EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 9.6.2017 COM(2017) 324 final

ANNEX 1

PŘÍLOHA

návrhu rozhodnutí Rady

o podpisu jménem Xxxxxxxx unie a prozatímním provádění Xxxxxxx o Dopravním společenství

CS CS

10. února 2017 (rev. 2. června 2017, konečná verze)

SMLOUVA O ZALOŽENÍ DOPRAVNÍHO SPOLEČENSTVÍ

STRANY, kterými jsou

EVROPSKÁ UNIE, dále jen „Unie“ nebo „Evropská unie“,

JIHOVÝCHODOEVROPSKÉ STRANY Albánie, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Kosovo* (dále jen „Kosovo“), Černá Hora a Srbsko,

společně dále jen „smluvní strany“,

STAVĚJÍCE na práci vykonané v rámci Memoranda o porozumění pro rozvoj důležitých regionálních dopravních sítí v jihovýchodní Evropě, podepsaného v Lucemburku dne 11. června 2004, a KONSTATUJÍCE, že toto memorandum o porozumění již nebude relevantní;

UZNÁVAJÍCE integrovanou povahu mezinárodní dopravy a přejíce si vytvořit Dopravní společenství mezi Evropskou unií a jihovýchodoevropskými stranami založené na postupné integraci dopravního trhu smluvních stran na základě příslušného acquis;

BEROUCE V ÚVAHU, že pravidla týkající se Dopravního společenství se mají v rámci tohoto společenství používat na mnohostranném základě a že je v tomto ohledu zapotřebí stanovit zvláštní pravidla;

BEROUCE V ÚVAHU prozatímní dohodu a příslušné memorandum o praktických opatřeních, které Řecko a Bývalá jugoslávská republika Makedonie podepsaly v roce 1995;

SOUHLASÍCE, že je vhodné, aby pravidla Dopravního společenství vycházela z příslušných právních předpisů platných v Evropské unii, které jsou stanoveny v příloze I této smlouvy, na základě Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie a s ohledem na v nich obsažené změny předchozích smluv, včetně nahrazení slov „Evropské společenství“ slovy

„Evropská unie“;

BEROUCE V ÚVAHU, že integrace dopravních trhů nelze dosáhnout jednorázově, ale spíše prostřednictvím přechodných opatření usnadněných časově omezenými zvláštními ujednáními;

* Tímto označením nejsou dotčeny postoje k otázce statusu a označení je v souladu s rezolucí Rady bezpečnosti OSN 1244/99 a se stanoviskem Mezinárodního soudního dvora k vyhlášení nezávislosti Kosova.

ZDŮRAZŇUJÍCE, že k podnikatelům v dopravě by mělo být přistupováno nediskriminačně, pokud jde o jejich přístup k dopravní infrastruktuře;

BEROUCE V ÚVAHU přání každé jihovýchodoevropské strany uvést vlastní právní předpisy o dopravě a souvisejících záležitostech v soulad s právními předpisy Evropské unie, včetně budoucího vývoje acquis v Unii;

UZNÁVAJÍCE význam odborné pomoci v tomto ohledu;

BEROUCE V ÚVAHU, že je nutné chránit životní prostředí a bojovat proti změně klimatu a že rozvoj odvětví dopravy musí být udržitelný;

BEROUCE V ÚVAHU, že je nutné zohlednit sociální rozměr Dopravního společenství a zavést v jihovýchodoevropských stranách struktury pro vedení sociálního dialogu;

BEROUCE V ÚVAHU evropskou perspektivu jihovýchodoevropských stran, která byla v poslední době potvrzena na několika evropských summitech;

VZHLEDEM K TOMU, že Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Černá Hora, Republika Srbsko a Albánská republika jsou kandidátské země ucházející se o členství v Evropské unii a že Bosna a Hercegovina rovněž požádala o členství v Unii;

VZHLEDEM K TOMU, že na předkládání dokumentů vystavených kosovskými orgány v rámci této dohody se mohou vztahovat vnitřní postupy členských států Evropské unie;

VZHLEDEM K odhodlání kandidátských zemí a potenciálních kandidátských zemí sbližovat se s Evropskou unií a provádět acquis, zejména v oblasti dopravy,

SE ROZHODLY založit Dopravní společenství:

CÍLE A ZÁSADY ČLÁNEK 1 ‌

1. Cílem této smlouvy je vytvoření dopravního společenství v oblasti silniční, železniční, vnitrozemské vodní a námořní dopravy, jakož i rozvoj dopravní sítě mezi Evropskou unií a jihovýchodoevropskými státy (dále jen „Dopravní společenství“). Dopravní společenství je založeno na postupné integraci dopravních trhů jihovýchodoevropských stran do dopravního trhu Evropské unie na základě příslušného acquis, mimo jiné v oblasti technických norem, interoperability, bezpečnosti, ochrany před protiprávními činy, řízení provozu, sociální politiky, zadávání veřejných zakázek a životního prostředí, pokud jde o všechny obory dopravy, kromě dopravy letecké. Za tímto účelem tato smlouva stanoví pravidla použitelná mezi smluvními stranami za dále stanovených podmínek. Tato pravidla zahrnují ustanovení aktů uvedených v příloze I.

2. Ustanovení této smlouvy se použijí v rozsahu, v jakém se týkají silniční, železniční, vnitrozemské vodní a námořní dopravy a příslušných dopravních sítí, včetně letištní infrastruktury, nebo souvisejících záležitostí uvedených v příloze I.

3. Tato smlouva obsahuje články, které upravují obecné fungování Dopravního společenství

(dále jen „hlavní smlouva“), přílohy, z nichž příloha I obsahuje akty Evropské unie použitelné mezi smluvními stranami v rámci hlavní smlouvy, a protokoly, z nichž alespoň jeden pro každou jihovýchodoevropskou stranu stanoví přechodná ujednání použitelná pro tuto stranu.

ČLÁNEK 2

1. Pro účely této smlouvy se rozumí:

a) „smlouvou“ hlavní smlouva, její přílohy, akty uvedené v příloze I, jakož i její protokoly;

b) „jihovýchodoevropskými stranami“ Albánská republika, Bosna a Hercegovina, Bývalá jugoslávská republika Makedonie, Kosovo, Černá Hora a Republika Srbsko;

c) žádný z pojmů ani žádné formulace nebo definice použité v této dohodě, včetně jejích příloh a protokolů, nepředstavuje uznání Kosova jako nezávislého státu ze strany Unie ani ze strany jednotlivých členských států, které tento krok doposud neučinily;

d) „úmluvou“ jakákoli mezinárodní úmluva nebo dohoda o mezinárodní dopravě, která byla otevřena k podpisu, vyjma této smlouvy;

e) „členským státem EU“ členský stát Evropské unie;

f) výrazem „acquis“ soubor právních předpisů přijatých Evropskou unií k naplňování jejích cílů.

2. Používáním výrazů „země“, „vnitrostátní“, „státní příslušníci“, „území“ nebo „vlajka“ není dotčeno postavení žádné smluvní strany podle mezinárodního práva.

ČLÁNEK 3

1. Použitelná ustanovení aktů uvedených nebo obsažených buď v příloze I, přijatá v souladu s přílohou II, nebo v rozhodnutích regionálního řídícího výboru jsou pro smluvní strany závazná.

2. Tato ustanovení jsou nebo se stanou nedílnou součástí právního řádu jihovýchodoevropských stran takto:

a) akt odpovídající nařízení Evropské unie se stane nedílnou součástí právního řádu příslušné jihovýchodoevropské strany ve lhůtě, kterou pro jihovýchodoevropské strany stanoví regionální řídící výbor;

b) akt odpovídající směrnici Evropské unie přenechává volbu formy a způsobu provedení na příslušných orgánech jednotlivých jihovýchodoevropských stran;

c) akt odpovídající rozhodnutí Evropské unie se stane nedílnou součástí právního řádu příslušné jihovýchodoevropské strany ve lhůtě a způsobem, které pro jihovýchodoevropské strany stanoví regionální řídící výbor.

3. Pokud použitelná ustanovení aktů uvedených v odstavci 1 zakládají povinnosti členských států EU, vztahují se na ně tyto povinnosti poté, co je podle pravidel platných v rámci Evropské unie přijato rozhodnutí založené na hodnocení, které provedla Komise, pokud jde o plné provedení aktů EU uvedených v příloze I ze strany jihovýchodoevropských stran.

ČLÁNEK 4

Smluvní strany přijmou všechna vhodná obecná nebo zvláštní opatření pro zajištění plnění povinností vyplývajících z této smlouvy a zdrží se jakýchkoli opatření, která by mohla ohrozit dosažení cílů této smlouvy.

SOCIÁLNÍ ZÁLEŽITOSTI ČLÁNEK 5

Jihovýchodoevropské strany provádí příslušné sociální acquis v souvislosti s dopravou podle přílohy I. Dopravní společenství posiluje a podporuje na vhodné úrovni sociální dialog a sociální rozměr s ohledem na acquis v sociální oblasti, na základní práva pracovníků a na zapojení Evropského hospodářského a sociálního výboru a národních a evropských sociálních partnerů v odvětví dopravy.

ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ČLÁNEK 6

Jihovýchodoevropské strany provádí příslušné acquis v oblasti životního prostředí v souvislosti s dopravou, zejména pokud jde o strategické posuzování vlivů na životní prostředí, posuzování vlivů na životní prostředí a směrnice týkající se přírody, vody a kvality ovzduší podle přílohy I.6.

VEŘEJNÉ ZAKÁZKY ČLÁNEK 7

Jihovýchodoevropské strany provádí příslušné acquis v oblasti veřejných zakázek v souvislosti s dopravou podle přílohy I.7.

INFRASTRUKTURA ČLÁNEK 8 ‌

1. Mapy indikativního rozšíření globální a hlavní sítě transevropské dopravní sítě (TEN-T) na západní Balkán jsou uvedeny v příloze I.1 této smlouvy. Regionální řídící výbor podá Radě ministrů každoročně zprávu o provádění sítě popsané v této smlouvě. Při sestavování zprávy jsou regionálnímu řídícímu výboru nápomocny technické výbory.

2. Dopravní společenství podpoří rozvoj indikativního rozšíření globální a hlavní sítě TEN-T na západní Balkán v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/758 ze dne

4. února 2016 podle přílohy I.1. Zohlední přitom související dvoustranné a mnohostranné dohody uzavřené smluvními stranami, mimo jiné rozvoj hlavních spojení a propojení potřebných k odstranění úzkých míst a k podpoře propojení vnitrostátních sítí a propojení s unijními sítěmi TEN-T.

ČLÁNEK 9

1. Dopravní společenství vypracuje každé dva roky pětiletý průběžný pracovní plán rozvoje indikativního rozšíření globální a hlavní sítě TEN-T na západní Balkán a v jeho rámci určí v souladu s osvědčenou praxí Unie prioritní projekty regionálního zájmu, které přispějí k vyváženému a udržitelnému rozvoji z hlediska hospodářství, územní integrace, vlivu na životní prostředí a sociálního vlivu, jakož i sociální soudržnosti.

2. Pětiletý průběžný pracovní plán musí mimo jiné:

a) být v souladu s příslušnými právními předpisy Evropské unie podle přílohy I, zejména je-li zvažováno financování od Evropské unie;

b) vykazovat nejlepší poměr kvality a ceny a širší sociálně-ekonomické přínosy, v souladu s pravidly dárců pro financování a osvědčenými mezinárodními standardy a postupy;

c) věnovat ve fázi vymezení a analýzy projektu zvláštní pozornost globální změně klimatu a environmentální udržitelnosti;

d) obsahovat možnosti financování od dárců a mezinárodních finančních institucí, především prostřednictvím investičního rámce pro západní Balkán.

3. Dopravní společenství podporuje potřebné studie a analýzy, zejména pokud jde o ekonomickou životaschopnost, technické specifikace, vliv na životní prostředí, sociální dopady a mechanismy financování.

4. Stálý sekretariát zřídí informační systém, který bude osobám s rozhodovací pravomocí sloužit ke sledování a přezkumu podmínek a pokroku indikativního rozšíření globální a hlavní sítě TEN-T na západní Balkán.

ČLÁNEK 10

Jihovýchodoevropské strany vyvinou efektivní systémy řízení provozu, včetně intermodálních systémů a inteligentních dopravních systémů.

ŽELEZNIČNÍ DOPRAVA ČLÁNEK 11

1. V oblasti působnosti a v rámci podmínek této smlouvy a v oblasti působnosti a v rámci podmínek příslušných aktů uvedených v příloze I mají železniční podniky, kterým byla v jednom z členských států EU nebo jednou jihovýchodoevropskou stranou vydána licence, právo přístupu k infrastruktuře ve všech členských státech EU a všech jihovýchodoevropských stranách pro účely provozování mezinárodní osobní nebo nákladní železniční dopravy.

2. V oblasti působnosti a v rámci podmínek této smlouvy a v oblasti působnosti a v rámci podmínek příslušných aktů uvedených v příloze I neplatí žádná omezení ohledně platnosti licencí železničních podniků, jejich osvědčení o bezpečnosti, dokladů strojvedoucích a schválení železničních vozidel vydaných EU nebo příslušným orgánem členského státu nebo jihovýchodoevropskou stranou.

SILNIČNÍ DOPRAVA ČLÁNEK 12

Jihovýchodoevropské strany podporují účinnost a bezpečnost silničního provozu a jeho ochranu před vnějšími hrozbami. Cílem spolupráce mezi smluvními stranami je dosáhnout sbližování

směrem k provozním standardům a politikám v oblasti silniční dopravy v Evropské unii, zejména prováděním acquis v oblasti silniční dopravy podle přílohy I.

VNITROZEMSKÁ VODNÍ DOPRAVA ČLÁNEK 13

Smluvní strany podporují účinnost a bezpečnost provozu na vnitrozemských vodních cestách a jeho ochranu před vnějšími hrozbami. Cílem spolupráce mezi smluvními stranami je dosáhnout sbližování směrem k provozním standardům a politikám v oblasti vnitrozemské vodní dopravy v Evropské unii, zejména prováděním aktů stanovených v příloze I ze strany jihovýchodoevropských států.

NÁMOŘNÍ DOPRAVA ČLÁNEK 14 ‌

Smluvní strany podporují účinnost a bezpečnost námořního provozu a jeho ochranu před vnějšími hrozbami. Cílem spolupráce mezi smluvními stranami je dosáhnout sbližování směrem k provozním standardům a politikám v oblasti námořní dopravy v Evropské unii, zejména prováděním aktů uvedených v příloze I ze strany jihovýchodoevropských států.

USNADNĚNÍ SPRÁVNÍCH FORMALIT ČLÁNEK 15

1. Smluvní strany usnadňují správní postupy (formality) pro přejezd z jednoho celního území do jiného podle ustanovení o celní spolupráci obsažených v dohodách platných mezi Evropskou unií na jedné straně a každou z jihovýchodoevropských stran na straně druhé.

2. Za stejným účelem usnadňují jihovýchodoevropské strany správní postupy pro přejezd z jednoho celního území do jiného podle ustanovení o celní spolupráci platných mezi nimi.

ZÁKAZ DISKRIMINACE ČLÁNEK 16 ‌

V oblasti působnosti této smlouvy, aniž jsou dotčena v ní obsažená zvláštní ustanovení, je zakázána jakákoli diskriminace na základě státní příslušnosti.

HOSPODÁŘSKÁ SOUTĚŽ ČLÁNEK 17 ‌

1. V oblasti působnosti této smlouvy se použijí ustanovení přílohy III. Pokud jsou v jiných dohodách mezi dvěma nebo více smluvními stranami, jako jsou dohody o přidružení, obsažena pravidla týkající se hospodářské soutěže a státní podpory, použijí se mezi těmito stranami tato pravidla.

2. Články 18, 19 a 20 se nepoužijí s ohledem na ustanovení přílohy III, která se týkají hospodářské soutěže. S ohledem na státní podporu se použijí.

