Část I Úvodní ustanovení

Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování příspěvku na výkon sociální práce (s výjimkou agendy sociálně-právní ochrany dětí) formou dotace ze státního rozpočtu krajům, hl. m. Praze, obcím s rozšířenou působností a obcím s pověřeným obecním úřadem pro rok 2018

Část I

Úvodní ustanovení

1. Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) v návaznosti na § 92 - § 93a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“), na § 63 – 65a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“) a na zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“) stanovuje pro účely dotačního řízení a pro účely posouzení žádosti o Příspěvek na výkon sociální práce (s výjimkou sociálně – právní ochrany dětí) (dále jen “dotace”) následující Metodiku Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování příspěvku na výkon sociální práce (s výjimkou agendy sociálně-právní ochrany dětí) formou dotace ze státního rozpočtu krajům, hl. m. Praze, obcím s rozšířenou působností a obcím s pověřeným obecním úřadem (dále jen “metodika”).

2. Dotace se poskytuje krajům, hl. m. Praze¹, obcím s rozšířenou působností (dále jen „ORP“) a obcím s pověřeným obecním úřadem (dále jen „POU“) podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o rozpočtových pravidlech, § 102 zákona o sociálních službách, který stanoví, že na zajištění povinnosti uvedené v § 93 písm. a) a na zajištění činností sociální práce, které jsou vykonávány v souvislosti
   s povinnostmi uvedenými v § 93 písm. b) a c), se krajům poskytuje příspěvek formou účelové dotace, § 103 zákona o sociálních službách, který stanoví, že na zajištění povinnosti uvedené v § 92 písm. a) a na zajištění činností sociální práce, které jsou vykonávány v souvislosti s povinnostmi uvedenými v § 92 písm. b) až d), se obcím s rozšířenou působností poskytuje příspěvek formou účelové dotace, a § 65a zákona o pomoci v hmotné nouzi, který stanoví, že na zajištění činností sociální práce, které jsou vykonávány v souvislosti s povinnostmi uvedenými
   v § 63 a 64, se pověřeným obcím a obcím s rozšířenou působností poskytuje příspěvek formou účelové dotace.

3. Dotaci označenou jako „Příspěvek na výkon sociální práce (s výjimkou sociálně – právní ochrany dětí)“ poskytuje MPSV ze své rozpočtové kapitoly (313) pod účelovým znakem 13015.

4. Metodika upravuje pravidla a podmínky pro poskytnutí dotace, postup pro podání žádostí, výčet uznatelných a neuznatelných výdajů. Metodika dále obsahuje model pro výpočet výše dotace.

5. Celkový objem finančních prostředků určených na podporu výkonu sociální práce je dán objemem prostředků, který bude na tyto účely pro příslušný rok vyčleněn ve státním rozpočtu v kapitole MPSV.

Část II

Zaměření podpory, účel dotace

1. Dotace ze státního rozpočtu (kapitoly MPSV) se poskytuje k financování zejména personálních výdajů, které souvisejí s výkonem sociální práce v souladu se zákonem o sociálních službách, zákonem o pomoci v hmotné nouzi
   a Doporučeným postupem MPSV č. 1/2012 k realizaci činností sociální práce na obecních úřadech obcí s pověřeným obecním úřadem a obcí s rozšířenou působností, újezdních a krajských úřadech (dále jen „Doporučený postup 1/2012“), kde jsou specifikovány činnosti v rámci koordinační působnosti krajského úřadu, činnosti sociální práce obcí a doporučená podoba náplně práce sociálního pracovníka obecního úřadu.

Cílem dotace je finanční podpora obcí při zajištění optimálních podmínek pro činnost sociálních pracovníků v přenesené působnosti, a to zejména po stránce personální na zajištění dostatečného počtu sociálních pracovníků (tedy na osobní výdaje související se stávající i optimalizovanou personální situací na úřadě). Dotace je přidělována nad rámec objemu prostředků Ministerstva vnitra. V příspěvku na základní působnost zůstává zahrnut i výkon sociální práce při obecních úřadech.

Strategickým cílem MPSV je zejména dosažení optimálního počtu sociálních pracovníků na území ČR, a proto jsou dotační prostředky určeny především na osobní náklady a vzdělávání sociálních pracovníků.

2. Činnosti sociální práce, na něž je dotace poskytována, jsou blíže specifikovány v Příloze 2 této metodiky – výňatek z Doporučeného postupu 1/2012.

Část III

Všeobecné podmínky pro poskytnutí dotace ze státního rozpočtu

1. Na dotaci není právní nárok. Dotace jsou poskytovány na základě § 14 zákona
   o rozpočtových pravidlech. Proti rozhodnutí poskytovatele není přípustné odvolání ani rozklad. Obnova řízení se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu.

2. Dotace je poskytována žadatelům na základě žádosti o poskytnutí dotace na výkon sociální práce. Žádost musí být zpracována a podána elektronicky prostřednictvím webové aplikace², a to včetně uvedení požadované částky a podrobného rozpočtu dle požadavků příslušného žadatele v souladu
   s metodikou.

3. Žádosti vyplněné a podané jiným způsobem než prostřednictvím webové aplikace nebudou zařazeny do dotačního řízení MPSV pro příslušný rok.

4. Dotace se poskytuje výhradně na úhradu nezbytně nutných výdajů spojených s výkonem sociální práce v přenesené působnosti dle metodiky. Účelu dotace musí být dosaženo ve lhůtě od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018.

5. Dotace je poskytována bezhotovostně na účet žadatele zřízený u peněžního ústavu.

6. Příjemce nesmí z poskytnuté dotace poskytovat finanční prostředky jiným právnickým nebo fyzickým osobám, pokud se nejedná o úhradu spojenou s realizací činností, na které byly prostředky uvolněny.

7. Dotace má charakter účelové neinvestiční dotace, která je určena k částečnému pokrytí osobních a provozních výdajů (včetně vzdělávání sociálních pracovníků) spojených s výkonem sociální práce podle zákona o sociálních službách a podle zákona o pomoci v hmotné nouzi. Výdaje hrazené z této dotace musí přímo souviset s úkoly a povinnostmi plynoucími z ustanovení § 92 a § 93 zákona
   o sociálních službách a § 63 a § 64 zákona o pomoci v hmotné nouzi.

8. Z dotace lze hradit výdaje osobní, provozní a výdaje za služby viz Část IV Uznatelné výdaje. Maximální možný poměr nákladů je 80:20 ve prospěch osobních výdajů, včetně nákladů na vzdělávání a supervizi (viz Část IV. bod 1).

9. Změny rozpočtu ve smyslu navýšení maximálního čerpání v některé z položek rozpočtu jsou možné za předpokladu splnění následujících podmínek, a to ve všech bodech současně:

9.1. soulad s metodikou,

2. písemné odeslání změnového formuláře (Příloha č. 6) s vyznačeným požadavkem na změnu metodickým pracovníkům k Dotaci na výkon sociální práce prostřednictvím datové schránky MPSV nejpozději dne 31. prosince roku, na který je dotace poskytnuta – změny lze provádět v průběhu celého roku a je akceptováno zaslání více změnových formulářů v průběhu celého dotačního období, pro účel vypořádání se státním rozpočtem je platné poslední znění změn,

3. písemné schválení návrhu změn poskytovatelem; poskytovatel se
   k hlášení změn vyjádří do 30 kalendářních dnů.

Část IV

Uznatelné výdaje

1. Osobní výdaje (poměrně)

1. Platy sociálních pracovníků na základě pracovní smlouvy.

Jedná se o peněžité plnění poskytované za výkon práce zaměstnancům zaměstnavatele uvedeného v § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) poskytované sociálním pracovníkům, kteří přímo vykonávají činnosti podle zákona
o sociálních službách a zákona o pomoci v hmotné nouzi. Celkový objem finančních prostředků z dotace použitých na odměny nesmí činit více než
20 % z ročního objemu uznatelných nákladů zúčtovaných na platy a náhradu platů sociálních pracovníků. V souladu s § 10 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 312/2002 Sb.), lze s úředníkem sjednat pracovní poměr na dobu určitou pouze z určitých přesně vymezených důvodů: „Pracovní poměr s úředníkem se uzavírá na dobu neurčitou. Je-li však pro to důvod spočívající v potřebě zajistit časově omezenou správní činnost nebo nahradit dočasně nepřítomného úředníka, zejména v případě jeho mateřské nebo rodičovské dovolené, pracovní neschopnosti, u níž lze na základě lékařského posudku předpokládat, že bude delší než 3 měsíce, … výkonu veřejné funkce, lze uzavřít pracovní poměr na dobu určitou.“ Důvodem pro sjednání pracovního poměru na dobu určitou nemůže být skutečnost, že kraj nebo obec má přiznaný příspěvek na výkon sociální práce vždy na období jednoho kalendářního roku.

Dotaci lze v procentuálně vymezené poměrné části úvazku využít i na plat vedoucího oddělení, popř. vedoucího odboru, jestliže je sociálním pracovníkem s kvalifikací dle § 110 zákona o sociálních službách, a to poměrem počtu sociálních pracovníků na oddělení/odboru vykonávajících činnosti sociální práce v přenesené působnosti oproti podílu počtu ostatních pracovníků na dotčeném oddělení/odboru. Započítává se podíl úvazku vymezený v Náplni práce na přímou sociální práci, a k tomu podíl části úvazku vymezené na vedení (poměrně – počet podřízených zaměstnanců celkem k počtu podřízených sociálních pracovníků).

V případě, že dochází ke kumulaci agendy výkonu sociální práce v přenesené působnosti s agendami sociální práce v samostatné působnosti obce/kraje, popř. jinými než sociálními agendami, je nezbytné určit, jaký díl pracovní doby je za měsíc věnován práci spojené s výkonem sociální práce v přenesené působnosti, a jaký díl času je věnován jiným agendám. Na základě tohoto vymezení se následně stanoví poměrná část úvazku, ve které jsou vykonávány činnosti sociální práce v přenesené působnosti (s výjimkou sociálně-právní ochrany dětí), a tento díl úvazku se uvede do pracovní náplně nebo pracovní smlouvy, čímž je umožněno na něj žádat dotaci na SP za dotčený úřad.

Ke kumulaci výkonu sociální práce s jinými činnostmi v přenesené nebo samostatné působnosti obce/kraje by mělo docházet pouze zcela výjimečně
a pouze v náležitě odůvodněných případech. Tato kumulace je nežádoucí, a to z etického i koncepčního hlediska. Z tohoto důvodu budou v dotaci vymezeny prostředky pro bonifikaci těch příjemců, kteří zaměstnávají sociální pracovníky na plný úvazek a bez kumulací, tzn. navýšení přidělovaných prostředků s každým zaměstnancem na 1,0 úvazku na výkon sociální práce.

2. Odměny z dohody sociálních pracovníků na základě dohody o pracovní činnosti.

Příspěvek lze využít také na odměny z dohod poskytovaných za výkon práce pracovníky vykonávajícími sociální práci na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, se kterými se uzavře pro tuto činnost dohoda o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“).

3. Odměny z dohody sociálních pracovníků na základě dohody o provedení práce.

Příspěvek lze využít také na odměny z dohod poskytovaných za výkon práce pracovníky vykonávajícími sociální práci na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, se kterými se uzavře pro tuto činnost dohoda o provedení práce (dále jen „DPP“).

1.4 Součástí osobních výdajů jsou i následující výdaje na personální zajištění

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení
a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti sociálních pracovníků, placené zaměstnavatelem jako poplatníkem (§ 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů).

Náhrady platu nebo odměny z dohody při dočasné pracovní neschopnosti poskytované podle § 192 až § 194 zákoníku práce.

Náhrady platu nebo odměny z dohody (jsou-li sjednány) v dalších případech, ve kterých má v souladu se zákoníkem práce zaměstnanec nárok na náhradu platu, to znamená:

• v případě jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199 zákoníku práce ve spojení s prováděcím nařízením vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci;

• v případě překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle § 200 a násl. zákoníku práce;

• po dobu čerpání dovolené podle § 222 zákoníku práce.

