ROZHODNUTÍ KOMISE
ROZHODNUTÍ KOMISE
ze dne 22. září 2004
o státní podpoře, kterou Spojené království zamýšlí poskytnout společnosti British Energy plc
(oznámeno pod číslem K(2004) 3474) (Pouze anglické znění je závazné) (Text s významem pro EHP)
(2005/407/ES)
KOMISE EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ,
s ohledem na Smlouvu o založení Evropského společenství, a zejména na čl. 88 odst. 2 první pododstavec této smlouvy,
s ohledem na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru, a zejména na čl. 62 odst. 1 písm. a) této dohody,
po výzvě zúčastněných stran k předložení připomínek v souladu s výše uvedenými ustanoveními (1) a s ohledem na tyto připomínky,
vzhledem k těmto důvodům:
I. POSTUP
(1) Dne 9. září 2002 uvedla vláda Spojeného království („UK“) v platnost soubor podpor na záchranu britské elektráren- ské společnosti British Energy plc („BE“). Komise přijala dne 27. listopadu 2002 rozhodnutí, že k tomuto případu nebude mít námitky (2). Na základě tohoto rozhodnutí měly orgány UK do 9. března 2003 předložit plán restruk- turalizace nebo likvidace BE, nebo doložit, že podpora byla splacena.
(2) Dne 7. března 2003 oznámily orgány UK Komisi plán restrukturalizace. Oznámení vlády UK bylo registrováno jako státní podpora pod číslem případu NN 45/03, pro- tože některá opatření na restrukturalizaci, která zřejmě obsahují státní podporu, již vstoupila v platnost. Další informace byly předloženy dne 13. března 2003. Dne
28. března 2003 se uskutečnilo setkání zástupců Komise a orgánů UK. Dne 21. dubna 2003 odeslala Komise orgánům UK žádost o informace, na kterou orgány UK odpověděly dne 2. května 2003.
(3) Komise informovala dopisem ze dne 23. července 2003 Spojené království, že se s ohledem na poskytnutou pod- poru rozhodla zahájit postup stanovený v čl. 88 odst. 2 Smlouvy o ES.
(4) Rozhodnutí Komise o zahájení postupu bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie (3). Komise vyzvala zúčast- něné strany, aby podaly své připomínky.
(5) Orgány UK předaly Komisi své připomínky k zahájení postupu dopisem ze dne 22. srpna 2003, který Komise zaregistrovala ve stejný den.
(6) Komise obdržela připomínky od zúčastněných stran. Předala je Spojenému království, které dostalo příležitost reagovat; jeho připomínky byly přijaty dopisem ze dne
29. října 2003, zaregistrovaným Komisí dne 30. října 2003.
(7) Komise se setkala s orgány Spojeného království dne
7. října 2003. Po tomto setkání předalo Spojené království informace dopisem ze dne 5. listopadu 2003, který byl zaregistrován dne 10. listopadu 2003. Další setkání se uskutečnilo dne 28. listopadu 2003. Komise dne 5. pro- since 2003 odeslala Spojenému království požadavek na poskytnutí informací, na který Spojené království odpově- dělo dne 22. prosince 2003. Další setkání se uskutečnilo dne 2. února 2004. Spojené království předalo informace dne 4. února 2004. Dne 10. března 2004 byly Spojeným královstvím předány nové informace. Dne 22. března 2004 se uskutečnilo setkání. Komise odeslala nový poža- davek dne 19. dubna 2004, na který Spojené království odpovědělo dne 11. května 2004. Dne 7. června 2004 se uskutečnilo setkání. Dne 1. července 2004 byly předány nové informace a dne 29. července 2004 se uskutečnilo setkání. Další informace poskytlo Spojené království dne
23. srpna 2004.
(1) Úř. věst. C 180, 31.7.2003, s. 5.
(2) Úř. věst. C 39, 18.2.2003, s. 15. (3) Viz poznámka pod čarou 1.
II. PODROBNÝ POPIS PODPORY
1. Příjemce podpory
a) Skupina British Energy plc
(8) BE je společnost vyrábějící elektrickou energii. V roce 1996 byla privatizována orgány UK. S výjimkou tří speciálních podílů držených orgány UK (jeden v BE a po jednom v každé ze dvou jejích hlavních dceřinných společností v UK) je nyní BE ve vlastnictví výlučně soukromých investorů.
(9) V době privatizace byla hlavní součástí podnikání BE výroba elektrické energie v šesti jaderných elektrárnách v Anglii a ve dvou jaderných elektrárnách ve Skotsku. BE tyto elektrárny stále provozuje, jejich celková registrovaná kapacita je 9 820 MW, z toho 7 281 MW je v Anglii a Walesu a 2 539 MW je ve Skotsku. BE je jedinou společ- ností ze soukromého sektoru v UK, která vlastní jaderné elektrárny. Společnost dodává elektrickou energii na vel- koobchodní trh a některým velkým průmyslovým a komerčním zákazníkům, avšak jinak než v maloobchod- ním prodeji.
(10) Po privatizaci vstoupila BE jako akcionář s podílem 50:50 na trh USA (pod názvem Amergen) s cílem nakoupit a pro- vozovat jaderné elektrárny v USA a získala 82,4 % podílu v pronájmu společnosti Xxxxx Xxxxx LP v Ontariu, Kanadě. Ve Spojeném království získala BE v roce 1999 zakázku na maloobchodní dodávku elektrické energie pro společnost South Wales Electricity (následně prodána v roce 2000) a v roce 2000 koupila uhelnou elektrárnu Eggborough s výkonem 1 970 MW za účelem získání větší flexibility a jako bezpečnostní opatření pro případ výpadku jejích jaderných elektráren.
(11) Z osmi jaderných elektráren v UK vlastněných společností BE je sedm vybaveno technologií „pokročilý plynem chla- zený reaktor“ („advanced gas-cooled reactors“ – „AGR“), což je provedení a technologie používané unikátně v UK. Osmá elektrárna, Sizewell B, je vybavena tlakovodním reaktorem („pressurised water reactor“ – „PWR“), což je provedení a technologie běžně používané i v zahraničí.
(12) Hlavní dceřinné společnosti BE v UK jsou:
— British Energy Generation Ltd („BEG“), která vlastní a provozuje šest jaderných elektráren v Anglii a vlastní licenci na dodávku elektrické energie pro přímé obchodování,
— British Energy Generation (UK) Ltd („BEGUK“), která vlastní a provozuje dvě jaderné elektrárny ve Skotsku,
— Eggborough Power (Holdings) Ltd („EPL“), která vlastní a provozuje uhelnou elektrárnu Eggborough v Anglii,
a
— British Energy Power & Energy Trading Ltd („BEPET“), která prodává všechny výstupy společnosti BE (vše- chny, které nesouvisí s přímou dodávkou) a spravuje tržní rizika.
b) Nedávný vývoj
(13) Následkem výrazného poklesu cen elektrické energie na trhu, na kterém BE působí, spolu s nedostatkem finančního zajištění společnosti BE a s neplánovaným výpadkem elek- tráren v roce 2002 značně poklesly příjmy vytvořené elek- trárnami společnosti BE. Vysoký podíl nevyhnutelných nákladů (4) ve struktuře BE a v jejích jaderných elektrár- nách také poskytnul malou možnost reagovat na nižší ceny snížením nákladů.
(14) Pokles ceny o 8,56 GBP/MWh, který nastal během dvou let před rokem 2002 se při roční produkci 75 TWh (výkon generovaný společností BE za finanční rok) rovná ročnímu snížení příjmů o 642 milionů GBP. Na příjmy BE neměly zmírňující efekt ani smlouvy o prodeji elektrické energie, ani její přímý prodej.
(15) Z důvodu těchto faktorů se v létě roku 2002 výrazně zhoršila likvidita společnosti BE, pokladní hotovost se snížila z 231 milionů GBP na začátku dubna roku 2002 na pouhých 78 milionů GBP na konci srpna roku 2002, přičemž pokles se urychloval od konce června roku 2002. Kromě významného snížení pokladní hotovosti předpokládala BE významné výdaje v období od září roku 2002 do března roku 2003. Tyto výdaje zahrnovaly platby společnosti British Nuclear Fuel Limited („BNFL“) v rámci smluv o likvidaci vyhořelého paliva, významné investiční náklady v elektrárně Xxxxx Xxxxx, kterou společnost BE vlastní v Kanadě a splátka první tranže jejích dluhopisů, které jsou splatné dne 25. března 2003.
(16) Dne 5. září 2002, s ohledem na neúspěch nabídky dluho- pisů, učiněné v létě, a v obavách o své schopnosti přístupu k nečerpaným bankovním prostředkům, obdrželo představenstvo společnosti BE právní radu, ve které je řečeno, že společnost nebude schopna získat úvěrové prostředky. Protože členové představenstva opravdu nebyli schopni konstatovat, že společnost je schopna tyto úvě- rové prostředky splatit, jejich čerpání by se rovnalo obcho- dování bez rozumných vyhlídek na zabránění konkurzu z důvodu nesolventnosti. To vedlo společnost BE k tomu, že hledala finanční podporu u orgánů UK za účelem zabránit opatřením, která by na společnost byla uvalena z důvodu její nesolventnosti. Tato finanční podpora byla rozhodnutím Komise ze dne 27. listopadu 2002 schválena jako podpora na záchranu.
(4) Tedy ty náklady, kterým se nelze vyhnout zastavením výroby elek- trické energie nebo uzavřením elektráren.
(17) Toto rozhodnutí se odvolávalo na závazek vlády UK oznámit Komisi, nejpozději do 6 měsíců od schválení pod- pory na záchranu, plán likvidace nebo plán restrukturali- zace nebo podat důkaz, že prostředky byly splaceny v plné výši a/nebo že byla zrušena záruka. Dne 7. března 2003 oznámila vláda UK Komisi plán restrukturalizace společ- nosti BE.
2. Plán restrukturalizace
a) Původ obtíží společnosti BE
(18) Vláda UK identifikovala původ obtíží společnosti BE následovně:
Nedostatek finančního zajištění společnosti BE
(19) Na rozdíl od jiných velkých soukromých elektrárenských společností neobchoduje BE s maloobchodními zákazníky. Takové obchodování by poskytlo přirozené finanční zajištění rizika velkoobchodních cen za elektrickou energii. Společnost BE namísto toho prodává svou elektrickou energii primárně na velkoobchodním trhu a malý podíl prodává velkým průmyslovým a komerčním spotřebitelům.
(20) Pozice společnosti BE na trhu pro maloobchodní dodávky velkým průmyslovým a komerčním spotřebitelům nepo- skytuje finanční zajištění proti poklesu velkoobchodních cen. Tento trh je plně otevřen pro hospodářskou soutěž od roku 1994. Je konkurenceschopný se spotřebiteli citlivými na ceny. Ceny na tomto trhu také poklesly a jsou z velké části předávány přímo zákazníkům. Proto tedy nedošlo k takovému růstu v maloobchodním rozsahu, který by kompenzoval účinek poklesu velkoobchodních cen.
Vysoký podíl nevyhnutelných nákladů BE
(21) Struktura nákladů jaderných elektráren je charakterizována velmi vysokým podílem nevyhnutelných nákladů a níz- kým podílem nákladů, kterým se lze vyhnout (5).
(22) Některé z nevyhnutelných nákladů společnosti BE jsou náklady specifické pro jaderné elektrárny. Za prvé, závazky spojené s ukončením jaderného provozu jsou nezávislé na výkonech, s výjimkou jejich časového rozvržení, které závisí na časovém rozvržení uzavření elektrárny. Za druhé, náklady na likvidaci vyhořelého paliva – což jsou náklady na regeneraci, skladování a konečné uložení vyhořelého paliva – jsou také nevyhnutelné náklady pro palivo, které již bylo vloženo do reaktoru.
(5) Tedy ty náklady, kterým se lze vyhnout zastavením výroby elektrické energie nebo uzavřením elektráren.
(23) Na druhé straně jsou nevyhnutelné náklady jaderných elek- tráren nižší než stejné náklady ostatních elektráren v systému, včetně elektráren pro dodávku energie pro pokrytí základního výkonu.
(24) Pokles tržních cen vedl k velkému snížení rozpětí zisku BE, který byl nad rámec jejích nevyhnutelných nákladů. Následkem toho se výrazně snížily dostupné fondy pro pokrytí nevyhnutelných nákladů a jaderných závazků vyplývajících z předcházející činnosti. To vedlo k obtí- žnému plnění plateb věřitelům, což vyvolalo požadavky na restrukturalizaci podniku.
(25) Kromě dlouhodobých nevyhnutelných nákladů vyplývajících z jaderných závazků prodělala BE také na krátkodobějších nevyhnutelných nákladech ve formě finančních výdajů, zvýšených z důvodu navrácení kapitálu akcionářům a z důvodu pořízení elektráren v Eggborough a v severní Americe, a z důvodu ceny smluv o nákupu energie.
Významné neplánované výpadky jaderných elektráren společnosti BE
(26) Ušlé příjmy společnosti BE po snížení velkoobchodních cen elektrické energie byly dále zhoršeny významnými neplánovanými výpadky elektráren Torness 2 a Dunge- ness B. Dne 13. srpna 2002 BE oznámila, že po nepláno- vaných výpadcích v Torness byla cílová produkce jaderné elektrické energie ve Spojeném království snížena z 67,5 TWh na 63 TWh (± 1 TWh).
b) Restrukturalizační opatření
(27) Balíček na restrukturalizaci obsahuje následujících 7 opatření, která byla dohodnuta mezi společností BE, jejími největšími věřiteli (včetně státem vlastněné společnosti pro zpracování jaderného paliva BNFL) a vládou UK:
— Opatření A : Opatření zaměřené na financování
závazků vyplývajících z jaderných aktivit.
— Opatření B : Opatření zahrnující palivový cyklus dohodnutý s BNFL.
— Opatření C : Opatření pro stabilizaci.
— Opatření D : Restrukturalizační balíček pro výz- namné věřitele.
— Opatření E : Zavedení nové obchodní strategie.
— Opatření F : Prodej aktiv za účelem pomoci finan-
cování restrukturalizace.
— Opatření G : Odklad platby místních daní.
(28) Tato opatření jsou popsána v bodech 29 až 102.
Opatření A: Opatření zaměřené na financování závazků vyplývajících z jaderných aktivit
Závazky vyplývající z jaderných aktivit
(29) Závazky vyplývající z jaderných aktivit primárně vyvstávají z potřeby regenerace, skladování a konečného uložení vyhořelého jaderného paliva („závazky konečné garance“) a z potřeby vyřazení jaderných elektráren z provozu na konci jejich komerčního života („závazky vyřazení z provozu“).
(30) Pro některé závazky konečné garance má BE uzavřeny smlouvy se společností BNFL na likvidaci vyhořelého paliva („smluvně pokryté závazky“). Smluvně pokryté závazky představují částku, kterou je BE smluvně povinna v budoucnu zaplatit společnosti BNFL za regeneraci a/nebo skladování vyhořelého paliva z reaktoru typu AGR a za další služby v souvislosti s likvidací vyhořelého paliva. Smlouvy zahrnují regeneraci a skladování vyhořelého paliva a s tím spojených odpadů a týkají se paliva z elekt- ráren s reaktorem typu AGR nejméně do roku 2038 nebo 2086. Tyto smlouvy jsou uzavřeny na pevnou cenu se všemi technickými riziky pro BNFL, spojenými se skla- dováním a regenerací vyhořelého jaderného paliva. Nárok na veškeré vyhořelé palivo a na většinu s tím spojených odpadů zůstává společnosti BE po celou dobu platnosti smlouvy.
(31) Existují další závazky konečné garance, které mohou nebo nemusí být spojeny se stejným vyhořelým palivem, a které nejsou v současné době podchyceny smlouvou („smluvně nepokryté závazky“). Smluvně nepokryté závazky se v principu vztahují ke konečné likvidaci vyhořelého paliva, plutonia, uranu a odpadů vznikajících při regeneraci paliva z reaktorů typu AGR, skladování a konečné likvidace vyhořelého paliva z reaktorů typu PWR, včetně výstavby suchého skladiště v Sizewell B, a skladování a likvidace provozních odpadů.
(32) Závazky vyřazení z provozu se týkají nákladů na odstra- nění paliva, dekontaminaci a demontáž jaderných elekt- ráren po ukončení výroby elektrické energie v těchto elektrárnách. Vyřazení z provozu se běžně popisuje jako proces ve třech fázích:
— fáze 1: odstranění paliva z reaktoru krátce po uzavření stanice a odvoz paliva z elektrárny.
— fáze 2: demontáž nepotřebných pomocných staveb a celkové zabezpečení komplexu reaktoru, včetně och- rany proti vlivům počasí, který je následně udržován a monitorován, zpravidla během dlouhého časového období, a
— fáze 3: demontáž reaktoru, aby bylo možno znovu využít pozemek (nejméně 85 roků po ukončení výroby elektrické energie v případě elektráren s reak- torem typu AGR a 50 roků v případě elektráren s reak- torem typu PWR).
(33) Doposud byly provedeny některé kroky pro financování závazků vyplývajících z jaderných aktivit. V období priva- tizace byl založen samostatný fond s názvem Fond pro vyřazení jaderných zařízení z provozu („Nuclear Decom- missioning Fund“ –„NDF“), ve formě akciové společnosti s akciemi vlastněnými nezávislou společností. Účelem tohoto fondu je akumulovat samostatný fond, který bude použit na oblast vykládky paliva patřící do závazků vyřazení z provozu. Očekávalo se, že financování všech ostatních závazků vyplývajících z jaderných aktivit bude zajištěno mimo provozní peněžní toky z běžného obcho- dování společnosti BE. Avšak z důvodu poklesu celkových příjmů BE nejsou tyto stávající úpravy pro financování závazků vyplývajících z jaderných aktivit dostatečné.
(34) Vláda UK zahrnula do svého plánu restrukturalizace řadu nástrojů, aby převzala finanční odpovědnost za finan- cování alespoň části závazků vyplývajících z jaderných aktivit. Tyto nové nástroje budou zavedeny spolu s novými úpravami pravidel pro vklady společnosti BE do fondů ve vztahu k nákladům na závazky vyplývající z jaderných aktivit, společně se správou těchto závazků společnosti BE.
Vytvoření nových fondů
(35) Plán restrukturalizace předpokládá, že stávající NDF bude rozšířen do nového fondu, nebo nahrazen novým, s náz- vem Fond na závazky vyplývající z jaderných aktivit („Nuclear Liabilities Fund“ – „NLF“). NLF je zamýšlen jako akciová společnost s akciemi vlastněnými nezávislou spo- lečností. NLF má hradit výlohy na smluvně nepokryté závazky a závazky na vyřazení z provozu za:
a) veškeré palivo pro reaktory typu AGR, které bylo do reaktorů společnosti BE vloženo ještě před datem, kdy byly splněny všechny podmínky předcházející restruk- turalizaci, včetně rozhodnutí Komise o plánu restruk- turalizace („datum účinnosti restrukturalizace“), za veškeré palivo reaktoru typu PWR, jakož i za skla- dování a likvidaci provozních odpadů z elektráren;
b) veškeré závazky vyřazení z provozu BE z fáze 1;
a
c) veškeré závazky vyřazení z provozu BE z fáze2a3 až do rozsahu, kdy časově rozlišenou hodnotou NDF není možno pokrýt závazky vyřazení z provozu fáze 2 a 3 pokud trvá výpadek plateb.
(36) Jakmile bude zahájena restrukturalizace, bude BE přispívat do NLF následujícími platbami:
a) fixní příspěvek na vyřazení z provozu ve výši 20 milionů GBP ročně –indexováno podle Indexu spotřebitelských cen („RPI“) – částka se však bude sni- žovat po uzavření elektráren;
b) 150 000 GBP, indexováno podle RPI, za každou tunu paliva pro reaktor typu PWR uloženou do reaktoru v elektrárně Sizewell B po datu účinnosti restruktura- lizace. Podle orgánů UK je částka 150 000 GBP za tunu srovnatelná s mezinárodními cenami za likvidaci vyhořelého paliva;
c) 275 milionů GBP nových obligací pro NFL. Nové obli- gace budou mít vysokou hodnotu a nebudou zajištěny;
d) platby zpočátku v částce 65 % výše konsolidovaného čistého finančního toku BE po zdanění a po odečtení finančních nákladů a po úhradě finančních rezerv („platby NLF“). Tyto platby se po dohodě nazývají
„vyčištění hotovosti“. Správci NLF budou mít také právo, čas od času, přeměnit všechny platby NLF nebo jejich část za určitý počet akcií BE. Tak dlouho, pokud budou tyto akcie ve vlastnictví NLF, budou bez hlaso- vacího práva, a to až do rozsahu, který by jinak zna- menal 30 % nebo více hlasovacího práva BE.
(37) Procentní část finančního toku, podle kterého se budou určovat platby NLF, se může občas upravit na poctivém a rozumném základu, tak, aby akcionáři měli zisk z neroz- děleného finančního toku a z nových úpisů akcií BE a tak, aby NLF ani podílníci nebyli nepříznivě ovlivněni jakým- koliv rozštěpením, vydáním cenných papírů akcionářům nebo jinými akcemi společnosti.
(38) Platba fixních příspěvků ve výši 20 milionů GBP ročně (in- dexováno a sníženo po uzavření elektráren) fondu NLF nebo NDF na závazky vyřazení z provozu bude zry- chlena na základě současné čisté hodnoty (diskontováno na diskontní sazbu přiměřenou pro NLF nebo NDF, podle okolností) a bude okamžitě splatná a vyplatitelná v případě nesolventnosti BEG nebo BEGUK. Zrychlená platba (zrych- lené platby) bude garantována všemi hlavními společ- nostmi sdruženými v BE Group a zajištěna jejich jměním.
(39) Správci NLF nebudou mít žádnou roli ani žádné povinnosti kromě správy fondu a jeho investic a provádění plateb oprávněných výdajů. To bude zahrnovat posouzení, zda pro NLF bude výhodné odložit některé platby NLF nebo přeměnit platby NLF na kmenové akcie. Správci NLF nebudou mít žádné oprávnění revidovat závazky, poža- davky na financování nebo stanovovat příspěvky od BE.
Podpora poskytnutá vládou UK v souvislosti s financováním závazků vyplývajících z jaderných aktivit
(40) Vláda UK přijme v souvislosti s financováním závazků vyplývajících z jaderných aktivit čtyři následující opatření:
— Převzetí odpovědnosti za závazky společnosti BE z historických smluv ohledně vyhořelého paliva
(41) Vláda UK se zavazuje převzít zodpovědnost za závazky společnosti BE ze smluv uzavřených mezi BE a BNFL („his- torické smlouvy ohledně vyhořelého paliva“) o i) regene- raci a/nebo uskladnění vyhořelého paliva z reaktorů typu
AGR, uloženého do těchto reaktorů před datem účinnosti restrukturalizace a ii) jiných službách souvisejících s údrž- bou baněk, zacházení s oxidy a dopravou po železnici na základě stávajících smluv s BNFL.
(42) Tyto závazky nepokrývají platby za palivo uložené do reaktorů typu AGR po datu účinnosti restrukturalizace a náklady, které budou vznikat u BE na základě nových smluv, které budou výsledkem nových obchodních jednání mezi BE a BNFL. Závazky nepokrývají ani platby za palivo pro reaktory typu PWR, protože BNFL neprovádí regene- raci takového paliva, které je spravováno přímo – co se týká uskladnění – společností BE.
— Závazek pokrýt jakýkoliv schodek ve financování NLF pro fázi 1 závazků vyřazení z provozu a smluvně nepokrytých závazků
(43) Vláda UK se zavazuje pokrýt jakýkoliv schodek ve finan- cování NLF pro fázi 1 závazků vyřazení z provozu a smluvně nepokrytých závazků (včetně nákladů na výs- tavbu suchého skladiště SizewellBa na konečnou likvidaci paliva).
— Závazek pokrýt schodek ve financování NLF pro fázi 2 a 3 závazků vyřazení z provozu
(44) Vláda UK se zavazuje pokrýt jakýkoliv schodek ve finan- cování NLF v souvislosti s fází2a3 vyřazení z provozu.
— Odpuštění specifické daně
(45) Výše uvedené závazky vlády UK budou v rozvaze BE vyúč- továny jako aktiva s odpovídajícím úvěrem na účtu zisků a ztrát. Za normálních okolností by závazky byly zdani- telné. Podle vyjádření vlády UK by to vyžadovalo „zvýšit“ úroveň podpory poskytnuté společnosti BE v procesu restrukturalizace o částku daně vyplývající z poskytnutí záruky pro zajištění toho, aby BE byla solventní i po restrukturalizaci.
(46) Aby tomu zabránily, jsou orgány UK v procesu zavádění legislativy o odpuštění specifické daně prostřednictvím zákona o elektrické energii. Bez takové legislativy o odpu- štění specifických daní by vzniknul zdanitelný příjem ve výši přibližně 3 152 milionů GBP. Podle vyjádření vlády UK byl připraven návrh legislativy o odpuštění daní v tom smyslu, který má za cíl zajistit, aby v budoucnu BE nezís- kala nesymetrickou daňovou úlevu. Každé další zvýšení hodnoty závazků, ať z důvodu změny cen nebo z důvodu revalorizace, bude zdanitelné, čímž se vyrovnají daňové úlevy pro BE, pokud se na účtu zisků a ztrát objeví mimořádné výdaje.
(47) Tabulka 1 níže obsahuje ocenění nástrojů výše popsané podpory, provedené orgány UK. Tyto odhady hodnoty jsou značně nejisté. Jak náklady spojené se zbavením se závazků vyplývajících z jaderných aktivit, tak příspěvek BE k těmto nákladům jsou značně nejisté. Ke zproštění závazků opravdu bude docházet v průběhu extrémně dlouhého období. Například od BE se nečeká, že se zahájením demontáže reaktoru typu AGR začne dříve než 85 roků po ukončení výroby elektrické energie, zatímco likvidace vyhořelého paliva musí probíhat neustále. Kromě toho existuje mnoho úkolů, včetně vyřazení reaktorů typu AGR z provozu, s nimiž v současné době neexistuje přímá
zkušenost. Předpokládaná hodnota podpory se od oznámení změnila. Hlavními důvody jsou zvýšené výnosy z vyčištění hotovosti z důvodu zlepšení očekávané výkon- nosti BE, dopad inflace, aktualizace vyplácených obnosů vyplývajících ze závazků z historických smluv ohledně vyhořelého paliva, vyšší objem historického vyhořelého paliva v reaktorech typu AGR z důvodu poz- dějšího data účinnosti restrukturalizace a zvýšení hodnoty aktiv držených ve fondu pro vyřazení jaderných elektráren z provozu („Nuclear Generation Decommissioning Fund“) jako reakce na nejnovější tržní hodnotu.
Tabulka 1
Ocenění nástrojů podpory opatření A na základě předpokladů z července roku 2004 (6)
(v milionech GBP)
Původní návrh | Současné předpoklady | |||
Čistá současná hodnota (diskontováno na 5,4 % nominální sazby (7)) | Celkové budoucí platby v hotovosti (nediskontováno) | Čistá současná hodnota (diskontováno na 5,4 % nominální sazby (7)) | Celkové budoucí platby v hotovosti (nediskontováno) | |
Závazky vyplývající z historických smluv ohledně vyhořelého paliva | 2 185 | 3 218 | 2 377 | 3 067 |
Smluvně nepokryté závazky | 750 | 3 166 | 951 | 3 375 |
Závazky vyřazení z provozu | 879 | 4 917 | 1 115 | 5 062 |
Částky vložené společností BE do NLF | – 1 432 | – 1 845 | – 2 007 | – 2 510 |
Čisté částky splatné ministerstvem zahraničí- | 197 | 6 238 | 59 | 5 927 |
Odpuštění daní | 916 | 946 | 1 047 | 1 077 |
Celkem | 3 298 | 10 402 | 3 483 | 10 071 |
Původní návrh: Platby v hotovosti byly oceněny v březnu roku 2003 na základě cen z prosince roku 2002. Současné předpoklady: Platby v hotovosti byly oceněny v březnu roku 2004 na základě cen z března roku 2004.
Opatření B: Opatření zahrnující palivový cyklus dohodnutý se společností British Nuclear Fuel Limited (BNFL)
(48) Společnost BNFL jednak poskytuje společnosti BE jaderné palivo pro všechny její reaktory typu AGR a jednak zpra- covává nebo ukládá toto palivo, pokud je vyhořelé (8).
(49) V rámci plánu restrukturalizace se společnost BNFL, která je největším samostatným věřitelem BE, dohodla, že upraví svoje smlouvy s BE jak v souvislosti s dodávkou paliva, tak v souvislosti se zpracováním vyhořelého paliva.
(6) Původní návrh: Platby v hotovosti byly oceněny v březnu roku 2003 na základě cen z prosince roku 2002. Současné předpoklady: Platby v hotovosti byly oceněny v březnu roku 2004 na základě cen z března roku 2004.
(7) Diskontní sazba je 5,4 % nominální sazby doporučené jako refe- renční sazba z 1. ledna 2003 v souladu s Oznámením Komise o způ- sobu stanovení referenčních a diskontních sazeb (Úř. věst. C 273 ze dne 9.9.1997, s. 3).
(8) Společnost BE nakupuje palivo pro jaderné elektrárny s reaktory typu PWR od jiné společnosti a nemá uzavřeny žádné smlouvy o likvidaci vyhořelého paliva z těchto reaktorů, protože je skladuje na místě.
Opatření v souvislosti s dodávkou paliva („úvodní smlouvy“)
(50) Smlouvy o dodávce paliva, uzavřené mezi BE a BNFL před sestavením plánu restrukturalizace, jsou datované od roku 1997 v případě BEG nebo od roku 1995 v případě BEGUK. Předpokládalo se, že budou v platnosti do 31. března 2006, avšak se záměrem tyto smlouvy po uvedeném datu znovu projednat a prodloužit jejich platnost v případě BEG a s možností prodloužit jejich platnost v případě BEGUK.
(51) Ceny za dodávku paliva obsahovaly roční fixní poplatky a přídavné proměnné poplatky za dodaný palivový článek. Výše těchto poplatků byla dohodnuta s tím, že poplatky budou valorizovány v souladu s indexem inflace.
(52) Formou dodatku k předcházejícím smlouvám vstoupily od
1. dubna 2003 v platnost nově dohodnuté podmínky pro dodávku paliva. Tyto nové podmínky také budou tvořit základ nových dohod pro celý životní cyklus dodávky paliva pro reaktory typu AGR po 31. březnu 2006, které vstoupí v platnost od 1. dubna 2006.
(53) V nových podmínkách budou fixní roční platby podle dřívějších ujednání sníženy o 5 milionů GBP za rok a bude poskytnuta další sleva, v závislosti na základních cenách elektrické energie, avšak se stropem 15 milionů GBP (v cenách roku 2003 a na základě indexu spotřebitelských cen). Jinak zůstanou ceny stejné jako v předcházejících smlouvách.
(54) S ohledem na dodávku paliva od 1. dubna 2006 a s výhra- dou, že zůstanou otevřené nejméně 4 ze 7 elektráren s reaktorem typu AGR, bude fixní poplatek splatný spo- lečností BE 25,5 milionů GBP, snížené o slevu popsanou výše, s proměnným poplatkem (podle stávajících smluv) rovnajícím se částce 191 000 GBP za jednu tunu uranu. Tyto ceny mají peněžní hodnotu k červenci 2002 a budou indexovány podle indexu spotřebitelských cen.
(55) V období, kdy zůstanou otevřeny pouze tři nebo méně elektráren, mohou být ceny stanoveny na základě doporu- čení společného týmu společností BE a BNFL, s ohledem na studii programu optimalizace konce životnosti závodu společnosti BNFL pro výrobu paliva.
Opatření v souvislosti s vyhořelým palivem („koncové smlouvy“)
(56) Právní předchůdci společností BEG a BEGUK (Nuclear Elec- tric a Scottish Nuclear) uzavřeli v roce 1995 dlouhodobé smlouvy s BNFL o uskladnění a regeneraci radioaktivního paliva z reaktorů typu AGR a s tím související služby. BEGUK (Scottish Nuclear) uzavřela v roce 1995 další smlouvu o dlouhodobém uskladnění veškerého paliva z reaktorů typu AGR, které vzniká navíc nad rámec již dohodnutého množství pro regeneraci. Společnost BEG také v roce 1997 podepsala další smlouvu o službách souvisejících s likvidací vyhořelého paliva, která se zabývala celým životním cyklem radioaktivního paliva z reaktorů typu AGR, přesahujícího množství z reak- torů BEG dohodnuté ve smlouvě z roku 1995. Všechny smlouvy uvedené výše budou dále nazývány jako „stávající smlouvy o likvidaci vyhořelého paliva“. Tyto smlouvy zaručují služby pro období do roku 2038 nebo 2086 (v závislosti na kategorii odpadu).
(57) V rámci stávajících smluv o likvidaci vyhořelého paliva zůs- tává BE nárok na veškeré vyhořelé palivo. XXX a BEGUK budou případně požádány, aby přijaly ze skladů BNFL vysoce aktivní odpad, vyhořelé palivo, určitý odpad z mezi- produktů a zpracovaný uran a plutonium tak, aby splnily svoji zodpovědnost za likvidaci těchto produktů.
(58) Ceny za tyto smlouvy jsou v podstatě fixní, jejich úpravy proběhnou podle inflace a, v případě závazků pro skla- dování a regeneraci, závisí na hmotnosti dodaného paliva. Stanovené ceny původních smluv z roku 1995 také zahr- nují částky za vyřazení z provozu XXXXX (Thermal Oxide Reprocessing Plant – Tepelná elektrárna pro regeneraci
oxidu) v Sellafieldu, v níž probíhá regenerace paliva z reak- toru typu AGR. S ohledem na podstatu služeb poskyto- vaných společností BNFL je společnost BE povinna provádět trvalé platby za dodané množství paliva bez ohledu na to, zda ukončí smlouvy z důvodu nedodaného paliva.
(59) Platby za uskladnění a regeneraci paliva podle smluv z roku 1995 jsou fixní a probíhají až do ukončení platnosti smluv v roce 2086. Platby se provádí měsíčně. Platby podle smluv z roku 1997 jsou závislé na načasování a hmotnosti dodávek paliva do BNFL. Tyto fixní platby odpovídají paušální částce, placené podle pevného časového harmonogramu.
(60) Smlouvy o likvidaci recyklovaného vyhořelého paliva (dále nazývané jako „nové smlouvy o likvidaci vyhořelého paliva“) se použijí různě, podle toho, zda likvidované palivo bylo uloženo před datem účinnosti plánu restruk- turalizace nebo po tomto datu.
