PRAVIDLA

PRAVIDLA

pro řízení před rozhodci ad hoc, v případech, kdy mezi společností Quart Construct s.r.o. a jejími obchodními partnery je sjednána rozhodčí smlouva

I.

Základní ustanovení

1. Spory rozhodují rozhodci zvolení v rozhodčí smlouvě. Při výkonu funkce jsou rozhodci nezávislí a nemají nikdy povahu zástupce kterékoli strany.

2. Podle těchto Pravidel se zavazují postupovat i další smluvní rozhodci. Seznam smluvních rozhodců může být uveden v příloze rozhodčí smlouvy, nebo rozhodčí doložky, nebo je zvolen stranami v rozhodčí smlouvě, nebo po zahájení řízení.

3. Podpisem rozhodčí smlouvy vyjádřily strany svou shodnou vůli řídit se těmito Pravidly, rozhodčí smlouva na tato pravidla odkazuje a jsou dostupná kdykoliv a komukoliv na internetových stránkách xxx.xxxxx.xx v sekci „dokumenty“

II.

Způsob určení rozhodce

1. Majetkový spor, jehož předmětem je hodnota nepřevyšující 1.000.000,- Kč, rozhoduje jeden rozhodce, pokud smluvní strany nesjednaly v rozhodčí smlouvě rozhodování sporu rozhodčím senátem. Majetkový spor, jehož předmětem je hodnota převyšující 1.000.000,-Kč, rozhodují tři rozhodci (rozhodčí senát), z nichž jeden je předsedající rozhodce, pokud se strany v rozhodčí smlouvě nedohodnou jinak.

2. Není-li v rozhodčí smlouvě určena osoba rozhodce pak právo zvolit si rozhodce přísluší vždy žalující straně. Ve sporu řešeném třemi rozhodci si prvního rozhodce zvolí žalující strana, druhého žalovaná strana a třetího rozhodce, vykonávajícího funkci předsedajícího rozhodce zvolí oba takto zvolení rozhodci. Pokud si žalovaná strana nezvolí druhého rozhodce ve lhůtě patnácti kalendářních dnů ode dne doručení výzvy k této volbě, učiněné prvním rozhodcem, popř. neodešle sdělení o výsledku této volby k rukám prvního rozhodce, je po marném uplynutí této lhůty a výzvě prvního rozhodce oprávněna k volbě druhého rozhodce žalující strana. Smluvní strany si mohou také určit v rozhodčí doložce, přímo tři rozhodce, kteří vytvoří rozhodčí senát.

3. Činnost rozhodců je zásadně úplatná. Pro poplatky a náhrady vzniklé z rozhodčího řízení konaného podle těchto Pravidel platí čl. XII. těchto Pravidel.

III.

Postup rozhodčího řízení

1. Rozhodčí řízení se koná v místě určeném rozhodcem s přihlédnutím k oprávněným zájmům stran.

2. Rozhodce postupuje v rozhodčím řízení způsobem, který považuje za vhodný tak, aby bez zbytečných formalit a při poskytnutí stejné příležitosti k uplatnění práv všem stranám, byl zjištěn skutkový stav věci potřebný pro rozhodnutí sporu.

3. Rozhodce rozhoduje bez ústního jednání pouze na základě písemných materiálů předložených stranami. Nebude-li však rozhodce písemné materiály považovat za dostačující, je oprávněn ústní jednání nařídit.

4. Předvolání k ústnímu jednání se doručuje stranám nejméně 5 pracovních dnů přede dnem, v němž se má ústní jednání konat, a to způsobem uvedeným v článku IV. těchto Pravidel.

5. Pokud se některá ze stran nedostaví k ústnímu jednání bez předchozí důvodné omluvy, doručené rozhodci nejpozději dva pracovní dny přede dnem, v němž se má ústní jednání konat, bude v rozhodčím řízení pokračováno bez její účasti. O důvodnosti omluvy rozhoduje rozhodce, resp. předsedající rozhodce.

