právních předpisÛ Olomouckého kraje
ĚSTNÍKV
Ročník 2010
právních předpisÛ Olomouckého kraje
Částka 1 Rozesláno dne 18. května 2010
O B S A H
1. Nařízení Olomouckého kraje č. 1/2010, kter˘m se vydává závazná část plánu oblasti povodí Moravy pro Olomouck˘ kraj, závazná část plánu oblasti povodí Odry pro Olomouck˘ kraj a závazná část plánu oblasti povodí Dyje pro Olomouck˘ kraj
Veǐejnoprávní smlouvy
1/VS/2010 Veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi městysem Brodek u Přerova a obcí Kokory
– v˘kon úkolÛ podle zákona o obecní policii
2/VS/2010 Veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi městysem Dub nad Moravou a obcí Kožu‰any-Tážaly
– v˘kon úkolÛ podle zákona o obecní policii
3/VS/2010 Veřejnoprávní smlouva uzavřená mezi městem Zábřeh a městem Mohelnice
– v˘kon přenesené pÛsobnosti na úseku sociálně-právní ochrany dětí
4/VS/2010 Dohoda o změně veřejnoprávní smlouvy uzavřené mezi městem Jeseník a obcí Bělá pod Pradědem (uveřejněné v částce 2/2007 Věstníku právních předpisÛ Olomouckého kraje pod č. 47/VS/2007)
– v˘kon přenesené pÛsobnosti ve věcech přestupkÛ
5/VS/2010 Dohoda o změně veřejnoprávní smlouvy uzavřené mezi městem Jeseník a obcí Česká Ves (uveřejněné v částce 2/2007 Věstníku právních předpisÛ Olomouckého kraje pod č. 48/VS/2007)
– v˘kon přenesené pÛsobnosti ve věcech přestupkÛ
6/VS/2010 Dohoda o změně veřejnoprávní smlouvy uzavřené mezi městem Jeseník a obcí Lipová-lázně (uveřejněné v částce 2/2007 Věstníku právních předpisÛ Olomouckého kraje pod č. 49/VS/2007)
– v˘kon přenesené pÛsobnosti ve věcech přestupkÛ
7/VS/2010 Dohoda o změně veřejnoprávní smlouvy uzavřené mezi městem Jeseník a obcí Ostružná (uveřejněné v částce 1/2008 Věstníku právních předpisÛ Olomouckého kraje pod č. 1/VS/2008)
– v˘kon přenesené pÛsobnosti ve věcech přestupkÛ
8/VS/2010 Dohoda o změně veřejnoprávní smlouvy uzavřené mezi městem Jeseník a obcí Supíkovice (uveřejněné v částce 2/2008 Věstníku právních předpisů Olomouckého kraje pod č. 50/VS/2008)
– výkon přenesené působnosti ve věcech přestupků
9/VS/2010 Dodatek č. 7 o změně veřejnoprávní smlouvy uzavřené mezi městem Šumperk a městem Mohelnice (uveřejněné v částce 3/2005 Věstníku právních předpisů Olomouckého kraje pod č. 19/VS/2005)
– výkon přenesené působnosti ve věcech podle zákona o návykových látkách
10/VS/2010 Dodatek č. 2 o změně veřejnoprávní smlouvy uzavřené mezi městem Šumperk a městem Zábřeh (uveřejněné v částce 1/2008 Věstníku právních předpisů Olomouckého kraje pod č. 36/VS/2008)
– výkon přenesené působnosti ve věcech památkové péče
11/VS/2010 Dodatek č. 7 o změně veřejnoprávní smlouvy uzavřené mezi městem Šumperk a městem Zábřeh (uveřejněné v částce 3/2005 Věstníku právních předpisů Olomouckého kraje pod č. 21/VS/2005)
– výkon přenesené působnosti ve věcech podle zákona o návykových látkách
12/VS/2010 Dodatek č. 1 o změně veřejnoprávní smlouvy uzavřené mezi městem Zábřeh a městem Mohelnice (uveřejněné v částce 1/2010 Věstníku právních předpisů Olomouckého kraje pod č. 3/VS/2010)
– výkon přenesené působnosti na úseku sociálně-právní ochrany dětí
13/VS/2010 Dodatek č. 2 o změně veřejnoprávní smlouvy uzavřené mezi městem Zábřeh a městem Mohelnice (uveřejněné v částce 1/2010 Věstníku právních předpisů Olomouckého kraje pod č. 3/VS/2010)
– výkon přenesené působnosti na úseku sociálně-právní ochrany dětí
14/VS/2010 Dodatek č. 3 o změně veřejnoprávní smlouvy uzavřené mezi městem Zábřeh a městem Mohelnice (uveřejněné v částce 1/2010 Věstníku právních předpisů Olomouckého kraje pod č. 3/VS/2010)
– výkon přenesené působnosti na úseku sociálně-právní ochrany dětí
15/VS/2010 Dodatek č. 4 o změně veřejnoprávní smlouvy uzavřené mezi městem Zábřeh a městem Mohelnice (uveřejněné v částce 1/2010 Věstníku právních předpisů Olomouckého kraje pod č. 3/VS/2010)
– výkon přenesené působnosti na úseku sociálně-právní ochrany dětí
16/VS/2010 Dodatek č. 5 o změně veřejnoprávní smlouvy uzavřené mezi městem Zábřeh a městem Mohelnice (uveřejněné v částce 1/2010 Věstníku právních předpisů Olomouckého kraje pod č. 3/VS/2010)
– výkon přenesené působnosti na úseku sociálně-právní ochrany dětí
17/VS/2010 Dodatek č. 6 o změně veřejnoprávní smlouvy uzavřené mezi městem Zábřeh a městem Mohelnice (uveřejněné v částce 1/2010 Věstníku právních předpisů Olomouckého kraje pod č. 3/VS/2010)
– výkon přenesené působnosti na úseku sociálně-právní ochrany dětí
18/VS/2010 Dodatek č. 7 o změně veřejnoprávní smlouvy uzavřené mezi městem Zábřeh a městem Mohelnice (uveřejněné v částce 1/2010 Věstníku právních předpisů Olomouckého kraje pod č. 3/VS/2010)
– výkon přenesené působnosti na úseku sociálně-právní ochrany dětí
19/VS/2010 Dodatek č. 8 o změně veřejnoprávní smlouvy uzavřené mezi městem Zábřeh a městem Mohelnice (uveřejněné v částce 1/2010 Věstníku právních předpisů Olomouckého kraje pod č. 3/VS/2010)
– výkon přenesené působnosti na úseku sociálně-právní ochrany dětí
1
NA¤ÍZENÍ
Olomouckého kraje č. 1/2010
ze dne 8. 4. 2010,
kter˘m se vydává závazná část plánu oblasti povodí Moravy pro Olomouck˘ kraj, závazná část plánu oblasti povodí Odry pro Olomouck˘ kraj
a závazná část plánu oblasti povodí Dyje pro Olomouck˘ kraj
Rada Olomouckého kraje vydává svým usnesením č. UR/36/34/2010 ze dne 8. 4. 2010 podle § 7 a § 59 odst. 1 písm. k) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zříze- ní), ve znění pozděj‰ích předpisů, a podle § 25 odst. 5 zá- kona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zá- konů (vodní zákon), ve znění pozděj‰ích předpisů, toto nařízení:
Ǧl. 1
Tímto nařízením se vydává
a) závazná část plánu oblasti povodí Moravy pro Olomoucký kraj, která je uvedena v příloze č. 1 tohoto nařízení,
b) závazná část plánu oblasti povodí Odry pro Olo- moucký kraj, která je uvedena v příloze č. 2 toho- to nařízení,
c) závazná část plánu oblasti povodí Dyje pro Olo- moucký kraj, která je uvedena v příloze č. 3 toho- to nařízení.
Ǧl. 2
Toto nařízení nabývá účinnosti patnáctým dnem ná- sledujícím po dni jeho vyhlá‰ení ve Věstníku právních předpisů Olomouckého kraje.
Ing. Xxxxxx Xxxxxxx
hejtman
XXXx. Xxxxxxx Xxxxxxx
náměstek hejtmana
Pǐíloha č. 1
k naǐízení Olomouckého kraje č. 1/2010
Obsah:
ZÁVAZNÁ ǦÁST
PLÁNU OBLASTI POVODÍ MORAVY PRO OLOMOUCKÝ KRAJ
1. OCHRANA VOD JAKO SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROST¤EDÍ V OBLASTI POVODÍ MORAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
1.1 Hlavní cíle ochrany vod jako složky životního prostředí
1.2 Správné postupy ochrany vod jako složky životního prostředí
1.3 Opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí
1.3.1 Povrchové vody
1.3.2 Podzemní vody
1.3.3 Opatření organizační a obecné povahy pro povrchové i podzemní vody
2. OCHRANA P¤ED POVODNĚMI A NEGATIVNÍMI ÚČINKY SUCHA V OBLASTI POVODÍ MORAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
2.1 Hlavní cíle ochrany před povodněmi a negativními účinky sucha
2.2 Správné postupy ochrany před povodněmi a negativními účinky sucha
2.3 Opatření k ochraně území před extrémními vodními stavy
3. OBLAST PLNĚNÍ POŽADAVKŮ NA VODOHOSPODÁ¤SKÉ SLUŽBY V OBLASTI POVODÍ MORAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
3.1 Hlavní cíle v oblasti plnění požadavků na vodohospodářské služby
3.2 Správné postupy v oblasti vodohospodářských služeb
Seznam zkratek:
ČOV čistírna odpadních vod EU Evropská Unie
h vý‰ka
ID identifikační číslo opatření v rámci plánu oblasti povodí Moravy LČR Lesy České republiky, s. p.
