SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/26/EU

SMĚRNICE

SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/26/EU

ze dne 26. února 2014

o kolektivní správě autorského práva a práv s ním souvisejících a udělování licencí pro více území k právům k užití hudebních děl online na vnitřním trhu

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 50 odst. 1, a čl. 53 odst. 1 a článek 62 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parla­ mentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociál­ ního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1) Směrnice Unie, které byly přijaty v oblasti autorského práva a práv s ním souvisejících, poskytují již nyní nosi­ telům práv vysokou úroveň ochrany a nabízejí rámec, v němž může být využíván obsah chráněný těmito právy. Tyto směrnice přispívají k rozvoji a udržování tvořivosti. Na vnitřním trhu, kde nedochází k narušování hospo­ dářské soutěže, podporuje ochrana inovací a duševní tvorby rovněž investice do inovačních služeb a produktů.

(2) Pro šíření obsahu, který je chráněn autorskými právy a právy s nimi souvisejícími, včetně knih, audiovizuální produkce a hudebních nahrávek, a související služby je třeba od různých nositelů autorských práv a souvisejících práv, jako jsou autoři, výkonní umělci, producenti

(1) Úř. věst. C 44, 15.2.2013, s. 104.

(2) Postoj Evropského parlamentu ze dne 4. února 2014 (dosud nezve­ řejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 20. února 2014.

a vydavatelé, obdržet licence k právům. Nositel práv si v souladu s právními předpisy Unie a s mezinárodními závazky Unie a jejích členských států běžně volí mezi individuální nebo kolektivní správou svých práv, pokud členské státy nestanoví jinak. Správa autorských práv a práv s nimi souvisejícími zahrnuje udělování licencí uživatelům a provádění auditu u nich, sledování užití práv, prosazování autorského práva a práv s ním souvi­ sejících, vybírání příjmů z výkonu práv pocházejících z využívání práv a rozdělení částek příslušejících nosi­ telům práv. Organizace kolektivní správy umožňují nosi­ telům práv, aby získali odměnu za užití práv, která by sami nemohli kontrolovat nebo prosazovat, a to i na zahraničních trzích.

(3) Podle článku 167 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) má Unie v rámci své činnosti zohledňovat kulturní rozmanitost, přispívat k rozkvětu kultur členských států a respektovat přitom jejich národní a regionální různorodost a zároveň zdůrazňovat společné kulturní dědictví. Organizace kolektivní správy hrají jako propagátoři rozmanitosti kulturních projevů důležitou úlohu, v rámci které umož­ ňují přístup nejmenšímu a méně rozšířenému repertoáru na trh a poskytují sociální, kulturní a vzdělávací služby ve prospěch svých nositelů práv a ve prospěch veřejnosti a kterou by měly plnit i nadále.

(4) Organizace kolektivní správy, které se usadí v Unii, by měly mít možnost při zastupování nositelů práv, kteří mají bydliště nebo jsou usazeni v jiných členských státech, nebo při udělování licencí uživatelům, kteří mají bydliště nebo jsou usazeni v jiných členských státech, využívat svobod, jež poskytují Smlouvy.

(5) Existují významné rozdíly ve vnitrostátních pravidlech upravujících fungování organizací kolektivní správy, zejména pokud jde o jejich transparentnost a odpověd­ nost vůči svým členům a nositelům práv. To vedlo v řadě případů k problémům při výkonu práv, zejména v případě zahraničních nositelů práv, a k nekvalitní finanční správě vybraných příjmů. Problémy s fungováním organizací kolektivní správy vedou k neefektivnímu využívání autor­ ských práv a práv s nimi souvisejících na vnitřním trhu na úkor členů těchto organizací, nositelů práv a uživatelů.

(6) Již v doporučení Komise 2005/737/ES (1) se zjistilo, že je zapotřebí zlepšit fungování organizací kolektivní správy. V tomto doporučení je uvedena celá řada zásad, jako je svoboda nositelů práv vybrat si svou organizaci kolek­ tivní správy, rovné zacházení s kategoriemi nositelů práv a spravedlivé rozdělení licenčních odměn. Doporučení rovněž vyzývá organizace kolektivní správy, aby uživa­ telům poskytly před jednáním s nimi dostatečné infor­ mace o sazbách a repertoáru. Obsahuje také doporučení týkající se odpovědnosti, zastoupení nositelů práv v rozhodovacích orgánech organizací kolektivní správy a řešení sporů. Doporučení však nebylo zohledněno všemi stejnou měrou.

(7) V zájmu zajištění rovnocenných záruk v celé Unii vyžaduje ochrana zájmů členů organizací kolektivní správy, nositelů práv a třetích stran, aby byly právní předpisy členských států týkající se správy autorských práv a udělování licencí pro více území k právům k hudebním dílům online koordinovány. Právním základem by pro tuto směrnici tedy měl být čl. 50 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

(8) Cílem této směrnice je koordinace vnitrostátních před­ pisů týkajících se přístupu k činnosti organizací kolek­ tivní správy v oblasti správy autorských práv a práv s nimi souvisejících, způsobu jejich správy a jejich dozor­ čího rámce, a proto by za právní základ měla mít rovněž čl. 53 odst. 1Smlouvy o fungování EU. Protože se kromě toho jedná o odvětví nabízející služby v celé Unii, měla by tato směrnice mít za právní základ článek 62 Smlouvy o fungování EU.

(9) Cílem této směrnice je stanovit požadavky, které by se vztahovaly na organizace kolektivní správy, aby byla zajištěna vysoká úroveň správy, finančního řízení, trans­ parentnosti a podávání zpráv. To by však nemělo člen­ ským státům bránit v tom, aby v případě organizací kolektivní správy usazených na jejich území zachovaly nebo zavedly přísnější normy, než jsou normy stanovené v hlavě II této směrnice, pokud jsou tyto přísnější normy v souladu s právními předpisy Unie.

(10) Žádné ustanovení této směrnice by nemělo členskému

(11) Žádné ustanovení této směrnice by nemělo organizacím kolektivní správy bránit v tom, aby v souladu s pravidly hospodářské soutěže stanovenými články 101 a 102 Smlouvy o fungování EU uzavíraly v oblasti správy práv smlouvy o zastupování s dalšími organizacemi kolektivní správy s cílem usnadnit, zlepšit a zjednodušit postupy pro udělování licencí uživatelům, a to i pro účely jediné fakturace, za rovných, nediskriminačních a transparentních podmínek a nabízet licence pro více území také v jiných oblastech, než jsou uvedeny v hlavě III této směrnice.

(12) Přestože se tato směrnice vztahuje na všechny organizace kolektivní správy s výjimkou hlavy III, která se vztahují pouze na organizace kolektivní správy, jež spravují autorská práva k užití hudebních děl online pro více území, není v rozporu s opatřeními týkajícími se správy práv v členských státech, jako je individuální správa práv, rozšířená působnost smlouvy mezi zastupující organizací kolektivní správy a uživatelem, tj. rozšířené kolektivní licence, povinná kolektivní správa, právní domněnky zastoupení a převod práv na organizaci kolektivní správy.

(13) Tato směrnice se nedotýká možnosti členských států stanovit na základě zákona, správního předpisu nebo jakéhokoli jiného specifického mechanismu spravedlivou odměnu za výjimky nebo omezení práva na rozmnožo­ vání podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES (2) a odměnu vyplácenou nositelům práv za výjimky z výlučného práva, pokud jde o veřejné půjčování podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES (3) vztahujících se na jejich území, a také podmínky platné pro jejich výběr.

(14) Tato směrnice nevyžaduje, aby měly organizace kolek­ tivní správy určitou právní formu. V praxi působí tyto organizace na základě nejrůznějších právních forem, jako jsou sdružení, družstva nebo společnosti s ručením omezeným, které ovládají nebo vlastní nositelé autor­ ských práv a práv s nimi souvisejících, nebo subjekty, které tyto nositele práv zastupují. V některých výjimeč­ ných případech však není kvůli právní formě organizace kolektivní správy prvek vlastnictví nebo ovládání příto­ men. To se týká například nadací, které nemají členy. Ustanovení této směrnice by se však měla vztahovat i na tyto organizace. Stejně tak by měly členské státy

státu bránit v tom, aby na organizace kolektivní správy  

usazené mimo Unii, které však působí v daném členském státě, uplatňoval stejná nebo obdobná ustanovení.

(1) Doporučení Komise 2005/737/ES ze dne 18. května 2005 o kolek­ tivní přeshraniční správě autorského práva a práv s ním souvisejících pro zákonné on-line hudební služby (Úř. věst. L 276, 21.10.2005, s. 54).

(2) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne

22. května 2001 o harmonizaci některých aspektů autorských a souvisejících práv v informační společnosti (Úř. věst. L 167, 22.6.2001, s. 10).

(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/115/ES ze dne

12. prosince 2006 o právu na pronájem a půjčování a o některých právech v oblasti duševního vlastnictví souvisejících s autorským právem (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 28).

přijmout vhodná opatření, která by zabránila obcházení povinností podle této směrnice na základě určité zvolené právní formy. Je třeba mít na paměti, že subjekty zastu­ pující nositele práv, které jsou členy organizací kolektivní správy práv, mohou být jinou organizací kolektivní správy práv, sdružením nositelů práv, svazem nebo jinou organizací

(15) Nositelé práv by měli mít možnost pověřit správou svých práv nezávislé správce práv. Tito nezávislí správci práv jsou komerčními subjekty, které se od organizací kolek­ tivní správy liší mimo jiné tím, že je nevlastní ani neovlá­ dají nositelé práv. Pokud však tito nezávislí správci práv provozují stejnou činnost jako organizace kolektivní správy, měli by mít povinnost poskytovat nositelům práv, které zastupují, organizacím kolektivní správy, uživatelům a veřejnosti určité informace.

(16) Producenti audiovizuálních děl a hudebních nahrávek a vysílací organizace poskytují na svá práva licence, v některých případech i na práva, která na ně převedli například výkonní umělci, na základě individuálně sjed­ naných dohod, a jednají ve svém vlastním zájmu. Vydavatelé knih a novin a hudební vydavatelství udělují licence k právům, která na ně byla převedena, na základě individuálně sjednaných dohod a jednají ve svém vlastním zájmu. Proto nelze producenty audiovizuálních děl a hudebních nahrávek, vysílací organizace ani vydava­ tele považovat za „nezávislé správce práv“. Kromě toho nelze za „nezávislé správce práv“ považovat ani manažery a agenty autorů a výkonných umělců, kteří jednají jako zprostředkovatelé a zastupují nositele práv v jejich vztahu k organizacím kolektivní správy, jelikož nespravují tato práva ve smyslu stanovování sazeb, udělování licencí nebo vybírání peněz od uživatelů.

(17) Organizace kolektivní správy by měly mít možnost zadat některé své činnosti, jako je vystavování faktur uživa­ telům a rozdělování částek příslušejících nositelům práv, dceřiným společnostem či jiným subjektům, které ovládají. V těchto případech by se ustanovení této směr­ nice, která by se použila, pokud by příslušnou činnost vykonávala přímo organizace kolektivní správy, měla použít na činnost těchto dceřiných společností či jiných subjektů.

(18) V zájmu zajištění toho, aby nositelé autorských práv a práv s nimi souvisejících mohli využívat veškerých výhod vnitřního trhu, jsou-li jejich práva spravována kolektivně, a aby jejich svoboda vykonávat svá práva nebyla nepřiměřeně dotčena, je nezbytné zajistit, aby stanovy organizací kolektivní správy obsahovaly vhodné záruky. Kromě toho by organizace kolektivní správy neměly při poskytování svých správních služeb přímo ani nepřímo diskriminovat nositele práv na základě jejich státní příslušnosti, místa bydliště nebo místa usazení.

(19) S ohledem na svobody zakotvené ve Smlouvě o fungo­ vání EU by kolektivní správa autorských práv a práv s nimi souvisejících měla zahrnovat možnost nositele práv svobodně si vybrat organizaci kolektivní správy pro správu svých práv, ať už se jedná o práva týkající se sdělení díla veřejnosti nebo o práva na rozmnožování díla či o kategorie práv týkající se formy využívání děl, jako je vysílání, divadelní představení nebo rozmnožení díla za účelem jeho distribuce prostřednictvím internetu, a to za předpokladu, že organizace kolektivní správy, kterou si nositel práv vybere, tato práva nebo kategorie práv již spravuje.

Práva, kategorie práv či druhy děl a další předměty ochrany, které jsou spravovány danou organizací kolek­ tivní správy, by měly být stanoveny valným shromáž­ děním členů této organizace, pokud již nejsou stanoveny v jejích stanovách nebo v právních předpisech. Je důle­ žité, aby práva a kategorie práv byly stanoveny takovým způsobem, který by zajistil rovnováhu mezi svobodou nositelů práv nakládat se svými díly a dalšími předměty ochrany a možností dané organizace účinně spravovat práva při současném zohlednění zejména kategorie práv spravovaných organizací a tvůrčího odvětví, v němž organizace provozuje svou činnost. S řádným přihléd­ nutím k této rovnováze by nositelé práv měli mít možnost organizaci kolektivní správy snadno odejmout svá práva nebo kategorie práv a spravovat je individuálně nebo svěřit či převést správu všech práv nebo jejich části na jinou organizaci kolektivní správy nebo jiný subjekt bez ohledu na členský stát státní příslušnosti, bydliště nebo usazení organizace kolektivní správy, jiného subjektu či nositele práv. Pokud v souladu s právními předpisy Unie a mezinárodními závazky Unie a jejích členských států zavedl členský stát povinnou kolektivní správu práv, je možnost volby v případě nositele práv omezena na jiné organizace kolektivní správy.

Tuto flexibilitu, pokud jde o správu různých druhů děl a jiných předmětů ochrany, by organizace kolektivní správy, které spravují různé druhy děl a jiné předměty ochrany, jako jsou literární, hudební nebo fotografická díla, měly nositelům práv rovněž umožnit. Pokud jde o nekomerční užití děl, měly by členské státy stanovit, že organizace kolektivní správy mají přijmout nezbytné kroky, aby zajistily, že jejich nositelé práv budou mít právo udělovat licence k tomuto užití děl. Mezi tyto kroky by mělo patřit mimo jiné rozhodnutí organizace kolektivní správy týkající se podmínek, za nichž lze toto právo vykonávat, jakož i poskytování informací členům dané organizace o uvedených podmínkách. Organizace kolektivní správy by měly informovat nositele práv o této možnosti a umožnit jim vykonávat práva, která se pojí s těmito možnostmi, co nejjednodušším způso­ xxx. Nositelé práv, kteří již pověřili organizace kolektivní správy správou svých práv, mohou být informováni prostřednictvím internetových stránek dané organizace. Požadavek uvedený v pověření týkající se souhlasu nosi­ tele práv se správou každého jednotlivého práva, xxxxx xxxxx práv nebo druhu děl a jiných předmětů ochrany by

neměl nositelům práv bránit v přijímání navrhovaných dalších změn tohoto pověření na základě tichého souhlasu v souladu s ustanoveními právních předpisů členských států. Tato směrnice nijak nebrání smluvním ujednáním, podle nichž by ukončení nebo odnětí práv nositeli práv mělo okamžitý dopad na licence udělené před ukončením nebo odnětím práv, ani na smluvní ujednání, podle nichž by to na tyto licence po určitou dobu po ukončení nebo odnětí práv vliv nemělo. Tato ujednání by však neměla být překážkou řádného uplat­ ňování této směrnice. Touto směrnicí by neměla být dotčena možnost nositelů práv spravovat si svá práva individuálně, i pro nekomerční účely.

