1 Ve významných lokalitách závazná regulace území s právní
#1 Ve významných lokalitách závazná regulace území s právní
jistotou a transparentním projednáním
text námitky
1/ Žádáme, aby zastupitelé pro lokalitu Horní Proseče upřednostnili zpracování
regulačních plánů (oproti zpracování územní studie) a aby územní plán požadoval v této lokalitě podmínit rozhodování v území vydáním regulačního plánu, případně uzavřením
plánovací smlouvy. Ve čtyřech lokalitách, kde je tato podmínka v návrhu územního plánu již uvedena, ji požadujeme zachovat.
2/ Žádáme zároveň, aby zadání regulačního plánu bylo vždy již součástí územního plánu a obsahovalo podrobné požadavky na řešení, zejména na pěší prostupnost území do volné krajiny a etapizaci, tak aby nejprve byly zastavěny pozemky v návaznosti na stávající
zástavbu, blíže stávajícím komunikacím a s menším dopadem na životní prostředí. Dále žádáme, aby zadání regulačních plánů citlivě pracovala s kontextem, zejména ve vztahu k formě a intenzitě zástavby - nikoli paušálně v celém území regulačního plánu, ale citlivě dle místních podmínek.
odůvodnění uplatněné námitky // než se odevzdá úřadu, bude doplněno o grafickou část
✖Na rozdíl od zadání regulačního plánu zákon v případě zadání územní studie nevyžaduje, aby bylo projednáno a schváleno zastupitelstvem, je v kompetenci pořizovatele, kterému dává zastupitelstvo podnět k jeho pořízení.
Transparentní a zodpovědný přístup je však připravit podrobné zadání již jako součást územního plánu a řádně ho projednat - u územní studie stejně jako u regulačního plánu. Zadání podrobnějších dokumentací by mělo být v sebevědomé obci samosprávným aktem - kdy i u územní studie, která je součástí územního plánu, má z rozhodnutí zastupitelstva podrobné zadání, a to je díky tomu veřejně projednané. Pokud tedy není zadání územní studie kvalitně specifikované již v územním plánu, zastupitelstvo nemá možnost ho přímo ovlivnit a neprojednává se ani s veřejností. Předložený návrh územního plánu zatím obsahuje v zadáních studií pouze obecná hesla a přesouvá tak veškerou odpovědnost za obsah ze zastupitelstva (samosprávy) na pořizovatele (státní správu), který koná v přenesené působnosti.
✖Územní studie je pouze územně plánovacím podkladem a stavební úřad může povolit její nerespektování, na rozdíl od regulačního plánu, který je územně plánovací dokumentací a je tudíž vždy závazný.
✖ Z výše uvedených důvodů je proto v důležitých či kontroverzních lokalitách regulační plán vhodnější - garantuje totiž jistotu, co se v území může realizovat jak pro občany (nehrozí nepředvídatelné nevhodné řešení od investora) tak - pokud zároveň nahrazuje územní rozhodnutí - i pro investora (nehrozí zablokování výstavby obstrukcemi).
✖V zadáních regulačních plánů uvedených v návrhu územního plánu je uvedena řada paušálních požadavků, což je nebezpečné zejména u požadavků na velikost pozemků či struktury zástavby. Například požadavek na minimální
velikost pozemků 1100m2 či minimální šířku obousměrné komunikace 12m v zadání RP2- Lukášov je ve většině území nehospodárně naddimenzovaný. Struktura a intenzita zástavby by však měly být regulovány spíše tak, aby na jedné straně vznikala intenzivnější jádra u zastávek veřejné dopravy či vybavenosti (= menší pozemky a skupinové formy zástavby - dvojdomky a kratší řadovky) a na druhé straně na rozhraní města a volné krajiny zástavba nepůsobila
zbytečně výrazně (= větší pozemky - i více, než 1100m2 a samostatně stojící domy).
✔Obec může podmínit vydání regulačního plánu uzavřením tzv. plánovací smlouvy o spoluúčasti žadatele na vybudování nové nebo na úpravách stávající veřejné infrastruktury (§ 66 odst. 2 SZ). Plánovací smlouva je tedy smlouva mezi obcí a žadatelem o vybudování nové nebo úpravách stávající veřejné infrastruktury. Lze tak zajistit po oboustranné dohodě spolufinancování ze strany žadatele a město nemusí nést celou finanční zátěž na vybudování veřejné infrastruktury.