PHP plán hlavních povodí
PM Povodí Xxxxxx, s. p.
Q20 dvacetiletý průtok
Q50 padesátiletý průtok
Q100 stoletý průtok
UPOD útvar podzemních vod VD vodní dílo
VÚ vodní útvar
ZVHS Zemědělská vodohospodářská správa
1. OCHRANA VOD JAKO SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROST¤EDÍ
V OBLASTI POVODÍ MORAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
1.1 Hlavní cíle ochrany vod jako složky životního prostǐedí
Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí jsou v oblasti povodí Moravy následující:
• povrchové vody: zamezit zhor‰ení stavu v‰ech útvarů povrchových vod, zajistit ochranu, zlep‰ení stavu a ob- novu v‰ech vodních útvarů těchto vod s cílem dosáhnout jejich dobrého stavu a dále zajistit ochranu a zlep‰e- ní stavu v‰ech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů s cílem dosáhnout jejich dobrého ekologického po- tenciálu a dobrého chemického stavu; snížit zneči‰tění nebezpečnými látkami, nutrienty a organickými látkami, tj. zastavit nebo postupně odstraňovat emise těchto látek a zabránit jejich vnosu do vodního prostře- dí z plo‰ných zdrojů; zabránit vypou‰tění a únikům zvlá‰í nebezpečných látek do povrchových vod,
• podzemní vody: zamezit nebo omezit vstupy zneči‰íujících látek do podzemních vod a zamezit zhor‰ení stavu v‰ech vodních útvarů podzemních vod, dále zajistit ochranu, zlep‰ení stavu a obnovu v‰ech útvarů podzemních vod a zajistit vyvážený stav mezi odběry podzemních vod a jejich doplňováním s cílem dosáhnout dobrého sta- vu podzemních vod; dále odvrátit jakýkoli významný a trvající vzestupný trend koncentrace nebezpečných, zvlá‰í nebezpečných a jiných závadných látek jako důsledek dopadů lidské činnosti za účelem účinného sníže- ní zneči‰tění podzemních vod, sledovat vývoj stavu a zásob podzemních vod a možnosti jejich využití,
• v chráněn˘ch oblastech: (tzn. v oblastech přirozené akumulace vod, v ochranných pásmech vodních zdrojů, v citli- vých oblastech, zranitelných oblastech, v povrchových vodách využívaných ke koupání, v povrchových vodách, které jsou nebo se mají stát vhodnými pro život ryb, a ve zvlá‰tě chráněných územích podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozděj‰ích předpisů) dosáhnout pro povrchové a podzemní vody stan- dardů a dal‰ích požadavků stanovených zvlá‰tními právními předpisy pro chráněná území, zajistit ochranu sta- novi‰í a druhů vázaných na vodu a vytvořit podmínky pro zvy‰ování biodiverzity.
1.2 Správné postupy ochrany vod jako složky životního prostǐedí
Mezi správné postupy v oblasti vod jsou pro oblast povodí Moravy zařazeny tyto:
• zlep‰ovat kvalitu povrchových a podzemních vod,
• dosahovat požadovaných imisních standardů ve vodních tocích a vodních nádržích,
• snižovat zneči‰tění zvlá‰tě nebezpečnými, nebezpečnými a prioritními látkami a postupně zajistit odstranění jejich vypou‰tění a úniků do povrchových a podzemních vod,
• zabraňovat vzniku havarijního zneči‰tění vod, případně snižovat následky havarijního zneči‰tění vod,
• snižovat emise zneči‰íujících látek z bodových zdrojů zneči‰tění na úroveň požadavků národních právních předpisů a směrnic EU,
• plnit požadavky na či‰tění městských odpadních vod vyplývající z přístupových dohod s Evropským společenstvím,
• snižovat zneči‰tění z plo‰ných a difúzních zdrojů zneči‰tění, sanovat staré ekologické zátěže a staré skládky s významným nepříznivým vlivem na stav vod,
• používat nejlep‰ích dostupných technologií při či‰tění odpadních vod, zejména průmyslových odpadních vod,
• zvy‰ovat kapacity a účinnost existujících čistíren odpadních vod,
• zahajovat výstavbu kanalizačních sítí a nových čistíren odpadních vod pro dosažení evropských standardů,
• zvy‰ovat podíl obyvatel napojených na kanalizaci,
• zaji‰íovat mechanicko-biologické či‰tění odpadních vod ve v‰ech obcích nad 2000 ekvivalentních obyvatel,
• podporovat výstavbu infrastruktury pro biologické postupy či‰tění odpadních vod v malých sídlech pod 2000 ekvivalentních obyvatel,
• prosazovat urychlení rekonstrukce technologicky zastaralých a kapacitně nevyhovujících čistírenských zařízení,
• snižovat množství balastních vod přiváděných k či‰tění na čistírny odpadních vod vhodnými opatřeními na ka- nalizačních sítích, zejména zavádět vhodná opatření k hospodaření s de‰íovými vodami, jako jsou oddílné ka- nalizační systémy, retenční nádrže, zasakovací zařízení atd.,
• zlep‰ovat průchodnost vodních toků pro migraci ryb a dal‰ích vodních živočichů,
• nenaru‰ovat přirozenou a přírodě blízkou morfologii a ekologické parametry vodních toků při stavební čin- nosti a údržbě vodních toků,
• zavést a provozovat souhrnný monitoring stavu vod,
• připustit zatrubňování vodních toků jen ve výjimečných, skutečně jen nezbytných případech, kdy neexistuje jiné variantní ře‰ení,
• odstraňovat sedimenty z vodních nádrží a jezových zdrží s přiměřeným respektováním hledisek ochrany přírody.
1.3 Opatǐení k dosažení cílÛ ochrany vod jako složky životního prostǐedí
1.3.1 Povrchové vody
Opatǐení pro bodové zdroje zneči‰tění
Přehled opatření k omezování vypou‰tění zneči‰těných vod z bodových zdrojů zneči‰tění a jiných činností majících vliv na stav vod.
Opatǐení v oblasti revitalizace vodních tokÛ a zprÛchodňování migračních pǐekážek
Jedná se o opatření k zaji‰tění odpovídajících hydromorfologických podmínek vodních útvarů, umožňujících dosaže- ní požadovaného ekologického stavu nebo dobrého ekologického potenciálu.
Obecná opatǐení pro povrchové vody
1.3.2 Podzemní vody
Opatǐení k omezování, pǐípadně zastavení vnosu zvlቝ nebezpečn˘ch látek do podzemních vod
Opatření týkající se předev‰ím odstranění negativních vlivů starých ekologických zátěží na vodní prostředí a odstra- ňování zneči‰tění z nelegálních skládek.
Obecná opatǐení pro podzemní vody
1.3.3 Opatǐení organizační a obecné povahy pro povrchové i podzemní vody
2. OCHRANA P¤ED POVODNĚMI A NEGATIVNÍMI ÚǦINKY SUCHA V OBLASTI POVODÍ MORAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
2.1 Hlavní cíle ochrany pǐed povodněmi a negativními účinky sucha
Cíle ochrany před povodněmi a negativními účinky sucha jsou v oblasti povodí Moravy následující:
• snížit počet povodněmi ohrožených obyvatel a omezit ohrožení majetku, kulturních a historických hodnot a v tomto smyslu v první řadě plnit konkrétní opatření vymezená na základě koncepčních studií v rámci ře‰ení jednotlivých prioritních oblastí v rámci oblasti povodí Moravy,
• zajistit přípravu a realizaci také ostatních vhodných strukturálních i nestrukturálních preventivních opatření protipovodňové ochrany,
• v případě, že dojde k předpokládané změně klimatu, přizpůsobit tomu koncepci ře‰ení ochrany před povodněmi v oblasti povodí Moravy, a tím minimalizovat rizika zranitelnosti relevantních sektorů hospodářství v oblasti povodí Moravy.