PROSAZOVÁNÍ ČLÁNEK 18 ‌

1. Aniž je dotčen odstavec 2, každá smluvní strana zajistí, aby práva vyplývající z této smlouvy, a zejména z aktů uvedených v příloze I, mohla být uplatňována před vnitrostátními soudy.

2. Ve všech otázkách týkajících se právní platnosti právních předpisů přijatých Evropskou unií a uvedených v příloze I, má výlučnou pravomoc Soudní dvůr Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“).

VÝKLAD ČLÁNEK 19 ‌

1. Pokud jsou ustanovení této smlouvy a aktů uvedených v příloze I v podstatě shodná s odpovídajícími pravidly Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie a s akty přijatými na základě těchto smluv, vykládají se tato ustanovení při jejich provádění a uplatňování v souladu s příslušnými rozsudky Soudního dvora a rozhodnutími Evropské komise vydanými před dnem podpisu této smlouvy. Rozsudky a rozhodnutí vydané po dni podpisu této smlouvy se sdělí ostatním smluvním stranám. Na žádost některé ze smluvních stran určí regionální řídící výbor za pomoci technických výborů důsledky těchto pozdějších rozsudků a rozhodnutí, aby bylo zajištěno řádné fungování této smlouvy. Stávající výklady se sdělí jihovýchodoevropským stranám přede dnem podpisu této smlouvy. Rozhodnutí přijatá regionálním řídícím výborem v rámci tohoto postupu musí být v souladu s judikaturou Soudního dvora.

2. Pokud se ve věci projednávané u soudu nebo tribunálu některé jihovýchodoevropské strany vyskytne otázka výkladu této smlouvy, ustanovení aktů uvedených v příloze I nebo aktů přijatých na jejich základě, které jsou v podstatě shodné s odpovídajícími pravidly Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie nebo s akty přijatými na základě těchto smluv, pak tento soud nebo tribunál, pokud to považuje za nezbytné k vydání rozsudku, požádá v souladu s přílohou IV Soudní dvůr o rozhodnutí o této otázce. Jihovýchodoevropská strana může formou rozhodnutí a v souladu s přílohou IV stanovit, v jakém rozsahu a jakým způsobem mají její soudy a tribunály toto ustanovení uplatňovat. Toto rozhodnutí se oznámí depozitáři a Soudnímu dvoru. Depozitář uvědomí ostatní smluvní strany. Rozhodnutí

o předběžné otázce vydané Soudním dvorem je pro soudy jihovýchodoevropské strany zabývající se věcí, v níž otázka vyvstala, závazné.

NOVÉ PRÁVNÍ PŘEDPISY ČLÁNEK 20

1. Touto smlouvou není dotčeno právo každé jihovýchodoevropské strany s výhradou zásady nediskriminace a ustanovení tohoto článku jednostranně přijímat nové právní předpisy nebo měnit své stávající právní předpisy v oblasti dopravy nebo v související oblasti uvedené v příloze I. Jihovýchodoevropské strany tyto právní předpisy nepřijmou, pokud nebudou v souladu s touto smlouvou.

2. Jakmile jihovýchodoevropská strana přijme nové právní předpisy nebo své právní předpisy změní, uvědomí o tom ostatní smluvní strany prostřednictvím regionálního řídícího výboru nejpozději jeden měsíc od jejich přijetí nebo změny. Na žádost kterékoli smluvní strany příslušný technický výbor do dvou měsíců poté zajistí výměnu názorů na důsledky těchto nových právních předpisů nebo změn na řádné fungování této smlouvy.

3. S ohledem na nové právně závazné akty Evropské unie regionální řídící výbor:

a) přijme rozhodnutí, kterým se reviduje příloha I tak, že se do ní v případě potřeby začlení na základě vzájemnosti dotyčný nový akt, nebo

b) přijme rozhodnutí o tom, že se dotyčný nový akt považuje za slučitelný s touto smlouvou, nebo

c) rozhodne o jakýchkoli opatřeních k zajištění řádného fungování této smlouvy.

4. Pokud jde o nové právně závazné akty Unie, které byly přijaty mezi podpisem této smlouvy a jejím vstupem v platnost a o nichž byly ostatní smluvní strany informovány, považuje se za den předložení den obdržení informace. Regionální řídící výbor přijme rozhodnutí nejdříve po uplynutí 60 dnů ode dne vstupu této smlouvy v platnost.

RADA MINISTRŮ ČLÁNEK 21

Rada ministrů zajistí, aby byly dosaženy cíle stanovené v této smlouvě. Jejím úkolem je

a) stanovit obecné zásady politiky;

b) přezkoumávat pokrok při provádění této smlouvy, včetně opatření v návaznosti na návrhy předložené sociálním fórem;

c) podávat stanoviska k jmenování ředitele stálého sekretariátu;

d) vzájemnou dohodou rozhodnout o sídle stálého sekretariátu.

ČLÁNEK 22

Radu ministrů tvoří jeden zástupce každé smluvní strany. Kterýkoli členský stát EU se může zúčastnit jako pozorovatel.

ČLÁNEK 23

Rada ministrů zasedá jednou ročně.

REGIONÁLNÍ ŘÍDÍCÍ VÝBOR ČLÁNEK 24 ‌

1. Zřizuje se regionální řídící výbor, který odpovídá za správu této smlouvy a zajišťuje její řádné provádění, aniž je dotčen článek 19. Za tímto účelem vydává doporučení a přijímá rozhodnutí v případech stanovených v této smlouvě. Rozhodnutí regionálního řídícího výboru nabývají účinnosti u smluvních stran v souladu s jejich vlastními pravidly.

2. Regionální řídící výbor tvoří za každou smluvní stranu jeden zástupce a jeden jeho náhradník. Kterýkoli členský stát EU se může zúčastnit jako pozorovatel.

3. Regionální řídící výbor rozhoduje jednomyslně.

4. Za účelem řádného prosazování této smlouvy si smluvní strany vzájemně vyměňují informace, mimo jiné o nových právních předpisech nebo přijatých rozhodnutích, které se týkají této smlouvy, a na žádost kterékoli smluvní strany zajistí konzultace v rámci regionálního řídícího výboru, a to i o sociálních otázkách.

5. Regionální řídící výbor přijme svůj jednací řád.

6. Regionálnímu řídícímu výboru v souladu s pravidly stanovenými jeho jednacím řádem střídavě předsedá některá jihovýchodoevropská strana.

7. Předseda regionálního řídícího výboru svolává zasedání alespoň dvakrát ročně za účelem přezkumu obecného fungování této smlouvy, a vyžadují-li to okolnosti, na žádost smluvní strany. Regionální řídící výbor neustále přezkoumává vývoj judikatury Soudního dvora. Za tímto účelem předkládá Evropská unie jihovýchodoevropským stranám všechny rozsudky Soudního dvora, které se týkají fungování této smlouvy. Regionální řídící výbor jedná do tří měsíců, aby zajistil jednotný výklad této smlouvy.

8. Regionální řídící výbor připravuje práci Rady ministrů.

ČLÁNEK 25

1. Rozhodnutí regionálního řídícího výboru jsou pro smluvní strany závazná. Pokud rozhodnutí regionálního řídícího výboru obsahuje povinnost smluvní strany jednat, přijme uvedená smluvní strana nezbytná opatření a informuje o nich regionální řídící výbor.

2. Rozhodnutí regionálního řídícího výboru se zveřejní v úředních věstnících Evropské unie a jihovýchodoevropských stran. Každé rozhodnutí obsahuje datum jeho provedení smluvními stranami a veškeré další informace, které by se mohly týkat hospodářských subjektů.

TECHNICKÉ VÝBORY ČLÁNEK 26

1. Regionální řídící výbor rozhoduje o zřízení technických výborů, které mají formu pracovních skupin ad hoc. Každý technický výbor může v oblasti své působnosti předkládat návrhy k rozhodnutí regionálnímu řídícímu výboru. Technické výbory se skládají ze zástupců smluvních stran. Kterýkoli členský stát EU se může zúčastnit jako pozorovatel.

Jako pozorovatelé se ad hoc přizvou příslušné organizace občanské společnosti, zejména ty působící v oblasti životního prostředí.

2. Technické výbory přijmou své jednací řády.

3. Technickým výborům v souladu s pravidly stanovenými jejich jednacími řády střídavě předsedá některá jihovýchodoevropská strana.

SOCIÁLNÍ FÓRUM ČLÁNEK 27

1. Smluvní strany berou náležitý ohled na sociální rozměr a uznávají, že je zapotřebí zapojit na všech příslušných úrovních sociální partnery, a to podporou sociálního dialogu v souvislosti se sledováním provádění smlouvy a jeho účinků.

2. Zváží význam následujících klíčových oblastí, na které je potřeba zaměřit pozornost:

a. základní práva pracovníků podle Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, Evropské sociální charty, Charty Společenství základních sociálních práv pracovníků a Listiny základních práv EU;

b. pracovní právo – v souvislosti s podporou lepších pracovních podmínek a lepší životní úrovně;

c. bezpečnost a ochrana zdraví při práci – v souvislosti se zlepšováním pracovního prostředí, pokud jde o bezpečnost a ochranu zdraví pracovníků v odvětví dopravy;

d. rovné příležitosti – s důrazem na zavedení zásady, že muži a ženy by měli za stejnou práci dostávat stejnou odměnu.

3. K řešení těchto sociálních otázek se smluvní strany dohodly na zřízení sociálního fóra. Každá smluvní strana určí v souladu se svými vnitřními postupy své zástupce, kteří se mohou příslušných zasedání sociálního fóra účastnit. Zastoupení zahrnuje vlády, jakož i organizace sociálních partnerů a další příslušné subjekty, které jsou s ohledem na projednávaná témata

považovány za vhodné. Na zasedáních je vyžadována přítomnost a účast evropských výborů pro sociální dialog v odvětví dopravy a zástupců Evropského hospodářského a sociálního výboru. Sociální fórum přijme svůj jednací řád.

STÁLÝ SEKRETARIÁT ČLÁNEK 28

Stálý sekretariát:

a) poskytuje správní pomoc Radě ministrů, regionálnímu řídícímu výboru, technickým výborům a sociálnímu fóru;

b) působí jako dopravní observatoř pro sledování pokroku indikativního rozšíření globální a hlavní sítě TEN-T na západní Balkán;

c) podporuje provádění agendy šesti zemí západního Balkánu v oblasti propojení, aby se zlepšilo spojení mezi státy západního Balkánu i mezi tímto regionem a EU.

ČLÁNEK 29

Stálý sekretariát je složen z ředitele a zaměstnanců podle potřeb Dopravního společenství. Stálý sekretariát může zahrnovat také jednoho nebo více zástupců ředitele. Pracovním jazykem je angličtina.

ČLÁNEK 30

Ředitele stálého sekretariátu jmenuje regionální řídící výbor po poradě s Radou ministrů. Délka jeho funkčního období nepřekročí tři roky. Může být jmenován opětovně. Regionální řídící výbor stanoví pravidla stálého sekretariátu, zejména pokud jde o přijímání pracovníků, pracovní podmínky a vyváženost složení sekretariátu s ohledem na zeměpisný původ zaměstnanců. Regionální řídící výbor může jmenovat také jednoho nebo více zástupců ředitele. Zaměstnance vybírá a jmenuje ředitel po konzultaci s regionálním řídícím výborem.

ČLÁNEK 31

Při plnění své práce jednají ředitel a zaměstnanci stálého sekretariátu nestranně a nesmí vyžadovat ani přijímat pokyny od žádné smluvní strany. Prosazují zájmy Dopravního společenství.

ČLÁNEK 32

Ředitel stálého sekretariátu nebo jeho jmenovaný náhradník jsou nápomocni při zasedání Rady ministrů, regionálního řídícího výboru, technických výborů a sociálního fóra.

ČLÁNEK 33

Sídlo stálého sekretariátu se stanoví v souladu s čl. 21 písm. d).

ROZPOČET ČLÁNEK 34

Každá smluvní strana přispívá do rozpočtu Dopravního společenství podle přílohy V. Výše příspěvků může být na žádost kterékoli smluvní strany každé tři roky přezkoumána a rozhodnutím regionálního řídícího výboru nově stanovena.

ČLÁNEK 35

Rozpočet Dopravního společenství přijímá každoročně regionální řídící výbor. Rozpočet kryje provozní náklady Dopravního společenství potřebné k řádnému fungování jeho orgánů. Výdaje každého orgánu jsou stanoveny v různých oddílech rozpočtu. Regionální řídící výbor přijme rozhodnutí, ve kterém bude stanoven postup plnění rozpočtu, předkládání a revize účtů a inspekce.

ČLÁNEK 36

Rozpočet plní ředitel stálého sekretariátu a každoročně předkládá regionálnímu řídícímu výboru zprávu o jeho plnění. Regionální řídící výbor může případně rozhodnout, že pověří nezávislé auditory kontrolou správného plnění rozpočtu.

ŘEŠENÍ SPORŮ ČLÁNEK 37 ‌

1. Kterákoli smluvní strana může předložit spornou záležitost, která se týká použití nebo výkladu této smlouvy, regionálnímu řídícímu výboru, vyjma případů, kdy tato smlouva stanoví zvláštní postupy.

2. Pokud byl spor předložen regionálnímu řídícímu výboru podle odstavce 1, okamžitě se mezi stranami sporu uspořádají konzultace. Ve věcech, v nichž není Evropská unie stranou sporu, může některá ze stran sporu přizvat ke konzultacím zástupce Unie. Strany sporu mohou vypracovat návrh řešení, který se okamžitě předloží regionálnímu řídícímu výboru. Rozhodnutí přijatá regionálním řídícím výborem v rámci tohoto postupu respektují judikaturu Soudního dvora.

3. Pokud se regionálnímu řídícímu výboru do čtyř měsíců ode dne, kdy mu byla záležitost předložena, nepodaří přijmout rozhodnutí řešící spor, mohou strany sporu předložit věc Soudnímu dvoru, jehož rozhodnutí v této věci je konečné a závazné. Podrobnosti týkající se předkládání sporů Soudnímu dvoru jsou stanoveny v příloze IV.

ZVEŘEJNĚNÍ INFORMACÍ ČLÁNEK 38 ‌

1. Všechny subjekty zřízené touto smlouvou nebo na jejím základě zajistí co největší transparentnost své práce. Za tímto účelem má každý občan smluvních stran a každá fyzická osoba s bydlištěm nebo právnická osoba se statutárním sídlem ve smluvní straně právo na přístup k dokumentům v držení subjektů zřízených touto smlouvou nebo na jejím základě, aniž jsou dotčeny zásady a podmínky stanovené v souladu s odstavcem 2.

2. Obecné zásady a omezení z důvodu veřejného nebo soukromého zájmu, které upravují výkon tohoto práva na přístup k dokumentům, stanoví regionální řídící výbor prostřednictvím pravidel vycházejících z pravidel EU o přístupu k dokumentům podle nařízení (ES) č. 1049/20011. Pravidla, která má regionální řídící výbor přijmout, stanoví správní postup, kterým může být odepření přístupu k dokumentu přehodnoceno nebo přezkoumáno.

3. Pokud dokumenty, které mají v držení subjekty zřízené touto smlouvou nebo na jejím základě, obsahují informace o životním prostředí ve smyslu čl. 2 bodu 3 Úmluvy o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí, přístup k těmto informacím se zajistí v souladu s článkem 4 uvedené úmluvy.

1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

Regionální řídící výbor přijme pravidla potřebná k provedení tohoto odstavce. Tato prováděcí pravidla stanoví správní postup, kterým může být odepření přístupu k informacím o životním prostředí přehodnoceno nebo přezkoumáno.

4. Zástupci, delegáti a odborníci smluvních stran, jakož i úředníci a ostatní zaměstnanci, kteří jednají na základě této smlouvy, jsou povinni, a to i po skončení svých funkcí, nevyzrazovat informace, na které se vztahuje profesní tajemství, zejména údaje o podnicích, jejich obchodních vztazích nebo o jejich nákladech.

