ZÁKLADNÍ VNITROSVAZOVÉ PŘEDPISY

Českého zahrádkářského svazu o.s.

Vážení přátelé zahrádkáři, dostáváte do rukou publikaci, kterou připravila právní komise při RR ČZS. V ní jsou uvedeny platné Stanovy Českého zahrádkářského svazu a všechny související výklady a předpisy. Představenstvo republikové rady rozhodlo o jejím vydání, aby všichni funkcionáři a členové svazu měli k dispozici pohromadě všechna nejdůležitější pravidla, která jsou pro činnost a fungování jednotlivých organizačních složek ČZS potřebná. Jsou potřebná i pro jednání se státními a správními orgány, dotazují se na ně i soudy v případě různých sporů, ať už mezi zahrádkáři navzájem nebo mezi zahrádkáři a dalšími osobami nebo institucemi.

Můžete namítnout, že právní mluva je pro obyčejného zahrádkáře příliš složitá a že tyto věci nepotřebujeme. Jen potud, než dochází k různým sporům, které řeší často až soudy. A tady pak platí, že „neznalost předpisů neomlouvá“.

Pokud tato brožura poslouží praktickým potřebám funkcionářů ČZS i řadových členů, pak její příprava a vydání splnily svůj účel.

V Praze dne 23. 9. 2010

XXXx. Xxxxxxxx Xxxxxx, XXx. tajemník RR a předseda právní komise RR

OBSAH

Stanovy Českého zahrádkářského svazu o.s 2

Výklad stanov Českého zahrádkářského svazu o.s 13

Jednací a volební řád orgánů Českého zahrádkářského svazu o.s 27

Směrnice upravující vznik a zánik organizačních jednotek ČZS 38

(příloha k jednacímu a volebnímu řádu)

Komentář k jednacímu a volebnímu řádu orgánů ČZS 42

Vzorový osadní řád zahrádkové osady ZO ČZS 53

Vzorová smlouva o správě, provozu, údržbě, obnově a úhradách užívání

společných zařízení ZO ČZS 62

Základní vnitrosvazové předpisy Českého zahrádkářského svazu o.s. XXXx. Xxxxxxxx Xxxxxx, XXx., XXXx. Xxxxx Xxxxx, a členové právní komise RR ČZS. Vydal: Český zahrádkářský svaz o.s. - ústředí, Xxxxxxxxxx 000/00, 000 00 Xxxxx 3, v roce 2010 - vydání první, pro potřebu svých organizačních složek.

Technický redaktor: Xxx. Xxxxx Xxxxxxxx.

Tisk: PressTerminal, Na Královce 4, Praha 10. ISBN: 978-80-85362-66-4

STANOVY

Českého zahrádkářského svazu o.s.

ČÁST I.

§ 1

Název, sídlo a obvod 8innosti

1. Český zahrádkářský svaz, o.s. (dále jen svaz) je dobrovolné, nepolitické, samostatné občanské sdružení zájemců o zahrádkářskou činnost podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, v platném znění.

2. Svaz má postavení samostatné právnické osoby a vyvíjí svou činnost v souladu s těmito stanovami, vnitrosvazovými normami a obecně závaznými právními předpisy.

3. Sídlem svazu je Praha 3, Rokycanova 15.

4. Svaz působí na území České republiky.

§ 2 Poslání svazu

1. Hlavním posláním svazu je podporovat, rozvíjet a popularizovat odbornou zahrádkář- skou činnost, zakládat zahrádkové osady, uspokojovat a hájit zájmy členů svazu, podílet se svou činností na tvorbě a ochraně životního prostředí, krajinného vzhledu a vytvářet svým členům podmínky pro aktivní odpočinek.

2. Svaz vytváří podmínky pro rozvoj zahrádkářské činnosti, pěstování ovoce, zeleniny, vinné révy, květin a dalších rostlin, včetně jejich zpracování a úpravy. Za tím účelem zejména:

a) poskytuje odborné a organizační porady související s činností svazu. Zřizuje poradny, organizuje činnost odborných instruktorů v oboru zahrádkářské činnosti,

b) pořádá a organizuje přednášky, školení, výstavy, soutěže, zájezdy, exkurze, kulturní, společenské a jiné akce,

c) spolupracuje s občanskými sdruženími a vytváří zájmové kroužky mládeže,

d) propaguje zahrádkářskou činnost na veřejnosti, vydává vlastním nákladem časopisy, odbornou a organizační literaturu,

e) zřizuje potřebné fondy,

f) usiluje o to, aby správní orgány nejen stabilizovaly zahrádkové osady v územních plánech měst a obcí a jejich trvalé využití pro zahrádkářskou činnost, ale aby i tyto oblasti rozšiřovaly,

g) organizuje služby a další činnost v souladu s právními předpisy,

h) spolupracuje s organizacemi podobného zaměření v zahraničí.

§ 3 Členství

1. Členství ve svazu je dobrovolné. Členem se může stát fyzická osoba, která souhlasí se stanovami svazu.

2. Člena přijímá výbor základní organizace na základě písemné přihlášky. Členství vzniká přijetím, zaplacením zápisného a členského příspěvku. Je-li přijetí odmítnuto, má uchazeč o členství právo se odvolat k členské schůzi, jejíž rozhodnutí je konečné.

3. Dokladem členství je jednotný členský průkaz, který členu předá základní organizace.

4. Člen svazu je členem v jedné základní organizaci, přičemž k uspokojení svých zájmů může hostovat a vyvíjet činnost i v jiných základních organizacích svazu. Pokud je uživatelem pozemku v zahrádkové osadě, je členem organizace při níž je osada zřízena.

5. Členství zaniká:

a) vystoupením - členství zaniká dnem, ve kterém bylo písemné oznámení člena o vystoupení doručeno výboru základní organizace,

b) zrušením členství pro neplacení členských příspěvků - členství zaniká k 31. 12. kalendářního roku, v němž člen nezaplatil členské příspěvky,

c) vyloučením,

d) úmrtím.

6. Člen může být vyloučen:

a) dopustí-li se hrubého porušení zásad soužití v organizaci, které ohrozilo její řádný chod nebo chod orgánů svazu,

b) porušuje-li nebo neplní povinnosti člena vyplývající ze stanov a ostatních vnitrosvazo- vých norem, ačkoliv byl již písemně vyzván příslušným orgánem svazu, aby od takového jednání upustil,

c) způsobil-li svým jednáním svazu nebo jeho organizační jednotce nikoliv nepatrnou hmotnou nebo jinou majetkovou újmu,

d) byl-li pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody pro úmyslný trestný čin.

7. Zánik členství nezakládá nárok na vrácení členských nebo účelových příspěvků.

8. Při zániku členství zaniká vedle členských práv i nárok na užívání pozemků v držení organizace, pokud nebude smluvně sjednáno jinak.

9. Vyloučený člen se může znovu ucházet o členství po uplynutí jednoho roku ode dne pravomocného rozhodnutí o vyloučení.

10. Členem svazu se může stát i právnická osoba, která má předpoklady podílet se na rozvoji činnosti svazu a souhlasí se stanovami svazu. Členství právnických osob se upravuje na základě písemné smlouvy s příslušným orgánem svazu. Členský příspěvek je stanoven podle oboustranné dohody.

§ 4 Práva a povinnosti 8lena

1. Člen svazu má právo:

a) podílet se na činnosti svazu a využívat k tomu jeho zařízení v rozsahu stanoveném vnitrosvazovými normami,

b) volit a být volen do orgánů svazu,

c) prostřednictvím orgánů svazu rozhodovat o jeho činnosti,

d) obracet se na orgány svazu se svými podněty, návrhy, dotazy apod. s právem na jejich vyřízení,

e) při sporných záležitostech obrátit se na revizory ZO ČZS, revizní skupinu územního sdružení ČZS a revizní skupinu republikové rady ČZS,

f) považuje-li rozhodnutí některých z orgánů svazu za nezákonné nebo odporující stanovám, může do 30 dnů ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději do 6 měsíců od rozhodnutí, požádat soud o jeho přezkoumání.

2. Člen svazu je povinen:

a) dodržovat stanovy svazu a ostatní vnitrosvazové normy vydané v souladu se stanovami orgány svazu a jeho organizačních jednotek,

b) plnit rozhodnutí přijatá podle těchto stanov a ostatních vnitrosvazových norem orgány svazu a jeho organizačních jednotek a smluvní závazky s nimi uzavřené,

c) účastnit se aktivně práce ve svazu a podílet se na ochraně přírody,

d) platit řádně členské a účelové příspěvky,

e) chránit majetek svazu a přispívat k účelnému hospodaření s ním,

f) zdržet se jednání, která by poškozovala zájmy a dobré jméno svazu a jeho organizačních jednotek, dodržovat vůči ostatním členům ohleduplnost, vzájemný respekt a zásady dobrého soužití.

§ 5 Svazové ocen:ní, 8estné 8lenství

1. Členům, funkcionářům, orgánům svazu, případně i jiným osobám, institucím a organizacím, které se zasloužili o rozvoj svazu, mohou být udělena svazová ocenění.

2. Čestné členství může být uděleno zvlášť zasloužilým členům ČZS.

ČÁST II.

STRUKTURA SVAZU A ORGÁNY SVAZU

§ 6 Organiza8ní struktura svazu

Svaz se 8lení na organiza8ní jednotky, kterými jsou:

- základní organizace

- specializované základní organizace

- územní sdružení.

Výkonnými a řídícími orgány svazu jsou:

- územní rady

- republiková rada.

1. Členové svazu se sdružují v základních organizacích, vytvářených v určitém územním obvodu nebo podle specializovaných zájmů.

2. Základní organizace se podle potřeby sdružují v územních sdruženích.

3. Sdružené základní organizace vytvářejí v rámci územních sdružení územní rady, které jsou jejich statutárními orgány sdružení a výkonnými a řídícími orgány svazu na území v působnosti územního sdružení.

4. Územní rady vytvářejí republikovou radu svazu a mohou vytvářet v rámci území kraje v němž působí krajskou koordinační radu.

5. Všechny orgány svazu jsou voleny a rozhodují kolektivně. Vyšší orgány jsou povinny pomáhat nižším orgánům. Usnesení orgánů přijatá v rámci stanov jsou závazná.

6. Základní organizace a územní sdružení mají právní subjektivitu. Vystupují v právních vztazích svým jménem a mají samostatnou majetkovou odpovědnost. Mohou nabývat práv a uzavírat závazky, pokud to není v rozporu se Stanovami ČZS a obecně závaznými právními předpisy.

7. Členská schůze volí výbor základní organizace, revizory a členy do územní rady, kteří jsou zástupci základních organizací v územním sdružení.

8. Územní rada volí představenstvo a revizní skupinu územního sdružení, pověřuje své delegáty zastupováním v krajské koordinační radě a volí člena do republikové rady z delegovaných členů základními organizacemi.

9. Orgány svazu vykonávají svou působnost v rozsahu určeném stanovami. K tomu mohou v rámci této působnosti vydávat v souladu se stanovami příslušné vnitrosvazové normy. Jednání orgánů upravuje jednací a volební řád orgánů svazu.

10. Revizoři a revizní skupiny kontrolují hospodaření a činnost příslušných orgánů.

11. Členové projednávají všechny otázky činnosti a hospodaření ve své základní organizaci přímo, případně prostřednictvím shromáždění delegátů a ve vyšších orgánech prostřednictvím zvolených zástupců.

12. K přijetí návrhů a usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných, pokud ve stanovách není upraveno jinak.

13. V závažných případech může členská schůze a územní rada dvoutřetinovou většinou hlasů přítomných odvolat svého člena ve vyšším orgánu.

14. Rozhodnutí kteréhokoliv orgánu svazu je platné a účinné jen v rozsahu, který není v rozporu se stanovami, vnitrosvazovými normami vyšších orgánů nebo obecně platnými právními předpisy.

15. V případě nezbytné potřeby lze jednotlivé členy orgánů svazu kooptovat. Kooptaci schválí příslušný orgán na svém nejbližším zasedání.

16. Funkce ve vzájemném kontrolním vztahu jsou u téže osoby neslučitelné.

17. Orgány svazu podle potřeby ustavují pracovní a odborné komise.

ZÁKLADNÍ ORGANIZACE

§ 7 Vznik - rozd:lení - zánik

1. Zájemci mohou ustavit základní organizaci při počtu alespoň tří osob.

2. Základní organizace s velkým počtem členů nebo různým pěstitelským zaměřením se může rozdělit. O rozdělení organizace a majetku rozhodne členská schůze. Toto ustanovení platí také v případě, že dojde k částečnému zániku zahrádkové osady.

3. Základní organizace zanikne, usnese-li se na tom členská schůze podle § 9 odst. 2 a 3 a současně členská schůze rozhodne o způsobu provedení likvidace.

4. Základní organizace může rovněž zaniknout rozhodnutím územní rady pokud je tato organizace nefunkční, po dobu více jak dvou let nevyvíjí žádnou činnost, nezapojuje-li se do činnosti územního sdružení, popřípadě pokud vykonává svoji činnost v rozporu se stanovami, vnitrosvazovými normami nebo obecně závaznými platnými právními předpisy.

5. Vznik, rozdělení a zánik oznámí organizace územní radě územního sdružení v němž byla, je nebo bude zapojena. Platnost a účinnost rozhodnutí o vzniku, rozdělení či zániku organizace a s ním spojená práva a povinnosti vyplývající z právní subjektivity organizace nastávají po registraci nebo jejích změnách, které zajistí příslušná územní rada.

6. Zájemci zabývající se specializovanými obory zahrádkářské činnosti mohou ustavit specializované základní organizace, na které se vztahují veškerá ustanovení stanov týkající se základních organizací.

7. Při základních organizacích mohou být z řad dětí a mladých zájemců o zahrádkářskou činnost zřizovány zájmové kroužky mládeže. Jejich členové mají právo účastnit se dění v základní organizaci v přiměřeném rozsahu, stanoveném výborem základní organizace, který zajišťuje jejich činnost.

§ 7a Zahrádkové osady

1. V případech, kdy místní podmínky pro zahrádkářskou činnost umožňují efektivní soustředění zahrádek do většího územního celku, zřizují místně příslušné základní organizace podle platných právních předpisů zahrádkové osady.

2. Vnitřní režim a správu, včetně užívání společných zařízení zřízených základní organizací k zajištění provozu zahrádkové osady, upraví základní organizace osadním řádem, který je závazný pro její členy.

3. Povinností základní organizace je upravit písemnou formou režim užívání majetku základní organizace v zahrádkové osadě, tj. cest, vody, elektřiny a dalšího majetku,

s vlastníky pozemků, kteří nejsou členy základní organizace. Ve smlouvě bude upravena i povinnost úhrady záloh na poskytované služby a jejich vyúčtování, odpovědnost za škodu způsobenou na majetku základní organizace a rovněž dodržování zásady ohleduplnosti, vzájemného respektu a zásady dobrého soužití se členy základní organizace.

§ 8 Orgány základní organizace Orgány základní organizace jsou:

a) členská schůze

b) výbor

c) revizoři.

§ 9 Členská schůze

1. Členskou schůzi svolává výbor základní organizace podle potřeby, nejméně 1 krát za rok. Musí být svolána, požádá-li o to 1/3 členů základní organizace. V případě, že nelze zajistit její svolání jinak, může svolat členskou schůzi územní rada. V základních organizacích s větším počtem členů mohou být schůze konány podle místních podmínek formou shromáždění volených delegátů, jejichž zastoupení je upraveno jednacím a volebním řádem svazu.

2. Členská schůze rozhoduje o všech záležitostech základní organizace, zejména:

a) plní usnesení územní rady a republikové rady,

b) schvaluje plán činnosti a rozpočet základní organizace a usnáší se na návrzích určených vyšším orgánům svazu,

c) projednává a schvaluje čerpání rozpočtu a jeho změny, zprávu výboru o činnosti, účetní uzávěrku a zprávu revizorů,

d) jedná o návrzích výboru a členů,

e) volí na období 5 let předsedu ZO, členy výboru, revizory, u tříčlenné organizace volí předsedu a hospodáře,

f) volí a odvolává člena územní rady,

g) stanoví výši zápisného, účelových příspěvků a jejich splatnost,

h) schvaluje osadní řády, rozsah a druh pracovní povinnosti,

i) rozhoduje o vyloučení člena,

j) s konečnou platností rozhoduje o odvolání proti nepřijetí za člena,

k) rozhoduje o doplnění výboru základní organizace a revizorů, uskutečňuje doplňující volby, rozhoduje o odvolání členů výboru a revizorů,

l) rozhoduje o zániku a rozdělení základní organizace ve smyslu ustanovení § 7 odst. 2, 3,

m) o nakládání s nemovitým a movitým majetkem v hodnotě nad 10 tisíc Kč,

n) schvaluje počty a způsob volby delegátů podle odst. 1.

3. K rozhodnutí podle odstavce 2 písm. h), i), j), m), je zapotřebí 2/3 hlasů z přítomných

členů, podle odst. 2 písm. l) 2/3 hlasů všech členů základní organizace.

§ 10 Výbor základní organizace

1. Výbor základní organizace je jejím statutárním orgánem. Zajišťuje činnost základní organizace podle usnesení členské schůze v souladu se stanovami svazu. Hospodaří s finančními prostředky podle vnitrosvazových norem a schváleného rozpočtu v souladu s obecně závaznými právními předpisy. Za svou činnost odpovídá členské schůzi.

2. Schůze výboru jsou svolávány podle potřeby. Schůze výboru musí být také svolána, požádá-li o to nejméně 1/3 členů výboru s uvedením účelu jednání.

Výbor zejména:

a) zajišťuje úkoly organizace a přijímá nové členy,

b) přiděluje zahrádkové dílce členům do užívání, pokud je ZO vlastníkem nebo nájemcem pozemků,

c) zajišťuje zájmy organizace ve vztahu k vlastníkům pozemků,

d) zajišťuje pravidelné vybírání členských příspěvků a účelových příspěvků,

e) připravuje návrhy plánu činnosti a rozpočtu,

f) vytváří pracovní a odborné komise,

g) organizuje kroužky mládeže a pověřuje odborně vyspělé členy jejich vedením,

h) zajišťuje odbornou přípravu členů organizace,

i) vede stanovené evidence o majetku organizace,

j) připravuje návrhy smluv a dohod a v rámci stanovené působnosti je realizuje a připravuje k jednání na členské schůzi,

k) organizuje osobní, věcná a finanční plnění ze smluv a dohod o využívání prostředků a společných zařízení organizace,

l) v rámci stanoveném vnitrosvazovými normami připravuje vnitřní akty upravující chod organizace, zejména osadní řád, hmotnou zainteresovanost, působnost funkcionářů a podpisová práva, vede příslušné agendy podle vnitrosvazových norem a obecně závazných předpisů a pokynů vyšších orgánů svazu.

3. Neodkladné záležitosti příslušející do působnosti výboru základní organizace vyřizuje předseda nebo pověřený člen výboru ZO ČZS. Tato opatření musí předložit výboru základní organizace ke schválení na jeho nejbližší schůzi.

§ 11 Revizoři

1. Revizoři provádějí podle potřeby, nejméně však jednou za rok ve smyslu § 6 odst. 10 kontrolu hospodaření a činnosti základní organizace, řeší sporné záležitosti členů ve smyslu ustanovení § 4 odst.1 písm. e) stanov. Členské schůzi předkládají zprávu za uplynulé období s návrhy na opatření.

2. Revizoři mají právo zúčastňovat se jednání výboru základní organizace s hlasem poradním.

ÚZEMNÍ SDRUŽENÍ

§ 12 Ustavení, struktura a úkoly sdružení

1. Územní sdružení vzniká na základě rozhodnutí republikové rady, pokud to vyžadují potřeby rozvoje svazu v daném území. Územní sdružení je složeno ze základních organizací v tomto území.

2. Orgány územního sdružení jsou:

- územní rada,

- představenstvo územní rady,

- revizní skupina územního sdružení.

3. Úkolem územního sdružení a jeho orgánů je zabezpečovat rozvoj svazu v daném území a zajišťovat plnění úkolů vyplývajících ze stanov, jednacího řádu, vlastních usnesení a usnesení republikových orgánů. Územní sdružení zároveň prosazuje zabezpečení zájmů sdružených základních organizací ve vztahu k mimorezortním subjektům na daném území a k republikovým orgánům svazu.

4. Územní sdružení zanikne na základě rozhodnutí republikové rady, zaniknou-li potřeby, pro které územní sdružení vzniklo nebo na návrh dvou třetin základních organizací v něm sdružených.

ORGÁNY ÚZEMNÍHO SDRUŽENÍ

§ 13 Územní rada

1. Územní rada je statutárním orgánem územního sdružení a řídícím a výkonným orgánem svazu na území jeho působnosti.

2. Územní radu tvoří zástupci základních organizací sdružených v územním sdružení.

3. Územní rada se schází nejméně jednou ročně. Musí být svolána, požádá-li o to 1/3 sdružených základních organizací.

4. Do působnosti územní rady přísluší zejména:

a) koordinovat činnost základních organizací,

b) jednat a usnášet se o činnosti a hospodaření územních orgánů, o zprávě revizního orgánu,

c) jednat a usnášet se o záležitostech, které jí předloží základní organizace a předsta- venstvo sdružení,

d) usnášet se o věcech majetkových,

e) usnášet se o návrzích pro republikovou radu,

f) volit předsedu, místopředsedy a členy představenstva,

g) volit předsedu a členy revizní skupiny,

h) volit a odvolávat člena do republikové rady,

i) odvolávat předsedu, místopředsedy, členy představenstva, předsedu a členy revizní skupiny, v případě nečinnosti člena územní rady navrhovat příslušné základní organizaci jeho odvolání,

j) projednávat a schvalovat plán činnosti a rozpočet územního sdružení,

k) plnit usnesení republikové rady, předkládat jí podněty a informovat o své činnosti,

l) vytvářet pracovní a odborné komise, zřizovat poradny,

m) rozhodovat o zániku ZO podle § 7 odst. 4 a provedení majetkoprávního vypořádání,

n) podílet se podle svých potřeb na vytváření a činnosti krajské koordinační rady, pověřovat delegáty k zastupování v krajské koordinační radě a odvolávat je.

5. K rozhodnutí podle odstavce 4 písm. d), h), i), n), je zapotřebí 2/3 hlasů přítomných

členů územní rady.

6. V naléhavých případech rozhoduje o záležitostech náležejících do působnosti územní rady její představenstvo. Své rozhodnutí musí předložit ke schválení územní radě na její nejbližší schůzi.

§ 14 Představenstvo územní rady

1. Zajišťuje činnost svazu a územního sdružení v období mezi zasedáními územní rady podle jejich usnesení. Za svoji činnost odpovídá územní radě.

2. Schází se podle potřeby, nejméně však 4 krát ročně.

3. Připravuje a projednává plán činnosti a rozpočet územní rady. Hospodaří s finančními prostředky v rámci schváleného plánu činnosti a rozpočtu územní rady.

4. Plní funkci smírčího orgánu mezi základními organizacemi v území.

5. Připravuje kandidátku pro volby do představenstva územní rady, revizní skupiny územního sdružení a kandidáta pro volbu do republikové rady.

6. Neodkladné záležitosti příslušející do působnosti představenstva může řešit předseda, případně radou pověřený člen. Tato opatření musí být předložena představenstvu ke schválení na jeho nejbližším zasedání.

§ 15 Revizní skupina územního sdružení

1. Revizní skupina územního sdružení provádí ve smyslu § 6 ost. 10 nejméně jednou za půl roku kontrolu hospodaření a činnosti územní rady a řeší sporné záležitosti ve smyslu

§ 4 odst. 1 písm. e).

2. Poskytuje pomoc revizorům základních organizací. Předkládá územní radě zprávu o

činnosti za uplynulé období s návrhy na opatření.

3. Předseda revizní skupiny se zúčastňuje jednání územních orgánů s hlasem poradním. K jednáním územních orgánů mohou být přizvání i ostatní členové revizní skupiny.

4. Revizní skupina územního sdružení může provádět revizi hospodaření ZO ve spolupráci s revizory základní organizace.

§ 16 Ustavení a úkoly krajské koordina8ní rady

1. Krajskou koordinační radu tvoří delegáti územních sdružení pověření územními radami k zastupování jejich organizací ve styku s krajskými mimosvazovými institucemi.

2. Krajská koordinační rada jedná a schází se podle potřeby, požádá-li o to nejméně 1/3 jejích členů. Do působnosti krajské koordinační rady náleží zajišťovat zájmy a potřeby organizací v kraji navenek a za tím účelem vystupovat jménem organizací v kraji ve styku s orgány státní moci a správy v kraji a jinými institucemi na krajském stupni.

3. Krajská koordinační rada není orgánem svazu ve smyslu § 6 stanov a nemá vlastní právní subjektivitu.

REPUBLIKOVÉ ORGÁNY

§ 17 Republikové orgány jsou:

a) republiková rada,

b) představenstvo republikové rady,

c) revizní skupina republikové rady.

§ 18 Republiková rada

1. Republikovou radu tvoří členové zvolení územními radami na dobu 5 let případně kooptovaní členové představenstvem republikové rady. Republiková rada je nositelem právní subjektivity svazu.

2. Je svolávána nejméně jednou za rok. Mimořádné zasedání republikové rady musí být svoláno, požádá-li o to 1/3 členů republikové rady.

