ČÁST PRVNÍ BRANNÁ POVINNOST

K části první - platné znění zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, s vyznačením navrhovaných změn:

ČÁST PRVNÍ BRANNÁ POVINNOST

§ 1

Obsah branné povinnosti a druhy vojenské činné služby

(1) Branná povinnost je povinnost státního občana České republiky (dále jen "občan") plnit úkoly ozbrojených sil České republiky (dále jen "ozbrojené síly"); zahrnuje povinnost občana podrobit se odvodnímu řízení, vykonávat vojenskou činnou službu a plnit další povinnosti stanovené tímto zákonem.

(2) Vojenskou činnou službou mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav je služba vojáka z povolání ve služebním poměru podle zvláštního právního předpisu1) a vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení.

(2) Vojenskou činnou službou mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav je služba vojáka z povolání ve služebním poměru podle zákona o vojácích z povolání, příprava vojáka k plnění úkolů ozbrojených sil nebo služba vojáka v operačním nasazení.

(3) Vojenskou činnou službou za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu je mimořádná služba.

(4) Dnem právní moci rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu vydaným při odvodním řízení se občan stává vojákem. Voják je povinen vojenskou činnou službu včas nastoupit a osobně vykonávat. Voják, který plní některou z povinností podle odstavce 2 nebo 3, je vojákem v činné službě.

(4) Občan se stává vojákem dnem nabytí právní moci rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu vydaného při odvodním řízení.

(5) Xxxxx, který plní některou z povinností podle odstavce 2 nebo 3, je vojákem v činné službě.

(6) Voják je povinen vojenskou činnou službu včas nastoupit a osobně ji vykonávat.

(7) Xxxxx, který nevykonává vojenskou činnou službu a má brannou povinnost, je vojákem v záloze.

§ 2

Doba trvání branné povinnosti

(1) Branná povinnost vzniká občanovi dnem následujícím po dni, v němž dosáhne věku 18 let, a zaniká dnem dosažení věku 60 let. Občan brannou povinnost plní za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(2) Osobě, která nabyla státní občanství České republiky, vzniká branná povinnost podle odstavce 1 ode dne nabytí tohoto občanství.

(3) Voják z povolání starší 60 let má brannou povinnost do dne propuštění ze služebního poměru podle zvláštního právního předpisu.1)

§ 3

Dobrovolné převzetí branné povinnosti

Za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu může občan, kterému nevznikla branná povinnost, a občan státu sdruženého v obranných systémech mezinárodních organizací, jichž je Česká republika členem, dobrovolně převzít brannou povinnost dnem následujícím po dni, v němž dosáhne věku 18 let, na základě písemné žádosti podané příslušnému krajskému vojenskému velitelství. Občan v žádosti uvede jméno nebo jména, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu. Podmínkou dobrovolného převzetí branné povinnosti je rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu vydané v odvodním řízení a potřeba doplnění ozbrojených sil.

§ 2

Vznik branné povinnosti

(1) Branná povinnost vzniká občanovi dnem následujícím po dni, v němž dosáhne věku 18 let.

(2) Osobě starší 18 let, která nabyla státní občanství České republiky, vzniká branná povinnost ode dne nabytí státního občanství.

§ 3

Dobrovolné převzetí branné povinnosti

(1) Občan, kterému podle § 7 zanikla branná povinnost, nebo cizinec může dobrovolně převzít brannou povinnost dnem následujícím po dni, v němž dosáhne věku

18 let, nejpozději však do dne dosažení 60 let, na základě písemné žádosti podané příslušnému krajskému vojenskému velitelství. Občan nebo cizinec v žádosti uvede kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu také rodné číslo nebo datum narození, nebylo-li mu rodné číslo přiděleno.

(2) Podmínkou dobrovolného převzetí branné povinnosti je rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu vydané v odvodním řízení a potřeba doplnění ozbrojených sil.

(3) Na cizince, který dobrovolně převzal brannou povinnost, se použijí ustanovení tohoto zákona týkající se občana obdobně, pokud tento zákon nestanoví jinak. Tam, kde zákon požaduje, aby občan uvedl své rodné číslo, uvede cizinec, pokud mu rodné číslo nebylo přiděleno, své datum narození.

§ 4

Dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti

(1) Občan nebo voják v povinné záloze mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav může dobrovolně převzít výkon branné povinnosti, pokud požádá o povolání do služebního poměru vojáka z povolání,1) na základě písemné žádosti podané příslušnému krajskému vojenskému velitelství. Občan nebo voják v povinné záloze v žádosti uvede jméno nebo jména, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu také rodné číslo.

(2)U občana, který požádá o povolání do služebního poměru vojáka z povolání podle odstavce 1, rozhoduje podle zjištěného zdravotního stavu o jeho schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu krajské vojenské velitelství. Rozhodnutí krajského vojenského velitelství o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu se považuje za rozhodnutí vydané v odvodním řízení.

(2) Podmínkami pro povolání občana do služebního poměru vojáka z povolání jsou jeho schopnost vykonávat vojenskou činnou službu, potřeba ozbrojených sil a splnění podmínek podle zákona o vojácích z povolání.

(3) O schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu rozhoduje krajské vojenské velitelství na základě lékařského posudku o zdravotní způsobilosti k vojenské činné službě vyhotoveného vojenským poskytovatelem zdravotních služeb. Toto rozhodnutí se považuje za rozhodnutí vydané v odvodním řízení.

§ 5

(1) Občan nebo voják v povinné záloze mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav může dobrovolně převzít výkon branné povinnosti, pokud požádá o zařazení do aktivní zálohy dnem následujícím po dni, v němž dosáhne věku 18 let, na základě písemné žádosti podané příslušnému krajskému vojenskému velitelství. Občan nebo voják v povinné záloze v žádosti uvede jméno nebo jména, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu také rodné číslo a adresu pro doručování podle správního řádu.

(2) Podmínkou zařazení do aktivní zálohy je zdravotní způsobilost občana nebo vojáka v povinné záloze, potřeba ozbrojených sil a uzavření dohody o zařazení do aktivní zálohy splnění podmínek podle zákona o službě vojáků v záloze. Při vydávání rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu se postupuje obdobně podle

§ 4 odst. 2 3.

(3) Dohodu o zařazení do aktivní zálohy s vojákem uzavírá krajské vojenské velitelství na dobu 3 let. V dohodě se uvede vojenský útvar, vojenské zařízení nebo vojenský záchranný útvar2) (dále jen "vojenský útvar"), pro který je voják připravován, služební zařazení, rozsah vojenských cvičení a předběžný souhlas s povoláním do služebního poměru vojáka z povolání na dobu do 2 let. Voják nebo krajské vojenské velitelství mohou od dohody písemně odstoupit před uplynutím doby, na kterou je dohoda uzavřena.

(3) Do aktivní zálohy zařazuje vojáka krajské vojenské velitelství rozhodnutím na dobu nejdéle 3 let.

§ 6

Odmítnutí mimořádné služby z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání

(1) Voják v záloze může odmítnout vykonávat mimořádnou službu z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání

a) do 15 dnů ode dne předání nabytí právní moci rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu vydaného při odvodním řízení,

b) do 15 dnů ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.; vojákovi, který odmítne vykonávat mimořádnou službu, zaniká branná povinnost.

(2) Odůvodněné prohlášení o odmítnutí výkonu mimořádné služby se podává písemně příslušnému krajskému vojenskému velitelství. V prohlášení se uvede jméno nebo jména, příjmení, rodné číslo a adresa místa trvalého pobytu vojáka adresa místa pobytu vojáka a adresa pro doručování podle správního řádu; podpis na prohlášení musí být úředně ověřen.

(3) Krajské vojenské velitelství předá odůvodněné prohlášení vojáka v záloze o odmítnutí výkonu mimořádné služby do 10 dnů od jeho podání doručení obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému podle místa trvalého pobytu vojáka v záloze.

Krajské vojenské velitelství zapíše informaci o odmítnutí výkonu mimořádné služby do vojenské evidence k údajům vedeným o vojákovi v záloze, který prohlášení

o odmítnutí učinil.

(4) Voják v záloze Občan, který jako voják v záloze odmítl vykonávat mimořádnou službu, podléhá za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu pracovní povinnosti podle zvláštního právního předpisu.3) zákona o zajišťování obrany České republiky.

Zánik branné povinnosti

§ 7

Branná povinnost zaniká

a) dnem právní moci rozhodnutí vydaného při odvodním řízení, kterým se občan stává neschopným vykonávat vojenskou činnou službu,

b) dnem právní moci rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení, kterým se voják stává neschopným vykonávat vojenskou činnou službu,

c) dnem právní moci rozhodnutí, kterým byl občan nebo voják zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo kterým byla způsobilost občana nebo vojáka k právním úkonům omezena,

d) dnem, kterým občan nebo voják pozbyl státního občanství České republiky, nebo

e) vojákovi v záloze, který odmítl vykonávat mimořádnou službu z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání.

§ 7

Zánik branné povinnosti Branná povinnost zaniká

a) dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se občan stává neschopným vykonávat vojenskou činnou službu,

b) dnem nabytí právní moci rozhodnutí, kterým byla svéprávnost občana omezena rozhodnutím soudu,

c) dnem, kterým občan pozbyl státní občanství České republiky,

d) vojákovi v záloze dnem doručení prohlášení příslušnému krajskému vojenskému velitelství, kterým odmítl vykonávat mimořádnou službu z důvodu svědomí nebo náboženského vyznání, nebo

e) dnem, kdy voják dosáhl věku 60 let, pokud se nejedná o tyto výjimky:

1. voják starší 60 let, který vykonává mimořádnou službu, má brannou povinnost do dne jeho propuštění z mimořádné služby,

2. voják z povolání starší 60 let má brannou povinnost do dne propuštění ze služebního poměru podle zákona o vojácích z povolání, nebo

3. voják v aktivní záloze starší 60 let má brannou povinnost do dne vyřazení z aktivní zálohy.

Zánik dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti

§ 8

Dobrovolné převzetí výkonu branné povinnosti, kromě důvodů uvedených v § 7, dále

zaniká

a) dnem dodání písemného odvolání dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti vojákem z důvodu odvolání žádosti o povolání do služebního poměru vojáka z povolání

krajskému vojenskému velitelství do doby povolání do služebního poměru vojáka z povolání,

b) uplynutím doby, na kterou byla dohoda o zařazení vojáka do aktivní zálohy uzavřena,

c) dnem dodání písemného odstoupení vojáka od dohody o zařazení do aktivní zálohy krajskému vojenskému velitelství, v případě, že je voják na vojenském cvičení, tak dnem následujícím po dni skončení vojenského cvičení, nebo

d) dnem dodání písemného odstoupení krajského vojenského velitelství od dohody o zařazení do aktivní zálohy vojákovi.

ČÁST DRUHÁ

VOJENSKÉ SPRÁVNÍ ÚŘADY

§ 9

(1) Zřizují se krajská vojenská velitelství jako vojenské správní úřady. V čele krajského vojenského velitelství je ředitel, kterým je voják z povolání; o jeho služebním zařazení rozhoduje ministr obrany.

(2) Krajská vojenská velitelství vykonávají státní správu podle tohoto zákona a dalších zvláštních právních předpisů. Jejich místní příslušnost se řídí místem trvalého pobytu fyzických osob nebo sídlem právnických osob.

(3) Krajská vojenská velitelství jako vojenské orgány současně plní úkoly obrany

státu.

(4) Názvy, sídla a územní obvody krajských vojenských velitelství jsou uvedeny

stanoveny v příloze č. 1 k tomuto zákonu.

ČÁST TŘETÍ

VOJENSKÁ ČINNÁ SLUŽBA MIMO STAV OHROŽENÍ STÁTU NEBO MIMO VÁLEČNÝ STAV

§ 10 zrušen

§ 11 zrušen

§ 12

Vojenské cvičení a výjimečné vojenské cvičení

(1) Vojenské cvičení je přípravou vojáka v záloze k plnění úkolů ozbrojených sil.

(2) Výjimečné vojenské cvičení vykonává voják v záloze, vyžadují-li to záchranné práce při živelních pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, životní prostředí nebo značné majetkové hodnoty.

(3) Vojenské cvičení vykonává voják v aktivní záloze v prvním roce při prvním uzavření dohody o zařazení do aktivní zálohy v délce do 8 týdnů v kalendářním roce; v dalších letech v délce do 3 týdnů v kalendářním roce. Při uzavření další dohody o zařazení do aktivní zálohy vykonává voják v aktivní záloze vojenské cvičení v délce do 3 týdnů v kalendářním roce.

(4) Vojáka v aktivní záloze lze povolat na výjimečné vojenské cvičení v délce do 14 dnů v kalendářním roce na základě nařízení vlády. Vláda nařízením stanoví počty vojáků

v aktivní záloze a dobu, na kterou se povolají.

(5) Vojáka v povinné záloze lze na základě jeho písemné žádosti podané příslušnému krajskému vojenskému velitelství povolat na vojenské cvičení v celkové délce do 10 týdnů nebo na výjimečné vojenské cvičení v délce do 14 dnů v kalendářním roce. Voják v povinné záloze v žádosti uvede jméno nebo jména, příjmení, rodné číslo a adresu místa trvalého pobytu.

§ 12

Příprava vojáka v záloze k plnění úkolů ozbrojených sil

(1) Přípravou vojáka v záloze k plnění úkolů ozbrojených sil je vojenské cvičení.

(2) Vojenským cvičením je

a) pravidelné vojenské cvičení, které je přípravou vojáka v aktivní záloze, nebo

b) dobrovolné vojenské cvičení, které je dobrovolnou přípravou vojáka v záloze.

(3) Voják v aktivní záloze vykonává pravidelné vojenské cvičení v prvním roce svého zařazení do aktivní zálohy v celkové délce 12 týdnů a v dalších letech v celkové délce 4 týdnů v kalendářním roce. Nejkratší délka jednotlivého pravidelného vojenského cvičení je 3 dny.

(4) Voják v aktivní záloze při přípravě na operační nasazení vykonává pravidelné vojenské cvičení v celkové délce 12 týdnů.

(5) Bývalý voják z povolání zařazený do aktivní zálohy podle

§ 28 odst. 3 vykonává pravidelné vojenské cvičení v celkové délce do 3 týdnů v kalendářním roce podle potřeb zajišťování obrany státu s přihlédnutím k připravenosti vojáka.

