ISSN 1977-0863
Úřední věstník
Evropské unie
ISSN 1977-0863
České vydání
Informace a oznámení
Svazek 56
C 229
8. srpna 2013
Oznámení č. Obsah
Strana
II Sdělení
SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Evropská komise | ||
2013/C 229/01 | Výzva k předložení připomínek k předloze nařízení Komise o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . | 1 |
2013/C 229/02 | Předloha nařízení Komise (EU) č. …/… ze dne 17. července 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (1) . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . | 1 |
IV Informace |
INFORMACE ORGÁNŮ, INSTITUCÍ A JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
Evropská komise
2013/C 229/03 Směnné kurzy vůči euru 10
CS
Cena: 3 EUR
(1) Text s významem pro EHP (Pokračování na následující straně)
Oznámení č. Obsah (pokračování) Strana
INFORMaCE ČLENSKÝCH STÁTŮ
2013/C 229/04 Informace členských států o ukončení rybolovu 11
2013/C 229/05 Informace členských států o ukončení rybolovu 11
INFORMaCE TÝKaJÍCÍ SE EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU
JINÉ aKTY
Evropská komise
2013/C 229/11 Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin 43
CS
(Sdělení)
SDĚLENÍ ORGÁNŮ, INSTITUCÍ a JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
EVROPSKÁ KOMISE
Výzva k předložení připomínek k předloze nařízení Komise o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis
(2013/C 229/01)
Zúčastněné strany mohou předložit své připomínky ve lhůtě jednoho měsíce ode dne zveřejnění této předlohy nařízení na adresu Generálního ředitelství pro hospodářskou soutěž Evropské komise:
European Commission
Directorate-General for Competition State aid Registry
1049 Bruxelles/Brussel BELGIQUE/BELGIË
E-mail: xxxxxxxxxxxxxx@xx.xxxxxx.xx
Ref.: HT.3572 — SaM — de minimis review
Znění předlohy je k dispozici rovněž na této adrese: xxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxxxxx/xxxxxxxxxxxxx/0000_xxxxxx_xx_xxxxxxx/xxxxx_xx.xxxx
PŘEDLOHA NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) č. …/…
ze dne 17. července 2013
o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis
(Text s významem pro EHP)
(2013/C 229/02)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 108 odst. 4 této smlouvy,
s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 994/98 ze dne 7. května 1998 o použití článků 92 a 93 Smlouvy o založení Evropského společenství na určité kategorie horizontální státní podpory (1),
po zveřejnění předlohy tohoto nařízení (2),
(1) Úř. věst. L 142, 14.5.1998, s. 1.
(2) Úř. věst. C 229, 8.8.2013, s. 1.
po konzultaci s Poradním výborem pro státní podpory, vzhledem k těmto důvodům:
(1) Financování ze státních prostředků, které splňuje kritéria podle čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva“), představuje státní podporu a na základě čl. 108 odst. 3 Smlouvy je nutné o něm informovat Komisi. Podle článku 109 Smlouvy však může Rada vymezovat druhy podpor, které jsou z této oznamovací povinnosti vyňaty. V souladu s čl. 108 odst.
4 Smlouvy může Komise přijmout nařízení týkající se
těchto kategorií státní podpory. Na základě nařízení (ES) č. 994/98 Rada v souladu s článkem 109 Smlouvy rozhodla, že podpora de minimis by mohla jednu takovou kategorii představovat. Z toho důvodu se podpora de minimis jako podpora, která je poskytována témuž podniku během daného období a nepřekročí určitou pevně stanovenou částku, považuje za opatření nespl ňující všechna kritéria stanovená v čl. 107 odst. 1 Smlouvy, a nepodléhá proto oznamovacímu postupu.
(2) Komise v četných rozhodnutích objasnila pojem podpory ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy. Komise rovněž před stavila svou politiku týkající se stropu podpory de mini mis, do jehož výše se čl. 107 odst. 1 Smlouvy nemusí použít, nejprve ve sdělení o pravidle de minimis pro státní podpory (1) a poté v nařízení Komise (ES) č. 69/2001 (2) a v nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 (3). Vzhledem ke zkušenostem získaným při uplatňování nařízení (ES) č. 1998/2006 se zdá být vhodné upravit některé podmínky stanovené v tomto nařízením a toto nařízení nahradit.
(3) Je vhodné zachovat strop ve výši 200 000 EUR pro výši podpory de minimis, kterou na jednotlivý členský stát může jediný podnik obdržet v kterémkoli tříletém období. Tento strop je stále nutný k zajištění toho, aby žádné z opatření spadajících do působnosti tohoto naří zení neovlivnilo obchod mezi členskými státy a/nebo nenarušilo ani nemohlo narušit hospodářskou soutěž.
(4) Pro účely pravidel hospodářské soutěže stanovených ve Smlouvě je podnikem jakýkoli subjekt vykonávající hospodářskou činnost nezávisle na právním postavení tohoto subjektu a způsobu jeho financování (4). Soudní dvůr rozhodl, že všechny subjekty kontrolované (právně či fakticky) týmž subjektem by se měly pokládat za jediný podnik (5). V zájmu právní jistoty a snížení admi nistrativní zátěže by toto nařízení mělo stanovit úplný seznam jasných kritérií, na jejichž základě se určí, kdy jsou dva či více subjektů považovány za jediný podnik. Komise z přesně definovaných kritérií definice „propoje
(1) Úř. věst. C 68, 6.3.1996, s. 9.
(2) Nařízení Komise (ES) č. 69/2001 ze dne 12. ledna 2001 o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES na podporu de minimis (Úř. věst. L 10, 13.1.2001, s. 30).
3
ných podniků“ obsažené v definici malého a středního podniku v příloze I nařízení (ES) č. 800/2008 (6) vybrala taková kritéria, která jsou vhodná pro účely tohoto naří zení. Tato kritéria jsou již veřejným orgánům známa a měla by se vzhledem k oblasti působnosti tohoto naří zení použít na malé a střední podniky i na velké podniky.
(5) V zájmu přihlédnutí k průměrné malé velikosti podniků působících v odvětví silniční nákladní dopravy je vhodné stanovit strop pro podniky provozující silniční nákladní dopravu pro cizí potřebu na 100 000 EUR. Integrované služby, u nichž doprava jako taková tvoří pouze jeden z prvků, jako jsou například stěhovací služby, poštovní či kurýrní služby či služby sběru a zpracování odpadů, by se neměly považovat za dopravní služby. S ohledem na nadměrnou kapacitu v odvětví silniční nákladní dopravy a s přihlédnutím k cílům dopravní politiky v záležitostech přetížení silniční sítě a nákladní dopravy by měla být z oblasti působnosti tohoto nařízení vyloučena podpora pro nabývání vozidel pro silniční nákladní dopravu podniky, které provozují nákladní silniční dopravu pro cizí potřebu. Vzhledem k vývoji v odvětví silniční přepravy cestujících již není vhodné používat nižší strop v tomto odvětví.
(6) S ohledem na zvláštní pravidla uplatňovaná v odvětvích prvovýroby zemědělských produktů, rybolovu a akvakul tury a na nebezpečí, že v těchto odvětvích by i podpora, jež nedosahuje stropů stanovených v tomto nařízení, mohla přesto splňovat kritéria čl. 107 odst. 1 Smlouvy, by se toto nařízení nemělo vztahovat na uvedená odvětví.
(7) Vzhledem k podobnosti zpracování a uvádění na trh u zemědělských produktů a u nezemědělských produktů by se toto nařízení mělo vztahovat na zpracovávání a uvádění na trh u zemědělských produktů za předpo kladu, že jsou splněny určité podmínky. Činnosti probíhající v zemědělských podnicích potřebné pro přípravu produktu k prvnímu prodeji, například sklizeň, nařezání nebo mlácení obilovin či balení vajec, ani první prodej dalším prodejcům nebo zpracovatelům by se v této souvislosti neměly považovat za zpracování nebo uvádění na trh. Soudní dvůr stanovil (7), že jakmile Unie přijme právní předpis o společné organizaci trhu
v daném zemědělském odvětví, nesmějí členské státy
( ) Nařízení Komise (ES) č. 1998/2006 ze dne 15. prosince 2006
o použití článků 87 a 88 Smlouvy na podporu de minimis (Úř.
věst. L 379, 28.12.2006, s. 5).
(4) Rozsudek Soudního dvora ve věci Ministero dell’Economica e delle Finanze v. Cassa di Risparmio di Firenze Spa et al., C-222/04, Sb. rozh. 2006, s I-289.
(5) Rozsudek Soudního dvora ve věci Nizozemsko v. Komise, C-382/99, Sb. rozh. 2002, s. I-5163.
(6) Nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (Úř. věst. L 214, 9.8.2008, s. 3).
(7) Rozsudek Soudního dvora ve věci Francie v. Komise, C-456/00, Sb. rozh. 2002, s. I-11949.
přijmout jakékoli opatření, které by jej mohlo porušovat nebo k němu stanovit výjimky. Z tohoto důvodu by se toto nařízení nemělo použít na podpory, jejichž výše je stanovena na základě ceny nebo množství produktů zakoupených nebo uvedených na trh a nemělo by se vztahovat ani na podpory, které jsou vázány na závazek dělit se o tuto podporu s prvovýrobcem.
(8) Toto nařízení by se nemělo vztahovat na podporu napo máhající vývozu ani na podporu zvýhodňující domácí výrobky před dováženými. Zejména by se neměla vzta hovat na podporu financování zřízení a provozu distri buční sítě v jiných členských státech nebo třetích zemích. Podpora umožňující pokrytí nákladů na účast na vele trzích nebo na studie či poradenské služby potřebné k uvedení nového nebo stávajícího výrobku na nový trh zpravidla podporu vývozu nepředstavuje.
(9) Toto nařízení by se nemělo vztahovat na podniky v obtí xxxx, jelikož podnikům v obtížích není vhodné posky tovat finanční podporu mimo plán restrukturalizace. Kromě toho vyvstávají potíže při stanovení hrubého grantového ekvivalentu podpory poskytované tomuto druhu podniků. V zájmu zajištění právní jistoty je vhodné stanovit jasná kritéria, podle nichž se při určo vání toho, zda je pro účely tohoto nařízení určitý podnik považován za podnik v obtížích, nevyžaduje podrobné posouzení situace tohoto podniku.
(10) Období tří let, které se zohlední pro účely tohoto naří zení, by mělo být posuzováno průběžně, a to tak, že při každém novém přidělení podpory de minimis je potřebné zohlednit celkovou částku podpory de minimis poskytnuté v daném účetním roce, jakož i během dvou předcházejí cích účetních let.
(11) Pokud jsou podniky činné v odvětvích vyloučených z působnosti tohoto nařízení, jakož i v jiných odvětvích nebo činnostech, mělo by se toto nařízení vztahovat na tato jiná odvětví nebo činnosti za předpokladu, že členské státy vhodnými způsoby, jako je oddělení činností nebo rozlišení nákladů, zajistí, aby činnosti ve vyloučených odvětvích nebyly předmětem podpory de minimis. Tatáž zásada by se měla uplatnit v případě, že podniky působí v odvětvích, na něž se vztahují nižší stropy podpory de minimis. Pokud nelze zajistit, aby činnosti v odvětvích, pro něž platí nižší stropy podpory de minimis, byly předmětem podpory de minimis pouze do výše těchto nižších stropů, měl by se u všech činností podniku použít nejnižší strop.
stanovenou ve zvláštních nařízeních či rozhodnutích Komise. Rovněž by mělo stanovit jasná a snadno použi telná pravidla kumulace.
(13) Toto nařízení nevylučuje možnost, že by opatření nebylo považováno za státní podporu ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy z jiných důvodů než těch, které jsou upraveny v tomto nařízení, například proto, že opatření je v souladu se zásadou subjektu činného v tržním prostředí či proto, že neobsahuje převod státních prostředků.
(14) Pro účely transparentnosti, rovného zacházení a účinného dohledu by se toto nařízení mělo použít jen v případě podpory de minimis, pro niž lze předem přesně vypočíst hrubý grantový ekvivalent, aniž by bylo nutné provádět hodnocení rizik („transparentní podpora“). Tento přesný výpočet lze například provést u grantů, dotací úrokových sazeb, daňových osvobození se stanoveným stropem nebo jiných nástrojů, u nichž je zaručeno, že příslušný strop nebude překročen. Stanovit strop znamená, že pokud není či ještě není známa přesná výše podpory, musí členský stát předpokládat, že se tato výše bude rovnat tomuto stropu, aby tak zajistil, že několik opatření podpory společně nepřekročí strop stanovený tímto nařízením, a musí použít pravidla kumulace.
(15) Pro účely transparentnosti, rovného zacházení a správ ného použití stropu de minimis by měly všechny členské státy používat stejnou metodu výpočtu. Pro zjednodušení tohoto výpočtu by částky podpory, které nejsou posky tnuty formou grantu vypláceného v hotovosti, měly být přepočteny na hrubý grantový ekvivalent. Pro výpočet hrubého grantového ekvivalentu transparentních druhů podpory, u níž se nejedná o granty a podpory poskyto vané v několika splátkách, je nutné používat tržní sazby běžné v době poskytnutí této podpory. Za účelem jedno tného, transparentního a jednoduchého používání pravidel státní podpory by tržními sazbami platnými pro účely tohoto nařízení měly být referenční sazby stanovené podle sdělení Komise o revizi metody stano vování referenčních a diskontních sazeb (1).
(16) Podpora sestávající z půjček by měla být považována za transparentní podporu de minimis, jestliže byl hrubý gran tový ekvivalent vypočten na základě tržních úrokových sazeb běžných v době poskytnutí podpory. aby se zjed nodušilo posuzování drobných krátkodobých půjček, mělo by toto nařízení obsahovat jasné pravidlo, jehož použití není složité a které zohlední jak výši půjčky, tak dobu její splatnosti. Ze zkušenosti Xxxxxx vyplývá, že
(12) Toto nařízení by mělo stanovit pravidla, podle nichž
nebude možné obcházet maximální intenzitu podpory
(1) Úř. věst. C 14, 19.1.2008, s. 6.
půjčky do výše buď 1 000 000 EUR poskytované na dobu pěti let, nebo půjčky do výše 500 000 EUR posky tované na dobu deseti let, které jsou zajištěny kolaterálem pokrývajícím alespoň 50 % půjčky, lze považovat za půjčky s hrubým grantovým ekvivalentem ve výši stropu podpory de minimis.
(17) Podpora sestávající z kapitálových injekcí by se neměla považovat za transparentní podporu de minimis, ledaže celková částka injekce z veřejných prostředků nepřesáhne strop de minimis. Podpora sestávající z opatření riziko vého financování ve formě kapitálové či kvazikapitálové investice uvedená v (nových pokynech o rizikovém financo vání) by neměla být považována za transparentní podporu de minimis, ledaže je v rámci daného opatření poskytován kapitál pouze do stropu podpory de minimis na každý cílový podnik.
(18) Podpora sestávající ze záruk by se měla považovat za transparentní, pokud byl hrubý grantový ekvivalent vypočten na základě prémií „safe-harbour“ stanovených ve sdělení Komise pro dotčený druh podniku. Například v případě malých a středních podniků sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na státní podpory ve formě záruk (1) udává úrovně roční prémie, při jejichž překročení by se státní záruka nepovažovala za podporu. aby se zjednodušilo posuzování krátkodobých záruk za až 80 % relativně nízké půjčky, mělo by toto nařízení obsahovat jasné pravidlo, jehož použití není složité a které zohlední jak výši příslušné půjčky, tak dobu trvání záruky. Toto pravidlo by se nemělo použít na záruky za související transakce, které nepředstavují půjčku, např. záruky za transakce s vlastním kapitálem. Pokud záruka nepřekračuje 80 % příslušné půjčky, zaručená částka není vyšší než 1 500 000 EUR a délka záruky nepřekračuje pět let, lze záruku považovat za záruku s hrubým grantovým ekvivalentem rovnajícím se stropu podpory de minimis. Totéž platí, pokud záruka nepřekračuje 80 % příslušné půjčky, zaručená částka není vyšší než 750 000 EUR a délka záruky nepřekračuje deset let.
(19) V případě, že půjčka či záruka je nižší nebo má kratší dobu trvání, než jsou ty uvedené v 16. a 18. bodě odůvodnění, měl by se hrubý grantový ekvivalent vypočítat vynásobením poměru mezi skutečnou výší a maximální výši uvedenou v 16. a 18. bodě odůvodnění poměrem mezi skutečným trváním a pěti lety a částkou 200 000 EUR. To by znamenalo, že např. půjčka ve výši 500 000 EUR poskytnutá na 2,5 roku by měla hrubý grantový ekvivalent ve výši 50 000 EUR.
(1) Úř. věst. C 155, 20.6.2008, s. 10.
(20) Po oznámení členským státem může Komise přezkou mat, zda opatření podpory, které netvoří grant, půjčka, záruka, kapitálová injekce nebo opatření rizikového financování ve formě kapitálové či kvazikapitálové inves tice, má hrubý grantový ekvivalent, který nepřevyšuje strop podpory de minimis, a zda by proto mohlo spadat do oblasti působnosti tohoto nařízení.
(21) Komise je povinna zajistit, aby se dodržovala pravidla státní podpory, a v souladu se zásadou spolupráce xxxxxx xxxxx v čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii by členské státy měly plnění tohoto úkolu usnadnit tím, že pomocí vhodných mechanismů zajistí, aby celková výše podpory de minimis udělená podle pravidla de minimis jedinému podniku nepřesáhla celkový povolený strop.
(22) Před poskytnutím každé podpory de minimis by členské státy měly ověřit, zda nová podpora de minimis pro jejich členský stát nepřekročí strop podpory de minimis a zda budou dodrženy i další podmínky stanovené tímto naří zením.