3. Do působnosti republikové rady patří zejména:

a) jednat a usnášet se o návrhu stanov a jejich změnách,

b) schvalovat jednací řád a volební řád orgánů svazu a jiné vnitrosvazové normy a usnášet se o jejich změnách,

c) volit předsedu, maximálně 4 místopředsedy, tajemníka a členy představenstva, předsedu a členy revizní skupiny,

d) stanovit hlavní zásady činnosti a hospodaření svazu,

e) stanovit výši členských příspěvků a jejich rozdělení,

f) jednat a usnášet se o zprávách a návrzích územních rad, svých členů, pracovních komisí a revizní skupiny,

g) usnášet se o zániku svazu a územních sdružení a způsobu likvidace majetku,

h) odvolávat předsedu, místo předsedy, tajemníka a členy představenstva, předsedu revizní skupiny a členy revizní skupiny,

i) v případě nečinnosti člena republikové rady navrhovat příslušné územní radě jeho odvolání,

j) vydávat členské průkazy, známky a odznaky,

k) uskutečňovat vlastní nakladatelskou a vydavatelskou činnost, vydávat časopisy,

l) projednávat a schvalovat plán činnosti a rozpočet, plán zahraničních styků, účetní uzávěrku republikové rady a publikovat je,

m) hospodárně spravovat majetek,

n) zřizovat svépomocný fond, případně další fondy pro rozvoj zahrádkářské činnosti,

o) ustavovat podle potřeby pracovní a odborné komise,

p) zřizovat "Ústředí svazu" a schvalovat jeho Statut,

q) přenést část své působnosti na představenstvo republikové rady, s výjimkou působností uvedených pod písmeny a) až i) a p),

r) udělovat svazová vyznamenání.

4.

a) k rozhodnutí podle bodu 3, písm. a), e), h) je zapotřebí 2/3 hlasů přítomných členů

republikové rady,

b) k rozhodnutí podle bodu 3 písm. g) je zapotřebí 2/3 hlasů z celkového počtu členů

republikové rady.

§ 19 Představenstvo republikové rady

1. Je výkonným orgánem republikové rady a tvoří je předseda, místopředsedové, tajemník a členové volení republikovou radou na její volební období nebo kooptovaní. Předseda stojí v čele představenstva, zastupuje svaz navenek a jedná jeho jménem. Místopředsedové jednají v rámci své funkční působnosti svěřené jim republikovou radou při ustanovení do funkcí. Tajemník zabezpečuje činnosti pro výkon funkcí předsedy, místopředsedů a předsedy revizní skupiny republikové rady, zápisy, kontrolu usnesení a přípravu zasedání republikové rady a představenstva.

2. Představenstvo koordinuje činnost svazu mezi zasedáními republikové rady podle jejího usnesení. Rozhoduje o otázkách, které nejsou vyhrazeny stanovami republikové radě, nebo jejichž rozhodnutí si republiková rada vyhradila, zejména:

a) projednává a předkládá návrhy k jednání republikové rady,

b) hospodaří s finančními prostředky v rámci schváleného plánu činnosti a rozpočtu,

c) v naléhavých případech rozhoduje o věcech příslušejících do působnosti republikové rady. S rozhodnutím musí seznámit republikovou radu na jejím nejbližším zasedání,

d) kooptuje po předchozím projednání s příslušnými územními orgány jejich členy do republikových orgánů.

3. Schází se dle potřeby, nejméně však 4 krát ročně. Za svou činnost odpovídá republikové radě.

4. Neodkladné záležitosti příslušející do působnosti představenstva nebo republikové rady může řešit předseda, místopředsedové a tajemník představenstva. Tato opatření musí předložit představenstvu republikové rady ke schválení na jeho nejbližším zasedání.

§ 20 Revizní skupina republikové rady

1. Provádí ve smyslu § 6 odst. 10 nejméně jednou za půl roku revizi hospodaření a činnosti republikové rady a řeší sporné záležitosti ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) stanov. O výsledku revize informuje republikovou radu na jejím zasedání a mezi zasedáními republikové rady představenstvo republikové rady. Za svou činnost odpovídá republikové radě.

2. Předseda revizní skupiny se zúčastňuje jednání republikových orgánů s hlasem poradním. K jednání republikových orgánů mohou být přizváni i ostatní členové revizní skupiny.

3. Revizní skupina RR ČZS může provádět revizi hospodaření ÚR ve spolupráci s revizní skupinou územního sdružení.

§ 21 Ústředí svazu

Ústředí svazu zabezpečuje plnění úkolů a usnesení republikových orgánů svazu, metodickou pomoc územním sdružením a základním organizacím.

ČÁST III.

MAJETEK A HOSPODAŘENÍ

§ 22 1. Svaz a jeho organizační jednotky jako samostatné právnické osoby hospodaří s majetkem svazu, který je v jejich vlastnictví, v souladu s obecně platnými předpisy podle zásad vydaných republikovou radou.

2. Majetek svazu tvoří hmotný a nehmotný majetek, fondy, pohledávky a jiná majetková práva. Ve vlastnictví svazu jako celku je majetek, který svaz vlastní nebo který získal jako právnická osoba jménem Českého zahrádkářského svazu o.s. pro potřeby svazu jako celku. Ve vlastnictví organizačních jednotek svazu je majetek vytvořený nebo získaný základními organizacemi a územními sdruženími jako právnickými osobami jejich jménem pro vlastní potřebu.

3. Základní organizace, územní sdružení a republiková rada hospodaří se svým majetkem samostatně v rámci své právní subjektivity a mohou jej mezi sebou vzájemně převádět a disponovat s ním v rozsahu vlastnických práv.

4. Republiková rada spravuje finanční fondy svazu na základě Statutu fondů ČZS.

5. Zdroji majetku základních organizací, územních sdružení a majetku svazu jsou:

a) hmotný majetek a majetková práva,

b) podíl z členských příspěvků, příp. účelové příspěvky,

c) výnosy akcí svazu organizovaných v souladu s posláním svazu,

d) dary, dotace, příp. jiné příspěvky státu, obcí a dalších organizací,

e) výnosy z kapitálových vkladů a úroky.

ČÁST IV.

SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 23 Zastupování svazu

1. Základní organizaci navenek zpravidla zastupují předseda spolu s dalším pověřeným

členem výboru základní organizace jako statutární zástupci.

2. Územní a republikovou radu zastupují navenek předseda a jeden místopředseda jako statutární zástupci, případně předseda a pověřený člen představenstva. Krajskou koordinační radu zastupují navenek zvolený vedoucí a další člen krajské koordinační rady.

3. Jednotlivé orgány mohou zmocnit k zastupování na základě a v rozsahu udělené plné moci jiné členy svazu, pracovníky svazu, popř. další osoby.

4. Je-li k platnosti právních úkonů předepsána písemná forma, je třeba podpisů dvou oprávněných zástupců.

5. Podrobnější pravidla jednání orgánů a organizací svazu upravuje republiková rada

ČZS Jednacím a volebním řádem orgánů svazu.

§ 24 Odpovědnost

Hmotnou a právní odpovědnost za provedené právní úkony a za hospodaření s majetkem svazu nesou statutární zástupci uvedení v § 23 odst. 1 a 2, oprávnění zástupci podle § 23 odst. 3 a 4 a členové statutárních orgánů svazu a organizačních jednotek svazu v rozsahu své funkční působnosti.

§ 25

Územní orgány svazu jsou právními nástupci okresních - městských výborů ČZS. Republiková rada je právním nástupcem ústředního výboru ČZS. Ve statutárních městech jsou nástupnickými organizacemi všechny územní rady, které vzniknou.

§ 26 1. Stanovy Českého zahrádkářského svazu vstupují v platnost schválením republikovou radou ČZS dne 12. prosince 2009.

2. Stanovy registrované MV ČR dne 21. 12.2005 pod čj. VSP/1-2622/90-R se ruší.

Stanovy byly registrovány MV ČR dne 11. 1. 2010 pod čj. VSP/1-2622/90-R.

Toto znění zahrnuje opravy schválené podle § 19 odst. 2 písm. b) stanov představenstvem republikové rady dne 8. 4. 2010.

VÝKLAD STANOV

Českého zahrádkářského svazu o.s.

Část I.

K § l:

Úvodní ustanovení stanov vychází ze zákona čís. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, podle kterého mohou občané zakládat spolky, společnosti, svazy, hnutí a jiná občanská sdružení a sdružovat se v nich. Tato sdružení, potažmo i Český zahrádkářský svaz, jsou zásadně apolitická, dobrovolná a nevýdělečná. Výdělečné činnosti zákon z výkonu práva sdružování jím upravovaného vylučuje. Zákon výslovně stanoví, že porušení těchto zásad, případně porušení práv občanů nebo zákonů má za následek rozpuštění xxxxxxxx.Xx platí pro případ porušení i pro ČZS, resp. pro jeho organizační jednotky.

Stanovy v souladu s citovaným zákonem charakterizují ČZS jako právnickou osobu do jejíž svéprávnosti mohou státní orgány zasahovat jen v mezích zákona. Statut právnické osoby znamená, že při splnění všech zákonných znaků (název, sídlo, předmět činnosti, vnitřní organizační struktura, místo činnosti) má ČZS právní subjektivitu, tj. právo vlastním jménem jednat, v rozsahu své působnosti dané registrovanými stanovami a obecně platnými předpisy zakládat, měnit nebo rušit právní vztahy, nabývat práv a povinností, uzavírat závazky a nést samostatně majetkovou i jinou zákonnou odpovědnost. Tato způsobilost vyplývá zejména z § 18 a násl. občanského zákoníku, který stanoví i její meze.

K § 2:

Ustanovení stanov o poslání ČZS je z formálně právního hlediska vyjádřením předmětu činnosti občanského sdružení, který je jedním ze základních znaků právnické osoby a z věcného hlediska vyjádřením účelu sdružení ze kterého plyne, proč ČZS vznikl, k čemu jeho činnost směřuje a jakým způsobem tuto činnost realizuje.

Obecné vyjádření předmětu činnosti je obsahem prvního odstavce § 2 stanov a člení jej na oblast odbornou, oblast organizační, oblast zájmovou, oblast společenského působení a oblast relaxační. Toto obecné vyjádření po jednotlivých oblastech je konkretizováno způsoby realizace činnosti v druhém odstavci, kde jsou příkladmo uvedeny základní formy práce svazu v praktické podobě.

Zatímco obecné vyjádření zřejmě pokrývá oblasti působení ČZS, příkladmé způsoby činnosti nemohou pokrýt všechny formy, jakými ČZS a jeho součásti působí. Stanovám proto neodporuje, naopak je naplněním jejich duchu a smyslu, když členové svazu nebo jednotlivé organizační jednotky svazu plní účel sdružení tím, že např. navzájem spolupracují a předávají si zkušenosti z vlastní činnosti, budují zázemí pro společenské, sportovní či jiné zájmové vyžití svých členů, spolupracují na všech úrovních s orgány a institucemi státní správy i nestátního charakteru v oblastech své působnosti, usilují o sponzorskou účast a sami se podílí na ochraně přírody, zapojují se do správy věcí veřejných, společenského dění atp.

Zákon č. 83/1990 Sb. sice zakazuje sdružením vykonávat funkci státních orgánů nebo je řídit, nikoli však spolupráci s nimi. Absence na veřejném dění by naopak vedla k izolaci, která by měla za následek degradaci Českého zahrádkářského svazu a jeho součástí na úroveň nevýznamných spolků, které nemají pro veřejnost žádný efekt a které společnost zákonitě ignoruje.

Ačkoliv činnosti svazu jsou uvedeny jen příkladmo, vymezují nejdůležitější oblasti, které jsou pro jeho optimální fungování rozhodující.

Odborná poradenská činnost je základem zvyšování úrovně zahrádkářské činnosti jako takové, uvádění do života nejnovějších odborných poznatků a výsledků vědecké práce v oboru, předávání zkušeností ve všech oblastech zahrádkářské činnosti. Má-li mít členství

ve svazu pro zahrádkáře nějaký význam, pak odborná činnost je pro členství jedním ze základních motivačních faktorů.

Prezentace výsledků zahrádkářské činnosti na výstavách, v médiích a obdobné činnosti svazu mají vedle odborného působení i význam pro vliv na veřejnost při akceptaci zahrádkářského hnutí jako činnosti veřejně prospěšné a užitečné jak pro ochranu přírody a životního prostředí, tak pro prosazování zdravého životního stylu.

Nové stanovy zahrnují do výčtu důležitých činností také úsilí o stabilizaci a rozšiřování zahrádkových osad a jejich trvalé využití pro zahrádkářskou činnost. Jde v podstatě o úkol, na kterém závisí další existence zahrádkářského svazu.

Organizace služeb jako další forma realizace činnosti svazu spočívá např. v zajištění podmínek pro zužitkování produktů zahrádkářské činnosti, přičemž však musí být splněny všechny zákonné podmínky s ohledem na zákaz výdělečné činnosti v rámci působení svazu a jeho organizačních jednotek jako občanského sdružení podle zák. č. 83/1990 Sb. Zpravidla pak půjde o zajišťování služeb v rámci svazu pro své členy, resp. jejich rodinné příslušníky a osoby blízké, případně o realizaci přebytků ve smyslu živnostenského zákona. Přitom je třeba beze zbytku respektovat veškeré hygienické předpisy.

K § 3:

Členství ve svazu je ve smyslu zákona o sdružování občanů čís. 83/1990 Sb. právem každého občana, který má zájem o zahrádkářskou činnost (viz § 1 odst. 1 stanov) a souhlasí se stanovami svazu. Tato základní kritéria jsou zároveň základními podmínkami členství, které zájemce stvrzuje písemnou přihláškou za člena ČZS, jíž se zavazuje akceptovat povinnosti upravené v § 4 odst. 2 těchto stanov. Absence těchto základních kritérií je výlučným důvodem pro odmítnutí přijmout zájemce o zahrádkářskou činnost za člena ČZS.

Ze znění stanov plyne, že přijetí za člena není omezeno věkem, státní příslušností, etnikem ani jinými faktory, jako je např. vlastnictví pozemku, vzdělání, rodinný stav atp. Zájem o zahrádkářskou činnost může být však posuzován podle faktických možností a schopností užívat práv a plnit povinnosti člena a činit samostatně právní úkony z nich vyplývající. Tak je třeba hodnotit např. přijímání za členy osoby nezletilé, nesvéprávné atp. Členství je dobrovolné. Podle zákona nesmí být nikdo nucen ke sdružování, ke členství ve sdruženích ani k účasti na jejich činnosti. Tím se samozřejmě nemá na mysli účast na činnosti svazu pro jeho členy, pro ty je ve smyslu stanov tato účast povinností. Ze

sdružení, tedy i z ČZS může každý kdykoliv svobodně vystoupit.

Členství je vedle přijetí podmíněno zaplacením zápisného a členského příspěvku. Zápisným se rozumí vstupní finanční příspěvek při přijetí, který platí nový člen ve výši stanovené základní organizací. Výše zápisného se určuje podle nákladů na přijetí a poměrné výše účelového příspěvku k úhradě společných zařízení, placeného ostatními členy v daném roce (např. u člena, který vstoupí do svazu v polovině roku se zápisné skládá z nákladů na přijetí, tj. např. náklady na pořízení legitimace, náklady na úhradu při zavedení do evidence, poštovné, jízdné s tím spojené, event. další /zapojení vody, elektrických rozvodů apod./ a dále polovina částky, která byla stanovena jako účelový příspěvek pro člena ZO na celý rok). Účelový příspěvek se při zaplacení zápisného v tomto roce od nového člena nevyžaduje (nepodílel se na schválení jeho výše). Pokud však bude účelový příspěvek vybrán, zápisné se nevyžaduje, zejména pokud náklady na přijetí nejsou podstatné.

Členská práva a povinnosti realizuje člen svazu v základní organizaci ČZS (specializova- né základní organizaci), která jej přijala za člena. V této „mateřské organizaci“ plní základní povinnosti - platí členské a účelové příspěvky, účastní se práce ve svazu, členských schůzí, event. akcí pořádaných základní organizací - volí a může být zvolen do orgánů svazu atp. Pokud je uživatelem pozemku v zahrádkové osadě, je členem organizace v níž

je osada zřízena, neboť právě zde je možné a nutné plnit úkoly, práva a povinnosti, které z užívání pozemku a vzájemných vztahů v zahrádkové osadě vůči němu a ZO (zpravidla z osadních řádů) vyplývají.

Stanovy umožňují hostovat a vyvíjet činnost i v jiných než mateřských organizacích svazu, např. k uspokojení svých zájmů působit ve specializovaných organizacích, účastnit se činnosti ZO v místě svého pobytu mimo obvod působnosti své mateřské organizace, atp. Vždy však svá základní práva a své povinnosti člen realizuje u své organizace. V místě hostování se pak účastní svazové činnosti za podmínek (např. zaplacení účelového příspěvku), které si hostitelská organizace určí a s nimiž hostující člen souhlasí. Zánik členství ve svazu je v zásadě vázán na absenci plnění ze základních kriterií (viz výše) a povinností, které z členství podle stanov vyplývají, resp. ze svobodné vůle na účasti ve svazu. Pokud člen ztratí zájem na činnosti svazu, zanikne jeho členství doručením jeho písemného oznámení o vystoupení výboru základní organizace. Změnou pobytu členství ve svazu nezaniká, člen ČZS má možnost ukončit své působení v původní ZO a přejít do jiné ZO, která není oprávněná, pokud člen nadále plní své členské povinnosti, členství a činnost v jejím rámci odmítnout. Přechod do jiné ZO však předpoklá- dá případné majetkové vypořádání, které je věcí člena a jeho původní mateřské

organizace.

Přechod členství se zaznamená v zápisu jednání výboru původní i nové organizace a oznámí se na členských schůzích.

Zánik členství pro neplacení členských příspěvků plyne automaticky přímo ze stanov a není k němu třeba žádného dalšího řízení, které je podmínkou pro zánik členství vyloučením. Rigidní (povinné) podmínky pro vyloučení upravují stanovy a postup určuje Jednací a volební řád orgánů svazu.

Přestože zánik členství vystoupením, zrušením členství i vyloučením (resp. úmrtím) sebou nese zánik členských práv i povinností, není to na újmu povinnosti majetkoprávního vypořádání podle zákona. Podrobný postup upravuje opět Jednací a volební řád orgánů svazu. Zaplacené členské a účelové příspěvky jsou vkladem člena do majetku organizace jejímž je členem a proto nejsou samostatně předmětem vypořádání - nevracejí se.

Členství právnické osoby je vedle účasti na rozvoji činnosti svazu podmíněno rovněž plněním stanov v přiměřeném rozsahu daném charakterem právnické osoby, případně upraveném písemnou smlouvou s příslušným orgánem (výborem ZO, územní nebo republikovou radou) organizační jednotky svazu u níž se právnická osoba stává členem ČZS. Smlouvou se upraví zejména podíl na činnosti svazu nebo jeho součásti, forma zapojení a výše zápisného, účelových a členských příspěvků. Pokud se právnická osoba zabývá výdělečnou činností, nesmí být tato činnost konána jménem ČZS nebo jeho organizační jednotky, v jeho zastoupení nebo pod jeho hlavičkou. Totéž se vztahuje na výdělečnou činnost fyzických osob.

K § 4:

Práva a povinnosti člena sdružení upravují podle zákona čís. 83/1990 Sb. o sdružování občanů stanovy. S ohledem na obecné vyjádření jsou však některá práva a povinnosti konkretizovány v dalších vnitřních předpisech, směrnicích a pokynech ČZS a jeho organizačních jednotek, zejména v jednacím a volebním řádu, osadních řádech a jiných vnitřních směrnicích. Pokyny, informace a doporučení jsou dále publikovány ve Věstníku ČZS. Jejich závaznost vyplývá z charakteru příslušných dokumentů. Obecně se vychází ze zásady, že zákonných práv (analogicky i podzákonných práv upravených normativními směrnicemi vycházejícími ze zákona) se nelze vzdát, zákonné povinnosti (analogicky podzákonné povinnosti upravené normativními akty) jsou závazné, opatření metodického rázu mají doporučující charakter např. zásady tvorby vnitrosvazových norem s lokální

působností. Tato okolnost je zpravidla v takových aktech výslovně uvedená (viz také např. vzorový osadní řád, vzorové smlouvy o užívání společných zařízení atp.).

Členská práva uvedená v prvním odstavci nemohou být žádným z orgánů svazu odmítnuta ani omezena, nicméně však při jejich realizaci je třeba postupovat tak, aby byl dodržen tzv. instanční postup vycházející z organizační struktury svazu upravený příslušnými vnitrosvazovými normami (např. jednacím a volebním řádem - viz právo volit je upraveno odlišně při volbách do orgánů ZO, do orgánů ÚS či republikových orgánů, právo obracet se na revizní orgány realizovat instančně, tj. obracet se na vyšší stupně až po vyčerpání možnosti vyřízení na nižších stupních, atp.).

Povinnosti vyplývající ze stanov se vztahují pouze na členy Svazu. Zákon č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů výslovně zakazuje ukládat povinnosti občanům, kteří nejsou jeho členy. To se vztahuje např. i na občany, kteří nejsou členy svazu, ale z titulu vlastníků pozemků užívají společná zařízení zahrádkářských osad (proto je třeba tuto situaci s nimi smluvně upravit, stejně jako např. úhrady za užívání společných pozemků a zařízení, věcná břemena apod. podle obecně platných předpisů). Obdobně např. nelze v osadních řádech ukládat povinnosti rodinným příslušníkům členů ČZS, kteří užívají zařízení v osadách. Odpovědnost je nutné uplatňovat na členech ZO ČZS, vůči rodinným příslušníkům je však možné uplatňovat např. požadavky na dodržování zásad občanského soužití, dodržování protipožárních opatření, ochrany životního prostředí atp. podle obecně platných předpisů. Stejně tak je však nutné odmítnout odpovědnost ČZS a jeho organizačních jednotek za delikty členů svazu, směřující navenek a nesouvisející s plněním úkolů svazu, respektive při překročení mezí zmocnění osob jednajících za svaz či jeho orgány, pokud o tomto překročení druhá strana věděla (viz čl. 5 jednacího a volebního řádu).

Pokud se v ustanovení § 4 stanov hovoří o majetku svazu, rozumí se tím majetek ČZS a majetek organizačních jednotek nadaných právní subjektivitou, tj. územních sdružení a základních organizací ČZS.

K § 5:

Čestné členství mohou udělit orgány svazu zvlášť zasloužilým členům zpravidla po ukončení aktivní činnosti ve svazu. Čestné členství umožňuje jejich držitelům účastnit se nadále svazových aktivit, podílet se na svazových akcích v rámci organizačních jednotek, jejichž jsou čestnými členy a zpravidla poradenskou činností se podílet na jejich působení. Ustanovení § 4 odst. 1 a 2 upravující práva a povinnosti členů se u čestného členství použije podle uvážení orgánů svazu, který čestné členství udělil, s ohledem na věk,

zdravotní stav, prostředky a možnosti čestného člena.

Část II.

K § 6:

Nové znění stanov vychází ze zákona č. 83/1990 Sb. podle kterého musí být ve stanovách mj. uvedeny:

- orgány sdružení, způsob jejich ustavování, určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení,

- ustanovení o organizačních jednotkách, pokud budou zřízeny a pokud budou jednat svým jménem.

Tato právní konstrukce znamená, že občanské sdružení (zde Český zahrádkářský svaz, který je sám o sobě právnickou osobou - viz výklad k § 1) si může vytvářet organizační jednotky, které mají rovněž charakter právnických osob, tedy právních subjektů nadaných právní subjektivitou (tj. nadaných právem jednat svým jménem, resp. nabývat svým jménem práv a plnit právní povinnosti, nést právní odpovědnost za své jednání - viz výklad k § 1). Aby tedy organizační jednotky měly tuto právní subjektivitu, musí být jako takové

ve stanovách jmenovitě uvedeny, musí mít svoji organizační strukturu a všechny další náležitosti uvedené ve výkladu k § 1 stanov.

Na rozdíl od nich orgány svazu a těchto jednotek jednají jménem svazu, respektive jménem jeho organizačních jednotek, tj. nemají vlastní právní subjektivitu. Proto tedy stanovy vytváří jako právní subjekty vedle základních organizací také územní sdružení jako organizační jednotky, aby mohl efektivně, se všemi právními důsledky fungovat střední územní článek ČZS, který je při stávajících počtech ZO ČZS nezbytný jak pro efektivní fungování a řízení svazu, tak i pro dispozice s majetkem svazu na regionální úrovni.

Tedy právní subjektivitu, tj. právo svým jménem samostatně jednat, vlastnit majetek a disponovat s ním, mít práva a povinnosti včetně majetkové i další právní odpovědnosti mají:

- Český zahrádkářský svaz jako občanské sdružení, jehož jménem jedná republiková rada,

- územní sdružení jako organizační jednotka svazu sdružující základní organizace na určitém území (regionu), jehož jménem jedná územní rada územního sdružení,

- základní organizace (specializovaná základní organizace) sdružující členy svazu v určitém územním obvodu, jejímž jménem jedná výbor základní organizace.

Právní subjektivita je určujícím faktorem i pro stanovení názvu organizačních jednotek svazu, které v tomto smyslu vystupují při svých právních úkonech vlastním jménem, tj. jako:

- Základní organizace Českého zahrádkářského svazu (event. ČZS)... event. název organizace (např. Na Výsluní)... místo dislokace (např. Lužec nad Vltavou).

- Specializovaná základní organizace Českého zahrádkářského svazu (event. ČZS)... název organizace (např. Dagla)... místo dislokace (např. Praha).

- Územní sdružení Českého zahrádkářského svazu (event. ČZS)... místo dislokace (např. Mělník).

Statutárními orgány těchto subjektů jsou:

- pro základní organizaci výbor ZO ČZS,

- pro územní sdružení územní rada ÚS ČZS,

- pro ČZS, o.s. jako celek republiková rada ČZS jednající (jak výše uvedeno) jménem těchto organizačních jednotek a svazu jako celku.

Postavení územní rady územního sdružení ČZS je ve smyslu stanov (oproti postavení výboru ZO, který je výhradně orgánem ZO) specifické. Ve smyslu úvodu ustanovení § 6 je vedle funkce statutárního orgánu územního sdružení zároveň výkonným a řídícím orgánem svazu jako celku na území v působnosti územního sdružení. Z tohoto specifického postavení plyne i její oprávnění volit svého zástupce do vrcholového orgánu svazu - republikové rady ČZS. Nové stanovy pak ukládají pro toto oprávnění jedinou podmínku, kterou je delegace tohoto zástupce základní organizací, jejímž je členem. To v podstatě znamená, že za člena republikové rady může být zvolen pouze zástupce některé z organizací sdružených v územním sdružení, tedy zástupce této organizace v územní radě, tj. její člen. Totéž platí pro pověření delegáta územního sdružení v krajské koordinační radě.