6. Ústní jednání bude nařízeno nejvíce třikrát. Pokud se, i důvodně omluvená, některá ze stran nedostaví ani k posledně nařízenému ústnímu jednání, bude v rozhodčím řízení pokračováno bez její účasti a rozhodnuto podle materiálů, které strany daly rozhodci k dispozici.

7. Žaloba včetně příloh musí být předložena v takovém počtu výtisků, aby každá ze stran a každý rozhodce měli po jednom výtisku.

IV.

Doručování

1. Písemnosti v rozhodčím řízení zasílá stranám rozhodce, a to na adresu, kterou strana uvedla, nebo zvolenému právnímu zástupci.

2. Žaloby, žalobní odpovědi, předvolání, rozhodčí nálezy a usnesení se zasílají doporučeným dopisem do vlastních rukou.

3. Ostatní písemnosti se mohou zasílat doporučeným nebo obyčejným dopisem.

4. Kterákoli z výše uvedených písemností může být doručena rovněž osobně proti potvrzení o převzetí.

5. Doručování v rozhodčím řízení se provádí na adresu bydliště/sídla uvedenou v záhlaví smlouvy, jejíž nedílnou součástí jsou tato pravidla a ve které je sjednána rozhodčí doložka. V případe, že adresát písemnosti nebyl zastižen na adrese uvedené v této smlouvě, písemnost se uloží u subjektu provádějícího přepravu a adresát se vhodným způsobem vyzve, aby si písemnost vyzvedl. Nevyzvedne-li si adresát písemnost do deseti dnů od uložení, považuje se poslední den této lhůty za den doručení, i když se adresát o uložení nedozvěděl.

6. V případe změny adresy bydliště/sídla jsou účastníci povinni tuto změnu prokazatelným způsobem oznámit druhé smluvní straně. V případě porušení této povinnosti se zásilka považuje za platně doručenou dnem následujícím po dni, kdy byla zásilka vrácena zpět odesílateli (smluvní straně nebo rozhodci), a to i když se adresát o tomto doručení nedozvěděl.

7. V případě, že adresát nebo příjemce odepřel doručovanou písemnost převzít, považuje se písemnost za doručenou dnem, kdy bylo přijetí odepřeno

V.

Podání a obsah žaloby

1. Rozhodčí řízení se zahajuje žalobou a je zahájeno dnem, kdy žaloba byla doručena rozhodci.

2. Podmínkou pro projednání žaloby je zaplacení poplatku za rozhodčí řízení.

3. V žalobě musí být uvedeno:

a) označení stran,

b) nárok žalobce (petit),

c) podpis žalobce,

d) adresy stran.

4. Žaloba má také obsahovat zejména:

a) poukaz na založení pravomoci rozhodce,

b) uvedení skutkových a právních okolností, na kterých žalobce zakládá své žalobní nároky a poukaz na důkazní prostředky, jimiž lze tyto okolnosti prokázat,

c) hodnotu předmětu sporu,

d) doklad o zaplacení poplatků za rozhodčí řízení.

VI.

Odstranění vad žaloby

1. Jestliže rozhodce zjistí, že žaloba byla podána tak, že nebylo přihlédnuto k požadavkům uvedeným v čl. V., bodu 3 a 4, vyzve žalobce, aby odstranil zjištěné vady. Do odstranění uvedených vad se žaloba neprojednává, hmotně právní účinky jsou ale zachovány.

2. V případech, kdy žalobce bez ohledu na výzvu k odstranění uvedených vad trvá na projednání sporu, bude se v rozhodčím řízení pokračovat, jestliže to povaha vady žaloby připouští (čl. V. odst. 4), a bude vydáno rozhodnutí ve věci samé čili rozhodčí nález, jinak bude rozhodčí řízení zastaveno. Zaplacený poplatek za rozhodčí řízení se v těchto případech nevrací.