(6)Voják v záloze může požádat krajské vojenské velitelství o povolání na dobrovolné vojenské cvičení. V žádosti uvede kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu také rodné číslo. Dobrovolné vojenské cvičení je vykonáváno v celkové délce do 12 týdnů v kalendářním roce. O žádosti rozhoduje krajské vojenské velitelství podle potřeb zajišťování obrany státu. Pokud je žádosti vojáka v záloze

o povolání na dobrovolné vojenské cvičení vyhověno, je povolán nejdéle do 2 let ode dne podání žádosti. K návrhům vojáka v záloze uvedeným v žádosti na určení doby průběhu vojenského cvičení se při rozhodování o žádosti nepřihlíží.

§ 12a

Služba v operačním nasazení

(1) Voják v aktivní záloze vykonává službu v operačním nasazení na území České republiky nebo mimo něj v délce do 7 měsíců v kalendářním roce, a to podle potřeb ozbrojených sil.

(2) Vojáka v záloze lze na základě jeho písemné žádosti podané příslušnému krajskému vojenskému velitelství povolat ke službě v operačním nasazení na území České republiky v celkové délce do 30 dnů v kalendářním roce, vyžadují-li to záchranné práce při živelních pohromách nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, životní prostředí nebo značné majetkové hodnoty.

§ 13

Povolání na vojenské cvičení nebo na výjimečné vojenské cvičení a nastoupení jejich výkonu

do služby v operačním nasazení

(1) Krajské vojenské velitelství povolá k výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení vojáka v záloze povolávacím rozkazem. Povolávací rozkaz se dodává jako poštovní zásilka do vlastních rukou nejméně 4 týdny přede dnem nástupu výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení. K nastoupení výkonu výjimečného vojenského cvičení lze vojáka v záloze povolat i dříve v závislosti na potřebě zabezpečení záchranných prací.

(1) Krajské vojenské velitelství povolá k výkonu vojenského cvičení nebo do služby v operačním nasazení vojáka v záloze povolávacím rozkazem. Povolávací rozkaz se doručuje jako poštovní zásilka do vlastních rukou nejméně 30 dnů přede dnem nástupu výkonu vojenského cvičení nebo do služby v operačním nasazení. K nastoupení výkonu služby v operačním nasazení k zabezpečení záchranných prací nebo při jiných závažných situacích ohrožujících životy, zdraví, životní prostředí anebo značné majetkové hodnoty nebo za účelem plnění úkolů vyplývajících z mezinárodně právních závazků České republiky lze vojáka v záloze povolat i dříve.

(2) Voják v záloze je povinen nastoupit výkon vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení služby v operačním nasazení u určeného vojenského útvaru v době, která je stanovena v povolávacím rozkaze, prokázat svoji totožnost občanským průkazem nebo cestovním dokladem, předložit vojenskou knížku nebo vojenský průkaz a doklady osvědčující jeho zvláštní schopnosti nebo oprávnění vykonávat určité činnosti, například řidičský průkaz nebo zdravotní průkaz, mít u sebe průkaz pojištěnce a podrobit se lékařské prohlídce vojenským lékařem.

(3) Voják v záloze, který se nemůže dostavit ve stanovené době k určenému vojenskému útvaru k nastoupení výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení, je povinen to neprodleně oznámit krajskému vojenskému velitelství, které jej povolalo, a důvody písemně doložit.

(4) Vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení služba v operačním nasazení

začíná dnem nástupu vojáka v záloze k jeho výkonu u vojenského útvaru. (5) Průběh vojenských cvičení upravuje zvláštní předpis.5)

(5) Voják v aktivní záloze, který vykonává vojenskou činnou službu, je převeden do služby v operačním nasazení na základě rozhodnutí služebního orgánu.

§ 14

Propuštění z výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení služby v operačním nasazení

(1) Z výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení se propustí voják dnem

a) jeho vykonání ve stanovené délce,

b) ve kterém vojenský lékař zjistí nemoc nebo úraz, pro který voják není schopen vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení vykonat,

c) , kterým byl vzat do vazby, nebo

d) kterým byl vyzván k nastoupení výkonu trestu odnětí svobody.

(1) Z výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení se propustí

voják

a) po vykonání vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení ve stanovené délce,

b) u kterého vojenský lékař zjistí nemoc nebo úraz, pro které voják není schopen vojenské cvičení nebo službu v operačním nasazení vykonat,

c) dnem, kterým byl vzat do vazby,

d) dnem nástupu výkonu trestu domácího vězení, výkonu trestu odnětí svobody, výkonu zabezpečovací detence nebo ústavního ochranného léčení, nebo

e) po zproštění výkonu služby podle zákona o službě vojáků v záloze.

(2) Z výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení služby v operačním nasazení může služební orgán lze vojáka propustit též z osobních nebo rodinných důvodů na základě jeho žádosti.

(3) Z výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení služby v operačním nasazení vojáka propouští služební orgán. Před propuštěním je voják povinen podrobit se lékařské prohlídce vojenským lékařem.

ČÁST ČTVRTÁ

VOJENSKÁ ČINNÁ SLUŽBA ZA STAVU OHROŽENÍ STÁTU A ZA VÁLEČNÉHO STAVU

Mimořádná služba

§ 15

(1) Voják na vojenském cvičení, na výjimečném vojenském cvičení nebo voják, který vykonává službu v operačním nasazení nebo který je ve služebním poměru vojáka z povolání vykonává ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu mimořádnou službu.

(2) Voják v záloze vykonává mimořádnou službu ode dne nástupu k vojenskému útvaru na základě povolávacího rozkazu vydaného krajským vojenským velitelstvím nebo veřejné mobilizační vyhlášky, vydanými krajským vojenským velitelstvím, anebo na základě mobilizační výzvy podle § 23 odst. 3.

(3) Voják v záloze je povinen dostavit se na stanovené místo v době uvedené v povolávacím rozkaze, který se dodává doručuje jako poštovní zásilka do vlastních rukou, pokud mu povolávací rozkaz nebyl dodán doručen, je povinen se dostavit na stanovené místo v době uvedené ve veřejné v mobilizační vyhlášce nebo v mobilizační výzvě. Do mimořádné služby se může u příslušného krajského vojenského velitelství dobrovolně přihlásit i voják v záloze, který k jejímu výkonu povolán nebyl.

(4) O nastoupení výkonu mimořádné služby, není-li stanoveno jinak, platí obdobně ustanovení § 13 odst. 2.

§ 16

(1) Mimořádná služba končí nejpozději do 3 měsíců po zrušení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Během této doby se vojáci z jejího výkonu propouštějí buď jednotlivě nebo hromadně. Před propuštěním z výkonu mimořádné služby je voják povinen podrobit se lékařské prohlídce vojenským lékařem.

(2) Z výkonu mimořádné služby se dále propustí voják dnem

a) nabytí právní moci rozhodnutí vydaného v přezkumném řízení, kterým se stal neschopným vykonávat vojenskou činnou službu,

b) kterým byl vzat do vazby,

c) kterým byl vyzván k nastoupení výkonu trestu odnětí svobody, nebo

c) nástupu výkonu trestu domácího vězení, výkonu trestu odnětí svobody, výkonu zabezpečovací detence nebo ústavního ochranného léčení, nebo

d) následujícím měsíc po dni jeho svémocného vzdálení.

(3) Těhotná vojákyně se z výkonu mimořádné služby propustí do 5 pracovních dnů po dni, kdy oznámí a doloží své těhotenství služebnímu orgánu.

Zproštění výkonu mimořádné služby

§ 17

(1) Vojáka v záloze, u něhož je v důležitém zájmu bezpečnosti České republiky třeba, aby mohl dále vykonávat své civilní zaměstnání, lze zprostit výkonu mimořádné služby.

(2) Za důvody důležitého zájmu bezpečnosti České republiky se považuje

a) zabezpečení nezbytné činnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu, Kanceláře prezidenta republiky, soudů, státních zastupitelství, bezpečnostních sborů, zpravodajských služeb České republiky, České národní banky, poskytovatelů zdravotnické záchranné služby, subjektů hospodářské mobilizace, státních podniků, organizačních složek státu a příspěvkových organizací, jejichž zakladatelem nebo zřizovatelem je ministerstvo Ministerstvo obrany (dále jen „ministerstvo“) nebo Ministerstvo vnitra anebo Ministerstvo spravedlnosti, právnických a fyzických osob, které převzaly závazek k zajišťování obrany státu, České pošty, diplomatických misí České republiky nebo konzulárních úřadů České republiky v zahraničí a dalších státních orgánů a orgánů samosprávy územních samosprávných celků,

b) zabezpečení nezbytného chodu národního hospodářství,

c) zabezpečení úkolů obcí na úseku požární ochrany, nebo

d) zabezpečení nezbytné ochrany obyvatel.

(3) Žádost o zproštění výkonu mimořádné služby podává, zaměstnavatel pro svého zaměstnance, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu u krajského vojenského velitelství podle místa trvalého pobytu zaměstnance. Zaměstnavatel může od svého zaměstnance vyžadovat předložení vojenské knížky nebo rozhodnutí o jeho schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu ke zjištění údajů potřebných pro podání žádosti. Zaměstnanec je povinen tomuto požadavku vyhovět. Na zproštění výkonu mimořádné služby není právní nárok.

(3) Žádost o zproštění výkonu mimořádné služby podává osoba samostatně výdělečně činná, zaměstnavatel pro svého zaměstnance nebo orgán územního samosprávného celku po projednání se zaměstnavatelem vojáka v záloze. Žádost lze podat před vyhlášením stavu ohrožení státu, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu u krajského vojenského velitelství podle místa pobytu vojáka v záloze. Zaměstnavatel může od svého zaměstnance vyžadovat předložení vojenského dokladu nebo rozhodnutí o jeho schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu ke zjištění údajů potřebných pro podání žádosti a může vést evidenci těchto údajů. Zaměstnanec je povinen tomuto požadavku vyhovět. Na zproštění výkonu mimořádné služby není právní nárok.

(4) Krajské vojenské velitelství rozhoduje o zproštění výkonu mimořádné služby

a vede evidenci zproštěných vojáků v záloze. Rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby nabývá účinnosti dnem následujícím po dni, kdy krajské vojenské velitelství

o zproštění rozhodlo.

(5) Zaměstnavatel je povinen krajskému vojenskému velitelství, které o zproštění rozhodlo, neprodleně oznámit pominutí důvodů, pro něž byl jeho zaměstnanec zproštěn výkonu mimořádné služby.

(6) Zprostit výkonu mimořádné služby lze vojáka v záloze na dobu trvání stavu ohrožení státu, nebo válečného stavu. Rozhodnutí o zproštění výkonu mimořádné služby se po pominutí důvodů zruší, podle potřeb ozbrojených sil jej lze zrušit i dříve. Proti rozhodnutí

o zproštění výkonu mimořádné služby a o zrušení tohoto rozhodnutí se nelze odvolat.

ČÁST PÁTÁ

ODVODNÍ ŘÍZENÍ ZA STAVU OHROŽENÍ STÁTU NEBO ZA VÁLEČNÉHO STAVUODVODNÍ ŘÍZENÍ

§ 18

Obsah odvodního řízení

(1) V odvodním řízení se rozhoduje o schopnosti nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu.

(2) Vláda stanoví nařízením podle potřeb ozbrojených sil počty občanů povinných podrobit se odvodnímu řízení podle ročníku jejich narození nebo podle jejich odborné kvalifikace.

(3) Krajské vojenské velitelství zapíše k odvodnímu řízení občany v rozsahu stanoveném nařízením vlády na základě údajů získaných ze základního registru obyvatel a z evidence obyvatel, která je vedena v informačním systému evidence obyvatel, jehož správcem je podle zvláštního právního předpisu6) Ministerstvo vnitra. Z informačního systému jsou krajská vojenská velitelství a ministerstvo obrany (dále jen „ministerstvo“) oprávněny získávat jméno nebo jména a příjmení, rodné číslo, státní občanství, adresu místa trvalého pobytu a zbavení nebo omezení způsobilosti k právním úkonům. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z evidence obyvatel, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(1) V odvodním řízení se rozhoduje o schopnosti nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu na základě zdravotní a osobnostní způsobilosti občana vykonávat vojenskou činnou službu.

(2) Krajské vojenské velitelství na základě údajů získaných ze základního registru obyvatel a z informačního systému evidence obyvatel povolá k odvodnímu řízení občana, který v kalendářním roce dosáhne věku 18 let.

(3) Krajské vojenské velitelství dále za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu povolá občana k odvodnímu řízení na základě nařízení vlády podle odstavce 6.

(4) Krajské vojenské velitelství vede ve vojenské evidenci podle § 31 o občanovi, který se podrobil odvodnímu řízení, údaje v rozsahu

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) rodné číslo,

c) datum narození,

d) adresa místa trvalého pobytu,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

f) omezení svéprávnosti,

g) rodinný stav,

h) jméno, popřípadě jména, příjmení a datum narození dítěte, a

i) informaci o odmítnutí mimořádné služby.

(5) Odvodní řízení je prováděno každoročně zpravidla ve dvou termínech. Organizaci přípravy a průběh odvodního řízení stanoví ministerstvo vyhláškou.

(6) Vláda stanoví za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu nařízením počty občanů povinných podrobit se odvodnímu řízení podle ročníku jejich narození a podle potřeb zajišťování obrany státu.

§ 19

Dotazník

(1)Krajské vojenské velitelství doručí občanovi dotazník sloužící k získání základních informací o občanovi pro účely odvodního řízení.

(12) Občan je povinen vyplnit dotazník zaslaný mu příslušným krajským vojenským velitelstvím podle odstavce 1, vyžádat jeho doplnění registrujícím poskytovatelem ambulantní péče v oboru všeobecné praktické lékařství7) lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost (dále jen "registrující lékař") a s 1 fotografií o rozměrech 35mm x 45 mm, odpovídající jeho současné podobě, jej nejpozději do 30 dnů ode dne jeho dodání doručení vrátit na krajské vojenské velitelství. Jestliže je postižen vadou nebo nemocí, pro kterou není schopen dotazník sám vyplnit, učiní tak za něj osoba blízká nebo opatrovník.

(23) Občan v dotazníku uvede akademický titul, jméno nebo jména, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, místo narození, adresu místa trvalého pobytu, adresu pro doručování podle správního řádu, dosažené vzdělání, zaměstnání, zvláštní schopnosti a znalosti, subjektivní údaje o svém zdravotním stavu, jméno nebo jména, příjmení a adresu místa trvalého pobytu rodičů nebo manželky (manžela) anebo družky (druha), manžela, druha anebo registrovaného partnera.

(34) Součástí dotazníku jsou údaje o zdravotním stavu občana zjištěné na základě preventivní prohlídky provedené v příslušném období podle zvláštního právního předpisu.8)

(45) Registrující lékař je povinen v dotazníku uvést požadované údaje o zdravotním stavu občana zjištěné při poslední preventivní prohlídce,9) popřípadě je doplnit o výsledky nových vyšetření, provedených v období od této prohlídky do doby vyplnění dotazníku.

