Platné znění dotčených částí občanského zákoníku s vyznačením navrhovaných změn

V.

Platné znění dotčených částí občanského zákoníku s vyznačením navrhovaných změn

§ 679

(1) Neprodleně poté, kdy soud určí, že manželství není, rozhodne soud o otcovství ke společnému dítěti i o povinnostech a právech rodičů k němu.

(2) Majetkové povinnosti a práva muže a ženy se posoudí jednotlivě podle své povahy. Nelze-li jinak, použijí se ustanovení o bezdůvodném obohacení. V těchto záležitostech je třeba brát ohled na muže nebo ženu jednající v dobré víře, jakož i na práva a právní zájmy společných dětí a třetích osob.

Oddíl 2 Rozvod manželství

§ 755

(1) Manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.

(2) Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu

a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí popřípadě i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, je-li vedeno, nebo

b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.

(3) Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne se manželé nedohodnou o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Nedohodnou-li se manželé nebo je-li dohoda ve zjevném rozporu se zájmem dítěte, soud manželství nerozvede, dokud není o úpravě poměrů k dítěti na dobu po rozvodu rozhodnuto soudem v řízení podle odstavce 2 písm. a). Soud však i v tomto řízení vede manžele především k dohodě a může rozhodnout i tak, že jejich dohodu schválí.

VARI A NT A I :

§ 757

(1) Připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud

a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí,

b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil,

c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě

výživného pro dobu po tomto rozvodu.

(2) Dohoda uvedená v § 755 odst. 3 a odstavci 1 písm. b) vyžaduje formu notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti. Dohody uvedené v odstavci 1 písm. c) vyžadují písemnou formu a podpisy musí být úředně ověřeny.

VARI A NT A I I :

§ 757

(1) Připojí-li se manžel k návrhu na rozvod manželství, který podá druhý z manželů, soud manželství rozvede, aniž zjišťuje příčiny rozvratu manželství, dojde-li k závěru, že shodné tvrzení manželů, pokud se jedná o rozvrat manželství a o záměr dosáhnout rozvodu, je pravdivé a pokud

a) ke dni zahájení řízení o rozvod trvalo manželství nejméně jeden rok a manželé spolu déle než šest měsíců nežijí,

b) manželé, kteří jsou rodiči nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, se dohodli

na úpravě poměrů tohoto dítěte pro dobu po rozvodu a soud jejich dohodu schválil,

c) manželé se dohodli na úpravě svých majetkových poměrů, svého bydlení, a popřípadě

výživného pro dobu po tomto rozvodu.

(2) Dohody uvedené v § 755 odst. 3 a odstavci 1 písm. b) a c) vyžadují písemnou

formu a podpisy musí být úředně ověřeny.

Výkon rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství

§ 906

(1) Má-li být rozhodnuto o rozvodu manželství rodičů dítěte, soud nejprve určí, jak bude každý z rodičů napříště o dítě pečovat, a to s uvážením zájmu dítěte; s tímto zřetelem se od souhlasného stanoviska rodičů soud odchýlí jen tehdy, vyžaduje-li to zájem dítěte. Soud vezme v úvahu nejen vztah dítěte ke každému z rodičů, ale také jeho vztah k sourozencům, popřípadě i k prarodičům.

(2) Soud může rozhodnout i tak, že schválí dohodu rodičů, ledaže je zřejmé, že dohodnutý způsob výkonu rodičovské odpovědnosti není v souladu se zájmem dítěte.

(1) Má-li být rozhodnuto o rozvodu manželství rodičů dítěte, dohodnou se nejprve rodiče, jak bude každý z nich napříště o dítě pečovat, a to s uvážením zájmu dítěte. Při tom vezmou v úvahu nejen vztah dítěte ke každému z nich, ale také jeho vztah k sourozencům, popřípadě i k prarodičům.

(2) Nedohodnou-li se rodiče dítěte o výkonu rodičovské odpovědnosti po rozvodu manželství, rozhodne o tom i bez návrhu soud; to platí i tehdy, je-li dohoda ve zjevném rozporu se zájmem dítěte.

§ 909

Zvláštní ustanovení

Změní-li se poměry, soud změní rozhodnutí týkající se výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti i bez návrhu.

Změní-li se poměry a nedohodnou-li se rodiče o výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti ve formě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti, může soud změnit rozhodnutí nebo dohodu týkající se výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti i bez návrhu; to platí i tehdy, je-li dohoda ve zjevném rozporu se zájmem dítěte.

§ 921

(1) Výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže

soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak.

(2) Po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, může osoba oprávněná požadovat zaplacení úroku z prodlení.

(3) Vláda stanoví nařízením výši úroku z prodlení s placením pohledávky výživného nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti; ujedná-li si osoba výživou povinná s osobou oprávněnou nižší než takto stanovenou výši úroku z prodlení, nepřihlíží se k tomu.

§ 921a

(1) Splatnou pohledávku výživného lze postoupit, obdrží-li oprávněná osoba za pohledávku úplatu odpovídající hodnotě předmětu plnění v době postoupení vyjádřené v penězích; jde-li o nepeněžitou pohledávku, má se za to, že hodnota předmětu plnění odpovídá výši jeho obvyklé ceny v době postoupení. K postoupení pohledávky v rozporu s podmínkami podle věty první se nepřihlíží; bylo-li však takto oprávněné osobě něco plněno, nemá druhá strana právo požadovat, aby jí to bylo vráceno nebo jinak plněno.

(2) Byla-li postoupena pohledávka podle odstavce 1, odpovídá postupitel postupníkovi až do výše přijaté úplaty s úroky za to, že pohledávka v době postoupení trvala. To neplatí, pokud postupník mohl vědět, že pohledávka je nejistá nebo nedobytná. Postupitel neručí postupníkovi za dobytnost pohledávky. K ujednání odchylujícímu se od ustanovení věty první až třetí v neprospěch postupitele se nepřihlíží.

(3) Ustanovení § 898 se na postoupení pohledávky podle odstavce 1 nepoužije. Ustanovení zákona omezující nakládání s pohledávkou výživného se na postoupenou pohledávkou nepoužijí. Pohledávka na výživné, která byla postoupena, smrtí oprávněné osoby nezaniká.

§ 923

(1) Změní-li se poměry a nedohodnou-li se povinní ve formě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti o změně výživného pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, může soud změnit dohodu a rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti toto dítě i bez návrhu; to platí i tehdy, je-li dohoda ve zjevném rozporu se zájmem dítěte.

(2) Dojde-li ke zrušení nebo snížení výživného za minulou dobu pro nezletilé dítě, které nenabylo plné svéprávnosti, spotřebované výživné se nevrací a pohledávka na výživné, která byla postoupena, se nemění ani nezaniká. Nevrací se ani dávka výživného, která na takové dítě byla splněna na měsíc dopředu, ale dítě před uplynutím měsíce zemřelo.

Platné znění dotčených částí občanského soudního řádu s vyznačením navrhovaných změn

§ 76

(1) Předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby

a) platil výživné v nezbytné míře nebo skládal do úschovy u soudu jeho část, přičemž výše výživného placeného dítěti nesmí klesnout pod částku odpovídající třem čtvrtinám životního minima pro nezaopatřené dítě podle jiného právního předpisu;

b) poskytl alespoň část pracovní odměny, jde-li o trvání pracovního poměru a navrhovatel ze závažných důvodů nepracuje;

c) složil peněžitou částku nebo věc do úschovy u soudu;

d) nenakládal s určitými věcmi nebo právy;

e) něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

(2) Předběžným opatřením lze uložit povinnost někomu jinému než účastníku jen

tehdy, lze-li to na něm spravedlivě žádat.

(3) Předseda senátu při nařízení předběžného opatření uloží navrhovateli, aby ve lhůtě, kterou mu určí, podal u soudu návrh na zahájení řízení. Může také stanovit, že předběžné opatření bude trvat jen po určenou dobu.

§ 279

(1) Z čisté mzdy, která zbývá po odečtení nezabavitelné částky a která se zaokrouhlí směrem dolů na částku dělitelnou třemi a vyjádřenou v celých korunách, lze srazit k vydobytí pohledávky oprávněného jen jednu třetinu. Pro přednostní pohledávky uvedené v odstavci 2 se srážejí dvě třetiny. Přednostní pohledávky se uspokojují nejprve z druhé třetiny a teprve, nestačí-li tato třetina k jejich úhradě, uspokojují se spolu s ostatními pohledávkami z první třetiny.