✖Lokalita na Horní Proseči zahrnutá v úz.plánu jako US 10 je nejrozsáhlejším rozvojovým územím města s protichůdnými požadavky na řešení, proto považujeme regulační plán za nezbytný.
✔V lokalitě Horní Proseče odborná veřejnost, občanská hnutí i výbor Proseče nad Nisou dlouhodobě požadují zpracování regulačního plánu, který by dopředu stanovil pravidla a garantoval konsenzus v dalším vývoji.
✔Považujeme za důležité, aby další vývoj v kontroverzních lokalitách, jejichž rozvoj je částí obyvatel dlouhodobě kritizovaný (zejména Horní Proseč), byl co nejtransparentnější a byl předmětem samostatného hlasování
zastupitelstva. Obyvatelé by měli mít možnost dozvědět se, jak který zastupitel hlasoval.
Vymezení ploch v lokalitě Horní Proseč, ve kterých žádáme, aby rozhodování o změnách v území bylo podmíněno vydáním regulačního plánu:
#2 Řešení zastavitelných ploch v nezbytných souvislostech
Doplnění územních studií v lokalitách:
Rýnovice, Dolina, Proseč nad Nisou
text námitky
1/ Žádáme, aby územní studie, coby dokumentace sloužící především ke koordinaci rozvoje, byly vymezeny šířeji než jen jako vlastní zastavitelné plochy; aby zahrnovaly i související území nezbytné pro vyřešení spojení a vazeb.
2/ Žádáme, aby byly v níže vymezených lokalitách zpracovány územní studie, které by prověřily zejména:
2A/ v případě lokality Rýnovice: (Rozsah studie vymezit tak, aby umožnil koordinovat výstavbu na zastavitelných
plochách mezi kostelem a Starou osadou (BM2.25, BP2.26, BP2.27), svahu nad sídlištěm Janovská (BM 2.27, BM2.28, BM1.31, BM1.32) a úprav sídliště Janovská a centrálního prostoru Rýnovic okolo bývalé návsi.):
● strukturu zástavby pro vyšší intenzitu zástavby v částech blíže škole a návsi s respektováním dominantní role kostelní věže v pohledech v území
● uspořádání veřejných prostranství a cestní síť, zejména pro pěší,a navázání na prostor návsi + možnosti revitalizace sídliště Janovská
● možnosti rehabilitace centra Rýnovic
● pěší vazby mezi sídlištěm Janovská a lesem na hřebeni skrze novou zástavbu + zachování prostoru pro sáňkování pro sídliště
2B/v případě lokality Dolina: (Rozsah studie vymezit tak, aby umožnil reagovat na krajinné hodnoty i koordinovat výstavbu na zastavitelných plochách včetně souvisejících přístupů z komunikací i návazností na pěší cesty. Do lokality zahrnout BM2.4, M2.42, BM2.1, BM2.2 včetně související krajiny, lesní procházkové cesty.):
● vytipování komunikací, které jsou vhodné propojit, upravit a zahrnut do podmínění výstavby v této lokalitě
● uspořádání veřejných prostranství a cestní sítě, zejména pro pěší v návaznosti na procházkovou cestu po hraně lesa.
● návrh interakčních prvků, které vhodně doplní rozhraní sídla s krajinou (včetně hrany betonárky fy Bak a nové trafostanice) a vytvoří vhodný přechod hrany zástavby do okolní krajiny.
● vytvoření odstupu od mokřadu s pramenem potoka.
2C/v případě lokality Proseč nad Nisou: (Rozsah studie vymezit tak, aby umožnil reagovat na krajinné hodnoty i koordinovat výstavbu na zastavitelných plochách včetně souvisejících přístupů z komunikací i návazností na pěší
cesty. Do lokality zahrnout území všech zastavitelných ploch v katastrálním území Proseč nad Nisou včetně návaznosti na území.):
● vytipování komunikací, které jsou vhodné propojit, upravit a zahrnut do podmínění výstavby v této lokalitě
● uspořádání veřejných prostranství a cestní sítě, zejména pro pěší v návaznosti na procházkovou cestu po hraně lesa.