(56) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem vzor dotazníku.

§ 20

Odvodní komise

(1) Odvodní komise se zřizují u krajských vojenských velitelství. Odvodní komise jsou čtyřčlenné. Předsedou je ředitel krajského vojenského velitelství nebo jím určený zástupce krajského vojenského velitelství a členy jsou zástupce obecního úřadu obce s rozšířenou působností určený starostou a 2 civilní lékaři.

(2) Odvodní komise ustavuje ředitel krajského vojenského velitelství nejpozději do 10 dnů ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu; odvodní komise zahajují svoji činnost nejpozději do 2 měsíců po jejich ustavení.

(1) Zřizují se odvodní komise. Sídlem odvodní komise je sídlo krajského vojenského velitelství. Územní působnost odvodní komise je shodná s územním obvodem příslušného krajského vojenského velitelství.

(2) Odvodní komise jsou čtyřčlenné. Předsedou je ředitel krajského vojenského velitelství nebo jím určený zástupce krajského vojenského velitelství. Členy odvodní komise jsou zástupce obecního úřadu obce s rozšířenou působností určený starostou nebo osobou pověřenou výkonem jeho pravomoci a 2 civilní lékaři.

(3) Členy odvodní komise jmenuje ředitel krajského vojenského velitelství.

(34) Obecní úřad obce s rozšířenou působností zajistí k provádění odvodního řízení na požadavek ředitele krajského vojenského velitelství místnosti, jejich vybavení, údržbu a technický provoz, a krajský úřad lékaře a ostatní zdravotnické pracovníky a materiální zabezpečení lékařských prohlídek.

(45) Poučení členů odvodních komisí o jejich právech a povinnostech provádí před zahájením odvodního řízení ředitel krajského vojenského velitelství nebo zástupce jím určený.

§ 21

Průběh odvodního řízení

(1) Občan je povinen dostavit se k odvodnímu řízení na stanovené místo v době uvedené v povolávacím rozkaze vydaným krajským vojenským velitelstvím, prokázat svoji totožnost občanským průkazem nebo cestovním dokladem a předložit doklady osvědčující jeho zvláštní schopnosti nebo oprávnění vykonávat určité činnosti, například řidičský průkaz nebo zdravotní průkaz. Povolávací rozkaz se dodává doručuje jako poštovní zásilka do vlastních rukou nejpozději 30 dnů před odvodním řízením. Jestliže občan povolávací rozkaz neobdrží, je povinen dostavit se k odvodnímu řízení na základě veřejné vyhlášky vydané krajským vojenským velitelstvím.

(2) Občan, který se nemůže dostavit ve stanovené době k odvodnímu řízení, je povinen to neprodleně oznámit krajskému vojenskému velitelství, které jej povolalo, důvody písemně doložit a dále ohlásit pominutí těchto důvodů. Tento občan se odvodnímu řízení podrobí dodatečně.

(3) Občan je při odvodním řízení povinen podrobit se lékařské prohlídce, popřípadě dalším odborným vyšetřením. Lékařské prohlídce mohou být přítomni jen zdravotničtí pracovníci. Nemohou-li lékaři zjistit přesně zdravotní stav občana, odešlou ho k odborným vyšetřením k poskytovateli zdravotních služeb, kterého určí. Podle výsledku lékařské prohlídky a vyhodnocení dotazníku, popřípadě výsledků odborných vyšetření, lékaři zpracují posudek o stupni zdravotní způsobilosti občana vykonávat vojenskou činnou službu, který je podkladem pro rozhodnutí o schopnosti nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu.

(4) Odvodní komise podle zjištěného zdravotního stavu vydá rozhodnutí o schopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu.

(5) Odvodní komise rozhoduje většinou hlasů. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise. Rozhodnutí o schopnosti nebo o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu se občanovi oznamuje ústně a současně se mu předá jeho písemné vyhotovení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek a projedná se až po ukončení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Proti rozhodnutí se lze odvolat k vyšší odvodní komisi.

(6) K odvodnímu řízení se nepovolávají občané bez končetiny, nevidomí, neslyšící, němí, postižení vadou nebo nemocí, která je činí trvale neschopnými samostatně se pohybovat, nebo postižení těžkou formou nevyléčitelné nemoci. Odvodní komise rozhodne

o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu na základě dotazníku bez jeho účasti. Rozhodnutí o neschopnosti občana vykonávat vojenskou činnou službu nabývá právní moci dnem dodání jeho písemného vyhotovení do vlastních rukou.

(7) Ministerstvo po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem stanoví vyhláškou způsob posuzování zdravotní způsobilosti občana vykonávat vojenskou činnou službu při odvodním řízení, při lékařských prohlídkách, druhy a obsah těchto prohlídek, náležitosti a obsah lékařského posudku o zdravotní způsobilosti, stupně zdravotní způsobilosti a základní dokumentaci pro její posuzování.

§ 21a

Vyšší odvodní komise

(1) Vyšší odvodní komise je nadřízeným správním orgánem odvodních komisí.

(2) Vyšší odvodní komise se zřizuje u ministerstva. Vyšší odvodní komise má nejméně 3 členy. Členem vyšší odvodní komise je vojenský lékař a osoba s vysokoškolským vzděláním v magisterském studijním programu v oboru právo. Vyšší odvodní komisi ustanoví ministerstvo.

(3) V řízení před vyšší odvodní komisí se § 90 odst. 1 písm. b) správního řádu nepoužije.

(4) Občan podává žádost o obnovu řízení, v němž rozhodovala odvodní komise nebo vyšší odvodní komise, k vyšší odvodní komisi. Orgánem příslušným rozhodnout

o obnově takového řízení a obnovené řízení provést je vyšší odvodní komise.

ČÁST ŠESTÁ

NĚKTERÁ OPATŘENÍ SOUVISEJÍCÍ S VYHLÁŠENÍM STAVU OHROŽENÍ STÁTU NEBO VÁLEČNÉHO STAVU

§ 22

Pozastavení propouštění vojáků z výkonu vojenské činné služby

Ode dne účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu nelze propustit vojáka z výkonu vojenské činné služby z jiných důvodů než uvedených v § 16 odst. 2 a 3.

§ 22a

Výběrové doplnění ozbrojených sil

Po vyhlášení stavu ohrožení státu může ministerstvo nařídit výběrové doplnění stanovených vojenských útvarů povoláním předurčených vojáků v záloze k výkonu mimořádné služby podle potřeb ozbrojených sil.

§ 23

Mobilizace ozbrojených sil

(1) Mobilizací ozbrojených sil se rozumí hromadné povolávání vojáků v záloze do mimořádné služby. Mobilizace ozbrojených sil může být částečná nebo všeobecná.

(2) Částečná mobilizace ozbrojených sil se za stavu ohrožení státu vztahuje na část vojáků v záloze nebo na část státního území České republiky.

(3) Všeobecná mobilizace ozbrojených sil se za válečného stavu vztahuje na všechny vojáky v záloze.

(4) Mobilizaci ozbrojených sil nařizuje a zrušuje prezident republiky mobilizační

výzvou na návrh vlády. Mobilizační výzvu vyhlašuje prezident republiky prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků.

§ 23

Mobilizace a demobilizace ozbrojených sil

(1) Mobilizací ozbrojených sil se rozumí hromadné povolávání vojáků v záloze k výkonu mimořádné služby za válečného stavu. Mobilizace ozbrojených sil může být částečná nebo všeobecná.

(2) Mobilizaci ozbrojených sil nařizuje prezident republiky na návrh vlády. Prezident republiky mobilizaci vyhlašuje v hromadných sdělovacích prostředcích.

(3) Vyhlášení mobilizace a podrobnosti mobilizace se zveřejňují mobilizační vyhláškou. Mobilizační vyhláška se doručuje občanům a právnickým osobám veřejnou vyhláškou prostřednictvím krajských vojenských velitelství a na úředních deskách územních samosprávných celků.

(4) Demobilizací se rozumí propouštění vojáků z výkonu mimořádné služby. Demobilizaci nařizuje prezident republiky na návrh vlády po ukončení válečného stavu demobilizačním nařízením, pro jehož vyhlášení a zveřejnění se použijí odstavce 2 a 3 obdobně.

§ 24

Cestování do zahraničí

Občan, který má brannou povinnost, a voják musejí musí mít po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu k cestování do zahraničí souhlas. Souhlas k cestování do zahraničí občanu dosud neodvedenému a vojákovi v záloze , který nevykonává mimořádnou službu, vydává příslušné krajské vojenské velitelství; vojákovi v mimořádné službě tento souhlas vydává ministerstvo. Na vydání souhlasu k cestování do zahraničí není právní nárok.

§ 25

Výjimky z povinnosti dostavit se k odvodnímu řízení a vykonávat mimořádnou službu

(1) Poslanci a senátoři Parlamentu, členové vlády, soudci Ústavního soudu, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, občané ve funkcích s diplomatickými a konzulárními výsadami a imunitami, a ředitelé krajských úřadů se po dobu výkonu funkce k odvodnímu řízení a k výkonu mimořádné služby nepovolávají.

(2) Občan nebo voják, který v bezpečnostním sboru vykonává službu podle zvláštního právního předpisu,10) se po dobu trvání tohoto poměru k odvodnímu řízení nebo k výkonu mimořádné služby nepovolává.

(3) Těhotná žena, a žena nebo osamělý muž, kteří pečují o dítě ve věku do 15 let, se k odvodnímu řízení nebo k výkonu mimořádné služby nepovolávají.

§ 25

Výjimky z povinnosti dostavit se k odvodnímu řízení a vykonávat mimořádnou službu

(1) Poslanci a senátoři Parlamentu, členové vlády, soudci Ústavního soudu, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové bankovní rady České národní banky, občané ve funkcích s diplomatickými a konzulárními výsadami a imunitami, hejtmani krajů, primátor hlavního města Prahy, ředitelé krajských úřadů a ředitel Magistrátu hlavního města Prahy se po dobu výkonu funkce k odvodnímu

řízení a k výkonu mimořádné služby nepovolávají.

(2) Příslušník bezpečnostního sboru se po dobu trvání služebního poměru nepovolává k odvodnímu řízení nebo k výkonu mimořádné služby.

(3) Těhotná žena se k odvodnímu řízení a k výkonu mimořádné služby nepovolává. Žena nebo muž pečující o dítě do 3 let smějí být povoláni k odvodnímu řízení jen se svým souhlasem. Žena nebo muž pečující o dítě do 8 let se k výkonu mimořádné služby nepovolávají; to platí obdobně i pro osamělou ženu a osamělého muže, kteří pečují o dítě, které nedosáhlo věku 15 let.

ČÁST SEDMÁ ZÁLOHA OZBROJENÝCH SIL

§ 26

(1) Pro doplňování ozbrojených sil se z vojáků v záloze vytváří záloha ozbrojených sil (dále jen "záloha"). Záloha se skládá z povinné zálohy, zvláštní kategorie povinné zálohy a z aktivní zálohy.

(2) Právní poměry vojáků v záloze upravuje zvláštní právní předpis5), pokud tento zákon nestanoví jinak.

(3) Voják v záloze se předurčí pro doplnění ozbrojených sil podle potřeb ozbrojených sil.

§ 27

V povinné záloze jsou vojáci

a) vyřazení z aktivní zálohy, pokud podléhají branné povinnosti,

b) kterým zanikl služební poměr vojáka z povolání podle zvláštního právního předpisu,1) pokud podléhají branné povinnosti,

c) kteří byli odvedeni při odvodním řízení, za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu před povoláním k výkonu mimořádné služby, nebo

d) propuštění z výkonu mimořádné služby, pokud mají brannou povinnost.

§ 27

Zařazování do povinné zálohy

(1) V povinné záloze je zařazen voják,

a) který byl vyřazen z aktivní zálohy, pokud podléhá branné povinnosti,

b) kterému zanikl služební poměr vojáka z povolání podle zvláštního právního předpisu1), pokud podléhá branné povinnosti,

c) který byl odveden při odvodním řízení nebo který prošel řízením podle

§ 4 nebo 5 odst. 1, ale nestal se vojákem z povolání nebo vojákem v aktivní záloze, nebo

d) který byl propuštěn z výkonu mimořádné služby, pokud podléhá branné povinnosti.

(2) Do zvláštní kategorie povinné zálohy je na dobu 5 let zařazen voják uvedený v odstavci 1 písm. b) dnem následujícím po dni jeho propuštění ze služebního poměru vojáka z povolání.

§ 28

(1) V aktivní záloze jsou vojáci nebo občané na základě dobrovolného převzetí výkonu branné povinnosti podle § 5.

(2) Dobrovolným převzetím výkonu branné povinnosti podle § 4 občan zároveň vyjadřuje souhlas se svým zařazením do zvláštní kategorie povinné zálohy podle

§ 27 odst. 2.

(3) Krajské vojenské velitelství může v případě potřeby ozbrojených sil rozhodnout, že vojáka ve zvláštní kategorii povinné zálohy zařadí do aktivní zálohy, a to nejpozději do 2 let ode dne jeho zařazení do zvláštní kategorie povinné zálohy.

ČÁST OSMÁ VOJÁK VE VÝSLUŽBĚ

§ 28a Výslužba

(1) Voják z povolání, kterému zanikla branná povinnost podle § 7 písm. e), se stává vojákem ve výslužbě.

(2) Vojákem ve výslužbě se může stát také občan, který vykonával vojenskou činnou službu a kterému zanikla branná povinnost, a to na základě žádosti tohoto občana. O žádosti občana rozhoduje krajské vojenské velitelství.

(3) Údaje o vojákovi ve výslužbě jsou vedeny ve vojenské evidenci.

§ 28b

Oprávnění vojáka ve výslužbě

(1) Voják ve výslužbě může nosit vojenský stejnokroj a vojenské odznaky obdobně jako osoba, které bylo nošení vojenského stejnokroje povoleno.

(2) Voják ve výslužbě může být jmenován do vyšší vojenské hodnosti. Při jmenování vojáka ve výslužbě do vyšší vojenské hodnosti se postupuje podle zákona

o službě vojáků v záloze obdobně.

ČÁST OSMÁ DEVÁTÁ

POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOSTI VOJÁKŮ PŘI PŘEZKUMNÉM ŘÍZENÍ

§ 29

Přezkumné řízení

(1) Při přezkumném řízení se posuzuje schopnost vojáka vykonávat vojenskou činnou službu na základě závažných změn jeho zdravotního stavu. Zdravotní způsobilost se posuzuje při lékařské prohlídce podle potřeby doplněné o odborná vyšetření.