2.2 Správné postupy ochrany pǐed povodněmi a negativními účinky sucha
Správnými postupy v oblasti ochrany před povodněmi a před nepříznivým účinkem sucha jsou:
• podporovat akumulační vodohospodářské funkce krajiny jako prevenci proti velkoplošným povodním pro- střednictvím zvyšování retenční kapacity území a zpomalením odtoku vod z území, která je rovněž vhodným adaptačním opatřením proti suchu v případě budoucího nepříznivého vývoje klimatu,
• při stanovení návrhového průtoku protipovodňových opatření vycházet z koncepčních dokumentů, týkajících se protipovodňové ochrany na území dotčených krajů a dále z hodnot doporučené zabezpečenosti ochrany podle pravděpodobnosti opakování povodňového nebezpečí takto:
– historická centra města, historická zástavba >= Q100,
– souvislá zástavba, průmyslové areály >= Q50,
– rozptýlená obytná a průmyslová zástavba a souvislá chatová zástavba >= Q20,
– izolované objekty – individuální ochrana s přihlédnutím k počtu obyvatel zaplavovaného území, k hodnotě majetku a možné výši škod při povodni a k hloubce záplavy a rychlosti proudění v ní,
• při zajištění ochrany lidských sídel proti povodním pomocí ochranných hrází se u nich doporučuje volit návr- hový průtok na Q100, aby se minimalizovalo možné přelití hrází a jejich následné rozplavení, a tak se předchá- zelo nebezpečí vzniku povodňových škod na chráněném majetku, případně ohrožení lidských životů z povod- ňové vlny vzniklé rozplavením ochranných hrází,
• navrhování preventivních opatření pro ochranu před povodněmi provádět na podkladě studií odtokových po- měrů, ekologických charakteristik vodních toků a na základě rizikové a finanční analýzy posuzující náklady a užitky těchto opatření,
• v aktivní zóně záplavového území postupovat při povolování staveb v souladu s ustanovením § 67 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Usilovat o od- stranění všech stávajících objektů existujících ke dni stanovení záplavového území vodoprávním úřadem z aktivní zóny záplavového území,
• v záplavovém území mimo aktivní zónu povolit realizaci nových staveb pouze v zastavěném území a s tím, že tyto stavby nesmí být podsklepené a přízemní podlaží bude vyvýšeno nad okolní terén. V záplavovém území zásadně neumísíovat rizikové objekty typu nemocnice, domovy důchodců či školní a předškolní zařízení. Ta- kové rizikové objekty by také neměly být umísíovány bezprostředně za vysokými ochrannými hrázemi (h>2 m). V případě, že se takové objekty navrhují pod ochranou vysokých hrází, je nutné tuto skutečnost při jejich projektování zohlednit,
• záplavová území, kde se dosud nenachází žádná zástavba, udržet bez staveb pro možnost rozlivu velkých vod a nepovolovat zde žádné nové stavební objekty vedoucí k postupné urbanizaci těchto prostorů,
• zamezit dlouhodobému skladování odplavitelného materiálu v záplavovém území,
• pokud jsou náklady na protipovodňová opatření srovnatelné nebo vyšší než hodnota ochráněného majetku, prosazovat raději možnost vykoupení veškerých nemovitostí v ohroženém území pro umožnění neškodného rozlivu velkých vod,
• komunikace v záplavových územích realizovat buď v úrovni stávajícího terénu, nebo s dostatečně kapacitními inundačními mosty a propustky pro umožnění plynulého proudění vybřežených velkých vod,
• inženýrské stavby nadzemní i podzemní vést v souběhu s vodním tokem minimálně 6 m a více od břehových hran vodních toků, u ohrázovaných toků alespoň 8 m a více od vzdušných pat hrází,
• pomocí jednoduchých i komplexních pozemkových úprav přispívat ke zvyšování retenční schopnosti krajiny prostřednictvím vodohospodářsky a protierozně vhodných úpravy struktury pozemků, například změnami kultur a způsobu hospodaření v ploše povodí, vytvářením retenčních prostor, zasakovacích pásů, příkopů a všech ostatních protierozních opatření,
• u staveb většího rozsahu, které výrazně změní zasakování a přirozený povrchový odtok dešíových vod, vyžadovat již ve stádiu územního plánování a projektové přípravy taková řešení, aby nedocházelo k negativnímu ovlivnění odtokových poměrů ve vodních tocích urychleným odtokem velkého množství dešíových vod, například budová- ním retenčních nádrží, zasakovacích příkopů a jiných vhodných opatření pro hospodaření s dešíovými vodami,
• veškeré nezbytné stavby dopravní a technické infrastruktury v záplavových územích projektovat a provádět tak, aby jejich nepříznivý vliv na odtokové poměry byl co nejmenší,
• nezbytná přemostění provádět prioritně kolmo na vodní toky, vzhledem k charakteru říční sítě v oblasti povo- dí Moravy vyžadovat vždy jedno mostní pole přes vlastní koryto vodních toků se založením opěr až za břeho- vými hranami a s převýšením spodní hrany nosné konstrukce minimálně 0,5 m nad úrovní stoleté vody. U hor- ských toků vzhledem k jejich charakteru odtokových poměrů a průběhu povodní uplatňovat převýšení minimálně 1,0 m a více. Pokud vzhledem k místním poměrům není možno požadované převýšení nad stoletou vodou splnit, je nutno výškově situovat přemostění alespoň 0,5 m nad návrhový průtok koryta, u neupravené- ho koryta tak, aby v minimální míře vzdouvalo velké vody. Hydraulické výpočty hladin velkých vod v profilech mostů, včetně jejich ovlivnění těmito mosty se doporučují provádět pomocí ustáleného nerovnoměrného proudění, zejména u řek a potoků protékajících intravilány obcí a měst,
• respektovat budoucí možnost negativních vlivů klimatických změn a s tím spojených změn četnosti výskytu a intenzity extrémních hydrologických jevů, tj. jak povodní, tak i období sucha, a tuto skutečnost zohlednit při rozdělení prostorů vodních nádrží a při návrzích funkčních objektů vodních děl.
2.3 Opatǐení k ochraně území pǐed extrémními vodními stavy
Na financování navrhovaných opatření lze využít Program 129 120 Podpora prevence před povodněmi II (II. etapa programu Prevence před povodněmi). Program byl schválen usnesením vlády České republiky ze dne 15. listopadu 2006 č. 1304. K postupu administrace akcí v rámci Programu 129 120 byl vydán Metodický pokyn Ministerstva země- dělství č. j. 43307/2007-10000, který rozlišuje subjekty na navrhovatele a žadatele.
Následující přehled opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy a na zvýšení kapacity koryt vodních toků obsahuje konkrétní opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy, přírodě blízká protipovodňová opatření a opatření týkající se v oblasti povodí Moravy.
Uvedená konkrétní opatření mají rozhodnutí o dotaci z programu 129 120, případně z jiného dotačního programu.
Konkrétní opatǐení na ochranu území pǐed extrémními vodními stavy
Opatǐení t˘kající se oblasti povodí Moravy
3. OBLAST PLNĚNÍ POŽADAVKŮ NA VODOHOSPODÁ¤SKÉ SLUŽBY V OBLASTI POVODÍ MORAVY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
3.1 Hlavní cíle v oblasti plnění požadavkÛ na vodohospodáǐské služby
Cíle v oblasti plnění požadavků na vodohospodářské služby jsou v oblasti povodí Moravy následující:
• zabezpečit bezproblémové zásobování obyvatel a dalších odběratelů zdravotně nezávadnou a kvalitní pitnou vodou,
• zabezpečit efektivní likvidaci odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí, a to vše jako kvalitní službu a za sociálně únosné ceny.
3.2 Správné postupy v oblasti vodohospodáǐsk˘ch služeb
Hlavními správnými postupy v oblasti vodohospodářských služeb jsou:
• zajistit výrobu dostatečného množství zdravotně nezávadné pitné vody z podzemních i povrchových zdrojů,
• posilovat zabezpečenost, vydatnost, jakost a zdravotní nezávadnost povrchových a podzemních vodních zdrojů,
• územně hájit lokality vhodné pro výhledovou akumulaci povrchových vod jako územní rezervy před jejich znehodnocením pro toto možné budoucí vodohospodářské využití,
• požadovat udržitelné a vyvážené užívání zdrojů pitných, léčebných a minerálních vod. U povrchových vod za- jistit dostatečné průtoky pod místy odběrů nebo odvádění vody, které ještě umožní zabezpečit obecné naklá- dání s vodami a ekologické funkce vodního toku (institut minimálních zůstatkových průtoků). U podzemních vod respektovat vyvážený stav mezi odběry vody a jejich doplňováním (institut minimální hladiny podzem- ních vod),
• zabezpečit kvalitní zdroje vody pro zásobování obyvatel. Dosáhnout zvýšení počtu obyvatel připojených na centrální vodárenské soustavy, zvyšovat vzájemnou propojenost jednotlivých vodárenských soustav a postup- ně nahrazovat nevyhovující individuální zdroje pitné vody,
• zabezpečit nouzové zásobování vodou za mimořádných nebo krizových situací v souladu s plánem rozvoje vo- dovodů a kanalizací a krizovým plánem,
• zajistit a dohlíže na vysokou míru bezpečnosti a spolehlivosti provozu vodních děl, která podmiňují poskyto- vání vodohospodářských služeb, zejména pak přehrad, jezů a jiných vodních děl umožňujících vzdouvání a akumulaci vody; při návrzích vodních děl dohlížet na respektování zásad platné legislativy (v současné době např. vyhlášky č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, ve znění vyhlášky č. 367/2005 Sb., ČSN 75 2410),
• zajistit požadavky na vymezené koupací vody,
• zajistit požadavky na vymezené rybné vody,
• zajistit požadavky na jakost vody dodávané pro lidskou spotřebu.