Přitom se vždy musí jednat o takové překážky v práci na straně zaměstnance, při nichž zákon nebo prováděcí předpis přiznává výslovně zaměstnanci nejen nárok na pracovní volno, ale rovněž nárok na náhradu platu.

Výdaje na pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání hrazeného zaměstnavatelem
za zaměstnance obce vykonávající agendu sociální práce (s výjimkou sociálně-právní ochrany dětí) podle vyhlášky Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání,
ve znění pozdějších předpisů.

5. Výdaje za další vzdělávání sociálních pracovníků

Výdajová položka na vzdělávání je výhradně vyčleněna
na výdaje v souvislosti s § 111 zákona o sociálních službách, podle něhož
je zaměstnavatel povinen zabezpečit sociálnímu pracovníkovi další vzdělávání, kterým si obnovuje, upevňuje a doplňuje kvalifikaci, a to v rozsahu nejméně 24 hodin za kalendářní rok, bez ohledu na výši úvazku. Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání je osvědčení vydané vzdělávacím zařízením, které vzdělávání pořádalo. Dále je dokladem o absolvování dalšího vzdělávání potvrzení vydané zařízením, ve kterém byla zajišťována odborná stáž, nebo zaměstnavatelem jako organizátorem odborné stáže nebo školicí akce. Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání je rovněž potvrzení vydané organizátorem konference. Podmínkou je, že veškeré proplácené vzdělávací programy musí být akreditovány MPSV pro sociální pracovníky (kód SP/číslo akreditace). Maximální výše čerpání za účelem dalšího vzdělávání je
20.000,- Kč na každého sociálního pracovníka a rok.

5. Výdaje za supervizi sociálních pracovníků

Z dotace je rovněž možno uhradit supervizi sociálních pracovníků, a to jak individuální, tak i skupinovou, a to v potřebném rozsahu. Vzhledem k náročnosti výkonu činností sociální práce je nezbytné, aby se podmínky pro využití supervize sociálními pracovníky úřadů i nadále rozšiřovaly. Supervizi musí vést kvalifikovaný externí supervizor, popř. dvojice supervizorů. Maximální výše čerpání na supervizi je 20.000,- Kč na každého sociálního pracovníka a rok.

5. Cestovní náhrady sociálním pracovníkům podle části sedmé zákoníku práce, kteří byli vysláni na pracovní cestu v souvislosti s výkonem sociální práce, a to včetně pracovních cest do vězeňských zařízení, zejména na poskytnutí:

• náhrady jízdních výdajů podle § 175 ve spojení s § 157 až 160 zákoníku práce,

• stravného podle § 176 zákoníku práce,

• náhrady výdajů za ubytování podle § 162 zákoníku práce,

• náhrada nutných vedlejších výdajů, které zaměstnanci vzniknou v přímé souvislosti s pracovní cestou podle § 164 zákoníku práce.

Maximální výše čerpání je 20.000,- Kč na každý jeden celý úvazek na sociální práci a rok (čerpat lze i na část úvazku, úměrně se tak sníží celková výše maximálního čerpání).

2. Výdaje za pohonné hmoty (dále jen PHM).

Z dotace je možné pokrýt náklady na spotřebu pohonných hmot při provozu automobilu poskytnutého zaměstnavatelem, který je prokazatelně používán k plnění úkolů úřadu při výkonu sociální práce podle § 93 a § 93a, resp. § 92 zákona o sociálních službách, nebo § 63 – § 65 zákona o pomoci v hmotné nouzi, a to včetně pracovních cest do vězeňských zařízení. Účtování výdajů za pracovní cestu automobilem se řídí obecně platnými právními předpisy, popř. interními směrnicemi úřadu. V případě kontroly jsou pak tyto interní směrnice předkládány společně s ostatními podklady k doložení legitimity postupu při účtování. Maximální výše čerpání je 16.000,- Kč na každý jeden celý úvazek na sociální práci a rok (čerpat lze i na část úvazku, úměrně se tak sníží celková výše maximálního čerpání).

3. Výdaje na pořízení časových jízdenek

Z dotace lze hradit výdaje na pořízení časových jízdenek na městskou hromadnou dopravu nebo jinou veřejnou dopravu, které budou využívány pro dopravu sociálních pracovníků úřadu při výkonu sociální práce podle zákona
o sociálních službách (výkon sociálního šetření, depistážní činnost, cesty do vězeňských zařízení, poskytování krizové pomoci, zjišťování potřeb obyvatel obce a kraje a další). Časové jízdenky lze zakoupit z dotace na výkon sociální práce i na jméno konkrétního sociálního pracovníka. Zaměstnanec si zakoupí časovou jízdenku, a ta mu bude následně proplacena. Nákup časové jízdenky je adekvátním výdajem, pokud by při využívání jednorázového jízdného úřad zaplatil za pohyb sociálního pracovníka v terénu při výkonu činností sociální práce stejnou nebo vyšší částku. Maximální výše čerpání je 5.000,- Kč na každého sociálního pracovníka a rok.

4. Výdaje za služby spojené s metodickou činností krajů

Z dotace lze hradit za níže uvedených podmínek nezbytné výdaje spojené
s metodickým vedením sociálních pracovníků v území. Čerpání je umožněno pouze krajům, a to výhradně za účelem metodického vedení obcí. Výdaj je uznatelným při úhradě konferenčních prostor nebo prostoru pro výuku, a to včetně pronájmu techniky, a pro úhradu výdajů za účast externího přizvaného odborníka, popř. více odborníků, za předpokladu objednávky a úhrady externí služby (nelze hradit formou DPP a DPČ). Přednášená témata musí mít přímou a prokazatelnou souvislost s agendou sociální práce na úřadě. Dokladem pro případ pozdější kontroly je mimo běžné účetní doklady rovněž pozvánka, seznam účastníků s podpisy a program setkání a zápis. Úhrnná maximální výše čerpání je 100.000,- Kč na jednoho žadatele a rok.

Část V

Neuznatelné výdaje

1. Výdaje, které nesouvisejí přímo s výkonem sociální práce a musely by být hrazeny i v případě, kdy by úřad danou agendu nevykonával. Dotaci proto nelze využít například na výdaje na mzdy zaměstnanců podatelny, hospodářské správy, údržby, recepce, úklidu a ostrahy budovy a výdaje na opravu budovy. Dotaci nelze v poměrné části využít ani na zaměstnance, kteří na úřadu zabezpečují personální či pracovněprávní agendu, byť se tato personální agenda týká sociálních pracovníků úřadu.

2. Dotace ani její část nesmí být vložena do peněžního fondu zřízeného obcí nebo krajem podle § 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

3. Fond na úhradu poplatků za klienty a nákup tzv. krizového nákupu, platby za převoz klienta atp. nejsou uznatelným výdajem, protože se nejedná o úhradu výkonu sociální práce v přenesené působnosti.

4. Komunitní plánování není ve smyslu zákona výkonem přenesené působnosti, ale místní samosprávy, z tohoto důvodu nelze uhradit z dotace mzdové výdaje na tuto pozici. Toto ustanovení se netýká činností vedoucích ke zjišťování potřeb obyvatel obce a kraje a koordinace poskytování sociálních služeb, které jsou v souladu s § 109 zákona o sociálních službách základní činností sociálního pracovníka a na základě § 92 písm. d) a § 93 písm. c) zákona o sociálních službách součástí sociální práce v přenesené působnosti.

5. Dlouhodobý výcvik v psychoterapii, mediaci, SUR atp. nejsou výdajem, který
   je v souladu s metodikou, konkrétně s částí III, odst. 4, nezbytně nutným
   k výkonu sociální práce a nespadá do uznatelných výdajů za další vzdělávání podle části IV, odst. 1.5 a 1.6.

Část VI

Stanovení výše dotace pro rok 2018

1. Dotace bude v roce 2018 poskytována krajům, ORP a POU ve výši, která bude vycházet z výpočtu zahrnujícího faktory, uvedené v bodech 6 a 7 této Části VI metodiky.

2. MPSV nebude vydávat normativ pro počet sociálních pracovníků. Žadatel o dotaci na základě své znalosti území a své potřeby stanoví optimální počet pracovníků pro zajištění kvalitního výkonu sociální práce. V žádosti o dotaci žadatel uvede aktuální počet sociálních pracovníků zastávajících konkrétní pozice včetně výše úvazků a jejich náplň práce pomocí uvedení poměru jednotlivých činností dle příslušných paragrafů v procentech, obdobně bude postupovat při stanovení optimálního stavu. Při popisu je nutné brát
   v potaz aktuální počet registrovaných sociálních služeb v obci a jejich využití. Např. pokud je v obci nezisková organizace, která vykonává přímou sociální práci se seniory, příjemce bude žádat o dotaci především na koordinaci aktivit apod. Pomocným vodítkem může být při optimalizaci úvazků na výkon sociální práce v přenesené působnosti Doporučený postup 1/2012, který obsahuje
   mj. i výpočtový vzorec pro stanovení optimálního počtu sociálních pracovníků na úřadě.

3. Podávání žádostí o dotaci proběhne jednokolově s možným dofinancováním v průběhu roku. Termín pro podání žádosti o dotaci bude stanoven výzvou, která bude zveřejněna na webu MPSV. Informaci o vyhlášení výzvy zašle poskytovatel krajským úřadům současně se zprovozněním webové aplikace pro podávání žádostí. Krajské úřady pak na základě součinnosti zprostředkují bez prodlení informaci o termínech dotačního řízení ORP a POU na svém území. K žádostem obecních úřadů, resp. k tomu, že informace v žádosti obsažené odpovídají skutečnosti, se následně do 20 pracovních dní ode dne termínu ukončení podávání žádostí vyjádří krajský úřad. Krajský úřad bude žádosti posuzovat ve dvou aspektech, vyjádří doporučení, popř. nedoporučení v souvislosti s obsahem, a v případě nedoporučení v komentáři uvede, se kterými informacemi nesouhlasí včetně uvedení důvodu, a současně provede kontrolu rozpočtu, zda je v souladu s metodikou (ve znění ano či ne), rovněž s povinným komentářem v případě nesouhlasu s výší požadované částky. Součástí nesouladu požadovaných částek s metodikou bude rozdíl částek přímo vyjádřen v povinném komentáři. Následně bude znovuotevřením webové aplikace pro žadatele umožněno ve zkrácené lhůtě 5 pracovních dní opravit nedostatky v žádostech o dotaci.

4. Výši dotace projednává, upravuje a schvaluje dotační komise MPSV v souladu se Statutem a Jednacím řádem Dotační komise pro oblast sociální práce.

5. Limitním termínem pro odeslání finančních prostředků z účtu MPSV je 30. 6. kalendářního roku.

6. Při výpočtu dotace se postupuje následovně

6.1 celková částka, je-li vyšší, než v roce předcházejícím, se nejprve rozdělí takto:

1. krajské úřady obdrží 5,5 % této částky,

2. ORP obdrží 80 % této částky,

3. POU obdrží 14,5 % této částky,

4. Dotační komisi se vyhrazuje právo rozdělit případné další finanční prostředky.

2. Následně se vypočtené částky upraví nástrojem „Korekce propadu“, jehož spodní hranice činí 80 % a horní hranice 100 %, tak, aby vypočtené částky dosahovaly alespoň částky přidělené v předcházejícím roce. Hodnota se navyšuje od spodní hranice, dokud stačí finanční prostředky určené podle bodu 6.1. Výše korekce propadu je limitována celkovou rozdělovanou částkou a poměry v bodu 6. 1.

3. Částku podle bodu 6.1.4 navýšenou o zbytek částek vzniklý po dělení na základě parametrů podle odst. 7 a dle předchozích odstavců rozdělí dotační komise na základě vyhodnocení kvality žádostí o dotaci, s přihlédnutím k poměru souhrnu úvazků sociálních pracovníků, počtu intervencí dle Standardizovaného záznamu sociálního pracovníka (dále jen JIS SZSP) a počtu obyvatel ve správním obvodu žadatele.

