Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. září 2021 o posílení partnerství s nejvzdálenějšími regiony Unie (2020/2120(INI))
Úterý 14. září 2021
P9_TA(2021)0368
Směrem k užšímu partnerství s nejvzdálenějšími regiony Unie
Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. září 2021 o posílení partnerství s nejvzdálenějšími regiony Unie (2020/2120(INI))
(2022/C 117/03)
Evropský parlament,
— s ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),
— s ohledem na Agendu pro udržitelný rozvoj 2030 a na cíle udržitelného rozvoje ve znění přijatém Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015,
— s ohledem na dohodu přijatou dne 12. prosince 2015 v Paříži v průběhu 21. konference smluvních stran Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (COP21) (dále jen „Pařížská dohoda“), a zejména na čl. 7 odst. 2 a čl. 11 odst. 2 této dohody, které uznávají místní, subnárodní a regionální rozměr změny klimatu a opatření v oblasti klimatu,
— s ohledem na zvláštní zprávu Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) o globálním oteplení o 1,5 oC, jeho pátou hodnotící zprávu a souhrnnou zprávu, zvláštní zprávu IPCC o změně klimatu a půdě a zvláštní zprávu IPCC o oceánech a kryosféře v souvislosti se změnou klimatu,
— s ohledem na dohodu mezi Evropskou unií a Organizací afrických, karibských a tichomořských států ze dne 15. dubna 2021,
— s ohledem na nový víceletý finanční rámec (VFR) Evropské unie na období 2021–2027, který schválily Evropský parlament a Rada v prosinci 2020,
— s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. února 2021 nazvané „Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“ (COM(2021)0082) a na související posouzení dopadu a zranitelnosti nejvzdálenějších regionů Evropské unie,
— s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. května 2020 nazvané „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030: Navrácení přírody do našeho života“ (COM(2020)0380),
— s ohledem na zprávu Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance ze dne 23. března 2020 o provádění sdělení Komise Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony Evropské unie (COM(2020)0104),
— s ohledem na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“ (COM(2019)0640),
— s ohledem na sdělení Komise ze dne 24. října 2017 „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ (COM(2017)0623),
— s ohledem na sdělení Komise ze dne 20. června 2012 nazvané „Nejvzdálenější regiony Evropské unie: Na cestě k partnerství pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2012)0287),
— s ohledem na sdělení Komise ze dne 17. října 2008 nazvané „Nejvzdálenější regiony: přínos pro Evropu“ (COM(2008)0642),
— s ohledem na sdělení Komise ze dne 12. září 2007 nazvané „Strategie pro nejvzdálenější regiony: výsledky a výhledy do budoucnosti“ (COM(2007)0507),
— s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. května 2004 nazvané „Posílené partnerství pro nejvzdálenější regiony“ (COM(2004)0343),
Úterý 14. září 2021
— s ohledem na sdělení Komise ze dne 5. března 2020 nazvané „Strategie pro rovnost žen a mužů na období 2020–2025“ (COM(2020)0152),
— s ohledem na závěry Rady ze dne 23. října 2020 o strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030,
— s ohledem na Úmluvu OSN o biologické rozmanitosti
— s ohledem na závěry Rady ze dne 19. listopadu 2019 o oceánech a mořích,
— s ohledem na stanovisko Evropského výboru regionů ze dne 10. prosince 2020 ke zprávě Evropské komise o provádění obnoveného strategického partnerství s nejvzdálenějšími regiony Evropské unie (2021/C 37/10),
— s ohledem na prohlášení předsedů nejvzdálenějších regionů, zejména na prohlášení přijaté na XXV. konferenci předsedů nejvzdálenějších regionů Evropské unie, která se konala na Mayotte ve dnech 26. a 27. listopadu 2020,
— s ohledem na společné prohlášení Konference předsedů nejvzdálenějších regionů Evropské unie (CPRUP), které bylo výsledkem schůze konané mezi zasedáními dne 3. května 2021,
— s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (2),
— s ohledem na své usnesení ze dne 13. června 2018 o politice soudržnosti a oběhovém hospodářství,
— s ohledem na své usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze (3),
— s ohledem na studii Evropského parlamentu zveřejněnou v roce 2021 a nazvanou „Politika soudržnosti a změna klimatu“,
— s ohledem na článek 54 svého jednacího řádu,
— s ohledem na zprávu Výboru pro regionální rozvoj (A9-0241/2021),
(1) Úř. věst. C 316, 6.8.2021, s. 2.
(2) Úř. věst. C 270, 7.7.2021, s. 2.
(3) Úř. věst. C 28, 27.1.2020, s. 40.
(4) Úř. věst. C 232, 16.6.2021, s. 28.
(5) Úř. věst. C 334, 19.9.2018, s. 168.
(6) Úř. věst. C 298, 23.8.2018, s. 92.
(7) Úř. věst. C 285, 29.8.2017, s. 58.
(8) Úř. věst. C 258 E, 7.9.2013, s. 1.