Pǐíloha č. 2
k naǐízení Olomouckého kraje č. 1/2010
Obsah:
ZÁVAZNÁ ǦÁST
PLÁNU OBLASTI POVODÍ ODRY PRO OLOMOUCKÝ KRAJ
1. OCHRANA VOD JAKO SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROST¤EDÍ V OBLASTI POVODÍ ODRY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
1.1 Hlavní cíle ochrany vod
1.2 Správné postupy ochrany vod jako složky životního prostředí
1.3 Opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí
1.3.1 Povrchové vody
1.3.2 Opatření organizační a obecné povahy pro povrchové vody
1.3.3 Opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí – podzemní vody
2. OCHRANA P¤ED POVODNĚMI A NEGATIVNÍM ÚČINKEM SUCHA V OBLASTI POVODÍ ODRY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
2.1 Hlavní cíle ochrany před povodněmi a negativním účinkem sucha
2.2 Správné postupy v oblasti ochrany před povodněmi a před negativními účinky sucha
2.3 Opatření k ochraně území před extrémními vodními stavy
2.3.1 Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy – zvýšení kapacity koryt vodních toků
2.3.2 Opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy – seznam suchých nádrží pro zachycování povodní do roku 2015
3. OBLAST PLNĚNÍ POŽADAVKŮ NA VODOHOSPODÁ¤SKÉ SLUŽBY V OBLASTI POVODÍ ODRY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
3.1 Hlavní cíle plnění požadavků na vodohospodářské služby
3.2 Správné postupy v oblasti vodohospodářských služeb
Seznam zkratek:
ČOV čistírna odpadních vod
DSP dokumentace pro stavební povolení DUR dokumentace pro územní rozhodnutí EU Evropská Unie
h výška
ID identifikační číslo opatření v rámci plánu oblasti povodí Odry IZ investiční záměr
LČR Lesy České republiky, s. p. PHP plán hlavních povodí
PO Povodí Xxxx, s. p.
Q10 desetiletý průtok
Q20 dvacetiletý průtok
Q50 padesátiletý průtok
Q100 stoletý průtok
VD vodní dílo
VÚ vodní útvar
ZVHS Zemědělská vodohospodářská správa
1 OCHRANA VOD JAKO SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROST¤EDÍ
V OBLASTI POVODÍ ODRY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
1.1 Hlavní cíle ochrany vod
Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí jsou pro povodí Odry následující:
• pro povrchové vody: zamezit zhoršení stavu všech vodních útvarů, zajistit ochranu, zlepšení stavu a obnovu všech vodních útvarů s cílem dosáhnout dobrého stavu povrchových vod a dále ochranu a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů s cílem dosáhnout jejich dobrého ekologického potenciálu a dob- rého chemického stavu; snížit znečištění nebezpečnými látkami, zastavit nebo postupně odstranit emise a vy- pouštění a úniky zvláší nebezpečných látek,
• pro podzemní vody: zamezit nebo omezit vstupy nebezpečných, zvláší nebezpečných a jiných závadných látek do podzemních vod a zamezit zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, dále zajistit ochranu, zlepšení stavu a ob- novu všech útvarů těchto vod a zajistit vyvážený stav mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod; dále odvrátit jakýkoli významný a trvající vzestupný trend koncentrace nebezpečných, zvláší nebezpečných a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti za účelem účinného snížení znečištění těchto vod,
• v chráněn˘ch oblastech: (tzn. v oblastech přirozené akumulace vod, v ochranných pásmech vodních zdrojů, v citlivých oblastech, ve zranitelných oblastech, v povrchových vodách využívaných ke koupání, povrchových vodách, které jsou nebo se mají stát vhodnými pro život ryb, a ve zvláště chráněných územích) dosáhnout cíle ochrany pro povrchové a pro podzemní vody, jak jsou uvedeny výše, pokud nejsou zvláštními právními před- pisy stanoveny odlišné požadavky.
1.2 Správné postupy v oblasti ochrany vod jako složky životního prostǐedí
Mezi správné postupy v oblasti vod jsou pro oblast povodí Odry zařazeny tyto:
• zlepšit kvalitu povrchových a podzemních vod,
• dosáhnout požadovaných imisních standardů ve vodních tocích a vodních nádržích,
• snižovat znečištění zvláště nebezpečnými, nebezpečnými a prioritními látkami a zajistit postupné odstranění jejich emisí, vypouštění a úniků do povrchových a podzemních vod,
• zabránit, případně snížit následky havarijního znečištění vod, a to v případech výskytu povodní a zejména sucha,
• usilovat o snížení emisí znečišíujících látek z bodových zdrojů znečištění na úroveň požadavků národních právních předpisů a směrnic EU,
• dohlížet na splnění požadavků na čištění městských odpadních vod vyplývajících z přístupových dohod s Evropským společenstvím,
• usilovat o snížení znečištění z plošných a difúzních zdrojů znečištění, na sanaci starých ekologických zátěží a starých skládek s významným vlivem na stav vod,
• navrhovat použití a zařazení nejlepších dostupných technologií při čištění zejména průmyslových vod,
• zvýšit kapacity a účinnost existujících čistíren odpadních vod,
• zahájit výstavbu kanalizačních sítí a nových čistíren odpadních vod pro dosažení evropských standardů,
• preferovat zřizování čistíren odpadních vod pro větší čistírenské obvody proti drobným čistírnám, které proces likvidace odpadních vod tříští do funkčně i provozně hůře fungujících jednotek,
• v obcích, kde je splašková kanalizace již vybudována, zásadně upřednostňovat napojení odpadních vod z roz- šiřující se zástavby na tuto kanalizaci před jejich likvidací novými malými domovními čistírnami,
• zvýšit podíl obyvatel napojených na kanalizaci,
• zajistit mechanicko-biologické čištění odpadních vod ve všech obcích nad 2000 ekvivalentních obyvatel,
• podporovat výstavbu infrastruktury pro biologické postupy čištění odpadních vod v malých sídlech pod 2000 ekvivalentních obyvatel,
• zajistit urychlení rekonstrukce technologicky zastaralých a kapacitně nevyhovujících čistírenských zařízení,
• zlepšovat průchodnost vodních toků pro ryby a další vodní živočichy,
• podporovat nenarušení morfologie a ekologických parametrů toků při stavební činnosti a údržbě vodních toků,
• zavést a provozovat souhrnný monitoring stavu vod,
• zatrubnění vodního toku provádět jen v minimální míře v těch opravdu nezbytných případech, kdy neexistuje jiné řešení,
• v neupravených úsecích toků usilovat při jejich správě a péči o koryta těchto toků a jejich břehové porosty o ekologicky šetrný přístup podporující územní systém ekologické stability daného úseku,
• pro případ eventuality změny klimatu přihlížet při plánování územního rozvoje k existenci vybraných území vhodných pro akumulaci povrchových vod,
• odstraňovat sedimenty z vodních nádrží a jezových zdrží s respektováním hledisek ochrany přírody.
1.3 Opatǐení k dosažení cílÛ ochrany vod jako složky životního prostǐedí
1.3.1 Povrchové vody
Opatǐení pro bodové zdroje zneči‰tění
Vysvětlivka: *Předpokládá se dokončení akce do konce roku 2010. Do výčtu opatření je zde zařazena proto, aby se její efekt promítl do hodnocení stavu vod, vztaženému k výchozímu stavu z let 2006-7
1.3.2 Opatǐení organizační a obecné povahy pro povrchové vody
1.3.3 Opatǐení k dosažení cílÛ ochrany vod jako složky životního prostǐedí – podzemní vody
2. OCHRANA P¤ED POVODNĚMI A NEGATIVNÍM ÚǦINKEM SUCHA V OBLASTI POVODÍ ODRY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
2.1 Hlavní cíle ochrany pǐed povodněmi a negativním účinkem sucha
Hlavní cíle ochrany před povodněmi a negativním účinkem sucha jsou:
• snížit počet povodněmi ohrožených obyvatel a omezit ohrožení majetku, kulturních a historických hodnot,
• zajistit přípravu a realizaci i ostatních strukturálních i nestrukturálních preventivních opatření protipovodňové ochrany,
• v případě, že dojde ke změně klimatu, přizpůsobit tomu koncepci řešení ochrany před povodněmi v oblasti povodí a minimalizovat rizika zranitelnosti relevantních sektorů hospodářství v ní.