(2) Přednostními pohledávkami jsou

a) pohledávky výživného včetně pohledávek, které byly postoupeny;

b) pohledávky náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví;

c) pohledávky náhrady újmy, způsobené úmyslnými trestnými činy;

d) pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění,

e) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách nemocenského pojištění, důchodového pojištění

a úrazového pojištění,

f) pohledávky pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pohledávky pojistného na veřejné zdravotní pojištění,

g) příspěvek na úhradu potřeb dítěte svěřeného do pěstounské péče,

h) pohledávky náhrady přeplatků na podpoře v nezaměstnanosti a podpoře při rekvalifikaci,

i) pohledávky náhrady přeplatků na dávkách státní sociální podpory,

j) pohledávky regresní náhrady podle zákona o nemocenském pojištění,

k) pohledávky náhrady mzdy, platu nebo odměny a sníženého platu nebo snížené odměny, poskytované v období prvních 14 kalendářních dnů a od 1. ledna 2011 do 31. prosince 2013 v období prvních 21 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény.

(3) Vláda České republiky stanoví nařízením částku, nad kterou se srazí zbytek čisté mzdy vypočtené podle odstavce 1 věty první bez omezení. Takto zjištěná plně zabavitelná část zbytku čisté mzdy se připočte ke druhé třetině zbytku čisté mzdy v rozsahu, který je potřebný k uspokojení přednostních pohledávek; zbývající část se připočte k první třetině.

§ 280

(1) Jsou-li srážky ze mzdy prováděny k vydobytí několika pohledávek, uspokojí se jednotlivé pohledávky z první třetiny zbytku čisté mzdy podle svého pořadí bez ohledu na to, zda jde o přednostní pohledávky nebo o pohledávky ostatní.

(2) Dochází-li podle § 279 odst. 1 ke srážkám z druhé třetiny zbytku čisté mzdy, uspokojí se z ní bez zřetele na pořadí nejprve pohledávky výživného, poté pohledávky výživného, které byly postoupeny, a teprve pak podle pořadí (odstavec 3) ostatní přednostní pohledávky. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, uspokojí se nejprve běžné výživné všech oprávněných a pak teprve nedoplatky za dřívější dobu, a to podle poměru běžného výživného. Nepostačí-li částka sražená z druhé třetiny k uspokojení všech pohledávek výživného, které byly postoupeny, uspokojí se tyto pohledávky podle poměru běžného výživného. Nebylo-li by však částkou sraženou z druhé třetiny kryto ani běžné výživné všech oprávněných, rozdělí se mezi ně částka sražená z druhé třetiny poměrně podle výše běžného výživného bez ohledu na výši nedoplatků.

(3) Pořadí pohledávek se řídí dnem, kdy bylo plátci mzdy doručeno nařízení výkonu rozhodnutí. Bylo-li mu doručeno téhož dne nařízení výkonu rozhodnutí pro několik pohledávek, mají tyto pohledávky stejné pořadí; nestačí-li částka na ně připadající k jejich plnému uspokojení, uspokojí se poměrně.

§ 336i

(1) Bylo-li zjištěno, že byla podána žaloba na vyloučení prodávané nemovité věci z výkonu rozhodnutí (§ 267), soud dražební jednání odročí až do pravomocného rozhodnutí o žalobě.

(2) Soud zastaví výkon rozhodnutí prodejem nemovité věci, ve které má povinný místo trvalého pobytu, pokud výše pohledávek oprávněného, těch, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a přihlášených věřitelů povinného k okamžiku zahájení dražebního jednání nepřesahuje 30000 Kč bez příslušenství. To neplatí, jedná-li se o pohledávku výživného včetně pohledávky, která byla postoupena, nebo pohledávku náhrady újmy způsobené poškozenému ublížením na zdraví či trestným činem nebo by to odporovalo dobrým mravům.

(3) Po zahájení dražebního jednání soudce nejprve

a) rozhodne, zda je prokázáno předkupní právo nebo výhrada zpětné koupě (§ 336e odst. 3),

b) oznámí, která další věcná břemena, výměnky a nájemní, pachtovní či předkupní práva neuvedená v dražební vyhlášce na nemovité věci váznou, a zváží, zda dražební jednání neodročí k rozhodnutí podle § 336a.

(4) Po provedení úkonů podle odstavce 3 soudce vyzve ty, kdo mohou dražit, aby

činili podání.

(5) Dražba se koná, dokud dražitelé činí podání; dražitelé jsou vázáni svými podáními, dokud soud neudělí příklep. Cena vydražené věci není omezena ustanoveními cenových předpisů.

§ 337c

(1) Z rozdělované podstaty se uspokojují postupně podle těchto skupin:

a) pohledávky nákladů vzniklých státu v tomto řízení,

b) pohledávky související se správou domu a pozemku vůči vlastníku jednotky, a to do výše jedné desetiny výtěžku z prodeje jednotky,

c) pohledávky z hypotečních úvěrů nebo části těchto pohledávek sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů,

d) pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, a

pohledávky zajištěné zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva,

e) pohledávky nedoplatků výživného,

f) pohledávky výživného, které byly postoupeny,

f) g) pohledávky daní a poplatků, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na

sociální zabezpečení,

g) h) pohledávky náhrady újmy na zdraví způsobené trestným činem,

h) i) ostatní pohledávky.

(2) Nelze-li plně uspokojit všechny pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se podle pořadí; pohledávky patřící do téže skupiny, které mají stejné pořadí, se uspokojí poměrně.

(3) Nesplatné pohledávky zajištěné zástavním právem se považují při rozvrhu za

splatné.

(4) Úroky nebo úroky z prodlení za poslední tři roky před rozvrhovým jednáním, jakož i náhrada nákladů řízení se uspokojují v pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou. Pokud ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů slouží jen část pohledávky z hypotečního úvěru, uspokojují se nároky uvedené ve větě první poměrně.

(5) Pro pořadí je rozhodující

a) u pohledávky oprávněného den, kdy k soudu výkonu došel jeho návrh na nařízení výkonu

rozhodnutí,

b) u pohledávky toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, den, který se považuje za přistoupení k řízení,

c) u přihlášené pohledávky den, kdy k soudu došla přihláška,

d) u pohledávky zajištěné zástavním právem den vzniku zástavního práva,

e) u pohledávky oprávněného, toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, nebo přihlášené pohledávky náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem nebo z bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, byla-li nemovitá věc zajištěna v trestním řízení o tomto trestném činu a byly-li návrh nebo přihláška podány v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, den právní moci rozhodnutí o zajištění nemovité věci podle trestního řádu.

Pořadí pohledávky se stanoví podle toho hlediska, které je pro ni výhodnější.

(6) Zjistí-li soud z katastru nemovitostí, že zpeněžená nemovitá věc je zajištěna podle trestního řádu a převyšuje-li dosažený výtěžek všechny pohledávky, které byly v rozvrhu uspokojeny, informuje soud o této skutečnosti orgán činný v trestním řízení, který o zajištění rozhodl. Nesdělí-li orgán činný v trestním řízení do 30 dnů soudu, že se zajištění vztahuje i na zbytek výtěžku, vyplatí se zbytek výtěžku povinnému.

(7) Nepostupuje-li soud podle odstavce 6, vyplatí se po úhradě všech pohledávek, které mají být uspokojeny, zbytek rozdělované podstaty povinnému.

§ 338ze

(1) Podle výsledků rozvrhového jednání se z rozdělované podstaty uspokojují postupně podle těchto skupin:

a) pohledávky nákladů vzniklých státu v souvislosti s prováděním dražby, nové dražby nebo

další dražby a zaplacením zálohy podle § 338i odst. 5,

b) pohledávka odměny správce a jeho hotových výdajů,

c) pohledávka vydražitele podle § 338zf,

d) pohledávky zajištěné zadržovacím právem,

e) pohledávka oprávněného, pohledávka toho, kdo do řízení přistoupil jako další oprávněný, a pohledávky zajištěné zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva,

f) pohledávky nedoplatků výživného,

g) pohledávky výživného, které byly postoupeny,

g) h) pohledávky daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění, pojistného na veřejné zdravotní pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, pokud nebyly uspokojeny podle písmena e),

h) i) pohledávky náhrady újmy na zdraví způsobené trestným činem,

i) j) ostatní pohledávky.

(2) Nelze-li plně uspokojit pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se podle

pořadí; pohledávky patřící do téže skupiny, které mají stejné pořadí, se uspokojí poměrně.

(3) Nesplatné pohledávky zajištěné zástavním právem nebo zajišťovacím převodem práva se považují při rozvrhu za splatné.

