LETECKÁ DOPRAVA: TRŽNÍ PRAVIDLA

LETECKÁ DOPRAVA: TRŽNÍ PRAVIDLA

Zavedení jednotného leteckého trhu na konci devadesátých let přineslo zásadní změnu v odvětví letecké dopravy a významně přispělo ke značnému růstu letecké dopravy v Evropě v uplynulých 20 letech.

PRÁVNÍ ZÁKLAD

Čl. 100 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

CÍLE

Vytvořit jednotný trh s leteckou dopravou v Evropě, zajistit jeho řádné fungování a rozšířit jej v co největší možné míře do některých zemí mimo EU.

VÝSLEDKY

V minulosti se letecká doprava rozvíjela pod záštitou a dohledem vnitrostátních orgánů. V Evropě to především znamenalo monopol národních dopravců a letiště ve veřejném vlastnictví a s veřejnou správou. Úměrně tomu se rozrůstala mezinárodní letecká doprava, jejímž základem jsou mezistátní dvoustranné dohody a jež je spojena s přísnými kontrolami – především přístupu na trh a systémů vlastnictví dopravců.

Po jeho dokončení, pomocí několika souborů regulačních opatření na úrovni EU se z chráněných vnitrostátních leteckých trhů postupně stal konkurenceschopný jednotný trh s leteckou dopravou (letecká doprava je prakticky prvním, a do značné míry stále jediným druhem dopravy, který v plné míře využívá plně integrovaný jednotný trh). Prvním (1987) a druhým (1990) balíčkem Jednotného evropského aktu se začala rozvolňovat pravidla pro ceny a kapacity. Třetí balíček z roku 1992 (konkrétně nařízení Rady (EHS) č. 2407/92, 2408/92 a 2409/92, jež jsou nyní nahrazena nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 odstranil veškerá zbývající obchodní omezení, jimž podléhaly evropské letecké společnosti působící v rámci EU, a tím v podstatě zřídil jednotný evropský letecký trh. Tato dohoda byla následně rozšířena na Norsko, Island a Švýcarsko a mohla by být dále rozšířena na sousední země prostřednictvím dohody o společném evropském leteckém prostoru[1].

Třetí balíček nahradil vnitrostátní letecké dopravce „leteckými dopravci Společenství“ a jako základní zásadu stanovil, že letečtí dopravci Společenství mohou volně stanovovat sazby za cestující a náklad a mohou bez povolení nebo schválení využívat

[1]Studie nazvaná „Přehled dohod o leteckých službách uzavřených EU“ (Evropský parlament, 2013) obsahuje analýzu obsahu a výsledků těchto dohod.

libovolné trasy v rámci EU (s výjimkou některých konkrétních tras, u nichž mohou členské státy – za dodržení daných podmínek a po omezenou dobu – uložit povinnost veřejné služby).

Třetí balíček rovněž stanovil požadavky, které musí letečtí dopravci Společenství splňovat, chtějí-li zahájit provoz nebo v něm pokračovat, zejména:

1. Musí být ve vlastnictví a pod skutečnou kontrolou členských států nebo jejich státních příslušníků a hlavní místo jejich obchodní činnosti se musí nacházet v některém členském státě.

2. Musí si vést dobře po finanční stránce. Musí mít odpovídající pojištění pokrývající odpovědnost pro případ nehod.

3. Musí mít odbornou způsobilost a organizační strukturu k zajištění bezpečnosti provozu v souladu s platnými předpisy. Tato způsobilost je doložena osvědčením provozovatele letecké dopravy.

Současně byla přijata společná pravidla k zajištění řádného fungování jednotného leteckého trhu, což vyžadovalo zejména: 1) rovné podmínky a 2) vysokou a jednotnou úroveň ochrany cestujících.

Aby byly zajištěny rovné podmínky, právní předpisy o státní podpoře (články 107 a 108 SFEU) a hospodářské soutěži (články 101 až 109 SFEU – fúze, aliance, určování cen, atd.) platí pro odvětví letecké dopravy. Komise přijala pokyny pro posouzení veřejného financování odvětví (pro letecké společnosti v roce 1994/pro letiště a podporu na zahájení činnosti pro letecké společnosti, které létají z regionálních letišť v roce 2005). Ty byly aktualizovány na jaře 2014.

