Zpravodaj: pan Seppo KALLIO Spoluzpravodaj: pan Brendan BURNS

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k zelené knize Ochrana lesů a související informace v EU – příprava lesů na změnu klimatu

KOM(2010) 66 v konečném znění

(2011/C 48/27)

Zpravodaj: xxx Xxxxx XXXXXX

Spoluzpravodaj: xxx Xxxxxxx XXXXX

Dne 17. května 2010 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

Zelená kniha Ochrana lesů a související informace v EU – příprava lesů na změnu klimatu

KOM(2010) 66 v konečném znění.

Specializovaná sekce Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 31. srpna 2010.

Na 465. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 15. a 16. září 2010 (jednání dne 15. září), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 121 hlasy pro, 2 hlasy byly proti a 4 členové se zdrželi hlasování.

1. Závěry a doporučení

1.1 EHSV konstatuje, že

— v následujících desetiletích pravděpodobně vzroste význam lesů jako obnovitelného přírodního zdroje, který poskytuje různé ekosystémové služby a je předpokladem pro dobré životní podmínky pro lidstvo;

— změna klimatu nejspíše ovlivní základní funkce ekosystémů, a tudíž i ekologické služby, které lesy poskytují;

— změna klimatu patrně zvýší nejistotu a výskyt různých jevů a rizik s přeshraničním dopadem na životní prostředí, jako jsou výskyt škodlivého hmyzu, nemoci, období sucha, povodně, bouřky a lesní požáry;

— význam aktualizovaných informací o lesích je o to důleži­ tější v souvislosti se změnami ve správě lesů a výzkumem v oblasti rozhodování o záležitostech spojených s lesnictvím.

1.2 EHSV zdůrazňuje, že

— při zohledňování různých funkcí lesů je třeba použít vyvá­ žený přístup; nelze se zaměřovat pouze na ochranu lesů;

— zachování ekosystému a z něj vycházejících ekologických služeb a zajištění poskytování ostatních veřejných statků vyžaduje finanční pobídky a předávání informací majitelům lesů a dalším subjektům, jako jsou lesničtí dodavatelé a uživatelé dřeva, kteří jsou ve skutečnosti odpovědni za rozhodnutí spojená s lesnictvím;

— vedlejší účinky a multiplikační efekty změny klimatu lze zmírnit prevencí rizik a včasnou přípravou na krizové situace;

— spolupráce mezi státy a subjekty představuje důležitý způsob kontroly přeshraničních jevů a zlepšuje zpracovávání infor­ mací o lesích.

1.3 EHSV navrhuje, aby klíčová role lesů a lesnictví v zelené ekonomice, která je v souladu se strategií Evropa 2020, byla zohledněna v různých oblastech politiky EU následujícím způsobem:

— politiky EU týkající se lesů, včetně lesnické strategie a akčního plánu, by měly podporovat aktivní správu a využívání lesů, jakož i konkurenceschopnost udržitelného a ekologického používání dřeva a dřevěných výrobků;

— měla by se řešit koordinace lesnické činnosti s ostatními odvětvími a politikami, jež na toto odvětví mají vliv, mimo jiné posílením role Stálého lesnického výboru a ostatních poradních orgánů a komisí působících v oblasti lesnictví (1) při rozhodování o záležitostech spoje­ ných s lesnictvím v EU;

— stanovování cen různých ekosystémových služeb a veřejných statků by mělo být zohledněno v politice EU v oblasti venkova.