(23) K tomu, aby se zajistilo, že členské státy mají k dispozici přesné, spolehlivé a úplné údaje zaručující, aby udělením nové podpory de minimis nebyl překročen strop použi telný na příslušný podnik, mělo by se od členských států požadovat, aby zřídily centrální rejstřík podpor de minimis obsahující informace o všech podporách de minimis poskytnutých v souladu s tímto nařízením orgány daného členského státu. Členské státy by měly mít volnost v určení konceptu rejstříku i vhodném mechanismu jeho zřízení, tak aby byl v souladu s jejich ústavní a správní strukturou, pokud zajistí, že rejstřík všem veřejným orgánům v daném členském státu umožní, aby u všech podniků kontrolovaly výši obdržené podpory de minimis. Na zřízení tohoto rejstříku by členské státy měly mít dostatek času.
(24) Do doby, než určitý členský stát zřídí centrální rejstřík evidující údaje za období tří let, měl by tento členský stát s výslovným odkazem na toto nařízení informovat dotyčný podnik o výši poskytnuté podpory de minimis a o charakteru de minimis této podpory. Kromě toho by měl dotčený členský stát před poskytnutím takové podpory obdržet od podniku prohlášení o ostatních podporách de minimis, na které se vztahuje toto
nařízení nebo jiná nařízení o podpoře de minimis a které tento podnik získal během daného účetního roku a dvou předcházejících účetních let.
(25) K tomu, aby Xxxxxx mohla sledovat provádění tohoto nařízení a zjišťovat možné případy narušení hospodářské soutěže, mělo by se od členských států požadovat, aby každým rokem poskytovaly základní informace o výši podpory přidělované v souladu s tímto nařízením. Pokud však daný členský Komisi informoval, kde jsou všechny údaje požadované ve zprávách zpřístupněny veřejně, nemělo by se od něj již zaslání zprávy Komisi požadovat.
(26) S ohledem na zkušenosti Komise a zejména s ohledem na intervaly, v nichž je obvykle nutné politiku státní podpory přezkoumat, by doba používání tohoto nařízení měla být omezena. Pokud by platnost tohoto nařízení měla skončit bez prodloužení, měly by mít členské státy pro podpory de minimis, na které se vztahuje toto nařízení, k dispozici adaptační období šesti měsíců,
PŘIJaLa TOTO NaŘÍZENÍ:
Článek 1
Oblast působnosti
1. Toto nařízení se vztahuje na podporu poskytnutou podnikům ve všech odvětvích s výjimkou:
a) podpory poskytované podnikům činným v odvětvích rybo lovu a akvakultury, na které se vztahuje nařízení Rady (ES) č. 104/2000 (1);
b) podpory poskytované podnikům v oblasti prvovýroby země dělských produktů;
c) podpory poskytované podnikům činným v oblasti zpracová vání zemědělských produktů a jejich uvádění na trh, a to v těchto případech:
i) je-li výše podpory stanovena na základě ceny nebo množ ství produktů zakoupených od prvovýrobců nebo uvede ných na trh danými podniky;
ii) je-li poskytnutí podpory závislé na podmínce, že bude zčásti nebo zcela předána prvovýrobcům;
d) podpory na činnosti spojené s vývozem do třetích zemí nebo do členských států, zejména podpory přímo spojené s vyváženým množstvím, s vytvořením a provozem distri buční sítě nebo s jinými běžnými výdaji souvisejícími s vývozní činností;
e) podpory podmíněné užitím domácích produktů na úkor produktů dovážených;
f) podpory poskytované podnikům v obtížích definovaným v čl. 2 písm. e).
(1) Nařízení Rady (ES) č. 104/2000 ze dne 17. prosince 1999 o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury (Úř. věst. L 17, 21.1.2000, s. 22).
2. Pokud je určitý podnik činný v odvětvích uvedených v odst. 1 písm. a), b) nebo c) a zároveň i v jiných odvětvích spadajících do působnosti tohoto nařízení, vztahuje se toto nařízení na podporu poskytovanou na tato jiná odvětví nebo činnosti za předpokladu, že členské státy vhodnými způsoby, jako je oddělení činností nebo rozlišení nákladů, zajistí, aby činnosti ve vyloučených odvětvích nebyly předmětem podpory de minimis poskytované v souladu s tímto nařízením.
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
a) „zemědělskými produkty“ produkty uvedené v příloze I Smlouvy s výjimkou produktů rybolovu a akvakultury uvedených v příloze I nařízení (EU) č. (ještě nepřijato; viz návrh Komise KOM(2011) 416) o společné organizaci trhu s produkty rybolovu a akvakultury;
b) „zpracováním zemědělských produktů“ jakékoli zpracování zemědělského produktu vedoucí ke vzniku produktu, který je též zemědělským produktem, s výjimkou činností probíhajících v zemědělských podnicích a potřebných pro přípravu živočišných nebo rostlinných produktů k prvnímu prodeji;
c) „uváděním zemědělských produktů na trh“ přechovávání nebo vystavování produktu za účelem jeho prodeje, nabízení produktu k prodeji, dodávka produktu nebo jakýkoli další způsob jeho umístění na trh s výjimkou prvního prodeje prvovýrobcem dalším prodejcům nebo zpracovatelům a s výjimkou jakýchkoli činností souvisejících s přípravou produktu k tomuto prvnímu prodeji; prodej od prvovýrobce konečnému spotřebiteli se považuje za uvádění na trh, pokud k němu dojde v samostatných prostorách vyhraze ných pro tento účel;
d) „jediným podnikem“ pro účely použití tohoto nařízení všechny subjekty, mezi nimiž existuje alespoň jeden z těchto vztahů:
i) jeden subjekt vlastní většinu hlasovacích práv, která nále žejí akcionářům nebo společníkům, v jiném subjektu;
ii) jeden subjekt má právo jmenovat nebo odvolat většinu členů správního, řídicího nebo dozorčího orgánu jiného subjektu;
iii) jeden subjekt má právo uplatňovat rozhodující vliv v jiném subjektu podle smlouvy uzavřené s daným subjektem nebo dle ustanovení v zakladatelské (společen ské) smlouvě (listině) nebo ve stanovách tohoto subjektu;
iv) jeden subjekt, který je akcionářem nebo společníkem jiného subjektu, ovládá sám, v souladu s dohodou uzavřenou s jinými akcionáři nebo společníky daného subjektu, většinu hlasovacích práv, náležejících akci onářům nebo společníkům, v daném subjektu;
Subjekty, mezi nimiž a jedním či více dalšími subjekty exis tuje některý ze vztahů popsaných výše, jsou rovněž považo vány za jediný podnik;
e) „podnikem v obtížích“ podnik splňující alespoň jednu z těchto podmínek:
i) v případě společnosti s ručením omezeným, kde v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než polo viny upsaného základního kapitálu; tento případ nastává, když odečtení kumulovaných ztrát od rezerv (a jiných prvků, jež se obecně považují za regulatorní kapitál společnosti) vede k negativnímu výsledku, který překra čuje polovinu upsaného základního kapitálu;
ii) v případě společnosti, v níž alespoň někteří společníci plně ručí za závazky společnosti, v důsledku kumulace ztrát došlo ke ztrátě více než poloviny jejího kapitálu zaznamenaného v účetnictví této společnosti;
iii) podnik se nachází v kolektivním úpadkovém řízení nebo splňuje podmínky vnitrostátního práva pro zahájení kolektivního úpadkového řízení na žádost věřitelů;
iv) účetní poměr dluhu podniku k vlastnímu kapitálu je vyšší než 7,5;
v) poměr úrokového krytí hospodářského výsledku podniku před úroky a zdaněním byl v posledních dvou letech nižší než 1,0;
vi) rating udělený podniku alespoň jednou ratingovou agen turou registrovanou podle nařízení (ES) č. 1060/2009 (1) je rovnocenný CCC+ („platební schopnost je závislá na zachování příznivých podmínek“) nebo nižší.
Pro účely písmene e) tohoto odstavce se malý nebo střední podnik, který existuje méně než tři roky, považuje za podnik v obtížích pouze tehdy, pokud splňuje podmínky stanovené v bodě iii) uvedeného písmene.
Článek 3
Podpora de minimis
1. Má se za to, že opatření podpory nesplňují všechna kritéria čl. 107 odst. 1 Smlouvy, a proto jsou vyňata z oznamo vací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy, jestliže splňují podmínky stanovené v odstavcích 2 až 8 tohoto článku a v článcích 4 a 5.
(1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1060/2009 ze dne
16. září 2009 o ratingových agenturách (Úř. věst. L 302, 17.11.2009, s. 1).
2. Celková výše podpory de minimis, kterou členský stát poskytne jedinému podniku definovanému v čl. 2 písm. d), nesmí v žádném tříletém účetním období přesáhnout částku 200 000 EUR.
Celková výše podpory de minimis, kterou členský stát poskytne jedinému podniku definovanému v čl. 2 písm. d) a provozují címu silniční nákladní dopravu pro cizí potřebu, nesmí v žádném tříletém účetním období přesáhnout částku 100 000 EUR. Podpora de minimis nesmí být použita pro nabý vání vozidel pro silniční nákladní dopravu.
3. Pokud určitý podnik provozuje silniční nákladní dopravu pro cizí potřebu a zabývá se též jinými činnostmi, pro něž platí strop ve výši 200 000 EUR, vztahuje se na tento podnik strop ve výši 200 000 EUR za předpokladu, že členské státy vhod nými způsoby, jako je oddělení činností nebo rozlišení nákladů, zajistí, aby přínos pro činnost silniční nákladní dopravy nepře xxxxxx 100 000 EUR a aby podpora de minimis nebyla použita pro nabývání vozidel pro silniční nákladní dopravu.
4. Podpora de minimis je poskytnuta v okamžiku, kdy podnik získá na tuto podporu podle platného vnitrostátního právního režimu právní nárok.
5. Stropy stanovené v odstavci 2 se uplatní nezávisle na formě podpory de minimis a jejím sledovaném cíli a nezávisle na tom, zda je podpora poskytnutá členským státem zcela nebo částečně financována ze zdrojů Unie. Tříleté účetní období se stanoví podle účetních let používaných podnikem v příslušném členském státě.
6. Stropy stanovené v odstavci 2 jsou vyjádřeny jako grant v hotovosti. U všech použitých částek se jedná o hrubé částky, tj. částky před srážkou daně nebo jiných poplatků. Je-li podpora poskytnuta jinak než formou grantu, stanoví se její výše jako hrubý grantový ekvivalent podpory.
Podpora splatná v několika splátkách se diskontuje na svou hodnotu v okamžiku poskytnutí. Úroková sazba, která se použije pro účely diskontace, je diskontní sazba platná v době poskytnutí podpory.
7. Jestliže by v důsledku poskytnutí nové podpory de minimis došlo k překročení stropu podpory de minimis stanoveného v odstavci 2, nevztahují se na žádnou část této nové podpory výhody tohoto nařízení.
8. V případě spojení či nabytí je třeba přihlédnout k veškerým podporám de minimis poskytnutým dříve kterémukoli z obou spojovaných podniků, aby se zjistilo, zda žádnou novou podporou de minimis poskytnutou nově vzniklému či nabývají címu podniku nedošlo k překročení stropu, aniž by došlo k zpochybnění podpory de minimis zákonně poskytnuté před spojením či nabytím.
V případě rozdělení jednoho podniku na dva či více samostat ných podniků se podpora de minimis poskytnutá před rozdě lením přidělí podniku, který byl jejím příjemcem, což je v zásadě podnik, který převzal činnosti, na něž byla podpora de minimis použita. Pokud by takové přidělení nebylo možné, přidělí se podpora de minimis poměrným způsobem na základě účetní hodnoty vlastního kapitálu nových podniků.
Článek 4
Výpočet hrubého grantového ekvivalentu
1. Toto nařízení se použije pouze na podporu, u níž lze předem přesně vypočíst hrubý grantový ekvivalent bez nutnosti provádět hodnocení rizik („transparentní podpora“). Za trans parentní podporu se považují zejména opatření podpory uvedená v odstavcích 2 až 6.
2. Podpora sestávající z půjček se považuje za transparentní podporu de minimis, pokud došlo k použití jedné z těchto dvou metodik:
a) půjčka je zajištěna kolaterálem pokrývajícím alespoň 50 % půjčky a buď nepřekračuje 1 000 000 EUR (nebo 500 000 EUR u podniků provozujících silniční nákladní dopravu) a není poskytnuta na dobu delší než pět let, nebo nepřekračuje 500 000 EUR (nebo 250 000 EUR u podniků provozujících silniční nákladní dopravu) a není poskytnuta na dobu delší než deset let. Pokud je půjčka nižší než tyto částky a/nebo je poskytnuta na dobu kratší pěti či deseti let, vypočítá se hrubý grantový ekvivalent této půjčky jako odpovídající poměrná část platného stropu stanoveného v čl. 3 odst. 2; nebo
b) hrubý grantový ekvivalent byl vypočítán na základě refe renční sazby platné v době poskytnutí podpory.
3. Podporu sestávající z kapitálových vkladů lze považovat za transparentní podporu de minimis, pouze pokud celková částka vkladu z veřejných prostředků nepřesáhne strop de mini mis.
4. Podpora sestávající z opatření rizikového financování ve formě kapitálové či kvazikapitálové investice se v případě cílo vého podniku považuje za transparentní podporu de minimis, pouze pokud je v rámci daného opatření každému z cílových podniků poskytován kapitál pouze do stropu podpory de mini mis.
5. Podpora sestávající ze záruk se považuje za transparentní podporu de minimis, pokud došlo k použití jedné z těchto tří metodik:
a) záruka nepřekračuje 80 % příslušné půjčky a zaručená částka buď není vyšší než 1 500 000 EUR (nebo 750 000 EUR u podniků provozujících silniční nákladní dopravu) a není
poskytována na dobu delší než pět let, nebo zaručená částka není vyšší než 750 000 EUR (nebo 375 000 EUR u podniků provozujících silniční nákladní dopravu) a není poskytována na dobu delší než deset let. Pokud je zaručená částka nižší než tyto částky a/nebo je záruka poskytnuta na dobu kratší pěti či deseti let, vypočítá se hrubý grantový ekvivalent této záruky jako odpovídající poměrná část platného stropu stanoveného v čl. 3 odst. 2; nebo
b) hrubý grantový ekvivalent byl vypočítán na základě prémií
„safe-harbour“ stanovených ve sdělení Komise (1); nebo
c) metodika výpočtu hrubého grantového ekvivalentu záruky je podle jakéhokoli nařízení přijatého Komisí v oblasti státních podpor platného v dané době ještě před svým použitím oznámena Komisi a Komisí schválena, přičemž schválená metodika výslovně upravuje daný druh záruky a příslušných transakcí v kontextu uplatnění tohoto nařízení.
6. Podpora sestávající z jiných nástrojů se považuje za trans parentní podporu de minimis, pokud daný nástroj disponuje prahovou hodnotou zajišťující, že nedojde k překročení přísluš ného stropu.
Článek 5
Kumulace
1. Podporu de minimis poskytnutou podle tohoto nařízení lze kumulovat s podporou de minimis poskytnutou v souladu s naří zením Komise (EU) č. 360/2012 (2) až do výše stropů stanove ných v uvedeném nařízení. S podporou de minimis poskytnutou podle jiných nařízení o podpoře de minimis ji lze kumulovat až do stropu stanoveného v čl. 3 odst. 2.
2. Podporu de minimis nelze kumulovat se státní podporou na tytéž způsobilé náklady nebo se státní podporou na tatáž opatření rizikového financování, pokud by taková kumulace překročila nejvyšší intenzitu podpory či částku podpory, která je pro specifické okolnosti každého případu stanovena v nařízení o blokové výjimce nebo v rozhodnutí Komise.
Článek 6
Sledování a podávání zpráv
1. Do 31. prosince 2015 členské státy zřídí centrální rejstřík podpor de minimis. U každé z podpor de minimis poskytnutých v souladu s tímto nařízením orgány daného členského státu
(1) V současné době sdělení Komise o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na státní podpory ve formě záruk (Úř. věst. C 155, 20.6.2008, s. 10).
(2) Nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospo dářského zájmu (Úř. věst. L 114, 26.4.2012, s. 8).
rejstřík uvede informace o každém příjemci (mimo jiné zda se jedná o malý, střední či velký podnik, a hospodářské odvětví (kód NaCE (1) na úrovni oddílů) jeho hlavní činnosti), datum poskytnutí podpory a hrubý grantový ekvivalent. Obsahem rejstříku jsou veškeré podpory de minimis poskytnuté v souladu s tímto nařízením od 1. ledna 2016 včetně.
2. Do doby, než určitý členský stát zřídí centrální rejstřík evidující údaje za období tří let, vztahuje se na tento členský stát odstavec 3.
3. Jestliže členský stát hodlá poskytnout některému podniku podporu de minimis podle tohoto nařízení, písemně jej infor muje o navrhované výši podpory vyjádřené jako hrubý grantový ekvivalent a o charakteru de minimis této podpory a výslovně odkáže na toto nařízení citací jeho názvu a uvedením informace o jeho vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. V případě, že se podpora de minimis v souladu s tímto nařízením poskytuje různým podnikům na základě určitého režimu a těmto podnikům jsou v rámci tohoto režimu poskytnuty různě vysoké jednotlivé podpory, může se daný členský stát rozhodnout, že uvedenou povinnost splní informováním podniků o pevné částce odpovídající maximální částce podpory, která může být v daném režimu poskytnuta. V takovém případě se tato pevná částka použije při zjišťování, zda byl dodržen strop stanovený v čl. 3 odst. 2. Před udělením podpory členský stát obdrží od dotyčného podniku prohlášení v písemné či elektronické podobě o jakýchkoli dalších podporách de minimis, které daný podnik obdržel během dvou předcházejících účetních let a daného účetního roku podle tohoto nařízení nebo podle jiných nařízení o podpoře de minimis.
4. Členský stát poskytne novou podporu de minimis v souladu s tímto nařízením teprve po přezkoumání, zda nová podpora nezvýší celkovou podporu de minimis, kterou dotyčný podnik obdržel, nad strop stanovený v čl. 3 odst. 2 a zda jsou dodrženy veškeré podmínky stanovené v článcích 1 až 5.