TŘETÍ ZEMĚ A MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE ČLÁNEK 39 ‌

1. Smluvní strany v rámci regionálního řídícího výboru na žádost kterékoli smluvní strany vzájemně konzultují:

a) otázky týkající se dopravy, kterým se věnují mezinárodní organizace a regionální iniciativy, a

b) různá hlediska možného vývoje ve vztazích mezi smluvními stranami a třetími zeměmi v oblasti dopravy a fungování významných prvků dvoustranných nebo mnohostranných dohod uzavřených v této oblasti.

2. Konzultace uvedené v odstavci 1 se v naléhavých případech uskuteční co nejdříve a v každém případě do tří měsíců od podání žádosti.

PŘECHODNÁ UJEDNÁNÍ ČLÁNEK 40 ‌

1. Protokoly I až VI stanoví přechodná ujednání a odpovídající období použitelná mezi Evropskou unií na jedné straně a dotyčnou jihovýchodoevropskou stranou na straně druhé.

2. Postupný přechod každé jihovýchodoevropské strany k plnému uplatňování pravidel Dopravního společenství podléhá posouzení. Posouzení provádí Evropská komise ve spolupráci s dotyčnou jihovýchodoevropskou stranou. Evropská komise může posuzování zahájit z vlastního podnětu nebo z podnětu dotyčné jihovýchodoevropské strany.

3. Pokud Evropská unie usoudí, že jsou podmínky splněny, informuje o tom regionální řídící výbor a poté rozhodne, že je dotyčná jihovýchodoevropská strana způsobilá k přechodu do další fáze Dopravního společenství.

4. Pokud Evropská unie usoudí, že podmínky splněny nejsou, sdělí to Evropská komise regionálnímu řídícímu výboru. Evropská unie doporučí dotčené jihovýchodoevropské straně konkrétní zlepšení.

VSTUP V PLATNOST, PŘEZKUM, UKONČENÍ PLATNOSTI A JINÁ USTANOVENÍ ČLÁNEK 41 ‌

Vstup v platnost

1. Tato smlouva podléhá ratifikaci nebo schválení signatáři dohody v souladu s jejich vlastními postupy. Listiny o ratifikaci nebo schválení budou uloženy u Generálního sekretariátu Rady Evropské unie, který o nich uvědomí všechny ostatní signatáře a plní všechny další funkce depozitáře.

2. Tato smlouva vstoupí v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni uložení listin o ratifikaci nebo schválení Evropskou unií a nejméně čtyřmi jihovýchodoevropskými stranami. Pro každého signatáře, který tuto dohodu ratifikuje nebo schválí po tomto dni, vstoupí smlouva v platnost prvním dnem druhého měsíce následujícího po dni uložení listin o ratifikaci nebo schválení tímto signatářem.

3. Bez ohledu na odstavce 1 a 2 se mohou Evropská unie a alespoň tři jihovýchodoevropské strany rozhodnout prozatímně uplatňovat tuto smlouvu mezi sebou ode dne jejího podpisu, v souladu s použitím vnitrostátního práva, pokud to oznámí depozitáři, který to oznámí ostatním smluvním stranám.

ČLÁNEK 42

Přezkum

Tato smlouva se přezkoumá na žádost kterékoli smluvní strany a v každém případě pět let po jejím vstupu v platnost.

ČLÁNEK 43

Ukončení platnosti

1. Kterákoli smluvní strana může tuto smlouvu vypovědět oznámením depozitáři, který toto vypovězení oznámí ostatním smluvním stranám. Pokud tuto smlouvu vypoví Evropská unie, pozbude platnosti jeden rok po dni oznámení. Pokud smlouvu vypoví některá jihovýchodoevropská strana, pozbude platnosti pouze s ohledem na tuto smluvní stranu jeden rok po dni oznámení.

2. Po přistoupení jihovýchodoevropské strany k Evropské unii tato smluvní strana automaticky přestane být jihovýchodoevropskou stranou podle této smlouvy a místo toho se stane členským státem EU.

ČLÁNEK 44

Jazyky

Tato smlouva je sepsána v jediném vyhotovení v úředních jazycích orgánů Evropské unie a v úředních jazycích jihovýchodoevropských stran, přičemž všechna znění mají stejnou platnost.

NA DŮKAZ ČEHOŽ připojili níže podepsaní zplnomocnění zástupci, řádně k tomu zmocnění, k této smlouvě své podpisy.

Za Evropskou unii:

Za Albánskou republiku:

Za Bosnu a Hercegovinu:

Za Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii:

Za Kosovo*:

Za Černou Horu:

Za Republiku Srbsko:

PŘÍLOHA I

PRAVIDLA PRO ODVĚTVÍ DOPRAVY A SOUVISEJÍCÍ ZÁLEŽITOSTI

PŘÍLOHA I.1

PRAVIDLA PRO DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURU TVOŘÍCÍ JIHOVÝCHODOEVROPSKOU HLAVNÍ SÍŤ

„Použitelná ustanovení“ následujících aktů Evropské unie jsou použitelná v souladu se smlouvou a přílohou II o horizontálních úpravách, pokud není v této příloze nebo v následujících protokolech I až VI uvedeno jinak. V případě potřeby jsou dále stanoveny zvláštní úpravy pro jednotlivé akty.

Následující akty Evropské unie odkazují na nejnovější znění těchto aktů, jak byly naposledy změněny.

Oblast právní úpravy

Právní předpisy

Rozvoj transevropské dopravní sítě (TEN-T)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne

11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU, Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/758 ze dne 4. února 2016, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.

1315/2013, pokud jde o úpravu přílohy III uvedeného nařízení, Úř. věst. L 126, 14.5.2016, s. 3.

MAPY INDIKATIVNÍHO ROZŠÍŘENÍ TEN-T NA ZÁPADNÍ BALKÁN (HLAVNÍ A GLOBÁLNÍ SÍŤ)

PŘÍLOHA I.2

PRAVIDLA PRO ŽELEZNIČNÍ DOPRAVU

Následující akty Evropské unie odkazují na nejnovější znění těchto aktů, jak byly naposledy změněny.

Oblast právní úpravy

Právní předpisy

Přístup na trh

Nařízení č. 11 o odstranění diskriminace v oblasti přepravních sazeb a podmínek, kterým se provádí čl. 79 odst. 3 Smlouvy o založení Evropského hospodářského společenství, Úř. věst. 52, 16.8.1960, s. 1121/60.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/34/EU ze dne 21. listopadu 2012 o vytvoření jednotného evropského železničního prostoru (přepracované znění), Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 32.

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 869/2014 ze dne 11. srpna 2014 o nových službách v osobní železniční dopravě, Úř. věst. L 239, 12.8.2014, s. 1.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/10 ze dne 6. ledna 2015 o kritériích pro žadatele o přidělení kapacity železniční infrastruktury a o zrušení prováděcího nařízení (EU) č. 870/2014, Úř. věst. L 3, 7.1.2015, s. 34.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/171 ze dne 4. února 2015 o některých aspektech postupu vydávání licencí železničním podnikům, Úř. věst. L 29, 5.2.2015, s. 3.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/909 ze dne 12. června 2015

o způsobech výpočtu nákladů přímo vynaložených na provoz železniční dopravy, Úř. věst. L 148, 13.6.2015, s. 17.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1100 ze dne 7. července 2015 o povinnosti členských států předkládat zprávy v rámci sledování železničního trhu, Úř. věst. L 181, 9.7.2015, s. 1.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/545 ze dne 7. dubna 2016 o postupech a kritériích týkajících se rámcových dohod pro přidělování kapacity železniční infrastruktury, Úř. věst. L 94, 8.4.2016, s. 1.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 ze dne

22. září 2010 o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu, Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 22.

Vystavování

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES ze dne 23. října 2007

osvědčení a licencí strojvedoucích

o vydávání osvědčení strojvedoucím obsluhujícím hnací vozidla a vlaky v železničním systému Společenství, Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 51.

Nařízení Komise (EU) č. 36/2010 ze dne 3. prosince 2009 o vzorech Společenství pro licenci strojvedoucího, doplňková osvědčení, ověřené opisy doplňkových osvědčení a formuláře žádosti o licenci strojvedoucího podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES, Úř. věst. L 13, 19.1.2010, s. 1.

Rozhodnutí Komise 2010/17/ES ze dne 29. října 2009 o přijetí základních parametrů pro rejstříky licencí strojvedoucích a doplňkových osvědčení podle směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2007/59/ES, Úř. věst. L 8, 13.1.2010, s. 17.

Rozhodnutí Komise 2011/765/EU ze dne 22. listopadu 2011 o kritériích pro uznávání školicích středisek zapojených do školení strojvedoucích, o kritériích pro uznávání zkoušejících strojvedoucích a o kritériích pro organizaci zkoušek v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2007/59/ES, Úř. věst.

L 314, 29.11.2011, s. 36.

Interoperabilita

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/797 ze dne

11. května 2016 o interoperabilitě železničního systému v Evropské unii (přepracované znění), Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 44.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES ze dne 17. června 2008 o interoperabilitě železničního systému ve Společenství (přepracované znění), Úř. věst. L 191, 18.7.2008, s. 1.

[směrnice (EU) 2016/797, článek 58: „Článek 58 – Zrušení – Směrnice 2008/57/ES ve znění směrnic uvedených v části A přílohy V se zrušuje s účinkem ode dne 16. června 2020, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení zmíněných směrnic ve vnitrostátním právu uvedených v části B přílohy V. Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VI.“]

Rozhodnutí Komise 2009/965/ES ze dne 30. listopadu 2009 o referenčním dokumentu uvedeném v čl. 27 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES o interoperabilitě železničního systému ve Společenství, Úř. věst. L 341, 22.12.2009, s. 1.

Nařízení Komise (EU) č. 1299/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technických specifikacích pro interoperabilitu subsystému infrastruktura železničního systému v Evropské unii, Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 1.

Nařízení Komise (EU) č. 1300/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technických specifikacích pro interoperabilitu týkajících se přístupnosti železničního

systému Unie pro osoby se zdravotním postižením a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 110.

Nařízení Komise (EU) č. 1301/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému energie železničního systému

v Unii, Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 179.

Nařízení Komise (EU) č. 1302/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému kolejová vozidla – lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob železničního systému v Evropské unii, Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 228.

Nařízení Komise (EU) č. 1303/2014 ze dne 18. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se „bezpečnosti v železničních

tunelech“ železničního systému Evropské unie, Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 394.

Nařízení Komise (EU) č. 1304/2014 ze dne 26. listopadu 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla – hluk“, kterou se mění rozhodnutí 2008/232/ES a zrušuje rozhodnutí 2011/229/EU, Úř. věst.

L 356, 12.12.2014, s. 421.

Nařízení Komise (EU) č. 1305/2014 ze dne 11. prosince 2014 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „Využití telematiky v nákladní dopravě“ železničního systému Evropské unie a o zrušení rozhodnutí (ES) č. 62/2006, Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 438.

Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/665/EU ze dne 4. října 2011 o evropském registru povolených typů železničních vozidel, Úř. věst. L 64, 8.10.2011, s. 32.

Prováděcí rozhodnutí Komise 2014/880/EU ze dne 26. listopadu 2014 o společných specifikacích registru železniční infrastruktury a o zrušení

prováděcího rozhodnutí 2011/633/EU, Úř. věst. L 356, 12.12.2014, s. 489.

Rozhodnutí Komise 2012/757/EU ze dne 14. listopadu 2012 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ železničního systému v Evropské unii a o změně rozhodnutí 2007/756/ES, Úř. věst. L 345, 15.12.2012, s. 1.

Rozhodnutí Komise 2011/229/EU ze dne 4. dubna 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla – hluk“

transevropského konvenčního železničního systému, Úř. věst. L 99, 13.4.2011,

s. 1.

Rozhodnutí Komise 2011/291/EU ze dne 26. dubna 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu subsystému kolejová vozidla – lokomotivy a kolejová vozidla pro přepravu osob transevropského konvenčního

železničního systému, Úř. věst. L 139, 26.5.2011, s. 1.

Nařízení Komise (EU) č. 454/2011 ze dne 5. května 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „využití telematiky v osobní dopravě“ transevropského železničního systému, Úř. věst. L 123, 12.5.2011, s. 11.

Rozhodnutí Komise 2011/314/EU ze dne 12. května 2011 o technické specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystému „provoz a řízení dopravy“ transevropského konvenčního železničního systému,

Úř. věst. L 144, 31.5.2011, s. 1.

Nařízení Komise (EU) č. 201/2011 ze dne 1. března 2011 o vzoru prohlášení

o shodě s povoleným typem železničního vozidla, Úř. věst. L 57, 2.3.2011, s. 8.

Nařízení Komise (EU) 2016/919 ze dne 27. května 2016 o technické

specifikaci pro interoperabilitu týkající se subsystémů „Řízení a zabezpečení“ železničního systému v Evropské unii, Úř. věst. L 158, 15.6.2016, s. 158.

Nařízení Komise (EU) č. 321/2013 ze dne 13. března 2013 o technické

specifikaci pro interoperabilitu subsystému „kolejová vozidla – nákladní vozy“ železničního systému v Evropské unii a o zrušení rozhodnutí Komise 2006/861/ES, Úř. věst. L 104, 12.4.2013, s. 1.

Rozhodnutí Komise 2010/713/EU ze dne 9. listopadu 2010 o modulech pro postupy posuzování shody, vhodnosti pro použití a ES ověřování, které mají být použity v technických specifikacích pro interoperabilitu přijatých na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/57/ES, Úř. věst. L 319, 4.12.2010, s. 1.

Evropská agentura pro železnice

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/796 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro železnice a o zrušení nařízení (ES) č.

881/2004, Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 1.

Bezpečnost železnic

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/798 ze dne 11. května 2016 o bezpečnosti železnic (přepracované znění), Úř. věst. L 138, 26.5.2016, s. 102.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES ze dne

29. dubna 2004 o bezpečnosti železnic Společenství a o změně směrnice Rady 95/18/ES o vydávání licencí železničním podnikům a směrnice 2001/14/ES

o přidělování kapacity železniční infrastruktury, zpoplatnění železniční infrastruktury a o vydávání osvědčení o bezpečnosti (Směrnice o bezpečnosti železnic), Úř. věst. L 164, 30.4.2004, s. 44. [ovšem viz směrnice (EU) 2016/798, článek 34: „článek 34 – Zrušení – Směrnice 2004/49/ES ve znění směrnic uvedených v části A přílohy IV se zrušuje s účinkem ode dne 16.

června 2020, aniž jsou dotčeny povinnosti členských států týkající se lhůt pro provedení zmíněných směrnic ve vnitrostátním právu a jejich použitelnost uvedených v části B přílohy IV. Odkazy na zrušenou směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze V.“]

Nařízení Komise (ES) č. 653/2007 ze dne 13. června 2007 o používání společného evropského vzoru pro osvědčení o bezpečnosti a žádosti podle

článku 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES a o platnosti osvědčení o bezpečnosti předkládaných podle směrnice 2001/14/ES, Úř. věst. L 153, 14.6.2007, s. 9.

Nařízení Komise (EU) č. 445/2011 ze dne 10. května 2011 o systému udělování osvědčení pro subjekty odpovědné za údržbu nákladních vozů

a o změně nařízení (ES) č. 653/2007, Úř. věst. L 122, 11.5.2011, s. 22.

Nařízení Komise (EU) č. 1158/2010 ze dne 9. prosince 2010 o společné bezpečnostní metodě pro posuzování shody s požadavky pro získání osvědčení o bezpečnosti železnic, Úř. věst. L 326, 10.12.2010, s. 11.

Nařízení Komise (EU) č. 1169/2010 ze dne 10. prosince 2010 o společné bezpečnostní metodě pro posuzování shody s požadavky pro získání schválení z hlediska bezpečnosti železnic, Úř. věst. L 327, 11.12.2010, s. 13.

Nařízení Komise (EU) č. 1078/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě sledování, kterou mají používat železniční podniky, provozovatelé infrastruktury po získání osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti a subjekty odpovědné za údržbu, Úř. věst. L 320, 17.11.2012, s. 8.