Pravidla EU zajišťují, aby všichni dopravci měli stejná práva a stejné příležitosti, pokud jde o přístup ke službám souvisejícím s leteckou dopravou. To však neplatí v některých třetích zemích, v nichž mohou diskriminační praktiky a subvence domácím dopravcům poskytovat nespravedlivou soutěžní výhodu.

K nápravě této situace zavedlo nařízení (EU) 2019/712 ze dne 17. dubna 2019 o ochraně hospodářské soutěže v letecké dopravě a o zrušení nařízení (ES) č. 868/2004 mechanismus, který má zajistit spravedlivou hospodářskou soutěž a zachovat vysokou konektivitu v celé EU. Na základě této dohody má Komise pravomoc zahájit šetření a přijmout rozhodnutí o nápravných opatřeních, pokud praktika narušující hospodářskou soutěž způsobila újmu nebo představuje jednoznačnou hrozbu způsobení újmy leteckému dopravci EU. Toto nařízení vstoupilo v platnost dnem 30. května 2019.

Spravedlivý přístup k letištím a letištním službám je zajištěn nařízením Rady (EHS) č. 95/93, které stanoví, že na přetížených letištích jsou letištní časy (tj. povolení přistát nebo vzlétnout v určitý den a v určitém čase) leteckým společnostem přidělovány spravedlivým, nediskriminačním a transparentním způsobem pomocí nezávislého

„koordinátora letištních časových intervalů“. V zájmu dalšího zlepšení účinnosti přidělování letištních časů a zajištění optimálního využití letištní kapacity[2] předložila

[2]Letečtí dopravci mohou své letištní časy „nedostatečně využívat“, a předcházet tak tomu, aby byly vráceny do „rezervy nepřidělených letištních časů“ a dány k dispozici konkurentům. Stojí za zmínku, že v EU bylo v roce 2016 přibližně

Komise v roce 2011 pozměňovací návrh. Jednání o tomto návrhu však byla v roce 2013 přerušena.

Směrnice Rady 96/67/ES postupně otevřela trh hospodářské soutěži v oblasti služeb pozemního odbavování. Návrh Komise z roku 2011 na další otevření tohoto trhu na největších evropských letištích byl však v roce 2014 stažen. Směrnice 2009/12/ES stanoví hlavní zásady pro výběr letištních poplatků, které letečtí dopravci hradí za použití letištních zařízení a služeb. Dne 17. října 2023 přijala Komise návrh rozhodnutí, kterým se mění směrnice 2009/12/ES, 2009/33/ES a (EU) 2022/1999 a směrnice Rady 96/67/ES, pokud jde o některé požadavky na podávání zpráv v oblasti silniční dopravy a letectví, a návrh nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 80/2009, (EU) č. 996/2010 a (EU) č. 165/2014. Dne 13. března 2024 přijal Parlament na plenárním zasedání návrh rozhodnutí i návrh nařízení v prvním čtení. Rozhodnutí a nařízení byla zveřejněna v Úředním věstníku EU.

Od roku 1989 platí společná pravidla, která zajišťují spravedlivý přístup k distribučním sítím a znemožňují ovlivňování volby spotřebitele. Stanoví, že při využití počítačových rezervačních systémů (tyto systémy jsou „technickým prostředníkem“ mezi leteckými společnostmi a cestovními kancelářemi) musí být letecké služby všech leteckých společností na obrazovkách cestovních kanceláří zobrazeny nediskriminačním způsobem (nařízení (ES) č. 80/2009). Význam počítačových rezervačních systémů však klesl, jelikož je stále více využíván prodej on-line, a to i přes webové stránky dopravců.