5. Členské státy zaznamenávají a shromažďují veškeré infor mace týkající se použití tohoto nařízení. Tyto záznamy musí obsahovat všechny informace nezbytné k doložení toho, že byly splněny podmínky tohoto nařízení. Záznamy o individuálních podporách de minimis se archivují po dobu deseti účetních let ode dne jejich poskytnutí. Záznamy týkající se určitého režimu podpory de minimis se archivují po dobu deseti let ode dne, kdy byla v rámci tohoto režimu poskytnuta poslední jednotlivá podpora. Na písemnou žádost poskytne dotyčný členský stát Komisi ve lhůtě dvaceti pracovních dnů nebo v delší lhůtě, která je v žádosti stanovena, všechny informace, které Komise považuje za nezbytné k posouzení toho, zda byly dodrženy
(1) V souladu s čl. 2 odst. 1 písm. b) a přílohou I nařízení Evropského Parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NaCE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech, Text s významem pro EHP (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).
podmínky tohoto nařízení, zejména celková výše podpory de minimis, kterou podnik obdržel v souladu s tímto nařízením a s ostatními nařízeními o podpoře de minimis.
6. Každý rok zašlou členské státy Komisi zprávu o uplatňo vání tohoto nařízení. Obsah zprávy tvoří:
a) celková výše podpory de minimis, kterou dotyčný členský stát během předcházejícího kalendářního roku v souladu s tímto nařízením poskytl, rozčleněná podle hospodářských odvětví a velikosti (malý, střední či velký podnik) příjemců;
b) celkový počet příjemců podpory de minimis, kterou dotyčný členský stát během předcházejícího kalendářního roku v souladu s tímto nařízením poskytl, rozčleněná podle hospodářských odvětví a velikosti (malý, střední či velký podnik) příjemců;
c) jakékoliv další informace týkající se uplatňování tohoto naří zení, které vyžaduje Komise a které upřesní včas před před ložením zprávy.
První zpráva bude předložena do 30. června 2017 a bude obsa hovat údaje za kalendářní rok 2016. Pokud daný členský stát všechny údaje požadované ve zprávách zpřístupnil veřejně, zaslání zprávy Komisi se již od něj nepožaduje. Komise každý rok zveřejní shrnutí informací uvedených ve výročních zprá xxxx, mimo jiné celkovou výši podpory de minimis poskytnutou každým členským státem v souladu s tímto nařízením.
Článek 7
Přechodná ustanovení
1. Všechny jednotlivé podpory de minimis poskytnuté v období mezi 2. únorem 2001 a 30. červnem 2007, které splňují podmínky nařízení (ES) č. 69/2001, se považují za podpory, které nesplňují všechna kritéria čl. 107 odst. 1 Smlouvy, a které proto nepodléhají oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.
2. Všechny jednotlivé podpory de minimis poskytnuté v období mezi 1. lednem 2007 a 30. červnem 2014, které splňují podmínky nařízení (ES) č. 1998/2006, se považují za podpory, které nesplňují všechna kritéria čl. 107 odst. 1 Smlouvy, a které proto nepodléhají oznamovací povinnosti podle čl. 108 odst. 3 Smlouvy.
3. Po uplynutí doby platnosti tohoto nařízení je možné každou podporu de minimis, která splňuje podmínky tohoto nařízení, právoplatně provádět ještě dalších šest měsíců.
Článek 8
Vstup v platnost a doba platnosti
Toto nařízení vstupuje v platnost dne 1. ledna 2014 a použije se od 1. ledna 2014 do 31. prosince 2020.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 17. července 2013.
Za Komisi […] […] předseda
(Informace)
INFORMaCE
ORGÁNŮ, INSTITUCÍ a JINÝCH SUBJEKTŮ EVROPSKÉ UNIE
EVROPSKÁ KOMISE
Směnné kurzy vůči euru (1)
7. srpna 2013
(2013/C 229/03)
1 euro =
měna | směnný kurz | měna | směnný kurz | ||
USD | americký dolar | 1,3305 | aUD CaD HKD NZD SGD KRW ZaR CNY HRK IDR MYR PHP RUB THB BRL MXN INR | australský dolar kanadský dolar hongkongský dolar novozélandský dolar singapurský dolar jihokorejský won jihoafrický rand čínský xxxx xxxxxxxxxx kuna indonéská rupie malajsijský ringgit filipínské peso ruský rubl thajský baht brazilský real mexické peso indická rupie | 1,4878 1,3868 10,3197 1,6826 1,6868 1 486,17 13,2109 8,1416 7,4975 13 683,68 4,3301 58,258 43,9480 41,831 3,0641 16,8685 81,4960 |
JPY | japonský jen | 129,21 | |||
DKK | dánská koruna | 7,4571 | |||
GBP | britská libra | 0,85955 | |||
SEK | švédská koruna | 8,7261 | |||
CHF | švýcarský frank | 1,2321 | |||
ISK | islandská koruna | ||||
NOK | norská koruna | 7,8995 | |||
BGN | bulharský lev | 1,9558 | |||
CZK | česká koruna | 25,978 | |||
HUF | maďarský forint | 299,52 | |||
LTL | litevský litas | 3,4528 | |||
LVL | lotyšský latas | 0,7025 | |||
PLN | polský zlotý | 4,2170 | |||
XXX | xxxxxxxx lei | 4,4330 | |||
TRY | turecká lira | 2,5713 | |||
(1) Zdroj: referenční směnné kurzy jsou publikovány ECB.
Informace členských států o ukončení rybolovu
(2013/C 229/04)
V souladu s čl. 35 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1) bylo přijato rozhodnutí o ukončení rybolovu, jak je uvedeno v této tabulce:
Datum a čas ukončení | 4.7.2013 |
Doba trvání | 4.7.2013–31.12.2013 |
Členský stát | Portugalsko |
Populace nebo skupina populací | BFT/aE45WM |
Druh | Tuňák obecný (Thunnus thynnus) |
Oblast | atlantský oceán, východně od 45° z. d., a Středozemní moře |
Druh(y) rybářského plavidla | — |
Referenční číslo | 16/TQ40 |
(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.
Informace členských států o ukončení rybolovu
(2013/C 229/05)
V souladu s čl. 35 odst. 3 nařízení Rady (ES) č. 1224/2009 ze dne 20. listopadu 2009 o zavedení kontrolního režimu Společenství k zajištění dodržování pravidel společné rybářské politiky (1) bylo přijato rozhodnutí o ukončení rybolovu, jak je uvedeno v této tabulce:
Datum a čas ukončení | 4.7.2013 |
Doba trvání | 4.7.2013–31.12.2013 |
Členský stát | Spojené království |
Populace nebo skupina populací | SaN/2a3a4. a oblasti řízení SaN/123_1, _2, _3, _4, _6 |
Druh | Smačci a související vedlejší úlovky (Ammodytes spp.) |
Oblast | Vody EU oblastí IIa, IIIa a IV a vody EU náležející do oblastí řízení smačků 1, 2, 3, 4 a 6 (kromě vod v pásmu šesti námořních mil od základních linií Spojeného království na Shetlandských ostrovech a na ostrovech Fair Isle a Foula) |
Druh(y) rybářského plavidla | — |
Referenční číslo | 17/TQ40 |
(1) Úř. věst. L 343, 22.12.2009, s. 1.
INFORMaCE TÝKaJÍCÍ SE EVROPSKÉHO HOSPODÁŘSKÉHO PROSTORU
KONTROLNÍ ÚŘaD ESVO
Informace sdělované státy ESVO o státních podporách poskytovaných podle aktu uvedeného v bodě 1 písm. j) přílohy XV Dohody o EHP (nařízení Komise (ES) č. 800/2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách))
(2013/C 229/06)
ČÁST 1
Pomoc č. | GBER 8/13/REG | |
Stát ESVO | Norsko | |
Region | Všechny regiony v Rumunsku | Status regionální podpory |
Poskytovatel podpory | Název | Innovation Norway |
adresa Internetová xxxxxxx | XX Xxx 000 Xxxxxxx 0000 Xxxx NORWaY | |
Název opatření podpory | Norwegian Financial Mechanism 2009-2014. Green Industry Innovation Programme ROMaNIa | |
Vnitrostátní právní základ (odkaz na příslušné vnitrostátní úřední vyhlášení) | Prop. 1 S (2012-2013) ‘The Ministry of Foreign affairs’ s. 85-95 xxxx://xxx.xxxxxxxxxxx.xx/xx/xxx/xx/xxx/xxxxxxx/xxxx/0000-0000/xxxx- 1-s-20122013.html?id=703276 | |
Odkaz na internetovou stránku, kde se nachází úplné znění opatření podpory | ||
Druh opatření | Režim podpory | ano |
Podpora ad hoc | Nepoužije se | |
Doba trvání | Režim podpory | 12.3.2013 až 30.4.2016 |
Dotyčná hospodářská odvětví | Všechna hospodářská odvětví způsobilá k získání podpory | Všechna hospodářská odvětví |
Kategorie příjemce | Malé a střední podniky | ano |
Velké podniky | ano | |
Mikropodniky | ano | |
Nevládní organizace | ano | |
Rozpočet | Celková roční částka rozpočtu plánovaného v rámci režimu | Celková částka (2013–2016) 21 768 200 EUR |
Nástroj podpory (Článek 5) | Příspěvek | ano |
ČÁST II
Obecné cíle (seznam) | Cíle (seznam) | Maximální intenzita podpory v % nebo maximální výše podpory v NOK | Malé a střední podniky – příplatky v % |
Regionální investiční podpora a podpora zaměstnanosti (článek 13) | Režim podpory | Intenzita podpory vyjádřená v současném hrubém ekvivalentu podpory nepřesahuje prahovou hodnotu regi onální podpory platnou v době, kdy je podpora v dotyčném podporo vaném regionu v Rumunsku poskytnu ta. | 20 % pro malé podniky 10 % pro střední podniky |
Investiční podpora a podpora zaměstna nosti pro malé a střední podniky (článek 15) | 20 % pro malé podniky 10 % pro střední podniky | ||
Podpora na ochranu životního prostředí (články 17–25) | Investiční podpora, která podnikům umožní řídit se přísnějšími normami, než jsou normy Společenství v oblasti ochrany životního prostředí, nebo zvyšovat úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Společenství neexistuje (článek 18) Uveďte konkrétní odkaz na příslušnou normu | 35 % | 20 % pro malé podniky 10 % pro střední podniky |
Podpora pro získání nových dopravních prostředků, které splňují přísnější normy, než jsou normy Společenství týkající se ochrany životního prostředí, nebo které zvýší úroveň ochrany životního prostředí v případě, že norma Společenství neexis tuje (článek 19) | 35 % | 20 % pro malé podniky 10 % pro střední podniky | |
Podpora na včasné přizpůsobení se malých a středních podniků budoucím normám Společenství (článek 20) | 15 % pro malé a 10 % pro střední podniky v případě, že k realizaci a dokončení dojde dříve než tři roky před vstupem normy v plat nost (10 % pro malé podniky v případě, činí- li tato lhůta méně než tři roky) | ||
Investiční podpora na ochranu životního prostředí pro opatření na úsporu energie (článek 21) | 60 % | 20 % pro malé podniky 10 % pro střední podniky |
Obecné cíle (seznam) | Cíle (seznam) | Maximální intenzita podpory v % nebo maximální výše podpory v NOK | Malé a střední podniky – příplatky v % | |
Investiční podpora na ochranu životního prostředí na vysoce účinnou kombino vanou výrobu tepla a elektrické energie (článek 22) | 45 % | 20 % pro malé podniky 10 % pro střední podniky | ||
Investiční podpora na ochranu životního prostředí na podporu energie z obnovitel ných zdrojů energie (článek 23) | 45 % | 20 % pro malé podniky 10 % pro střední podniky | ||
Podpora na ekologické studie (článek 24) | 50 % | 20 % pro malé podniky 10 % pro střední podniky | ||
Podpora na pora denské služby ve prospěch malých a středních podniků a jejich účast na vele trzích (články 26–27) | Podpora na poradenské služby ve prospěch malých a středních podniků (článek 26) | 50 % | ||
Podpora malých a středních podniků určená na účast na veletrzích (článek 27) | 50 % | |||
Podpora na výzkum, vývoj a inovace (články 30–37) | Podpora výzkum ných a vývojových projektů (článek 31) | Základní výzkum (čl. 31 odst. 2 písm. a)) | 100 % | |
Průmyslový výzkum (čl. 31 odst. 2 písm. b)) | 50 % | 10 % pro střední podniky 20 % pro malé podniky Do maximální intenzity podpory ve výši 80 % lze uplatnit navýšení o 15 procentních bodů, pokud jsou splněny podmínky čl. 31 odst. 4 písm. b). | ||
Experimentální vývoj (čl. 31 odst. 2 písm. c)) | 25 % | 10 % pro střední podniky 20 % pro malé podniky Do maximální intenzity podpory ve výši 80 % lze uplatnit navýšení o 15 procentních bodů, pokud jsou splněny podmínky čl. 31 odst. 4 písm. b). | ||
Obecné cíle (seznam) | Cíle (seznam) | Maximální intenzita podpory v % nebo maximální výše podpory v NOK | Malé a střední podniky – příplatky v % |
Podpora na studie technické proveditel nosti (článek 32) | 75 % (průmyslový výzkum) a 50 % (expe rimentální vývoj) pro malé a střední podniky 65 % (průmyslový výzkum) a 40 % (expe rimentální vývoj) pro velké podniky | ||
Podpora pro malé a střední podniky na náklady práv k průmyslovému vlastnictví (článek 33) | Intenzita podpory nepřesáhne intenzitu podpory výzkumných a vývojových projektů (čl. 31 odst. 3 a 4). | ||
Podpora pro mladé inovativní podniky (článek 35) | 1 milion EUR | ||
Podpora na poradenské služby a podpůrné služby v oblasti inovací (článek 36) | 200 000 EUR na příjemce za libovolné tříleté období | ||
Podpora na vypůjčení vysoce kvalifikova ných pracovníků (článek 37) | |||
Podpora na vzdělá vání (články 38–39) | Specifické vzdělávání (čl. 38 odst. 1) | 25 % | 10 % pro střední podniky 20 % pro malé podniky |
Obecné vzdělávání (čl. 38 odst. 2) | 60 % | 10 % pro střední podniky 20 % pro malé podniky |
Opatření, které nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP
(2013/C 229/07)
Kontrolní úřad ESVO nepovažuje níže uvedené opatření za státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP:
Datum přijetí rozhodnutí: 10. dubna 2013
Věc č.: 69933
Číslo rozhodnutí: 144/13/COL
Stát ESVO: Norsko
Název (a/nebo jméno příjemce): Bergen Kirkelige Fellesråd
Druh opatření: opatření nepředstavuje podporu
Název a adresa poskytovatele podpory: Bergen Kirkelige Fellesråd
Xxxxxx xxxx 0
5008 Bergen NORWaY
Závazné jazykové znění rozhodnutí bez důvěrných údajů je k dispozici na internetových stránkách Kontrol ního úřadu ESVO:
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxx/xxxxx-xxx/xxxxx-xxx-xxxxxxxx/
Opatření, které nepředstavuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP
(2013/C 229/08)
Kontrolní úřad ESVO nepovažuje níže uvedené opatření za státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP:
Datum přijetí rozhodnutí: 10. dubna 2013
Věc č.: 70521
Číslo rozhodnutí: 145/13/COL
Stát ESVO: Island
Název (a/nebo jméno příjemce): Údajná státní podpora ve prospěch Landsbankinn ve formě vzdání se
očekávaného výnosu z veřejných prostředků
Právní základ: ustanovení čl. 61 odst. 1 Dohody o EHP
Druh opatření: opatření nepředstavuje podporu
Hospodářská odvětví: finanční služby
Závazné jazykové znění rozhodnutí bez důvěrných údajů je k dispozici na internetových stránkách Kontrol ního úřadu ESVO:
xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxx/xxxxx-xxx/xxxxx-xxx-xxxxxxxx/
Výzva k předložení připomínek podle čl. 1 odst. 2 části I protokolu 3 k Dohodě mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora ke státní podpoře týkající se financování koncertní haly a konferenčního centra Harpa
(2013/C 229/09)
Rozhodnutím č. 128/13/KOL ze dne 20. března 2013 uvedeným v závazném znění na stránkách násle dujících za tímto shrnutím zahájil Kontrolní úřad ESVO řízení podle čl. 1 odst. 2 části I protokolu 3 k Dohodě mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora. Islandské orgány byly o zahájení řízení vyrozuměny zasláním kopie tohoto rozhodnutí.
Kontrolní úřad ESVO tímto oznámením vyzývá státy ESVO, členské státy EU a zúčastněné strany, aby mu ve lhůtě jednoho měsíce od zveřejnění tohoto oznámení zaslaly své připomínky k uvedenému opatření na adresu:
EFTa Surveillance authority Registry
Rue Belliard/Xxxxxxxxxxxxxx 00
1040 Bruxelles/Brussel BELGIQUE/BELGIË
Připomínky budou sděleny islandským orgánům. Na základě písemné žádosti s uvedením důvodů může být totožnost zúčastněné strany, která podává připomínky, uchována v důvěrnosti.
SHRNUTÍ
Řízení
V září 2011 byla Kontrolnímu úřadu ESVO (dále jen „Kontrolní úřad“) doručena stížnost týkající se údajného subvencování konferenčních služeb a služeb veřejného stravování/cateringu, které měly poskytovat islandský stát a město Reykjavík v koncertní hale a konferenčním centru Harpa. Kontrolní úřad následně zaslal dvě žádosti o podání informací určené islandským orgánům, které na ně odpověděly.