Nařízení Komise (EU) č. 1077/2012 ze dne 16. listopadu 2012 o společné bezpečnostní metodě pro dozor vykonávaný vnitrostátními bezpečnostními orgány po vydání osvědčení o bezpečnosti nebo schválení z hlediska bezpečnosti, Úř. věst. L 320, 17.11.2012, s. 3.

Rozhodnutí Komise 2009/460/ES ze dne 5. června 2009 o přijetí společné bezpečnostní metody posuzování stupně dosažení bezpečnostních cílů podle

článku 6 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/49/ES, Úř. věst. L 150, 13.6.2009, s. 11.

Pozemní přeprava nebezpečných věcí

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí, Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13.

Přepravitelná tlaková zařízení

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/35/EU ze dne 16. června 2010 o přepravitelných tlakových zařízeních a o zrušení směrnic Rady 76/767/EHS, 84/525/EHS, 84/526/EHS, 84/527/EHS a 1999/36/ES, Úř. věst. L

165, 30.6.2010, s. 1.

Sociální oblast – pracovní doba

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES ze dne

4. listopadu 2003 o některých aspektech úpravy pracovní doby, Úř. věst. L 299, 18.11.2003, s. 9.

Směrnice Rady 2005/47/ES ze dne 18. července 2005 o dohodě mezi Společenstvím evropských železnic (CER) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) o některých aspektech pracovních podmínek mobilních pracovníků poskytujících interoperabilní přeshraniční služby v železniční dopravě – Dohody uzavřené mezi Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a Společenstvím evropských železnic (CER) o některých aspektech pracovních podmínek mobilních pracovníků poskytujících interoperabilní přeshraniční služby v železniční dopravě, Úř. věst. L 195, 27.7.2005, s. 15.

Práva cestujících

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1371/2007 ze dne

23. října 2007 o právech a povinnostech cestujících v železniční přepravě, Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 14.

PŘÍLOHA I.3

PRAVIDLA PRO SILNIČNÍ DOPRAVU

Následující akty Evropské unie odkazují na nejnovější znění těchto aktů, jak byly naposledy změněny.

Oblast právní úpravy

Právní předpisy

Infrastruktura pro výběr poplatků za užívání pozemních komunikací – roční daně

z vozidel

Směrnice 1999/62/ES o výběru poplatků za užívání určitých pozemních komunikací těžkými nákladními vozidly, ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/38/ES ze dne 17. května 2006, Úř. věst. L 187, 20.7.1999, s. 42.

Přístup k povolání podnikatele v silniční dopravě

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne

21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES, Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51.

Sociální oblast – doba řízení

a doby odpočinku

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o

zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85, Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1.

Nařízení Komise (EU) č. 581/2010 ze dne 1. července 2010 o stanovení maximálních časových úseků pro stahování příslušných údajů z přístroje ve vozidle a z karty řidiče, Úř. věst. L 168, 2.7.2010, s. 16.

Tachograf

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS)

č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1. [viz „článek 46 Přechodná ustanovení“: „Pokud nebudou prováděcí akty uvedené v tomto nařízení přijaty tak, aby mohly být používány od začátku použitelnosti tohoto nařízení, použijí se i nadále na přechodném základě ustanovení nařízení (EHS) č. 3821/85, včetně jeho přílohy IB, až do dne použitelnosti prováděcích aktů uvedených v tomto nařízení.“]

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/68 ze dne 21. ledna 2016 o společných postupech a specifikacích nezbytných pro propojení elektronických rejstříků karet řidiče, Úř. věst. L 15, 22.1.2016, s. 51.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/799 ze dne 18. března 2016, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014, kterým se stanoví požadavky na konstrukci, zkoušení, montáž, provoz a opravy

tachografů a jejich součástí, Úř. věst. L 139, 26.5.2016, s. 1.

Nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě, Úř. věst. L 370, 31.12.1985, s. 8.

[viz „článek 46 Přechodná ustanovení“ nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o

zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy:

„Pokud nebudou prováděcí akty uvedené v tomto nařízení přijaty tak, aby mohly být používány od začátku použitelnosti tohoto nařízení, použijí se i nadále na přechodném základě ustanovení nařízení (EHS) č. 3821/85, včetně jeho přílohy IB, až do dne použitelnosti prováděcích aktů uvedených v tomto nařízení.“]

Prosazování právních předpisů

v sociální oblasti

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č.

3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se

činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS, Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35.

Formulář potvrzení

o činnostech

Rozhodnutí Komise 2007/230/ES ze dne 12. dubna 2007 o formuláři

o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě, Úř. věst. L 99, 14.4.2007, s. 14.

Pracovní doba

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/15/ES ze dne 11. března 2002 o úpravě pracovní doby osob vykonávajících mobilní činnosti v silniční dopravě, Úř. věst. L 80, 23.3.2002, s. 35.

Přepravitelná tlaková zařízení

165, 30.6.2010, s. 1.

Technické prohlídky

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/40/ES ze dne 6. května 2009 o technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, Úř. věst. L 141, 6.6.2009, s. 12.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU ze dne 3. dubna 2014 o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich

přípojných vozidel a o zrušení směrnice 2009/40/ES, Úř. věst. L 127,

29.4.2014, s. 51 (viz článek 24 „Zrušení“ směrnice 2014/45/EU: „Směrnice 2009/40/ES se zrušuje s účinkem od 20. května 2018.“).

Silniční kontroly

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/30/ES ze dne 6. června 2000 o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných ve Společenství, Úř. věst. L 203, 10.8.2000, s. 1.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/47/EU ze dne 3. dubna 2014 o silničních technických kontrolách užitkových vozidel provozovaných v Unii a

o zrušení směrnice 2000/30/ES, Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 134. (viz článek 27 „Zrušení“ směrnice 2014/47/EU: „Směrnice 2000/30/ES se zrušuje s účinkem ode dne 20. května 2018.“).

Omezovače rychlosti

Směrnice Rady 92/6/EHS ze dne 10. února 1992 o montáži a použití

omezovačů rychlosti u určitých kategorií motorových vozidel ve Společenství, Úř. věst. L 57, 2.3.1992, s. 27.

Bezpečnostní pásy

Směrnice Rady 91/671/EHS ze dne 16. prosince 1991 o povinném používání bezpečnostních pásů a dětských zádržných systémů ve vozidlech, Úř. věst.

L 373, 31.12.1991, s. 26.

Zrcátka

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/38/ES ze dne 11. července 2007 o dovybavení těžkých nákladních vozidel registrovaných ve Společenství zrcátky, Úř. věst. L 184, 14.7.2007, s. 25.

Registrační doklady

Směrnice Rady 1999/37/ES ze dne 29. dubna 1999 o registračních dokladech vozidel, Úř. věst. L 138, 1.6.1999, s. 57.

Směrnice Rady 2006/103/ES ze dne 20. listopadu 2006, Úř. věst. L 363, 20.12.2006, s. 344.

Školení řidičů

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/59/ES ze dne 15. července 2003 o výchozí kvalifikaci a pravidelném školení řidičů některých silničních vozidel pro nákladní nebo osobní dopravu a o změně nařízení Rady (EHS)

č. 3820/85 a směrnice Rady 91/439/EHS a zrušení směrnice Rady 76/914/EHS, Úř. věst. L 226, 10.9.2003, s. 4.

Řidičský průkaz

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/126/ES ze dne 20. prosince 2006 (přepracované znění), Úř. věst. L 403, 30.12.2006, s. 18.

Nařízení Komise (EU) č. 383/2012 ze dne 4. května 2012, kterým se stanoví technické požadavky týkající se řidičských průkazů, které zahrnují paměťové médium (mikročip), Úř. věst. L 120, 5.5.2012, s. 1.

Přeshraniční výměna informací

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/413 ze dne 11. března 2015 o usnadnění přeshraniční výměny informací o dopravních deliktech v oblasti bezpečnosti silničního provozu, Úř. věst. L 68, 13.3.2015, s. 9.

Pozemní přeprava

nebezpečných věcí

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí, Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13.

Kontroly při silniční přepravě nebezpečných věcí

Směrnice Rady 95/50/ES ze dne 6. října 1995 o jednotných postupech kontroly při silniční přepravě nebezpečných věcí, Úř. věst. L 249, 17.10.1995, s. 35.

Tunely

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/54/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely transevropské silniční sítě, Úř. věst. L 167, 30.4.2004, s. 39.

Řízení bezpečnosti silniční infrastruktury

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury, Úř. věst. L 319, 29.11.2008, s. 59.

Rozměry

a hmotnosti vozidel

Směrnice Rady 96/53/ES ze dne 25. července 1996, kterou se pro určitá

silniční vozidla provozovaná v rámci Společenství stanoví maximální přípustné rozměry pro vnitrostátní a mezinárodní provoz a maximální přípustné hmotnosti pro mezinárodní provoz, Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 59.

Práva cestujících

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 181/2011ze dne 16. února 2011 o právech cestujících v autobusové a autokarové dopravě a o změně

nařízení (ES) č. 2006/2004, Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 1.

Čistá vozidla

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/33/ES ze dne 23. dubna

a/nebo infrastruktura pro alternativní paliva

2009 o podpoře čistých a energeticky účinných silničních vozidel, Úř. věst. L 120, 15.5.2009, s. 5.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, Úř. věst. L 307, 28.10.2014,

s. 1.

Inteligentní dopravní systémy

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU ze dne 7. července 2010 o rámci pro zavedení inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy, Úř. věst. L 207, 6.8.2010, s. 1.

Prováděcí rozhodnutí Komise 2011/453/EU ze dne 13. července 2011

o přijetí pokynů k podávání zpráv členskými státy na základě směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU, Úř. věst. L 193, 23.7.2011, s. 48.

Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2016/209 ze dne 12. února 2016 o žádosti

o normalizaci týkající se inteligentních dopravních systémů (ITS) v městských oblastech podané evropským normalizačním organizacím na podporu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU o rámci pro zavedení

inteligentních dopravních systémů v oblasti silniční dopravy a pro rozhraní s jinými druhy dopravy, Úř. věst. L 39, 16.2.2016, s. 48.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 305/2013 ze dne 26.

listopadu 2012, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU, pokud jde o harmonizované poskytování interoperabilní služby eCall v celé Unii, Úř. věst. L 91, 3.4.2013, s. 1.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 885/2013 ze dne 15. května 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU

o inteligentních dopravních systémech, pokud jde o poskytování informačních služeb týkajících se bezpečných a chráněných parkovacích míst pro nákladní a užitková vozidla, Úř. věst. L 247, 18.9.2013, s. 1.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 886/2013 ze dne 15. května 2013, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/40/EU, pokud jde o údaje a postupy pro poskytování minimálních univerzálních informací o dopravním provozu souvisejících s bezpečností silničního provozu uživatelům, pokud možno bezplatně, Úř. věst. L 247, 18.9.2013, s. 6.

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/962 ze dne 18. prosince 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady

2010/40/EU, pokud jde o poskytování informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase v celé EU, Úř. věst. L 157, 23.6.2015, s. 21.

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 585/2014/EU ze dne 15. května 2014 o zavedení interoperabilní služby eCall v celé EU,

Úř. věst. L 164, 3.6.2014, s. 6.

Systémy pro

výběr mýtného

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/52/ES ze dne 29. dubna 2004 o interoperabilitě elektronických systémů pro výběr mýtného ve Společenství, Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 124.

Rozhodnutí Komise 2009/750/ES ze dne 6. října 2009 o definici evropské služby elektronického mýtného a jejích technických prvků, Úř. věst. L 268, 13.10.2009, s. 11.

Schvalování typu

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/46/ES ze dne 5. září 2007, kterou se stanoví rámec pro schvalování motorových vozidel a jejich přípojných vozidel, jakož i systémů, konstrukčních částí a samostatných

technických celků určených pro tato vozidla (rámcová směrnice), Úř. věst. L 263, 9.10.2007, s. 1.

PŘÍLOHA I.4

PRAVIDLA PRO NÁMOŘNÍ DOPRAVU

Následující akty Evropské unie odkazují na nejnovější znění těchto aktů, jak byly naposledy změněny.

Oblast právní úpravy

Právní předpisy

Námořní politika

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1255/2011 ze dne 30. listopadu 2011 o zavedení programu na podporu dalšího rozvoje integrované námořní politiky, Úř. věst. L 132, 5.12.2011, s. 1.

Přístup na trh

Nařízení (EHS) č. 3577/92 ze dne 7. prosince 1992 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě v členských státech (námořní kabotáž), Úř. věst. L 364, 12.12.1992, s. 7.

Nařízení Rady (EHS) č. 4055/86 ze dne 22. prosince 1986 o uplatňování zásady volného pohybu služeb v námořní dopravě mezi členskými státy a mezi členskými státy a třetími zeměmi, Úř. věst. L 378, 31.12.1986, s. 1.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 789/2004 ze dne 21. dubna 2004 o převodu nákladních a osobních plavidel mezi registry ve Společenství a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 613/91, Úř. věst. L 138, 30.4.2004, s. 19.

Nařízení Rady (EHS) č. 4058/86 ze dne 22. prosince 1986 o koordinovaném postupu k zajištění volného přístupu k nákladu v zaoceánské dopravě, Úř. věst. L 378, 31.12.1986, s. 21.

Mezinárodní vztahy

Nařízení Rady (EHS) č. 4057/86 ze dne 22. prosince 1986 o nekalých cenových praktikách v námořní dopravě, Úř. věst. L 378, 31.12.1986, s. 14.

Mezinárodní dohody

Rozhodnutí Rady 2012/22/EU ze dne 12. prosince 2011 o přistoupení Evropské unie k Protokolu z roku 2002 k Athénské úmluvě o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři z roku 1974 s výjimkou jeho článků 10 a 11, Úř. věst. L 8, 12.1.2012, s. 1.

Rozhodnutí Rady 2012/23/EU ze dne 12. prosince 2011 o přistoupení Evropské unie k Protokolu z roku 2002 k Athénské úmluvě o přepravě cestujících a jejich zavazadel po moři z roku 1974, pokud jde o jeho články 10 a 11, Úř. věst. L 8, 12.1.2012, s. 13.

Subjekty pověřené inspekcemi

a prohlídkami lodí – uznané subjekty

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/15/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí a pro související činnosti námořní správy, Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 47.

Rozhodnutí Komise 2009/491/ES ze dne 16. června 2009 o kritériích pro rozhodování o tom, kdy lze činnost subjektu jednajícího jménem státu vlajky považovat za nepřijatelné ohrožení bezpečnosti a životního prostředí, Úř. věst. L 162, 25.6.2009, s. 6.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009 ze dne

23. dubna 2009, kterým se stanoví společná pravidla a normy pro subjekty pověřené inspekcemi a prohlídkami lodí (přepracované znění), Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 11.

Nařízení Komise (EU) č. 788/2014 ze dne 18. července 2014, kterým se stanoví prováděcí pravidla pro ukládání pokut a penále a zrušení uznání

subjektů pověřených inspekcemi a prohlídkami lodí podle článků 6 a 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 391/2009, Úř. věst. L 214, 19.7.2014,

s. 12; opravené znění v Úř. věst. L 234, 7.8.2014, s. 15.

Stát vlajky

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/21/ES ze dne

23. dubna 2009 o souladu s požadavky na stát vlajky, Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 132.

Státní přístavní inspekce

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/16/ES ze dne

23. dubna 2009 o státní přístavní inspekci, Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 57.

Kontrola provozu plavidel

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES ze dne 27. června 2002, kterou se stanoví kontrolní a informační systém Společenství pro provoz plavidel a kterou se zrušuje směrnice Rady 93/75/EHS, Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 10.

Mezinárodní předpis pro řízení bezpečnosti

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 336/2006 ze dne 15. února 2006 o provádění Mezinárodního předpisu pro řízení bezpečnosti ve

Společenství a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3051/95, Úř. věst. L 64, 4.3.2006, s. 1.

Ohlašovací formality

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/65/EU ze dne 20. října 2010

o ohlašovacích formalitách lodí připlouvajících do přístavů členských států nebo odplouvajících z nich a o zrušení směrnice 2002/6/ES, Úř. věst. L 35, 6.2.2010, s. 18.