Úterý 14. září 2021
A. vzhledem k významu Zelené dohody pro Evropu, zásady „významně nepoškozovat“, cílů udržitelného rozvoje a Pařížské dohody;
B. vzhledem k významu zásad stanovených v evropském pilíři sociálních práv, včetně jeho příspěvku k odstranění nerovností, podpoře rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska rovnosti žen a mužů;
C. připomínaje, že nejvzdálenější regiony jsou spojeny se třemi členskými státy, že jich je v současné době devět – Francouzská Guyana, Guadeloupe, Réunion, Mayotte, Martinik a Svatý Xxxxxx (Francie), Azory a Madeira (Portugalsko) a Kanárské ostrovy (Španělsko) – rozkládají se ve dvou oceánech, Atlantském oceánu a Indickém oceánu, a mají více než 4,8 milionu obyvatel;
D. zdůrazňuje, že v evropských nejvzdálenějších regionech a v evropských zámořských zemích a územích se nachází 80 % evropské biologické rozmanitosti a že tato území mají strategickou hodnotu z hlediska geopolitiky zachovávání celosvětové biologické rozmanitosti;
E. zdůrazňuje, že nejvzdálenější regiony rozšiřují námořní rozměr Evropské unie a s více než 25 miliony km2 výlučné ekonomické zóny jí poskytují největší námořní prostor na světě a významné hospodářské příležitosti;
F. je znepokojen tím, že nejvzdálenější regiony jsou kvůli své ostrovní povaze více postiženy znečištěním moří než všechny ostatní kontinentální regiony Evropy, což má dopad na jejich rozvoj z hlediska životního prostředí a hospodářství;
H. uznává, že nejvzdálenější regiony mají mimořádné kulturní bohatství, které přispívá k vlivu Evropy a posiluje její
„měkkou sílu“ ve světě, a že sdělení Komise přijaté v roce 2017 označilo kulturu za důležitý aspekt a prvek diferenciace mezi nejvzdálenějšími regiony;
I. vyjadřuje politování nad tím, že současná krize COVID-19 znepokojivým způsobem zvýraznila již tak zranitelné ekonomiky nejvzdálenějších regionů a že tato krize stejně jako brexit bude mít dlouhodobé sociální, hospodářské, environmentální, územní a kulturní důsledky;
X. xxxxxxx se, že zdravotní krize rovněž zhoršila nestabilitu regionálních zdravotnických služeb v nejvzdálenějších regionech a vyžádala si poměrně přísná opatření pro boj proti pandemii v těchto regionech;
K. je znepokojen tím, že současná krize vyvolaná pandemií může postihnout několik odvětví modré ekonomiky, včetně pobřežního a námořního cestovního ruchu;
HLAVA 1: Upevnění pokroku, řešení slabých míst a využívání předností s cílem zařadit nejvzdálenější regiony do středu evropské činnosti
1. vítá zprávu Komise z března 2020, která obsahuje první hodnocení provádění posíleného a obnoveného strategického partnerství s nejvzdálenějšími regiony, zahájené v říjnu 2017, a úsilí o jeho uvedení do praxe vyvíjené jak v nejvzdálenějších regionech, tak v dotčených členských státech a v evropských orgánech a institucích; žádá, aby byl tento pokrok konsolidován v nové strategii EU pro tyto regiony;
2. zdůrazňuje značný pokrok, kterého nejvzdálenější regiony dosáhly v novém VFR na období 2021–2027, a to jak na rozpočtové, tak na legislativní úrovni prostřednictvím zvláštních úprav ve strukturálních fondech a horizontálních programech, a vítá dodatečná opatření pro nejvzdálenější regiony přijatá v rámci evropského plánu obnovy s názvem „Next generation EU“; zdůrazňuje, že v souladu s rozsudkem Soudního dvora ze dne 15. prosince 2015 je třeba vykládat článek 349 SFEU ve spojení s článkem 7, aby bylo možné při provádění právních předpisů EU uplatňovat vůči nejvzdálenějším regionům diferencovaný přístup, který plně zohlední jejich specifické rysy a strukturální omezení;
(9) xxxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxx/xxxxx/xxxxxxx/xxxxx/xxxxxxxxxx_xxxxxx_0000_x.xxx
Úterý 14. září 2021
3. bere s uspokojením na vědomí prodloužení a zachování několika daňových výjimek pro nejvzdálenější regiony do roku 2027 (daň AIEM („Arbitrio sobre Importaciones y Entregas de Mercancías en las Xxxxx Canarias“, která se vztahuje na Kanárské ostrovy), přístavní daň, snížené sazby daně z likérů, rumu a lihovin na Azorách a Madeiře a z tradičních druhů rumu v zámořských departementech (DOM)); připomíná, že je důležité zachovat pro nejvzdálenější regiony mechanismy založené na článku 349 SFEU, které musí sladit dvojí potřebu chránit místní produkci a bojovat proti vysokým životním nákladům, a zároveň zajistit, aby byli občané nejvzdálenějších regionů řádně informováni o provádění těchto opatření;
4. vybízí útvary Komise, ale také vnitrostátní a regionální orgány, aby nastolily rovnováhu mezi legitimní a nezbytnou kontrolou využívání finančních prostředků EU a zjednodušením a flexibilitou správních pravidel nutných pro jejich modernizaci a optimalizaci, a aby tak podpořily místní iniciativy;
A. Systematická reakce na problémy nejvzdálenějších regionů EU
5. přeje si, aby v evropských orgánech existoval „reflex pro nejvzdálenější regiony“ zaměřený na přijetí průřezového a integrovaného přístupu k realitě a k výzvám nejvzdálenějších regionů ve všech evropských veřejných politikách;
6. vyzývá Komisi, aby v souladu se svou úlohou „strážkyně Smluv“ učinila z útvaru pro nejvzdálenější regiony v rámci GŘ REGIO „strážce správného uplatňování článku 349 SFEU“ a aby zvážila vytvoření plnohodnotného ředitelství přímo spojeného s „referenty pro nejvzdálenější regiony“ na ostatních generálních ředitelstvích;