S cílem chránit cestující[3] a letadla a zajistit jednotnou vysokou úroveň bezpečnosti v celé EU byly vnitrostátní bezpečnostní předpisy nahrazeny společnými bezpečnostními předpisy, jejichž platnost se postupně rozšiřuje na celý řetězec letecké dopravy. Kromě toho byla zřízena Evropská agentura pro bezpečnost letectví, aby vypracovala regulační bezpečnostní ustanovení a dohlížela na jejich provádění[4]. Rovněž byly harmonizovány bezpečnostní požadavky na všech letištích EU, aby bylo možné lépe předcházet zlovolným činům proti letadlům a jejich cestujícím a posádce[5]. Dále byla stanovena společná pravidla (nařízení (ES) č. 261/2004) pro ochranu práv cestujících v letecké dopravě, jejichž cílem je zaručit poskytnutí alespoň minimální pomoci a náhrady cestujícím v případě, že dojde k delšímu zpoždění či zrušení spoje. Navzdory tomu, že je poskytována mnohem lepší ochrana práv cestujících v letecké dopravě než v jakémkoli jiném regionu světa se někdy ukazuje, že platná pravidla jsou obtížně použitelná, což vede k častým soudním řízením[6]. V březnu 2013 předložila Komise nový návrh, kterým se mění nařízení (ES) č. 261/2004 s cílem dále posílit prosazování pravidel EU tím, že upřesní hlavní zásady a implicitní práva cestujících. Postup spolurozhodování však nebyl nikdy dokončen.

90 „koordinovaných“ letišť (tj. letišť s letištními časy“), zatímco v USA jen dvě. Viz zejména zpráva nazvaná „Airport slots and aircraft size at EU airports“ (Letištní časy a velikost letadel na letištích EU, Evropský parlament, 2016).

[3]Právy cestujících se zabývají fakta a čísla 2.2.3 [4]Bezpečností civilního letectví se zabývají fakta a čísla 3.4.9

[5]Ochranou civilního letectví se zabývají fakta a čísla 3.4.7 „Regulační rámec EU pro ochranu civilního letectví“ (Evropský parlament, 2013) podává ucelený přehled právních předpisů EU v oblasti ochrany letectví.

[6]Právy cestujících se zabývají fakta a čísla 2.2.3 Komise v červnu 2016 přijala soubor pokynů vycházejících z judikatury, aby vyjasnila platná pravidla.

V říjnu 2022 podepsaly EU a Sdružení národů jihovýchodní Asie dohodu o letecké dopravě[7], která zvýší přímé spojení mezi oběma oblastmi a rozšíří možnosti letecké dopravy a zároveň zmodernizuje pravidla a normy.

V lednu 2023 byla zrušena směrnice Rady 89/629/EHS o omezení emisí hluku z civilních proudových letadel, protože směrnice 2006/93/ES nařídila úplné vyřazení všech letadel, která nesplňují mezní hodnoty emisí hluku stanovené směrnicí, čímž se směrnice 89/629/EHS stala zastaralou.

REAKCE NA KRIZI COVID-19

V reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 bylo přijato několik opatření s cílem řešit výzvy, jimž letecké odvětví čelilo:

— nařízení (EU) 2020/459 ze dne 30. března 2020, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 95/93 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství, s cílem zprostit letecké společnosti povinnosti využívat své letištní časy na lety s prázdnými letadly („ghostflights“). Tento mechanismus byl několikrát prodloužen. Poslední revize pravidel – nařízení (EU) 2022/2038 – byla přijata v říjnu 2022. Celkově tato revize poskytne leteckým společnostem větší flexibilitu, aby mohly reagovat na nečekaný vývoj v blízké budoucnosti, jako jsou mimořádné epidemiologické situace, politické nepokoje a přírodní katastrofy. Válka na Ukrajině rovněž ukázala, že jiné druhy nepředvídaných událostí na některých trasách mohou mít závažné a trvalé dopady na leteckou dopravu a schopnost leteckých společností plnit běžné požadavky na obsazení letištních časů,

— nařízení (EU) 2020/696 ze dne 25. května 2020, kterým se mění nařízení (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství s ohledem na pandemii COVID-19. Dočasně bylo stanoveno, že v případě finančních problémů způsobených pandemií budou změněna pravidla pro vydávání provozních licencí leteckým dopravcům, že budou zjednodušeny postupy pro omezování přepravních práv, a že bude zefektivněno uzavírání smluv na zajištění pozemního odbavení.