(2) K provádění přezkumného řízení se zřizují tříčlenné přezkumné komise u vojenských nemocnic a tříčlenná přezkumná letecká komise u Ústavu leteckého zdravotnictví, do kterých se určují výhradně vojenští lékaři.

(2) K provádění přezkumného řízení se zřizují tříčlenné přezkumné komise složené z vojenských lékařů. Členy přezkumných komisí jmenuje ministerstvo. Názvy, sídla, personální působnost a územní obvody přezkumných komisí jsou stanoveny v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(3) Přezkumné komise u vojenských nemocnic posuzují zdravotní způsobilost vojáků v činné službě a vojáků v záloze., s výjimkou vojenského leteckého personálu. Ředitel vojenské nemocnice určí předsedu a členy přezkumné komise.

(4) Přezkumná letecká komise u Ústavu leteckého zdravotnictví posuzuje zdravotní způsobilost vojáků v činné službě a vojáků v záloze, kteří tvoří vojenský letecký personál. Ředitel Ústavu leteckého zdravotnictví určí předsedu a členy přezkumné letecké komise.

(53) K přezkumnému řízení povolává vojáka v záloze krajské vojenské velitelství povolávacím rozkazem. Vojáka v činné službě k přezkumnému řízení povolává služební orgán. Voják je povinen se k přezkumnému řízení dostavit a prokázat svoji totožnost občanským průkazem nebo cestovním dokladem.

(64) K přezkumnému řízení se nepovolává voják v činné službě nebo voják v záloze z důvodů uvedených v § 21 odst. 6 Přezkumné řízení provede přezkumná komise bez jeho účasti na základě předložených dokladů.

(75) Podle výsledků lékařské prohlídky přezkumná komise stanoví stupeň zdravotní způsobilosti a rozhodne o schopnosti nebo o neschopnosti vojáka vykonávat vojenskou činnou službu.

(8) Odvolání proti přezkumnému rozhodnutí nemá odkladný účinek a projedná se až po ukončení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu.

(96) Ministerstvo po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví prováděcím právním předpisem stanoví vyhláškou způsob posuzování zdravotní způsobilosti vojáků k vojenské činné službě při přezkumném řízení, náležitosti a obsah lékařského posudku o zdravotní způsobilosti, stupně zdravotní způsobilosti a základní dokumentaci pro přezkumné řízení.

§ 29a

Přezkumné komise zřizované u krajských vojenských velitelství

(1) K provádění přezkumného řízení u vojáků v záloze se zřizují přezkumné komise u krajských vojenských velitelství. Členy přezkumných komisí jmenuje ředitel krajského vojenského velitelství.

(2) Předsedou přezkumné komise u krajského vojenského velitelství je zástupce krajského vojenského velitelství a dalšími členy jsou dva civilní lékaři.

(3) Pro výkon působnosti a pro činnost přezkumné komise u krajského vojenského velitelství se § 20 odst. 4 a 5 a § 21 odst. 3 použijí obdobně.

§ 30

Vyšší přezkumné komise přezkumná komise

(1) K rozhodování o odvolání proti přezkumnému rozhodnutí se u ministerstva zřizuje tříčlenná vyšší přezkumná komise a tříčlenná vyšší přezkumná letecká komise, do kterých se určují výhradně vojenští lékaři, jejíž složení stanoví ministr obrany z vojenských lékařů.

(2) Vyšší přezkumná komise rozhoduje o odvolání proti přezkumným rozhodnutím přezkumných komisí u vojenských nemocnic. Její složení stanoví ministr obrany.

(3) Vyšší přezkumná letecká komise rozhoduje o odvolání proti přezkumnému rozhodnutí přezkumné letecké komise u Ústavu leteckého zdravotnictví. Její složení stanoví ministr obrany.

(42) Vyšší přezkumná komise nebo vyšší přezkumná letecká komise přezkumné

rozhodnutí potvrdí nebo změní. Proti jejich jejímu rozhodnutí se nelze odvolat.

§ 30a

Ústřední vojenská lékařská komise

(1) Ústřední vojenská lékařská komise je nadřízeným správním orgánem vyšší přezkumné komise a vyšší odvodní komise. Ústřední vojenská lékařská komise je podřízena ministru obrany, který jmenuje její členy.

(2) Ústřední vojenská lékařská komise se zřizuje u ministerstva a má nejméně 3 členy. Komise je složena nejméně ze dvou vojenských lékařů a nejméně jedné osoby s vysokoškolským vzděláním v magisterském studijním programu v oboru právo. Předsedou komise je vojenský lékař.

ČÁST DEVÁTÁ DESÁTÁ

VOJENSKÁ EVIDENCE, XXXXXXXXXX POVINNOST A VOJENSKÉ DOKLADY

§ 31

Vojenská evidence

(1) Ministerstvo, krajská vojenská velitelství a vojenské útvary vedou vojenskou evidenci pro potřebu ozbrojených sil a zajišťování obrany České republiky v rozsahu osobních údajů stanovených tímto zákonem; postupují přitom podle zvláštního právního předpisu.11) Údaje z vojenské evidence si mohou vzájemně poskytovat. Údaje z vojenské evidence lze poskytovat také na žádost fyzické osoby, o které se vojenská evidence vede, nebo pozůstalým po této osobě na základě jejich žádosti.

(2) Vojenskou evidencí se rozumí zpracovávání osobních údajů, které souvisejí s brannou povinností. Vede se počínaje zahájením odvodního řízení po dobu, po kterou se na občana vztahuje branná povinnost, a uchovává se do doby, kdy občan dovrší nebo by dovršil věku 80 let.

§ 31a Poskytované údaje

(1) Ministerstvo a krajské vojenské velitelství využívají při výkonu působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel tyto údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Ministerstvo a krajské vojenské velitelství využívají při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) rodné číslo,

c) datum narození,

d) adresa místa trvalého pobytu,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

f) omezení svéprávnosti.

(3) Ministerstvo a krajské vojenské velitelství využívají při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,

b) rodné číslo,

c) datum narození,

d) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

e) druh a adresa místa pobytu,

f) omezení svéprávnosti.

(4) Z údajů podle odstavců 1 až 3 lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

(6) Údaje se poskytují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

§ 31b

Vedení evidence o profesích důležitých pro obranu státu

(1) Ministerstvo je oprávněno v souladu s § 31 získávat a vést údaje

o nelékařských zdravotnických pracovnících vedené v Národním zdravotnickém informačním systému a údaje o odbornostech lékařů, zubních lékařů a farmaceutů vedené v seznamech členů České lékařské komory, České stomatologické komory a České lékárnické komory podle zvláštních právních předpisů a údaje o držitelích řidičských oprávnění z centrálního registru řidičů.

(2) O nelékařských zdravotnických pracovnících podle odstavce 1 je ministerstvo oprávněno získávat a vést tyto údaje:

a) jméno nebo jména a příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo,

d) adresu místa pobytu,

e) adresu pro doručování podle správního řádu,

f) údaje o dosaženém vzdělání včetně specializačního vzdělávání a certifikovaných kurzů a

g) datum ukončení platnosti osvědčení nebo oznámení.

(3) O lékařích, zubních lékařích a farmaceutech podle odstavce 1 je ministerstvo oprávněno získávat a vést tyto údaje:

a) jméno nebo jména a příjmení,

b) titul,

c) datum narození,

d) rodné číslo,

e) adresu pro doručování podle správního řádu,

f) formu a druh zdravotní služby, kterou na území České republiky hodlá vykonávat a

g) údaje o dosaženém vzdělání.

(4) O držitelích řidičských oprávnění podle odstavce 1 je ministerstvo oprávněno získávat a vést tyto údaje:

a) jméno nebo jména a příjmení,

b) datum narození,

c) rodné číslo a

d) skupiny vozidel, pro které mu bylo řidičské oprávnění uděleno.

§ 32

Ohlašovací povinnost

(1)Voják v aktivní záloze je povinen příslušnému krajskému vojenskému velitelství neprodleně hlásit závažné úrazy a vážná onemocnění, která mohou mít vliv na výkon branné povinnosti, a předložit doklady osvědčující uvedené skutečnosti; voják v povinné záloze má tuto povinnost za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu. Hlášení lze učinit osobně, nebo písemně.

(2) Občan podléhající branné povinnosti je povinen se dostavit, pokud jej krajské vojenské velitelství předvolá k vysvětlení skutečností, které jsou podstatné pro výkon jeho branné povinnosti.

§ 33

Vojenské doklady

(1) Vojenskými doklady jsou vojenská knížka a povolávací rozkaz. Vojenské doklady jsou veřejnými listinami.

(2) Vojenská knížka obsahuje fotografii, jméno nebo jména a příjmení, akademický titul, rodné číslo, vojenskou hodnost, vojenský útvar, vojenskou odbornost a údaje o výkonu vojenské činné služby. Ve vojenské knížce je uložena osobní známka, na které je vyryto rodné číslo a písmena ČR.

(3) Ztrátu vojenské knížky nebo její poškození je voják v záloze povinen hlásit příslušnému krajskému vojenskému velitelství. Pokud voják vykonává vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení anebo mimořádnou službu, hlásí ztrátu nebo poškození vojenské knížky svému nadřízenému.

(4) Povolávací rozkaz obsahuje důvod povolání, jméno nebo jména a příjmení, akademický titul, rodné číslo, adresu místa trvalého pobytu, dobu a místo, kam se má voják v záloze nebo občan dostavit, a způsob přepravy.

(5) Ministerstvo stanoví prováděcím právním předpisem vzory vojenských dokladů

§ 33

Vojenské doklady

(1) Xxxxx je povinen prokazovat svoji příslušnost k ozbrojeným silám vojenským dokladem.

(2) Vojenskými doklady jsou vojenský průkaz, vojenská knížka a povolávací rozkaz. Vojenské doklady jsou veřejnými listinami.

§ 33a

Vojenský průkaz a osobní známka

(1) Vojenský průkaz se vydává vojákům z povolání a vojákům v aktivní záloze.

(2) Vojenský průkaz obsahuje fotografii o rozměrech 21 mm x 28 mm zobrazující obličej vojáka a odpovídající jeho současné podobě, jméno nebo jména a příjmení,

datum a místo narození, pohlaví, vojenskou hodnost, osobní číslo, evidenční číslo a datum vydání a platnost dokladu. Údaje se uvádí v českém a anglickém jazyce.

(3) Společně s vojenským průkazem se vojákovi z povolání nebo vojákovi v aktivní záloze vydají 2 kusy osobní známky. Vojákovi v povinné záloze se vydají 2 kusy osobní známky nejpozději při prvním nástupu k výkonu vojenské činné služby.

§ 33b Vojenská knížka

(1) Vojenská knížka se vydává vojákovi v povinné záloze.

(2) Vojenskou knížku vydává krajské vojenské velitelství a předává ji vojákovi osobně nebo ji zasílá jako poštovní zásilku do vlastních rukou.

(3) Vojenská knížka obsahuje fotografii o rozměrech 35 mm x 45 mm zobrazující obličej vojáka v povinné záloze odpovídající jeho současné podobě, jméno nebo jména a příjmení, datum narození, pohlaví, vojenskou hodnost, vojenský útvar, osobní číslo, evidenční číslo, vojenskou odbornost, údaje o výkonu vojenské činné služby, datum vydání a podpis oprávněné úřední osoby krajského vojenského velitelství, které vojenskou knížku vydalo. Údaje v rozsahu stanoveném v § 33a odst. 2 se uvádí v českém a anglickém jazyce, ostatní údaje se uvádí v českém jazyce.

§ 33c Povolávací rozkaz

Povolávací rozkaz obsahuje důvod povolání, jméno nebo jména a příjmení, akademický titul, datum narození, adresu místa pobytu, dobu a místo, kam se má občan dostavit, a způsob přepravy.

§ 33d

Nakládání s vojenskými doklady a osobní známkou

(1) Zničení, poškození, ztrátu, odcizení nebo zneužití vojenského dokladu nebo osobní známky je voják v činné službě povinen neprodleně hlásit svému nadřízenému. Voják v záloze je povinen tyto skutečnosti hlásit krajskému vojenskému velitelství.

(2) Voják v činné službě nosí osobní známky zavěšeny na krku na základě rozhodnutí služebního orgánu. Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu nosí voják v činné službě osobní známky na krku vždy, když vykonává vojenskou činnou službu.

§ 33e

Vzory vojenských dokladů a osobní známky

Ministerstvo stanoví vyhláškou vzory vojenských dokladů a nakládání s nimi, vzor osobní známky a pravidla jejího nošení.

ČÁST DESÁTÁ JEDENÁCTÁ

VSTUP OBČANA A VOJÁKA V ZÁLOZE DO OZBROJENÝCH SIL JINÉHO STÁTU

§ 34

(1) Občan smí vstoupit do ozbrojených sil jiných států pouze se souhlasem prezidenta republiky na základě své žádosti, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Občan žádost o souhlas prezidenta republiky se vstupem do ozbrojených sil jiného

státu podává ministerstvu, které ji se svým vyjádřením a po projednání s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem zahraničních věcí předloží prezidentovi republiky. Občan v žádosti uvede jméno nebo jména, příjmení, rodné číslo, adresu trvalého pobytu a žádost odůvodní kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu také rodné číslo.

(3) Souhlas prezidenta republiky pozbývá platnosti dnem účinnosti vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Na udělení souhlasu není právní nárok.

(4) Občan, který má více státních občanství, může vstoupit do ozbrojených sil jiného státu, jehož je také státním občanem, bez souhlasu prezidenta republiky. Bez souhlasu prezidenta republiky může vstoupit do ozbrojených sil jiného státu též občan za předpokladu, že tento stát je členem mezinárodní organizace zajišťující společnou obranu proti napadení, jíž je Česká republika členem.

(5) Prezident republiky může za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu vyzvat vojáky v záloze, kteří jsou v zahraničí, aby vstoupili do ozbrojených sil spojeneckého státu, na jehož území se nacházejí nebo do něhož se mohou dostat. Vojenská služba takto vykonaná se považuje za mimořádnou službu.

ČÁST DVANÁCTÁ

STANOVENÍ NEBO ÚPRAVA VOJENSKÉ HODNOSTI

§ 34a

Úprava vojenské hodnosti

(1) Občan, který vykonal vojenskou službu v ozbrojených silách jiného státu nebo konal službu v bezpečnostním sboru České republiky, může písemně požádat ministerstvo o stanovení nebo úpravu vojenské hodnosti.

(2) Občan v žádosti uvede kromě obecných náležitostí podání podle správního řádu také rodné číslo a k žádosti přiloží potvrzení o průběhu služby.