(61) V případě paliva uloženého před datem účinnosti plánu restrukturalizace budou provedeny tyto významné revize:
a) naplánované platby budou zkráceny tím způsobem, že čistá současná hodnota budoucích plateb, vypoč- tená za pomoci diskontní sazeb veřejného sektoru v UK, zůstane nezměněna;
b) články o ukončení platnosti smluv budou změněny tak, že pokud se BE i přes provedenou restrukturali- zaci stane nesolventní, budou smlouvy ukončeny bez postihu společnosti BE. Orgány UK uvedly, že v tomto případě bude pravděpodobně nutné pokračo- vat v likvidaci tohoto paliva v závodě BNFL v Sella- fieldu a bude třeba, aby vláda UK nebo společnost NLF vstoupily do smluvního vztahu se společností BNFL nebo s její nástupnickou společností, aby toto bylo zajištěno. Orgány UK uvedly, že v takovém případě by očekávaly, že takové nové smlouvy by byly založeny na revizi všech relevantních okolností v dané době, včetně stávajících smluvních podmínek.
(62) V případě paliva uloženého k datu účinnosti plánu restruk- turalizace nebo po tomto datu budou provedeny tyto výz- namné revize:
a) nárok na vyhořelé palivo přejde na společnost BNFL v okamžiku, kdy převezme riziko za likvidaci vyhořelého paliva (to znamená při dodávce vyhořelého paliva do BNFL), po tomto okamžiku nebude mít BE žádnou další zodpovědnost za toto palivo;
b) platby za služby poskytované v souvislosti s vyhořelým palivem budou splatné v souvislosti s vlo- žením nevyhořelého paliva do reaktorů společnosti BE, spíše než v některém pozdějším období (například při dodávce vyhořelého paliva společnosti BNFL) a budou závislé na plánu vkládání a budou odsouhla- seny pro každý rok;
c) základní cena za vyhořelé palivo bude 150 000 GBP za jednu tunu uranu, splatná v okamžiku vložení nevyhořelého paliva do reaktoru, v cenách roku 2003. Následně bude cena indexována podle indexu spotřebitelských cen. Každý rok se také provede navýšení nebo snížení ceny podle vzorce založeného na množství elektrické energie vyrobené v jaderných elektrárnách s reaktory typu AGR a na základě ceny elektrické energie pro pokrytí základního výkonu v Anglii a Walesu, což představuje ochranu společ- nosti BE před změnami ceny elektrické energie.
Základní cena za likvidaci vyhořelého paliva se blíží hodnotě 0,6 GBP/MWh, před navýšením nebo snížením ceny.
Dopady na dodávku paliva a na opatření pro regeneraci
(63) Tabulka 2 ukazuje vlivy na společnost BE v souvislosti se změnami smluv se společností BNFL o dodávce paliva, jak je očekávají orgány UK podle tří možných scénářů vývoje trhu s elektrickou energií.
Tabulka 2
Vlivy změn smluv se společností BNFL o dodávce paliva
(v milionech GBP)
Výpočet úspor za dodávky paliva
Rok ke dni 31. března | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 |
Náklady před restrukturalizací — Banka a zvýšení ceny — Snížení ceny | 221 216 | 247 241 | 232 227 | 203 198 | 213 208 |
Náklady po restrukturalizaci — Banka — Zvýšení ceny — Snížení ceny | 206 207 200 | 231 231 220 | 218 227 205 | 188 198 176 | 201 207 186 |
Úspory — Banka — Zvýšení ceny — Snížení ceny | 15 14 16 | 16 16 21 | 14 5 22 | 15 5 22 | 12 6 22 |
(64) Orgány UK uvedly, že uvedení přesných předpokladů úspor BE po roce 2006 je obtížné, protože ukončení plat- nosti smluv o dodávce paliva uzavřených před restruktu- ralizací bylo naplánováno na rok 2006. Stanovení předpokládaných přínosů pro BE ze změn proto tedy musí vzít určitým způsobem v úvahu přínosy i pro BNFL z prodloužení smluv do konce životnosti elektráren spo- lečnosti BE, což se odráží v cenách nových smluv. Orgány UK s uvážením těchto nejistot uvedly, že interní předpoklady BE o úspoře nákladů během životního cyklu elektráren jsou 239 milionů GBP (nediskontováno) a 140 milionů GBP (diskontováno reálnou sazbou 3,5% (9)). Tabulka 3 ukazuje vliv na společnost BE v sou- vislosti se změnami smluv o vyhořelém palivu z reaktorů typu AGR, uzavřených se společností BNFL, které očekávají orgány UK, při stejných třech možných
scénářích (10). Čistá současná hodnota (NPV) je vypočítána s použitím reálné diskontní sazby veřejného sektoru v UK ve výši 3,5 %. Tato tabulka ukazuje pouze dopady změn cen ve smlouvách o uloženém palivu k datu účinnosti plánu restrukturalizace nebo po tomto datu. Dopady změn ve smlouvách o palivu uloženém před datem účinnosti plánu restrukturalizace je obtížné stano- vit, protože mohou být materializovány pouze v tom případě, že se BE stane nesolventní. Kromě toho je, podle orgánů UK, těžké odhadnout prospěch BE z přenosu nároku na vyhořelé palivo a s tím spojených povinností na společnost BNFL. Orgány UK nicméně uvedly, že sub- jektivní odhady přínosu pro BE z tohoto přenosu jsou přibližně 1 421 milionů GBP (nediskontováno) a 148 milionů GBP (diskontováno nominální sazbou 5,4 %). Tento přínos není v tabulce 3 zahrnut.
(9) Tato procentní sazba odpovídá diskontní sazbě ve veřejném sektoru. (10) Definice těchto tří scénářů je uvedena v níže uvedeném bodě 111.
Tabulka 3
Dopad změn NPV na budoucí smlouvy o vyhořelém palivu z reaktorů AGR (11)
(v milionech GBP)
Čistá současná hodnota | Nediskontované celkové platby | |
Před restrukturalizací — Banka | 592 | 1 117 |
Po restrukturalizaci — Banka — Zvýšení ceny — Snížení ceny | 418 881 3 | 558 1 204 4 |
Úspory — Banka — Zvýšení ceny — Snížení ceny | 174 – 289 589 | 559 – 87 1 113 |
Opatření v souvislosti s uranem
(65) Původně společnosti, které jsou nyní BEG a BEGUK, samy nakoupily uran pro jeho přeložení do BNFL a použily jej pro výrobu jaderného paliva pro své elektrárny s reaktory typu AGR. Společnost, která je nyní BEGUK, potom převedla své smlouvy o pořizování uranu na společnost BNFL. Tyto předcházející smlouvy byly uzavřeny na dlou- hou dobu a byly, v každém případě, postačující pouze pro relativně malá množství materiálu požadovaného společ- ností BEGUK, a proto tato změna dala společnosti BNFL pouze omezené možnosti rozvoje obchodu v souvislosti s nákupem a prodejem uranu.
(66) Součástí nového jednání mezi BE a BNFL o smlouvách o budoucích dodávkách vyrobeného jaderného paliva ve společnosti BNFL společnosti BE bylo dohodnuto, že také společnost BEG musí převést svoje smlouvy o pořizování uranu na společnost BNFL, která se tak stane zodpovědná za tvorbu nových dohod o pořizování uranu pro výrobu jaderného paliva pro elektrárny BEG s reaktory typu AGR.
(67) Ve stejném okamžiku odkoupí společnost BNFL zásoby uranu společnosti BEG, jejichž předpokládaná účetní hod- nota je 67 milionů GBP.
Opatření C: Opatření pro stabilizaci
(68) Jako součást plánu restrukturalizace dosáhla BE dohod („stabilizační dohody“) o stabilizaci, spojených s určitými podmínkami plateb, splatných společnosti BNFL a řadě významných finančních věřitelů („významní věřitelé“), mezi které patří držitelé většiny obligací splatných v roce 2003, 2006 a 2016 v librách šterlinků a vydaných společ- ností BE („držitelé obligací“), syndikát banky „Eggborough Bank“ včetně Royal Bank of Scotland jako poskytovatele
(11) Předpokládá se, že datum účinnosti plánu restrukturalizace je
1. duben 2004. NPV k březnu roku 2003.
akreditivu („RBS““) (společně „bankovní věřitelé“) a proti- strany ke třem neproplaceným Dohodám o nákupu ener- gie („PPA“) a smlouvám na rozdíly (contracts for differences): Teaside Power Limited („TPL“), Total Fina Elf („TFE“) a Enron (dále nazývaní společně jako„protistrany PPA“).
(69) Podle stabilizačních dohod začne období stabilizace dne
14. února 2003 a skončí nejdříve dne 30. září 2004 nebo při zániku nebo po dokončení restrukturalizace. BNFL a významní věřitelé se s BE dohodli, že během tohoto období nepodniknou žádné kroky pro způsobení nesol- ventnosti a nebudou po společnosti BE požadovat ani zvyšovat její dlužné a splatné částky.
(70) Povinnosti společností BE a BNFL a významných věřitelů ve smyslu stabilizačních dohod jsou popsány v bodech 71 až 73.
Povinnosti BE při stabilizaci
(71) Podle stabilizačních dohod:
a) Bude pokračovat platba úroků držitelům obligací a bankám syndikátu Eggborough Bank v souladu se stávajícími úmluvami.
b) Bance RBS bude vyplácen roční úrok ve výši 6 % (s ohledem na její akreditiv) z částky 34 milionů GBP a protistranám PPA z jejich nárokovaných částek (RBS 37,5 milionů GBP; TPL 159 milionů GBP; TFE 85 milionů GBP; Enron 72 milionů GBP).
c) EPL bude vyplácena částka odpovídající jejím provoz- ním a investičním nákladům.
d) BE bude dále až do dokončení restrukturalizace naku- povat energii od společnosti TPL za fixní ceny na úrov- ních odpovídajících běžné křivce vývoje cen za elektrickou energii.
e) Společnosti BNFL bude od 1. dubna 2003 nabíhat úrok s ohledem na částky podle stávajících smluv o likvidaci vyhořelého paliva a bude odpuštěn, pokud dojde k restrukturalizaci. Částky, které vzešly ze stávajících dohod o likvidaci vyhořelého paliva v sou- vislosti s palivem uloženým před datem účinnosti plánu restrukturalizace budou zmrazeny, pokud překročí částky, které by byly splatné v případě nabytí účinnosti nové smlouvy o likvidaci vyhořelého paliva ode dne 1. dubna 2003 a budou odpuštěny, pokud dojde k restrukturalizaci.
Povinnosti BNFL a významných věřitelů při stabilizaci
(72) Podle stabilizačních dohod:
a) BNFL zmrazí od listopadu roku 2002 do
31. března 2003 všechny platby splatné podle stávajících smluv o likvidaci vyhořelého paliva ze dne
1. dubna 2003, BNFL zastaví zvyšování rozdílu mezi platbami splatnými podle stávajících a nových smluv o likvidaci vyhořelého paliva.
b) Držitelé obligací zmrazí jistiny splatné na základě obligací roku 2003.
c) Banky syndikátu „Eggborough Bank“ zmrazí hlavní splátky a jiné platby splatné podle Xxxxxxx o kapa- citách a poplatcích na údržbu („CTA“) kromě plateb zahrnutých do trvalých povinností společnosti BE.
d) Banka RBS zmrazí veškeré částky související s odškod- něním RBS, jejími smíšenými garancemi nebo s jejím akreditivem;
a
e) Protistrany PPA zmrazí veškeré částky vzniklé v rámci PPA kromě trvalých povinností BE.
(73) Povinnosti významných věřitelů podle jejich stabilizačních dohod o platbách pozbudou platnosti, pokud nastane některý z následujících případů a významný věřitel předá společnosti BE zprávu o ukončení:
a) Vznikne prodleva v platbě časově nerozlišených pla- teb tomuto významnému věřiteli, která trvá déle než 20 pracovních dnů.
b) Likvidace společnosti BE nebo vydání návrhu nebo příkazu na správní dozor nad BE nebo některou její pobočkou.
c) Vláda UK vznese písemný požadavek na vyrovnání dluhu společností BE a jejích poboček vyplývajícího z Dohody o poskytnutí úvěru nebo z některé smlouvy s komerčními bankami garantované vládou UK.
d) Zástupce „Eggborough Credit Facility“, RBS, bankovní syndikát TPL nebo společnost Enron nevydají náležitá schválení.
e) Společnost BE nebo některá její pobočka vydá doku- mentaci, která předpokládá distribuci významným věřitelům za jiných podmínek, než které jsou uvedeny v podmínkách schválených významnými věřiteli.
Dopad stabilizace
(74) Tabulka 4 stanovuje úroveň hotovosti, která by podle orgánů UK mohla být uspořena společností BE díky stabi- lizačním dohodám, pokud by datum účinnosti plánu restrukturalizace bylo 31. března 2004.
Tabulka 4
Hotovost uspořená společností BE díky stabilizačním dohodám
(v milionech GBP)
Rok končící v březnu20 03 | Rok končící v březnu 2004 | ||
BNFL | 132 | 265 | |
Držitelé obligací | 110 | 0 | |
Eggborough Bank | 47 | 40 | |
TPL | 13 | 33 | |
TFE | 3 | 14 | |
Enron | 4 | 19 | |
Dopad na DPH | 0 | – 8 | |
Dopad na úroky | – 9 | – 21 | |
Dopad stabilizace | 300 | 342 | |
Kumulovaná hotovost | 300 | 642 |
Opatření D: Restrukturalizační balíček pro významné věřitele
(75) Kromě stabilizačních dohod předpokládá plán restruktu- ralizace také požadavky na restrukturalizaci a změnu časového plánu pohledávek významných věřitelů. Dne
14. února 2003 dosáhla BE nezávazné dohody s význam- nými věřiteli o kompromisu a rozložení jejich pohledávek.
(76) Pasiva významných věřitelů, u kterých je třeba dosažení kompromisu, jsou podle neauditované účetní uzávěrky společnosti za období šesti měsíců ke dni 30. září 2002 následující:
— Držitelé obligací: 408 milionů GBP
— Bankovní věřitelé: 490 milionů GBP
— Protistrany PPA: 365 milionů GBP
(77) Podle hlavních podmínek již byly pro účely restrukturali- začního balíčku stanoveny nárokované částky PPA ve výši 316 milionů GBP.
(78) Pasíva budou restrukturalizována a znovu časově rozložena takto:
a) budou vydány nové obligace v hodnotě 275 milionů GBP, které budou rozděleny mezi držitele obligací, bankovní věřitele, RBS, TPL, TFE a Enron;
b) s bankami syndikátu Eggborough Bank bude uzavřena nová CTA s finanční návratností pro banky, která se rovná hodnotě 150 milionů GBP nových obligací;
c) pro držitele obligací, bankovní věřitele, RBS, TPL, TFE a Enron budou vydány kmenové akcie BE;
Opatření E: Zavedení nové obchodní strategie
(79) Společnost BE provedla revizi své obchodní strategie s cílem snížit rizika závislosti na výstupech a na změnách cen. Provedená revize tvoří jeden z prvků restrukturalizač- ního balíčku, který zvýší finanční odolnost společnosti BE.
Důvody
(80) Společnost BE je jedním z největších výrobců elektrické energie ve Spojeném království, přispívající 20 % k celkové výrobě elektrické energie v UK. Toto portfolio výroby elek-
(81) Obchodní odnož společnosti BE, společnost BEPET, je odpovědná za prodej portfolia generované elektrické ener- gie společností BE, řízení závislosti BE na kolísání cen elek- trické energie na trhu a za zajištění co nejvyšších prodejních cen, kterých společnost BE dosáhne na trhu. Protože 83 % kapacity výroby společnosti BE představuje elektřina z jaderných elektráren, je hlavním záměrem BEPET prodej této téměř nepřetržité dodávky elektrické energie.
(82) V obchodním portfoliu je také klíčovým prvkem uhelná elektrárna v Eggborough. Tato elektrárna nabízí flexibilní dodávku energie pro uspokojení měnících se požadavků zákazníků a také hodnotnou „pojistku“ pro případ výpadku jaderné elektrárny. Elektrárna je flexibilní s ohle- dem na požadavky velkých průmyslových a komerčních zákazníků a je také částí jejich velkoobchodního prodeje.
(83) Aby mohla společnost BEPET řídit závislost společnosti BE na kolísání cen a současně maximalizovat své prodejní ceny na trhu, prodává své výstupy dopředu. V okamžiku, kdy je elektrická energie vyráběná, snaží se BEPET, spo- lečně s ostatními výrobci, mít prodáno 100 % své vyro- bené energie, aby zabránila své závislosti na typicky proměnných cenách v mechanismu vyrovnávajícím odchylky v soustavě (Balancing Mechanism). Díky prodeji v předstihu je společnost schopna zaručit, že budoucí generované výkony jsou prodány za ceny běžné v dané době a, v některých případech, také to, že ceny za budoucí produkci jsou fixní.
(84) Společnost BEPET má velké množství cest, kterými může prodávat produkci společnosti BE a 32 % její celkové pro- dukce prodává formou tzv. přímého prodeje (Direct Supply Business „DSB“). DSB vznikl organicky a představuje klíčový prvek obchodní strategie společnosti BE.
(85) Pozice společnosti BE na maloobchodním trhu je vzhle- dem k jejímu generovanému výkonu relativně malá ve srovnání s ostatními významnými producenty ve Velké Británii. Růst BE na tomto trhu je motivován spíše cílem rozšířit distribuční možnosti pro dodávku elektrické ener- gie než obsadit maloobchodní trh jako takový. BE dosa- huje vzhledem k soutěžní podstatě tohoto trhu hrubého rozpětí svého přímého prodeje ve výši přibližně 2 % (12).
(86) Důvodem finančních obtíží, kterým musela BE v září roku 2002 čelit, byly tři významné neproplacené dohody o nákupu elektrické energie a smlouvy na rozdíly, které společnost uzavřela jako součást své dřívější podnikové obchodní aktivity. Každá z nich byla zahrnuta do dohody o kompromisu uzavřené s významnými věřiteli jako sou- část restrukturalizačního balíčku.
trické energie se skládá z výroby v jaderných elektrárnách
(83 % kapacity) a v uhelných elektrárnách (17 % kapacity). Všechny elektrárny mohou vyrobit přibližně 75 TWh ročně.
(12) Hrubé rozpětí závisí na celkových tržbách před zúročením a zda- něním snížených o přímé náklady na dodávku (včetně nákladů na elektrickou energii a na dodávku). Zdroj: BE.
(87) První z nich je smlouva se společností TFE. Ve srovnání se současnými běžnými tržními cenami je cena uplatněná podle této smlouvy velmi vysoká. Dohoda byla uzavřena v roce 1997, v době, kdy ceny byly v průměru mnohem vyšší než v současné době. Dohoda je pro spo- lečnost BE v podstatě neproplacená a nárokovaná částka k výplatě pro společnost TFE je 85 milionů GBP.
(88) Další dohoda se týká swapového kontraktu se společností Enron ze dne 1. dubna 1996, což je nástroj pro finanční vyrovnání, založený na rozdílu mezi špičkovými a mimo- špičkovými cenami. BE uzavřela tuto smlouvu před náku- pem elektrárny v Eggborough. Byla míněna jako ochrana proti rizikům vyplývajícím ze změn v narůstají- cím obchodování s průmyslovými a komerčními zákaz- níky. Nárokovaná částka k výplatě pro společnost Enron, uznaná v restrukturalizačním balíčku, je 72 milionů GBP.
(89) Třetí smlouva se týká dohody s TPL, kterou BE převzala s nákupem společnosti SWALEC. Tato smlouva byla původně podepsána dne 26. června 1991. Jedná se v pod- statě o neproplacenou smlouvu. Nárokovaná částka k výp- latě pro společnost TPL, uznaná v restrukturalizačním balíčku, je 159 milionů GBP.
Nová obchodní strategie společnosti BE
(90) Společnost BE se rozhodla, že jako součást restrukturali- začního balíčku pro restrukturalizaci zabezpečí více střednědobých fixních prodejních cen za své výstupy. Podle vlády UK sníží zavedení této strategie nestálost toku hotovosti a posílí dlouhodobou finanční životaschopnost společnosti.
(91) Podle této nové strategie způsobí pevné ceny za prodej budoucí produkce to, že společnost prodá dopředu větší podíl své produkce v příštích 3–5 letech za pevnou cenu, takže společnost BEPET stanoví cenu vetší části budoucí produkce.
(92) Hlavní záměry nové obchodní strategie jsou i) omezit cenová rizika zajištěním budoucích smluv za pevné ceny,
ii) udržovat životaschopné obchodní kanály pro významné objemy vyráběné elektrické energie a iii) zajistit další hoto- vost pro udržení adekvátních finančních rezerv.
(93) Od okamžiku, kdy byla začátkem prosince roku 2002 vyhlášena nová obchodní strategie, byla společnost BE úspěšná v prodeji nebo rozšíření prodeje o dalších 14,8 TWh v přímém prodeji pro období roků 2003 až 2006. Toho bylo dosaženo obnovením ročních smluv a některých rozšíření víceletých dohod. K datu
6. března 2003 vedla BE také jednání s řadou velkoob- chodních partnerů na téma strukturovaných nákupů.
(94) Dne 6. února 2003 byly podepsány významné smlouvy se společností British Gas Trading Limited o ročním prodeji přibližně 10 TWh až do 1. dubna 2007, z něhož je více než polovina za pevnou cenu.
(95) Nové smlouvy se společností BNFL také poskytují určitý prvek ochrany pro BE před změnami ceny elektrické ener- gie s ohledem na cenu, která bude zaplacena, v závislosti na ceně elektrické energie, za dodávku paliva pro generátory typu AGR a za likvidaci vyhořelého paliva z reaktorů typu AGR. Při současných tržních cenách poskytuje nová dohoda s BNFL částečnou ochranu přibližně 60 % výstupu generátorů typu AGR společnosti BE, což je roční produkce přibližně 58 TWh.
(96) BE navrhuje soustředit se ve své střednědobé strategii na tyto úkoly:
a) Zajistit, aby jaderné elektrárny společnosti BE praco- valy z hlediska bezpečnosti a výkonu na světové úrovni.
b) Zvýšit bezpečnost při současném zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti.
c) Omezit závislost na velkoobchodních cenách elek- trické energie ve Spojeném království a současně dále udržovat spolehlivé cesty na trh. Toho se dosáhne smluvními podmínkami, možností proměnné výroby elektrické energie v Eggborough a pomocí přímého prodeje, se zaměřením primárně na průmyslový a komerční zákaznický sektor.
d) Rozvíjet ziskový obnovitelný prodej pro podporu konkurenceschopnosti přímého prodeje.
e) Stále dodržovat závazky o podpoře aktivit spojených s bezpečností, které jsou financované EU v bývalém Sovětském svazu a v zemích východní Evropy.
Opatření F: Prodej aktiv za účelem pomoci financování restrukturalizace
Xxxxx Xxxxx
(97) Dne 23. prosince 2002 oznámila BE, že začala připravovat tento koncept dohody o prodej svého 82,4 % podílu ve společnosti Xxxxx Xxxxx: prodej 79,8 % konsorciu slo- ženému ze společností Cameco, BPC Generation Infra- structure Trust a TransCanada PipeLines Limited (dále jen
„konsorcium“) a 2,6 % společnosti Power Workers’ Union Trust No1 and The Society. Konsorcium se dále dohodlo, že nakoupí 50 % podíl společnosti BE v Huron Wind, což je projekt větrných turbín v Ontariu. Prodej společností Bruce Power a Huron Wind konsorciu se uskutečnil dne
14. února 2003. Při uzavření obchodu obdržela společnost BE 678 milionů CAD v hotovosti. Dále společnost BE očekává, že obdrží až 140 milionů CAD při novém spuštění dvou jednotek BruceAaz účtů založených u třetí osoby.
(98) První výtěžek ve výši 275 milionů GBP, snížený o určitou částku za náklady spojené s převodem, byl proplacen na účet odsouhlasený společností DTI a byl v její prospěch zaúčtován na základě smlouvy o podřízeném dluhu (Cre- dit Facility Agreement – „CFA“).
AmerGen
(99) Společnosti Exelon Generation Company, LLC („Exelon“) a British Energy Investment Ltd. činily v souvislosti s jejich zájmy ve společnosti AmerGen návrhy ohledně prodeje společnosti AmerGen. Dne 22. prosince 2003 schválili akcionáři společnosti BE prodej jejího 50 % podílu v Amer- Gen společnosti Exelon Generation Company LLC. BE obdržela přibližně 277 milionů USD v hotovosti.
Opatření G: Odklad platby místních daní
(100) Několik místních orgánů souhlasí s bezúročným odkladem platby obchodních poplatků, které si nárokují vůči společ- nosti BE.
(101) Podle informací poskytnutých orgány UK se jedná o tyto organizace:
— Rada města Lancaster City, ohledně elektrárny Heys- ham, částka 1 775 240 GBP,
— Okresní rada Xxxxxxx, ohledně elektrárny Dungeness, částka 578 524 GBP,
— Rada městského okresu Hartlepool, ohledně elekt- rárny Hartlepool, částka 447 508 GBP,
— Rada města North Ayrshire, ohledně elektrárny Hun- terston, částka 735 947 GBP,
— Rada města East Lothian, ohledně elektrárny Torness, částka 765 986 GBP.
(102) Celkově byly posunuty platby v úhrnné výši 4 303 205 GBP a to z termínu platby listopad 2002 na termín únor 2003. Částky podle opatření G zaplatila BE v plné výši v únoru roku 2003 a úrok za pozdní platbu ve výši 65 656,24 GBP byl zaplacen dne 7. října 2003. Výpočet úroku byl proveden podle referenčních sazeb Komise, které byly pro Spojené království 6,01 % do 31. prosince 2002 a 5,42 % po tomto datu.
c) Finanční dopady restrukturalizačního balíčku
(103) Orgány UK předtím, než uvedly účinky plánu restruktura- lizace na životaschopnost BE, popsaly ekonomiku výroby elektrické energie v jaderných elektrárnách. Při odhadu ekonomiky aktivit BE při výrobě elektrické energie rozli- šuje tento popis mezi nevyhnutelnými náklady v současné době pracujících elektráren společnosti BE a mezi náklady,
kterým se lze vyhnout. Jaderné elektrárny jsou charakteris- tické velmi vysokými nevyhnutelnými náklady a poměrně nízkými náklady, kterým se lze vyhnout, zejména krátko- dobými mezními náklady. Protože rozhodnutí vyrábět elektrickou energii je motivováno výší nákladů, kterým se lze vyhnout a na základě faktu, že jaderné elektrárny mají nejnižší krátkodobé mezní náklady, jsou podle orgánů UK jaderné elektrárny, pokud jsou v provozu, ekonomicky hospodárné.
(104) Orgány UK potom argumentují tím, že pokud bude restrukturalizace společnosti BE úspěšná, nebude podnik strukturálně vytvářet ztrátu. Podle orgánů UK je plán scho- pen stanovit problematiku vzniku obtíží společnosti BE a je schopen vést k dlouhodobé životaschopnosti. Kon- krétně, plán zlepší obchodní strategii BE při snaze o kom- penzaci své nezajištěné pozice, zprostí BE od některých velmi vysokých fixních nákladů při přebírání historických jaderných závazků a umožní vytvořit dostatečně vysoké finanční rezervy pro zajištění jejích aktivit.
(105) Cílem plánu restrukturalizace BE je restrukturalizovat nák- lady a závazky BE a zavést do praxe stabilní kapitálovou strukturu, aby BE mohla dlouhodobě pokračovat v čin- nosti jako finančně životaschopná entita. Aby BE mohla být považována za finančně životaschopnou, předpokládá vláda UK, že se během určité doby společnost musí stát ziskovou, s pozitivním finančním tokem a musí být schopná nepřetržitě financovat svoje aktivity.
(106) Za účelem dosažení cíle finanční životaschopnosti byly rozvinuty následující komponenty plánu restrukturalizace:
a) prodej podílů BE ve společnostech Xxxxx Xxxxx a AmerGen, aby se vytvořily hotovostní zdroje pod- niku, zvýšila odolnost a aby se snížil rozsah obchodování;
b) snížení stávající základny nákladů společnosti BE obchodními jednáními se stávajícími významnými věřiteli o kompromisu při jejich historických nárocích a uzavřením Dohody o stabilizaci při restrukturalizaci, výměnou za kombinaci nových dluhů a nového jmění BE po dokončení restrukturalizace;
c) převzetí nákladů na některé závazky vyplývající z jaderných aktivit vládou UK; nová komerční jednání o úvodních a konečných smlouvách o jaderném palivu se společností BNFL; nové obchodní úmluvy s BNFL také snížily závislost BE na nepříznivých pohybech cen elektrické energie;
d) zavedení nové obchodní strategie pro snížení závis- losti BE na objemu velkoobchodního trhu s elektric- kou energií a cenového rizika.
(107) Podle orgánů UK byl plán restrukturalizace vytvořen tak, aby byly vzaty v úvahu klíčové požadavky finanční živo- taschopnosti, konkrétně schopnost společnosti financovat svoje aktivity. Protože společnost očekává, že bude čelit potížím při získání finančních prostředků od banky nebo z trhu s obligacemi, zejména při uvážení relativně malého počtu věřitelů připravených poskytnout finanční prostředky společnostem vyrábějícím jadernou energii, je plán restrukturalizace považován za alternativu ke hledání externích finančních prostředků. Plán předpokládá vytvoření a vybudování finančních hotovosti. Tyto finanční rezervy mohou být využity k tomu, aby společ- nosti umožnily uzavřít smlouvy o prodeji elektrické ener- gie vyžadující záruční krytí a udržely schodky hotovosti bez nutnosti spoléhat se na externí financování. Plán restrukturalizace proto předpokládá vytvoření dvou rezerv: hotovostní rezerva na záruky a rezerva na výpadky a likvi- ditu. Ačkoli jsou identifikované dva samostatné typy rezerv, předpokládá se, že tyto rezervy budou zaměnitelné a bude možno čerpat finance z rezervy na výpadky a likvi- ditu pro splnění dodatečných požadavků na záruky a naopak. To má společnosti BE poskytnout dodatečnou odolnost.
(108) BE podnikla různé akce pro zlepšení svého stavu hotovosti formou:
a) snížení dopadu sezónnosti řízením profilu plateb tam, kde je to možné;
b) dalších iniciativ pro úsporu nákladů;
c) zajištění pohledávek za přímé platby.
(109) Kromě toho BE prošla procesem obchodního plánování, jehož výsledkem byly aktualizované finanční odhady, a provedla podrobnou revizi záležitostí ohledně činnosti svých elektráren.
(110) Během období, které skončilo dne 31. března 2004, byly ze dvou finančních zdrojů vytvořeny finanční rezervy: Dohody o stabilizaci (opatření C) a prodej aktiv (Opatření F), po splátce nevyrovnaných závazků z podpory na zách- ranu v rámci smlouvy o podřízeném dluhu.
(111) Orgány UK zpracovaly tři finanční scénáře, aby byly zoh- ledněny proměnné, na nichž je finanční pozice společnosti BE obzvláště citlivá: generovaný výkon a ceny elektrické energie. Finanční předpoklady byly přezkoumány společ- ností Deloitte & Touche, působící jako konzultant vlády UK v oblasti ekonomického a energetického trhu. Předpoklady o výstupním výkonu a kapacitě zahrnuté do případů obchodního plánování byly přezkoumány společ- ností WS Atkins, působící jako technický poradce společ- nosti BE a Citigroup, a společností Stone & Xxxxxxx Management Consultants, Inc., působící jako technický poradce vlády UK.
(112) Přezkoumání bralo v úvahu tři hlavní změny, které nastaly od původního oznámení v březnu roku 2003, konkrétně úroveň cen elektrické energie, program na zlepšení čin- nosti (Performance Improvement Programme – PIP), zaměřený na zlepšení spolehlivosti jaderných elektráren, a obchodní záruky.
(113) Ceny elektrické energie se v současných měsících výrazně vyvíjely. Podle orgánů UK jsou ceny elektrické energie v současné době vyšší než 28 GBP/MWh, v porovnání s 16,4 GBP/MWh v březnu roku 2003. Hlavními faktory prognózy změn ceny elektrické energie jsou pohyby cen základních paliv (uhlí, plyn, nafta), stanovení ceny uhlíku, zavedené schématem European Emissions Trading, a objem rozpětí rezerv.
(114) Jaderný park společnosti BE byl historicky méně výkonný než jeho mezinárodní protějšky. Nejstarší elektrárny trpěly nedostatečnými investicemi a všechny elektrárny mají výz- namný potenciál pro zlepšení a vysoké krátkodobé riziko výpadku. BE proto zpracovala plán obnovy elektráren. Přínosy PIP se musí odvíjet od kulturní a organizační změny a od zvýšených investic v oblasti kapitálu a zaměst- nanců. Plán musí vyústit, během času, do snížení nespo- lehlivosti elektráren a do zvýšení produkce elektrické energie.
(115) BE také vzala v úvahu současné významné zvýšení poža- davků na záruky vyplývající ze zvýšení tržních cen.
(116) Aby se určil dopad alternativních odhadů generovaného výkonu a cen elektrické energie na finanční pozici BE, uvá- žila BE jednu výhodnou a jednu nevýhodnou citlivost, které berou v úvahu vývoj cen elektrické energie, přínosy PIP a očekávané souběžné předpoklady:
a) „výhodný případ“ (Upside Case), který je základem pro roční rozpočet BE a je použit pro stanovení výkon- nostních cílů; obecně je ekvivalentní „výhodnému případu“ popsanému v rozhodnutí o zahájení řízení;
b) „případ nového seznamu“ (Re-listing Case), který je základem pro uvedení ve veřejných prohlášeních a v prospektu, který bude v seznamu uveden; musí se na něj pohlížet jako na „bankovní případ“. Ceny
„případu nového seznamu“ jsou odvozeny od ter- mínové křivky, která používá tržní model a která zahrnuje názor BE na náklady za palivo a na stanovení cen za uhlík;
c) „rozumný nejhorší případ“ (Reasonable Worst Case – RWC), který je ekvivalentní nejnevýhodnějšímu případu a který bere v úvahu nejistoty cen a výstupu; ceny RWC jsou založeny na cenové křivce sestavené společností BE.
(117) Vláda UK vzala jako základ pro ověření životaschopnosti BE údaje o rezervách společnosti. Na jejich základě došla pro období roků 2005–2010 k následujícímu hodnocení:
Tabulka 5
Údaje o rezervách
(v milionech GBP)
Případ nového seznamu/Bankovní případ | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 | 2010 |
Rezerva na likviditu | […] (*) | |||||
Dopad sezónnosti a pohledávek | ||||||
Rezervy po sezóně | ||||||
Kumulativní dopad nejistot hotovosti, výstupu a záruk (1) | ||||||
Rezervy po nejistotách | ||||||
Kumulativní dopad akcí managementu ohledně hotovosti a záruk | ||||||
Rezervy po akcích managementu | ||||||
RWC/Nejnevýhodnější případ | ||||||
Rezerva na likviditu | ||||||
Dopad sezónnosti a pohledávek | ||||||
Rezervy po sezóně | ||||||
Kumulativní dopad nejistot hotovosti, výstupu a záruk | ||||||
Rezervy po nejistotách | ||||||
Kumulativní dopad akcí managementu ohledně hotovosti a záruk | ||||||
Rezervy po akcích managementu |
(1) Nejistoty jsou oblasti, kde BE a její poradci cítí vyšší riziko toho, že nemusí být dosaženo základních předpokladů. Citlivosti se týkají úrovní výstupů v různých případech tak, aby odrážely historicky špatnou výkonnost elektráren.