● návrh interakčních prvků (včetně zahrnutí stávajících mezí, remízků, stromořadí, alejí), které vhodně doplní rozhraní sídla s krajinou a vytvoří vhodný přechod hrany zástavby do okolní krajiny.
odůvodnění uplatněné námitky // než se odevzdá úřadu, bude doplněno o grafickou část
✖Území vymezená pro územní studie obvykle nejsou samostatné logické celky. Spíše se jedná o části větších čtvrtí. Na jejich hranicích a za nimi je třeba řešit řadu návazností - návaznosti komunikací, zejména pěších a cyklo, návaznosti zeleně, aby byla spojitá a její ekologický efekt byl větší, návaznosti veřejných prostranství. A někdy i zachování
výhledů a průhledů či charakteru zástavby.
✔Pokud spolu sousedí více ploch vymezených pro územní studie, je vhodné je spojit do jedné, která umožní
koordinaci vzájemných vazeb. Řešené území územních studií je třeba rozšířit v některých směrech o návaznosti komunikací a veřejných prostranství.
#3 Citlivý rozvoj města ano, ale ne na úkor městské pokladny a místních obyvatel,
s respektem k okolní krajině
text námitky
1/ Žádáme, aby do územního plánu byla doplněna etapizace = stanovení pořadí realizace zástavby;
2/ Žádáme rozdělení zastavitelných ploch dle priority a podmínění další etapy s menší prioritou až naplněním té předchozí do stanovené míry (např. po naplnění 70% ploch z předchozí etapy);
3/ Žádáme, aby byly zaručeny férové podmínky a v případě rozvoje na periferii došlo i ke zvážení vynaložených financí ze strany města na údržbu veřejných prostranství v přepočtu na počet obsloužených obyvatel, uživatelů a významu místa v širším kontextu.
4/ Žádáme, aby etapizace reflektovala potřeby rozvoje opřené o co nejaktuálnější data včetně analýzy k bytové koncepci.
5/ Žádáme, aby vyhodnocení využití jednotlivých etap bylo zpracováváno průběžně a zahrnuto do zprávy o uplatňování územního plánu.
6/ Žádáme, aby byly upřednostněny lokality, které bezprostředně souvisí s okolní zástavbou oproti těm, které jsou ve volné krajině.
7/ Žádáme, aby kromě jednotlivých pozemků souvisejících přímo s volnou krajinou nebyla vyžadována minimální velikost pozemků, a nebo aby byla radikálně snížena a nedocházelo tak ke zbytečnému rozvolňování města a navyšování záboru volné krajiny;
odůvodnění uplatněné námitky // než se odevzdá úřadu, bude doplněno o grafickou část
✖Nejpodstatnější problémy při rozvoji výstavby na periferii jsou spojeny s nízkou hustotou zástavby. Žije zde výrazně menší množství lidí, kteří však mají obdobné nároky na technickou infrastrukturu a dopravní síť jako daleko větší množství lidí žijících v lokalitách s větší hustotou zástavby. Znamená to, že obec v lokalitách s nižší hustotou zástavby, kde na jednoho obyvatele připadá více m2 ulic, vynakládá větší množství peněz pro méně daňových poplatníků, čímž vzniká disproporce v péči o veřejný prostor. Vysoké náklady přitom nepřestavuje jen výstavba technické a dopravní
infrastruktury, případně občanské vybavenosti, ale především její údržba a provoz, včetně odklízení sněhu. Břímě zvýšených nákladů nenese (jak by se na první pohled mohlo zdát) pouze stavebník, ale z velké části i obec. Lidé z lokalit s vyšší hustotou zalidnění tak potažmo “doplácejí” na lokality s nižší hustotou. Město tím, že požaduje v
regulativech minimální velikosti parcely, požaduje zástavbu s nižší hustotou, a ve větším měřítku vytváří skrytý dluh. V ideálním případě by finance měly být rovnoměrně rozprostřeny do veřejného prostoru, jeho provozu, údržby a
zkvalitnění, úměrně tomu, kolik obyvatel města ho využívá a jaký význam hraje v širším kontextu.