7. Při výpočtu návrhu výše dotace se zohlední následující faktory a jejich procentuální váha:

1. Kraj

19 % z vyšší finální částky dotace přidělené žadateli v letech 2016 a 2017

Částka zbývající po tomto dělení se rozdělí následovně:

10 % Bonus za počet sociálních pracovníků pracujících na celý úvazek (Bonus
za celé úvazky)³

35 % Počet příjemců dávek v systému pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na péči

40 % Počet obyvatel v kraji

15 % Počet ORP a počet POU v kraji

7.2 Obec s rozšířenou působností (ORP)

19 % z vyšší finální částky dotace přidělené žadateli v letech 2016 a 2017. Byla-li částka v obou letech vyšší než 1.875.000 Kč, přidělí se 19 % vyšší částky průměru všech žadatelů za rok 2016 v dané skupině (KÚ, ORP, POU) a průměru všech žadatelů za rok 2017 v dané skupině (KÚ, ORP, POU).

Částka zbývající po tomto dělení se rozdělí následovně:

10 % Bonus za počet sociálních pracovníků pracujících na celý úvazek Všechny činnosti SP v přenesené působnosti (včetně kumulace s kurátorem („Bonus za celé úvazky“; nejvýše 100.000 Kč/1,0 úvazek 1 sociálního pracovníka)

15 % Počet příjemců dávek hmotné nouze a příspěvku na péči

25 % Podíl obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách

35 % Počet případů za uzavřený předchozí rok (JIS SZSP)

Za počet případů je za účelem metodického sjednocení považován údaj zobrazující počet návštěv klientů (čili nikoli intervencí SP, ani počet spisů, ale konkrétních setkání s klientem nebo záznamu o jednání v jeho prospěch). Za každý den a klienta je počítána jedna jednotka. Jedná se o postup analogický k roku 2017.

15 % Průměrná dojezdovost (z ORP do jednotlivých obcí)⁴

7.3 Obec s pověřeným úřadem (POU)

19 % z vyšší částky finální dotace přidělené žadateli v letech 2016 a 2017

Částka zbývající po tomto dělení se rozdělí následovně:

10 % Bonus za počet sociálních pracovníků pracujících na celý úvazek („Bonus za celé úvazky“; nejvýše 100.000 Kč/1,0 úvazek 1 sociálního pracovníka)

30 % Počet příjemců dávek hmotné nouze a příspěvku na péči

25 % Podíl obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách

35 % Počet případů za uzavřený předchozí rok (JIS SZSP)

Za počet případů je za účelem metodického sjednocení považován údaj zobrazující počet návštěv klientů (čili nikoli intervencí SP, ani počet spisů, ale konkrétních setkání s klientem nebo záznamu o jednání v jeho prospěch). Za každý den a klienta je počítána jedna jednotka. Jedná se o postup analogický k roku 2017.

Částka dotace pro POU vypočtená na základě ukazatelů smí dosahovat nejvýše 65 % částky dotace vypočtené na základě ukazatelů pro nadřízenou ORP. Částka, o niž je tento limit překročen, se připočítá této ORP ze zbytku po
1. dělení a korekci propadu. Tím není dotčena možnost dotační komise navýšit v odůvodněném případě částku dotace takovému POU.

8. Je-li celková částka nižší, než v roce předchozím, použije se navržený výpočet s výjimkou přidělení 50% vyšší částky z let 2016-2017 a bonusu za celé úvazky sociálních pracovníků. Váha ukazatele „Počet případů za uzavřený předchozí rok (JIS SZSP)“ se navýší o hodnotu ukazatele „Bonus za celé úvazky“.

9. Výsledná modelace celkového objemu prostředků v rozpočtu kapitoly MPSV na tento účel podle předchozího odstavce bude ovlivněna jednak výší prostředků přidělených do základního rozpočtu kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí pro rok 2018 na tento dotační titul, a dále skutečnými nominálními hodnotami jednotlivých ukazatelů krajských úřadů, ORP a POU za celou ČR k 31. 12. 2017.

10. Dofinancování v průběhu roku se řídí Kalkulačním vzorcem (Příloha č. 3 metodiky, část II, odst. 1 a 2). Individuální dofinancování dle této úpravy bude umožněno za následujících podmínek:

10.1 Poskytovatel si vyhrazuje v případě dodatečné alokace finančních prostředků anebo vzniku, popř. vytvoření finančních rezerv u stávající alokace dotačního titulu, možnost stanovit termín pro podání žádostí
o dofinancování. Žádost bude žadatelem zaslána prostřednictvím datové schránky MPSV formou autorizované konverze a musí splňovat všechny formální náležitosti. Formulář žádosti o dofinancování je součástí metodiky jako Příloha č. 9.

10.2 Za výše uvedených podmínek si poskytovatel vyhrazuje možnost individuálně posoudit jednotlivé žádosti o navýšení příspěvku na výkon sociální práce v přenesené působnosti, a v odůvodněných případech přiznat žadateli doplatek. Poskytovatel přitom posuzuje zejména to, zda se dofinancováním řeší nedostatky v dosažení optimálního počtu sociálních pracovníků v území, a dále zda žadatel prokázal potřebnost ze strany klientů sociální práce.

10.3 Doplatek je poskytován maximálně do výše požadavku uvedeného v žádosti o dotaci pro příslušný rok. Navýšení příspěvku schvaluje dotační komise. Finanční prostředky budou poskytnuty prostřednictvím Rozhodnutí o přidělení dotace s vyšším pořadovým číslem. Na toto rozhodnutí musí příjemce dotace reagovat zasláním Prohlášení příjemce dotace.

10.4 Žadatelé jsou povinni v případě dofinancování odeslat poskytovateli ve lhůtě 20 pracovních dní ode dne odeslání rozhodnutí o dofinancování vyplněný formulář Prohlášení příjemce dotace (Příloha 5), v němž stvrzují, že jsou srozuměni s podmínkami poskytnutí dotace a její výší. Prohlášení příjemce dotace bude poskytovateli odesláno datovou schránkou ve formě autorizované konverze, tzn., že vyplněný formulář bude naskenován
a odeslán datovou schránkou.

Část VII

Poskytnutí, sledování, kontrola a finanční vypořádání dotace

1. S výjimkou dotace poskytované krajům se jedná o průtokovou dotaci, která je ORP a POU poskytována dle § 19 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech, „prostřednictvím krajů, v jejichž obvodu leží příslušné obce, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak“. Dotace poskytovaná hl. m. Praze a krajům je dotací neprůtokovou, která je z kapitoly MPSV poskytována přímo příjemci dotace. Podle § 14 zákona o rozpočtových pravidlech je dotace krajům,
   ORP a POU poskytována formou rozhodnutí MPSV o poskytnutí dotace, a to na základě žádosti kraje, ORP a POU. Originál rozhodnutí zašle MPSV prostřednictvím datové schránky jednotlivým žadatelům, krajům je výše dotace přidělené jednotlivým obcím sdělena prostřednictvím avíza. Žadatelé jsou pak povinni odeslat poskytovateli ve lhůtě 20 pracovních dní ode dne odeslání rozhodnutí vyplněný formulář Prohlášení příjemce dotace (Příloha 5), v němž stvrzují, že jsou srozuměni s podmínkami poskytnutí dotace a její výší. Prohlášení příjemce dotace bude poskytovateli odesláno datovou schránkou ve formě autorizované konverze, tzn., že vyplněný formulář bude naskenován
   a odeslán datovou schránkou.

2. O dotaci si rovněž může zažádat hlavní město Praha, neboť podle § 31
   odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o hlavním městě Praze“), vykonávají orgány hlavního města Prahy přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům obcí s rozšířenou působností. V případě státní správy na úseku sociální práce, která je zákonem o sociálních službách svěřena ORP, je výkon této přenesené působnosti v hlavním městě Praze delegován na úřady pověřených městských částí, které jsou k tomu určeny Statutem hl. města Prahy v souladu s § 32 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze. O dotaci si na základě výkladového stanoviska MV mohou zažádat i jednotlivé pověřené MČ hl. m. Prahy a ve vztahu k poskytovateli dotace pak vystupují jako ORP.

3. Účtování dotace se řídí platnými účetními předpisy (zejména českým účetním standardem č. 703 Transfery v platném znění, kdy MPSV účtuje v pozici poskytovatele, kraj v pozici zprostředkovatele a obce v pozici příjemce - platí pouze u průtokových dotací) a její vykazování rozpočtovou skladbou. Jedná se o zálohově poskytovaný transfer. V platné rozpočtové skladbě je dotace na úrovni poskytovatele, tj. MPSV, zařazena na rozpočtové položce Neinvestiční dotace obcím. Kraj bude v případě průtokové dotace vykazovat přeposlání dotace konečným příjemcům jakožto kompenzační operaci prostřednictvím rozpočtové položky - Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu, příjem i přeposlání dotace na obce bude označeno účelovým znakem 13015. Obce a kraje v roli příjemců dotace zaúčtují přijetí dotace rovněž na rozpočtovou položku - Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu s účelovým znakem 13015 - Dotace na výkon sociální práce. Výdaje pak obce a kraje vykazují na položkách třídy 5 rozpočtové skladby v závislosti na druhu výdaje. V návaznosti na platné znění zákona o rozpočtových pravidlech je nezbytné, aby kraje přijímaly dotace pouze na bankovní účty zřízené u České národní banky.

4. Dotace je předmětem finančního vypořádání se státním rozpočtem za rok 2018
   na základě vyhlášky Ministerstva financí č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy
   a Národním fondem ve znění vyhlášky č. 435/2017 Sb. (dále jen „vyhláška
   o finančním vypořádání“). Vyúčtování dotace bude prováděno za celý rozpočtový rok. Podklady pro finanční vypořádání a vyúčtování dotace, které zahrnují údaje o čerpání poskytnutých prostředků a jejich skutečném využití, budou jednotlivé obce s rozšířenou působností a POU předkládat v souladu s § 12 vyhlášky
   o finančním vypořádání kraji, jehož prostřednictvím jim byla dotace poskytnuta, do 5. 2. 2019. Kraje po obdržení podkladů od obcí do 25. 2. 2019 předloží podklady MPSV. Kraje, jakožto příjemci neprůtokové dotace, předloží podklady pro finanční vypořádání v souladu s § 13 vyhlášky o finančním vypořádání MPSV do 15. 2. 2019.

5. Využití dotace podléhá veřejnosprávní kontrole z hlediska dodržení kritérií hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o finanční kontrole“). MPSV jako poskytovatel vykonává veřejnosprávní kontrolu u příjemců dotace podle § 8 a § 11 zákona o finanční kontrole.

6. Dle vyhlášky o finančním vypořádání lze vracet finance do státního rozpočtu již v průběhu roku, a to zejména v případě, kdy se oproti původnímu kvalifikovanému odhadu příjemce dotace sníží maximální možná částka čerpání v příslušném dotačním období. Bude-li vratka společně s avízem zaslána
   do 30. 9., může se finanční částka stát součástí případného dofinancování.