(*) Obchodní tajemství.
(118) Orgány UK v souvislosti s případem nového seznamu také poskytly očekávanou výsledovku zisků a ztrát pro období roků 2005/2009.
Xxxxxxx 0
Výkaz zisků a ztrát v případě nového seznamu
Předpověď na pět let | |||||
Výkaz zisků a ztrát | 2005 | 2006 | 2007 | 2008 | 2009 |
Výroba jaderné energie v TWh | […] | ||||
Příjmy | |||||
Prodej vyrobené energie | |||||
Ostatní prodej | |||||
Celkové příjmy | |||||
Provozní náklady | |||||
Náklady za palivo | |||||
Osobní náklady | |||||
Materiál a služby | |||||
Kapitál zaúčtovaný do zisků a ztrát (P/L) | |||||
Pokles ceny a amortizace | |||||
Celkové provozní náklady | |||||
Provozní zisk/(ztráty) | |||||
Příspěvek z nových obchodních aktivit (New Business Activities – PBIT): | |||||
AmerGen (před přehodnocením) | |||||
Zisk před finančními odvody a před zdaněním | |||||
Finanční odvody | |||||
Revalorizace (netto) | |||||
Čistý úrok a jiné finanční odvody | |||||
Celkové finanční odvody | |||||
Zisk před zdaněním | 17 | 171 | 186 | 336 | 355 |
Menšinová účast (podíl v PBT) | 0 | 0 | 0 | 0 | 0 |
Zisk před zdaněním (a pojistné plnění HMG) | 17 | 171 | 186 | 336 | 355 |
Změny v pojistném plnění HMG | 0 | – 96 | – 133 | – 206 | – 156 |
Zisk před zdaněním (a mimořádné události) | 17 | 75 | 53 | 130 | 199 |
Mimořádné události | 4 068 | 0 | 0 | – 40 | 0 |
Zisk před zdaněním (po mimořádných událostech) | 4 085 | 75 | 53 | 90 | 199 |
Daň | 0 | 0 | 0 | – 26 | – 87 |
Zisk po zdanění a mimořádných událostech (Před zdaněním mimořádných událostí) | 4 085 | 75 | 53 | 64 | 112 |
Zdroj: BE
Poznámka: Údaje pro období roků 2004/2005 byly připraveny jen předběžně (tj. aby bylo možné snadněji provést porovnání, pro účely účtování berou náklady za palivo a na opětovné zhodnocení v úvahu nové smlouvy o palivu, i když se neuplatní dříve než k datu účinnosti restrukturalizace).
(119) Tyto odhady ukazují, že zisk před zdaněním, menšinovou účastí, závazky vlády UK a mimořádnými událostmi se zvýší ze 17 milionů GBP v roce 2005 až na rozsah od 171 milionů GBP do 355 milionů GBP v následujících létech. Mimořádné události v roce 2005 se týkají zahrnutí závazků vlády UK financovat závazky vyplývající z jader- ných aktivit podle opatření A do účetnictví.
(120) Zisk před zdaněním je výrazně snížen příspěvkem do NLF od roku 2005. Avšak 65 % těchto příspěvků jsou toky hotovosti dostupné po zaplacení úroků z dluhu a nejsou splatné, pokud je tok hotovosti negativní nebo pokud jsou vyžadovány převody za účelem udržení cílové finanční rezervy.
(121) Analýza finančních předpokladů společnosti BE demon- struje, že v případě nového seznamu se očekává restruktu- ralizované obchodování, které má vytvořit zisk a peněžní tok pro uspokojení požadavků různých akcionářů, a že jsou očekávány významné příspěvky vedoucí ke zrušení smluvně nepodchycených závazků a závazků na vyřazení z provozu ještě před jakýmkoliv odvodem akcionářům.
3. Důvody pro zahájení řízení
(122) Ve svém rozhodnutí o zahájení řízení Komise uvedla, že plán restrukturalizace poskytnul selektivní konkurenční výhodu společnosti BE v sektoru, ve kterém dochází uvnitř Společenství k obchodu. Opatření A a G se přímo týkají rozpočtů ústředních nebo místních orgánů Spojeného království, a tedy státních zdrojů. Jsou tedy státní podpo- rou ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy. Je také možné, že i opatření B, a, přinejmenším částečně, opatření C se týkají státních zdrojů z důvodu, že veřejně vlastněná společnost BNFL se nebude chovat jako soukromý investor působící v tržním ekonomickém hospodářství. Proto se zdá, že tato opatření také představují státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy.
(123) Komise analyzovala podporu ve smyslu obecných pokynů Společenství pro státní podporu na záchranu a restruktu- ralizaci podniků v obtížích (13) (dále jen „pokyny“).
(124) Tato analýza zvýšila následující pochybnosti o kompatibi- litě podpory se společným trhem:
(125) Komise měla pochybnosti o tom, zda plán může vyústit v obnovení životaschopnosti BE v rozumném časovém období. Některá opatření mají skutečně velmi dlouhé časové rozpětí (nejméně do roku 2086). Dále se zdá, že zlepšení pozice BE může nastat spíše jen díky externí podpoře, schválené vládou a hlavními věřiteli, než po vnitřní fyzické restrukturalizaci. Kromě toho, pokud by to
(13) Úř. věst. C 368, 23.12.1994, s. 12.
byla státní podpora, opětovné jednání o cenách za dodávku paliva a za likvidaci vyhořelého paliva se společností BNFL může být považováno za dlouhodobou operační podporu jaderných elektráren, což by bylo nekompatibilní s poža- davkem, že BE musí po restrukturalizaci čelit tržním pod- mínkám vlastními silami, na základě zásady „znečišťovatel platí“.
(126) Komise měla pochybnosti o tom, zda podpora může být autorizována bez jakýchkoliv kompenzačních opatření, navržených za účelem kompenzace účinků podpory na konkurenci. V tomto ohledu Komise uznala, že na rele- vantním trhu neexistuje žádná nebo jen velice malá nad- bytečná kapacita. Komise se však domnívala, že, s ohledem na velice konkurenční povahu tohoto trhu a na vysoký objem podpory by bylo třeba přijmout nějaký druh kom- penzačních opatření, aby podpora byla kompatibilní, i když takové kompenzační opatření neobsahuje nevratné uzavření elektráren.
(127) Komise měla pochybnosti o tom, zda podpora byla ome- zena na nutné minimum. V tomto ohledu Komise vzala na vědomí, že plán stanovil mechanismus, kterým by se BE mohla podílet na nákladech na restrukturalizaci formou procentního podílu ze svých volných peněžních toků. Avšak zejména vzhledem k velké nejistotě o objemu poskytované podpory nebyla Komise schopna posoudit, zda tato podpora byla omezena na minimum.
(128) S ohledem na předcházející úvahy učinila Komise závěr, že existují pochybnosti o tom, zda plán restrukturalizace splňuje kritéria uvedená v zásadách a zda poskytnutá pod- pora a podpora, která má být ještě poskytnuta vládou UK společnosti BE, může být považována za kompatibilní se společným trhem. Komise se proto rozhodla zahájit postup podle čl. 88 odst. 2 Smlouvy.
(129) Ve stejném rozhodnutí Komise také dodala, že rozhodnutí zahájit řízení bylo přijato, aniž by byla dotčena Smlouva o Xxxxxxxx. Některá opatření, zejména opatření A a B, musí být posuzována z hlediska cílů Smlouvy o Euratomu. Proto Komise požádala Spojené království, aby poskytlo všechny informace, které by mohly pomoci posoudit opatření, především opatření A a B, ve smyslu cílů Smlouvy o Euratomu.
III. PŘIPOMÍNKY OD ZAINTERESOVANÝCH STRAN
(130) Po zveřejnění rozhodnutí o zahájení řízení a ve stano- veném termínu uvedeném v tomto rozhodnutí obdržela Komise připomínky od 20 třetích stran, včetně samotné BE. Tyto připomínky mohou být shrnuty takto:
Společnost British Energy plc (BE)
(131) BE zdůrazňuje, že případ je neobvyklý díky způsobu, jak se chová trh s elektrickou energií a díky ekonomické struktuře jaderných elektráren.
Příspěvek společnosti BE k plánu restrukturalizace
(132) BE zdůrazňuje skutečnost, že náklady z minulosti představující závazky vyplývající z jaderných aktivit spo- lečnosti BE už nemohou být společností BE dále plněny při tak významném poklesu cen elektrické energie, jaký nastal ve Spojeném království. V rámci plánu restrukturalizace se také požaduje, aby BE významně přispívala k nákladům z minulosti. S ohledem na náklady na vyřazení z provozu a na jiné závazky vyplývající z jaderných aktivit nepokryté novými smlouvami s BNFL bude příspěvek prováděn přes NDF/NLF. Další opatření týkající se BE a jejích inves- torů obsahuje prodej aktiv společnosti BE v severní Americe, ztrátu akcionářů z celé jejich investice, vyrovnání se s dřívějšími investory a také vydání nových dluhopisů.
Doba trvání plánu
(133) BE zdůrazňuje, že jednorázová platba pro příjemce by nebyla realizovatelná, především z toho důvodu, že některé z těchto nákladů vzniknou ve velmi vzdálené budoucnosti. Odmítnutí plánu restrukturalizace BE kvůli tomu, že by byla jednou provždy zbavena určitých definovaných, i když v současnosti nekvantifikovatelných závazků, by vytvořilo precedens proti schválení podpory na restruktu- ralizaci, která byla vynucena existencí nákladů z minulosti.
Stabilizační dohody s BNFL a jinými významnými věřiteli
(134) BE je toho názoru, že není možno vyvozovat závěry z porovnání dohod se soukromými věřiteli. Zejména v případě BNFL by byla ohrožena důležitá část její hlavní činnosti a snad i její životaschopnost, pokud by elektrárny společnosti BE nebyly životaschopné.
Nové smlouvy s BNFL
(135) BE zdůrazňuje, že BNFL zastává extrémně neoblomné sta- novisko, které mohlo být případně změněno pouze oba- vami, že BE by jinak byla nesolventní. O podmínkách, které byly dohodnuty, se BE domnívá, že byly z obchod- ního hlediska minimální, pokud mají zajistit odolnost po restrukturalizaci. Podle BE Komise možná neporozu- měla komerční podstatě nových smluv s BNFL v důsledku nepochopení faktů a zejména jejich chronologie. BE připojila ke svému vyjádření přílohu, která zdůvodňuje, proč se společnost domnívá, že ceny podle nových smluv pro ni nejsou nijak zvlášť příznivé.
Obnovení životaschopnosti
(136) BE připomíná, že problém, který má plán restrukturalizace řešit, spočívá především v tom, že po výrazném snížení velkoobchodních cen elektrické energie už BE nemůže déle udržet „„náklady z minulosti“. Podle BE plán restrukturali- zace tento problém dostatečně řeší.
Dopady podpory na konkurenci
(137) Ohledně dopadu balíčku podpory na konkurenci argumen- tuje BE tím, že z důvodu mnohem nižších krátkodobých mezních nákladů (SRMC) jaderných elektráren společnosti BE než ostatních dodavatelů elektrické energie pro pokrytí základního výkonu jaderné elektrárny BE většinou musí být v provozu. Avšak přesná úroveň SRMC společnosti BE není relevantní pro stanovení ceny elektrické energie, která odráží vyšší SRMC marginálních dodavatelů.
(138) BE vysvětluje, že jaderné elektrárny jsou technicky a eko- nomicky nepružné a že provoz těchto elektráren pro účely jiné než výrobu elektrické energie pro pokrytí základního výkonu není ekonomický. Co se týče dané obchodní stra- tegie, vysvětluje BE, že ekonomika výroby jaderné elek- trické energie má tendenci vést BE směrem k prodeji svého výstupu na dlouhodobější trhy.
(139) Z pohledu BE neexistuje v oblasti výroby elektrické ener- gie ve Velké Británii nadbytečná kapacita. Co se týče příslušných kompenzačních opatření, argumentuje BE tím, že požadavek na předčasné uzavření některé její jaderné elektrárny by byl ekonomicky neefektivní, protože účelem balíčku podpory je zachovat jadernou kapacitu BE, která má, pokud jde o výrobu elektrické energie s minimálními náklady, kterým se lze vyhnout, nákladově nejefektivnější produkci na britském trhu. Kromě toho by to zasáhlo do snahy vlády UK o uplatnění její kompetentnosti v oblasti zdrojů pro dodávku energie ve Spojeném království a došlo by ke zvýšení emise ekologicky škodlivých plynů do atmosféry.
Společnost British Nuclear Fuels plc - BNFL
(140) BNFL je společnost ve vlastnictví státu, podnikající v jader- ném sektoru. Společnosti BE dodává a regeneruje nebo skladuje její jaderné palivo pro reaktory typu AGR. Kromě svých aktivit v oblasti palivového cyklu společnost BNFL také provozuje některé jaderné elektrárny Magnox a je aktivní i jako projektant jaderných elektráren.
(141) Připomínky BNFL se zaměřují na otázky existence podpory pro společnost BE v opatřeníchBa C. BNFL uvádí, že vše- chny intervence společnosti BNFL do plánu restrukturali- zace BE byly provedeny na principu tržně jednajícího soukromého investora, a proto neobsahují prvky podpory.
Jednání, která vedla k revidovaným dohodám (opatření B)
(142) BNFL vysvětluje, že společnost na doporučení svých finančních poradců (NM Rothschild & Sons Limited –
„Rothschild“) již v dubnu roku 2002 usoudila, že „řádný balíček pro záchranu“ pro ni bude výhodnější než to, aby se společnost BE stala nesolventní, což by přivedlo společ- nost BNFL jako největšího věřitele společnosti BE do velice zranitelné pozice z důvodu nedostatku zabezpečení a slabé právní pozice. BNFL dodává, že její předsednictvo však souhlasilo s restrukturalizací stávajících smluv s BE za pod- mínky, že BE nebude udržována solventní za každou cenu a že jakýkoliv balíček navržený společnosti BE bude zna- menat vzhledem k jejímu vlastnímu rozvahovému deficitu komerční výhody pro BNFL.
(143) BNFL uvádí podrobnosti o každém z postupných návrhů a protinávrhů, a názor poradců Xxxxxxxxxx na tyto návrhy. BNFL také velice podrobně vysvětluje chronologii a obsah rozhovorů, které proběhly mezi BE a BNFL, což ukazuje, že BNFL sama vyjádřila svoji vůli pomoci BE ještě před tím, než se BE obrátila na vládu UK, avšak pochopila, že to nebude možné bez globálního plánu restrukturalizace. Rozhovory byly zahájeny již v březnu roku 2000, když BE poprvé požádala – bez úspěchu – o aplikaci článku o nesnázích, obsaženého ve smlouvách. Nové rozhovory byly zahájeny během roku 2002.
(144) BNFL také zdůrazňuje, že se to neprojevilo v rozhovorech mezi BE a vládou UK. Na základě analýzy svých nezávis- lých právních a finančních poradců BNFL usoudila, že další pokračování se solventní restrukturalizací je její nejlepší komerční zájem a dne 28. listopadu 2002 uzavřela s BE dohodu o konečných podmínkách. Teprve až po uzavření této dohody o konečných podmínkách s BE se BNFL dově- děla o přesných podrobnostech účasti UK.
(145) Z porovnání dohody o podmínkách ze dne 3. září a dohody o konečných podmínkách, které provedla BNFL, vyplývá, že existuje významná podoba mezi těmito dvěma dohodami a že konečný výstup byl významně bližší výchozí pozici BNFL než pozici BE.
Porovnání důsledků restrukturalizace solventnosti BE oproti nesolventnosti BE pro BNFL
(146) BNFL uvádí podrobnosti o svém odhadu komerčního přínosu restrukturalizace solventnosti pro sebe v porov- nání k nesolventnosti BE, který je založen na analýze pro- vedené finančními a právními poradci. V případě nesolventnosti BE byla identifikována významná rizika pro BNFL, zejména z důvodu, že BE měla velká nezdokumen- tovaná vnitropodniková salda půjček mezi různými spo- lečnostmi skupiny BE a že smluvní dohody BNFL se společností BE byly v mnoha směrech unikátní a z předcházejících platebních neschopností nebylo možno
vyvodit žádný precedens. Kromě toho by vláda UK jako jediný věřitel, který měl prospěch z bezpečnosti jaderných elektráren BE, měla hlavní roli při vzniku nesolventnosti. Avšak BNFL netušila, jaké kroky by vláda UK během případných jednání o nesolventnosti zvolila.
(147) I když by se dalo čekat, že BNFL jako klíčový dodavatel společnosti BE mohla být v případě nesolventnosti BE v silné vyjednávací pozici, byly její možnosti vyjádřit přesvědčivé vyhrůžky o zastavení dodávky zboží a služeb pro BE oslabeny mnoha faktory. BNFL zejména uvádí, že jakožto největší samostatný věřitel BE by utrpěla největší finanční ztráty, pokud by při uskutečnění takové hrozby byly jaderné elektrárny společnosti BE uzavřeny. Dále je nejisté, zda je možno zákonně ukončit smlouvy a vrátit společnosti BE vyhořelé palivo a odpady, které již byly přijaty, protože by to nepovolovala legislativa UK o jaderné bezpečnosti. Konečně, BNFL jako jaderná servisní organi- zace, nesoucí svou zodpovědnost, musí pokračovat v poskytování služeb společnosti BE v takovém rozsahu, aby to, že je poskytovat přestane, nezpůsobilo nebezpečí nebo aby nebyla považována za nebezpečnou pro třetí strany.
(148) Analýza BNFL o nesolventnosti BE se zaměřila na tři možné výsledky, konkrétně na uzavření jaderných elekt- ráren společnosti BE, které by vedlo k minimálnímu odškodnění, převzetí jaderných elektráren společnosti BE do vlastnictví BNFL a tím převzetí všech jaderných závazků společnosti BE, což je velice rizikové a nezajímavé, a převzetí do vlastnictví vládou UK a požádání stávajících věřitelů o akceptování významného snížení hodnoty.
(149) Z tohoto důvodu se zdá, že navrhovaná restrukturalizace solventnosti je komerčně více zajímavá, protože snižuje závislost BNFL na BE a nabízí vyšší a jistější tok příjmů pro BNFL než její nesolventnost. Na BNFL je tedy třeba nahlížet, jako by konala stejně jako kterýkoliv jiný soukromý věřitel.
Porovnání s pozicí jiných věřitelů
(150) BNFL na závěr porovnala výnos jiných hlavních věřitelů se svým vlastním výnosem, aby bylo zaručeno, že dané pod- mínky jsou pro BNFL rozumným obchodem. Aby och- ránila svou pozici v budoucnu, prosadila BNFL, aby byl do dohody o konečných podmínkách zahrnut také článek umožňující stažení navrhované koncese v případě, že by jinému věřiteli byly nabídnuty výhodnější podmínky než BNFL. Jakmile byly stanoveny podrobné podmínky, které si dohodla BE s jinými hlavními věřiteli, aktualizovala spo- lečnost Xxxxxxxxxx svou analýzu a ta potvrdila, že ujednání společnosti BNFL se nezdají být horší než ujednání jiných hlavních věřitelů. Dále žádné z upravených smluvních ujednání nevstoupí v platnost, pokud nedojde k restruktu- ralizaci a jejímu ukončení.
Stabilizační dohody uzavřené mezi BNFL a BE
(151) BNFL v souvislosti s opatřením C uvádí, že si, s pomocí společnosti Xxxxxxxxxx, ověřila, že nepovolila větší úlevy při stabilizaci dluhů než jiní významní věřitelé. Když BNFL zjistila, že jiní věřitelé získali v rámci stabilizačních dohod výhodnější podmínky než BNFL (i když pozice BNFL nebyla přímo srovnatelná s jinými hlavními věřiteli společ- nosti BE), zvažovala, zda má vyvolat nová jednání a poža- dovat úroky. Došla k závěru, že je nepravděpodobné, že by BE mohla během období stabilizace platit úroky společ- nosti BNFL a vytvořit dostatečný přebytek hotovosti, který by umožnil pokračování restrukturalizace solventnosti. A i přes svou pozici v rámci stabilizačních dohod dosáhne BNFL lepší celkové návratnosti, pokud bude restrukturali- zace solventnosti pokračovat.
Vztah mezi BNFL a vládou UK
(152) BNFL uvádí, že její rozhodnutí uzavřít dohody s BE bylo nezávislé rozhodnutí společnosti BNFL a nebylo přijato v žádné souvislosti s vládou UK. Skutečnost, že BNFL je státní společnost, není postačující k tomu, aby bylo možno uvažovat tak, že rozhodnutí BNFL lze přisuzovat vládě UK. Ačkoliv vláda UK je jediným akcionářem společnosti BNFL, je BNFL nezávislá na vládě UK s ohledem na každodenní obchodní činnost a požaduje se, aby působila na obchod- ním základě. BNFL předkládá dokument, ve kterém svůj právní status vysvětluje. BNFL dodává, že během jednání s BE informovala svého akcionáře (DTI) o svých rozhovo- rech s BE. Popisuje to jako typickou komerční situaci v případě, že společnost má akcionáře s výlučnou kontro- lou. DTI oznámila společnosti BNFL, že by schválila pouze revidované (na základě společných dohod BNFL s DTI) úmluvy se společností BE, které by byly pro BNFL posta- veny na komerčním základu.
Greenpeace
(153) Společnost Greenpeace Limited je odnož společnosti Greenpeace International, působící v UK. Dvě hlavní oblasti, ve kterých provádí svou kampaň, jsou ukončení využívání jaderné energie a podpora využívání čistých a obnovitelných zdrojů energie ve Spojeném království.
Opatření A
(154) Greenpeace uvádí, že omezením příspěvku BE na finan- cování jaderných závazků představuje opatření A neomlu- vitelnou provozní podporu společnosti BE a/nebo akcionářů BE jako prostředek pro zvýšení atraktivity BE na trhu pro investory.
Opatření B
(155) Podle vyjádření Greenpeace představují opatření B a C neomluvitelnou provozní podporu, protože udělují prů- běžnou podporu společnosti BNFL, jež působí nebo může být považována jako by působila jako stát nebo na příkaz státu za okolností, kdy:
a) BNFL je churavějící podnik, který přežívá pouze díky státní podpoře;
b) BNFL byla součástí jednání v rámci tripartity s vládou a se společností BE, která vedla k formulaci plánu restrukturalizace BE, ihned poté, kdy BNFL sama odmítla změnit podmínky svých smluv s BE; Green- peace proto požádala Xxxxxx, aby požádala BNFL o předložení kopií vnitřních dokumentů BNFL, aby bylo zřejmé, zda BNFL byla zasvěcená do diskusí spo- lečnosti BE s vládou UK;
c) úmluvám v každém případě chybí pravý komerční charakter; podle Greenpeace smlouvy BNFL se společ- ností BE od začátku nejsou a nebyly komerčními úmluvami a vypadají spíše jako umělý nástroj, vytvořený proto, aby se BNFL poskytnul zaručený přísun příjmů; balíček podpory na restrukturalizaci dále pokračuje v přísunu těchto příjmů pro BNFL;
d) znovu dohodnuté podmínky pro stanovení cen neod- ráží aktuální náklady spojené s poskytovanými služ- bami, avšak jsou vázány na velkoobchodní ceny; protože výhoda udělená smlouvami je průběžná a podle časově neohraničené úmluvy podpora představuje dlouhodobou podporu společnosti BE a ne jednorázovou výhodu určenou pro obnovení životaschopnosti této společnosti; výhoda je proto
„provozní“ a nejedná se o „podporu na restrukturali- zaci“ a nemůže být kompatibilní se společným trhem.
Kompatibilita podpory
(156) Greenpeace podporuje všechny pochybnosti Komise a usu- zuje, že podpora není kompatibilní se Smlouvou o ES. Zdůrazňuje zejména to, že podpora na restrukturalizaci by neměla dopady pouze na stávající operátory, ale odstra- šila by také nové konkurenty od vstupu na trh, protože jiným účastníkům a novým soutěžícím by bylo zabráněno v rozvoji jejich vlastní výkonnosti. Podporovaní jaderní operátoři by dále byli v rozporu s deklarací vlády o různo- rodosti zdrojů energie, včetně obnovitelných zdrojů.
(157) Pokud se jedná o nadbytečnou kapacitu, je Greenpeace toho názoru, že „plánovací rozsah“, použitý národní sítí pro plánování potřeby výroby elektrické energie v budouc- nosti za účelem udržení bezpečné kapacity, nedává vhodné údaje pro odhad toho, zda na trhu existuje nadbytečná kapacita. Podle Greenpeace je pravděpodobné, že na rele- vantním trhu již existuje významná strukturální nadby- tečná kapacita a že se bude zvyšovat.
(158) Greenpeace pochybuje o tom, že uzavření některých elek- tráren společnosti BE by bylo pro daňové poplatníky dražší, protože schopnost BE přispívat k úhradám splátek za své současné závazky je nejistá. Greenpeace dodává, že v krátkodobé perspektivě není důvod věřit tomu, že Spo- jené království by nebylo schopno dosáhnout cílů vyplývajících z protokolu z Kjóta.
(159) Greenpeace uvádí, že podle jejích zpráv je praktické i bez- pečné okamžitě nebo postupně uzavřít jaderné elektrárny. Greenpeace usuzuje, že částečné nebo postupné uzavření elektráren společnosti BE nebo může mít ten důsledek, že bude požadován menší objem podpory.
Použitelná smlouva
(160) Greenpeace je toho názoru, že Xxxxxxx o Xxxxxxxx předem nevylučuje analýzu státní podpory podle Xxxxxxx o ES. Při absenci oborových pravidel ve Smlouvě o Eura- tomu, použitelných pro podporu poskytnutou jadernému průmyslu, se tedy použijí ustanovení o státní podpoře zakotvená ve Smlouvě o EU. Greenpeace cituje spojené věci 188 a 190/80, Francie a další v. Komise (14). Green- peace dále tvrdí, že opatření podpory se vztahují k věcem, které mohou být regulovány Smlouvou o Euratomu pouze v rozsahu, kdy se týkají aspektů bezpečnosti jaderných instalací v oblasti vyřazení z provozu. Greenpeace uvádí, že příslušná opatření nejsou nutná pro dosažení stano- vených cílů a že pokračující provozní podpora jakéhoko- liv druhu nemůže být považována za nutnou pro zachování bezpečnosti za okolností, kdy existuje bezpečná, schůdná možnost postupného úplného nebo částečného uzavření elektrárny společnosti BE. Podle Greenpeace by měla Komise brát ohled na pokyny Společenství pro posky- tování státní podpory na ochranu životního prostředí (15)
Powergen
(161) Společnost Powergen je jedním z největších hráčů v sektoru elektrické energie v Anglii a Walesu. Má 11 % podíl na kapacitě výroby elektrické energie (BE má 14 %) a zajišťuje významnou dodávku velkým průmyslovým a komerčním zákazníkům a také malým a středním pod- nikům a obyvatelstvu. Je ve vlastnictví společnosti E-ON.
(162) Společnost Powergen je proti balíčku pro podporu. Uvádí, že podpora umožní společnosti BE pokračovat v provo- zování jejích jaderných elektráren, které by se jinak uzavřely. Z tohoto pohledu Powergen zpochybňuje názor orgánů UK, že elektrárny by byly v každém případě v pro- vozu. Powergen se obává, že podpora by společnosti BE umožnila nabízet uměle nízké ceny za účelem zvýšit podíl na trhu dodávek velkým zákazníkům a vstoupit do obcho- dování s dodávkami pro domácnosti. BE by také mohla být schopna financovat investice pro výrobu nejaderné elek- trické energie.
(14) Sb. rozh. 1982, s. 2545.
(15) Úř. věst. C 37, 3.2.2001, s. 3.
(163) Ohledně kompenzačních opatření si Powergen přeje, aby s ním byla konzultována všechna kompenzační opatření, která by se mohla uskutečnit, a navrhuje tři možná opatření:
(164) Zaprvé přistoupit na uzavření jaderného reaktoru v Dun- geness B do dubna roku 2004. Podle společnosti Power- gen by, pokud by toto uzavření bylo oznámeno v dostatečném předstihu, byl poskytnut trhu čas pro vytvoření odpovídající kapacity pro udržení dostatečného rozpětí.
(165) Zadruhé omezit pomoc, zákazem interních subvencí mezi majetkem BE, který vytváří ztráty (elektrárny s reaktory typu AGR) a jinou obchodní činností BE, vytvořit obchodní činnosti BE pro výrobu a dodávku elektrické energie jako samostatné jednotky se samostatným účetnictvím, a zavést zvláštní dozor na využívání hotovosti společností BE, aby se zajistilo, že se nepřesměrují hotovostní platby státu na financování jaderných závazků na jiné účely. Tato opatření mají zůstat v platnosti tak dlouho, dokud bude v platnosti plán restrukturalizace.
(166) Zatřetí zabránit narušení hospodářské soutěže na maloob- chodním trhu s elektrickou energií zákazem společnosti BE prodávat pod cenou (cena za nákup energie na velkoob- chodním trhu plus další náklady související s nákupem), omezit podíl dodávek společnosti BE průmyslovým a komerčním zákazníkům (uvádí se podíl 20 %) a zakázat vstup společnosti BE na nové maloobchodní trhy. Tato opatření by měly zůstat v platnosti tak dlouho, dokud bude platit plán restrukturalizace a jejich účinek má být posou- zen Komisí po 5 létech od jejich zavedení.
(167) Powergen ohledně obnovení životaschopnosti uvádí, že scénáře uvažované orgány UK pro prokázání budoucí životaschopnosti BE jsou příliš optimistické, zejména s ohledem na dostupnost elektráren společnosti BE v porovnání s minulými měřítky.
(168) Na závěr se Powergen domnívá, že „je zavedeno, že pravi- dla státní pomoci obsažená ve Smlouvě o ES se vztahují na jaderný průmysl, navzdory existenci Smlouvy o Euroa- tomu“. Společnost odkazuje na stejný případ z roku 1990 jako společnost Greenpeace.
InterGen
(169) Společnost InterGen je globální firma zabývající se výro- bou elektrické energie a má svoje aktivity na všech konti- nentech. Její podíl na kapacitě výroby elektrické energie v Anglii a Walesu je 2 %, se dvěma elektrárnami v provozu a jednou ve výstavbě (BE má 14 %). Většinu své elektrické energie prodává na velkoobchodní trh a část z toho pro- dává formou dlouhodobých smluv. Společnost je také aktivní na trhu s prodejem plynu. Jejím společným vlast- níkem jsou firmy Shell a Bechtel.
(170) Společnost InterGen uvádí, že ve Spojeném království exi- stuje jistota dodávky, a že jaderná bezpečnost může být řízena správcem společnosti. Společnost upozorňuje Komisi na skutečnost, že podpora pro společnost BE poškozovala a poškozuje InterGen, a na skutečnost, že ostatní konkurenti InterGen, jako Teeside Power Limited, kteří jsou mezi věřiteli společnosti BE, jsou ve srovnání s InterGen plánem restrukturalizace zvýhodněni. InterGen uvádí, že pokud by Komise podporu schválila, společnost a její přidružené společnosti by měly obdržet kompenzaci za utrpěné škody.
První třetí strana, která si přála zůstat v anonymitě
(171) Tato třetí strana uvádí, že dřívější tiskové zprávy před restrukturalizací BE navrhují cenu za regeneraci ve výši přibližně 1 000 GBP/kg těžkého kovu (HM). Po restruktu- ralizaci BE byla mezi BNFL a BE dohodnuta cena přibližně 150 GBP/kg HM, což je o 85 % méně, než bylo v původní dohodě. Třetí strana dodává, že původní smlouvy o rege- neraci mezi BNFL a BE stanovovaly ceny jako cenu za nák- lady plus přidanou hodnotu, což znamená, že odběratelé základního výkonu mohou v rámci smlouvy získat rege- neraci pouze pokud akceptují (poměrně) předpoklad plných nákladů na regeneraci plus zisk. Oproti těmto úva- hám stojí to, že pokud náklady na regeneraci dohodnuté s odběrateli základního výkonu pokrývají náklady pouze do ceny ve výši 1 000 GBP/kg HM, znamená to, že nové ceny, nyní dohodnuté s BE, se v žádném případě nemohou blížit cenám na pokrytí nákladů. Dokonce i v případě nových smluv se ceny rovnají částce 1 000 GBP/kg HM (ceny platné v roce 2003).
(172) Třetí strana usuzuje, že tyto ceny ukazují na fakt, že BNFL se při svých jednáních s BE nechovala jako soukromý inve- stor v tržní ekonomice, pokud by však BNFL nechtěla uplatnit tyto výhodné podmínky i na jiné zákazníky.
Drax Power Limited
(173) Společnost Drax je největší výrobce elektrické energie v uhelných elektrárnách v západní Evropě. Dříve byla sou- částí korporace AES Corporation, což je energetická sku- pina založená USA s podílem na výrobě, distribuci a dodávce elektrické energie po celém světě. Dne
5. srpna AES Corporation postoupila správu společnosti Drax jejím věřitelům. Dne 30. srpna 2003 oznámila společnost Drax, že uzavřela exkluzivní smlouvu se spo- lečností International Power plc o spoluúčasti na restruk- turalizaci společnosti Drax.
(174) Podle společnosti DRAX jsou opatření státní podporou ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. DRAX souhlasí s tím, že opatření D,EaF státní podporou nejsou. DRAX je toho názoru, že lze těžko odhadnout objem podpory. Ohledně opatření A se DRAX domnívá, že celkový objem může být výrazně vyšší než se v současné době předpokládá, zejména z důvodu, že nejsou ve Spojeném království
zmapovány závazky na vyřazení z provozu a že je neprav- děpodobné, že BE bude přispívat na náklady spojené s jadernými závazky. Vláda UK vždy zůstane zodpovědná za konečné závazky a za závazky na vyřazení z provozu. Vláda UK nikdy nenechá společnost BE padnout. XXXX je toho názoru, že samotný odklad platby daní musí být chá- pán jako podpora.