(3) Žádosti podle odstavce 1 u občana, který vykonal vojenskou činnou službu v ozbrojených silách jiného státu, lze vyhovět pouze v případě, pokud žadatel nekonal službu ve prospěch státu dopouštějícího se závažného porušení svých mezinárodněprávních závazků, zejména podle Charty Organizace spojených národů. Tuto skutečnost občan doloží čestným prohlášením, které přiloží k žádosti podle odstavce 1.

(4) O žádosti podle odstavce 1 rozhoduje ministerstvo podle potřeb ozbrojených sil na základě čestného prohlášení žadatele, potvrzení o průběhu služby a závazných stanovisek Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek, kterými v rozsahu své působnosti ověří skutečnosti podle odstavce 3 věty první. Závazné stanovisko vydá dotčený orgán ve lhůtě 20 dnů od doručení žádosti ministerstva o jeho vydání. Závazné stanovisko obsahuje souhlas nebo nesouhlas dotčeného orgánu se stanovením nebo úpravou vojenské hodnosti a jeho odůvodnění. Závazné stanovisko Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek se nevyžaduje u občanů narozených po 1. prosinci 1971.

(5) U občana, jehož žádosti o stanovení nebo úpravu vojenské hodnosti bylo vyhověno a který nebyl odveden, rozhodne krajské vojenské velitelství o jeho zdravotní způsobilosti a schopnosti vykonávat vojenskou činnou službu podle § 4 odst. 3 obdobně.

ČÁST JEDENÁCTÁ DVANÁCTÁ TŘINÁCTÁ

PŘESTUPKY PROTIBRANNÉ POVINNOSTI

§ 35

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) ve stanovené lhůtě nevrátí vyplněný dotazník (§ 19),

b) v řízení podle tohoto zákona úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj nebo požadovaný údaj zatají anebo nesplní ohlašovací povinnost,

c) se bez náležité omluvy nedostaví k přezkumnému řízení, nebo

d) úmyslně zničí nebo poškodí anebo zneužije vojenskou knížku, osobní známku nebo povolávací rozkaz.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d), spáchaný mimo stav ohrožení státu nebo mimo válečný stav, lze uložit pokutu do 15 000 Kč; za přestupek podle odstavce 1 písm.

a) až d), spáchaný za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, lze uložit pokutu do 30 000 Kč.

(3) Na řízení o přestupcích se vztahuje zvláštní právní předpis.12)

ČÁST TŘINÁCTÁ SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 35

Přestupky občana

(1) Občan se dopustí přestupku tím, že

a) nevrátí řádně a úplně vyplněný dotazník ve lhůtě stanovené v § 19 odst. 2 krajskému vojenskému velitelství,

b) nevyžádá doplnění dotazníku uvedeného v § 19 odst. 2 registrujícím lékařem,

c) v řízení podle tohoto zákona úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj anebo požadovaný údaj zatají,

d) nepředloží vojenský doklad podle § 13 odst. 2, nebo

e) úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije vojenský doklad nebo osobní známku.

(2) Občan podléhající branné povinnosti se dopustí přestupku tím, že se nedostaví k vysvětlení skutečností, které jsou podstatné pro výkon jeho branné povinnosti, ke kterému byl předvolán krajským vojenským velitelstvím.

(3) Občan, pokud není fyzickou osobou uvedenou v § 25, se dopustí přestupku tím, že se nedostaví k odvodnímu řízení na stanovené místo v době uvedené v povolávacím rozkaze vydaném krajským vojenským velitelstvím.

(4) Občan, pokud není fyzickou osobou uvedenou v § 25, kterému nebyl doručen povolávací rozkaz, se dopustí přestupku tím, že se nedostaví k odvodnímu řízení na základě veřejné vyhlášky vydané krajským vojenským velitelstvím.

(5) Občan, pokud není fyzickou osobou uvedenou v § 25, který se nemůže dostavit ve stanovené době k odvodnímu řízení, se dopustí přestupku tím, že neprodleně tuto skutečnost neoznámí krajskému vojenskému velitelství, které jej povolalo, a písemně nedoloží důvod, který tuto skutečnost způsobil.

(6) Xxxxx, který oznámil krajskému vojenskému velitelství, že se nemůže ve stanovené době dostavit k odvodnímu řízení, se dopustí přestupku tím, že tomuto

velitelství neoznámí pominutí důvodu, v jehož důsledku se nemohl dostavit k odvodnímu řízení.

(7) Občan, kterému byl doručen povolávací rozkaz, se dopustí přestupku tím, že se při odvodním řízení nepodrobí lékařské prohlídce, popřípadě dalšímu odbornému vyšetření.

(8) Občan, který má brannou povinnost, se dopustí přestupku tím, že po dobu stavu ohrožení státu nebo válečného stavu vycestuje do zahraničí bez souhlasu podle

§ 24.

§ 35a Přestupky vojáků v záloze

(1) Voják v záloze se dopustí přestupku tím, že se nedostaví k přezkumnému řízení, k němuž byl povolán služebním orgánem.

(2) Voják v aktivní záloze se dopustí přestupku tím, že příslušnému krajskému vojenskému velitelství neprodleně neohlásí závažný úraz nebo vážné onemocnění, které může mít vliv na výkon branné povinnosti, nebo nepředloží doklad osvědčující uvedenou skutečnost.

(3) Voják v povinné záloze se dopustí přestupku tím, že příslušnému krajskému vojenskému velitelství za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu neprodleně neohlásí závažný úraz nebo vážné onemocnění, které může mít vliv na výkon branné povinnosti, nebo nepředloží doklad osvědčující uvedenou skutečnost.

(4) Voják v záloze se dopustí přestupku tím, že neprodleně neohlásí krajskému vojenskému velitelství zničení, poškození, ztrátu, odcizení nebo zneužití vojenského dokladu nebo osobní známky.

§ 35b

Přestupky vojáků v činné službě

(1) Xxxxx v činné službě se dopustí přestupku tím, že neprodleně neohlásí svému nadřízenému zničení, poškození, ztrátu, odcizení nebo zneužití vojenského dokladu nebo osobní známky.

(2) Xxxxx v činné službě se dopustí přestupku tím, že v rozporu s rozhodnutím služebního orgánu nenosí osobní známky zavěšeny na krku.

(3) Voják v mimořádné službě se za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu dopustí přestupku tím, že nenosí osobní známky zavěšeny na krku.

§ 35c

Přestupek vojáka ve výslužbě

Voják ve výslužbě se dopustí přestupku tím, že nosí vojenský stejnokroj při jiných příležitostech, než při kterých je mu jeho nošení povoleno.

§ 35d

Přestupek ředitele krajského vojenského velitelství nebo jeho zástupce Fyzická osoba se jako ředitel krajského vojenského velitelství nebo zástupce jím

určený dopustí přestupku tím, že před zahájením odvodního řízení nepoučí členy

odvodních komisí o jejich právech a povinnostech.

§ 35e

Správní delikt registrujícího lékaře

Podnikající fyzická osoba se jako registrující lékař dopustí správního deliktu tím, že při doplnění dotazníku neuvede požadované údaje o zdravotním stavu občana stanovené v § 19 odst. 4.

35f Sankce

(1) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 3, 4 a 8,

b) 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 1 písm. c) a e) a § 35 odst. 7, § 35a odst. 1 a 3, § 35b odst. 1 a 3,

c) 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 35 odst. 1 písm. a), b) a d), § 35 odst. 2, 5 a 6,

§ 35a odst. 2 a 4, § 35b odst. 2 a § 35c a 35d.

(2) Za správní delikt podle § 35e lze uložit pokutu do 30 000 Kč.

§ 35g

Společná ustanovení ke správnímu deliktu

(1) Podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty podnikající fyzické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikt podle tohoto zákona projednává v prvním stupni obecní úřad obce s rozšířenou působností.

ČÁST DVANÁCTÁ TŘINÁCTÁ ČTRNÁCTÁ

SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Společná ustanovení

§ 36

(1) Náklady spojené s brannou povinností, které vznikají státním orgánům, orgánům územních samosprávných celků územním samosprávním celkům a právnickým nebo

fyzickým osobám, jsou hrazeny ze státního rozpočtu České republiky.

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností proplácí hradí náklady spojené se zajišťováním místností, jejich vybavením a technickým provozem po dobu odvodního řízení nebo přezkumného řízení u vojáků v záloze.

(3) Krajský úřad proplácí hradí náklady na lékařské prohlídky včetně nezbytných odborných vyšetření, jejich materiální zabezpečení a na zdravotnické pracovníky při odvodním řízení nebo při přezkumném řízení u vojáka v záloze. Dále proplácí náklady spojené s vyplňováním zdravotní části dotazníku registrujícím lékařem a jeho vyhodnocením lékaři odvodní komise.

(4) Krajské vojenské velitelství proplácí prokázané jízdné k odvodnímu řízení, k odbornému vyšetření, k přezkumnému řízení vojáka v záloze a k projednání odvolání proti němu, k nástupu výkonu vojenských cvičení, nebo vojenského cvičení, služby v operačním nasazení nebo mimořádné služby a propuštění z nich, a náklady na pořízení fotografie podle

§ 19 odst. 1 fotografií pro vystavení vojenských dokladů. Rovněž proplácí prokázané jízdné a náklady na lékařské prohlídky při odvolání proti odvodnímu rozhodnutí a přezkoumání pravomocného odvodního rozhodnutí a prokázané jízdné při povolání občana k jednání podle ustanovení § 32 odst. 2. Dále proplácí prokázané jízdné a náklady na lékařské posudky vojáků v povinné záloze při odvolání proti přezkumnému rozhodnutí a přezkoumání pravomocného přezkumného rozhodnutí. Proplácí se jízdné autobusem nebo v nejnižší třídě osobního vlaku nebo rychlíku na území České republiky.

(5) Působnosti stanovené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a krajskému úřadu tímto zákonem orgánům územních samosprávních celků jsou výkonem přenesené působnosti.

(6) Ministerstvo proplácí prokázané jízdné a náklady na lékařské prohlídky při přezkumném řízení, při odvolání proti přezkumnému rozhodnutí a na přezkoumání pravomocného přezkumného rozhodnutí, které se týkají vojáků v činné službě a vojáků v aktivní záloze.

§ 37

(1) Správní úřady podle své působnosti a orgány územní samosprávy v přenesené působnosti spolupracují s krajskými vojenskými velitelstvími při vedení vojenské evidence. Na vyžádání ministerstva a krajského vojenského velitelství oznamují, který občan vedený v evidenci krajského vojenského velitelství jako voják v záloze změnil místo trvalého pobytu, nabyl nebo pozbyl státní občanství České republiky, získal řidičské oprávnění anebo mu toto oprávnění bylo odňato, nebo zemřel anebo byl prohlášen za mrtvého. Písemně je takové vyžádání u orgánů územních samospráv možné jen tehdy, pokud ministerstvo a krajská vojenská velitelství nemohou potřebnou informaci o vojácích v záloze získat z příslušných centrálních informačních systémů. 6)

(1) Správní úřady podle své působnosti, soudy a věznice a orgány územního samosprávného celku spolupracují s krajskými vojenskými velitelstvími při vedení vojenské evidence. Na vyžádání ministerstva nebo krajského vojenského velitelství oznamují, který občan vedený v evidenci krajského vojenského velitelství jako voják v záloze změnil jméno nebo jména, příjmení, rodné příjmení, rodné číslo, adresu místa pobytu nebo adresu pro doručování podle správního řádu, nabyl nebo pozbyl státní občanství České republiky, získal řidičské oprávnění včetně skupiny a podskupiny tohoto oprávnění nebo mu toto oprávnění bylo odňato, byla mu omezena svéprávnost,

je ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě, byl pravomocně odsouzen, zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého. Žádost o poskytnutí údajů podle věty druhé lze uplatnit pouze v případě, že požadované údaje nejsou ministerstvu nebo krajskému vojenskému velitelství poskytovány z informačních systémů veřejné správy.

(2) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu neprodleně oznamují u vojáka v záloze příslušnému krajskému vojenskému velitelství a u vojáka v činné službě příslušnému vojenskému útvaru

a) soudy jeho vzetí do vazby, rozhodnutí ve věci nebo jiné rozhodnutí, kterým se končí trestní řízení,

b) věznice jeho propuštění z vazby, jeho nástup výkonu trestu odnětí svobody a propuštění z něj.

(23) Poskytovatel zdravotních služeb je povinen na vyžádání lékařů odvodních komisí, přezkumných komisí a vyšších přezkumných komisí pro potřebu posuzování zdravotní způsobilosti občana nebo vojáka lékaře odvodní komise, vyšší odvodní komise, přezkumné komise, vyšší přezkumné komise a ústřední vojenské lékařské komise pro potřebu posuzování zdravotní způsobilosti občana k výkonu vojenské činné služby provádět lékařské prohlídky a odborná vyšetření, vydávat lékařské nálezy, posudky a podávat zprávy o průběhu jejich nemocí a pořizovat výpisy ze zdravotní dokumentace.

§ 38

Pokud není v tomto zákoně stanoveno jinak, použije se na řízení podle tohoto zákona správní řád.

§ 38

(1) Žalobě směřující proti rozhodnutí o schopnosti nebo neschopnosti vykonávat vojenskou činnou službu vydaného podle tohoto zákona za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu ve správním soudnictví nelze přiznat odkladný účinek a ve věci nelze vydat předběžné opatření. O žalobě soud rozhodne ve lhůtě do dvou měsíců od jejího doručení.

(2) Odvolání proti rozhodnutí o schopnosti nebo neschopnosti vykonávat vojenskou činnou službu, rozhodnutí o povolání k výkonu vojenské činné služby, rozhodnutí o zproštění mimořádné služby a rozhodnutí o povolení nebo zákazu cestování do zahraničí nemá za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu odkladný účinek.

§ 38a

Působnost krajského vojenského velitelství vykonává ministerstvo podle

a) § 3, 4 a 34a u občanů nebo vojáků v záloze, kteří žádají o povolání do služebního poměru vojáka z povolání se služebním zařazením u Vojenského zpravodajství,

b) § 5, 28 a 34a u občanů nebo vojáků v povinné záloze, kteří žádají o zařazení do aktivní zálohy se služebním zařazením u Vojenského zpravodajství,

c) § 5, 6, 13 a 14a až 15, 24, 28 až 29, 32 až 34, 36 a 37 u vojáků v povinné záloze, jejichž poslední služební zařazení bylo u Vojenského zpravodajství, a u vojáků v aktivní záloze, kteří jsou zařazeni u Vojenského zpravodajství.

Přechodná ustanovení

§ 39

2004.