Lodní výstroj

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/90/EU ze dne 23. července 2014 o lodní výstroji a o zrušení směrnice Rady 96/98/ES, Úř. věst. L 257, 28.8.2014, s. 146.

Osobní lodě

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/25/ES ze dne

14. dubna 2003 o zvláštních požadavcích na stabilitu osobních lodí typu ro-ro, Úř. věst. L 123, 17.5.2003, s. 22.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 392/2009 ze dne 23. dubna 2009 o odpovědnosti dopravců k cestujícím po moři v případě nehod, Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 24.

Směrnice Rady 98/41/ES ze dne 18. června 1998 o registraci osob na palubách osobních lodí provozujících dopravu do přístavů členských států Společenství nebo z nich, Úř. věst. L 188, 2.7.1998, s. 35.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/45/ES ze dne 6. května 2009 o bezpečnostních pravidlech a normách pro osobní lodě, Úř. věst. L 163, 25.6.2009, s. 1.

Směrnice Rady 1999/35/ES ze dne 29. dubna 1999 o systému povinných prohlídek pro bezpečné provozování liniové dopravy loděmi typu ro-ro a vysokorychlostními osobními plavidly, Úř. věst. L 138, 1.6.1999, s. 1.

Bezpečnost rybářských plavidel

Směrnice Rady 97/70/ES ze dne 11. prosince 1997, kterou se stanoví harmonizovaný bezpečnostní režim pro rybářská plavidla o délce nejméně 24 metrů, Úř. věst. L 34, 9.2.1998, s. 1.

Ropné tankery

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 530/2012 ze dne

13. června 2012 o urychleném zavádění požadavků dvojitého trupu nebo rovnocenné konstrukce u ropných tankerů s jednoduchým trupem

(přepracované znění), Úř. věst. L 172, 30.6.2012, s. 3.

Lodě přepravující hromadné náklady

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/96/ES ze dne 4. prosince 2001, kterou se stanoví harmonizované požadavky a postupy pro bezpečnou nakládku a vykládku lodí přepravujících hromadné náklady, Úř. věst. L 13, 16.1.2002, s. 9.

Vyšetřování nehod

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES ze dne

23. dubna 2009, kterou se stanoví základní zásady pro vyšetřování nehod v odvětví námořní dopravy a kterou se mění směrnice Rady 1999/35/ES a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/59/ES, Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 114.

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 651/2011 ze dne 5. července 2011, kterým se přijímá jednací řád rámce stálé spolupráce zavedeného členskými státy ve

spolupráci s Komisí podle článku 10 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES, Úř. věst. L 177, 6.7.2011, s. 18.

Nařízení Komise (EU) č. 1286/2011 ze dne 9. prosince 2011, kterým se přijímá společná metodika vyšetřování námořních nehod a mimořádných událostí vypracovaná podle čl. 5 odst. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/18/ES, Úř. věst. L 328, 10.12.2011, s. 36.

Pojištění

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/20/ES ze dne 23. dubna 2009 o pojištění majitelů lodí pro námořní nároky, Úř. věst. L 131, 28.5.2009, s. 128.

Znečištění z lodí

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/35/ES ze dne 7. září 2005 o znečištění z lodí a o zavedení sankcí, včetně trestních sankcí, za protiprávní

jednání v oblasti znečišťování, Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 11.

Lodního odpad

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/59/ES ze dne

27. listopadu 2000 o přístavních zařízeních pro příjem lodního odpadu a zbytků lodního nákladu, Úř. věst. L 332, 28.12.2000, s. 81.

Organické sloučeniny cínu

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 782/2003 ze dne 14. dubna 2003 o zákazu organických sloučenin cínu na lodích, Úř. věst. L 115, 9.5.2003,

s. 1.

Námořní bezpečnost

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 725/2004 ze dne 31. března 2004 o zvýšení bezpečnosti lodí a přístavních zařízení, Úř. věst. L 129, 29.4.2004, s. 6.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/65/ES ze dne 26. října 2005 o zvýšení zabezpečení přístavů, Úř. věst. L 310, 25.11.2005, s. 28.

Nařízení Komise (ES) č. 324/2008 ze dne 9. dubna 2008, kterým se stanoví revidované postupy provádění inspekcí Komise v oblasti námořní bezpečnosti, Úř. věst. L 98, 10.4.2008, s. 5.

Výcvik námořníků

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/106/ES ze dne 19. listopadu 2008 o minimální úrovni výcviku námořníků (přepracované znění),

Úř. věst. L 323, 3.12.2008, s. 33.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/45/ES ze dne 7. září 2005 o vzájemném uznávání průkazů způsobilosti námořníků vydaných členskými státy, Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 160.

Sociální aspekty

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/54/EU ze dne 20. listopadu 2013 o některých povinnostech státu vlajky ohledně souladu s Úmluvou o práci

na moři z roku 2006 a jejího prosazování, Úř. věst. L 329, 10.12.2013, s. 1.

Směrnice Rady 1999/63/ES ze dne 21. června 1999 o dohodě o úpravě pracovní doby námořníků uzavřené mezi Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Federací odborů pracovníků v dopravě v Evropské unii (FST), Úř. věst. L 167, 2.7.1999, s. 33 – Je třeba uvést, že právním základem této směrnice je článek 139, neboť provádí dohodu uzavřenou mezi sociálními partnery na evropské úrovni.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/95/ES ze dne 13. prosince 1999 o uplatňování ustanovení o pracovní době námořníků na palubách plavidel, která využívají přístavy Společenství, Úř. věst. L 14, 20.1.2000, s. 29.

Směrnice Rady 2009/13/ES ze dne 16. února 2009, kterou se provádí dohoda k Úmluvě o práci na moři z roku 2006 uzavřená Svazem provozovatelů námořních plavidel Evropského společenství (ECSA) a Evropskou federací pracovníků v dopravě (ETF) a kterou se mění směrnice 1999/63/ES,

Úř. věst. L 124, 20.5.2009, s. 30.

Směrnice Rady 92/29/EHS ze dne 31. března 1992 o minimálních bezpečnostních a zdravotních předpisech pro zlepšení lékařské péče na palubách plavidel,

Úř. věst. L 113, 30.4.1992, s. 19.

Moře

a vnitrozemské vodní cesty

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24.

listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004, Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1.

Přepravitelná tlaková zařízení

165, 30.6.2010, s. 1.

Evropská agentura pro námořní bezpečnost

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27.

června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost, Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1.

Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění

znečištění z lodí

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2099/2002 ze dne

5. listopadu 2002, kterým se zřizuje Výbor pro námořní bezpečnost a zabránění znečištění z lodí (COSS) a kterým se mění nařízení o námořní bezpečnosti a zabránění znečištění z lodí, Úř. věst. L 324, 29.11.2002, s. 1.

PŘÍLOHA I.5

PRAVIDLA PRO VNITROZEMSKOU VODNÍ DOPRAVU

Následující akty Evropské unie odkazují na nejnovější znění těchto aktů, jak byly naposledy změněny.

Oblast právní úpravy

Právní předpisy

Přístup na trh

Nařízení Rady (ES) č. 1356/96 o společných pravidlech, která se vztahují na přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách mezi

členskými státy s cílem zavedení svobody poskytování těchto přepravních služeb,

Úř. věst. L 175, 13.7.1996, s. 7.

Nařízení Rady (EHS) č. 3921/91, kterým se stanoví podmínky, za nichž může dopravce nerezident provozovat přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách uvnitř členského státu, Úř. věst. L 373, 31.12.1991, s. 1.

Nařízení Rady (ES) č. 718/99 ze dne 29. března 1999 o politice podpory vnitrozemské vodní dopravy, pokud jde o kapacitu loďstva Společenství, Úř. věst. L 90, 2.4.1999, s. 1.

Směrnice Rady 96/75/ES ze dne 19. listopadu 1996 o systémech pronájmu plavidel a tvorby cen ve vnitrostátní a mezinárodní vnitrozemské vodní dopravě ve Společenství, Úř. věst. L 304, 27.11.1996, s. 12.

Nařízení Rady (EHS) č. 2919/85 ze dne 17. října 1985, kterým se stanoví podmínky přístupu k režimu podle Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně, vztahující se na plavidla plavby na Rýně, Úř. věst. L 280, 22.10.1985, s. 4.

Přístup

k povolání

Směrnice Rady 87/540/EHS ze dne 9. listopadu 1987 o přístupu k povolání provozovatele nákladní dopravy po vnitrozemských vodních cestách ve vnitrostátní a mezinárodní dopravě a o vzájemném uznávání diplomů,

osvědčení a ostatních dokladů formální způsobilosti pro toto povolání, Úř. věst. L 322, 12.11.1987, s. 20.

Osvědčení vůdců plavidel

Směrnice Rady 91/672/EHS ze dne 16. prosince 1991 o vzájemném uznávání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a cestujících po vnitrozemských vodních cestách, Úř. věst. L 377, 31.12.1991, s. 48.

Směrnice Rady 96/50/ES ze dne 23. července 1996 o harmonizaci podmínek pro získání národních osvědčení vůdců plavidel pro přepravu zboží a

cestujících na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství, Úř. věst. L 235, 17.9.1996, s. 31.

Bezpečnost / technické požadavky

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/100/ES ze dne 16. září 2009 o vzájemném uznávání lodních osvědčení plavidel vnitrozemské plavby, Úř. věst. L 259, 2.10.2009, s. 8.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/87/ES ze dne 12. prosince 2006, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby a zrušuje směrnice Rady 82/714/EHS, Úř. věst. L 389, 30.12.2006, s. 1. Viz však článek 38 směrnice (EU) 2016/1629: „Článek 38 – Zrušení – Směrnice 2006/87/ES se zrušuje s účinkem od 7. října 2018. Odkazy na zrušenou

směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VII.“

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629 ze dne 14. září 2016, kterou se stanoví technické požadavky pro plavidla vnitrozemské plavby, mění směrnice 2009/100/ES a zrušuje směrnice 2006/87/ES, Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 118. Viz však článek 38: „Článek 38 – Zrušení – Směrnice 2006/87/ES se zrušuje s účinkem od 7. října 2018. Odkazy na zrušenou

směrnici se považují za odkazy na tuto směrnici v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VII.“

Pozemní přeprava

nebezpečných věcí

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/68/ES ze dne 24. září 2008 o pozemní přepravě nebezpečných věcí, Úř. věst. L 260, 30.9.2008, s. 13.

Říční

informační služby (RIS)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES ze dne 7. září 2005

o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství, Úř. věst. L 255, 30.9.2005, s. 152.

Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 909/2013 ze dne 10. září 2013

o technických specifikacích pro systém k zobrazování elektronických plavebních map a informací pro vnitrozemskou plavbu (vnitrozemský ECDIS) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES,

Úř. věst. L 258, 28.9.2013, s. 1.

Nařízení Komise (EU) č. 164/2010 ze dne 25. ledna 2010 o technických specifikacích pro systém elektronických zpráv pro vnitrozemskou plavbu podle článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství, Úř. věst. L 57, 6.3.2010, s. 1.

Nařízení Komise (ES) č. 416/2007 ze dne 22. března 2007 o technických specifikacích pro zprávy vůdcům plavidel podle článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství, Úř. věst.

L 105, 23.4.2007, s. 88.

Nařízení Komise (ES) č. 415/2007 ze dne 13. března 2007 o technických specifikacích pro systémy sledování polohy a pohybu plavidel podle článku 5

směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství, Úř. věst. L 105, 23.4.2007, s. 35.

Nařízení Komise (ES) č. 414/2007 ze dne 13. března 2007 o technických pokynech pro plánování, zavádění a provozování říčních informačních služeb (RIS) podle článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/44/ES

o harmonizovaných říčních informačních službách (RIS) na vnitrozemských vodních cestách ve Společenství, Úř. věst. L 105, 23.4.2007, s. 1.

Životní prostředí

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/30/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 98/70/ES, pokud jde o specifikaci benzinu, motorové nafty a plynových olejů, zavedení mechanismu pro sledování a snížení emisí skleníkových plynů, a směrnice Rady 1999/32/ES, pokud jde o specifikaci paliva používaného plavidly vnitrozemské plavby, Úř. věst. L 140, 5.6.2009, s. 88.

Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 97/68/ES ze dne 16. prosince 1997 o sbližování právních předpisů členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích

motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje, Úř. věst. L 59, 27.2.1998, s. 1.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/26/ES ze dne 21. dubna 2004, kterou se mění směrnice 97/68/ES o sbližování právních předpisů

členských států týkajících se opatření proti emisím plynných znečišťujících látek a znečišťujících částic ze spalovacích motorů určených pro nesilniční pojízdné stroje (rozšiřuje oblast působnosti na motory ve vnitrozemských plavidlech), Úř. věst. L 146, 30.4.2004, s. 1.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1628 ze dne 14. září 2016 o požadavcích na mezní hodnoty emisí plynných a tuhých znečišťujících látek a schválení typu spalovacích motorů v nesilničních mobilních strojích, o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 a (EU) č. 167/2013 a o změně a zrušení směrnice 97/68/ES, Úř. věst. L 252, 16.9.2016, s. 53.

Moře

a vnitrozemské vodní cesty

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1177/2010 ze dne 24.

listopadu 2010 o právech cestujících při cestování po moři a na vnitrozemských vodních cestách a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004, Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 1.

PŘÍLOHA I.6

PRAVIDLA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ PRO ODVĚTVÍ DOPRAVY

Následující akty Evropské unie odkazují na nejnovější znění těchto aktů, jak byly naposledy změněny.

Oblast právní úpravy

Právní předpisy

Posuzování vlivů

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU ze dne 13. prosince 2011 o posuzování vlivů některých veřejných a soukromých záměrů na životní prostředí, Úř. věst. L 026, 28.1.2012, s. 1.

a úmluva z Espoo.

„Všechny záměry spadající do oblasti působnosti této smlouvy budou podléhat posouzení vlivů na životní prostředí v souladu se standardy EU. V souladu

s požadavky úmluvy z Espoo by navíc měly být zohledněny přeshraniční aspekty.“

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/42/ES ze dne 27. června 2001 o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí, Úř. věst. L 197, 21.7.2001, s. 30.

Protokol o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k úmluvě z Espoo.

„Všechny plány a programy v oblasti dopravy budou v příslušných případech podléhat posouzení vlivů na životní prostředí podobnému tomu, jež je stanoveno ve směrnici o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí.

V souladu s požadavky Protokolu o strategickém posuzování vlivů na životní prostředí k úmluvě z Espoo by navíc měly být zohledněny přeshraniční aspekty.“

Ochrana

Směrnice Rady 92/43/EHS ze dne 21. května 1992 o ochraně přírodních stanovišť, volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin, Úř. věst. L 206, 22.7.1992, s. 7.

„Pokud bude mít projekt pravděpodobně vliv na lokality významné pro ochranu přírody, provede se odpovídající posouzení důsledků pro ochranu přírody, které je rovnocenné posouzení stanovenému v článku 6 směrnice

o stanovištích.“

Paliva

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/70/ES ze dne 13. října 1998 o jakosti benzinu a motorové nafty a o změně směrnice Rady 93/12/EHS, Úř. věst. L 350, 28.12.1998, s. 58.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/802 ze dne 11. května 2016 o snižování obsahu síry v některých kapalných palivech, Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 58.

Vodní politika

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ze dne 23. října 2000, kterou se stanoví rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky, Úř. věst. L 327, 22.12.2000, s. 1.

„Všechny dopravní projekty v oblasti plavby spadající do oblasti působnosti této smlouvy by měly být koncipovány a realizovány v souladu s čl. 4 odst. 7 rámcové směrnice o vodě“.

Všechny dopravní projekty v oblasti plavby spadající do oblasti působnosti této smlouvy by měly být v příslušných případech prováděny v souladu se

společným prohlášením o vnitrozemské plavbě a environmentální udržitelnosti v povodí řeky Dunaje přijatým Mezinárodní komisí pro ochranu Dunaje, Dunajskou komisí a Sávskou komisí.

PŘÍLOHA I.7

PRAVIDLA ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK PRO ODVĚTVÍ DOPRAVY

Následující akty Evropské unie odkazují na nejnovější znění těchto aktů, jak byly naposledy změněny.