Popis opatření
V roce 2004 zahájily Island a město Reykjavík nabídkové řízení v rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru, jehož předmětem byla výstavba, zpracování návrhu projektu a provozování koncertní haly a konfe renčního centra o rozloze 28 000 metrů čtverečních. Dne 12. ledna 2007 byla po vybrání nejvýhodnější nabídky zahájena výstavba koncertní haly a konferenčního centra Harpa. V důsledku finančního zhroucení Islandu došlo v roce 2008 k přerušení výstavby Harpy. Primátor města Reykjavík a ministr školství dosáhli krátce nato dohody, podle níž se islandský stát a město Reykjavík zavázaly k pokračování výstavby bez partnera z privátní sféry. Stavba byla oficiálně otevřena dne 20. srpna 2011.
Harpa má sloužit k poskytování různých služeb a činností. Islandský symfonický orchestr a Islandská opera uzavřely smlouvy o dlouhodobém užívání některých zařízení a prostor Harpy. Harpa je dále využívána k pořádání konferencí, přičemž k dispozici jsou čtyři konferenční sály různých velikostí. V Harpě rovněž probíhá řada jiných různorodých uměleckých aktivit, jako jsou například koncerty popové a rockové hudby islandských a zahraničních interpretů. Další aktivity v rámci Harpy, jako jsou např. catering, restaurace, obchod s hudebninami a obchod s nábytkem, provozují soukromé společnosti, které si v Harpě pronajímají prostory a zařízení. Tato zařízení jsou pronajata soukromým provozovatelům za tržních podmínek a byla předmětem veřejných nabídkových řízeních, v rámci nichž byly vybrány nejvýhodnější nabídky.
Harpa je zcela ve vlastnictví islandského státu (54 %) a města Reykjavík (46 %), kteří podle podmínek účasti v projektu poskytují hlavní část každoročních příspěvků. Provoz Xxxxx je od jejího otevření značně ztrá tový, přičemž ztráty se hradí z rozpočtů Islandu a města Reykjavík.
Připomínky islandských orgánů
Podle islandských orgánů se v případě financování Harpy nejedná o státní podporu, neboť orgány zajistily řádné oddělení účtů jednotlivých činností v rámci koncertní haly a konferenčního centra. Na podporu tohoto tvrzení islandské orgány předložily dvě zprávy účetních firem o oddělení účtů společností podíle jících se na provozu Harpy. Islandské orgány rovněž předložily analýzu cen, v níž porovnaly ceny obdob ných zařízení v Reykjavíku na základě jejich velikosti a kapacity. Islandské orgány kromě toho uvádějí, že konferenční provoz pozitivně přispívá jiným činnostem v Harpě a bez něj by byly náklady, které by musely nést další činnosti, podstatně vyšší.
Existence státní podpory
Výhody vyplývající z poskytnutí státních prostředků podniku
Vzhledem k tomu, že Island a město Reykjavík společně hradí roční ztrátu v důsledku provozu Harpy každoročním příspěvkem v určité výši ze svých rozpočtů, jedná se o státní prostředky ve smyslu článku 61 Dohody o EHP.
Podle stanoviska Kontrolního úřadu jsou výstavba i provoz infrastruktury samy o sobě hospodářskou činností, je-li nebo bude-li taková infrastruktura používána k poskytování zboží nebo služeb na trhu (1). Některé z činností probíhajících v Harpě, zejména konference, divadelní představení, koncerty populární hudby atd., mohou přilákat řadu zákazníků, přičemž však konkurují soukromým konferenčním střediskům, divadlům či jiným hudebním scénám. Vzhledem k tomu dospěl Kontrolní úřad k předběžnému závěru, že společnosti účastnící se provozu Harpy mají být řazeny mezi podniky v rozsahu, v němž se účastní komerčních aktivit.
Kontrolní úřad je dále toho názoru, že veřejné financování výstavby Harpy by představovalo hospodářské zvýhodnění a tudíž podporu, neboť projekt by bez tohoto financování nebylo možné, jak bylo připuštěno, realizovat. Dále je poskytována výhoda společnostem účastnícím se provozu Harpy v podobě ušlého zisku, nepožaduje-li stát a město návratnost svých investic do koncertní haly a konferenčního centra, pokud se tyto společnosti účastní komerčních aktivit, jako je např. pořádání konferencí či jiných uměleckých událostí. Z předběžného posouzení Kontrolního úřadu tudíž vyplývá, že selektivní hospodářskou výhodu nelze vyloučit na žádné z úrovní (výstavba, provoz a užívání).
Narušení hospodářské soutěže a ovlivnění obchodu mezi smluvními stranami
Jelikož trh pořádání mezinárodních akcí, jako jsou například konference a umělecké události, je otevřen hospodářské soutěži mezi provozovateli zařízení a pořadateli akcí, kteří se běžně podílí na činnostech tvořících předmět obchodu mezi členskými státy EHP, lze předpokládat ovlivnění tohoto obchodu. V tomto případě je vliv na obchod s některými sousedními státy EHP dokonce pravděpodobnější vzhledem k povaze konferenčního odvětví (2). Vzhledem k tomu Kontrolní úřad dospěl k předběžnému závěru, že v důsledku uvedeného opatření může dojít k narušení hospodářské soutěže a nepříznivému ovlivnění trhu v rámci EHP.
Slučitelnost podpory
Podle čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP, jak je vykládán Kontrolním úřadem ve smyslu výkladu Evropské komise bývalého čl. 87 odst. 3 písm. d) SES, nyní článku 107 odst. 3 písm. d) SFEU, lze považovat podporu, která je určena na pomoc kultuře a zachování kulturního dědictví, za slučitelnou s uplatňováním Dohody o EHP, pokud taková podpora neovlivňuje obchodní podmínky a hospodářskou soutěž v EHP v míře odporující společnému zájmu. Islandské orgány uvádějí, že hlavním cílem dotčených opatření byla podpora kultury prostřednictvím výstavby kulturní haly, jež by mohla poskytnout zázemí Islandskému symfonickému orchestru a Islandské opeře. Kontrolní úřad uznal, že vzhledem ke kulturnímu významu by bylo možné výstavbu a provoz zařízení, jež je určeno pro filharmonii a operu, klasifikovat jako podporu určenou na pomoc kultuře.
(1) Viz rozhodnutí Komise ve věci Sa.33618 (Švédsko), Financování arény v Uppsale (Úř. věst. C 152, 30.5.2012, s. 18) bod 19.
(2) Viz věc T-90/09, Mojo Concerts BV a amsterdam Music Dome Exploitatie BV v. Evropská komise, usnesení Tribunálu ze dne 26. ledna 2012, bod 45, Úř. věst. C 89, 24.3.2012, s. 22.
Kontrolní úřad uznává, že infrastrukturu v Harpě bylo možné využívat k umístění různých komerčních činností, např. restaurací, kaváren, obchodů, konferencí a koncertů populární hudby. aby nedošlo k narušení hospodářské soutěže, musí být však uplatněna opatření, která zaručí, že nedochází ke křížovému subven cování komerčních činností a subvencovaných kulturních činností. Kontrolní úřad neshledal, že by islandské orgány zavedly tyto nezbytné záruky, jež by zabránily takovému křížovému subvencování. V návaznosti na své předběžné posouzení má Kontrolní úřad tudíž pochybnosti o tom, zda bylo možné považovat výstavbu a provoz Harpy za slučitelné s čl. 61 odst. 3 písm. c) Dohody o EHP.
Závěr
V souvislosti s předchozími úvahami se Kontrolní úřad rozhodl zahájit formální vyšetřovací řízení podle čl. 1 odst. 2 části I protokolu 3 k Dohodě mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora, pokud jde o financování koncertní haly a konferenčního centra Harpa. Zúčastněné strany mohou předkládat své připomínky ve lhůtě jednoho měsíce od zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.
V souladu s článkem 14 protokolu 3 může být příjemcům uloženo vrátit veškerou protiprávní podporu.
EFTA SURVEILLANCE AUTHORITY DECISION No 128/13/COL
of 20 March 2013
to initiate the formal investigation procedure into potential State aid involved in the financing of the Harpa Concert Hall and Conference Centre
(Iceland)
THE EFTa SURVEILLaNCE aUTHORITY (‘THE aUTHORITY’),
HaVING REGaRD to:
The agreement on the European Economic area (‘the EEa agreement’), in particular to article 61 and Protocol 26,
The agreement between the EFTa States on the establishment of a Surveillance authority and a Court of Justice (‘the Surveillance and Court agreement’), in particular to article 24,
Protocol 3 to the Surveillance and Court agreement (‘Protocol 3’), in particular to article 1 of Part I and article 4(4) and articles 6 and 13 of Part II,
Whereas:
I. FACTS
1. Procedure
(1) On 19 September 2011, the authority received a complaint, dated 13 September 2011 (Event No 608967), concerning the alleged subsidising by the Icelandic State and the City of Reykjavík (‘the City’) of conference services and restaurant/catering services in the Harpa Concert Hall and Conference Centre (‘Harpa’) (3).
(2) By letter dated 14 October 2011, the authority requested additional information from the Icelandic authorities (Event No 609736). By a letter dated 30 November 2011 (Event No 617042), the Icelandic authorities replied to the request and provided the authority with the relevant information.
(3) The case was the subject of discussions between the authority and the Icelandic authorities as well as the lawyer representing the holding company responsible for Xxxxx’x operations, at the package meeting in Reykjavík on 5 June 2012. Shortly after the meeting, the authority sent a follow up letter, dated 9 July 2012 (Event No 637627), to the Icelandic authorities inviting them to provide information on certain outstanding issues.
(3) For the purposes of this Decision, ‘Harpa’ will refer to the building itself and its facilities.
(4) By letter dated 21 august 2012 (Event No 644771), the Icelandic authorities submitted additional information. By letter dated 27 September 2012 (Event No 648320), the Icelandic authorities submitted a memorandum concerning the separation of accounts as well as a statement from the accounting firm PWC.
(5) Finally, the Icelandic authorities submitted information by e-mail dated 11 February 2013 (Event No 662444) and by letter dated 7 March 2013 (Event No 665434).
2. The complaint
(6) The complainant has alleged that unlawful State aid is being provided by the Icelandic State and the City to the companies involved in the operation of Harpa. The complainant referred to the State budget for the year 2011 where the Ministry of Finance allocated ISK 419 400 000 to the operation of Harpa and additional ISK 44 200 000 for building costs and maintenance. The Municipality’s budget foresaw a substantial allocation of funds to the Harpa project for the year 2011 amounting to a total of ISK 391 526 000. Furthermore, the Municipality contributed a substantial amount to the project in the years 2009-2010.
(7) The complainant claims that the contribution from both the Icelandic Government and the City is partly being used to subsidise the conference service and the restaurant/catering services in the music hall and conference centre. The contributions in question are fairly high and according to the complainant, there is no transparency in how they are being used. The complainant maintains that this State aid affects the market for the conference business in the European Economic area (‘EEa’) as a whole and is not limited to competitors on the Icelandic market. It therefore constitutes an infringement of article 61 of the EEa agreement.
(8) The complainant provided the authority with extracts from the Icelandic State budget for the year 2011 as well as an extract from the City’s budget for the same year. Furthermore, the complainant provided a purchase agreement for Harpa and general information on the conference market in Iceland. However, the complainant noted that due to the lack of transparency it was difficult to gather detailed information on the obligations of the Icelandic State and the City to contribute funds to the companies involved in the operation of Harpa as well as information on Harpa’s business model and on the separation of accounts.
3. Harpa Concert Hall and Conference Centre
3.1. Background
(9) In 1999, the Mayor of Reykjavík along with representatives of the Icelandic Government announced that a concert and conference centre would be constructed in the centre of Reykjavík. In late 2002, the Icelandic State and the City signed an agreement regarding the project and the following year the company austurhöfn-TR ehf. was founded with the purpose of overseeing the project.
(10) In 2004, the Icelandic State and the City initiated a public-private partnership (‘PPP’) bid concerning the construction, design and operation of the concert hall and conference centre. There were four
companies that bid for the contract. In 2005, the evaluation committee of austurhöfn-TR ehf.
concluded that the offer from Portus ehf. was the most favourable one and subsequently the Icelandic State and the City entered into a contract with Portus ehf. for the construction and operation of a concert and conference centre (4). The construction of Harpa began on 12 January 2007.
(11) Due to the financial collapse in Iceland in October 2008, the construction of Harpa was put on hold. However, shortly after the collapse, the Mayor of Reykjavík and the Minister for Education reached an agreement which entailed that the State and the City would continue with the construction of Harpa without the private partner. after an amended and restated project agreement was concluded, the construction project continued (hereinafter referred to as ‘the project agreement’) (5). On 20 august 2011, Harpa was formally opened. The building is 28 000 square meters and is located at xxxxxxxxxxx 0, 000 Xxxxxxxxx.
(12) Harpa is meant to accommodate various services and operations. Both the Icelandic Symphony Orchestra and the Icelandic Opera have entered into long-term contracts for the use of certain facilities within Harpa. Moreover, Harpa accommodates conferences and there are four conference halls of different sizes. Harpa also houses various other events such as pop and rock concerts with both Icelandic and foreign artists.
(4) Project agreement between austurhofn-TR ehf. and Eignarhaldsfelagid Portus ehf, signed on 9 March 2006.
(5) amended and restated project agreement between austurhofn-TR ehf. and Eignarhaldsfelagid Portus ehf, signed on 19 January 2010.
(13) Other activities in Harpa such as catering, restaurants, a music shop and a furniture shop are operated by private companies who rent the facilities. according to the Icelandic authorities, these facilities are leased on market terms and were subject to public tenders, where the most favourable offers were accepted.
3.2. The ownership and corporate structure of Harpa
(14) Harpa Concert Hall and Conference Centre is owned by the Icelandic State (54 %) and Reykjavík City (46 %) and therefore constitutes a public undertaking. The entire Harpa project has been overseen by austurhöfn-TR ehf. which is a limited liability company, established by the Ministry of Finance on behalf of the Icelandic State and the City in order to take over the construction and running of the Harpa project (6).
(15) Until recently there were several limited liability companies involved in Harpa's operations, namely: Portus ehf., which was responsible for Harpa real estate and operations, and Situs ehf., which was responsible for other buildings planned in the same area. Portus had two subsidiaries: Totus ehf., which owned the real estate itself, and ago ehf., which was responsible for all operations in Harpa and leased the property from Totus. Situs also had two subsidies: Hospes ehf., which would have owned and operated a hotel which is to be constructed in the area, and Custos ehf., which was to own and operate any other buildings in the area.
(16) However, in order to minimise operational costs and increase efficiency, the board of austurhöfn-TR ehf. decided in December 2012 to simplify the operational structure of Harpa by merging most of the limited liability companies involved in its operations into one company. The State and the City therefore founded the company Harpa — tónlistar- og ráðstefnuhús ehf. which is to oversee all of Harpa's operations. Simplifying the infrastructure of Harpa is a part of a long-term plan to make Xxxxx’x operations sustainable.
(17) The following chart explains in broad terms the organisational structure of Harpa after the changes to its corporate structure entered into effect (7):
(6) Further information on austurhöfn-TR ehf. can be found on their website: xxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xx/
(7) Information available online at: xxxx://xx.xxxxx.xx/xxxxx/xxxxxxx/xxxxxx-0.xxx
3.3. The financing of Harpa’s operations
(18) as previously noted, Harpa is fully owned by the Icelandic State and the City through austurhöfn-TR ehf. The obligations of the State and the City are regulated by article 13 of the project agreement from 2006 (8). The annual payments of the State and the City are covered by their respective budgets. according to the State budget for 2011, the annual State contribution was expected to amount to ISK 424,4 million. For the year 2012, the expected amount to be contributed by the State was ISK 553,6 million. In the year 2013, there is expected to be an increase in the public funding of Harpa as
the City and the State have approved an additional ISK 160 million contribution.
all
public
contributions to Harpa are borne in accordance with the participation in the project, i.e. the State pays 54 % and the City 46 %. The contributions are also indexed with the consumer price index.
(19) In addition to the contribution provided for in the State and the City’s budgets, the Government and the City have undertaken an obligation to grant a short-term loan for the operation of Harpa until long-term financing necessary to fully cover the cost of the project is completed. as from 2013, the total amount of the loan was ISK 794 million with an interest rate of 5 % and a 200 bp premium. The Icelandic authorities have however announced their intention to convert the loan into share capital in the companies operating Harpa (9).
(20) The State and the City allocate funds on a monthly basis in order pay off loan obligations in connection with Harpa. Since the project is meant to be self-sustainable, the profits must cover all operational costs. The funds from the owners are therefore, according to the Icelandic authorities, only meant to cover outstanding loans (10).
(21)
according
to the project agreement, there is to be a financial separation between the different
companies involved in the operation of Harpa and between the different operations and activities:
(22) 13.11.1 The private partner will at all times ensure that there is financial separation between the real estate company, the operation company, Xxxxxxx and the private partner. Each entity shall be managed and operated separately with regards to finances.
(23) 13.11.2 The private partner will at all times ensure that there is sufficient financial separation, i.e. separation in book-keeping, between the paid for work and other operations and activities within the CC. The private partner shall at all times during the term be able to demonstrate, upon request from the client, that such financial separation exists.
(24) The operations of Harpa are divided into several categories: 1. the Icelandic Symphony Orchestra;
2. the Icelandic Opera; 3. other art events; 4. conference department; 5. operations; 6. ticket sales;
7. operating of facilities; 8. management cost. all these cost categories now fall under Harpa — tónlistar- og ráðstefnuhús ehf. and the revenue and costs attributed to each of these categories are included in the budget under the relevant category. Common operational costs such as salary, housing (heating and electricity) and administrative costs are divided among the categories according to a cost allocation model (11).
(25) according to the projected annual account of austurhöfn-TR ehf. for the year 2012, the company was expected to sustain a significant operating loss corresponding to a total negative EBITDa of ISK
406,5 million. The conference part of Harpa's operation was run at a negative
EBITDa
of ISK
120 million in 2012 and the same goes for ‘other art events’ (negative EBITDa of ISK 131 million). The projected annual accounts and earning analysis for the year 2013 also foresee a considerable
operating loss, a total negative
EBITDa
of around ISK 348 million, with both the conference
activities and ‘other art events’ operating at a loss (12).