1.4 EHSV doporučuje, aby Komise:

— byla příkladem pro členské státy v souvislosti s koordinací lesnické činnosti a ostatních odvětví, politik, sousedních států a ostatních subjektů s ohledem na očekávaný budoucí vývoj, rizika a řešení krizí;

— podporovala zpracování objektivních informací o odvětví lesnictví, např. v rámci mezinárodního roku lesů 2011, s cílem zlepšit uznání lesnictví mezi majiteli lesů, spotřebi­ teli a širokou veřejností;

— podporovala zpracování informací o vlastnostech dřeva a dřevěných výrobků, např. jejich přínosu pro klima, s cílem prosazovat udržitelnou spotřebu a výrobu;

— zadala vypracování studie o různých subjektech zapojených do sběru informací o lesích a o informacích, jež tyto subjekty získaly;

— rozvinula informační a plánovací systémy v oblasti lesnictví, jakož i osvědčené postupy založené na těchto systémech, ve spolupráci s platformou pro technologie lesnictví, výzkum­ nými centry, národními organizacemi a různými subjekty v odvětví lesnictví, aby bylo možné lokalizovat náhlé změny, jako jsou přírodní katastrofy, a reagovat na ně;

— poskytla členským státům a ostatním subjektům větší pomoc při zavádění a monitorování udržitelného lesnictví, při zpracování informací potřebných pro tuto činnost a při harmonizaci tvorby informací.

(1) Poradní skupina pro lesní hospodářství a zpracování korku, Poradní výbor pro politiku Společenství v oblasti lesního hospodářství a dřevozpracujícího a papírenského průmyslu; rozhodnutí Komise 97/837/ES ze dne 9.12.1997, kterým se mění rozhodnutí 83/247/EHS, Úř. věst. L 346, 17.12.1997, s. 95–96.

2. Důvody pro předložení stanoviska a jeho cíle

2.1 Cílem této zelené knihy je zahájit veřejnou diskusi po celé EU, získat názory na budoucnost ochrany lesů a informační politiku a poskytnout podklady pro možnou aktualizaci lesnické strategie EU, zejména v souvislosti s klimatickými otázkami. Xxxxxx, jimiž se zelená kniha zabývá, navazují na předcházející bílou knihu Komise s názvem Přizpůsobení se změně klimatu: směřování k evropskému akčnímu rámci (2).

2.2 Zelená kniha popisuje všeobecný stav a význam lesů EU, představuje jejich charakteristiku a funkce a určuje hlavní výzvy, před kterými stojí. Zabývá se též hrozbami, které představuje změna klimatu pro fungování lesů, a popisuje dostupné nástroje pro ochranu lesů a informační systémy v oblasti lesnictví.

2.3 Hlavní odpovědnost za záležitosti spojené s lesnickou politikou nesou v souladu se zásadou subsidiarity členské státy. Hlavním úkolem EU je přispívat do národních programů a projektů v oblasti lesnictví, a to např. zvyšováním povědomí členských států o budoucích výzvách a poskytováním doporu­ čení pro včasný zásah na úrovni EU.

2.4 Úvahy obsažené v tomto stanovisku se zaměřují na otázku, jak změna klimatu ovlivní evropské lesnictví a ochranu lesů a jakým způsobem je třeba rozvíjet politiky EU, aby lépe podporovaly iniciativy členských států v oblasti lesnictví. Snaží se též nalézt způsob, jak by EU mohla usnadnit zvládání budoucích výzev a jakých dalších informací je potřeba. V této souvislosti by ochrana lesů v EU měla zajistit, aby lesy i v budoucnu nadále plnily všechny své produktivní, sociálně- ekonomické a ekologické funkce.

3. Zachování, vyvážení a posílení různých funkcí lesnictví (otázka č. 1)

3.1 Úmluvy Organizace spojených národů uznávají význam lesů v boji proti změně klimatu (3) a pro zachování biologické rozmanitosti (4). Na celoevropské úrovni a v souladu s lesnickou strategií EU se členské státy EU zavázaly zaujmout takový přístup, jenž vytvoří rovnováhu mezi jednotlivými funkcemi lesnictví na základě udržitelné správy lesů a multifunkčnosti (5). Na úrovni EU zohledňuje různé funkce

(2) KOM(2009) 147 v konečném znění.

(3) Rámcová úmluva Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC).

(4) Úmluva o biologické rozmanitosti (CBD).