2.2 Správné postupy v oblasti ochrany pǐed povodněmi a pǐed negativními účinky sucha
Správnými postupy v oblasti ochrany před povodněmi a před nepříznivým účinkem sucha jsou:
• podporovat akumulační vodohospodářské funkce krajiny jako prevence proti velkoplošným povodním pro- střednictvím zvyšování retenční kapacity území a snižování odtoku a jako prevence proti suchu v rámci adap- tačních opatření proti nepříznivému vývoji změny klimatu,
• při stanovení návrhového průtoku vycházet z koncepčních dokumentů, týkajících se protipovodňové ochrany na území Olomouckého kraje a dále z hodnot doporučené zabezpečenosti ochrany podle pravděpodobnosti opakování povodňového nebezpečí takto:
– historická centra města, historická zástavba >= Q100,
– souvislá zástavba, průmyslové areály >= Q50,
– rozptýlená obytná a průmyslová zástavba a souvislá chatová zástavba >= Q20,
– izolované objekty – individuální ochrana, s přihlédnutím k počtu obyvatel zaplavovaného území, k hodnotě majetku a možné výši škod při povodni a k hloubce záplavy a rychlosti proudění v ní,
• při zajištění ochrany lidských sídel proti povodním pomocí ochranných hrází se u nich doporučuje volit návr- hový průtok na Q100, aby se minimalizovalo možné přelití hrází a jejich následné rozplavení, a tak se předchá- zelo nebezpečí vzniku povodňových škod na chráněném majetku, případně ohrožení lidských životů z povod- ňové vlny vzniklé rozplavením ochranné hráze,
• navrhování preventivních opatření pro ochranu před povodněmi provádět na podkladě studií odtokových po- měrů, ekologických charakteristik vodních toků a na základě rizikové a finanční analýzy posuzující náklady a užitky těchto opatření,
• v aktivní zóně záplavového území je třeba při povolování staveb postupovat v souladu s ustanovením § 67 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Z aktivní zóny záplavového území budou vyjmuty všechny stávající objekty existující ke dni stanovení zápla- vového území vodoprávním úřadem,
• v záplavovém území mimo aktivní zónu povolit realizaci nových staveb pouze v zastavěném území s tím, že ty- to stavby nesmí být podsklepené a přízemní podlaží bude vyvýšeno nad okolní terén. V záplavovém území ne- umísíovat rizikové objekty typu nemocnice, domovy důchodců či školní a předškolní zařízení. Tyto jmenované objekty by neměly být taktéž umísíovány bezprostředně za vysokými ochrannými hrázemi (h>2 m), případně skutečnost, že se objekty navrhují pod ochranou vysokých hrází, je nutno při jejich projektování zohlednit,
• záplavové území, kde se dosud nenachází žádná zástavba, ponechat pro možnost rozlivu velkých vod a nepo- volovat zde žádné nové objekty zvyšující urbanizaci těchto prostorů,
• v záplavovém území zamezit dlouhodobému skladování odplavitelného materiálu,
• pokud je náklad na protipovodňové opatření srovnatelný či vyšší než hodnota ochráněného majetku, prosa- zovat možnost vykoupení veškerých nemovitostí v záplavových územích pro umožnění neškodného rozlivu velkých vod,
• komunikace v záplavových územích realizovat buď v úrovni stávajícího terénu, nebo s dostatečně kapacitními inundačními mosty pro umožnění proudění vybřežených velkých vod,
• inženýrské stavby nadzemní i podzemní vést v souběhu s vodním tokem minimálně 6 m a více od horních bře- hových hran vodních toků, u ohrázovaných toků alespoň 8 m a více od vzdušných pat hrází,
• pomocí komplexních pozemkových úprav přispívat ke zvýšení retenční schopnosti krajiny prostřednictvím změny kultur a hospodaření v povodí, vytvářením retenčních prostor, zasakovacích pásů, remízků apod.,
• stavby většího rozsahu, které výrazně mění přirozený povrchový odtok dešíových vod, by měly obsahovat ná- vrh retenčních nádrží či jiných opatření pro zachycení nárůstu odtoku dešíových vod,
• veškeré nezbytné stavby dopravní a technické infrastruktury v záplavových územích realizovat tak, aby jejich vliv na odtokové poměry byl co nejmenší,
• přemostění provádět kolmo na tok, vzhledem k charakteru říční sítě v oblasti povodí Odry vždy o jednom mostním poli přes vlastní koryto se založením opěr až za horními břehovými hranami a s převýšením spodní hrany nosné konstrukce minimálně 0,5 m nad úrovní stoleté vody. U horských toků vzhledem k jejich charak- teru odtokových poměrů a průběhu povodní uplatňovat převýšení minimálně 1,0 m a více. Pokud vzhledem k místním poměrům není možno požadované převýšení nad stoletou vodou splnit, je nutno výškově situovat přemostění alespoň 0,5 m nad návrhový průtok koryta, u neupraveného koryta tak, aby minimálně vzdouvalo velké vody. Hydraulické výpočty hladin velkých vod v profilech mostů, včetně jejich ovlivnění těmito mosty se doporučují provádět pomocí ustáleného nerovnoměrného proudění, zejména u řek a potoků protékajících in- travilány obcí a měst,
• respektovat eventualitu klimatických změn a s tím spojených změn četnosti výskytu i intenzity extrémních hydrologických jevů, tj. jak povodní, tak i období sucha, a toto zohlednit při rozdělení prostorů a při návrzích funkčních objektů vodních děl.
2.3 Opatǐení na ochranu území pǐed extrémními vodními stavy
2.3.1 Opatǐení na ochranu území pǐed extrémními vodními stavy – zv˘‰ení kapacity koryt vodních tokÛ
Vysvětlivka: II. etapa PPPP: II. etapa Programu prevence před povodněmi
*) Předpokládá se dokončení akce do konce roku 2010
Pozn.: Probíhá a v následujících letech bude pokračovat ze strany všech správců vodních toků postupné odstraňování povodňových škod z roku 2009, a to jak formou oprav, tak prostřednictvím investic.
2.3.2 Opatǐení na ochranu území pǐed extrémními vodními stavy – seznam such˘ch nádrží pro zachycování povodní do roku 2015
3. OBLAST PLNĚNÍ POŽADAVKŮ NA VODOHOSPODÁ¤SKÉ SLUŽBY V OBLASTI POVODÍ ODRY NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
3.1 Hlavní cíle plnění požadavkÛ na vodohospodáǐské služby
Hlavní cíle v oblasti plnění požadavků na vodohospodářské služby jsou:
• zabezpečit bezproblémové zásobování obyvatel a dalších odběratelů zdravotně nezávadnou a kvalitní pitnou vodou,
• zabezpečit efektivní likvidaci odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí, a to vše jako kvalitní službu a za sociálně únosné ceny.
3.2 Správné postupy v oblasti vodohospodáǐsk˘ch služeb
Hlavními správnými postupy v oblasti vodohospodářských služeb jsou:
• zajistit výrobu pitné zdravotně nezávadné vody z podzemních i povrchových zdrojů,
• posilovat zabezpečenost, vydatnost, jakost a zdravotní nezávadnost povrchových a podzemních vodních zdro- jů,
• požadovat udržitelné a vyvážené užívání zdrojů pitných, léčebných a minerálních vod, u povrchových vod re- spektovat průtoky pod místy odběrů či odvádění vod, které ještě umožňují obecné nakládání s vodami a eko- logické funkce vodního toku (institut minimálních zůstatkových průtoků), u podzemních vod respektovat vy- vážený stav mezi odběry vody a jejich doplňováním (institut minimální hladiny podzemních vod),
• zabezpečit kvalitní zdroje pitné vody pro zásobení obyvatel, dosáhnout zvýšení počtu obyvatel připojených na centrální vodárenské systémy, nahradit nevyhovující individuální zdroje pitné vody,
• zabezpečit nouzové zásobování vodou za mimořádných nebo krizových situací v souladu s plánem rozvoje vo- dovodů a kanalizací a krizovým plánem,
• zajistit a dohlížet na vysokou míru bezpečnosti a spolehlivosti provozu vodních děl, která podmiňují poskyto- vání vodohospodářských služeb, zejména pak přehrad, jezů a jiných vodních děl umožňujících vzdouvání a akumulaci vody; při návrzích vodních děl dohlížet na respektování zásad platné legislativy (v současné době např. vyhlášky č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, ve znění vyhlášky č. 367/2005 Sb., ČSN 75 2410),
• zajistit požadavky na vymezené koupací vody,
• zajistit požadavky na vymezené rybné vody,
• zajistit požadavky na jakost vody dodávané pro lidskou spotřebu.
Pǐíloha č. 3
k naǐízení Olomouckého kraje č. 1/2010
Obsah:
ZÁVAZNÁ ǦÁST PLÁNU OBLASTI POVODÍ DYJE
PRO OLOMOUCKÝ KRAJ
1. OCHRANA VOD JAKO SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROST¤EDÍ V OBLASTI POVODÍ DYJE NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
1.1 Hlavní cíle ochrany vod jako složky životního prostředí
1.2 Správné postupy ochrany vod jako složky životního prostředí
1.3 Opatření k dosažení cílů ochrany vod jako složky životního prostředí
1.3.1 Povrchové vody
1.3.2 Podzemní vody
1.3.3 Opatření organizační a obecné povahy pro povrchové i podzemní vody
2. OCHRANA P¤ED POVODNĚMI A NEGATIVNÍMI ÚČINKY SUCHA V OBLASTI POVODÍ DYJE NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
2.1 Hlavní cíle ochrany před povodněmi a negativními účinky sucha
2.2 Správné postupy ochrany před povodněmi a negativními účinky sucha
2.3 Opatření k ochraně území před extrémními vodními stavy
3. OBLAST PLNĚNÍ POŽADAVKŮ NA VODOHOSPODÁ¤SKÉ SLUŽBY V OBLASTI POVODÍ DYJE NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
3.1 Hlavní cíle v oblasti plnění požadavků na vodohospodářské služby
3.2 Správné postupy v oblasti vodohospodářských služeb
Seznam zkratek:
EU Evropská Unie
h výška
ID identifikační číslo opatření v rámci plánu oblasti povodí Dyje LČR Lesy České republiky, s. p.
PHP plán hlavních povodí
PM Povodí Xxxxxx, s. p.