(20) Členství v organizacích kolektivní správy by mělo být založeno na objektivních, transparentních a nediskrimi­ načních kritériích, i pokud jde o vydavatele, kteří mají na základě smlouvy o využívání práv nárok na podíl z příjmu z práv spravovaných organizacemi kolektivní správy a na výběr tohoto příjmu od organizací kolektivní správy. Tato kritéria by neměla organizacím kolektivní správy ukládat povinnost přijímat za členy subjekty, v jejichž případě jde správa práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany nad rámec činnosti těchto organizací. Záznamy organizací kolektivní správy práv by měly umožňovat zjištění a dohledání jejích členů a nositelů práv, jejichž práva organizace zastupuje na základě pověření těchto nositelů.

(21) S cílem chránit nositele práv, jejichž práva zastupuje organizace kolektivní správy přímo, kteří však nesplňují požadavky na členství, je vhodné požadovat, aby se některá ustanovení této směrnice vztahující se na členy těchto organizací vztahovala i na tyto nositele práv. Členské státy by měly mít také možnost těmto nositelům práv udělit právo účastnit se rozhodování v rámci orga­ nizace kolektivní správy.

(22) Organizace kolektivní správy by měly jednat v nejlepším kolektivním zájmu nositelů práv, které zastupují. Je proto

důležité stanovit systémy, které členům organizací kolek­ tivní správy umožní vykonávat svá členská práva prostřednictvím účasti v rozhodovacím procesu organi­ zace. Některé organizace kolektivní správy mají různé kategorie členů, kteří mohou zastupovat různé druhy nositelů práv, jako jsou producenti a výkonní umělci. Zastoupení těchto různých kategorií členů v rozhodo­ vacím procesu by mělo být spravedlivé a vyvážené. Účin­ nost pravidel týkajících se valného shromáždění členů organizací kolektivní správy by byla oslabena, pokud by se nestanovilo, jakým způsobem má valné shromáž­ dění probíhat. Je tedy třeba zajistit, aby se valné shro­ máždění konalo pravidelně, nejméně jednou ročně, a aby se na něm přijímala nejvýznamnější rozhodnutí organi­ zace kolektivní správy.

(23) Všichni členové organizace kolektivní správy by měli mít možnost účastnit se valného shromáždění členů a hlasovat na něm. Na výkon těchto práv by se měla vztahovat pouze spravedlivá a přiměřená omezení. V některých výjimečných případech jsou organizace kolektivní správy zřízeny v právní formě nadace, tudíž nemají žádné členy. V takovýchto případech by pravo­ moci valného shromáždění členů měl vykonávat subjekt, jemuž byla svěřena dozorčí funkce. Pokud mají organi­ zace kolektivní správy jako své členy subjekty zastupující nositele práv, jako tomu může být v případě, kdy je organizace kolektivní správy společností s ručením omezeným a jejími členy jsou sdružení nositelů práv, měly by mít členské státy možnost stanovit, že veškeré pravomoci valného shromáždění členů nebo jejich část má vykonávat shromáždění těchto nositelů práv. Valné shromáždění členů by mělo mít alespoň pravomoc stanovit rámec pro činnosti v oblasti správy, především pokud jde o využití příjmů z výkonů práv ze strany organizace kolektivní správy. To by však nemělo mít vliv na možnost členských států stanovit přísnější pravidla například pro investice, fúze nebo využívání půjček, včetně zákazu každé takovéto transakce. Organi­ zace kolektivní správy by měly podporovat aktivní účast svých členů na valném shromáždění. Výkon hlasovacích práv by měl být usnadněn v případě členů, kteří jsou přítomni na valném shromáždění, a také v případě členů, kteří přítomni nejsou. Kromě možnosti výkonu svých práv elektronickou formou by členům mělo být umož­ něno účastnit se valného shromáždění a hlasovat na něm prostřednictvím zmocněné osoby. Hlasování prostřednic­ tvím zmocněné osoby by mělo být v případě střetu zájmů omezeno. Zároveň by členské státy měly stanovit omezení týkající se zmocněné osoby, pouze pokud to nebrání řádné a účinné účasti členů v rozhodovacím procesu. Jmenování zmocněných osob přispívá zejména k vhodnému a účinnému zapojení členů do rozhodova­ cího procesu a umožňuje nositelům práv skutečně se rozhodnout pro organizaci kolektivní správy podle své volby nehledě na členský stát, v němž je daná organizace usazena.

(24) Členům by mělo být umožněno podílet se na soustavném sledování správy organizací kolektivní správy. Za tímto účelem by tyto organizace měly mít dozorčí funkci vhodnou pro jejich organizační strukturu a měly by umožnit členům zastoupení v orgánu, který tuto funkci vykonává. V závislosti na organizační struk­ tuře organizace kolektivní správy může dozorčí funkci vykonávat samostatný subjekt, jako je například dozorčí orgán, nebo někteří či všichni členové vedení, kteří neřídí činnost organizace kolektivní správy. Požadavek na spra­ vedlivé a vyvážené zastoupení členů by neměl bránit organizacím kolektivní správy, aby do subjektu vykoná­ vajícího dozorčí funkci volily třetí strany, včetně osob s příslušnými odbornými zkušenostmi, a nositele práv, kteří nesplňují požadavky pro členství nebo nejsou přímo zastoupeni danou organizací, ale prostřednictvím subjektu, který je členem organizace kolektivní správy.

(25) Z důvodů řádné správy musí být vedení organizace kolektivní správy nezávislé. Vedoucí pracovníci, ať už se jedná o volené členy vedení nebo o osoby najaté nebo zaměstnané danou organizací na základě smlouvy, by měli kolektivnímu správci předtím, než se ujmou dané funkce, a poté každoročně předkládat prohlášení, v němž uvedou případný střet mezi svými zájmy a zájmy nosi­ telů práv, kteří jsou zastoupeni organizací kolektivní správy. Toto každoroční prohlášení předkládají rovněž osoby vykonávající dozorčí funkci. Členské státy by měly mít možnost požadovat, aby organizace kolektivní správy tato prohlášení zveřejňovaly nebo je předkládaly orgánům veřejné správy.

(26) Organizace kolektivní správy vybírají, spravují a rozdělují příjmy z využívání práv, která jim byla nositeli práv svěřena. Tento příjem náleží především nositelům práv, kteří mohou mít přímý právní vztah s organizací, nebo mohou být zastoupeni prostřednictvím subjektu, který je členem organizace kolektivní správy, nebo prostřednic­ tvím dohody o zastupování. Je proto důležité, aby orga­ nizace kolektivní správy při výběru, správě a rozdělování těchto příjmů postupovaly s nejvyšší péčí. Přesné rozdě­ lování těchto příjmů je možné pouze v případě, že orga­ nizace kolektivní správy vede řádné záznamy o členství, licencích a užití děl a jiných předmětů ochrany. Nositelé práv a uživatelé by měli rovněž poskytovat příslušné údaje, které jsou zapotřebí z hlediska účinné kolektivní správy a které organizace kolektivní správy ověří.

(27) Vybrané částky příslušející nositelům práv by se měly na účtech zaznamenávat odděleně od veškerých jiných aktiv, které organizace vlastní. Aniž by byla dotčena možnost členských států stanovit přísnější předpisy týkající se investování, včetně zákazu investování příjmů z výkonu práv, pokud k těmto investicím dochází, měly by být

prováděny v souladu s obecnou strategií organizace kolektivní správy v oblasti investic a řízení rizik. V zájmu zachování vysoké úrovně ochrany práv nositelů práv a zajištění, že se každý příjem, který lze získat z využívání těchto práv, připíše v jejich prospěch, by se investice provedené a držené organizací kolektivní správy měly spravovat v souladu s kritérii, která by od dané organizace vyžadovala, aby jednala obezřetně, a zároveň by jí umožňovala, aby se rozhodla pro tu nejbezpečnější a nejúčinnější investiční politiku. Tím by se organizaci kolektivní správy mělo umožnit, aby zvolila takové rozvržení aktiv, které přesně vyhovuje povaze investova­ ných příjmů z výkonu práv a době trvání jejich vystavení riziku a nepřiměřeně neohrozí příjmy z práv, jež nosi­ telům práv dluží.

(28) Jelikož mají nositelé práv nárok na odměnu za využívání svých práv, je důležité, aby úhrada nákladů na správu práv nepřesáhla odůvodněné náklady na správu práv a aby o všech jiných srážkách, než je úhrada nákladů na správu práv, například o srážkách pro sociální, kulturní a vzdělávací účely, rozhodovali všichni členové organizace kolektivní správy. Organizace kolektivní správy by měly být vůči nositelům práv transparentní, pokud jde o pravidla, jimiž se takové srážky řídí. Stejné požadavky by se měly vztahovat na veškerá rozhodnutí týkající se kolektivního rozdělení příjmů z výkonu práv například pro účely stipendií. Žádný nositel práv by neměl být v přístupu k sociálním, kulturním nebo vzdě­ lávacím službám financovaným prostřednictvím těchto srážek diskriminován. Tato směrnice by neměla ovlivnit srážky podle vnitrostátního práva, jako jsou srážky na poskytování sociálních služeb ze strany organizací kolek­ tivní správy nositelům práv, v žádném z aspektů, které nejsou touto směrnicí upraveny, pokud jsou tyto srážky v souladu s právními předpisy Unie.

(29) Rozdělení a vyplácení částek příslušejících jednotlivým nositelům práv, případně kategoriím nositelů práv, by mělo probíhat včas a v souladu s obecnou politikou rozdělování dotčené organizace kolektivní správy, a to i pokud jej provádí jiný subjekt zastupující nositele práv. Zpožděné rozdělení a vyplácení částek příslušejících nositelům práv je odůvodněné pouze v případě objektiv­ ních důvodů, nad nimiž organizace kolektivní správy nemá kontrolu. Proto případ, kdy se čeká na splatnost investovaných příjmů z výkonu práv, by neměl být oprávněným důvodem pro takové zpoždění. Rozhodo­ vání o předpisech, které by zajistily včasné rozdělování příjmů a účinné vyhledávání a zjišťování nositelů práv v případech, kdy nastanou tyto objektivní důvody, by mělo být ponecháno na členských státech. V zájmu zajiš­ tění náležitého a účinného rozdělování částek příslušejí­ cích nositelům práv je nezbytné požadovat, aby organi­ zace kolektivní správy přijaly s náležitou péčí a v dobré víře přiměřená opatření ke zjištění a dohledání přísluš­ ných nositelů práv, aniž by byla omezena možnost, aby

členské státy přijaly přísnější předpisy. Je také vhodné, pokud to umožňují právní předpisy daného členského státu, aby o využívání částek, které není možné rozdělit vzhledem k tomu, že nositele práv, kteří mají na tyto částky nárok, nelze zjistit či dohledat, rozhodovali členové organizací kolektivní správy.

(30) Organizace kolektivní správy by měly mít možnost spra­ vovat práva a vybírat příjmy z jejich využívání na základě smluv o zastupování s jinými organizacemi. V zájmu ochrany práv členů jiných organizací kolektivní správy by organizace kolektivní správy neměla rozlišovat mezi právy, která spravuje na základě smlouvy o zastupování, a právy, která spravuje přímo pro své nositele práv. Organizaci kolektivní správy by ani nemělo být umož­ něno, aby uplatňovala srážky na příjmy z výkonu práv vybírané jménem jiné organizace kolektivní správy jiné než je úhrada nákladů na správu práv, bez jejího výslov­ ného souhlasu. Je také vhodné požadovat, aby organizace kolektivní správy rozdělovaly příjmy a vyplácely částky jiným organizacím na základě smluv o zastupování nejpozději v okamžiku, kdy rozdělují příjmy a vyplácejí částky svým vlastním členům a nositelům práv (nečle­ nům), které zastupují. Kromě toho by organizace, která tyto platby získá, měla naopak okamžitě rozdělit částky příslušející nositelům práv, které zastupuje.

(31) Je obzvláště důležité, aby obchodní podmínky v oblasti udělování licencí byly spravedlivé a nediskriminační, aby se zajistilo, že uživatelé mohou získat licence k dílům a jiným předmětům ochrany, ke kterým zastupuje práva organizace kolektivní správy, a aby se zajistila příslušná odměna pro nositele práv. Organizace kolek­ tivní správy a uživatelé by proto měli vést jednání o udělování licencí v dobré víře a uplatňovat sazby, které by měly být stanoveny na základě objektivních a nediskriminačních kritérií. Je vhodné požadovat, aby licenční odměna, kterou stanovily organizace kolektivní správy, byly přiměřené mimo jiné ekonomické hodnotě využívání práv v daném kontextu. A konečně by organi­ zace kolektivní správy měly bez odkladu reagovat na žádosti uživatelů o licence.

(32) V digitálním prostředí jsou organizace kolektivní správy neustále nuceny poskytovat licence ke svému repertoáru pro zcela nové způsoby využívání a obchodní modely. V takových případech a za účelem co možná nejrychlej­ šího vybudování prostředí, které by vedlo k rozvoji těchto licencí, by organizace kolektivní správy měly mít nezbytnou míru pružnosti k tomu, aby co nejrychleji poskytovaly individualizované licence pro zcela nové

internetové služby bez rizika, že by podmínky těchto licencí mohly být použity jako precedens pro určení podmínek jiných licencí.

(33) Aby bylo zajištěno, že organizace kolektivní správy budou plnit povinnosti stanovené v této směrnici, měly by jim uživatelé poskytovat příslušné informace o využí­ vání práv, která daná organizace zastupuje. Tato povin­ nost by se neměla vztahovat na fyzické osoby, které jednají za účelem nesouvisejícím s jejich obchodem, živností, řemeslem nebo výkonem svobodného povolání, jež proto nespadají do definice uživatele stanovené v této směrnici. Informace požadované organizacemi kolektivní správy by se měly navíc omezovat na to, co je přiměřené, a co mají uživatelé k dispozici, aby mohly tyto organi­ zace plnit svou funkci, s přihlédnutím ke specifické situaci malých a středních podniků. Tato povinnost by mohla být součástí smlouvy mezi organizací kolektivní správy a uživatelem; takové zahrnutí však neomezuje zákonem stanovená práva členských států na informace. Lhůty, v nichž musejí uživatelé poskytnout tyto infor­ mace, by měly umožnit organizacím kolektivní správy dodržet lhůty stanovené k rozdělení vybraných částek nositelům práv. Touto směrnicí není dotčena možnost členských států, aby vyžadovaly od organizací kolektivní správy usazených na jejich území, aby vystavovaly společné faktury.