(5) Lesy v Evropě, ministerská konference o ochraně lesů v Evropě (MCPFE).

lesů jak lesnická strategie EU a akční plán EU pro lesní hospo­ dářství, tak i sdělení o odvětvích založených na lesnictví (6). Na vnitrostátní a regionální úrovni jsou funkce lesů řízeny mimo jiné prostřednictvím programů pro lesnictví. Politický rámec odvětví lesnictví tak účinně podporuje zachování, vyvážení a posílení různých funkcí lesnictví. A naopak pro koordinaci lesnické činnosti s ostatními odvětvími a politikami, jež na toto odvětví mají vliv, je zapotřebí dalšího úsilí. To by mohly vyvi­ nout například Stálý lesnický výbor, jiné poradní skupiny a komise působící v oblasti lesnictví (7) a meziútvarová skupina Komise pro lesnictví. Měla by být posílena úloha Stálého lesnic­ kého výboru při rozhodování o záležitostech spojených s lesnictvím v EU. Též na vnitrostátní úrovni by koordinace mezi jednotlivými odvětvími v otázkách spojených s lesnictvím měla být účinnější. Příklad Komise založený na výhledovém a meziodvětvovém přístupu je důležitý pro vnitros­ tátní subjekty.

3.2 Očekává se, že v následujících desetiletích vzroste význam lesů jako obnovitelného přírodního zdroje, který posky­ tuje ekosystémové služby a je předpokladem pro dobré životní podmínky pro lidstvo. Zodpovědní spotřebitelé (8) již například tvoří značný podíl na trhu v mnoha evropských zemích. Různo­ rodé a udržitelné využívání lesů, dřevěné výrobky a služby spojené s lesnictvím, jakož i odpovídající správa přispívají k vytváření pracovních míst, příjmů a prosperity na různých úrovních a v mnoha oblastech. Lesy a lesní hospodářství, stejně tak i produkce dřeva, nedřevěných výrobků a lesní turistika, jsou zvláště důležité pro místní komunity. Je důležité, aby v souladu se strategií Evropa 2020 byly zajištěny odpovídající provozní podmínky pro majitele lesů, dodavatele a dřevařský průmysl, jelikož se zvyšuje konkurenční boj o půdu dostupnou pro produkci dřeva na těžbu, na zpracované produkty a pro výrobu energie. Zvyšuje se též význam schopností poskytovat infor­ mace. Mezinárodní rok lesů 2011 představuje příležitost, jak zlepšit uznání lesnictví mezi spotřebiteli a širokou veřejností a jak podporovat udržitelnou spotřebu a výrobu zdůrazněním výhod dřeva a dřevěných výrobků v porovnání s ostatními materiály při řešení otázek souvisejících se změnou klimatu (např. skladování uhlíku, jeho energetická nenáročnost, tepelná účinnost atd.).

3.3 Ochrana lesů a ochranářské aktivity s environmentálním rozměrem byly většinou zajišťovány díky strategickým cílů a pravidlům, hlavním směrům a doporučením určeným pro splnění těchto cílů. V posledních letech se odpovědnost za ekosystémové služby a další veřejné statky stále více přesunuje na majitele lesů a dodavatele. Pro řešení environmentálních

(6) KOM(2008) 113 v konečném znění.

(7) Viz pozn. pod čarou 1.

(8) Lifestyles of Health and Sustainability (LOHAS – zdravý a udržitelný životní styl).

otázek potřebují tyto subjekty nové znalosti a informace o různých možnostech zásahu, jako jsou společné projekty pro zvýšení efektivnosti nákladů a finanční pobídky. Jednou z úloh bude přidělit hospodářskou hodnotu ochraně biologické rozmanitosti a povodí, rekreačnímu využívání, či skladování uhlíku.

3.4 Lesy a dřevěné výrobky hrají klíčovou roli v regulaci klimatu. Jejich schopnost zadržovat uhlík má mimořádný význam. Dřevěné výrobky mohou nahradit výrobky z jiných materiálů, které jsou méně účinné v boji proti změně klimatu. Například dřevěné materiály využívané ve stavebnictví, na vyba­ vení interiérů a nábytek jsou poměrně dlouhodobým úložištěm uhlíku. Bioenergie získaná ze dřeva může rovněž do určité míry nahradit energii z fosilních paliv. V rámci boje proti změně klimatu by politické cíle a nástroje mohly stimulovat používání materiálů šetrných ke klimatu, jako je dřevo a dřevěné výrobky.