Oblast právní úpravy

Právní předpisy

Přezkumné řízení

Směrnice Rady 89/665/EHS ze dne 21. prosince 1989 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se přezkumného řízení při zadávání veřejných zakázek na dodávky a stavební práce,

Úř. věst. L 395 30.12.1989, s. 33.

Směrnice Rady 92/13/EHS ze dne 25. února 1992 o koordinaci právních a správních předpisů týkajících se uplatňování pravidel Společenství pro postupy při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního

hospodářství, energetiky, dopravy a telekomunikací, Úř. věst. L 76, 23.3.1992, s. 14.

Zadávací řízení

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí, Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES,

Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65.

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES,

Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243.

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2015/1986 ze dne 11. listopadu 2015, kterým se stanoví standardní formuláře pro zveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) č. 842/2011, Úř. věst. L 296, 12.11.2015, s. 1.

Veřejné služby

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1370/2007 ze dne 23. října 2007 o veřejných službách v přepravě cestujících po železnici a silnici a o

zrušení nařízení Rady (EHS) č. 1191/69 a č. 1107/70, Úř. věst. L 315, 3.12.2007, s. 1.

PŘÍLOHA II

Horizontální úpravy a některá procesní pravidla

Ustanovení aktů uvedených v příloze I jsou použitelná v souladu se smlouvou a body 1 až 3 této přílohy, pokud příloha I nestanoví jinak. Zvláštní úpravy nezbytné pro jednotlivé akty stanoví příloha I.

Tato smlouva je použitelná v souladu s procesními pravidly stanovenými v bodě 4 a 6 této přílohy.

1. ÚVODNÍ ČÁSTI AKTŮ

Odůvodnění uvedených aktů se pro účely této smlouvy neupravují. Jsou významné v rozsahu nezbytném pro řádný výklad a použití ustanovení uvedených aktů v rámci této smlouvy.

2. ZVLÁŠTNÍ TERMINOLOGIE AKTŮ

Pro následující výrazy používané v aktech uvedených v příloze I platí:

a) „Evropským společenstvím“, „Společenstvím“, „Evropskou unií“ a „Unií“ se rozumí

„prostor Dopravního společenství“;

b) „právem Společenství“, „právními předpisy Společenství“, „nástroji Společenství“,

„právem Unie“, „právními předpisy Unie“, „nástroji Unie“ a „Smlouvou“, označuje- li Smlouvu o Evropské unii nebo Smlouvu o fungování Evropské unie, se rozumí

„smlouva o Dopravním společenství“;

c) „železniční infrastrukturou“ se rozumí „železniční infrastruktura v prostoru Dopravního společenství“;

d) „silniční infrastrukturou“ se rozumí „silniční infrastruktura v prostoru Dopravního společenství“;

e) „letištní infrastrukturou“ se rozumí „letištní infrastruktura v prostoru Dopravního společenství“;

f) „infrastrukturou vnitrozemských vodních cest“ se rozumí „infrastruktura vnitrozemských vodních cest v prostoru Dopravního společenství“;

g) „Úředním věstníkem Evropských společenství“ nebo „Úředním věstníkem Evropské unie“ se rozumí „úřední věstníky smluvních stran“.

3. ODKAZY NA ČLENSKÉ STÁTY

Aniž je dotčen bod 4 této přílohy, má se za to, že odkazy na „členský stát“ či „členské státy“ v aktech uvedených v příloze I zahrnují kromě členských států EU také jihovýchodoevropské strany.

4. USTANOVENÍ O VÝBORECH EVROPSKÉ UNIE A KONZULTACÍCH JIHOVÝCHODOEVROPSKÝCH STRAN

Odborníci jihovýchodoevropských stran jsou konzultováni Evropskou komisí a mohou předkládat svá doporučení vždy, když akty uvedené v příloze I stanoví konzultaci výborů Evropské unie Evropskou komisí a jejich možnost předkládat doporučení nebo stanoviska.

Každá konzultace sestává z jednoho zasedání, jemuž předsedá Evropská komise, a probíhá v regionálním řídícím výboru na pozvání Evropské komise před konzultací příslušného výboru Evropské unie. Evropská komise poskytne každé jihovýchodoevropské straně veškeré nebytné informace nejméně dva týdny před zasedáním, pokud zvláštní okolnosti nevyžadují kratší lhůtu.

Jihovýchodoevropské strany budou vyzvány, aby předložily svá stanoviska Evropské komisi. Evropská komise řádně zohlední doporučení poskytnuté jihovýchodoevropskými stranami.

Uvedená ustanovení se nevztahují na použití pravidel hospodářské soutěže stanovených v této smlouvě, pro které platí zvláštní postupy konzultace stanovené v příloze III.

5. SPOLUPRÁCE A VZÁJEMNÁ VÝMĚNA INFORMACÍ

V zájmu usnadnění výkonu odpovídajících pravomocí příslušných orgánů smluvních stran si tyto orgány na vyžádání vzájemně vyměňují veškeré informace nezbytné k řádnému fungování této smlouvy.

6. ODKAZ NA JAZYKY

Aniž je dotčena příloha IV, jsou smluvní strany oprávněny používat v postupech zavedených v rámci této smlouvy kterýkoli úřední jazyk orgánů Evropské unie nebo jiné smluvní strany. Smluvní strany si však jsou vědomy toho, že používání anglického jazyka tyto postupy usnadní. Pokud je v oficiálním dokumentu použit jazyk, který není úředním jazykem orgánů Evropské unie, předloží se s přihlédnutím k ustanovení předchozí věty současně i překlad do úředního jazyka orgánů Evropské unie. Pokud smluvní strana hodlá v ústním řízení používat jazyk, jenž není úředním jazykem orgánů Evropské unie, zajistí tato smluvní strana simultánní tlumočení do anglického jazyka.

PŘÍLOHA III

Pravidla týkající se hospodářské soutěže a státní podpory uvedená v článku 17 hlavní smlouvy

Článek 1 Státní monopoly

Jihovýchodoevropská strana postupně upraví veškeré státní monopoly obchodní povahy tak, aby na konci druhého období uvedeného v protokolu k této smlouvě, který obsahuje přechodná opatření týkající se dotyčné jihovýchodoevropské strany, byla vyloučena jakákoli diskriminace mezi státními příslušníky smluvních stran, pokud jde o podmínky nákupu a odbytu zboží. Opatření přijatá k dosažení tohoto cíle se oznámí regionálnímu řídícímu výboru.

Článek 2

Sbližování právních předpisů v oblasti státní podpory a hospodářské soutěže

1. Smluvní strany uznávají význam sbližování stávajících právních předpisů jihovýchodoevropských stran v oblasti státní podpory a hospodářské soutěže s odpovídajícími právními předpisy Evropské unie. Jihovýchodoevropské strany usilují o zajištění toho, aby jejich stávající a budoucí právní předpisy v oblasti státní podpory a hospodářské soutěže byly postupně uváděny v soulad s acquis.

2. Toto sbližování začíná vstupem této smlouvy v platnost a postupně se do konce druhého období uvedeného v protokolu k této smlouvě, který obsahuje přechodná opatření týkající se každé dotyčné jihovýchodoevropské strany, rozšíří na všechny prvky předpisů Evropské unie v oblasti státní podpory a hospodářské soutěže uvedených v této příloze. Dotyčná jihovýchodoevropská strana v ujednáních s Evropskou komisí rovněž stanoví způsoby, jakými se bude sledovat prováděné sbližování právních předpisů a jakými se budou sledovat činnosti na prosazování práva.

Článek 3

Pravidla týkající se hospodářské soutěže a ostatních hospodářských záležitostí

1. S řádným fungováním této smlouvy nejsou slučitelné tyto postupy, pokud mohou ovlivnit obchod mezi dvěma nebo více smluvními stranami:

i) všechny dohody mezi podniky, rozhodnutí sdružení podniků a jednání podniků ve vzájemné shodě, jejichž cílem nebo důsledkem je vyloučení, omezení nebo narušení hospodářské soutěže;

ii) zneužití dominantního postavení na územích smluvních stran nebo na jejich podstatné části jedním nebo více podniky;

iii) jakákoli státní podpora, která narušuje nebo může narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňuje určité podniky nebo některé produkty.

2. Jakékoli postupy, které jsou v rozporu s tímto článkem, se posuzují na základě kritérií vyplývajících z používání pravidel hospodářské soutěže platných v Evropské unii, zejména z článků 93, 101, 102, 106, 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie a výkladových nástrojů přijatých orgány Evropské unie.

3. Každá jihovýchodoevropská strana zajistí, aby byly provozně nezávislému veřejnému orgánu svěřeny pravomoci nezbytné k plnému uplatňování odst. 1 bodů i) a ii), pokud jde o soukromé a veřejné podniky a podniky, kterým byla udělena zvláštní práva.

4. Každá jihovýchodoevropská strana určí nebo zřídí provozně nezávislý orgán, kterému jsou svěřeny pravomoci nezbytné k plnému uplatňování odst. 1 bodu iii). Tento orgán musí mít mimo jiné pravomoci schvalovat programy státní podpory a jednotlivé podpory v souladu s odstavcem 2, jakož i pravomoc vymáhat vrácení protiprávně udělené státní podpory.

5. Každá smluvní strana zajistí transparentnost v oblasti státní podpory, mimo jiné i tím, že ostatním smluvním stranám poskytne pravidelnou výroční zprávu nebo rovnocenný dokument podle metodiky a ve formě odpovídající přehledu Evropské unie o státní podpoře. Smluvní strana na žádost jiné smluvní strany poskytne informace o konkrétních jednotlivých případech veřejné podpory.

6. Každá jihovýchodoevropská strana vypracuje úplný seznam programů státní podpory zahájených před zřízením orgánu uvedeného v odstavci 4 a přizpůsobí tyto programy státní podpory kritériím uvedeným v odstavci 2.

7. a) Smluvní strany uznávají, že pro účely použití odst. 1 bodu iii) se v průběhu období uvedených v protokolu k této smlouvě, který obsahuje přechodná opatření týkající se příslušné jihovýchodoevropské strany, každá veřejná podpora poskytnutá danou jihovýchodoevropskou stranou posuzuje tak, že se dotyčná jihovýchodoevropská strana považuje za oblast odpovídající oblastem Evropské unie s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností ve smyslu čl. 107 odst. 3 písm. a) Smlouvy o fungování Evropské unie.

b) Do konce prvního období uvedeného v protokolu k této smlouvě, který obsahuje přechodná opatření týkající se příslušné jihovýchodoevropské strany, tato strana předloží Evropské komisi své údaje o HDP na obyvatele harmonizované na úrovni NUTS II. Orgán uvedený v odstavci 4 a Evropská komise pak společně vyhodnotí způsobilost regionů dotyčné jihovýchodoevropské strany a související maximální intenzity podpory s cílem vytvořit na základě příslušných pokynů Evropské unie mapu regionální podpory.

8. Pokud některá ze smluvních stran považuje určité postupy za neslučitelné s podmínkami odstavce 1, může po konzultaci v regionálním řídícím výboru nebo po třiceti pracovních dnech od předložení věci za účelem takové konzultace přijmout vhodná opatření.

9. Smluvní strany si vzájemně vyměňují informace, přičemž zohlední omezení vyplývající z požadavků ochrany profesního nebo obchodního tajemství.

PŘÍLOHA IV

Předložení věci Soudnímu dvoru Evropské unie

1. Obecné zásady týkající se článku 19 smlouvy

1. Ustanovení statutu Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) a jeho jednacího řádu, která se týkají předkládání žádosti o rozhodnutí o předběžných otázkách, se pokud možno použijí na žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce předložené soudem nebo tribunálem jihovýchodoevropské strany na základě článku 19 této smlouvy.

2. V těchto případech mají jihovýchodoevropské strany v oblasti působnosti této smlouvy stejná práva podávat připomínky Soudnímu dvoru jako členské státy EU.

2. Rozsah a podmínky postupu stanoveného v článku 19 této smlouvy

1. Pokud v souladu s čl. 19 odst. 2 přijme jihovýchodoevropská strana rozhodnutí o rozsahu a způsobech předkládání věcí Soudnímu dvoru, musí toto rozhodnutí stanovit, že:

a) každý soud nebo tribunál dané jihovýchodoevropské strany, jehož rozhodnutí nelze napadnout opravnými prostředky podle vnitrostátního práva, požádá Soudní dvůr o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se platnosti nebo výkladu této smlouvy nebo ustanovení podle článku 19, která vyplývá z jím projednávaného případu, považuje-li je za nezbytné k vydání svého rozsudku, nebo

b) každý soud nebo tribunál této jihovýchodoevropské strany může požádat Soudní dvůr o rozhodnutí o předběžné otázce týkající se platnosti nebo výkladu této smlouvy nebo ustanovení podle článku 19, která vyplývá z jím projednávaného případu, považuje-li je za nezbytné k vydání svého rozsudku.

2. Způsoby použití článku 19 jsou založeny na zásadách zakotvených v právních předpisech, jimiž se řídí fungování Soudního dvora, včetně příslušných ustanovení Smlouvy o Evropské unii a Smlouvy o fungování Evropské unie, statutu a jednacího řádu Soudního dvora, jakož i jeho judikatury. V případě, že jihovýchodoevropská strana přijme rozhodnutí o způsobech použití tohoto ustanovení, vezme tato strana v úvahu rovněž doporučení Soudního dvora adresovaná vnitrostátním soudům a tribunálům v souvislosti se zahajováním řízení o předběžné otázce.

3. Spory předložené Soudnímu dvoru podle čl. 37 odst. 3 této smlouvy

Ustanovení statutu Soudního dvora Evropské unie a jeho jednacího řádu, která se týkají sporů předložených Soudnímu dvoru podle článku 273 Smlouvy o fungování Evropské unie, se pokud možno použijí na spory, které mu byly předloženy podle čl. 37 odst. 3 smlouvy.

4. Předložení věci Soudnímu dvoru a jazyky

Jihovýchodoevropské strany jsou oprávněny používat v jednáních před Soudním dvorem v rámci této smlouvy jakýkoliv úřední jazyk orgánů Evropské unie nebo jihovýchodoevropské strany. Pokud je v oficiálním dokumentu použit jazyk, který není úředním jazykem orgánů Evropské unie, předloží se současně překlad do francouzského jazyka. Pokud jihovýchodoevropská strana hodlá v ústním řízení používat jazyk, jenž není úředním jazykem orgánů Evropské unie, zajistí tato jihovýchodoevropská strana simultánní tlumočení do francouzského jazyka.

PŘÍLOHA V

PŘÍSPĚVEK DO ROZPOČTU DOPRAVNÍHO SPOLEČENSTVÍ

Strany

Příspěvek v procentech

Evropská unie	80,00
Albánská republika	3,20
Bosna a Hercegovina	3,55
Bývalá jugoslávská republika Makedonie	2,88
Kosovo	2,57
Černá Hora	2,38
Republika Srbsko	5,42

Návrh k diskusi na příštím regionálním zasedání spočívá v rozdělení příspěvku do dvou částí: 80 % připadne na Evropskou unii a 20 % na šest jihovýchodoevropských partnerů.

20 % připadajících na jihovýchodoevropské partnery se dále rozdělí podle následujícího klíče: každý partner přispívá do rozpočtu 2 % a zbývajících 8 % se mezi šest jihovýchodoevropských partnerů rozdělí podle jejich podílu v HDP na celkovém HDP jihovýchodoevropských stran.

PROTOKOL I

PŘECHODNÁ UJEDNÁNÍ MEZI

EVROPSKOU UNIÍ NA JEDNÉ STRANĚ

A ALBÁNSKOU REPUBLIKOU NA STRANĚ DRUHÉ

I. Podmínky týkající se přechodu, pokud jde o železniční dopravu

Článek 1

1. První přechodné období trvá od vstupu této smlouvy v platnost do okamžiku, kdy Albánská republika (dále jen „Albánie“) splní všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1 tohoto protokolu, což se ověří posouzením, které provede Evropská komise postupem podle článku 40 hlavní smlouvy.