(26) as previously noted, the operation in Harpa is now overseen by a single company, Harpa —
tónlistar- og ráðstefnuhús ehf., which is devoted to making the Harpa project as profitable as
possible.
according
to the Icelandic authorities, the overall aim is to make the operations
gradually sustainable. Nevertheless, Harpa has since its opening been operated with an annual
(8) as amended and restated in 2010.
(9) The Icelandic authorities have not yet outlined the particulars of this arrangement.
(10) See memorandum issued by the Director of Harpa, dated 24 September 2012 (Event No 648320).
(11) See report by KPMG, dated 7 February 2013 (Event No 662444).
(12) Ibid.
deficit that has been covered over the budgets of the Icelandic State and Reykjavík City (13). according to projections submitted by the Icelandic authorities, the conference activities in Harpa are expected to become gradually sustainable and by the year 2016 the authorities project that Xxxxx’x conference operations will run at a positive EBITDa of ISK 3,5 million (14). However, by the year 2016 the ‘other art events’ are still expected to run at a negative EBITDa of around ISK 93 million.
4. Comments by the Icelandic authorities
(27) The Icelandic authorities argue that the financing of the companies involved in the operation of Harpa does not involve State aid since they have properly ensured that the companies keep separate accounts for the different activities within the concert hall and the conference centre.
(28) The Icelandic authorities have claimed that revenues from conference and concert activities have been accounted for separately from other activities, while costs had not been accounted for separately up until now. The Icelandic authorities have acknowledged the need for accounting for conference activities separately from concert activities, as well as costs associated with these activities, and they aimed at having such a separation functional in January 2012.
(29) Furthermore, the Icelandic authorities claim that there is now a sufficient separation of accounts. In order to validate this claim, they have put forward statements from two accounting firms, PWC and KPMG. according to PWC, the separation of accounts for the companies involved in the operation of Harpa is sufficient. The profits are attributed to the relevant operational category and the common operational costs are divided between all operational categories. according to the report from KPMG, the property management team of Harpa has divided the building’s square meters based on function and usage and the related costs are allocated accordingly.
(30) With regard to the conference operations, according to the Icelandic authorities, Harpa — tónlistar- og ráðstefnuhús ehf. is not itself active on the conference market. The company however leases conference rooms either to one-off conference organisers or to specialised conference businesses. Furthermore, the Icelandic authorities have noted that that there are no competing conference centres in Iceland capable of hosting large-scale conferences like Harpa. according to the Icelandic auth orities, the conference business positively contributes to other activities in Harpa. If Harpa — tónlistar- og ráðstefnuhús ehf. would not operate the conference business, the costs other activities would have to carry would be considerably higher. In order to show that the conference aspect of Harpa is not being subsidised, the Icelandic authorities submitted a pricing analysis from KPMG where they compared the prices of comparable conference facilities, based on size and capacity. according to KPMG’s analysis, the price for a full day, the price per guest and the price per square meter are on average much higher for the facilities in Harpa than for comparable facilities offered in competing conference facilities.
(31) Lastly, the Icelandic authorities maintain that the financial contributions from the State and the City are fully allocated for payment of outstanding loans and are not used in order to subsidise the conference hosting aspect.
II. ASSESSMENT
1. The presence of State aid within the meaning of Article 61(1) of the EEA Agreement
(32) article 61(1) of the EEa agreement reads as follows:
(33) ‘Save as otherwise provided in this agreement, any aid granted by EC Member States, EFTa States or through State resources in any form whatsoever which distorts or threatens to distort competition by favouring certain undertakings or the production of certain goods shall, in so far as it affects trade between contracting parties, be incompatible with the functioning of this agreement.’
(13) according to the Icelandic authorities, Xxxxx’x losses mostly stem from high real estate taxes.
(14) The key factor in this revenue growth is the expected increase in the conference business.
(34) In the following chapters the financing of the companies involved in the operation of Harpa Concert Hall and Conference Centre will be assessed with respect to these criteria.
1.1. State resources
(35) according to article 61(1) of the EEa agreement, a measure must be granted by the State or through State resources in order to constitute State aid.
(36) at the outset, the authority notes that both local and regional authorities are considered to be equivalent to the State (15). Consequently, the state for the purpose of article 61(1) covers all bodies of the State administration, from the central government to the City level or the lowest administrative level as well as public undertakings and bodies. Furthermore, municipal resources are considered to be State resources within the meaning of article 61 of the EEa agreement (16).
(37) Since the Icelandic State and the City of Reykjavík cover jointly the annual deficit of the companies involved in the operation of Harpa by annually contributing a certain amount from their budgets, State resources are involved. Furthermore, the converting of loans into share capital also entails a transfer of State resources since the State and the City would forgo their entitlement to receive a full
repayment of the outstanding loans. Therefore, the first criterion of agreement is fulfilled.
article
61(1) of the
EEa
1.2. Undertaking
(38) In order to constitute State aid within the meaning of article 61 of the EEa agreement, the measure must confer an advantage upon an undertaking. Undertakings are entities engaged in an economic activity, regardless of their legal status and the way in which they are financed (17). Economic activities are activities consisting of offering goods or services on a market (18). Conversely, entities that are not commercially active in the sense that they are not offering goods and services on a given market do not constitute undertakings.
(39) The
authority
is of the opinion that both the construction and operation of an infrastructure
constitute an economic activity in itself (and are thus subject to State aid rules) if that infrastructure is, or will be used, to provide goods or services on the market (19). In this case, the conference hall and concert centre is intended for e.g. hosting conferences as well as music, culture and ‘other art events’ on a commercial basis, i.e. for the provision of services on the market. This view has been confirmed by the Court of Justice of the European Union in the Leipzig/Halle case (20). Consequently, in infrastructure cases, aid may be granted at several levels: construction, operation and use of the facilities (21).
(40) as previously noted, Harpa Concert Hall and Conference Centre hosts concerts by the Icelandic Symphony Orchestra, the Icelandic Opera, various other art events as well as conferences. In the view of the Icelandic authorities, only the conference aspect of Harpa’s operation constitutes an economic activity. all other activities should therefore be classified as non-economic. However, the authority has certain doubts in this regard.
(41) Some of the activities taking place in Harpa, notably conferences, theatre performances, popular music concerts etc., can attract significant numbers of customers while they are in competition with private conference centres, theatres or other music venues. Therefore, the authority takes the view
(15) See article 2 of Commission Directive 2006/111/EC on the transparency of financial relations between Member States and public undertakings (OJ L 318, 17.11.2006, p. 17), incorporated at point 1a of annex XV to the EEa agreement.
(16) See the authority’s Decision No 55/05/COL, Section II.3, p. 19 with further references, published in OJ L 324, 23.11.2006, p. 11 and EEa Supplement No 56, 23.11.2006, p. 1.
(17) Case C-41/90 Xxxxxx and Xxxxx v Macroton [1991] ECR I-1979, paragraphs 21-23 and Case E-5/07 Private Barnehagers Landsforbund v EFTA Surveillance Authority [2008] Ct. Rep. 61, paragraph 78.
(18) Case C-222/04 Ministero dell’Economica e delle Finanze v Cassa di Risparmio di Firenze SpA [2006] ECR I-289, paragraph 108.
(19) See the Commission Decision in Case Sa.33618 (Sweden) Financing of the Uppsala arena (OJ C 152, 30.5.2012,
p. 18), paragraph 19.
(20) Case C-288/11 P Mitteldeutsche Flughafen and Flughafen Leipzig-Halle v The European Commission, 19 December 2012, paragraphs 40-43, not yet published.
(21) See the Commission Decision in Case Sa.33728 (Denmark) Financing of a new multiarena in Copenhagen (OJ C 152, 30.5.2012, p. 6), paragraph 24.
that the Harpa Concert Hall and Conference Centre and the companies involved in its operation, in so far as they engage in commercial activities, qualify as an undertaking (22). The companies involved in the operation of Harpa must be regarded as vehicles for pursuing the common interest of its owners, that is to support cultural activities in Iceland.
1.3. Advantage
(42) In order to constitute State aid within the meaning of article 6l of the EEa agreement, the measure must confer an economic advantage on the recipient.
(43) Regarding the financing of the construction of Harpa, State aid can only be excluded if it is in
conformity with the market economy investor principle (‘MEIP’) (23).
according
to the Icelandic
authorities, the State and the City had initially hoped that a private investor would finance the realisation of the project. However, due to the financial crisis, it became impossible to carry out the project without public funding. The direct grant by the State and the City is thus claimed to be necessary, as without it there were not enough funds to finance the project. The authority therefore considers, at this stage, that the public financing of the construction of Harpa would constitute an economic advantage and thus aid, since the project would admittedly not have been realised in the absence of public funding and the participation by the State and the City was essential to the Harpa project as a whole.
(44) It follows from the authority’s decisional practice that when an entity carries out both commercial and non-commercial activities, a cost-accounting system that ensures that the commercial activities are not financed through State resources allocated to the non-profit making activities must be in place (24). This principle is also laid down in the Transparency Directive (25). The Directive does not apply directly to the case at hand. However, the authority is of the opinion that the principles of operating economic activities on commercial terms with separate accounts, and a clear establishment of the cost accounting principles according to which separate accounts are maintained, still apply.
(45) as described in Section I.3 above, the operations of Harpa are divided into several categories, e.g. hosting the Icelandic Symphony Orchestra and the Icelandic Opera as well as other art events and conferences, which can be divided into economic and non-economic activities (i.e. cultural activities). The Icelandic authorities have however not properly ensured, through either amending the organisational structure of Harpa or by other administrative action, that there is a clear and consistent separation of the accounts for the different activities of the concert hall and conference centre. Simply dividing the losses associated with the operation of the building and common administrative costs between the different activities of Harpa, both the economic and non-economic, based on estimated usage and other criteria cannot be seen as a clear separation of accounts under EEa law. This situation therefore may lead to cross-subsidisation between non-economic and economic activities.
(46) additionally, an advantage is conferred on the companies involved in the operation of Harpa in the form of foregone profits when the State and the City do not require a return on their investment in the concert hall and conference centre, in so far as those companies engage in commercial activities, such as the hosting of conferences or ‘other art events’. any business owner or investor will normally require a return on its investment in a commercial undertaking. Such a requirement effectively represents an expense for the undertaking. If a State- and municipally-owned undertaking is not required to generate a normal rate of return for its owner this effectively means that the undertaking benefits from an advantage whenever the owner foregoes that profit (26).
(47) The authority considers that the announced conversion of loans, in the amount of ISK 904 million, could also constitute an advantage, should the conversion not be concluded on market terms.
However, since the
authority
has not received a detailed description of the loan conversion
agreement it is not in the position to assess whether an advantage is present or not.
(22) See the Commission Decision in Case N 293/08 (Hungary) Cultural aid for multifunctional community cultural centres, museums, public libraries (OJ C 66, 20.3.2009, p. 22), paragraph 19.
(23) See the Commission Decision in Case Sa.33728 (Denmark) Financing of a new multiarena in Copenhagen (OJ C 152, 30.5.2012, p. 6), paragraph 25.
(24) ESa Decision No 142/03/COL regarding reorganisation and transfer of public funds to the Work Research Institute (OJ C 248, 16.10.2003, p. 6, EEa Supplement No 52, 16.10.2003, p. 3), ESa Decision No 343/09/COL on the property transactions engaged in by the Municipality of Time concerning property numbers 1/152, 1/301, 1/630, 4/165, 2/70, 2/32 (OJ L 123, 12.5.2011, p. 72, EEa Supplement No 27, 12.5.2011, p. 1).
(25) Commission Directive 2006/111/EC of 16 November 2006 on the transparency of financial relations between Member States and public undertakings as well as on financial transparency within certain undertakings (OJ L 318, 17.11.2006, p. 17), incorporated at point 1a of annex XV to the EEa agreement.
(26) Case C-234/84 Belgium v Commission [1986] ECR I-2263, paragraph 14.
(48) The preliminary assessment of the authority thus shows that an economic advantage cannot be excluded at any level (construction, operation and use).
1.4. Selectivity
(49) In order to constitute State aid within the meaning of article 6l of the EEa agreement, the measure must be selective.
(50) The Icelandic authorities provide funding to the companies involved in the operation of Harpa. The funding is used to cover the losses stemming from the different activities within Harpa, including economic activities such as the hosting of conferences. This system of compensation, under which cross-subsidisation may occur, is not available to other companies that are active on the conference market in Iceland or elsewhere.
(51) In light of the above, it is the authority’s preliminary view that the companies involved in the operation of Harpa receive a selective economic advantage compared to their competitors on the market.
1.5. Distortion of competition and effect on trade between contracting parties
(52) The measure must be liable to distort competition and affect trade between the contracting parties to the EEa agreement to be considered State aid within the meaning of article 61(1) of the EEa agreement.
(53) according to settled case law, the mere fact that a measure strengthens the position of an under taking compared with other undertakings competing in intra-EEa trade is considered to be sufficient in order to conclude that the measure is likely to affect trade between contracting parties and distort competition between undertakings established in other EEa States (27). The State resources allocated to the companies involved in the operation of Harpa, in order to cover their losses, constitute an advantage that strengthens Harpa’s position compared to that of other undertakings competing in the same market.
(54) as the market for organising international events is open to competition between venue providers and event organisers, which generally engage in activities which are subject to trade between EEa States, the effect on trade can be assumed. In this case, the effect on trade between certain neigh bouring EEa States is even more likely due to the nature of the conference industry. Moreover, the General Court has recently, in its Order concerning the ahoy complex in the Netherlands, held that there was no reason to limit the market to the territory of that Member State (28).
(55) Therefore, in the preliminary view of the authority, the measure threatens to distort competition and affect trade within the EEa.
1.6. Conclusion with regard to the presence of State aid
(56) With reference to the above considerations the authority cannot, at this stage and based on its preliminary assessment, exclude that the measure under assessment includes elements of State aid within the meaning of article 61(1) of the EEa agreement. Under the conditions referred to above, it is thus necessary to consider whether the measure can be found to be compatible with the internal market.
2. Compatibility assessment
(57) The Icelandic authorities have not put forward any arguments demonstrating that the State aid involved in the financing of the companies involved in the operation of Harpa could be considered as compatible State aid.
(27) Case E-6/98 The Government of Norway v EFTA Surveillance Authority [1999] Report of the EFTa Court p. 76, paragraph 59; Case 730/79 Xxxxxx Xxxxxx v Commission [1980] ECR 2671, paragraph 11.
(28) Case T-90/09 Mojo Concerts BV and Amsterdam Music Dome Exploitatie BV v The European Commission, Order of the General Court of 26 January 2012, paragraph 45, published in OJ C 89, 24.3.2012, p. 36.
(58) Support measures caught by article 61(1) of the EEa agreement are generally incompatible with the functioning of the EEa agreement, unless they qualify for a derogation under article 61(2) or (3) or
article
59(2) of the
EEa
agreement
and are necessary, proportional and do not cause undue
distortion of competition.
(59) The derogation in article 61(2) is not applicable to the aid in question, which is not designed to achieve any of the aims listed in this provision. Further, the aid under assessment in this case cannot be considered to qualify as public service compensation within the meaning of article 59(2) of the EEa agreement.
(60) The EEa agreement does not include a provision corresponding to article 107(3)(d) of the Treaty on the Functioning of the European Union. The authority nevertheless acknowledges that State aid measures may be approved on cultural grounds on the basis of article 61(3)(c) of the EEa agree ment (29).
(61) On the basis of article 61(3)(c) of the EEa agreement, aid to promote culture and heritage conser vation may be considered compatible with the functioning of the EEa agreement, where such aid does not affect trading conditions and competition in the EEa to the extent that is considered to be contrary to the common interest. The authority must therefore assess whether granting aid to the various activities in Harpa can be justified as aid to promote culture on the grounds of article 61(3)(c) of the EEa agreement.
(62) It should be noted that the principles laid down in article 61(3)(c) of the EEa agreement have been applied to cases somewhat similar to the case at stake (30). The Icelandic authorities have stated that the primary objective of the measure in question was to promote culture through the construction of a concert hall that could house both the Icelandic Symphony Orchestra and the Icelandic Opera. Similar multipurpose cultural centres already exist in most other European cities. Harpa is to be Iceland’s national concert hall, providing a necessary cultural infrastructure that was missing in Iceland and it will act as the focal point for the development and advancement of those performance arts in Iceland. The concert centre will therefore contribute to the development of cultural knowledge and bring access to cultural educational and recreational values to the public (31).
(63) In view of the above, the authority considers that, given its cultural purpose, the construction and operation of a Symphony and Opera facility would qualify as aid to promote culture within the meaning of article 61(3)(c) of the EEa agreement. However, the authority has doubts as to whether aid granted to subsidise conference and other art events, on a commercial basis, can be justified under article 61(3)(c) and this aid must therefore be assessed separately.
(64) Concerning necessity, proportionality and whether the measure is likely to distort competition, the authority has the following observations. as previously noted the main reason for constructing Harpa was the apparent need for a suitable concert hall to accommodate both the Icelandic Symphony Orchestra and the Icelandic Opera. Given the scale of the project it is understandable that an infrastructure such as Harpa would also be used to house various commercial activities such as restaurants, coffee shops, stores, conferences and popular concerts. However, in order not to distort competition, safeguards must be put in place to ensure that there is no cross subsidisation between the commercial activities and the heavily subsidised cultural activities. This can be achieved by either tendering out facilities for the commercial activities, thereby ensuring that the economic operator pays market price for the facilities and does not benefit from cross subsidisation, or by sufficiently separating the economic activities from the non-commercial activities by establishing a separate legal entity or a sufficient system of cost allocation and separate accounts that ensures a reasonable return on investment. The Icelandic authorities have already taken the former approach with regard to the restaurants, catering services and shops within Harpa. The same approach has however not been taken with regard to the hosting of conference and ‘other art events’ which are currently overseen by a company owned by the State and the City, Harpa — tónlistar- og ráðstefnuhús ehf., and run at a considerable negative EBITDa. The authority therefore cannot see that the Icelandic authorities have put the necessary safeguards in place to ensure that cross subsidisation does not occur between the cultural and the purely commercial activities within Harpa.