Jednotlivá ustanovení § 6 stanov pak charakterizují zmíněné organizační jednotky a jejich orgány z hlediska jejich struktury, vytváření, ustavování jejich orgánů a orgánů svazu a obecného vymezení působnosti. Podrobnosti v jednání orgánů pak upravuje jednací a volební řád orgánů svazu. Pokud se v ustanovení § 6 a jiných ustanoveních stanov hovoří o orgánech svazu, mají se na mysli i orgány organizačních jednotek svazu.

Z ustanovení odst. 1 plyne, že každý člen svazu musí být členem některé z jeho základních organizací. Pokud se ve stanovách mluví o základních organizacích, rozumí se tím i specializované základní organizace, stejně tak na specializované základní organizace se vztahují všechna ustanovení o základních organizacích. Specifické

postavení jako členové mají právnické osoby, jejichž zařazení, členská práva a povinnosti jsou upraveny smluvně.

Podle odst. 2 se základní organizace sdružují v územních sdruženích. Územní sdružení jsou organizačními jednotkami svazu korporativního charakteru, jejich členy jako základní organizace jako právnické osoby. Fyzické osoby územní sdružení jako své členy nesdružuje.

Oproti předchozímu znění stanov nejsou krajské koordinační rady orgány svazu, vystupují jako zástupci územních sdružení v kraji, zejména ve vztahu ke krajským mimosvazovým institucím. Při jednání s nimi pak vystupují jménem územních sdružení, která jsou v nich zastoupena.

Nové stanovy výslovně doplňují působnost orgánů svazu v oblasti vydávání příslušných vnitrosvazových norem. Vnitrosvazové normy mohou mít celosvazovou působnost - vydávat tyto normy přísluší republikových orgánům, nebo působnost omezenou lokálně

- tedy závaznost v oblasti působnosti územních orgánů svazu nebo v oblasti působení jedné základní organizace. Příkladem vnitrosvazové působnosti lokálního charakteru jsou například osadní řády, které jsou závazné pro členy základní organizace jejíž orgán (členská schůze) je schválil. Platnost a účinnost takových norem, případně rozhodnutí orgánů svazu nastává jen tehdy, neodporují-li stanován, vnitrosvazovým normám vyšších orgánů svazu, event. obecně platným právním předpisům.

Obecné zásady organizace upravené novými stanovami umožňují kooptaci jednotlivých členů orgánů svazu v případech nezbytné potřeby. V praxi půjde například o doplnění orgánu při zániku členství funkcionáře, při jeho úmrtí či rezignaci, při dlouhotrvající nemoci apod., tedy v případech, kdy není schopen zastávat trvale svoji funkci, event. při změnách v organizaci orgánu např. při jeho rozšíření. Podmínkou platnosti kooptace je její schválení orgánem, kterému přísluší volba do funkce, do které byl nový člen kooptován, a to na nejbližším zasedání tohoto orgánu.

Uvedené zásady organizace stanoví rovněž neslučitelnost funkcí v jejich vzájemném kontrolním vztahu. Neslučitelnost platí zejména u funkcí revizorů, resp. členů revizních orgánů a členů výkonných a řídících orgánů, jejich kontrola náleží do působnosti revizních orgánů. Vzájemný kontrolní vztah vyplývá z konkrétní kontrolní působnosti určené stanovami. Za předpokladu, kdy by se kompetence jednotlivých funkcí výkonného a řídícího charakteru překrývala, event. splývala – viz např. funkce předsedy a pokladníka, je třeba kontrolní činností pověřit další osobu (viz § 23 odst. 3 stanov), vybavenou v potřebném rozsahu podpisovým právem a příslušnou odpovědností.

K § 7:

Vznik, rozdělení a zánik základní organizace je upraven v prvních třech odstavcích a druhé větě ustanovení § 7 stanov. Stanovy nově upravují snížený počet osob, které mohou ustavit základní organizaci ČZS. Tento počet vychází z ustanovení § 6 odst. 2 zákona č. 83/1990 Sb. o sdružování občanů, která výslovně upravuje nejnižší počet tří osob oprávněných k podpisu návrhu na registraci občanského sdružení, z nichž alespoň jeden musí být starší 18 let. To koresponduje i s novelizovaným ustanovením § 3 odst. 1 stanov, kde byla zrušena věková hranice pro členství v ČZS.

Proces rozdělení a zániku základní organizace je podrobně upraven speciální vnitrosvazovou normou, která je přílohou jednacího a volebního řádu orgánů svazu.

Speciální pozornost je ve stanovách věnována práci s mládeží. Nově se stanoví zejména možnost ustavení zájmových kroužků dětí a mladých zájemců o zahrádkářskou činnost v základních organizacích. Členství v těchto kroužcích nezakládá členství v ČZS; u za- pojených dětí a mládeže v kroužku se nepoužije ustanovení o právech a povinnostech členů ČZS. Jejich právo účastnit se dění v ZO v přiměřeném rozsahu stanoví výbor ZO.

Činnost těchto kroužků může být při dodržení zásad upravených vnitrosvazovou normou zčásti financována i formou svazových dotací.

K § 7a:

Stanovy nově upravují obecné podmínky zřizování zahrádkových osad, vydávání a závaznost osadních řádů a úpravu smluvního užívání majetku základních organizací.

Z ustanovení odst.1 plynou základní podmínky pro zřízení zahrádkové osady ZO. Jde především o soustředění zahrádek do uzavřeného územního celku a o dodržování platných právních předpisů při zřízení zahrádkové osady.

V návaznosti na § 7 odst. 1 stanov se zahrádkovou osadou rozumí soustředění nejméně tří zahrádek v jednom zahrádkovém společenství za účelem zahrádkářské činnosti při společném užívání majetku organizace této činností sloužícího (energie, voda, odpadové hospodářství, oplocení, technické objekty atp.). Pokud takové podmínky nepřichází v obvodu působení základní organizace v úvahu (např. kdy základní organizaci tvoří členové hospodařící na přídomcích zahrádkách), tam se zahrádkové osady nevytváří. Zřízení zahrádkové osady je právem, nikoli povinností základní organizace. Např. v situaci, kdy základní organizace nehospodaří se společným zařízením, případně kde zahrádky netvoří ucelenou plochu se společně obhospodařovaným zařízením k zahrádkářské činnosti, nemá vytváření zahrádkových osad odůvodnění.

K novému zřízení zahrádkové osady jako celku zahrádek pod společným užíváním jeho zařízení je ve smyslu platného stavebního zákona nutné územní rozhodnutí o změně využití území (§ 80 zák. č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu - stavební zákon), které v rámci územního řízení vydává příslušný stavební úřad na žádost účastníků, kterými jsou vlastníci pozemků na kterých má být zahrádková osada zřízena, event. obec na jejímž území má být požadovaný záměr uskutečněn, případně žadatelé mající věcná práva k těmto pozemkům. Žadateli však nemohou být nájemci pozemků. Podrobnosti o procesu územního řízení stanoví stavební zákon a budou následně upraveny vnitrosvazo- vou normou.

Zvláštní situace může nastat, když žadatelem hodlá být základní organizace, která je nájemcem pozemků tvořících zahrádky na jednom pozemku. V takovém případě bude nutné ve smyslu stavebního zákona postupovat v součinnosti s příslušným obecním úřadem, event. s vlastníkem a vystupovat ve vztahu s příslušným stavebním úřadem jako zmocněnec vlastníka pozemků, resp. jako nositel věcných práv k pozemku (např. předkupního práva sjednaného smluvně a potvrzeného v katastru nemovitostí).

Osadní řád je vnitrosvazovou normou závaznou pro členy základní organizace, která ji vydala. Náležitosti osadního řádu jsou upraveny ve Vzorovém osadním řádu vydaném jako doporučující vnitrosvazová norma a publikovaném též ve Věstníku ČZS 4/2010. Obecně platí, že osadní řád upravuje vnitřní režim osady a jejich správu, včetně užívání společných zařízení v majetku organizace. Osadní řád nenahrazuje stanovy, ostatní vnitrosvazové normy ani obecně závazné právní předpisy, proto neobsahuje úpravu vztahů, které jsou upraveny těmito předpisy. Měl by však podrobně upravovat konkrétní záležitosti, práva a povinnosti členů osady a její bezporuchový chod.

V zahrádkových osadách lze předpokládat i začlenění majitelů zahrádek, kteří nejsou členy Českého zahrádkářského svazu. Jde o vlastníky, kteří nabyli vlastnická práva k pozemkům např. děděním, koupí, popřípadě o bývalé členy ČZS, kterým členství zaniklo, event. kteří na členství v ČZS rezignovali. Změna vlastnických vztahů nemůže být důvodem k vyčlenění ze zahrádkové osady, pokud je vlastník ochoten dodržovat osadní řád, eventuálně zásady dobrých sousedských vztahů ve smyslu povinností vlastníka věci podle § 127 občanského zákoníku. Za předpokladu, že užívání zahrádek těchto vlastníků je podmíněno užíváním společných zařízení v majetku základní organizace, je v zájmu ZO sjednat s nimi smluvní podmínky tohoto užívání včetně podílu na nákladech při správě,

provozu a údržbě. Protože jde o náklady svazu, je tato smluvní úprava povinností orgánu svazu proto, aby majetek svazu nebyl neoprávněným způsobem krácen. Pokud vlastníci pozemků - nečlenové svazu - odmítnou smlouvu uzavřít, pak jim ZO užívání jejího majetku neumožní. Protože je režim užívání zpravidla upraven osadním řádem, je vlastníky možné, za předpokladu dohody s nimi, zavázat k jeho respektování.

K § 8:

Orgány základní organizace jednají jménem základní organizace a naplňují tak její právní subjektivitu podle § 6 odst. 6 stanov. Jejich úkony ve smyslu působnosti podle § 10 a 11 jsou závazné pro členy ZO a ve smyslu čl. 5 jednacího řádu zavazují i základní organizaci navenek, jsou-li učiněny oprávněnými funkcionáři (viz čl. 5 a 6 jednacího řádu a § 23 stanov).

K § 9:

Členská schůze je vrcholným orgánem základní organizace. Jedná podle zásad upravených jednacím a volebním řádem orgánů svazu. Usnáší se nadpoloviční většinou přítomných členů, pokud v odst. 3 není stanoveno jinak. Členové ZO se mohou proti usnesení členské schůze odvolat, požádat o přezkoumání rozhodnutí členské schůze soud nebo mohou požádat o nové rozhodnutí podle čl. 30 a 31 jednacího a volebního řádu orgánů svazu. Má-li se členská schůze konat formou shromáždění volených delegátů, rozhodnutí o tom se řídí podle čl. 8, posl. odst. jednacího a volebního řádu orgánů svazu. Odst. 2 ustanovení § 9 příkladmo stanoví působnost členské schůze tím, že vymezuje nejdůležitější úkoly. V odst. 3 jsou uvedena rozhodnutí, k nimž je třeba tzv. kvalifikované většiny. Komentovat je nutné zejména ustanovení od písm. b), c), g), h), m). Pod písm. b) patří do kompetence členské schůze mj. schvalování rozpočtu. Zde je nutno vycházet, obdobně jako u písm. c) z povinnosti základní organizace vést jednoduché účetnictví. Jde o to, že ZO by měla zajistit alespoň vyrovnaný hospodářský výsledek a stanovit rozpočet v jeho rámci. Tomu musí přizpůsobit zejména výši účelových příspěvků (odst. 2 písm. g), zápisné (§ 3 odst. 2 stanov), příp. příspěvky právnických osob (§ 3 odst. 8). Pokud jde o mimořádné náklady (viz písm. m), je třeba je vykládat tak, že výhradně členská schůze schvaluje náklady nad 10 tisíc Kč v každém jednotlivém případě, nikoliv jejich součet. Obcházením těchto ustanovení by bylo dělení nákladů na pořizovanou komoditu na více jednotlivých nákladů (např. pořízení věci, náklady na její dopravu, náklady na instalaci atp.). Na druhé straně však do takových mimořádných nákladů se nezahrnují odpisy, které jsou zároveň náklady a které je třeba stanovit povinně dle zvláštních předpisů. O výši těchto druhů nákladů členská schůze rozhodovat nemůže, schvaluje je však v rámci projednávání a schvalování účetní uzávěrky. Povinnosti vynakládat tyto náklady by však mělo korespondovat rozhodování o výši účelových příspěvků, které rovněž náleží mezi

výlučnou působnost členské schůze.

V odstavci 2 písm. e), f) a k) stanovy deklarují působnost členské schůze volit členy do orgánů organizace, do územní rady a odvolávat je z funkcí a kooptovat členy orgánů ZO. Členové orgánů zastupují členskou základnu, proto jsou voleni z jejího středu. Způsob voleb je upraven jednacím a volebním řádem orgánů svazu.

Ze znění stanov vyplývá, že členská schůze volí vedle volby výboru přímo předsedu ZO, u tříčlenné organizace pak nevolí výbor, ale přímo předsedu a hospodáře. Počet členů výboru stanovy podrobněji neupravují, jednacím a volebním řádem je upraven rámcově rozsahem dvou až patnácti členů v závislosti na velikosti organizace. Konkrétní počet stanoví podle vlastní potřeby sama základní organizace podle čl. 22 jednacího a volebního řádu orgánů svazu.

Žádná norma neupravuje výčet resp. charakteristiku jednotlivých funkcí v orgánech ZO (s výjimkou zmíněné volby v tříčlenných organizacích). Z logiky působnosti organizace, kontinuity řízení a povinností uvedených v dalších vnitrosvazových normách a pokynech je však zřejmé, že bez ohledu na pojmenování funkcí bude nutné rozdělit působnost výboru mezi jednotlivé členy výboru, zejména pro oblast hospodaření s finančními prostředky (zpravidla pokladník), zajištění provozu technických zařízení (zpravidla hospodář či technik), pro zajištění organizačních a administrativních záležitostí (jednatel). K zajištění kontinuity řízení organizace bude vhodné podle potřeb organizace ustavit i funkci zastupujícího místopředsedy ZO. S ohledem na rozdělení působnosti bude nutné upravit i podpisová práva jednotlivých členů výboru podle jejich působnosti (viz Věstník ČZS č. 2/2004). Pokud je rozsah práce členů výboru zvláště značný a pokud ZO disponuje dostatkem finančních prostředků, je možné s funkcionáři (za předpokladu souhlasu členské schůze např. v rámci schvalování rozpočtu) sjednat dohodu o provedení práce za sjednanou odměnu.

Členská schůze volí zástupce organizace do územní rady. Na návrh územní rady pak

tohoto svého zástupce může delegovat pro volbu územní rady za člena republikové rady. Pokud se výbor základní organizace rozhodne v případě nezbytné potřeby kooptovat za člena výboru v průběhu volebního období dalšího člena ZO, je povinen kooptaci nechat schválit na nejbližší členské schůzi.Toto schválení je v podstatě doplňkovou volbou a řídí

se obvyklým způsobem jako volby jednacím a volebním řádem orgánů svazu.

K § 10:

Působnost výboru ZO je ve stanovách uvedena také jen příkladmo se zaměřením na nejdůležitější organizační úkoly. Patří sem však i řada dalších úkolů vyplývajících např. ze zmíněných obecně závazných předpisů a nařízení (viz např. zákon o ochraně životního prostředí, zákon a nařízení o požární ochraně, předpisy o hospodaření s půdou, připravovaný zákon o zahrádkářské činnosti, stavební zákon a související předpisy atd.

Výbor je statutárním orgánem základní organizace. Nese odpovědnost za závazky organizace a jeho členové jsou v rámci své působnosti odpovědni nejen členské schůzi, resp. členské základně, jsou ale odpovědni i za své jednání navenek. Proto ZO musí vydat vnitřní organizační normy, které tuto působnost výboru a jeho členů specifikují a jejichž rozsah je upravován Věstníkem ČZS.

Pro svolávání schůzí výboru platí ustanovení čl. 8 jednacího a volebního řádu orgánů svazu. O průběhu jednání se zpracovává zápis, do kterého má podle čl. 19 odst. 4 jednacího a volebního řádu právo nahlédnout každý člen základní organizace.

Nové stanovy konkrétněji upravily působnost výboru ZO. Výslovně jsou v nich zdůrazněny úkoly v oblasti přípravy vnitřních aktů organizace, smluv a dohod, které vyplývají z vnitrosvazových norem. Jednoznačně z nich vyplývá povinnost výboru předložit takové akty ke schválení členské schůzi.

K § 11:

Působnost revizorů při kontrole hospodaření ZO se vztahuje zejména na čerpání rozpočtu a jeho jednotlivých položek z hlediska efektivnosti a souladu s usneseními členské schůze, na nakládání s nemovitým i movitým majetkem a finančními prostředky, na kontrolu správnosti účtů a jednotlivých položek v účetnictví a na účetní uzávěrku.

Působnost revizorů při kontrole činnosti organizace se vztahuje zejména na plnění úkolů základní organizace podle stanov, zejména z hlediska plnění poslání svazu podle § 2 stanov, plnění úkolů výboru organizace, dodržování zásad upravených jednacím a volebním řádem, plnění usnesení členské schůze, územní rady a republikových orgánů svazu.

Řešením sporných záležitostí členů ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) stanov se rozumí zejména nesoulad mezi zájmy či právy člena a opatřeními ze strany ZO vyplývajícími z opatření výboru ZO a usnesení členské schůze při plnění úkolů ZO.

K § 12:

Územní sdružení vzniká na základě stanov jako samosprávná organizační jednotka ČZS s působností na území vymezeném republikovou radou ČZS na základě potřeby rozvoje svazu v daném území.

Územní sdružení je organizační jednotkou svazu, která sdružuje základní organizace ve větších územních celcích, zpravidla na území bývalých okresů podle předchozího územního členění státu (viz § 6 odst. 2 stanov). Podstatná úprava stanov spočívá v tom, že v odst. 1 výslovně upravují toto složení územních sdružení. Územní sdružení samo je právnickou osobou korporativního charakteru, sdružuje tedy základní organizace jako korporace, tedy právnické osoby. Fyzické osoby, tj. jednotliví členové ČZS jsou členy základních organizací, nikoliv samostatnými členy územních sdružení.

Základní úkoly územního sdružení jsou stanoveny v odst. 3. Právní subjektivita územního sdružení je vyjádřena v § 6 odst. 5 stanov a specifikována ve výkladu tohoto ustanovení.

Výkonnými a řídícími orgány, které jednají jménem svazu v daném území a jménem územního sdružení při realizaci jeho práv, povinností a odpovědnosti jsou územní rada, představenstvo územní rady a revizní skupina územního sdružení.

Vznik územního sdružení iniciuje republiková rada. O zániku územního sdružení rozhodne republiková rada pokud zaniknou potřeby pro které územní sdružení vzniklo nebo pokud to navrhnou dvě třetiny v něm sdružených základních organizací. Takový návrh lze předložit za situace, kdy územní sdružení neplní svůj účel, tj. není schopno zabezpečit zájem sdružených organizací ve vztahu k mimorezortním institucím na daném území a k republikovým orgánům svazu. Protože však ze stanov plyne zásada povinného sdružení základních organizací v územním sdružení, návrh na zánik sdružení musí iniciovat zapojení ZO v jiném sdružení či vznik nové územní organizační jednotky.

K § 13:

Podle tohoto ustanovení je územní rada statutárním orgánem územního sdružení, což představuje její právo a povinnost jednat jménem tohoto sdružení, přičemž její úkony zavazují územní sdružení dovnitř i navenek a jsou akty územního sdružení ze zákona (viz

§ 6 odst. 2 písm. d) zák. č. 83/1990 Sb.). Podle téhož ustanovení a předchozích ustanovení stanov jsou zároveň výkonnými a řídícími orgány svazu na území v působnosti územního sdružení (viz úvodní stať § 6 stanov) a jednají jménem svazu při jeho rozvoji a zajišťování úkolů republikových orgánů podle § 12 odst. 3 stanov.

Složení územní rady jako statutárního, řídícího a výkonného orgánu územního sdruženívýslovně upravuje odst. 2. Podle tohoto ustanovení tvoří územní radu zástupci základních organizací sdružených v územním sdružení, volení podle § 9 odst. f) stanov do tohoto orgánu základními organizacemi analogicky s volebním obdobím ZO na dobu pět let. Podrobnosti volby opět upravuje jednací a volební řád.

Územní rada je tedy shromážděním zástupců sdružených základních organizací. Jako orgán územního sdružení nezasedá nepřetržitě, schází se nejméně 1x ročně. S ohledem na úkoly, které vyplývají z vnitrosvazových norem a z průběžných potřeb územního sdružení je však obvyklé svolávání územní rady na jarním a podzimním zasedání (např. schválení rozpočtu a plánu činnosti na nadcházející rok, kontrola plnění rozpočtu v uplynulém roce, termín účetní uzávěrky atp.). S ohledem na nutnost kontinuity činností územního sdružení je však v mezidobí schůzí územní rady nutné, aby o záležitostech

náležejících do působnosti územní rady rozhodovalo představenstvo územní rady, volené podle volebního a jednacího řádu.

Působnost územní rady zůstává oproti předchozím stanovám beze změn s výjimkou práva rozhodovat o ustavení a zániku územní rady a o způsobu likvidace, což na základě rozhodnutí ministerstva vnitra jako orgánu schvalujícího stanovy přísluší v souvislosti s ustanovením o právu usnášet se o zániku svazu a územních sdružení republikové radě (§ 18 odst. 3, písm. g) stanov).

K § 14:

Oproti předchozím stanovám se mění název orgánu na představenstvo územní rady. Změna vychází ze skutečnosti, že představenstvo volí územní rada ze svých členů k tomu, aby v mezidobí mezi jejími zasedáními plnilo její úkoly a zajišťovalo tak činnost svazu a územního sdružení v tomto období.

Složení představenstva je určeno stanovami a čl. 23 jednacího a volebního řádu. Tvoří je předseda územní rady, místopředsedové a dalších nejvýše 13 členů představenstva, jejichž konkrétní počet je dán potřebami územní rady. Pokud se územní rada rozhodne podílet se na činnosti krajské koordinační rady a pověří svého delegáta k zastupování v ní, měl by být v rámci stanoveného počtu členem představenstva. Počet místopředsedů stanoví podle potřeby územní rada. Rozdělení působnosti členů stanoví samo představen- stvo podle vlastních potřeb. S ohledem na značný rozsah organizačních, ekonomických a administrativních úkolů by však měl být těmito agendami pověřen nezbytný počet členů představenstva, pokud jimi na základě rozhodnutí územní rady nebudou podle § 23 odst. 3 pověřeny další osoby.

K § 15:

Postavení revizních orgánů stanovy nemění a to ani v organizačních jednotkách, ani v rámci republikových orgánů. Na úrovni územních orgánů však mají revizní orgány nezastupitelnou roli. To je vyjádřeno i tím, že v územním sdružení jsou konstituovány jako nezávislý orgán, který je sice volen územní radou a je jí odvolatelný, nicméně jeho působnost je zaměřena i na kontrolu jejího hospodaření a její činnosti. Není tedy jejím orgánem, ale orgánem celého územního sdružení, což vyjadřuje i ustanovení odst. 4, podle něhož revizní skupina územního sdružení je oprávněna provádět i revizi hospodaření základních organizací, i když ve spolupráci s jejich revizory.

Revizní orgán sice není součástí územní rady, podílí se však na jejím rozhodování ve smyslu odst. 3, podle něhož se s hlasem poradním zúčastňuje předseda revizní skupiny, příp. i její členové jednání územní rady a jednání jejího představenstva s hlasem poradním. Výsledky činnosti revizní skupiny, včetně řešení sporných záležitostí v celém územním sdružení podle § 4 odst. 1 písm. e) stanov nejsou završeny rozhodnutím samotného revizního orgánu ve věci samé, ale formou návrhů na opatření, které revizní skupina předkládá územní radě. Územní rada je pak vázána výsledky řešení a vydává na jejich základě ve věci rozhodnutí o způsobu odstranění zjištěných nedostatků nebo problémů. Toto rozhodnutí je následně závazné jak pro územní sdružení a jeho orgány (ve smyslu

§ 13 odst. 1 a 4 písm. b) a d), tak pro základní organizace (viz § 9 odst. 2, písm. a). Protože právní subjektivita územního sdružení je založena na postoupení aspektů právní subjektivity ZO, pak touto závazností není dotčena ani jejich vlastní právní subjektivita.

K § 16:

Stanovy nově upravují postavení i působnost krajských koordinačních rad. Na rozdíl od předchozích stanov není krajská koordinační rada konstituována jako výkonný a řídící orgán svazu, ale jako krajské zastoupení územních sdružení, které pověřením svých

delegátů vyjádřily zájem a potřebu participovat na jeho činnosti. Z toho plyne i dobrovolná účast územních sdružení na činnosti krajské koordinační rady.

Krajská koordinační rada se v tomto smyslu skládá z delegátů těchto územních sdružení. Nemá stálou organizační strukturu, nicméně ve smyslu čl. 24 jednacího a volebního řádu volí ze svého středu jednoho delegáta (člena KKR), který tím bude pověřen řízením zasedání rady a který po dobu svého pověření vystupuje při jednání s orgány svazu a mimosvazovým orgány ve funkci představitele krajské koordinační rady.

Z ustanovení odstavce 1 plyne jednoznačně hlavní působnost krajské koordinační rady - zastupovat územní sdružení ve styku s krajskými mimosvazovým orgány a institucemi, tedy být jejich partnerem na krajské úrovni a prosazovat ve vztahu k nim zájmy organizací svazu v kraji.