Přílohy k Metodice Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování příspěvku na výkon sociální práce (s výjimkou agendy sociálně-právní ochrany dětí) formou dotace ze státního rozpočtu krajům, hl. m. Praze, obcím s rozšířenou působností a obcím s pověřeným obecním úřadem pro rok 2018

Příloha č. 1 Ustanovení zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, na jejichž základě vykonávají krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady obcí s pověřeným obecním úřadem a újezdní úřady přenesenou působnost při výkonu sociální práce:

• § 63, 64 a 65 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů

• § 92, 93, 93a a 109 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů

Příloha č. 2 Výňatek z Doporučeného postupu MPSV č. 1/2012 k realizaci činností sociální práce na obecních úřadech typu II, typu III, újezdních
a krajských úřadech

Příloha č. 3 Způsob kalkulace a rozdělení dotací na výkon sociální práce pro rok 2018

Příloha č. 4 Vzor Rozhodnutí o přidělení dotace

Příloha č. 5 Prohlášení příjemce dotace

Příloha č. 6 Hlášení změn v položkovém čerpání rozpočtu dotace na výkon sociální práce za rok 2018 dle části III, bodu 9 metodiky

Příloha č. 7 Statut dotační komise

Příloha č. 8 Jednací řád dotační komise

Příloha č. 9 Vzor Žádosti o dofinancování dotace

Ustanovení zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, na jejichž základě vykonávají krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady obcí s pověřeným obecním úřadem a újezdní úřady přenesenou působnost při výkonu sociální práce:

§ 63, 64 a 65 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů

Hlava II

Povinnosti a oprávnění orgánů pomoci v hmotné nouzi, pověřených obecních úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a újezdních úřadů a jejich zaměstnanců.

§ 63

(1) Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi jsou na základě souhlasu žadatele o dávku, příjemce dávky a osob společně posuzovaných oprávněni
v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona vstupovat do obydlí, v němž tyto osoby žijí, a to s cílem provádět sociální šetření, popřípadě šetření v místě pro vyhodnocení podmínek nároku na dávky. Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat služebním průkazem společně se zvláštním oprávněním vydaným příslušným orgánem pomoci v hmotné nouzi jako doložkou služebního průkazu. Toto zvláštní oprávnění obsahuje označení účelu vydání, číslo služebního průkazu, jméno, popřípadě jména, a příjmení zaměstnance a identifikační údaje vydávajícího orgánu pomoci v hmotné nouzi. O sociálním šetření, popřípadě o šetření v místě pro vyhodnocení podmínek nároku na dávky podle věty první se vždy učiní záznam ve spise.

(2) Pokud žadatel o dávku, příjemce dávky nebo osoba společně posuzovaná tím, že nedají souhlas se vstupem do obydlí, znemožní provedení sociálního šetření, popřípadě šetření v místě, k ověření skutečností rozhodných pro nárok na dávku nebo její výši, může jim být žádost o dávku zamítnuta nebo dávka odejmuta, popřípadě snížena její výše.

(3) Zaměstnanci obcí zařazení do pověřených obecních úřadů nebo obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jako sociální pracovníci⁶⁹⁾ a zaměstnanci státu zařazení k výkonu práce v újezdních úřadech jako sociální pracovníci⁶⁹⁾ jsou na základě souhlasu osoby v hmotné nouzi a osob společně posuzovaných oprávněni
v souvislosti s plněním úkolů podle tohoto zákona vstupovat do obydlí, v němž tyto osoby žijí, a to s cílem vykonávat činnosti sociální práce. Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat průkazem vydaným příslušným úřadem; náležitosti průkazu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 64

(1) Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi jsou v souvislosti
s poskytováním dávek povinni

a) chránit práva a zájmy osob v hmotné nouzi, přitom respektovat jejich důstojnost, soukromí a důvěrnost sdělení a zachovávat mlčenlivost, nestanoví-li tento zákon nebo zvláštní právní předpis jinak,

b) informovat každou osobu o možných postupech řešení hmotné nouze a zapojovat ji do řešení její situace a vést ji k vlastní odpovědnosti,

c) respektovat jedinečnost každé osoby bez ohledu na její původ, etnickou příslušnost, rasu či barvu pleti, mateřský jazyk, ekonomickou situaci, věk, zdravotní stav, sexuální orientaci, náboženské a politické přesvědčení, a to bez ohledu na skutečnost, jak se tato osoba podílí na životě společnosti,

d) vyhledávat aktivně osoby, které jsou ohroženy hmotnou nouzí, nebo se již ve stavu hmotné nouze nacházejí,

e) spolupracovat s obcí, v jejíž působnosti se bydliště osoby v hmotné nouzi nachází.

(2) Zaměstnanci orgánů pomoci v hmotné nouzi, kteří jsou zařazeni jako sociální pracovníci⁶⁹⁾, jsou dále povinni v souvislosti s posuzováním stavu hmotné nouze příjemců příspěvku na živobytí a společně posuzovaných osob, které se nacházejí ve stavu hmotné nouze déle než tři kalendářní měsíce, s výjimkou nezaopatřených dětí

a) shromažďovat a analyzovat údaje o osobách v hmotné nouzi, potřebné pro posouzení jejich situace,

b) dohodnout ve spolupráci s osobami v hmotné nouzi postup řešení jejich situace hmotné nouze,

c) používat při řešení situace hmotné nouze osoby metody a postupy, které jsou vhodné pro tyto osoby,

d) vést nezbytnou dokumentaci o metodách a postupech řešení situace hmotné nouze osob včetně zhodnocení při ukončení spolupráce s osobami v hmotné nouzi,

e) spolupracovat s dalšími zaměstnanci orgánu pomoci v hmotné nouzi při řešení situace osob v hmotné nouzi a umožňovat kontrolu použitých metod a postupů,

f) spolupracovat při řešení situace hmotné nouze osob s provozovateli sociálních služeb, s poradenskými zařízeními a organizacemi, které osobám v hmotné nouzi
v obci pomáhají.

(3) Povinnosti stanovené v odstavcích 1 a 2 platí obdobně pro zaměstnance obcí, kteří jsou zařazeni do pověřených obecních úřadů a obecních úřadů obcí
s rozšířenou působností jako sociální pracovníci⁶⁹⁾, a zaměstnance státu, kteří jsou zařazeni k výkonu práce v újezdních úřadech jako sociální pracovníci⁶⁹⁾, při řešení situace osob v hmotné nouzi, a to bez ohledu na dobu, po kterou se tyto osoby ve stavu hmotné nouze nacházejí; přitom tito zaměstnanci spolupracují s příslušnou krajskou pobočkou Úřadu práce. Tito zaměstnanci jsou dále povinni v souvislosti
s výkonem činností sociální práce vést Standardizovaný záznam sociálního pracovníka, který je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí.

§ 65

Orgány pomoci v hmotné nouzi, pověřené obecní úřady, obecní úřady obcí
s rozšířenou působností a újezdní úřady jsou povinny

a) zabezpečit, aby jejich zaměstnanci při řešení hmotné nouze osoby dodržovali povinnosti uvedené v § 64,

b) bezplatně si vzájemně poskytovat informace potřebné k rozhodování ve věci hmotné nouze,

c) využívat pro řešení hmotné nouze informační systém pomoci v hmotné nouzi.

§ 65a

Na zajištění činností sociální práce, které jsou vykonávány v souvislosti
s povinnostmi uvedenými v § 63 a 64, se pověřeným obcím a obcím s rozšířenou působností poskytuje příspěvek formou účelové dotace. Dotaci poskytuje ministerstvo podle zvláštního právního předpisu⁷⁷⁾. Dotace ze státního rozpočtu je pověřeným obcím a obcím s rozšířenou působností poskytována prostřednictvím rozpočtu kraje; tato činnost krajů je činností vykonávanou v přenesené působnosti.

____________________

69) § 109 a násl. zákona č. 108/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

77) Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.

§ 92, 93, 93a a 109 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů

Díl 4

Působnost při zajišťování sociálních služeb

§ 92

Obecní úřad obce s rozšířenou působností

a) zajišťuje osobě, které není poskytována sociální služba, a je v takové situaci, kdy neposkytnutí okamžité pomoci by ohrozilo její život nebo zdraví, poskytnutí sociální služby nebo jiné formy pomoci, a to v nezbytném rozsahu; místní příslušnost se řídí místem trvalého nebo hlášeného pobytu osoby,

b) koordinuje poskytování sociálních služeb a poskytuje odborné sociální poradenství osobám ohroženým sociálním vyloučením z důvodu předchozí ústavní nebo ochranné výchovy nebo výkonu trestu, osobám, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby, a osobám, jejichž způsob života může vést ke konfliktu se společností; přitom spolupracuje se zařízeními pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy, s Vězeňskou službou České republiky, Probační a mediační službou České republiky, správními úřady a územními samosprávnými celky,

c) na základě oznámení poskytovatele zdravotních služeb²⁵⁾ zjišťuje, zda je nezbytné poskytnout osobě umístěné ve zdravotnickém zařízení služby sociální péče
a zprostředkovává možnost jejich poskytnutí; v případě, že nelze služby sociální péče osobě poskytnout, sděluje neprodleně tuto skutečnost poskytovateli zdravotních služeb, v jehož zdravotnickém zařízení je osoba umístěna,

d) na území svého správního obvodu koordinuje poskytování sociálních služeb
a realizuje činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace
a k sociálnímu začleňování osob; přitom spolupracuje s krajskou pobočkou Úřadu práce a krajským úřadem.

§ 93

Krajský úřad

a) zajišťuje ve spolupráci s ostatními poskytovateli sociálních služeb a obecním úřadem obce s rozšířenou působností, příslušným podle místa hlášeného pobytu osob, poskytnutí sociálních služeb v případě, kdy poskytovatel sociálních služeb ukončil poskytování sociálních služeb z důvodu zrušení jeho registrace, pozbytí její platnosti, popřípadě z jiného důvodu, a osoby, kterým tento poskytovatel dosud poskytoval sociální služby, se nacházejí v bezprostředním ohrožení jejich práv
a zájmů a nejsou schopny samy si zajistit pokračující poskytování sociálních služeb,

b) koordinuje poskytování sociálních služeb osobám, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby; přitom spolupracuje s obecními úřady obcí
s rozšířenou působností,

c) na území svého správního obvodu koordinuje poskytování sociálních služeb
a realizuje a koordinuje činnosti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování osob.

§ 93a

(1) Zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu obce s rozšířenou působností jako sociální pracovníci a zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu jako sociální pracovníci jsou na základě souhlasu osoby, která se nachází
v nepříznivé sociální situaci nebo je ohrožena sociálním vyloučením anebo se
v tomto stavu nachází, oprávněni v souvislosti s plněním úkolů podle § 92 písm. b)
a d) a § 93 písm. c) vstupovat do obydlí, v němž tato osoba žije, a to s cílem vykonávat činnosti sociální práce. Oprávnění k této činnosti jsou povinni prokázat průkazem vydaným příslušným úřadem; náležitosti průkazu stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Zaměstnanci uvedení v odstavci 1 jsou v souvislosti s výkonem činností sociální práce povinni vést Standardizovaný záznam sociálního pracovníka, který je součástí Jednotného informačního systému práce a sociálních věcí.

ČÁST OSMÁ

PŘEDPOKLADY PRO VÝKON POVOLÁNÍ SOCIÁLNÍHO PRACOVNÍKA

HLAVA I

Sociální pracovník

§ 109

Sociální pracovník vykonává sociální šetření, zabezpečuje sociální agendy včetně řešení sociálně právních problémů v zařízeních poskytujících služby sociální péče, sociálně právní poradenství, analytickou, metodickou a koncepční činnost
v sociální oblasti, odborné činnosti v zařízeních poskytujících služby sociální prevence, depistážní činnost, poskytování krizové pomoci, sociální poradenství
a sociální rehabilitace, zjišťuje potřeby obyvatel obce a kraje a koordinuje poskytování sociálních služeb.

____________________

25) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).