(4) Úroky nebo úroky z prodlení za poslední tři roky před rozvrhovým jednáním, jakož i náhrada nákladů řízení se uspokojují v pořadí jistiny. Nestačí-li rozdělovaná podstata, uhradí se před jistinou.

(5) Pro pořadí je rozhodující

a) u pohledávky oprávněného den, kdy k soudu výkonu došel jeho návrh na nařízení výkonu

rozhodnutí,

b) u pohledávky toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, den, který se považuje za přistoupení k řízení,

c) u přihlášené pohledávky den, kdy k soudu došla přihláška,

d) u pohledávky zajištěné zástavním právem, zadržovacím právem nebo zajišťovacím převodem práva den vzniku těchto práv,

e) u pohledávky věřitele uvedeného v § 338zn den, podle kterého se řídí pořadí pohledávky v řízení o výkon rozhodnutí přikázáním pohledávky nebo prodejem movitých věcí anebo nemovitých věcí,

f) u pohledávky oprávněného, toho, jenž do řízení přistoupil jako další oprávněný, nebo přihlášené pohledávky náhrady škody nebo nemajetkové újmy způsobené trestným činem

nebo z bezdůvodného obohacení získaného trestným činem, byl-li závod zajištěn v trestním řízení o tomto trestném činu a byly-li návrh nebo přihláška podány v době, kdy zajištění podle trestního řádu trvá, den právní moci rozhodnutí o zajištění závodu podle trestního řádu.

Pořadí pohledávky se stanoví podle toho hlediska, které je pro ni výhodnější.

(6) Zjistí-li soud z evidence osob nebo majetku, že zpeněžený závod je zajištěn podle trestního řádu a převyšuje-li dosažený výtěžek všechny pohledávky, které byly v rozvrhu uspokojeny, informuje soud o této skutečnosti orgán činný v trestním řízení, který o zajištění rozhodl. Nesdělí-li orgán činný v trestním řízení do 30 dnů soudu, že se zajištění vztahuje i na zbytek výtěžku, vyplatí se zbytek výtěžku povinnému.

(7) Nepostupuje-li soud podle odstavce 6, vyplatí se po úhradě všech pohledávek, které mají být uspokojeny, zbytek rozdělované podstaty povinnému.

(8) Nebyla-li plně uspokojena pohledávka správce podle odstavce 1 písm. b), uloží soud usnesením tuto povinnost povinnému; oprávněný, ti, kdo do řízení přistoupili jako další oprávnění, a věřitelé, kteří přihlásili své pohledávky (§ 338s), za splnění této povinnosti společně a nerozdílně ručí.

Platné znění dotčených částí zákona o soudních poplatcích s vyznačením navrhovaných změn

§ 10

Vrácení poplatku

(6) Bylo-li řízení o rozvod manželství zastaveno, nebo byl-li vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí soud z účtu soudu zaplacený poplatek v plné výši. Byl-li návrh na zahájení řízení o rozvod manželství vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, nebo připojil-li se manžel navrhovatele k jeho návrhu na zahájení řízení

o rozvod manželství bez zjišťování příčin rozvratu, aniž byl návrh vzat zpět nebo připojení odvoláno, vrátí soud z účtu soudu polovinu poplatku. Bylo-li řízení o zrušení, neplatnosti nebo určení, zda tu partnerství je či není, zastaveno nebo byl-li vzat návrh na zahájení řízení zpět nejpozději před vydáním rozhodnutí soudem prvního stupně, vrátí soud z účtu soudu zaplacený poplatek v plné výši. Byl-li návrh na zahájení řízení o zrušení, neplatnosti nebo určení, zda tu partnerství je či není, vzat zpět po vydání rozhodnutí soudu, které nenabylo právní moci, aniž bylo podáno odvolání, vrátí soud z účtu soudu polovinu poplatku.

§ 11

(1) Od poplatku se osvobozují řízení ve věcech

a) opatrovnických, péče soudu o nezletilé neuvedených v písm. c), osvojení a povolení

uzavřít manželství,

b) důchodového pojištění (zabezpečení), příplatku k důchodu, zvláštního příspěvku k důchodu, nemocenského pojištění, státní sociální podpory, pojistného na veřejné zdravotní pojištění, sociální péče, pomoci v hmotné nouzi a státních dávek, podpory v nezaměstnanosti, podpory při rekvalifikaci a kompenzace a dávek pěstounské péče,

c) vzájemné vyživovací povinnosti rodičů a dětí, péče o nezletilé dítě, výživy nezletilého dítěte, styku s nezletilým dítětem s výjimkou omezení nebo zákazu styku rodiče s dítětem a styku dítěte s příbuznými a dalšími osobami, předání nezletilého dítěte mezi rodiči navzájem, pro nezletilé dítě významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout, a určení rodiče, který bude nezletilé dítě zastupovat při právním jednání, v prvním stupni řízení,

d) zásahu do integrity, vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení v ústavu zdravotnické péče,

e) pozůstalostních v prvním stupni řízení,

f) svéprávnosti, podpůrných opatření, poručenských a určení, zda je třeba souhlasu rodičů dítěte k jeho osvojení,

g) veřejného rejstříku, týká-li se zápis fyzické nebo právnické osoby, jejíž úpadek nebo

hrozící úpadek se řeší v insolvenčním řízení, v němž již bylo vydáno rozhodnutí o úpadku,

h) volebních,

i) kompetenčních žalob,

j) zápisu údajů o spolku, pobočném spolku, odborové organizaci, mezinárodní odborové organizaci, organizaci zaměstnavatelů a mezinárodní organizaci zaměstnavatelů, nadaci, nadačním fondu, ústavu a obecně prospěšné společnosti do veřejného rejstříku nebo jeho změny,

k) výmazu osoby nebo svěřenského fondu z veřejného rejstříku,

l) výmazu podnikatele z obchodního rejstříku,

m) zápisu svěřenského fondu do veřejného rejstříku nebo jeho změny.

(2) Od poplatku se osvobozují

a) Česká republika a státní fondy,

b) územní samosprávné celky v případech, kdy se spor týká výkonu státní správy, který je na ně přenesen,

c) navrhovatel v řízení o určení výživného včetně jeho zvýšení, nejde-li o vzájemnou

vyživovací povinnost rodičů a dětí výživu nezletilého dítěte,

d) navrhovatel, jemuž byla způsobena újma, v řízení o náhradu újmy na zdraví nebo újmy způsobené usmrcením včetně náhrady škody na věcech vzniklé v souvislosti s ublížením na

zdraví nebo usmrcením a náhrady nákladů léčení,

e) navrhovatel v řízení o náhradu škody z pracovního nebo služebního úrazu a nemoci z

povolání,

f) neprovdaná matka v řízení o výživu a příspěvek na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem,

g) navrhovatel v řízení o určení rodičovství, s výjimkou navrhovatele v řízení o určení otcovství po rozvodu nebo prohlášení manželství za neplatné a navrhovatele v řízení o popření rodičovství,

h) diplomatická zastupitelství cizích států a delegovaní diplomatičtí zástupci, konzulové z povolání a další osoby, jsou-li státními příslušníky cizích států, požívající podle mezinárodního práva3) výsady a imunity, je-li zaručena vzájemnost a nejde-li o poplatné úkony prováděné v osobním zájmu nebo k osobnímu prospěchu těchto osob,

i) cizinec v řízení ve věcech mezinárodní ochrany, dočasné ochrany, rozhodnutí o správním vyhoštění, rozhodnutí o zajištění, rozhodnutí o prodloužení zajištění, jakož i jiných rozhodnutí, jejichž důsledkem je omezení osobní svobody cizince, a v řízení o propuštění cizince ze zajištění,

j) navrhovatel v řízení o vydání věci nebo uplatnění nároku podle zvláštních předpisů4), je-li v těchto předpisech zakotven nárok na osvobození,

k) navrhovatel, který uplatňuje nároky podle zákona o mimosoudních rehabilitacích4a),

l) navrhovatel v řízení o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti,

m) cizí státy včetně jejich orgánů, je-li zaručena vzájemnost,

n) insolvenční správce nebo dlužník s dispozičními oprávněními v řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do majetkové podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku,

o) dlužník a insolvenční správce v insolvenčním řízení a navrhovatel v insolvenčním řízení, je-li orgánem příslušným k řešení krize podle zákona upravujícího ozdravné postupy a řešení krize na finančním trhu,

p) navrhovatel ve věci ochrany proti domácímu násilí,

q) navrhovatel v řízení o náhradě škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení, který byl pravomocným odsuzujícím rozhodnutím v trestním řízení se svým nárokem nebo v jeho zbytku odkázán na řízení ve věcech občanskoprávních,

r) poškozený trestným činem, jemuž byl pravomocným rozhodnutím soudu přiznán nárok na náhradu majetkové škody nebo nemajetkové újmy v penězích nebo na vydání bezdůvodného obohacení v řízeních, která souvisí s vymáháním tohoto nároku,

s) navrhovatel v řízení o náhradě škody nebo nemajetkové újmy nebo na vydání

bezdůvodného obohacení, který řádně uplatnil nárok v trestním řízení, které bylo zastaveno z důvodu rozhodnutí prezidenta republiky,

t) odborová organizace, mezinárodní odborová organizace, organizace zaměstnavatelů a mezinárodní organizace zaměstnavatelů nebo jejich pobočné organizace ve věcech zápisu jejich vzniku, změny a zániku do veřejného rejstříku.