(34) K posílení důvěry nositelů práv, uživatelů i jiných orga­ nizací kolektivní správy v oblasti správy práv ze strany těchto organizací by měla každá organizace kolektivní správy dodržovat zvláštní požadavky týkající se trans­ parentnosti. Každá organizace kolektivní správy nebo její členové, jakožto subjekt odpovědný za přidělování nebo vyplácení částek příslušejících nositelům práv, by proto měli mít povinnost poskytovat alespoň jednou v roce jednotlivým nositelům práv určité informace, například o částkách, které jim byly přiděleny nebo vyplaceny, a o příslušných srážkách. Organizace kolek­ tivní správy by měly být rovněž povinny poskytnout jiným organizacím kolektivní správy, jejichž práva spra­ vují prostřednictvím smluv o zastupování, dostatečné informace, včetně finančních informací.

(35) Aby zajistila, že nositele práv, jiné organizace kolektivní správy a uživatelé budou mít přístup k informacím o rozsahu činnosti organizace kolektivní správy a o dílech či jiných předmětech ochrany, které zastupuje, měla by tato organizace poskytnout na náležitě odůvod­ něnou žádost tyto informace. Xxxxxx, zda a nakolik by

mělo být možné požadovat za poskytnutí těchto služeb přiměřenou odměnu, by měly řešit předpisy členských států. Každá organizace kolektivní správy by měla zveřej­ ňovat také informace o své struktuře a o tom, jak vykonává svou činnost, zejména o svých stanovách a o obecné strategii týkající se úhrad na správu práv, srážek a sazeb.

(36) Aby nositelé práv byli schopni sledovat a srovnávat příslušnou výkonnost organizací kolektivní správy, měly by tyto organizace zveřejňovat výroční zprávu o trans­ parentnosti obsahující srovnatelné finanční informace po provedeném auditu, které se týkají jejich konkrétních činností. Organizace kolektivní správy by rovněž měly každoročně zveřejnit zvláštní zprávu o použití částky určené na sociální, kulturní a vzdělávací služby, která by byla součástí výroční zprávy o transparentnosti. Tato směrnice by neměla organizacím kolektivní správy bránit ve zveřejňování informací požadovaných výroční zprávou o transparentnosti v jediném dokumentu, který by byl například součástí každoročních finančních výkazů, nebo v samostatných zprávách.

(37) Poskytovatelé online hudebních služeb, kteří využívají hudební díla, například hudební služby, které spotřebi­ telům umožňují stahovat hudbu nebo ji poslouchat ve streamingovém režimu, jakož i další služby, které posky­ tují přístup k filmům nebo hrám, v nichž je hudba důle­ žitým prvkem, musí nejprve získat právo k užití těchto děl. Směrnice 2001/29/ES požaduje, aby byla pro každé z práv k využívání hudebních děl online získána licence. Z hlediska autorů jsou těmito právy výlučné právo na rozmnožování a výlučné právo na sdělování hudebních děl veřejnosti, které zahrnuje právo na zpřístupnění. Tato práva mohou spravovat sami jednotliví nositelé práv, jako jsou autoři nebo hudební vydavatelé, nebo organi­ zace kolektivní správy, které poskytují nositelům práv služby kolektivní správy práv. Autorská práva na rozmnožování a na sdělování veřejnosti mohou spra­ vovat různé organizace kolektivní správy. Kromě toho existují případy, kdy práva k témuž dílu vlastní několik nositelů práv a kdy tito nositelé případně zmocnili různé organizace kolektivní správy k udělování licencí k přísluš­ nému podílu práv k dílu. Každý uživatel, jenž chce poskytovat služby online, které spotřebitelům nabízejí široký výběr hudebních děl, musí získat práva k dílům od všech jednotlivých nositelů práv a organizací kolek­ tivní správy.

(38) Přestože Internet nezná hranic, trh s online hudebními službami je v Unii stále roztříštěný a jednotný digitální

trh dosud není plně dokončen. V mnohých případech prohloubila roztříštěnost evropského digitálního trhu s online hudebními službami složitost a náročnost kolek­ tivní správy práv v Evropě. Tato situace je v hlubokém rozporu s rychle narůstající poptávkou spotřebitelů po přístupu k digitálnímu obsahu a souvisejícím inovativním službám, včetně služeb přeshraničních.

(39) Doporučení 2005/737/ES podpořilo nové regulační prostředí, lépe přizpůsobené správě autorského práva a práv s ním souvisejících na úrovni Unie, pokud jde o poskytování zákonných online hudebních služeb. Doporučení uznalo, že v době využívání hudebních děl online potřebují komerční uživatelé licenční politiku, která by odpovídala všudypřítomnosti internetového prostředí a je použitelná na více územích. Doporučení však nedocílilo toho, aby se udělování licencí pro více území k právům k hudebním dílům online všeobecně rozšířilo ani aby se řešily specifické požadavky udělování licencí pro více území.

(40) V online hudebním odvětví, v němž normou zůstává kolektivní správa autorských práv na územní bázi, je nezbytné v rozšiřujícím se přeshraničním kontextu vytvořit předpoklady pro co nejúčinnější postupy udělo­ vání licencí organizacemi kolektivní správy. Je proto vhodné stanovit soubor pravidel stanovících základní podmínky pro poskytování licencí pro více území k autorským právům k užití hudebních děl online, včetně textů, organizacemi kolektivní správy. Stejná pravidla by měla platit pro udělování těchto licencí pro všechna hudební díla, včetně hudebních děl, která jsou součástí audiovizuálních děl. Tato pravidla by se však neměla vztahovat na služby online, které poskytují přístup pouze k hudebním dílům formou hudebnin. Ustanovení této směrnice by měla zajistit nezbytnou minimální kvalitu přeshraničních služeb poskytovaných organiza­ cemi kolektivní správy, zejména pokud jde o transparent­ nost zastoupeného repertoáru a přesnost finančních toků spojených s užitím práv. Měla by rovněž stanovit rámec pro usnadnění dobrovolného slučování hudebního reper­ toáru a práv, a snížit tak počet licencí, které uživatel potřebuje k provozování služby pro více území a různý repertoár. Tato ustanovení by měla umožnit organizaci kolektivní správy, která sama nemůže tyto požadavky splnit nebo si to nepřeje, aby požádala jinou organizaci o zastupování svého repertoáru pro více území. Pokud žádaná organizace již sloučila reper­ toár a nabízí nebo uděluje licence pro více území, měla by mít povinnost přijmout mandát žádající organizace. Rozvoj zákonných hudebních služeb online v rámci Unie by měl přispět i k boji proti porušování autorského práva online.

(41) Dostupnost přesných a úplných informací o hudebních dílech, nositelích práv a právech, která je každá organi­ zace kolektivní správy zmocněna zastupovat na daném území, má zvláštní význam pro efektivní a transparentní udělování licencí, pro následné zpracování hlášení uživa­ telů a související fakturaci poskytovatelů služeb, a pro rozdělení splatných částek. Z tohoto důvodu by organi­ zace kolektivní správy, které udělují licence pro více území k hudebním dílům, měly být schopny tyto podrobné údaje rychle a přesně zpracovat. To vyžaduje používání databází pro vlastnická práva, k nimž jsou uděleny licence pro více území, obsahujících údaje, které umožňují určení děl, práv a nositelů práv, které je organizace kolektivní správy zmocněna zastupovat, a určení území, na něž se toto zmocnění vztahuje. Mělo by se bez prodlení přihlížet k veškerým změnám těchto informací a databáze by se měly neustále aktuali­ zovat. Tyto databáze by měly rovněž přispět ke sladění informací o dílech s informacemi o zvukových zázna­ mech nebo jiných záznamech, do nichž je dílo začle­ něno. Je rovněž důležité zajistit, aby budoucí uživatelé a nositelé práv, jakož i organizace kolektivní správy měli přístup k informacím, které potřebují k určení reper­ toáru, jejž tyto organizace zastupují. Organizace kolek­ tivní správy by měly mít možnost přijímat opatření na ochranu přesnosti a úplnosti údajů, kontrolu jejich opakovaného použití a na ochranu obchodně citlivých informací.

(42) V zájmu zajištění co největší přesnosti údajů o hudebním repertoáru, jež zpracovávají, by organizace kolektivní správy, které udělují licence pro více území k hudebním dílům, měly mít povinnost neustále a bez prodlení své databáze podle potřeby aktualizovat. Měly by zavést snadno dostupné postupy, které umožní poskytovatelům online služeb a také nositelům práv a jiným organizacím kolektivní správy, aby je informovali o jakýchkoli nepřes­ nostech, které databáze těchto organizací mohou obsa­ hovat, pokud jde o díla, jež vlastní nebo mají pod kontrolou, včetně práv (v celém rozsahu nebo zčásti), a území, pro něž zmocnili příslušnou organizaci kolek­ tivní správy k jednání, aniž by přitom došlo k ohrožení pravdivosti a úplnosti údajů, které uchovává organizace kolektivní správy. Jelikož směrnice Evropského parla­ mentu a Rady 95/46/ES (1) přiznává každému subjektu údajů právo na opravu, výmaz nebo blokování nepřes­ ných nebo neúplných údajů, tato směrnice by měla rovněž zajistit, že nepřesné informace týkající se nositelů práv nebo jiných organizací kolektivní správy v případě licencí pro více území je třeba opravit bez zbytečného prodlení. Organizace kolektivní správy by měly mít rovněž kapacitu elektronicky zpracovávat registraci děl a zmocnění ke správě práv. Vzhledem k významu auto­ matizace informací pro rychlé a efektivní zpracování údajů by organizace kolektivní správy měly zavést

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osob­ ních údajů a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 281, 23.11.1995, s. 31).

použití elektronických prostředků pro strukturované sdělování uvedených informací nositeli práv. Organizace kolektivní správy by pokud možno měly zajistit, aby tyto elektronické prostředky zohledňovaly příslušná dobro­ volná odvětvová pravidla nebo postupy, které byly vypra­ covány na mezinárodní úrovni nebo na úrovni Unie.

(43) Pro zefektivnění výměny údajů mezi organizacemi kolek­ tivní správy a uživateli jsou nezbytná odvětvová pravidla pro užití hudby, podávání hlášení o prodeji a vystavování faktur. Při sledování užívání licencí by měla být dodržo­ vána základní práva, včetně práva na respektování soukromého a rodinného života a práva na ochranu osobních údajů. Aby se zajistilo, že zefektivnění povede k rychlejšímu finančnímu zpracování a v konečném důsledku k dřívějším platbám nositelům práv, mělo by se od organizací kolektivní správy vyžadovat, aby bez prodlení vystavily fakturu poskytovatelům služeb a rozdě­ xxxx částky příslušející nositelům práv. To vyžaduje, aby uživatelé poskytovali organizacím kolektivní správy přesná a včasná hlášení o užívání děl. Organizace kolek­ tivní správy by neměly být povinny přijímat hlášení uživatelů v chráněném formátu, pokud jsou k dispozici běžně používaná odvětvová pravidla. Organizacím kolek­ tivní správy by nemělo být bráněno ve využívání exter­ ního zajišťování služeb souvisejících s udělováním licencí k právům k hudebním dílům online platných pro více území. Společné využívání nebo sloučení správních kapacit by organizacím kolektivní správy mělo pomoci při zlepšování správních služeb a racionalizaci investic do nástrojů ke správě údajů.

(44) Slučování různých hudebních repertoárů pro udělování licencí pro více území usnadňuje postup udělování licencí a tím, že se všechny repertoáry zpřístupní trhu s udělo­ váním licencí pro více území, posiluje kulturní rozmani­ tost a přispívá ke snižování počtu transakcí, které potře­ buje poskytovatel online služeb k jejich poskytování. Toto slučování repertoárů by mělo usnadnit rozvoj nových online služeb a vést ke snížení nákladů na tran­ sakce, které se přenášejí na spotřebitele. Organizace kolektivní správy, které nejsou ochotny nebo schopny udělovat licence pro více území přímo v rámci svého vlastního hudebního repertoáru, by měly být podporo­ vány v tom, aby dobrovolně pověřovaly jiné organizace kolektivní správy úkolem spravovat jejich repertoár za nediskriminačních podmínek. Ustanovení o výlučnosti ve smlouvách o licencích pro více území by omezovala možnosti výběru pro uživatele, kteří si chtějí opatřit

licenci pro více území, i pro organizace kolektivní správy, které potřebují přeshraniční administrativní služby pro svůj repertoár pro více území. Všechny smlouvy o zastu­ pování mezi organizacemi kolektivní správy udělujícími licence pro více území by proto měly být uzavřeny bez ustanovení o výlučnosti.

(45) Pro členy organizací kolektivní správy má mimořádný význam transparentnost podmínek, za nichž organizace kolektivní správy spravují práva k užití online, pro která jsou zmocněny zastupovat nositele práv. Organizace kolektivní správy by proto měly svým členům posky­ tnout dostatečné informace o hlavních podmínkách každé smlouvy, kterou se pověřuje jiná organizace kolek­ tivní správy zastupováním práv těchto členů k hudebním dílům online pro účely udělování licencí pro více území.

(46) Rovněž je důležité požadovat, aby organizace kolektivní správy, které nabízejí nebo udělují licence pro více území, souhlasily se zastupováním repertoáru jiných organizací kolektivní správy, které se rozhodly neučinit tak přímo. Aby se zajistilo, že tento požadavek nebude nepřiměřený a nepřekročí rámec toho, co je nezbytné, měla by mít dožádaná organizace kolektivní správy povinnost přijmout zastoupení pouze v případě, že se žádost omezuje na právo k užití online nebo na kategorie práv k užití online, které sama zastupuje. Tento poža­ davek by se měl navíc vztahovat pouze na organizace kolektivní správy, které slučují repertoár, a neměl by se rozšířit na organizace kolektivní správy, které poskytují licence pro více území jen pro svůj vlastní repertoár. Neměl by se vztahovat ani na organizace kolektivní správy, které slučují práva k týmž dílům pouze proto, aby mohly u těchto děl udělit licenci společně k právu na rozmnožování i k právu na sdělování těchto děl veřej­ nosti. Aby bylo možné chránit zájmy nositelů práv pově­ řující organizace kolektivní správy a zajistit, aby se na vnitřní trh dostal za stejných podmínek i malý a méně známý repertoár v členských státech, je důležité, aby byl repertoár pověřující organizace spravován za stejných podmínek jako repertoár pověřené organizace kolektivní správy a aby to bylo součástí nabídek, které pověřená organizace předkládá poskytovatelům online služeb. Náklady na správu práv účtované pověřenou organizací kolektivní správy by měly této organizaci umožnit vynahradit si nezbytné a přiměřené prostředky, které investovala. Smlouva, na jejímž základě organizace kolek­ tivní správy pověřuje jinou organizaci nebo jiné organi­ zace udělováním licencí pro více území ke svému vlast­ nímu hudebnímu repertoáru k užití online, by neměla bránit pověřující organizaci v tom, aby nadále udělovala licence omezené na území členského státu, v němž je usazena, ke svému repertoáru a všem ostatním reperto­ árům, které může na základě zmocnění na daném území zastupovat.