3. Má-li rozhodce za to, že žaloba může být předmětem rozhodčího řízení podle těchto Pravidel, uvědomí o jejím podání žalovaného a zašle mu výtisk žaloby s přiloženými písemnostmi. Současně vyzve žalovaného, aby v určené lhůtě, která by neměla být kratší než 10 pracovních dnů od doručení žaloby, předložil k ní své písemné vyjádření podepřené příslušnými důkazy, které je povinen předložit s tímto vyjádřením.

VII.

Žaloba navzájem (protižaloba)

1. Žalovaný je oprávněn podat protižalobu do skončení případného ústního jednání o základní žalobě. Jestliže však žalovaný způsobí průtahy v rozhodčím řízení neodůvodněně opožděným předložením protižaloby, může mu být uložena náhrada zvýšení nákladů, které tím rozhodci vznikly, jakož i náhrada zvýšených výloh druhé strany s tím spojených.

2. Na protižalobu se přiměřeně vztahují tytéž požadavky jako na žalobu hlavní podle čl. V. včetně jejího zpoplatnění.

3. V zájmu procesní ekonomie může rozhodce protižalobu vyloučit k samostatnému projednání.

VIII.

Ústní jednání

1. Pro případ ústního jednání se o tomto jednání pořizuje zápis, který musí obsahovat tyto údaje:

a) označení rozhodce,

b) číslo sporu,

c) místo a datum jednání,

d) označení sporných stran a jejich zástupců,

e) údaj o účasti stran,

f) jména svědků, znalců a ostatních účastníků ústního jednání

g) stručný, ale výstižný popis průběhu jednání,

h) požadavky stran a obsah jiných důležitých prohlášení,

i) uvedení důvodu pro odročení ústního jednání nebo zakončení řízení

j) podpis rozhodce.

IX.

Dokazování

1. Strany jsou povinny dokázat okolnosti, na které se odvolávají jako na základ svých nároků nebo námitek. Rozhodce si může vyžádat, aby strany poskytly další důkazy. Může také podle svého uvážení stanovit provedení znaleckého posudku a může si vyžádat i předložení důkazů třetími osobami.

2. Strana musí předložit i písemné důkazy v originálu nebo v úředně ověřené kopii, kterou sama nechá ověřit, jestliže k tomu bude vyzvána rozhodcem. Písemnosti se rozhodci předkládají v českém nebo slovenském jazyce. Pokud jsou předkládány v jiném jazyce, může rozhodce vyžádat od účastníka, který takovou listinu předkládá, úřední překlad do českého jazyka, event. může takový překlad zajistit na náklady účastníka.

3. Důkazy se provádějí způsobem stanoveným rozhodcem.

4. Hodnocení důkazů provádí rozhodce podle svého uvážení.

X.

Forma rozhodnutí v rozhodčím řízení

V rozhodčím řízení rozhoduje rozhodce vydáním rozhodčího nálezu nebo vydáním usnesení.

XI.

Rozhodčí nález

1. Rozhodčím nálezem rozhodce rozhoduje ve věci samé anebo ukládá povinnost nahradit náklady řízení anebo na žádost stran, které uzavřely smír, a dále, když z projevu stran vyplývá, že netrvají na žalobním nároku aniž výslovně vzaly žalobu zpět.

2. Jestliže se ve výkonu rozhodčího nálezu ukládá povinnost k nějakému plnění, určí rozhodce zároveň lhůtu pro toto plnění.

3. Rozhodčí nález obsahuje zejména tyto údaje:

a) označení rozhodce,

b) místo a datum vydání nálezu,

c) označení stran a dalších účastníků sporu,

d) předmět sporu a krátké vylíčení okolností sporu

e) rozhodnutí o žalobních nárocích, o poplatcích a o nákladech sporu

f) podpis rozhodce.

4. Rozhodčí nález nemusí být odůvodněn. Konečné stanovisko v tomto náleží rozhodci s přihlédnutím k okolnostem sporu. To platí i v případě, je-li návrh kterékoliv ze stran sporu vyřešen uzavřením smíru ve formě rozhodčího nálezu.