3.5 V posledních letech vedly rozsáhlé škody způsobené bouřkami a lesní požáry k zahájení intenzivní diskuse o dopadu změny klimatu na lesní ekosystém, a tudíž i na lesnickou činnost. Význam lesů při regulaci místního a regionálního klimatu a ochrana půdy se v jednotlivých oblas­ tech liší. V posledních letech vzrostlo povědomí o této zásadní roli lesů, stejně jako pochopení koloběhu vody a zkušeností s problémy v regionech postižených suchem.

4. Dopad změny klimatu na lesy a odvětví lesnictví (otázka č. 2)

4.1 Očekává se, že změna klimatu zvýší nejistotu a riziko různých dopadů na životní prostředí, jako jsou výskyt škodli­ vého hmyzu, nemoci, období sucha, povodně, bouřky a lesní požáry. Další výzvu představuje globalizace a s ní spojená přeprava dřeva a reprodukčního materiálu lesních dřevin, která urychluje šíření škůdců mimo rozsah jejich přirozeného výskytu. Pokud se realizují environmentální rizika ovlivňující lesy a odvětví lesnictví, bude to mít velký sociální a ekonomický dopad. Hospodářské důsledky mohou vyplývat ze změn v hodnotě aktiv a v provozních podmínkách podniků. Sociální důsledky mohou být přímé, jako je změna životních podmínek způsobená poškozením lesů, či nepřímé, tedy sociální dopad změn na hospodářskou situaci subjektů v postižené oblasti. Rychlost, s jakou se environmentální rizika stávají skutečností, představuje mimořádnou výzvu, např. v souvislosti s trhy a logistikou. Pro snížení nejistoty a zvládání rizik v kontextu změny klimatu je potřeba více informací o možných příčinách a dopadu.

4.2 Díky velkému množství lesních zdrojů a účinnosti správy lesů se mohou evropské lesy přizpůsobit různým změnám. V Evropě však existují podstatné regionální rozdíly vyplývající z odlišného přírodního prostředí a společenských faktorů. Lze tak například očekávat, že riziko lesních požárů v suchých oblastech Středomoří se pod společným vlivem změny klimatu a lidské činnosti podstatně zvýší. Pokud se období sucha začne častěji vyskytovat i v ostatních částech Evropy, mohlo by ohrozit např. oblasti s převládajícím smrkovým porostem. Pokud budou zimy mírnější a bez přízemních mrazů, logistika těžby dřeva se stane problematičtější. Zvýší se též riziko škod způsobených houbami a hmyzem. V oblastech, kde došlo k poklesu těžby, mohou bouřky a poté i hmyz působit škody. To může mít značný hospodářský dopad pro majitele lesů a na místní ekonomiku a může negativně ovlivnit rozmanitost lesů. Měnící se podnikatelské prostředí se může odrazit na relativních výhodách jednotlivých regionů, a tudíž i na rozdělení práce mezi regiony a ve společnosti.

4.3 Škodlivým vedlejším důsledkům změny klimatu lze předejít pohotovostním plánováním. Systematické vytváření prognóz je užitečné jak pro předcházení nežádoucím vlivům, tak pro předvídání náhlých změn a přírodních katastrof. Zvyšuje se význam vytváření opatření k nápravě a pro prevenci založe­ ných na těchto prognózách na různých úrovních. Je též důle­ žité, aby politiky EU týkající se lesů a orgány jako platforma pro technologie lesnictví podporovaly aktivní správu a využívání lesů a posílily konkurenceschopnost udržitelného používání materiálů šetrných ke klimatu, jako je dřevo.

4.4 Vedlejší účinky a multiplikační efekty lze zmírnit včasnou přípravou na krizové situace, např. vypracováním mechanismů reakce jako jsou plány pro řešení krizí, vybavení a osvědčené postupy. V přechodných a krizových situacích je zvláště důležité zabývat se problematikou bezpečnosti, včetně jistoty pracovních míst.