Výňatek z doporučeného postupu č. 1/2012 k realizaci činností sociální práce na obecních úřadech typu II., typu III., újezdních a krajských úřadech

1. Sociální práce na úrovni krajského úřadu

Krajský úřad vykonává v přenesené působnosti činnosti na úseku sociální práce na svém území, v praxi jde zejména o tyto činnosti:

a) v rámci území činí kroky ke sjednocení způsobu uplatňování známých metod sociální práce na svém území. Za tím účelem provádí analýzu a vyhodnocení míry implementace jak úrovně metod sociální práce, tak rozsahu, zaměření a účinnosti poradenství;

b) v rámci metodické, kontrolní a případně supervizní činnosti zajišťuje procesy koordinace postupu sociálních pracovníků na svém území a také činností směřujících k zamezení vzniku syndromu vyhoření sociálních pracovníků;

c) poskytuje sociálním pracovníkům obecních úřadů odbornou metodickou pomoc
a vedení s cílem koordinace a vzájemného přizpůsobování a systémové pomoci osobám včetně koordinace vzájemných předností jednotlivých systémů sociální ochrany obyvatelstva;

d) řídí a kontroluje výkon státní správy v přenesené působnosti na úseku sociální práce;

e) koordinuje poskytování sociální práce osobám, jejichž práva a zájmy jsou ohroženy trestnou činností jiné osoby, přitom spolupracuje s obecními úřady, včetně spolupráce s intervenčními centry;

f) formou sociální práce podporuje realizaci státního integračního programu v oblasti zajištění bydlení formou jednorázových nabídek bydlení azylantům z prostředků státu a spolupracuje v oblasti integrace cizinců;

g) koordinuje činnosti sociální práce vedoucí k plnění úkolů státní politiky napomáhající integraci příslušníků romské komunity do společnosti;

h) analyzuje pracovní náplně a pracovní pozice pracovníků sociálních odborů obecních úřadů popř. doporučuje úpravu počtu pracovníků vykonávajících agendu sociální práce tak, aby byla plně zajištěna funkčnost sociálních odborů;

ch) v rámci řešení nepříznivé sociální situace spolupracuje s koordinátorem pro romské záležitosti;

i) zajišťuje poskytnutí sociálních služeb v případě, kdy poskytovatel sociálních služeb ukončil poskytování sociálních služeb z důvodu zrušení jeho registrace, pozbytí její platnosti, popřípadě z jiného důvodu, a osoby, kterým tento poskytovatel dosud poskytoval sociální služby, se nacházejí v bezprostředním ohrožení jejich práv a zájmů a nejsou schopny samy si zajistit pokračující poskytování sociálních služeb;

j) na svém území realizuje činnosti sociální práce vedoucí k sociálnímu začleňování osob;

k) koordinuje sociální poradenství a dozor úrovně jeho poskytování sociálními pracovníky obecních úřadů na svém území ve všech oblastech sociální ochrany obyvatelstva (dávky a právní instituty), a to na úseku

• sociálního zabezpečení (dávkových pojistných i nepojistných systémů a systémů poskytované věcné péče),

• pracovního práva a zaměstnanosti (včetně insolvence zaměstnavatele),

• rodinného práva resp. občanskoprávních možnosti řešení tíživé nebo složité sociální situace osob,

• předávání informací z oblasti pomoci klientům při vedení správního řízení, občanskoprávního řízení, exekučních řízení apod.,

• preventivních činností v oblasti zejména finanční gramotnosti,

• pomoci při naplňování bytové politiky a sledování její úrovně jako dosažení jedné ze základních životních potřeb osob,

• problematiky poradenství pro cizince, nejen pro občany EU (resp. EHP a Švýcarska), ale i otázky osob z třetích zemí a řešení jejich podpory,

• sociálního zabezpečení a sociálních výhod na území kraje ve vztahu k realizaci volného pohybu osob EU (EHP a  Švýcarska)
  a podpory migrace obyvatelstva za prací, včetně koordinace dávkových systémů a zajištění orientace v nich pro sociální pracovníky obecních úřadů,

• realizace mezinárodních úmluv v nejširším spektru (mezinárodní smlouvy – bilaterální, multilaterální);

l) koordinuje a metodicky vede provádění úkonů šetření životní situace občanů obce pro různé účely (tj. pro osoby zletilé i nezletilé) při respektování Etického kodexu sociálního pracovníka České republiky obsahujícího základní principy chování sociálního pracovníka ke klientovi;

m) koordinuje a kontroluje zabezpečení potřeb u osob v terénu (šetření životní situace klienta  a  depistáž) s využitím metod sociální práce vedoucích k prevenci sociálního vyloučení, tj. dle Bílé a Zelené knihy sociální politiky v rámci EU;

n) provádí depistáž, resp. sumarizaci údajů obecních úřadů za účelem tvorby koncepcí na úrovni regionu zaměřenou na formy zajištění sociální pomoci v rámci regionu ve vztahu k sociálním programům státu včetně dosahování souladu s národními plány v sociální oblasti zaměřenými na různé cílové skupiny osob;

o) vytváří podmínky pro koordinaci a vzájemné doplnění činností v připravovaných právních úpravách;

p) v rámci koordinace poskytování sociálních služeb vytváří „síť“ sociálních služeb pro všechny cílové skupiny, jejímž prostřednictvím zajišťuje vyvážené rozložení sociálních služeb, jak co se týče územní dostupnosti, tak i souladu s potřebami uživatelů sociálních služeb.

V případě volby polyvalentního přístupu k sociální práci ze strany obecního úřadu
(tj. koordinace metod sociální práce prostřednictvím NNO a dalších systémů) je pak koordinace, odborná a metodická podpora ze strany krajského úřadu zaměřena i na spolupráci (síťování) s jinými partnerskými systémy (NNO, OSPOD, atd.) reflektující na sociální problémy/události, kterými se zabývají obce.

Podle zákona o sociálních službách, pak při koordinaci poskytování sociálních služeb existuje jednoznačná vazba mezi touto činností, činnostmi sociální práce
a střednědobým plánováním rozvoje sociálních služeb. Už v procesu střednědobého plánování rozvoje sociálních služeb dochází ke zjištění toho, které sociální služby jsou z pohledu zadavatelů, poskytovatelů a uživatelů sociálních služeb potřebné
a jaké zdroje jsou pro jejich zabezpečení k dispozici. Samotný střednědobý plán rozvoje sociálních služeb (který kraj zpracovává podle § 95, písm. d) je (po schválení zastupitelstvem kraje) vyjádřením toho, jaké sociální služby kraj plánuje podporovat
a jak hodlá zajistit dostupnost poskytování sociálních služeb na svém území (podle
§ 95, písm. g). Koordinace poskytování sociálních služeb jako vytváření sítě sociálních služeb v území tedy musí jít ruku v ruce se střednědobým plánováním rozvoje sociálních služeb.

Co se týče personálního zajištění koordinace poskytování sociálních služeb v rámci krajského úřadu, nejblíže k této činnosti má přirozeně zaměstnanec krajského úřadu, který se zabývá střednědobým plánováním rozvoje sociálních služeb, i když lze danou činnost zabezpečit i jinak.

Je rovněž žádoucí, aby při vytváření „sítí“ sociálních služeb a koordinaci poskytování sociálních služeb jednotlivé kraje a krajské úřady mezi sebou spolupracovaly a řešily přesahy poskytování sociálních služeb, kdy je například určitá služba fyzicky poskytována na území jednoho kraje, ale i pro klienty jiných krajů (kupříkladu terapeutická komunita), popřípadě poskytovatel je registrován v jednom kraji, ale služby poskytuje také v ostatních krajích. Cílem spolupráce je, aby nevznikaly jednotlivé izolované krajské sítě sociálních služeb a sociální služby byly poskytovány podle reálných možností. Analogicky je vhodné řešit i koordinaci činností sociální práce.

Zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu jako sociální pracovníci jsou v souvislosti s výkonem činností sociální práce povinni vést Standardizovaný záznam sociálního pracovníka, který je součástí JIS. Součástí tohoto „Záznamu“ by měl být i  záznam o dohodě (ústní, písemné) o spolupráci v rámci agendy sociální práce, dále cíle spolupráce (individuální plán) a záznam o případové konferenci, popř. další významné skutečnosti.

Sociální pracovníci, kromě agend vyplývajících pro ně z působnosti krajského úřadu v sociální oblasti, dále zajišťují v rámci realizace výkonu sociální práce

• základní i odborné sociální poradenství v  souladu s § 93 zákona o sociálních službách,

• přehled o potřebách obyvatelstva v  oblasti poskytování sociálních
  i navazujících služeb včetně informačního systému o možnostech jejich využívání a dostupnosti,

• zpracování přehledů a plánů rozvoje o sítích pomáhajících systémů (sociální služby, zdravotnické služby, OSPOD aj.) a jejich koordinaci,

• spolupráci s  MPSV, obecními úřady, jinými krajskými úřady a dalšími subjekty při předávání informací o realizaci metod sociální práce,

• podporu a usměrňování vyjednávání o vzájemné spolupráci obecních úřadů v rámci agend metod sociální práce (např. spolupráce sociálních pracovníků z obecních úřadů s pracovníky sociálně právní ochrany dětí),

• realizaci výkonu sociální práce při řešení případů, které přesahují hranice správních obvodů krajských úřadů,

• konání pravidelných kazuistických seminářů s obecními úřady (doporučuje se 1x měsíčně).

2. Sociální práce na úrovni obecního úřadu

Zabezpečuje agendu sociální práce v přenesené působnosti obecního úřadu.

1. Při výkonu své činnosti se řídí předpisy v oblasti sociální práce obecního úřadu a vnitřními předpisy úřadu.

2. Vytváří koncepční materiály (metodické a analytické) pro sociální práci obecního úřadu a sociální či související služby.

3. Spolupracuje s jinými státními, samosprávnými či neziskovými institucemi.

4. Podílí se na propagaci a seznamování občanů s nabídkou obecního úřadu v agendě sociální práce.

5. Pomocí depistáže vyhledává a navazuje kontakt s potencionálním klientem v jejich přirozeném prostředí.

6. Provádí sociální šetření v rámci výkonu agendy sociální práce obecního úřadu

7. Provádí posouzení životní situace klienta.

8. Provádí přímou sociální práci s klientem zaměřenou na změnu klienta.

9. Provádí zplnomocnění klientů, aby dokázali sami ovlivňovat své sociální prostředí a měnit podmínky svých životů.

10. Provádí sociální práci zaměřenou na změnu sociálního prostředí „obce
    a klienta“.

11. Spolupracuje s navazujícími organizacemi pří řešení životní situace klienta.

12. Spoluvytváří a koordinuje preventivní aktivity, jejichž cílem je předcházet vzniku nepříznivých životních situací klientů.

13. Pomáhá klientovi s formulací zakázky, provází klienta tvorbou, realizací
    a vyhodnocením individuálního plánu.

14. Monitoruje a spolupracuje se subjekty, které navazují na vlastní výkon svojí pracovní činností, za účelem koordinace jejich aktivit ve prospěch klienta (budování neformální a formální sítě).

15. Realizuje metody sociální práce vůči klientovi podle potřeby řešení sociálního problému.

16. Zpracovává Standardizovaný záznam sociálního pracovníka a další dokumentaci.

17. Vede podklady a zpracovává údaje pro souhrnné statistiky a další dokumentaci.

18. Poskytuje základní i odborné sociální poradenství.

19. Vzdělává se ve svém oboru.

20. Dodržuje ustanovení zákona o ochraně osobních údajů, interní předpisy, pokyny a všechna další opatření, která byla přijata z důvodu zajištění ochrany osobních údajů.

21. Dodržuje etické zásady sociálního pracovníka.

22. Nakládá s osobními údaji, k nimž má z důvodu své pracovní činnosti přístup
    a to takovým způsobem, aby nemohlo dojít k neoprávněnému nebo nahodilému přístupu jiných osob k těmto údajům, k jejich zneužití, zničení či ztrátě, neoprávněnému zpracování, poskytování jiným osobám nebo použití k jinému účelu než k jakému je oprávněn je používat v souvislosti s výkonem svojí pracovní činnosti.

23. Xxxxxxxxx mlčenlivost o všech osobních (důvěrných) údajích.

Působnost obecního úřadu typu III v oblasti sociální práce vedoucí k řešení nepříznivé sociální situace a k sociálnímu začleňování je upravena zákonem
o sociálních službách. Zákonem o hmotné nouzi je upraveno řešení životní situace formou sociální práce u osob nacházejících se v hmotné nouzi obecním úřadem obce typu II. a újezdním úřadem.