Krajská koordinační rada není ve smyslu stanov výkonným a řídícím orgánem svazu, ani organizační jednotkou a nemá proto vlastní právní subjektivitu. Nevystupuje proto v právních vztazích vlastním jménem, ale jménem územních sdružení, které z titulu pověření stanovami zastupuje. Její úloha při zastupování územních sdružení je však velmi důležitá s ohledem na to, že jednotlivá územní sdružení jsou pro krajské instituce pouze partnerem s omezenou územní působností. Zvláště se úloha KKR projevuje např. v souvislosti s prosazováním zájmů organizačních jednotek v kraji v ekonomické oblasti, resp. v souvislosti s územním plánováním podle stavebního zákona, atp.

K § 17 – 18:

Republiková rada je z hlediska právní subjektivity nositelem, resp. vykonavatelem právní subjektivity svazu jako občanského sdružení podle zák. č. 83/1990 Sb. a řídícím a výkonným orgánem, jemuž jsou podřízeny všechny orgány svazu včetně orgánů organizačních jednotek svazu, tj. po vertikální linii KKR, územní rady územních sdružení i výbory základních organizací. Z hlediska obecných zásad řízení jde o řízení formou organizační posloupnosti, tj. řízení svazu jako celku na jedné straně a řízení nižších organizačních složek, tj. územních rad a jejich prostřednictvím výborů ZO na straně druhé. Poněkud zvláštní je zde postavení KKR, které jsou řízeny pouze metodicky při akceptaci usnesení řídícího aktu vyššího stupně. Jejich vlastní rozhodování je vždy limitováno zájmy a potřebami územních organizačních jednotek, z jejichž vůle působí.

Mezi republikové orgány jsou řazeny i představenstvo republikové rady a revizní skupina republikové rady. Jde však o republikové orgány svého druhu, neboť na jedné straně jde o řídící, resp. kontrolní orgány ve vztahu k orgánům nižšího stupně (kontrolní roli však hraje revizní skupina i ve vztahu k republikové radě), na druhé straně jde o výkonné orgány ve vztahu k republikové radě a ke svazu jako celku, neboť jsou republikovou radou voleny, jsou jí odpovědny, neboť vyšší orgán než republiková rada není ve svazu konstituován.

K § 18 - 19:

Republikovou radu tvoří členové volení územními radami, resp. členové kooptovaní republikovou radou na návrh představenstva. Způsob volby členů republikové rady, případně jejich kooptace se řídí jednacím a volebním řádem orgánů svazu. Podmínkou volby členů je jejich delegování základními organizacemi svazu, jejichž jsou členy. Protože delegáty do republikové rady jsou zástupci územních sdružení tvořících územní rady, jsou voleni ze zástupců základních organizací v územních radách, tedy z členů územních rad.

Podmínkou kooptace členů republikové rady představenstvem je předchozí projednání s představenstvem příslušné územní rady a následné schválení této kooptace při nejbližším zasedání územní rady. Podmínka souhlasného stanoviska mateřské základní organizace není ani při kooptaci dotčena.

Vymezení působnosti republikové rady odpovídá jejímu postavení vrcholového orgánu ČZS a vyjadřuje pravomoc řídit svaz zejména vydáváním vnitrosvazových aktů závazných pro všechny orgány a organizační jednotky svazu (stanovy, jednací a volební řád, hlavní zásady činnosti a hospodaření a další vnitrosvazové normy). Vedle oprávnění volit členy dalších republikových orgánů a ustavovat pracovní a odborné komise přísluší republikové radě i výkonné pravomoci zejména v oblasti rozhodování o návrzích organizačních jednotek svazu, o rozhodování o jejich zřizování a zániku, o rozhodování na úseku správy majetku, vydávání periodik a tiskovin svazu, udělování svazových ocenění atp.

Protože republiková rada je orgánem svazu působícím nikoli nepřetržitě, ke koordinaci a zajištění činnosti svazu mezi jejími zasedáními působí její předsednictvo. Jeho rozhodnutí, zejména přísluší-li do vymezené působnosti republikové rady, musí však být republikovou radou schvalována při jejich nejbližších zasedáních. Kontinuita činnosti svazu mezi zasedáními představenstva je zajištěna oprávněním řešit neodkladné záležitosti prostřednictvím statutárních zástupců svazu, kterými jsou předseda svazu, místopředsedo- vé a tajemník republikové rady. Tato jejich opatření musí být schválena představenstvem, které je odpovědné republikové radě.

K § 20:

Revizní skupina republikové rady má dvojí postavení. Z hlediska jejího postavení v soustavě orgánů svazu je republikovým orgánem kooperujícím na řízení svazu a z jeho působnosti podle odst. 1 plyne i pravomoc řešit vedle hospodaření a činnosti republikové rady i sporné záležitosti, s nimiž se na ni mohou ve smyslu § 4 odst. 1 písm. e) stanov obracet všichni členové svazu. Zde však výrazně vystupuje do popředí nutnost instančního postupu řešení sporných záležitostí na nejbližších vyšších stupních řízení (revizoři ZO, revizní skupina územního sdružení). Tento postup odpovídá i povinnosti informovat o řešení republikovou radu a představenstvo republikové rady, do jejichž působnosti náleží řešit především záležitosti celosvazového charakteru. Vztah revizní skupiny republikové rady k nižším stupňům organizační struktury svazu je deklarován i ve třetím odstavci, který stanoví i právo revizní skupiny RR provádět revizi hospodaření územních rad, potažmo územních sdružení ČZS v součinnosti s jejich revizními orgány.

K § 21:

Protože ČZS je sdružením občanů s plnou právní subjektivitou, je povinen zajišťovat veškeré právní povinnosti, které zákonné normy ukládají právnických osobám (např. v oblastech ekonomických, finančních, závazkových atp.). K zajištění těchto úkolů, odborných záležitostí, celosvazových akcí a také správě a provozu technických zařízení svazu slouží organizační, odborný, administrativní a technický útvar svazu, kterým je Ústředí ČZS. Ústředí vedle uvedených základních činností dále technicky a organizačně zabezpečuje výkon funkcí statutárních zástupců svazu a poskytuje metodickou pomoc při realizaci činnosti organizačními jednotkami svazu. Podrobnější vymezení úkolů, organizace, působnosti a pravomocí Ústředí a jeho orgánů upravuje Statut Ústředí ČZS a jeho organizační řád.

Část III.

K § 22:

Pokud se v ustanovení hovoří o majetku svazu, má se na mysli majetek ve výlučném vlastnictví ČZS, který obhospodařuje republiková rada a majetek ve výlučném vlastnictví organizačních jednotek svazu, tj. územních sdružení a základních organizací, které mají právní subjektivitu a které jsou s tímto svým majetkem jediné oprávněny disponovat. Tato zásada vyplývá jak z ustanovení § 6 odst. 6, tak z ustanovení § 22 odst. 3 a 4 stanov.

Z ustanovení o výlučné působnosti v oblasti hospodaření s majetkem vyplývají práva dispozice vlastníků, ale i povinnosti plynoucí z obecně platných předpisů, zejména zákona o účetnictví, které ukládají povinnosti při nakládání s majetkem, jeho evidencí, účtováním, ochraně atp. Podrobně komentuje práva a povinnosti při nakládání s majetkem zejména Věstník ČZS, příp. pokyny a instrukce Ústředí a republikové rady ČZS.

Část IV.

K § 23:

Ustanovení stanov o zastupování upravuje obecné zásady jednání při zastupování svazu a jeho organizačních jednotek statutárními zástupci, kterými jsou předsedové nebo pověření členové orgánů svazu. Podrobněji rovněž upravuje tuto oblast jednací a volební řád orgánů svazu.

Z hlediska delegace pravomoci je však nutné upravit působnost jednotlivých funkcionářů vnitřními organizačními normami, které jsou charakterizovány zejména ve Věstníku ČZS 2/2004. Tato povinnost platí hlavně pro základní organizace a územní sdružení proto, že tyto organizační jednotky mají právní subjektivitu a nesou právní i majetkovou odpověd- nost, kterou je nutné aplikovat na konkrétní osoby.

K § 24:

V tomto ustanovení je zcela nově koncipována odpovědnost statutárních a oprávněných zástupců svazu a jeho organizačních jednotek za jimi provedené právní úkony, včetně odpovědnosti členů statutárních orgánů, tj. členů výboru ZO, územních rad a republikové rady, resp. jejich představenstev a orgánů (např. Ústředí ČZS).

Zcela jednoznačně z tohoto ustanovení plyne, že xxxx konkrétní funkcionáři nesou za své právní úkony plnou právní a hmotnou odpovědnost ve smyslu zákona, samozřejmě v rozsahu své funkční působnosti. Své odpovědnosti se nemohou zprostit ani odkazem na kolektivní rozhodnutí, zde platí jejich povinnosti plynoucí ze zákona pro statutární a odpovědné zástupce právnických osob, jejichž jménem jednají. Odpovědnost trvá po celou dobu výkonu jejich funkce (viz jednací a volební řád orgánů svazu) a nezaniká ani po skončení funkčního období, event. po skončení doby pověření právem činit právní úkony. Podstatné je, aby funkční působnost byla upravena příslušnými vnitrosvazovými nor- mami (viz výklad k § 23). Pokud tato funkční působnost jednotlivých členů orgánu není příslušnou vnitřní normou v dané organizační jednotce stanovena, pak leží na statutárních

zástupcích podle § 23 odst. 1 a 2.

K § 25:

V tomto ustanovení je stanoveno právní následnictví územních orgánů - od okresních a městských výborů na územní orgány svazu, tj. územní rady. Nutno zdůraznit, že jde o následnictví působnosti orgánů, nikoliv organizačních jednotek, tedy nositelů právní subjektivity, tj. práva jednat svým jménem, jak to stanoví zákon. Republiková rada stanovila svým usnesením od 1. 4. 2006 přechod působnosti v této oblasti od územních rad, které je nesly v rozporu se zákonem na územní sdružení; převod právní subjektivity od městských či okresních výborů na územní sdružení nebyl možný, protože předchozí orgány právní subjektivitu ze zákona jako orgány svazu neměly. Nic na tom nemění ani to, že v předchozích stanovách byly orgány svazu jako nositelé právní subjektivity v rozporu se zákonem deklarovány.

Zpracoval: XXXx. Xxxxxxxx Xxxxxx Xxxxxxxxx představenstvem RR ČZS

dne 5. 8. 2010

JEDNACÍ ŘÁD A VOLEBNÍ ŘÁD ORGÁNŮ

Českého zahrádkářského svazu o.s.

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

Čl. 1

Základní ustanovení

(1) Jednací a volební řád orgánů Českého zahrádkářského svazu (dále jen "jednací a volební řád") upravuje v souladu se Stanovami Českého zahrádkářského svazu o.s. (dále jen "stanovy") pravidla jednání orgánů svazu a jeho organizačních jednotek uvedených v ustanovení § 6 stanov (dále jen "orgán svazu") a činnosti s tím související.

(2) Republikovým orgánem svazu je a jeho jménem jedná republiková rada. Výkonnými a kontrolními orgány republikové rady je představenstvo republikové rady a revizní skupina republikové rady.

(3) Územními orgány svazu jsou územní rady, které jednají jménem územních sdružení, která je ustanovila. Územní rada je statutárním orgánem územních sdružení. Výkonnými a kontrolními orgány územních sdružení je představenstvo územní rady a revizní skupina územního sdružení, které jednají jménem územního sdružení. Územní sdružení v rámci kraje mohou zřídit krajskou koordinační radu, která jedná jejich jménem s institucemi na krajské úrovni. V krajské koordinační radě může mít zastoupení i jen několik územních sdružení kraje.

(4) Orgány základních organizací a specializovaných základních organizací (dále jen "základní organizace") jsou členská schůze, výbor a revizoři, které jednají jménem těchto organizací.

Jednání jménem orgánů svazu

Čl. 2

Při jednání a rozhodování musí každý orgán svazu dbát práv a oprávněných zájmů těch, jichž se dotýkají.

Čl. 3

(1) Orgány svazu rozhodují o věcech, které podle stanov svazu patří do jejich působnosti.

(2) K přijetí usnesení je třeba nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů svazu, není-li stanovami a tímto jednacím a volebním řádem určeno jinak.

Čl. 4

Člen svazu a zmocněnec odpovídá za škodu, kterou způsobil orgánu svazu nebo jinému členu svazu porušením povinností, vyplývajících z členství nebo z funkce v orgánu svazu podle zvláštních právních předpisů.

Čl. 5

(1) Jménem svazu jednají zástupci orgánů svazu uvedení v ustanovení § 23 odst. 1 a 2 stanov.

(2) V souladu s ustanovením § 23 odst. 3 stanov může jménem orgánů svazu jednat ten, kdo byl k tomu zmocněn příslušným orgánem (dále jen "zmocněnec") na základě plné moci vymezující rozsah a dobu zmocnění.

(3) Zmocní-li zástupci orgánu svazu uvedení v odstavci 1 k zastupování na základě a v rozsahu udělené plné moci zmocněnce podle odstavce 2, seznámí se svým rozhodnutím orgán svazu na nejbližším jednání schůze orgánu svazu.

(4) Zmocněnec je povinen bez zbytečného odkladu informovat o průběhu jednání orgán svazu, kterým byl k jednání zmocněn.

(5) Kde to předepisuje zvláštní právní předpis nebo to vyžaduje důležitost jednání, musí se zmocněnec prokázat písemnou plnou mocí.

(6) Jedná-li jménem svazu nebo jeho orgánů někdo nad rámec svého zmocnění, nebo aniž je k tomu zmocněn, nejsou orgány svazu tímto jednáním vázány, pokud takový úkon dodatečně neschválí.

(7) Za případnou škodu způsobenou jednáním podle odstavce 6 svaz a orgány svazu odpovídají, pokud poškozený nemohl vědět, že jednající osoba koná nad rámec zmocnění nebo není k jednání zmocněna. Náhradu vzniklé škody svaz a orgány svazu uplatní podle čl. 4 tohoto jednacího a volebního řádu.

Čl. 6

Jménem orgánu svazu mohou učinit veřejný projev písemně, ústně nebo prostřednictvím sdělovacích prostředků, jen zástupci orgánů svazu uvedení v ustanovení § 23 odst. 1 a 2 stanov, popřípadě jiný člen pověřený výborem nebo představenstvem příslušného orgánu svazu.

Čl. 7

Náležitosti písemností a jejich doručování

(1) Písemnosti závažného obsahu, zejména právně zavazující, vždy podepisují 2 členové orgánu svazu, zpravidla předseda a další člen orgánu svazu. Současně písemnost opatří otiskem razítka orgánu svazu a datem podpisu.

(2) Běžnou korespondenci, určenou zejména členům nebo pro vnitřní potřebu orgánů svazu, podepisují členové orgánu svazu uvedení v čl. 5 odst. 1 tohoto jednacího a volebního řádu nebo pověření zaměstnanci svazu. Uvedenou korespondenci podepisuje pouze jeden člen orgánu svazu.

(3) Odeslaná písemnost obsahuje název orgánu svazu, místo a datum vyhotovení, případně číslo jednací, přesnou adresu příjemce, stručný a srozumitelný text, podpisovou doložku oprávněných osob uvedených v odstavci 1 a 2, otisk razítka orgánu svazu a kontaktní spojení oprávněné osoby pověřené přijímáním pošty.

(4) Vzniklé a doručené dokumenty se u orgánu svazu evidují, vyřizují, odesílají, ukládají a vyřazují ve skartačním řízení v souladu se zvláštním právním předpisem. 1)

(5) Písemnost zaslaná členům svazu se považuje za doručenou dnem, kdy pošta písemnost doručí, nebo kdy ji vrátí příslušnému orgánu svazu jako nedoručitelnou nebo dnem, kdy člen svazu její převzetí odmítne. Písemnost lze doručit rovněž prostřednictvím zástupce orgánu svazu nebo pracovníka svazu, přičemž písemnost se považuje za doručenou dnem, kdy člen její převzetí písemně potvrdí nebo odmítne.

ČÁST DRUHÁ SCHŮZE ORGÁNŮ SVAZU

Čl. 8

Svolání schůze orgánů svazu

(1) Republikovou radu svolává představenstvo republikové rady, územní radu svolává představenstvo územní rady (dále jen "představenstvo"). Schůzi představenstva těchto orgánů a schůzi výboru základní organizace svolává předseda (dále jen "předseda výboru"), případně pověření členové těchto orgánů.

(2) V mimořádných případech, nelze-li svolat orgán svazu uvedeným způsobem, může schůzi svolat představenstvo orgánu svazu vyššího stupně.

(3) Schůzi revizní skupiny a revizorů svolává předseda nebo pověřený člen, v mimořád- ných případech předseda revizní skupiny vyššího stupně. Při své činnosti se řídí zvláštními právními předpisy. 2)

(4) Krajskou koordinační radu svolává člen rady pověřený jejím řízením.

(5) Schůze orgánů svazu (dále jen "schůze") se svolává písemným oznámením, doručeným účastníkům schůze nebo jeho zveřejněním na informační desce případně na webových stránkách orgánu svazu nejpozději v termínu uvedeném v odstavci 6 přede dnem konání schůze orgánu svazu; písemné oznámení obsahuje zejména datum, hodinu, místo konání a program schůze orgánu svazu.

(6) Členská schůze základní organizace, schůze výboru, představenstva, revizní skupiny a revizorů základní organizace se svolává nejméně 7 dní před dnem jejich konání, schůze územní rady a revizní skupiny územního sdružení se svolává 14 dní před dnem jejich konání, schůze republikové rady a revizní skupiny republikové rady se svolává 3 týdny před dnem jejich konání, krajská koordinační rada se svolává 14 dnů před dnem jejího konání.

(7) Písemně, ve lhůtě 7 dní před dnem konání schůze musí být pozván ten, jehož osobní věci budou předmětem schůze (nepřijetí za člena svazu, jeho odvolání, vyloučení apod.).

(8) Písemně, ve lhůtě 7 dní před dnem konání musí být svoláni všichni členové orgánu svazu v případech, kdy předmětem schůze bude záležitost, k jejímuž rozhodnutí je třeba souhlas dvou třetin všech členů.

(9) Rozhodne-li základní organizace v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 stanov o konání členské schůze formou shromáždění volených delegátů, stanoví současně počet delegátů a způsob jejich volby.

Čl. 9

(1) Republiková rada, územní rada, krajská koordinační rada a členská schůze základní organizace musí být svolána, požádá-li o to písemně jedna třetina jejich členů s uvedením předmětu jednání.

(2) Schůze představenstva, schůze výboru musí být svolána do 14 dnů, požádá-li o to písemně s uvedením předmětu jednání nejméně třetina jejich členů nebo představen- stvo orgánu vyššího stupně.

(3) V případě, že členská schůze základní organizace bude projednávat otázky práv a povinností členů podle stanov svazu, musí být uvedeny v programu jednání jako samostatný bod.

Čl. 10

Příprava schůze

(1) Za přípravu schůze odpovídají předsedové případně členové pověření jejím řízením. Schůze se řídí ustanoveními tohoto jednacího a volebního řádu.

(2) Pro schůzi základní organizace, územní rady a republikové rady připraví výbor základní organizace a představenstvo rady návrhy na složení mandátové a návrhové komise.

(3) Mandátová komise ověřuje počet přítomných členů, delegátů, a hostů a podává zprávu o splnění předepsaných náležitostí k platnému jednání a usnášení se.

(4) Návrhová komise připraví a přednese návrh na schválení zprávy o činnosti orgánu svazu, včetně zprávy o hospodaření a majetku, zprávy revizní skupiny, dále návrh na usnesení, který obsahuje plán činnosti podložený rozpočtem organizace, případně další návrhy předkládané ke schválení.

(5) Při malém počtu členů základní organizace je možné funkci mandátové a návrhové komise sloučit.

Čl. 11

Řízení schůze

(1) Schůzi řídí předsedající, kterým je předseda nebo pověřený člen výboru či představen- stva; u krajské koordinační rady člen pověřený řízením jednání.

(2) Při schůzi se přítomnost zjišťuje prezenční listinou, podepsanou přítomnými členy svazu, která je součástí zápisu ze schůze.

(3) Program schůze výboru základní organizace stanoví předseda; program členské schůze stanoví výbor základní organizace.

(4) Program schůze představenstva územní rady a republikové rady stanoví předseda rady.

(5) Program schůze územní rady a republikové rady stanoví představenstvo rady.

(6) Program schůze revizní skupiny a revizorů základní organizace stanoví její předseda nebo pověřený člen.

(7) Program schůze krajské koordinační rady stanoví člen pověřený řízením jednání.

(8) Při mimořádných okolnostech stanoví program schůze vyšší svazový orgán.

(9) Po zahájení a zjištění prezence předloží předsedající ke schválení program schůze. Program schůze může být na návrh člena po odsouhlasení většinou přítomných, změněn nebo doplněn.

(10) Program členské schůze základní organizace nemůže být doplněn o následující body:

a) odvolání proti nepřijetí za člena,

b) znovupřijetí vyloučeného člena,

c) vyloučení člena,

d) rozhodování o zániku a rozdělení organizace.

Průběh jednání schůze

Čl. 12

(1) Na každé schůzi se schvalují opatření provedená orgány svazu a jejich zástupci uvedených v čl. 5 odst. 1 tohoto jednacího a volebního řádu v neodkladných záležitostech podle ustanovení § 6 odst. 15, § 10 odst. 3, § 13 odst. 6, § 14 odst. 6, § 19 odst. 2 písm. c) a odst. 4 stanov. Stejně tak musí být schvalována opatření, učiněná zmocněncem, uvedeném v čl. 5 odst. 2 tohoto jednacího a volebního řádu.

(2) Zpráva o hospodaření, o čerpání rozpočtu a jeho změnách, účetní závěrka a návrh rozpočtu musí být předmětem jednání na členské schůzi základní organizace nebo schůzi územní rady vždy po ukončení zúčtovacího období v běžném roce.

(3) Jednání o záležitostech, pro jejichž schválení musí být kvalifikovaná většina hlasů, je předmětem schůze, která na takové opatření či záležitost bezprostředně navazuje nebo které jsou takovým rozhodnutím podmíněny.

Čl. 13

(1) Řádně svolaná členská schůze základní organizace jedná a usnáší se za přítomnosti jakéhokoli počtu členů a usnáší se nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů, pokud není stanovami a tímto jednacím a volebním řádem určeno jinak.

(2) Pokud je podle stanov a tohoto jednacího a volebního řádu k přijetí rozhodnutí nutná kvalifikovaná většina dvou třetin hlasů přítomných členů svazu, rozumí se tím i dvoutřetinová většina hlasů delegátů, koná-li se schůze formou jejich shromáždění podle čl. 8 odst. 9 tohoto jednacího a volebního řádu.

(3) V případech, kdy je třeba k rozhodnutí dvou třetin všech hlasů, mohou svůj hlas pro i proti v případě omluvené nepřítomnosti členové svazu oznámit nejpozději do doby hlasování i písemně.

(4) Není-li k dispozici v případě rozhodování o zániku nebo rozdělení orgánu svazu nebo v ostatních případech, k jejichž schválení je zapotřebí dvou třetin hlasů všech členů ani

po opakovaném svolání potřebná většina, rozhoduje o schválení nebo zamítnutí návrhu většina hlasů členů přítomných jednání příslušného orgánu svazu. Opakované jednání orgánu svazu může být svoláno nejdříve po 30 dnech od řádného svolání orgánu svazu.

Čl. 14

(1) Na schůzi orgánů svazu má každý člen (delegát) právo volného projevu, pokud mu předsedající udělí slovo. Slovo může členovi svazu nebo delegátovi v odůvodněných případech předsedající odebrat.

(2) Člen svazu nebo delegát, jemuž slovo nebylo uděleno nebo bylo odňato, je oprávněn žádat, aby členové přítomni na schůzi rozhodli hlasováním, zda neudělení slova nebo jeho odnětí je odůvodněné. Tato žádost nemůže být předsedajícím odmítnuta. Na návrh člena (delegáta) mohou členové svazu přítomni na schůzi rozhodnout o časovém limitu jednotlivých projevů.

Čl. 15

(1) O návrzích se rozhoduje hlasováním veřejně nebo tajně, podle rozhodnutí členů svazu nebo delegátů. Nejprve se hlasuje o protinávrhu, pokud je předložen. Hlasování řídí a výsledek zjišťuje předsedající za součinnosti zapisovatele. Při rovnosti hlasů se návrh považuje za zamítnutý.

(2) Přehlasovaná menšina může žádat, aby její návrh byl uveden v zápise. Této žádosti se musí vyhovět.

Čl. 16

Projednávání určité věci odročuje a schůzi ukončuje předsedající. Každý člen svazu nebo delegát s hlasovacím právem může žádat, aby schůze rozhodla, má-li se v jejím jednání pokračovat.

Čl. 17

Na následující schůzi se kontrolují jednotlivé body usnesení. Současně se schvaluje zápis z poslední schůze, který se nemusí číst, pokud všichni účastníci schůze dostali jeho opis, nebo usnese-li se schůze, aby od čtení zápisu bylo upuštěno. Jsou-li k zápisu připomínky a souhlasí-li s nimi většina přítomných členů orgánu svazu, je nutno, aby znění zápisu bylo opraveno. Zapisovatel připojí usnesení o opravě zápisu k původnímu zápisu s uvedením data, kdy změny nebo doplnění byly schváleny a jejich přesné znění. Po tomto projednání podepíše zápis předsedající, zapisovatel a ověřovatelé zápisu, pokud byli zvoleni.

Dokumentace ze schůze

Čl. 18

(1) O průběhu schůze se vždy pořizuje zápis, v němž musí být uvedeny zejména návrhy a usnesení. Usnesení musí být jasné, konkrétní a kontrolovatelné. V zápise o hlasování o různých stanoviscích je nutno uvést počet těch, kteří hlasovali pro přijetí návrhu (protinávrhu), proti tomuto návrhu (protinávrhu) a kteří se zdrželi hlasování.