(3) Osvobození podle odstavců 1 a 2 se vztahuje, s výjimkou pozůstalostního řízení

a řízení ve věcech uvedených v odstavci 1 písm. c), i na řízení

a) o návrhu na nařízení předběžného opatření,

b) před odvolacím soudem,

c) o povolení obnovy,

d) o žalobě pro zmatečnost,

e) o kasační stížnosti,

f) o výkon rozhodnutí,

g) exekuční.

(4) Osvobození podle odstavce 1 písm. c) se vztahuje i na řízení před odvolacím soudem, je-li navrhovatelem dítě zastoupené opatrovníkem nebo dítě s plnou procesní způsobilostí, a také na řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření, o výkon rozhodnutí a exekuční řízení. Od poplatku se osvobozují také řízení před odvolacím soudem, jde-li o řízení o výkon rozhodnutí a o exekuční řízení2a).

(5) Osvobození podle odstavce 1 písm. g) a osvobození podle odstavce 2 se vztahuje i na poplatky za úkony. Od poplatku se dále osvobozuje sepsání návrhu ve věci svéprávnosti, podpůrných opatření, péče soudu o nezletilé, návrhu na nařízení výkonu rozhodnutí o výživném pro nezletilé děti a pomoc soudu před nařízením výkonu rozhodnutí, jde-li

o vymáhání výživného pro nezletilé děti.

(…)

(10) Osvobození podle odstavce 2 se vztahuje, s výjimkou pozůstalostního řízení, i na řízení před dovolacím soudem.

Položka 4

1. Za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem není peněžité

plnění

a) za každou nemovitou věc 5 000 Kč

b) za každý obchodní závod nebo za každou jeho organizační složku 15 000 Kč

c) v ostatních případech, není-li dále stanoveno jinak 2 000 Kč

2. Ze vzájemného návrhu žalovaného se platí poplatek tak, jako by byl tento návrh

podáván samostatně.

3. Za návrh na zahájení řízení o určení vlastnictví k nemovité věci, o prodeji zástavy, jde-li o nemovitou věc nebo o vyloučení nemovité věci, se vybere poplatek podle bodu 1 písmene a). Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k obchodnímu závodu nebo k jeho organizační složce, o prodeji zástavy, jde-li o obchodní závod nebo jeho organizační složku, nebo z návrhu o vyloučení obchodního závodu nebo jeho organizační složky se vybere poplatek podle bodu 1 písmene b). Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k jiným věcem, o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, se vybere poplatek podle bodu 1 písmene c).

4. Z návrhu na zahájení řízení o určení vlastnictví k jiným věcem se vybere poplatek podle bodu 1 písm. c), a to pouze jednou, bez zřetele k tomu, kolika věcí se požadované určení týká. Pro návrh na zahájení řízení o prodeji zástavy, jde-li o jiné věci nebo o vyloučení jiných věcí, to platí obdobně.

5. Poplatek z návrhu na určení neplatnosti smlouvy a za řízení zahájené bez návrhu, ve kterém soud rozhodl o zrušení právnické osoby, likvidaci právnické osoby nebo o jmenování likvidátora právnické osoby, se vybere poplatek podle bodu 1 písmene c).

6. Za návrh Za společný návrh manželů na zahájení řízení o rozvod manželství bez zjišťování příčin rozvratu, za návrh na zahájení řízení na určení neplatnosti nebo o určení, zda tu manželství je či není, za návrh na zahájení řízení o zrušení, neplatnosti nebo neexistenci partnerství, za návrh na zahájení řízení na ochranu osobnosti bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy nebo za návrh na zahájení řízení na ochranu dobré pověsti právnické osoby bez návrhu na náhradu nemajetkové újmy se vybere poplatek podle bodu 1 písmene c).

7. Za návrh na zahájení řízení o rozvod manželství, s výjimkou návrhu podle bodu 6, se vybere poplatek ve výši 7 000 Kč.

Položka 7

Za návrh na zahájení řízení o určení výživného, včetně jeho zvýšení, jakož i o snížení nebo zrušení výživného, jehož předmětem je peněžité plnění

a) do částky 50 000 Kč včetně 500 3 000 Kč

b) v částce vyšší než 50 000 Kč 1 % z této částky 3 000 Kč a 1 % z částky přesahující 50 000 Kč nejvýše 15 000 Kč

Položka 22

5. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně o určení výživného včetně jeho zvýšení a o snížení nebo zrušení výživného se vybere poplatek podle položky 7. Za odvolání proti rozhodnutí soudu prvního stupně ve věcech péče o nezletilé dítě, výživy nezletilého dítěte, styku s nezletilým dítětem s výjimkou omezení nebo zákazu styku rodiče s dítětem a styku dítěte s příbuznými a dalšími osobami, předání nezletilého dítěte mezi rodiči navzájem, pro nezletilé dítě významných, na nichž se rodiče nemohou dohodnout, a určení rodiče, který bude nezletilé dítě zastupovat při právním jednání, se vybere poplatek podle položky 7 písmene a).

Platné znění dotčených částí notářského řádu s vyznačením navrhovaných změn

Notářské zápisy se svolením k vykonatelnosti

§ 71a

(1) Notářský zápis o právním jednání, ve kterém se účastník zaváže splnit peněžitý dluh vyplývající ze zakládaného závazkového právního vztahu právním jednáním, o kterém je notářský zápis, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby byl podle tohoto zápisu nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Obsahem právního jednání, o kterém je takový notářský zápis, musí být i výše dluhu a lhůta pro plnění.

(2) Notářský zápis o právním jednání, kterým je uznání peněžitého dluhu, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní. Obsahem právního jednání, o kterém je takový notářský zápis, musí být vedle výše dluhu, označení právního důvodu dluhu a osoby věřitele také lhůta pro zaplacení dluhu a povinnost účastníka zaplatit dluh ve lhůtě.

§ 71b

(1) Notář sepíše na žádost notářský zápis o dohodě, kterou se účastník zaváže splnit pohledávku nebo jiný nárok druhého účastníka vyplývající ze závazkového právního vztahu, v níž svolí, aby podle tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost řádně a včas nesplní.

(2) Dohoda účastníků musí obsahovat

a) označení osoby, která se zavázala ke splnění pohledávky nebo jiného nároku (osoby

povinné),

b) označení osoby, jejíž pohledávka nebo jiný nárok mají být splněny (osoby oprávněné),

c) skutečnosti, na nichž se pohledávka nebo jiný nárok zakládá,

d) předmět plnění,

e) dobu plnění,

f) prohlášení povinné osoby o svolení k vykonatelnosti zápisu.

(3) Dohoda účastníků může obsahovat též podmínky nebo doložení času, popřípadě vzájemné povinnosti oprávněné osoby, na jejichž splnění je poskytnutí předmětu plnění vázáno.

§ 71c

Notářský zápis o právním jednání podle § 71a a 71b se za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie potvrzuje podle občanského soudního řádu jako evropský exekuční titul.

(1) Notář sepíše na žádost notářský zápis se svolením k vykonatelnosti o dohodě, jejímž obsahem je úprava vyživovací povinnosti nebo povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti k nezletilému dítěti, které nenabylo plné svéprávnosti. Dohoda o úpravě poměrů nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, na dobu po rozvodu musí obsahovat úpravu péče a vyživovací povinnosti k dítěti; tato dohoda neobsahuje úpravu vyživovací povinnosti, dohodnou-li se rodiče na společné péči.

