ČÁST I
Příloha k PM č. 55/2019 v úplném znění dodatku č. 1
.
Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací
ze státního rozpočtu obcím s rozšířenou působností a hl. m. Praze na výkon agendy sociálně-právní ochrany dětí pro rok 2020
ČÁST I
Úvodní ustanovení
1. Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) v návaznosti na § 58 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o SPOD“) a na § 7 odst. 1 písm. c) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“), stanovuje pro účely dotačního řízení a pro účely posouzení žádostí o dotaci ze státního rozpočtu podávaných obcemi s rozšířenou působností a hl. m. Prahou Metodiku MPSV pro poskytování dotací ze státního rozpočtu obcím s rozšířenou působností a hl. m. Praze na výkon agendy sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „SPOD“) pro rok 2020 (dále jen „Metodika“). Tato Metodika je závazná pro příjemce dotace (obce s rozšířenou působností a hl. m. Prahu).
2. Xxxxxxxx stanovuje kompetence a role MPSV, zprostředkovatele dotace a příjemce dotace, účel dotace, upravuje všeobecné podmínky pro poskytnutí dotace, finanční kontrolu a finanční vypořádání dotace. Metodika dále upravuje podmínky uznatelnosti výdajů a vyjmenovává jednotlivé uznatelné druhy výdajů.
ČÁST II
Zaměření podpory, účel dotace
1. Dotace je určena na plnění povinností příjemce dotace uvedených v zákoně o SPOD a ve vyhlášce č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona
o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen „vyhláška č. 473/2012 Sb.“).
2. Dotace ze státního rozpočtu (kapitoly MPSV) se poskytuje k financování běžných výdajů, které přímo souvisejí s výkonem agendy SPOD.
3. Dotace není určena k systémovému financování činnosti sociálních služeb ani k financování činnosti osob pověřených k výkonu SPOD.
1
ČÁST III
Vymezení některých pojmů
1. Dotací se v souladu s § 3 písm. a) zákona o rozpočtových pravidlech rozumí peněžní prostředky státního rozpočtu poskytnuté příjemci dotace na stanovený účel.
2. Žadatelem se rozumí obec s rozšířenou působností nebo hl. m. Praha.
3. Zprostředkovatelem dotace ze státního rozpočtu (dále jen „zprostředkovatel dotace“) se rozumí kraj, do jehož správního obvodu spadá příjemce dotace.
4. Poskytovatelem dotace ze státního rozpočtu (dále jen „poskytovatel dotace“) se rozumí MPSV, které poskytuje finanční prostředky ze státního rozpočtu, určuje podmínky pro jejich poskytování a rozhoduje o účelu jejich vynakládání.
5. Příjemcem dotace se rozumí obec s rozšířenou působností nebo hl. m. Praha, v jejíž prospěch bylo o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu poskytovatelem dotace rozhodnuto.
6. Žádostí obce s rozšířenou působností a hl. m. Prahy o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu se rozumí žádost obce s rozšířenou působností nebo hl. m. Prahy o dotaci ze státního rozpočtu na stanovený účel podaná prostřednictvím datové schránky, přičemž k tomu, aby byla žádost způsobilá k posouzení, musí být vyplněny všechny k tomu určené části žádosti (dále jen „žádost“).
7. Rozhodnutím o poskytnutí dotace se rozumí Rozhodnutí o poskytnutí dotace z kapitoly 313 – MPSV státního rozpočtu, které je vydáno v souladu s § 14 odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech.
8. Neoprávněným použitím peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu se rozumí jejich výdej, jehož provedením byla porušena povinnost stanovená rozhodnutím nebo porušení podmínek, za kterých byly příslušné peněžní prostředky poskytnuty nebo přesunuty rozpočtovým opatřením a v rozporu se stanoveným účelem nebo podmínkami vydány; dále se jím rozumí i to, nelze-li prokázat jak byly tyto peněžní prostředky použity.
9. Zadržením peněžních prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu se rozumí porušení povinnosti vrácení prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu ve stanoveném termínu.
10. Finančním vypořádáním se rozumí přehled o čerpání a použití prostředků a vrácení nepoužitých prostředků do státního rozpočtu. Finanční vypořádání dotace příjemce dotace provádí v souladu s vyhláškou č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (dále jen „vyhláška č. 367/2015 Sb.“).
ČÁST IV
Všeobecné podmínky pro poskytnutí dotace ze státního rozpočtu
1. Dotace je poskytována na základě § 14 zákona o rozpočtových pravidlech.
2. Dotaci lze poskytnout pouze obci s rozšířenou působností a hl. m. Praze na základě jeho žádosti podané prostřednictvím datové schránky.
3. Dotace je poskytována bezhotovostně na účet kraje, který v roli zprostředkovatele přepošle prostředky na účet příjemce zřízený u peněžního ústavu podle § 3 písm.
h) bodu 11 zákona o rozpočtových pravidlech.
4. S výjimkou dotace poskytované hl. m. Praze se jedná o průtokovou dotaci, která je obcím s rozšířenou působností poskytována dle § 19 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech prostřednictvím krajů, v jejichž obvodu leží příslušné obce. Dotace poskytovaná hl. m. Praze je dotací neprůtokovou, která je z kapitoly MPSV poskytována přímo příjemci dotace.
5. Nárok na poskytnutí dotace má rovněž hl. m. Praha, neboť podle § 31 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, vykonávají orgány hl. m. Prahy přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům obcí s rozšířenou působností. V případě státní správy na úseku SPOD, která je zákonem o SPOD svěřena obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, je výkon této přenesené působnosti v hl. m. Praze delegován na úřady pověřených městských částí, které jsou k tomu určeny Statutem hl. města Prahy v souladu s § 32 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze.
6. Účtování dotace se řídí platnými účetními předpisy (zejména českým účetním standardem č. 703 Transfery v platném znění, kdy MPSV účtuje v pozici poskytovatele, kraj v pozici zprostředkovatele a obce v pozici příjemce) a její vykazování rozpočtovou skladbou. Jedná se o zálohově poskytovaný transfer. V platné rozpočtové skladbě je dotace na úrovni poskytovatele, tj. MPSV, zařazena na položce 5321 Neinvestiční dotace obcím. Kraj bude vykazovat přeposlání dotace jakožto kompenzační operaci prostřednictvím položky 4116 - Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu. Obce a hl. m. Praha zaúčtují přijetí dotace rovněž na položku 4116 - Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu s účelovým znakem 13011 - Dotace na výkon činnosti obce s rozšířenou působností v oblasti SPOD. Výdaje obce vykazují na položkách třídy 5 rozpočtové skladby v závislosti na druhu výdaje. V návaznosti na platné znění zákona o rozpočtových pravidlech je nezbytné, aby obce přijímaly dotace pouze na bankovní účty zřízené u České národní banky.
7. Zveřejňování informací o dotaci upravují § 18a a 75b zákona o rozpočtových pravidlech.
ČÁST V
Žádost obce s rozšířenou působností a hl. m. Prahy o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu
1. Dotace ze státního rozpočtu na příslušný kalendářní rok se poskytuje na základě žádosti obce s rozšířenou působností a hl. m. Prahy o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu.
2. Žádost se podává pouze prostřednictvím datové schránky a bude opatřena podpisem statutárního zástupce nebo osobou, která jménem žadatele jedná na základě udělené plné moci. V žádosti je třeba výslovně uvést, zda se jedná o osobu statutárního zástupce, nebo osobu jednající na základě plné moci.
3. Termín pro podávání žádosti je poskytovatelem stanoven na období od 1. 1. 2020 do 15. 2. 2020.
4. Žádost v souladu s § 14 odst. 3 zákona o rozpočtových pravidlech obsahuje především tyto údaje:
a. název dotačního řízení,
b. identifikační údaje žadatele (název, adresa sídla, IČ, číslo účtu a označení banky u které je účet veden, jméno a podpis statutárního zástupce žadatele nebo osoby jednající na základě plné moci),
c. identifikační údaje poskytovatele dotace (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Na Poříčním právu 1, 128 01, Praha 2),
d. požadovanou částku,
e. účel dotace, na který chce žadatel dotaci použít,
x. xxxxx, v níž má být stanoveného účelu dosaženo (1. 1. 2020 - 31. 12. 2020),
g. informace podle § 14 odst. 3 písm. e) zákona o rozpočtových pravidlech,
h. identifikaci výzvy, na jejímž základě je žádost podávána,
i. přílohy stanovené zveřejněnou dotační výzvou.
5. Žadatel je povinen v žádosti řádně vyplnit všechny povinné údaje.
6. Informace k vyplňování žádosti společně s formulářem žádosti a přílohami žádosti budou zveřejněny formou dotační výzvy na internetových stránkách MPSV.
7. Bude-li předložená žádost trpět vadami, vyzve poskytovatel žadatele k odstranění vad v přiměřené lhůtě, která bude činit nejméně 5 pracovních dnů. Neodstraní-li žadatel o dotaci vady ve lhůtě stanovené ve výzvě k odstranění vad, poskytovatel řízení zastaví.
ČÁST VI
Vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace
1. Po posouzení formální a věcné správnosti a úplnosti žádosti o dotaci, případném dožádání chybějících údajů a provedení oprav v žádosti ze strany žadatele, určí poskytovatel výši prostředků přidělovaných žadateli v rámci 1. splátky dotace pro rok 2020 a vydá písemné rozhodnutí o poskytnutí dotace. Rozhodnutí o poskytnutí dotace ve výši 1. splátky dotace na rok 2020 vydá poskytovatel v termínu do 30. 4. 2020. Po stanovení celkové výše dotace na výkon SPOD poskytnuté příjemci na rok 2020 vydá poskytovatel nové rozhodnutí o poskytnutí dotace, jímž se mění výše poskytované dotace, a to v termínu do 31. 8. 2020.
2. Na hodnocení žádostí se bude podílet Poradní sbor MPSV pro SPOD zřízený podle
§ 38b odst. 1 zákona o SPOD jako poradní a pracovní orgán k plnění úkolů MPSV na úseku SPOD. Základním výchozím kritériem pro výši přidělené dotace bude v roce 2020 výše skutečných úvazků pracovníků zařazených k výkonu SPOD k 2. 1. 2020, resp. celková výše úvazků vytvořených pracovních míst pro účely výkonu agendy SPOD v rámci orgánu SPOD obecního úřadu obce s rozšířenou působností (dále jen „OSPOD“), přičemž jsou započítáváni jen referenti a přímo nadřízení vedoucí pracovníci v pracovním poměru a vytvořená pracovní místa, na která je vázána podmínka stanovená kritériem 5a) standardů kvality sociálně-právní ochrany uvedeným v příloze č. 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb. (dále jen „standardy kvality SPO“), tedy odborná způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka dle § 110 odst. 4 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon o sociálních službách“).
Výše paušální částky připadající na 1 pracovní úvazek pak bude ovlivněna celkovým objemem prostředků, který bude mít MPSV pro účel dotace na výkon agendy SPOD pro rok 2020 k dispozici.