7. vyzývá Xxxx, aby zřídila zvláštní výbor pro nejvzdálenější regiony podle vzoru Zvláštního výboru pro zemědělství s cílem zajistit, aby priority a realita nejvzdálenějších regionů byly začleněny do různých evropských iniciativ a právních předpisů;
8. naléhavě vyzývá k vytvoření funkce „stálého zpravodaje pro nejvzdálenější regiony“ s cílem posílit kontrolu Evropského parlamentu, pokud jde o řádné uplatňování článku 349 SFEU v evropských veřejných politikách;
B. Lepší komunikace a informovanost
9. vyzývá k vytvoření skutečné komunikační strategie zaměřené zejména na zapojení mladých lidí a na jejich informování o příležitostech, které nabízí EU, a na zvyšování jejich povědomí o užitečnosti Evropy v každodenním životě; žádá, aby byla v každém nejvzdálenějším regionu zřízena kancelář Komise, a to vzhledem k ostrovní povaze mnoha těchto regionů, k velkému počtu jejich teritorií a k jejich vzájemné odlehlosti;
10. doporučuje lepší využívání různých platforem pro výměnu informací mezi správními orgány, jako jsou program TAIEX-REGIO PEER 2 PEER pro fondy soudržnosti nebo program TAIEX-EIR PEER 2 PEER v oblasti životního prostředí nebo Evropská platforma zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství;
11. navrhuje vytvořit program „Erasmus“ pro správní orgány spravující evropské fondy v nejvzdálenějších regionech s cílem zajistit sdílení osvědčených postupů a příkladů a tak optimalizovat využívání fondů soudržnosti;
12. zdůrazňuje význam internetové stránky (10) věnované statistickým údajům z nejvzdálenějších regionů (Eurostat), která je vytvářena ve spolupráci se statistickými službami Portugalska, Španělska, Francie a nejvzdálenějších regionů; vyjadřuje politování nad nedostatkem komplexních údajů o Svatém Xxxxxxx, což znemožňuje provádět komplexní a srovnávací analýzy všech nejvzdálenějších regionů; naléhavě vyzývá Komisi, a zejména Eurostat, aby shromažďovaly spolehlivé, souhrnné a aktuální údaje ze všech nejvzdálenějších regionů, které umožní realizovat odvětvové analýzy a hodnotit dopad provádění evropské politiky v nejvzdálenějších regionech;
C. Budování budoucnosti
13. žádá, aby nejvzdálenější regiony byly lépe začleněny do diskusí Konference o budoucnosti Evropy, zejména prostřednictvím Konference předsedů nejvzdálenějších regionů, s cílem obohatit ji o hledisko nejvzdálenějších regionů a zajistit účinné uplatňování článku 349 SFEU v různých budoucích programech a politikách EU;
(10) xxxxx://xx.xxxxxx.xx/xxxxxxxx/xxxxx/XXX/#?xxxxxxxxxxxxx.xxxxxxxxxxxxx
Úterý 14. září 2021
14. zdůrazňuje, že základním prvkem při vytváření blízkosti a propojení mezi nejvzdálenějšími regiony a evropskými orgány a institucemi je dialog s občany; vyzývá v této souvislosti Komisi, aby tento dialog posílila, zejména v nejvzdálenějších regionech;
15. vyzývá Komisi, aby pro nejvzdálenější regiony a společně s nimi vypracovala novou strategii, která bude reagovat na místní situaci a potřeby, bude odrážet doporučení Evropského parlamentu a bude založena na respektování specifických rysů, konsolidaci úspěchů a optimalizaci stávajících mechanismů a na inovaci a zhodnocení nejvzdálenějších regionů jakožto „území nabízejících řešení“;
16. doporučuje, aby byl pro toto nové strategické partnerství vypracován skutečný akční plán, který propojí klíčové zúčastněné strany, včetně vnitrostátních, regionálních a místních orgánů, hospodářských a sociálních subjektů, občanské společnosti, akademické obce a nevládních organizací;
17. vyzývá k co nejrychlejší realizaci nové strategie a jejího akčního plánu s cílem přispět k hospodářskému a sociálnímu oživení v nejvzdálenějších regionech;
HLAVA 2: Investice do důstojných pracovních míst, posílení solidarity a působení přednostně pro mladé lidi
18. uvědomuje si, že nejvzdálenější regiony nabízejí Unii příležitost koncipovat pilotní projekty s ohledem na sociálně-ekonomické a klimatické výzvy, ale že je pro tuto dynamiku nezbytné urychleně dohnat zpoždění v důsledku strukturálních znevýhodnění a také konsolidovat a chránit nástroje kompenzující tato strukturální znevýhodnění vyvolaná odlehlostí a ostrovní povahou, které jsou nezbytné pro to, aby se nejvzdálenější regiony mohly plně a spravedlivě začlenit do evropského prostoru;
A. Upevňování solidarity
19. vyzývá Komisi, členské státy a nejvzdálenější regiony, aby jako priority evropské solidarity vnímaly boj proti chudobě, nezaměstnanosti a sociálnímu vyloučení – včetně vyloučení osob se zdravotním postižením – a aby zároveň investovaly do vzdělání a odborné přípravy a do budoucích projektů zaměřených na inovace, zejména v sociální oblasti, na rekvalifikaci a diverzifikaci;
20. domnívá se, že politika soudržnosti by měla zlepšovat postavení žen žijících v nejvzdálenějších regionech a měla by podporovat rovnost pohlaví a účinné provádění strategie EU pro rovnost žen a mužů v nejvzdálenějších regionech;