Opatření B a C
(175) Ohledně nových jednání o smlouvách BNFL se DRAX domnívá, že žádný soukromý investor by se nikdy nedo- hodnul na takovýchto nekomerčních podmínkách, připouštějících významné ztráty v současnosti i v budouc- nosti, nehledě na článek o nesnázích a na skutečnost, že BE je největší zákazník BNFL. Je jasné, že nová jednání výrazně znevýhodňují pozici BNFL. To povede ke snížení fixních ročních plateb podle smluv o dodávce paliva o 5 milionů GBP až 20 milionů GBP za rok. Tento názor potvrzuje zpráva o účetnictví BNFL za rok 2004. Kromě toho se zdá, že i kdyby BE byla pod nucenou správou, její elektrárny by nadále zůstaly v provozu a měly by stejnou potřebu dodávky paliva a služeb na provoz, zpracování a likvidaci paliva po jeho použití. Xxxxxxx je, zda by administrátor byl schopen získat tyto podmínky od BNFL. Kromě toho by BNFL mohla provádět jiné obchodní činnosti, pokud by její obchod s BE byl omezen. BNFL není organi- zována na tržním principu. Proto je opatření B státní podporou.
(176) Společnost DRAX je toho názoru, že stabilizační dohoda s BNFL zahrnutá do opatření C také tvoří státní podporu, protože BNFL nedostane během stabilizačního období na rozdíl od jiných zúčastněných věřitelů úrok.
Kompatibilita opatření na podporu
(177) Společnost Drax dále komentovala kompatibilitu balíčku pro podporu. DRAX nezpochybňuje skutečnost, že BE je podnik v obtížích. Je však toho názoru, že nezajištěná pozice BE byla způsobena pouze nezvyklým rozhodnutím části jejího managementu o prodeji maloobchodního pro- deje. Kromě toho mohla BE zredukovat svoje náklady uzavřením některých nebo všech svých elektráren, protože je mnohem dražší provozovat některé jaderné elektrárny, než tyto elektrárny přechodně uzavřít.
Obnovení životaschopnosti
(178) Ohledně obnovení životaschopnosti je společnost DRAX toho názoru, že navrhovaný plán ve skutečnosti není plán restrukturalizace. Kromě toho BE je a vždy bude oproti svým konkurentům v odlišné pozici. Bude pokračovat ve výrobě elektrické energie a v jejím prodeji na trhu za jakou- koliv cenu a bude trvale uplatňovat tlak na snížení ceny na úkor všech ostatních konkurentů.
(179) DRAX má námitky proti použití krátkodobých mezních nákladů vládou UK jako vhodného opatření pro životas- chopnost BE. Restrukturalizace zbavuje BE závazků za hlavní náklady výrobce jaderné elektrické energie. Rozhodnutí společnosti o tom, zda vstoupí nebo nevstoupí na dílčí trh nebo zda vůbec bude pokračovat v soutěži na tomto trhu, bude založeno na tom, zda může, během rozumného období, pokrýt svoje průměrné náklady plus vytvořit rozumný zisk svých investic. To není případ BE, která byla zbavena veškerého komerčního rizika.
Doba trvání podpory
(180) Ohledně doby trvání podpory je DRAX toho názoru, že financování nejednoznačných závazků tak daleko do budoucnosti není kompatibilní s pokyny. Společnost také argumentuje tím, že pokračující provozní pod- pora nemůže být považována za podporu omezenou na nezbytné minimum. Dále DRAX ohledně vlastního příspěvku BE uvádí, že existuje nejistota o příjmech z pro- deje majetku a že příspěvek BE pro NLF se odvozuje z pod- porovaného finančního toku, který však nemůže být brán v úvahu.
Narušení hospodářské soutěže
(181) Ohledně otázky nadbytečné kapacity a kompenzace věřitelů DRAX poznamenává, že rozpětí kapacity ve výši 20 % citované v rozhodnutí o zahájení řízení se týká pouze potřeby v období zimních špiček. Podle NGC činí přebytek kapacity nad průměrnou zimní špičkovou spotřebou 20,3 %. Podle společnosti DRAX by racionálním přístupem ke každému provozovateli společnosti BE bylo uzavření poměrné části jeho kapacity během letních měsíců. To by přineslo čisté úspory.
(182) Společnost DRAX se domnívá, že existuje řada kompen- začních opatření a/nebo doplňků k plánu restrukturalizace, které by nějakým způsobem zajistily, že restrukturalizace bude v souladu s pokyny a že nabídly by kompenzace pro konkurenty, kterým nebyla poskytnuta žádná podpora. DRAX navrhuje toto:
a) Odstranění společnosti BE z konkurenčního trhu vytvořením systému povinného nákupu jaderné ener- gie za pevnou cenu, která by se blížila obnovitelným závazkům. BE nemůže být nikdy řádně restrukturo- vána tak, aby mohla soutěžit za stejných podmínek s ostatními účastníky na trhu, kterým nebyla poskyt- nuta žádná podpora. Nejlepším řešením v případě, kdy výroba elektrické energie společností BE nemůže být odstraněna z trhu, je oddělení výstupu BE od kon- kurenčního trhu. Cena vyráběné jaderné elektrické energie by musela být regulována a mohla by se sta- novit podle kapitálových nákladů a podle jiných tra- dičních parametrů pro regulaci ceny. To by splnilo zájmy vlády UK v oblasti zaručení dodávky a jaderné bezpečnosti a nedocházelo by k žádnému narušení hospodářské soutěže.
b) Zredukování podmínek a nové vyrovnání rizik smluv BNFL ve prospěch BNFL.
c) Odebrání elektrárny v Eggboroug.
d) Zákaz akvizicí v budoucnu nebo působení jako vůdce na trhu.
e) Získání závazku vlády UK o uplatnění principu „jed- nou a dost“.
Vztah mezi Smlouvou o Euratomu a Smlouvou o ES
(183) Společnost DRAX také komentovala vztah ke Xxxxxxx o Xxxxxxxx. XXXX je toho názoru, že Xxxxxxx o Xxxxxxxx a o ES se spíše doplňují, než aby byly v konfliktu.
Další zainteresované strany
(184) Svoje komentáře předložili také Odborová organizace pro bezpečnou jadernou energii (v rámci Vyrovnané energe- tické politiky) – TUSNE (16), xxx Xxxxxx Xxxxx (17), asociace UK Chemical Industries Association („CIA“) (18), společnost Xxxx Xxxx Associates („JHA“) (19), skupina Energy Intensive Users Group („EIUG“) (20), společnosti Terra Nitrogen (21), Energywatch (22), Teollisuuden Voima Oy („TVO“) (23), National Grid Transco (24), Royal Academy of Engi- neering (25), Enfield Energy Centre Limited („EECL“) (26), energetické informační centrum Energy Information Cen- tre Ltd („EIC“) (27), společnost Major Energy Users’ Council Ltd („MEUC“) (28) a druhá třetí strana, která si přála zůstat v anonymitě.
(16) TUSNE popisuje sama sebe jako „neformální organizaci odborářů, kteří podporují civilní využití jaderné energie jako prostředku pro generaci energie v rámci vyvážené energetické politiky a bezpečného a čistého životního prostředí“.
(17) Xxxxxx Xxxxx je konzultant.
(18) CIA je obchodní asociace tvořená ze 180 provozních společností, z nichž některé jsou hlavní spotřebitelé elektrické energie ve Spo- jeném království.
(19) JHA je velký britský analytik trhu.
(20) EIUG je organizace, která zastupuje spotřebitele v energeticky nároč- ných sektorech průmyslu UK.
(21) Terra Nitrogen je výrobce dusíku, je součástí skupiny Terra, která vyrábí také metanol. Je to významný odběratel elektrické energie ve Spojeném království.
(22) Energywatch je nevládní veřejná organizace, zastupující zájmy spotřebitelů plynu a elektrické energie ve Velké Británii.
(23) TVO je finský výrobce elektrické energie a provozovatel jaderných elektráren.
(24) National Grid Transco je vlastník a provozovatel přenosového systému v Anglii a Walesu. Je to privátní společnost, která je nezávislá na obchodních zájmech ohledně výroby a dodávky.
(25) Královská akademie, založená v roce 1976 za účelem podpory stro- jírenství.
(26) EECL provozuje 396 MW elektrárnu s turbínami s kombinovaným paroplynným cyklem (CCGT) v severním Londýně. Patří americké společnosti Indeck Energy Services Inc.
(27) EIC je nezávislá organizace, jejímž cílem je poskytovat podporu a informace o trhu obchodním spotřebitelům energie v UK.
(28) Organizace, která zastupuje zájmy téměř 200 velkých zástupců prů- myslu, maloobchodu a veřejného sektoru, pro něž náklady za plyn a elektřinu představují významnou výdajovou položku.
(185) TUSNE, Xxxxxx Xxxxx, CIA, JHA, EUIG, Terra Nitrogen, EIC a MEUC jsou společnosti zainteresované v zabezpečení dodávky ve Spojeném království a uvádí, že uzavření jader- ných elektráren společnosti BE by způsobilo nebezpečí výpadků elektrického proudu a působilo by to proti záj- mům spotřebitelů. Některé společnosti také zdůrazňují, že odstranění jaderných elektráren společnosti BE by mohlo znamenat, že Spojené království by velice obtížně plnilo závazky vyplývající z protokolu z Kjóta, protože elektrárny se podílí na různorodosti dodávky elektrické energie. Uvádí, že náklady na úpadek BE by vysoce převýšily cenu za restrukturalizaci této společnosti a že podpora je nutná.
(186) Anonymní třetí strana uvádí, že BE využívá státní podporu za účelem agresivního ovládnutí trhu za dumpingové ceny. Cituje případy, kdy BE údajně navrhovala ceny o 10 až 15 % nižší než konkurence. Uvádí, že taková nabídka je neudržitelná bez státních subvencí, a nemůže proto být označována jako opatření pro obnovení životaschopnosti společnosti.
(187) TVO uvádí, že z obtíží BE nemůže být vyvozováno to, že jaderná energie nemůže být na liberalizovaném trhu s elek- trickou energií konkurenceschopná.
(188) National Grid Transco uvádí, že současné rozpětí kapacity v Anglii a Walesu je menší než se původně předpokládalo, a nemůže být považováno za strukturální nadbytečnou kapacitu. National Grid Transco zmiňuje 20 % bezpečnost- ního rozpětí jako úroveň, jejíž překročení může být pova- žováno za nadbytečnou kapacitu. National Grid Transco předpokládá, že bezpečnostní rozpětí bude nejméně do roku 2006 v lepším případě menší než 20 %. Pesimistické scénáře vidí bezpečnost vždy nižší než 20 %, dokonce blížící se hodnotě 8,5 % v roce 2009. National Grid Transco usuzuje, že pokud by se jako kompenzační opatření požadovalo uzavření některé elektrárny, muselo by se o tom s účastníky trhu jednat v dostatečném předstihu (3–4 roky), aby se mohly přizpůsobit tržní podmínky.
(189) EECL uvádí, že výrobci elektrické energie (ne pouze BE) byli zasaženi nízkými velkoobchodními cenami elektrické energie ve Spojeném království. EECL zpochybňuje názor orgánů UK, že SRMC musí být měřítkem pro stanovení účinku podpory na narušení hospodářské soutěže, protože tyto náklady neodráží střednědobou až dlouhodobou živo- taschopnost elektrárny. EECL uvádí, že termínované tržní
IV. PŘIPOMÍNKY SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ K ZAHÁJENÍ ŘÍZENÍ
Opatření G
(190) Orgány UK informovaly Komisi o tom, že místní daně byly nakonec uhrazeny s normálním úrokem.
Existence podpory v ústupcích BNFL vůči BE v opatřeníchBaC
Opatření B
(191) Jako předběžný komentář argumentují orgány UK, že dokonce i v případě, kdy Komise vyvozuje, že opatření B obsahuje podporu, způsob, jakým byly smlouvy pojaty, zajišťuje, že každý následný prospěch, přechodně získaný společností BE, bude automaticky eliminován zúročením, pokud balíček na podporu nebude autorizován. Nové smlouvy předpokládají, že nebudou mít trvalou platnost, pokud balíček na podporu nebude autorizován.
(192) Spojené království se také vyjadřuje ke kontrole soukrom- ých investorů. Spojené království uvádí, že BNFL jed- nala stejným způsobem, jako by jednal kterýkoli soukromý subjekt. Orgány UK argumentují zejména tím, že nelze tvr- dit, že podmínky dohodnuté společností BNFL jsou velko- rysejší než podmínky, které by za porovnatelných podmínek zaručil soukromý věřitel. Spojené království uvádí, že je nutno provést analýzu toho, zda BNFL při jed- náních o svých smlouvách jednala podobným způsobem jako soukromí věřitelé, jak definoval Soudní dvůr ve svém rozsudku ve věci DM Transport (29).
(193) Spojené království argumentuje tím, že se zdá, že Xxxxxx nepochopila spád událostí. Podle orgánů UK se společnost BNFL nebránila vyvolání článku o nesnázích, avšak oproti přesvědčení Komise vyjádřila svoji vůli zvážit možné dodatky ke stávajícím smlouvám ještě před oznámením, že BE zahájila jednání s vládou UK. Po rozhovorech s BE se však ukázalo, že pro vyřešení finančních problémů BE nebude možno učinit žádnou komerční nabídku, kterou by BNFL jako jediná mohla učinit za rozumných pod- mínek. Zpracování širšího plánu restrukturalizace umož- nilo zahájit nová jednání mezi BE a BNFL a bylo dosaženo dohody o podmínkách, které byly velice podobné původní nabídce společnosti BNFL. Spojené království usuzuje, že akce BNFL jsou konzistentní s akcemi soukromého věřitele.
ceny jsou nejlepším indikátorem toho, že existuje struk-
turální nadbytečná kapacita na trhu.
(29) Věc C-256/97, Sb. rozh. 1999, s. I–3913.
(194) Spojené království dodává, že společnost BNFL, jako jediný zbývající komerční poskytovatel služeb v oblasti cyklů jaderného paliva v UK, by byla obzvláště silně ovliv- něna nesolventností BE; neměla by bezprostřední tok příjmů na zabezpečení uložení nebo recyklace velkých množství paliva z reaktorů typu AGR, které je této společ- nosti dodáváno a také by měla omezené vyhlídky na oži- vení z důvodu nesolventnosti. Musela by vyvolat nová jednání s likvidátorem nebo s vládou o nové dohodě o lik- vidaci vyhořelého paliva s vysokou nejistotou o výši svých průběžných příjmů. Spojené království uvádí, že pokud by stejnému riziku, narušení systému a nejistotě čelil sou- kromý věřitel, potom by se určitě snažil být účasten na restrukturalizaci, která by určitě obsahovala i nová jed- nání o smlouvách s BE se záměrem maximalizovat celkové příjmy a zajistit obnovení životaschopnosti BE.
(195) Spojené království dále uvádí, že skutečnost, že BNFL je společnost ve vlastnictví státu, neznamená, že akce BNFL byly v konečném důsledku nějakým způsobem méně komerční. Sděluje, že BNFL je veřejná akciová společnost, zaregistrovaná v obchodním rejstříku v roce 1985. BNFL má představenstvo složené z vedoucích pracovníků zain- teresovaných na jejích komerčních aktivitách a nevýkon- ných ředitelů se zkušeností z jiných aktivit v privátním sektoru. Představenstvo BNFL má povinnost jednat nezávisle v zájmu společnosti. Spojené království dodává, že vláda UK neintervenuje na rozhodnutí BNFL v tom smyslu, aby na společnost vyvíjela nátlak jednat jinak než komerčně.
(196) Nakonec Spojené království předložilo analýzu požadavků věřitelů a částky, u kterých byl dohodnut kompro- mis v rámci balíčku na restrukturalizaci.
(197) Orgány UK usuzují, že opatření B nemůže být považováno za opatření obsahující státní podporu.
Opatření C
(198) Spojené království uvádí, že mnoho stejných argumentů, uvedených 191 až 197 v souvislosti s opatřením B, lze stejně aplikovat i na opatření C. Spojené království argu- mentuje zejména tím, že je nutné nahlížet na akce BNFL v kontextu její výjimečné pozice hlavního věřitele společ- nosti BE, a na společnost BE jako největšího zákazníka spo- lečnosti BNFL. Vzhledem k průběžnému dlouhodobému obchodnímu vztahu mezi oběma společnostmi a k objemu závazků BE vůči BNFL nepřekvapuje, že stabilizace závazků vůči BNFL vysvětluje největší absolutní podíl dávek BE z titulu stabilizačních dohod. Soukromý věřitel ve stejné pozici jako BNFL – s největším dopadem v případě nesolventnosti BE – by měl jen omezené možnosti jednat jinak.
(199) Spojené království také uvádí, že je špatné porovnávat stabilizační dohody BNFL na jedné straně se stejnými dohodami všech ostatních soukromých věřitelů na straně druhé. Bez účasti některého významného věřitele nemo- hou být smlouvy jako celek účinné. Spojené království porovnává všechny nezaplacené dluhy BE s příspěvkem každé strany ke stabilizačním dohodám a usuzuje, že BNFL se ve skutečnosti podílí menší procentní částí svých nespla- cených závazků než většina soukromých věřitelů.
Pochybnosti o obnovení životaschopnosti BE během rozumného časového období
(200) Orgány UK uvádí, že odstavec 32 pokynů nevyžaduje, aby podpůrná opatření měla omezenou dobu platnosti. Poža- duje, aby plán restrukturalizace byl zpracován na co nej- kratší dobu a aby dlouhodobá životaschopnost byla obnovena „během rozumného časového období“. Podle Spojeného království se zdá, že úmyslem pokynů je to, aby podpora byla poskytnuta pouze „jednou provždy“ a že to nesmí být průběžná provozní podpora. Není úmyslem zabránit podpoře, která by poskytla osvobození od dlou- hodobých závazků.
(201) Spojené království uvádí, že restrukturalizace bude kom- pletní, že životaschopnost bude obnovena během rozum- ného časového období a že podpora bude poskytnuta pouze jednou provždy, přestože závazky BE jsou dlouho- dobého charakteru. BE bude schopna vytvářet finanční hotovost od roku 2004 a od roku 2005 bude mít kladný roční pohyb hotovosti. Podle scénáře nového seznamu se životaschopnost BE obnoví v roce 2005. Plán restruktura- lizace je určen pro zabezpečení toho, že BE bude od data restrukturalizace samostatná bez další podpory ze strany vlády UK; plán restrukturalizace demonstruje, že taková úroveň rezerv vytvářená společností je dostatečná pro přežití při rozumných nevýhodných scénářích a z toho důvodu zaručuje životaschopnost.
(202) V otázce průběžného osvobození od současných výdajů se vláda UK odvolává na to, že závazky vlády pokrývají pouze nasmlouvané historické závazky, závazky na vyřazení z provozu a smluvně nepodchycené závazky související s historickými problémy ohledně vyhořelého paliva z reak- torů typu AGR, veškerého vyhořelého paliva z reaktorů typu PWR a provozních odpadů a jiných doplňkových závazků. Spojené království uvádí, že nasmlouvané his- torické závazky ohledně vyhořelého paliva z reaktorů typu AGR se týkají paliva uloženého do reaktorů před datem účinnosti restrukturalizace. BE má povinnost, v rámci licence udělené jaderné elektrárně, likvidovat toto palivo a tedy vynakládat za tímto účelem prostředky. Takovým nákladům se nelze vyhnout.
(203) Podobně lze argumentovat ohledně vyřazení elektráren z provozu. BE bude za tímto účelem přispívat Jadernému fondu pro vyřazení z provozu na vyřazení reaktorů z pro- vozu a bude tím významně přispívat na celkové náklady na vyřazení z provozu.
(204) Co se týče smluvně nepodchycených závazků, týkají se his- torických povinností ohledně vyhořelého paliva z reaktorů typu AGR a Spojené království uvádí, že tyto závazky se týkají pouze paliva uloženého do reaktorů před datem účinnosti restrukturalizace. Závazky týkající se vyhořelého paliva z reaktorů typu PWR obsahují všechny závazky ohledně paliva uloženého do reaktoru Sizewell B. Pro budoucí závazky bude BE přispívat částkou 150 000 GBP za každou tunu paliva uloženého do reaktoru Sizewell B po datu účinnosti restrukturalizace. Výše příspěvku byla stanovena na základě porovnatelných nákladů na lik- vidaci vyhořelého paliva v zahraničí s výhledem na pokrytí všech nákladů na palivo pro reaktory typu PWR v budouc- nosti. Zbývající smluvně nepodchycené závazky se týkají různých odpadů, jiných než vyhořelé palivo, spojených s provozem elektráren BE a neočekává se, že budou významné.
(205) Náklady na vyřazení z provozu a na smluvně nepodchy- cené závazky jsou z větší části fixní a existuje pouze malý prostor, aby se při běžném provozu elektráren výrazně zvýšily. Kromě toho zvýšené materiálové závazky z důvodu změny provozních postupů provedené za úče- lem ekonomického zisku BE nebo vyplývající z porušení minimálních výkonových norem bude muset hradit BE. Dále je důležité poznamenat, že i kdyby vláda přímo pla- tila nasmlouvané závazky za BE, je podpora vlády na závazky na vyřazení z provozu a na smluvně nepodchy- cené závazky ve formě podmíněné garance. Spojené království uvádí, že opatření A proto nemůže být zařazeno jako průběžné osvobození od stávajících výdajů. Tomuto závěru odpovídá účetní zpracování opatření A, které je účtováno v rozvaze BE jako aktivní položka. BE není příjemcem žádné průběžné dotace, protože opatření A není žádným způsobem spojeno s průběžnou činností BE a náklady, pokryté opatřením A, vzniknou bez ohledu na dobu a rozsah budoucí činnosti BE.
(206) Co se týče opatření B, Spojené království neuznává, že představuje státní podporu.
(207) Spojené království také uvádí, že není vhodné považovat opatření A za nepřijatelné z toho důvodu, že zbavuje BE části jejích povinností na „platby za znečištění“. Podle plánu restrukturalizace bude BE hradit náklady za znečiš- tění vyplývající z budoucí činnosti. Dále bude přispívat na historické náklady za znečištění formou hotovostní úhrady a formou dalšího příspěvku NLF. Bez záruky vlády by se BE stala nesolventní a nebyla by schopna hradit svoje budoucí povinnosti na „platby za znečištění“.
(208) Spojené království dále reaguje na pochybnosti vyjádřené Komisí v jejím rozhodnutí o zahájení řízení ohledně toho, zda lze říci, že obnovení životaschopnosti BE bylo prove- deno především z vnitřních zdrojů. Spojené království vysvětluje, že hlavním důvodem současných obtíží BE je neschopnost této společnosti splnit nevyhnutelné his- torické závazky a regulační a minimální bezpečností poža- davky. Přesto Spojené království uvádí, že vnitřní opatření přijatá BE nejsou nevýznamná. Společnost prodala svůj podíl ve společnostech Xxxxx Xxxxx a Amergen a provádí významnou interní restrukturalizaci, která bude obsahovat […]. Společnost také zvýšila podíl střednědobých smluv s pevnými cenami, zahrnujících i velké průmyslové a komerční zákazníky, za účelem omezení rizika změny cen na velkoobchodním trhu. Dalším z nejvýznamnějších interních opatření jsou nová jednání s BNFL o smlouvách o dodávce paliva a o likvidaci vyhořelého paliva.
(209) Dále se Spojené království domnívá, že pokyny požadují vyváženost mezi státními příspěvky, soukromými příspěvky a vlastními příspěvky společnosti avšak to neznamená, že společnost musí být schopna se vzpamato- vat bez zásahu státu.
Neomezený objem podpory
(210) Po připomenutí toho, proč není možné přesně kvantifiko- vat náklady na závazky vyplývající z jaderných aktivit, uvedly orgány UK, že není v tomto případě nutné znát přesnou výši podpory nebo stanovit, která opatření lze pokládat za podporu pro získání přehledu o tom, zda je balíček omezen na potřebné minimum. Závazek vlády pokrývající definované kategorie závazků je pro balíček restrukturalizace a pro obnovení životaschopnosti BE roz- hodující. Orgány UK argumentují tím, že úroveň podpory pro společnost BE je strukturálně minimalizovaná prode- jem aktiv (Bruce Power a Amergen), redukcí závazků vůči věřitelům, pokračujícím přispíváním BE na financování jejích jaderných závazků, jinými vnitřními opatřeními pro redukci nákladů a mechanismem, kterým bude BE přispívat v budoucnu 65 % svého volného finančního toku na finan- cování svých jaderných závazků.
Kompenzační opatření
(211) Orgány UK připomněly argumenty uvedené v oznámení, podle kterých nemá podpora dopad na konkurenci, pro- tože nemá vliv na krátkodobé mezní náklady BE, které vymezují každodenní provoz elektrárny. Připomněly, na základě aktualizovaných údajů a porovnání s jinými členskými státy, že na trhu není nadbytečná strukturální kapacita a prohlásily, že z tohoto důvodu by neměla být uložena žádná kompenzační opatření.
V. PŘIPOMÍNKY SPOJENÉHO KRÁLOVSTVÍ K PŘIPOMÍNKÁM ZAINTERESOVANÝCH
STRAN
(212) Ve svých připomínkách se orgány UK soustředí na ty poznámky, které polemizují s jejich názorem, zatímco poznámky, které podporují jejich názor, nekomentují.
Připomínky společnosti Powergen
(213) Orgány UK nejdříve připomínají své úvahy ohledně krát- kodobých mezních nákladů společnosti BE a svůj názor, podle kterého podpora nebude mít vliv na konkurenty. Tento argument je dále podpořen čísly o nabídce BE na trhu s přímým prodejem, která ukazují, že BE nemá motivaci nezvyšovat svůj zisk stanovením cen za mezní náklady. Orgány UK pokračují oznámením, že BE nemá motivaci ponechávat elektrárny na trhu, který nedokáže amortizovat její náklady, kterým se lze vyhnout. V tomto ohledu uvádí analýzu nákladů zaměřenou na prokázání, že elektrárna Dungeness B pokrývá své náklady, kterým se lze vyhnout, rozumným odhadem cen na trhu s elektrickou energií.
(214) Orgány UK dále připomínají svůj názor na skutečnost, že na trhu neexistuje nadbytečná strukturální kapacita. Uvádí, že společnost Powergen v zimě roku 2003–2004 uvedla do provozu dříve zakonzervované elektrárny, což může znamenat, že samotná společnost Powergen usuzuje, že na trhu není nadbytečná strukturální kapacita. Orgány UK připomínají svůj názor na bezdůvodnost kompenzač- ních opatření a uvádí svůj názor na každé opatření navr- žené společností Powergen.
(215) Orgány UK potom připomínají svůj názor na opatření B a C a zdůrazňují, že především sama BNFL jednala na dopo- ručení externích poradců. Tvrdí, že názory Powergen na tato opatření jsou založeny na špatných odhadech údajů.
(216) Ohledně životaschopnosti orgány UK popírají názor společnosti Powergen na spolehlivost elektráren BE a předložily Komisi zprávu od externího konzultanta o prověření hypotézy o životnosti.
(217) Orgány UK na závěr konstatují, na rozdíl od toho, co tvrdí Powergen, že pokud dojde k zotavení cen elektrické ener- gie, zajistí mechanismus postupného odnětí, že společnosti BE nebude poskytnuta nepotřebná podpora.
Připomínky organizace Greenpeace
(218) Orgány UK nepřijímají názor organizace Greenpeace, že podpora musí být přezkoumána jako podpora poskytnutá akcionářům. Taková teorie by znamenala, že každá
podpora kótované společnosti by byla podporou jejích akcionářů. Orgány UK uvádí, že akcionáři BE vložili až 97,5 % svých úroků do kmenového kapitálu BE.
(219) Orgány UK znovu uvedly, že si nemyslí, že by společnost BNFL při nových jednáních o svých smlouvách s BE jed- nala pod nátlakem vlády a uvedly, že vlastní podrobné účetní výkazy BNFL, které byly paralelně odeslány Komisi, demonstrují opak. Výpis ze zprávy společnosti BE za období roků 2002/2003 a článek v periodiku „The Busi- ness“, týkající se neúspěchu rozhovorů mezi BNFL a BE v srpnu/na začátku září roku 2002, byly organizací Green- peace špatně pochopeny jako náznak toho, že BNFL poz- ději jednala pod tlakem vlády. Právě naopak, tyto podklady ukazují, že BNFL nebyla ochotna účastnit se plánu BE bez jiných věřitelů, kteří by měli podobnou spoluúčast. Orgány UK uvádí, že BNFL již předala interní dokumenty, které od ní měla podle Greenpeace Komise požadovat. Ohledně smluv mezi BE a BNFL, které jsou podle Green- peace vytvořeny tak, aby BNFL zaručily garantovaný příjem, uvádí orgány UK, že většina z těchto smluv byla podepsána nebo znovu projednána po privatizaci BE, a proto tyto smlouvy nemohly být vládou společnosti BE vnuceny. Na závěr orgány UK uvádí, že vazba mezi kon- cesí BNFL a cenami elektrické energie je důkazem toho, že BNFL se chovala komerčně tím, že požadovala, aby se s ní BE rozdělila o část možného zisku a ne naopak.
(220) Orgány UK připomínají svůj názor na použití principu pla- teb za znečištění. Nemyslí si, že by Greenpeace v tomto ohledu uvedl nějaké další skutečnosti nebo argumenty.
(221) Ohledně dopadu podpory na hospodářskou soutěž nesou- hlasí orgány UK s námitkou Greenpeace, že účinkem balíčku pro podporu je udržet na trhu neschopného výrobce. BE nelze považovat za neschopného výrobce, protože jeho náklady, kterým se lze vyhnout, patří mezi nejnižší na trhu. Problémy této společnosti jsou vázány pouze na historické závazky. Dále orgány UK připomínají svůj názor na to, že podpora nenarušuje hospodářskou soutěž, a proto nikomu nebrání vstoupit na trh.
(222) Orgány UK uvádí, že připomínky Greenpeace k nadby- tečné kapacitě na trhu byly chybné, protože byly založeny na zastaralých prognózách, organizace špatně interpreto- vala měřítka společnosti NGTransco pro stanovení rozpětí kapacity, používala špatná čísla pro současné rozpětí kapa- city, brala v úvahu pouze nejoptimističtější ze tří možných scénářů pro budoucnost a ignorovala problémy při náv- ratu některých zakonzervovaných elektráren na trh.
(223) Orgány UK dále zpochybňují ekonomické argumenty Greenpeace o dopadu možného uzavření elektráren BE na daňové poplatníky. Vysvětlují, že samotná Greenpeace potvrdila, že toto uzavření by zvýšilo ceny elektrické ener- gie. Kromě toho studie zpracovaná společností Deloitte and Touche ukázala, že předčasné uzavření jedné jaderné elektrárny si může vyžádat dodatečné náklady. Předčasné uzavření více než jedné elektrárny by přineslo úměrně vyšší náklady z důvodu omezení v elektrárně v Sellafieldu, která se používá pro zpracování radioaktivního materiálu. Na závěr orgány UK zmiňují, že obě zprávy, přiložené k připomínkám organizace Greenpeace (od společnosti Large & Associates a ILEX), vychází ze zastaralých údajů o kapacitě od společnosti NGTransco a z velice optimistic- kých hypotéz. Ke svým připomínkám orgány UK přikládají expertízu zpráv, kterou zpracovali Xxxxxx Xxxxxx a Xxx Xxxxxxxx ze společnosti DKY Limited a která dochází k opačným závěrům.
(224) Na závěr na základě výše uvedených faktů orgány UK odmítají názor společnosti Greenpeace, že podpora není přiměřená.
Připomínky společnosti Drax
(225) Orgány UK nejprve odmítají názor společnosti Drax, že balíček pro podporu ukazuje, že vláda UK nikdy nenechá BE padnout. Připomínají, že balíček podléhá schválení per- spektiv životaschopnosti BE vládou.
(226) Ohledně opatření A připomínají orgány UK, že vláda UK nepřevezme všechny závazky BE na vyřazení z provozu, ale uhradí pouze schodek v NLF. V otázce odhadu nákladů v patření A Spojené království poznamenává, že požado- vat, aby neexistovala absolutně žádná nejistota ve výpoč- tech, by znemožnilo zaručit úlevy pro dlouhodobé závazky, což by vedlo ke zvrácené aplikaci pravidel pro poskytování státní podpory a působilo by to proti cílům Smlouvy o Xxxxxxxx. Orgány UK také zavrhují tvrzení společnosti Drax, že skutečnost, že vláda UK nese koneč- nou zodpovědnost za jadernou bezpečnost podle mezi- národních dohod, tvoří státní garanci, a připomínají, že angažování Národního kontrolního úřadu (National Audit Office) je v tomto ohledu irelevantní, protože úřad je nezávislý na vládě.
(227) Ohledně opatření B orgány UK uvádí, že připomínky BNFL jsou v rozporu s názorem společnosti Drax, že pro BNFL by situace byla výhodná, i kdyby BE byla nesolventní. Také připomínají, že nová jednání s BE o dohodách BNFL byla vedena velice striktně. Ohledně opatření C orgány UK
uvádí, že na neplacení úroků společností BE společnosti BNFL během stabilizace musí být nahlíženo jako na sou- část celkového zainteresování BNFL do plánu restruktura- lizace a ne jako na samostatný prvek, protože celý balíček byl projednáván jako celek. Xxxxxxx jako celek neznevýhod- ňuje BNFL v porovnání s jinými věřiteli BE.
(228) Ohledně opatření G připomínají orgány UK, že již dříve předložily důkaz o tom, že obchodní sazby byly společ- ností BE splaceny, včetně řádného úroku.
(229) V souvislosti s kompatibilitou plánu restrukturalizace s pokyny odmítají orgány UK názor společnosti Drax, že plán neobnoví životaschopnost BE, protože BE nepokryje všechny svoje náklady, kterým se lze i nelze vyhnout. Spo- jené království připomíná, že aby BE mohla přežít, je z ní třeba od části břemen z minulosti – nevyhnutelných nák- ladů – odlehčit. Jakmile se to však uskuteční, stane se BE znovu životaschopnou, protože bude nejen schopna spla- tit všechny svoje trvající náklady, ale také bude schopna významně přispívat na své nevyhnutelné náklady z minulosti. Proto je ekonomicky výhodnější provozovat jaderné elektrárny společnosti BE a získat tak příspěvek na platbu nevyhnutelných nákladů z minulosti. Uzavření elektráren BE by aktuálně znamenalo vyšší náklady.
(230) Orgány UK odmítají argument společnosti Drax, že pod- pora způsobí, že BE bude prodávat na trh za jakouko- liv cenu. Tvrdí, že BE jako výrobce základního výkonu nemá rezervu ve výrobě elektrické energie, kterou by mohla prodávat navíc za mimořádně nízkou cenu. Nao- pak, jejím zájmem je prodávat svou výrobu za maximální cenu. Majitelé obligací a akcií BE také zaručí, že BE bude maximalizovat svůj zisk, protože z jeho části budou mít prospěch.