3. Vztah ke správnímu řádu upravuje § 14q zákona o rozpočtových pravidlech.
4. Rozhodnutí o poskytnutí dotace svým podpisem stvrzuje příslušný náměstek ministra práce a sociálních věcí.
5. Rozhodnutí o poskytnutí dotace obsahuje údaje podle § 14 odst. 4 zákona o rozpočtových pravidlech.
6. Dotace ze státního rozpočtu je poskytována na stanovený účel vymezený v rozhodnutí o poskytnutí dotace.
7. Přidělená dotace je MPSV vyplácena ve splátkách na účet zprostředkovatele dotace platebním poukazem, a to v souladu s případnými regulačními opatřeními ve státním rozpočtu.
ČÁST VII
Sledování, kontrola a finanční vypořádání dotace
1. Příjemce dotace odpovídá za hospodárné a efektivní použití dotace v souladu s účelem, na který byla dotace poskytnuta.
2. Využití dotace podléhá veřejnosprávní kontrole z hlediska dodržení kritérií hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o finanční kontrole“). MPSV jako poskytovatel dotace vykonává veřejnosprávní kontrolu u příjemců dotace podle
§ 8 a § 11 zákona o finanční kontrole.
3. Příjemce dotace je povinen vést přidělenou dotaci v účetnictví odděleně a vést účetnictví v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Příjemce dotace vypořádá dotaci s přiděleným účelovým znakem 13011.
4. Příjemce dotace je povinen na žádost MPSV poskytnout požadované doplňující informace související s plněním účelu poskytnuté dotace.
5. Při kontrole dodržování podmínek čerpání dotace ze státního rozpočtu a uplatnění sankcí při neoprávněném použití nebo zadržení dotace se postupuje podle zákona o finanční kontrole, zákona č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád) a § 44 zákona
o rozpočtových pravidlech.
6. V souladu s § 14f zákona o rozpočtových pravidlech je poskytovatel oprávněn, v případě, že se domnívá, že došlo ze strany příjemce dotace k porušení podmínek a povinností vyplývajících z rozhodnutí o poskytnutí dotace, vyzvat příjemce k provedení opatření k nápravě, umožňuje-li to povaha porušení. V rozsahu, v jakém příjemce dotace provede opatření k nápravě nebo vrátí dotaci nebo její část, platí, že nedošlo k porušení rozpočtové kázně. Smyslem výzvy k opatření k nápravě nebo vrácení dotace je především upozornit příjemce dotace na skutečnost, že se dopustil pochybení a porušil podmínky, za nichž mu byla dotace poskytnuta, a umožnit mu dotaci, popř. její část, bez jakékoli sankce vrátit.
7. Příjemce dotace je povinen v souladu se zákonem o finanční kontrole a v souladu s dalšími právními předpisy České republiky umožnit výkon kontroly k poskytnuté dotaci ze státního rozpočtu na základě rozhodnutí a poskytnout součinnost všem osobám oprávněným k provádění kontroly, příp. jejich zmocněncům.
8. Příjemce dotace je povinen realizovat nápravná opatření, která mu byla uložena na základě prováděných kontrol, a to v požadovaném termínu, rozsahu a kvalitě v souladu s § 18 zákona o finanční kontrole, a informovat o splnění nápravných opatření toho, kdo tato nápravná opatření uložil.
9. Příjemce dotace je povinen provést finanční vypořádání poskytnuté dotace v souladu s vyhláškou č. 367/2015 Sb. Finanční vypořádání dotace zpracuje příjemce dotace za období týkající se celého roku 2020 nejpozději k 31. prosinci 2020. Podklady pro finanční vypořádání budou jednotlivé obce
s rozšířenou působností předkládat v souladu s § 12 vyhlášky č. 367/2015 Sb. kraji, jehož prostřednictvím jim byla dotace poskytnuta do 5. února 2021. Kraje po obdržení podkladů od obcí předloží podklady MPSV v termínu do 25. února 2021. Hl. m. Praha, jakožto příjemce neprůtokové dotace, předloží podklady pro finanční vypořádání v souladu s § 9 vyhlášky č. 367/2015 Sb. MPSV do 15. února 2021.
10. V termínu pro předložení finančního vypořádání předkládají obce s rozšířenou působností prostřednictvím kraje a hl. m. Praha na formulářích vypracovaných MPSV také vyúčtování dotace, které zahrnuje podrobné údaje o čerpání poskytnutých prostředků a jejich skutečném využití. Vyúčtování dotace bude prováděno za celý rozpočtový rok.
11. Příjemci mohou v případě, kdy výdaje na výkon agendy SPOD v roce 2020 z mimořádných a nepředvídatelných důvodů překročí výši přidělené dotace, požádat v následujícím roce 2021 o doplatek dotace, k čemuž bude vyhlášena samostatná dotační výzva. MPSV po přijetí žádosti o doplatek dotace a následné kontrole výdajů příjemce, z pohledu uznatelnosti výdajů, hospodárnosti, účelovosti a efektivnosti nakládání s přidělenými finančními prostředky dotace a s přihlédnutím ke zdůvodnění obce rozhodne o přiznání, částečném přiznání či nepřiznání doplatku.
Část VIII
Uznatelné výdaje z dotace na výkon agendy SPOD
1. Dotace na výkon SPOD je účelovou neinvestiční dotací, která je určena k pokrytí osobních, provozních a věcných výdajů spojených s plněním úkolů na úseku SPOD podle zákona o SPOD. Výdaje hrazené z této dotace musí přímo souviset s úkoly a povinnostmi plynoucími z ustanovení zákona o SPOD, jejichž výčet je uveden v příloze č. 1 této Metodiky.
2. Z dotace na výkon SPOD lze hradit mzdové výdaje pracovníků odpovídající platovému zařazení dle nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, nejvýše však odpovídající
11. platové třídě. V případě, kdy je pracovník zařazen do vyšší platové třídy na základě rozhodnutí zaměstnavatele, nelze z dotace hradit část mzdových výdajů nad rámec 11. platové třídy, a to ani v případě vedoucích pracovníků.
3. Xxxxxx je poskytována jako neinvestiční, z čehož plyne, že nesmí být použita ke krytí výdajů na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Tím se podle vyhlášky Ministerstva financí č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů, rozumí, že nemůže být použita k nákupu dlouhodobého hmotného majetku v hodnotě nad 40 tis. Kč, dlouhodobého nehmotného majetku v hodnotě nad 60 tis. Kč a k technickému zhodnocení tohoto majetku.
4. Dotaci nelze využít ke krytí výdajů, které nesouvisí přímo s výkonem agendy SPOD a musely by být hrazeny i v případě, kdy by obecní úřad obce s rozšířenou působností danou agendu nevykonával. Dotaci proto nelze využít například na výdaje na platy a odměny z dohody zaměstnanců, kteří se nepodílí na činnosti referentů vykonávajících agendu SPOD (zaměstnanci podatelny, hospodářské správy, údržby, recepce a ostrahy budovy a zaměstnance, kteří na obci s rozšířenou působností zabezpečují personální či pracovněprávní agendu, byť se tato personální agenda týká zaměstnanců vykonávajících SPOD apod.). Dotaci také nelze využít na výdaje na opravu budov, revize či poplatky za odpady a likvidaci majetku apod.
5. Drobný dlouhodobý majetek (mobilní telefony, osobní počítače, fotoaparáty, kancelářské zařízení apod.), automobily a jiný majetek pořízený z dotace na výkon agendy SPOD, musí být používán k účelu, ke kterému byl jako nezbytný prostředek pořízený a nemůže být převeden na jiné oddělení. Drobný dlouhodobý majetek, a podobně také automobily, pořízený z dotace na výkon agendy SPOD by měl být používán pro účel výkonu SPOD po přiměřenou dobu. Za efektivní a hospodárné využití finančních prostředků dotace nelze považovat výdaje za obměnu majetku pouze na základě skutečnosti, že je stávající majetek účetně odepsán. K nákupu nového majetku z dotace za účelem výměny stávajícího má docházet v situaci, kdy je stávající majetek nefunkční, omezuje pracovníky v pracovní činnosti, narušuje bezpečnost a zdravé podmínky při výkonu práce nebo je jinak nevhodný pro účely výkonu SPOD, přičemž tyto nákupy by měly být v adekvátním rozsahu a bez zbytečného odkladu, aby nenastala situace, že by obci v době uskutečnění takto odloženého nákupu již nevystačily přidělené finanční prostředky dotace. Drobný dlouhodobý majetek a jiný majetek pořízený z dotace na výkon SPOD musí být z dotace pořizován v přiměřeném množství, zejména vzhledem k počtu obsazených pracovních míst pracovníky SPOD. Za hospodárné užití veřejných prostředků nelze považovat např. pořízení kancelářského vybavení (telefony, počítače atd.) pro pracovní místa, která nejsou vytvořena, nebo jejichž obsazení není v přiměřené době reálné.
6. V souladu s § 58 odst. 1 zákona o SPOD nelze dotaci využít na výdaje spojené se zřízením a provozem zařízení SPOD podle § 39 odst. 1 zákona o SPOD, jehož zřizovatelem je obec v samostatné působnosti. Je-li obec zřizovatelem zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (dále jen „ZDVOP“), má z tohoto titulu nárok na státní příspěvek pro zřizovatele ZDVOP podle § 42g až 42n zákona o SPOD. V případě, že obec zřizuje a organizuje výchovně rekreační tábor pro děti, může požadovat od rodičů příspěvek za pobyt dítěte ve výchovně rekreačním táboře podle § 58 odst. 3, 4 zákona o SPOD.
7. V souladu s ustanovením § 15 zákona o SPOD, který ukládá OSPOD povinnost, ocitne-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku, zejména v důsledku úmrtí rodičů nebo jejich hospitalizace, zajistit takovému dítěti neodkladnou péči, lze z dotace ve specifických případech, uhradit zřizovateli ZDVOP náklady související se zajištěním takové neodkladné péče dítěti odpovídající výši případného státního příspěvku. Specifickým případem v tomto smyslu jsou situace, kdy se dítě ocitne v krizové situaci, není samo způsobilé právně jednat a nepodaří se získat souhlas rodiče k předání dítěte do péče jiné osoby, je ze strany OSPOD podán návrh
k soudu na nařízení předběžného opatření. Než však soud o tomto návrhu rozhodne, je potřebné zajistit dítěti aktuální péči, která v případě, že není možné umístění dítěte do jiného ZDVOP s volnou kapacitou či jiného vhodného zařízení, může být po dohodě s provozovatel ZDVOP zajištěna i v zařízení, které má aktuálně plnou kapacitu. Tento stav může trvat maximálně po dobu 24 hodin od podání návrhu k soudu, po kterou zařízení nepřísluší státní příspěvek pro zřizovatele ZDVOP, a náklady na pobyt dítěte v zařízení tak může v obdobné výši hradit příslušný OSPOD z dotace.
Další situací, kdy ZDVOP nesmí odepřít dítěti okamžitou pomoc, je situace, kdy se s žádostí o poskytnutí ochrany a pomoci obrátí na zařízení dítě, které není samo způsobilé právně jednat ve věci uzavření smlouvy o pobytu dítěte ve ZDVOP, a zařízení se nepodaří kontaktovat OSPOD, rodiče dítěte ani jinou osobu odpovědnou za jeho výchovu za účelem neodkladného řešení situace dítěte. Poskytnutí pomoci v takovéto výjimečné situaci bude zřejmě nutno posoudit jako jednání v krajní nouzi dle ustanovení § 2906 až § 2908 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku; zařízení z titulu poskytnuté péče vznikne nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů. Jedná se však již o nárok soukromoprávního charakteru a bude na zařízení, resp. jeho zřizovateli, zda se rozhodne jej vymáhat. Nelze proto než doporučit, aby se ZDVOP v každé situaci obracelo nejdříve na příslušný OSPOD a jednalo ve spolupráci s ním.