2. Druhé přechodné období trvá od konce prvního přechodného období do okamžiku, kdy Albánie splní všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 2 tohoto protokolu, což se ověří posouzením, které provede Evropská komise postupem podle článku 40 hlavní smlouvy.

3. Na konci prvního přechodného období může Albánie Evropskou komisi požádat o posouzení pokroku v souladu s článkem 40 hlavní smlouvy za účelem přímého přechodu k integraci trhů podle článku 11 hlavní smlouvy.

Článek 2

1. Do konce prvního přechodného období Albánie:

i) provede všechny právní předpisy z oblasti železniční dopravy uvedené v příloze I;

ii) dosáhne dostatečného pokroku v provádění pravidel týkajících se státní podpory a hospodářské soutěže obsažených v dohodě uvedené v článku 17 hlavní smlouvy nebo v příloze III, podle toho, které ustanovení je použitelné.

2. Do konce druhého přechodného období začne Albánie uplatňovat tuto smlouvu včetně všech právních předpisů z oblasti železniční dopravy a pravidel týkajících se státní podpory a hospodářské soutěže uvedených v odstavci 1.

Článek 3

1. Bez ohledu na čl. 1 odst. 1 hlavní smlouvy:

i) se v průběhu prvního přechodného období železničním podnikům, kterým byla v Albánii vydána licence, udělí přístup k železniční infrastruktuře v Albánii;

ii) v průběhu druhého přechodného období se železničním podnikům, kterým byla v Albánii vydána licence, povoluje vykonávat přepravní práva podle právních předpisů z oblasti železniční dopravy uvedených v příloze I na železniční infrastruktuře kterékoli jiné jihovýchodoevropské strany.

II. Podmínky týkající se přechodu, pokud jde o námořní dopravu

Článek 1

1. První přechodné období trvá od vstupu této smlouvy v platnost do okamžiku, kdy Albánie splní všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1 tohoto protokolu, což se ověří posouzením, které provede Evropská komise postupem podle článku 40 hlavní smlouvy.

Článek 2

1. Do konce prvního přechodného období:

i) Albánie provede všechny právní předpisy z oblasti námořní dopravy uvedené v příloze I, s výjimkou nařízení č. 3577/92;

ii) jsou státní příslušníci Albánie a společnosti námořní dopravy, kteří jsou usazeni v Albánii, oprávněni přepravovat osoby nebo zboží po moři mezi kterýmkoli přístavem členského státu a kterýmkoli přístavem nebo mimopobřežní platformou jiného členského státu nebo země, která není členem Evropské unie. Totéž platí pro státní příslušníky Albánie usazené mimo Albánii a pro společnosti námořní dopravy usazené mimo Albánii kontrolované státními příslušníky Albánie, pokud jsou jejich plavidla zapsána v Albánii v souladu s jejími právními předpisy.

Majitelé lodí z EU jsou na základě reciprocity oprávněni přepravovat osoby nebo zboží po moři mezi kterýmkoli přístavem nebo mimopobřežní platformou členského státu EU a Albánie a kterýmkoli přístavem nebo mimopobřežní platformou země, která není

členem Evropské unie, a Albánie. Totéž platí pro státní příslušníky členských států EU usazené mimo Evropskou unii a pro společnosti námořní dopravy usazené mimo Evropskou unii kontrolované státními příslušníky členského státu EU, pokud jsou jejich plavidla zapsána v daném členském státě EU v souladu s jeho právními předpisy.

2. Do konce druhého přechodného období:

i) začne Xxxxxxx používat tuto smlouvu, včetně všech právních předpisů uvedených v příloze I;

ii) začne pro majitele lodí z EU provozující lodě registrované v členském státě EU nebo v Albánii a plující pod vlajkou tohoto členského státu nebo Albánie platit volný pohyb služeb v námořní dopravě uvnitř Albánie za podmínek stanovených v nařízení č. 3577/92.

Na základě reciprocity začne pro majitele lodí z Albánie provozující lodě registrované v členském státě EU nebo v Albánii a plující pod vlajkou tohoto členského státu nebo Albánie platit volný pohyb služeb v námořní dopravě uvnitř kteréhokoli členského státu EU za podmínek stanovených v nařízení č. 3577/92.

III. Podmínky týkající se přechodu, pokud jde o vnitrozemskou vodní dopravu

Článek 1

1. Přechodné období trvá od vstupu této smlouvy v platnost do okamžiku, kdy Albánie splní všechny podmínky stanovené v článku 2 tohoto protokolu, což se ověří posouzením, které provede Evropská komise postupem podle článku 40 hlavní smlouvy.

Článek 2

1. Do konce přechodného období:

i) začne Xxxxxxx používat tuto smlouvu, včetně všech právních předpisů uvedených v příloze I;

ii) je Albánie oprávněna přepravovat osoby nebo zboží po vnitrozemských vodních cestách mezi kterýmkoliv přístavem členského státu a kterýmkoli přístavem nebo mimopobřežní platformou jiného členského státu.

PROTOKOL II

PŘECHODNÁ UJEDNÁNÍ MEZI

EVROPSKOU UNIÍ NA JEDNÉ STRANĚ

A BOSNOU A HERCEGOVINOU NA STRANĚ DRUHÉ

I. Podmínky týkající se přechodu, pokud jde o železniční dopravu

Článek 1

1. První přechodné období trvá od vstupu této smlouvy v platnost do okamžiku, kdy Bosna a Hercegovina splní všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1 tohoto protokolu, což se ověří posouzením, které provede Evropská komise postupem podle článku 40 hlavní smlouvy.

2. Druhé přechodné období trvá od konce prvního přechodného období do okamžiku, kdy Bosna a Hercegovina splní všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 2 tohoto protokolu, což se ověří posouzením, které provede Evropská komise postupem podle článku 40 hlavní smlouvy.

3. Na konci prvního přechodného období může Bosna a Hercegovina Evropskou komisi požádat o posouzení pokroku v souladu s článkem 40 hlavní smlouvy za účelem přímého přechodu k integraci trhů podle článku 11 hlavní smlouvy.

Článek 2

1. Do konce prvního přechodného období Bosna a Hercegovina:

i) provede všechny právní předpisy z oblasti železniční dopravy uvedené v příloze I;

2. Do konce druhého přechodného období začne Bosna a Hercegovina uplatňovat tuto smlouvu včetně všech právních předpisů z oblasti železniční dopravy a pravidel týkajících se státní podpory a hospodářské soutěže uvedených v odstavci 1.

Článek 3

1. Bez ohledu na čl. 1 odst. 1 hlavní smlouvy:

i) se v průběhu prvního přechodného období železničním podnikům, kterým byla v Bosně a Hercegovině vydána licence, udělí přístup k železniční infrastruktuře v Bosně a Hercegovině;

ii) v průběhu druhého přechodného období se železničním podnikům, kterým byla v Bosně a Hercegovině vydána licence, povoluje vykonávat přepravní práva podle právních předpisů z oblasti železniční dopravy uvedených v příloze I na železniční infrastruktuře kterékoli jiné jihovýchodoevropské strany.

II. Podmínky týkající se přechodu, pokud jde o námořní dopravu

Článek 1

Článek 2

1. Do konce prvního přechodného období:

i) Bosna a Hercegovina provede všechny právní předpisy z oblasti námořní dopravy uvedené v příloze I, s výjimkou nařízení č. 3577/92;

ii) jsou státní příslušníci Bosny a Hercegoviny a společnosti námořní dopravy, kteří jsou usazeni v Bosně a Hercegovině, oprávněni přepravovat osoby nebo zboží po moři mezi kterýmkoli přístavem členského státu a kterýmkoli přístavem nebo mimopobřežní platformou jiného členského státu nebo země, která není členem Evropské unie. Totéž platí pro státní příslušníky Bosny a Hercegoviny usazené mimo Bosnu a Hercegovinu a pro společnosti námořní dopravy usazené mimo Bosnu a Hercegovinu kontrolované státními příslušníky Bosny a Hercegoviny, pokud jsou jejich plavidla zapsána v Bosně a Hercegovině v souladu s jejími právními předpisy.

Majitelé lodí z EU jsou na základě reciprocity oprávněni přepravovat osoby nebo zboží po moři mezi kterýmkoli přístavem nebo mimopobřežní platformou členského státu a Bosny a Hercegoviny a kterýmkoli přístavem nebo mimopobřežní platformou země, která není členem Evropské unie, a Bosny a Hercegoviny. Totéž platí pro státní příslušníky členských států EU usazené mimo Evropskou unii a pro společnosti námořní dopravy usazené mimo Evropskou unii kontrolované státními příslušníky členského státu EU, pokud jsou jejich plavidla zapsána v daném členském státě EU v souladu s jeho právními předpisy.

2. Do konce druhého přechodného období:

i) začne Bosna a Hercegovina používat tuto smlouvu, včetně všech právních předpisů uvedených v příloze I;

ii) začne pro majitele lodí z EU provozující lodě registrované v členském státě EU nebo v Bosně a Hercegovině a plující pod vlajkou tohoto členského státu EU nebo Bosny a Hercegoviny platit volný pohyb služeb v námořní dopravě uvnitř Bosny a Hercegoviny za podmínek stanovených v nařízení č. 3577/92.

Na základě reciprocity začne pro majitele lodí z Bosny a Hercegoviny provozující lodě registrované v členském státě EU nebo v Bosně a Hercegovině a plující pod vlajkou tohoto členského státu EU nebo Bosny a Hercegoviny platit volný pohyb služeb v námořní dopravě uvnitř kteréhokoli členského státu za podmínek stanovených v nařízení č. 3577/92.

III. Podmínky týkající se přechodu, pokud jde o vnitrozemskou vodní dopravu

Článek 1

1. Přechodné období trvá od vstupu této smlouvy v platnost do okamžiku, kdy Bosna a Hercegovina splní všechny podmínky stanovené v článku 2 tohoto protokolu, což se ověří posouzením, které provede Evropská komise postupem podle článku 40 hlavní smlouvy.

Článek 2

1. Do konce přechodného období:

i) začne Bosna a Hercegovina používat tuto smlouvu, včetně všech právních předpisů uvedených v příloze I;

ii) je Bosna a Hercegovina oprávněna přepravovat osoby nebo zboží po vnitrozemských vodních cestách mezi kterýmkoliv přístavem členského státu EU a kterýmkoli přístavem nebo mimopobřežní platformou jiného členského státu.

PROTOKOL III

PŘECHODNÁ UJEDNÁNÍ MEZI

EVROPSKOU UNIÍ NA JEDNÉ STRANĚ

A BÝVALOU JUGOSLÁVSKOU REPUBLIKOU MAKEDONIÍ NA STRANĚ DRUHÉ

I. Podmínky týkající se přechodu, pokud jde o železniční dopravu

Článek 1

1. První přechodné období trvá od vstupu této smlouvy v platnost do okamžiku, kdy Bývalá jugoslávská republika Makedonie splní všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1 tohoto protokolu, což se ověří posouzením, které provede Evropská komise postupem podle článku 40 hlavní smlouvy.

2. Druhé přechodné období trvá od konce prvního přechodného období do okamžiku, kdy Bývalá jugoslávská republika Makedonie splní všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 2 tohoto protokolu, což se ověří posouzením, které provede Evropská komise postupem podle článku 40 hlavní smlouvy.

3. Na konci prvního přechodného období může Bývalá jugoslávská republika Makedonie Evropskou komisi požádat o posouzení pokroku v souladu s článkem 40 hlavní smlouvy za účelem přímého přechodu k integraci trhů podle článku 11 hlavní smlouvy.

Článek 2

1. Do konce prvního přechodného období Bývalá jugoslávská republika Makedonie:

i) provede všechny právní předpisy z oblasti železniční dopravy uvedené v příloze I;

2. Do konce druhého přechodného období začne Bývalá jugoslávská republika Makedonie uplatňovat tuto smlouvu včetně všech právních předpisů z oblasti železniční dopravy a pravidel týkajících se státní podpory a hospodářské soutěže uvedených v odstavci 1.

Článek 3

1. Bez ohledu na čl. 1 odst. 1 hlavní smlouvy:

i) se v průběhu prvního přechodného období železničním podnikům, kterým byla v Bývalé jugoslávské republice Makedonii vydána licence, udělí přístup k železniční infrastruktuře v Bývalé jugoslávské republice Makedonii;

ii) v průběhu druhého přechodného období se železničním podnikům, kterým byla v Bývalé jugoslávské republice Makedonii vydána licence, povoluje vykonávat přepravní práva podle právních předpisů z oblasti železniční dopravy uvedených v příloze I na železniční infrastruktuře kterékoli jiné jihovýchodoevropské strany.

II. Podmínky týkající se přechodu, pokud jde o námořní dopravu

Článek 1

Článek 2

1. Do konce prvního přechodného období:

i) Bývalá jugoslávská republika Makedonie provede všechny právní předpisy z oblasti námořní dopravy uvedené v příloze I, s výjimkou nařízení č. 3577/92;

ii) jsou státní příslušníci Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a společnosti námořní dopravy, kteří jsou usazeni v Bývalé jugoslávské republice Makedonii, oprávněni přepravovat osoby nebo zboží po moři mezi kterýmkoli přístavem členského státu EU a kterýmkoli přístavem nebo mimopobřežní platformou jiného členského státu EU nebo země, která není členem Evropské unie. Totéž platí pro státní příslušníky Bývalé jugoslávské republiky Makedonie usazené mimo Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii a pro společnosti námořní dopravy usazené mimo Bývalou jugoslávskou republiku Makedonii kontrolované státními příslušníky Bývalé jugoslávské republiky Makedonie, pokud jsou jejich plavidla zapsána v Bývalé jugoslávské republice Makedonii v souladu s jejími právními předpisy.

Majitelé lodí z EU jsou na základě reciprocity oprávněni přepravovat osoby nebo zboží po moři mezi kterýmkoli přístavem nebo mimopobřežní platformou členského státu EU a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie a kterýmkoli přístavem nebo mimopobřežní platformou země, která není členem Evropské unie, a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Totéž platí pro státní příslušníky členských států EU usazené mimo Evropskou unii a pro společnosti námořní dopravy usazené mimo Evropskou unii kontrolované státními příslušníky členského státu EU, pokud jsou jejich plavidla zapsána v daném členském státě EU v souladu s jeho právními předpisy.

2. Do konce druhého přechodného období:

i) začne Bývalá jugoslávská republika Makedonie používat tuto smlouvu, včetně všech právních předpisů uvedených v příloze I;

ii) začne pro majitele lodí z EU provozující lodě registrované v členském státě EU nebo v Bývalé jugoslávské republice Makedonii a plující pod vlajkou tohoto členského státu nebo Bývalé jugoslávské republiky Makedonie platit volný pohyb služeb v námořní dopravě uvnitř Bývalé jugoslávské republiky Makedonie za podmínek stanovených v nařízení č. 3577/92.

Na základě reciprocity začne pro majitele lodí z Bývalé jugoslávské republiky Makedonie provozující lodě registrované v členském státě EU nebo v Bývalé jugoslávské republice Makedonii a plující pod vlajkou tohoto členského státu EU nebo Bývalé jugoslávské republiky Makedonie platit volný pohyb služeb v námořní dopravě uvnitř kteréhokoli členského státu za podmínek stanovených v nařízení č. 3577/92.

III. Podmínky týkající se přechodu, pokud jde o vnitrozemskou vodní dopravu

Článek 1

1. Přechodné období trvá od vstupu této smlouvy v platnost do okamžiku, kdy Bývalá jugoslávská republika Makedonie splní všechny podmínky stanovené v článku 2 tohoto protokolu, což se ověří posouzením, které provede Evropská komise postupem podle článku 40 hlavní smlouvy.

Článek 2

Do konce přechodného období:

i) začne Bývalá jugoslávská republika Makedonie používat tuto smlouvu, včetně všech právních předpisů uvedených v příloze I;

ii) je Bývalá jugoslávská republika Makedonie oprávněna přepravovat osoby nebo zboží po vnitrozemských vodních cestách mezi kterýmkoliv přístavem členského státu EU a kterýmkoli přístavem nebo mimopobřežní platformou jiného členského státu.