(2) Dohoda, jejímž obsahem je úprava vyživovací povinnosti k nezletilému dítěti,

které nenabylo plné svéprávnosti, musí obsahovat

a) označení rodiče, který se zavazuje k plnění vyživovací povinnosti,

b) označení dítěte oprávněného z vyživovací povinnosti,

c) předmět plnění,

d) místo plnění,

e) dobu plnění,

f) údaje o příjmech rodičů dítěte alespoň za posledních 6 měsíců, rozsahu, v jakém o dítě osobně pečují, informace o tom, zda plní vyživovací povinnost k jiné osobě a v jakém rozsahu, údaje o odůvodněných potřebách dítěte, popřípadě o jiných významných skutečnostech, které byly vzaty v potaz při určení výše výživného, a

g) prohlášení účastníků, že s obsahem dohody dítě seznámili a dali mu možnost se k ní vyjádřit, popřípadě že dítě není schopno sdělení náležitě přijmout nebo není schopno vytvořit si vlastní názor nebo není schopno tento názor sdělit.

(3) Dohoda, jejímž obsahem je úprava péče a styku s nezletilým dítětem, které

nenabylo plné svéprávnosti, musí obsahovat

a) označení dítěte, jehož se dohoda týká,

b) označení rodiče, jemuž má být dítě svěřeno do péče, popřípadě zda má být dítě svěřeno do společné nebo střídavé péče,

c) způsob výkonu péče o dítě, dohodli-li se rodiče na střídavé péči,

d) způsob výkonu styku s dítětem, má-li být dítě svěřeno do péče jednoho

z rodičů a dohodli-li se rodiče také na úpravě styku,

e) údaje o významných skutečnostech, které byly vzaty v potaz při dohodě o péči o dítě, a

f) prohlášení rodičů, že s obsahem dohody dítě seznámili a dali mu možnost se k ní vyjádřit, popřípadě že dítě není schopno sdělení náležitě přijmout nebo není schopno vytvořit si vlastní názor nebo není schopno tento názor sdělit.

(4) Notářský zápis o dohodě podle odstavce 2 a 3 je vykonatelný jeho sepisem. Notář rodiče při sepisu notářského zápisu o dohodě podle odstavce 2 a 3 poučí o vykonatelnosti a v případě dohody podle odstavce 3 také o možnosti výkonu rozhodnutí ukládáním pokut nebo odnětím dítěte podle zákona o zvláštních řízeních soudních.

(5) Mění-li se dohodami podle odstavce 2 a 3 v případě změny poměrů úprava

vyživovací povinnosti nebo povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti,

o níž rozhodl soud nebo o níž byla uzavřena dohoda, musí dohoda obsahovat krom náležitostí podle odstavce 2 a 3 také označení rozhodnutí soudu nebo dohody a údaje odůvodňující změnu poměrů. K žádosti o sepis notářského zápisu účastníci doloží originál nebo úředně ověřenou kopii rozhodnutí nebo dohody.

(6) Nabude-li zletilosti dítě, o jehož výživě byla uzavřena dohoda podle odstavce 2, může určit jiné místo plnění vyživovací povinnosti než místo ujednané v dohodě. Jiné náležitosti dohody lze měnit jen dohodou tohoto dítěte a rodiče zavázaného k plnění vyživovací povinnosti ve formě notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti.

§ 71d

Notářský zápis o právním jednání podle § 71a a 71b se za podmínek stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie potvrzuje podle občanského soudního řádu jako evropský exekuční titul.

Platné znění dotčených částí exekučního řádu s vyznačením navrhovaných změn

§ 30

Exekutor může odmítnout provést požadovaný úkon jedině z některého z těchto důvodů:

a) odporuje-li zákonu nebo právním předpisům,

b) jestliže oprávněný nesložil přiměřenou zálohu na náklady exekuce, nejde-li o exekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte včetně pohledávky, která byla postoupena.

§ 49

(1) Výrok exekučního příkazu ukládajícího zaplacení peněžité částky musí rovněž

obsahovat

a) označení toho, vůči komu má povinný nárok na mzdu (plátce mzdy), jde-li o provedení exekuce srážkami ze mzdy povinného,

b) označení peněžního ústavu a čísla účtu nebo jiného jedinečného identifikátoru7a), jde-li

o provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu; označí-li se více účtů povinného u téhož peněžního ústavu, uvede se také pořadí, v jakém z nich má být vymáhaná pohledávka odepsána,

c) označení toho, vůči komu má povinný jinou pohledávku (dlužníka povinného), jde-li

o provedení exekuce přikázáním jiné pohledávky povinného než z účtu u peněžního

ústavu,

d) označení toho, vůči komu má povinný jiné právo, než je uvedeno pod písmeny a), b) a c), které má majetkovou hodnotu a které není spojeno s osobou povinného a je převoditelné na jiného, nebo označení podílu v obchodní společnosti nebo označení členství v družstvu, jde-li o provedení exekuce postižením jiných majetkových práv povinného,

e) označení věcí, které mají být prodány, případně spoluvlastnického podílu na nich, nebo údaj o tom, že mají být prodány všechny podle zákona postižitelné movité věci, jde-li o provedení exekuce prodejem movitých věcí povinného nebo spoluvlastnického podílu povinného na movitých věcech,

f) označení nemovité věci, která má být prodána nebo postižena správou, případně spoluvlastnického podílu na ní, jde-li o provedení exekuce prodejem nebo správou nemovité věci povinného nebo spoluvlastnického podílu povinného na nemovité věci,

g) označení závodu nebo části závodu povinného anebo podílu povinného jako spolumajitele závodu, který má být postižen, jde-li o provedení exekuce postižením závodu nebo části závodu povinného anebo podílu povinného jako spolumajitele závodu,

h) sérii a číslo řidičského průkazu, jehož držitelem je povinný, a skupinu motorových vozidel, které je povinný oprávněn řídit, jde-li o exekuci pozastavením řidičského oprávnění veřejnoprávního oprávnění, ve které je postihováno řidičské oprávnění podle zvláštního právního předpisu32).,

i) číslo a skupinu zbrojního průkazu nebo zbrojní licence, jehož držitelem je povinný, jde-li o exekuci pozastavením veřejnoprávního oprávnění, ve které je postihováno oprávnění držitele zbrojního průkazu nebo oprávnění držitele zbrojní licence podle zvláštního právního předpisu34),

j) číslo pilotního průkazu nebo dokladu žáka, jehož držitelem je povinný, jde-li

o exekuci pozastavením veřejnoprávního oprávnění, ve které je postihováno oprávnění k výkonu činností spojených s provozem sportovních létajících zařízení nebo oprávnění pilotního žáka řídit sportovní létající zařízení podle zvláštního právního předpisu35),

k) číslo průkazu způsobilosti vůdce plavidla nebo průkazu způsobilosti člena posádky plavidla, jehož držitelem je povinný, a druh odborné způsobilosti, jde-li

o exekuci pozastavením veřejnoprávního oprávnění, ve které je postihováno oprávnění k výkonu činnosti vůdce plavidla nebo oprávnění člena posádky plavidla podle zvláštního právního předpisu36).

(2) Přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. a) a vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, jde-li o provedení exekuce srážkami z jiných příjmů vyplácených Úřadem práce České republiky nebo Českou správou sociálního zabezpečení, je datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazu nebo vyrozumění. Po obdržení datového souboru, který je přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. a), Úřad práce České republiky nebo Česká správa sociálního zabezpečení bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem údaj podle § 48 písm. e).

(3) Přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. b) a vyrozumění o tom, že byly splněny podmínky podle § 52 odst. 3, jde-li o provedení exekuce přikázáním pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu, je datový soubor, který obsahuje údaje uvedené v tomto exekučním příkazu nebo vyrozumění nebo datový soubor obsahující údaje o změně nebo zrušení exekučního příkazu. Po obdržení datového souboru, který je přílohou exekučního příkazu podle odstavce 1 písm. b), peněžní ústav bez zbytečného odkladu sdělí exekutorovi datovým souborem čísla účtů a výši peněžních prostředků, na něž se vztahují zákazy podle

§ 304 odst. 1 a 3 občanského soudního řádu, a údaj podle § 48 písm. e).

(4) Ministerstvo stanoví vyhláškou formát a strukturu datových souborů podle odstavců 2 a 3.

(5) Výrok exekučního příkazu o prodeji zástavy musí rovněž obsahovat označení movité nebo nemovité věci, která má být prodána.

(6) Ve výroku exekučního příkazu se uvedou další zákazy, příkazy a výzvy, které podle zvoleného způsobu provedení exekuce musí obsahovat usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu.

(7) Exekuční příkaz doručí exekutor oprávněnému, povinnému a dalším osobám, kterým se podle zvoleného způsobu exekuce doručuje usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu.