21. zdůrazňuje významnou úlohu, kterou v nejvzdálenějších regionech hraje sociální a solidární ekonomika jako partner regionálních a místních orgánů veřejné správy v boji proti omezením souvisejícím s odlehlostí, chudobou a sociálním vyloučením a při vytváření pracovních míst a rozvoji iniciativ v těchto regionech v souladu s různými evropskými strategiemi; podporuje uznání této skutečnosti na evropské úrovni a přímý přístup tohoto neziskového sektoru k evropským dotacím;
B. Ochrana zdraví
22. zdůrazňuje, že nejvzdálenější regiony jsou vzhledem ke svým specifickým rysům zranitelnější vůči celosvětovým událostem, jako je pandemie COVID-19; vyzývá proto, aby byly využity všechny zkušenosti z této krize a aby byla zvláštní situace nejvzdálenějších regionů zohledněna při podobných událostech v budoucnu;
23. navrhuje, aby bylo vytvořeno výzkumné středisko věnované tropickým infekčním onemocněním a nemocem, které se vyskytují zejména v nejvzdálenějších regionech, jako je cukrovka, obezita nebo některé druhy rakoviny, a aby byly uvolněny finanční prostředky nezbytné k vyrovnání zpoždění v oblasti zdravotní péče v nejvzdálenějších regionech;
24. navrhuje zahájit pilotní projekt po vzoru přípravné akce BEST s cílem podpořit činnosti zaměřené na léčivé rostliny v nejvzdálenějších regionech;
Úterý 14. září 2021
X. Xxxxx lidé: priorita, pokud jde o opatření a výsledky
25. opakuje, že v nejvzdálenějších regionech je velkým přínosem síla mladých lidí, která se často nedostatečně zhodnocuje, a že by měla být prioritou při vytváření konkrétních řešení pomocí rozsáhlého uvolnění evropských finančních prostředků na vzdělání, odbornou přípravu a podporu, bydlení a důstojné a kvalitní zaměstnání pro mladé lidi;
26. zdůrazňuje v této souvislosti, že je nezbytné, aby se investice do všech úrovní vzdělávání a celoživotního učení staly v nejvzdálenějších regionech prioritou s cílem bojovat proti předčasnému ukončování školní docházky; naléhavě vyzývá Komisi, aby považovala vzdělání za „prioritní cíl“ rozvoje nejvzdálenějších regionů a aby regionálním a místním orgánům veřejné správy pomohla vytvářet veřejnou politiku, která by mladé lidi stimulovala a nabízela jim nové atraktivní příležitosti v oblasti vzdělání, odborné přípravy, kvalifikace a rekvalifikace na místní a regionální úrovni, včetně digitálních dovedností, a to prezenčně i distančně, aby si mohli vybudovat soubor uznávaných dovedností;
27. vybízí k uvolnění prostředků z evropských fondů na vytvoření „Kampusů excelence“ v zeměpisných oblastech nejvzdálenějších regionů, a to podporou propojení mezi školami, univerzitami a vzdělávacími středisky v nejvzdálenějších regionech na jedné straně a výzkumnými středisky na straně druhé, s cílem lépe studovat a znát biologickou rozmanitost nejvzdálenějších regionů;
28. připomíná, s ohledem na míru nezaměstnanosti mladých lidí v nejvzdálenějších regionech, že je třeba přijmout konkrétní opatření, zejména prostřednictvím Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí; vítá v této souvislosti vytvoření dodatečného přídělu pro nejvzdálenější regiony v rámci ESF+ na období 2021–2027 a vyzývá dotčené regiony, aby tento nový zdroj financování využily na podporu zaměstnatelnosti, mobility a odborné přípravy v nejvzdálenějších regionech;
29. vyzývá Komisi, aby podpořila zaměstnanost mladých lidí v nejvzdálenějších regionech pomocí zřízení jednotného digitálního kontaktního místa ve spolupráci se soukromým sektorem, univerzitami a místními orgány s cílem podpořit hledání prvního zaměstnání a vytváření nebo převzetí podniků v nejvzdálenějších regionech;
D. Posílení integrace reality nejvzdálenějších regionů do programu ERASMUS+
30. vyzývá k tomu, aby byla při provádění programu Erasmus+ poskytována maximální podpora studentům z nejvzdálenějších regionů, včetně případného navýšení finančních prostředků na pokrytí skutečných cestovních nákladů, a aby byla podporována mobilita ve třetích zemích v rámci zeměpisné, kulturní a historické oblasti každého nejvzdálenějšího regionu a výměny v rámci nejvzdálenějších regionů;
31. zdůrazňuje rovněž, že je třeba posílit účast nejvzdálenějších regionů ve všech akcích v rámci programu Erasmus+ a podporovat intenzivní výměny v rámci spolupráce a mobility mezi vzdělávacími, sociálními a sportovními institucemi;
HLAVA 3: Rozvoj udržitelného a spravedlivého růstu, zavedení zelené a modré ekonomiky a rozvoj nových profesí pro dosažení klimatické neutrality do roku 2050
32. zdůrazňuje, že je důležité podporovat místní iniciativy prostřednictvím modernizace všech výrobních podniků v nejvzdálenějších regionech, přičemž zvláštní pozornost je třeba věnovat velmi malým, malým a středním podnikům a také odvětvím cestovního ruchu, řemeslné výroby, kultury, průmyslu, stavebnictví a digitalizace; zdůrazňuje, že jsou nezbytné udržitelné a odolné inovativní investice;
33. vybízí nejvzdálenější regiony, aby se připojily k síti „Local 2030“ a vypracovaly srovnávací přehledy v oblasti udržitelného rozvoje, aby mohly lépe sdílet svá řešení;
34. opakuje, že je třeba zvýšit atraktivitu profesí spojených s odvětvími zemědělství, chovu hospodářských zvířat, rybolovu, moře a životního prostředí v nejvzdálenějších regionech, vzhledem k jejich strukturalizačnímu vlivu na hospodářské, sociální a environmentální úrovni, s trvalými podněty pro mladé lidi;
X. Xxxxxxxxxx politika a zelená ekonomika