Q20 dvacetiletý průtok
Q50 padesátiletý průtok
Q100 stoletý průtok
VD vodní dílo
VÚ vodní útvar
ZVHS Zemědělská vodohospodářská správa
1. OCHRANA VOD JAKO SLOŽKY ŽIVOTNÍHO PROST¤EDÍ
V OBLASTI POVODÍ DYJE NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
1.1 Hlavní cíle ochrany vod jako složky životního prostǐedí
Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí jsou v oblasti povodí Dyje následující:
• povrchové vody: zamezit zhoršení stavu všech útvarů povrchových vod, zajistit ochranu, zlepšení stavu a ob- novu všech vodní útvarů těchto vod s cílem dosáhnout jejich dobrého stavu a dále zajistit ochranu a zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů s cílem dosáhnout jejich dobrého ekologického po- tenciálu a dobrého chemického stavu; snížit znečištění nebezpečnými látkami, nutrienty a organickými látka- mi, tj. zastavit nebo postupně odstraňovat emise těchto látek a zabránit jejich vnosu do vodního prostředí z plošných zdrojů; zabránit vypouštění a únikům zvláší nebezpečných látek do povrchových vod,
• podzemní vody: zamezit nebo omezit vstupy znečišíujících látek do podzemních vod a zamezit zhoršení stavu všech vodních útvarů podzemních vod, dále zajistit ochranu, zlepšení stavu a obnovu všech útvarů podzemních vod a zajistit vyvážený stav mezi odběry podzemních vod a jejich doplňováním s cílem dosáhnout dobrého sta- vu podzemních vod; dále odvrátit jakýkoli významný a trvající vzestupný trend koncentrace nebezpečných, zvláší nebezpečných a jiných závadných látek jako důsledek dopadů lidské činnosti za účelem účinného sníže- ní znečištění podzemních vod, sledovat vývoj stavu a zásob podzemních vod a možnosti jejich využití,
• v chráněn˘ch oblastech: (tzn. v oblastech přirozené akumulace vod, v ochranných pásmech vodních zdrojů, v citlivých oblastech, zranitelných oblastech, v povrchových vodách využívaných ke koupání, v povrchových vodách, které jsou nebo se mají stát vhodnými pro život ryb, a ve zvláště chráněných územích podle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů) dosáhnout pro povrchové a pod- zemní vody standardů a dalších požadavků stanovených zvláštními právními předpisy pro chráněná území, za- jistit ochranu stanoviší a druhů vázaných na vodu a vytvořit podmínky pro zvyšování biodiverzity.
1.2 Správné postupy ochrany vod jako složky životního prostǐedí
Mezi správné postupy v oblasti vod jsou pro oblast povodí Dyje zařazeny tyto:
• zlepšovat kvalitu povrchových a podzemních vod,
• dosahovat požadovaných imisních standardů ve vodních tocích a vodních nádržích,
• snižovat znečištění zvláště nebezpečnými, nebezpečnými a prioritními látkami a postupně zajistit odstranění jejich vypouštění a úniků do povrchových a podzemních vod,
• zabraňovat vzniku havarijního znečištění vod, případně snižovat následky havarijního znečištění vod,
• snižovat emise znečišíujících látek z bodových zdrojů znečištění na úroveň požadavků národních právních předpisů a směrnic EU,
• plnit požadavky na čištění městských odpadních vod vyplývající z přístupových dohod s Evropským společenstvím,
• snižovat znečištění z plošných a difúzních zdrojů znečištění, sanovat staré ekologické zátěže a staré skládky s významným nepříznivým vlivem na stav vod,
• používat nejlepších dostupných technologií při čištění odpadních vod, zejména průmyslových odpadních vod,
• zvyšovat kapacity a účinnost existujících čistíren odpadních vod,
• zahajovat výstavbu kanalizačních sítí a nových čistíren odpadních vod pro dosažení evropských standardů, zvyšovat podíl obyvatel napojených na kanalizaci,
• zajišíovat mechanicko-biologické čištění odpadních vod ve všech obcích nad 2000 ekvivalentních obyvatel,
• podporovat výstavbu infrastruktury pro biologické postupy čištění odpadních vod v malých sídlech pod 2000 ekvivalentních obyvatel,
• prosazovat urychlení rekonstrukce technologicky zastaralých a kapacitně nevyhovujících čistírenských zařízení,
• snižovat množství balastních vod přiváděných k čištění na čistírny odpadních vod vhodnými opatřeními na kanalizačních sítích, zejména zavádět vhodná opatření k hospodaření s dešíovými vodami, jako jsou oddílné kanalizační systémy, retenční nádrže, zasakovací zařízení atd.,
• zlepšovat průchodnost vodních toků pro migraci ryb a dalších vodních živočichů,
• nenarušovat přirozenou a přírodě blízkou morfologii a ekologické parametry vodních toků při stavební činnosti a údržbě vodních toků,
• zavést a provozovat souhrnný monitoring stavu vod,
• připustit zatrubňování vodních toků jen ve výjimečných, skutečně jen nezbytných případech, kdy neexistuje jiné variantní řešení,
• odstraňovat sedimenty z vodních nádrží a jezových zdrží s přiměřeným respektováním hledisek ochrany přírody.
1.3 Opatǐení k dosažení cílÛ ochrany vod jako složky životního prostǐedí
1.3.1 Povrchové vody
Obecná opatǐení pro povrchové vody
1.3.2 Podzemní vody
Opatǐení k omezování, pǐípadně zastavení vnosu zvlቝ nebezpečn˘ch látek do podzemních vod
Na území Olomouckého kraje nejsou v rámci oblasti povodí Dyje žádná opatření týkající se odstranění negativních vlivů starých ekologických zátěží na vodní prostředí a odstraňování znečištění z nelegálních skládek.
1.3.3 Opatǐení organizační a obecné povahy pro povrchové i podzemní vody
Tato opatření nejsou specifikována na vodní útvar a budou uplatňována v oblasti povodí Dyje.
2. OCHRANA P¤ED POVODNĚMI A NEGATIVNÍMI ÚǦINKY SUCHA V OBLASTI POVODÍ DYJE NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
2.1 Hlavní cíle ochrany pǐed povodněmi a negativními účinky sucha
Cíle ochrany před povodněmi a negativními účinky sucha jsou v oblasti povodí Dyje následující:
• snížit počet povodněmi ohrožených obyvatel a omezit ohrožení majetku, kulturních a historických hodnot a v tomto smyslu v první řadě plnit konkrétní opatření vymezená na základě koncepčních studií v rámci řeše- ní jednotlivých prioritních oblastí v rámci oblasti povodí Dyje,
• zajistit přípravu a realizaci také ostatních vhodných strukturálních i nestrukturálních preventivních opatření protipovodňové ochrany,
• v případě, že dojde k předpokládané změně klimatu, přizpůsobit tomu koncepci řešení ochrany před povod- němi v oblasti povodí Dyje, a tím minimalizovat rizika zranitelnosti relevantních sektorů hospodářství v ob- lasti povodí Dyje.