5. Písemné vyhotovení rozhodčího nálezu musí být doručeno stranám a po doručení opatřeno doložkou právní moci.

6. Rozhodčí nález je konečný a závazný. Dnem doručení nabývá účinku pravomocného soudního rozhodnutí. Strany jsou povinny splnit všechny povinnosti uložené v rozhodčím nálezu ve lhůtách v něm uvedených. Nestane-li se tak, podléhá rozhodčí nález soudnímu výkonu rozhodnutí.

XII.

Náklady rozhodčího řízení

Náklady rozhodčího řízení tvoří:

· poplatek za rozhodčí řízení,

· režijní náklady rozhodce,

- náklady právního zastoupení, je-li zástupcem advokát, a to ve výši dle vyhlášky č. 484/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů a o náhradě hotových výdajů právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

· zvláštní náklady,

· vlastní výlohy stran

1. Poplatek za rozhodčí řízení se vybírá za každý spor z hodnoty předmětu sporu. Tento poplatek činí 75 % výše soudního poplatku, jehož výše je určována právními předpisy platnými v době podání návrhu na zahájení rozhodčího řízení, plus DPH, je-li rozhodce jejím plátcem. Poplatek představuje odměnu rozhodce, resp. rozhodců. Minimální výše poplatku je stanovena ve výši 3.000,-- Kč plus DPH, je-li rozhodce jejím plátcem. Rozhodce je oprávněn po dohodě s žalobcem poplatek snížit pod minimální výši. V případě, že spor je v rozhodčím řízení rozhodován rozhodčím senátem, zvyšuje se rozhodčí poplatek o 30 % hodnoty poplatku, který by jinak hradil poplatník při rozhodování sporu jedním rozhodcem. Poplatek je povinen zaplatit žalobce při podání žaloby a žalovaný při podání žaloby navzájem (protižaloby), popřípadě při uplatnění protinároku námitkou započtení. Dokud není poplatek zaplacen, žaloby, popř. žaloba navzájem (protižaloba) nebo námitka započtení se neprojednává. Není-li poplatek zaplacen ani v dodatečné lhůtě, řízení se zastaví.

2. Hodnota předmětu sporu je základem pro výpočet poplatku za rozhodčí řízení a správních nákladů rozhodce. Základ pro výpočet těchto procentních poplatků a nákladů se zaokrouhluje na celé stokoruny nahoru a poplatek vypočtený ze základu na celé koruny dolů. Nelze-li hodnotu předmětu sporu vyjádřit v penězích nebo lze-li ji zjistit jen s nepoměrnými obtížemi, činí poplatek 3.000,-- Kč.

3. Režijní náklady rozhodce se hradí v plné výši, nebo paušálem, který činí 300 Kč. Způsob určí zvolený rozhodce.

4. Poplatky za rozhodčí řízení a režijní náklady rozhodce se hradí vždy v českých korunách. Je-li hodnota sporu vyjádřena v jiné měně, žalobce přepočte hodnotu sporu podle kurzovního lístku ČNB (devizy střed) platného v den podání žaloby a takto přepočtená částka tvoří základ pro výpočet poplatků za rozhodčí řízení a režijních nákladů rozhodce.

5. Projednáním se ve smyslu odst. 1 tohoto článku rozumí ústní jednání a vydání rozhodnutí ve věci samé, nikoliv výzva rozhodce, aby se žalovaný k žalobě vyjádřil.

6. Zvláštní náklady vznikající rozhodci jsou náklady, k nimž dochází při projednávání konkrétního sporu prováděním důkazů, vyplácením znalečného, tlumočného, vyplácením odměny za vypracování právních stanovisek ve zvláště složitých sporech, konáním ústních jednání mimo sídlo rozhodce apod., a hradí se ve výši skutečných nákladů takto vzniklých.

7. Na krytí zvláštních nákladů vznikajících rozhodci při projednávání konkrétního sporu jsou strany povinny složit přiměřenou zálohu ve výši a lhůtě určené rozhodcem. Tato povinnost může být uložena pouze jedné straně, dala-li k těmto zvláštním nákladům podnět nebo vznikají-li v jejím vlastním zájmu. Dokud není stanovená záloha složena, úkony na něž je určena, se neprovedou.