(30) See Commission Decision in Case N 122/10 (Hungary) State aid to Danube Cultural Palace (OJ C 147, 18.5.2011, p. 3) and Commission Decision in Case N 293/08 (Hungary) Cultural aid for multifunctional community cultural centres, museums, public libraries (OJ C 66, 20.3.2009, p. 22).
(31) See Commission Decision in Case Sa.33241 (Cyprus) State support to the Cyprus Cultural Centre (OJ C 377,
23.12.2011, p. 11), paragraphs 36-39.
(65) Consequently, following its preliminary assessment, the authority has doubts whether the proposed project could be deemed compatible under article 61(3)(c) of the EEa agreement, at this stage at all three levels of possible aid (construction, operation and use) in accordance with the above.
(66)
at this stage, the
authority
has not carried out an assessment with respect to other possible
derogations, under which the measure could be found compatible with the functioning of the
EEa
agreement.
In this respect, the Icelandic authorities have not brought forward any further
specific arguments.
3. Procedural requirements
(67) Pursuant to article 1(3) of Part I of Protocol 3, ‘[t]he EFTa Surveillance authority shall be informed, in sufficient time to enable it to submit its comments, of any plans to grant or alter aid. […] The State concerned shall not put its proposed measures into effect until th[e] procedure has resulted in a final decision.’
(68) The Icelandic authorities did not notify the aid measures to the authority. Moreover, the Icelandic authorities have, by constructing and operating Harpa, put those measures into effect before the
authority
has adopted a final decision. The
authority
therefore concludes that the Icelandic
authorities have not respected their obligations pursuant to article 1(3) of Part I of Protocol 3. The granting of any aid involved is therefore unlawful.
4. Opening of the formal investigation procedure
(69) Based on the information submitted by the complainant and the Icelandic authorities, the authority, after carrying out the preliminarily assessment, is of the opinion that the financing of the companies involved in the operation of the Harpa Concert Hall and Conference Centre — within the context of the project as outlined above — might constitute State aid within the meaning of article 61(1) of the EEa agreement. Furthermore, as outlined above, the authority has doubts as regards the compati bility of the potential State aid with the functioning of the EEa agreement.
(70) Given these doubts and the impact of potential State aid on the investments of private operators it appears necessary that the authority opens the formal investigation procedure.
(71) Consequently, and in accordance with article 4(4) of Part II of Protocol 3, the authority is obliged to initiate the formal investigation procedure provided for in article 1(2) of Part I of Protocol 3. The decision to open a formal investigation procedure is without prejudice to the final decision of the authority, which may conclude that the measures in question are compatible with the functioning of the EEa agreement or that they do not constitute aid.
(72) The opening of the procedure will also enable interested third parties to comment on the questions raised and on the impact of the Harpa project on relevant markets.
(73) In light of the foregoing considerations, the authority, acting under the procedure laid down in article 1(2) of Part I of Protocol 3, hereby invites the Icelandic authorities to submit their comments and to provide all documents, information and data needed for the assessment of the compatibility of the measures within one month from the date of receipt of this Decision.
(74) The authority must remind the Icelandic authorities that, according to article 14 of Part II of
Protocol 3, any incompatible aid unlawfully granted already to the beneficiaries will have to be recovered, unless (exceptionally) this recovery would be contrary to a general principle of EEa law.
(75) attention is drawn to the fact that the authority will inform interested parties by publishing this letter and a meaningful summary of it in the Official Journal of the European Union. It will also inform interested parties, by publication of a notice in the EEa Supplement to the Official Journal of the European. all interested parties will be invited to submit their comments within one month of the date of such publication,
HaS aDOPTED THIS DECISION:
Article 1
The financing and operation of the Harpa Concert Hall and Conference Centre constitutes State aid within the meaning of article 61(1) of the EEa agreement. The authority has doubts as regards the compatibility of the State aid with the functioning of the EEa agreement.
Article 2
The formal investigation procedure provided for in article 1(2) of Part I of Protocol 3 is initiated regarding the aid referred to in article 1.
Article 3
The Icelandic authorities are invited, pursuant to article 6(1) of Part II of Protocol 3, to submit their comments on the opening of the formal investigation procedure within one month from the notification of this Decision.
Article 4
The Icelandic authorities are requested to provide, within one month from notification of this Decision, all documents, information and data needed for assessment of the measures under the State aid rules of the EEa agreement.
This Decision is addressed to Iceland.
Article 5
Article 6
Only the English language version of this Decision is authentic.
Done at Brussels, 20 March 2013.
For the EFTA Surveillance Authority
Xxx Xxxxx XXXXXXX
President
Xxxxxx XXXxXXX-XXXXXXX
College Member
Výzva k předložení připomínek podle čl. 1 odst. 2 části I protokolu 3 k Dohodě mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora ke státní podpoře týkající případné podpory subjektu Nasjonal digital læringsarena (NDLA)
(2013/C 229/10)
Rozhodnutím č. 136/13/KOL ze dne 27. března 2013, které je v závazném znění uvedeno na stránkách následujících za tímto shrnutím, zahájil Kontrolní úřad ESVO řízení podle čl. 1 odst. 2 části I protokolu 3 k Dohodě mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora. Norským orgánům byla pro informaci zaslána kopie tohoto rozhodnutí.
Kontrolní úřad ESVO vyzývá tímto oznámením státy ESVO, členské státy EU a zúčastněné strany, aby ve lhůtě jednoho měsíce od zveřejnění tohoto oznámení předložily své připomínky k uvedenému opatření na adresu Kontrolního úřadu ESVO:
EFTa Surveillance authority Registry
Rue Belliard/Xxxxxxxxxxxxxx 00
1040 Bruxelles/Brussel BELGIQUE/BELGIË
Připomínky budou předány norským orgánům. Zúčastněná strana podávající připomínky může písemně a s uvedením důvodů požádat o zachování důvěrnosti své totožnosti.
SHRNUTÍ
Souvislosti
V Norsku je povinná školní docházka stanovena pro děti od 6 do 16 let a je poskytována v systému bezplatných veřejných škol. V rámci iniciativy na podporu znalostí „Kunnskapsløftet“ norské orgány v roce 2006 rozhodly, že všechny norské školy musí klást důraz na schopnost učit se daný předmět využitím informačních a komunikačních technologií. Norské orgány na základě tohoto rozhodnutí novelizovaly zákon o vzdělávání a stanovily povinnost obcí poskytovat žákům zdarma potřebné tištěné i elektronické učební materiály.
V květnu 2006 norská vláda uvolnila celkem 50 milionů NOK na rozvoj a využívání těchto elektronických učebních pomůcek. V červnu 2006 ministerstvo školství vyzvalo obce z celé země, aby společně předložily žádosti o dostupné finanční prostředky. V srpnu 2006 rozhodli vrcholní představitelé oblasti vzdělávání 18 z 19 obcí, že zahájí vzájemnou spolupráci a zřídí NDLa, jakožto subjekt pro spolupráci mezi jednotlivými správními oblastmi podle § 27 zákona o místní samosprávě.
Obce ze správních oblastí, jež se na tomto projektu podílely, následně předložily žádost o finanční prostředky ministerstvu školství, které na tento projekt poskytlo celkem 30,5 milionu NOK s podmínkou, že odpovědný právní subjekt bude plnit povinnosti jednotlivých správních oblastí vyplývající z výše uvedené iniciativy, že tento subjekt nebude vykonávat hospodářskou činnost a že nákup elektronických učebních materiálů a služeb v oblasti rozvoje bude prováděn v souladu s předpisy o zadávání veřejných zakázek.
Obce z dotčených správních oblastí následně přidělily na projekt 21,1 milionu NOK (2008), 34,7 milionu NOK (2009), 58,8 milionu NOK (2010) a 57,7 milionu NOK (2011). Tyto finanční prostředky byly částečně čerpány z běžných obecních prostředků určených na činnosti v oblasti vzdělávání a částečně z výše uvedených dodatečných prostředků, které uvedeným obcím na tento konkrétní projekt uvolnilo ministerstvo školství.
Rozhodnutí a rozsudek Soudu
Kontrolní úřad přijal dne 12. října 2011 rozhodnutí č. 311/11/KOL, v němž uvedl, že opatření nepřed stavuje státní podporu ve smyslu čl. 61 odst. 1 Smlouvy o EHP (dále jen „rozhodnutí“). Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce dne 9. ledna 2012 žalobu a Soud svým rozsudkem ze dne 11. prosince 2012 rozhodnutí Kontrolního úřadu zrušil (1).
(1) Věc E-1/12 Den norske Forleggerforening (dosud neuveřejněno).
Posouzení opatření
Existence státní podpory
Kontrolní úřad má i po vynesení rozsudku pochybnosti o tom, zda NDLa vykonává hospodářskou činnost. Kontrolní úřad zejména vyžaduje více podrobností ohledně vzniku této iniciativy, tj. od fáze projektu do formálního založení NDLa, jakožto subjektu pro spolupráci mezi jednotlivými správními oblastmi podle § 27 zákona o místní samosprávě.
Kontrolní úřad kromě toho vyžaduje další informace o tom, do jaké míry ovlivnily změny v právním postavení tohoto subjektu rozhodovací proces. Kontrolní úřad musí zejména zjistit, zda NDLa může rozšířit rozsah svých činností bez souhlasu zúčastněných obcí, nebo dokonce proti jejich vůli, a zda se tato situace liší od stavu před jeho formálním založením.
Kontrolní úřad navíc podrobně prošetří financování NDLa, a to ve fázi projektu i po formálním vstupu v platnost.
Kontrolní úřad také musí podrobněji zjistit, jak jsou stanovena pravidla pro zadávání veřejných zakázek, na základě nichž NDLa nakupuje zboží a zaměstnává pracovníky.
V neposlední řadě Kontrolní úřad vyžaduje více informací o účincích opatření na hospodářskou soutěž a obchod.
Slučitelnost podpory
Kontrolní úřad nemůže, na základě informací, které má k dispozici, v této fázi rozhodnout o slučitelnosti opatření. Kontrolní úřad proto vyžaduje v tomto směru dodatečné informace.
Závěr
Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se Kontrolní úřad rozhodl zahájit formální vyšetřovací řízení podle čl. 1 odst. 2 části I protokolu 3 k Dohodě mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora. Zúčastněné strany mohou předkládat své připomínky ve lhůtě jednoho měsíce od zveřejnění tohoto oznámení v Úředním věstníku Evropské unie.
EFTA SURVEILLANCE AUTHORITY DECISION No 136/13/COL
of 27 March 2013
opening the formal investigation procedure into potential aid to the Nasjonal digital læringsarena (NDLA)
(Norway)
THE EFTa SURVEILLaNCE aUTHORITY (‘THE aUTHORITY’) HaVING REGaRD to:
The agreement on the European Economic area (‘the EEa agreement’), in particular to articles 61 to 63
and Protocol 26,
The agreement between the EFTa States on the Establishment of a Surveillance authority and a Court of Justice (‘SCa’), in particular to article 24,
Protocol 3 to the SCa (‘Protocol 3’), in particular to article 1 of Part I and articles 4(4) and 6 of Part II, Whereas:
I. FACTS
1. Procedure
(1) By letter dated 15 april 2010 Den Norske Forleggerforening, the Norwegian Publishers association (‘NPa’), sent a complaint alleging that illegal State aid has been granted to the Nasjonal digital
læringsarena (‘NDLa’). The letter was received and registered by the authority on 16 april 2010 (Event No 553723). Following a telephone conference on 15 July 2011 the complainant provided additional information by email on the same day (Event No 608593).
(2) By letter dated 2 July 2010 (Event No 558201), the authority requested additional information from
the Norwegian authorities. By letter dated 9
august
2010 (Event No 566179), the Norwegian
authorities requested an extension of the time limit for sending a response. The request for an extension was granted by the authority by letter dated 12 august 2010 (Event No 566397). By letter dated 9 September 2010 (Event No 568942), the Norwegian authorities replied to the information request. In addition, discussions between the authority and the Norwegian authorities
regarding the case took place at a meeting in Norway on 13-14 October 2010. additional
information from the Norwegian authorities was sent to the authority by letter dated 1 December 2010 (Event No 579405).
(3) The
authority
considered that further information was necessary and sent another request for
information by letter dated 4 February 2011 (Event No 574762). The Norwegian authorities replied to the information request by letter dated 7 March 2011 (Event No 589528). Upon request the Norwegian authorities provided further clarifications by emails 2 May 2011 (Event No 596402) and 12 august 2011 (Event No 608596).
(4) On 12 October 2011 the authority adopted Decision No 311/11/COL deciding that the measure did
not constitute State aid within the meaning of
article
61(1)
EEa
(hereafter: the Decision). On
9 January 2012 the applicant brought an action against the decision and by its judgment dated 11 December 2012 the EFTa Court annulled the decision (hereafter: the Judgment) (2).
2. The complaint
(5) The complainant is the Norwegian Publishers association, which represents i.a. companies which are or could be active in the development and distribution of digital learning material. The complaint concerns the Norwegian government’s and the county municipalities granting of funds as well as the transfer of a content management system to the NDLa. The NDLa is an entity which has been founded as an inter-county cooperation body by 18 Norwegian municipalities (3) in order to develop or purchase digital learning material with a view to publishing the material on the internet free of charge.
(6) The complainant submits that the NDLa has four main areas of activity: firstly, the NDLa develops
and supplies learning resources for the upper secondary school; secondly, the
NDLa
procures
learning resources from third party suppliers; thirdly, the NDLa ensures the quality of learning
resources; and fourthly, the NDLa develops and manages the content management system which operates the website through which the digital learning material is published (these activities are hereafter also referred to as ‘purchase, development and supply of digital learning materials’).
(7) The complainant submits that the granting of funds to the NDLa for the purchase, development and
supply of digital learning material constitutes illegal State aid to the
NDLa.
In that regard the
complainant emphasises that — in his view — the NDLa is not an integrated part of the public administration but rather an undertaking within the meaning of State aid rules. The complainant recalls that according to established case law an undertaking is an entity which is engaged in economic activities. The complainant suggests that according to the ECJ case law an economic activity is an activity, which could, at least in principle, be carried out by a private undertaking in order to make profits. Then, the complainant argues that any entity, which carries out an activity which could be carried out to make profits, is engaged in an economic activity. The complainant further submits that there was a market for digital learning material prior to the activities of the NDLa and that the NDLa competes at present with private undertakings offering digital learning resources. The complainant claims that on this basis the development and supply of digital learning resources constitutes an economic activity. The complainant further suggests that the other activities of the NDLa are closely linked to the development and supply of digital learning resources and are therefore also to be considered as economic in nature.
(2) See footnote 1.
(3) Norway is divided into 19 municipalities, all of which participate in the NDLa project with the exception of the
county municipality of Oslo. Participants are therefore the municipalities of akershus, aust-agder, Buskerud,
Finnmark, Hedmark, Hordaland, Nordland, Nord-Trøndelag, Møre og Romsdal, Oppland, Rogaland, Sogn og Fjordane, Sør-Trøndelag, Telemark, Troms, Vest-agder, Vestfold and Østfold.
(8) Furthermore, the complainant argues that the funds offered by the Ministry of Education and from the county municipalities to the NDLa for the purchase of digital learning material from third party suppliers also constitute State aid. Finally, the complainant submits that the fact that the State also made its content management system available to the NDLa free of charge — according to the complainant — also amounts to State aid.
(9) The complainant notes that the measure has not been notified. He continues to argue that article 59(2) EEa is not applicable and concludes that — in the absence of a notification — the Norwegian State has granted State aid contrary to State aid rules.
3. Background
3.1. The educational system in Norway
(10) Education in Norway is mandatory for all children aged from 6 to 16 and is provided through a system of free public schools. This system is divided into a compulsory elementary school (age 6 to 13), a compulsory lower secondary school (age 13 to 16), and the upper secondary school (age 16 to 19).
(11) In 2006 the Norwegian authorities decided in the course of the ‘Knowledge Promotion Initiative’ (Kunnskapsløftet) that all Norwegian schools were to emphasise certain basic skills in all subjects. One of these skills is the ability to learn a given subject by using information and communication technology. This requirement was introduced in the national curricula for pupils in the 10-year compulsory school (i.e. school for grades 1 to 9) and for pupils in the first year of upper secondary education (i.e. school for grades 10 to 12) and apprenticeships. Under the Norwegian
Education act (4) the county municipalities are responsible for meeting these requirements.
Furthermore, in 2007 the Norwegian authorities amended the Education
act
and obliged the
county municipalities to provide the pupils with the necessary printed and digital learning materials free of charge.
(12) It should be noted that until that time, pupils in Norwegian upper secondary school (grades 10 to 12) had to purchase their learning material themselves based on the choice of learning material designated by the schools in compliance with the national curricula (5). Under the new Education act, county municipalities are obliged to provide all learning material, i.e. digital learning material as well as physical learning material such as books, to pupils free of charge (6).
Provisions in the revised State budget
(13) The obligation of providing digital and physical learning material for free constitutes a considerable financial burden for the Norwegian county municipalities. In view of these additional costs, the Norwegian government decided already in 2006 to provide additional funds. The provision of these funds is laid down in a revised State budget which was adopted in May 2006:
‘The Government aims to introduce free teaching material for secondary education. at the same time, it is desirable to encourage the use of digital learning materials in secondary education. as part of the efforts to bring down the cost for each student through increased access to and use of digital teaching aids, the Government proposes to allocate NOK 50 million as a commitment to the devel opment and use of digital learning resources.