(2) Je-li pro platné usnášení se potřebná kvalifikovaná většina členů orgánu svazu podle ustanovení § 9 odst. 3, § 13 odst. 5 a § 18 odst. 4 stanov, je třeba, aby byl v zápise uveden počet přítomných v době hlasování.

(3) Zápis z průběhu schůze pořizuje zapisovatel, kterého tímto úkolem pověří orgán svazu pořádající schůzi, a to buď pro jednotlivou schůzi, nebo pro určité časové období.

(4) Každý bod usnesení, kterým je uloženo plnění úkolu, musí obsahovat určení zodpovědného člena svazu nebo orgánu svazu a termín pro splnění úkolu.

(5) V případě potřeby mohou být na schůzi zvoleni ověřovatelé zápisu. Zápis o návrzích, výsledku hlasování a formulaci usnesení pořizuje zapisovatel podle pokynů předsedají- cího v průběhu jednání schůze. Zápis o průběhu schůze pořizuje zapisovatel. Vyhotovený zápis podepisuje zapisovatel, předsedající, případně ověřovatelé zápisu.

Čl. 19

(1) Zápisy se opatřují pořadovými čísly, řadí se časově za sebou v pořadačích s připojením programu, prezenční listiny, případně jiných dokladů, vztahujících se ke schůzi.

(2) Veškeré písemnosti a zápisy ze schůze se ukládají. V základní organizaci odpovídá za písemnosti předseda nebo pověřený člen výboru.

(3) Orgány svazu se při manipulaci s písemnostmi řídí zvláštním právním předpisem o archivaci a spisové službě.1)

(4) Člen základní organizace má právo nahlédnout do zápisu nebo na provedení výpisu z něho.

(5) Za zápis, jeho úplnost a evidenci ze schůze představenstva územní rady a republikové rady, ze schůze územní rady a republikové rady, ze schůze revizní skupiny a krajské koordinační rady odpovídá člen pověřený jejím řízením.

(6) Zápis se zasílá všem členům příslušného orgánu svazu a předsedovi revizní skupiny. Zápis z jednání schůze územní rady se zasílá v jednom vyhotovení Ústředí svazu pro potřeby republikové rady.

Čl. 20

Zakončení schůze

(1) Jsou-li projednány všechny body programu schůze, předsedající schůzi ukončí.

(2) Za vyřízení dotazů, připomínek a námětů přednesených na schůzi zodpovídá představenstvo nebo předseda, pokud nebylo usnesením stanoveno jinak. Nestanoví-li usnesení ze schůze jinak, činí lhůta pro vyřízení 30 dnů.

ČÁST TŘETÍ VOLEBNÍ ŘÁD

Průběh voleb

Čl. 21

(1) Systém voleb do orgánů svazu vychází ze stanov, které upravují strukturu orgánů svazu a formy jejich ustavení. Podle ustanovení § 6 stanov jsou všechny orgány svazu voleny takto:

a) předsedu, výbor základní organizace, revizory a člena do územní rady, který je zástupcem v územním sdružení, volí členská schůze základní organizace,

b) předsedu představenstva územní rady, představenstvo územní rady, revizní skupinu územního sdružení, delegáta do krajské koordinační rady a člena do republikové rady volí územní rada územního sdružení,

c) předsedu svazu, místopředsedy, tajemníka a členy představenstva republikové rady a revizní skupinu republikové rady volí republiková rada.

(2) Každý člen svazu má právo volit a být volen do orgánů svazu.

(3) Počet hlasů, jichž je zapotřebí k platnosti volby, činí u

a) volby předsedy základní organizace, členů výboru základní organizace, revizorů a člena do územní rady nadpoloviční většina hlasů přítomných členů základní organizace (totéž platí u jejich odvolání),

b) volby předsedy, místopředsedy a členů představenstva územní rady, předsedy a členů revizní skupiny územního sdružení nadpoloviční většina přítomných členů územní rady,

c) volby člena územního sdružení do republikové rady, pověření delegáta do krajské koordinační rady dvě třetiny hlasů přítomných členů územní rady,

d) odvolání členů orgánů územního sdružení, delegáta územního sdružení v krajské koordinační radě a člena územního sdružení v republikové radě dvě třetiny hlasů přítomných členů územní rady,

e) volby předsedy svazu, místopředsedů, tajemníka a členů představenstva, předsedy a členů revizní skupiny republikové rady nadpoloviční většina přítomných členů republikové rady, u jejich odvolání dvě třetiny hlasů přítomných členů republikové rady.

(4) Volby do všech orgánů svazu se konají za přítomnosti jakéhokoliv počtu členů, pokud byly řádně vyhlášeny a svolány. Konají se u všech orgánů svazu na dobu 5 let. Kooptace členů do orgánů svazu a jejich schválení na následující schůzi orgánů svazu, případně odvolání zvolených členů se konají podle aktuálních potřeb.

(5) Zvolené orgány svazu a jejich členové nabývají své působnosti, práv a povinností podle stanov dnem zvolení, kdy rovněž zaniká působnost dosavadních orgánů svazu a jejich členů. Zánik působnosti dosavadních orgánů svazu nemá vliv na odpovědnost těchto orgánů svazu a jejich členů podle ustanovení § 24 stanov za právní úkony učiněné v průběhu výkonu jejich funkcí. Práva a povinnosti vyplývající z pracovního poměru a pracovních činností založených u vybraných funkcí na základě volby se řídí podle příslušných ustanovení zákoníku práce.

Čl. 22

(1) Členská schůze základní organizace volí předsedu základní organizace, 2 až 15 členů výboru, 2 až 5 revizorů a jednoho svého zástupce do územní rady územního sdružení. U tříčlenné základní organizace volí předsedu a hospodáře.

(2) Volby se konají zpravidla na výroční členské schůzi. Hlasovací právo mají všichni

členové základní organizace.

(3) Za přípravu návrhu kandidátky odpovídá stávající výbor základní organizace. Kandidátka obsahuje návrhy na zvolení uvedených funkcionářů po předchozím projednání s navrhovanými členy. Pro volby na členské schůzi připraví stávající výbor návrh složení volební komise a návrh způsobu volby (tajné či veřejné).

(4) Úvodem jednání členské schůze se volí podle návrhu stávajícího výboru volební komise o lichém počtu členů, která si ustanoví předsedu, jenž bude řídit volby. Volební komisi předá stávající výbor návrh kandidátky. Předseda volební komise navrhne členské schůzi způsob volby.

(5) Podle rozhodnutí členské schůze se pak volí tajně nebo veřejně i z více kandidátů podle navržené kandidátky.

(6) Předseda volební komise seznámí členskou schůzi s kandidátkou a zjistí, zda z řad členů vzešly připomínky či jiné návrhy, podle kterých kandidátku upraví a vyzve členskou schůzi k hlasování podle způsobu schváleného předtím členskou schůzí.

(7) Předseda volební komise řídí hlasování, zjiš8uje jeho výsledek, seznámí s ním

členskou schůzi a předá jej návrhové komisi, která jej zapracuje do návrhu usnesení.

(8) Nedosáhne-li se při hlasování o celé kandidátce nebo o jednotlivých členech potřebný počet hlasů, hlasuje se v druhém hlasování o kandidátech, kteří získali nejvyšší počet hlasů při prvním hlasování. Počet kandidátů, o kterých se hlasuje, se řídí počtem scházejícím do naplnění kandidátky.

(9) Pokud na členské schůzi nedojde ke zvolení předsedy a členů výboru (zpravidla pro odmítnutí navržených kandidátů), uloží členská schůze zvolené volební komisi do příští

členské schůze vypracování nové kandidátky včetně souhlasu navržených s volbou, aby se mohly volby opakovat.

Čl. 23

(1) Územní rada volí

a) předsedu a místopředsedy,

b) nejvýše dalších 13 členů představenstva územní rady,

c) předsedu revizní skupiny územního sdružení,

d) po předchozím projednání s příslušnou základní organizací zástupce územního sdružení jako člena do republikové rady,

e) v případě potřeby podle ustanovení § 13 odst. 4 písm. n) stanov delegáta do krajské koordinační rady.

(2) Volby se konají na zasedání územní rady. Za člena orgánu územního sdružení, resp. zástupce územního sdružení ve vyšších orgánech, může být zvolen každý člen územní rady, jestliže s případnou volbou souhlasí a pokud jej jeho základní organizace doporučí. Hlasovací právo mají všichni řádně zvolení či ve smyslu stanov ustanovení členové územní rady.

(3) Představenstvo územní rady připraví v dostatečném předstihu před zasedáním územní rady, na kterém budou probíhat volby, kandidátku. Kandidátka obsahuje návrhy na zvolení funkcionářů uvedených v odstavci 1 po předcházejícím projednání s navrhova- nými členy, případně se základními organizacemi, jejichž zástupci budou navrženi do funkce, pokud proběhne změna zastoupení základní organizace v územní radě. Zároveň připraví návrh způsobu volby.

(4) Úvodem zasedání, na němž budou probíhat volby, zvolí územní rada volební komisi o lichém počtu členů, která si ustaví předsedu, jenž bude řídit volby. Volební komisi předá stávající představenstvo návrh kandidátky.

(5) Předseda volební komise navrhne podle předchozího návrhu stávajícího představen- stva způsob volby. Podle rozhodnutí pléna se pak volí tajně nebo veřejně z více kandidátů podle navržené kandidátky.

(6) Předseda volební komise seznámí územní radu s kandidátkou, podle případných návrhů kandidátku upraví a vyzve členy územní rady k hlasování podle předem schváleného způsobu. Poté řídí hlasování, zjiš8uje jeho výsledek, seznání s ním územní radu a předá jej návrhové komisi, která jej zapracuje do usnesení.

(7) Nedosáhne-li se při hlasování o celé kandidátce nebo o jednotlivých členech potřebný počet hlasů, hlasuje se v druhém hlasování o kandidátech, kteří získali nejvyšší počet hlasů při prvním hlasování. Počet kandidátů, o kterých se hlasuje, se řídí počtem scházejícím do naplnění kandidátky.

Čl. 24

(1) Krajská koordinační rada volí na svém ustavujícím zasedání ze svého středu člena, který bude pověřen řízením zasedání krajské koordinační rady a po dobu svého pověření vystupuje při jednání s orgány i mimosvazovými subjekty ve funkci představite- le krajské koordinační rady. Hlasovací právo mají všichni členové delegovaní do krajské koordinační rady územními radami, které se zapojily do činnosti krajské koordinační rady. Zvolen do funkce může být každý z těchto delegátů. Volba se koná na základě návrhů z pléna. Návrh může předložit kterýkoliv z delegátů.

(2) Volbu řídí delegát, který byl dosud pověřen řízením zasedání krajské koordinační rady. V případě, že jde o ustavující zasedání, volbu řídí delegát, kterého tím plénum pověří. Pokud je navržen jediný kandidát, je zvolen nadpoloviční většinou hlasů. Je-li navrženo více kandidátů, hlasuje se nejprve o protinávrhu. V případě rovnosti hlasů se oba návrhy považují za zamítnuté a hlasuje se o dalším kandidátovi navrženém z pléna.

(3) O hlasování se vyhotoví zápis s náležitostmi podle čl. 18 tohoto jednacího a volebního řádu. Zápis se zasílá nejpozději do 10 dnů všem delegátům zapojeným v krajské koordinační radě a Ústředí svazu.

Čl. 25

(1) Orgány republikové rady volí republiková rada, kterou tvoří členové zvolení podle stanoveného klíče územními radami nebo kooptovaní podle stanov. Volby se konají na zasedání republikové rady, které svolá stávající představenstvo v termínu, který musí předcházet skončení předchozího volebního období. Klíč k volbě delegátů se stanoví podle počtu členů ČZS registrovaných v základních organizacích sdružených v příslušných územních sdruženích v rozsahu stanoveném republikovou radou.

(2) Republiková rada volí:

a) předsedu a nejvýše 4 místopředsedy,

b) tajemníka,

c) další členy do celkového počtu jedenácti členů představenstva,

d) předsedu revizní skupiny a dalších nejvýše 8 členů revizní skupiny.

(3) Představenstvo v dostatečném časovém předstihu, nejdéle však 1 měsíc před termínem konání republikové rady, připraví a schválí návrh kandidátky na uvedené funkce po předchozím projednání s navrhovanými členy. Současně s návrhem na složení mandátové a návrhové komise připraví z členů republikové rady návrh složení volební komise a návrh na způsob provedení voleb (tajně - veřejně).

(4) Po zvolení volební komise předá představenstvo volební komisi návrh kandidátky a návrh na způsob voleb, který předseda volební komise, kterého si volební komise ze svých členů ustaví, předloží republikové radě ke schválení. Poté předseda volební komise řídí další průběh voleb.

(5) Volí se způsobem schváleným republikovou radou z více kandidátů. Hlasovací právo v republikové radě mají jen její řádně zvolení nebo podle stanov kooptovaní členové.

(6) Předseda volební komise po schválení způsobu voleb přednese návrh kandidátky, případně ji předloží k doplnění nebo změnám podle připomínek či jiných návrhů z pléna. O kandidátech podle schválené kandidátky pak probíhá hlasování. Nedosáh- ne-li se při hlasování o celé kandidátce nebo jednotlivých kandidátech nadpoloviční většiny hlasů přítomných členů republikové rady, hlasuje se při druhém hlasování o kandidátech, kteří získali nejvyšší počet hlasů při prvním hlasování. Počet kandidátů, o kterých se hlasuje, se řídí počtem scházejícím do naplnění kandidátky.

Čl. 26

Dokumentace z voleb do orgánů svazu

(1) Volební komise orgánu svazu vyhotoví zápis o průběhu a výsledcích voleb, které podepíší všichni členové komise. Důvody případného odmítnutí podpisu se zazname- nají.

(2) Zápis o průběhu a výsledcích voleb obsahuje:

a) místo a termín konání voleb a název zasedání nebo jednání schůze, v jehož rámci byly volby konány,

b) počet delegátů nebo členů svazu oprávněných volit,

c) počet přítomných oprávněných voličů,

d) počet platných hlasů pro jednotlivé delegáty nebo členy orgánů svazu, kteří byli zvoleni,

e) seznam delegátů nebo členů orgánů svazu, kteří nebyli zvoleni včetně počtu hlasů, které obdrželi,

f) údaje o charakteru voleb,

g) stručný obsah podaných námitek, které byly volební komisi podány a usnesení, které volební komise k těmto námitkám přijala včetně jejich zdůvodnění.

(3) Určený člen volební komise seznámí se zněním zápisu účastníky zasedání nebo jednání schůze. Zápis je schvalován v rámci usnesení ze zasedání nebo jednání schůze.

Čl. 27

Nejpozději do 8 dnů od provedených voleb musí nově zvolené orgány provést rozdělení funkcí mezi jednotlivé členy nově zvolených orgánů. Po provedených volbách, nejpozději do čtrnácti dnů, zajistí předseda orgánu protokolárním zápisem předání funkcí těch funkcionářů, kteří se změnili. Předává se majetek, všechna razítka a písemnosti orgánu a další doklady, vztahující se k jeho činnosti. Zápis o předání a převzetí podepíší předávající a přejímající a stane se součástí zápisu nejbližší schůze orgánu. Po ukončení předání obdrží předávající a přejímající zápis o předání. Pokud by nedošlo k předání některého důležitého dokladu či materiálu, je třeba o tom učinit zvláštní zápis.

Druhy a způsob voleb

Čl. 28

Způsob voleb

(1) Podle tohoto volebního řádu lze volit do orgánů svazu veřejně nebo tajně.

(2) Veřejná volba spočívá v hlasování, při kterém voliči zvednutím ruky nebo hlasovacího lístku vyjádří souhlas nebo nesouhlas s návrhem. O návrzích na zvolení členů do orgánů se hlasuje zásadně jednotlivě podle kandidátky z více navrhovaných kandidátů. Veřejně se hlasuje zpravidla o složení komisí, kde lze hlasovat dohromady o celé komisi.

(3) Tajná volba se provádí zpravidla zaškrtáváním nebo vyškrtáváním, případně jiným označením v kandidátce s více navrhovanými kandidáty do orgánu. Jiný než schválený způsob vyznačení souhlasu nebo nesouhlasu v kandidátce představuje neplatný hlas. Kandidátky se shromáždí u volební komise, která sčítá na kandidátkách vyznačené kandidáty. Kandidáti s počtem hlasů nutným ke zvolení se vyhlásí za zvolené.

Čl. 29

Doplňující volby a kooptace

(1) Podle ustanovení § 6 odst. 15 stanov lze v nezbytných případech jednotlivé členy orgánů svazu kooptovat.

(2) O doplnění a změně orgánů základní organizace rozhoduje na návrh výboru členská schůze.

(3) Doplnění a změny ve složení představenstev územní a republikové rady, případně jejich ostatních orgánů provádí příslušná představenstva. Jejich rozhodnutí pak musí být předložena ke schválení na nejbližším zasedání územní rady nebo republikové rady.

Čl. 30

Námitka proti průběhu voleb

(1) Každý volič (člen svazu) je oprávněn podat námitku proti složení volební komise, proti průběhu voleb a proti jednání volební komise; námitka nemá odkladný účinek.

(2) O námitce rozhodne příslušný orgán svazu.

(3) Námitku lze podat jen písemně do 15 dnů ode dne, kdy nastala skutečnost, proti níž námitka směřuje; v této lhůtě musí být námitka doručena příslušnému orgánu svazu.

(4) Z námitky musí být patrno, kdo ji činí, vůči čemu směřuje, musí být podepsána a datována.

(5) Pokud příslušný orgán svazu námitku zamítne, může člen svazu podat u soudu návrh na neplatnost hlasování nebo neplatnost voleb.

ČÁST ČTVRTÁ

PODÁNÍ ODVOLANÍ A ODVOLACÍ 6ÍZENÍ

Čl. 31

(1) Každý člen svazu se může odvolat proti rozhodnutí orgánu svazu ve smyslu ustanovení

§ 4 odst. 1 stanov.

(2) Orgán svazu, který v I. stupni rozhodl, musí zaslat rozhodnutí členu svazu s odůvodně- ním a poučením o možnosti podání odvolání, s uvedením lhůty pro podání odvolání a místem, kde lze odvolání podat.

(3) Odvolacím orgánem v základní organizaci je členská schůze a její rozhodnutí je konečné.

(4) Odvolání se podává ve lhůtě do patnácti dnů od doručení rozhodnutí u toho orgánu svazu, který rozhodnutí vydal.

(5) Odvolání musí být písemné, datováno a vlastnoručně podepsáno.

(6) Orgán svazu, jehož rozhodnutí se odvolání týká, mu může sám vyhovět.

(7) Neshledá-li orgán svazu, který napadené rozhodnutí vydal podmínky postupu podle odstavce 2, předá rozhodnutí se svým stanoviskem do 30 dnů 3) k posouzení a vyřízení vyššímu orgánu svazu.

(8) V souladu s ustanovení § 4 odst. 1 písm. f) stanov může člen svazu požádat soud o přezkoumání rozhodnutí orgánu svazu. Návrh na přezkoumání nemá odkladný účinek. Člen svazu však může soud požádat, aby výkon napadeného rozhodnutí byl pozastaven.

ČÁST PÁTÁ

USTANOVENÍ ZÁV:REČNÁ A ZRUŠOVACÍ

Čl. 32

(1) Tento jednací a volební řád orgánů svazu byl schválen republikovou radou dne 17. 4. 2010.

(2) Tento jednací a volební řád nabývá účinnosti dnem schválení republikovou radou.

(3) Zrušuje se jednací a volební řád svazu schválený republikovou radou dne 1. dubna 2006.

V Praze dne: 17. 4. 2010

předseda ČZS místopředseda ČZS

Xxx. Xxx Xxxxxxxxxxxxxxx v.r. xxx. Xxxxx Xxxxxx v.r.

1) Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

2) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 499/2004 Sb.

3) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

SM:RNICE UPRAVUJÍCÍ VZNIK A ZÁNIK ORGANIZAČNÍCH JEDNOTEK ČZS

(Příloha jednacího a volebního řádu) Základní organizace

Čl. 1

Základní ustanovení

(1) Základní organizace Českého zahrádkářského svazu (dále jen "základní organizace") je zřizována a zaniká v souladu s ustanovením § 7 odst. 1 až 5 stanov Českého zahrádkářského svazu (dále jen "stanovy"). Práva a povinnosti vyplývající z právní subjektivity základní organizace Českého zahrádkářského svazu (dále jen "svaz") nastávají po registraci nebo jejích změnách, které zajistí příslušná územní rada.

(2) Základní organizace vznikne

a) registrací jestliže byla zřízena alespoň třemi osobami podle ustanovení § 7 odst. 1 stanov,

b) rozdělením podle ustanovení § 7 odst. 2.

Čl. 2

Způsoby vzniku základní organizace

(1) Vznik základní organizace registrací podle ustanovení § 7 odst. 1 stanov předpokládá

a) ujednání nejméně tří zájemců o zahrádkářskou činnost,

b) vytvoření přípravného výboru, jehož členové podepíší a předloží územní radě místně příslušného územního sdružení písemný návrh na ustavení základní organizace včetně seznamu jejích členů a žádost o registraci základní organizace, jako organizační jednotky svazu,

c) registraci zajištěnou územní radou podle ustanovení § 7 odst. 5 stanov;

po provedené registraci postupuje nově založená základní organizace podle stanov a ostatních vnitrosvazových norem samostatně jako právnická osoba s vlastní právní subjektivitou. Územní rada poskytne podle ustanovení § 7 odst. 5 stanov nové organizaci všestrannou pomoc při zahájení činnosti.

(2) Vznik základní organizace rozdělením podle ustanovení § 7 odst. 2

a) rozdělením základní organizace se rozumí vznik nových základních organizací z rozdělující se základní organizace, která současně zaniká,

b) o rozdělení základní organizace musí rozhodnout členská schůze rozdělované základní organizace, která deleguje zástupce do přípravných výborů nově vznikajících základních organizací,

c) členové přípravného výboru podepíší a předloží územní radě místně příslušného územního sdružení písemný návrh na ustavení základní organizace včetně seznamu jejích členů a žádost o registraci základní organizace, jako organizační jednotky svazu,

d) podmínkou vzniku nových základních organizací rozdělením je písemná dohoda o vypořádání veškerého majetku a závazků schválená usnesením členské schůze rozdělované základní organizace.

Zánik základní organizace

Čl. 3

Základní organizace zaniká:

a) dobrovolným rozpuštěním na základě usnesení členské schůze schváleného dvěma třetinami hlasů všech členů základní organizace,

b) základní organizace může rovněž zaniknout rozhodnutím územní rady podle ustanovení § 7 odst. 4 stanov.

Čl. 4

(1) K rozhodnutí členské schůze a k přijetí usnesení o zániku základní organizace podle čl. 3 písm. a) a b) této vnitřní směrnice je vždy zapotřebí nejméně dvou třetin hlasů všech členů základní organizace v souladu s ustanovením § 9 odst. 3 stanov.

(2) Rozhodnutí podle odstavce 1 oznámí výbor stávající základní organizace územní radě místně příslušného územního sdružení, které zajistí změnu registrace, po níž nabývá ve smyslu § 7 odst. 5 stanov rozhodnutí platnost a vzniklé základní organizace podle čl. 1 odst. 2 písm. b) této směrnice dále vystupují samostatně jako právnické osoby s vlastní právní subjektivitou.

(3) Při rozhodování podle čl. 3 písm. a) a b) této směrnice členská schůze musí, rozhodnout o rozdělení majetku. Návrh na rozdělení majetku písemně vypracují a předem projednají zástupci nově vznikajících základní organizací tak, aby na členské schůzi, která bude rozhodovat o rozdělení, mohl být předložen přijatelný návrh na rozdělení s přihlédnutím k tomu, aby majetek byl účelně využit. Nebude-li možno technicky určitý majetek rozdělit, vyjádří se hodnota podílu penězi.

(4) Při rozdělování je nutno uvážit, jak majetek vznikl (např. složením účelových příspěvků členů, apod.), případně v dohodě s nově vznikajícími základními organizacemi vyjádřit způsob jeho využívání. Pokud nedojde k dohodě, mohou požádat o rozhodnutí soud.

Čl. 5

Pokud o zániku základní organizace rozhodne podle ustanovení § 13 odst. 4 písm. m) stanov územní rada územního sdružení z důvodů, uvedených v § 7 odst. 4 stanov, pak na tento orgán přechází všechny úkoly orgánů základní organizace při rozhodování o zániku základní organizace a likvidaci jejího majetku.

Čl. 6

Likvidace majetku se nevyžaduje, pokud jmění základní organizace přechází na právního nástupce, tj. na jiný právní subjekt - právnickou osobu s vlastní právní subjektivitou, která přejímá práva a povinnosti zanikající základní organizace, včetně územního sdružení, v němž byla zanikající základní organizace sdružena. Likvidace se rovněž nevyžaduje, pokud základní organizace žádný majetek nevlastní, případně pokud na jmění základní organizace měl být vyhlášen konkurs, který byl zrušen nebo zamítnut pro nedostatek majetku úpadce.

Čl. 7

(1) Majetkem, který přichází v úvahu k likvidaci při zániku základní organizace se podle obchodního zákoníku, přiměřeně k charakteru základní organizace jako právnické osoby rozumí majetek základní organizace podle § 22 stanov, tj. hmotný a nehmotný majetek včetně finanční hotovosti, fondy, vklady, pohledávky a jiná majetková práva aktuální v době zániku organizace pocházející ze zdrojů uvedených ve stanovách.

(2) Pokud byl majetek, jímž disponuje základní organizace v době svého zániku opatřen do užívání z jiných zdrojů, než které vyplývají ze stanov, například ve formě půjček, smluv o užívání, zápůjček apod., pak před vyrovnáním s těmito zdroji není majetkem ve vlastnictví základní organizace a nemůže být zahrnut do likvidace.