(231) Orgány UK také odmítají argument společnosti Drax, že plán restrukturalizace má příliš dlouhou dobu trvání. Vysvětlují, že aktuální požadavek vycházející z pokynů je, aby životaschopnost BE byla obnovena během rozumného období. Podle orgánů UK se účinek opatření A, o kterém tvrdí, že je to jediné opatření tvořící státní podporu, okam- žitě projeví v rozvaze BE.
(232) Ohledně existence nadbytečné kapacity na trhu orgány UK uvádí, že hodnocení společnosti Drax je založeno na zasta- ralých údajích a na chybě měřítka NGTransco použitého pro rozmezí kapacity. Návrh společnosti Drax na uzavření jaderných elektráren v létě by byl ekonomicky nejistý a mohl by také zvýšit obavy o jadernou bezpečnost a o zabezpečení dodávky energie. Orgány UK potom prověřují každé ze čtyř navrhovaných kompenzačních opatření a odvozují, že jejich zavedení by ohrozilo vyrov- nanost plánu restrukturalizace nebo ovlivnilo vyhlídky na životaschopnost BE.
Připomínky první anonymní třetí strany
(233) Orgány UK vysvětlují, že cena uváděná třetí stranou (přibližně 1 000 GBP/kgU) se týká ceny základních smluv o likvidaci vyhořelého paliva z dodávky pro pokrytí zák- ladního výkonu. Tyto smlouvy byly první skupinou smluv podepsaných BNFL s BE nebo se společnostmi, které nyní tvoří součást BE. Byly určeny pro pokrytí převážně fixních nákladů zařízení BNFL pro likvidaci vyhořelého paliva. Později BNFL podepsala s BE nebo se společnostmi, které nyní patří BE, dodatečné smlouvy, které se netýkaly dodávky pro pokrytí základního výkonu a které už neob- sahovaly nákladové složky vázané na novou platbu fixních nákladů. Cena v těchto nových smlouvách byla stano- vena […], což je mnohem nižší cena než cena, jakou uvedla třetí strana. Každé smysluplné porovnání cen účto- vaných BNFL společnosti BE před novým jednáním o jejich stanovení a po něm by muselo být založeno na cenách dodatečných smluv, které v době těsně před novým jed- náním převažovaly, a ne na cenách základních smluv.
Ohledně připomínek společnosti Enfield Energy Centre Limited (EECL)
(234) Orgány UK neakceptují tvrzení EECL, že oznámení balíčku pro pomoc zhoršilo pokles velkoobchodních cen. Podle orgánů UK okamžité ceny kolísaly před i po oznámení vlády UK o její spoluúčasti na záchraně BE, které bylo vydáno dne 9. září 2002. Ceny však nevykazovaly ostrý pokles. Pokud jde o stanovené ceny, ty byly relativně nedo- tčeny. Ostatně předem stanovené ceny pro základní odběr v létě roku 2004 se od září roku 2003 zvýšily, a to navzdory dohodnutému balíčku pro restrukturalizaci.
(235) Orgány UK potom vznesly námitku proti připomínce EECL, že svoje předpoklady založily špatně na předpokladu, že BE by rozhodovala, zda uzavře svoje jaderné elektrárny, spíše na posouzení svých krátkodobých mezních nákladů než na posouzení nákladů, kterým se lze vyhnout. Orgány UK prověřily dopad balíčku na podporu na náklady BE, kterým se lze vyhnout a prokázaly, že jsou hluboko pod úrovní předem dohodnutých tržních cen, což je dobrý základ pro rozhodnutí provozovatele o tom, že svoje elektrárny neuzavře.
(236) Na závěr orgány UK připomínají svoje argumenty o tom, že na trhu není nadbytečná kapacita.
Ohledně připomínek společnosti Intergen
(237) Orgány UK vznesly námitku proti názoru společnosti Intergen, že příslušné jistoty dodávky může být dosaženo,
i kdyby BE byla nesolventní, a to formou bezpečnostních dohod s nuceným správcem. Orgány UK dále oznamují, že pokyny nepředpokládají žádný typ momentální kompen- zace takového typu, jaký navrhuje Intergen. A pokud jde o různé typy dohod uzavřených mezi BE a jejími věřiteli, mimo jiné i společností Intergen, TFE a Centrica, uvádí orgány UK, že se jedná o komplexní dohody, které byly všechny komerčně projednány před restrukturalizací a nesouvisí s balíčkem státní podpory.
Ohledně připomínek druhé anonymní třetí strany.
(238) Orgány UK předložily kvantitativní informace pro pro- kázání toho, že ceny BE jsou v sektoru přímého prodeje trvale vyšší než předem dohodnuté velkoobchodní ceny, a že BE získala méně než 20 % obchodních případů, o které se ucházela, což je v rozporu s obviněním třetí strany, že BE nabízela přehnaně nízké ceny. Orgány UK dále připomínají, že podle jejich názoru BE jako výrobce zák- ladního výkonu nemá motivaci nabízet uměle nízké ceny.
VI. POSOUZENÍ
(239) Přinejmenším část příslušných opatření se týká otázek pokrytých Smlouvou o Euratomu, a proto musí být podle toho posuzovány (30). Avšak to, zda nejsou nutné nebo zda jdou nad rámec Smlouvy o Euratomu nebo zda narušují nebo hrozí, že by narušila hospodářskou sou- těž na mezinárodním trhu, musí být posouzeno v rámci Smlouvy o ES.
1. Smlouva o Euratomu
(240) Posuzovaná opatření, především opatření A a B, by měla dopad na financování jaderných závazků a likvidaci vyhořelého jaderného paliva. Administrace vyřazení z pro- vozu a likvidace odpadů tvoří náklady, které jsou nutné pro správnou a zodpovědnou činnost jaderného průmyslu. V kontextu jaderného průmyslu tvoří potřeba adresovat rizika spojená s nebezpečím vznikajícím z ionizujícího záření jednu z hlavních priorit. Komise bere na vědomí, že tyto dva aspekty jaderného řetězce získávají na důležitosti a jsou nezbytné pro zajištění bezpečnosti pracovníků a populace.
(30) Ustanovení čl. 305 odst. 2 Smlouvy o ES uvádí, že „ustanovení této smlouvy nemění ustanovení Smlouvy o založení Evropského spole- čenství pro atomovou energii“
(241) Smlouva o Euratomu se zabývá zejména těmito úkoly a současně směřuje k vytvoření „podmínek pro rozvoj mocného jaderného průmyslu, který rozšíří zdroje ener- gie…“. Tyto úkoly jsou dále zopakovány v článku 1 Smlouvy o Xxxxxxxx, který stanovuje, že „cílem Společen- ství je přispět vytvořením podmínek nezbytných pro rychlé vybudování a růst průmyslu ke zvýšení životní úrovně v členských státech…“. Závažnost tohoto úkolu byla pod- tržena v Zelené knize Komise „K evropské strategii za bez- pečnou dodávku energie“ (COM (2002) 321 ze dne
22. června 2002). Dále ustanovení čl. 2 písm. b) Smlouvy o Euratomu stanoví, že Společenství musí k dosažení svých cílů stanovit jednotné bezpečnostní normy pro ochranu zdraví obyvatelstva a pracovníků a dbát na jejich dodr- žování. Ustanovení čl. 2 písm. e) Smlouvy o Xxxxxxxx také stanovuje, že Společenství musí zaručovat vhodným dohle- dem, aby jaderný materiál nebyl zneužíván k jiným úče- lům, než ke kterým je určen. Z tohoto důvodu Smlouva o Xxxxxxxx ustanovuje „Společenství Euratom“ a předpokládá, že tento institut bude mít potřebné nástroje a zodpovědnost, aby tyto úkoly byly splněny. V tomto ohledu, a jak bylo potvrzenou Soudním dvorem, je jaderná bezpečnost svěřena do kompetence Společenství a musí být spojena s ochranou před nebezpečím, které vyplývá z ionizujícího záření, podle článku 30 kapitoly 3 Smlouvy o Euratomu týkající se ochrany zdraví (31). Komise musí zajistit, aby byla aplikována ustanovení této Smlouvy a může proto přijmout rozhodnutí ve smyslu stanoveném v této Smlouvě nebo vydat stanoviska, pokud uváží, že je to nutné.
(242) Komise bere na vědomí, že podklady poskytnuté orgány UK ukazují, že účinky zkoumaných opatření jsou, mimo jiné, zaměřeny na udržení bezpečnosti jaderných elekt- ráren, na zajištění bezpečné administrace jaderných závazků, na zvýšení záruky dodávky udržováním rozma- nitosti zdrojů paliva ve Velké Británii a také na vyloučení emisí oxidu uhličitého. Xxxxxx XXX a IV výše podrobně popi- sují argumenty předložené v tomto ohledu orgány UK a třetími stranami.
(243) Při posouzení těchto informací a zejména při stanovení toho, zda tato opatření jsou nutná nebo zda spadají do oblasti úkolů Smlouvy o Euratomu, Komise poukazuje na to, že státní podpora a opatření jsou zaměřeny na rizika spojená se současnou situací ve společnost Bri- tish Energy a na jejich případný dopad na uvedené úkoly vyplývající ze Smlouvy. Orgány UK se ve skutečnosti roz- hodly poskytnout podporu společnosti British Energy, mimo jiné se záměrem zajistit kontinuitu podmínek pro bezpečnost a pro zajištění jaderného průmyslu, a zároveň udržovaly ve funkci jaderné elektrárny jako rozsáhlé zdroje energie. Tato intervence se uskutečnila v kontextu rizika úpadku hlavního jaderného operátora v UK. Konti- nuita specifického ekonomického operátora není přímo spojena s kontinuitou jeho jaderných aktivit. V případě nesolventnosti se však musí brát v úvahu jak bezpečnost, tak i jistota dodávky. Komise proto považuje řešení orgánů
UK bojující s těmito riziky za správné a zodpovědné a v souladu s úkoly stanovenými Smlouvou o Euratomu.
(244) Tři kompenzační opatření, která jsou popsána níže, dokonce posilují splnění úkolů dle Smlouvy o Euratomu tím, že zajišťují, že zásahy státu nebudou použity pro jiné účely než pro úhradu jaderných závazků. Ostatně princip stropu a mezní hodnoty uplatněný pro tři typy úhrady his- torických závazků zajistí, že bude k dispozici dostatek finančních prostředků pro splnění těchto cílů při součas- ném omezení intervence na minimum nutné pro jejich dosažení.
(245) Komise usuzuje, že opatření, která orgány UK plánují zavést, jsou vhodná pro řešení všech požadovaných úkolů a že jsou plně podložena Smlouvou o Euratomu.
2. Podpora ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES
(246) Podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES jsou státní podpory defi- novány jako podpory poskytované v jakékoli podobě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby a ovlivňují obchod mezi členskými státy.
(247) Je zřejmé, že státní zásah do plánu restrukturalizace BE je selektivní, protože zvýhodňuje pouze jednu činnost.
(248) Obchod s elektrickou energií mezi UK a ostatními člen- skými státy probíhá přes propojovací články ve Francii a v Irsku. S elektrickou energií se mezi členskými státy obchoduje již dlouhou dobu a zejména od zahájení plat- nosti Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/92/ES ze dne 19. prosince 1996 o společných pravidlech pro vnitřní trh s elektřinou (32). Podle údajů předaných UK v oznámení je BE druhým největším výrobcem elektrické energie v Anglii a Walesu a třetím ve Skotsku. Státní zásah do plánu restrukturalizace tedy může jasně ovlivnit obcho- dování mezi členskými státy.
(249) Tři ze sedmi restrukturalizačních opatření nečerpají ze stát- ních zdrojů. Jsou to: opatření D („Restrukturalizační balíček pro významné věřitele“), opatření E („Zavedení nové obchodní strategie“) a opatření F („Prodej aktiv za úče- lem pomoci financování restrukturalizace“). Tato opatření nemohou být označena jako státní podpora podle čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.
(31) Rozsudek ze dne 10. prosince 2002, C-29/99. (32) Úř. věst. L 27, 30.1.1997, s. 20.
(250) Naproti tomu opatření A čerpá ze státních zdrojů, protože se skládá z řady plateb nebo kroků k provedení plateb vládou UK. Protože platby ze strany vlády UK budou přebírat část jaderných závazků, které by měla normálně plnit BE, poskytuje opatření A pro společnost BE také výhodu. S uvážením všeho, co bylo uvedeno výše, Komise usuzuje, že opatření A je státní podpora ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Spojené království tento názor nezpochybňuje.
(251) OpatřeníBaC se týkají prostředků společnosti BNFL (pro opatření B to platí zcela, pro opatření C částečně), která je ve vlastnictví státu. Prostředky, které patří společnosti ve vlastnictví státu, jsou státní prostředky. Z tohoto pohledu představují opatření B a C státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES pokud a jen pokud poskytují kon- kurenční výhodu společnosti BE a udělení této výhody lze přisoudit státu. Protože tato otázka se objevila při rozho- dování o zahájení řízení, bude důkladně analy- zována v oddíle VI.2.b) níže.
(252) Opatření G se týká také prostředků místních orgánů. Prostředky těchto orgánů tvoří státní prostředky. Opatření G je proto státní podpora ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES pokud a jen pokud poskytují konkurenční výhodu společnosti BE a udělení této výhody lze přisoudit státu. Protože i tato otázka se objevila při rozhodování o zahájení řízení, bude důkladně analyzována v oddíle
VI.2.a) níže.
a) K existenci podpory v opatření G
(253) Orgány UK prokázaly, že místní daně, kterých se týká opatření G, byly společností BE uhrazeny s úrokem vypoč- teným podle údajů a diskontních sazeb stanovených Komisí pro Spojené království. V zákonodárství UK neexi- stují žádná specifická ustanovení, která by vyžado- vala používání vyšších úrokových sazeb v případě, že místní orgány odloží platby místních daní. Komise proto předpokládá, že sazba, která byla použita, je vhodné měřítko pro přijetí rozhodnutí o tom, zda odklad platby daní poskytuje společnosti BE konkurenční výhodu. Na základě výše uvedených skutečností Komise usuzuje, že opatření G není státní podporou ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.
b) K existenci státní podpory v opatřeních B a C
(254) Komise ve svém rozhodnutí o zahájení řízení uvedla, že
„v tomto stádiu hodnocení se Komise domnívá, že nová jednání o smlouvách mezi BNFL a BE mohou být pova- žována za státní podporu“. To bylo založeno na skuteč- nosti, že BNFL, společnost ve vlastnictví státu, oznámila, že byla ochotna změnit obchodní podmínky svých stávajících
za nápadně nevýhodných podmínek. Komise došla ke stej- nému předběžnému závěru jako v případě opatření C.
(255) Komise s využitím údajů, které jí byly poskytnuty od zahájení řízení, provedla hlubší analýzu toho, zda opatření B a C splnila kritéria pro to, aby mohla být považována za státní podporu a zejména to, zda mají za následek konkurenční výhodu společnosti BE. Komise došla k následujícím závěrům:
Ohledně opatření B
(256) Opatření B obsahuje nové projednání smluv mezi BNFL, společností ve vlastnictví státu, a BE. Komise zkoumala, zda opatření B neposkytuje společnosti BE výhodu, kterou by žádný soukromý provozovatel by za podobných okol- ností tomuto podniku v obtížích neposkytl. Jinými slovy, Xxxxxx posuzovala, zda BNFL, když souhlasila s opatřením B, postupovala podle zásad tržního hospodářství.
(257) Za tímto účelem Komise posuzovala zejména to, zda nová jednání o smlouvách BNFL se společností BE nebyla vedena za nápadně nevýhodných podmínek a zda ústupky společnosti BNFL byly komerční povahy.
Postupovala BNFL podle zásad tržního hospodářství?
(258) První otázka, kterou musela Komise posoudit, byla, zda nová ujednání mezi BNFL a BE nebyla vedena za nápadně nevýhodných podmínek. Je třeba připomenout, že BNFL je největším samostatným věřitelem BE a že BE je největší zákazník BNFL. Komise proto zkoumala, zda by podmínky přijaté společností BNFL mohly být přijatelné pro sou- kromého provozovatele nacházejícího se v podobné situaci. V kontextu dodavatele, čelícího obtížím svého nej- většího zákazníka, a to znamená zkontrolovat, zda BNFL jednala jako svědomitý soukromý věřitel tak, aby maxima- lizovala šance na získání svých nároků (33).
(259) Komise zkoumala příslušné zprávy právních a finančních poradců BNFL a výpisy z jednání správní rady BNFL, které společnost BNFL dodala.
(260) Komise bere na vědomí, že BNFL požádala svoje poradce, aby posoudili její pozici s ohledem na společnost BE na začátku roku 2002, už v době, kdy se BE poprvé odvo- lala na článek o potížích, zakotvený v jejích dohodách s BNFL. Nebylo možné učinit definitivní závěr, zda vskutku byly splněny podmínky pro uplatnění článku o potížích, avšak představenstvo dalo pokyn společnosti BNFL, aby zvážila možné úmluvy, které by řešily obtíže BE, avšak na základě explicitní podmínky, že každá úmluva musí být pro BNFL komerčně výhodná.
smluv s BE až poté, co BE oznámila, že zahájila rozhovory
s vládou UK s úmyslem získat finanční podporu. Nezdálo se pravděpodobné, že tyto smlouvy nebyly projednávány
(33) Rozsudek ze dne 29. dubna 1999, C-342/96, Španělské království v. Komise Evropských společenství, Sb. rozh. s. I-2459.
(261) Zprávy poskytnuté společností BNFL, které byly zpra- covány v té době, ilustrují přesnou situaci BNFL jako věřitele a dodavatele společnosti BE a analyzují dopad nesolventnosti BE na BNFL. Zprávy vyvozují, že z hledi- ska vysoké zainteresovanosti BNFL by pro tuto společnosti byla nejvýhodnější restrukturalizace solventnosti, avšak ne za každou cenu. Zprávy proto definují navrhovaný balíček ústupků vůči BE a dále sledují vývoj tohoto balíčku během jednání s BE. Z těchto zpráv je jasné, že BNFL během jed- nání stále zastávala svoji původní myšlenku, kterou byla snaha o nejlepší ochranu jejích zájmů při zabránění toho, aby na BE byla uvalena nucená správa, avšak ne za každou cenu, a na základě rovnocenné dohody.
(262) Orgány UK uvedly, že nové dohody BNFL musí být posu- zovány jako balíček a musí být srovnávány s pozicí, v jaké by se mohla BNFL nacházet, pokud by se BE stala nesol- ventní, a ne zdůrazňovat jednotlivé prvky. Zprávy předané orgány UK a společností BNFL činí závěr, že Konečné pod- mínky jsou pro BNFL výhodnější než kterýkoliv scénář nesolventnosti.
(263) S ohledem na výše uvedené skutečnosti došla Komise k prvnímu závěru, že v případě nesolventnosti BE by se společnost BNFL ocitla ve velice nejisté a nanejvýš nevýhodné situaci.
(264) Je pravda, že nesolventnost BE by automaticky nezname- nala to, že všechny její jaderné elektrárny by byly okam- žitě uzavřeny, ani že by to ovlivnilo potřeby vyřazení stávajících elektráren z provozu a likvidaci historického vyhořelého paliva.
(265) Avšak Komise se domnívá, že v případě nesolventnosti BE by se BNFL ocitla v obtížnější situaci pro jednání, protože
následovníkem společnosti BE by se mohl stát kdokoliv, ať už v oblasti provozu elektráren nebo v oblasti jejich vyřazování z provozu. To by zahrnovalo velké množství rizik a nejistot, které musí vzít soukromý investor při zva- žování nových jednání v úvahu, zejména při jednáních se svým hlavním zákazníkem. Skutečnost, že poradci BNFL pečlivě studovali tuto alternativu, je jasným náznakem, že BNFL jednala s uvážením těchto skutečností.
(266) Snaha o restrukturalizaci solventnosti BE a její dosažení proto byly rozhodně komerčním zájmem BNFL.
(267) Po učinění tohoto prvotního závěru posuzovala Komise dopad nově projednaných dohod na příjmy BNFL, zejména z hlediska připomínek třetích stran, aby tyto nově projednané dohody více přezkoumala v mikroekonomic- kých podmínkách, zda mohou být přijatelné pro sou- kromou společnost nacházející se v podobné pozici.
(268) Pokud se jedná o likvidaci vyhořelého paliva, jsou závazky dané pro toto palivo rozděleny na historické a budoucí závazky.
(269) Pokud se jedná o historické závazky pro vyhořelé palivo, pak podle opatření A plánu restrukturalizace všechny tyto závazky převezme od BE vláda UK (34).
(270) Ohledně otázky likvidace vyhořelého paliva v budoucnosti byly stávající úmluvy doplněny. BNFL předložila násle- dující tabulku týkající se nových úmluv o likvidaci vyhořelého paliva, která ukazuje, že BE bude společnosti BNFL platit podle klouzavé sazby. Údaje psané kurzívou doplnila Komise:
Xxxxxxx 0
Ceny stanovené v nových úmluvách o likvidaci vyhořelého paliva
Výnosové ceny elektrické energie (35) v GBP/MWh, reálné podmínky roku 2003 | Jednotkové množství (slevy)/příplatky v GBP/MWh, reálné podmínky roku 2003 (v porovnání s cenami původních smluv) | Čisté jednotkové množství plateb za vyhořelé palivo v GBP/MWh, reálné pod- mínky roku 2003 | Platba v GBP/kgU (*) |
14,8 a méně | – 0,6 | […] | |
15 | – 0,5 | ||
16 | 0 | ||
17 | 0,5 | ||
18 | 1 | ||
19 | 1,5 | ||
20 | 1,75 | ||
21 a více | 2,0 |
(*) Stanoveno na základě toho, že efektivita BE vychází […] GBP/MWh a je ekvivalentní […] GBP/kgU.
(34) Včetně všech závazků na konečnou likvidaci tohoto historického vyhořelého paliva.
(35) Výnosové ceny elektrické energie odráží hodnotu elektrické energie pro pokrytí základního výkonu, prodávané v NETA.
(271) Je důležité poznamenat, že slevy a příplatky v tabulce 7 jsou porovnávány s úmluvami o likvidaci vyhořelého paliva, které byly platné těsně před restrukturalizací, a ne se staršími úmluvami. To je správné měřítko pro analýzu ústupků BNFL ve prospěch BE, protože to reprezentuje to, co by BNFL dostala od BE, pokud by se BE nedostala do obtíží. Naopak porovnání nových úmluv se staršími smlouvami, jako jsou úvodní smlouvy o základním výkonu, smlouvy, na které se odvolává první anonymní strana, by nemělo žádný význam, pokud jde o analýzu aktuálních ústupků učiněných společností BNFL během jednání o plánu restrukturalizace.
(272) Tabulka 7 ukazuje, že pokud bude výnosová cena elektrické energie nižší než uplatněná cena 16 GBP/MWh, zaručí BNFL slevu pro BE v porovnání s úmluvami o likvidaci vyhořelého paliva uzavřenými před restrukturalizací. Pokud bude cena elektrické energie vyšší než uplatněná cena, bude BNFL zaplacen příplatek v porovnání s plat- bami, které přijala podle původních úmluv o likvidaci vyhořelého paliva.
(273) Jak bylo zmíněno v bodu 270, výše příjmů BNFL z likvi- dace budoucího vyhořelého paliva je závislá na velkoob- chodních cenách elektrické energie v UK. To samo o sobě nemůže být vysvětlováno jako nekomerční. Je to poměrně normální v sektoru, kde jednotliví účastníci chtějí rozdělit rizika vázaná na možné velké změny cen.
(274) Za účelem přezkoumání toho, zda by tyto ceny mohly být přijatelné pro soukromou společnost, prověřila Komise, do jaké míry tyto ceny umožní společnosti BNFL pokrýt její náklady, kterým se lze vyhnout, z pohledu předpokládaného vývoje cen elektrické energie. Protože pokud by soukromá společnost čelila nebezpečí, že ztratí takto významného zákazníka, jako je pro BNFL společnost BE, byla by připravena jít až na snížení cen na náklady, kte- rým se lze vyhnout, uzavřením svých provozů. A toto jsou náklady, kterým se lze vyhnout.
(275) V tomto případě, na základě nových úmluv o likvidaci vyhořelého paliva, získá BNFL nárok na vyhořelé palivo, dodané společností BE. To znamená, že konečná likvidace tohoto paliva bude provedena společností BNFL, což nebyl případ podle předcházejících úmluv (36). Protože toto je v porovnání s předcházejícími úmluvami dodatečné zatížení BNFL, není možno se jednoduše spolehnout na porovnání mezi předcházejícími platbami a novými platbami a vyvozovat, že se BNFL vrátí její náklady, kterým se lze vyhnout, jakmile velkoobchodní cena elektrické energie bude vyšší než […] GBP/MWh. Na druhé straně nové úmluvy o vyhořelém palivu nepředepisují způsob, jakým BNFL musí zacházet s vyhořelým palivem, na které má nárok. BNFL si může zvolit, zda palivo bude nebo nebude před konečnou likvidací regenerovat.
(36) BE v současnosti neprováděla žádnou likvidaci svého vyhořelého paliva z toho důvodu, že ve Spojeném království dosud nebyl stano- ven způsob konečné likvidace tohoto paliva.
(276) Je nutno provést další analýzu založenou na skutečných nákladech BNFL, kterým se lze vyhnout, včetně nákladů za konečnou likvidaci vyhořelého paliva.
(277) Komise požádala orgány UK, aby jí poskytly podrobný popis těchto nákladů. Dokumentace poskytnutá orgány UK uvádí, že BNFL pokryje svoje náklady, kterým se lze vyhnout, pokud se cena elektrické energie bude pohybo- vat v rozmezí od […] GBP/MWh do […] GBP/MWh, v závislosti na tom, zda BNFL připustí riziková opatření. Mírný rozdíl od údaje […] GBP/MWh v bodu 275 je způ- soben tím, že v prostorách BNFL již existují jímky pro dlouhodobé uložení a v současnosti se používají pro ulo- žení paliva před jeho regenerací. […].
(278) Aby Komise přezkoumala tento vývoj, porovnala náklady, kterým se lze vyhnout, tak, jak byly vypočteny orgány UK, s náklady uvedenými v jiném zdroji.
(279) Organizace Greenpeace zveřejnila na svých internetových stránkách zprávu Xxxxxxx XxxXxxxxx z National Econo- mic Research Associates (37). V této zprávě jsou uve- dena čísla 200 USD/kgU (110 GBP/kgU (38)) za přechodné uskladnění vyhořelého paliva a 400 USD/kgU (220 GBP/kgU) za konečné uskladnění. Podle autora této zprávy byla čísla získána z jedné americké studie (39). Exis- tuje velký rozdíl mezi americkými typy reaktorů (LWR – lehkovodní reaktory) a reaktory používanými BE. Dále ze zprávy není jasné, zda náklady, na které je odkazováno, jsou náklady, kterým se lze vyhnout, nebo zda obsahují i fixní prvky, kterých by se netýkala následující analýza. Tato čísla také velice závisí na diskontních sazbách, protože většina konečných nákladů na likvidaci vznikne v daleké budoucnosti. Komise přesto použila tato čísla, protože se domnívá, že údaje zveřejněné třetí stranou byly relevant- ním zdrojem pro kontrolu údajů předaných orgány UK.
(280) Vzhledem na čísla uvedená v bodu 279 by cena elektrické energie, při které by BNFL mohla znovu pokrývat svoje náklady, byla […] GBP/MWh. Tato čísla musí nyní být porovnána s předpokládaným vývojem cen elektrické energie.
(37) Ta je dostupná na internetových stránkách anglické organizace Greenpeace na adrese: xxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xxx.xx/XxxxxxxxxxXxxxx/ Live/FullReport/6273.pdf.
(38) Použit stejný převod 1 GBP = 1,82 USD jako v uvedené zprávě.
(39) X. Xxxx a kol. The Economics of Reprocessing vs. Direct Disposal of Spent Nuclear Fuel. Konečná zpráva, prosinec 2003.
(281) Vhodné měřítko pro toto porovnání je vývoj cen elektrické energie v současnosti a v budoucnosti, jak jej očeká- vala BNFL při jednání o nových úmluvách mezi BNFL a BE. Při hodnocení ceny svých ústupků vůči BE vycházela BNFL z těchto údajů.
(282) V dokumentech poskytnutých BNFL se jeví, že všeobecná očekávání byla taková, že ceny zůstanou v nejbližší budoucnosti v rozsahu mezi 16 GBP/MWh a 19 GBP/MWh a potom porostou k vyšším, více udržitelným hodnotám.
(283) Ve svém hodnocení konečných podmínek plánu pou- žila BNFL čtyři možné scénáře. Pouze nejpesimističtější z nich předpokládal, že ceny elektrické energie zůstanou průběžně pod hodnotou 17 GBP/MWh a ve střednědobé perspektivě dosáhnou pouze hodnoty přibližně 16,5 GBP/MWh. Další tři scénáře předpokládají, že tyto ceny dosáhnou již v roce 2007 úrovně 18 GBP/MWh a potom se budou postupně zvedat až na úroveň mezi 19,5 GBP/MWh a 23 GBP/MWh.
(284) Hodnocení nových jednání BNFL s BE bylo proto prove- deno na základě předpovídaného vývoje cen, který byl podle interního ocenění takový, že i za nejpesimističtějších předpokladů ceny umožní pokrýt náklady, kterým se lze vyhnout, a podle ocenění provedeném Xxxxxxxx XxxXxxxxx budou ceny schopny pokrýt náklady, kterým se lze vyhnout, ve všech případech kromě toho nejpesimističtějšího.
(285) Aktuální vývoj cen elektrické energie byl nakonec vyšší než předpovídal i ten nejoptimističtější scénář BNFL. Některé agentury oznamující ceny uvedly hodnoty zimních cen základního výkonu v nejbližší budoucnosti ve výši více než
20 GBP/MWh, dokonce bylo dosaženo čísel téměř 27 GBP/MWh (40). Pokud se jedná o letní ceny, uváděly stejné agentury ceny přibližně 20 GBP/MWh. Scénáře, které použila BNFL, byly tedy spíše pesimistické.
(286) Z výše uvedeného lze odvodit, že BNFL očekávala, že na základě nových úmluv bude schopna pokrýt svoje nák- lady, kterým se lze vyhnout, i navzdory skutečnosti, že by musela nést náklady na konečnou likvidaci vyhořelého paliva.
(287) Podobně také analýza nových dohod o dodávce paliva, které jsou daleko jednodušší, protože obsahují proměnné poplatky, které nejsou indexovány na ceny elektrické ener- gie, ukazuje, že BNFL pokryje svoje náklady, kterým se lze vyhnout, ve všech případech dodávky paliva.
(40) V červenci roku 2003 uváděla společnost Argus ceny základního výkonu ve smlouvách pro zimní období 2003/2004 ve výši 20,96 GBP/MWh. Dne 7. srpna 2003 oznámila společnost UKPX budoucí ceny základního výkonu pro stejné období ve výši 22,55 GBP/MWh. Ve stejný den oznámila společnost UKPX budoucí ceny základního výkonu pro léto roku 2006 ve výši 20,50 GBP/MWh a zúčtovací ceny pro zimu roku 2006 ve výši 27,15 GBP/MWh. Zdroj: Argus a UKPX, citace zprávy z Frontier Economics „Plant mar- gins in the markets where BE operates in Great Britain“, srpen 2003, příloha k písemnému oznámení společnosti BE.
(288) Podrobné přezkoumání nákladů, kterým se lze vyhnout, proto neodhaluje nic, co by naznačovalo, že BNFL nejed- nala komerčně. Naopak, aktuální vývoj cen elektrické ener- gie naznačuje, že BNFL může v porovnání s předcházející situací velice dobře zlepšit svoji pozici, a zároveň pro- kázala dostatečnou flexibilitu k tomu, aby umožnila svému hlavnímu zákazníkovi zůstat na trhu.
Bylo k BNFL přistupováno stejně jako k soukromým věřitelům?
(289) Po přezkoumání nových jednání z mikroekonomického hlediska Komise zjišťovala, zda k BNFL bylo přistupováno stejně jako k soukromým věřitelům BE. V tomto druhém typu analýzy Komise zjišťovala, zda ústupky, které BNFL provedla, jsou podobné jako ústupky soukromých věřitelů.
(290) Informace poskytnuté Spojeným královstvím a BNFL uka- zují, že:
a) pokud BNFL dohodla s BE podmínky před jednáním BE o individuálních podmínkách s každým z jejích významných věřitelů, vyžadovala, aby do smluv byl zahrnut článek, umožňující odvolání předpokládaných ústupků v případě, že by některý jiný významný věřitel dostal nabídku na výhodnější podmínky, než má BNFL;
b) BNFL v celém procesu jednání neustále kontrolovala, zda jsou jiní soukromí věřitelé BE žádáni, aby přispěli srovnatelným způsobem jako BNFL;
c) podrobné kvantifikované porovnání nároků věřitelů a částek, u kterých bylo dosaženo kompromisu v rámci konečného schváleného balíčku pro restruk- turalizaci, ukazuje, že BNFL se, relativně k jiným věřitelům, vzdala menší části vzniklých závazků. V tomto ohledu je také třeba poznamenat, že BNFL nemá jistotu získání svých dluhů z majetku BE.
(291) Proto Komise usuzuje, že k BNFL bylo přistupováno stejně jako k soukromým věřitelům. Což také znamená, že BNFL se při jednáních o plánu restrukturalizace nechovala jinak než jiní soukromí věřitelé.
Jednala BNFL nezávisle na vládě UK?
(292) Komise usuzuje, že závěry uvedené výše jsou dostatečným důkazem toho, že BNFL jednala v souladu s principy tržně jednajícího věřitele, a tedy že opatření B neobsahuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.
(293) Dále Xxxxxx usuzuje, že v tomto případě není žádný náznak toho, že by BNFL jednala na základě pokynů státu. Takové náznaky připomněl Soudní dvůr Evropských spo- lečenství ve svém rozsudku v případě Stardust (41). Podle soudu nelze automaticky předpokládat, že opatření je státní podpora jen proto, že bylo učiněno státním podni- kem. To, že organizace poskytující podporu je státní pod- nik podle čl. 2 odst. 1 písm. b) dle Směrnice Komise 80/723/EHS ze dne 25. června 1980 o zprůhlednění finančních vztahů mezi členskými státy a veřejnými pod- niky (42), není dostatečné. Skutečnost, že veřejné orgány mohou mít přímý nebo nepřímý dominantní vliv, nepro- kazuje, že tento vliv v daném případě skutečně uplatnily. Jak vysvětlil generální advokát Xxxxxx ve svém stanovisku k případu Stardust (43), přičítání vlivu státu na podpůrná opatření provedená státním podnikem lze provádět jen na základě řady indikátorů vyplývajících z okolností případu a v kontextu, ve kterém byla opatření provedena. Generální advokát uvádí řadu faktů a okolností, o kterých lze z tohoto pohledu uvažovat, jako například důkaz toho, že opatření byla provedena na podnět státu, rozsah a pod- stata opatření, míra kontroly příslušného státního podniku ze strany státu a všeobecné postupy při plnění příslušných závazků pro ukončení jiných než komerčních závazků nebo ovlivnění rozhodnutí státního podniku.