Counties are invited to apply for funding for the development and use of digital learning resources. applications from counties may include one, several, or all secondary schools in the county, and may include one or more subjects. The objective of the grant is to encourage the development and use of digital learning resources, and to help reduce students' expenses for teaching aids.
The funds can be used for the provision or for local development of digital learning resources. The funds shall not be used for the preparation of digital infrastructure for learning. The intention is to give priority to applications that involve inter-county cooperation.’ (7)
(4) act of 17 July 1998 No 61 relating to Primary and Secondary Education and Training (The Education act).
(5) as the national curricula set out the objectives for the learning outcome of all classes, the content of the learning material must respect the objectives of the national curricula.
(6) Sections 3-l and 4a-3 of the Education act states that the county municipality is responsible for providing pupils with the necessary printed and digital teaching material as well as digital equipment free of charge.
(7) Translation made by the authority.
Invitation to submit an application
(14) In June 2006 the Ministry of Education submitted an invitation to the county municipalities to jointly apply for the available funds of NOK 50 million. The letter describes the objectives and the concept of the initiative as follows:
‘The Ministry of Education has the following objectives for the initiative:
— To increase access to and use of digital learning materials in secondary education.
— To develop secondary schools and school owners’ competence as developers and/or purchasers of digital learning materials.
— To Increase the volume and diversity of digital teaching materials aimed at secondary schools.
— Over time to reduce students' expenses for teaching aids. […]
The funds can be used to purchase digital learning resources and to locally develop digital learning resources.’ (8)
Creation of the NDLA
(15) In august 2006 the heads of education of the 19 Norwegian county municipalities met to discuss the possibility of a joint application for the funds in question based on the requested inter-county cooperation. While the municipality of Oslo decided not to participate in a cooperative project, the other 18 municipalities decided to enter into the inter-county cooperation and to set up the
NDLa to manage the process. Each of these municipalities subsequently adopted the following
resolution:
‘The County Council passes a resolution for the following counties, akershus, aust-agder, Buskerud, Finnmark, Hedmark, Hordaland, Nordland, Nord-Trondelag, More og Romsdal, Oppland, Rogaland, Sogn og Fjordane, Sor-Trondelag, Telemark, Troms, Vest-College, Vesold and Østfold, to establish an inter-county cooperation body, the NDLa, with its own Board in accordance with §27 of the Local
Government
act.
The purpose of this collaboration is to facilitate the purchase, development,
deployment and organisation of digital learning resources for all subjects in upper secondary education. The result shall be free digital learning material that facilitates active learning and shar ing…’ (9)
Funds for the county municipalities
(16) Subsequently, an application for the State funds was submitted to the Ministry of Education, which in april 2007 granted the funds under a number of conditions:
‘The Ministry requests further that the counties jointly identify a responsible legal entity that will take care of the counties’ responsibility for digital learning resources under this initiative. Such an entity can be e.g. a corporation, an inter (county) municipal corporation or a host (county) municipality but it cannot itself engage in economic activity.
[…]
The Ministry expects that the purchase of digital learning materials and development services are performed in accordance with the regulations for public procurement. The development of digital learning resources by county employees is to be regarded as an activity for its own account, provided that the counties do not gain any profits from this activity. The development by people who are not county employees must be regarded as the purchase of services and should be evaluated based on the rules and regulations for public procurement in the usual way.’ (10)
(17) Following the approval of the funds the Ministry of Education transferred over a period of three years NOK 30,5 million (NOK 17 million in 2007, NOK 9 million in 2008 and NOK 4,5 million in 2009) to the participating municipalities for the NDLa project.
(8) See footnote 7.
(9) See footnote 7.
(10) See footnote 7.
(18) Besides, following the amendment of the Education act in 2007, the county municipalities were compensated for the obligations to provide (physical and digital) learning material through an increase in the county municipal grant scheme. This compensation was based on the estimated costs of providing learning materials in all subjects. The compensation amounted to NOK 287 million in 2007, NOK 211 million in 2008, NOK 347 million in 2009 and NOK 308 million in 2010.
Funding of NDLA by the municipalities
(19) The participating municipalities decided to use part of these funds for the NDLa project. The county municipalities allocated NOK 21,1 million (2008), NOK 34,7 million (2009), NOK 58,8 million (2010) and NOK 57,7 million (2011) to the project.
Legal status
(20) The EFTa Court emphasised that it is apparent from the case file that the NDLa was active as an ad hoc cooperation before it was formally established as an inter-county cooperation body pursuant article 27 of the Norwegian Local Government act (11).
Related projects
(21) There are currently two other projects concerning digital learning in Norway. Firstly, the municipality of Oslo has applied for a similar grant for its own project (Real Digital). Secondly, the Ministry of Education itself is working on a similar project (Utdanning).
(22) The municipality of Oslo does not participate in the NDLa project and has submitted an application for funding for its own project called Real Digital. The Norwegian government accepted the appli cation from Oslo and granted NOK 13,5 million to the municipality of Oslo over a period of two years (NOK 8 million in 2007 and NOK 5,5 million in 2008). It should be noted that the funds provided to the municipality of Oslo are not subject to the complaint at hand.
(23) The Ministry of Education has decided to provide its own system for access to digital learning material. In that regard the Ministry can both develop digital learning material and/or acquire such learning material from third party suppliers. The Ministry acknowledges that there might be areas where the activities of the Ministry of Education might overlap with the activities of the NDLa. In its letter stating the conditions of the grant the Ministry of Education reserved itself the right to
reallocate funds originally earmarked for the NDLa to the Ministry’s own project. The relevant
funds provided to the Ministry of Education are not subject to the complaint at hand.
3.2. National legal basis for the measure
(24) The legal basis for the funds paid by the Ministry of Education to the NDLa is the State budget resolution of the Stortinget in combination with the delegation of competence to the Ministry of Education to approve applications for grants. The legal basis for the grants from the county munici palities to the NDLa is budget resolution of the participating county municipalities.
3.3. Recipient
(25) The
NDLa
is organised as an inter-county cooperation body under
article
27 of the Local
Government act. This provision stipulates that municipalities or county municipalities may join forces to solve mutual tasks. The cooperation should take place through a board appointed by the relevant municipal or county municipal boards. The board may be empowered to adopt decisions concerning the operation and organisation of the inter municipal cooperation. Moreover, the provision stipulates that the articles of association of such cooperation shall determine the appointment and representation in the board, the area of activities, whether the participating munici palities shall make financial contributions, whether the board may enter into loan agreements or in other ways make the participating municipalities liable for financial obligations and, finally, how such cooperation shall be abolished.
(26) Participation in such cooperation is only open for municipalities and county municipalities. Neither the State nor other State entities or private parties can participate. The cooperation must be sincere in the sense that the law prohibits that the competence to govern the cooperation is delegated to one municipality. This is so since municipal tasks and obligations shall remain the responsibility of each municipality (12).
(11) Case E-1/12 Den norske Forleggerforening, para. 117 (not yet published). (12) NOU 1996:5 pkt. 8.1.2.
3.4. Amount
(27) as indicated above, so far the county municipalities have transferred NOK 21,1 million in 2008, NOK 34,7 million in 2009 and NOK 61,6 million in 2010 to the NDLa project. In 2010 the county municipalities allocated NOK 58,8 million to the project and in 2011 this amount was NOK 56,9 million.
3.5. Duration
(28) The NDLa project is not subject to a limited duration.
4. The Decision
(29) On 12 October 2011 the authority adopted Decision No 311/11/COL holding that the measure did not constitute State aid within the meaning of article 61(1) EEa. The authority found that the NDLa was not to be considered as an undertaking because it did not carry out an economic activity.
(30) In that regard the authority, firstly, noted that, according to established case law and decision
practice, in setting up and maintaining the national education system the State fulfils its duties
towards its own population in the social, cultural and educational fields (13). The authority
observed that the purchase, development and supply of learning material is inextricably linked to the provision of teaching content and is thus an inherent part of the actual teaching itself. In that regard it noted that the learning material forms both the basis and the framework for teaching and that the development of learning material is closely linked to the curriculum which is also established by the public authorities.
(31) Secondly, the authority pointed out that, for a service to be considered as non-economic, it must be provided based on the principle of national solidarity, which means that the activity must be funded by the public purse and not through remuneration. In other words, there should be no connection between the actual costs of the service provided and the fee paid by those benefiting from the activity (14). In that regard the authority concluded that this requirement was fulfilled because the NDLa is entirely funded by the State and distributes the developed or purchased learning material free of any charge.
(32) Thirdly, the authority noted that in cases in which the activity in question is carried out by entities other than the State itself, the recipient of the funds (public or private) must be subject to the control of the State to the extent that the recipient merely applies the law and cannot influence the statutory conditions of the service (i.e. the amount of the contributions, the use of assets and the fixing of the level of benefits) (15). In that regard the authority noted that the participating municipalities have established the NDLa as an inter-county cooperation body in accordance with article 27 of the local government act, referred to above. In view of the above, the authority concluded in its Decision that
the NDLa
did not carry out an economic activity. Consequently, the NDLa
did not act as an
undertaking and the funds which the county municipalities transferred to it did not constitute State aid.
5. Judgment in Case E-1/12
(33) On 11 December 2012 the
EFTa
Court annulled Decision No 311/11/COL. The
EFTa
Court
concluded that the authority did not carry out a sufficient examination into several issues and should have opened the formal investigation procedure.
(34) Firstly, the EFTa Court noted that the NDLa was active as an ad hoc cooperation before it was formally established as an inter-county cooperation body pursuant to article 27 of the Norwegian Local Government act. according to the EFTa Court it remains unclear how this change in the legal and organisational status may have changed the decision-making process and the source of fund ing (16).
(13) Case 263/86 Humbel [1988] ECR 5383, para. 18; Case E-05/7 Private Barnehagers Landsforbund [2008] EFTa Ct. Rep. 64, para. 82; Commission decision No 118/2000 France — Aide aux clubs sportifs professionels, OJ C 333, 28.11.2001,
p. 6.
(14) Joined Cases C-264/01, C-306/01 and C-355/01 AOK Bundesverband and Others [2004] ECR I-2493, para. 47; Case C-160/91 Poucet [1993] ECR I-637, paras. 11 and 12.
(15) Case C-160/91 Poucet [1993] ECR I-637, para. 15 and 18; Joined Cases C-264/01, C-306/01 and C-355/01 AOK Bundesverband and Others [2004] ECR I-2493, paras. 46-57; Case C-218/00 Cisal die Xxxxxxxxxxx Xxxxxxx [2002] ECR I-691, para. 31-46. These cases concern health and social insurances. However, the fact that the Commission explicitly refers to these cases in the context of professional services indicates that the assessment can be generally applied (see Commission Communication ‘Report on Competition in Professional Services’ of 9.2.2004 (COM(2004) 83 final, Fn. 22).
(16) See footnote 11.
(35) Secondly, the
EFTa
Xxxxx stated that it remains unclear whether the legislation imposes the
obligation to provide the services free of charge on the counties or on the NDLa (17). according to the EFTa Court this circumstance raises serious difficulties with regard to the application of the principle of solidarity.
(36) Thirdly, the EFTa Court stated that there are aspects related to the autonomy of the NDLa which remain unclear. First, the EFTa Court noted that it is unclear, how the decisions to expand the
NDLa’s activities were taken and by whom (18). Furthermore, the EFTa Court pointed out that
article 8 of the articles of association of the NDLa states that ‘the board (of the NDLa) has the competence to impose financial obligations on the participants (19).’ Moreover, it follows from the judgment that the annulled decision lacked information as regards the autonomy of the the NDLa to set the parameters for the public procurement procedure through which it purchases goods on the market and hires staff (20).
II. ASSESSMENT
1. The presence of State aid
(37) according to article 61(1) EEa ‘[s]ave as otherwise provided in this agreement, any aid granted by EC Member States, EFTa States or through State resources in any form whatsoever which distorts or threatens to distort competition by favouring certain undertakings or the production of certain goods shall, in so far as it affects trade between Contracting Parties, be incompatible with the functioning of this agreement.’
1.1. State resources
(38) a measure is financed by the State or through State resources, if it results in a burden on the budget of a public authority or on a public or private undertaking provided that the measure is imputable to the State (21). In the case at hand the financing of the project results in a burden on the budget of the counties and of the Ministry of Education and Research. Consequently, the measure is financed by the State within the meaning of article 61(1) of the EEa.
1.2. Advantage to an undertaking
(39) as mentioned above, the authority concluded in its previous decision that the county municipalities’ provision of free, and in this case digital learning material for pupils in the national elementary and secondary school system to be a part of the State's fulfilment of its duty in the educational field and hence a non-economic activity provided under the principle of solidarity as such material is fully funded by the State.
(40) However, in its judgment the EFTa Court addressed several aspects relating not to the nature of the activity as such but rather to organisational aspects of the NDLa, its financing and autonomy, which should have led the authority to open a formal investigation procedure.
The legal status of the NDLA
(41) The EFTa Court noted that the articles of association of the NDLa foresaw that the formalised cooperation would enter into force on 1 July 2009 (22). at the same time, the EFTa Court noted that the county municipalities resolutions of august 2006 foresaw that the inter-county cooperation would enter into force on 1 January 2010 (23). In view of the above and taking into account that the NDLa was already active as an ad hoc cooperation before it was formally established, the EFTa Court found that the authority should have investigated the effects of the organisational changes and legal status of the NDLa may have affected its decision making process and the sources of its funding and how it may have changed over time (24).
(42) The authority’s Decision described the project phase of the NDLa; the authority thus acknowledges that the information in the case file does indeed suggest that the NDLa entered into force on 1 July 2009 and thus six months earlier than originally foreseen in the resolutions which the county- municipalities had adopted several years earlier.
(17) Case E-1/12 Den norske Forleggerforening, para. 123 (not yet published).
(18) Case E-1/12 Den norske Forleggerforening, para. 127 (not yet published).
(19) Case E-1/12 Den norske Forleggerforening, paras. 128-130 (not yet published).
(20) Case E-1/12 Den norske Forleggerforening, para. 131 (not yet published).
(21) Case C-482/99 France v Commission (Stardust) [2002] ECR I-4397, para. 52.
(22) Case E-1/12 Den norske Forleggerforening, para. 115 (not yet published).
(23) The EFTa Court refers to the submission from Norway dated 9 September 2010, p. 3.
(24) See footnote 11.
(43) The complainant has not alleged that the NDLa in its project phase, i.e. before its entry into force as a inter municipal cooperation under article 27 of the local government act, did engage in any other activities than what it has done after its formal establishment Nevertheless, the EFTa Court points out that the lack of information about how the county municipalities organised their cooperation to comply with their obligations to provide learning material in the NDLa project phase may have an impact on the classification of the activities as non-economic. For that reason the Court emphasised that the authority should have carried out an investigation on the effects of the change in legal status on the decision making process in the NDLa (25).
(44) In that regard it is the authority’s understanding that prior to the formal establishment the project was managed by the ‘forum for the county municipalities Heads of Education’ (hereafter: FFU) (26), which appointed board members to carry out delegated tasks in the project phase.
(45) after the NDLa had been formally established and according to §7(2) of the articles of association the forum of the counties’ Heads of Education became the Supervisory Board which remains responsible for the overall management. The forum of the counties’ Heads of Education appoints the Management Board management board. according to §7(1) of the articles of association the Management Board is composed of five members with one member of the FFU and at least one representative of the training regions (i.e. Northern Region, South Western Region and Eastern Region. according to §8 of the articles of association, the task of the Management Board is to ensure that the NDLa is able to perform its duties under §2 of the articles of association, namely to ensure that (1) that digital educational materials are available to users free of charge, (2) that secondary school is characterised by collaboration and sharing (3) that students and teacher actively participate in teaching and learning, (4) that academic institutions and networks across the country are a driving force in the development of excellent digital learning material and (5) that the market provides content and services for students and teachers needs. Furthermore, the Management Board has the authority to incur financial obligations on the participants in that regard. However,
§7(2) of the articles of association explicitly states that the Management Board only exercises its
authority on the basis of delegation decisions of the Supervisory Board and that the Supervisory Board may instruct the Management Board and overrule its decisions.
(46) The
authority
requests the Norwegian government and any interested third parties to explain
whether they consider the NDLa to be an undertaking within the meaning of article 61(1) EEa. In particular they are asked to explain in more detail how the counties cooperated in the NDLa project phase and, in particular, to clarify at what time the NDLa entered into force and whether this entry into force of the municipal cooperation affected the decision making process and the sources of the NDLa’s funding. Moreover, the Norwegian authorities are invited to elaborate on the nature,
practice and use of inter municipal cooperation under
article
27 of the local government act,
including whether such cooperation is considered separate legal entities or not under Norwegian law.
(47) The authority moreover requests the Norwegian authorities to explain to what extent the change in legal status effected the decision making process, in particular, to what extent the NDLa can expand the scope of its activities without the consent of the participating municipalities or even against their will, and if the present situation differs from the situation prior to the formal establishment of the NDLa on 1 July 2009 (27). The authority also invites the Norwegian authorities to explain in more detail the funding of the NDLa, both in its project phase and after the formal entry into force up to and including 2012 (28).
The principle of solidarity and the autonomy of the NDLA
(48) The EFTa Court also found that it was unclear from the Decision whether the obligation to provide digital learning material free of charge falls upon the county municipalities or upon the NDLa (29). The EFTa Court noted that in the annulled Decision, the authority ‘refers to the Norwegian legis lation and states that it obliged the counties to provide the pupils with the necessary printed and digital learning materials free of charge’ (emphasis added) (30). The EFTa Court further noted that in the assessment on the autonomy of the NDLa, the annulled decision states that the NDLa cannot decide on charging fees to the end consumer ‘… since the legal framework obliges the NDLa to provide its services free of charge’ (emphasis added) (31). The judgment also refers to that the
(25) See footnote 11.
(26) The Norwegian wording is: ‘Forum for fylkesutdanningssjefer’.
(27) See footnote 11.
(28) See footnote 11.