2.2 Správné postupy ochrany pǐed povodněmi a negativními účinky sucha
Správnými postupy v oblasti ochrany před povodněmi a před nepříznivým účinkem sucha jsou:
• podporovat akumulační vodohospodářské funkce krajiny jako prevenci proti velkoplošným povodním pro- střednictvím zvyšování retenční kapacity území a zpomalením odtoku vod z území, která je rovněž vhodným adaptačním opatřením proti suchu v případě budoucího nepříznivého vývoje klimatu,
• při stanovení návrhového průtoku protipovodňových opatření vycházet z koncepčních dokumentů týkajících se protipovodňové ochrany na území dotčených krajů a dále z hodnot doporučené zabezpečenosti ochrany podle pravděpodobnosti opakování povodňového nebezpečí takto:
– historická centra města, historická zástavba >= Q100,
– souvislá zástavba, průmyslové areály >= Q50,
– rozptýlená obytná a průmyslová zástavba a souvislá chatová zástavba >= Q20,
– izolované objekty – individuální ochrana s přihlédnutím k počtu obyvatel zaplavovaného území, k hodnotě majetku a možné výši škod při povodni a k hloubce záplavy a rychlosti proudění v ní,
• při zajištění ochrany lidských sídel proti povodním pomocí ochranných hrází se u nich doporučuje volit návr- hový průtok na Q100, aby se minimalizovalo možné přelití hrází a jejich následné rozplavení, a tak se předchá- zelo nebezpečí vzniku povodňových škod na chráněném majetku, případně ohrožení lidských životů z povod- ňové vlny vzniklé rozplavením ochranných hrází,
• navrhování preventivních opatření pro ochranu před povodněmi provádět na podkladě studií odtokových po- měrů, ekologických charakteristik vodních toků a na základě rizikové a finanční analýzy posuzující náklady a užitky těchto opatření,
• v aktivní zóně záplavového území postupovat při povolování staveb v souladu s ustanovením § 67 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů. Usilovat o odstranění všech stávajících objektů existujících ke dni stanovení záplavového území vodoprávním úřadem z aktivní zóny záplavového území,
• v záplavovém území mimo aktivní zónu povolit realizaci nových staveb pouze v zastavěném území s tím, že ty- to stavby nesmí být podsklepené a přízemní podlaží bude vyvýšeno nad okolní terén. V záplavovém území zá- sadně neumísíovat rizikové objekty typu nemocnice, domovy důchodců či školní a předškolní zařízení. Tako- vé rizikové objekty by také neměly být umísíovány bezprostředně za vysokými ochrannými hrázemi (h>2 m). V případě, že se takové objekty navrhují pod ochranou vysokých hrází, je nutné tuto skutečnost při jejich pro- jektování zohlednit,
• záplavová území, kde se dosud nenachází žádná zástavba, udržet bez staveb pro možnost rozlivu velkých vod a nepovolovat zde žádné nové stavební objekty vedoucí k postupné urbanizaci těchto prostorů,
• zamezit dlouhodobému skladování odplavitelného materiálu v záplavovém území,
• pokud jsou náklady na protipovodňová opatření srovnatelné nebo vyšší než hodnota ochráněného majetku, prosazovat raději možnost vykoupení veškerých nemovitostí v ohroženém území pro umožnění neškodného rozlivu velkých vod,
• komunikace v záplavových územích realizovat buď v úrovni stávajícího terénu, nebo s dostatečně kapacitními inundačními mosty a propustky pro umožnění plynulého proudění vybřežených velkých vod,
• inženýrské stavby nadzemní i podzemní vést v souběhu s vodním tokem minimálně 6 m a více od břehových hran vodních toků, u ohrázovaných toků alespoň 8 m a více od vzdušných pat hrází,
• pomocí jednoduchých i komplexních pozemkových úprav přispívat ke zvyšování retenční schopnosti krajiny prostřednictvím vodohospodářsky a protierozně vhodných úprav struktury pozemků, například změnami kul- tur a způsobu hospodaření v ploše povodí, vytvářením retenčních prostor, zasakovacích pásů, příkopů a všech ostatních protierozních opatření,
• u staveb většího rozsahu, které výrazně změní zasakování a přirozený povrchový odtok dešíových vod, vyža- dovat již ve stádiu územního plánování a projektové přípravy taková řešení, aby nedocházelo k negativnímu ovlivnění odtokových poměrů ve vodních tocích urychleným odtokem velkého množství dešíových vod, například budováním retenčních nádrží, zasakovacích příkopů a jiných vhodných opatření pro hospodaření s dešíovými vodami,
• veškeré nezbytné stavby dopravní a technické infrastruktury v záplavových územích projektovat a provádět tak, aby jejich nepříznivý vliv na odtokové poměry byl co nejmenší,
• nezbytná přemostění provádět prioritně kolmo na vodní toky, vzhledem k charakteru říční sítě v oblasti povo- dí Dyje vyžadovat vždy jedno mostní pole přes vlastní koryto vodních toků se založením opěr až za břehový- mi hranami a s převýšením spodní hrany nosné konstrukce minimálně 0,5 m nad úrovní stoleté vody. Pokud vzhledem k místním poměrům není možno požadované převýšení nad stoletou vodou splnit, je nutno výškově situovat přemostění alespoň 0,5 m nad návrhový průtok koryta, u neupraveného koryta tak, aby v minimální míře vzdouvalo velké vody. Hydraulické výpočty hladin velkých vod v profilech mostů, včetně jejich ovlivnění těmito mosty se doporučují provádět pomocí ustáleného nerovnoměrného proudění, zejména u řek a potoků protékajících intravilány obcí a měst,
• respektovat budoucí možnost negativních vlivů klimatických změn a s tím spojených změn četnosti výskytu a intenzity extrémních hydrologických jevů, tj. jak povodní, tak i období sucha, a tuto skutečnost zohlednit při rozdělení prostorů vodních nádrží a při návrzích funkčních objektů vodních děl.
2.3 Opatǐení k ochraně území pǐed extrémními vodními stavy
Na území Olomouckého kraje zatím nejsou v rámci oblasti povodí Dyje žádná konkrétní opatření na ochranu území před extrémními vodními stavy.
3. OBLAST PLNĚNÍ POŽADAVKŮ NA VODOHOSPODÁ¤SKÉ SLUŽBY V OBLASTI POVODÍ DYJE NA ÚZEMÍ OLOMOUCKÉHO KRAJE
3.1 Hlavní cíle v oblasti plnění požadavkÛ na vodohospodáǐské služby
Cíle v oblasti plnění požadavků na vodohospodářské služby jsou v oblasti povodí Dyje následující:
• zabezpečit bezproblémové zásobování obyvatel a dalších odběratelů zdravotně nezávadnou a kvalitní pitnou vodou,
• zabezpečit efektivní likvidaci odpadních vod bez negativních dopadů na životní prostředí, a to vše jako kvalitní službu a za sociálně únosné ceny.
3.2 Správné postupy v oblasti vodohospodáǐsk˘ch služeb
Hlavními správnými postupy v oblasti vodohospodářských služeb jsou:
• zajistit výrobu dostatečného množství zdravotně nezávadné pitné vody z podzemních i povrchových zdrojů,
• posilovat zabezpečenost, vydatnost, jakost a zdravotní nezávadnost povrchových a podzemních vodních zdrojů,
• územně hájit lokality vhodné pro výhledovou akumulaci povrchových vod jako územní rezervy před jejich znehodnocením pro toto možné budoucí vodohospodářské využití,
• požadovat udržitelné a vyvážené užívání zdrojů pitných, léčebných a minerálních vod. U povrchových vod zajis- tit dostatečné průtoky pod místy odběrů nebo odvádění vody, které ještě umožní zabezpečit obecné nakládání s vodami a ekologické funkce vodního toku (institut minimálních zůstatkových průtoků). U podzemních vod re- spektovat vyvážený stav mezi odběry vody a jejich doplňováním (institut minimální hladiny podzemních vod),
• zabezpečit kvalitní zdroje vody pro zásobování obyvatel. Dosáhnout zvýšení počtu obyvatel připojených na centrální vodárenské soustavy, zvyšovat vzájemnou propojenost jednotlivých vodárenských soustav a postup- ně nahrazovat nevyhovující individuální zdroje pitné vody,
• zabezpečit nouzové zásobování vodou za mimořádných nebo krizových situací v souladu s plánem rozvoje vo- dovodů a kanalizací a krizovým plánem,
• zajistit a dohlížet na vysokou míru bezpečnosti a spolehlivosti provozu vodních děl, která podmiňují poskyto- vání vodohospodářských služeb, zejména pak přehrad, jezů a jiných vodních děl umožňujících vzdouvání a akumulaci vody; při návrzích vodních děl dohlížet na respektování zásad platné legislativy (v současné době např. vyhlášky č. 590/2002 Sb., o technických požadavcích pro vodní díla, ve znění vyhlášky č. 367/2005 Sb., ČSN 75 2410),
• zajistit požadavky na vymezené koupací vody,
• zajistit požadavky na vymezené rybné vody,
• zajistit požadavky na jakost vody dodávané pro lidskou spotřebu.
1/VS/2010 Vefiejnoprávní smlouva uzavfiená mezi městysem Brodek u Pfierova a obcí Kokory
V Kokorách dne 12. 11. 2009
V Brodku u Přerova dne 12. 11. 2009
Xxxx Xxxxxxx v. r. Xxx. Xxx Xxxx‰ v. r.
starostka obce Kokory starosta městyse Brodek u Přerova
Rozhodnutí Krajského úǐadu Olomouckého kraje č. j. KUOK 107838/2009 o udělení souhlasu s uzavǐením této veǐejnoprávní smlouvy nabylo právní moci dne 9. 12. 2009.
2/VS/2010 Vefiejnoprávní smlouva uzavfiená mezi městysem Dub nad Moravou a obcí KoÏu‰any-TáÏaly
V Kožu‰anech - Tážalech dne 17. 12. 2009
V Dubu nad Moravou dne 17. 12. 2009
Franti‰ek Krejãíř v. r. Xxxxxxxxx Xxxxxxx v. r.
starosta obce Kožu‰any - Tážaly starosta městyse Dub nad Moravou
Rozhodnutí Krajského úǐadu Olomouckého kraje č. x. XXXX 13296/2010 o udělení souhlasu s uzavǐením této veǐejnoprávní smlouvy nabylo právní moci dne 24. 2. 2010.
3/VS/2010 Vefiejnoprávní smlouva uzavfiená mezi městem Zábfieh a městem Mohelnice
Částka 1/2010 Věstník právních předpisÛ Olomouckého kraje Strana 40
V Mohelnici dne 23. 12. 2002 V Zábřehu dne 23. 12. 2002
Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxx v. r. Ing. arch. Xxxx Xxxxxx v. r.
starosta města Mohelnice starosta města Zábřehu
Rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. MS-35/1-2003 o udělení souhlasu s uzavǐením této veǐejnoprávní smlouvy nabylo právní moci dne 17. 1. 2003.
4/VS/2010 Dohoda o změně vefiejnoprávní smlouvy uzavfiené mezi městem Jeseník a obcí Bělá pod Pradědem (uvefiejněné v částce 2/2007 Věstníku právních pfiedpisÛ Olomouckého kraje pod č. 47/VS/2007)
Rozhodnutí Krajského úǐadu Olomouckého kraje č. j. KUOK 25276/2010 o udělení souhlasu s uzavǐením písemné dohody o změně veǐejnoprávní smlouvy nabylo právní moci dne 31. 3. 2010.