Čl. 8

(1) Je-li likvidace majetku aktuální, pak v rámci usnesení, kterým členská schůze rozhodne o zániku základní organizace, jeho termínu a způsobu likvidace, se zároveň jmenuje likvidátor, který činí jménem základní organizace úkony, směřující k likvidaci majetku.

(2) Likvidátorem jmenuje členská schůze zpravidla některého kompetentního funkcionáře základní organizace, případně po dohodě s vyšším orgánem svazu člena tohoto orgánu, se kterým jsou stávající orgány základní organizace povinny spolupracovat při plnění jeho povinností plynoucích ze zákona (plnit závazky základní organizace, uplatňovat pohledávky, přijímat plnění, uzavírat smlouvy a dohody vedoucí k majetko- vému vyrovnání apod.). Tyto úkony provádí likvidátor jménem základní organizace osobně a nese za ně plnou odpovědnost.

Čl. 9

(1) Stávající výbor základní organizace vypracuje ke dni předcházejícímu termínu zániku základní organizace, účetní závěrku a předá ji likvidátorovi. Likvidátor zpracuje likvidační účetní rozvahu a soupis majetku zanikající základní organizace. Pokud jsou k dispozici finanční prostředky, přednostně uspokojí náklady likvidace včetně odměny likvidátora, jejíž výši stanoví členská schůze.

(2) Likvidátor vypořádá závazky v pořadí

a) stát a jeho instituce (např. Finanční úřad, Česká správa sociálního zabezpečení, odvody na zdravotní pojištění, Pozemkový fond ČR apod.),

b) členové základní organizace,

c) svaz,

d) ostatní oprávněné subjekty.

(3) Likvidátor zpracuje zprávu o průběhu likvidace a předloží ji příslušnému orgánů svazu, zpravidla představenstvu územního sdružení, včetně návrhu na realizaci zbylého majetku po finančním vyrovnání. Tato realizace spočívá v převodu zbylého majetku do Fondu rozvoje územních sdružení svazu.

Územní sdružení

Čl. 10

(1) Při zániku územního sdružení rozhodne její představenstvo o způsobu likvidace majetku. Soupis majetku zaniklého územního sdružení sestaví představenstvo územní rady svazu. Rozhodnutí musí obsahovat způsob vypořádání závazků v tomto pořadí

a) stát, a jeho instituce (např. Finanční úřad, Česká správa sociálního zabezpečení, odvody na zdravotní pojištění, Pozemkový fond ČR apod.),

b) svaz,

c) jednotlivé základní organizace,

d) ostatní subjekty.

(2) Po vypořádání všech závazků bude zbylý majetek převeden do Fondu rozvoje Českého zahrádkářského svazu.

Závěrečná ustanovení

Čl. 11

Při zániku organizační jednotky svazu je výbor povinen ohlásit zánik organizace do 10 dnů Českému statistickému úřadu pro provedení změny v registru.1)

Čl. 12

Při změně vlastníka, je vlastník povinen ohlásit katastrálnímu úřadu změny údajů katastru týkající se jeho nemovitostí.2)

Čl. 13

(1) Tato směrnice upravující vznik a zánik organizačních jednotek Českého zahrádkářské- ho svazu byla schválena republikovou radou dne 17. 4. 2010.

(2) Tato směrnice upravující vznik a zánik organizačních jednotek Českého zahrádkářské- ho svazu nabývá účinnosti dnem schválení republikovou radou.

V Praze dne: 17. 4. 2010.

předseda ČZS místopředseda ČZS

Xxx. Xxx Xxxxxxxxxxxxxxx v.r. xxx. Xxxxx Xxxxxx v.r.

1) Ustanovení § 22 odst. 5 zákona č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů.

2) Ustanovení § 10 odst. písm. d) zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů.

KOMENTÁŘ K JEDNACÍMU A VOLEBNÍMU ŘÁDU ORGÁNŮ

Českého zahrádkářského svazu o.s.

Nové znění jednacího a volebního řádu orgánů Českého zahrádkářského svazu o.s. vychází zejména ze stanov ČZS, schválených republikovou radou ČZS dne 12. prosince 2009 a z obecně platných právních předpisů. Nově koncipovaná právní konstrukce volebního a jednacího řádu ČZS o.s. nahrazuje jednací a volební řád orgánů svazu z roku 2004, přičemž plně akceptuje změny, ke kterým došlo v rámci ČZS v uplynulém období.

ČÁST PRVNÍ

K čl. 1

Základní ustanovení jednacího a volebního řádu (dále jen "JVŘ") orgánů Českého zahrádkářského svazu o.s. a jeho organizačních jednotek (dále jen "orgán svazu") podrobně rozpracovává příslušná ustanovení stanov ČZS (dále jen "stanovy") a v souladu s tím upravuje a konkretizuje pravidla jednání a voleb orgánů svazu.

V odstavci 2 až 4 jsou v souladu se stanovami specifikovány orgány svazu od územních orgánů až po orgány republikové. Vymezuje se, kdo jménem těchto orgánů jedná.

V odstavci 3 je v souladu se stanovami ponechána územním sdružením možnost zřízení krajské koordinační rady v souladu s ustanovením § 16 stanov. Vlastní zřízení krajské koordinační rady vychází z demokratického principu "přímé demokracie a záruky základních práv", které vyplývají z vlastního zřizování krajské koordinační rady a svobodné vůle územních sdružení spočívající v jejich rozhodnutí zda budou nebo nebudou mít zastoupení v krajské koordinační radě.

K čl. 2

Závazně se stanoví, že všechny orgány svazu musí při svém jednání a rozhodování postupovat tak, aby nedošlo k porušení práv a dalších oprávněných zájmů jak členů svazu, tak i dotčených subjektů, se kterými orgán svazu jedná.

K čl. 3

Obecně se upravuje rozhodování orgánů svazu a potřebný počet hlasů k přijetí usnesení. Subsidiárním (podpůrným) ustanovením k čl. 3 je čl. 13, který upravuje konkrétní požadavky potřebné k přijetí rozhodnutí nebo usnesení.

Stanoví se, že orgány svazu rozhodují pouze o těch věcech, které patří do jejich působnosti. Z konstrukce stanov pak vyplývá, že orgány svazu rozhodují o věcech, které jsou uvedeny v jednotlivých ustanoveních stanov, např. v ustanovení § 9 odst. 2 - rozhodování členské schůze, v ustanovení § 13 odst. 4 - územní rada atd. V této souvislosti je třeba uvést, že je stanoven určitý výčet oprávnění, které jsou v působnosti uvedených orgánů svazu. Slovo "zejména" však vyjadřuje oprávnění příslušného orgánu svazu rozhodovat i o dalších věcech, které nejsou v příslušných ustanoveních stanov uvedeny a příslušný orgán svazu o nich potřebuje rozhodnout, a které souvisí s činností příslušného orgánu zahrádkářského svazu.

Obecně platí zásada, že k přijetí usnesení je potřeba tzv. "prostá většina", která znamená více než polovinu hlasů přítomných členů příslušného orgánu svazu. Tato zásada je však omezena stanovami a JVŘ v případech, kdy k přijetí usnesení je potřeba tzv. "kvalifikovaná většina", která je např. v rámci ČZS vyjádřena slovním spojením "2/3 hlasů z přítomných členů", "dvě třetiny hlasů přítomných členů" nebo "2/3 hlasů všech členů základní organizace".

K čl. 4

Obecně se stanoví, že odpovědnost za škodu má ten člen svazu nebo zmocněnec, kterou způsobí porušením svých povinností vyplývajících z členství nebo z funkce v orgánu svazu. Zvláštním právním předpisem v daném případě je např. zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů. Konkrétně je odpovědnost za škodu upravena v hlavě druhé v ustanovení § 420 a následně občanského zákoníku nebo v části jedenácté, hlavě druhé v ustanovení § 250 a následně zákoníku práce.

K čl. 5

Na rozdíl od čl. 1 JVŘ, kde je uvedeno, kdo jedná jménem konkrétního orgánu svazu, v ustanovení odstavce 1 je upraveno jednání jménem svazu příslušnými zástupci, kteří jsou jmenovitě uvedeni v ustavení § 23 odst. 1 a 2 stanov.

V ustanovení odst. 1 § 23 stanov je uvedeno, že ZO ČZS navenek zpravidla zastupují předseda spolu s dalším pověřeným členem výboru, jako statutární zástupci. Výklad pojmu zpravidla umožňuje v případech menších základních organizací (pouze tříčlenné apod.), v souladu s čl. 1 odst. 4 JVŘ, určit k zastupování ZO ČZS spolu s předsedou i revizora, zejména je-li potřeba k uzavření smlouvy dvou podpisů statutárních zástupců.

V souladu se stanovami lze na základě plné moci zmocnit k zastupování orgánu svazu "kohokoliv" tzn., že zmocněna může být fyzická i právnická osoba.

Plnou mocí se rozumí jednostranný právní úkon (obvykle vydaný v listinné formě), kterým zmocnitel (zastoupený) dává třetím osobám na vědomí, že zmocněný (zástupce) je oprávněn za něj v určitém rozsahu jednat.

Pro zajištění řádného fungování orgánu svazu je stanovena povinnost zmocněnci informovat o průběhu a výsledku jednání orgán svazu bez zbytečného odkladu. Záměrně nebyla stanovena konkrétní časová lhůta pro podání informace zmocněncem orgánu svazu. Smyslem této právní úpravy je, aby informace zmocněnce byla orgánu svazu podána co nejdříve po skončení jednání zmocněncem a tato povinnost nebyla vázána konkrétní časovou lhůtou.

Pojem "bez zbytečného odkladu" je neurčitý pojem, který se hodnotí podle zvyklostí v dané věci. Ale většinou se jedná o lhůtu v řádu dní, většinou nejpozději do 30 dnů od dne vzniku konkrétní události.

Zastoupení na základě plné moci upravuje ustanovení § 31 občanského zákoníku, kde v odstavci 4 je uvedeno, že je-li třeba, aby právní úkon byl učiněn v písemné formě, musí být plná moc udělena písemně. Písemně musí být plná moc udělena i tehdy, netýká-li se jen určitého právního úkonu. Doporučujeme, aby v případě zmocnění k zastupování na základě plné moci byla orgány svazu plná moc udělena vždy písemně, čímž se zamezí vzniku případných sporných situací.

Rozsah činnosti orgánů svazu je velmi široký a někdy dojde k situaci, že v zájmu věci může jednat někdo, aniž k tomu byl zmocněn nebo nad rámec svého zmocnění. V takovémto případě jsou orgány svazu uvedeným jednáním vázány pouze v případě, že vzhledem k významu a důležitosti tohoto jednání pro orgán svazu tento úkon dodatečně schválí. O kladném nebo zamítavém rozhodnutí orgánu svazu je třeba informovat toho, s kým bylo jednáno. Pokud poškozený nemohl vědět o výše uvedeném jednání, svaz nebo orgány svazu odpovídají za způsobenou škodu. Při uplatnění náhrady škody vůči tomu, kdo ji způsobil, postupují orgány svazu v souladu s čl. 4 JVŘ.

K čl. 6

V zájmu objektivní a ucelené prezentace o činnosti svazu a jeho orgánů mohou veřejný projev učinit pouze ve stanovách k tomu určení zástupci nebo k tomu pověření členové svazu, kteří k takovému projevu disponují potřebnými informacemi a znalostmi. Tímto

opatřením je sledován cíl, aby o činnosti svazu a jeho orgánů byly veřejnosti poskytovány pouze objektivní a nezkreslené informace.

K čl. 7

Z dikce ustanovení čl. 7 JVŘ vyplývají povinnosti a oprávnění pro orgány svazu, členy a zaměstnance svazu, které jsou spojené se vznikem a doručováním písemností a dokumentů orgánů svazu.

Na postup výše uvedených subjektů při evidování, vyřizování, odesílání, doručování, ukládání a vyřazování písemností a dokumentů se přiměřeně použije zvláštní právní předpis, kterým je zákon o archivnictví a spisové službě a vyhláška č. 646/2004 Sb., o podrobnostech výkonu spisové služby.

V zákoně o archivnictví a spisové službě je uvedeno, že povinnost uchovávat dokumenty a umožnit výběr archiválií mají za podmínek stanovených tímto zákonem mj. i občanská sdružení, z čehož plyne, že orgány svazu jsou povinny se zákonem o archivnictví a spisové službě a prováděcí vyhláškou řídit.

Vyhláška o podrobnostech výkonu spisové služby upravuje:

- příjem dokumentů,

- evidenci dokumentů,

- rozdělování dokumentů,

- oběh dokumentů,

- vyřizování dokumentů,

- vyhotovování dokumentů,

- podepisování dokumentů a užívání razítek,

- odesílání dokumentů,

- ukládání dokumentů,

- zvláštnosti výkonu spisové služby za pomoci výpočetní techniky.

ČÁST DRUHÁ

K čl. 8

Obecné principy svolání schůze orgánů svazu jsou vyjádřeny oprávněním představen- stva republikové a územní rady, předsedy představenstva a výboru základní organizace a revizní skupiny nebo revizorů svolat jejich schůzi. Rovněž se stanoví oprávnění člena pověřeného řízením svolat krajskou koordinační radu.

Pro případ, že nebude schůze orgánu svazu v průběhu roku svolána v souladu se stanovami, je pro tento případ v JVŘ rozšířena působnost představenstva orgánu svazu vyššího stupně o možnost svolat schůzi příslušného orgánu svazu. Smyslem tohoto opatření je zachovat funkčnost orgánu svazu.

Konkretizuje se způsob svolání schůze orgánu svazu tak, aby členové orgánu svazu o jejím svolání byli včas a způsobem obvyklým informováni o jejím termínu, místu, čase a programu. Vzhledem k výraznému rozšíření informačních technologií je jako obvyklý způsob svolání schůze orgánu svazu uvedeno i její zveřejnění na webových stránkách orgánu svazu případně dalším způsobem.

K odstranění případných sporů o včasnosti vyrozumění členů orgánů svazu o konání schůze svazu zařazuje se do JVŘ ustanovení, které stanoví nejzazší termíny pro svolání členské schůze základní organizace, schůze výboru, představenstva, revizní skupiny a revizorů základní organizace, územní rady, republikové rady, revizních skupin územního sdružení a republikové rady a krajské koordinační rady.

Rovněž tak se stanoví nejzazší termín pro pozvání toho, jehož osobní věci budou předmětem schůze. Tímto opatřením se zachovává právo člena orgánu svazu být přítomen na schůzi, kde se projednávají jeho osobní záležitosti, právo se k nim vyjádřit, vznášet návrhy a požadavky.

Upravuje se nejzazší termín pro svolání členů orgánů svazu pro případy, kdy bude potřeba k přejetí rozhodnutí a usnesení ze schůze kvalifikovaná většina. Obecné vyjádření předmětu této úpravy spočívá v tom, aby bylo docíleno přítomnosti kvalifikované většiny pro rozhodnutí a přijetí usnesení na schůzi orgánu svazu a nebylo nutno tuto schůzi svolávat opakovaně.

Základní organizace s větším počtem členů mohou konat v souladu s ustanovením § 9 odst. 1 členskou schůzi formou shromáždění volených delegátů. Rozhodne-li základní organizace o konání takovéto členské schůze určí počet delegátů tak, aby členská schůze byla usnášeníschopná a rovněž určí způsob volby jednotlivých delegátů.

K čl. 9

Z dikce ustanovení § 9, 13, 16 a 18 stanov vyplývá, že musí být svolána členská schůze, uzemní, krajská koordinační a republiková rada, pokud o to požádá 1/3 členů nebo sdružených organizací. JVŘ tuto povinnost "svolat" dále konkretizuje a doplňuje o požadavek na podání písemné žádosti 1/3 členů s uvedením předmětu jednání. Uvedený požadavek umožňuje při svolání mimořádné schůze informovat členy i o předmětu jejího jednání tak, jak ho požadují členové žádající o svolání mimořádné schůze.

Práva a povinnosti členů svazu upravují stanovy v ustanovení § 4. Jedná se o nejdůleži- tější právní úpravu ve vztahu ke členovi svazu. Této koncepci odpovídá i ustanovení odstavce 3, které stanoví, že v případě projednávání otázky práv a povinností členů základní organizace na členské schůzi podle stanov svazu, musí být tyto otázky uvedeny v programu členské schůze jako samostatný bod.

K čl. 10

Příprava schůze orgánu svazu je jednou z nejdůležitějších činností výboru a představen- stva a je upravena v odstavci 1 až 5.

K zajištění řádné přípravy schůze by měly být dále dodrženy následující zásady:

1. Představenstvo a výbor projedná a schválí návrh na svolání jednání schůze příslušného orgánu svazu, který musí obsahovat:

a) časové a místní určení jednání,

b) případný seznam navrhovaných hostů,

c) návrh programu jednání,

d) návrhy na řídícího jednání, případně návrh na složení pracovního předsednictva a komisí,

e) návrh organizačního a obsahového zajištění jednání včetně termínovaných úkolů s určením osobní zodpovědnosti za realizaci.

2. Návrh programu jednání schůze orgánů svazu je sestavován zpravidla v následujícím pořadí:

a) případná volba komisí,

b) kontrolní zprávy,

c) zpráva o činnosti, obsahující další postup v činnosti orgánu svazu,

d) zpráva o hospodaření svazu,

e) aktuální informace,

f) organizační a personální záležitosti,

g) všeobecná diskuse (tzv. různé).

3. Program jednání schůze:

a) schůze výboru základní organizace stanoví předseda,

b) členské schůze stanoví výbor základní organizace,

c) schůze představenstva územní rady a republikové rady stanoví předseda,

d) územní rady a republikové rady stanoví představenstvo rady,

e) revizní skupiny stanoví její předseda,

f) krajské koordinační rady stanoví člen pověřený řízením jednání,

g) při mimořádných okolnostech stanoví vyšší svazový orgán.

4. Pokud jde o schůze republikové rady, písemné podklady pro jednání se soustřeďují v sekretariátu republikové rady, kde jsou zkompletovány a odeslány nejméně 10 dnů před jeho zahájením účastníkům jednání. V odůvodněných případech, na základě rozhodnutí představenstva, lze podkladové materiály pro jednání republikové rady předložit u prezence ten den jednání, kdy má být materiál dle programu projednáván.

5. Projednávání jiných písemných materiálů, než uvedených v bodě 2, je možné pouze se souhlasem představenstva nebo výboru.

K čl. 11

Vlastní řízení schůze je upraveno v odstavci 1 až 10. Významné je ustanovení odstavce 10, kde je taxativně uveden výčet bodů, o které není možno doplnit program členské schůze. Jedná se o záležitosti, které se bezprostředně týkají práv člena svazu a rozhodo- vání o zániku základní organizace.

Při řízení schůze by měly být dále dodrženy následující zásady:

1. Za řízení jednání schůze orgánů svazu odpovídá předseda případně člen pověřený jejich řízením. Jednání schůze orgánů svazu se řídí ustanoveními JVŘ. Pro jednání členské chůze základní organizace, schůze územní rady a republikové rady připraví výbor základní organizace a představenstvo rady návrh na složení mandátové a návrhové komise.

2. Pro případ neúčasti nebo indispozice členů pověřených řízením jednání jsou předsedají- cím jmenováni náhradníci.

3. Předsedající jednání schůze zahájí ve stanovenou dobu, uvedenou na pozvánce. V odůvodněných případech (např. dopravní kalamita atp.) může pracovní předsednic- tvo na návrh předsedajícího rozhodnout o posunutí zahájení jednání schůze.

4. Po zahájení jednání schůze a schválení návrhu programu následuje volba pracovního předsednictva a pracovních komisí. Účastníci s hlasem rozhodujícím i s hlasem poradním mohou navrhovat změny nebo doplnění.

5. Na základě návrhu předsedajícího při zahájení jednání schůze se mohou volit následující komise:

a) mandátová, která ověřuje platnost mandátů zvolených delegátů, ověřuje počty přítomných účastníků jednání schůze a podává předsedajícímu zprávu o ověření platnosti mandátů, o počtu přítomných delegátů nebo členů s hlasem rozhodujícím a informuje o počtech účastníků s hlasem poradním a hostů. Průběžně informuje předsedajícího o potřebném počtu (kvoru) s hlasem rozhodujícím pro přijetí usnesení,

b) návrhová, která eviduje usnesení přijatá k jednotlivým projednávaným bodům programu jednání schůze; připraví a přednese návrh na schválení zprávy o činnosti orgánu svazu, včetně zprávy o hospodaření a o majetku orgánu svazu, zprávy revizní skupiny, dále návrh na usnesení, který obsahuje plán činnosti podložený rozpočtem organizace, případně další návrhy předkládané ke schválení,

a podle potřeby se volí další komise například:

c) volební, která v souladu s volebním řádem a stanovami zajiš8uje technické a organizační provedení voleb a o jejich výsledcích pořizuje protokol,

d) tisková, která poskytuje veřejným sdělovacím prostředkům informace o průběhu a výsledcích republikové rady; organizuje a zajiš8uje případné tiskové konference.

6. Volba pracovního předsednictva a komisí se provádí tak, že se hlasuje o návrhu jako celku pro každý uvedený orgán po jeho předchozím projednání a hlasování o doplňovacích návrzích příp. protinávrzích.

7. Zvolené komise se sejdou ihned po svém zvolení a dále je svolávají a jejich práci řídí předsedové, které si komise volí ze svého středu.

8. Předsedající je zodpovědný za dodržování JŘV. Pokud těchto zásad zjevně nedbá, má pracovní předsednictvo právo rozhodnout o výměně řídícího jednání.

9. Doporučuje se, aby předsedající vždy po uplynutí jedné hodiny přerušil jednání schůze a vyhlásil přestávku.

K čl. 12

Ustanovení odstavce 1 je ustanovením podpůrným ve vztahu k ustanovení čl. 5 odst. 1 a 2 JVŘ a vůči příslušným ustanovením stanov, které vyplývá z povinnosti schválit na každé schůzi opatření přijatá orgány svazu a jejich zástupci. Uvedeným postupem je zajištěna právní subjektivita orgánů svazu.

Z ustanovení odstavce 2 vyplývá povinnost pro výbor základní organizace a územní radu projednat na své členské schůzi základní organizace nebo schůzi územní rady po skončení účetního období zprávu o hospodaření, o čerpání rozpočtu a jeho změnách, účetní závěrku a návrh rozpočtu. Tímto postupem jsou zabezpečena práva vyplývající ze stanov a zajištěno rozhodování členské základny o hospodaření se svým majetkem.

V odstavci 3 je nově upraveno jednání o záležitostech, které vyžadují schválení kvalifikovanou většinou hlasů. Výslovně je uvedeno, kdy musí být tyto záležitosti zařazeny na program jednání členské schůze. Jedná se o taková opatření nebo záležitosti, které jsou výsledně uvedeny ve stanovách nebo JVŘ.

K čl. 13

Pro rozhodování a přijetí usnesení řádně svolané členské schůze základní organizace není rozhodující počet členů základní organizace přítomných na schůzi, nebo8 se usnáší nadpoloviční většinou hlasů přítomných členů, pokud stanovy nebo JVŘ nestanoví jinak. Takto koncipovaná právní úprava vytváří podmínky pro konání členské schůze a pro přijetí usnesení i v případě, kdy je na členské schůzi minimální účast členů základní organizace z jakéhokoliv důvodu. Současně se tím i eliminuje případná snaha některých členů základní organizace zablokovat přijetí usnesení důležité pro další činnost základní organizace.

V odstavci 2 je ošetřeno přijetí rozhodnutí o zásadních otázkách orgánů svazu tím, že se stanoví rozhodování kvalifikovanou většinou dvou třetin hlasů přítomných členů svazu nebo delegátů.

Pokud se hovoří v JVŘ o případech, kdy je potřeba k rozhodnutí kvalifikované většiny dvou třetin všech hlasů, ustanovení odstavce 3 tento požadavek ošetřuje tím, že umožňuje řádně omluveným členům svazu hlasovat písemně tak, že svůj hlas oznámí nejpozději do doby hlasování. Není rozhodující způsob doručení, ale rozhodující je včasné předání písemného hlasování.

Vyžaduje-li přijetí rozhodnutí kvalifikované většiny dvou třetin hlasů všech členů a nebylo toho dosaženo ani s využitím hlasování podle odstavce 3, rozhoduje se na opakovaném jednání orgánu svazu po uplynutí 30 dnů od řádného svolání orgánu svazu. Při rozhodování na opakovaném jednání svazu, pokud není dosaženo kvalifikované většiny dvou třetin hlasů všech členů, rozhoduje o zamítnutí nebo schválení návrhu většina hlasů členů přítomných jednání orgánu svazu. Takto koncipovaná právní úprava zaručuje, že bude rozhodnuto i v případech, kdy není dosaženo kvalifikované většiny dvou třetin hlasů všech členů.

K čl. 14

Ustanovení odstavce 1 stanoví, že "člen svazu" má právo vyjadřovat se na schůzi orgánu svazu. Při výkladu i aplikaci tohoto ustanovení je přitom nutné respektovat ústavněprávní rozměr práv člena svazu, která svou podstatou představují zákonné provedení obecného práva vyjádřit své názory podle Listiny základních práv a svobod. Stanovy ani JVŘ výslovně nestanoví formu vyjádření člena svazu k projednávaným věcem a z tohoto

hlediska by tudíž nebylo možno a priori vyloučit i písemnou formu. Právo člena svazu vyjádřit stanovisko je třeba vždy vykládat v souladu s jeho smyslem, tj. zajistit mu přiměřenou účast na projednávání a rozhodování jednotlivých záležitostí, které se jej dotýkají. Součástí tohoto práva tedy je především možnost prezentovat své stanovisko před přijetím rozhodnutí o projednávané otázce a jemu odpovídající možnost ostatních členů orgánů svazu se s tímto stanoviskem seznámit.

Člen svazu může v průběhu schůze orgánu svazu nebo v rámci diskuse podávat k projednávané věci návrhy. Mají se vztahovat k určité věci projednávaného bodu a má z nich být zřejmé, na čem se má schůze orgánu svazu usnést. Předsedající může požádat člena svazu, aby svůj návrh zpřesnil nebo jej předložil písemně.