(8) Do vlastních rukou se osobám uvedeným v odstavci 7 doručuje v případech, v nichž podle zvoleného způsobu exekuce občanský soudní řád stanoví, že se doručuje do vlastních rukou usnesení o nařízení výkonu rozhodnutí.

7a) § 2 odst. 3 písm. h) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku.

32) Zákon č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů.

34) Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů.

35) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

36) Zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů.

§ 55

Zastavení exekuce

(1) Návrh na zastavení exekuce může povinný podat do 15 dnů ode dne, kdy se dozvěděl o důvodu zastavení exekuce. Návrh na zastavení exekuce se podává u exekutora, který vede exekuci. Podá-li manžel povinného návrh na zastavení exekuce podle § 262b občanského soudního řádu, rozhodne o tomto návrhu exekutor na základě písemných dokladů i bez souhlasu oprávněného do 15 dnů ode dne doručení návrhu. Xxxxxxxx-li exekutor návrhu, postoupí jej společně s exekučním spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu, který o návrhu rozhodne. Ustanovení odstavce 3 se nepoužije.

(2) Návrh na zastavení exekuce musí obsahovat vylíčení skutečností rozhodných pro posouzení, zda byl podán ve lhůtě uvedené v odstavci 1; to neplatí, jde-li o návrh podaný nejpozději ve lhůtě podle § 46 odst. 6. Návrh na zastavení exekuce, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý nebo ke kterému nejsou přiloženy listiny k prokázání tvrzení obsažených v návrhu nebo který byl podán opožděně, exekutor odmítne. Je-li proti takovému rozhodnutí podáno odvolání, exekutor ho zruší a věc postoupí k vyřízení exekučnímu soudu.

(3) Podá-li účastník návrh na zastavení exekuce, exekutor do 15 dnů od doručení návrhu vyzve další účastníky exekuce, aby se vyjádřili, zda s návrhem souhlasí, a aby se v případě, kdy nesouhlasí s tvrzeními obsaženými v návrhu na zastavení, vyjádřili k návrhu a předložili listiny k prokázání svých tvrzení. Jestliže všichni účastníci se zastavením exekuce souhlasí, exekutor vyhoví návrhu na zastavení exekuce do 30 dnů od marného uplynutí lhůty k vyjádření nebo od doručení souhlasného vyjádření, nastalo-li dříve. Nevyhoví-li exekutor návrhu na zastavení exekuce, postoupí jej společně s exekučním spisem v uvedené lhůtě k rozhodnutí exekučnímu soudu.

(4) O zastavení exekuce rozhodne exekutor i bez návrhu, souhlasí-li se zastavením oprávněný. Nesouhlasí-li oprávněný, požádá exekutor o zastavení exekuční soud, který při rozhodování postupuje podle odstavce 5.

(5) O zastavení exekuce může rozhodnout exekuční soud i bez návrhu.

(6) Nesloží-li oprávněný přiměřenou zálohu na náklady exekuce, exekutor exekuci zastaví. Exekutor exekuci nezastaví pouze tehdy, jsou-li splněny podmínky pro osvobození oprávněného podle zvláštního právního předpisu nebo je-li vymáháno výživné na nezletilé dítě včetně pohledávky, která byla postoupena.

§ 58

(1) Exekuci lze provést jen způsoby uvedenými v tomto zákoně. Zajistit majetek k provedení exekuce lze nejvýše v rozsahu bezpečně postačujícím k uhrazení vymáhané pohledávky, jejího příslušenství včetně příslušenství, které se pravděpodobně stane splatným po dobu trvání exekuce, pravděpodobných nákladů oprávněného a pravděpodobných nákladů exekuce.

(2) Nepostačuje-li jeden ze způsobů provedení exekuce k uspokojení oprávněného, lze exekuci v jednom exekučním řízení provést více způsoby, popřípadě i všemi zákonem stanovenými způsoby. K provedení exekuce více nebo všemi zákonem stanovenými způsoby lze přistoupit současně nebo postupně. Nebrání-li to účelu exekuce, provede se exekuce ukládající zaplacení peněžité částky postupně

a) přikázáním pohledávky z účtu u peněžního ústavu, a nepostačuje-li to, pak přikázáním pohledávky z účtu manžela povinného u peněžního ústavu,

b) přikázáním jiné peněžité pohledávky s výjimkou pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, postižením jiných majetkových práv, srážkami ze mzdy a jiných příjmů, správou nemovité věci nebo pozastavením řidičského veřejnoprávního oprávnění, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle písmena a),

c) prodejem movitých věcí, prodejem nemovitých věcí, které povinný nepoužívá k bydlení sebe a své rodiny, postižením závodu nebo přikázáním pohledávky z penzijního připojištění nebo doplňkového penzijního spoření, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle písmen a) a b), a

d) prodejem nemovitých věcí, které povinný používá k bydlení sebe a své rodiny, nepostačuje-li způsob provedení exekuce podle písmen a) až c).

(3) Způsob provedení exekuce určí exekutor. Na návrh povinného nebo s jeho

souhlasem lze exekuci provést i v jiném pořadí, než stanoví odstavec 2 písm. a) až d).

§ 59

(1) Exekuci ukládající zaplacení peněžité částky lze provést

a) srážkami ze mzdy a jiných příjmů,

b) přikázáním pohledávky,

c) prodejem movitých věcí a nemovitých věcí,

d) postižením závodu,

e) správou nemovité věci,

f) pozastavením řidičského veřejnoprávního oprávnění.

(2) Způsob exekuce ukládající jinou povinnost než zaplacení peněžité částky se řídí

povahou uložené povinnosti. Takovou exekuci lze provést

a) vyklizením,

b) odebráním věci,

c) rozdělením společné věci,

d) provedením prací a výkonů.

(3) Exekuci prodejem zástavy lze pro zajištěnou pohledávku provést prodejem zastavených movitých věcí a nemovitých věcí.

Díl 6

Exekuce pozastavením řidičského oprávnění

§ 71a

(1) Exekuční příkaz k pozastavení řidičského oprávnění povinného může exekutor vydat pouze tehdy, jestliže je v exekuci vymáhán nedoplatek výživného na nezletilé dítě anebo na zletilé dítě do 26 let věku, které se soustavně připravuje studiem na své budoucí povolání.

(2) Exekuční příkaz se doručí orgánu, který vede registr řidičů podle zvláštního právního předpisu32), oprávněnému a povinnému. Orgánu, který vede registr řidičů, nesmí být exekuční příkaz doručen dříve než povinnému.

(3) Dnem doručení exekučního příkazu povinnému se povinnému pozastavuje řidičské oprávnění udělené podle zvláštního právního předpisu32). Po dobu pozastavení řidičského oprávnění držitel řidičského oprávnění nesmí řídit motorová vozidla. Exekuční příkaz se povinnému doručuje do vlastních rukou.

(4) Exekutor zruší exekuční příkaz pozastavením řidičského oprávnění,

a) prokáže-li povinný, že k uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým

má vyživovací povinnost, nezbytně potřebuje své řidičské oprávnění, nebo

b) zaplatí-li povinný nedoplatek výživného na nezletilé dítě anebo na zletilé dítě do 26 let věku, které se soustavně připravuje studiem na své budoucí povolání.

Zrušení exekučního příkazu exekutor oznámí orgánu, který vede registr řidičů podle zvláštního právního předpisu32).

Díl 6

Exekuce pozastavením veřejnoprávního oprávnění

§ 71a

(1) Exekučním příkazem může exekutor postihnout tato veřejnoprávní oprávnění

povinného:

a) řidičské oprávnění podle zvláštního právního předpisu32),

b) oprávnění držitele zbrojního průkazu podle zvláštního právního předpisu34),

c) oprávnění držitele zbrojní licence podle zvláštního právního předpisu34),

d) oprávnění k výkonu činností spojených s provozem sportovních létajících

zařízení podle zvláštního právního předpisu35),

e) oprávnění pilotního žáka řídit sportovní létající zařízení podle zvláštního právního předpisu35),

f) oprávnění k výkonu činnosti vůdce plavidla podle zvláštního právního

předpisu36), nebo

g) oprávnění k výkonu činnosti člena posádky plavidla podle zvláštního právního předpisu36).

(2) Exekuční příkaz k pozastavení veřejnoprávního oprávnění může exekutor

vydat pouze tehdy, jestliže je v exekuci vymáhán nedoplatek výživného na nezletilé dítě

xxxxx na zletilé dítě do 26 let věku, které se soustavně připravuje studiem na své budoucí povolání, včetně pohledávek, které byly postoupeny. V exekučním příkazu exekutor uvede veřejnoprávní oprávnění, které je v exekuci postiženo.