PROTOKOL IV

PŘECHODNÁ UJEDNÁNÍ MEZI

EVROPSKOU UNIÍ NA JEDNÉ STRANĚ A KOSOVEM NA STRANĚ DRUHÉ

I. Podmínky týkající se přechodu, pokud jde o železniční dopravu

Článek 1

1. První přechodné období trvá od vstupu této smlouvy v platnost do okamžiku, kdy Kosovo splní všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1 tohoto protokolu, což se ověří posouzením, které provede Evropská komise postupem podle článku 40 hlavní smlouvy.

2. Druhé přechodné období trvá od konce prvního přechodného období do okamžiku, kdy Kosovo splní všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 2 tohoto protokolu, což se ověří posouzením, které provede Evropská komise postupem podle článku 40 hlavní smlouvy.

3. Na konci prvního přechodného období může Kosovo Evropskou komisi požádat o posouzení pokroku v souladu s článkem 40 hlavní smlouvy za účelem přímého přechodu k integraci trhů podle článku 11 hlavní smlouvy.

Článek 2

1. Do konce prvního přechodného období Kosovo:

i) provede všechny právní předpisy z oblasti železniční dopravy uvedené v příloze I;

2. Do konce druhého přechodného období začne Kosovo uplatňovat tuto smlouvu včetně všech právních předpisů z oblasti železniční dopravy a pravidel týkajících se státní podpory a hospodářské soutěže uvedených v odstavci 1.

Článek 3

1. Bez ohledu na čl. 1 odst. 1 hlavní smlouvy:

i) se v průběhu prvního přechodného období železničním podnikům, kterým byla v Kosovu vydána licence, udělí přístup k železniční infrastruktuře v Kosovu;

ii) v průběhu druhého přechodného období se železničním podnikům, kterým byla v Kosovu vydána licence, povoluje vykonávat přepravní práva podle právních předpisů z oblasti železniční dopravy uvedených v příloze I na železniční infrastruktuře kterékoli jiné jihovýchodoevropské strany.

II. Podmínky týkající se silniční dopravy

Evropská unie a Kosovo souhlasí, že bez ohledu na čl. 61 odst. 1 Dohody o stabilizaci a přidružení mezi Evropskou unií a Evropským společenstvím pro atomovou energii na jedné straně a Kosovem na straně druhé trvá platnost kapitoly III Tranzitní doprava této dohody i poté, co vstoupí v platnost Smlouva o založení Dopravního společenství.

III. Podmínky týkající se přechodu, pokud jde o námořní dopravu

Článek 1

Článek 2

1. Do konce prvního přechodného období:

i) Kosovo provede všechny právní předpisy z oblasti námořní dopravy uvedené v příloze I, s výjimkou nařízení č. 3577/92;

ii) jsou státní příslušníci Kosova a společnosti námořní dopravy, kteří jsou usazeni v Kosovu, oprávněni přepravovat osoby nebo zboží po moři mezi kterýmkoli přístavem členského státu EU a kterýmkoli přístavem nebo mimopobřežní platformou jiného členského státu EU nebo země, která není členem Evropské unie. Totéž platí pro státní příslušníky Kosova usazené mimo Kosovo a pro společnosti námořní dopravy usazené mimo Kosovo kontrolované státními příslušníky Kosova, pokud jsou jejich plavidla zapsána v Kosovu v souladu s jeho právními předpisy.

Majitelé lodí z EU jsou na základě reciprocity oprávněni přepravovat osoby nebo zboží po moři mezi kterýmkoli přístavem nebo mimopobřežní platformou členského státu EU a Kosova a kterýmkoli přístavem nebo mimopobřežní platformou země, která není členem Evropské unie, a Kosova. Totéž platí pro státní příslušníky členských států EU usazené mimo Evropskou unii a pro společnosti námořní dopravy usazené mimo Evropskou unii kontrolované státními příslušníky členského státu EU, pokud jsou jejich plavidla zapsána v daném členském státě EU v souladu s jeho právními předpisy.

2. Do konce druhého přechodného období:

i) začne Kosovo používat tuto smlouvu, včetně všech právních předpisů uvedených v příloze I;

ii) začne pro majitele lodí z EU provozující lodě registrované v členském státě EU nebo v Kosovu a plující pod vlajkou tohoto členského státu EU nebo Kosova platit volný pohyb služeb v námořní dopravě uvnitř Kosova za podmínek stanovených v nařízení č. 3577/92.

Na základě reciprocity začne pro majitele lodí z Kosova provozující lodě registrované v členském státě EU nebo v Kosovu a plující pod vlajkou tohoto členského státu nebo Kosova platit volný pohyb služeb v námořní dopravě uvnitř kteréhokoli členského státu EU za podmínek stanovených v nařízení č. 3577/92.

IV. Podmínky týkající se přechodu, pokud jde o vnitrozemskou vodní dopravu

Článek 1

1. Přechodné období trvá od vstupu této smlouvy v platnost do okamžiku, kdy Kosovo splní všechny podmínky stanovené v článku 2 tohoto protokolu, což se ověří posouzením, které provede Evropská komise postupem podle článku 40 hlavní smlouvy.

Článek 2

Do konce přechodného období:

i) začne Kosovo používat tuto smlouvu, včetně všech právních předpisů uvedených v příloze I;

ii) je Kosovo oprávněno přepravovat osoby nebo zboží po vnitrozemských vodních cestách mezi kterýmkoliv přístavem členského státu a kterýmkoli přístavem nebo mimopobřežní platformou jiného členského státu EU.

PROTOKOL V

PŘECHODNÁ UJEDNÁNÍ MEZI

EVROPSKOU UNIÍ NA JEDNÉ STRANĚ A ČERNOU HOROU NA STRANĚ DRUHÉ

I. Podmínky týkající se přechodu, pokud jde o železniční dopravu

Článek 1

1. První přechodné období trvá od vstupu této smlouvy v platnost do okamžiku, kdy Černá Hora splní všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1 tohoto protokolu, což se ověří posouzením, které provede Evropská komise postupem podle článku 40 hlavní smlouvy.

2. Druhé přechodné období trvá od konce prvního přechodného období do okamžiku, kdy Černá Hora splní všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 2 tohoto protokolu, což se ověří posouzením, které provede Evropská komise postupem podle článku 40 hlavní smlouvy.

3. Na konci prvního přechodného období může Černá Hora Evropskou komisi požádat o posouzení pokroku v souladu s článkem 40 hlavní smlouvy za účelem přímého přechodu k integraci trhů podle článku 11 hlavní smlouvy.

Článek 2

1. Do konce prvního přechodného období Černá Hora:

i) provede všechny právní předpisy z oblasti železniční dopravy uvedené v příloze I;

2. Do konce druhého přechodného období začne Černá Hora uplatňovat tuto smlouvu včetně všech právních předpisů z oblasti železniční dopravy a pravidel týkajících se státní podpory a hospodářské soutěže uvedených v odstavci 1.

Článek 3

1. Bez ohledu na čl. 1 odst. 1 hlavní smlouvy:

i) se v průběhu prvního přechodného období železničním podnikům, kterým byla v Černé Hoře vydána licence, udělí přístup k železniční infrastruktuře v Černé Hoře;

ii) v průběhu druhého přechodného období se železničním podnikům, kterým byla v Černé Hoře vydána licence, povoluje vykonávat přepravní práva podle právních předpisů z oblasti železniční dopravy uvedených v příloze I na železniční infrastruktuře kterékoli jiné jihovýchodoevropské strany.

II. Podmínky týkající se přechodu, pokud jde o námořní dopravu

Článek 1

Článek 2

1. Do konce prvního přechodného období:

i) Černá Hora provede všechny právní předpisy z oblasti námořní dopravy uvedené v příloze I, s výjimkou nařízení č. 3577/92;

ii) jsou státní příslušníci Černé Hory a společnosti námořní dopravy, kteří jsou usazeni v Černé Hoře, oprávněni přepravovat osoby nebo zboží po moři mezi kterýmkoli přístavem členského státu EU a kterýmkoli přístavem nebo mimopobřežní platformou jiného členského státu EU nebo země, která není členem Evropské unie. Totéž platí pro státní příslušníky Černé Hory usazené mimo Černou Horu a pro společnosti námořní dopravy usazené mimo Černou Horu kontrolované státními příslušníky Černé Hory, pokud jsou jejich plavidla zapsána v Černé Hoře v souladu s jejími právními předpisy.

Majitelé lodí z EU jsou na základě reciprocity oprávněni přepravovat osoby nebo zboží po moři mezi kterýmkoli přístavem nebo mimopobřežní platformou členského státu EU a Černé Hory a kterýmkoli přístavem nebo mimopobřežní platformou země, která není

členem Evropské unie, a Černé Hory. Totéž platí pro státní příslušníky členských států EU usazené mimo Evropskou unii a pro společnosti námořní dopravy usazené mimo Evropskou unii kontrolované státními příslušníky členského státu EU, pokud jsou jejich plavidla zapsána v daném členském státě EU v souladu s jeho právními předpisy.

2. Do konce druhého přechodného období:

i) začne Černá Hora používat tuto smlouvu, včetně všech právních předpisů uvedených v příloze I;

ii) začne pro majitele lodí z EU provozující lodě registrované v členském státě EU nebo v Černé Hoře a plující pod vlajkou tohoto členského státu EU nebo Černé Hory platit volný pohyb služeb v námořní dopravě uvnitř Černé Hory za podmínek stanovených v nařízení č. 3577/92.

Na základě reciprocity začne pro majitele lodí z Černé Hory provozující lodě registrované v členském státě EU nebo v Černé Hoře a plující pod vlajkou tohoto členského státu EU nebo Černé Hory platit volný pohyb služeb v námořní dopravě uvnitř kteréhokoli členského státu EU za podmínek stanovených v nařízení č. 3577/92.

III. Podmínky týkající se přechodu, pokud jde o vnitrozemskou vodní dopravu

Článek 1

1. Přechodné období trvá od vstupu této smlouvy v platnost do okamžiku, kdy Černá Hora splní všechny podmínky stanovené v článku 2 tohoto protokolu, což se ověří posouzením, které provede Evropská komise postupem podle článku 40 hlavní smlouvy.

Článek 2

Do konce přechodného období:

i) začne Černá Hora používat tuto smlouvu, včetně všech právních předpisů uvedených v příloze I;

ii) je Černá Hora oprávněna přepravovat osoby nebo zboží po vnitrozemských vodních cestách mezi kterýmkoliv přístavem členského státu a kterýmkoli přístavem nebo mimopobřežní platformou jiného členského státu EU.

PROTOKOL VI

PŘECHODNÁ UJEDNÁNÍ MEZI

EVROPSKOU UNIÍ NA JEDNÉ STRANĚ

A REPUBLIKOU SRBSKO NA STRANĚ DRUHÉ

I. Podmínky týkající se přechodu, pokud jde o železniční dopravu

Článek 1

1. První přechodné období trvá od vstupu této smlouvy v platnost do okamžiku, kdy Republika Srbsko (dále jen „Srbsko“) splní všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1 tohoto protokolu, což se ověří posouzením, které provede Evropská komise postupem podle článku 40 hlavní smlouvy.

2. Druhé přechodné období trvá od konce prvního přechodného období do okamžiku, kdy Srbsko splní všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 2 tohoto protokolu, což se ověří posouzením, které provede Evropská komise postupem podle článku 40 hlavní smlouvy.

3. Na konci prvního přechodného období může Srbsko Evropskou komisi požádat o posouzení pokroku v souladu s článkem 40 hlavní smlouvy za účelem přímého přechodu k integraci trhů podle článku 11 hlavní smlouvy.

Článek 2

1. Do konce prvního přechodného období Srbsko:

i) provede všechny právní předpisy z oblasti železniční dopravy uvedené v příloze I;

2. Do konce druhého přechodného období začne Srbsko uplatňovat tuto smlouvu včetně všech právních předpisů z oblasti železniční dopravy a pravidel týkajících se státní podpory a hospodářské soutěže uvedených v odstavci 1.

Článek 3

1. Bez ohledu na čl. 1 odst. 1 hlavní smlouvy:

i) se v průběhu prvního přechodného období železničním podnikům, kterým byla v Srbsku vydána licence, udělí přístup k železniční infrastruktuře v Srbsku;

ii) v průběhu druhého přechodného období se železničním podnikům, kterým byla v Srbsku vydána licence, povoluje vykonávat přepravní práva podle právních předpisů z oblasti železniční dopravy uvedených v příloze I na železniční infrastruktuře kterékoli jiné jihovýchodoevropské strany.

II. Podmínky týkající se přechodu, pokud jde o námořní dopravu

Článek 1

1. První přechodné období trvá od vstupu této smlouvy v platnost do okamžiku, kdy Srbsko splní všechny podmínky stanovené v čl. 2 odst. 1 tohoto protokolu, což se ověří posouzením, které provede Evropská komise postupem podle článku 40 hlavní smlouvy.

Článek 2

1. Do konce prvního přechodného období:

i) Srbsko provede všechny právní předpisy z oblasti námořní dopravy uvedené v příloze I, s výjimkou nařízení č. 3577/92;

ii) jsou státní příslušníci Srbska a společnosti námořní dopravy, kteří jsou usazeni v Srbsku, oprávněni přepravovat osoby nebo zboží po moři mezi kterýmkoli přístavem členského státu EU a kterýmkoli přístavem nebo mimopobřežní platformou jiného členského státu EU nebo země, která není členem Evropské unie. Totéž platí pro státní příslušníky Srbska usazené mimo Srbsko a pro společnosti námořní dopravy usazené mimo Srbsko kontrolované státními příslušníky Srbska, pokud jsou jejich plavidla zapsána v Srbsku v souladu s jeho právními předpisy.

Majitelé lodí z EU jsou na základě reciprocity oprávněni přepravovat osoby nebo zboží po moři mezi kterýmkoli přístavem nebo mimopobřežní platformou členského státu EU a Srbska a kterýmkoli přístavem nebo mimopobřežní platformou země, která není členem Evropské unie, a Srbska. Totéž platí pro státní příslušníky členských států EU

usazené mimo Evropskou unii a pro společnosti námořní dopravy usazené mimo Evropskou unii kontrolované státními příslušníky členského státu, pokud jsou jejich plavidla zapsána v daném členském státě EU v souladu s jeho právními předpisy.

2. Do konce druhého přechodného období:

i) začne Srbsko používat tuto smlouvu, včetně všech právních předpisů uvedených v příloze I;

ii) začne pro majitele lodí z EU provozující lodě registrované v členském státě nebo v Srbsku a plující pod vlajkou tohoto členského státu EU nebo Srbska platit volný pohyb služeb v námořní dopravě uvnitř Srbska za podmínek stanovených v nařízení č. 3577/92.

Na základě reciprocity začne pro majitele lodí ze Srbska provozující lodě registrované v členském státě nebo v Srbsku a plující pod vlajkou tohoto členského státu EU nebo Srbska platit volný pohyb služeb v námořní dopravě uvnitř kteréhokoli členského státu za podmínek stanovených v nařízení č. 3577/92.

III. Podmínky týkající se přechodu, pokud jde o vnitrozemskou vodní dopravu

Článek 1

1. Přechodné období trvá od vstupu této smlouvy v platnost do okamžiku, kdy Srbsko splní všechny podmínky stanovené v článku 2 tohoto protokolu, což se ověří posouzením, které provede Evropská komise postupem podle článku 40 hlavní smlouvy.

Článek 2

Do konce přechodného období:

i) začne Srbsko používat tuto smlouvu, včetně všech právních předpisů uvedených v příloze I;

ii) je Srbsko oprávněno přepravovat osoby nebo zboží po vnitrozemských vodních cestách mezi kterýmkoliv přístavem členského státu a kterýmkoli přístavem nebo mimopobřežní platformou jiného členského státu EU.

Document Metadata

Table of Contents

EVROPSKÁ KOMISE

Document Metadata