35. zdůrazňuje, že je nezbytné začlenit specifické rysy a zemědělské modely nejvzdálenějších regionů do strategických plánů a řízení programů rozvoje venkova v rámci SZP v zájmu více decentralizovaného a flexibilnějšího přístupu;
Úterý 14. září 2021
36. požaduje zachování či dokonce posílení zvláštních opatření a finančních přídělů v rámci programu POSEI s cílem dosáhnout záměrů potravinové soběstačnosti, agroekologické transformace, zeleného růstu, diverzifikace a schopnosti reagovat na krize trhu v nejvzdálenějších regionech; připomíná, že na rozdíl od jiných plateb v rámci SZP nebyly částky programu POSEI aktualizovány s ohledem na inflaci;
37. trvá na tom, že program POSEI má zásadní význam pro podporu hospodářské a sociální soudržnosti v Unii, pro zachování venkovského prostředí a pro boj proti vylidňování v nejvzdálenějších regionech, a zdůrazňuje v tomto ohledu pozitivní hodnocení programu POSEI, které provedla Komise;
38. konstatuje, že zrušení kvót a zaručených cen, které začalo reformou společné organizace trhu s cukrem z roku 2005, vedlo ke zranitelnosti producentů třtinového cukru v nejvzdálenějších regionech; zdůrazňuje, že je třeba zachovat všechny zvláštní mechanismy zavedené podle článku 349 SFEU, aby byla zajištěna udržitelná konkurenceschopnost tohoto odvětví; vyzývá k vytvoření podpůrného mechanismu pro pěstitele cukrové třtiny v případě poklesu světových cen cukru;
39. vyzývá Komisi, aby navýšila rozpočty na propagační kampaně, zvyšování povědomí a zhodnocení režimů jakosti EU, jako jsou zejména:
i) produkty s chráněným označením původu (CHOP), chráněným zeměpisným označením (CHZO), zaručené tradiční speciality (ZTS) a dobrovolné certifikační systémy;
ii) metody ekologické produkce;
iii) logo pro zvláštní jakostní zemědělské produkty z nejvzdálenějších regionů;
40. podporuje strategii „od zemědělce ke spotřebiteli“, která ještě výrazněji omezuje používání prostředků na ochranu rostlin v EU, zdůrazňuje však nutnost zohlednit zvláštnosti tropických a subtropických plodin v nejvzdálenějších regionech a nutnost podpořit transformaci;
41. připomíná na závěr, že je důležité zachovat míru spolufinancování pro nejvzdálenější regiony v rámci EZFRV ve výši 85 %, zejména s cílem obnovit, zachovat a posílit biologickou rozmanitost v zemědělství a lesnictví a podpořit rozvoj venkovských oblastí v nejvzdálenějších regionech;
B. Rybářská politika a modrá ekonomika
42. znovu potvrzuje zásadní úlohu modré ekonomiky v nejvzdálenějších regionech a pro ně; naléhavě vyzývá k zavedení řešení založených na přírodě a zdůrazňuje, že je nezbytné respektovat rovnováhu mezi oceánskými zdroji a rozvojem námořních činností;
43. vyzývá Komisi, aby v nejvzdálenějších regionech vytvořila pilotní projekty zaměřené na modrou ekonomiku a odbornou přípravu s cílem udělit těmto regionům vedoucí postavení v oblasti správy oceánů a aby podporovala inovace a výzkum, včetně hydrobiologicky rozložitelných materiálů s ohledem na přechod na oběhové hospodářství, aniž by však tyto materiály považovala za nápravu znečištění moří;
44. vyzývá k posílení zvláštních mechanismů v rámci společné rybářské politiky prostřednictvím Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF) s cílem dosáhnout záměru potravinové soběstačnosti a s cílem podpořit modrý růst nejvzdálenějších regionů, zejména pomocí účinných a pragmatických řešení pro přepravu produktů rybolovu z nejvzdálenějších regionů, aby se tyto produkty rychle a v optimální kvalitě dostávaly na rozhodující trhy;
45. je znepokojen stavem rybářského loďstva v nejvzdálenějších regionech, který je často špatný a zastaralý, a dopadem tohoto nebezpečí na rybáře a životní prostředí; připomíná, že v těchto regionech je rybolov z velké části založen na tradičních postupech, a lituje proto, že obnovení loďstva pro drobný rybolov v nejvzdálenějších regionech nemůže být podporováno v rámci ENRAF na období 2021–2027, pokud zde existuje rovnováha mezi rybolovnou kapacitou a rybolovnými právy (respektování maximálního udržitelného výnosu);
Úterý 14. září 2021
46. naléhavě žádá Komisi, aby členským státům pomohla zlepšit shromažďování vědeckých údajů potřebných ke splnění podmínek způsobilosti pro státní podporu na obnovu rybářských loďstev v nejvzdálenějších regionech;
47. připomíná, že podle článku 29d nařízení o ENRAF se Komise zavázala předložit zprávu v polovině období o kapitole týkající se nejvzdálenějších regionů (kapitola V) a analyzovat potřebu autonomní regulace rybolovu v těchto regionech;
48. vyzývá Komisi a Xxxx, aby pro námořní odvětví a odvětví rybolovu v nejvzdálenějších regionech zavedly od roku 2027 podpůrný nástroj podobný programu POSEI s cílem zajistit financování na pokrytí specifických potřeb těchto regionů;
49. připomíná, že je nezbytné chránit nejvzdálenější regiony při uzavírání dohod o rybolovu se třetími zeměmi;
C. Směrem k udržitelnému cestovnímu ruchu
50. žádá Komisi a členské státy, aby důrazně podporovaly odvětví cestovního ruchu v nejvzdálenějších regionech a napomohly tak obnově a udržitelnému růstu s cílem dosáhnout nezbytné sociální, environmentální a digitální transformace tohoto odvětví, zejména v malých a středních podnicích;