8. Ohledně úhrady regulačních poplatků podle § 16a zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů, platí, že regulační poplatky je povinen platit pojištěnec, anebo za něj jeho zákonný zástupce. Požadavek na úhradu regulačních poplatků od OSPOD nemá oporu v zákoně. Z toho důvodu není možné hradit regulační poplatky z dotace na výkon agendy SPOD, s výjimkou případu, kdy je obecní úřad obce s rozšířenou působností ustanoven poručníkem dítěte a plní úkoly zákonného zástupce dítěte.
9. Výdaje vztahující se k oblasti náhradní rodinné péče (dále jen „NRP“) lze hradit z dotace pouze v tom rozsahu, ve kterém není jejich úhrada pokryta z prostředků státního příspěvku na výkon pěstounské péče podle § 47d zákona o SPOD, který je obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností na úhradu těchto výdajů poskytován krajskou pobočkou Úřadu práce ČR. Je-li obec příjemcem obou těchto transferů, je efektivním vynaložením prostředků postup, kdy pokrytí výdajů vynakládaných na zajišťování pomoci osobám pečujícím, osobám v evidenci nebo svěřeným dětem a na provádění dohledu nad pěstounskou péčí (viz § 47d odst. 1 zákona o SPOD) je primárně zajištěno z prostředků státního příspěvku na výkon pěstounské péče. Dotace na výkon SPOD pro rok 2019 neumožňuje úhradu externích služeb spojených s poskytováním poradenské a odborné pomoci osobám pečujícím a osobám v evidenci, ani jiným osobám a dětem, s výjimkou služeb uvedených v části VIII C) Věcné výdaje, bodu 25.
10. Z dotace nelze hradit výdaje na úkony, ke kterým není OSPOD oprávněn. Např. tak nelze hradit výdaje na testy na požití omamných a psychotropních látek, alkoholové testery, psychologické vyšetření pro účely zařazení dítěte do evidence NRP, apod.
11. V důsledku epidemie nemoci COVID-19 v roce 2020 a následně zhoršených a náročnějších podmínek výkonu agendy SPOD na obcích s rozšířenou působností, lze z dotace pro rok 2020 poskytnout samostatné mimořádné odměny pro pracovníky na pozicích referent sociálních věcí vykonávající agendu za dobu trvání nouzového stavu v období od 13. března 2020 do 31. května 2020.
Výpočet odměny pro pracovníky je ve výši 59 Kč hrubého za odpracovanou hodinu. Odměna se neposkytuje za období, co pracovník nepracoval z důvodu překážky na straně zaměstnavatele, či nepracoval a pobíral ošetřovné spojené s péči o děti či dávky nemocenského pojištění z důvodu nemoci či nařízené karantény. Maximální počet odpracovaných hodin, za které je možné odměnu poskytnout, je ve výši 416 odpracovaných hodin. V případě zkráceného úvazku se započítává adekvátní podíl fondu pracovní doby.
MPSV poskytne obcím s rozšířenou působnosti a hlavnímu městu Praze na tyto mimořádné odměny dodatečné finanční prostředky nad rámec prvé a druhé splátky dotace. Žadatelé mohou požádat o tyto finanční prostředky na výplatu mimořádných odměn navýšené o povinné odvody za zaměstnavatele dle upravené dotační výzvy na webu MPSV.
MPSV upozorňuje, že výše mimořádných odměn za období nouzového stavu se nezapočítávají do ročního a osobního limitu pro odměny dle části VIII, a) osobní výdaje, bod 1.
12. Z dotace lze hradit osobní výdaje a další provozní a věcné výdaje, a to v maximálním možném poměru 80:20 ve prospěch osobních výdajů a výdajů na vzdělávání a supervizi v poměru k ostatním výdajům. Přidělenou dotaci je možno vykázat pouze na osobní výdaje a výdaje na vzdělávání a supervizi, pokud se však příjemce dotace rozhodne pro vyúčtování dalších výdajů, nesmí tyto tvořit více než 20 % z celkových realizovaných výdajů hrazených z dotace, minimálně 80 % výdajů budou vždy tvořit osobní výdaje a výdaje na vzdělávání a supervizi. Podmínka dodržení 20% podílu ostatních výdajů na celkových uskutečněných výdajích hrazených z poskytnuté dotace bude stanovena v rozhodnutí o poskytnutí dotace. Nedodržení podmínky stanovené rozhodnutím o poskytnutí dotace je porušením rozpočtové kázně dle § 44 zákona o rozpočtových pravidlech.
Zvláštní výjimka z podmínky maximálního 20% podílu ostatních výdajů na celkových výdajích realizovaných z dotace se uděluje obcím s rozšířenou působností se speciálním postavením na základě § 2 odst. 2 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, které musí mít povinně zřízeno pracoviště obecního úřadu v daném aglomeračním centru. V případě těchto obcí je možné hradit z dotace na výkon agendy SPOD ostatní výdaje v podílu vyšším než 20 % celkových výdajů realizovaných z dotace, a to pouze v případě, kdy k překročení podílu 20 % ostatních výdajů dochází z důvodu úhrady nájemného při pronájmu kancelářských prostor pro účely výkonu agendy SPOD. Ostatní výdaje lze však v tomto případě hradit maximálně do výše 25 % celkových výdajů realizovaných z dotace.
Osobními výdaji se pro účely stanovení 80% podílu rozumí:
- výdaje vyjmenované pod částí A) Osobní výdaje v bodech 1. až 7. a výdaje za vzdělávání a supervize (bod 8.) vztahující se k pracovníkům zařazeným k výkonu SPOD, kteří se přímo podílejí na plnění úkolů OSPOD,
- započítávají se také výdaje na zaměstnance sociálního odboru, kteří se podílejí na plnění úkolů OSPOD, avšak nevykonávají činnost sociálního pracovníka (např. výpomoc s vedením spisové dokumentace, evidence, výpomoci za dlouhodobou pracovní neschopnost apod.),
- započítají se také výdaje spojené s pracovní pohotovostí pracovníků jiných útvarů obce s rozšířenou působností, je-li s nimi sjednána,
- nezapočítají se však osobní výdaje vyplývající z uzavřených dohod mimo pracovní poměr (DPP a DPČ) s externími odborníky, lektory, psychology aj., vč. zákonných odvodů a dalších výdajů vztahujících se k těmto dohodám (tyto výdaje náleží do kategorie „ostatních výdajů“ v 20% podílu).
Ostatními výdaji se pro účely stanovení 20% podílu rozumí:
- provozní a věcné výdaje v bodech 9. až 28. části B) Provozní výdaje a C) Věcné výdaje
A) OSOBNÍ VÝDAJE
1. Platy a odměny z dohod zaměstnanců vykonávajících agendu SPOD
Jedná se o prostředky na platy podle § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) poskytované těm zaměstnancům, kteří jsou přímo zapojení do výkonu činností podle zákona o SPOD (pozice referentů a jejich přímých nadřízených), tj. prostředky na platový tarif, osobní příplatek, zvláštní příplatek, příplatek za vedení, příplatek za práci přesčas, příplatek za práci v noci, příplatek za práci v sobotu a v neděli, příplatek za práci ve svátek, odměnu a cílovou odměnu. Tyto zaměstnanci také musí splňovat kritérium 5a) standardů kvality sociálně-právní ochrany.
Mimotarifní složky platu (osobní příplatek) lze z dotace hradit pouze v případě zaměstnanců, kteří již splnili zkušební dobu. Zaměstnancům nastupujícím do zaměstnání po skončení mateřské nebo rodičovské dovolené lze osobní příplatek z dotace hradit již od prvního měsíce návratu do zaměstnání, a to s ohledem na jejich dlouhodobě dobré pracovní výsledky před nástupem na mateřskou nebo rodičovskou dovolenou.
Odměny náleží v souladu se zněním § 134 zákoníku práce za „úspěšné splnění mimořádného nebo zvlášť významného pracovního úkolu“, musí se však vždy jednat o činnosti, které spadají do kompetence OSPOD. Zdůvodnění vyplacených odměn je nezbytnou podmínkou jejich způsobilosti a je v souladu s hodnocením zaměstnanců, které OSPOD pravidelně provádí podle kritéria 6a) standardů kvality SPO uvedeného v příloze č. 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb. Z dotace nelze hradit výdaje na odměnu vyplacenou zaměstnanci v průběhu zkušební doby.
Pro rok 2020 je stanoven celkový roční limit výdajů obcí s rozšířenou působností na odměny pracovníků OSPOD, do kterého lze odměny hradit z dotace. Objem finančních prostředků stanovených jako limit pro danou obec je dán
dle skutečných úvazků pracovníků OSPOD, kdy na 1,0 skutečného úvazku je stanoven limit odměny v průměru nejvýše 30 000 Kč připadající na pozici referenta a 50 000 Kč připadající na pozice vedoucí, kteří jsou přímí nadřízení referentů (vedoucí oddělení a vedoucí odboru). O úvazky pracovníků, kteří nejsou koordinátoři případu, se limit nezvyšuje. V případě referentů se limit stanoví jako násobek počtu úvazků a částky 30 000 Kč, v případě vedoucích jako násobek počtu úvazků a částky 50 000 Kč. Limity v tomto odstavci jsou stanoveny za účelem zjištění celkového objemu prostředků dotace, který může příjemce v roce 2020 na odměny z dotace použít. Do výpočtu ročního limitu se nezapočítávají úvazky jiných pracovníků OSPOD, kteří nesplňují kritérium 5a) standardů kvality.
Příklad: OSPOD při konstantním personálním obsazení po celý rok ve výši 4,5 úvazků referentů, 1,0 úvazku vedoucího pracovníka. Roční limit na mimořádné odměny daného OSPOD vůči dotaci je vypočítán jako součet částek 135 000 Kč za pozice referentů a částky 50 000 Kč za pozici vedoucí oddělení či odboru. OSPOD tedy může v roce 2020 nárokovat vůči dotaci prostředky na mimořádné odměny do výše 185 000 Kč, které mohou být přerozděleny mezi pracovníky OSPOD.
Současně poskytovatel dotace stanovuje maximální částku výdajů na mimořádné odměny na 1,0 úvazku pracovníka OSPOD, kterou lze z dotace v kalendářním roce uhradit, a sice ve výši 60 000 Kč bez rozdílu, zda se jedná o referenta či pracovníka na vedoucí pozici. Výše odměny hrazená z dotace na výkon SPOD na celý úvazek jednoho konkrétního pracovníka tedy může být v rozmezí 0 Kč až 60 000 Kč, při zkráceném úvazku pracovníka bude adekvátně nižší. V součtu odměn za jednotlivé pracovníky však nesmí být překročen roční limit výdajů na odměny.