(1) Vojáci vykonávající základní službu se z této služby propustí dne 22. prosince

(2) Vojáci nebo odvedenci, kterým vznikla branná povinnost podle dosavadních

právních předpisů, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za vojáky v povinné záloze.

(3) Vojáci z povolání, kterým vznikla branná povinnost podle dosavadních právních předpisů, mají brannou povinnost podle tohoto zákona.

(4) Vojáci zařazení do aktivní zálohy dobrovolné na základě dohody podle dosavadních právních předpisů se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona považují za vojáky v aktivní záloze podle tohoto zákona; obsah a délka těchto dohod se posuzují podle dosavadních právních předpisů.

(5) Občanům, kteří vykonali civilní službu nebo její část podle dosavadních právních předpisů, a občanům, kteří nenastoupili k výkonu civilní služby, ačkoliv jim povinnost k výkonu civilní služby podle dosavadních právních předpisů vznikla, zaniká branná povinnost dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(6) Pravomocná rozhodnutí o zproštění mimořádné služby vydaná podle dosavadních právních předpisů pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(7) Vojenská evidence vedená podle dosavadních právních předpisů se považuje za vojenskou evidenci podle tohoto zákona.

(8) Zrušují se územní vojenské správy, Hlavní doplňovací úřad, odvodní komise u územních vojenských správ, vyšší odvodní komise u Hlavního doplňovacího úřadu, přezkumné komise u územních vojenských správ a vojenských nemocnic a přezkumná letecká komise u Ústavu leteckého zdravotnictví, vyšší přezkumná komise u Hlavního doplňovacího úřadu, vyšší přezkumná komise u Generálního štábu Armády České republiky a vyšší přezkumná letecká komise u Generálního štábu Armády České republiky. Působnost územních vojenských správ přechází na krajské vojenské velitelství, jehož územní obvod zahrne územní obvody rušených územních vojenských správ tak, aby nepřesáhla území kraje.

(9) Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů občanských zaměstnanců rušených územních vojenských správ přecházejí na krajské vojenské velitelství, jehož územní obvod zahrne územní obvody rušených územních vojenských správ podle předchozího odstavce. Práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů občanských zaměstnanců rušeného Hlavního doplňovacího úřadu přecházejí na ministerstvo.

Závěrečná ustanovení

§ 40

Zrušuje se:

1. Zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).

2. Zákon č. 286/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění zákona č. 238/2000 Sb. a zákona č. 128/2002 Sb.

3. Zákon č. 520/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Účinnost

§ 41

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2005, s výjimkou ustanovení

§ 39 odst. 1, které nabývá účinnosti dnem 1. prosince 2004.

Xxxxxxxx v. r. Xxxxx v. r. Gross v. r.

Příl.

Příloha č. 1 k zákonu č. 585/2004 Sb.

Názvy, sídla a územní obvody krajských vojenských velitelství

Název	Sídlo	Územní obvod
Krajské vojenské velitelství hlavní město Praha	Praha	území hlavního města Prahy
Krajské vojenské velitelství Praha	Praha	území Středočeského kraje
Krajské vojenské velitelství České Budějovice	České Budějovice	území Jihočeského kraje
Krajské vojenské velitelství Plzeň	Plzeň	území Plzeňského kraje
Krajské vojenské velitelství Karlovy Vary	Karlovy Vary	území Karlovarského kraje
Krajské vojenské velitelství Ústí nad Labem	Ústí nad Labem	území Ústeckého kraje
Krajské vojenské velitelství Liberec	Liberec	území Libereckého kraje
Krajské vojenské velitelství Hradec Králové	Hradec Králové	území Kralovéhradeckého kraje
		území Královéhradeckého kraje
Krajské vojenské velitelství Pardubice	Pardubice	území Pardubického kraje
Krajské vojenské velitelství Jihlava	Jihlava	území Vysočiny
		území Kraje Vysočina
Krajské vojenské velitelství Brno	Brno	území Jihomoravského kraje

Krajské vojenské velitelství Olomouc	Olomouc	území Olomouckého kraje
Krajské vojenské velitelství Ostrava	Ostrava	území Moravskoslezského kraje
Krajské vojenské velitelství Zlín	Zlín	území Zlínského kraje

Příloha č. 2 k zákonu č. 585/2004 Sb.

Názvy, sídla, personální působnost a územní obvody přezkumných komisí

Název Sídlo Územní obvod

Přezkumná komise

u Ústřední vojenské nemocnice

– vojenské fakultní nemocnice Praha Praha

území hlavního města Prahy území Středočeského kraje území Jihočeského kraje území Plzeňského kraje území Karlovarského kraje území Ústeckého kraje území Libereckého kraje

Personální působnost: vojáci v činné službě a vojáci v záloze, s výjimkou vojenského leteckého personálu.

Přezkumná komise

u Vojenské nemocnice Olomouc Olomouc zemí Královéhradeckého kraje

území Pardubického kraje území Olomouckého kraje území Moravskoslezského kraje

Personální působnost: vojáci v činné službě a vojáci v záloze, s výjimkou vojenského leteckého personálu.

Přezkumná komise

u Vojenské nemocnice Brno Brno území Kraje Vysočina

území Jihomoravského kraje území Zlínského kraje

Personální působnost: vojáci v činné službě a vojáci v záloze, s výjimkou vojenského leteckého personálu.

Přezkumná komise

u Ústavu leteckého zdravotnictví Praha území České republiky Personální působnost: vojenský letecký personál.

1)Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

2)§ 2 odst. 2 až 4 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.

3) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 128/2002 Sb.

6)§ 3 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel).

7)§ 18 odst. 3 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů. 8)§ 29 zákona č. 48/1997 Sb.

9) Vyhláška č. 56/1997 Sb., kterou se stanoví obsah a časové rozmezí preventivních prohlídek, ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

12) Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

13) § 22 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník.

14) § 2 písm. b) zákona č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů.

K části druhé – platné znění zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ‌

§ 1

Předmět úpravy

Tento zákon stanovuje povinnosti státních orgánů, územních samosprávných celků a právnických a fyzických osob k zajišťování obrany České republiky (dále jen "obrana státu") před vnějším napadením a odpovědnost za porušení těchto povinností.

§ 2

Vymezení pojmů

(1) Obrana státu je souhrn opatření k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením. Obrana státu zahrnuje výstavbu účinného systému obrany státu, přípravu a použití odpovídajících sil a prostředků a účast v kolektivním obranném systému.

(2) Pracovní povinnost je povinnost fyzických osob vykonávat po nezbytně nutnou dobu určené práce, které jsou nutné k zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu a které jsou tyto fyzické osoby povinny konat v místě a podle potřeb zajišťování obrany státu i nad rámec pracovní doby stanovené v pracovněprávních předpisech.

(3) Pracovní výpomoc je povinnost fyzických osob vykonávat jednorázové a mimořádné úkoly nezbytné k zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

(4) Věcnými prostředky jsou movité a nemovité věci ve vlastnictví státu, územních samosprávných celků a právnických a fyzických osob nebo jimi poskytované služby, které lze využít v zájmu zajišťování obrany státu.

(5) Poskytováním údajů a informací se rozumí povinnost právnických a fyzických osob poskytnout na výzvu správních úřadů a územních samosprávných celků údaje a informace o věcných prostředcích, které vlastní, o výrobních programech a výrobních kapacitách, o kvalifikaci svých zaměstnanců, o zdravotní způsobilosti fyzických osob povolávaných k pracovní povinnosti a pracovní výpomoci, kterých lze využít při přípravě zajišťování obrany státu, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu; fyzické osoby jsou povinny sdělit údaje o svém vzdělání a o svém zdravotním stavu.

(6) Operační přípravou státního území je souhrn opatření vojenského, ekonomického a obranného charakteru, která se plánují a uskutečňují v míru, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu s cílem vytvořit na území státu nezbytné podmínky pro splnění úkolů ozbrojených sila zabezpečení potřeb obyvatelstva.

(7) Subjektem hospodářské mobilizace se rozumí podnikatel, který se zavázal za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu dodávat výrobky, práce nebo služby nezbytné pro zajištění ozbrojených sil a ozbrojených sborů a byl jím jmenován.

(8) Plánováním obrany státu se rozumí soubor plánovaných opatření, vzájemně se ovlivňujících, k zajištění svrchovanosti, územní celistvosti, principů demokracie a právního státu, ochrany života obyvatel a jejich majetku před vnějším napadením a ke splnění všech

požadavků na zajišťování obrany státu, zabezpečení mezinárodních smluvních závazků

o společné obraně, včetně podílu ozbrojených sil na činnostech mezinárodních organizací ve prospěch míru a účasti na mírových operacích a podílu při záchranných pracích a při plnění humanitárních úkolů. Plán Plány obrany státu tvoří obranné plánování, operační plánování plánování operací, mobilizační plánování a plánování připravenosti obranného systému státu a plánování příprav k záchranným pracím a k plnění humanitárních úkolů.

ČÁST DRUHÁ

ŘÍZENÍ A ORGANIZACE OBRANY STÁTU

Obecná ustanovení

§ 3

Řízení a organizace obrany státu zahrnují výstavbu, přípravu a řízení ozbrojených sil, operační přípravu státního území, plánování obrany státu a opatření v národním hospodářství a na všech úsecích veřejného života v zájmu zajišťování obrany státu.

§ 4

Za přípravu a zajišťování obrany státu odpovídá vláda.

§ 5

Vláda

(1) Vláda k zajišťování obrany státu v míru

a) vyhodnocuje rizika ohrožení státu, která mohou být příčinou ozbrojeného konfliktu, a činí nezbytná opatření ke snížení, popřípadě vyloučení těchto rizik,

b) vyhodnocuje úroveň připravenosti státu k zajišťování jeho obrany a v souvislosti s tím předkládá prezidentu republiky a Parlamentu České republiky zprávu

o zjištěných skutečnostech a navržených opatřeních k posílení obranyschopnosti státu,

bc) schvaluje strategickou koncepci obrany státu,

cd) řídí plánování obrany státu, stanoví obsahovou náplň jednotlivých plánů obrany státu a časové etapy pro jejich zpracování,

de) rozhoduje o základních opatřeních přípravy státu k obraně a jejím organizování,

ef) rozhoduje o základních směrech výstavby, přípravy a použití ozbrojených sil a o zajištění obrany státu,

fg) schvaluje koncepci mobilizace ozbrojených sil,

gh) rozhoduje o prověření opatření pro zabezpečení obrany státu podle § 41 odst. 2, hi) schvaluje koncepci přípravy občanů k obraně státu,

ij) stanoví k provedení svých rozhodnutí při zajišťování obrany státu úkoly ministrům, vedoucím jiných správních úřadů a obcím územním samosprávným celkům při výkonu jejich přenesené působnosti,

jk) rozhoduje o dalších nepředvídatelných úkolech nezbytných k zajišťování obrany státu. (2)Vláda k zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu

a) činí závěry z vojensko politického hodnocení mezinárodních vztahů a rozhoduje o realizaci potřebných opatření k odvrácení ozbrojeného konfliktu a ke zvýšení připravenosti k obraně státu,

b) rozhoduje o opatřeních k účinnému fungování systému obrany státu,

c) rozhoduje o prioritách plnění úkolů, které souvisejí se zajišťováním obrany státu,

d) rozhoduje o opatřeních potřebných pro vedení války,

e) k plnění úkolů při zajišťování obrany státu využívá Ústřední krizový štáb zřízený podle zvláštního právního předpisu.

(3) Vláda předkládá prezidentu republiky a Parlamentu České republiky každoročně k 31. srpnu kalendářního roku nebo kdykoliv o to požádají, zprávu

o zajišťování obrany státu.

§ 6

Ministerstva, jiné ústřední správní úřady a Česká národní banka

(1) Ministerstvo obrany (dále jen "ministerstvo") k zajišťování obrany státu

a) navrhuje vládě základní opatření k přípravě a organizování obrany státu; k tomu zejména zpracovává obranné koncepce a požadavky na zabezpečení obrany státu,

b) odpovídá za proces plánování obrany státu a koordinuje jeho přípravu; k tomu může vyžadovat od příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a obcí územních samosprávných celků podkladové materiály; ministerstvo využívá údaje z registrů a evidencí v rozsahu údajů stanovených tímto zákonem a osobní údaje vedené u příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a územních samosprávních celků podle zvláštních právních předpisů; ministerstva, jiné správní úřady a obce územní samosprávné celky jsou povinny požadavkům vyhovět, a to bezúplatně,

c) odpovídá za zabezpečení mobilizace ozbrojených sil plánování a zabezpečení operační přípravy státního území, doplňování ozbrojených sil a mobilizaci ozbrojených sil; k tomu může vyžadovat od příslušných ministerstev, jiných správních úřadů a obcí územních samosprávných celků součinnost; ministerstva, jiné správní úřady a obce územní samosprávné celky jsou povinny požadavkům vyhovět,

d) vede soubornou evidenci věcných prostředků a soubornou evidenci o fyzických osobách určených k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci určených k zabezpečení ozbrojených sil navazující na evidenci vedenou územními vojenskými správami krajskými vojenskými velitelstvími,

e) přezkušuje prostřednictvím svých orgánů přípravu mobilizace ozbrojených sil; k tomu jsou pracovníci, které pověřilo ministerstvo, oprávněni vstupovat do objektů kontrolovaných subjektů,

f) prověřuje opatření pro zabezpečení obrany státu v rozsahu stanoveném vládou podle

§ 41 odst. 2,

g) řídí přípravu občanů k obraně státu a provádí vzdělávací, výchovnou a osvětovou činnost v této oblasti; rozsah přípravy občanů k obraně státu je součástí plánů obranného plánování obrany,

h) uplatňuje stanovisko k politice územního rozvoje a územně plánovací dokumentaci z hlediska zájmů obrany České republiky.,

i) vede soubornou evidenci objektů důležitých pro obranu státu a objektů, které mohou být za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu napadeny.

(2) Ministerstva a jiné ústřední správní úřady k zajišťování obrany státu v oboru své působnosti

a) vyhodnocují mezinárodněpolitickou situaci a navrhují potřebná opatření k zajišťování obrany státu,

b) plánují podle rozhodnutí vlády opatření k zajišťování obrany státu včetně jejich finančního zabezpečení a realizují je,

c) odpovídají za výstavbu, provoz a údržbu výběr objektů důležitých pro obranu státu

a v součinnosti s jejich vlastníky a provozovateli za zabezpečení jejich použití

k zajišťování obrany státu,

d) plní úkoly k zajišťování obrany státu podle rozhodnutí vlády.

(3) Česká národní banka v oboru své působnosti stanoví a uskutečňuje opatření k zajišťování obrany státu včetně plánování prostředků na ně.