(294) Na základě podkladů předložených vládou UK a třetími stranami Komise přezkoumala, zda provádění opatření B (a opatření C) lze přičíst na vrub státu. Komise vzala v úvahu skutečnost, že BNFL se rozhodla dlouho před tím, než byly veřejně oznámeny finanční problémy BE a dlouho před tím, než vláda UK oznámila svou účast v možné restrukturalizaci solventnosti, protože bylo v jejím nejlepším zájmu provést ústupky v nastalé solvent- nosti BE. Z chronologického hlediska neexistují žádné důkazy toho, že nová jednání se konala na státní podnět. Naopak, skutečnost, že BNFL nakonec nesouhlasila s účastí v plánu restrukturalizace před tím, než vláda UK oznámila svou účast, může být považována jako důkaz toho, že BNFL nebyla ochotna zachránit BE za kaž- dou cenu, a že by dala přednost vyčkávání na intervenci státu, stejně jako to dělali všichni ostatní věřitelé.
(295) Komise také vzala v úvahu to, že podle zákonodárství UK mají ředitelé BNFL povinnost jednat podle nejlepších obchodních zájmů BNFL tak, aby co nejvíce zvýšili její hodnotu a co nejvíce snížili její finanční zatížení na základě informací, které jsou jim v příslušném okamžiku dostupné. To je doloženo příslušnými výpisy ze zápisů jednání správní rady, které byly předloženy Komisi.
Závěr
(296) Komise na základě všech výše uvedených skutečností usu- zuje, že opatření B nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.
(41) Rozsudek ze dne 16. května 2002, C-482/99, Francouzská repu- blika v. Komise Evropských společenství, Sb. rozh. s. I-04397, bod 24.
(42) Úř. věst. L 195, 29.7.1980, s. 35. Směrnice naposledy pozměněná směrnicí 2000/52/ES (Úř. věst. L 193, 29.7.2000, s. 75).
(43) Stanovisko generálního advokáta Xxxxxxx ve věci C-482/99, Xxxx- xxxxxxx republika v. Komise, Sb. rozh. 2002, s. I-04397.
Opatření C
(297) Opatření C obsahuje stabilizační dohody o platbách splat- ných společnosti BNFL a řadě významných finančních věřitelů společnosti BE, platné pro období od
14. února 2003 do přinejmenším 30. září 2004. Na rozdíl od jiných účastníků nedostane BNFL během období stabi- lizace žádný úrok.
Posouzení Komisí
(298) Na základě dostupných informací Komise bere na vědomí, že zprávy finančních poradců společnosti BNFL, které byly zpracovány v období, kdy BNFL vedla jednání s BE, usu- zují, že BNFL ve svém podílu na balíčku pro restrukturali- zaci neprovedla větší ústupky než jiní věřitelé, což vyplývá z porovnání příspěvků jednotlivých významných věřitelů. Jak je uvedeno v bodu 290, nemá BNFL jistotu získání svých dluhů z majetku BE.
(299) Komise dále usuzuje, že dohoda nepožadovat platbu úroků, z důvodu zachování dohodnuté restrukturalizaci solventnosti je v souladu s chováním soukromého věřitele a že jejím cílem je zajistit, aby byly zachovány nejlepší možné komerční alternativy. Analýzy finančních a práv- ních poradců BNFL ukazují, že požadavek na nová jednání o stabilizačních dohodách by představoval riziko pro vše- chny dohody uzavřené s BE a především pro solventnost BE jako takovou. Riziko by bylo značné v tom smyslu, že požadování platby úroku by vedlo k nesolventnosti BE, což BNFL nepovažuje za výhodné z hlediska svých zájmů. Vzdáním se těchto úroků jednala BNFL způsobem shod- ným s postupem soukromého věřitele, který si přeje zajis- tit co nejlepší příjmy.
(300) Když to shrneme, Xxxxxx nemůže prokázat, že část opatření C týkající se společnosti BNFL lze přičítat státu, a to z důvodů uvedených v posouzení opatření B v bodech 256 až 296.
(301) Komise proto došla k závěru, že opatření C neobsahuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.
3. Posouzení kompatibility v rámci Smlouvy o ES
(302) Článek 87 odst. 1 Smlouvy o ES stanovuje základní pravi- dla pro zákaz státní podpory v rámci Společenství.
(303) Článek 87 odst. 2 a odst. 3 Smlouvy o ES stanovuje výjimky z obecné neslučitelnosti uvedené v čl. 87 odst. 1.
(304) Výjimečná ustanovení dle čl. 87 odst. 2 Smlouvy o ES se v tomto případě nepoužijí, protože podpory nejsou sociální povahy a nejsou poskytované individuálním spotřebitelům, ani neslouží jako podpory určené k náhradě škod způsobených přírodními pohromami nebo jinými mimořádnými událostmi a neslouží jako podpory posky- tované hospodářství určitých oblastí Spolkové republiky Německo postižených rozdělením Německa.
(305) Další výjimky stanovuje čl. 87 odst. 3 Smlouvy o ES. Výjimky v čl. 87 odst. 3 písm. a), písm. b) a písm. d) nej- sou v tomto případě použitelné, protože podpory nenapo- máhají hospodářskému rozvoji oblastí s mimořádně nízkou životní úrovní nebo s vysokou nezaměstnaností, nenapomáhají uskutečnění nějakého významného pro- jektu společného evropského zájmu anebo nenapravují vážnou poruchu hospodářství některého členského státu, a také nejsou určeny na pomoc kultuře a zachování kul- turního dědictví.
(306) Proto lze aplikovat pouze výjimečná ustanovení čl. 87 odst. 3 písm. c) Xxxxxxx o ES. Tento článek povoluje státní podpory, které mají usnadnit rozvoj určitých hospodářských oblastí, pokud nemění podmínky obchodu v takové míře, jež by byla v rozporu se společným zájmem.
(307) Komise v pokynech vysvětlila podmínky pro příznivé pro- vádění svých pravomocí podle čl. 87 odst. 3 písm. c) v případech podobných tomuto.
(308) Xxxxxx ve svém rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila řadu pochybností o kompatibilitě plánu restrukturalizace s pokyny. Tyto pochybnosti byly připomenuty v oddílu
II.3 výše. Následující oddíly popisují posouzení každé z těchto pochybností a konečný závěr Komise.
a) K obnovení životaschopnosti BE
(309) Poskytnutí podpory na restrukturalizaci vyžaduje zpraco- vat uskutečnitelný, logický a obsáhlý plán restrukturali- zace, schopný obnovit dlouhodobou životaschopnost společnosti během rozumného časového období a vytvořený na základě reálných předpokladů. Podle bodu
32 pokynů se musí zlepšení životaschopnosti odvíjet především od interních opatření, zahrnutých do plánu restrukturalizace a může být založeno na externích fakto- rech, jako jsou změny cen a poptávky, které společnost nemůže ovlivnit, pokud jsou všeobecně uznávány předpoklady o vývoji trhu.
(310) Bod 33 pokynů požaduje, aby členský stát předložil plán restrukturalizace, který popisuje okolnosti, jež vedly ke vzniku obtíží společnosti a který uvažuje scénáře odrážející nejlepší případ, nejhorší případ a střední cestu. Bod 34
pokynů dodává, že plán musí stanovit bod obratu, který společnosti po dokončení své restrukturalizace umožní pokrýt všechny své náklady včetně snížení ceny a finanč- ních nákladů. Očekávaná návratnost kapitálu musí být dostatečná k tomu, aby společnost byla po restrukturali- zaci schopna soutěžit na trhu svými vlastními silami.
(311) Xxxxxx ve svém rozhodnutí o zahájení řízení zmí- nila několik záležitostí v souvislosti s obnovením životas- chopnosti BE. Tyto pochybnosti byly založeny na dvou zjištěních. Zaprvé, časová rozpětí určitých položek v opatření A a v opatření B se zdají být neomezená, což zvyšuje pochybnosti o tom, zda plán restrukturalizace umožní společnosti BE v rozumném časovém období čelit konkurentům vlastními silami. Zadruhé, zdálo se, že plán restrukturalizace neobsahuje dostatečná interní opatření BE.
Doba trvání podpory
(312) Pochybnosti Komise se týkaly především opatření A a B. Komise vzhledem na dlouhou dobu trvání opatření A a otevřenou povahu opatření B přemýšlela, zda pod- pora na restrukturalizaci ve prospěch společnosti BE nebyla poskytnuta ve formě průběžné dotace, což by nebylo v souladu s požadavky pokynů. Toto znepokojení sdílely i třetí strany, jako například společnost Drax.
(313) V souvislosti s opatřením B došla Komise k závěru, že opatření neobsahuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Proto otázky spojené s otevřenou podstatou opatření B už nejsou relevantní.
(314) V souvislosti s opatřením A byla Komise znepokojena tím, že náklady spojené s vyřazením jaderných elektráren z pro- vozu by mohly vznikat až do roku 2086 a že financování nákladů spojených s likvidací vyhořelého paliva z reaktorů typu PWR uloženého do reaktoru Sizewell B bylo také otevřené.
(315) Ohledně nákladů na vyřazení z provozu bere Komise na vědomí, že tyto náklady vzniknou v budoucnosti, avšak vztahují se k výstavbě jaderných elektráren, která se usku- tečnila v minulosti. Komise akceptuje argument UK, že není možné přesně kvantifikovat částku týkající se vyřazení z provozu z toho důvodu, že chybí precedens pro elekt- rárny s reaktorem typu AGR a z důvodu, že toto vyřazení se uskuteční v daleké budoucnosti, kdy lze předpokládat další technický pokrok. Vláda UK dále uvádí, že náklady na vyřazení z provozu jsou většinou fixní a že každé zvýšení materiálových závazků vyplývající ze změny pra- covních postupů pro zvýšení ekonomického zisku BE nebo z porušení minimálních výkonových norem bude muset uhradit BE. Dále je důležité připomenout, že v případě deficitu financování prostřednictvím NLF se předpokládá státní intervence.
(316) S uvážením specifické podstaty jaderného průmyslu, kde nelze obchodovat s radioaktivním materiálem dříve, než jeho stupeň radiace poklesne pod bezpečnou úroveň vzhle- dem k povinnému časově rozloženém financování závazků vyplývajících z jaderných aktivit, Komise usuzuje, že část opatření A týkající se těchto závazků nemůže být kvalifikována jako průběžná podpora společnosti BE, pro- tože jsou definována a týkají se nákladů, které již vznikly. Pro tyto náklady již byla provedena opatření v rozvaze společnosti BE. Komise dále usuzuje, že pozdní výplata podpory související s těmito náklady nemůže být považována za posunutí obnovení životaschopnosti do budoucnosti.
(317) Ohledně státního financování likvidace paliva uloženého do reaktoru typu PWR v Sizewell B Komise připomíná, že BE bude do NLF přispívat částkou 150 GBP/kgU za palivo uloženého do reaktoru typu PWR v Sizewell B po datu účinnosti restrukturalizace.
(318) Tato částka je samozřejmě nižší než celkové náklady na lik- vidaci vyhořelého paliva z reaktoru typu PWR, včetně konečné likvidace. BE ve svém účetnictví za rok 2001/2002 odhadovala, že tyto celkové náklady činit 240 GBP/kgU. Skutečnost, že platby BE do NLF pokryjí pouze část těchto nákladů, potvrzuje, že příspěvek NLF na likvidaci tohoto paliva představuje státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES.
(319) Aby bylo možno rozhodnout, zda se jedná o otevřenou podporu, musí Komise stanovit rozdělení celkových nák- ladů mezi náklady, kterým se lze a kterým se nelze vyhnout.
(320) Nevyhnutelné náklady jsou náklady utopené (nelze je zís- kat zpět). Pro společnost je tedy ekonomicky výhodné fun- govat, pokud může pokrývat své náklady, kterým se lze vyhnout tak, aby mohlo být pokryto co nejvíce nákladů, kterým se vyhnout nelze. Poskytnutí podpory na nevyh- nutelné náklady proto jasně poskytuje výhodu pro společ- nost, která tuto podporu přijímá, a to tím, že posunuje její bod nulového zisku. Pro společnosti v obtížích má taková podpora jasný cíl pomoci jim rychleji obnovit životas- chopnost. Protože však by společnost v každém případě vykonávala svoji činnost, jakmile pokryje svoje náklady, kterým se lze vyhnout, podpora pro pokrytí nevyhnutel- ných nákladů nevyústí v umělé prodloužení života společ- nosti. Taková podpora proto není otevřená.
(321) Naproti tomu pomoc určená na pokrytí nákladů, kterým se lze vyhnout, především proměnných nákladů, je zaměřená na umělé udržování chodu společnosti, která by jinak neměla žádný ekonomický důvod pokračovat ve svých aktivitách. Taková podpora je otevřená v tom smyslu, že zaručuje životaschopnost společnosti pouze pokud není časově omezena.
(322) Orgány UK uvedly, že z nákladů 240 GBP/kgU uvedených v bodu 318, představovalo […] GBP/kgU náklady, kterým se lze vyhnout. Zbývající náklady se převážně týkají nevyh- nutelných nákladů spojených se stavbou skladiště pro konečné uložení historického i budoucího vyhořelého paliva z reaktorů typu PWR, který bude postaven v Size- well B. Předpokládá se, že tento sklad bude k dispozici koncem tohoto století, což, s ohledem na účinky poskyt- nutých slev, vysvětluje relativně malou hodnotu těchto nákladů v porovnání s náklady v jiných zemích.
(323) Čísla, uvedená ve zprávě Xxxxxxx XxxXxxxxx, na kterou je uveden odkaz v 38. poznámce pod čarou, nemohou být použita pro účely přezkoumání těchto předpokladů, pro- tože zpráva neuvádí rozsah toho, jak dalece jsou do těchto čísel zahrnuty nevyhnutelné náklady.
(324) Aby mohla Komise provést přezkoumání hodnocení orgánů UK, použila veřejně dostupné informace o finském jaderném programu, což je jeden z nejprůhlednějších jader- ných programů na světě. Stejně jako odpad ve Sizewell nebude ani odpad vyprodukovaný ve finských jaderných reaktorech před svým konečným uskladněním recyklován. Finská společnost pověřená likvidací finského vyhořelého paliva předpokládá náklady na tuto činnost ve výši 325 EUR/kgU (217 GBP/kgU (44)), z toho 217 EUR/kgU (145 GBP/kgU) jsou náklady, kterým se lze vyhnout (45).
(325) Komise poznamenává, že tato čísla jsou podobná těm, která poskytly orgány UK. Komise se domnívá, že čísla odpovídají údajům, podle kterých je platba 150 GBP/kgU dostatečná k tomu, aby pokryla náklady na likvidaci vyhořelého paliva, kterým se lze vyhnout a část nevyhnutelných nákladů na likvidaci vyhořelého paliva.
(326) S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise vyvozuje, že plán restrukturalizace neposkytuje společnosti BE prů- běžnou subvenci a že doba jeho trvání je kompatibilní s pokyny, vzhledem ke zvláštnostem jaderného průmyslu a povinností UK vyplývajících ze Smlouvy o Euratomu (46).
Obsah plánu restrukturalizace
(327) Komise bere na vědomí, že vláda UK předložila podrobný plán, obsahující průzkum trhu a scénáře odrážející předpoklady pro nejlepší případ, nejhorší případ a pro střední cestu, jak vyžaduje bod 33 pokynů. Dále byla poskytnuta podrobná analýza pohybu hotovosti, aktualizovaná v červenci 2004.
(44) Byl použit převod 1 GBP = 1,5 EUR.
(45) Zdroj: internetové stránky firmy Posiva Oy. xxx.xxxxxx.xx. Tento předpoklad je založen na nákladech za 1 kg vyhořelého paliva. Převodem této hodnoty na tunu uranu (uloženého před použitím) může velice nepatrně podcenit skutečné náklady, protože články vyhořelého paliva obsahují v distančních vložkách a v trubkách také malý podíl neuranového materiálu.
(46) Viz také oddíl VI.1 výše.
(328) Plán podrobně popisuje vznik obtíží společnosti BE a opatření, která byla nebo budou zavedena pro vypořádání těchto problémů, jak již bylo shrnuto v odstavci II.2.c) tohoto rozhodnutí. Plán restrukturalizace předpokládá implementaci nové obchodní strategie (opatření E), která se snaží odstranit nezajištěnou pozici BE. Zajištěním více střednědobých prodejů svých výstupů za pevné ceny se BE snaží omezit nestálost peněžního toku a posílit svoji dlouhodobou životaschopnost. Společnost také omezí svoji závislost na velkoobchodních cenách elektrické energie ve Spojeném království a zároveň bude udržovat spolehlivé cesty na trh kombinováním smluvních podmínek, přístupem k flexibilní výrobě elektrické energie v Eggborough a přímým prodejem obchodní sféře se zaměřením na průmyslové a komerční zákazníky. Opatření A a B mají za cíl odstranit vysoký podíl nevyh- nutelných nákladů BE jako jaderného operátora, a to for- mou částečného zbavení BE jejích historických závazků vyplývajících z jaderných aktivit a nákladů na vyřazení z provozu a snížením jejích nákladů na budoucí počáteční a konečné smlouvy o palivu s BNFL. Plán dále předpokládá zahájení nových jednání o třech neproplacených kupních smlouváchao prodeji majetku BE v severní Americe, který má přispět k vyřešení problémů BE spojených s vysokými krátkodobějšími nevyhnutelnými náklady ve formě finanč- ních výdajů. Ohledně třetí příčiny obtíží BE, významných neplánovaných výpadků, definovala BE program na zlepšení činnosti (PIP), který byl navržen tak, aby došlo ke zlepšení spolehlivosti jaderných elektráren BE. Program na zlepšení činnosti především předpokládá zvýšení inves- tic do jmění a do zaměstnanců, aby se zvýšila kvalita údr- žby a použitelnost elektráren. Dále se ve scénáři uvažuje s jednou ze slabin, kdy nedojde ke zlepšení použitelnosti elektráren BE. I podle tohoto scénáře by BE stále byla schopna vytvářet peněžní prostředky.
(329) Ve finančních odhadech, které předložila vláda UK, se uvádí, že životaschopnost by mohla být obnovena během rozumného časového období, protože BE bude schopna vytvářet peněžní prostředky od roku 2004 a od roku 2005 by měla mít pozitivní roční provozní tok hotovosti.
(330) Komise na základě výše uvedených skutečností usuzuje, že plán restrukturalizace řeší problémy vedoucí k obtížím BE a že je založen na reálných předpokladech tak, jak to poža- dují pokyny, zejména s ohledem na vývoj cen elektrické energie a zavedení programu na zlepšení činnosti.
(331) Komise ve svém rozhodnutí o zahájení řízení vzne- sla pochyby, zda lze uvažovat, že obnovení životaschop- nosti je založeno především na interních opatřeních. Komise se zejména divila tomu, že úspory, které BE díky těmto opatřením získala, byly dosaženy pouze díky ústup- kům věřitelů a racionalizací aktivit BE.
(332) Společnost Drax se po zahájení řízení k této otázce vyjádřila. Společnost Drax je toho názoru, že restruktura- lizace BE není skutečnou restrukturalizací, protože není založena na interních opatřeních a poskytuje společnosti BE záruku, že nikdy nebude nechána, aby padla. Dále Xxxx dodává, že existuje určitá nejistota o příspěvku BE na restrukturalizaci a že lepší variantou by bylo uzavření některých jaderných elektráren. Tento poslední názor sdílí také organizace Greenpeace. Spojené království s tímto názorem nesouhlasí a odpovědělo, že xxxxxxx podléhá schválení perspektiv životaschopnosti BE vládou. Vláda UK si také zakládá na tom, že pokyny vyžadují rovnováhu mezi příspěvkem státu, soukromých subjektů a vlastním příspěvkem společnosti, to však neznamená, že společnost musí být schopna sama se změnit bez zásahu státu.
(333) Komise uznává, že restrukturalizace nemůže být zalo- žena pouze na interních opatřeních, ale že také může obsa- hovat opatření státu a soukromých stran, jako jsou věřitelé a dodavatelé. Komise bere na vědomí, že BE již implemen- tovala následující opatření: zbavila se svého majetku v severní Americe (opatření F) a […]. Komise z komerč- ního hlediska zaznamenala skutečnost, že BE v souladu se svou novou obchodní strategií (opatření G), aby zreduko- vala svoji nezajištěnou pozici, zvýšila počet střednědobých fixních smluv. BE také není zbavena svých jaderných závazků, neboť bude přispívat k financování NLF.
(334) Jak je vysvětleno v oddíle c)v)v) níže, Komise také bere v úvahu skutečnost, že uzavření jedné nebo několika jader- ných elektráren společnosti BE není vhodné řešení a že odstranění elektrárny v Eggborough by ohrozilo vyhlídky BE na obnovení životaschopnosti a nebylo by přiměřené.
(335) Vzhledem na opatření, která již byla a která budou společ- ností BE provedena a s uvážením skutečnosti, že plán restrukturalizace řeší důvody vzniku obtíží BE, Komise vyvozuje, že požadavky bodu 32 pokynů jsou splněny.
Specifický případ elektrárny Dungeness B
(336) Některé třetí strany zpochybnily především perspektivy obnovení životaschopnosti elektrárny Dungeness B, což je nejstarší jaderná elektrárna BE.
(337) Společnost Powergen, třetí strana, která nejlépe zdůvod- nila svoje argumenty, založila svou analýzu situace elekt- rárny Dungeness B na revizi struktury nákladů této elektrárny, jak je původně předložily orgány UK a jak byly uvedeny v rozhodnutí o zahájení řízení.
(338) Podle společnosti Powergen je elektrárna Dungeness B vysoce neefektivní. Historické údaje uvádí, že její vytížení je malé. Powergen toto vytížení odhaduje na 46 %. S tako- vým vytížením by elektrárna vyrobila přibližně 4,5 TWh za rok. Podle společnosti Powergen by výroba takového množství elektrické energie stála přibližně 73,8 milionů GBP, pokud se berou v úvahu pouze náklady, kterým se lze vyhnout. Powergen usuzuje, že náklady elektrárny Dunge- ness B, kterým se lze vyhnout, jsou přibližně 16,4 GBP/MWh, přičemž cena elektrické energie za odběr základního výkonu na velkoobchodním trhu je 16 GBP/MWh (47).
(339) Orgány Spojeného království uvedly ve svých připomínkách k analýze společnosti Powergen svůj vlastní názor na protikladnou analýzu životaschopnosti elekt- rárny Dungeness B. Podle orgánů UK se v analýze společ- nosti Powergen objevují dva omyly. Zaprvé, hypotetické celkové náklady elektrárny podle společnosti Powergen byly příliš nízké. Údaje společnosti BE naznačují, že sku- tečné náklady elektrárny Dungeness B jsou vyšší, než jak
očekávala společnost Powergen, zejména provozní nák- lady a náklady na údržbu. To vede ke zvýšení nákladů elek- trárny Dungeness B na 1 MWh.
(340) Naproti tomu se orgány UK domnívají, že efektivita elekt- rárny Dungeness B se v nedávných létech velice zvýšila. Tvrdí, že vzhledem k tomu, že historické údaje prokazují zlepšení efektivity, nelze pro budoucí období přijímat hypotézu, že výkonnost elektrárny bude stejná jak v jejích nejhorších létech, ale spíše že její výkonnost bude taková, jako v nedávném období. Tím se vytížení elektrárny zvýší na 61 %. To vede ke snížení nákladů elektrárny Dunge- ness B na 1 MWh.
(341) Orgány UK s přihlédnutím k úvahám v bodech 339 a 340 propočetly náklady elektrárny Dungeness B, kterým se lze vyhnout, přibližně na […] GBP/MWh, přičemž vel- koobchodní cena elektrické energie při odběru základního výkonu je […] GBP/MWh.
(342) Komise přezkoumala náklady elektrárny Dungeness B, kte- rým se lze vyhnout, s uvážením rozdílných hypotéz, podle toho, které předpoklady jsou správné pro celkové náklady a pro zatížení. Dospěla k následující matici:
Tabulka 8
Náklady elektrárny Dungeness B, kterým se lze vyhnout, na 1 MWh, pokud velkoobchodní cena elektrické energie při odběru základního výkonu je 16 GBP/MWh.
Hypotéza orgánů UK ohledně výstupu | Hypotéza společnosti Powergen ohledně výstupu | |
Hypotéza orgánů UK ohledně nákladů | […] | […] |
Hypotéza společnosti Powergen ohledně nákladů | […] | 16,4 GBP/MWh |
(343) Komise, s uvážením toho, že při zvýšení ceny elektrické energie dojde k rozdělení zisku mezi BE a BNFL, pokud se velkoobchodní cena při odběru základního výkonu odchýlí od částky 16 GBP/MWh, vypočítala mezní cenu elektrické
energie, od které bude elektrárna Dungeness B, při různých hypotézách, pokrývat svoje náklady, kterým se lze vyhnout:
Xxxxxxx 0
Velkoobchodní cena elektrické energie při odběru základního výkonu, od které bude elektrárna Dungeness B pokrývat svoje náklady, kterým se lze vyhnout
Hypotéza orgánů UK ohledně výstupu | Hypotéza společnosti Powergen ohledně výstupu | |
Hypotéza orgánů UK ohledně nákladů | […] | […] |
Hypotéza společnosti Powergen ohledně nákladů | […] | 16,8 GBP/MWh |
(47) Cena elektrické energie za odběr základního výkonu na velkoobchod- ním trhu má dopad na strukturu nákladů elektráren společnosti BE, protože je to vstupní hodnota pro stanovení ceny, kterou BE platí BNFL za likvidaci svého vyhořelého paliva.
(344) Při pohledu na Tabulka 9 se jeví, že až na nejhorší scénář je elektrárna Dungeness B schopna pokrýt svoje náklady, kte- rým se lze vyhnout, a nevytváří tedy ztrátu, jakmile se vel- koobchodní cena elektrické energie při odběru základního výkonu zvýší nad částku […] GBP/MWh. Tato mezní cena odpovídá velkoobchodním cenám elektrické energie při odběru základního výkonu, které, jak bylo ukázáno v bodech 282 až 285, jsou nyní občas vykazovány nad 20 GBP/MWh, a v každém případě se vždy předpokládalo, že se bude pohybovat v rozsahu mezi 16 a 19 GBP/MWh, a to i krátkodobě, když elektrárna Dungeness B zůstane v provozu. Komise dále bere na vědomí, že při současných cenách elektrické energie je elektrárna Dungeness B schopna pokrýt svoje náklady, kterým se lze vyhnout, a to dokonce i při nejpesimističtějším scénáři.
(345) Komise tedy považuje elektrárnu Dungeness B za životas- chopný majetek.
b) K otázce, zda je podpora omezena na potřebné minimum
(346) Komise ve svém rozhodnutí o zahájení řízení vyjádřila pochybnosti, zda podpora byla ome- zena na potřebné minimum, protože nebyla pro- kázána podstata státní podpory u opatření B, C a G a protože nebyla pevně stanovena přesná částka podpory v opatření A.
(347) Komise bere na vědomí, že v oddílech VI.2.a) a VI.2.b) výše učinila ohledně opatření B, C a G závěr, že neobsahují státní podporu ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Xxxxxxx podpory je proto omezen pouze na opatření A.
(348) Opatření A obsahuje státní podporu, zaměřenou na splnění tří kategorií závazků: likvidace historického vyhořelého paliva, likvidace smluvně nepodchycených závazků a vyřazení jaderných elektráren z provozu. V oka- mžiku zahájení řízení se závazky spojené s každou z těchto tří kategorií a s nimi následně spojená státní podpora pouze odhadovaly, avšak nebyly omezeny.
(349) Závazky spojené s likvidací vyhořelého paliva představují největší podíl z celkových závazků. Spočívají v platbě spo- lečnosti BNFL za služby související s hospodařením s pali- vem uloženým do reaktorů společnosti BE před datem účinnosti plánu restrukturalizace. Tyto služby jsou již smluvně dohodnuty a částka, kterou BE dluží společnosti BNFL je v tomto ohledu dobře definována.
(350) Komise se proto stále domnívá, že rozsah, v jakém mohou být tyto závazky financovány vládou UK, má být omezen. Orgány UK proto akceptovaly změnu svých původních předpokladů ohledně těchto závazků, konkrétně 2 185 000 000 GBP (48), které budou mezní hodnotou podpory související s těmito závazky.
(48) Čistá aktuální hodnota v prosinci 2002 diskontovaná na 5,4 % nominální sazby.
(351) Naproti tomu závazky spojené s vyřazením jaderných elek- tráren z provozu a smluvně nepodchycené závazky lze přesně kvantifikovat jen obtížně.
(352) Vyřazení jaderných elektráren z provozu je velice speci- fická činnost. V celém světě jsou pouze malé zkušenosti s úplným dokončením prací v této oblasti (49). Odborníci uvádí, že tyto náklady mohou představovat 15 nebo více procent celkových investičních nákladů (50), nebo 50 % jaderné části investice (51). I kdyby se takové odhady pro- kázaly jako logické a přesné, bylo by třeba spočítat přesné původní investiční náklady vložené do jaderné elektrárny, aby bylo možno odhadnout náklady na její vyřazení z pro- vozu, což by bylo obzvlášť obtížné pro staré elektrárny, jaké vlastní BE, u kterých je historie nákladů velice nepřesná.
(353) Kromě toho je většina elektráren společnosti BE je vyba- vena reaktory typu AGR, což jsou elektrárny nejen odlišné od jaderných elektráren v jiných zemích, ale v určitých aspektech si liší i mezi sebou navzájem. Nemůže se proto očekávat, že pro zvýšení přesnosti odhadu nákladů na vyřazení reaktorů společnosti BE z provozu lze stavět na zkušenostech z jiných zemí nebo na zkušenostech ve Spojeném království.
(354) Podobně i smluvně nepodchycené závazky lze díky jejich podstatě stanovit jen velice obtížně. Týkají se především konečné likvidace vyhořelého paliva. Postup, jakým bude vyhořelé palivo konečným způsobem likvidováno, zůstává ve Spojeném království nejistý, jak ukázala zkušenost spo- lečnosti pro přechodné uskladnění odpadů Nirex Interme- diate Level Waste. Zkušenosti z jiných zemí také ukazují, že nalezení místa pro uskladnění určitých typů odpadu může být technicky i politicky náročné. Je velice obtížné s dostatečnou přesností kvantifikovat náklady na aktivity, u kterých je k dispozici tak málo informací o tom, jak jich bude docíleno. Informace předané orgány UK také ukazují, že náklady na uskladnění odhadnuté institucemi v jiných členských státech se mohou radikálně lišit.
(355) S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise uznává, že snaha o stanovení maximálních nákladů na vyřazení z pro- vozu a smluvně nepodchycených závazků by byla možná jen s velkou chybou. Existovalo by velké riziko nadhodno- cení jejich hodnoty.
(49) Podle Mezinárodní agentury pro atomovou energii bylo na celém světě v roce 2003 kompletně vyřazeno z provozu pouze 6 jaderných elektráren. Zdroj: IAEA – Nuclear Technology Review 2003.
(50) Viz „A European Perspective on the Funding of Decommissioning and Rela- ted Activities of the End of the Nuclear Cycle“. Xxxx A. Xxxxx Xxxxx. Mezinárodní seminář Národní asociace pro vzdělávání „Volba strate- gie pro vyřazení jaderných zařízení z provozu“; Tarragona, Španěl- sko; 1.–5. září 2003.
(51) Radioactive Waste Management and Decommissioning in an Enlar- ged European Union. Xxxxx X. Xxxxxx. 19. pobytová letní škola na téma Vyřazení z provozu a likvidace radioaktivního odpadu; Cambridge UK; 30. června – 4. července 2003.
(356) Proto v tomto případě Komise uznává, že stanovení vysoce nejisté a zřejmě nadhodnocené hodnoty jako stropu pro podporu by ve skutečnosti působilo proti požadavku na podporu omezenou na nutné minimum, protože roz- sah nejistoty může, když není materializován, způsobit zaručení podpory, která je zbytečná.
(357) Mnohem lepší způsob zajištění splnění principu podpory omezené na minimum by spočíval ne ve snaze stanovit strop podpory, ale spíše ve vytvoření mechanismu zaměřeného na zajištění toho, aby budoucí výdaje byly omezeny na minimum.
(358) Orgány UK se proto zavázaly, že v tomto ohledu zavedou do praxe řadu mechanismů. Zejména:
a) budou přesně definovány kategorie závazků, u kterých náklady na jejich pokrytí může převzít stát;
b) orgány UK budou tyto náklady pečlivě monitorovat prostřednictvím Agentury pro vyřazení z jaderných zařízení z provozu (Nuclear Decommissioning Agency – NDA); Toto monitorování proběhne jak ex ante, tak i ex post;
c) na aktivity související s vyřazením z provozu bude nabídkové řízení vypisovat agentura NDA, která zajistí, aby náklady odpovídaly standardům na trhu;
d) aktivity samotné NDA budou kontrolovány Minister- stvem průmyslu a obchodu UK a Národním kontrol- ním úřadem;
e) aby se dále posílila kontrola výdajů Komisí, bude jako mezní hodnota použit původní úhrnný odhad ceny obou závazků (např. 1 629 000 000 GBP (52)). Pokud kumulované výdaje spojené s těmito dvěma závazky překročí tuto mezní hodnotu, obdrží Komise rozšířenou zprávu o platbách nákladů za tyto závazky a o krocích, které byly podniknuty pro minimalizaci těchto nákladů. Zpráva bude založena na analýze pro- vedené nezávislými účetními experty.
(359) Je možné, že velmi omezený počet některých plateb, které BE dluží společnosti BNFL v rámci závazků souvisejících s vyhořelým palivem, budou vyšší, než se původně předpokládalo. To je zejména případ, kdy některé články vyhořelého paliva neodpovídají specifikaci a vyžadují spe- ciální úpravu. V tomto případě samozřejmě stávající smlouvy mezi BE a BNFL umožňují navýšit běžnou cenu za likvidaci vyhořelého paliva. Pokud k tomu dojde, potom částka, kterou zaplatí stát, aby zbavil BE těchto závazků
(360) Pro účely výpočtu částek uvedených v bodech 350 a 358 se Komise domnívá, že by měla být použita běžná referenční sazba Komise. Nicméně vzhledem k délce uvažovaného období se sazba každých pět let upraví (53).
(361) Je nutné poznamenat, že strop a mezní hranice uvedené v bodech 350 a 358 se týkají všech výdajů na pokrytí závazků, bez ohledu na to, zda jsou financovány NLF nebo státem. To znamená, že mechanismus stropu a mezní hod- noty automaticky bude brát na vědomí finance, které jsou ve fondu k dispozici.