51. opakuje, že je nezbytné se zaměřit na udržitelný cestovní ruch prostřednictvím podpory inovativních pilotních projektů prosazujících ekologičtější a digitální řešení, které zohlední využívání a respektování přirozeného potenciálu těchto regionů prostřednictvím projektů ekoturistiky;
52. vyzývá z dlouhodobého hlediska k vytvoření jednotné evropské značky pro udržitelný cestovní ruch, která bude zahrnovat také rozměr kvality, dostupnosti a začlenění, se zvláštním důrazem na nejvzdálenější regiony;
D. Životní prostředí, biologická rozmanitost, klima a energetika
53. vítá skutečnost, že Zelená dohoda pro Evropu a strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 zohledňují mimořádný potenciál biologické rozmanitosti v nejvzdálenějších regionech;
54. rozhodně podporuje prosazování cílů udržitelného rozvoje OSN a zásadu, „významně nepoškozovat“ ve smyslu článku 17 nařízení (EU) 2020/852 (11) o taxonomii;
55. je znepokojen rostoucí četností a intenzitou povětrnostních jevů v nejvzdálenějších regionech, které přímo souvisejí se změnou klimatu, a opětovně zdůrazňuje, že je třeba přijmout výrazná opatření na všech úrovních s cílem koordinovat investice potřebné pro přizpůsobení se změně klimatu a pro odolnost a prevenci v souvislosti s těmito zvýšenými klimatickými hrozbami; doporučuje, aby se více mobilizoval mechanismus civilní ochrany Unie;
56. připomíná, že specifické výzvy v nejvzdálenějších regionech, jako je zvyšování hladiny moří, zvyšování teploty moří a rostoucí četnost zemětřesení a záplav, vyžadují, aby legislativní rámec Unie tato specifika zohlednil a v případě potřeby stanovil výjimky a finanční a technické pobídky;
57. zdůrazňuje, že provádění strategie ve prospěch biologické rozmanitosti v nejvzdálenějších regionech je nezbytné koordinovat s úsilím o udržitelný rozvoj zemědělství, lesnictví, rybolovu a akvakultury v těchto regionech;
58. podněcuje vznik nových profesí v oblasti životního prostředí a podporu odborníků na místě zapojených do ochrany biologické rozmanitosti a životního prostředí, včetně sdružení a nevládních organizací, a vybízí v tomto ohledu k posílení zásady partnerství;
59. vyzývá k tomu, aby nové znalostní centrum pro biologickou rozmanitost, uvedené ve strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, poskytovalo lepší prostor pro údaje o všech evropských zámořských oblastech a aby v plánu obnovy přírody EU uplatňovalo přístup, který je zohlední;
(11) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).
Úterý 14. září 2021
60. vyzývá Komisi a členské státy, jichž se to týká, aby aktivně prosazovaly a podporovaly cíle ochrany a obnovy přírody v nejvzdálenějších regionech, a vyzývá rovněž k vytvoření sítě všech nejvzdálenějších regionů pro ochranu přírody;
61. upozorňuje na skutečnost, že odchod mladých lidí do nejizolovanějších oblastí nejvzdálenějších regionů má negativní dopad na kapacity lesního hospodářství a zvyšuje riziko požárů v důsledku nedostatečné správy těchto zdrojů a rozvoje invazivních rostlin; požaduje vytvoření mechanismů na ochranu našeho životního prostředí, které budou zejména bojovat proti vylidňování, přilákají do těchto lokalit obyvatelstvo, které se zde usídlí, a budou stimulovat činnosti související s udržitelným zemědělstvím a přírodou;
62. vítá skutečnost, že součástí programu LIFE je iniciativa BEST; vyzývá k tomu, aby byla na iniciativu BEST každoročně vyčleněna částka ve výši nejméně 8 milionů EUR s cílem napomáhat těmto územím při provádění nové strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti, která vyžaduje, aby zde bylo alespoň 30 % suchozemských a mořských chráněných oblastí; navrhuje, aby byla provedena studie o dopadech možného uplatnění programu Natura 2000 na francouzské nejvzdálenější regiony s cílem určit nejvhodnější nástroje pro ochranu biologické rozmanitosti a životního prostředí v těchto regionech;
63. znovu potvrzuje záměr dospět k energetické soběstačnosti nejvzdálenějších regionů a důrazně podporuje cíl dosáhnout v nejvzdálenějších regionech 100 % energie z obnovitelných zdrojů pomocí postupného ukončení využívání fosilních paliv a posílení rostoucího potenciálu udržitelné a obnovitelné energie, mimo jiné na volném moři, v souladu s Pařížskou dohodou a s evropským závazkem dosáhnout nejpozději do roku 2050 uhlíkové neutrality a cílů v oblasti klimatu do roku 2030;
64. vyzývá k podpoře zvyšování energetické účinnosti v osídlených oblastech nejvzdálenějších regionů; zdůrazňuje specifika a omezení, pokud jde o přístup k certifikovaným materiálům; potvrzuje význam Fondu pro spravedlivou transformaci a nástroje REACT-EU, které financují transformaci v nejvzdálenějších regionech;
X. Xxxxxxxxxxx a zhodnocené oběhové hospodářství
65. zdůrazňuje, že základními zásadami této nové strategie s nejvzdálenějšími regiony musí být oběhové hospodářství, cíl nulového znečištění, energetická účinnost a zachování biologické rozmanitosti a že musí vést k udržitelnějším postupům zaměřeným na ochranu území, hospodářský rozvoj, zaměstnanost a soudržnost;
66. vyzývá Komisi, aby navrhla intenzivní spolupráci s nejvzdálenějšími regiony, která podpoří nový udržitelný hospodářský model se strukturujícími iniciativami s cílem rozvíjet oběhové hospodářství a prosazovat takzvaná „zelená“ pracovní místa a nové profese;