Sociální práce na obecních úřadech podle výše zmíněných právních předpisů nepodléhá správnímu řízení (nelze zaměnit se zaměstnanci OSPOD). V procesu realizace sociální práce na obecních úřadech se tak nevydává žádné správní rozhodnutí, v dalších činnostech je postupováno v souladu s principy správního řádu (např. v rámci řešení stížností, nečinnosti, mlčenlivosti a dalších institutů). Doporučuje se, aby sociální pracovník svoji činnost vykonával převážně v přirozeném prostředí klientely (ne ambulantně).

Způsob kalkulace a rozdělení dotací na výkon sociální práce

pro rok 2018

Část I - 1. kolo

1. Žadatel požádá o určitou částku dotace prostřednictvím webové aplikace⁵.

2. Vzorec načte hodnoty níže uvedených ukazatelů a v každém ukazateli zvlášť poměří všechny žadatele v rámci příslušné skupiny (kraj, ORP, POU).

Kraj

Ukazatel	Označení	Váha
Bonus za počet sociálních pracovníků pracujících na 1,0 úvazek6 (nejvýše 100.000 Kč/1,0 úvazek 1 sociálního pracovníka)	b	10 %
Počet příjemců dávek v systému pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na péči	h	35 %
Počet obyvatel v kraji	o	40 %
Počet ORP a počet POU v kraji	p	15 %

Nejprve se každému žadateli přidělí 50% vyšší částky dotace přidělené v letech 2016 a 2017. Takto přidělené částky se sečtou a tento součet se následně odečte od částky „K“ určené pro kraje. Následně se takto vzniklá částka K₁ rozdělí v poměru 10 %b : 35 %h : 40 %o : 15 %p

Výše dotace⁷

=

19 % max(2016;2017) + (b_kraj/Σ b_kraj * 10 %K₁) + (h_kraj/Σ h_kraj * 35 %K₁) +
+ (o_kraj/Σ o_kraj * 40 %K₁) + (p_kraj/Σ p_kraj * 15 %K₁)

ORP

Ukazatel	Označení	Váha
Bonus za počet sociálních pracovníků pracujících na 1,0 úvazek8 (nejvýše 100.000 Kč/1,0 úvazek 1 sociálního pracovníka)	b	10 %
Počet příjemců dávek hmotné nouze a příspěvku na péči	h	15 %
Počet obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách	svl	25 %
Počet případů za uzavřený předchozí rok (JIS SZSP)	JIS	35 %
Průměrná dojezdovost (z ORP do jednotlivých obcí)9	d	15 %

Nejprve se každému žadateli přidělí 50% vyšší částky dotace přidělené v letech 2016 a 2017. Pokud částka v obou letech byla vyšší, než 1,875 mil. Kč, přidělí se žadateli 19 % z té částky průměru všech žadatelů za rok 2016 a 2017, která je vyšší. Takto přidělené částky se sečtou a tento součet se následně odečte od částky „O₃“ určené pro Obce - III. Následně se takto vzniklá částka O_3-1 rozdělí v poměru 10 %b : 15 %h : 25 %svl : 35 %JIS : 15 %d

Výše dotace¹⁰

=

19 % max(2016;2017) + (b_O3/Σ b_O3 * 10 %O_3-1) + (h_O3/Σ h_O3 * 15 %O_3-1) +
+ (svl_O3/Σ svl_O3 * 25 %O_3-1) + (JIS_O3/Σ JIS_O3 * 35 %O_3-1) + (d_O3/Σ d_O3 * 15 %O_3-1)

POU

Ukazatel	Označení	Váha
Bonus za počet sociálních pracovníků pracujících na 1,0 úvazek (nejvýše 100.000 Kč/1,0 úvazek 1 sociálního pracovníka)	b	10 %
Počet příjemců dávek hmotné nouze a příspěvku na péči	h	30 %
Počet obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách	svl	25 %
Počet případů za uzavřený předchozí rok (JIS SZSP)	JIS	35 %

Nejprve se každému žadateli přidělí 19 % vyšší částky dotace přidělené v letech 2016 a 2017. Takto přidělené částky se sečtou, a tento součet se následně odečte od částky „O₂“ určené pro Obce - II. Následně se takto vzniklá částka O_2-1 rozdělí v poměru 10 %b : 30 %h : 25 %svl : 35 %JIS

Výše dotace¹¹

=

19 % max(2016;2017) + (b_O2/Σ b_O2 * 10%O_2-1) + (h_O2/Σ h_O2 * 30%O_2-1) +
+ (svl_O2/Σ svl_O2 * 25%O_2-1) + (JIS_O2/Σ JIS_O2 * 35%O_2-1)

Část II - 2. kolo (dofinancování)

1. Dosahuje-li souhrnná částka nevyplacených a vrácených finančních prostředků nejvýše 1% celkové částky rozdělované v roce 2018, rozdělí tyto prostředky dotační komise MPSV na návrh věcně příslušného odboru dle posouzení žádostí o dofinancování se zvláštním zřetelem na konkrétní situaci ve správním obvodu žadatele. Žádost o dofinancování je standardizována Přílohou č. 9 metodiky.

2. Dosahuje-li souhrnná částka nevyplacených a vrácených finančních prostředků více než 1% celkové částky rozdělované dotace v roce 2018, nejprve jsou finanční prostředky přiděleny žadatelům dle odst. 1. Následně je částka rozdělena mezi žadatele, jejichž příspěvek z tohoto dotačního titulu v roce 2017 byl nižší než v roce předcházejícím, a to maximálně do výše tohoto rozdílu. Není-li žádný takový žadatel, finanční prostředky jsou přiděleny žadatelům podle poměru částky přidělené a požadované od nejnižší hodnoty. Je-li souhrnný požadavek na dofinancování žadatelů uvedených ve větě druhé vyšší, než částka pro účely dofinancování vyhrazená, jsou požadavky jednotlivých žadatelů uspokojeny poměrně dle rozdílů částek příspěvku v roce 2017 a 2018 (čím větší rozdíl částek, tím vyšší přidělená částka).

3. Je-li splněna podmínka věty první odstavce 2, finanční prostředky určené pro dofinancování přesahují částku potřebnou k pokrytí součtu rozdílů částek přidělených dotací jednotlivých žadatelů v roce 2018 a v roce předcházejícím, rozdělí se tento přebytek žadatelům, jejichž dotace v roce 2018 byla stejná nebo vyšší než v roce 2017, poměrně podle rozdílu částky požadované v roce 2018 a částky v tomto roce skutečně přiznané (čím větší rozdíl, tím vyšší přiznaná částka v rámci dofinancování).

4. Poskytovatel si vyhrazuje právo stanovit termíny pro zaslání žádostí
o dofinancování s ohledem na harmonogram dotačního období.

MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ

Odbor sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení

Na Poříčním právu 1

128 01 Praha 2

vydává podle § 14 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů, a podle § 102/§ 103 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů

ROZHODNUTÍ č. x

o poskytnutí dotace z kapitoly 313 – MPSV státního rozpočtu na rok 2018

Na základě žádosti obce/města/kraje o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu (dále jen „žádost“) rozhodlo Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „poskytovatel dotace“)
o poskytnutí dotace na výkon sociální práce podle ustanovení § 92 - § 93a zákona
o sociálních službách/ § 63 – § 65a zákona o pomoci v hmotné nouzi, které jsou uvedeny v žádosti evidenční číslo «IČ»/2018 takto:

ČÁST I

OBECNÉ VYMEZENÍ DOTACE

1. Specifikace příjemce dotace

V souladu s podmínkami pro poskytování dotací stanovenými v Metodice Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování příspěvku na výkon sociální práce (s výjimkou agendy sociálně-právní ochrany dětí) formou dotace ze státního rozpočtu krajům,
obcím s rozšířenou působností a obcím s pověřeným obecním úřadem (dále jen „metodika“), se poskytuje dotace příjemci:

«Název_žadatele»

«adresa_1_řádek»

«adresa_3_řádek»

IČ: «IČ»

Bankovní účet: «Předčíslí_čísla_účtu»-«Číslo_účtu»/«Kód_banky»

2. Výše dotace

Dotace se poskytuje v celkové maximální výši «Výše_dotace»,-Kč.

3. Účel dotace

Dotace je určena na výkon sociální práce v souladu s ustanovením § 92 - § 93a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon
o sociálních službách“), a ustanovením § 63 - § 65 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

4. Lhůta, v níž má být dosaženo účelu

Účelu dotace musí být dosaženo ve lhůtě od 1. 1. 2018 do 31. 12. 2018

ČÁST II

Právní rámec pro poskytnutí dotace z kapitoly MPSV státního rozpočtu na VÝKON SOCIÁLNÍ PRÁCE

1. Na poskytnutí dotace ze státního rozpočtu není právní nárok. Dotace je poskytována na základě § 14 a násl. zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“) a v souladu se zákonem o sociálních službách.

2. Právní vztahy související s poskytnutím dotace se dále řídí zejména zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, vyhláškou č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání), ve znění vyhlášky č. 435/2017 Sb., a rovněž dalšími souvisejícími právními předpisy České republiky.

3. Pravidla a podmínky pro čerpání, kontrolu a finanční vypořádání dotace jsou stanovena
   v metodice). Tato je pro příjemce dotace závazná a je volně přístupná na webových stránkách xxx.xxxx.xx.

ČÁST III

POVINNOSTI PŘÍJEMCE DOTACE

1. Příjemce dotace je povinen splnit účel dotace uvedený v části I, bodě 3 tohoto Rozhodnutí.

2. Příjemce dotace odpovídá za hospodárné a efektivní použití dotace v souladu s účelem, na který byla dotace poskytnuta.

3. Příjemce dotace je povinen dotaci ze státního rozpočtu použít pouze na úhradu výdajů na výkon sociální práce podle části I, bodu 3 tohoto Rozhodnutí a ve lhůtě uvedené
   v části I, bodu 4 tohoto Rozhodnutí.

4. Příjemce dotace je povinen čerpat dotaci pouze na úhradu uznatelných nákladů/výdajů, které jsou definovány v části IV metodiky.

5. Z poskytnuté dotace příjemce dotace nesmí hradit neuznatelné výdaje, srov. metodika, část V.

6. Příjemce dotace je povinen vést přidělenou dotaci v účetnictví odděleně a vést účetnictví v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Příjemce dotace je povinen jednotlivé originály účetních dokladů označit tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o výdaj hrazený z dotace na výkon sociální práce přidělené na základě tohoto Rozhodnutí, případně částečně hrazený z dotačního titulu s jednoznačným vyčíslením konkrétní částky, jejíž úhradu příjemce zajistil prostřednictvím financí z dotace.

7. Příjemce dotace je povinen vést analytickou účetní evidenci všech účetních případů vztahujících se k poskytnuté dotaci.

8. Při čerpání dotace je příjemce dotace povinen zajistit, aby na stejnou činnost/stejný výdaj nedocházelo k duplicitnímu čerpání finančních prostředků z více zdrojů se stejným účelem.

9. Příjemce dotace je povinen písemně prostřednictvím datové zprávy informovat poskytovatele dotace o následujících změnách údajů uváděných v žádosti, a to nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala:

• změny v kontaktních údajích (změna kontaktní osoby, telefonického spojení,
  e-mailové adresy),

• změna bankovního účtu příjemce dotace,

• jakoukoliv změnu ve vztahu k poskytovatelům veřejných prostředků z důvodu vyloučení možného rizika zneužití poskytnuté dotace,

• změny v rozpočtu ve smyslu nutnosti navýšení některé z položek rozpočtu, a to prostřednictvím odeslání změnového formuláře (příloha č. 6 metodiky) datovou schránkou.

10. Příjemce dotace je povinen řádně uchovávat veškeré dokumenty související s výkonem sociální práce a prokazující čerpání poskytnuté dotace na výkon sociální práce, a to včetně dokladů o kvalifikaci pracovníků, na jejichž osobní výdaje byly použity finanční prostředky z dotace, po dobu 10 let od ukončení jejího financování způsobem, který je v souladu s platnými právními předpisy České republiky.