(47) Pokud by nositelé práv nemohli vykonávat svá práva na licence pro více území v případech, kdy organizace kolektivní správy, jíž svá práva udělili, neudělila nebo nenabídla udělování licencí pro více území a navíc tím nechtěla pověřit jinou organizaci kolektivní správy, byly by ve značné míře ohroženy cíle a účinnost pravidel pro

udělování licencí pro více území organizacím kolektivní správy. Z tohoto důvodu by bylo důležité, aby nositelé práv mohli za takových okolností právo na udělování licencí pro více území, které potřebují poskytovatelé online služeb, vykonávat sami nebo prostřednictvím jiné strany či stran tím, že by své původní organizaci kolektivní správy odejmuli dle potřeby práva na udělo­ vání licencí na užití děl online pro více území a ponechali jí stejná práva pro účely udělování licencí pro jedno území.

(48) Vysílací organizace se při vysílání svých vlastních rozhla­ sových a televizních programů, které zahrnují hudební díla, obvykle spoléhají na licenci od místní organizace kolektivní správy. Tato licence je často omezena na vysílání. K tomu, aby byl tento druh televizního nebo rozhlasového vysílání dostupný též online, by byla nezbytná licence k právům k hudebním dílům online. Za účelem snadnějšího udělování licencí k právům k hudebním dílům online pro účely souběžného i pozděj­ šího online přenosu televizního a rozhlasového vysílání je nezbytné stanovit výjimku z pravidel, která by se jinak na udělování licencí pro více území k právům k hudebním dílům online uplatňovala. Tato výjimka by měla být omezena na to, co je nezbytné k umožnění přístupu k televizním nebo rozhlasovým programům online a k materiálu, který má jednoznačně podřadný vztah k původnímu vysílání, vyrobenému pro účely, jakými jsou doplnění, upoutávky nebo recenze dotyč­ ného televizního nebo rozhlasového programu. Neměla by vést k narušení hospodářské soutěže ve vztahu k jiným službám, které poskytují spotřebitelům přístup k jednotlivým hudebním nebo audiovizuálním dílům online, ani k restriktivním praktikám, např. rozdělení trhu nebo zákazníků, které by byly v rozporu s články 101 a 102 Smlouvy o fungování EU.

(49) Je nezbytné zajistit účinné prosazování ustanovení vnit­ rostátních právních předpisů přijatých podle této směr­ nice. Organizace kolektivní správy by měly svým členům nabídnout zvláštní postupy pro vyřizování stížností. Tyto postupy by měly být k dispozici rovněž dalším nositelům práv, které organizace kolektivní správy přímo zastupuje, a také organizacím kolektivní správy, jejichž jménem spravuje práva na základě smlouvy o zastupování. Kromě toho by měly mít členské státy možnost stanovit, že spory mezi organizacemi kolektivní správy, jejich členy, nositeli práv nebo uživateli, pokud jde o uplatňo­ vání této směrnice, mohou podléhat rychlému, nezávis­ lému a nestrannému postupu pro alternativní řešení sporů. Pokud by se spory mezi organizacemi kolektivní správy a jinými stranami neřešily rychle a účinně, mohlo by dojít zejména k oslabení účinnosti pravidel pro udělo­ vání licencí k právům k užití hudebních děl online plat­ ných pro více území. Aniž je dotčeno právo na přístup k soudu, je v důsledku toho vhodné stanovit pro řešení střetů mezi organizacemi kolektivní správy udělujícími licence pro více území na jedné straně a poskytovateli hudebních služeb online, nositeli práv nebo jinými orga­ nizacemi kolektivní správy na straně druhé možnost snadno přístupného, účinného a nestranného mimosoud­ ního postupu, jako je mediační nebo rozhodčí řízení.

Tato směrnice nepředepisuje, jakým konkrétním způsobem by se mělo organizovat alternativní řešení sporů, ani nestanovuje, který orgán by to měl provádět, pokud je zaručena jeho nezávislost, nestrannost a účin­ nost. A konečně je také vhodné požadovat, aby členské státy měly zavedeny nezávislé, nestranné a účinné postupy schopné řešit prostřednictvím orgánů s odbor­ nými znalostmi v oblasti práva duševního vlastnictví nebo prostřednictvím soudů obchodní spory mezi orga­ nizacemi kolektivní správy a uživateli, které by se týkaly platných nebo navrhovaných licenčních podmínek nebo porušení smlouvy.

(50) Členské státy by měly zavést vhodné postupy, které by umožnily sledovat dodržování této směrnice ze strany organizací kolektivní správy. Není vhodné, aby tato směr­ nice omezovala možnost volby členských států, pokud je o příslušné orgány, ani pokud jde o předběžné či následné kontroly organizací kolektivní správy, je však nutné zajistit, aby tyto orgány byly schopny zabývat se účinně a včas veškerými otázkami, které by mohly vznik­ nout při uplatňování této směrnice. Členské státy by neměly být povinny zřizovat nové příslušné orgány. Mělo by kromě toho být možné, aby členové organizací kolektivní správy, nositelé práv, uživatelé, organizace kolektivní správy a další zúčastněné strany informovali příslušné orgány o činnosti nebo okolnostech, které podle jejich mínění představují porušení práv ze strany organizací kolektivní správy, případně uživatelů. Členské státy by měly zajistit, aby příslušné orgány měly pravomoc ukládat sankce nebo přijímat opatření v přípa­ dech, kdy dochází k porušování právních předpisů člen­ ských států, kterými se provádí tato směrnice. Tato směr­ nice nestanovuje konkrétní sankce nebo opatření, pokud jsou účinné, přiměřené a odrazující. Tyto sankce nebo opatření mohou zahrnovat příkaz k propuštění členů vedení, kteří jednali v nedbalosti, k provedení kontrol v prostorách organizace kolektivní správy, nebo k odnětí povolení k činnosti, pokud se toto povolení vydává k tomu, aby mohla organizace provozovat svou činnost. Tato směrnice by měla zůstat neutrální, pokud jde o před­ chozí systémy vydávání povolení a provádění kontrol v členských státech, včetně požadavku na reprezentativ­ nost organizací kolektivní správy, pokud jsou tyto systémy v souladu s právními předpisy Unie a nevytvářejí překážky bránící uplatňování této směrnice v plném rozsahu.

(51) Aby se zajistilo, že budou požadavky týkající se udělo­ vání licencí pro více území dodržovány, měla by být přijata zvláštní ustanovení o sledování jejich provádění. Příslušné orgány členských států a Komise by měly za tímto účelem navzájem spolupracovat. Členské státy by si měly na základě výměny informací mezi svými

příslušnými orgány poskytovat vzájemnou pomoc, tak aby usnadnily sledování činnosti organizací kolektivní správy.

(52) Je důležité, aby organizace kolektivní správy dodržovaly právo na soukromý život a na ochranu osobních údajů nositelů práv, členů, uživatelů a ostatních osob, jejichž osobní údaje zpracovávají. Zpracovávání osobních údajů prováděné v členských státech v souvislosti s touto směr­ nicí a pod dohledem příslušných orgánů členských států, zejména nezávislých orgánů veřejné správy určených členskými státy, se řídí směrnicí 95/46/ES. Nositelé práv by měli být v souladu se směrnicí 95/46/ES patřičně informováni o zpracování svých údajů, příjemcích těchto údajů, lhůtách pro uchovávání těchto údajů v jakékoli databázi a způsobu, jakým mohou uplatňovat svá práva na přístup ke svým osobním údajům, jejich opravu nebo výmaz. Jako k osobním údajům ve smyslu uvedené směr­ nice by se mělo přistupovat zejména k jedinečným iden­ tifikátorům, které umožňují nepřímou identifikaci osoby.

(53) Ustanoveními o opatřeních k prosazování tohoto před­ pisu by neměly být dotčeny pravomoci vnitrostátních nezávislých orgánů veřejné správy zřízených členskými státy podle směrnice 95/46/ES ke sledování dodržování vnitrostátních předpisů přijatých k provedení uvedené směrnice.

(54) Tato směrnice dodržuje základní práva a ctí zásady obsa­ žené v Listině základních práv Evropské unie (dále jen

„Listina“). Ustanovení této směrnice týkající se řešení sporů by neměla stranám sporu bránit ve výkonu jejich práva na přístup k soudu, které zaručuje Listina.

(55) Jelikož cílů této směrnice, totiž zlepšení schopnosti členů organizací kolektivní správy vykonávat kontrolu nad činností těchto organizací, zaručení dostatečné trans­ parentnosti ze strany organizací kolektivní správy a zlep­ šení udělování licencí pro více území k autorským právům k užití hudebních děl online, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu jejich rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou propor­ cionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(56) Ustanoveními této směrnice není dotčeno použití práv­ ních předpisů v oblasti hospodářské soutěže a dalších právních předpisů příslušných pro jiné oblasti zahrnující důvěrnost údajů, obchodní tajemství, soukromí, přístup k dokumentům, smluvní právo a mezinárodní právo soukromé týkající se kolizních norem a příslušnosti soudů, ani svoboda sdružování pracovníků a zaměstnava­ telů a jejich právo organizovat se.

(57) V souladu se společným politickým prohlášením ze dne

28. září 2011 členských států a Komise k informativním dokumentům (1) se členské státy zavázaly v odůvodně­ ných případech přikládat k oznámení svých prováděcích opatření jeden či více dokumentů vysvětlujících vztah mezi prvky směrnice a odpovídajícími částmi vnitrostát­ ních prováděcích nástrojů. Ve vztahu k této směrnici považuje normotvůrce předložení těchto dokumentů za odůvodněné.

(58) V souladu s čl. 28 odst. 2 nařízení Evropského parla­ mentu a Rady (ES) č. 45/2001 (2) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů, který dne 9. října 2012 vydal stanovisko,

PŘIJALY TUTO SMĚRNICI:

HLAVA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tato směrnice stanovuje požadavky, které jsou nezbytné k zajiš­ tění řádného výkonu správy autorských práv a práv s nimi souvisejících organizacemi kolektivní správy. Stanovuje rovněž požadavky na udělování licencí k autorským právům k užití hudebních děl online na více územích organizacemi kolektivní správy.

(1) Úř. věst. C 369, 17.12.2011, s. 14.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne

18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpra­ cováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

Článek 2

Oblast působnosti

1. Xxxxx X, II, IV a V s výjimkou čl. 34 odst. 2 a článku 38 se použijí na všechny organizace kolektivní správy usazené v Unii.

2. Hlava III a čl. 34 odst. 2 a článek 38 se vztahují na organizace kolektivní správy usazené v Unii, které spravují autorská práva k užití hudebních děl online pro více území.

3. Příslušná ustanovení této směrnice se vztahují na subjekty přímo či nepřímo, v celém rozsahu nebo zčásti, vlastněné či ovládané organizací kolektivní správy, jestliže tyto subjekty vykonávají činnost, na kterou by se ustanovení této směrnice vztahovala, pokud by ji vykonávala organizace kolektivní správy.

4. Ustanovení čl. 16 odst. 1, článků 18 a 20, čl. 21 odst. 1 písm. a), b), c), e), f) a g) a článků 36 a 42 se vztahují na všechny nezávislé správce práv usazené v Unii.

Článek 3

Definice

Pro účely této směrnice se rozumí:

a) „organizací kolektivní správy“ organizace, která je ze zákona nebo prostřednictvím postoupení, licence nebo jiného smluvního ujednání oprávněna spravovat jménem více než jednoho nositele práv autorská práva nebo práva s nimi související k prospěchu nositelů práv jako svým jediným a hlavním účelem, a která splňuje alespoň jedno z těchto kritérií:

i) je vlastněna nebo ovládána svými členy,

ii) je svou podstatou neziskovou organizací;

b) „nezávislým správcem práv“ organizace, která je ze zákona nebo prostřednictvím postoupení, licence nebo jiného smluvního ujednání oprávněna spravovat jménem více než jednoho nositele práv autorská práva nebo práva s nimi související ke prospěchu nositelů práv jako svým jediným a hlavním účelem a která:

i) není přímo či nepřímo, v celém rozsahu ani zčásti, vlast­ něna ani ovládána nositeli práv a

ii) je svou podstatou ziskovou organizací;

c) „nositelem práv“ jakákoli osoba nebo subjekt, jiný než orga­ nizace kolektivní správy, který je nositelem autorských práv nebo práva s nimi souvisejících nebo který má podle dohody o výkonu práv nebo ze zákona nárok na podíl z příjmů z výkonu těchto práv;

d) „členem“ nositel práv nebo subjekt zastupující nositele práv, včetně jiných organizací kolektivní správy a sdružení nosi­ telů práv, který splňuje požadavky na členství v organizaci kolektivní správy a je touto organizací přijat;

e) „stanovami“ zakladatelská smlouva a stanovy, statut, pravidla nebo doklad o založení organizace kolektivní správy;

f) „valným shromážděním členů“ orgán organizace kolektivní správy, jehož se účastní členové a v němž vykonávají svá hlasovací práva, bez ohledu na právní formu organizace;

g) „členem vedení“:

i) člen správní rady – pokud vnitrostátní právní předpisy nebo stanovy organizace kolektivní správy stanovují monistický systém řízení,

ii) člen představenstva nebo dozorčí rady – pokud vnitros­ tátní právní předpisy nebo stanovy organizace kolektivní správy stanovují dualistický systém řízení;

h) „příjmy z výkonu práv“ příjmy vybrané organizací kolek­ tivní správy jménem nositelů práv, ať už na základě výluč­ ného práva, práva na odměnu nebo práva na náhradní odměnu;

i) „úhradou nákladů na správu práv“ částky, které si organi­ zace kolektivní správy účtuje, odečte nebo započte z příjmů z výkonu práv nebo z jakýchkoli příjmů z investování příjmů z výkonu práv za účelem pokrytí svých nákladů na správu autorských práv nebo práv s nimi souvisejících;

j) „smlouvou o zastupování“ jakákoli smlouva mezi organiza­ cemi kolektivní správy, kterou jedna organizace kolektivní správy pověří jinou organizaci kolektivní správy správou práv, která zastupuje, včetně smlouvy uzavřené podle článků 29 a 30;

k) „uživatelem“ osoba nebo subjekt, který provádí úkony, jež vyžadují svolení nositelů práv, odměnu nositelům práv nebo zaplacení náhradní odměny nositelům práv, a který nejedná jako spotřebitel;

l) „repertoárem“ díla, k nimž práva spravuje organizace kolek­ tivní správy;

m) „licencí pro více území“ licence, která se vztahuje na území více než jednoho členského státu;

n) „právy k hudebním dílům online“ práva autora k hudebnímu dílu podle článků 2 a 3 směrnice 2001/29/ES, která jsou nezbytná k poskytování služby online.