67. zdůrazňuje, že je nebytné začlenit oběhové hospodářství do politiky nakládání s odpady v nejvzdálenějších regionech; vyzývá k rozvoji inovativních řešení pro snížení množství odpadů a jejich využívání v nejvzdálenějších regionech; varuje před složitostí a výdaji na nakládání s odpady v nejvzdálenějších regionech, které vyžadují podporu investic do infrastruktury s cílem napomoci přechodu na oběhové hospodářství;
68. vyzývá rovněž Komisi, aby v nejvzdálenějších regionech zřídila středisko pro boj proti znečištění moří s cílem podpořit vytvoření infrastruktury pro sběr a zpracování odpadu nacházejícího se v mořích;
69. vyzývá Komisi, aby v rámci programu Horizont Evropa zveřejnila výzvy k podávání návrhů na vědeckovýzkumné projekty určené pro nejvzdálenější regiony, které budou v souladu s výsledky dosaženými v rámci programu Horizont 2020;
HLAVA 4: Přizpůsobit se výzvám a příležitostem globalizovaného světa
70. připomíná, že nejvzdálenější regiony mají velký potenciál a specifické výhody, které mohou být přínosem pro celou Unii, a že Evropa musí s nejvzdálenějšími regiony počítat a spoléhat se na jejich spolupráci se zeměmi v jejich sousedství, aby podpořila své demokratické hodnoty a environmentální a sociální cíle;
71. žádá Komisi, aby pro nejvzdálenější regiony vypracovala a prosazovala makroregionální strategie v jejich příslušných geografických oblastech a aby zároveň prozkoumala všechny možnosti, jak v praxi lépe koordinovat souběžné zásahy různých fondů EU (jako je Evropský fond pro regionální rozvoj EFRR, rozhodnutí o ZZÚ a Globální Evropa (nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci));
Úterý 14. září 2021
72. vyzývá rovněž Komisi, aby nejvzdálenější regiony zohlednila v rámci makroregionální strategie pro oblast Atlantského oceánu, a to zahrnutím témat, která budou těmto regionům více přizpůsobena;
73. podporuje začlenění nové složky věnované spolupráci s nejvzdálenějšími regiony do nového programu INTERREG;
74. zdůrazňuje, že je třeba posílit, stimulovat a podporovat rozvoj projektů spolupráce mezi různými nejvzdálenějšími regiony, aby se zhodnotila jejich geostrategická poloha a geoekonomická situace, a sdílet osvědčené postupy;
X. Xxxxxxxxxxx a přiměřená politika hospodářské soutěže
75. zdůrazňuje, že je nezbytné chránit hospodářství nejvzdálenějších regionů před agresivními obchodními praktikami, jako je vývoz přebytků za nízké ceny a zneužívání monopolního postavení;
76. naléhavě vyzývá Komisi, aby při provádění své politiky hospodářské soutěže řádně zohlednila specifika nejvzdálenějších regionů, zejména jejich odlehlost od evropského kontinentu a malý rozsah jejich trhů, a zdůrazňuje přínos výjimek ze státní podpory pro nejvzdálenější regiony;
77. vítá skutečnost, že se evropské právní předpisy v oblasti státní podpory přizpůsobily krizi způsobené onemocněním COVID-19; vyzývá Komisi, aby prozkoumala možnost zachování některých z těchto výjimečných opatření pro nejvzdálenější regiony a aby zároveň zachovala stávající opatření pro tyto regiony v obecném nařízení o blokových výjimkách (12) a v pokynech k regionální státní podpoře;
78. vyzývá k vytvoření zvláštního statusu pro podniky v nejvzdálenějších regionech s cílem zvýšit jejich konkurenceschopnost, zejména v jejich regionálním prostoru;
B. Doprava a překonání izolovanosti
79. trvá na tom, že nejvzdálenější regiony čelí výrazným omezením souvisejícím s odlehlostí, nedostatečným propojením, závislostí na přístavech a letištích a s reliéfem krajiny; považuje za nezbytné zavést dopravní politiku plně přizpůsobenou realitě nejvzdálenějších regionů v rámci EFRR a Nástroje pro propojení Evropy; vyzývá rovněž Komisi, aby zavedla program POSEI v oblasti dopravy jako doplňkový nástroj s cílem kompenzovat tyto nahromaděné nevýhody a ztráty;
80. zdůrazňuje, že je třeba upevnit a rozvíjet námořní a letecké spojení mezi nejvzdálenějšími regiony, na území nejvzdálenějších regionů ale i s evropským kontinentem a sousedními třetími zeměmi a tak omezit jejich izolovanost;
81. zdůrazňuje, že je nezbytné podporovat využívání udržitelnějších a méně znečišťujících dopravních prostředků v těchto regionech, a to podporou alternativ k fosilním palivům;
82. podporuje evropský závazek zajistit ekologickou námořní dopravu a inovativní přístavní činnosti s cílem snížit uhlíkovou a environmentální stopu v Unii a žádá, aby to nejvzdálenějším regionům přineslo prospěch;
83. zdůrazňuje, že je nutné snížit výdaje na přepravu cestujících i nákladu, aby byla dodržena zásada územní kontinuity a soudržnosti, jakož i rovné příležitosti pro všechny občany; požaduje regulaci cen letecké dopravy (do těchto regionů a z těchto regionů), pozemní dopravy (vnitřní, mezi městy) a námořní dopravy (mezi regiony a ostrovy); domnívá se v této souvislosti, že by měly být pro nejvzdálenější regiony zváženy výjimky v systému obchodování s emisemi CO2 pro námořní i leteckou dopravu a případně i finanční a technické pobídky;
(12) Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014 , kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1).