11. Při výběru dodavatelů na zajištění dodávek a služeb je příjemce dotace povinen postupovat v souladu se zákonem č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

12. Příjemce dotace je povinen provést finanční vypořádání poskytnuté dotace v souladu
    s vyhláškou č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem ve znění vyhlášky
    č. 435/2017 Sb. (dále jen „vyhláška o finančním vypořádání“), kterou se stanoví zásady
    a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem.

Finanční vypořádání dotace zpracuje příjemce dotace za období týkající se celého roku 2018, tedy od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018. K podkladům příjemce dotace přiloží komentář a současně provede případnou vratku dotace společně s avízem. Lhůty pro finanční vypořádání se řídí vyhláškou o finančním vypořádání.

Zpracovaný podklad pro finanční vypořádání dotace bude podepsán statutárním zástupcem příjemce dotace nebo jím pověřenou osobou.

Při nedodržení uvedené povinnosti se postupuje podle § 44 a § 44a zákona o rozpočtových pravidlech. Bez řádného finančního vypořádání dotace v předepsaném termínu nebudou subjektu v následujícím roce uvolněny prostředky dotace.

13. Pokud příjemci dotace byla v roce 2018 přidělena dotace ve výši 3 mil. Kč a více (viz článek I tohoto Rozhodnutí), předloží do 31. srpna 2019 poskytovateli dotace:

1. výrok auditora a vyjádření auditora ke způsobu účtování a použití poskytnuté dotace – v případě příjemců dotace, na které se podle § 20 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, vztahuje povinnost ověřování účetní závěrky auditorem,

2. vyjádření auditora ke způsobu účtování a použití poskytnuté dotace – v případě ostatních příjemců dotace.

14. Výrok a vyjádření auditora musí být předloženy jako samostatný dokument, nikoli jako součást jiného dokumentu.

15. V případě, že příjemce dotace nedodá výrok nebo vyjádření auditora ve stanoveném termínu, může být tato skutečnost důvodem pro neposkytnutí dotace. Sankce za nedodržení termínu předložení výroku nebo vyjádření auditora dále stanoví část V tohoto Rozhodnutí.

16. Pro kontrolu dodržování podmínek čerpání dotace ze státního rozpočtu a uplatnění sankcí při neoprávněném použití nebo zadržení dotace se postupuje podle zákona
    č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a § 44a zákona
    o rozpočtových pravidlech.

17. Příjemce dotace je povinen v souladu se zákonem o finanční kontrole, a v souladu s dalšími právními předpisy České republiky umožnit výkon kontroly všech dokladů vztahujících se k poskytnuté dotaci ze státního rozpočtu na základě rozhodnutí
    a poskytnout součinnost všem osobám oprávněným k provádění kontroly, příp. jejich zmocněncům. Těmito oprávněnými osobami jsou zaměstnanci odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení a jimi pověřené osoby, zaměstnanci příslušného krajského úřadu a jimi pověřené osoby, územní finanční orgány, Ministerstvo financí ČR, Nejvyšší kontrolní úřad, případně další orgány oprávněné k výkonu kontroly.

18. Příjemce dotace je povinen realizovat nápravná opatření, která mu byla uložena na základě prováděných kontrol, a to v požadovaném termínu, rozsahu a kvalitě a v souladu s § 18 zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů, a informovat o splnění nápravných opatření toho, kdo tato nápravná opatření uložil.

Část IV

Platební podmínky

1. Přidělená neprůtoková dotace je poskytovatelem dotace vyplácena jednorázově na  účet příjemce dotace, zřízený u České národní banky, platebním poukazem, přidělená průtoková dotace je poskytovatelem dotace vyplácena jednorázově na účet zprostředkovatele, zřízený u České národní banky, platebním příkazem, a to v souladu s případnými regulačními opatřeními ve státním rozpočtu.

2. Výše a termín výplaty:

Příspěvek je vyplácen ve výši 100% poskytnuté dotace po vydání tohoto Rozhodnutí a podpisu přiloženého formuláře Prohlášení příjemce dotace, nejpozději však
do 30. července roku, na který je dotace poskytnuta.

3. MPSV si vyhrazuje právo změnit výši a termín výplaty dotace.

Část V

Sankce

V případě, že kontrolní orgán zjistí prostřednictvím průběžné nebo následné kontroly, že příjemce dotace neplní povinnosti, které toto Rozhodnutí stanoví, je příjemce dotace povinen vrátit finanční prostředky, které neoprávněně použil, do státního rozpočtu ČR podle § 44a zákona o rozpočtových pravidlech.

Část VI

Závěrečná ustanovení

1. Příjemce dotace souhlasí se zveřejněním žádosti o dotaci, svého názvu, jména, adresy, výše požadavku na dotaci a výše přidělené dotace způsobem stanoveným poskytovatelem dotace.

2. Rozhodnutí se vyhotovuje ve dvou vyhotoveních s platností originálu, určených po jednom pro poskytovatele dotace a pro žadatele.

3. Toto Rozhodnutí může být nahrazeno vydáním Rozhodnutí s vyšším pořadovým číslem za podmínek stanovených § 14p zákonu o rozpočtových pravidlech – Nové rozhodnutí.

část vII

Poučení

1. Proti rozhodnutí poskytovatele není přípustné odvolání ani rozklad. Obnova řízení se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) správního řádu.

2. Za podmínek stanovených v § 15 zákona o rozpočtových pravidlech může být zahájeno řízení o odnětí dotace. Na řízení o odnětí dotace se vztahují obecné předpisy o správním řízení.

Bankovní spojení: 2229001/0710

Odbor sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení

Oddělení koncepce sociální práce a vzdělávání

Za organizační složku státu:

Příslušný náměstek ministra/Příslušný ředitel odboru

V Praze, dne

Podpis, razítko: ……………………………………………

PROHLÁŠENÍ PŘÍJEMCE DOTACE NA VÝKON SOCIÁLNÍ PRÁCE

k Rozhodnutí č … k žádosti evidenční číslo: ………………¹⁾

1. Příjemce dotace tímto prohlašuje, že byl seznámen s Rozhodnutím o poskytnutí dotace z kapitoly 313 – MPSV státního rozpočtu na rok 2018 (dále jen „Rozhodnutí“), vyslovuje s ním svůj souhlas a zavazuje se k jeho plnění a ke splnění podmínek stanovených v části III Rozhodnutí.

2. Příjemce dotace je povinen odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení MPSV do 20 pracovních dnů od odeslání Rozhodnutí zaslat datovou schránkou formou autorizované konverze (vyplněné a naskenované) toto „Prohlášení příjemce dotace“, v němž potvrzuje níže uvedené údaje. Pokud tak neučiní, MPSV může pozastavit výplatu dotace!

	ÚDAJE UVEDENÉ V ŽÁDOSTI/ROZHODNUTÍ	OPRAVY (vyplňte pouze v případě, že nesouhlasí údaje uvedené v rozhodnutí)
Příjemce dotace2)
IČ:
Adresa:
Představitel obce/kraje3):

Pouze pro kraje:

V případě změny bankovního spojení oproti žádosti o dotaci uveďte aktuální číslo účtu.

POKUD OD PODÁNÍ ŽÁDOSTI K ŽÁDNÉ ZMĚNĚ NEDOŠLO, POLE NEVYPLŇUJTE.

3. Příjemce dotace souhlasí se zveřejněním předložené Žádosti o dotaci na výkon sociální práce ze státního rozpočtu pro rok 2018 a výše poskytnuté dotace.

Dne: Otisk razítka obce/kraje a podpis představitele obce/kraje

¹⁾ Doplňte číslo Rozhodnutí a evidenční číslo žádosti, uvedené v záhlaví Rozhodnutí.

²⁾ Doplňte název obce/kraje.

³⁾ Doplňte jméno starosty/primátora/hejtmana.

Hlášení změn v položkovém čerpání rozpočtu dotace na výkon sociální práce za rok 2018 dle části III, bodu 9 metodiky¹⁾

Příjemce dotace (název, adresa, PSČ):

IČ:

Evidenční číslo žádosti:

Datum: ………………………

Jméno statutárního zástupce: ………………………

Podpis statutárního zástupce: ………………………

	Druh finančních prostředků				Poskytnutá dotace MPSV na základě Rozhodnutí	Požadavek na položkové čerpání dotace dle žádosti	Aktualizované položkové čerpání dotace
	CELKOVÝ OBJEM NEINVESTIČNÍCH FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ
				1.1 Pracovní smlouvy
				1.2 Dohody o pracovní činnosti
				1.3 Dohody o provedení práce
				1.4 Jiné osobní náklady
	1.5 Vzdělávání
	1.6 Supervize
	2.1 Odborná literatura a odborné publikace
	2.2 Pomůcky pro práci s klienty
	2.3 Pohonné hmoty
				2.4 Časové jízdenky
				2.5 Ochranné pomůcky
				3.1 Telekomunikační a poštovní služby
				3.2 Cestovní náhrady
				3.3 Očkování sociálních pracovníků
				3.4 Tlumočnické a překladatelské služby
				3.5 Metodická činnost krajů
				3.6 Tiskové služby

¹⁾ Poskytovatel přijímá pouze taková hlášení změn v položkovém čerpání dotace, která byla příjemcem odeslána nejpozději dne 31. prosince roku, na který je dotace poskytnuta. Poskytovatel se k hlášení změn vyjádří ve lhůtě stanovené metodikou.

S T A T U T

Dotační komise Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování příspěvku na výkon sociální práce (s výjimkou agendy sociálně-právní ochrany dětí) formou dotace ze státního rozpočtu krajům, hl. m. Praze, obcím s rozšířenou působností a obcím s pověřeným obecním úřadem

Článek I

Úvodní ustanovení

Dotační komise Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování příspěvku na výkon sociální práce (s výjimkou agendy sociálně-právní ochrany dětí) formou dotace ze státního rozpočtu krajům, hl. m. Praze, obcím s rozšířenou působností a obcím s pověřeným obecním úřadem (dále jen „Dotační komise“) je poradním orgánem ministra práce a sociálních věcí (dále jen „ministr“¹) pro posuzování žádostí o poskytnutí výše uvedené neinvestiční dotace.

Článek II

Působnost

1. Posláním Dotační komise je především hodnocení žádostí o poskytnutí účelové dotace.

2. Dotační komise zejména:

projednává:

• obsah žádostí o dotaci a výši jednotlivých částek příspěvku dle příslušného příkazu ministra,

doporučuje:

• ministrovi ke schválení zhodnocené žádosti o dotaci s výší jednotlivých příspěvků.

Článek III

Složení Dotační komise

1. Dotační komise se skládá z předsedy, místopředsedy a členů. Podklady a organizační zabezpečení Dotační komise zajišťuje tajemník Dotační komise (dále jen „tajemník“) jmenovaný předsedou dotační komise.

2. Předsedou Dotační komise je náměstek pro řízení sekce správních činností
a sociální politiky. Jejím místopředsedou je ředitel odboru sociálních služeb, sociální práce
a sociálního bydlení.

3. Členy Dotační komise jmenuje ministr.

¹ Názvy všech funkcí jsou v tomto Statutu pojímány jako genderově neutrální.

4. Dotační komise má 5 členů, a to v následujícím zastoupení:

• čtyř členů/zástupců - 2. Sekce správních činností a sociální politiky (včetně předsedy a místopředsedy);

• jednoho člena/zástupce - 4. Sekce zaměstnanosti a nepojistných sociálních dávek;

• jednoho člena/zástupce 5. Sekce legislativy.

5. Ministr může jmenovat další členy Dotační komise.

6. Funkční období členů Dotační komise je časově neomezené.

7. Dotační komise je ustavena na dobu neurčitou.

8. Členství v Dotační komisi automaticky končí:

1. ukončením výkonu funkce (popř. ukončením pracovního / služebního poměru),

2. odvoláním ministrem,

3. písemnou rezignací člena,

4. úmrtím člena.

9. Členství v Dotační komisi je nezastupitelné.