(362) Balíček pro restrukturalizaci také obsahuje osvobození od platby daní s ohledem na zvýšení účetní hodnoty elekt- ráren BE, protože část závazků, které jsou s nimi spojeny, bude hrazena vládou UK. Protože část těchto závazků se zanáší do účetnictví BE, zvýší se díky závazku vlády UK po jejich částečné a možné úlevě jejich hodnota o částku, která může dosáhnout maximální částky zaručené vládou UK.
(363) Podle běžných účetních a finančních pravidel v UK je toto navýšení zdanitelné. Osvobození od těchto daní zaručené vládou je proto možná konkurenční výhoda, poskytnutá společnosti BE ve smyslu čl. 87 odst. 1 Smlouvy o ES. Avšak případné zdanění by snížilo schopnost BE financo- vat samotné závazky, což by naopak zvýšilo aktuální záruky vlády UK. Proto všechny nebo část prvků státní podpory v oblasti osvobození od platby daní mohou být kompenzovány zvýšením konečného financování záruk vládou. Aktuální prvek státní podpory v oblasti osvobo- zení od platby daní je rovný pouze té části osvobození, která není kompenzována zvýšením plateb, které musí provést vláda UK pro úhradu svých záruk za splnění jader- ných závazků.
(364) Toto zvýšení hodnoty jaderných elektráren je pouze umělé, protože závazky stále zůstanou, až do odvolání záruk vlády UK, a to v aktuálním rozsahu, a budou muset být co nejvíce pokryty NLF, do kterého BE přispívá. Dále, pokud vláda bude muset v případě deficitu financování závazků provádět platbu jinak nebo jindy, například formou grantů ad hoc, placených v okamžiku, kdy závazky aktuálně vzni- kly, je možné, že nebude třeba poskytovat žádné osvobo- zení od platby daní.
a která bude vyšší než původní předpoklady, bude vypoč-
tena oproti mezní hodnotě 1 629 000 000 GBP, uvedené výše, aniž by se tato mezní hodnota změnila.
(52) Čistá aktuální hodnota v prosinci 2002 diskontovaná na 5,4 % nominální sazby.
(53) Viz Oznámení Komise o způsobu stanovení referenčních a diskont- ních sazeb (Úř. věst. C 273, 9.9.1997, s. 3) v kombinaci s oznámením Komise o technickém přizpůsobení metody pro stanovení referenč- ních a diskontních sazeb (Úř. věst. C 241, 26.8.1999, s. 9) a článek 9 nařízení Komise (ES) č. 794/2004 ze dne 21. dubna 2004, kterým se provádí nařízení Rady (ES) č. 659/1999, kterým se stanoví prováděcí pravidla k článku 93 Smlouvy o ES (Úř. věst. L 140, 30.4.2004, s. 1).
(365) S ohledem na výše uvedené skutečnosti se Komise domnívá, že prvky státní podpory v osvobození od platby daní nejdou nad rámec toho, co je nutné pro podporu, aby byly splněny cíle restrukturalizace.
(366) Komise bere na vědomí, že každé zvýšení zisku BE, jako v případě zvýšení cen elektrické energie, bude do značné míry použito pro financování příspěvku BE do NLF. Toto zvýšení příspěvku BE se automaticky projeví na snížení částky pro podporu.
(367) Komise se domnívá, že výše popsané mechanismy úplně zajistí, že státní podpora, obsažená v opatření A, bude omezena na nutné minimum.
c) K zabránění nepřiměřenému narušení hospodářské soutěže
(368) Bod 35 pokynů uvádí, že „musí být přijata opatření k co největšímu zmírnění možných nepříznivých dopadů pod- pory na ostatní soutěžitele“.
(369) Kromě výjimečných případů, kdy velikost relevantního trhu na úrovni Společenství a EHP je zanedbatelná nebo kdy je zanedbatelný podíl společnosti na relevantním trhu, musí být provedena taková opatření, aby prvky podpory v rámci plánu restrukturalizace byly kompatibilní se spo- lečným trhem. Opatření musí mít formu omezení přítomnosti společnosti na trhu a musí být úměrná dopadu podpory na narušení hospodářské soutěže. Může se zvážit snížení potřeby těchto opatření, pokud by mohly způsobit evidentní narušení struktury trhu.
(370) Tam, kde jsou kompenzační opatření nutná, závisí jejich forma a rozsah na kapacitě na trhu. Na trhu, kde existuje nadbytečná strukturální kapacita, musí mít kompenzační opatření formu nevratného snížení výrobní kapacity. Kom- penzační opatření mohou být také požadována i tam, kde není nadbytečná strukturální kapacita, avšak mohou mít jinou formu, než nevratné snížení výrobní kapacity.
i) Relevantní trh
(371) Poznámka 20 pod čarou v pokynech uvádí, že relevantní geografický trh zpravidla zahrnuje oblast EHP nebo, alter- nativně, některou jeho významnou část, pokud konku- renční podmínky v této části mohou být významně odlišné od jiných oblastí EHP.
(372) Členské státy mezi sebou obchodují s elektrickou energií
(373) Obchod s elektrickou energií mezi členskými státy je však omezen fyzickými překážkami z důvodu výpadků propo- jovací kapacity. Tyto překážky jsou o to věší tam, kde geografická omezení dále omezují možnosti rozvoje nových propojení.
(374) Komise vytvořila v rámci soustavy transevropské politiky pro sítě seznam takových slabin na vnitřním trhu s elek- trickou energií. Příloha 1 rozhodnutí Evropského parla- mentu a Rady č. 1229/2003/ES ze dne 26. června 2003, kterým se stanoví řada hlavních směrů pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1254/96/ES (54) ukazuje, že Spojené království je jedním z těch geografických regionů, které jsou na to, aby jed- notný trh mohl fungovat jako jeden celek, nedostatečně napojeny na zbytek sítě.
(375) Vedle své izolovanosti od zbytku elektrické sítě Společen- ství je trh s elektrickou energií ve Spojeném království cha- rakterizován velice specifickým obchodním systémem. Tento systém, známý jako Nové úmluvy o obchodu s elek- trickou energií (New Electricity Trading Arrangements –
„NETA“), je založen většinou na bilaterálních smlouvách mezi výrobci, dodavateli a zákazníky, což je opak vůči tra- dičnějším trhům sdružení firem (pool markets). Konku- renční prostředí při systému NETA jsou velmi odlišná od podmínek na trzích sdružení firem, což je podloženo sku- tečností, že přechod ve Spojeném království ze struktury sdružení firem na NETA v roce 2001 měl za následek velký pokles velkoobchodních cen elektrické energie.
(376) V současné době NETA pokrývá pouze Anglii a Wales. Avšak skotský trh je na NETA velice silně vázán indexací cen elektrické energie ve Skotsku na ceny v Anglii a Walesu. Kromě toho se plánuje, že NETA se velice brzy rozšíří i do Skotska. Výsledný trh ve Velké Británii zahájí činnost v roce 2005. Je třeba poznamenat, že Skotsko bude zastupovat pouze malou část tohoto trhu, neboť podíl instalované kapacity ve Skotsku je pouze něco málo nad 10 % z instalované kapacity v Anglii a Walesu.
(377) Trh s elektrickou energií severního Irska se v dohledné budoucnosti k trhu Velké Británie nepřipojí. Elektrické propojení mezi Velkou Británií a Severním Irskem je v sou- časné době slabé (jeho jmenovitý výkon je 0,5 GW, což představuje méně než 1 % registrované instalované kapa- city ve Velké Británii). Konkurenční prostředí v Severním Irsku proto zůstane velice rozdílné od konkurenčního prostředí ve Velké Británii.
již dlouhou dobu a zejména od účinnosti směrnice
96/92/ES.
(54) Úř. věst. L 176, 15.7.2003, s. 11.
(378) S ohledem na výše uvedené skutečnosti a z toho důvodu, že BE působí pouze ve Velké Británii, se Komise domnívá, že relevantní geografický trh pro účely tohoto rozhodnutí je oblast Velké Británie (55).
(379) Podle údajů předložených orgány UK je celková instalo- vaná kapacita v 15 státech, které byly členskými státy ke dni oznámení plánu restrukturalizace, přibližně 565 GW. Celková registrovaná kapacita ve Velké Británii je přibližně 10 % z této hodnoty. Kromě toho je trh ve Spojeném království, na kterém má Velká Británie podíl přibližně 95 %, jedním z největších trhů v EHP, hned za německým a francouzským. Proto nelze uvažovat o tom, že tento trh je zanedbatelný na úrovni Společenství a EHP.
(380) Kapacita společnosti BE představuje přibližně 14 % regist- rované kapacity v Anglii a Walesu a přibližně 24 % ve Skotsku. Proto nelze uvažovat, že BE má zanedbatelný podíl na relevantním trhu.
(381) Na relevantním trhu působí kromě BE mnoho jiných hráčů: společnosti BNFL, EDF-Energy, Innogy, Scottish and Southern Electricity, Scottish Power a Powergen, aby byli vyjmenováni jen ti nejdůležitější. Pokud by BE zmizela, nestal by se relevantní trh ani monopolním ani přísně oligopolním.
(382) Výše uvedená zjištění souhlasí s první analýzou trhu, pro- vedenou Komisí, jak je uvedeno v rozhodnutí o zahájení řízení. Komise uvádí, že žádná ze třetích stran, které předložily svoje připomínky, nezpochybnila toto zjištění.
ii) Stav kapacity na trhu
Hodnocení z hlediska vývoje cen elektrické energie
(383) Komise ve svém rozhodnutí o zahájení řízení objasnila, že hodnocení stavu kapacity na trhu s elektrickou energií musí brát v úvahu fyzická specifika elektrické energie a potenciálně enormní překážky, které může způsobit výpadek elektrické energie jak pro ekonomiku, tak pro běžný život obyvatel. Posouzení, zda existuje strukturální nadbytečná kapacita, proto musí obsahovat dostatečné rozpětí kapacity pro uspokojení špičkové poptávky při jakémkoliv rozumném scénáři.
(384) Komise uvedla, že rozpětí kapacity na relevantním trhu nebylo v porovnání s mezinárodními standardy a s minulými hodnotami nijak vysoké. Uvedla však, že při
(55) Tento závěr je dále v souladu se závěrem učiněným Komisí v případech slučování, kde se uvažovalo, že geografický trh je národní trh.
porovnání s několika jinými členskými státy nebo s hod- notami ve Spojeném království v období 1995/1996 by mohl existovat prostor pro malé snížení tohoto rozpětí kapacity.
(385) Připomínky třetích stran ohledně existence nadbytečné kapacity se zaměřovaly na vývoj cen a na hodnocení stávajícího rozpětí kapacity ve Velké Británii.
(386) Některé třetí strany uvedly, že existovala vazba mezi vývo- jem cen elektrické energie a existencí nadbytečné struk- turální kapacity na trhu. Domnívají se, že na takovém konkurenčním trhu, jako je NETA, působí ceny jako signál potřeby nové kapacity. Pokud by v budoucnu byla potřebná v některém specifickém období nová kapacita, potom by předpokládaný schodek kapacity pro toto období vyvolal zvýšení odpovídajících předem stano- vených cen. Ceny by dosáhly takové úrovně, která by umožnila ozdravení nákladů na stavbu nových elektráren, což by bylo impulsem pro nový vstup na trh.
(387) V současné době, podle těchto třetích stran, ceny, ačko- liv se v nedávné minulosti zvýšily, ještě nedosáhly dosta- tečné úrovně pro impuls k novému vstupu na trh. To názorně ukazuje, že na trhu je nadbytečná kapacita.
(388) Komise uznává, že existuje vazba mezi cenami na trhu a stavem kapacity na tomto trhu. Domnívá se však, že trhy s elektrickou energií, jako je NETA, jsou příliš komplexní na to, aby bylo možno učinit definitivní závěr o existenci nadbytečné strukturální kapacity na trhu jen na základě posouzení ceny.
(389) Zaprvé, na rozdíl od trhů strukturovaných kolem sdružení firem, neexistuje v NETA taková věc jako je zúčtovací cena. NETA je založena na bilaterálních smlouvách, které mohou mít velice rozdílnou formu a které většinou neposkytují příliš transparentní mechanismy oznamování cen. Systémy jako je UKPX jsou více transparentní, avšak nezastupují dostatečné rozdělení trhu, aby na jejich základě bylo možno učinit podstatné závěry. Kromě toho jsou zaměřeny na krátkodobé obchodování, a proto mají jen omezené využití pro získání informací o budoucích tren- dech. Proto je nutno řídit se indexy cen, které oznamují nezávislé zdroje, jako jsou Heren nebo Argus. Tyto samotné indexy cen mají svá omezení, protože zastupují pouze velkoobchodní trh, což jsou asi dvě třetiny celkové prodávané elektrické energie, a nejsou proto schopné zachytit běžné výpadky předpokládané výroby elektrické energie.
(390) Xxxxxxx, argumenty v bodu 389 jsou založeny na předpokladu, že předem stanovené ceny věrně zachy- cují budoucí situaci na trhu. Komise se domnívá, že tomu tak zřejmě nebude. Tyto ceny ve skutečnosti odráží kom- plexnější situaci, založenou spíše na tom, jak kupující i pro- dávající posuzují svoji budoucí situaci. To znamená, že ceny závisí na očekáváních situace na budoucím trhu, která se mohou velice lišit od reality, protože jak poptávka, tak i nabídka závisí na mnoha změnách na trhu. Jinými slovy, předem dohodnuté ceny ve skutečnosti nepředstavují rov- nováhu mezi poptávkou a nabídkou v budoucnosti, ale spíše to, co si současní hráči myslí o tom, jaká rov- nováha v budoucnu bude. Kromě změn ceny paliva je toto další důvod, proč předem dohodnuté ceny mohou v závis- losti na čase hodně kolísat, dokonce i pro pevné období v budoucnosti.
(391) Zatřetí, i kdyby se akceptovalo, že oznámené ceny jsou zcela relevantní a že pravdivě odráží nabídku a poptávku, existuje logická mezera mezi závěrem, že ceny neumožňují plnou úhradu nákladů nových účastníku na trhu a mezi závěrem, že na trhu existuje nadbytečná kapacita, nebo dokonce že na trhu existuje strukturální nadbytečná kapacita.
(392) S ohledem na výše uvedené skutečnosti se Komise domnívá, že posuzování samotné ceny není dostatečně spolehlivý indikátor pro rozhodnutí, zda trh s elektrickou energií, jako je NETA, se nachází v situaci strukturální nad- bytečné kapacity.
(393) Komise však poznamenává, že od okamžiku, kdy se BE dostala do potíží, velice vzrostly zimní předem dohodnuté ceny. Různé agentury oznamující ceny uvedly pro několik následujících let hodnoty přibližně 20 GBP/MWh pro zimní ceny základního výkonu, bylo dokonce dosaženo částek až 27 GBP/MWh (56). Zdá se, že rostoucí trend bude pokračovat a zůstane zachován. Odhady nákladů při novém vstupu na trh se pohybují mezi 20 GBP/MWh a 25 GBP/MWh (57).
(56) Společnost Argus v červenci 2003 oznámila cenu smluv za odběr základního výkonu pro zimu roku 2003/2004 ve výši 20,96 GBP/MWh. Dne 7. srpna 2003 oznámila společnost UKPX ceny budoucích smluv za odběr základního výkonu pro stejné období ve výši 22,55 GBP/MWh. Stejný den oznámila UKPX cenu budoucích smluv za odběr základního výkonu pro léto roku 2006 ve výši 20,50 GBP/MWh a zúčtovací ceny pro zimu roku 2006 ve výši 27,15 GBP/MWh. Zdroj: Argus a UKPX, jak je citovala zpráva v Fron- tier Economics „Plant margins in the markets where BE operates in Great Britain“, srpen 2003, přiložená k písemnému vyjádření BE.
(57) Zpráva PowerInk „Survey of the markets served by British Energy“, březen 2003, přiložená k oznámení orgánů UK, uvádí nejvýhodnější ceny
Hodnocení z hlediska rozpětí kapacity
(394) Komise věří, že je snadnější vyhodnotit existenci nadby- tečné kapacity analýzou aktuálních fyzických údajů o instalované kapacitě a o špičkové poptávce. Rozpětí,
o které instalovaná kapacita převyšuje špičkovou poptávku během studené vlny (58), je systémové rozpětí kapacity. V tomto kontextu odhadnout, zda je na trhu strukturální nadbytečná kapacita, znamená odhadnout, zda je současné a předpokládané rozpětí kapacity adekvátní.
(395) Je zřejmé, že stanovení definitivní kvantitativní normy pro adekvátní rozpětí kapacity je velice obtížný úkol. Taková norma by závisela na řadě parametrů, které se mezi jednot- livými sítěmi liší. Také by to velice záviselo na úrovni dosa- žené jistoty dodávky, která by zase závisela na méně objektivních drobnostech, jako je psychologický dopad daného období bez zásobování specifického regionu elek- trickou energií.
(396) Ale i kdyby všechny fyzické a psychologické parametry byly pod kontrolou, záviselo by potřebné rozpětí kapacity určitým způsobem také na struktuře trhu. Někteří odbor- níci se domnívají, že více liberalizované trhy potřebují menší rozpětí kapacity než přísně regulované centralizo- vané trhy, i když většinou souhlasí s tím, že kvantifikovat tento účinek v současnosti není možné z důvodu nedo- statku historických údajů.
(397) Připomínky třetích stran se také liší z hlediska názorů na rozpětí kapacity, které by mělo být adekvátní pro Vel- kou Británii. Většina připomínek, které se týkají tohoto problému, cituje údaje operátora přenosové sítě v Anglii a Walesu (NGTransco) z dokumentu „Výkazy za posled- ních sedm let“. V těchto výkazech NGTransco uvádí, že se domnívá, že rozpětí kapacity ve výši 20 % by mělo být vztažné měřítko pro účely plánování. Naznačuje, že menší rozpětí kapacity by mohlo být možné pro správu systému v reálném čase a pro takový případ zmírňuje možnou hod- notu 10 %.
pro nové účastníky mezi 20 a 25 GBP/MWh. Předchozí rozhodnutí
Komise v tomto sektoru bylo založeno na předpokladech nejvýhod- nějších cen pro nové účastníky ve výši 35,5 EUR/MWh (přibližně 23,7 GBP/MWh). Viz například rozhodnutí Komise v případu N133/01 – Prvkové náklady v Řecku (Úř. věst. C 9, 15.1.2003, s. 6).
(58) Průměrná špičková poptávka během studené vlny je scénář zimní špičkové poptávky, kdy je 50 % šance, že bude překročena pouze z důvodu vlivu počasí. Toto je definice, kterou používá operátor přenosové sítě v Anglii a Walesu: společnost National Grid Transco.
(398) Společnost Drax a organizace Greenpeace navrhly, aby se tento údaj 10 % použil jako správná referenční hod- nota pro adekvátní rozpětí kapacity při hodnocení exi- stence strukturální nadměrné kapacity. Ostatní organizace, včetně institucí pověřené organizací Greenpeace k poskyt- nutí zpráv pro tento případ (59), dávaly přednost tomu, aby se zůstalo u hodnoty 20 %.
(399) Společnost NGTransco následujícím konstatováním ve svých vlastních poznámkách objasnila, který z těchto dvou jejích údajů se má použít pro účely vyhodnocení existence strukturální nadbytečné kapacity: „V našem postavení systémového operátora pro Anglii a Wales bychom se domnívali, že každé rozpětí elektrárny nižší než 20 % nemůže představovat nadbytečnou kapacitu na trhu Ang- lie a Walesu“.
(400) S ohledem na výše uvedené skutečnosti se Komise domnívá, že hodnota 20 % je vhodné měřítko pro hodno- cení stavu kapacity na trhu Anglie a Walesu. Skotský trh i přes to, že se brzy připojí k anglickému a waleskému, je fyzicky stále hodně izolovaný. Propojení mezi těmito dvěma regiony o výkonu 2 200 MW je příliš malé na to, aby umožnilo naprosto flexibilní dodávku do příslušného regionu v případě nedostatku nebo přebytku výkonu. Ve skutečnosti je toto propojení používáno především pro export energie ze Skotska do Anglie a Walesu. Protože exi- stuje toto značné omezení, domnívá se Komise, že měřítko 20 % by se mělo při posuzování údajů pro celou Velkou Británii zvýšit.
Anglie a Wales
(401) Trh Anglie a Walesu je daleko největší geografický segment trhu Velké Británie. Je to také segment, pro který je stano- veno nejvíce ekonomických údajů, protože ceny ve Skot- sku jsou stanoveny v souladu s údaji pro Anglii a Wales. Také převážná většina připomínek třetích stran se zaměřila na segment Anglie a Walesu. Proto Komise zahájila analýzu trhu analýzou tohoto segmentu.
(402) Historické zkušenosti ukazují, že propojení mezi dvěma segmenty bylo využíváno téměř pouze pro export energie ze Skotska do Anglie a Walesu. Společnost NGTransco považuje kapacitu tohoto propojení za zdroj elektrického výkonu pro Anglii a Wales. Naopak společ- nost Scottish Power, což je skotský operátor zodpovědný za část Skotska, která má společnou hranici s Anglií, se
(59) Hodnota 20 % ve zprávě „The Closure of British Energy’s UK Nuclear Power Plants“ od Xxxxx X Xxxxx z Large & Associates, duben 2003, připojená k vyjádření organizace Greenpeace. Hodnota 20 % ve zprávě „The closure of British Energy’s UK nuclear power stations“ od spo- lečnosti ILEX energy consulting, září 2002, připojená k vyjádření organizace Greenpeace.
domnívá, že kapacita propojení má být použita pro export. S ohledem na výše uvedené skutečnosti a aby byla zajištěna návaznost na zkušenosti z minulosti i na hypotézy předložené místními operátory bude Komise ve zbývající části tohoto rozhodnutí uvažovat, že propo- jovací kapacita mezi Anglií a Walesem na jedné straně a Skotskem na druhé straně je připisována Anglii a Walesu.
(403) Pro celou oblast Anglie a Walesu existuje pouze jeden operátor energetické sítě: společnost NGTransco. Komise založila svoji analýzu stavu kapacity na tomto trhu na pro- gnóze společnosti NGTransco, kterou společnost pravi- delně zveřejňuje ve svých „Výkazech na sedm let“.
(404) NGTransco provedla po zahájení řízení revizi svých pro- gnóz rozpětí kapacity na trhu Anglie a Walesu. Tato nová prognóza byla Komisi odeslána společně s vyjádřením spo- lečnosti NGTransco. Ještě novější verzi stejné prognózy zveřejnila NGTransco ve svých „Výkazech na sedm let“ pro rok 2004 (60).
(405) Komise pro svou analýzu použila tuto nejnovější verzi. Novější verze je založena na stejné základní hypotéze, zejména pokud jde o vstupní údaje, jaká byla použita pro prognózu, která byla považována společností NGTransco za relevantní ve vyjádření odeslaném Komisi. Obsahuje pouze aktuálnější informace o vývoji trhu.
(406) Tato prognóza uvažuje tři scénáře. Nejoptimističtější scénář („prostředí SYS“) předpokládá, že možnosti výroby elektrické energie budou odpovídat podepsaným smlouvám. Nejpesimističtější scénář („prostředí stávající nebo ve výstavbě“) předpokládá, že nebudou k dispozici žádné jiné elektrárny než stávající nebo ty, které jsou v sou- časné době ve výstavbě. Scénář střední cesty („prostředí shody“) předpokládá, že dostupné elektrárny budou ty, které jsou nyní v provozu, ty, které jsou již ve výstavbě a ty, pro které již bylo dosaženo shody v rámci zákona o elektrické energii (Electricity Act) a energetického zákona (Energy Act).
(407) Prognózy podle těchto tří scénářů shrnuje následující tabulka.
(60) Tato zpráva je k nahlédnutí na internetové stránce: xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxx.xxx/xx/xxxxxxx/xxxxxxxxx/xxx_00/ default.asp? action = & sNode = SYS & Exp = Y.
Tabulka 10
Scénáře rozpětí kapacity pro Anglii a Wales podle společnosti NGTransco zpracované v roce 2004
Scénář | 2004/05 | 2005/06 | 2006/07 | 2007/08 | 2008/09 | 2009/10 | 2010/11 |
Prostředí SYS | 22 | 21 | 23,1 | 26,8 | 24,5 | 25,6 | 22,5 |
Prostředí shody | 22 | 21,1 | 22,8 | 24,3 | 21,6 | 22,5 | 19,1 |
Prostředí stávající a ve výstavbě | 22 | 21,1 | 18,7 | 17,1 | 14,5 | 12,8 | 9,5 |
Poznámka: Rozpětí kapacity je vyšší než zimní špičková poptávka (ACS). Předpokládá se, že propojení s Francií a Skotskem budou plně vyu- žito pro import.
(408) Uvedené tři scénáře se nejvíce liší v pozdějších létech, což není překvapující s uvážením skutečnosti, že jejich zák- ladní hypotézy činí rozdíly především v budoucnosti. Tato léta však nejsou relevantní pro posouzení existence nad- bytečné strukturální kapacity na trhu v současnosti.
(409) Scénáře předpokládají rozpětí kapacity pro příští tři roky mezi 18,7 % a 23,1 %, s průměrnou hodnotou přibližně 21,5 %. Tato hodnota je mírně nad měřítkem 20 %. Avšak rozdíl mez 21,5 % a 20 % špičkové poptávky i je 1,5 % z 57 000 MW (61), což je 855 MW. Tato hodnota je menší než kapacita kterékoliv jaderné elektrárny společnosti Bri- tish Energy. Kromě toho, protože se jedná o výsledek sta- tistického průměru, se Komise domnívá, že tato hodnota nemůže být považována za statisticky dostatečně významnou k tomu, aby představovala nadbytečnou struk- turální kapacitu.
(410) V další létech se rozdíl mezi třemi scénáři zvýší, což ještě více znesnadňuje odvození smysluplných závěrů. Komise však bere na vědomí, že během těchto roků se průměrná hodnota tří scénářů pohybuje mezi 17,0 % a 22,7 %, z toho dva roky je přibližně 20,2 %. Zdá se, že to ukazuje na sku- tečnost, že existuje celková tendence, aby rozmezí kapa- city zůstalo přibližně na hodnotě 20 %, a to včetně určité tolerance chyby.
(61) 57 000 MW je průměrná hodnota prognózy špičkové zimní poptávky (ACS) pro příslušné tři roky.
(411) Komise z výše uvedených skutečností odvozuje, že na trhu elektrické energie v Anglii a Walesu neexistuje nadbytečná strukturální kapacita.
Velká Británie celkově
(412) Oproti Anglii a Walesu působí ve Skotsku dva operátoři energetické sítě: společnost Scottish and Southern Electri- city a společnost Scottish Power. Xxxx dva operátoři zveřejňují prognózy pro svůj vlastní region. Jejich pro- gnózy jsou však ohledně možných budoucích scénářů méně podrobné, než je prognóza společnosti NGTransco. Z těchto důvodů zaměřila Komise analýzu Skotska na sou- časnou situaci, u které je menší nutnost předpokládat různé scénáře.
(413) Protože žádný ze dvou skotských operátorů nepředložil Komisi svoje připomínky k řízení, je analýza zalo- žena na dokumentech dostupných veřejnosti. V případě společnosti Scottish and Southern Electricity pou- žila Komise údaje uvedené v jejím „Výkazu na sedm let“ z roku 2003 (62). V případě společnosti Scottish Power použila Komise údaje uvedené v jejím „Výkazu na sedm let“ z dubna roku 2003 (63).
(414) Následující tabulka shrnuje předpokládanou špičkovou poptávku a instalovanou kapacitu v různých geografických regionech pro období roků 2004/2005.
(62) Dostupný na adrese
xxxx://xxx.xxxxxxxx-xxxxxxxx.xx.xx/xxxxxx/0xxxxxxxxxxxxx.xxx.
(63) Dostupný na adrese xxxx://xxx.xxxxxxxxxxxxx.xxx/xxxxxxxxxxxx/xxxxxxx/ downloadPublicDocument.jsp? guid =2e0a12_fa5719a547_- 7ff60a026463 & folderPath =/root/ScottishPower Media Library/ Documents and Reports/& downloadParameter = Attachment.
Tabulka 11
Kapacita Velké Británie a předpokládaná poptávka pro období roků 2004/2005. Všechny údaje jsou v MW.
Kapacita společnosti Scottish Power | 7 127 |
Kapacita společnosti Scottish and Southern Electricity | 2 844 |
Kapacita společnosti NGTransco, kromě propojení | 63 998 |
Propojovací kapacita Irsko/Skotsko | 500 |
Propojovací kapacita Francie/Anglie | 2 000 |
Kapacita dostupná ve Velké Británii | 76 469 |
Maximální poptávka v zóně společnosti Scottish Power | 4 269 |
Maximální poptávka v zóně společnosti Scottish and Southern Electricity | 1 684 |
Špičková zimní poptávka (ACS) v zóně společnosti NGTransco | 55 900 |
Celková špičková poptávka (64) | 61 853 |
(415) Rozpětí kapacity pro Velkou Británii je proto přibližně 23,6 % (65). Tento údaj je vyšší, než měřítko 20 % uvedené v bodu 400, ale jak bylo poznamenáno, měřítko 20 %, které se týká flexibilní sítě, jaká je v Anglii a Walesu, je třeba zvýšit, aby se zmírnila omezení u sítí s překážkami. Kromě toho jsou tato čísla vypočtena na základě hypotézy, že propojení v severním Irsku i ve Francii jsou plně k dis- pozici pro import, což není vždy zaručeno. Pokud by tato propojení měla být využita pro export v okamžiku zimní špičkové poptávky (ACS), měla by být jejich kapacita sta- novena z dostupné kapacity a ve stejném okamžiku připočtena k požadavku na dodávku výkonu, což by roz- pětí kapacity snížilo na 15,5 %.
(416) S ohledem na výše uvedené skutečnosti se Komise domnívá, že na trhu Velké Británie neexistuje statisticky významná nadbytečná strukturální kapacita.
Závěr
(417) S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise usuzuje, že na relevantním trhu neexistuje nadbytečná strukturální kapacita.
(418) Proto nejsou kompenzační opatření ve formě nevratného snížení výrobní kapacity povinná.
(64) Špičková zimní poptávka (ACS) se v každé zóně může mírně lišit od předpokládané špičkové poptávky v závislosti na povětrnostních podmínkách v porovnání s povětrnostními podmínkami ACS. Aktuální špičková zimní poptávka ve Velké Británii se může také mírně lišit od prostého součtu tří geografických hodnot. Aby ji bylo možno přesně spočítat, musela by být provedena analýza vztahu mezi požadavky v těchto regionech, pro kterou však nejsou dostupné žádné údaje. Je však rozumné domnívat se, že špičky jsou opravdu vzájemně provázány, protože mezi geografickými oblastmi neexi- stuje žádný časový posun a ve všech třech regionech převládá stejné počasí.
(65) 76 469 převyšuje 61 853 o 23,6 %.
iii) Dopad podpory na konkurenty na relevantním trhu
(419) Protože na relevantním trhu neexistuje nadbytečná struk- turální kapacita, musí Komise odhadnout nutnost kom- penzačních opatření a stanovit formu, jakou se musí provést. Případná kompenzační opatření musí brát v úvahu možné vlivy podpory na narušení hospodářské soutěže.
(420) Orgány UK argumentují tím, že balíček na podporu nemá dopad na konkurenty. Podle nich je v rámci NETA ekono- xxxxx schopnost elektrárny vyrábět elektrickou energii omezena jejími krátkodobými mezními náklady („SRMC“). Trh se v daném čase chová tak, jako by se elektrárny využívaly podle třídění svých SRMC, od nejmenších nák- ladů po největší, dokud jejich kumulovaná kapacita nedo- sáhne požadované hodnoty. Cena elektrické energie je v této době určena hodnotou SRMC poslední využité elek- trárny, která se nazývá marginální elektrárna.
(421) Podle orgánů UK je podpora určena výhradně pro jaderné elektrárny. To nezmění jejich SRMC v takové míře, aby došlo ke změně jejich pořadí podle hodnoty SRMC. Kromě toho by výše SRMC jaderných elektráren společnosti BE byla vždy pod SRMC marginální elektrárny. Podpora nikdy nebude mít dopad na schopnost konkurentů společnosti BE vyrábět elektrickou energii, ani na cenu, za kterou mohou vyrobenou energii prodávat. Proto nedojde k žád- nému dopadu na konkurenty společnosti BE.
(422) Komise se domnívá, že odůvodnění orgánů UK by mohlo platit na dokonalém trhu, založeném na jediném, naprosto transparentním procesu dražby. Ale jak bylo vysvětleno v bodech 389 a 390, NETA takovým trhem není.
(423) Komise se domnívá, ze podpora může mít v mnoha smě- rech dopad na konkurenty BE. Dva z nich mohou mít závažný dopad na hospodářskou soutěž.
(424) Zaprvé, BE nevlastní pouze jaderné elektrárny. Vlastní také uhelnou elektrárnu v Eggborough, která je sama o sobě stejně velká jako celková kapacita některých konkurentů BE.
(425) BE může využít podporu určenou pro jaderné elektrárny ve prospěch elektrárny v Eggborough.
(426) Může například použít tyto prostředky pro vybavení elek- trárny v Eggborough zařízením pro odsíření kouřových plynů, což by jí umožnilo splnit požadavky nových eko- logických nařízení, což může významně prodloužit život- nost elektrárny.
(427) BE také může použít prostředky uvolněné díky podpoře pro pořízení dalších nejaderných zařízení pro výrobu elek- trické energie.
(428) BE nepochybně potřebuje určité flexibilní zdroje pro výrobu elektrické energie, aby mohla kompenzovat nepru- žnost svých jaderných elektráren. Když tedy podpora umo- žňuje BE rozšířit její nejaderné portfolio, umožňuje jí vlastně získat větší interní přístup k flexibilní výrobě elek- trické energie. Tím se zvyšuje její možnost nabízet svým zákazníkům lepší podmínky a snižuje potřeba nakupovat flexibilní elektrickou energii od svých konkurentů.
(429) Zadruhé, NETA není jednotný trh. NETA zahrnuje především segment velkoobchodního trhu, na kterém výrobci prodávají elektrickou energii dodavatelům, a segment přímého prodeje podnikům (Direct Sales to Business „DSB“), ve kterém výrobci prodávají elektrickou energii přímo velkým koncovým uživatelům.
(430) Výrobci zpravidla prodávají elektrickou energii na trh DSB výhodněji než na velkoobchodní trh (66). Proto je pro výrobce lepší prodávat elektrickou energii na segment DSB.
(431) Při analýze dopadu podpory je tedy třeba uvažovat nejen celkový objem elektrické energie, prodávaný každým výrobcem, ale také rozložení jeho prodeje na segment vel- koobchodního trhu a trhu DSB.