5. Dostupné nástroje pro ochranu lesů (otázka č. 3)

5.1 Pro ochranu lesů existuje na vnitrostátní a unijní úrovni pevný právní základ a celá řada nástrojů. Kromě tradiční ochrany lokalit se využívají i různá omezení v oblasti správy či žádosti o povolení. Problémem odvětví lesnictví je roztříště­ nost stávajících pravidel a nástrojů, která způsobuje překrývání a případné neshody.

5.2 Ochranná opatření založená na dobrovolných mechanis­ mech se ukázala jako nákladově účinná, především v případě malých lesnických podniků. Praktické uplatňování tohoto přístupu však vyžaduje, aby byly dovednosti a informace před­ ávány majitelům lesů a byly pokryty náklady za dobrovolnou ochrannou činnost a kompenzovány veškeré ztráty příjmů.

5.3 Největší nejistotu v současné době vyvolává rozmanitost lesů mimo chráněné oblasti, neboť o nich neexistuje dostatek informací. Kromě toho mohou mít cíle stanovené pro nárůst využívání biomasy pro obnovitelné energie dopad na správu lesů a postupy při jejich kácení, a tím i na rozmanitost.

6. Správa a využívání lesů (otázka č. 4)

6.1 Evropské odvětví lesnictví se vyznačuje dlouhým obdobím rotace, takže například dopad nových technik správy lesů se může projevit až po několika desetiletích. Sociální a ekonomické podmínky zvyšují poptávku po nových lesnic­ kých a těžebních technikách v lesích určených pro komerční účely, jako je pěstování palivového dřeva s krátkým cyklem těžby či prosekávání dospělého porostu. Samotné ekologické podmínky jako změna klimatu mohou zvýšit dopad nových technik správy lesů na životní prostředí. Stav lesů a jejich změny se průběžně monitorují v rámci úpravy správy lesů, která tak může být podle potřeby přizpůsobena pro lepší splnění stanovených cílů. Rozhodnutí o správě a využívání lesů přijímají majitele lesů, kteří tak potřebují informace o dostupných možnostech správy a jejich možném dopadu. Jednou z možných cest vpřed je ponechat plánování lesního hospodářství na majitelích lesů.

6.2 Jedním ze způsobů, jak podpořit úsilí o zachování rozmanitosti genofondu lesního reprodukčního materiálu a zajistit jeho přizpůsobení se změně klimatu, je upravit pro tento účel systém kritérií a ukazatelů pro udržitelné lesní hospo­ dářství.

7. Vhodnost informací o lesích (otázka č. 5)

7.1 Zpracování informací o evropských lesích je rozděleno mezi tři hlavní aktéry:

— Komisi, agentury a projekty, jež financují;

— národní výzkumné a statistické orgány;

— podniky a subjekty působící v oblasti lesnictví.

7.2 Podle zásady subsidiarity mají členské státy zodpověd­ nost zpravidla v oblastech, které se jich týkají. Úlohou EU je potom poskytovat přidanou hodnotu prostřednictvím společné činnosti. Národní výzkumné a statistické orgány, jako jsou veřejné soupisy lesů členských států a statistické úřady, zpraco­ vávají informace o lesích potřebné pro plánování a provádění vnitrostátních lesnických politik. Stávající informace o lesích v EU se týkají stavu lesů, včetně lesních požárů, a v některých případech i produkce dřeva a jeho koncové využití, jako jsou údaje o dřevěných výrobcích. Tyto vnitrostátní orgány mají též odpovědnost za určité mezinárodní statistiky. Eurostat je zodpo­ vědný za statistiky týkající se lesních zdrojů a produkce dřeva v EU a za příspěvek EU do celkových statistik, tedy za shro­ mažďování a harmonizaci vnitrostátních údajů (9). Komise též podpořila národní orgány tím, že harmonizovala jejich údaje v souvislosti s mezinárodními závazky (10). Při sjednocení statistik je potřeba zohlednit požadavky na tuto harmonizaci a vnitrostátní i regionální rozdíly mezi obsahem údajů, jako je různorodost ukazatelů. Komise zavedla systémy monitorování pro jevy s přeshraničním dopadem, zahrnující zdraví lesů (11), lesní požáry (12), jakož i společné evropské informační a komunikační systémy (13).