V případě, že v průběhu roku došlo ke změnám ve výši pracovních úvazků, je pro výpočet limitu potřeba použít průměrný roční úvazek, kdy pro výpočet je použít následující způsob výpočtu. Průměrný roční úvazek se pro účely stanovení limitu odměn hrazených z dotace vypočte jako součet výší pracovních úvazků OSPOD zjištěných vždy k poslednímu dni v jednotlivých měsících (tj. stav skutečných úvazků k 31. 1., 28. 2., 31. 3., …, 30. 11., 31. 12.) dělený příslušným počtem měsíců, tedy zpravidla 12.
MPSV jako poskytovatel dotace tímto stanoví pouze limity pro výdaje na odměny pracovníků OSPOD uplatnitelné z dotace na výkon SPOD, nikoliv limity pro celkovou roční výši odměn přiznaných pracovníkům OSPOD. Rozhodnutí o výši odměn přiznaných jednotlivým pracovníkům OSPOD je plně v kompetenci obce jako zaměstnavatele.
Zaměstnancům vykonávajícím agendu SPOD náleží zvláštní příplatek podle
§ 8 odst. 2 nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů. Při stanovení výše zvláštního příplatku musí být zohledněna pracovní náplň jednotlivých zaměstnanců a odlišná míra neuropsychické zátěže nebo odlišná míra rizika ohrožení zdraví nebo života spojená s výkonem práce zaměstnanců. Pokud zaměstnanci vykonávají v rámci SPOD specializovanou agendu, zásadně by neměl být stanoven zvláštní příplatek v jednotné paušální výši pro všechny zaměstnance (zaměstnanec
vykonávající agendu náhradní rodinné péče x terénní sociální pracovník x kurátor pro děti a mládež x specialista na ochranu týraných a zneužívaných dětí).
Dotace se použije také na platy zaměstnanců zajišťujících výkon SPOD v případě, že jsou zaměstnáni na základě pracovní smlouvy na dobu určitou nebo na zkrácený pracovní úvazek. Je však třeba zdůraznit, že v souladu s § 10 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 312/2002 Sb.), lze s úředníkem sjednat pracovní poměr na dobu určitou pouze z určitých přesně vymezených důvodů:
„Pracovní poměr s úředníkem se uzavírá na dobu neurčitou. Je-li však pro to důvod spočívající v potřebě zajistit časově omezenou správní činnost nebo nahradit dočasně nepřítomného úředníka, zejména v případě jeho mateřské nebo rodičovské dovolené, pracovní neschopnosti, u níž lze na základě lékařského posudku předpokládat, že bude delší než 3 měsíce, (…) výkonu veřejné funkce, lze uzavřít pracovní poměr na dobu určitou.“ Důvodem pro sjednání pracovního poměru na dobu určitou nemůže být skutečnost, že obec nebo hl. m. Praha má přiznanou dotaci na výkon SPOD vždy na období jednoho kalendářního roku.
Dotaci lze využít také na zaměstnance vykonávající činnost v agendě SPOD na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, se kterými se uzavře pro tuto činnost dohoda o provedení práce nebo dohoda o pracovní činnosti (může se jednat např. o externí odborníky, kteří v rozsahu uzavřené dohody zajišťují pro obecní úřad obce s rozšířenou působností vedení případové konference, provádějí supervizi pro pracovníky vykonávající agendu SPOD apod.). Je důležité připomenout, že v souladu s § 74 zákoníku práce by měl zaměstnavatel zajišťovat plnění svých úkolů především zaměstnanci v pracovním poměru (tj. s uzavřenou pracovní smlouvou).
Dotaci lze využít i na zaměstnance vykonávající pro OSPOD specifické administrativní činnosti, které vyplývají ze zákona o SPOD nebo z prováděcích právních předpisů, zejména vypomáhají se zakládáním a vedením spisové dokumentace o dětech a v oblasti NRP vedením základní a pomocné evidence dětí a evidenci v oblasti NRP, zpracováním statistických výkazů, organizačním zajištěním případových konferencí, pořizováním protokolů z jednání vedených zaměstnanci OSPOD apod.). Z dotace lze hradit i osobní výdaje administrativního pracovníka, který je zařazen k výkonu administrativních činností v rámci jiného útvaru obecního úřadu obce s rozšířenou působností a vypomáhá OSPOD s administrativními činnostmi vztahujícími se k výkonu SPOD. V obou případech jsou osobní výdaje tohoto pracovníka hrazeny ve výši, která odpovídá rozsahu jeho specifické administrativní činnosti související přímo s výkonem SPOD. Z dotace naopak nelze financovat výkon běžných administrativních činností jako je např. zpracování pošty, vedení docházky, konverze a autorizace písemností doručených prostřednictvím datové schránky apod.
Osobní výdaje zaměstnance na pozici právníka OSPOD v pracovním poměru jsou plně uznatelným výdajem, je-li tento pracovník zařazen ve struktuře obecního úřadu obce s rozšířenou působností v OSPOD k výkonu SPOD a splňuje odbornou způsobilost k výkonu SPOD podle kritéria 5a) standardů kvality SPO uvedeného v příloze č. 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb.
Dotaci lze použít také na poměrnou výši osobních výdajů právníka zařazeného v jiném útvaru obecního úřadu obce s rozšířenou působností, jestliže se podílí na plnění úkolů OSPOD podle zákona o SPOD zejména tím, že:
- poskytuje právní pomoc při výkonu opatrovnictví dítěte, jehož opatrovníkem byl jmenován OSPOD, včetně pomoci při zajišťování výkonu funkce opatrovníka pro správu jmění dítěte,
- poskytuje právní pomoc při výkonu poručenství dítěte, u kterého vykonává OSPOD funkci veřejného poručníka,
- poskytuje právní pomoc při podávání návrhů soudu nebo při podávání odvolání proti rozhodnutí soudu,
- poskytuje právní pomoc nebo se jinak podílí na vedení správního řízení podle zákona o SPOD, zejména řízení o uložení povinnosti využít odbornou poradenskou pomoc, řízení o uložení výchovného opatření nebo řízení o uložení pořádkové pokuty,
- poskytuje právní pomoc při podávání oznámení orgánům činným v trestním řízení o skutečnostech nasvědčujících spáchání trestného činu nebo při podávání oznámení jiným správním orgánům o důvodném podezření na spáchání přestupku,
- poskytuje právní pomoc v souvislosti s plněním povinností a oprávnění OSPOD podle zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže,
- poskytuje právní pomoc při výkonu práv OSPOD v řízení o přestupku, které je vedeno s mladistvým obviněným.
Právník, který je zařazen mimo organizační strukturu OSPOD v jiném útvaru obecního úřadu obce s rozšířenou působností, musí splňovat podmínky zvláštní odborné způsobilosti pro výkon správních činností při SPOD podle § 21 nebo § 34 zákona č. 312/2002 Sb. a vyhlášky č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, pokud je v souladu s vnitřními předpisy úřadu pověřen
i. činnostmi oprávněné úřední osoby při provádění úkonů ve správním řízení vedeném podle zákona o SPOD,
ii. zastupováním OSPOD při výkonu opatrovnictví dítěte v soudním řízení.
V těchto případech lze dotaci použít také na úhradu výdajů spojených s tím, že dotyčný právník vykoná přípravy a zkoušky zvláštní odborné způsobilosti pro výkon správních činností při SPOD podle zákona č. 312/2002 Sb. a vyhlášky č. 512/2002 Sb.
Dotaci lze použít také na poměrnou výši osobních výdajů pracovníka zařazeného v jiném útvaru obecního úřadu obce s rozšířenou působností, jestliže se podílí na plnění úkolů OSPOD podle zákona o SPOD tím, že zajišťuje vedení řízení o přestupcích upravených v zákoně o SPOD, k jejichž projednání je věcně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, a to za podmínky, že
- tento pracovník splňuje podmínky zvláštní odborné způsobilosti pro výkon správních činností při SPOD podle § 21 nebo § 34 zákona č. 312/2002 Sb. a vyhlášky č. 512/2002 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti úředníků územních samosprávných celků, anebo
- tento pracovník splňuje požadavky na oprávněnou úřední osobu podle § 111 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, a vyhlášky č. 172/2017 Sb., o podrobnostech obsahu a provádění zkoušky odborné způsobilosti úředních osob oprávněných k provádění úkonů správního orgánu v řízení o přestupcích a o náležitostech osvědčení o vykonání zkoušky odborné způsobilosti.
U pracovníků zajišťujících vedení řízení o přestupcích upravených v zákoně o SPOD lze dotaci lze použít rovněž na úhradu výdajů spojených s absolvováním přípravy a zkoušky zvláštní odborné způsobilosti pro výkon správních činností při sociálně-právní ochraně dětí podle zákona č. 312/2002 Sb. a vyhlášky č. 512/2002 Sb.
Způsob stanovení poměrné výše osobních výdajů pracovníků zařazených v jiném útvaru obecního úřadu obce s rozšířenou působností hrazených z dotace na výkon SPOD musí být doložitelný a odpovídat reálnému zapojení dotyčného pracovníka do výkonu agendy SPOD.
Podle kritéria 4c) standardů kvality SPO uvedeného v příloze č. 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb. je OSPOD povinen důsledně dbát na to, aby byla konkrétní pracovní pozice zařazená k výkonu SPOD vždy výlučně vyhrazena k výkonu této agendy, a tím předcházet kumulaci výkonu pracovních činností v rámci této pozice s jinou nesouvisející agendou. OSPOD jsou podle § 9a odst. 3 zákona o SPOD povinny řídit se standardy kvality SPO v plném rozsahu od 1. 1. 2015.
Uznatelné výdaje spojené s obsazením pracovní pozice, jsou ty výdaje, které přímo vyplývají z ustanovení platných právních předpisů jako je zákon č. 312/2002 Sb., zákoník práce apod.
Dotaci již nelze využít na plat vedoucího odboru, který není přímý nadřízený pracovníků vykonávající agendu SPOD z důvodu zřízení pozice vedoucího oddělení a který se přímo nepodílí na výkonu agendy SPOD, přestože náleží agenda SPOD do jeho působnosti.
2. Pojistné na všeobecné zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení zaměstnanců vykonávajících SPOD, placené zaměstnavatelem jako poplatníkem
Podle § 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.
3. Náhrady platu nebo odměny z dohody při dočasné pracovní neschopnosti
Poskytované podle § 192 až 194 zákoníku práce.
4. Náhrady platu nebo odměny z dohody (jsou-li sjednány)
V dalších případech, ve kterých má v souladu se zákoníkem práce zaměstnanec nárok na náhradu platu, to znamená:
- v případě jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199 zákoníku práce ve spojení s prováděcím nařízením vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci;
- v případě překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle § 200 a násl. zákoníku práce;
- po dobu čerpání dovolené podle § 222 zákoníku práce.
Přitom se vždy musí jednat o takové překážky v práci na straně zaměstnance, při nichž zákon nebo prováděcí předpis přiznává výslovně zaměstnanci nejen nárok na pracovní volno, ale rovněž nárok na náhradu platu.