✖Nízká hustota s sebou přináší i špatnou dostupnost hromadné dopravy a základních služeb. Obojí totiž objektivně může fungovat až při určité koncentraci obyvatel a z ní vyplývající poptávky1. Jednoduše řečeno: pokud v přiměřené docházkové vzdálenosti od zastávky či hospody nežije dostatečné množství lidí, nemohou tyto ekonomicky fungovat. Velká většina současné příměstské zástavby je tak závislá na individuální dopravě, nejen při každodenním dojíždění za prací, ale v podstatě při jakékoli potřebě základních služeb nebo občanské vybavenosti (školy, školky atp.).2
✖Máme obavu, že požadavek “zajištění ploch pro předpokládanou výstavbu cca 4 000 bytů”(stanoven v zadání ÚP) je při absenci etapizace pro město z dlouhodobého pohledu ekonomicky nevýhodný a může vést k investicím
souvisejícím s vytvořením technické infrastruktury v odlehlých lokalitách, namísto využití lokalit, které jsou již “vybaveny” jak infrastrukturou, tak dostupnější občanskou vybaveností, a z nichž některé jsou i ve vlastnictví města.
✖Posílení výstavby na periferii bude mít za následek zvýšení intenzity dopravy (a to i) v centru města, větší nároky na kapacity MHD, nákladnější správu související s péčí o komunikace (např. úklid sněhu), veřejný prostor a se zajištěním služeb ze strany města (např. svoz odpadu atd.)
✖Máme obavu, že v případě povolení plošně rozsáhlé zástavby bez etapizace hrozí její pouze částečné, nesouvislé a náhodné naplnění, které nebude reflektovat kontext, naruší urbánní struktury území a zhorší kvalitu života sousedících obyvatel (kteří mnohdy využívají dostupnost a kvalitu okolní volné krajiny).
✖ Považujeme za neférové k obyvatelům města, aby byly v různých lokalitách vynakládány odlišné veřejné finance na správu veřejného prostoru a docházelo tak k tomu, že lidé v lokalitách s vyšší hustotou bydlení a dostupnější vybaveností dotují lokality s nižší hustotou bydlení.
✔Považujeme za rozumné, aby se rozdíly ve vynaložených financích při správě veřejných prostranství ze strany města projevily v koncepci plánovacích smluv pro jednotlivé lokality a finanční spoluúčasti na správě veřejných prostor a další infrastruktury (potažmo v odlišné dani z nemovitosti - ta ale není předmětem územního plánu).
✔Považujeme za vhodné, aby došlo k primárnímu využití míst vhodných k výstavbě rodinného bydlení v lokalitách, které přímo navazují na okolní zástavbu. Respektujeme potřebu města uspokojit potenciální zájemce o bydlení na
rozhraní s krajinou, žádáme však, aby došlo k upřednostnění lokalit, které doplňují a pozitivně urbánně zcelují charakter konkrétních lokalit a nejednalo se pouze o rozšiřování zástavby do volné krajiny.
✔Považujeme za rozumné, aby nejprve docházelo k rozvoji v územích, jejichž využití nenaruší krajinný ráz.
1 Např. PONT BERGHAUSE M., XXXXX, P. Space, Density and Urban Form. Delft. Technische Universiteit Delft, 2009
2 zdroj: X.Xxxxxx, X. Xxxxxx, X. Xxxxx, X. Xxxxx, Můj dům, naše ulice - Individuální bydlení a jeho koordinovaná výstavba, Zlatý řez,Praha 2014
#4 Podmíněnost výstavby a udržení
kontroly nad budoucí podobou území
text námitky
1/ Žádáme, aby výstavba v nových rozvojových plochách byla podmíněna vznikem: technické infrastruktury, souvisejícího dopravního napojení (včetně pěších, cyklo, dalších turistických cest), občanské infrastruktury (např. veřejných prostranství v dostatečném rozsahu a charakteru) a interakčních prvků (např. souvisejících zelených pásů, remízků, mezí, stromořadí, alejí).
odůvodnění uplatněné námitky // než se odevzdá úřadu, bude doplněno o grafickou část
✔Podmínění vyplývá přímo z priority č. 24 Politiky územního rozvoje, která je závazná a stanoví, že
“Možnosti nové výstavby je třeba dostatečnou veřejnou infrastrukturou přímo podmínit.”
příklad:
pro lokalitu Dolina žádáme podmínit výstavbu jak v RP 1:
● realizací ulice propojující ulici Táboritskou s Horskou, která v návrhu ÚP není zahrnuta do vymezené lokality RP 1, ale jejíž vznik by měl výstavbě v této lokalitě předcházet.