(3) Exekuční příkaz se doručí oprávněnému, povinnému a

a) orgánu, který vede registr řidičů podle zvláštního právního předpisu32),

b) orgánu, který vede informační systém obsahující údaje o vydaných zbrojních průkazech a jejich držitelích nebo vydaných zbrojních licencích a jejich držitelích podle zvláštního právního předpisu34),

c) orgánu, který vydává pilotní průkaz nebo doklad žáka podle zvláštního právního předpisu35), nebo

d) orgánu, který vydává průkaz způsobilosti vůdce plavidla nebo průkaz

způsobilosti člena posádky plavidla podle zvláštního právního předpisu36).

(4) Exekuční příkaz se povinnému doručuje do vlastních rukou. Orgánu podle odstavce 3 nesmí být exekuční příkaz doručen dříve než povinnému.

(5) Dnem doručení exekučního příkazu povinnému se povinnému pozastavuje veřejnoprávní oprávnění podle odstavce 1, které je uvedeno v exekučním příkazu. Po dobu pozastavení veřejnoprávního oprávnění držitel veřejnoprávního oprávnění nesmí vykonávat činnost, ke které je třeba veřejnoprávní oprávnění, které je pozastaveno.

(6) Exekutor zruší exekuční příkaz pozastavením veřejnoprávního oprávnění,

a) prokáže-li povinný, že k uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, nezbytně potřebuje své veřejnoprávní oprávnění podle odstavce 1, které je pozastaveno, nebo

b) zaplatí-li povinný nedoplatek výživného na nezletilé dítě anebo na zletilé dítě do

26 let věku, které se soustavně připravuje studiem na své budoucí povolání, včetně pohledávek, které byly postoupeny.

(7) Zrušení exekučního příkazu exekutor oznámí orgánu, kterému se doručuje exekuční příkaz podle odstavce 3.

§ 90

(1) Za exekuční činnost a další činnost podle tohoto zákona náleží exekutorovi odměna, náhrada hotových výdajů, náhrada za ztrátu času při vedení exekuce, náhrada za doručení písemností, a je-li exekutor plátcem daně z přidané hodnoty, rovněž příslušná daň z přidané hodnoty podle zvláštního právního předpisu.20)

(2) Exekutor a oprávněný mohou uzavřít písemnou smlouvu o vedení exekuce, v níž mohou sjednat smluvní odměnu za vedení exekuce. Smluvní odměna není nákladem exekuce. Tím není dotčeno právo exekutora na odměnu, náhradu hotových výdajů, náhradu za doručení písemností a náhradu za ztrátu času.

(3) Nejde-li o exekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte včetně pohledávky, která byla postoupena, má exekutor právo požadovat od oprávněného přiměřenou zálohu na náklady exekuce. Spotřebovaná část zálohy se oprávněnému nevrací a stává se nákladem oprávněného (§ 87 odst. 2).

Platné znění dotčených částí insolvenčního zákona s vyznačením navrhovaných změn

§ 169

Pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou

(1) Pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou jsou

a) pracovněprávní pohledávky dlužníkových zaměstnanců, pokud zákon ohledně některých z

nich nestanoví jinak,

b) pohledávky věřitelů na náhradu škody způsobené na zdraví,

c) pohledávky státu - Úřadu práce České republiky za náhradu mzdy vyplacené zaměstnancům a za prostředky odvedené podle zvláštních právních předpisů,

d) pohledávky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem,

e) pohledávky věřitelů na výživném ze zákona včetně pohledávek, které byly postoupeny,

f) náhrada nákladů, které třetí osoby vynaložily na zhodnocení majetkové podstaty, mají-li z

toho důvodu proti dlužníku pohledávku z bezdůvodného obohacení,

g) pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria vyhlášeného před zahájením insolvenčního řízení ze smluv podle § 122 odst. 2, bylo-li insolvenční řízení zahájeno ve lhůtě 1 roku od zániku moratoria,

h) další pohledávky, o kterých tak stanoví tento zákon.

(2) Není-li dále stanoveno jinak, pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou se uspokojují v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku.

§ 398

Způsoby oddlužení

(4) Nestačí-li částka podle odstavce 3 k uspokojení všech pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek jim postavených na roveň, uspokojí se nejdříve odměna a hotové výdaje insolvenčního správce, poté pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, jestliže vznikly po rozhodnutí o úpadku, poté pohledávka podle § 390a odst. 5, poté záloha na úhradu odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, poté ostatní pohledávky věřitelů na výživném ze zákona, poté pohledávky na výživné ze zákona, které byly postoupeny, a poté náklady spojené s udržováním a správou majetkové podstaty. Ostatní pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň se uspokojí poměrně. Po uspokojení těchto pohledávek rozvrhne dlužník prostřednictvím insolvenčního správce částku podle odstavce 3 mezi nezajištěné věřitele podle poměru jejich pohledávek způsobem určeným v rozhodnutí insolvenčního soudu o schválení oddlužení. Zajištění věřitelé se

uspokojí jen z výtěžku zpeněžení zajištění; při tomto zpeněžení se postupuje obdobně podle ustanovení o zpeněžení zajištění v konkursu.

Platné znění dotčených částí zákona o zvláštních řízeních soudních s vyznačením navrhovaných změn

§ 12

Předběžná opatření

(1) Lze-li zahájit řízení i bez návrhu, lze nařídit bez návrhu i předběžné opatření; to neplatí v řízení o pozůstalosti.

(2) V usnesení o nařízení předběžného opatření uloží soud navrhovateli, aby ve lhůtě, kterou mu určí, podal u soudu návrh na zahájení řízení; to neplatí, může-li být řízení ve věci zahájeno i bez návrhu.

(3) Složení jistoty k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, se nevyžaduje, jde-li o předběžné opatření, které může soud nařídit i bez návrhu, ve věci ochrany proti domácímu násilí nebo ve věci výživného. Jde-li však

o opětovný návrh na nařízení předběžného opatření, který ve věci týchž účastníků požaduje z obdobných důvodů stejnou nebo obdobnou zatímní úpravu poměrů, je navrhovatel povinen ve věcech podle věty první složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 10 000 Kč.

§ 273

Skupiny

(1) Na základě rozvrhového usnesení se uspokojují postupně pohledávky podle těchto

skupin:

a) pohledávky ze smluv, které byly uzavřeny s likvidačním správcem nebo notářem,

b) pohledávky vzniklé státu na nákladech vynaložených na zpeněžování majetku likvidační podstaty a jeho správu, popřípadě též na úschovu majetku patřícího do likvidační podstaty u vhodného schovatele,

c) pohledávka odměny a náhrady nákladů likvidačního správce a, byla-li likvidačnímu správci

poskytnuta záloha, státu,

d) pohledávka odměny a náhrady nákladů notáře za úkony, které v řízení o pozůstalosti provedl jako soudní komisař,

e) pohledávka nákladů zůstavitelova pohřbu,

f) pohledávky odměny a náhrady nákladů těch, kdo vykonávali správu pozůstalosti za řízení v

době do nařízení likvidace pozůstalosti,

g) pohledávky výživného,

h) pohledávky výživného, které byly postoupeny,

h) i) ostatní pohledávky.

(2) Od pohledávek uvedených v odstavci 1 písm. a) a b) se odečtou náklady vynaložené na likvidačním správcem nebo notářem provedené zpeněžení majetku, který sloužil k zajištění pohledávek, a poměrná část nákladů vynaložených na správu majetku patřícího do likvidační podstaty, která byla započítána věřitelům zajištěných pohledávek (§ 270 odst. 1).

(3) O úhradě pohledávek uvedených v odstavci 1 písm. c) a d) soud rozhodne v rozvrhovém usnesení, kterým se řízení při likvidaci pozůstalosti v prvním stupni končí, nebo v usnesení o vydání likvidačního přebytku.

(4) Nelze-li plně uspokojit pohledávky patřící do téže skupiny, uspokojí se poměrně.

§ 378

Postup po vyslovení neexistence manželství

Neprodleně poté, co soud pravomocně vysloví, že manželství tu není, předá věc soudu příslušnému podle § 417, který rozhodne o otcovství ke společnému dítěti a o úpravě práv a povinností k tomuto společnému dítěti, které není plně svéprávné.

§ 389

Průběh řízení

(1) K projednání věci soud nařídí jednání, na kterém vyslechne účastníky. Od výslechu účastníků lze upustit, pokud by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi.