5/VS/2010 Dohoda o změně vefiejnoprávní smlouvy uzavfiené mezi městem Jeseník a obcí Šeská Ves (uvefiejněné v částce 2/2007 Věstníku právních pfiedpisÛ Olomouckého kraje pod č. 48/VS/2007)
Rozhodnutí Krajského úǐadu Olomouckého kraje č. j. KUOK 24609/2010 o udělení souhlasu s uzavǐením písemné dohody o změně veǐejnoprávní smlouvy nabylo právní moci dne 31. 3. 2010.
6/VS/2010 Dohoda o změně vefiejnoprávní smlouvy uzavfiené mezi městem Jeseník a obcí Lipová-lázně (uvefiejněné v částce 2/2007 Věstníku právních pfiedpisÛ Olomouckého kraje pod č. 49/VS/2007)
Rozhodnutí Krajského úǐadu Olomouckého kraje č. j. KUOK 25266/2010 o udělení souhlasu s uzavǐením písemné dohody o změně veǐejnoprávní smlouvy nabylo právní moci dne 31. 3. 2010.
7/VS/2010 Dohoda o změně vefiejnoprávní smlouvy uzavfiené mezi městem Jeseník a obcí OstruÏná (uvefiejněné v částce 1/2008 Věstníku právních pfiedpisÛ Olomouckého kraje pod č. 1/VS/2008)
Rozhodnutí Krajského úǐadu Olomouckého kraje č. j. KUOK 25094/2010 o udělení souhlasu s uzavǐením písemné dohody o změně veǐejnoprávní smlouvy nabylo právní moci dne 31. 3. 2010.
8/VS/2010 Dohoda o změně vefiejnoprávní smlouvy uzavfiené mezi městem Jeseník a obcí Supíkovice (uvefiejněné v částce 2/2008 Věstníku právních pfiedpisÛ Olomouckého kraje pod č. 50/VS/2008)
Rozhodnutí Krajského úǐadu Olomouckého kraje č. j. KUOK 25281/2010 o udělení souhlasu s uzavǐením písemné dohody o změně veǐejnoprávní smlouvy nabylo právní moci dne 31. 3. 2010.
9/VS/2010 Dodatek č. 7 o změně vefiejnoprávní smlouvy uzavfiené mezi městem ·umperk a městem Mohelnice (uvefiejněné v částce 3/2005 Věstníku právních pfiedpisÛ Olomouckého kraje pod č. 19/VS/2005)
Rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. MV-94352-2/UVS-2009 o udělení souhlasu s uzavǐením písemného dodatku k veǐejnoprávní smlouvě nabylo právní moci dne 12. 12. 2009.
10/VS/2010 Dodatek č. 2 o změně vefiejnoprávní smlouvy uzavfiené mezi městem ·umperk a městem Zábfieh (uvefiejněné v částce 1/2008 Věstníku právních pfiedpisÛ Olomouckého kraje pod č. 36/VS/2008)
Rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. MV-94348-2/UVS-2009 o udělení souhlasu s uzavǐením písemného dodatku k veǐejnoprávní smlouvě nabylo právní moci dne 12. 12. 2009.
11/VS/2010 Dodatek č. 7 o změně vefiejnoprávní smlouvy uzavfiené mezi městem ·umperk a městem Zábfieh (uvefiejněné v částce 3/2005 Věstníku právních pfiedpisÛ Olomouckého kraje pod č. 21/VS/2005)
Rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. MV-94360-2/UVS-2009 o udělení souhlasu s uzavǐením písemného dodatku k veǐejnoprávní smlouvě nabylo právní moci dne 12. 12. 2009.
12/VS/2010 Dodatek č. 1 o změně vefiejnoprávní smlouvy uzavfiené mezi městem Zábfieh a městem Mohelnice (uvefiejněné v částce 1/2010 Věstníku právních pfiedpisÛ Olomouckého kraje pod č. 3/VS/2010)
1
Rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. MS-2225/1-2003 o udělení souhlasu s uzavǐením písemného dodatku k veǐejnoprávní smlouvě nabylo právní moci dne 12. 12. 2003.
13/VS/2010 Dodatek č. 2 o změně vefiejnoprávní smlouvy uzavfiené mezi městem Zábfieh a městem Mohelnice (uvefiejněné v částce 1/2010 Věstníku právních pfiedpisÛ Olomouckého kraje pod č. 3/VS/2010)
Ing. arch. Xxxx Xxxxxx v. r. Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxx starosta města Zábřehu starosta města Mohelnice
v z. Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxx v. r.
Rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. MS-2107/2-2004 o udělení souhlasu s uzavǐením písemného dodatku k veǐejnoprávní smlouvě nabylo právní moci dne 13. 12. 2004.
14/VS/2010 Dodatek č. 3 o změně vefiejnoprávní smlouvy uzavfiené mezi městem Zábfieh a městem Mohelnice (uvefiejněné v částce 1/2010 Věstníku právních pfiedpisÛ Olomouckého kraje pod č. 3/VS/2010)
V Zábřehu dne 22. 9. 2005 V Mohelnici dne 22. 9. 2005
Ing. arch. Xxxx Xxxxxx v. r. Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxx starosta města Zábřehu starosta města Mohelnice
v x. Xxxxx Xxxxxxxx˘ v. r.
Rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. RVS-1318/2005 o udělení souhlasu s uzavǐením písemného dodatku k veǐejnoprávní smlouvě nabylo právní moci dne 21. 10. 2005.
15/VS/2010 Dodatek č. 4 o změně vefiejnoprávní smlouvy uzavfiené mezi městem Zábfieh a městem Mohelnice (uvefiejněné v částce 1/2010 Věstníku právních pfiedpisÛ Olomouckého kraje pod č. 3/VS/2010)
Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxx starosta města Mohelnice v x. Xxxxx Xxxxxxxx˘ v. r.
Ing. arch. Xxxx Xxxxxx v. r. starosta města Zábřehu
Rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. RVS-1522/2005 o udělení souhlasu s uzavǐením písemného dodatku k veǐejnoprávní smlouvě nabylo právní moci dne 16. 12. 2005.
16/VS/2010 Dodatek č. 5 o změně vefiejnoprávní smlouvy uzavfiené mezi městem Zábfieh a městem Mohelnice (uvefiejněné v částce 1/2010 Věstníku právních pfiedpisÛ Olomouckého kraje pod č. 3/VS/2010)
Rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. RVS-1381/2006 o udělení souhlasu s uzavǐením písemného dodatku k veǐejnoprávní smlouvě nabylo právní moci dne 15. 12. 2006.
17/VS/2010 Dodatek č. 6 o změně vefiejnoprávní smlouvy uzavfiené mezi městem Zábfieh a městem Mohelnice (uvefiejněné v částce 1/2010 Věstníku právních pfiedpisÛ Olomouckého kraje pod č. 3/VS/2010)
Rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. UVS-776/2007 o udělení souhlasu s uzavǐením písemného dodatku k veǐejnoprávní smlouvě nabylo právní moci dne 7. 1. 2008.
18/VS/2010 Dodatek č. 7 o změně vefiejnoprávní smlouvy uzavfiené mezi městem Zábfieh a městem Mohelnice (uvefiejněné v částce 1/2010 Věstníku právních pfiedpisÛ Olomouckého kraje pod č. 3/VS/2010)
Xxx. Xxxxxx Xxxxx v. r. Xxx. Xxxxxx Xxxxxxx v. r.
starosta města Zábřehu starosta města Mohelnice
Rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. MV-93542-2/UVS-2008 o udělení souhlasu s uzavǐením písemného dodatku k veǐejnoprávní smlouvě nabylo právní moci dne 12. 12. 2008.
19/VS/2010 Dodatek č. 8 o změně vefiejnoprávní smlouvy uzavfiené mezi městem Zábfieh a městem Mohelnice (uvefiejněné v částce 1/2010 Věstníku právních pfiedpisÛ Olomouckého kraje pod č. 3/VS/2010)
Rozhodnutí Ministerstva vnitra č. j. MV-94356-2/UVS-2009 o udělení souhlasu s uzavǐením písemného dodatku k veǐejnoprávní smlouvě nabylo právní moci dne 12. 12. 2009.
VĚSTNÍK PRÁVNÍCH P¤EDPISŮ OLOMOUCKÉHO KRAJE
Vydává: Olomouck˘ kraj
Redakce: Krajský úřad Olomouckého kraje, Jeremenkova 40a, Olomouc 779 11 tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000
V˘robu a distribuci zaji‰ťuje: Xxxxxxx Kluwer ČR, a. s., U Nákladového nádraží 6, 130 00 Praha 3
Roční pǐedplatné: představuje částku za dodávku úplného ročníku a je od předplatitelů vybíráno ve formě záloh. Výše záloh bude vždy písemně oznámena. Roční vyúčtování bude provedeno po dodání úplného ročníku na základě skutečně vydaných částek. Záloha na rok 2010 činí 900 Kč bez DPH; 990 Kč včetně 10 % DPH.
Vychází dle potǐeby.
Administrace, distribuce, reklamace a informace na telefonních číslech: 000 000 000, fax: 000 000 000
V písemném styku vždy uvádějte IČ (právnické osoby), číslo odběratele (fyzické osoby).
Písemné objednávky předplatného, změny adres a počtu odebíraných výtisků zasílejte laskavě na adresu:
Xxxxxxx Kluwer ǦR, a. s., U Xxxxxxxxxxx xxxxxxx 0, 000 00 Xxxxx 3 tel.: 000 000 000, fax: 000 000 000