5. Pracovní pohotovost
Výdaje spojené s pracovní pohotovostí a s výkonem práce v době pracovní pohotovosti pracovníky OSPOD podle § 95 zákoníku práce (odměna za pracovní pohotovost podle § 140 zákoníku práce, plat za práci v době pracovní pohotovosti, příplatek za práci přesčas). Výdaje spojené s pracovní pohotovostí jsou nárokové. Sjednání pracovní pohotovosti je nezbytné pro plnění úkolů OSPOD při poskytování neodkladné pomoci dítěti v případech jeho bezprostředního ohrožení, zejména pro plnění povinností podle § 14 odst. 7, § 15 odst. 2, § 16, 27a odst. 7 a § 37 odst. 2, 3 zákona o SPOD ve spojení s § 452, § 497a § 504 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Vzhledem k omezenému počtu pracovníků, kteří jsou na některých obecních úřadech zařazeni v OSPOD, může obecní úřad obce s rozšířenou působností dohodnout pracovní pohotovost pro zajištění úkolů stanovených zákonem o SPOD také s pracovníky jiných útvarů, kteří mají v popisu práce převážně jinou agendu (sociální služby, výkon jiné sociální práce apod.), popřípadě může být pracovní pohotovost dohodnuta také s vedoucím odboru. Podmínkou pro sjednání pracovní pohotovosti s pracovníky jiných útvarů však je, že tito pracovníci splňují podmínky kritéria 5a) standardů kvality sociálně- právní ochrany.
6. Výdaje na pojištění odpovědnosti zaměstnavatele
Za škodu způsobenou při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání hrazeného zaměstnavatelem za zaměstnance obce vykonávající agendu SPOD podle vyhlášky Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.
7. Výdaje spojené s pořádáním případové konference podle § 10 odst. 3 písm.
e) zákona o SPOD, s činností komise pro SPOD podle § 38 odst. 7 zákona o SPOD a komise pro projednávání přestupků podle § 59h odst. 2 zákona
o SPOD
Jedná se zejména o výdaje na náhradu mzdy (platu), náhradu ušlého výdělku a náhradu jízdních výdajů pro osoby pozvané obecním úřadem obce s rozšířenou působností k jednání na případové konferenci, pro členy komise pro SPOD a osoby pozvané k účasti na jednání této komise. Náhrada ušlého výdělku pro pozvané osoby a členy komise, kteří jsou výdělečně činní a nejsou v pracovním nebo jiném obdobném poměru, za dobu jejich účasti na případové konferenci nebo na jednání komise se poskytuje v jimi prokázané výši, nejvýše však v částce 120 Kč za hodinu nebo 1 020 Kč za jeden den. Náhrada jízdních výdajů se poskytuje v prokázané výši v souladu s ustanoveními zákoníku práce (viz § 38 odst. 7 zákona o SPOD ve spojení s § 157 až 160 zákoníku práce). Dále se může jednat rovněž
o výdaje na činnost externích odborníků, kteří pro obecní úřad obce s rozšířenou působností zajišťují přípravu a vedení případové konference. Tuto činnost mohou vykonávat jak na základě externích smluv, tak také na základě dohod mimo pracovní poměr (viz výše bod 1.).
Z dotace lze hradit rovněž výdaje spojené s činností komise pro projednávání přestupků jako zvláštního orgánu obce, pokud je této komisi starostou obce s rozšířenou působností svěřeno projednávání přestupků podle zákona o SPOD, k jejichž projednání je jinak věcně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působnosti (v souladu s § 59h odst. 2 zákona o SPOD). Pokud je komisi svěřeno také projednávání jiných přestupků, lze výdaje na činnost komise hradit z dotace v poměrné výši, která odpovídá počtu projednávaných přestupků podle zákona
o SPOD ve srovnání s počtem ostatních projednávaných přestupků.
V případě předsedy komise pro SPOD a předsedy komise pro projednávání přestupků lze dotaci využít rovněž na úhradu výdajů spojených s absolvováním přípravy a zkoušky zvláštní odborné způsobilosti pro výkon správních činností při sociálně-právní ochraně dětí podle § 21 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, a vyhlášky č. 512/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků.
8. Výdaje na vzdělávání a supervizi zaměstnanců vykonávajících agendu SPOD
Pro vzdělávání zaměstnanců zařazených k výkonu SPOD platí, že jsou podle § 16 a § 18 zákona č. 312/2002 Sb. povinni prohlubovat si kvalifikaci, čímž se rozumí účast na vstupním vzdělávání, absolvování přípravy a zkoušky zvláštní odborné způsobilosti (§ 21 zákona č. 312/2002 Sb.), a účast na průběžném vzdělávání v rozsahu uvedeném v § 17 odst. 5 zákona č. 312/2002 Sb. (tj. podle plánu vzdělávání v rozsahu nejméně 18 pracovních dnů po dobu následujících 3 let). Dále jsou zaměstnanci zařazení k výkonu SPOD povinni absolvovat podle kritéria 6c) standardů kvality SPO uvedeného v příloze č. 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb. průběžné vzdělávání v rozsahu nejméně 6 pracovních dnů za kalendářní rok formou účasti na kurzech akreditovaných MPSV podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších zákonů (dále jen „zákon o sociálních službách“). Pro uznatelnost výdajů na vzdělávání je třeba, aby tyto výdaje byly doložitelné např. formou prezenčních listin či výstupů z daného vzdělávání (osvědčení o absolvování, certifikát, doklad o absolvování závěrečného testu k ověření znalostí apod.).
Z výše uvedeného vyplývá, že z dotace na výkon SPOD lze hradit tyto výdaje na vzdělávání:
• výdaje na vstupní vzdělávání nových zaměstnanců dle § 19 zákona č. 312/2002 Sb., které musí nový úředník absolvovat nejdéle do 3 měsíců ode dne vzniku pracovního poměru k územnímu samosprávnému celku,
• výdaje spojené s přípravou a ověřením zvláštní odborné způsobilosti zkouškou dle § 21 zákona č. 312/2002 Sb.,
• výdaje spojené s průběžným vzděláváním pracovníků zařazených k výkonu SPOD podle kritéria 6c) standardů kvality sociálně-právní ochrany uvedeného v příloze č. 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb., tj. vzdělávání v rozsahu 6 pracovní dní (v přepočtu na hodiny max. 48 vyučovacích hodin) v kalendářním roce formou účasti na vzdělávacích kurzech pro sociální pracovníky akreditovaných MPSV.
Nad rámec povinného rozsahu průběžného vzdělávání 6 pracovních dní podle kritéria 6c) standardů kvality sociálně-právní ochrany je možné hradit z dotace i účast na dalších vzdělávacích kurzech akreditovaných MPSV, avšak pouze za podmínky, že příjemci na úhradu těchto výdajů vystačí prostředky v rámci poskytnuté dotace. Na výdaje za vzdělávání překračující 6 pracovních dní nelze žádat doplatek dotace.
Z dotace je možné hradit také kurzy s dvojí akreditací, tedy kurzy, které mají současně jak akreditaci MPSV, tak akreditaci Ministerstva vnitra. V případě absolvování takových kurzů je však nutné pro průkaznost čerpání dotace na výkon SPOD na stanovený účel zajistit a uložit osvědčení o absolvování kurzu, na kterém je výslovně uvedena akreditace MPSV. V případě absolvování kurzu jak s akreditací Ministerstva vnitra, tak s akreditací MPSV je nutné po poskytovateli vzdělávání vyžadovat vystavení buď jednoho osvědčení, na kterém budou uvedeny obě akreditace, nebo vystavení dvou osvědčení, každého s jednou akreditací.
Dotaci lze využít na náhradu platu pro zaměstnance v rozsahu pracovního volna, které je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnanci při zvyšování kvalifikace podle § 232 odst. 1 zákoníku práce, zejména k účasti na výuce, k přípravě a vykonání zkoušek a k vypracování a obhajobě absolventské, bakalářské nebo diplomové práce.
Z dotace je možné hradit také školení pracovníků OSPOD, která se vztahují k nově pořizovanému nebo aktualizovanému programovému vybavení. Tato školení však ze své povahy nebudou vykazována při vyúčtování dotace jako výdaje na vzdělávání a supervizi zaměstnanců sociálně-právní ochrany dětí. Nejedná se o výdaje na průběžné odborné vzdělávání zaměstnanců v souladu s kritériem č. 6c standardů kvality SPO, ale o výdaje za služby přímo související s pořízením nebo aktualizací softwarového vybavení OSPOD, a měly by být při vyúčtování dotace vykázány v rámci položky provozních služeb. Z dotace lze také hradit školení řidičů-referentů pro pracovníky OSPOD využívající služební vozidlo v rámci výkonu agendy SPOD. Absolvovaná školení této povahy rovněž nemohou být započítána do naplnění kritéria č. 6c standardů kvality SPO, kterým se stanoví zajištění průběžného vzdělávání zaměstnanců OSPOD v rozsahu minimálně 6 pracovních dnů za kalendářní rok, neboť zde se musí jednat o vzdělávací kurzy akreditované MPSV.
Dotaci lze využít na úhradu výdajů za služby supervize zajišťované pro pracovníky OSPOD, a to jak individuální, tak týmové supervize
B) PROVOZNÍ VÝDAJE
9. Výdaje na poskytnutí cestovních náhrad
Zaměstnancům vykonávajícím SPOD podle § 173 a násl. zákoníku práce, kteří byli vysláni na pracovní cestu, zejména na poskytnutí
- náhrady jízdních výdajů podle § 175 ve spojení s § 157 až 160 zákoníku práce,
- stravného podle § 176 zákoníku práce,
- náhrady výdajů za ubytování podle § 162 zákoníku práce,
- náhrada nutných vedlejších výdajů, které zaměstnanci vzniknou v přímé souvislosti s pracovní cestou podle § 164 zákoníku práce.
10. Výdaje na služby telekomunikací a na poštovné
Příjemce musí být schopen prokázat přiměřenost výše výdajů vzhledem k počtu pracovníků zařazených k výkonu agendy SPOD (např. počet pevných linek a mobilních čísel odpovídá počtu pracovníků atd.).
11. Výdaje na spotřebu energií a na úhradu nájemného
V rámci pokrytí provozních výdajů je možné dotaci využít k úhradě poměrné části výdajů na spotřebu energií (elektřina, voda, plyn, teplo) připadající na počet úvazků zaměstnanců zařazených k výkonu SPOD v poměru k celkovému počtu úvazků zaměstnanců obecního úřadu obce s rozšířenou působností, případně k celkovému počtu úvazků zaměstnanců využívajících společnou budovu s OSPOD. V případě úhrad záloh na spotřebu energií (na položce 515x) pokrývá dotace zálohy zaplacené v roce 2020 a současně pokrývá i vyúčtování záloh za předchozí období (včetně období roku 2019), které bylo provedeno v roce 2020. Obdobně lze dotaci využít i na úhradu výdajů nájemného nebo poměrné části výdajů nájemného, které jsou spojeny s využíváním kanceláří a dalších prostor obecního úřadu obce s rozšířenou působností pro účely zabezpečování agendy SPOD. Z dotace lze hradit takovou výši záloh na energie, aby odpovídaly skutečné spotřebě příjemce v předešlém roce s přihlédnutím k předpokládanému navýšení cen energií a nedošlo tak k výraznému přeplatku.