Za účelem řešení rizika závažného hospodářského útlumu zveřejnila Komise dočasný rámec pro opatření státní podpory (který byl několikrát aktualizován). Díky tomu mohou členské státy EU kromě možností, které jsou k dispozici podle stávajících pravidel státní podpory, poskytovat podnikům pomoc. Členské státy od té doby navrhly řadu opatření pro celé hospodářství a některá odvětvová opatření. V březnu 2023 byl dočasný rámec rozšířen na podpůrná opatření pro přechod k hospodářství s nulovými čistými emisemi a s cílem umožnit členským státům podpořit hospodářství v souvislosti s válkou Ruska proti Ukrajině.

[7]Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) je politická a hospodářská unie, jejímž cílem je podporovat spolupráci mezi deseti členskými státy.

DEKARBONIZACE DOPRAVY

Xxxxxxx „Fit for 55“, který Komise přijala v souvislosti se Zelenou dohodou pro Evropu v červenci 2021, zahrnoval soubor návrhů týkajících se letecké dopravy:

— návrh na revizi systému EU pro obchodování s emisemi[8] (směrnice 2003/87/ ES) postupně zrušit bezplatné emisní povolenky pro letectví a dosáhnout souladu s programem kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví. (Revidovaná směrnice vstoupila v platnost dne 5. června 2023),

— návrh revidovaného nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, které zejména stanoví, že letadla mají na hlavních letištích přístup k dodávkám čisté elektřiny. Konečné znění právního předpisu bylo zveřejněno v Úředním věstníku dne 22. září 2023,

— návrh nařízení o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu (iniciativa pro letecká paliva ReFuelEU. Letiště a dodavatelé paliv v EU jsou povinni zajistit, aby od roku 2025 byla nejméně 2 % leteckých paliv ekologická, přičemž tento podíl se každých pět let zvýší tak, aby v roce 2050 dosáhl 70 %. Konečné znění právního předpisu bylo zveřejněno v Úředním věstníku dne 31. října 2023.

ÚLOHA EVROPSKÉHO PARLAMENTU

V řadě zpráv, a především ve svém usnesení ze dne 14. února 1995 „Cesta k rozvoji civilního letectví v Evropě“, Parlament zdůrazňoval, že je nutné zavést společnou politiku pro leteckou dopravu, která zajistí rozsáhlejší a spravedlivější hospodářskou soutěž mezi leteckými společnostmi. Parlament tedy myšlenku zavedení a řádného fungování jednotného leteckého trhu vždy podporoval.

Přitom však Parlament neustále zdůrazňoval, že liberalizace letecké dopravy musí probíhat obezřetně a postupně a musí vyvažovat zájmy zákazníků a zájmy celého odvětví.

V uplynulých třiceti letech se tedy Parlament vždy zasazoval o spravedlivou hospodářskou soutěž, bezpečnost letectví, kvalitu služeb a o práva cestujících a současně hájil pracovní podmínky zaměstnanců leteckých společností a životní prostředí. Parlament hned zpočátku procesu liberalizace například žádal, aby byla stanovena kritéria pro státní podporu přidělovanou letištím a leteckým společnostem a přijata společná pravidla pro pozemní odbavování, letištní poplatky a práva cestujících. Parlament navíc prosazuje ekologičtější letecká paliva, urychlené zavádění udržitelných leteckých paliv a vytvoření fondu pro udržitelné letectví.

Tento vyvážený přístup k liberalizaci letecké dopravy se nedávno opět projevil tím, že Parlament v prvním čtení zásadně změnil návrhy Komise z roku 2011 o přidělených letištních časech a o službách pozemního odbavování na letištích EU.