(432) Jedna část plánu restrukturalizace BE směřuje ke zvýšení podílu společnosti na segmentu DSB. Aby se tomu tak stalo, bude se společnost snažit nabízet zákazníkům na trhu DSB konkurenčně nižší cenu než na velkoobchod- ním trhu. Tuto konkurenční nabídku nebo její část bude BE schopna financovat ze snížení SRMC svých jaderných elektráren.
(433) Takže i když pořadí elektráren společnosti BE podle jejich SRMC by mohlo zůstat stejné a nemělo by tedy žádný dopad na její konkurenty, změna úrovně SRMC umožní BE přesunout část svého prodeje z velkoobchodního trhu na trh DSB. To naopak přesune část výstupu konkurence z trhu DSB na velkoobchodní trh. Tímto způsobem může podpora zvýšit zisk BE a snížit zisk jejích konkurentů.
(434) S ohledem na výše uvedené skutečnosti se Komise domnívá, že podpora má významný dopad na konkurenty společnosti BE a že je nutné přijmout kompenzační opatření pro zmírnění tohoto dopadu.
iv) Kompenzační opatření, která je nutno realizovat
(435) Kompenzační opatření musí najít rovnováhu mezi nut- ností zmírnit dopad podpory na konkurenty a nutností udržet vyhlídky na životaschopnost společnosti přijímající podporu.
(436) Z tohoto důvodu se Komise domnívá, že kompenzační opatření se musí přesně zaměřit na mechanismus, kterým by podpora mohla poškodit konkurenty BE.
(437) To znamená, že kompenzační opatření v tomto případě musí směřovat na zajištění toho, aby BE nepoužila vládní podporu za účelem nadměrného zvýšení své možnosti pružně měnit výrobu elektrické energie nebo získání pod- ílu na trhu DSB.
(438) Tento cíl vedl Komisi ke stanovení tří kompenzačních opatření. Tato kompenzační opatření byla navrhnuta orgány UK na základě opatření navržených konkurenty BE v jejich připomínkách.
Kompenzační opatření č. 1.
(439) Jak bylo vysvětleno v bodu 437, jedním ze způsobů, jak by podpora mohla mít případně větší dopad na konkurenty BE je ten, že by BE, namísto úhrady nákladů vzniklých pro- vozem jejího jaderného parku použila tyto prostředky na zvýšení své kapacity pro výrobu nejaderné elektrické energie.
(440) To by společnosti BE umožnilo snadněji soutěžit se svými konkurenčními elektrárnami (67) a umožnilo by jí to zajis- tit flexibilnější výrobu, než jakou má v současnosti, což by snížilo potřebu BE nakupovat tuto flexibilní energii od jiných společností.
(66) To může být výhodné i pro zákazníka, protože mezi výrobcem a zákazníkem není žádný prostředník.
(67) Kromě BNFL neprovozuje žádný konkurent BE ve Velké Británii jaderné reaktory.
(441) Aby k této možnosti nedošlo, musí být ostatní obchodní činnost BE rozdělena do různých právních subjektů se samostatným účetnictvím.
(442) Za tím účelem se musí upravit struktura BE tím způsobem, že výroba jaderné energie, výroba nejaderné energie, pro- dej na velkoobchodní trh a prodej DSB bude rozdělen do jednotlivých dceřinných společností. Podpora musí být poskytnuta výhradně firmě zabývající se výrobou jaderné energie.
(443) Musí být zakázáno interní financování mezi různými dceřinnými společnostmi.
(444) Tento zákaz se musí implementovat pokud možno formou licencí pro jednotlivé společnosti a jeho plnění se musí sle- dovat energetickým regulátorem ve Velké Británii - OFGEM. Komise však uznává, že OFGEM nemůže volně upravovat licence operátora, protože má povinnost tuto úpravu projednat se třetími stranami a vzít v úvahu jejich připomínky.
(445) Pokud by nebylo možné, aby OFGEM upravil některou z licencí BE v tom smyslu, aby bylo zakázáno interní finan- cování, musí vláda UK předat Komisi neomezenou záruku se stejným účinkem. V tomto případě, aby bylo zajištěno, že obchodování mezi dceřinnými společnostmi nebude obsahovat prvky interního financování, předají orgány UK Komisi výroční zprávu s podklady o tom, že nedošlo k takovému internímu financování. Zpráva musí být zpra- cována na základě analýzy provedené nezávislými účet- ními znalci.
(446) Orgány UK se zavázaly toto kompenzační opatření implementovat.
Kompenzační opatření č. 2.
(447) Kompenzační opatření č. 1 musí v principu postačovat k tomu, aby bylo zajištěno, že BE nepoužije podporu, poskytnutou pro její jaderné reaktory, na zlepšení nebo rozšíření svého stávajícího nejaderného parku.
(448) Avšak s ohledem na celistvost oblasti elektrické energie a zejména na veliký rozsah možných vazeb mezi různými účastníky, které umožňuje NETA, se Komise domnívá, že je nutné prosadit další, více specifická opatření, aby se dále zajistilo, že BE nepoužije podporu, poskytnutou pro její jaderné reaktory, v jiných obchodních oblastech.
(449) Dále, i když stav kapacity na trhu nemá ekonomické zdů- vodnění pro nařízení vedoucí ke snížení kapacity BE,
(450) Aby se toho dosáhlo, musí se vydat řada zákazů, týkajících se BE, ohledně její možné expanze v oblastech výroby elek- trické energie, ve kterých jsou činní její konkurenti.
(451) Za tím účelem se musí stanovit specifický charakter kapa- city („omezená kapacita“). Taková kapacita se skládá z:
a) registrované provozní kapacity z fosilních paliv v Evropském hospodářském prostoru,
az
b) registrované provozní kapacity velkých vodních elek- tráren (68) ve Spojeném království.
(452) BE se musí na období šesti roků o data vydání tohoto roz- hodnutí zakázat vlastnit kapacitu nebo mít právo rozho- dovat o kapacitě vyšší než 2 020 MW z omezené kapacity, což je kapacita jejích stávajících elektráren v Eggborough (1 970 MW) a v District Energy (50 MW).
(453) Důvody zákazu zvýšení kapacity BE z fosilních paliv byl vysvětlen v bodu 437. Komise se domnívá, že je nutno rozšířit zákaz i na velké vodní elektrárny, aby se zabránilo nebezpečí, že BE by mohla získat stávající velké vodní elek- trárny, především ve Skotsku.
(454) Zákaz musí platit šest roků, což je přibližně dvojnásobek doby nutné pro výstavbu elektrárny s kombinovanou ply- novou turbínou.
(455) Účelem zákazu je zabránit BE v získání větší flexibility, než jakou má v současné době díky své elektrárně v Eggbo- rough, která by měla být dostatečná pro zajištění její životaschopnosti.
(456) Komise je si však vědoma toho, že podle plánu restruktu- ralizace si bankovní konsorcium, které poskytlo finance na projekt Eggborough, ponechá opci na nákup Eggbo- rough od BE. Pokud se banky rozhodnou uplatnit tuto opci, byla by BE zbavena svého jediného zdroje flexibilní výroby, kterou Komise považuje za nutný předpoklad úspěchu plánu restrukturalizace. V tomto případě musí být BE umožněno ihned, jakmile obdrží zprávu bank o jejich úmyslu uplatnit svou opci, připravit se na náhradu elekt- rárny v Eggborough.
Komise rozhodla, aby se po BE požadovalo nezvyšovat
xxxxxx svých aktivit.
(68) Ve smyslu Příkazu o nutnosti obnovitelných zdrojů z roku 2002.
(457) Z tohoto důvodu se Komise domnívá, že by měly být povoleny některé výjimky ze zákazu pro případ, kdy banky uplatní svou opci, aby BE měla možnost získat flexibilní zdroj elektrické energie, který by nahradil elektrárnu v Eggborough nebo pro případ, že elektrárna v Eggbo- rough přestane být BE zcela k dispozici z důvodů, jež BE nemůže ovlivnit. To však nesmí mít takový důsledek, že BE bude umožněno získat více flexibilní kapacity, než kolik má v současné době, ani využít tuto náhradní kapacitu pro vytváření zisku během možného časového překrytí mezi dokončením její výstavby a prodejem elektrárny v Eggborough.
(458) S ohledem na výše uvedené skutečnosti musí být BE umož- něno vlastnit nebo mít právo rozhodování nad kapacitou vyšší než je hodnota 2 020 MW z omezené kapacity pro období mezi datem, kdy jí bude doručeno oznámení bank a datem, kdy už nebude mít kontrolu nad kapacitou elek- trárny v Eggborough nebo k datu konce šestiletého období, uvedeného v bodu 452, pokud toto datum nastane dříve, než datum, kdy BE nebude mít kontrolu nad kapacitou elektrárny Eggborough, za podmínky, že objem vyrobené elektrické energie nebude vyšší než 2 020 MW z omezené kapacity nebo že se sama vzdá veškerého provozního roz- hodování a zájmů v tomto přebytku omezené kapacity.
(459) Od okamžiku, kdy se elektrárna Eggborough stane pro BE nedostupná z důvodu uvedeného v bodu 458 nebo z důvodu zásahu vyšší moci nebo z důvodu neopravitelné poruchy, musí mít BE možnost vlastnit nebo mít právo rozhodování nad kapacitou 2 222 MW z omezené kapa- city, za podmínky, že do konce šestiletého období uvede- ného v bodu 452 nahlásí síťovému operátorovi svoji omezenou kapacitu ve výši 2 020 MW a nebude provozo- vat více než 2 020 MW z této kapacity. Toto ustanovení má za cíl umožnit BE být flexibilnější při nahrazení elekt- rárny v Eggborough, aniž by se v praxi zákaz zmírnil.
(460) Nakonec, kromě restrikcí ohledně omezené kapacity defi- nované v bodu 451 a aby se respektovala filozofie pokynů o nutnosti neumožnit příjemci využít státní podporu pro účely rozšíření svého podílu na trhu, musí se BE také zakázat vlastnit v Evropském hospodářském prostoru jiná zařízení pro výrobu jaderné elektrické energie, než která v současné době vlastní, bez předchozího schválení Komisí, a to po dobu šesti let od data přijetí tohoto rozhodnutí.
(461) Orgány UK se zavázaly toto kompenzační opatření implementovat.
Kompenzační opatření č. 3.
(462) Jak bylo vysvětleno v bodu 437, mohla by podpora být také zneužita, pokud by ji BE namísto porytí nákladů
(463) Možnost zneužití je podrobně doložena v připomínkách odeslaných Komisi třetí stranou, která si přála zůstat v ano- nymitě (69). I kdyby společnost BE aktuálně nenabí- zela mimořádně nižší ceny než je běžný standard na trhu, už jen veliká pravděpodobnost, že díky podpoře je něco takového možné, může být pro konkurenty BE škodlivé, protože by museli jednat se zákazníky s komerčně neko- rektním očekáváním.
(464) Komise se proto domnívá, že je nutné posílit záruky již poskytnuté kompenzačním opatřením č. 1 přesnějším kompenzačním opatřením zaměřeným na chování BE na trhu DSB. Musí se vyžadovat, aby BE nepůso- bila na tomto trhu způsobem, který se nepodobá stan- dardu jejích konkurentů.
(465) Aby se to zajistilo, musí se BE zakázat, aby na trhu DSB nabízela ceny nižší než jsou převažující velkoobchodní ceny. Doba trvání tohoto opatření musí být 6 roků od data vydání tohoto rozhodnutí, stejně jako u kompenzač- ního opatření č. 2.
(466) Plnění tohoto zákazu pro společnost BE se musí sledovat nezávislým orgánem, vybraným v transparentním výbě- rovém řízení organizovaném orgány UK. Nezávislý orgán musí každý rok podávat zprávu Komisi.
(467) V minulosti ceny na trhu DSB zpravidla kopírovaly vývoj velkoobchodních cen s určitým zvýhodněním. Tento zákaz tedy zajistí, aby se BE nechovala komerčně jiným způsobem než její konkurenti.
(468) Avšak NETA je v provozu pouze 3 roky. Je možné, aby se v následujících 6 letech vztah mezi DSB a velkoobchodním trhem v určité době bude lišit od toho, co bylo zjištěno do této doby. Lze si například představit, že velkoobchodní trh by se mohl na nějaké období stát nelikvidní, což by vedlo k abnormálně vysokým cenám na tomto trhu. Komise se domnívá, že v takovém případě by výrobci elek- trické energie, aby neztratili svoje zákazníky, nabízeli na trhu DSB ceny, které by mohly být určitým způsobem nižší než velkoobchodní ceny. Pokud by se něco takového stalo a BE by neměla kapacitu na adekvátní reakci, mohla by přijít o své zákazníky na trhu DSB, což by ohro- zilo její restrukturalizaci.
(469) Proto je nutné, aby BE byla ponechána určitá pružnost pro přizpůsobení se těmto výjimečným případům. Její manév- rovací prostor však musí být velice omezen, popsán objek- tivními podmínkami a pečlivě zkoumán, aby se zabránilo jakémukoliv zneužití. Kritéria pro povolení BE využít její pružnost musí být následně (ex ante) kontrolovatelná, aby se zabránilo jakémukoliv zneužití.
za činnost jaderných reaktorů použila v nadměrném roz-
sahu pro získání podílů na výhodnějším trhu DSB.
(69) Viz bod odůvodnění č. 186.
(470) Protože pro ceny na trhu DSB existuje mnohem méně spo- lehlivých informací než pro ceny na velkoobchodním trhu, je během jednání o podmínkách na DSB velice obtížné vědět, zda nabízené ceny na trhu DSB budou nižší než ceny na velkoobchodním trhu. To znamená, že objektivní kritéria uvedená v bodu 469 nemohou být přímo zalo- žena na kontrole toho, zda konkurenti BE nabízejí ceny DSB nižší než jsou velkoobchodní ceny. Kontroly se místo toho musí týkat nepřímých indikátorů, které jsou společ- nosti BE přístupné v krátkodobém horizontu a které mohou signalizovat, zda se velkoobchodní trh stal nelikvidní a zda stanovení cen trhu DSB na úrovni cen vel- koobchodního trhu nebo vyšších už není komerčně životaschopné.
(471) Musí se provádět následující kontroly:
a) v kterémkoli období […], (které nekončí později než […] před datem, kdy se BE odvolá na výjimečné tržní okolnosti), […] ze stávajících průmyslových koneč- ných uživatelů BE, kterým BE učinila nabídku na dodávku za podmínek, kdy smluvní rozsah dodávky energie za cenu vyšší, než je převažující vel- koobchodní cena ve výši […], odmítlo nabídku BE;
b) objem prodané elektrické energie na velkoobchodním trhu za období […] poklesl na méně než […] průměr- ného objemu prodaného ve stejném období za posled- ních […], pro které jsou dostupné údaje;
c) BE nabízí dodávku minimálně […] elektrické energie na velkoobchodní trh […] a tento objem není prodán během […] hodin.
(472) Stejný nezávislý orgán, který sleduje, zda BE plní zákaz, musí být zodpovědný za kontrolu toho, zda si je BE vědoma toho, že kontrola byla vykonána. Nezávislý orgán ověří, zda je vykonána zkouška a) společně se zkouškou b) nebo c). Pokud tomu tak opravdu je, musí být BE na základě rozhodnutí nezávislého orgánu oprávněna sta- novit cenu na trhu DSB nižší než je velkoobchodní cena pro […]. Toto časové omezení může být prodlou- ženo rozhodnutím nezávislého orgánu, pokud na trhu dále převládají výjimečné podmínky. Během […] musí být BE zavázána jednat čestně a nabízet slevy, které jsou srovna- telné s tím, co může být považováno za rozumnou nabídku s ohledem na její konkurenty. Nezávislý orgán musí nás- ledně vyhodnotit, zda BE splnila toto kritérium, když skončí […].
(473) V zájmu transparentnosti musí nezávislý orgán po ukon- čení jednání o smlouvách vydat vyjádření, ve kterém potvrdí, že vznikly výjimečné tržní okolnosti, a ve kterém upřesní dobu trvání těchto výjimečných okolností. Pod- robnosti o hodnocení musí být předány Komisi.
(474) Orgány UK se zavázaly toto kompenzační opatření implementovat.
v) Kompenzační opatření, o kterých Komise uvažovala, ale která byla odmítnuta
(475) Komise rozhodla, že tři kompenzační opatření, která jsou popsána v oddílu iv), jsou dostatečná pro zmírnění mož- ného narušení hospodářské soutěže podporou, a tak splňují požadavky bodu 39 písm. ii) pokynů. Tato opatření je také třeba považovat za specifické podmínky připojené ke schválení podpory ve smyslu bodu 42 písm. ii) těchto pokynů.
(476) Třetí strany navrhovaly jiná možná kompenzační opatření.
(477) Organizace Greenpeace navrhla, aby jaderné elektrárny společnosti BE byly postupně uzavřeny. Komise se domnívá, že s ohledem na neexistenci nadbytečné kapacity na relevantním trhu by požadavek na uzavření zařízení BE nebyl proporcionální k narušení hospodářské soutěže, způsobenému podporou.
(478) Společnost Powergen navrhla, že by mohl být uzavřen reaktor v Dungeness B, protože je to nejméně prosperující zařízení společnosti BE. Životaschopnost Dungeness B již byla diskutována v oddílu VI.3.a) výše. Komise bere na vědomí, že uzavření Dungeness B je již naplánováno na rok 2008 a že podle údajů poskytnutých společností NGTransco o oznámení potřebném pro významná uzavření může být Dungeness B uzavřeno nejdříve v polo- vině roku 2007. Komise se domnívá, že tak malý posun by neospravedlnil výdaje, které by to způsobilo.
(479) Společnost Drax navrhla odstranit jaderná zařízení společ- nosti BE z konkurenčního trhu vytvořením systému povin- ného nákupu jaderné energie za fixní ceny, což by bylo podobné jako povinnost obnovitelných zdrojů. To by znamenalo, že BE by prakticky byla úplně a na neurčito podporována státem, a to by bylo v naprostém proti- kladu s politikou hospodářské soutěže, prosazovanou Společenstvím.
(480) Společnost Drax navrhla, aby se společnosti BNFL povolil větší podíl z možného zisku BE při zvýšení cen, aby se snížil objem pomoci. Jak již bylo diskutováno v oddílu
VI.2.b) výše, došla Komise k závěru, že opatření B neobsa- huje prvky státní podpory. Povolení většího podílu BNFL z možného vyššího zisku BE by znamenalo zvýšení pod- pory, protože by to snížilo volný finanční tok BE a tím i její příspěvek do NLF. To Komise nemůže akceptovat.
(481) Společnost Drax navrhla, aby BE prodala elektrárnu v Eggborough. Komise uznává, že prodej Eggborough by nebyl v rozporu s nutností zachovat rozpětí kapacity v elektrorozvodném systému, protože elektrárna by velice pravděpodobně byla stále v provozu, pod vedením nového vlastníka. Aby však BE byla schopna splnit plán restruktu- ralizace a obnovit svou životaschopnost, potřebuje mít přístup k některým flexibilním zdrojům elektrické energie. Pokud by BE prodala Eggborough, musela by získávat takovou flexibilní energii z jiných zdrojů.
(482) Na základě výsledků kontroly dospěly orgány UK k závěru, že pro BE by nebylo ekonomické nakupovat služby, které běžně získává z Eggborough, od jiných výrobců. Tyto služby obsahují pojištění proti neočekávaným výpadkům jaderných reaktorů, přizpůsobení elektrického výkonu dodávaného na základě obchodních smluv a flexibilitu při plánované údržbě reaktorů. Orgány UK uvedly, že BE by zachováním Eggborough ve svém vlastnictví ušetřila 11 milionů GBP ročně. Tento předpoklad vychází z nákladů v Eggborough, což znamená, že BE by mohla získávat stejné služby za stejnou cenu, jen pokud by vlastnila jinou elektrárnu. Nákup služeb na trhu, pokud by byl vůbec možný, by byl mnohem dražší.
(483) S ohledem na výše uvedené skutečnosti se Komise domnívá, že požadavek, aby BE prodala elektrárnu v Eggborough, by ohrozil vyhlídky BE na obnovení živo- taschopnosti a nebyl by přiměřený. Komise soudí, že kom- penzační opatření č.1a č. 2, uvedená výše, zavádí mnohem přiměřenějším způsobem stejný typ omezení.
(484) Společnost Powergen navrhla uvalení stropu na podíl BE na trhu DSB. Komise se domnívá, že uvalení takového stropu by bylo škodlivé pro konkurenci na tomto trhu. Kompenzační opatření č. 3 bude mnohem účinnější pro zmírnění dopadu podpory na hospodářskou soutěž na tomto trhu, aniž by současně omezilo schopnost BE podávat konkurence schopné nabídky.
(485) Společnost Powergen navrhla zakázat BE vstup na nové maloobchodní trhy. Toto navrhované opatření by většinou ovlivnilo trh pro domácnosti, který je v současné době zásobován pouze dodavateli. Komise se domnívá, že takové omezení by připravilo zákazníky o možný zdroj konkurence na trhu, který je nejmenší konkurenční částí trhu s elektrickou energií v UK (70). Komise se domnívá, že kompenzační opatření č. 1 bude v tomto ohledu posta- čující pro zajištění toho, že pokud se BE bude snažit vstou- pit na tento trh, bude tak činit vlastním úsilím, bez výrazného narušení hospodářské soutěže.
(486) Komise se domnívá, že všechna kompenzační opatření, navrhovaná třetími stranami, které odevzdaly svoje připomínky, jsou zakotvena ve třech kompenzačních opatřeních, které zvolila Komise.
d) Plná implementace plánu restrukturalizace
(487) Společnost musí být povinna plně implementovat plán restrukturalizace, předložený Komisi. Vláda UK je
(70) Viz výroční zpráva společnosti Energywatch za období duben 2002–březen 2003, dostupná na adrese xxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xxx.xx/xxxxxxx/00000000_Xxxxxx_Xxxxxx.xxx.
pověřena, aby zajistila plnou implementaci plánu restruk- turalizace, pokud bude schválen.
e) Sledování a každoroční zprávy
(488) Pokud bude balíček pro podporu schválen, je vláda UK pověřena, aby Komisi podala zprávu, ne později než šest měsíců po schválení balíčku pro podporu, a aby následně předávala pravidelné roční zprávy tak, aby Xxxxxx mohla sledovat průběh restrukturalizace BE, dokud se nestabilizuje její pozice tak, že Xxxxxx už nebude potřebovat další informace.
VII. ZÁVĚR
(489) Komise usuzuje, že podpora, protože splňuje požadavky uvedené v pokynech, pokud jde o poskytnutí podpory na restrukturalizaci, a je v souladu s cíli Smlouvy o Eura- tomu, je kompatibilní se společným trhem,
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Podpora, kterou má Spojené království v úmyslu poskytnout spo- lečnosti British Energy plc („British Energy“) v rámci opatření A plánu restrukturalizace, oznámeného Komisi dne 7. března 2003, který obsahuje závazek vlády Spojeného království financovat:
a) platbu závazků souvisejících s likvidací vyhořelého paliva, uloženého do jaderných reaktorů společnosti British Energy před datem účinnosti plánu restrukturalizace, pokud náklady spojené s těmito závazky, kromě dodatečných historických závazků, definovaných v dohodě o financování historických závazků uzavřené mezi společnosti British Energy a vládou Spojeného království, nepřekročí částku 2 185 000 000 GBP v cenách prosince roku 2002;
a
b) deficit Fondu jaderných závazků ohledně platby závazků spojených s vyřazením jaderných zařízení společnosti British Energy z provozu, smluvně nepodchycených závazků spo- lečnosti British Energy a dodatečných historických závazků, definovaných v dohodě o financování historických závazků uzavřené mezi společnosti British Energy a vládou Spojeného království,
je kompatibilní se společným trhem a s cíli Smlouvy o Euratomu, za předpokladu, že budou splněny podmínky stanovené v člán- cích 2 až 10.
Článek 2
1. Spojené království musí zajistit, aby plán restrukturalizace byl plně implementován v tom rozsahu, v jakém byl oznámen Komisi.
2. Spojené království musí Komisi podat zprávu o implemen- taci restrukturalizace, a to ne později než šest měsíců po vydání tohoto rozhodnutí a následně každý rok, dokud mu Komise neoz- námí, že další informace už nejsou nutné.
Článek 3
Jakmile výdaje, odpovídající závazkům uvedeným v čl. 1 písm. b) překročí částku 1 629 000 000 GBP v cenách prosince roku 2002, musí Spojené království doručit Komisi další zprávu, v níž bude doloženo, že platby vládou jsou omezeny na splnění závazků uvedených v tomto článku, a že byly učiněny vhodné kroky pro omezení výdajů na pokrytí těchto závazků na potřebné minimum. Tyto zprávy se musí předávat každý rok. Musí být přiloženy ke každoročním zprávám uvedeným v článku 2.
Článek 4
Pro účely výpočtu částek v cenách prosince roku 2002 uvedených v článku 1 a v článku 3 použije Spojené království referenční a diskontní sazbu zveřejněnou Komisí pro Spojené království a tuto sazbu musí každých pět roků aktualizovat.
Článek 5
1. Spojené království musí požadovat, aby společnost British Energy nejpozději do 1. dubna 2005:
a) oddělila svoje obchodování s dodávkou elektrické energie od společnosti British Energy Generation Limited a začlenila jej jako samostatnou dceřinou společnost společnosti British Energy plc (nebo nástupnické společnosti);
b) sloučila stávající aktivity související s výrobou jaderné ener- gie do jediné společnosti;
a
c) rozumně vynaložila veškeré úsilí pro získání upravené licence podle Zákona o elektrické energii z roku 1989 nebo, pokud tuto upravenou licenci nebude možné získat, poskytnout vládě Spojeného království časově neomezené závazné záruky že: i) společnost British Energy bude provádět svoje stávající podnikání v oblasti výroby jaderné a nejaderné elek- trické energie jako samostatné činnosti z hlediska udělení licence (nebo z hlediska jakýchkoliv záruk vlády Spojeného království); a ii) stávající obchodování s jadernou energií nebude využito na interní financování některého jiného obchodování v rámci skupiny British Energy.
2. Pokud podmínky odstavce c) nebudou pokryty licencí, musí Spojené království každý rok podávat Komisi hlášení, ve kterém bude prokázáno, že z realizovaných obchodů s jadernou energií nedošlo k žádnému internímu financování některého jiného
předem předpokládat možnost, že implementace podmínek licence se neuskuteční později, pokud to bude možné.
3. Spojené království musí komisi informovat ihned, jakmile budou implementovány záruky uvedené v odstavcích1a 2.
Článek 6
Spojené království musí požadovat, aby se společnost British Energy zavázala, na dobu šesti roků od data vydání tohoto roz- hodnutí, že nebude vlastnit nebo mít právo rozhodování o:
— registrované provozní kapacitě pro výrobu elektrické ener- gie z fosilních paliv (71), instalované v Evropském hospodářském prostoru,
nebo
— registrované kapacitě velkých vodních elektráren ve Spo- jeném království, jak je definováno v Příkazu o nutnosti obnovitelných zdrojů (Renewables Obligation Order) z roku 2002,
(oba typy kapacity jsou známy jako „omezená kapacita“), která by byla v úhrnu větší než 2 020 MW, s podmínkou, že:
a) během probíhajícího období vyřazení z činnosti (bude defi- nováno níže) bude společnost British Energy oprávněna vlast- nit nebo mít právo rozhodování nad omezenou kapacitou vyšší než 2 020 MW za podmínky, že nebude tento přebytek nad omezenou kapacitou provozovat nebo se sama vzdá veškeré své provozní kontroly a zájmů nad tímto přebytkem nebo nad elektrickou energii vyrobenou nad rámec omezené kapacity. Pro tyto účely je „probíhající období vyřazení z čin- nosti“ časové období mezi:
i) datem, kdy společnost Eggborough Power Limited nebo Eggborough Power Holdings Limited přijala zprávu, že
1) budou uplatněny opce na nákup podílu ve společ- nosti Eggborough Power Limited nebo elektrárny v Eggborough; nebo že 2) bude uplatněn některý z poža- davků na zajištění podílů ve společnosti Eggborough Power Limited nebo v elektrárně Eggborough;
a
ii) datem, od kdy registrovaná výrobní kapacita elektrárny v Eggborough už nebude pro společnost British Energy dostupná;
obchodování v rámci skupiny British Energy. Tato zpráva musí
být založena na analýze provedené nezávislými účetními znalci. Může být přiložena ke zprávě uvedené v článku 2. Tímto se nesmí
(71) Kromě pomocné kapacity na fosilní paliva u jejích jaderných elekt- ráren.
b) pokud se uskuteční některá z opcí na podílech ve společnosti Eggborough Power Limited nebo v elektrárně Eggborough, bude mít společnost British Energy oprávnění vlastnit nebo mít právo rozhodování nad omezenou kapacitou, která nepřesáhne 2 222 MW, za podmínky, že operátorovi národní energetické sítě nahlásí svou omezenou kapacitu ve výši 2 020 MW a že nebude provozovat více než 2 020 MW z omezené kapacity;
nebo
c) pokud kapacita elektrárny v Eggborough nebude pro společ- nost British Energy dostupná z důvodu neodstranitelné poru- chy nebo z důvodu zásahu vyšší moci, bude společnost British Energy oprávněna vlastnit nebo mít právo rozho- dování nad omezenou kapacitou, která není vyšší než 2 222 MW, za podmínky, že operátorovi národní energe- tické sítě nahlásí svou omezenou kapacitu ve výši 2 020 MW a že nebude provozovat více než 2 020 MW z omezené kapacity.
Článek 7
Spojené království musí požadovat, aby se společnost British Energy na dobu šesti roků od data vydání tohoto rozhodnutí zavázala, že bez předcházejícího písemného souhlasu Komise nebude vlastnit nebo mít právo rozhodování o jiné registrované provozní jaderné kapacitě pro výrobu elektrické energie v Evrop- ském hospodářském prostoru, než jakou mají její stávající jaderná zařízení nebo že nebude uzavírat smlouvy o obsluze nebo údr- žbě, ve kterých společnost British Energy nemá účast na výstupu elektrické energie.
Článek 8
Spojené království musí během čtyř měsíců od vydání tohoto roz- hodnutí na základě otevřeného a transparentního řízení stanovit nezávislého znalce pro účely sledování toho, zda společnost BE dodržuje podmínky stanovené v článku 9 (dále jen „nezávislý zna- lec“). O tomto ustanovení musí ihned informovat Komisi.
Článek 9
1. Spojené království musí požadovat, aby se společnost Bri- tish Energy zavázala:
a) nenabízet po dobu šesti roků od ustanovení nezávislého znalce dodávku konečným průmyslovým odběratelům, kteří nakupují elektrickou energii přímo od společnosti British Energy za podmínek, kdy smluvní cena energie je nižší než převládající cena na velkoobchodním trhu, avšak v případě výjimečných okolností na trhu, kdy nezávislý znalec roz- hodne, že takové okolnosti, popsané v článku 10, nastaly („výjimečné okolnosti na trhu“), je společnost British Energy oprávněna, pokud takové výjimečné okolnosti budou dále převažovat, stanovit za podmínek podle článku 10 poctivě smluvní
cenu za elektrickou energii nižší než je převládající cena na velkoobchodním trhu, pokud to bude pro společnost British Energy nutné, aby mohla reagovat na hospodářskou soutěž;
a
b) poctivě spolupracovat s nezávislým znalcem a včasně plnit všechny jeho rozumné požadavky včetně požadavků na předávání informací, dokumentů nebo přístup k zaměst- nancům nebo vedení.
2. Nezávislý znalec bude každý rok podávat Spojenému království zprávu o tom, jak společnost British Energy plní tyto podmínky. Spojené království tyto zprávy poskytne Komisi.
Článek 10
1. Musí být prováděny následující kontroly za účelem vydání rozhodnutí, zda nastaly výjimečné podmínky na trhu:
a) V kterémkoliv období […] (které nekončí dříve než […] před dnem níže definovaného Žlutého oznámení), […] ze stávajících průmyslových konečných uživatelů společnosti British Energy, kterým British Energy učinila nabídku na dodávku za podmínek, kdy smluvní rozsah dodávky elek- trické energie za cenu vyšší, než je velkoobchodní cena ve výši […], odmítlo nabídku společnosti British Energy.
b) Objem prodané elektrické energie na velkoobchodním trhu za období […] poklesl na méně než […] průměrného objemu prodaného ve stejném období za posledních […], pro které jsou dostupné údaje.
c) Společnost British Energy nabízí dodávku minimálně […] elektrické energie na velkoobchodní trh […] a tento objem není prodán během […].
2. Pokud společnost British Energy čelí podobným okolnos- tem a pokud se domnívá, že by bylo nutné odvolat se na výji- mečné okolnosti na trhu, musí nejprve informovat nezávislého znalce, nastínit svou analýzu situace a svou pozici v souvislosti s kontrolou cílů („Žluté oznámení“).
3. Pokud se okolnosti po zpracování Žlutého oznámení nezlepší a pokud jsou splněny podmínky výše uvedené kontroly
a) společně s kontrolou b) nebo s kontrolou c), musí společnost British Energy oznámit nezávislému znalci, že má v úmyslu rea- govat na konkurenci stanovením cen, které jsou nižší než vel- koobchodní ceny a musí dodat nejaktuálnější podklady, které má k dispozici. Nezávislý znalec potom musí během 24 hodin potvr- dit nebo vyvrátit, zda kontrola a) společně s kontrolou b) nebo c) uvedené výše byla nebo nebyla vyhovující a v souladu s tím vyhlásit existenci výjimečných okolností na trhu.
4. Pokud nezávislý znalec vyhlásí výjimečné okolnosti na trhu, musí být společnost British Energy oprávněna po dobu […] sta- novenou nezávislým znalcem čestně nabízet ceny, aby byla v přímém prodeji konkurenceschopná na trhu.
5. Období […] může být nezávislým znalcem prodlouženo na takovou dobu, po kterou jsou splněny podmínky výše uvedené kontroly c).
6. Na konci tohoto období se budou na společnost British Energy znovu vztahovat omezení cen podle článku 9.
7. Po skončení tohoto období musí společnost British Energy předat nezávislému znalci zprávu, ve které bude sumarizovat své obchodní aktivity během tohoto období. Tyto informace musí nezávislý znalec vyhodnotit ve své roční zprávě.
8. Po skončení smluvních vztahů, během kterých vznikly výji- mečné okolnosti na trhu, musí nezávislý znalec zveřejnit skuteč- nost, že takové okolnosti vyhlásil a jak dlouho tyto okolnosti trvaly.
Článek 11
Toto rozhodnutí je určeno Spojenému království Velké Británie a Severního Irska.
V Bruselu dne 22. září 2004.
Za Komisi Xxxxx XXXXX člen Komise