(2) Při jednání vede soud manžele k odstranění příčin rozvratu a usiluje o jejich smíření. Není-li to možné, vede soud manžele k nalezení smírného řešení, zejména za účelem ochrany zájmu jejich nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti.

(3) Mají-li manželé společné dítě, jehož poměry na dobu po rozvodu dosud nebyly upraveny, soud jim před předáním věci soudu podle § 417 uloží využít odborné poradenství za účelem poučení o dopadech rodičovského konfliktu na vývoj dítěte a možnostech smírného řešení, zejména možnosti sepsání dohody o úpravě poměrů dítěte na dobu po rozvodu, popřípadě také rodičovského plánu. Soud může také manželům uložit na dobu nejvýše 3 měsíců účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo rodinné terapii, nebo jim nařídit setkání s poskytovatelem odborné pomoci, zejména odborníkem v oboru pedopsychologie. Věta první a druhá se nepoužije, není-li tento postup s ohledem na okolnosti případu vhodný a účelný.

§ 390

Dokazování

(1) V řízení může soud provést jiné než účastníky navržené důkazy, jen je-li to třeba ke zjištění skutkového stavu a vyplývají-li z obsahu spisu, nebo je-li toho třeba ke zjištění zájmů nezletilých dětí účastníků, pro něž nemůže být manželství rozvedeno, ačkoli je rozvráceno. Ustanovení § 20 odst. 1 a § 21 se nepoužijí.

(2) Uzavřeli-li manželé dohodu o poměrech nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, pro dobu po rozvodu, o níž byl sepsán notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, soud zkoumá pouze to, zda notářský zápis splňuje požadavky kladené na něj jiným zákonem. Důkazy, které jsou třeba ke zjištění, že je dohoda ve zjevném rozporu se zájmem dítěte, však může provést, vyplývají-li z obsahu spisu, zejména liší-li se podstatně majetkové poměry manželů od poměrů uvedených v dohodě.

§ 397

Odvolací řízení

V odvolacím řízení mohou být uváděny nové skutečnosti a důkazy, které nebyly uplatněny před soudem prvního stupně, jen za podmínek, za kterých mohou být uváděny podle občanského soudního řádu nebo jen, týkají-li se zájmů nezletilých, pro které nemůže být manželství rozvedeno, ačkoli je rozvráceno, nebo toho, že dohoda o poměrech nezletilého dítěte, které nenabylo plné svéprávnosti, pro dobu po rozvodu je ve zjevném rozporu se zájmem dítěte. Ustanovení § 28 se nepoužije.

§ 422

Spojení řízení

S řízením o určení otcovství je spojeno řízení o péči o nezletilé dítě a o výživě nezletilého dítěte. To neplatí, jde-li o řízení podle § 415 a 416.

§ 473

Předběžná vykonatelnost

(1) Předběžně vykonatelné jsou rozsudky

a) odsuzující k plnění výživného,

b) jimiž se prodlužuje trvání výchovného opatření, kterým bylo dítě dočasně odňato z péče rodičů nebo jiné fyzické osoby1).

(2) Povinnost k plnění nedoplatků na výživném za dřívější dobu je třeba splnit do 15 dnů od doručení rozsudku podle odstavce 1 písm. a). Z důvodů zvláštního zřetele hodných může soud určit delší lhůtu běžící od doručení rozsudku nebo stanovit, že se plnění může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

§ 474

Úkoly soudu při péči o nezletilé

(1) Za účelem ochrany zájmu dítěte soud vede rodiče k nalezení smírného řešení. V rámci postupu podle věty první jim před nařízením jednání uloží využít odborné poradenství za účelem poučení o dopadech rodičovského konfliktu na vývoj dítěte a možnostech smírného řešení, zejména možnosti sepsání dohody o poměrech dítěte, popřípadě také rodičovského plánu. Soud může rodičům také uložit na dobu nejvýše 3 měsíců účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo rodinné terapii, nebo jim nařídit setkání s poskytovatelem odborné pomoci, zejména odborníkem v oboru pedopsychologie. Věta druhá a třetí se nepoužije, není-li tento postup s ohledem na okolnosti případu nebo povahu věci vhodný a účelný.

(2) Xxxx vede rodiče, popřípadě poručníky nezletilých k řádnému plnění povinností při péči o nezletilého a správě jeho majetkových záležitostí. Vyřizuje podněty a upozornění fyzických a právnických osob stran péče o nezletilého a činí vhodná opatření.

(3) O vhodnosti a účelnosti navržených nebo zamýšlených opatření soud zpravidla zjistí názor orgánu vykonávajícího sociálně-právní ochranu dětí, který je obeznámen s poměry.

§ 475

Změna poměrů

(1) Změní-li se poměry a neuzavřou-li rodiče dohodu, o níž je sepsán notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, nebo je-li tato dohoda ve zjevném rozporu se zájmem dítěte, může soud změnit rozhodnutí týkající se výkonu povinností a práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti nebo rozhodnutí o výživném pro nezletilé dítě.

(2) Dojde-li k podstatné změně poměrů nebo k neshodě mezi rodiči a pěstounem v podstatné záležitosti týkající se dítěte, může dítě, rodič nebo pěstoun navrhnout soudu změnu práv a povinností, zrušení pěstounské péče, nebo jiné rozhodnutí.

(3) Zaniklo-li nebo bylo-li zrušeno nařízené předběžné opatření ukládající povinnému, aby skládal do úschovy u soudu část výživného pro nezletilé dítě, z jiného důvodu než proto, že návrhu na snížení výživného bylo vyhověno, rozhodne soud

o vydání předmětu úschovy nezletilému dítěti způsobem a ve lhůtě, které určí, jinak obdobně rozhodne o vydání předmětu úschovy povinnému.

§ 501

Výzva ke splnění povinnosti

(1) Shledá-li soud zvláštní důvody, nebo nebyl-li ten, kdo neplní soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě a o úpravě styku s ním, kterou schválil soud nebo o níž byl sepsán notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, anebo

rozhodnutí o navrácení dítěte, v rozhodnutí nebo dohodě poučen o následcích neplnění stanovených povinností, vyzve jej, aby soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu plnil, a poučí jej o možnosti výkonu rozhodnutí ukládáním pokut nebo odnětím dítěte.

(2) Soud může požádat též příslušný orgán sociálně-právní ochrany dětí, aby vedl povinného k dobrovolnému plnění soudního rozhodnutí nebo soudem schválené dohody o péči o nezletilé dítě a o úpravě styku s ním, kterou schválil soud nebo o níž byl sepsán notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, aniž by bylo třeba nařizovat výkon rozhodnutí.

§ 502

Nařízení výkonu

(1) Soud nařídí výkon rozhodnutí uložením pokuty proti tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě, kterou schválil soud nebo o níž byl sepsán notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, popřípadě o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte.

(2) Výkon rozhodnutí uložením pokuty lze nařídit opětovně, jen je-li to účelné; výše jednotlivé pokuty nesmí přesahovat 50000 Kč. Pokuty připadají státu a soud eviduje částku vymožených pokut.

§ 503

Další opatření

(1) Je-li to účelné, může soud

a) tomu, kdo neplní dobrovolně soudní rozhodnutí nebo soudem schválenou dohodu o péči o nezletilé dítě, kterou schválil soud nebo o níž byl sepsán notářský zápis se svolením k vykonatelnosti, popřípadě o úpravě styku s ním anebo rozhodnutí o navrácení dítěte, nařídit první setkání s mediátorem v rozsahu 3 hodin,

b) nejsou-li dány podmínky pro změnu rozhodnutí, stanovit plán navykacího režimu (dále jen

„plán“), je-li to v zájmu dítěte; plán se stanoví tak, aby byl umožněn postupný kontakt dítěte s osobou oprávněnou ke styku s ním; soud zpravidla před stanovením plánu opatří odborné vyjádření o vhodnosti, obsahu, rozsahu a době trvání; výkonem kontroly plnění plánu soud pověří vhodnou osobu nebo zařízení, neprovádí-li soud výkon kontroly přímo,

c) rozhodnout o uložení povinnosti osobám, mezi kterými má být styk realizován, styk

vykonávat pod dohledem orgánu sociálně-právní ochrany dětí,

d) nařídit povinnému setkání s poskytovatelem odborné pomoci, zejména odborníkem v oboru pedopsychologie.

(2) Shledá-li soud porušování plánu některým z účastníků, které má vliv na účel navykacího režimu, nebo dospěje-li k závěru, že navykací režim neplní svůj účel, plán zruší a přistoupí k výkonu rozhodnutí podle § 504.