[8]Systém EU ETS stanoví limit pro množství skleníkových plynů, které může odvětví vypouštět. Emisní povolenky jsou poté vydraženy nebo bezplatně přidělovány a zpřístupněny k obchodování.

Ve své nedávné zprávě ze dne 20. března 2018 o ochraně hospodářské soutěže v letecké dopravě vyjádřil Parlament svou podporu návrhu Komise, jehož cílem je chránit letecké dopravce EU před nekalými praktikami leteckých společností ze třetích zemí. Jeho hlavním cílem je zavést praktický, účinný a snadno použitelný nástroj EU, který by sloužil jako odrazující prostředek a mohl by kompenzovat újmu vzniklou v důsledku státní podpory nebo jiného diskriminačního chování ze strany subjektů v oblasti letectví ze třetích zemí.

Související legislativní a nelegislativní usnesení Evropského parlamentu:

— usnesení ze dne 14. února 1995 o sdělení Komise s názvem „Cesta k rozvoji civilního letectví v Evropě“,

— legislativní usnesení ze dne 11. července 2007 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro provozování služeb letecké dopravy ve Společenství,

— legislativní usnesení ze dne 12. prosince 2012 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Evropské unie,

— legislativní usnesení ze dne 16. dubna 2013 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o službách pozemního odbavování na letištích Unie a o zrušení směrnice Rady 96/67/ES,

— legislativní usnesení ze dne 5. února 2014 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o změně nařízení (ES) č. 261/2004, kterým se stanoví společná pravidla náhrad a pomoci cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu, zrušení nebo významného zpoždění letů, a nařízení (ES) č. 2027/97 o odpovědnosti leteckého dopravce při letecké dopravě cestujících a jejich zavazadel,

— usnesení ze dne 11. listopadu 2015 o letectví,

— usnesení ze dne 16. února 2017 o strategii pro evropské letectví,

— legislativní usnesení ze dne 14. března 2019 o návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady o ochraně hospodářské soutěže v letecké dopravě a o zrušení nařízení (ES) č. 868/2004,

— legislativní usnesení ze dne 26. března 2020 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 95/93 o společných pravidlech pro přidělování letištních časů na letištích Společenství,

— legislativní usnesení ze dne 15. května 2020 k návrhu nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví zvláštní a dočasná opatření s ohledem na rozšíření onemocnění COVID-19 týkající se platnosti některých osvědčení, licencí a povolení a odložení některých pravidelných kontrol a výcviku podle určitých částí právních předpisů v oblasti dopravy,

— usnesení ze dne 5. května 2022 o dopadu nezákonné agresivní války Ruska proti Ukrajině na odvětví dopravy a cestovního ruchu EU Vyjadřuje znepokojení nad

dopadem války na Ukrajině na provozní náklady odvětví letecké dopravy, které zvyšují náklady na osobní i nákladní dopravu (Úř. věst. C 465, 6.12.2022, s. 164),

— legislativní usnesení ze dne 13. prosince 2022 o oznámení v rámci programu kompenzace a snižování emisí uhlíku v mezinárodní letecké dopravě (CORSIA). Postoj Parlamentu znamená, že členské státy musí do 30. listopadu 2022 informovat provozovatele letadel o tom, že na rok 2021 měly požadavky na kompenzaci na nulové emise podle mezinárodních norem a doporučených postupů Mezinárodní organizace pro civilní letectví v oblasti ochrany životního prostředí v souvislosti s programem CORSIA.

V reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 a vzhledem k jeho dopadům na dopravu přijal Parlament dne 19. června 2020 usnesení o dopravě a cestovním ruchu v roce 2020 a v dalších letech, v němž vyzval k urychlené krátkodobé a dlouhodobé podpoře odvětví dopravy a cestovního ruchu s cílem zajistit jejich přežití a konkurenceschopnost.

Od března 2020 přijal Parlament, s cílem zmírnit bezprostřední negativní dopady pandemie v odvětví dopravy, několik legislativních usnesení postupem pro naléhavé případy.

Xxxxxx Xxxxxxx / OLENA KUZHYM 05/2024