8. Zvláštními náklady rozhodce je také poplatek za pořízení kopií rozhodčího spisu ve výši 30,- Kč za každou započatou stranu a poplatek za pořízení úředně ověřeného opisu nebo výpisu ve výši 100,-- Kč za každou započatou stranu. Tento poplatek je povinen uhradit žadatel spolu s předložením žádosti o vyhotovení těchto kopií bez výzvy rozhodce.

9. Je-li v průběhu řízení nutné zvýšení zálohy na zvláštní náklady, protože stanovená částka nestačí krýt tyto náklady, jsou strany, popř. strana, která dala podnět k těmto nákladům, nebo v jejímž vlastním zájmu vznikají, povinna na výzvu rozhodce poskytnout, i opakovaně, další zálohu ve stanovené lhůtě. Dokud není další stanovená záloha složena, úkony, na něž je určena, se neprovedou.

10. Vlastní výlohy stran jsou výdaje, které strany vynakládají v souvislosti s ochranou svých zájmů v rozhodčím řízení (např. cestovné, poštovné, apod.). Tyto náklady nese každá strana sporu sama.

11. Strana, která vznáší námitku nepříslušnosti určeného rozhodce, je povinna zaplatit poplatek ve výši 50 % poplatku za rozhodčí řízení a 50 % paušálu na režijní náklady rozhodce, a to ve lhůtě určené rozhodcem. Nebude-li v této lhůtě poplatek, resp. paušál zaplacen, k námitce nepříslušnosti se nepřihlíží.

12. Bude-li námitce nepříslušnosti vyhověno, rozhodce vrátí zaplacený poplatek a paušál straně, která námitku vznesla. Bude-li námitka nepříslušnosti rozhodcem zamítnuta, zaplacený poplatek a paušál se nevrací.

13. Jestliže žalobce vezme žalobu, popř. žalovaný žalobu navzájem (protižalobu) či námitku započtení zpět nejpozději v pracovní den předcházející dni, na který bylo nařízeno první ústní jednání, resp. dni, v němž byl vydán rozhodčí nález, vrací se žalobci, popř. žalovanému 50 % zaplaceného poplatku a 50 % zaplaceného paušálu.

14. Náklady rozhodčího řízení dle bodu 1 až 7 se pokládají za zaplacené v okamžiku, kdy dojdou na bankovní účet rozhodce. Bankovní spojení bude k dispozici účastníkům řízení v sídle rozhodce, nebo jim bude sděleno písemně.

15. O úhradách nákladů rozhodčího řízení, vyjma nákladů tvořených vlastními výlohami stran, rozhodne rozhodce ve výroku rozhodčího nálezu nebo usnesení

o zastavení řízení. Účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná rozhodce náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Jako výjimku z tohoto ustanovení může rozhodce uložit jedné straně, aby druhé straně nahradila náklady, které takto vynaložila zbytečně na základě neúčelných nebo nesvědomitých úkonů prvé strany. Takovými úkony se rozumějí úkony, způsobivší druhé straně zbytečné náklady na opatření v rozhodčím řízení, která nebyla nutná, zejména okolnostmi neodůvodněného protahování řízení.

XIII.

Závěrečná ustanovení

1. V případech, kdy spor rozhodují tři rozhodci, přináležejí veškeré rozhodovací pravomoci týkající se vedení rozhodčího řízení předsedajícímu rozhodci. Vůči němu jsou také směrována podání účastníků řízení a platby na náklady řízení.

2. Právní vztahy výslovně neuvedené v těchto Pravidlech se řídí zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, a podpůrně i zákonem č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád v platném znění.

3. Xxxxxx rozhodčího řízení těmito Pravidly nevymezené a uvedenými právními předpisy neupravené je oprávněn rozhodnout určený rozhodce sám.