10. K jednání Dotační komise mohou být v případě potřeby a se souhlasem jejího předsedy přizváni další státní zaměstnanci ministerstva, jiných orgánů státní správy, zaměstnanci samosprávných územních celků, výzkumných pracovišť a dalších zainteresovaných institucí a subjektů. Přizvané osoby (dále jen „hosté“) mají pouze poradní hlas
a nedisponují hlasovacím právem.

11. Jednání Dotační komise jsou neveřejná, pokud komise nerozhodne jinak.

12. Účast na činnosti Dotační komise je bezúplatná.

Článek IV

Předseda Dotační komise

1. Předseda Dotační komise osobně zodpovídá za činnost této komise ministrovi.

2. Předseda Dotační komise svolává a řídí její zasedání.

3. Předseda Dotační komise dále:

1. řídí činnost Dotační komise,

2. podepisuje xxxxxxxxxx, doporučení a další výstupy Dotační komise,

3. předkládá jejím členům k projednání návrhy materiálů,

4. navrhuje program zasedání,

5. podává návrh ministrovi na jmenování dalších členů Dotační komise.

4. Předsedu Dotační komise po dobu jeho nepřítomnosti nebo z jeho pověření zastupuje místopředseda.

Článek V

Členové Dotační komise

1. Členové Dotační komise:

1. se osobně účastní zasedání Dotační komise a jejich účast je povinná.

2. hlasují o schválení zhodnocených žádostí o dotaci a o výši jednotlivých příspěvků.

3. hlasují o přizvání hostů na jednání Dotační komise.

2. Pokud se člen Dotační komise nemůže jednání zúčastnit, omluví se předem předsedovi Dotační komise (prostřednictvím tajemníka).

Článek VI

Organizační zabezpečení činnosti Dotační komise

1. Činnost Dotační komise administrativně a organizačně zajišťuje tajemník, který je zaměstnancem Ministerstva práce a sociálních věcí, odboru sociálních služeb, sociální práce a sociálního bydlení. Tajemník zejména zajišťuje svolání zasedání Dotační komise, soustřeďuje a členům Dotační komise rozesílá podklady a informace pro jednání Dotační komise, pořizuje zápis z jednání, který po schválení předsedou rozesílá členům.

2. Jednání Dotační komise upravuje Jednací řád.

Článek VII

Závěrečná ustanovení

1. Tento Statut nabývá účinnosti dnem schválení ministrem.

2. Změny a doplňky Statutu podléhají schválení ministrem.

JEDNACÍ ŘÁD

Dotační komise Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování příspěvku na výkon sociální práce (s výjimkou agendy sociálně-právní ochrany dětí) formou dotace ze státního rozpočtu krajům, hl. m. Praze, obcím s rozšířenou působností a obcím s pověřeným obecním úřadem

Článek I.

Úvodní ustanovení

Jednací řád Dotační komise Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování příspěvku na výkon sociální práce (s výjimkou agendy sociálně-právní ochrany dětí) formou dotace ze státního rozpočtu krajům, hl. m. Praze, obcím s rozšířenou působností a obcím s pověřeným obecním úřadem (dále jen „Dotační komise“) je vnitřním předpisem MPSV a vydává se jako součást metodiky na základě článku VI, odst. 2. Přílohy č. 7 Statut Dotační komise.

Článek II.

Svolání zasedání

1. Tajemník Dotační komise svolává jednání této komise, a to se souhlasem předsedy, v případě jeho nepřítomnosti se souhlasem místopředsedy.

2. Jednání Dotační komise svolává tajemník elektronicky nebo písemně pozvánkou tak, aby ji členové obdrželi nejpozději 3 pracovní dny před jednáním. Pozvánka obsahuje program jednání Dotační komise. K pozvánce se připojují materiály k projednání.

3. Dotační komise zasedá nejpozději do 30 pracovních dnů ode dne ukončení dotačního řízení.

4. Jednání Dotační komise se mohou účastnit i hosté, kteří nemají hlasovací právo.
   O jejich účasti rozhoduje předseda Dotační komise nebo členové Dotační komise aklamačním hlasováním.

Článek III.

Průběh jednání

1. Jednání Dotační komise jsou neveřejná, pokud komise nerozhodne jinak.

2. Jednání Dotační komise řídí její předseda.

3. Pokud se předseda nemůže z vážných důvodů jednání Dotační komise zúčastnit, přecházejí jeho práva a povinnosti na místopředsedu.

4. Z jednání Dotační komise se vždy pořizuje písemný zápis. Za vyhotovení zápisu odpovídá tajemník dotační komise. Zápis schvaluje předsedající, který jednání dotační komise řídil.

5. K zápisu z jednání Dotační komise se přikládá prezenční listina. Pokud některý člen opustil zasedání Dotační komise před jeho ukončením a v této době proběhlo hlasování, musí být tato skutečnost v zápise uvedena.

6. Zápis z jednání Dotační komise musí obsahovat zejména datum, čas a místo konání jednání, seznam přítomných a omluvených členů a přizvaných hostů, body jednání, stručný závěr, výsledek hlasování a jiné důležité skutečnosti.

7. V případě zásadního nesouhlasu člena Dotační komise s přijatým závěrem musí být tento nesouhlas uveden v zápise z jednání.

8. Zápis z jednání Dotační komise se rozesílá členům Dotační komise, popř. dalším osobám, které určí předsedající jednání. Za rozeslání odpovídá tajemník.

Článek IV.

Hlasování

1. Dotační komise je schopna jednat a usnášet se, je-li přítomen předseda, případně místopředseda a nejméně polovina dalších členů Dotační komise s hlasovacím právem.

2. Hlasuje se aklamačně (zvedáním ruky). Do záznamu se uvádí poměr hlasování, a jak hlasovali jednotliví členové Dotační komise.

3. Dotační komise rozhoduje většinou hlasů svých přítomných členů. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy, v případě nepřítomnosti předsedy rozhoduje hlas místopředsedy.

4. Každý člen Dotační komise má hlasovací právo a disponuje jedním hlasem.

Článek V.

Jednání „per rollam“

1. V případě mimořádných záležitostí, které nesnesou odkladu, může předseda využít procedury písemného projednání – „per rollam“, a to i z podnětu jiného člena Dotační komise.

2. V případě projednání „per rollam“ obdrží všichni členové Dotační komise všechny potřebné dokumenty prostřednictvím elektronické pošty.

3. K předloženým materiálům se členové Dotační komise mohou vyjádřit písemně během lhůty, která bude stanovena při rozesílání materiálu, minimálně tři pracovní dny.

4. Vyjádření k předloženým materiálům se zasílá elektronickou poštou tajemníkovi Dotační komise.

5. Hlasování „per rollam“ je platné, zúčastní-li se jej alespoň nadpoloviční většina členů Dotační komise, a to včetně předsedy nebo místopředsedy.

6. Při použití projednání „per rollam“ se Dotační komise usnáší většinou hlasů zúčastněných členů.

7. Výsledky hlasování „per rollam“ budou oznámeny účastníkům hlasování nejpozději do pěti pracovních dnů po skončení hlasování.

8. Výsledek hlasování „per rollam“ se písemně zaznamenává do zápisu jednání Dotační komise „per rollam“. Za vyhotovení zápisu odpovídá tajemník dotační komise. Zápis schvaluje předseda, popř. místopředseda dotační komise.

Žádost o doplatek příspěvku na výkon sociální práce v přenesené působnosti na pokrytí mimořádných výdajů v agendě sociální práce v roce 2018

1. Žadatel

Název:
Sídlo:
Kraj
IČO		E-mail:		Datová schránka (ID DS)
Xxxxx, příjmení a titul osoby pověřené zastupováním žadatele1) a její funkce				Telefon:
				E-mail:

2. Poskytovatel – MPSV ČR:

Název:	Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Sídlo, podatelna:	Na Poříčním právu 1/376
IČO	00551023	Telefon:	+420221921111 (ústředna)	http://	www.mpsv.cz
Datová schránka (ID DS)	sc9aavg	E-mail:	posta@mpsv.cz
Kontaktní osoba:				Telefon: E-mail:

3. P ožadovaná výše doplatku²⁾:

4. Účel použití prostředků

Dotace se poskytuje krajům, hl. m. Praze, obcím s rozšířenou působností a obcím
s pověřeným obecním úřadem podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o rozpočtových pravidlech, § 102 a 103 zákona o sociálních službách, a § 65a zákona o pomoci v hmotné nouzi.

Využití prostředků upravuje Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování příspěvku na výkon sociální práce (s výjimkou agendy sociálně-právní ochrany dětí) formou dotace ze státního rozpočtu krajům, hl. m. Praze, obcím s rozšířenou působností a obcím
s pověřeným obecním úřadem pro rok 2018.

Specifikace důvodu podání žádosti o doplatek na pokrytí mimořádných výdajů v agendě sociální práce tvoří součást tohoto dokumentu, bod 5. této žádosti, lze ji v případě většího rozsahu dokumentace přiložit jako samostatnou přílohu. Bez ní nelze žádost individuálně posoudit.

5. Zdůvodnění žádosti o doplatek

6. Prohlášení žadatele:

Veškeré údaje v této žádosti jsou pravdivé a jsme si vědomi případných následků, které by pro nás z nepravdivě uvedených údajů vyplývaly.

7. Přikládáme _______ listů příloh:

• Zdůvodnění žádosti o doplatek (další podklady)

• Formulář Hlášení změn v položkovém čerpání rozpočtu (Příloha č. 6 metodiky)

• Jiné

V………………………………………….

dne ……………………………………….






podpis žadatele (osoby pověřené zastupováním žadatele)

1. Osobou pověřenou zastupováním žadatele při podání žádosti o doplatek může být starosta/primátor nebo jeho zástupce nebo jiný zaměstnanec obce s rozšířenou působností pověřený k zastupování žadatele (např. vedoucí věcně příslušného odboru) dle pověření k podání žádosti vloženého do systému OKslužby/OKnouze,

2. Výše požadovaných prostředků bude odpovídat maximálně rozdílu částek požadavku v žádosti o dotaci a přidělené dotace. Výpočet: POŽADAVEK PRO ROK 2018 – DOTACE PŘIDĚLENÁ V ROCE 2018 = MAXIMÁLNÍ MOŽNÁ ČÁSTKA POŽADAVKU PRO DOFINANCOVÁNÍ (lze i méně)

Např. obec žádala v žádosti v lednu 2018 o 2.000.000,- Kč, byl jí přidělen 1. 500.000,- Kč – maximální výše požadavku na doplatek tedy může být 500.000,- Kč (obec však může na základě vlastní finanční rozvahy zažádat např. jen o 300.000,- Kč odůvodněných mimořádných nákladů).

1 Vzhledem k tomu, že území hlavního města Prahy je současně obcí a krajem, není dále speciálně hl. město Praha uváděno a řídí se pokyny pro obce a kraje

2 Informace o aplikaci a odkaz jsou dostupné na https://portal.mpsv.cz/soc/szsp_obce

3 Nejvýše 100.000 Kč/1,0 úvazek

4 V případě krajských měst, která jsou výhradně sama správním obvodem, a ÚMČ hlavního města Prahy se použije medián dojezdovosti Obce - III

5 Informace o aplikaci a odkaz jsou dostupné na https://portal.mpsv.cz/soc/szsp_obce

6 Sociální kurátor je typová pozice sociálního pracovníka (nikoli specializace) a není třeba ji v rámci úvazku rozlišovat, nejedná se o kumulaci

7 Výši dotace nelze vypočítat bez znalosti celého datového souboru, jehož struktura je dána počtem žadatelů
a charakteristikou jejich správních obvodů

8 Sociální kurátor je typová pozice sociálního pracovníka (nikoli specializace) a není třeba ji v rámci úvazku rozlišovat, nejedná se o kumulaci

9 V případě krajských měst, která jsou výhradně sama správním obvodem, a ÚMČ hlavního města Prahy se použije průměr dojezdovosti Obce - III

10 Viz poznámka 2

11 Viz poznámka 2

1