12. Výdaje na služební automobil
Z dotace lze financovat provoz služebního automobilu, který je používán k plnění úkolů obecního úřadu obce s rozšířenou působností na úseku SPOD, tj. např. k návštěvám dětí v ústavních zařízeních a v ZDVOP, k návštěvám dětí v NRP, k návštěvám dětí ve věznicích a detenčních ústavech, k návštěvám rodičů dětí s nařízenou ústavní výchovou nebo uloženou ochrannou výchovou, k cestám na jednání u soudu, u orgánů činných v trestním řízení, k cestám spojeným s provedením šetření v rodině nebo v jiném prostředí, kde se dítě zdržuje atd. Vzhledem k neinvestičnímu charakteru dotace je možné z dotace pokrýt výdaje na spotřebu pohonných hmot, na pojištění vozidla a případně též na úhradu leasingových splátek v souvislosti s pořízením motorového vozidla (k problematice leasingu viz níže). Amortizace (opotřebení) vozidla není uznatelným výdajem.
Příjemce vede knihu jízd tak, aby výdaje vynaložené na provoz vozidla byl schopen poskytovateli prokázat. Příjemce musí být současně schopen prokázat, že konkrétní pracovní cesta, při níž vznikly výdaje za provoz služebního vozidla, souvisela s plněním pracovního úkolu při výkonu agendy SPOD.
Pořízení automobilu prostřednictvím leasingových splátek z předmětné dotace považuje MPSV za přípustné řešení. O plánovaném pořízení automobilu obec informuje MPSV v žádosti o dotaci na příslušný rok, případně samostatným dopisem v průběhu roku, a předloží řádné zdůvodnění potřebnosti automobilu pro účely výkonu agendy SPOD vzhledem k velikosti OSPOD, místním podmínkám a charakteristikám regionu, kapacitám stávajícího vozového parku obce s rozšířenou působností apod. Rozhodnutí o poskytnutí dotace výslovně nevylučuje pořízení služebního vozidla pomocí leasingových smluv. Dotaci lze použít na úhradu leasingových splátek sjednaných na základě leasingové smlouvy a v případě finančního leasingu i na pořizovací („odkupní“) cenu vozidla. Výdaje na leasingové splátky („nájemné“) se v tomto případě považují za neinvestiční výdaj, který se vykazuje na položce rozpočtové skladby 5178 Nájemné za nájem s právem koupě, ačkoliv ani operativní ani finanční leasing plně nesplňují obsahové vymezení této položky. Tyto výdaje se považují za neinvestiční bez ohledu na výši hrazených částek. Je-li z dotace hrazena pořizovací („odkupní“) cena vozidla, musí se jednat o cenu ve výši, která nezakládá vznik investičního výdaje. Z dotace lze i v tomto případě hradit výdaje uskutečněné v roce 2019.
Z dotace je možno hradit taktéž výdaje na nezbytné vybavení služebního automobilu, který je používán k plnění úkolů obecního úřadu obce s rozšířenou působností na úseku SPOD. Může se jednat zejména o vybavení služebního automobilu dětskou autosedačkou, pořízení silniční mapy nebo navigace, autolékárničky apod.
13. Výdaje na použití taxi-služby
Využití dotace na úhradu taxi-služby je omezeno pouze na situace, kdy zaměstnanec OSPOD činí neodkladné úkony k zajištění ochrany dítěte podle
§ 14 odst. 7, 15 odst. 2, § 16, § 27a odst. 7, § 37 odst. 2, 3 zákona o SPOD a § 452,
§ 497, § 503 a § 504 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních v rámci dohodnuté pracovní pohotovosti v mimopracovní době nebo ve dnech pracovního klidu. Zároveň se musí jednat o případ, kdy nelze využít prostředky veřejné dopravy a kdy není k dispozici ani jiný vhodný dopravní prostředek, tj. služební automobil obecního úřadu, služební vozidlo policie nebo soudu, vozidlo zdravotnického zařízení (je-li dítě umísťováno do zdravotnického zařízení), případně služební vozidlo jiného zařízení péče o děti, do kterého má být dítě umístěno.
14. Výdaje na pořízení časových jízdenek
Jízdenky na městskou hromadnou dopravu nebo jinou veřejnou dopravu, které budou využívány pro dopravu zaměstnanců obecního úřadu obce s rozšířenou působností při plnění úkolů v agendě SPOD (např. návštěvy dětí, šetření v rodinách, jednání u soudu nebo jiných orgánů apod.
C) VĚCNÉ VÝDAJE
15. Výdaje na osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen "OOPP")
Mycí, čistící a dezinfekční prostředky nebo pracovní obuv pro zaměstnance SPOD, kteří se v souvislosti s plněním pracovních úkolů pohybují v prostředí se zvýšeným stupněm znečištění nebo se zvýšením rizikem vzniku a šíření infekčních onemocnění. Jejich poskytování se řídí podmínkami podle § 104 zákoníku práce a podle prováděcího nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování OOPP, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.
16. Výdaje na očkování zaměstnanců SPOD
Proti určeným druhům infekčních onemocnění, zejména proti tuberkulóze (TBC) a virové hepatitidě (žloutence) typu A a B, a to v případě zaměstnanců, kteří se v souvislosti s plněním pracovních úkolů pohybují v prostředí se zvýšeným stupněm znečištění nebo se zvýšeným rizikem vzniku a šíření infekčních onemocnění.
17. Výdaje na kancelářské potřeby a na nákup kancelářského zařízení
Kancelářské vybavení, které je potřebné k výkonu SPOD (zejména kancelářské stoly, židle, skříně, uzamykatelné schránky a boxy pro uložení spisové dokumentace, ventilátory apod.) a běžné kancelářské potřeby (papíry, tonery, psací potřeby apod.).
Výše věcných výdajů hrazených z dotace je rovněž posuzována s ohledem na skutečnost, zda obec vystačí s přidělenou dotací. V případě žádosti o doplatek je nutno zohlednit skutečnost, zda byly nákupy realizovány v době, kdy obec již mohla vědět, že výše poskytnuté dotace nebude dostatečná a obec tudíž bude žádat o doplatek dotace. V případě některých věcných výdajů v posledním kalendářním čtvrtletí a následném posuzování odůvodněnosti žádosti o doplatek lze předpokládat krácení nebo neuznání takovýchto výdajů ze strany MPSV v závislosti na případném odůvodnění naléhavosti. Pokud tomu nebrání závažné důvody, je třeba uskutečnit tyto výdaje až v následujícím kalendářním roce.
18. Výdaje na pořízení mobilních telefonů, osobních počítačů a notebooků a výdaje na pořízení fotoaparátů, kamer, diktafonů a jiných prostředků záznamové techniky
Prostředky záznamové techniky, které jsou nezbytné pro pořizování snímků, obrazových a zvukových záznamů dítěte a prostředí, v němž se dítě zdržuje podle
§ 52 odst. 2 zákona o SPOD, nebo pro pořizování obrazových a zvukových záznamů z jednání zaměstnanců OSPOD s dítětem, rodiči, jinými osobami odpovědnými za výchovu a dalšími osobami podle § 18 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“).
19. Výdaje na jiné vhodné materiální vybavení
Vybavení pro práci s osobami z cílové skupiny, jimž je poskytována SPOD, zejména s ohledem na potřeby dětí (např. vybavení hracího koutku pro děti apod.), a to v návaznosti na kritéria 2a) a 2c) standardů kvality poskytování sociálně-právní ochrany dětí uvedených v příloze č. 1 vyhlášky č. 473/2012 Sb.
Může se také jednat o vybavení kuchyněk, které slouží potřebám klientů (skleničky, ohřev jídla pro děti, varná konvice) v přiměřeném množství. Účel dotace však nenaplňuje pořízení podobného materiálního vybavení sloužícího potřebám zaměstnanců (nádobí, kávovary atd.)
20. Výdaje na nákup odborné literatury
Odborná literatura, která je potřebná pro řádný výkon SPOD (zejména soubory právních předpisů, komentáře a další odborné publikace).
21. Výdaje na tlumočnické a překladatelské služby
Tlumočnické a překladatelské služby spojené se zajišťováním SPOD v případech se zahraničním prvkem. Služby tlumočníka lze hradit rovněž v některých případech jednání s klienty se smyslovým postižením, s výjimkou situací, kdy výdaje na tlumočníka dle § 16 zákona správního řádu hradí klient.
22. Výdaje na vypracování znaleckého posudku
Znalecký posudek vypracovaný znalcem, kterého OSPOD k tomuto účelu ustanovil podle § 56 správního řádu, jestliže potřebné odborné posouzení nelze opatřit od jiného správního orgánu, např. od nadřízeného krajského úřadu.
23. Výdaje na právní služby
Právní služby poskytované obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností advokátem při výkonu opatrovnictví dítěte v rozsahu stanoveném v § 1 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, jedná-li se o případy vyžadující specifickou právní nebo jinou odbornou specializaci, která přesahuje rámec běžných odborných znalostí zaměstnanců OSPOD, a odbornou právní pomoc nelze zajistit prostřednictvím jiných zaměstnanců s právnickým vzděláním, kteří jsou zařazeni do obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Dále se může jednat o výdaje na právní pomoc, která je obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností poskytována při výkonu funkce opatrovníka pro správu jmění dítěte nebo při výkonu funkce poručníka dítěte podle § 948 a násl. a § 928 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jestliže je předmětem opatrovnictví nebo poručenství správa jmění dítěte velkého rozsahu nebo zvláštní povahy (podnik, cenné papíry, práva duševního vlastnictví, nemovitosti).
Z dotace na výkon SPOD lze hradit také poměrnou část výdajů obce za právní služby v případě, kdy má obec s rozšířenou působností uzavřenu externí smlouvu o poskytování právních služeb pro obec jako celek. Způsob stanovení výše výdajů hrazených z dotace na výkon SPOD musí být doložitelný a odpovídat reálnému využití těchto právních služeb pro účely výkonu agendy SPOD.
24. Výdaje na zajištění nezbytné péče o nezletilé děti – cizince, kteří se na území České republiky nacházejí bez doprovodu rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu a ocitnou se bez péče přiměřené jejich věku
Jedná se zejména o výdaje, které obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností mohou vzniknout při zajišťování péče o nezletilého cizince bez doprovodu do doby, než je dítě na základě předběžného opatření soudu umístěno do školského zařízení pro výkon ústavní výchovy. Může jít např. o výdaje na zajištění stravy a ošacení nebo rovněž o výdaje na zajištění dočasného ubytování dítěte před jeho umístěním do ústavního zařízení (např. ubytování u poskytovatele pobytových sociálních služeb, u provozovatele ubytovacích služeb atd.). Ve všech těchto případech se jedná o výdaje přímo spojené s plněním úkolů obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle § 37 zákona o SPOD. Výjimku představuje pouze dočasné ubytování dítěte ve ZDVOP na žádost obecního úřadu obce s rozšířenou působností v souladu s § 42 odst. 2 písm. b) a § 42 odst. 10 zákona o SPOD, kdy je pobyt dítěte ve ZDVOP hrazen nikoliv z dotace na výkon SPOD, ale z prostředků státního příspěvku vypláceného příslušným krajským úřadem podle § 42g a násl. zákona o SPOD.