Jestliže je v průběhu schůze nebo při diskusi přednesen návrh, může člen svazu nebo navrhovatel navrhnout přerušení projednávané věci. Současně může navrhnout, kdy má být projednávání obnoveno. O návrhu na přerušení projednávání rozhodne předsedající.

Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět nejpozději do doby, než započne hlasování o usnesení ze schůze orgánu svazu; poté již nelze návrh vzít zpět.

Pokud člen svazu nemluví k projednávané věci, předsedající ho na tuto skutečnost upozorní nebo mu v odůvodněných případech slovo odejme. Odůvodněnými případy zejména jsou:

- vyjadřování se k věcem, které absolutně nesouvisí s projednávanou záležitostí,

- vyjadřování se k věcem, které nemají žádný vztah k činnosti orgánu svazu,

- bezdůvodné a nevhodné napadání ostatních členů nebo orgánů svazu apod.

Člen svazu je oprávněn se obrátit na ostatní přítomné členy svazu se žádostí, aby rozhodli hlasováním, zda rozhodnutí o odnětí slova nebo jeho neudělení je odůvodněné a zda mu není odepíráno jeho obecné právo vyjádřit své názory na jednání orgánu svazu.

K čl. 15

Ustanovení upravuje způsoby hlasování o návrzích podle rozhodnutí členů svazu nebo delegátů.

V souladu s obecně platnou právní úpravou podle občanského zákoníku je možné zastupování člena základní organizace na jednání členské schůze na základě plné moci. Plná moc může být udělena ústně nebo písemně. Pro jednání na členské schůzi základní organizace se doporučuje, aby zmocněnec, kterým je vždy člen základní organizace, byl pověřen zmocnitelem (členem základní organizace) písemnou plnou mocí s konkrétním uvedením rozsahu zmocněncova oprávnění.

Zvláštní formou zastupování na jednání orgánu svazu je zastupování manžela (člena svazu) druhým manželem, který není členem svazu. O zastupování manželů podle ustanovení § 20 zákona o rodině platí, že o záležitostech rodiny rozhodují manželé společně. Podle ustanovení § 21 zákona o rodině platí, že manžel je oprávněn zastupovat druhého manžela v jeho běžných záležitostech, zejména přijímat za něho běžná plnění, pokud zvláštní předpis nestanoví jinak a dále, že jednání jednoho manžela při obstarávání běžných záležitostí rodiny zavazuje oba manžely společně a nerozdílně. Za běžnou záležitost lze považovat i účast na členské schůzi. Pokud se jednání členské schůze zúčastní oba manželé, mají pouze jeden hlas a není rozhodující, který z nich hlasuje. Zpravidla v tomto případě hlasuje člen svazu.

Veřejně se hlasuje zdvižením ruky, neusnese-li se schůze svazu na jiném způsobu veřejného hlasování. Výsledky takového hlasování zjiš8uje zapisovatel nebo členové volební komise.

Tajně se hlasuje zpravidla hlasovacími lístky. Tajným hlasováním, se hlasuje o věcech, na kterých se usnesla schůze svazu. Výsledky takového hlasování zjiš8uje zapisovatel.

Předsedající vyhlásí vždy výsledek hlasování tak, že sdělí počet přítomných členů, počet hlasů odevzdaných pro návrh a proti návrhu a ohlásí, zda byl návrh přijat. Informace o výsledku hlasování musí být členům svazu na požádání dostupná.

Každý člen může vznést při hlasování nebo bezprostředně po něm námitku proti průběhu nebo výsledku hlasování. O takové námitce rozhodne předsedající.

Vyhoví-li předsedající námitce, musí se hlasování opakovat.

K čl. 16

Pro odročení a ukončení schůze platí, že toto je v kompetenci předsedajícího, až na omezení, které spočívá v tom, že každý člen svazu nebo delegát s hlasovacím právem může, v rámci zachování práva vyjádřit se na schůzi k projednávaným problémům, požádat, aby přítomní členové rozhodli, zda se má v jednání schůze pokračovat či nikoliv.

Odročení nebo ukončení schůze přichází v úvahu zejména v případech, kdy se v průběhu jednání schůze vyskytly takové okolnosti, které brání jejímu řádnému dokončení. Důvodem pro odročení nebo ukončení schůze může být mimo jiné:

a) členové svazu nebyli o konání schůze řádně vyrozuměni způsobem stanoveným v čl. 8 JVŘ,

b) zjistí-li se v průběhu jednání, že poklesl počet přítomných a v případě požadavku kvalifikované většiny není schůze usnášeníschopná,

c) program jednání schůze nebyl vyčerpán ani po šesti hodinách jednání schůze a je předpoklad, že v den jejího konání vyčerpán nebude,

d) byl hrubě narušen její průběh nepřístojným chováním některých členů.

K čl. 17

Při kontrole usnesení na následující schůzi orgánu svazu musí být vysloveno, zda jednotlivé body usnesení byly splněny nebo splněny nebyly. V případě, že splněny nebyly, je nutno uvést odůvodnění jejich nesplnění. Na základě zjištěných skutečností přijímá schůze orgánu svazu příslušná opatření k nápravě. Tímto je zachováno právo člena svazu být informován o činnosti výboru nebo představenstva od poslední schůze ve vztahu k plnění úkolů vyplývajících z přijatého usnesení.

Kontrola a schválení zápisu na následující schůzi orgánu svazu umožňuje členům svazu vznášet proti jeho úplnosti námitky a požadavky na jeho doplnění. Vysloví-li s podanými námitkami souhlas většina přítomných členů svazu, musí být zápis doplněn a upraven podle vznesených námitek a požadavků. Schválený zápis dosvědčuje průběh jednání a obsah usnesení.

K čl. 18 a 19

Zápis z jednání schůze orgánu svazu (dále jen "zápis") je jediným dokumentem (pokud není pořízen zvukový záznam) o průběhu jednání schůze orgánu svazu. Jednoznačně se v čl. 18 odstavec 1 stanoví, že zápis se pořizuje vždy. Zápis by měl obsahovat zejména následující údaje:

- den a místo jednání,

- hodina zahájení a ukončení,

- jména a příjmení přítomných, omluvených a neomluvených členů orgánu svazu nebo počet přítomných členů svazu podle presenční listiny,

- schválený program jednání orgánu svazu,

- průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení (v hlasování o usnesení se uvede počet členů svazu, kteří hlasovali pro přijetí usnesení; počet členů svazu, kteří se zdrželi hlasování, a jmenovitě se uvede, kdo hlasoval proti přijetí usnesení),

- jméno a podpis zapisovatele, předsedajícího schůze orgánu svazu, případně ověřovatelé.

Nedílnou součástí zápisu je vlastnoručně podepsaná presenční listina, návrhy, námitky a dotazy písemně podané členem svazu při jednání orgánu svazu.

Zápis a usnesení se pořizuje v jednom vyhotovení. Je-li potřeba v souladu s JVŘ zaslat

členům orgánu svazu zápis a usnesení, zasílá se jejich kopie.

Zápis a usnesení z členské schůze se zveřejňuje způsobem v základní organizaci obvyklém, převážně na informační tabuli v zahrádkové osadě, případně na webových stránkách, má-li je organizace zřízena.

Při manipulaci se zápisy a usneseními se přiměřeně použije ustanovení čl. 7 JVŘ.

K čl. 20

Článek obsahuje běžná ustanovení upravující zakončení schůze orgánu svazu.

Upravuje se odpovědnost orgánů svazu za vyřízení dotazů, připomínek a námětů, které byly vzneseny členy svazu na schůzi. Je dána možnost schůzi orgánů svazu rozhodnout usnesením o způsobu a termínu vyřízení podaných dotazů, připomínek a námětů. Zajištění práva člena svazu na odpověď na jím podané dotazy, připomínky a náměty je v případě nepřijetí usnesení ze schůze o těchto záležitostech dána přímo ve větě druhé odstavce 2, včetně určení konkrétní lhůty pro vyřízení. Při vyřizování dotazů, připomínek a námětů se přiměřeně použijí ustanovení správního řádu.

ČÁST TŘETÍ

K čl. 21

V odstavci 1 se přehledně a pro rychlou informaci shrnuje systém a struktura voleb do jednotlivých orgánů svazu.

V odstavci 2 se důsledně aplikuje příslušné ustanovení Základní listiny práv a svobod, kde se vychází z práva občana podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců s tím, že podmínky volebního práva stanoví zákon.

Obecně způsobilost k právním úkonům upravuje občanský zákoník:

- Způsobilost fyzické osoby vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti (způsobilost k právním úkonům) vzniká v plném rozsahu zletilostí.

- Zletilosti se nabývá dovršením osmnáctého roku. Před dosažením tohoto věku se zletilosti nabývá jen uzavřením manželství. Takto nabytá zletilost se neztrácí ani zánikem manželství ani prohlášením manželství za neplatné.

- Nezletilí mají způsobilost jen k takovým právním úkonům, které jsou svou povahou přiměřené rozumové a volní vyspělosti odpovídající jejich věku.

Při aplikaci práva člena svazu volit a být volen - ustanovení § 4 odst. 1 písm. b) stanov je nutno vycházet z ustanovení § 3 odst. 1, věta druhá, kde se uvádí, že členem svazu se může stát fyzická osoba, která souhlasí se stanovami svazu. Z tohoto ustanovení je možno odvodit, že každá fyzická osoba bez ohledu na věk může být, při splnění dalších požadavků uvedených ve stanovách, členem svazu a tím uplatňovat i své právo "volit a být volen".

S ohledem na uvedené zásady je však nutné v případě "práva volit a být volen" u nezletilých členů vycházet na jedné straně z jejich rozumové a volní vyspělosti a také z obecné zásady, že ČZS je sdružením "občanů"; zde platí, že občanem je osoba po dovršení patnácti let (po obdržení občanského průkazu). S ohledem na nezcizitelnost práv členů i pro osoby podle zákona nezletilé proto právo "volit" platí pro členy svazu starší 15 let. Pokud jde o právo "být volen", vedle zmíněných zásad stanoví zákon č. 83/1990 S. o sdružování občanů, že právo jednat jménem členů organizace, tedy vykonávat funkci v jejím orgánu, má osoba starší 18 let. Do orgánu svazu, tedy do výboru ZO ale i do dalších statutárních orgánů lze volit členy svazu až po dovršení této věkové hranice.

V odstavci 3 se stanoví počet hlasů potřebných k tomu, aby volby jednotlivých orgánů svazu byly platné.

Odstavec 4 konkrétně upravuje konání voleb do orgánů svazu a potřebný počet členů svazu k tomu, aby byly volby platné. Rozhodující pro platnost voleb není celkový počet členů příslušného orgánu svazu, ale to, kolik členů přítomných na schůzi jednání orgánů

svazu hlasovalo pro, kolik se jich zdrželo a kolik jich bylo proti zvolení konkrétního kandidáta a zda byl získán potřebný počet hlasů k jeho zvolení podle odstavce 3.

Funkční období je v souladu se stanovami v délce 5 let. V případě zániku mandátu některého člena orgánu svazu, může být pro jeho další bezvadné fungování provedena kooptace nového člena orgánu svazu. Úprava je takto koncipována z důvodu zajištění platnosti voleb a neohrožení fungování činnosti orgánu svazu.

V souvislosti se zánikem mandátu členů orgánu svazu a nabytí práv nově zvolených

členů orgánu svazu se provede protokolární předání funkcí.

K čl. 22 až 25

Oproti předchozímu JVŘ je v těchto ustanoveních zcela nově upravena příprava a průběh voleb v jednotlivých orgánech svazu:

- základní organizaci,

- územní radě,

- krajské koordinační radě,

- republikové radě.

Z těchto ustanovení zcela jednoznačně plyne postup orgánů svazu, který by měl garantovat bezchybný a funkční průběh voleb v souladu se stanovami.

Cílem nové právní konstrukce těchto ustanovení je zabezpečit řádný průběh voleb při dodržení stejných pravidel ve všech orgánech svazu, v rámci celého svazu.

K čl. 26

Ze znění článku vyplývá, že o průběhu a výsledcích voleb do orgánu svazu se povinně pořizuje zápis. Dále je stanoven obsah zápisu a způsob seznámení účastníků jednání schůze orgánu svazu s pořízeným zápisem.

Při evidenci a manipulaci se zápisem o průběhu a výsledcích voleb se přiměřeně použije ustanovení čl. 7 JVŘ.

K čl. 27

Podrobně se upravuje způsob předání funkcí mezi členem svazu, jemuž zanikl mandát a nově zvoleným členem svazu.

K zamezení vzniku případných sporů v souvislosti s předáním majetku, písemných dokumentů a administrativních pomůcek zpracovává se protokol o předání a převzetí veškerého materiálu, který podepisují předávající a přebírající člen svazu. Chybějící materiál nebo dokumenty se uvedou v samostatné příloze k protokolu. Protokol se zhotovuje ve třech výtiscích, z nichž každý má platnost originálu. Jeden výtisk se zakládá u orgánu svazu a po jednom výtisku obdrží předávající a přebírající člen svazu.

K čl. 28

Z ustanovení odstavce 1 vyplývá, že do orgánů svazu lze volit dvěma způsoby, a to veřejně nebo tajně.

V následujících ustanoveních článku je popsán způsob veřejného a tajného hlasování. Hlasování je běžný demokratický způsob, jak:

- řešit věci, včetně sporných, u nichž je žádoucí, nebo ze zákona nutná, shoda (stanovené většiny),

- potvrzovat výsledky veřejné, politické debaty, (závazně, po dobu trvání rozhodnutí, než je pozměněno, nahrazeno dalším nebo zrušeno).

Pojem hlasování zahrnuje jak volby (tj. hlasování o osobách), tak vlastní hlasování o nepersonálních otázkách (tj. např. hlasování o usnesení). Hlasování je součástí rozhodovacího procesu, kde určitá skupina zúčastněných – voličů, nebo jejich volených reprezentantů – dá najevo svůj závazný názor.

Obvyklou formou hlasování je hlasování veřejné. Tajná volba je jednou z podstatných náležitostí moderního pojetí volebního práva.

K čl. 29

Kooptací se rozumí zpravidla doplnění, případně rozšíření voleného orgánu jeho vlastním rozhodnutím, jeho vlastní volbou (nikoliv tedy volbou uskutečněnou voliči tohoto orgánu). Rozhodující je tedy spíše to, kdo nového člena volí než způsob volby.

Ve své podstatě demokratičtější je pokud možno příslušné orgány doplňovat jiným způsobem např. doplňovací volby nebo příslušné funkce ponechat do konce volebního období uprázdněné (zpravidla příslušný orgán rozhodne, že pokud do konce volebního období zbývá víc než rok, konají se doplňovací volby na zbytek volebního období, pokud zbývá méně než rok, zůstane mandát do konce volebního období uprázdněn).

Stanovy v ustanovení § 6 odst. 15 vymezují kooptaci jako možnost doplnění orgánu svazu. Současně ale nevylučují možnost doplnění orgánů svazu doplňovacími volbami nebo nastoupení náhradníků na uvolněné funkce. Vždy tak ale musí být učiněno na základě rozhodnutí příslušného orgánu svazu a schváleno na nejbližším jednání schůze orgánu svazu.

K čl. 30

K zajištění řádného průběhu voleb je oproti předchozímu JVŘ nově zapracováno ustanovení, upravující oprávnění voliče podat námitku proti složení volební komise, průběhu voleb a jednání volební komise. Stanoví se postup jednání příslušného orgánu svazu o podané námitce.

Námitka představuje určitý odpor člena svazu proti průběhu, případně proti výsledku voleb. Aby nebyla námitka vyjádřena obecně, jsou do ustanovení odstavce 4 zahrnuty důvody, které vedou člena svazu k podání námitky a jaké musí mít námitka náležitosti.

Člen svazu má významné zákonné oprávnění, kterého může využít v případě, že orgán svazu jeho námitku zamítne. Jeho oprávnění spočívá v možnosti podat u soudu návrh na neplatnost hlasování nebo neplatnost voleb.

K čl. 31

Významným právním ustanovením JVŘ, které je nově upraveno volebním řádem je institut odvolacího řízení. V rámci tohoto institutu je zabezpečena ochrana oprávněných zájmů člena svazu, ale i jeho orgánů.

Jedním z důležitých právních úkonů v rámci institutu odvolacího řízení upraveného v odst. 6 je autoremedura. Autoremedura je zvláštním způsobem vyřízení opravného prostředku v řízení, kdy o zrušení nebo změně rozhodnutí rozhoduje sám orgán svazu, který vydal původní rozhodnutí. Obecně ji orgán svazu provádí jen tehdy, vyhovuje-li plně podanému opravnému prostředku a členu svazu nevznikne újma, jen pokud by s tím souhlasil. Jejím účelem je umožnit rychlou nápravu vlastní chyby orgánu svazu.

Tak jako v případě podání námitky má i v rámci odvolacího řízení člen svazu možnost požádat soud o přezkoumání rozhodnutí orgánu svazu, pokud mu tento v rámci autoremedury nevyhověl. Podaný návrh na přezkoumání nemá odkladný účinek, tzn., že rozhodnutí orgánu svazu je vykonatelné. Domnívá-li se člen svazu, že vykonání rozhodnutí zasahuje do jeho oprávněných práv, které by již nebylo možno vrátit v původní stav, může člen svazu soud požádat, aby výkon napadeného rozhodnutí byl pozastaven.

Zpracoval: XXXx. Xxxxx Xxxxx, právní komise RR ČZS

VZOROVÝ OSADNÍ ŘÁD ZAHRÁDKOVÉ OSADY ZO ČZS

Úvod

Účelem osadních řádů je upravit režim soužití ve společenství zahrádek soustředěných zpravidla v jednom nebo více místech v působnosti příslušné základní organizace ČZS. Osadní řády nemohou v žádném případě konkurovat obecně platným právním předpisům, ani vnitřním normativním aktům vyšší právní síly. Znamená to, že osadním řádům nepřísluší stanovit práva a povinnosti, které jsou obsaženy v zákonech a podzákonných obecně závazných normách, např. v občanském zákoníku, který v příslušných ustanoveních upravuje tzv. sousedské vztahy, nebo také v přestupkovém zákoně, který např. vymezuje pojem přestupků proti občanskému soužití a stanoví pro ně

i příslušné sankce.

Stejně tak nepřísluší osadním řádům upravovat práva a povinnosti členů ČZS, které jsou vymezeny ve Stanovách ČZS. Jde o to, že není v působnosti základní organizace stanovit v obecné rovině takové závazky, které náleží stanovit vyšším orgánům svazu jako je např. povinnost platit členské příspěvky, účastnit se členských schůzí, chránit majetek svazu, prostě povinnosti a práva obsažená v § 4 stanov, která jsou předpokladem členství v ČZS. Na druhé straně však základní organizace, do jejíž působnosti příslušná osada přísluší, je jako jediná oprávněna stanovit dle místních podmínek, jak konkrétně mají být práva a povinnosti v zahrádkové osadě realizována, aby byl zajištěn žádoucí stav v osadě, aby byla respektována práva všech osadníků, aby mohla být v plném rozsahu zajištěna zahrádkářská činnost a dobré soužití všech členů osady. V tomto smyslu je rozhodnutí členské schůze základní organizace, která osadní řád schvaluje, v její výlučné působnosti a pokud neodporuje rozhodnutím či vnitrosvazovým normám vyšších orgánů nebo obecně

platným předpisům, nemohou je ani vyšší orgány svazu měnit nebo rušit.

Přitom je však osadní řád, pokud je řádně projednán a schválen členskou schůzí a jsou s ním všichni členové seznámeni, vnitrosvazovou normou s působností omezenou na danou základní organizaci, která je závazná pro všechny členy této organizace. Jeho porušení je pak nejen nerespektováním rozhodnutí orgánu ZO, ale porušením Stanov ČZS, které mj. ukládají členům ČZS v § 4 odst. 2 plnit rozhodnutí orgánů svazu. Pokud by docházelo k hrubému a opakovanému porušení zásad soužití v organizaci, které jsou osadním řádem upraveny, pak by mohlo přicházet v úvahu i vyloučení z ČZS ve smyslu

§ 3 Stanov ČZS.

Závaznost osadního řádu pro všechny členy ČZS v příslušné základní organizaci je zřejmá. V důsledku různosti vlastnických práv k pozemkům v zahrádkových osadách však často vzniká situace, že zahrádky v těchto osadách užívají i ti vlastníci, kteří nejsou členy ČZS. I tyto zahrádkáře, resp. vlastníky zahrádek lze k dodržování zásad upravených osadním řádu zavázat, a to zejména prostřednictvím smlouvy o správě, údržbě a provozu společných zařízení základní organizace, jejíž vzor je publikován např. na webových stránkách ČZS. Chce-li takový občan společná zařízení, která jsou ve vlastnictví ZO užívat, pak by měl být povinen dodržovat i režim, který je se společnými zařízeními (např. rozvod vody a energií, ukládání odpadů, užívání místních a účelových komunikací a společných prostor) spojen. Pokud k tomu není ochota, pak s ním základní organizace uvedenou smlouvu uzavřít nemusí a užívání zahrádky pak bude stěží možné. V krajních případech je pak možné i vyžadovat plnění povinností, které ve vzájemných sousedských vztazích

ukládá pro všechny vlastníky v § 127 platný občanský zákoník. Dodržování těchto povinností, které lze obecně charakterizovat jako závazek zdržet se všeho, čím by vlastník nad míru obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv, je i správně, v krajních případech i soudně vymahatelné.

Tolik k účelu, působnosti, charakteru a závaznosti osadních řádů. Pokud jde o jejich obsah, ten vyplývá z jejich účelu. Jak již bylo uvedeno, výlučná působnost při jejich tvorbě náleží orgánům základní organizace. Protože se však ukázalo účelné stanovit alespoň určitý řád jejich tvorby, doporučuje vrcholový orgán svazu postupovat podle zásad uvedených v tomto Vzorovém organizačním řádu.

Následující vzory: Osadní řád zahrádkové osady a Smlouva o správě, provozu, údržbě, obnově a úhradách užívání společných zařízení ZO ČZS najdete na webových stránkách ČZS xxx.xxxxxxxxxx.xx v editovatelné podobě.

To vám usnadní jejich finální vyhotovení pro konkrétní podmínky vaší ZO.

OSADNÍ ŘÁD ZAHRÁDKOVÉ OSADY ZO ČZS

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

I. Vymezení zahrádkové osady a společných zařízení

1) Zahrádková osada . . . . . . . . . . . . . . . . . . ZO ČZS . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

jako ucelený soubor zahrádek, společných prostor a zařízení byla zřízena na základě

a) usnesení členské schůze ZO ČZS . . . . . . . . . . . . . . . . . . ze dne . . . . . . . . . . .

b) územního rozhodnutí vydaného . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . dne . . . . . . . . . . . .

stavebním úřadem v . . . . . . . . . . . . . . . . . . na pozemcích p. č. . . . . . . . . . . . . .

o výměře . . . . . . m2, zapsaných v Listu vlastnictví (dále LV) čís. . . . . . . . . . . . .

v katastrálním území . . . . . . . . . . . . . . . . u Katastrálního úřadu . . . . . . . . . . . . .

2) Pozemky ad 1) a) pod p. č. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

jsou ve vlastnictví (spoluvlastnictví) ZO ČZS,

b) pod p. č. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

jsou v nájmu na základě nájemní smlouvy ze dne . . . . . . . . .

uzavřené mezi ZO ČZS a vlastníkem pozemků . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

c) pod p. č. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

jsou ve vlastnictví členů ZO ČZS (dle seznamu, který tvoří přílohu osadního řádu)

d) pod p. č. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

jsou ve vlastnictví členů osady, kteří nejsou členy ČZS (dle seznamu, který tvoří přílohu osadního řádu)

e) pod p. č. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Jsou ve spoluvlastnictví ZO ČZS a členů osady (dle seznamu, který tvoří přílohu osadního řádu).

Komentář: O zahrádkovou osadu jde tehdy, tvoří-li soubor nejméně tří zahrádek soustředěných na uceleném prostoru, disponujících alespo3 minimálními společnými zařízeními sloužícími k zajištění provozu osady, jednotlivých zahrádek a k uspokojení zájmů jednotlivých osadníků (např. rozvod vody, odpadní hospodářství, oplocení atp.). Pokud nejde o soubor zahrádek (např. u přídomních zahrádek) se zahrádkové osady nezřizují. Pokud osada nebyla jako taková zřízena podle stavebního zákona, nelze u ní uplat3ovat právní režim a ve svém postavení se řídí pouze rozhodnutími členské schůze, event. vnitrosvazovými normami.

3) Pozemky ve vlastnictví základní organizace (event. v nájmu od vlastníka )

jsou členové osady oprávněni užívat na základě nájemných či podnájemních smluv uzavřených se základní organizací v rozsahu práv a povinností stanovených těmito smlouvami a tímto osadním řádem. Při hrubém nebo opětovném porušení smlouvy nebo osadního řádu je ZO ČZS oprávněna od smlouvy odstoupit. Převod nájemní a podnájemní smlouvy na jinou osobu je možný jen se souhlasem základní organizace.

4) Ke společnému užívání členů zahrádkové osady slouží společné zařízení zahrádkové osady: a) ve vlastnictví ZO ČZS (podrobně vyjmenovat a specifikovat podle

inventární knihy, např.)

- vodárna a čerpadla s nádrží užitkové vody zapsaná v katastru nemovitostí na LV č. . . . . . . . . . . . .

- studna - užívání povoleno orgánem vodního hosp. č. . . . . . . . . . . . .

- parkoviště motorových vozidel zapsané v katastru nemovitostí na LV

č. . . . . . . . . . . . .

- oplocení osady včetně vrat

- motorová sekačka - inv. č. . . . . . . . . . . . .

- drtič větví - inv. č. . . . . . . . . . . . .