HLAVA II

ORGANIZACE KOLEKTIVNÍ SPRÁVY

KAPITOLA 1

Zastupování nositelů práv a členství a uspořádání organizací kolektivní správy

Článek 4

Obecné zásady

Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy jednaly v nejlepším zájmu nositelů práv, jejichž práva zastupují, a neukládaly jim žádné povinnosti, které nejsou objektivně nezbytné pro ochranu jejich práv a zájmů nebo pro účinnou správu jejich práv.

Článek 5

Práva nositelů práv

1. Členské státy zajistí, aby nositelé práv měli práva xxxxxx xxxx v odstavcích 2 až 8 a aby tato práva byla uvedena ve stanovách nebo v podmínkách členství v organizaci kolektivní správy.

2. Nositelé práv mají právo zmocnit organizaci kolektivní správy podle své volby ke správě práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany dle své volby pro území podle svého výběru, bez ohledu na členský stát, jehož je organizace kolektivní správy či nositel práv státním přísluš­ níkem, v němž má bydliště nebo místo usazení. Pokud správa takových práv spadá do rozsahu působnosti dané organizace kolektivní správy a pokud nemá tato organizace kolektivní správy objektivní důvody k odmítnutí správy práv, je povinna tato práva, kategorie práv nebo druhy děl a jiné předměty ochrany spravovat.

3. Nositelé práv mají právo udělovat licence pro nekomerční užití jimi zvolených práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany.

4. Nositelé práv mají právo v přiměřené výpovědní lhůtě nepřesahující šest měsíců ukončit zmocnění ke správě práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany, které udělili organizaci kolektivní správy, nebo organizaci kolek­ tivní správy odejmout jakékoli z těchto práv, kategorií práv nebo druhů děl a jiných předmětů ochrany, jak jsou vymezeny podle odstavce 2, pro území podle svého výběru. Organizace kolektivní správy může rozhodnout, že toto ukončení nebo odnětí má nabýt účinku až na konci účetního období.

5. Existují-li částky příslušející nositeli práv za užití, ke kterému došlo před ukončením zmocnění nebo před tím, než nabylo účinku odnětí práv, nebo v rámci licence poskytnuté před tím, než nabylo účinku ukončení či odnětí, ponechává si nositel práv svá práva podle článků 12, 13, 18, 20, 28 a 33.

6. Organizace kolektivní správy nesmí omezovat výkon práv uvedených v odstavcích 4 a 5 tím, že bude požadovat za podmínku k výkonu práv, aby byla správa práv nebo kategorií práv nebo druhů děl a jiného předmětu ochrany, na které se vztahuje ukončení nebo odnětí, svěřena jiné organizaci kolek­ tivní správy.

7. Pokud nositel práv zmocní organizaci kolektivní správy ke správě svých práv, dá nositel práv souhlas konkrétně pro každé právo nebo kategorii práv nebo druh děl a jiný předmět ochrany, kterým organizaci kolektivní správy zmocňuje ke správě. Každý takový souhlas je doložen v listinné podobě.

8. Organizace kolektivní správy informuje nositele práv o jejich právech podle odstavců 1 až 7 a o jakýchkoli podmín­ kách, které se vztahují k právu stanovenému v odstavci 3, před obdržením jejich souhlasu se správou práva nebo kategorie práv nebo druhu děl a jiného předmětu ochrany.

Organizace kolektivní správy informuje nositele práv, kteří ji již zmocnili, o jejich právech podle odstavců 1 až 7 a o podmín­ kách, které se vztahují k právu stanovenému v odstavci 3, nejpozději do 10. října 2016.

Článek 6

Podmínky členství v organizacích kolektivní správy

1. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy dodržovaly pravidla stanovená v odstavcích 2 až 5.

2. Organizace kolektivní správy přijmou nositele práv a subjekty zastupující nositele práv, včetně jiných organizací kolektivní správy a sdružení nositelů práv, za členy, pokud splňují požadavky na členství založené na objektivních, trans­ parentních a nediskriminačních kritériích. Tyto požadavky jsou obsaženy ve stanovách organizace kolektivní správy nebo v podmínkách členství v organizaci kolektivní správy a jsou veřejně přístupné. Pokud organizace kolektivní správy odmítne přijmout žádost o členství, poskytne nositeli práv jasné zdůvod­ nění tohoto rozhodnutí.

3. Stanovy organizace kolektivní správy stanovují vhodný a účinný mechanismus pro účast svých členů v rozhodovacím procesu organizace. Zastoupení jednotlivých kategorií členů v rozhodovacím procesu musí být spravedlivé a vyvážené.

4. Organizace kolektivní správy umožní svým členům komu­ nikovat s ní elektronickými prostředky i pro účely výkonu člen­ ských práv.

5. Organizace kolektivní správy uchovávají záznamy o svých

členech a pravidelně je aktualizují.

Článek 7

Práva nositelů práv, kteří nejsou členy organizace kolektivní správy

1. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy dodržovaly pravidla stanovená v čl. 6 odst. 4, článku 20, čl. 29 odst. 2 a článku 33, pokud jde o nositele práv, kteří mají s organizacemi kolektivní správy přímý právní vztah ze zákona nebo prostřednictvím postoupení, licence nebo jiného smluv­ ního ujednání, ale nejsou jejich členy.

2. Členské státy mohou na nositele práv uvedené v odstavci 1 uplatňovat i další ustanovení této směrnice.

Článek 8

Valné shromáždění členů organizace kolektivní správy

1. Členské státy zajistí, aby valné shromáždění členů bylo organizováno v souladu s pravidly stanovenými v odstavcích 2 až 10.

2. Valné shromáždění členů se svolává nejméně jednou ročně.

3. Valné shromáždění členů rozhoduje o změnách stanov a podmínek členství v organizaci kolektivní správy, pokud tyto podmínky nejsou upraveny stanovami.

4. Valné shromáždění členů rozhoduje o jmenování nebo odvolání členů vedení, obecně sleduje jejich plnění funkce a schvaluje jejich odměnu a jiné výhody, jako například peněžní a nepeněžní výhody, důchodové dávky a nároky, práva na další dávky a práva na odstupné.

V organizaci kolektivní správy s dualistickou strukturou valné shromáždění členů nerozhoduje o jmenování nebo odvolání členů představenstva nebo o schválení jejich odměn a dalších výhod, pokud je pravomoc přijímat tato rozhodnutí přenesena na dozorčí radu.

5. V souladu s ustanoveními stanovenými v kapitole 2 hlavy II rozhoduje valné shromáždění členů alespoň o těchto otáz­ kách:

a) obecném způsobu rozdělení částek příslušejících nositelům práv;

b) obecném způsobu použití nerozdělitelných částek;

c) obecné investiční politice, pokud jde o příjmy z výkonu práv a o veškeré příjmy z investování příjmů z výkonu práv;

d) obecné politice týkající se srážek z příjmů z výkonu práv a srážek z veškerých příjmů z investování příjmů z výkonu práv;

e) použití nerozdělitelných částek;

f) politice řízení rizik;

g) schvalování každého nabytí, prodeje nebo zastavení nemovi­ tého majetku;

h) schvalování fúzí a aliancí, zakládání dceřiných společností a pořizování jiných subjektů nebo podílů nebo práv v jiných subjektech;

i) schvalování návrhů k čerpání půjček, poskytnutí půjček nebo poskytnutí záruky za půjčky.

6. Valné shromáždění členů může prostřednictvím usnesení nebo prostřednictvím ustanovení ve stanovách přenést pravo­ moci uvedené v odst. 5 písm. f), g), h) a i) na subjekt, který vykonává dozorčí funkci.

7. Pro účely odst. 5 písm. a) až d) mohou členské státy po valném shromáždění členů požadovat, aby stanovilo podrob­ nější podmínky použití příjmů z výkonů práv a příjmů z inves­ tování příjmů z výkonu práv.

8. Valné shromáždění členů kontroluje činnost organizace kolektivní správy alespoň tím, že rozhoduje o jmenování a odvolání auditora a schvaluje výroční zprávu o transparent­ nosti uvedenou v článku 22.

Členské státy mohou povolit alternativní systémy nebo způsoby jmenování a odvolání auditora za předpokladu, že tyto systémy nebo způsoby zajistí nezávislost auditora na osobách, které řídí činnost organizace kolektivní správy.

9. Všichni členové organizace kolektivní správy mají právo účastnit se valného shromáždění členů a hlasovat na něm. Členské státy však mohou umožnit omezení práva členů orga­ nizace kolektivní správy práv na účast a výkon hlasovacích práv na valném shromáždění členů na základě jednoho nebo obou z těchto kritérií:

a) doba trvání členství;

b) částky, které člen obdržel, nebo mu jsou splatné,

pokud jsou tato kritéria určena a uplatňována spravedlivým a přiměřeným způsobem.

Kritéria stanovená v prvním pododstavci písm. a) a b) jsou obsažena ve stanovách nebo v podmínkách členství v organizaci kolektivní správy a jsou zveřejněna v souladu s články 19 a 21.

10. Každý člen organizace kolektivní správy má právo zmocnit jakoukoli jinou osobu nebo subjekt, aby se jeho jménem účastnil valného shromáždění členů a hlasoval na něm, pokud toto zmocnění nevede ke střetu zájmů, jenž by mohl nastat například tehdy, pokud by zmocňující člen a zmoc­ něná osoba patřili v rámci organizace kolektivní správy do různých kategorií nositelů práv.

Členské státy však mohou umožnit omezení zmocnění a výkon hlasovacích práv členů, které zmocněné osoby zastupují, pokud tímto omezením není dotčena vhodná a efektivní účast členů v rozhodovacím procesu organizace kolektivní správy.

Každé zmocnění platí pro jedno valné shromáždění členů. Zmocněná osoba má na valném shromáždění členů stejná práva jako člen, který zmocnění udělil. Zmocněná osoba je povinna hlasovat v souladu s pokyny, jež mu dal člen, který jej zmocnil.

11. Členské státy mohou rozhodnout, že pravomoci valného shromáždění členů může vykonávat shromáždění delegátů vole­ ných nejméně každé čtyři roky členy organizace kolektivní správy, a to za předpokladu, že:

a) je zajištěna vhodná a účinná účast členů na rozhodování organizace kolektivní správy a

b) zastoupení jednotlivých kategorií členů ve shromáždění dele­ gátů je spravedlivé a vyvážené.

Pravidla stanovená v odstavcích 2 až 10 se použijí obdobně na shromáždění delegátů.

12. Členské státy mohou rozhodnout, že pokud organizace kolektivní správy vzhledem ke své právní formě nemá valné shromáždění členů, pravomoci uvedeného shromáždění má plnit orgán, který vykonává dozorčí funkci. Pravidla stanovená v odstavcích 2 až 5, 7 a 8 se na tento orgán, který vykonává dozorčí funkci, použijí obdobně.

13. Členské státy mohou rozhodnout, že pokud má organi­ zace kolektivní správy členy, kteří jsou subjekty zastupující nosi­ tele práv, mají všechny nebo některé pravomoci valného shro­ máždění členů vykonávat shromáždění těchto nositelů práv. Pravidla stanovená v odstavcích 2 až 10 se použijí obdobně na shromáždění nositelů práv.

Článek 9

Dozorčí funkce

1. Členské státy zajistí, aby každá organizace kolektivní správy měla dozorčí funkci pro nepřetržité sledování činností a plnění povinností osob, které řídí činnost organizace.

2. Jednotlivé kategorie členů organizace kolektivní správy jsou v orgánu vykonávajícím dozorčí funkci spravedlivě a vyváženě zastoupeny.

3. Každá osoba vykonávající dozorčí funkci předloží valnému shromáždění členů roční individuální prohlášení o střetu zájmů, které obsahuje informace uvedené v čl. 10 odst. 2 druhém pododstavci.

4. Orgán vykonávající dozorčí funkci se pravidelně schází a má alespoň tyto pravomoci:

a) vykonávat pravomoci, které mu udělilo valné shromáždění

členů, a to i podle čl. 8 odst. 4 a 6;

b) sledovat činnost a plnění povinností osob uvedených v článku 10, včetně provádění rozhodnutí valného shromáž­ dění členů, a zejména provádění obecných politik uvedených v čl. 8 odst. 5 písm. a) až d).

5. Orgán vykonávající dozorčí funkci podává valnému shro­ máždění členů alespoň jednou ročně zprávu o výkonu svých pravomocí.

Článek 10

Povinnosti osob, které řídí činnost organizace kolektivní správy

1. Členské státy zajistí, aby každá organizace kolektivní správy přijala veškerá nezbytná opatření k tomu, aby osoby, které řídí její činnost, tak činily řádně, obezřetně a náležitě pomocí řádných správních a účetních postupů a vnitřních kontrolních mechanismů.

2. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy zavedly a uplatňovaly postupy, které zamezí střetům zájmů, a pokud těmto střetům zamezit nelze, aby nastalé i potenciální střety zájmů identifikovaly, řešily, sledovaly a zveřejňovaly, s cílem zabránit tomu, aby negativně ovlivnily kolektivní zájmy nositelů práv, které organizace zastupuje.

Postupy uvedené v prvním pododstavci zahrnují roční individu­ ální prohlášení všech osob uvedených v odstavci 1 určené valnému shromáždění členů, které obsahuje tyto informace:

a) všechny zájmy v rámci organizace kolektivní správy;

b) všechny odměny přijaté v předchozím účetním období od organizace kolektivní správy, též ve formě důchodových systémů, věcných dávek a jiných druhů výhod;

c) všechny částky získané v předchozím účetním období v postavení nositele práv od organizace kolektivní správy;

d) prohlášení týkající se nastalého nebo potenciálního střetu mezi osobními zájmy a zájmy organizace kolektivní správy nebo mezi závazky vůči organizaci kolektivní správy a povin­ ností vůči jiné fyzické nebo právnické osobě.

KAPITOLA 2

Správa příjmů z výkonu práv

Článek 11

Výběr a použití příjmů z výkonu práv

1. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy dodržovaly pravidla stanovená v odstavcích 2 až 5.

2. Organizace kolektivní správy vybírá a spravuje příjmy z výkonu práv s náležitou péčí.

3. Organizace kolektivní správy vede na svých účtech oddě­ leně:

a) příjmy z výkonu práv a veškeré příjmy z investování příjmů z výkonu práv a

b) veškerá případná vlastní aktiva a příjmy pocházející z těchto aktiv, z úhrad nákladů na správu práv nebo z jiných činností.

4. Organizace kolektivní správy nesmí využívat příjmy z výkonu práv nebo jakékoli příjmy z investování příjmů z výkonu práv k jiným účelům, než je rozdělení nositelům práv, s výjimkou případů, kdy je možné odečíst nebo započíst její náklady na správu práv v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 8 odst. 5 písm. d) nebo využívat příjmy z výkonu práv nebo jakékoli příjmy z investování příjmů z výkonu práv v souladu s rozhodnutím přijatým podle čl. 8 odst. 5.