Na obrázku jsou modře vyznačeny pozemky v majetku města a červeně pozemek, které by bylo nutné pro vybudování propojující cesty získat a zahrnout do veřejně prospěšných opatření a veřejných prostranství, pro která lze uplatnit předkupní právo (Návrh ÚP, kap. H.2), či veřejně prospěšných staveb, pro které lze práva k pozemkům a stavbám vyvlastnit (Návrh ÚP, kap. G.1.1) . | Chceme tak předejít situaci, která nastala o několik desítek metrů dál, kdy došlo ke znemožnění propojení ulic a je nepravděpodobné, že by na místě, kde již stojí stavby, ulice v budoucnu mohla vzniknout |
● zachováním pěší prostupnosti ve směru cesty lemující okraj lesa, případně realizací nové cesty, která
prostupnost lokalitou umožní. Je pravděpodobné, že trajektorii bude nutné změnit, má-li být umožněna nová výstavba a zároveň zachována prostupnost.
Na obrázku je vidět původní trajektorie pěší cesty, která umožňuje místním obyvatelům propojení s okolím a nabízí možnosti procházek s výhledem na louky a protisvah pod ní. | Jedna z možných variant vedení pěší cesty, která by měla podmínit výstavbu v této lokalitě. |
● návrhem a realizací interakčních prvků, které vhodně doplní rozhraní sídla s krajinou (včetně hrany betonárky fy Bak a nové trafostanice) a vytvoří vhodný přechod hrany zástavby do okolní krajiny.
#5 Prokazatelnost, přiměřená aktuálnost a srozumitelnost vstupních dat územního plánu
text námitky
1/ Žádáme prověření požadavku na zajištění ploch pro předpokládanou výstavbu cca 4000 bytů (stanovenou v Zadání ÚP) a stanovení výhledové potřeby bytů (v textu Odůvodnění ÚP, str. 52).
2/ Žádáme vypracování oponentského posudku stávající prognózy demografického vývoje v Jablonci nad Nisou renomovaným demografem.
3/ Žádáme aktualizaci bytové koncepce, jejíž součástí bude analytická a návrhová část.
Součástí koncepce musí být zmapování stavebních rezerv a nevyužitých bytových kapacit, dále pak kvalitativní šetření bytových potřeb obyvatel města Jablonce nad Nisou,
a to s ohledem na strukturu a socioekonomický status domácností.
4/ Požadujeme, aby výstavba nových bytů reflektovala výsledky revidované demografické prognózy a aktualizované bytové koncepce.
odůvodnění uplatněné námitky// než se odevzdá úřadu, bude doplněno o grafickou část
- V důvodové zprávě k interpelacím ze dne 21. 5. 2015 odpověděl Xxx. Xxxxxx Xxxxx, vedoucí odboru územního a hospodářského rozvoje, na otázku je-li požadavek 4000 bytů stále aktuální a nemělo by dojít k jeho prověření, následující:
“Požadavek na vytvoření 4000 bytových jednotek fakticky v tuto chvíli v rozvojových oblastech již prakticky aktuální není (již se nepočítá s původně uvažovanou rozsáhlou zástavbou ploch Futura, kdy záměry byly přehodnoceny s ohledem na budoucí poptávku). Požadavek původně vycházel ze zpracovaných Průzkumů a rozborů ke zpracování ÚP
Jablonec nad Nisou. Zhotovitel demografické části ÚP odhadl v té době budoucí vývoj počtu obyvatel i budoucí potřebu bytů z provedené demografické prognózy z pohledu maximálního počtu obyvatel na území města v roce 2030 na 47 519 osob. Na tuto hranici jsou v ÚP navrhovány rozvojové plochy pro bydlení. ÚP umožní realizaci všech tří základních variant, které mohou nastat (nízké, střední, vysoké). V případě, že vysoká varianta nenastane, některé navržené
rozvojové plochy pro bydlení se nevyužijí.” (...)