- atp. . . . . . . . . . . . .

b) ve spoluvlastnictví ZO ČZS a členů osady (dle seznamu, který tvoří přílohu tohoto osadního řádu)

- dále vypsat a specifikovat obdobně jako v bodu a)

c) v nájmu (event. ve smluvním užívání, výpůjčce apod.) od . . . . . . . . .

- opět vypsat a specifikovat jako v bodu a).

5) Pozemky ve vlastnictví organizace a společná zařízení uvedená pod bodem 4 ve vlastnictví organizace jsou pořizována, spravována a udržována z účelových příspěvků členů ZO ČZS a jiných zdrojů, které podle Xxxxxx ČZS tvoří majetek svazu.

Z účelových prostředků členů ČZS a jiných zdrojů majetku svazu jsou rovněž hrazeny náklady na pořízení, nájem, užívání a udržování pozemků sloužících všem členům osady a společných zařízení ve spoluvlastnictví ZO ČZS a jednotlivých členů osady, event. v nájmu ZO ČZS s výjimkou pozemků předaných do podnájmu jednotlivých členů; nájem za tyto pozemky hradí uživatelé na základě podnájemních smluv.

Náklady na společná zařízení určená jen pro omezený okruh uživatelů hradí ve stanoveném poměru pouze tito uživatelé.

Správu společných zařízení vykonává základní organizace prostřednictvím správy zahrádkové osady. Se členy osady, event. s uživateli společných zařízení, která jsou pro ně určena, uzavírá smlouvy o správě, rozsahu a způsobu užívání společných zařízení a jeho úhradě, event. o náhradním plnění úhrad (naturálním plnění, osobním plnění - brigádách atp.).

Komentář: S uživateli společných zařízení, kteří nejsou členy ČZS event. s hostujícími členy ČZS uzavírá ZO smlouvu vždy, se členy organizace zejména v případech, není-li způsob užívání, resp. podíl na udržování a úhradě nákladů konkrétně upraven v osadním řádu.

Pokud jsou pozemky, věci movité i nemovité s určením pro zajištění chodu zahrádkové osady a užívání jejich členů pořizovány z účelových prostředků či jiných zdrojů majetku svazu (viz § 22 odst. 5 stanov), jsou vždy ve vlastnictví organizace. Účelové a členské příspěvky nepředstavují ve smyslu zákona podíl na majetku organizace, ale jsou členským vkladem sloužícím ke spotřebě hmotných prostředků organizace a jsou rovněž určeny jako forma účasti na činnosti základní organizace (resp. Zahrádkové osady). Ve smyslu § 7 stanov proto ani nevzniká při zániku členství nárok na jejich vrácení.

Účelové příspěvky se vybírají pouze od členů ČZS. Členové zahrádkové osady, kteří nejsou členy ČZS, neplatí účelové příspěvky (jde zpravidla o povinnost členů určenou členskou schůzí), ale hradí poměrnou část nákladů na správu, provoz, užívání, udržování a údržbu ve formě provozního poplatku (event. nájmu), jehož výši stanoví ZO podílem na souhrnu nákladů včetně odpisů (oprávek). Výše provozního poplatku nemůže být nižší, než souhrn příspěvků (účelových, členských, zápisného), daní, poplatků a jiných zdrojů, které organizace vynaloží na správu osady a společných zařízení.

6. Při zániku členství nebo zániku smlouvy s členem osady - nečlenem ČZS zaniká právo užívání pozemků ve vlastnictví (spoluvlastnictví) základní organizace a společných zařízení, pokud dohodou nebo následnou smlouvou ZO ČZS s uživatelem není stanoveno jinak.

Má-li uživatel zahrádky, u něhož zaniká členství nebo smlouva o užívání společných zařízení na společných zařízeních - zejména na pozemcích sloužících všem členům osady - spoluvlastnický podíl (vzniklý např. při prodeji pozemků osady Pozemkovým fondem rovným dílem mezi členy zahrádkové osady), pak je jeho podíl předmětem majetkového vypořádání. Podíl pak přechází za základní organizaci, pokud není předtím sjednáno jinak předkupní právo.

II. Správa osady

1. Správu osady vykonává orgán pověřený (zvolený) členskou schůzí ZO ČZS (výbor ZO, osadní výbor) po dobu totožnou s funkčním obdobím výboru ZO.

Komentář: Zvláštní orgán (osadní výbor) se zřizuje pouze v případech, kdy v rámci základní organizace působí vedle zahrádkové osady více členů ZO (např. uživatelů přídomcích zahrádek nebo v případech, kdy v organizaci působí více zahrádkových osad. V případě, že zahrádková osada funguje současně jako jedna základní organizace, se zvláštní orgán nezřizuje; správu osady vykonává výbor základní organizace.

2. Orgán správy osady (dále osadní výbor) je nejméně tříčlenný v čele s předsedou, kterého volí členové zahrádkové osady a schvaluje členská schůze ZO. Pokud není současně členem výboru ZO, účastní se jeho jednání v zastoupení osady s hlasem poradním.

3. Zahrádková osada není samostatnou organizační jednotkou, je organickou součástí základní organizace ČZS, při které je zřízena. Osadní výbor nemá samostatnou rozhodovací pravomoc, jeho rozhodnutí kromě vyřizování běžných záležitostí osady musí být schválena výborem ZO nebo členskou schůzí podle jejich kompetence.

Komentář: Ustanovení pod bodem 2 a 3 se užijí pouze v případech, kdy správu osady nevykonává výbor ZO (ve smyslu bodu 1 a komentáře k tomuto ustanovení).

4. Do působnosti osady (event. do působnosti osadního výboru náleží zejména:

- organizace výstavby osady, přidělování zahrádek, dispozice se společnými pozemky, druh zahrádkářské činnosti,

- systém užívání, správy a udržování společných zařízení,

- dohled na dodržování osadního řádu, způsob řešení jeho případného porušování,

- dohled na dodržování zásad platných pro zahrádkářskou činnost (hygiena, ochrana před nákazami, dodržování bezpečnostních norem atp.),

- řešení námětů, připomínek a návrhů členů ZO, pokud jejich realizace nepřísluší do působnosti orgánů ZO nebo vyšších orgánů svazu,

- informovanost členů osady o záležitostech plynoucích z rozhodnutí členských schůzí a ostatních orgánů ZO a způsoby komunikace s nimi,

- formy součinnosti a spolupráce s místními orgány a institucemi při zajiš8ování chodu osady.

Komentář: Uvedené oblasti jsou uvedeny jen příkladmo, osadní řád by měl při vymezení působnosti osadní správy reagovat i na místní zvláštnosti, zejména pokud jde na systém účasti při uzavírání podnájemních smluv k pozemkům v nájmu ZO, smluv o provozu, užívání a údržbě společných zařízení, při komunikaci s vlastníky pozemků - nečleny ČZS atp.

Vedle této působnosti by osadní řád měl jmenovitě upravit práva a povinnosti orgánu správy směřující k dodržení základních zásad soužití a bezpečnosti v osadě. Jde zejména o právo přístupu na pozemky osadníků v případě havárií, záplav, požárů a obdobných mimořádných událostí, povinnost účasti při zákrocích a jiných úkonech orgánů státní moci a správy, povinnost zakročit při závažném porušení zákonných předpisů atp.

III. Režim a provoz osady

Komentář: Režim a provoz osady by měl být upraven výhradně podle místních podmínek tak, aby byl zajištěn bezporuchový chod osady a přitom aby byly respektovány oprávněné zájmy všech členů osady. Proto jsou další ustanovení formulována jen příkladmo, přičemž je však vždy nutné, aby byly v souladu s posláním ČZS podle § 2 Stanov ČZS a směřovaly k upev3ování soužití všech členů a respektování tzv. sousedských vztahů ve smyslu § 127 občanského zákoníku:

Zahrádková osada je souborem společných prostor, zařízení a zahrádek užívaných členy osady a slouží především k zabezpečení jejich společných a oprávněných individuálních zájmů při zahrádkářské činnosti, relaxaci a aktivním odpočinku. K tomu slouží tato režimní opatření:

a) zahrádky musí být co do prostorového uspořádání výsadby v souladu s celkovým osazovacím záměrem osady přijatým členy osady,

b) při hranicích sousedních zahrádek je povoleno vysazovat porosty ve vzdálenosti rovnající se polovině předpokládané výšky vzrostlého stromu. Maximální výška porostů nesmí přesahovat m,

c) uživatelé jsou povinni činit opatření k tomu, aby porosty, jakož i větve a kořeny těchto porostů nepřesahovaly na sousední zahrádky a společné plochy v osadě,

d) chov včel, drobného hospodářského zvířectva a domácích zvířat

je dovolen chov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

není dovolen

je dovolen za těchto podmínek . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

e) na zahrádkách je možné budovat zahrádkářské chaty sloužící pro odpočinek, uskladnění výpěstků, nářadí a jiných zahrádkářských potřeb, a to v souladu s územními záměry a při dodržení postupu podle zákonných předpisů,

f) stavby trvalého charakteru, zejména k trvalému užívání za účelem rekreace a bydlení

- nejsou v zahrádkové osadě povoleny

- jsou povoleny jen vlastníkům pozemků za podmínek stanovených zákonem a za předpokladu, že nenaruší charakter, účel a vzhled zahrádkové osady,

g) provozní zařízení, např. skleníky, nádrže na vodu, kompostiště, kůlny a dřevníky je možné zřizovat jen za podmínek souhlasu správy osady a při dodržení zákonných předpisů,

h) užívání motorových vozidel v prostorách zahrádkové osady

- není povoleno

- je povoleno pouze v případě nezbytné potřeby k převozu a odvozu osob a materiálů apod.

i) parkování vozidel a jejich údržby a mytí v prostorách osady

- není povoleno

- je povoleno jen na prostorách k tomu určených

- je povoleno pouze na pozemcích ve vlastnictví členů osady,

j) užívání hlučných zařízení, sekaček, motorových pil a jiných zdrojů hluku není v osadě povoleno v době od . . . . . . . . . . . . . . . . . . do ,

k) atp.

IV. Práva a povinnosti členů zahrádkové osady

1. Členové zahrádkové osady jsou oprávněni:

a) užívat společné prostory a zařízení k jim určeným účelům, hospodárně a způsobem, kterým nezpůsobí škodu nebo jinou újmu ostatním členům osady,

b) účastnit se rozhodování o záležitostech osady, vznášet dotazy, návrhy a doporučení správě osady a orgánům základní organizace a vyžadovat řešení problémů,

c) být informováni o užití finančních a hmotných prostředků určených k pořizování, správě a údržbě společných prostor a zařízení,

d) volit a být voleni do orgánu správy osady (v případě volby do osadního výboru),

e) užívat společných zařízení rodinnými příslušníky a jinými blízkými osobami za předpokladu, že za jejich činnost, chování a případně způsobenou škodu a újmu v osadě budou plně odpovědni.

2. Členové zahrádkové osady jsou povinni:

a) užívat zahrádky, společné prostory a zařízení v souladu se zásadami režimu a provozu upravenými tímto osadním řádem k účelu, k němuž jsou určeny a způsobem, který nebude na újmu ostatním členům osady,

b) podílet se na řešení problémů osady,

c) užívat společná zařízení hospodárně a tak, aby nevznikla škoda osadě, základní organizaci a ostatním členům osady; v případě vzniku škody způsobené jejich zaviněným jednáním škodu nahradit nebo odstranit její následky,

d) dodržovat v osadě zásady dobrého soužití, vnitrosvazové a obecně závazné předpisy,

e) udržovat zahrádky v osadě v dobrém stavu, používat v potřebném rozsahu prostředky k zamezení šíření chorob rostlin, plísní, atp. a přispívat k jejich likvidaci,

f) nenarušovat vzhled okolí zahrádkové osady komposty a skládkami, udržovat pořádek, dodržovat zásady hygieny, komposty zřizovat tak, aby nebyly na újmu jiným členům osady,

g) nepoužívat v prostorách osady střelné zbraně,

h) podílet se na udržování společných zařízení osady a společných prostor a nést náklady na jejich údržbu finančním plnění stanoveným správou osady a podle potřeby osobním plněním formou pracovních činností (brigád),

i) hradit spotřebované energie, daně a poplatky,

j) v případě pobytu rodinných příslušníků a osob pobývajících v osadě s jejich souhlasem zajistit, aby dodržovaly režim a provoz v osadě stanovený tímto osadním řádem.

3. Dopustí-li se člen zahrádkové osady porušení osadního řádu, bude dle závažnosti vyzván osadní správou k nápravě, při marné výzvě se má za to, že toto smírčí řízení bylo neúspěšné a ZO ČZS má právo se domáhat u místního orgánu státní správy, event. soudní cestou obnovení pokojného stavu podle § 5 občanského zákoníku. U členů ČZS může být hrubé nebo opakované porušení osadního řádu považováno za důvod vyloučení ze svazu, v případě způsobení škody na společných zařízeních za důvod k vypovězení smlouvy o jejich užívání, event. k vypovězení nájemní nebo podnájemní smlouvy.

V. Zánik uživatelských práv v zahrádkové osadě

1. Zánik uživatelských práv pro členy ZO ČZS končí:

a) zánikem členství v ČZS pokud člen nevlastní pozemek v zahrádkové osadě, příp. pokud zanikla jeho nájemní nebo podnájemní smlouva k pozemku; pokud vlastní pozemek v osadě nebo nájemní či podnájemní smlouva nezanikla, užívání společných zařízení je možné jen uzavřením smlouvy o užívání společných zařízení se základní organizací,

b) zánikem nájemní nebo podnájemní smlouvy pokud není uzavřena smlouva o užívání společných zařízení,

c) zcizením (prodejem, darováním, směnou, jiným převodem) vlastnických práv k movitému i nemovitého majetku člena.

Komentář: Při zániku nájemních, podnájemních či vlastnických práv k pozemku nekončí vlastnická práva k věcem ostatním (např. k zahrádkářské chatě). Vlastník pozemku s jehož souhlasem byla věc (zpravidla chata nebo jiná nemovitost) na pozemku zřízena, je pak povinen majiteli dispozici s jeho vlastnickými právy umožnit - tedy např. umožnit prodej chaty, její udržování, v krajním případě i užívání - v takových případech je však nutné smluvně toto užívání upravit např. z hlediska přístupu, údržby, užívání medií atp. Omezení dispozice s vlastnickými právy je nezákonné. Dispozice s majetkem je možná pouze se souhlasem vlastníka. Je však možná alternativa uvedená v odst. 2:

2.V souvislosti se skončením nájmu (podnájmu) zahrádky dosavadní člen jím vybudovaná zařízení dobrovolně odklidí a pozemek uvedený do původního stavu odevzdá výboru, nebo se dohodne o odprodeji vybudovaných zařízení s novým uživatelem, kterého určí výbor ZO ČZS a dohodu o majetkoprávním vypořádání předá výboru ZO.

3. Zánik užívacích práv pro členy zahrádkové osady (vlastníky nebo nájemce nemovitostí v zahrádkové osadě), kteří nejsou členy ČZS, končí zánikem vlastnictví, což má za následek i zánik smlouvy o užívání společných zařízení, pokud se strany (ZO ČZS a vlastník) nedohodnou jinak.

4. V případě, že se na zahrádce nachází nemovitost - např. zahrádkářská chata , jejíž doba trvání nebyla stavebním povolením omezena nebo dosud neuplynula, a dosavadní uživatel ji hodlá prodat, bere na vědomí, že převodem nemovitosti nevzniká novému nabyvateli zahrádkářské chaty - nebo jiné nemovitosti - právo na uzavření nájemní (podnájemní smlouvy k pozemku na němž se nemovitost nachází. Za účelem předejití případných sporů je uživatel povinen informovat o záměru prodeje nemovitosti výbor ZO ČZS.

5. Při převodu vlastnických práv je vlastník povinen informovat nového vlastníka (nájemce) o možnosti užívat společná zařízení pouze se souhlasem vlastníka (event. nájemce těchto zařízení) na základě smlouvy o užívání těchto společných zařízení.

6. Před ukončením užívacích práv je dosavadní uživatel povinen uhradit všechny závazky, které pro něj z užívání společných zařízení vyplynuly.

VI. Závěrečná ustanovení

1. Tento osadní řád je závazný pro každého člena ZO ČZS - uživatele zahrádky a společných zařízení v zahrádkové osadě. Pro členy zahrádkové osady - nečleny ČZS je osadní řád závazný, pokud je tato závaznost potvrzena ve smlouvě o užívání společných zařízení.

2. Osadní řád nabývá platnosti a účinnosti dnem schválení členskou schůzí ZO ČZS a jeho publikací provedenou způsobem, aby se s jeho zněním mohli seznámit všichni členové zahrádkové osady.

3. Změny a doplňky k osadnímu řádu jsou platné a účinné po schválení členskou schůzí ZO ČZS a publikaci podle odst. 2.

Osadní řád byl schválen na členské schůzi ZO ČZS dne . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Předseda ZO ČZS: Jednatel (tajemník):

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Zpracoval: XXXx. Xxxxxxxx Xxxxxx, právní komise RR ČZS

(V Z O R O V Á) S M L O U V A

o správě, provozu, údržbě, obnově a úhradách užívání společných zařízení ZO ČZS

mezi

1. Základní organizací Českého zahrádkářského svazu (název)

se sídlem . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . IČ . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

(dále "ZO ČZS")

zastoupené

a) předsedou ZO ČZS (jméno, nar., bytem)

b) místopředsedou (jméno, nar., bytem)

(pověřeným členem výboru)

2. Členem zahrádkové osady - (vlastníkem zahrádky č. . , event. zahradního dílce č. . )

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

(jméno, příjmení, nar., trvale bytem)

Čl. I.

Předmět smlouvy

1. ZO ČZS je vlastníkem (event. spoluvlastníkem) společných zařízení (event. společných věcí - nemovitostí, prostor atp.):

- nemovitostí . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

(u pozemků vypsat druh, parc. č., rozloha, u staveb vypsat druh a charakter) podle LV č. . . . . . v kat. území . . . . . . . . . katastru nemovitostí (místo)

- zařízení . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

(vypsat druh - např. přívod a rozvod vody, el. rozvody, oplocení, stroje, vybavení moštárny, atp.).

2. Předmětem této smlouvy je režim užívání společných zařízení uvedených v odst.1 a podmínek jejich užívání.

Čl. II.

Režim užívání společných zařízení

1. Správu (nemovitostí a) společných zařízení vykonává výbor ZO ČZS (event. osadní výbor zahrádkové osady), přitom zejména:

a) zajiš8uje bezporuchový a hospodárný provoz a chod společných zařízení po organizační, technické a administrativní stránce; k tomu zajiš8uje jejich opravy, renovaci a ukládá úkoly k jejich užívání, provozu a udržování,

b) rozhoduje o obnově a doplnění společných zařízení ve výši jednorázových nákladů do částky 10 000 Kč, přesahuji-li náklady tuto částku, činí tak po schválení členské schůze podle § 9 odst.2 písm. m/ Stanov ČZS

c) navrhuje členské schůzi výši a termíny finančního plnění účelových prostředků na správu, provoz a údržbu společných zařízení,

d) stanoví rozsah osobního plnění (brigád), případně výši náhradního finančního plnění k zabezpečení provozu společných zařízení,

e) dohlíží na dodržování právních a technických norem při užívání společných zařízení,

f) činí opatření podle stanov a obecně závazných předpisů vůči uživatelům společných zařízení, kteří neuhradili finanční nebo osobní plnění stanovené podle ustanovení

pod písm. c/ a d/, způsobili škodu na společných zařízeních nebo porušují obecně platné či vnitrosvazové předpisy a pokyny při jejich užívání,

g) předkládá pravidelně jedenkrát ročně členské schůzi zprávu o stavu společných zařízení a jejich užívání a o hospodaření s finančními prostředky určenými k jejich správě, provozu, údržbě a obnově,

h) vede předepsané evidence o společných zařízeních, jejich užívání, odpisech, pořízení a opravách.

2. Společná zařízení uvedená v čl. I jsou určena k zajištění potřeb všech členů zahrádkové osady při jejich zahrádkářské činnosti, k zajištění jejich vlastnických a uživatelských práv k nemovitostem a věcem v zahrádkové osadě, k zabezpečení nerušeného chodu, provozu a pořádku v zahrádkách i společných prostorách a k zabezpečení oprávněných individuálních zájmů členů osady.

3. Používání společných zařízení k výdělečné činnosti není povoleno.

4. Společná zařízení musí být užívána hospodárným způsobem k účelu pro který jsou určeny a tak, aby na nich nebyla způsobena škoda. Zaviněné poškození jsou uživatelé povinni neprodleně odstranit nebo zajistit jejich opravu, event. náhradu.

5. Společná zařízení mohou být používána jen po dobu nezbytně nutnou, pokud nebude s oprávněnou osobou (orgánem správy společných zařízení) sjednáno jinak.

Čl. III.

Podmínky užívání společných zařízení

1. Účastník smlouvy uvedený jako druhá smluvní strana je oprávněn užívat společná zařízení uvedená v čl. I za těchto podmínek:

a) bude beze zbytku respektovat režim užívání společných zařízení podle čl. II této smlouvy,

b) bude plnit rozhodnutí výboru ZO (orgánu správy společných zařízení) při správě a zajištění provozu společných zařízení,

c) bude-li mít uhrazeny v termínu a výši stanovené členskou schůzí účelové příspěvky, event. odpracováno osobní či náhradní finanční plnění k udržování společných zařízení - není-li uživatel členem ČZS bude-li mít v termínu a výši stanovené výborem ZO zaplacen provozní poplatek za užívání společných zařízení.

2. Společná zařízení bude uživatel používat tak, aby nečinil hmotnou či jinou škodu ostatním členům zahrádkové osady a neobtěžoval je v nadměrné míře hlukem, prachem, vibracemi nebo jiným způsobem narušujícím klidné soužití v osadě.

3. Návštěvníci zahrádek a prostor zahrádkové osady - rodinní příslušníci a další osoby užívající práv člena zahrádkové osady mají práva a povinnosti odvozená od práv a povinností těchto členů, kteří za ně nesou plnou odpovědnost a jsou povinni provést nápravu nebo úhradu škody, jako by ji způsobili sami.

4. Uživatel jako druhý účastník smlouvy je povinen umožnit osobám vykonávajícím správu společných zařízení provedení kontroly, zda společná zařízení užívá v souladu se stanoveným režimem podle čl. II, případné pokyny je povinen respektovat a plnit.

Čl. IV.

Úhrada užívání společných zařízení

1. Členové ČZS - ZO ČZS hradí užívání společných zařízení formou účelového příspěvku, jehož výši stanoví členská schůze.

2. Provozní poplatek (nájem) za užívání pro člena zahrádkové osady - nečlena ČZS činí

. . . . . . . . . . Kč. Jeho výše může být upravena v návaznosti na změnu nákladů na

provoz společných zařízení, jejich údržbu či obnovu na základě rozhodnutí členské schůze písemným dodatkem k této smlouvě.

3. Účelové příspěvky a provozní poplatky , event. osobní a náhradní finanční plnění se hradí či provádějí v termínech stanovených členskou schůzí nebo výborem základní organizace (v akutních případech jiným orgánem správy společných zařízení).

4. Uhrazené účelové příspěvky a provozní poplatky za užívání společných zařízení se pokládají za vyčerpané v daném roce, při zániku členství, ukončení smlouvy nebo přerušení práva užívání pro závažné porušení podmínek užívání před skončením zúčtovacího období, se nevrací.

Čl. V.

Oznamovací a sankční ustanovení

1. Porušování této smlouvy řeší ZO ČZS především pohovorem, dohodou o nápravě či finanční úhradou škody. Při opakovaném a závažném porušení podmínek užívání může ZO ČZS přerušit přestupci užívací právo ke společným zařízením nebo od smlouvy odstoupit a finanční a věcné vyrovnání řešit právní cestou prostřednictvím orgánu místní správy nebo soudu.

2. Uživatel se zavazuje informovat ZO ČZS předem o změně vlastnických práv k pozemkům event. jiným nemovitostem a jejich převodu na jiné osoba (kupní, darovací, nájemní smlouva atp.) Současně se zavazuje nastávajícího vlastníka informovat o pravidlech soužití v osadě, včetně možností, práv a povinností při užívání společných zařízení. Samotný převod vlastnictví nemovitostí nezakládá právu nového nabyvatele bez uzavření smlouvy se ZO ČZS k užívání společných zařízení a nemovitostí upravovaného touto smlouvou.

Čl. VI.

Závěrečná ustanovení

1. Obě smluvní strany prohlašují, že tuto smlouvu uzavřeli na základě své pravé a svobodné vůle, že si smlouvu přečetli, rozumí jí a zavazují se ji dodržovat, což potvrzují svými podpisy.

2. Smlouva byla vyhotovena ve dvou výtiscích, po jednom pro každou smluvní stranu

3. Změna smlouvy musí mít formu písemného číslovaného dodatku ke smlouvě.

4. Smlouva se uzavírá na dobu určitou odpovídající trvání vlastnictví nebo jiné formy oprávněného užívání zahrádky (pozemku) v osadě, nedohodnou-li se smluvní strany jinak a vstupuje v platnost dnem podpisu.

5. V době trvání smlouvy lze její platnost ukončit kdykoliv výpovědí obou účastníků s tříměsíční výpovědní smlouvou, pokud uživatel pozbude možnost využívat společná zařízení nebo pokud správce společných zařízení neplní své povinnosti stanovené touto smlouvou, nedohodnou-li se smluvní strany jinak.

V . . . . . . . . . . . . . . dne . . . . . . . . . . . . . .

Podpisy účastníků:

Za ZO ČZS: Člen zahrádkové osady

- uživatel spol. zařízení:

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

. . . . . . . . . . . . . . . . . . . .

Zpracoval: XXXx. Xxxxxxxx Xxxxxx, právní komise RR ČZS

Document Metadata

Table of Contents

ZÁKLADNÍ VNITROSVAZOVÉ PŘEDPISY

Document Metadata