5. Investuje-li organizace kolektivní správy příjmy z výkonu práv nebo jakékoli příjmy z investování příjmů z výkonu práv, činí tak v nejlepším zájmu nositelů práv, jejichž práva zastupuje, v souladu s obecnou investiční politikou a politikou řízení rizik uvedenou v čl. 8 odst. 5 písm. c) a f) a s ohledem na tato pravidla:

a) pokud existuje potenciální střet zájmů, organizace kolektivní správy zajistí, aby byly investice prováděny výhradně v zájmu těchto nositelů práv;

b) aktiva se investují tak, aby se zajistila bezpečnost, kvalita, likvidita a ziskovost celého portfolia;

c) aktiva musí být náležitě diverzifikována, aby se zabránilo nadměrné závislosti na jakémkoli konkrétním aktivu a kumu­ laci rizik v celém portfoliu.

Článek 12

Srážky

1. Členské státy zajistí, aby v případě, že nositel práv zmocní organizaci kolektivní správy ke správě svých práv, byla organi­ zace kolektivní správy povinna poskytnout nositeli práv infor­ mace o úhradě nákladů na správu a jiných srážkách z příjmů z výkonu práv a z jakýchkoli příjmů z investování příjmů z výkonu práv před tím, než od něj získá souhlas, aby spravo­ vala jeho práva.

2. Srážky musí být přiměřené a musí odpovídat službám, které organizace kolektivní správy poskytuje nositelům práv, včetně případných služeb uvedených v odstavci 4, a musí být stanoveny na základě objektivních kritérií.

3. Úhrada nákladů na správu práv nepřesáhne odůvodněné a doložené náklady, které organizaci kolektivní správy vznikly v souvislosti se správou autorských práv a práv s nimi souvi­ sejících.

Členské státy zajistí, aby se požadavky platné pro použití a transparentnost použití částek odečtených nebo započtených k úhradě nákladů na správu práv uplatňovaly i na jakékoli jiné srážky sloužící k pokrytí nákladů za správu autorských práv a práv s nimi souvisejících.

4. Pokud organizace kolektivní správy poskytuje sociální, kulturní nebo vzdělávací služby financované prostřednictvím srážek z příjmů z výkonu práv nebo z jakýchkoli příjmů z inves­ tování příjmů z výkonu práv, jsou tyto služby poskytovány na základě spravedlivých kritérií, zejména pokud jde o přístup k těmto službám a jejich rozsah.

Článek 13

Rozdělení částek příslušejících nositelům práv

1. Aniž jsou dotčeny čl. 15 odst. 3 a článek 28, členské státy zajistí, aby každá organizace kolektivní správy pravidelně, s nále­ žitou péčí a přesně rozdělovala a vyplácela částky příslušející nositelům práv, a to v souladu s obecným způsobem rozdělení částek uvedeným v čl. 8 odst. 5 písm. a).

Členské státy rovněž zajistí, aby organizace kolektivní správy nebo jejich členové, kteří jsou subjekty zastupující nositele práv, rozdělovaly a vyplácely tyto částky nositelům práv co nejdříve, avšak nejpozději do devíti měsíců od konce účetního období, v němž byly vybrány příjmy z výkonu práv, ledaže objektivní důvody související zejména s podáváním hlášení uživateli, určením práv, nositeli práv nebo přiřazením informací o dílech a jiných předmětech ochrany k nositelům práv brání organizaci kolektivní správy nebo případně jejím členům v dodržení této lhůty.

2. Pokud nemohou být částky příslušející nositelům práv rozděleny v rámci lhůty stanovené v článku 1, protože příslušní nositelé práv nemohou být určeni nebo vyhledáni a výjimka z uvedené lhůty se nepoužije, jsou tyto částky v účetnictví organizace kolektivní správy vedeny odděleně.

3. Organizace kolektivní správy přijmou veškerá nezbytná opatření, která jsou v souladu s článkem 1, jejichž cílem je určit a vyhledat nositele práv. Zejména nejpozději tři měsíce po uplynutí lhůty stanovené v odstavci 1, organizace kolektivní správy zpřístupní informace o dílech a jiných předmětech ochrany, u nichž nebyl určen ani vyhledán jeden nebo více nositelů práv:

a) nositelům práv, jež zastupuje, nebo subjektům zastupujícím nositele práv, pokud jsou tyto subjekty členy organizace kolektivní správy, a

b) všem organizacím kolektivní správy, s nimiž uzavřela smlouvy o zastupování.

Informace uvedené v prvním pododstavci zahrnují, pokud jsou dostupné:

a) název díla nebo jiného předmětu ochrany;

b) jméno nositele práv;

c) jméno příslušného vydavatele či producenta a

d) jakékoli další relevantní dostupné informace, jež by mohly pomoci určit nositele práv.

Organizace kolektivní správy rovněž ověří záznamy zmiňované v čl. 6 odst. 5 a v jiných dosažitelných záznamech. Pokud výše uvedená opatření nepřinesou výsledky, organizace kolektivní správy zveřejní tyto dostupné informace nejpozději jeden rok po uplynutí tohoto tříměsíčního období.

4. Pokud nelze částky příslušející nositelům práv rozdělit do tří let od konce účetního období, v němž došlo k výběru příjmů z výkonu práv, a za předpokladu, že organizace kolektivní správy přijala veškerá nezbytná opatření, jejichž cílem je určit a vyhledat nositele práv, jak je stanoveno v odstavci 3, považují se tyto částky za nerozdělitelné.

5. Valné shromáždění členů organizace kolektivní správy rozhodne o použití těchto nerozdělitelných částek v souladu s čl. 8 odst. 5 písm. b), aniž je dotčeno právo nositelů práv uplatnit nárok na tyto částky u organizace kolektivní správy v souladu s právními předpisy členských států týkajícími se promlčení.

6. Členské státy mohou omezit nebo stanovit povolené způsoby použití nerozdělitelných částek mimo jiné tím, že zajistí, aby tyto částky byly použity odděleně a nezávisle k finan­ cování sociálních, kulturních a vzdělávacích činností ve prospěch nositelů práv.

KAPITOLA 3

Správa práv jménem jiných organizací kolektivní správy

Článek 14

Práva spravovaná v rámci smluv o zastupování

Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy neznevý­ hodňovala žádné nositele práv, jejichž práva spravuje podle

smlouvy o zastupování, zejména pokud jde o použitelné sazby, úhradu nákladů na správu práv a podmínky výběru příjmů z výkonu práv a rozdělení částek příslušejících nositelům práv.

Článek 15

Srážky a platby ve smlouvách o zastupování

1. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy neuplatňovala na příjmy z výkonu práv pocházející z práv, která spravuje na základě smlouvy o zastupování, ani na jaké­ koli příjmy z investování těchto příjmů z výkonu práv jiné srážky než na úhradu nákladů na správu práv, ledaže jiná orga­ nizace kolektivní správy, která je stranou smlouvy o zastupování, výslovně vyjádří souhlas s těmito srážkami.

2. Organizace kolektivní správy rozděluje a vyplácí částky splatné jiným organizacím kolektivní správy pravidelně, s nále­ žitou péčí a přesně.

3. Organizace kolektivní správy uskuteční tato rozdělení a platby jiné organizaci kolektivní správy co nejdříve, avšak nejpozději do devíti měsíců od konce účetního období, v němž byly vybrány příjmy z výkonu práv, ledaže objektivní důvody související zejména s podáváním hlášení uživateli, určením práv, nositeli práv nebo přiřazením informací o dílech a jiných předmětech ochrany k nositelům práv brání organizaci kolektivní správy v dodržení této lhůty.

Jiná organizace kolektivní správy, nebo pokud má členy, kteří jsou subjekty zastupující nositele práv, tito členové, rozdělí a vyplatí tyto částky nositelům práv co nejdříve, avšak nejpoz­ ději do šesti měsíců od obdržení těchto částek, ledaže objektivní důvody související zejména s podáváním hlášení uživateli, určením práv, nositeli práv nebo přiřazením informací o dílech a jiných předmětech ochrany k nositelům práv brání organizaci kolektivní správy nebo případně jejím členům v dodržení této lhůty.

KAPITOLA 4

Vztahy s uživateli Článek 16 Udělování licencí

1. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy a uživatelé vedli jednání o udělování licencí k právům v dobré víře. Organizace kolektivní správy a uživatelé si navzájem poskytují veškeré nezbytné informace.

2. Licenční podmínky musí být založeny na objektivních a nediskriminačních kritériích. Při udělování licencí k právům není organizace kolektivní správy povinna použít jako precedens pro jiné online služby podmínky licence dohodnuté s uživatelem, pokud tento uživatel poskytuje nový typ služby online, který je k dispozici veřejnosti v Unii po dobu kratší než tři roky.

Nositelé práv obdrží za užití svých práv příslušnou odměnu. Sazby za výlučná práva a práva na odměnu musí být přiměřené, mimo jiné vzhledem k hospodářské hodnotě obchodního využí­ vání těchto práv, přičemž se zohlední povaha a rozsah užití děl a jiných předmětů ochrany, jakož i hospodářská hodnota služeb poskytovaných organizací kolektivní správy. Organizace kolek­ tivní správy informují dotčeného uživatele o kritériích použitých pro stanovení těchto sazeb.

3. Organizace kolektivní správy bez zbytečného odkladu odpoví na žádosti uživatelů a uvedou mimo jiné informace, které tato organizace kolektivní správy pro nabídku licence potřebuje.

Po obdržení všech relevantních informací organizace kolektivní správy buď licenci bez zbytečného odkladu nabídne, nebo poskytne uživateli zdůvodnění, proč nemá v úmyslu udělit licenci k určité službě.

4. Organizace kolektivní správy umožní uživatelům komuni­ kovat s ní elektronickými prostředky, případně i pro účely podávání hlášení o využívání licence.

Článek 17

Povinnosti uživatelů

Členské státy přijmou ustanovení s cílem zajistit, aby uživatelé poskytli organizaci kolektivní správy v dohodnutém nebo předem stanoveném časovém období a v dohodnuté či předem stanovené podobě informace, jež mají k dispozici o užití práv, která zastupují organizace kolektivní správy, a jež jsou nezbytné k výběru příjmu z výkonu práv a k jejich rozdělení a výplatě příslušným nositelům práv. Při rozhodování o formátu pro poskytování těchto informací zohlední organizace kolektivní správy a uživatelé v nejvyšší možné míře dobrovolná odvětvová pravidla.

KAPITOLA 5

Transparentnost a podávání zpráv

Článek 18

Informace poskytované nositelům práv o správě jejich práv

1. Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku a článek 19 a čl. 28 odst. 2, zajistí členské státy, aby organizace kolektivní správy

každému nositeli práv, kterému v období, jehož se dotčené informace týkají, přidělila příjmy z výkonu práv či v jehož prospěch provedla platbu, poskytla nejméně jednou ročně přinejmenším tyto informace:

a) veškeré kontaktní údaje, které nositel práv povolil organizaci kolektivní správy používat, za účelem určení a vyhledání nositele práv;

b) příjmy z výkonu práv přidělené nositeli práv;

c) částky, které organizace kolektivní správy vyplatila nositeli práv, podle kategorie spravovaných práv a podle způsobu užití;

d) období, během něhož došlo k užití, za něž byly nositeli práv přiděleny a vyplaceny částky, ledaže organizaci kolektivní správy brání v poskytnutí těchto informací objektivní důvody související s podáváním hlášení uživateli;

e) srážky za úhradu nákladů na správu práv;

f) srážky pro jiný účel než na úhradu nákladů na správu práv, včetně srážek, které může požadovat vnitrostátní právní předpis za poskytování sociálních, kulturních nebo vzděláva­ cích služeb;

g) všechny příjmy z výkonu práv přidělené nositeli práv, které za jakékoli období nebyly dosud vyrovnány;

2. V případech, v nichž organizace kolektivní správy přidě­ luje příjmy z výkonu práv a má za členy subjekty, jež jsou odpovědné za přidělení příjmů z výkonu práv nositelům práv, poskytne organizace kolektivní správy těmto subjektům infor­ mace uvedené v odstavci 1 za předpokladu, že tyto subjekty nedisponují uvedenými informacemi. Členské státy zajistí, aby tyto subjekty zpřístupnily alespoň informace uvedené v odstavci 1, a to nejméně jednou ročně, každému nositeli práv, jemuž přidělily příjmy z výkonu práv nebo provedly platby v období, k němuž se vztahují tyto informace.

Článek 19

Informace poskytované jiným organizacím kolektivní správy o správě práv v rámci smluv o zastupování

Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy poskytla elektronickými prostředky alespoň jednou ročně organizaci kolektivní správy, jejímž jménem spravuje práva v rámci smlouvy o zastupování, přinejmenším tyto informace za období, k němuž se vztahují:

a) přidělené příjmy z výkonu práv, částky vyplacené organizací kolektivní správy podle kategorie spravovaných práv, způsobu užití pro práva, která spravuje v rámci smlouvy o zastupování, a jakékoli přidělené příjmy z výkonu práv, které za jakékoli období nebyly dosud vyrovnány;

b) srážky na úhradu nákladů na správu práv;

c) srážky provedené pro jakýkoli jiný účel než na úhradu nákladů na správu práv, jak je stanoveno v článku 15;

d) informace o licencích udělených či odmítnutých s ohledem na díla a jiné předměty ochrany, na něž se vztahuje smlouva o zastupování;

e) usnesení přijatá valným shromážděním členů, pokud se tato usnesení vztahují ke správě práv podle smlouvy o zastupo­ vání.

Článek 20

Informace poskytované na žádost nositelům práv, jiným organizacím kolektivní správy a uživatelům

Aniž je dotčen článek 25, zajistí členské státy, aby na základě řádně odůvodněné žádosti organizace kolektivní správy zpřís­ tupnila elektronickými prostředky kterékoli organizaci kolek­ tivní správy, jejímž jménem spravuje práva v rámci smlouvy o zastupování, nebo kterémukoli nositeli práv či kterémukoli uživateli bez zbytečného odkladu přinejmenším tyto informace:

a) díla nebo jiné předměty ochrany, které zastupuje, práva, která spravuje, a to přímo či v rámci smluv o zastoupení, a území, jichž se správa týká, nebo

b) pokud není možné vzhledem k rozsahu působnosti organi­ zace kolektivní správy určit tato díla nebo jiné předměty ochrany, druhy děl nebo jiných předmětů ochrany, které zastupuje, práva, která spravuje, a území, jichž se správa týká.

Článek 21

Zveřejňování informací

1. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy zveřejnila přinejmenším tyto informace:

a) své stanovy;

b) své podmínky členství a podmínky ukončení platnosti zmoc­ nění ke správě práv, nejsou-li obsaženy ve stanovách;

c) vzorové licenční smlouvy a standardní používané sazby, včetně slev;

d) seznam osob uvedených v článku 10;

e) svou obecný způsob rozdělování částek příslušejících nosi­ telům práv;

f) svou obecnou politiku pro úhradu nákladů na správu práv;

g) svou obecnou politiku pro srážky z příjmů z výkonu práv a z příjmů z investování příjmů z výkonu práv pro jiné účely než na úhradu nákladů na správu práv, včetně srážek pro účely sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb;

h) seznam smluv o zastupování, které uzavřela, a jména orga­ nizací kolektivní správy, s nimiž byly uzavřeny tyto smlouvy o zastupování;

i) obecný způsob použití nerozdělitelných částek;

j) postupy vyřizování stížností a řešení sporů, které jsou k dispozici podle článků 33, 34 a 35.