Úterý 14. září 2021
84. vyzývá Komisi, aby v rámci Nástroje pro propojení Evropy zahájila zvláštní nabídkové řízení a přizpůsobila kritéria způsobilosti nejvzdálenějším regionům s cílem vytvořit rámec na podporu infrastruktury pro dodávky alternativních a udržitelných paliv do hlavních přístavů těchto regionů, do městské mobility a letecké dopravy;
85. vyzývá rovněž Komisi, aby při přezkumu nařízení (EU) č. 1315/2013 o transevropské dopravní síti (13) začlenila rozměr nejvzdálenějších regionů tím, že zajistí propojení hlavní a globální sítě a zjednoduší koncepční rámec pro mořské dálnice;
86. považuje za nezbytné, aby Komise poskytla technickou podporu s cílem usnadnit nejvzdálenějším regionům přístup k evropským finančním prostředkům, zejména pokud jde o projekty související se Zelenou dohodou a s výstavbou významných infrastruktur v rámci Programu InvestEU;
C. Digitální oblast a vesmír
87. vítá návrh programu Digitální Evropa, jehož záměrem je podpořit větší propojení a lepší digitální dovednosti v nejvzdálenějších regionech; vyzývá Komisi, aby poskytla technickou podporu nezbytnou pro vytvoření evropských center pro digitální inovace v nejvzdálenějších regionech, jak je stanoveno v programu Digitální Evropa;
88. zdůrazňuje, že je nezbytné v souladu s evropskou digitální agendou zajistit digitální propojení nejvzdálenějších regionů jako nástroj hospodářského rozvoje a rovných příležitostí v době globalizace a ve vysoce digitalizovaném světě;
89. upozorňuje na skutečnost, že družice poskytují nepřerušované připojení s velmi vysokou kapacitou, které je nezbytné pro překlenutí digitální propasti, zejména v nejvzdálenějších regionech; vyzývá proto Komisi, aby aktualizovala evropskou vesmírnou strategii přijetím konkrétních opatření pro nejvzdálenější regiony;
D. Obchodní politika
90. vyzývá Komisi, aby zajistila, že nejvzdálenější regiony budou plně těžit z mezinárodních dohod (dohod o hospodářském partnerství, dohod o volném obchodu atd.) uzavřených mezi Unií a třetími zeměmi, a to zřízením pracovní skupiny pro dopad obchodní politiky na nejvzdálenější regiony, která by nejvzdálenější regiony účinně zapojila, včetně zástupců jednotlivých odvětví v nejvzdálenějších regionech;
91. vyzývá Komisi, aby vypracovala studii, která posoudí kumulativní účinky obchodních dohod se třetími zeměmi na socioekonomický rozvoj nejvzdálenějších regionů;
92. vyzývá k dodržování evropských environmentálních a sociálních norem v obchodních dohodách se třetími zeměmi a vyjadřuje přání, aby bylo dodržování těchto dohod zajištěno prostřednictvím účinných a operativních opatření;
93. konstatuje, že rostoucí počet obchodních dohod uzavřených se třetími zeměmi, které vyrábějí stejné zemědělské produkty pro vývoz jako nejvzdálenější regiony, avšak s odlišnými sociálními a environmentálními podmínkami, může narušit hospodářskou soutěž a změnit rozdělení trhu, neboť ohrožuje konkurenceschopnost unijních producentů těchto produktů;
94. vyzývá k rozdílnému zacházení ve prospěch produkce nejvzdálenějších regionů v rámci všech nových jednání o dohodách o hospodářském partnerství a dohodách o volném obchodu s cílem nalézt správnou rovnováhu mezi ochranou citlivých zemědělských produktů a ochranou ofenzivních zájmů Unie, a to zvážením ochranných doložek, vhodných přechodných období a kvót pro produkty z nejvzdálenějších regionů a v některých případech zvážením vyloučení nejcitlivějších produktů, jako jsou zvláštní cukry;
95. připomíná společné prohlášení všech tří orgánů připojené k nařízení o mechanismu stabilizace při přistoupení Ekvádoru k dohodě mezi EU a Peru a Kolumbií, v němž se uvádí, že Komise bude po skončení platnosti tohoto mechanismu analyzovat vývoj na trhu a že pokud se situace evropských producentů banánů zhorší, zasáhne po konzultaci se zúčastněnými stranami;
(13) Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1.
Úterý 14. září 2021
96. doporučuje zvláštní kontrolu ze strany vrchního úředníka pro dodržování obchodních dohod (Chief Trade Enforcement Officer), aby se zabránilo situacím, které jsou pro nejvzdálenější regiony diskriminační, a požaduje, aby se na dovoz ekologických produktů ze třetích zemí uplatňovala zásada „souladu“;
E. Podpora kulturního rozvoje
97. zdůrazňuje, že nejvzdálenější regiony jsou vyslanci rozšíření sféry vlivu Unie a představují skutečnou příležitost pro vnější politiky Unie vzhledem ke své blízkosti k velkému počtu třetích zemí a k přímému vztahu s nimi;
98. zdůrazňuje výhody geostrategické polohy a historických vztahů některých atlantických nejvzdálenějších regionů s americkým kontinentem a s karibskými ostrovními státy; doporučuje využít privilegovaného postavení těchto území s cílem podpořit mezinárodní vztahy Evropské unie v tomto regionu;
99. připomíná, že kultura je pilířem osobního rozvoje a vzájemného obohacování; považuje za nezbytné lépe podporovat kulturní výměny;
100. vyzývá k ochraně a podpoře regionálních jazyků v nejvzdálenějších regionech, které představují jak kulturní bohatství, tak prostředky makroregionální integrace a sdílení;
F. Migrační politika
101. se znepokojením bere na vědomí dopad migračních toků na nejvzdálenější regiony; je znepokojen situací nezletilých migrantů bez doprovodu v nejvzdálenějších regionech a vyzývá k uplatňování nejvyšších norem pro humanitární přijímání, které budou těmto nezletilým osobám přizpůsobeny; zdůrazňuje potřebu humánního přístupu, který umožní zajistit účinné řízení migračních toků v souladu s novým paktem o migraci a azylu a s hodnotami EU;
102. naléhavě vyzývá k mobilizaci zdrojů Azylového, migračního a integračního fondu a dodatečných zvláštních finančních prostředků s cílem poskytnout větší podporu členským státům, jejichž nejvzdálenější regiony jsou vystaveny silnému migračnímu tlaku;
o
o o
103. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, Evropskému výboru regionů, členským státům a Konferenci předsedů nejvzdálenějších regionů.