Odpověď vedoucího odboru územního a hospodářského rozvoje Xxx. Xxxxxxx Xxxxx, který dává do souvislosti požadavek soukromého investora (Futurum - projekt Prosečské investiční) s oficiálním požadavkem města
formulovaným v zadání ÚP (zajištění ploch pro předpokládanou výstavbu cca 4000 bytů), který vzešel z demografické prognózy, nás vede k podezření, že demografická prognóza byla vytvořena účelově.
// než se odevzdá úřadu bude doplněno o grafickou část /
#6 Dostupnost krajiny, parků
a provázanost cest pro pěší i cyklostezek
text námitky
1/ Žádáme, aby byl územní plán doplněn o výkres krajiny, který by zahrnoval jak ÚSES (územní systém ekologické stability), tak podrobné členění ploch zeleně, významnou
intravilánovou i extravilánovou zeleň (zejména aleje, významná stromořadí, parky, pobytové louky).
2/ Žádáme, aby byl výkres krajiny součástí grafické části ÚP, z které bude patrná
dostupnost i charakter rekreační zeleně v jednotlivých místních částech i jejich okolí.
3/ Žádáme, aby byly do výkresu krajiny doplněny interakční prvky, které by zahrnovaly zejména hodnotné aleje a stromořadí, remízky, meze.
4/ Žádáme, aby součástí výkresu byla vrstva páteřních pěších, cyklo, běžkařských a turistických propojení, která by v hierarchii cest tvořila (a předjímala) příjemné
a bezpečné provázání jednotlivých městských částí, jak mezi sebou, tak s okolní krajinou. 5/ Žádáme, aby součástí výkresu krajiny byla významná výhledová místa, usnadňující městu jejich zachování, kontinuální péči a údržbu.
odůvodnění uplatněné námitky // než se odevzdá úřadu, bude doplněno o grafickou část
✖Chybí nám přehledný a jasně čitelný podklad, z kterého by byla zjevná koncepce zeleně a parků, s možností akcentovat jejich vzájemné propojení (například cyklostezkami, stromořadími, alejemi), včetně lokalit na rozhraní města s krajinou, které jsou rekreačně využívány (některé hojně navštěvované pobytové louky, tvořící rozhraní mezi zástavbou a hranicí lesa).
✖Chybí nám zaručení pěší prostupnosti a dostupnosti krajiny v lokalitách, kde dochází ke stavebnímu rozvoji.
✖ Ve městě, které je “vstupní branou do Jizerských hor” nám v územně plánovací dokumentaci chybí důraz na akcentování pěšího, cyklistického, případně běžkařského (či dalšího turistického) provázání jednotlivých místních částí mezi sebou i s okolní krajinou. Vrstva, která by v rámci města tvořila systém páteřních cest, které by měly být
bezpečné a příjemné pro pohyb lidí bez automobilu.
✖ Vítáme, že v textové části návrhu ÚP, v podmínkách prostorového uspořádání, je u ploch veřejných prostranství (VK) - komunikací - podmínka: “respektovat stávající uliční aleje i prostor pro umístění nových uličních alejí - ozelenění dřevinami musí být vždy komponováno se znalostí vedení dopravní a technické infrastruktury.” Tato podmínka však zahrnuje pouze aleje bezprostředně související s komunikacemi.
✖ Postrádáme ochranu a konkrétní vymezení interakčních prvků (zejména alejí, stromořadí, remízků, mezí) které mají významný vliv nejen pro specifický krajinný ráz, biologickou diverzitu prostředí, ale i místní obyvatele, pro které jsou součástí genia loci jejich domova.
✖Sledujeme tím, aby znázornění interakčních prvků (zejména alejí a stromořadí, remízků, mezí) vedlo k zachování těchto prvků i v případě rozsáhlejší zástavby a rozvoje. Aby byl tento rozvoj podmíněn jejich zachováním.
✖Sledujeme tím, aby docházelo ke kontinuální péči o významná výhledová místa. Ať už se jedná o ta, z kterých je
vidět panorama města (například Petřín), nebo naopak ta, která jsou směřovaná na pohledy do volné krajiny (zejména rozhledny).