2. Informace uvedené v odstavci 1 organizace kolektivní správy zveřejní a aktualizuje na svých veřejných internetových stránkách.

Článek 22

Výroční zpráva o transparentnosti

1. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy bez ohledu na svou právní formu podle vnitrostátního práva vypra­ covala a zveřejnila pro každé účetní období nejpozději do osmi měsíců po jeho skončení výroční zprávu o transparentnosti, jejíž součástí je zvláštní zpráva uvedená v odstavci 3.

Výroční zprávu o transparentnosti zveřejní organizace kolek­ tivní správy na svých internetových stránkách, přičemž zpráva zůstane na těchto stránkách veřejně přístupná po dobu alespoň pěti let.

2. Výroční zpráva o transparentnosti musí obsahovat alespoň informace uvedené v příloze.

3. Zvláštní zpráva se zabývá použitím částek sražených pro účely sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb a musí obsa­ hovat alespoň informace uvedené v bodě 3 přílohy.

4. Účetní údaje obsažené ve výroční zprávě o transparent­ nosti musí být auditovány jednou nebo několika osobami zmocněnými zákonem k provádění auditu účtů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES (1).

(1) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne

17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).

Zpráva auditora včetně případných výhrad se v plném znění uvede ve výroční zprávě o transparentnosti.

Pro účely tohoto odstavce zahrnují účetní údaje finanční výkazy uvedené v bodě 1 písm. a) přílohy a finanční údaje uvedené v bodě 1 písm. g) a h) a bodě 2 přílohy.

HLAVA III

UDĚLOVÁNÍ LICENCÍ PRO VÍCE ÚZEMÍ K PRÁVŮM

K HUDEBNÍM DÍLŮM ONLINE ORGANIZACEMI KOLEKTIVNÍ SPRÁVY

Článek 23

Udělování licencí pro více území na vnitřním trhu

Členské státy zajistí, aby při udělování licencí pro více území k právům k hudebním dílům online splňovaly organizace kolek­ tivní správy usazené na jejich území požadavky této hlavy.

Článek 24

Kapacita k vyřizování licencí pro více území

1. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy, která uděluje licence pro více území k právům k hudebním dílům online, měla dostatečnou kapacitu k účinnému a trans­ parentnímu elektronickému zpracování údajů potřebných pro správu takových licencí, včetně pro účely identifikace repertoáru a sledování jeho užití, fakturace uživatelů, výběru příjmů z výkonu práv a rozdělování částek příslušejících nositelům práv.

2. Pro účely odstavce 1 musí organizace kolektivní správy splňovat alespoň tyto podmínky:

a) je schopna přesně identifikovat, v celém rozsahu nebo zčásti, ta hudební díla, která je organizace kolektivní správy, opráv­ něna zastupovat;

b) je schopna přesně identifikovat, v celém rozsahu nebo zčásti, a ve vztahu ke každému příslušnému území práva a jejich příslušné nositele ke každému hudebnímu dílu či jeho části, které je organizace kolektivní správy oprávněna zastupovat;

c) používá jednoznačné identifikační kódy k určení nositelů práv a hudebních děl, přičemž v co největší míře zohlední dobrovolná odvětvová pravidla a postupy, které byly vypra­ covány na mezinárodní úrovni nebo na úrovni Unie;

d) používá odpovídající prostředky k rozpoznání a účinnému a včasnému řešení nesrovnalostí v údajích, jimiž disponují jiné organizace kolektivní správy udělující licence pro více území k právům k hudebním dílům online.

Článek 25

Transparentnost informací o repertoáru pro více území

1. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy, jež uděluje licence pro více území k právům k hudebním dílům online, poskytovala poskytovatelům online služeb, nositelům práv, jejichž práva zastupuje, a ostatním organizacím kolektivní správy elektronickými prostředky a na základě řádně odůvod­ něné žádosti aktuální informace umožňující identifikaci online hudebního repertoáru, který zastupuje. Tyto informace zahrnují:

a) zastupovaná hudební díla;

b) práva zastupovaná v celém rozsahu nebo zčásti a

c) dotčená území.

2. Organizace kolektivní správy může v případě potřeby přijmout přiměřená opatření na ochranu přesnosti a úplnosti údajů, ke kontrole jejich opětovného použití a na ochranu osobních údajů a na ochranu obchodně citlivých informací.

Článek 26

Přesnost informací o repertoáru pro více území

1. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy, jež uděluje licence pro více území k právům k hudebním dílům online, měla zavedeny postupy, které nositelům práv, jiným organizacím kolektivní správy a poskytovatelům online služeb umožní požádat o opravu údajů uvedených v seznamu podmínek podle čl. 24 odst. 2 nebo informací poskytovaných podle článku 25, pokud se tito nositelé práv, organizace kolek­ tivní správy a poskytovatelé online služeb na základě přiměře­ ných důkazů domnívají, že údaje nebo informace jsou ve vztahu k jejich právům k hudebním dílům online nepřesné. Jsou-li námitky dostatečně opodstatněné, organizace kolektivní správy zajistí, aby údaje nebo informace byly bez zbytečného odkladu opraveny.

2. Organizace kolektivní správy poskytne nositelům práv, jejichž hudební díla jsou součástí jejího vlastního hudebního repertoáru a nositelům práv, kteří jí svěřili správu svých práv k hudebním dílům online v souladu s článkem 31, v elektro­ nické podobě informace týkající se jejich hudebních děl, jejich práv vztahujících se k těmto dílům a území, pro něž xxxx nosi­ telé práv tuto organizaci zmocňují. Organizace kolektivní správy a nositelé práv přitom v co nejvyšší míře zohlední dobrovolná odvětvová pravidla nebo postupy pro výměnu údajů, které byly vypracovány na mezinárodní úrovni nebo na úrovni Unie a které nositelům práv umožní přesně určit hudební dílo v celém rozsahu nebo zčásti, práva k užití díla online v celém rozsahu nebo zčásti a území, pro něž zmocňují tuto organizaci.

3. Pokud organizace kolektivní správy pověří udělováním licencí pro více území k právům k hudebním dílům l online podle článků 29 a 30 jinou organizaci kolektivní správy, pově­ řená organizace kolektivní správy uplatní odstavec 2 tohoto článku rovněž na nositele práv, jejichž hudební díla jsou součástí repertoáru pověřující organizace kolektivní správy, nedohodnou-li se tyto organizace kolektivní správy jinak.

Článek 27

Přesné a včasné podávání hlášení a fakturace

1. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy sledovala užití práv online k hudebním dílům, která zastupuje v celém rozsahu nebo zčásti, poskytovateli online služeb, kterým udělila licence pro více území k uvedeným právům.

2. Organizace kolektivní správy nabídne poskytovatelům online služeb možnost podávání hlášení o skutečném užití práv online k hudebním dílům elektronickými prostředky a poskytovatelé online služeb podávají přesná hlášení o skutečném užití těchto děl. Organizace kolektivní správy nabídne k podávání hlášení alespoň jednu metodu, která zohledňuje dobrovolná odvětvová pravidla nebo postupy pro elektronickou výměnu takových údajů, které byly vypracovány na mezinárodní úrovni nebo na úrovni Unie. Organizace kolek­ tivní správy může odmítnout přijetí hlášení poskytovatelem online služeb v chráněném formátu, pokud organizace umož­ ňuje použít k podávání hlášení odvětvová pravidla pro elektro­ nickou výměnu údajů.

3. Organizace kolektivní správy vystaví fakturu poskytovateli online služeb elektronicky. Organizace kolektivní správy nabídne použití alespoň jednoho formátu, jenž zohledňuje dobrovolná odvětvová pravidla nebo postupy, které byly vypra­ covány na mezinárodní úrovni nebo na úrovni Unie. Na faktuře se na základě údajů uvedených na seznamu podmínek podle čl. 24 odst. 2 uvedou díla a práva, k nimž byla udělena licence v celém rozsahu nebo zčásti, a odpovídající skutečná užití, pokud je to na základě informací poskytnutých poskytovatelem online služeb a formátu použitého k poskytnutí informací možné. Poskytovatel online služeb nemůže odmítnout fakturu kvůli jejímu formátu, pokud organizace kolektivní správy používá odvětvová pravidla.

4. Organizace kolektivní správy vystaví fakturu poskytovateli online služeb s přesnými údaji a neprodleně po podání hlášení o skutečném užití práv k hudebním dílům online, ledaže to není možné z důvodů na straně poskytovatele online služeb.

5. Organizace kolektivní správy musí mít zavedeny vhodné postupy, které umožní poskytovateli online služeb zpochybnit správnost faktury, včetně případu, kdy poskytovatel online služeb obdrží faktury od jedné nebo více organizací kolektivní správy za tatáž práva k hudebnímu dílu online.

Článek 28

Přesná a včasná platba nositelům práv

1. Aniž je dotčen odstavec 3, členské státy zajistí, aby orga­ nizace kolektivní správy, jež uděluje licence pro více území k právům k hudebním dílům online, rozdělovala částky příslu­ šející nositelům práv, které získá z těchto licencí, přesně a neprodleně po podání hlášení o skutečném užití díla, ledaže to není možné z důvodů na straně poskytovatele online služeb.

2. Aniž je dotčen odstavec 3, organizace kolektivní správy poskytne nositeli práv společně s každou platbou, kterou provede podle odstavce 1, alespoň tyto informace:

a) období, během něhož došlo k užití, za něž nositeli práv tyto

částky přísluší, a území, na nichž k užití došlo;

b) vybrané částky, provedené srážky a částky rozdělené organi­ zací kolektivní správy u každého práva k hudebnímu dílu online, k jehož zastupování v celém rozsahu nebo zčásti zmocnil nositel práv organizaci kolektivní správy;

c) částky vybrané pro nositele práv, provedené srážky a částky rozdělené organizací kolektivní správy s ohledem na každého poskytovatele online služeb.

3. Pokud organizace kolektivní správy pověří udělováním licencí pro více území k právům k hudebním dílům online podle článků 29 a 30 jinou organizaci kolektivní správy, pově­ řená organizace kolektivní správy rozdělí částky uvedené v odstavci 1 přesně a neprodleně a poskytne informace uvedené v odstavci 2 pověřující organizaci kolektivní správy. Pověřující organizace kolektivní správy je odpovědná za následné rozdě­ lení těchto částek a poskytnutí těchto informací nositelům práv, nedohodnou-li se tyto organizace kolektivní správy jinak.

Článek 29

Smlouvy mezi organizacemi kolektivní správy o udělování licencí pro více území

1. Členské státy zajistí, aby každá smlouva o zastupování mezi organizacemi kolektivní správy, kterou jedna organizace kolektivní správy pověřuje jinou organizaci kolektivní správy udělováním licencí pro více území k právům k hudebním dílům online ze svého vlastního hudebního repertoáru, měla nevýhradní povahu. Pověřená organizace kolektivní správy spra­ vuje tato práva k užití online nediskriminačním způsobem.

2. Pověřující organizace kolektivní správy informuje své členy o hlavních podmínkách smlouvy, včetně doby jejího trvání a nákladů na služby poskytované pověřenou organizací kolektivní správy.

3. Pověřená organizace kolektivní správy informuje pověřu­ jící organizaci kolektivní správy o hlavních podmínkách, za nichž se licence k jejím právům k užití online uděluje, včetně způsobu užití, všech ustanovení, která se týkají licenční odměny nebo která ji ovlivňují, časového rozsahu licence, účetních období a území, na něž se licence vztahuje.

Článek 30

Povinnost zastupovat jinou organizaci kolektivní správy při udělování licencí pro více území

1. Členské státy zajistí, aby v případě, kdy organizace kolek­ tivní správy, která neuděluje licence pro více území k právům k hudebním dílům online ze svého vlastního repertoáru ani nenabízí jejich udělování, požádá jinou organizaci kolektivní správy o uzavření smlouvy o zastupování za účelem zastupo­ vání uvedených práv, dožádaná organizace kolektivní správy byla povinna takové žádosti vyhovět, pokud již uděluje licence pro více území nebo nabízí jejich udělování pro tutéž kategorii práv k hudebním dílům online v repertoáru jedné nebo více organizací kolektivní správy.

2. Dožádaná organizace kolektivní správy odpoví žádající organizaci kolektivní správy písemně a bez zbytečného odkladu.

3. Aniž jsou dotčeny odstavce 5 a 6, dožádaná organizace kolektivní správy spravuje zastupovaný repertoár žádající orga­ nizace kolektivní správy za stejných podmínek jako těch, které se použijí na správu vlastního repertoáru.

4. Dožádaná organizace kolektivní správy zahrne zastupo­ vaný repertoár žádající organizace kolektivní správy do všech nabídek, které předkládá poskytovatelům online služeb.

5. Úhrada nákladů na správu práv za služby poskytované dožádanou organizací kolektivní správy žádající organizaci nesmí překročit náklady, které odůvodněně vznikly dožádané organizaci kolektivní správy.

6. Žádající organizace kolektivní správy poskytne dožádané organizaci kolektivní správy informace týkající se jejího

vlastního hudebního repertoáru, které jsou zapotřebí pro posky­ tnutí licence pro více území k právům k hudebním dílům online. Pokud jsou informace nedostatečné nebo v podobě, která neumožňuje dožádané organizaci kolektivní správy splnit požadavky této hlavy, má dožádaná organizace kolektivní správy nárok na úhradu nákladů, které odůvodněně vznikly při plnění těchto požadavků, nebo na vyloučení děl, u nichž jsou informace nedostatečné nebo je nelze použít.

Článek 31

Přístup k udělování licencí pro více území

Členské státy zajistí, aby v případě, kdy organizace kolektivní správy do 10. dubna 2017 neudělí licence pro více území k právům k hudebním dílům online ani nenabídne jejich udělo­ vání a ani neumožní, aby jiná organizace kolektivní správy zastupovala uvedená práva za tímto účelem, mohli nositelé práv, kteří zmocnili tuto organizaci kolektivní správy k zastupo­ vání svých práv k hudebním dílům online, odejmout této orga­ nizaci kolektivní správy práva k hudebním dílům online za účelem udělování licencí pro veškerá území, aniž by museli odejmout práva k hudebním dílům online za účelem udělování licencí pro jednotlivá území, a mohli tak udělovat licence pro více území ke svým právům k hudebním dílům online sami nebo prostřednictvím jiné strany, kterou k tomu zmocní, nebo prostřednictvím jakékoli organizace kolektivní správy, která splňuje ustanovení této hlavy.