7.3 Majitelé lesů a další subjekty působící v oblasti lesnictví většinou získávají informace, které se týkají jejich vlastní činnosti nebo ji podporují, od národních výzkumných a statistických organizací nebo soukromého sektoru. Informace rovněž zpracovávají a uchovávají ve vlastních informačních

systémech fungujících v reálném čase. Aktualizované informace o lesích jsou o to důležitější v souvislosti s měnícími se podmín­ kami podnikání a se změnami ve správě lesů.

7.4 V členských státech existují rozdíly, pokud jde o úplnost, přesnost a aktuálnost informací o lesích. Většina zemí může na vnitrostátní úrovni podávat zprávy o objemu porostních zásob svých lesů téměř každoročně. Některé národní orgány mohou též poskytovat detailní a spolehlivé výroční zprávy o zdraví a podmínkách národních lesů, výrobní kapacitě, bilanci uhlíku, ochranné funkci lesů, službách a životaschopnosti svých lesů (14). V některých zemích přetrvávají nedostatky v obsahu informací, jejich přesnosti a aktualizaci. Komise s ohledem na harmonizaci mezinárodních statistik financuje výzkumné projekty a sítě spolupráce (15). Hlavními nedostatky souvisejícími s ochranou lesů a změnou klimatu jsou rozmanitost lesů mimo chráněné oblasti, udržitelné využívání zdrojů biologické energie, ukládání uhlíku a úložiště, včetně dřevěných výrobků, a rychlá lokalizace poškozených oblastí. Musí být zvýšena podpora národních subjektů, sběr informací o lesích a jeho harmonizace.

7.5 Problém při vytváření harmonizovaných informací o lesích na úrovni EU spočívá v tom, že do sběru údajů je zapojen vysoký počet subjektů. Je tedy důležité vypracovat obsáhlou studii, jež upřesní, kdo bude odpovědný za sběr údajů a jakých údajů se tento sběr bude týkat.

V Bruselu dne 15. září 2010.

předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Xxxxx XXXX

(9) Např. každoroční Joint Forest Sector Questionnaire (společný dota­ zník v oblasti lesnictví ) ve spolupráci s FAO, ITTO a EHK OSN.

(10) Např. COST E43 (Harmonisation of National Forest Inventories in Europe: Techniques for Common Reporting – Harmonizace národ­ ních soupisů lesů v Evropě – metody společných výkazů).

(11) Forest Focus Community Scheme 2003-2006/7 (program Společen­ ství Forest Focus).

(12) European Forest Fire Information System (EFFIS – Evropský systém informací o lesních požárech).

(13) European Forest Data Centre (EFDAC – Evropské středisko údajů o lesích) a European Forest Information and Communication Plat­ form (EFICP – Evropská informační a komunikační platforma pro lesnictví ).

(14) Forest Europe or regional contribution to global forest resource assessment (GFRA – Lesy v Evropě neboli regionální příspěvek k posouzení stavu celosvětových lesních zdrojů).

(15) FUTMON, a LIFE+ co-financed project for the Further Development and Implementation of an EU-level Forest Monitoring System (projekt dalšího rozvoje a uplatňování systému monitorování lesů na úrovni EU spolufinancovaný z programu LIFE); JRC framework contract for the E-Forest Platform (rámcová smlouva Společného výzkumného střediska na vytvoření platformy E-Forest); COST network, Improving Data and Information on the Potential Supply of Wood Resources: A European Approach from Multisource Nati­ onal Forest Inventories (USEWOOD – Zlepšování údajů a informací o možné nabídce zdrojů dřeva – evropský přístup k národním soupisům lesů s více zdroji).