(29) Case E-1/12 Den norske Forleggerforening, paras. 121-123 (not yet published).
(30) The EFTa Court seems to refer to para. 12 and footnote 4 of the annulled decision according to which ‘Section 3-1 and 4a-3 of the Education act states that the county municipality is responsible for providing pupils with the necessary printed and digital teaching material as well as digital equipment free of charge.’
(31) The EFTa Court refers to para. 45 of the annulled decision in para. 121 of the Judgment.
authority at the oral hearing explained that it is the counties which bear the statutory obligation to offer this service free of charge and that they had decided to offer this service jointly through the NDLa (32).
(49) In the view of that the EFTa Court considered the above mentioned statements in the decision to
represent an implicit contradiction (as it was not clear who was the client of the
NDLa),
the
authority notes that the notion of ‘legal framework’ is wider than that of ‘legislation’. The
reference to the legal framework encompasses not only the statutory obligation in national law (such as the Education act), but also resolutions (such as the resolutions passed by the county municipalities in august 2006), as well as administrative acts (such as the april 2007 award of funding by the Ministry of Education) and the articles of association of the NDLa. The authority does therefore not consider the above mentioned statements to contain any implicit contradiction.
(50) However, based on the EFTa Court’s judgment the authority invites the Norwegian authorities to explain in more details how the obligation to provide free learning material has been imposed on the county municipalities in the Public Education act, and how the county municipalities involved in the NDLa have fulfilled this obligation through the NDLa cooperation as set out in the articles of association.
(51) Finally, the Court found that the decision did not contain sufficient information on the possibility of the NDLa to set the parameters for the public procurement procedures through which it purchases goods and hires staff (33).
(52) The
authority
therefore invites the Norwegian authorities to provide more detail on how the
parameters for the public procurement procedures through which the NDLa purchases goods and hires staff are set.
(53) Consequently the authority expresses doubts as to whether the NDLa, wholly or partly, before or after its formal entry into force, may be considered as an undertaking under the EEa State aid rules.
1.3. Selectivity
(54) It is established case law that a measure is selective if it derogates from the common regime inasmuch as it differentiates between economic operators who are otherwise in the same legal and factual situation (34). In that regard the authority notes that if the NDLa were to be considered as an undertaking, the funding of it would be selective since other operators would not benefit from a similar funding.
1.4. Effect on competition and trade
(55) It is established case law that a measure distorts or threatens to distort competition in a way that affects trade between Contracting Parties if it strengthens the position of the recipient compared with other companies (35) and if the recipient is active in a sector, in which trade between Contracting Parties takes place (36). In that regard the Norwegian authorities noted that the relevant geographic market for provision of learning materials made to fit the national Norwegian curricula should to a great extent be limited to Norway, so that the effects on cross-border trade are not significant. The authority cannot at this stage and based on the information at hand conclude on the effects of the
measure on competition and trade. The information in that regard.
authority
therefore invites Norway to provide further
2. Compatibility
(56) The Norwegian authorities submitted that if one were to view the funding of the NDLa as State aid, then it would qualify as a compensation for a service of general economic interest under article 59(2) EEa. However, based on the information at hand the authority cannot at this stage conclude on the compatibility of the measure. The authority therefore invites Norway to provide further information in that regard.
(32) See footnote 17.
(33) See footnote 20.
(34) Case C-143/99 Adria-Wien Pipeline [2001] ECR I-8365, para. 41; Cases C-106/09 P and C-107/09 P Commission and Spain v Gibraltar and UK (Gibraltar corporate tax) [2011] not yet published, para. 36.
(35) Case 730/79 Xxxxxx Xxxxxx Xxxxxxx BV v Commission, [2005] ECR, 2671, para. 11.
(36) Case 102/87, France v Commission (SEB), [1988], 4067, Case C-310/99, Italian Republic v Commission, [2002] EC R I-289, para. 85, Case C-280/00, Altmark Trans GmbH and Regierungspräsidium Magdeburg v Nahverkehrsgesellschaft Altmark GmbH (Altmark), [2003] ECR, I-7747, para. 77; Case T-55/99, Confederación Espanola de Tranporte de Mercancias (CETM) v Commission, [2000] ECR II-3207, para. 86.
3. Conclusion
(57) Based on the information submitted by the complainant and by the Norwegian authorities, and taking into account the judgment of the EFTa Court, the authority has doubts as to whether the grants to the NDLa constitute State aid within the meaning of article 61(1) EEa. Furthermore, the authority has doubts regarding the compatibility of the measure with the functioning of the EEa agreement.
(58) Given these doubts and the impact of potential State aid on the investments of private operators it appears necessary that the authority opens the formal investigation procedure. Consequently, and in accordance with article 4(4) of Part II of Protocol 3, the authority is obliged to initiate the formal investigation procedure provided for in article 1(2) of Part I of Protocol 3.
(59) The decision to open a formal investigation procedure is without prejudice to the final decision of the authority, which may conclude that the measures in question are compatible with the functioning of the EEa agreement or that they do not constitute State aid.
(60) The opening of the procedure will also enable interested third parties to comment on the questions raised and on the impact of the measure on the relevant markets.
(61) In light of the foregoing considerations, the authority, acting under the procedure laid down in
article 1(2) of Part I of Protocol 3, hereby invites the Norwegian authorities to submit their
comments and to provide all documents, information and data needed for the assessment of the compatibility of the measures within one month from the date of receipt of this Decision.
(62) Further, the authority invites the Norwegian authorities to forward a copy of this Decision to the potential recipients of the aid immediately.
(63) The authority would like to remind the Norwegian authorities that, according to article 14 of Part II of Protocol 3, any incompatible aid unlawfully put at the disposal of the beneficiaries will have to be recovered, unless this recovery would be contrary to a general principle of EEa law. Moreover, according to article 15 Part II of Protocol 3, the powers of the authority to order the recovery of aid are subject to a limitation period of 10 years. This period begins on the day on which the unlawful aid is awarded. any action taken by the authority with regard to this unlawful aid shall interrupt the limitation period.
(64) attention is drawn to the fact that the authority will inform interested parties by publishing this letter and a meaningful summary of it in the EEa Supplement of the Official Journal of the European Union. It will also inform interested parties, by publication of a notice in the EEa Supplement to the Official Journal of the European. all interested parties will be invited to submit their comments within one month of the date of such publication,
HaS aDOPTED THIS DECISION:
Article 1
The formal investigation procedure, provided for in article 1(2) of part I of Protocol 3 is initiated regarding the potential State aid to the NDLa.
Article 2
The Norwegian authorities are invited, pursuant to article 6(1) of Part II of Protocol 3, to submit their comments on the opening of the formal investigation procedure within one month of the notification of this Decision.
Article 3
The Norwegian authorities are requested to provide within one month from notification of this Decision, all documents, information and data needed for assessment of the nature and compatibility of the aid measure.
Article 4
This Decision is addressed to the Kingdom of Norway.
Article 5
Only the English version of this Decision is authentic.
Done at Brussels, 27 March 2013.
For the EFTA Surveillance Authority
Xxx Xxxxx XXXXXXX
President
Xxxxxx XXXxXXX-XXXXXXX
College Member
(Oznámení)
JINÉ aKTY
EVROPSKÁ KOMISE
Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU)
č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin
(2013/C 229/11)
Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).
JEDNOTNÝ DOKUMENT
NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006
o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin (2)
„ANTEP BAKLAVASI“/„GAZİANTEP BAKLAVASI“
č. ES: TR-PGI-0005-0781-10.07.2009 CHZO ( X ) CHOP ( )
1. Název
„antep Baklavası“/„Gaziantep Baklavası“
2. Členský stát nebo třetí země
Turecko
3. Popis zemědělského produktu nebo potraviny
3.1 Druh produktu
Třída 2.4 Chléb, pečivo, cukrářské výrobky, cukrovinky, sušenky a ostatní pekařské zboží
3.2 Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1
„antep Baklavası“/„Gaziantep Baklavası“ je sladké pečivo z několika vrstev tzv. filo těsta plněné krupi covým krémem a pistáciemi antep a slazené sirupem.
V závislosti na prodávaném druhu (suché nebo čerstvé pečivo) musí průměrný procentní podíl základ ních surovin dosahovat těchto hodnot (tolerance ± 3 %):
Běžné (čerstvé) | Suché | |
Těsto | 25 % | 30 % |
Pistácie antep (Antep fıstığı) | 10–11 % | 10–11 % |
(1) Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.
(2) Nahrazeno nařízením (EU) č. 1151/2012.
Běžné (čerstvé) | Suché | |
Krupicový krém | 12–13 % | — |
Obyčejné máslo | 15–20 % | 20–25 % |
Sirup | 35–36 % | 35–36 % |
Rozdíl mezi suchou a čerstvou „baklavou“ spočívá v tom, že suchá baklava neobsahuje krupicový krém.
„antep Baklavası“/„Gaziantep Baklavası“ má tyto vlastnosti:
Vůně: vůni produktu dávají pistácie antep (Antep fıstığı) a obyčejné máslo.
Barva: povrch produktu „antep Baklavası“/„Gaziantep Baklavası“ je zlato-žluté barvy a jeho spodní část je díky pistáciím antep (Antep fıstığı) zbarvená do tmavozelena.
Konzistence: vrchní část je díky vrstvám těsta mírně křupavá. Spodní část je sirupovitá.
Tvar: produkt je třeba před pečením nařezat. Kousky pečiva mohou mít různý tvar, většinou jsou však stejné, ve formě krátkých obdélníků, kosočtverců, trojúhelníků nebo čtverců, nebo tvarově připomínají mrkev (dlouhé trojúhelníkové kousky nařezané od středu těsta pečeného na kruhovém plechu až k jeho okraji).
3.3 Suroviny (pouze u zpracovaných produktů)
Suroviny používané při výrobě produktu „antep Baklavası“/„Gaziantep Baklavası“ mají tyto vlastnosti:
— Pistácie antep (Antep fıstığı): při výrobě produktu „antep Baklavası“/„Gaziantep Baklavası“ je nutné použít právě tyto pistácie. Ty pochází z provincie Gaziantep a v Turecku jsou registrovaným zemědělským produktem. Mají tmavě zelenou barvu a výrazné aroma. Podle specifikace produktu existuje pět typů pistácie. Pistácie jsou dlouhého, vejčitého nebo kruhového tvaru a tmavě zelené barvy. Obsah proteinů se pohybuje mezi 21,77 % a 23,77 % a obsah tuku mezi 56,27 % a 59,89 %. Pistácie antep lze nahrubo nebo nadrobno nasekat.
— Obyčejné máslo: 99,9 % čistého másla vyrobeného z mléka, bez soli a jakýchkoli jiných přísad.
— Krupicový krém (používá se pouze pro „běžný“ (čerstvý) produkt): mléko se povaří na 105–108 °C a přidá se krupice (100 g krupice na 1 kg mléka). Směs se zahřeje na teplotu 100 °C, dokud neztuhne, a poté se nechá vychládnout.
— Mouka: z pšenice tvrdé.
— Škrob: pšeničný škrob.
— Sirup: s obsahem cukru nebo sladidla (pro diabetiky). Do 1 kg směsi baklavy se přidává téměř 350–360 g sirupu. Med by se neměl používat.
— Vejce: tři vejce na 1 kg mouky (pro přípravu těsta).
— Sůl: 10 g kamenné soli na 1 kg mouky (pro přípravu těsta).
3.4 Krmivo (pouze u produktů živočišného původu)
—
3.5 Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti
Příprava těsta, zhotovení baklavy a pečení.
3.6 Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.
„antep Baklavası“/„Gaziantep Baklavası“ lze prodávat na váhu nebo naporcovaný na miskách či v bale ních. Pokud se na trh uvádí v baleních, lze použít lepenkové krabičky, ty však musí být podložené staniolem nebo podobným nepropustným materiálem. Do krabičky se může vložit poznámka s návrhem na podávání „Isıtarak servis yapınız“ („před podáním ohřejte“).
3.7 Zvláštní pravidla pro označování
Pokud se produkt „antep Baklavası“/„Gaziantep Baklavası“ prodává v suchém stavu, je třeba na obalu uvést pojem kuru („suché“).
Na viditelné straně balení musí být nalepeny etikety obsahující označení „PGI“ (CHZO) a Baklavası“ nebo „Gaziantep Baklavası“, jakož i níže uvedené logo:
„antep
4. Stručné vymezení zeměpisné oblasti
Oblast produkce zahrnuje celé území provincie Gaziantep v jihovýchodní anatolii. Provincie sousedí na jihu se Sýrií, na východě s okresy Birecik a Halfeti, na severovýchodě s provincií adiyaman, na severu s provincií Kahramanmaras, na západě s provincií Osmaniye a na jihozápadě s provincií Hatay.
5. Souvislost se zeměpisnou oblastí
5.1 Specifičnost zeměpisné oblasti
Provincie Gaziantep je centrem pěstování pistácií v Turecku. Pistácie se v Turecku označují jako Antep fıstığı („pistácie antep“), protože turecký výraz pro pistácie byl odvozen z názvu města Gaziantep.
Produkty z pistácií antep se v městě Gaziantep vyrábějí a konzumují po staletí. Zkušenosti výrobců:
Příprava těsta na baklavu, jeho vyválení na požadovanou tloušťku, nasypání škrobu mezi vrstvy, pokládání vrstev těsta na pekáč, natírání krému a sypání pistácií antep, nakrájení baklavy na stejné plátky, jejich namazání obyčejným máslem, pečení a přidání sirupu – to vše vyžaduje velkou zručnost. Produkt „antep Baklavası“/„Gaziantep Baklavası“ by měli připravovat a péct pekaři, kteří tyto doved nosti nabyli v oblasti Gaziantep.
5.2 Specifičnost produktu
Produkt „antep Baklavası“/„Gaziantep Baklavası“ se od ostatních druhů baklavy odlišuje jasnou zlato- žlutou barvou, konzistencí, strukturou a tmavě zelenou spodní částí. Hlavní rozdíl však spočívá v chuti a aroma pistácií antep a obyčejného másla.
Příprava produktu „antep Baklavası“/„Gaziantep Baklavası“ vyžaduje velkou zručnost.
Produkt
„antep
Baklavası“/„Gaziantep Baklavası“ za svou dobrou pověst vděčí kombinaci četných
přísad a způsobu ruční výroby zkušenými pekaři. Před konzumací nejvíce převládá vůně obyčejného másla. Dobře připravená baklava se v ústech okamžitě rozplývá. To jsou nejdůležitější specifické vlastnosti produktu „antep Baklavası“/„Gaziantep Baklavası“.
5.3 Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO)
Už od 19. století se produkt „antep Baklavası“/„Gaziantep Baklavası“ z oblasti Gaziantep těší vynikající pověsti díky svému typickému způsobu výroby, zvláštním vlastnostem přísad a metodě ruční výroby zkušenými pekaři. Výrobě produktu „antep Baklavası“/„Gaziantep Baklavası“ se od 70. let 19. století po generace tradičně věnuje několik známých rodin.
Nejdůležitější surovinou jsou pistácie antep (Antep fıstığı), zemědělský produkt registrovaný v Turecku. Jejich výrazná chuť a aroma jsou v konečném produktu zachovány a propůjčují mu jeho tmavě zelené zabarvení ve spodní části.
O produktu „antep Baklavası“/„Gaziantep Baklavası“ se zmiňují knihy o oblasti Gaziantep a turecké kuchyni a rovněž brožury, které o této oblasti vydává ministerstvo kultury a cestovního ruchu.
Xxxxx Xxxxx Xxxxxxxx, odborník na výzkum z oblasti Gaziantep, ve své knize Gaziantep Folklorundan Notlar (Poznámky o folklóru v oblasti Gaziantep) z roku 1959 na straně 86 uvádí, že „pistácie používají výrobci baklavy“. Na straně 87 rovněž popisuje návštěvu tureckého ministra zdravotnictví ve městě Gaziantep. Během večeře, poté, co mu byla naservírována polévka z pistácií, rýže s pistáciemi, baklava s pistáciemi a nakonec i zmrzlina s pistáciemi, ministr zažertoval: „Mohl bych prosím dostat sklenici vody bez pistácií?“.
Turistický průvodce po Turecku vydaný nakladatelstvím Frommer v roce 2001 (Xxxxxxx’x Turkey, Xxxx
a. Xxxxxx, 2001; Xxxx Xxxxx & Sons) uvádí, že „město Gaziantep se nejvíc proslavilo skvělou baklavou. Ve městě se nachází více než 500 pekáren baklavy, a její ochutnávku si tedy nelze nechat ujít, zejména během sklizně pistácií v září“.
Rovněž publikace Cooking the Turkish Way (Vaříme po turecky)(Xxxx Xxxxxxx, 2004) na straně 14 uvádí, že „město Gaziantep ve východní anatolii je známé díky pistáciím a sirupovité sladké baklavě“.
Odkaz na zveřejnění specifikace
(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006 (3))
Zveřejněním žádosti o udělení CHZO produktu „antep Baklavası“/„Gaziantep Baklavası“ v Úředním věstníku Turecké republiky č. 26505 ze dne 27. dubna 2007 zahájila turecká vláda vnitrostátní postup pro vznesení námitek.
Úplné znění specifikace produktu je k dispozici na internetové adrese tureckého patentového úřadu:
xxxx://xxx.xxxxxxxxxx.xxx.xx/xxxxxx/xxxxxxx_xx.xxx?xxxxxx000 (klikněte na odkaz
„Gaziantep Baklavası“).
„antep
Baklavası“/
(3) Viz poznámka pod čarou 2.
CS
EUR-Lex (xxxx://xxx.xxx-xxx.xxxxxx.xx) nabízí přímý a bezplatný přístup k právu Evropské unie. Tyto internetové stránky umožňují nahlížet do Úředního věstníku Evropské unie a obsahují rovněž smlouvy, právní předpisy, judikaturu a návrhy právních předpisů.
Více informací o Evropské unii naleznete na adrese: xxxx://xxxxxx.xx