Článek 32

Výjimka týkající se práv k hudebním dílům online pro rozhlasové a televizní programy

Požadavky podle této hlavy se nevztahují na organizace kolek­ tivní správy, pokud na základě dobrovolného sloučení požado­ vaných práv v souladu s pravidly hospodářské soutěže podle článků 101 a 102 Smlouvy o fungování EU udělují licence pro více území k právům k hudebním dílům online požadované vysílatelem ke sdělování nebo zpřístupňování veřejnosti jeho rozhlasových nebo televizních programů veřejnosti současně s jeho původním vysíláním nebo po jeho skončení, jakož i online materiálu, včetně upoutávek, vyrobeného tímto vysíla­ telem nebo pro něj a který je doplňkem původního vysílání jeho rozhlasového nebo televizního programu.

HLAVA IV

OPATŘENÍ K PROSAZOVÁNÍ TOHOTO PŘEDPISU

Článek 33

Postup pro vyřizování stížností

1. Členské státy zajistí, aby organizace kolektivní správy poskytly svým členům a organizacím kolektivní správy, jejichž jménem spravují práva na základě smlouvy o zastupování, účinné a včasné postupy pro vyřizování stížností, zejména v souvislosti se zmocněním ke správě práv, ukončením zmoc­ nění nebo odnětím práv, podmínkami členství, vybíráním částek příslušejících nositelům práv, srážkami a rozdělováním.

2. Na stížnosti členů nebo organizací kolektivní správy, jejichž jménem spravují práva na základě smlouvy o zastupo­ vání, odpovídají organizace kolektivní správy písemně. Pokud organizace kolektivní správy stížnost zamítne, musí uvést důvody.

Článek 34

Postupy pro alternativní řešení sporů

1. Členské státy mohou stanovit, aby spory mezi organiza­ cemi kolektivní správy, členy organizací kolektivní správy, nosi­ teli práv nebo uživateli, které se týkají ustanovení vnitrostátního práva přijatých podle požadavků této směrnice, podléhaly rych­ lému, nezávislému a nestrannému postupu pro alternativní řešení sporů.

2. Členské státy zajistí, aby pro účely hlavy III následující spory týkající se organizace kolektivní správy usazené na jejich území, která uděluje licence pro více území k právům k hudebním dílům online nebo nabízí jejich udělování, podléhaly nezávislému a nestrannému postupu pro alternativní řešení sporů:

a) spory se současným nebo potenciálním poskytovatelem online služeb týkající se použití článků 16, 25, 26 a 27;

b) spory s jedním nebo více nositeli práv ohledně použití

článků 25, 26, 27, 28, 29, 30 a 31;

c) spory s jinou organizací kolektivní správy týkající se použití

článků 25, 26, 27, 28, 29 a 30.

Článek 35

Řešení sporů

1. Členské státy zajistí, aby spory mezi organizacemi kolek­ tivní správy a uživateli, které se týkají především stávajících a navrhovaných podmínek udělování licencí nebo porušení smlouvy, bylo možno předložit soudu nebo případně jinému nezávislému a nestrannému orgánu pro řešení sporů, jenž má odborné znalosti v oblasti práva duševního vlastnictví.

2. Články 33 a 34 a odstavcem 1 tohoto článku není dotčeno právo smluvních stran prosazovat a hájit svá práva soudní cestou.

Článek 36

Dodržování předpisů

1. Členské státy zajistí, aby na to, zda organizace kolektivní správy usazené na jejich území dodržují ustanovení vnitrostát­ ních právních předpisů přijatá podle požadavků stanovených v této směrnici, dohlížely příslušné orgány určené pro tento účel.

2. Členské státy zajistí, aby byly pro členy organizace kolek­ tivní správy, nositele práv, uživatele, organizace kolektivní správy a další zúčastněné strany zavedeny postupy umožňující ohlašovat příslušným orgánům určeným pro tento účel činnosti nebo okolnosti, které podle jejich názoru představují porušení ustanovení vnitrostátních právních předpisů přijatých na základě požadavků stanovených v této směrnici.

3. Členské státy zajistí, aby příslušné orgány určené pro tento účel měly pravomoc ukládat přiměřené sankce nebo přijímat vhodná opatření v případě, že nejsou dodržena ustanovení vnit­ rostátních právních předpisů přijatá k provedení této směrnice. Tyto sankce a opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Členské státy oznámí Komisi do 10. dubna 2016 příslušné orgány uvedené v tomto článku a ve článcích 37 a 38. Komise obdržené informace zveřejní.

Článek 37

Výměna informací mezi příslušnými orgány

1. K usnadnění dohledu nad uplatňováním této směrnice zajistí každý členský stát, aby na žádost o informace obdrženou od příslušného orgánu jiného členského státu, který je k tomuto účelu příslušný, týkající se záležitostí souvisejících s uplatňo­ váním této směrnice, zejména pokud jde o činnost organizací kolektivní správy usazených na území dožádaného členského státu, odpovídal příslušný orgán určený za tímto účelem bez zbytečného odkladu, pokud je tato žádost řádně odůvodněna.

2. Pokud se příslušný orgán domnívá, že organizace kolek­ tivní správy usazená v jiném členském státě, která však provozuje činnost na jeho území, nedodržuje ustanovení vnit­ rostátních právních předpisů daného členského státu, v němž je tato organizace kolektivní správy usazena, přijatá v souladu s požadavky této směrnice, může předat veškeré relevantní údaje příslušnému orgánu členského státu, v němž je tato orga­ nizace kolektivní správy usazena, přičemž k těmto informacím případně připojí žádost adresovanou uvedenému orgánu, aby v rámci svých pravomocí přijal vhodná opatření. Dožádaný příslušný orgán poskytne do tří měsíců odůvodněnou odpověď.

3. Záležitost uvedenou v odstavci 2 může příslušný orgán podávající žádost rovněž postoupit odborné skupině zřízené v souladu s článkem 41.

Článek 38

Spolupráce za účelem rozvoje udělování licencí pro více území

1. Komise podporuje pravidelnou výměnu informací o situaci a vývoji v oblasti udělování licencí pro více území mezi přísluš­ nými orgány k tomuto účelu určenými v členských státech a mezi těmito orgány a Komisí.

2. Komise vede se zástupci nositelů práv, organizací kolek­ tivní správy, uživatelů, spotřebitelů a dalších zúčastněných stran pravidelné konzultace o jejich zkušenostech s používáním usta­ novení hlavy III této směrnice. Komise poskytne v rámci výměny informací stanovené v odstavci 1 příslušným orgánům veškeré příslušné informace vyplývající z těchto konzultací.

3. Členské státy zajistí, aby jejich příslušné orgány do

10. října 2017 poskytly Komisi zprávu o situaci a vývoji v oblasti udělování licencí pro více území. Zpráva obsahuje informace zejména o dostupnosti licencí pro více území v dotčeném členském státu a dodržování ustanovení vnitrostát­ ních právních předpisů přijatých při provádění hlavy III této směrnice organizacemi kolektivní správy a zároveň hodnocení rozvoje udělování licencí pro více území k právům k hudebním dílům online ze strany uživatelů, spotřebitelů, nositelů práv a jiných zúčastněných stran.

4. Na základě zpráv obdržených podle odstavce 3 a informací získaných podle odstavců 1 a 2 zhodnotí Komise používání hlavy III této směrnice. V případě potřeby a případně na základě zvláštní zprávy zváží další kroky s cílem řešit jakékoli zjištěné problémy. Toto hodnocení se vztahuje zejména na tyto případy:

a) počet organizací kolektivní správy, které splňují požadavky hlavy III;

b) uplatňování článků 29 a 30, včetně počtu smluv o zastupo­ vání, které uzavřely organizace kolektivní správy podle těchto článků;

c) podíl repertoáru v členských státech, který je k dispozici pro udělování licencí pro více území.

HLAVA V

PODÁVÁNÍ ZPRÁV A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 39

Poskytování informací o organizacích kolektivní správy

Do 10. dubna 2016 členské státy poskytnou Komisi na základě informací, které mají k dispozici, seznam organizací kolektivní správy usazených na jejich území.

Členské státy oznámí Komisi bez zbytečného odkladu jakékoli změny tohoto seznamu.

Komise tyto informace zveřejní a průběžně je aktualizuje.

Článek 40

Zpráva

Do 10. dubna 2021 zhodnotí Komise používání této směrnice a podá zprávu Evropskému parlamentu a Radě o uplatňování

této směrnice. Tato zpráva zahrnuje posouzení dopadu této směrnice na rozvoj přeshraničních služeb a kulturní rozmani­ tost, na vztahy mezi organizacemi kolektivní správy a uživateli a na činnosti organizací kolektivní správy, usazených mimo Unii, které v Unii působí, a případně potřeby přezkumu. Ke zprávě Komise případně připojí legislativní návrh.

Článek 41

Odborná skupina

Zřizuje se odborná skupina. Skládá se ze zástupců příslušných orgánů členských států. Odborné skupině předsedá zástupce Komise a zasedá z podnětu předsedy nebo na žádost delegace členského státu. Úkoly skupiny jsou následující:

a) posuzovat dopad provedení této směrnice do vnitrostátního práva na fungování organizací kolektivní správy a nezávislých správců práv v rámci vnitřního trhu a upozorňovat na jaké­ koli problémy;

b) organizovat konzultace týkající se veškerých otázek vyplýva­ jících z používání této směrnice;

c) usnadňovat výměnu informací ohledně souvisejícího vývoje právních předpisů a judikatury a hospodářského, společen­ ského, kulturního a technologického vývoje, především na digitálním trhu s díly a jinými předměty ochrany.

Článek 42

Ochrana osobních údajů

Zpracování osobních údajů prováděné v rámci této směrnice se

řídí směrnicí 95/46/ES.

Článek 43

Provedení

1. Členské státy uvedou v účinnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do 10. dubna 2016. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2. Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnit­ rostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 44

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 45

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

Ve Štrasburku dne 26. února 2014.

Za Evropský parlament předseda

X. XXXXXX

Xx Xxxx předseda

X. XXXXXXXXXX

PŘÍLOHA

1. Informace, které mají být poskytnuty ve výroční zprávě o transparentnosti uvedené v čl. 22 odst. 2:

a) finanční výkazy zahrnující rozvahu nebo výkaz aktiv a pasiv, rozpis nákladů a výnosů za účetní období a přehled o peněžních tocích;

b) zpráva o činnosti v účetním období;

c) informace o případech odmítnutí udělit licenci podle čl. 16 odst. 3);

d) popis právní struktury a struktury řízení organizace kolektivní správy;

e) informace o všech subjektech, které jsou v celém rozsahu nebo zčásti, přímo či nepřímo, vlastněny nebo ovládány organizací kolektivní správy;

f) informace o celkové výši odměn vyplacených osobám uvedeným v čl. 9 odst. 3) a článku 10 v předchozím roce a o dalších výhodách, které jim byly poskytnuty;

g) finanční informace uvedené v bodě 2 této přílohy;

h) zvláštní zpráva o využití částek sražených pro účely sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb, obsahující informace uvedené v bodě 3 této přílohy.

2. Finanční informace, které mají být poskytnuty ve výroční zprávě o transparentnosti:

a) finanční informace o příjmech z výkonu práv podle kategorie spravovaných práv a způsobu užití (např. vysílání, online, veřejné provozování) včetně informací o příjmech z investování příjmů z výkonu práv a použití těchto příjmů (zda jsou rozděleny mezi nositele práv či jiné organizace kolektivní správy, nebo použity jiným způsobem);

b) finanční informace o nákladech na správu práv a jiné služby poskytované organizací kolektivní správy nositelům práv s podrobným popisem alespoň těchto bodů:

i) všechny provozní a finanční náklady s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a v případě, kdy se jedná o náklady nepřímé, které nelze přiřadit do jedné nebo více kategorií, vysvětlení metody použité k přidělení těchto nepřímých nákladů,

ii) provozní a finanční náklady s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a v případě, kdy se jedná o náklady nepřímé, které nelze přiřadit do jedné nebo více kategorií, vysvětlení metody použité k přidělení těchto nepřímých nákladů, týkají-li se pouze správy práv, včetně úhrady nákladů na správu práv, která je odečtena nebo vyrovnána z příjmů výkonu práv nebo z příjmů z investování příjmů z výkonu práv v souladu s čl. 11 odst. 4 a čl. 12 odst. 1, 2 a 3,

iii) provozní a finanční náklady týkající se jiných služeb než správy práv, avšak včetně sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb,

iv) zdroje použité k pokrytí nákladů,

v) srážky z příjmů z výkonu práv s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a způsobu užití a účel srážky, např. náklady spojené se správou práv nebo se sociálními, kulturními nebo vzdělávacími službami,

vi) procentní podíl, jenž představují náklady na správu práv a jiné služby poskytované organizací kolektivní správy nositelům práv v porovnání s příjmy z výkonu práv v příslušném účetním období podle kategorie spravova­ ných práv a v případě, kdy se jedná o náklady nepřímé, které nelze přiřadit do jedné nebo více kategorií, vysvětlení metody použité k přidělení těchto nepřímých nákladů;

c) finanční informace o částkách příslušejících nositelům práv s komplexním popisem alespoň těchto bodů:

i) celková částka přidělená nositelům práv s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a způsobu užití,

ii) celková částka vyplacená nositelům práv s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a způsobu užití,

iii) četnost plateb s rozdělením podle kategorií spravovaných práv a způsobu užití,

iv) celková vybraná částka, která však ještě nebyla nositelům práv přidělena, s rozdělením podle kategorie spra­ vovaných práv a způsobu užití a uvedením účetního období, v němž byly tyto částky vybrány,

v) celková přidělená částka, která však ještě nebyla nositelům práv rozdělena, s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a způsobu užití a uvedením účetního období, v němž byly tyto částky vybrány,

vi) důvody prodlení, pokud organizace kolektivní správy neprovedla rozdělení a platby ve lhůtě stanovené v čl. 13 odst. 1,

vii) celkový souhrn nerozdělitelných částek společně s vysvětlením užití těchto částek;

d) informace o vztazích s jinými organizacemi kolektivní správy s popisem alespoň těchto bodů:

i) částky obdržené od jiných organizací kolektivní správy a částky vyplacené jiným organizacím kolektivní správy s rozdělením podle kategorie práv, způsobu užití a organizace,

ii) úhrada nákladů na správu práv a jiné srážky z příjmů z výkonu práv splatných jiným organizacím kolektivní správy s rozdělením podle kategorie práv, způsobu užití a organizace,

iii) úhrada nákladů na správu práv a jiné srážky z částek vyplacených jinými organizacemi kolektivní správy s rozdělením podle kategorie práv a organizace,

iv) částky rozdělené přímo nositelům práv pocházející od jiných organizací kolektivní správy s rozdělením podle kategorie práv a organizace.

3. Informace, které mají být poskytnuty ve zvláštní zprávě uvedené v čl. 22 odst. 3:

a) částky sražené pro účely sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb v daném účetním období s rozdělením podle účelu a u každého účelu s rozdělením podle kategorie spravovaných práv a způsobu užití;

b) vysvětlení použití těchto částek s rozdělením podle účelu včetně částek nákladů na správu sražených pro účely sociálních, kulturních a vzdělávacích služeb a oddělených částek použitých pro účely sociálních, kulturních a vzdě­ lávacích služeb.