlouvou č. 148N99/40, kterou s PFČR uzavřel xxx Xxxx Xxxxxxxx, p.p.č. 2971/6 nájemní smlouvou ě. 147N99/40, kterou s PFČR uzavřel xxx Xxxx Xxxxxx, p.p.č. 2971/7 nájemní smlouvou č. 141N99/40, kterou s PFČR uzavřel xxx Xxxxx Xxxxxxx, p.p.č. 2971/8 nájemní smlouvou č. 142N99/40, kterou s PFČR uzavřel xxx Xxxx Xxxxxxxx, p.p.č.2971/9 nájemní smlouvou Č.143N99/40, kterou s PFČR uzavřrl xxx Xxxxxxxxx Xxxxxx, p.p.č. 2971/10 nájemní smlouvou č. 144N99/40, kterou s PFČR uzavřel Xxx.Xxxx Xxxxxxxx, p.p.č. 2971/11 nájemní smlouvou Č.145N99/40, kterou s PFČR uzavřel xxx Xxxxx
Xxxxxxxx,
p.p.č. 2971/12 nájemní smlouvou č. 146N99/40, kterou s PF ČR uzavřel pad Xxxxx Xxxx
jakožto nájemci. S obsahem nájemních smluv byl nabyvatel seznámen před podpisem této smlouvy, což stvrzuje svým podpisem.
VI.
1) Smluvní strany se dohodly, že převádějící podá návrh na vklad vlastnického práva na základě této smlouvy u příslušného katastrálního úřadu do 30 dnů ode dne účinnosti této smlouvy.
2) Převod pozemků dle této smlouvy je ve smyslu zákona č. 357/1992 Sb. o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů, osvobozen od daně z převodu nemovitostí. Daňové přiznání k dani z převodu nemovitostí se nepodává.