§ 7

Krajské úřady Krajské úřady k zajišťování obrany státu

a) vyhodnocují v součinnosti s ministerstvy, jinými správními úřady a Českou národní bankou objekty, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny, navrhují vládě cestou ministerstva způsob jejich ochrany; tato opatření se nevztahují na objekty v působnosti Kanceláře Poslanecké sněmovny, Kanceláře Senátu, Nejvyššího kontrolního úřadu, Kanceláře prezidenta republiky, Úřadu vlády České republiky, ministerstev, Správy státních hmotných rezerv, zpravodajských služeb České republiky, České národní banky a na objekty, které střeží ozbrojené síly a ozbrojené bezpečnostní sbory

b) plánují podle rozhodnutí vlády opatření k vytvoření nezbytných podmínek pro zajištění životních potřeb obyvatel, fungování státní správy a samosprávy, zabezpečení výběrového doplnění ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo mobilizace ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu a koordinují jejich realizaci u obcí s rozšířenou působností,

c) stanovují a realizují opatření k zabezpečení mobilizace ozbrojených sil podle rozhodnutí ministerstva a plní další nezbytná opatření k obraně státu,

d) řídí evakuaci obyvatel a zabezpečují jejich nezbytné životní potřeby,

e) plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu podle rozhodnutí ministerstva,

f) vedou soubornou evidenci o určených věcných prostředcích a jejich vlastnících a o fyzických osobách určených za stavu ohrožení státu a za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci,

g) zabezpečují podle požadavků obcí přípravu občanů k obraně státu.,

h) zpracovávají dílčí plán obrany kraje, který po projednání v bezpečnostní radě kraje schvaluje jeho hejtman,

i) určují poskytovatele zdravotních služeb k provedení lékařských prohlídek fyzických osob povolaných k plnění pracovní povinnosti a pracovní výpomoci.

§ 7a

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

Obecní úřady obcí s rozšířenou působností k zajišťování obrany státu

a) podílejí se, v rozsahu stanoveném krajským úřadem, na vyhodnocování objektů, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou být napadeny, a navrhují způsob jejich ochrany,

b) plánují, v rozsahu stanoveném krajským úřadem, opatření k vytvoření nezbytných podmínek pro zajištění životních potřeb obyvatel, fungování státní správy a samosprávy a zabezpečení mobilizace výběrového doplnění ozbrojených sil za stavu ohrožení státu nebo mobilizace za válečného stavu,

c) vedou evidenci o vhodných věcných prostředcích, které lze využít pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu a v nezbytném rozsahu vedou osobní údaje o jejich vlastnících,

d) vedou evidenci nezbytných osobních údajů o fyzických osobách, které lze určit pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci; zvlášť vedou evidenci osobních údajů zdravotnických pracovnic, v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem,1) pro doplnění ozbrojených sil za válečného stavu,

e) provádějí výběr vhodných věcných prostředků a kontrolu určených věcných prostředků; výběrem vhodných věcných prostředků mohou vydáním plné moci pověřit určené pracovníky ústředních správních úřadů, jiných správních úřadů nebo subjektů hospodářské mobilizace, pokud o věcné prostředky požádaly, a jejich následnou kontrolou mohou vydáním plné moci pověřit určené pracovníky ústředních správních úřadů a jiných správních úřadů.

f) rozhodují o určení věcných prostředků pro účely zajišťování obrany státu podle druhu a množství v souladu s požadavkem vyplývajícím ze schválených plánů obrany státu; k tomuto účelu provádějí rozpis věcných prostředků podle druhu a množství na další obce ve svém správním obvodu stanoveném zvláštním právním předpisem2) (dále jen "obvod"),

g) rozhodují o povolání fyzických osob, které mají trvalý pobyt v jejich obvodu, v souladu s požadavkem vyplývajícím ze schválených plánů obrany státu, k pracovním výpomocím a k pracovním povinnostem pro potřeby zajišťování obrany státu za stavu ohrožení státu a za válečného stavu; koordinují jejich výběr a spolupracují s dalšími obcemi, Úřadem práce České republiky - krajskými pobočkami a na území hlavního města Prahy s pobočkou pro hlavní město Prahu a dalšími správními úřady,

h) podílejí se na evakuaci obyvatel a zabezpečení jejich nezbytných životních potřeb podle rozhodnutí krajského úřadu,

i) plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu podle rozhodnutí ministerstva nebo krajského úřadu,

j) podílejí se na organizaci přípravy občanů k obraně státu,

k) plní další úkoly a poskytují údaje pro zajišťování obrany státu podle pokynů ministerstev a , jiných správních úřadů a orgánů kraje,

l) ukládají sankce za nesplnění povinnosti,

m) provádějí výkon rozhodnutí za podmínek stanovených v § 69 až 72,

n) rozhodují o vyvlastnění ve zkráceném řízení za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.,

o) zpracovávají dílčí plán obrany obce s rozšířenou působností, který po projednání v bezpečnostní radě obce s rozšířenou působností schvaluje její starosta.

§ 8

Obce v přenesené působnosti Obecní úřady

Obce v přenesené působnosti Obecní úřady k zajišťování obrany státu

a) plní úkoly a poskytují údaje pro zabezpečení obrany státu podle požadavků obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo krajského úřadu,

b) zabezpečují výběr a povolávání fyzických osob k pracovním výpomocím nebo k pracovním povinnostem pro potřeby zajišťování obrany státu podle rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

c) podílejí se na zabezpečení dodání určených věcných prostředků pro potřeby zajišťování obrany státu podle rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

1)§ 7 odst. 1 zákona č.218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný

zákon).

2) Zákon č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení obcí s rozšířenou působností.

d) plní úkoly spojené s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu podle rozhodnutí

ministerstva, krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

e) poskytují potřebnou součinnost v případě výcviku ozbrojených sil mimo území vojenských újezdů sepisují škody způsobené právnickým a fyzickým osobám a škody způsobené na majetku obce, došlo-li ke škodě v přímé souvislosti s výcvikem ozbrojených sil nebo s prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu,

f) uplatňují požadavky na přípravu občanů k obraně státu u krajského úřadu cestou obecního úřadu obce s rozšířenou působností a organizují jejich přípravu,

g) plní úkoly spojené s evakuací obyvatel podle rozhodnutí krajského úřadu nebo obecního úřadu obce s rozšířenou působností a poskytují potřebnou součinnost při ochraně majetku evakuovaných osob.

§ 9

Práva a povinnosti pracovníků správních úřadů a územních samosprávných celků

(1) Pověření pracovníci správních úřadů a územních samosprávných celků (dále jen "pověření pracovníci") jsou oprávněni v nezbytně nutném rozsahu

a) vyžadovat a shromažďovat potřebné údaje pro zajišťování obrany státu,

b) vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí pozemky a vstupovat do cizích objektů v souvislosti s plněním úkolů potřebných pro zajišťování obrany státu.

(2) Pověření pracovníci jsou povinni

a) zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se dověděli v souvislosti s plněním úkolů při zajišťování obrany státu,

b) před vstupem do cizího objektu informovat majitele nebo provozovatele objektu a prokázat se plnou mocí.

(3) Za škodu způsobenou pověřenými pracovníky při kontrolních činnostech podle tohoto zákona odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit.

§ 9a

Vztah ke krizovému řízení

(1) Ústřední správní úřady, správní úřady, a orgány krajů a orgány obcí územních samosprávných celků jsou povinny při plnění úkolů zajišťování obrany státu vzájemně spolupracovat a vyměňovat si v nezbytně nutném rozsahu informace z informačních systémů, které vedou. Při plnění úkolů zajišťování obrany státu využívají pracovišť krizového řízení, pracovních a poradních orgánů zřízených podle zvláštních právních předpisů2a), informační systémy krizového řízení, provozované podle zvláštního právního předpisu, a jednotné geografické podklady v souladu se zvláštním právním předpisem. Vzájemnou spolupráci a výměnu informací koordinuje ministerstvo.

(2) Za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu mohou orgány krizového řízení nařizovat také opatření podle zvláštního právního předpisu, nejsou-li v rozporu s tímto zákonem.

(3) Krizové plány zpracované podle zvláštního právního předpisu za stavu ohrožení státu vyhlášeného v souvislosti se zajišťováním obrany České republiky před vnějším napadením a za válečného stavu tvoří samostatnou část plánu obrany státu.

2a) Například zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon).

ČÁST TŘETÍ

POVINNOSTI PRÁVNICKÝCH A FYZICKÝCH OSOB

§ 10

Povinnosti právnických osob Právnické osoby jsou povinny‌

a) poskytovat podle rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo na výzvu územní vojenské správy krajského vojenského velitelství určené věcné prostředky pro potřeby zajišťování obrany státu, které vlastní,

b) strpět činnosti spojené s výběrem, evidencí, určením a dodáváním věcných prostředků pro potřeby zajišťování obrany státu nebo s jejich kontrolou, včetně vstupu pověřených zaměstnanců pracovníků obce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu, ministerstva a jiných správních úřadů, pokud o věcné prostředky požádali, do objektů,

c) bezodkladně oznamovat příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podstatné změny určených věcných prostředků, které mají význam pro jejich využitelnost,

d) uposlechnout výzvy k dodání věcných prostředků k prověření opatření pro zabezpečení obrany státu,

e) poskytovat na žádost příslušných správních úřadů a orgánů územních samosprávných celků údaje a informace v nezbytně nutném rozsahu pro potřeby přípravy a realizace opatření v zájmu zajišťování obrany státu.

§ 11

Povinnosti fyzických osob

Fyzické osoby, pokud jde o věcné prostředky, mají stejné povinnosti, jaké mají podle

§ 10 právnické osoby. Nevyužívá-li fyzická osoba své obydlí pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, mohou pověření pracovníci uvedení v § 10 písm. b) vstupovat do jejího obydlí jen s jejím souhlasem, a to za účelem výběru, evidence, určení a dodání věcných prostředků nebo jejich kontroly.

§ 12

(1) Právnické a fyzické osoby, které mají zaměstnance, jsou povinny poskytovat pracovní volno těmto zaměstnancům, kteří budou povoláni k pracovním výpomocem nebo k plnění pracovních povinností v zájmu zajišťování obrany státu.

(2) Právnické nebo fyzické osoby, které jsou vlastníky nebo provozovateli objektů důležitých pro obranu státu, jsou povinny zabezpečit provozuschopnost těchto objektů pro účely zajištění obrany státu a umožnit jejich užití k těmto účelům.

ČÁST ČTVRTÁ

VĚCNÉ PROSTŘEDKY, PRACOVNÍ POVINNOST A PRACOVNÍ VÝPOMOC

HLAVA I VĚCNÉ PROSTŘEDKY‌

Obecná ustanovení

§ 13

(1) Za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu stát zajišťuje obranu a územní samosprávné celky plní úkoly k zajišťování obrany především vlastními věcnými prostředky.

(2) Věcné prostředky státu a územních samosprávných celků se k zajišťování obrany státu použijí v souladu se schválenými plány obranného plánování obrany. Ostatní věcné prostředky se k zajišťování obrany státu použijí v souladu se schválenými krizovými plány zpracovanými podle zvláštních právních předpisů.

§ 14

(1) Nepostačují-li věcné prostředky státu, může obecní úřad obce s rozšířenou působností právnické nebo fyzické osobě, která má věcné prostředky potřebné k zajišťování obrany státu, (dále jen vlastník) uložit povinnost tyto prostředky pro obranu státu poskytnout.

(2) Movité a nemovité věci a služby se stávají věcnými prostředky rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

(3) Obecním úřadem obce s rozšířenou působností příslušným pro vydání rozhodnutí

a) o nemovitém věcném prostředku je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu se nemovitost nachází,

b) o movitém věcném prostředku je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má vlastník movité věci místo trvalého pobytu nebo právnická osoba sídlo se movitá věc nachází,

c) o požadované službě je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má fyzická osoba trvalý pobyt nebo právnická osoba sídlo.

(4) Proti rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o určení věcného prostředku není přípustné odvolání. Na rozhodování o určení věcných prostředků se nevztahuje správní řád.

(5) Okolnost, že vlastník věcného prostředku není znám, nevylučuje právo uložit, aby i takový věcný prostředek byl k účelům obrany státu poskytnut. Věcný prostředek v takovém případě obecní úřad obce s rozšířenou působností zajistí a dodávací příkaz vyvěsí po dobu 15 dnů na úřední desce. Pokud se o dodávací příkaz vlastník v této lhůtě nepřihlásí, bude tento uložen a s věcí bude nakládáno tak, jako kdyby byl splněn postup podle odstavců 1 až 4.

(6) Překážkou uložení povinnosti k poskytnutí věcného prostředku k účelům obrany státu není skutečnost, že na věcném prostředku váznou práva třetích osob.

§ 15

Na základě rozhodnutí příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností je vlastník věcných prostředků povinen tyto věcné prostředky odevzdat nebo poskytnout a strpět, aby s nimi bylo naloženo určeným způsobem.

Rozhodování o dodání a převzetí věcných prostředků

§ 16

O povinnosti poskytnout věcné prostředky ve prospěch zajišťování obrany státu rozhoduje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností dodávacím příkazem. O povinnosti poskytnout věcné prostředky pro potřeby ozbrojených sil rozhoduje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností v souladu s návrhem příslušné územní vojenské správy příslušného krajského vojenského velitelství.

§ 17

(1) Dodávací příkaz má tři části:

a) část "A. Rozhodnutí o dodání věcného prostředku" obsahuje zejména název a identifikační údaje věcného prostředku, údaje o vlastníkovi věcného prostředku, osobní údaje o osobě odpovědné za dodání věcného prostředku, kterou vlastník určí, poučení a označení správního úřadu, který jej vydal,

b) část "B. Výzva k dodání věcného prostředku" obsahuje zejména způsob, místo a dobu předání věcného prostředku, poučení a označení správního úřadu, který výzvu učinil,

c) část "C. Potvrzení o doručení výzvy k dodání věcného prostředku" obsahuje zejména název a identifikační údaje věcného prostředku, na který byl dodávací příkaz vydán, údaje

o vlastníkovi věcného prostředku, údaje o doručení dodávacího příkazu potvrzené podpisem vlastníka nebo osoby odpovědné za doručení výzvy.

(2) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem vnitra stanoví vyhláškou postup při uplatňování požadavku na určení věcných prostředků, náležitosti dodávacího příkazu a jeho vzor.