25. Výdaje spojené s poskytováním nebo zprostředkováním odborné poradenské pomoci pro děti, rodiče a jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte
Jedná se o výdaje spojené s poskytováním nebo zprostředkováním odborné poradenské pomoci pro děti, rodiče a jiné osoby odpovědné za výchovu, kterou OSPOD zajišťuje přímo zaměstnanci zařazenými k výkonu SPOD nebo prostřednictvím jiných osob a subjektů.
Pokud se týká služeb poskytovaných externími osobami a subjekty, lze v rámci odborné poradenské pomoci z dotace na výkon SPOD hradit pouze
a) služby psychologů, kteří poskytují poradenskou činnost dle těchto ustanovení zákona o SPOD:
- § 11 odst. 1 písm. a), tj. pomáhá rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě;
- § 11 odst. 1 písm. b), tj. poskytuje a zprostředkovává rodičům poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené;
- § 11 odst. 1 písm. c), tj. pořádá v rámci poradenské činnosti přednášky a kurzy zaměřené na řešení výchovných, sociálních a jiných problémů souvisejících s problémy s péčí o dítě a jeho výchovou;
- § 11 odst. 1 písm. d), tj. poskytuje osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny poradenskou pomoc související s osvojením dítěte
nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, zejména v otázkách výchovy dítěte;
- § 32 odst. 2 písm. a), tj. působí proti opakovaným poruchám v chování a jednání dětí se zvláštní pozorností věnovanou pachatelům trestné činnosti;
- § 32 odst. 2 písm. e) pomáhá dětem vyžadujícím zvýšenou pozornost překonat psychické problémy, které mohou vést k negativním projevům v jejich chování,
- dále spoluúčast psychologa při vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny či při tvorbě a realizaci dílčích kroků uvedených v individuálním plánu ochrany dítěte zaměřených na poskytování psychologického poradenství a podpory dítěti a jeho rodině,
- spoluúčast psychologa při realizaci případových konferencí, případně dalších činností v rozsahu působnosti OSPOD, pro jejichž provádění není potřebná odborná způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110 odst. 4 zákona o sociálních službách.
b) služby spojené se zajištěním asistovaných styků, kdy lze hradit výhradně jen poradenství zaměřené na přípravu dítěte/rodiče na asistovaný styk. Nelze však hradit přímou účast pracovníka poskytovatele této služby při styku rodiče s dítětem, neboť tuto činnost nelze považovat za poradenskou pomoc.
Za účelem zajištění služeb psychologů je možné s těmito osobami uzavřít případně také dohodu mimo pracovní poměr. Úhradu osobních výdajů psychologů zaměstnaných na obecním úřadu obce s rozšířenou působností z dotace na výkon SPOD lze připustit také v případech zaměstnání na hlavní pracovní poměr, to však pouze za podmínky, že psycholog splňuje zkoušku odborné způsobilosti pro správní činnosti na úseku SPOD. Psycholog bez odborné způsobilosti k výkonu povolání sociálního pracovníka podle § 110 zákona o sociálních službách však může vykonávat pouze činnosti vyjmenované výše pod bodem 25. a). Nemůže zastávat roli koordinátora případu ohroženého dítěte, který odpovídá u konkrétních dětí za průběh poskytování SPO.
Z dotace nelze hradit výdaje za činnosti vykonávané psychology (jak na základě pracovněprávních vztahů, tak externích smluv), které psychologům nepřísluší s ohledem na jejich odbornost nebo tyto činnosti z hlediska obsahového zaměření a charakteru neodpovídají tomu, co by měl psycholog z hlediska zákona o SPOD pro OSPOD vykonávat:
a. Zpracování zpráv u dětí vedených v evidenci OSPOD pro soud, policii, školy a další instituce.
b. Individuální a skupinová psychologická vyšetření a testování dětí a mládeže vedených v evidenci OSPOD podle stanovených postupů a požadavků škol.
c. Kontaktní činnost zaměřená na jednotlivce a skupiny se zvýšeným rizikem školní neúspěšnosti.
d. Poskytování terapeutických služeb, rozvodového a porozvodového poradenství.
e. Odborná psychologická diagnostika.
x. Xxxxxxxx činností při přímé práci s dětmi v evidenci OSPOD a poskytováním podpory a motivace pracovníkům OSPOD při práci s klienty (supervize) u jedné osoby psychologa.
g. Služby psychologů v případě dětí, které nejsou v evidenci ohrožených dětí OSPOD (např. v případě běžného nekomplikované rozvodové řízení, kde vystupuje OSPOD v roli kolizního opatrovníka).
h. Psychologická vyšetření dětí před zařazením do evidence pro zprostředkování NRP za účelem posouzení vhodnosti zařazení do evidence.
Při zajištění služeb psychologů, ať již na základě externí smlouvy, nebo formou dohod mimo pracovní poměr, je nutné dbát na individuální přístup a pro každého jednoho konkrétního klienta vždy hledat pomoc vhodného poskytovatele, který je svou odborností, specializací služeb aj. tím nejvhodnějším řešením pro naplnění potřeb klienta. Smlouvy, resp. dohody s psychology nemohou být uzavírány za podmínek, které by obec vázaly k využívání služeb výlučně tohoto odborníka, nebo za podmínek, kdy by byla za poskytované služby vyplácena paušální částka na určité období, resp. v případě dohod mimo pracovní poměr sjednána pravidelná výše úvazku. Pomoc pro každého klienta by měla být s odborníkem sjednávána individuálně, byť třeba na základě smlouvy/dohody uzavřené rámcově na delší časové období, se stanovením časového rozsahu služeb pro daného klienta.
Podmínkou pro využití dotace na odbornou poradenskou pomoc je skutečnost, že podle sdělení krajského úřadu příslušného podle místa bydliště dítěte, rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte není na území kraje k dispozici služba poskytovaná poskytovatelem sociálních služeb nebo pověřenou osobou, která
- svým zaměřením a obsahem odpovídá požadavkům na poskytnutí odborné poradenské pomoci a
- je pro dítě, rodiče nebo jinou osobu odpovědnou za výchovu dítěte dostupná i bez finanční podpory ze strany OSPOD.
V případě rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte, které by s ohledem na své příjmy a celkové sociální a majetkové poměry bylo možné posuzovat jako osoby v hmotné nouzi podle § 2 odst. 5 písm. c) zákona č. 111/2006
Sb., o pomoci v hmotné nouzi, je povinen OSPOD zvážit, zda není důvodné tyto osoby odkázat na podání žádosti o přiznání jednorázové dávky mimořádné okamžité pomoci, která může být poskytnuta na zajištění nezbytných činností souvisejících se SPOD, včetně zajištění odborné poradenské pomoci doporučené nebo uložené ze strany OSPOD. Úhrada odborné poradenské pomoci z dávky mimořádné okamžité pomoci má u osob v hmotné nouzi přednost před úhradou těchto výdajů z dotace.
26. Úhrady za specifické zdravotní výkony
Zdravotní výkony provedené na základě žádosti OSPOD o poskytnutí údajů o zdravotním stavu podle § 53 odst. 1 zákona o SPOD ve spojení s § 15 odst. 14 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů. Výše úhrad za specifické zdravotní výkony pro účely SPOD v souladu s cenovým předpisem Ministerstva zdravotnictví platným pro rok 2020.
27. Výdaje na pořízení nebo aktualizaci softwarového vybavení
Software, který používají pracovníci vykonávající agendu SPOD; podmínkou je, že výdaje na pořízení softwaru nesmí přesáhnout částku uvedenou v Části VIII – Uznatelné výdaje z dotace na výkon agendy SPOD Metodiky tak, aby se jednalo pouze o nákup drobného nehmotného majetku a aby byl zachován neinvestiční charakter dotace. Z dotace lze hradit roční paušál k speciálnímu programu (software), který specializovaná firma vytvořila pro konkrétní obecní úřad obce s rozšířenou působností výhradně pro účely SPOD. Z dotace lze hradit pouze výdaje za software, jehož použití přímo souvisí s výkonem agendy SPOD. Není proto možné hradit výdaje např. na software pro vedení účetnictví, spisovou službu apod.
28. Výdaje na drobné věcné nebo potravinové dary pro děti
Výdaje na drobné dary v souvislosti s vykonáváním návštěv zaměstnanců OSPOD u dětí v ústavních zařízeních nebo v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc a dětí svěřených do náhradní rodinné péče. Maximální výše částky vynaložené na tento účel činí 200 Kč na jedno dítě ročně.
Příloha č. 1 k Metodice pro poskytování dotací ze státního rozpočtu obcím s rozšířenou působností a hl. m. Praze na výkon agendy sociálně-právní ochrany dětí pro rok 2020
Ustanovení zákona o SPOD, na jejichž základě vykonávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností přenesenou působnost na úseku SPOD:
§ 8 odst. 1, 2, 3, § 9, 9a odst. 3, 4 ve spojení s § 6 a přílohou č. 1 vyhlášky MPSV
č. 473/2012 Sb., § 10 odst. 1, 3, 4, 5, § 10a odst. 4, § 11 odst. 1 a 5, § 12 odst. 1, 2, 3
a 4, § 13 odst. 1, 2, 3 a 4, § 14 odst. 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9, 10 a 11, § 15 odst. 1, 2,
§ 16 odst. 1 a 2, § 16a odst. 1, 2, § 17 písm. a), b), § 19 odst. 1, 3 a 4, § 19a, § 20
odst. 1, § 21 odst. 1, 2, 3, 4, 5, 6 a 7, § 24b odst. 4 písm. a), § 24c odst. 3
a 4, § 25 odst. 1 písm. a), § 27a odst. 1 a odst. 3 písm. d), § 28, § 29 odst. 1, 2, 3, 4,
5 a 6, § 30 odst. 1, 2, 3 a 5, § 31 odst. 2, 3, § 32 odst. 1, 2, 3, 4, § 33 odst. 1, 2 ve spojení se zákonem č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže a zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, § 34 odst. 1, 2, 3, 4 a 5, § 35a, § 36 odst. 2, odst. 3 písm. a), odst. 4 písm. c), § 37 odst. 1, 2, 3, § 38 odst. 1, 2,
3, 4, 5, 6 a 7, § 42 odst. 2 písm. b), odst. 5 písm. a), b), odst. 6, odst. 7 písm. a), b) a c), odst. 10 a 12, § 42a odst. 7 písm. a) a b) a odst. 8, § 42g odst. 1, § 47a odst. 2 ve spojení s § 4 a 5 vyhlášky č. 473/2012 Sb., § 47b odst. 1, 2, 4, 5 a 7, § 47c odst. 2 a
5, 47d odst. 1, § 47j odst. 3, § 49 odst. 3, § 51 odst. 1, 3, 4 a 5, § 52 odst. 1, 2 a 3, §
53 odst. 1, 2, 3 a 5, § 53a odst. 4, § 54, § 55 odst. 1, 4, 6 a 7, § 57 odst. 1, 3, § 59h
odst. 1 písm. d), f) a odst. 2, § 62 odst. 1, 2, 3, 4 a 5.
Příloha č. 2 k Metodice pro poskytování dotací ze státního rozpočtu obcím s rozšířenou působností a hl. m. Praze na výkon agendy sociálně-právní ochrany dětí pro rok 2020
Žádost o dotaci na výkon činnosti obce s rozšířenou působností v oblasti sociálně-právní ochrany dětí pro rok 2020
podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů,
a § 58 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a na základě dotační výzvy č. j. MPSV-20xx/xxxxxx-231 zveřejněné na xxx.xxxx.xx
1. Žadatel – obec s rozšířenou působností/hl. m. Praha
Název žadatele: | |||||
Sídlo žadatele (ulice, PSČ, město): | |||||
Jiná adresa pro doručování: | |||||
IČO žadatele: | Telefon: | Fax: | |||
Datová schránka (ID DS) | E-mail: | http:// | |||
Číslo účtu u ČNB1): | Kód banky: | 0710 | |||
Jméno, příjmení a funkce osoby jednající jménem žadatele, vč. označení zda se jedná o statutárního zástupce nebo jedná na základě plné moci2) | Telefon: E-mail: | ||||
Osoby s podílem v právnické osobě žadatele (případně formou samostatné přílohy4): | |||||
Právnické osoby, v nichž má podíl právnická osoba žadatele (případně formou samostatné přílohy4): |
2. Poskytovatel – MPSV ČR:
Název: | Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR | ||||
Sídlo, podatelna: | Na Poříčním právu 1/376, 128 01 Praha 2 | ||||
IČO | 00551023 | Telefon: | x000000000000 (ústředna) | Fax: | |
Datová schránka (ID DS) | sc9aavg | E-mail: | http:// | ||
Kontaktní osoba: | Xxx. Xxxxx Xxx Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxx | Telefon: E-mail: | x000000000000 x000000000000 |
3. Požadovaná částka dotace3):
4. Účel dotace:
Dotace je určena obci s rozšířenou působností/hl. m. Praze na úhradu výdajů vzniklých v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany dětí, a to na základě § 58 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, který zakotvuje, že náklady vzniklé v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany nese stát, není- li stanoveno jinak.
5. Období užití dotace: 1. 1. 2020 – 31. 12. 2020
6. Prohlášení žadatele:
Veškeré údaje v této žádosti jsou pravdivé a jsem si vědom(a) případných následků, které by pro mne z nepravdivě uvedených údajů vyplývaly.
7. Přikládáme listů příloh:
- Povinné přílohy dle podmínek dotační výzvy
- Jiné
V…………………………………………. dne ………………………………………. |
Jméno a podpis žadatele (osoby jednající jménem žadatele) |
1) Pro převod finančních prostředků musí mít obec s rozšířenou působností zřízený účet u ČNB, na jiný účet než účet u ČNB nebude dotace na činnosti vykonávané obcemi s rozšířenou působností v oblasti sociálně- právní ochrany dětí z kapitoly MPSV poskytnuta.
2) Jméno, příjmení osoby jednající jménem žadatele s uvedením, zda jedná jako jeho statutární zástupce nebo na základě udělené plné moci.
3) Výše požadované částky dotace bude vyplněna na základě výše odhadovaných celkových uznatelných výdajů žadatele na činnosti v agendě sociálně-právní ochrany dětí v roce 2020.
Výše poskytnuté dotace v průběhu roku 2020 ze strany MPSV bude stanovena v závislosti na objemu prostředků přiřazených v rámci státního rozpočtu do rozpočtu kapitoly MPSV pro daný rok na dotaci pod účelovým znakem 13011.
4) Vyplnění polí s informací o podílů právnických osob dle § 14 Odst. 3 pism. e) zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech je povinné. Pokud uvedená skutečnost nenastala (není podíl jiné právnické osoby v osobě žadatele či žadatel nemá podíl v jiné právnické osobě) uvede se do pole: Není, žádné, či se pole proškrtne. Pole nemůže zůstat nevyplněno.
Příloha č. 3 k Metodice pro poskytování dotací ze státního rozpočtu obcím s rozšířenou působností a hl. m. Praze na výkon agendy sociálně-právní ochrany dětí pro rok 2020
MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČESKÉ REPUBLIKY Č. j. MPSV-
vydává podle zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů (dále jen
„zákon o rozpočtových pravidlech“), v souladu s vyhláškou č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů, a v souladu s Metodikou Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování dotací ze státního rozpočtu obcím s rozšířenou působností a hl. m. Praze na výkon agendy sociálně-právní ochrany dětí pro rok 2020, která byla schválena jako příkaz ministryně č. xx/2019 (dále jen
„Metodika“)
ROZHODNUTÍ
o poskytnutí neinvestiční účelové dotace z kapitoly 313 - MPSV státního rozpočtu na rok 2020 na pokrytí výdajů na činnosti vykonávané obcí s rozšířenou působností/hl. m. Prahou v agendě sociálně-právní ochrany dětí (podle zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „zákon č. 359/1999 Sb.“.)
na rok 2020
I. Poskytovatel: | Ministerstvo práce a sociálních věcí |
Na Poříčním právu 1/376 | |
128 01 Praha 2 IČO: 00551023 | |
II. Příjemce: | «Název_příjemce» |
«Ulice_čpčo» | |
«PSČ» «Obec» IČO: «IČO» |
III. Výše přidělené dotace
1. Xxxxxx se přiznává ve výši «k_výplatě» Kč
2. Výše přiznané dotace je stanovena v souladu s postupem uvedeným v části VI, bodě 3 Metodiky. V částce přesahující dotaci přiznanou podle tohoto postupu je požadovaná dotace zamítnuta.
IV. Účel a podmínky přidělení dotace
1. Dotace je určena na plnění povinností příjemce dotace uvedených v zákoně č. 359/1999 Sb., a ve vyhlášce č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 359/1999 Sb.
2. Poskytnutí finančních prostředků z rozpočtové kapitoly MPSV obci s rozšířenou působností je pro tyto účely realizováno na základě § 58 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., podle kterého náklady vzniklé v souvislosti s výkonem sociálně- právní ochrany dětí nese stát. Dotace je určena na pokrytí výdajů souvisejících se zabezpečením činností vykonávaných v oblasti sociálně-právní ochrany dětí ve smyslu ustanovení zákona č. 359/1999 Sb., které vznikly v roce 2020.
3. O přiznání dotace a její výši na rok 2020 rozhoduje poskytovatel na základě žádosti příjemce.
V. Povinnosti příjemce dotace
1. Příjemce použije finanční prostředky výhradně na pokrytí výdajů souvisejících se zabezpečením činností vykonávaných v oblasti sociálně-právní ochrany dětí ve smyslu ustanovení zákona č. 359/1999 Sb., které vznikly v roce 2020.
2. Výčet zákonných ustanovení a podmínky pro použití dotace jsou uvedeny v Metodice. Při čerpání prostředků dotace na výdaje související s výkonem agendy sociálně-právní ochrany dětí je příjemce povinen se řídit ustanoveními Metodiky.
3. Příjemce dotace odpovídá za hospodárné a efektivní použití dotace v souladu s účelem, na který byla dotace poskytnuta.
4. Příjemce dotace není při čerpání prostředků dotace vázán odhadovaným rozpočtem na rok 2020, který předložil jako přílohu žádosti o dotaci poskytovateli. Předložený odhadovaný rozpočet nebyl předmětem kontroly ze strany poskytovatele z hlediska uznatelnosti a efektivnosti jednotlivých druhů výdajů.
5. Z dotačního titulu lze hradit osobní výdaje a další provozní a věcné výdaje. Při čerpání jednotlivých druhů výdajů z dotace je pro příjemce závazné ustanovení Metodiky v části VIII bodu 9, podle kterého osobní výdaje a související výdaje (výdaje na vzdělávání, supervizi a pořádání případových konferencí) hrazené z dotace musí činit minimálně 80 % celkových uskutečněných výdajů hrazených z dotace.
6. Zvláštní výjimka z podmínky maximálního 20% podílu ostatních výdajů na celkových výdajích realizovaných z dotace se uděluje obcím s rozšířenou působností se speciálním postavením na základě § 2 odst. 2 zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností, které musí mít povinně zřízeno pracoviště obecního úřadu v daném aglomeračním centru. V případě těchto obcí je možné hradit z dotace na výkon agendy SPOD ostatní výdaje v podílu vyšším než 20 % celkových výdajů realizovaných z dotace, a to pouze v případě kdy k překročení podílu 20 % ostatních výdajů dochází z důvodu úhrady nájemného při pronájmu kancelářských prostor pro účely výkonu agendy SPOD. Ostatní výdaje lze však v tomto případě hradit maximálně do výše 25 % celkových výdajů realizovaných z dotace.
7. Příjemce odpovídá za řádné a oddělené vedení účetní evidence týkající se poskytnuté dotace v souladu se zák. č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Příjemce dotace vypořádá dotaci s přiděleným účelovým znakem 13011.
8. Příjemce dotace je povinen na žádost poskytovatele dotace písemně poskytnout požadované doplňující informace související s plněním účelu tohoto Rozhodnutí.
9. Příjemce dotace je povinen provést finanční vypořádání poskytnuté dotace v souladu s vyhláškou č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem (vyhláška o finančním vypořádání). Příjemce dotace je povinen v termínu pro finanční vypořádání předložit také vyúčtování dotace dle požadavků MPSV, které jsou ke konci roku zveřejněny na webové stránce dotační výzvy.
10. Příjemce je povinen v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů, v souladu s dalšími právními předpisy, umožnit výkon kontroly všech dokladů vztahujících se k poskytnuté dotaci na základě vydaného Rozhodnutí a poskytnout součinnost zástupcům poskytovatele a všem osobám ze zákona oprávněným k provádění kontroly a řídit se závěry nápravných opatření uložených na základě prováděných kontrol.
VI. Sankce
1. Při kontrole dodržování podmínek čerpání dotace ze státního rozpočtu a uplatnění sankcí při neoprávněném použití nebo zadržení dotace se postupuje podle zákona o finanční kontrole a § 44a zákona o rozpočtových pravidlech.
2. V souladu s § 14 odst. 5 zákona o rozpočtových pravidlech se za méně závažné nesplnění podmínek považují povinnosti stanovené v části V. bodě 7, 8, 9 a 10 tohoto Rozhodnutí. V tomto případě odvod za porušení rozpočtové kázně může činit od 0 % do 5 % z celkové částky dotace v závislosti na závažnosti tohoto porušení (§ 44a odst. 4 písm. a) zákona o rozpočtových pravidlech).
3. Porušení ostatních povinností stanovených v části V. tohoto Rozhodnutí (mimo bodu 4) je posuzováno podle § 44a odst. 4 písm. b) zákona o rozpočtových pravidlech.
4. Vyzve-li poskytovatel dotace v souladu s § 14f zákona o rozpočtových pravidlech příjemce k provedení opatření k nápravě a příjemce na základě této výzvy provede opatření k nápravě nebo vrátí příslušnou část dotace, platí, že v rozsahu, v jakém příjemce dotace provedl opatření k nápravě nebo vrátil dotaci nebo její část, nedošlo k porušení rozpočtové kázně.
VII. Závěrečná ustanovení
1. Rozhodnutí se vyhotovuje v jednom výtisku a bude příjemci dotace zasláno ve formě datové zprávy.
V Praze dne DD. MM. 2020
……………………………………….