§ 18

(1) Každý, komu bylo uloženo poskytnout určené věcné prostředky ve prospěch zajištění obrany státu, je povinen je předat na výzvu podle § 17 odst. 1 písm. b) příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností a u věcných prostředků určených pro potřeby ozbrojených sil na výzvu příslušné územní vojenské správy příslušného krajského vojenského velitelství ve stanovené době, na určeném místě, v použitelném stavu a s potřebným příslušenstvím. Věcné prostředky převezme obecní úřad obce s rozšířenou působností. Věcné prostředky pro potřeby ozbrojených sil převezmou příslušné územní vojenské správy převezme příslušné krajské vojenské velitelství.

(2) Orgán, který věcný prostředek přebírá, je povinen vydat doklad o převzetí věcného prostředku. Doklad o převzetí věcného prostředku obsahuje zejména označení orgánu, který věcný prostředek přebírá, údaje o vlastníkovi věcného prostředku, osobní údaje fyzické osoby, která jej předává, identifikační údaje věcného prostředku a jeho příslušenství, údaje

o zjevných vadách, poškození a celkovém stavu věcného prostředku v době převzetí a potvrzení uvedených údajů podpisem odpovědné fyzické osoby orgánu, který věcný prostředek přebírá, a fyzické osoby, která věcný prostředek předává.

(3) Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem vnitra stanoví vyhláškou postup při převzetí věcného prostředku, náležitosti dokladu o převzetí věcného prostředku a jeho vzor.

§ 19

Osvobození od povinnosti poskytnout věcné prostředky

(1) Od povinnosti poskytnout věcné prostředky jsou osvobozeny obce územní samosprávné celky, Hasičský záchranný sbor České republiky, subjekty hospodářské mobilizace a poskytovatelé zdravotnické záchranné služby, poskytovatelé lůžkové péče, poskytovatelé přepravy pacientů neodkladné péče a poskytovatelé zdravotnické dopravní služby, a to jen v takovém rozsahu, který je nezbytný pro plnění jejich úkolů v zájmu zajišťování obrany státu. Od povinnosti poskytnout věcné prostředky jsou osvobozeny fyzické

osoby se zdravotním postižením3) v takovém rozsahu, aby poskytnutí věcných prostředků nezpůsobilo újmu na jejich zdraví.

(2) Věcné prostředky nelze požadovat od cizích diplomatických a zvláštních misí, konzulárních úřadů a fyzických osob, které požívají imunitu a výsady podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,4) a od cizích států. Věcné prostředky od ostatních cizinců5) lze požadovat jen v tom případě, nestanoví-li mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, jinak.

(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností může zprostit fyzické osoby povinnosti poskytnout věcné prostředky, byla-li by ohrožena výživa vlastníka věcného prostředku nebo bylo-li by ohroženo plnění vyživovací povinnosti vlastníka věcného prostředku.6)

§ 20

Vrácení věcných prostředků

(1) Poskytnuté věcné prostředky se bezprostředně po zániku důvodů, pro které byly poskytnuty, vrátí vlastníkovi. Za vlastníka věcného prostředku se pro účely jeho vrácení, pro účely náhrady za poskytnutí věcného prostředku nebo náhrady majetkové újmy považují osoby uvedené na dodávacím příkazu; neexistují-li takové osoby, jejich právní nástupce nebo dědic. Věcné prostředky vrací příslušný okresní úřad obecní úřad obce s rozšířenou působností, a byly-li věcné prostředky převzaty do užívání ozbrojených sil, vrací je příslušná územní vojenská zpráva příslušné krajské vojenské velitelství. Nemůže-li příslušná územní vojenská zpráva příslušné krajské vojenské velitelství vrátit věcný prostředek vlastníkovi, předá jej okresnímu úřadu příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

(2) Orgán, který věcný prostředek vrací, je povinen vydat doklad o vrácení věcného prostředku. Doklad o vrácení věcného prostředku obsahuje zejména označení orgánu, který věcný prostředek vrací, údaje o vlastníkovi věcného prostředku, osobní údaje fyzické osoby, která jej přebírá, identifikační údaje věcného prostředku a jeho příslušenství a údaje o jejich stavu v době předání. Fyzická osoba, která věcný prostředek přebírá, má právo v dokladu

o vrácení věcného prostředku písemně uplatnit námitky vůči jeho obsahu a povinnost potvrdit převzetí věcného prostředku a tohoto dokladu. Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem vnitra stanoví vyhláškou náležitosti a vzor dokladu o vrácení věcného prostředku.

(3) K převzetí věcného prostředku za účelem jeho vrácení obecní úřad obce s rozšířenou působností písemně vyzve vlastníka věcného prostředku. Nelze-li písemnou výzvu vlastníkovi doručit po dobu 3 měsíců, obecní úřad obce s rozšířenou působností doručí výzvu veřejnou vyhláškou.7)

(4) Nepřihlásí-li se vlastník o vydání věcného prostředku do 12 měsíců ode dne doručení písemné výzvy nebo ode dne vyvěšení veřejné vyhlášky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, prodá se věcný prostředek ve veřejné dražbě. Veřejnou dražbu organizuje obecní úřad obce s rozšířenou působností, který také jmenuje licitátora. Výtěžek

3)§ 67 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

4) Například vyhláška č. 52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, vyhláška č. 157/ /1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška č. 21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška č. 40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, zákon č. 125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

5)§ 1 odst. 3 zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky.

6)§ 85 až 94 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů.

7)§ 26 správního řádu.

z dražby se použije k úhradě nákladů za dražbu a úschovu věcného prostředku; zbytek výtěžku náleží vlastníkovi. Nárok na náhradu za poskytnutí věcného prostředku podle části deváté zůstává nedotčen.

(5) Zbytek výtěžku z dražby věcného prostředku podle odstavce 4, o jehož vydání se vlastník nepřihlásil a do 3 let od ukončení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu, připadá státu.

HLAVA II PRACOVNÍ POVINNOST‌

§ 21

Rozsah pracovní povinnosti

(1) Pracovní povinnost za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu může být uložena všem fyzickým osobám, nebyly-li od ní osvobozeny nebo nebyly-li povolány k mimořádné službě. 8) Pracovní povinnost se vykonává zejména v těch oborech práce, které jsou nevyhnutelné k zajišťování životně důležitých funkcí státu nebo k zabezpečení ozbrojených sil.

(2) Fyzické osoby, kterým byla uložena pracovní povinnost, jsou povinny podrobit se lékařské prohlídce, nastoupit k výkonu práce u určeného zaměstnavatele (dále jen "zaměstnávající") ve stanoveném čase a do určeného místa a podle potřeb zajišťování obrany státu zde konat určené práce i nad časový limit stanovený ve zvláštních právních předpisech, včetně prací v noci, ve dnech pracovního klidu a ve dnech státních svátků.

Rozhodování o pracovní povinnosti

§ 22

Dnem vyhlášení stavu ohrožení státu nebo válečného stavu mají pracovní povinnost podle tohoto zákona fyzické osoby, které po stanovenou týdenní pracovní dobu vykonávají práci na základě pracovního poměru nebo služebního poměru ke Kanceláři Poslanecké sněmovny, ke Kanceláři Senátu, k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu, ke Kanceláři prezidenta republiky, k Úřadu vlády České republiky, ke správním úřadům, k obcím k územním samosprávným celkům, k ozbrojeným silám České republiky, k Hasičskému záchrannému sboru České republiky, k Policii České republiky, ke zpravodajským službám České republiky, k poskytovatelům zdravotnické záchranné služby, k České národní bance, k Vězeňské službě České republiky, k České poště, k subjektům hospodářské mobilizace a k jiným právnickým a fyzickým osobám, které převzaly závazek k zajišťování obrany státu, ke státním podnikům a k rozpočtovým a příspěvkovým organizacím, jejichž zakladatelem nebo zřizovatelem je ministerstvo nebo Ministerstvo vnitra, soudci, a státní zástupci a příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky, pokud tyto fyzické osoby nebyly povolány k mimořádné službě,8) aniž by k ní byly povolány rozhodnutím obecního úřadu obce s rozšířenou působností, nestanoví-li vláda jinak.

§ 23

(1) O povolání k plnění pracovní povinnosti rozhoduje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností povolávacím příkazem. Povolávací příkaz obsahuje zejména osobní údaje povolávané fyzické osoby, základní údaje o zaměstnávajícím, den a místo nástupu pracovní povinnosti, odvětví, ve kterém bude pracovní povinnost konána, druh práce,

8)§ 47 zákona č. 218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).

předpokládanou délku plnění pracovní povinnosti, adresu určeného poskytovatele zdravotních služeb, který provede lékařskou prohlídku povolávané fyzické osoby za účelem posouzení zdravotní způsobilosti pro určený druh práce, poučení a označení orgánu, který jej vydal.

(2) Po obdržení povolávacího příkazu je povolávaná fyzická osoba povinna neodkladně se dostavit k lékařské prohlídce k určenému poskytovateli zdravotních služeb. Tento poskytovatel zdravotních služeb je povinen přednostně provést lékařskou prohlídku povolávané fyzické osoby a posoudit zdravotní způsobilost k navrhované práci. Podle výsledku lékařské prohlídky zapíše lékař posudkový závěr o zdravotní způsobilosti nebo zdravotní nezpůsobilosti povolávané fyzické osoby k navrhované práci do povolávacího příkazu.

(3) Nástup pracovní povinnosti je povinen oznámit zaměstnávající příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

(4) Ženy se v rámci pracovní povinnosti povolávají pouze k takovým pracím, které jsou pro ně fyzicky přiměřené a neškodí jejich zdraví.

(5) Není-li povolávaná fyzická osoba zdravotně způsobilá konat určený druh práce, je povinna tuto skutečnost oznámit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Obecní úřad obce s rozšířenou působností podle výsledku posudkového závěru určí povolávané fyzické osobě druh práce, pro který je zdravotně způsobilá, nebo takovou fyzickou osobu pracovní povinnosti zprostí podle § 26 odst. 4 5.

(6) Proti rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností o povolání k pracovní povinnosti ani proti lékařskému posudku není přípustné odvolání. Na rozhodování o povolání k pracovní povinnosti se nevztahuje správní řád.

(7) Náklady spojené s lékařskou prohlídkou za účelem stanovení zdravotní způsobilosti povolávané fyzické osoby hradí příslušná obec příslušný krajský úřad.

HLAVA III PRACOVNÍ VÝPOMOC‌

§ 24

Rozsah pracovní výpomoci

(1) Pracovní výpomocí za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu jsou povinny všechny fyzické osoby, nebyly-li od ní osvobozeny nebo nebyla-li jim uložena pracovní povinnost anebo nebyly-li povolány k mimořádné službě. 8)

(2) Fyzické osoby určené k pracovní výpomoci jsou povinny konat práce nad časový limit stanovený zvláštním právním předpisem, včetně prací v noci, ve dnech pracovního klidu a ve dnech státních svátků.

§ 25

Rozhodování o pracovní výpomoci

(1) O povolání k pracovní výpomoci rozhoduje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností povolávacím příkazem.

(2) Výběr fyzických osob pro určení k pracovní výpomoci ve prospěch ozbrojených sil zabezpečuje příslušný okresní úřad obecní úřad obce s rozšířenou působností podle požadavku územní vojenské správy krajského vojenského velitelství. Fyzické osoby povolané k pracovní výpomoci ve prospěch ozbrojených sil jsou podřízeny velitelským orgánům vojenských útvarů a zařízení ozbrojených sil, ke kterým byly přiděleny, a plní úkoly podle jejich pokynů.

§ 23.

(3) Na rozhodování o určení k pracovní výpomoci se obdobně použije ustanovení

HLAVA IV

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ O PRACOVNÍ POVINNOSTI A PRACOVNÍ VÝPOMOCI

§ 26

(1) Povolávací příkaz k plnění pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci lze vydat v souladu se schválenými krizovými plány, plány obrany a dílčími plány obrany zpracovanými podle zvláštních právních předpisů.

(2) Od pracovní povinnosti nebo od pracovní výpomoci jsou osvobozeny fyzické osoby zdravotně nezpůsobilé k výkonu požadovaných druhů práce, osoby invalidní ve třetím stupni, fyzické osoby mladší 18 let a starší 62 let, těhotné ženy a ženy do konce třetího měsíce po porodu, jestliže se dítě narodilo mrtvé nebo zemřelo; osvobození se vztahuje též na ženy a osamělé muže, kteří pečují o dítě ve věku do 15 let.

(3) Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze požadovat od poslanců a senátorů Parlamentu a , členů vlády, hejtmanů krajů a primátora hlavního města Prahy.

(4) Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc nelze požadovat od fyzických osob, které požívají imunitu a výsady podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána.4) Pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc od ostatních cizinců5) lze požadovat jen v případě, nebrání-li tomu mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána.

(5) Od pracovní povinnosti nebo od pracovní výpomoci zprostí obecní úřad obce s rozšířenou působností fyzické osoby, u kterých nastane po povolání k těmto povinnostem některá z podmínek uvedených v odstavcích 1 až 3 2 až 4.

(6) Fyzické osoby osvobozené od pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci se mohou potřebných činností zúčastnit dobrovolně.

§ 27

(1) O propuštění z pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci rozhoduje příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností na základě oznámení zaměstnávajícího bezodkladně po zániku jejich potřeby. Zaměstnávající, u kterého se pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc vykonávají, je povinen zánik jejich potřeby ohlásit příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností v dostatečném časovém předstihu.

(2) Nemůže-li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností o propuštění z pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci rozhodnout bezodkladně po zániku jejich potřeby, o propuštění rozhodne zaměstnávající, u kterého je povinné fyzické osoby vykonávají, a tuto skutečnost bezodkladně oznámí příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.

(3) Pro úpravu vztahů mezi povinnými fyzickými osobami a zaměstnávajícím, které vznikly z nařízené pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, se přiměřeně použijí zvláštní právní předpisy.

§ 28

Ministerstvo v dohodě s Ministerstvem vnitra a Ministerstvem práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou postup při uplatňování požadavku na určení fyzických osob k pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, náležitosti povolávacího příkazu a jeho vzor.

ČÁST PÁTÁ

OBJEKTY DŮLEŽITÉ PRO OBRANU STÁTU

§ 29

(1) Objekty důležité pro obranu státu jsou pozemky a stavby umístěné ve vojenských újezdech a jejich příslušenství, které mají z politického, vojenského nebo hospodářského hlediska význam pro zajišťování obrany státu, zejména pro zabezpečení základních funkcí státu a zabezpečení ozbrojených sil.

(2) Objekty důležité pro obranu státu jsou dále

a) pozemky a stavby, k nimž výkon vlastnického práva státu a jiných majetkových práv státu vykonává ministerstvo nebo právnická osoba jím zřízená nebo založená,

b) pozemky a stavby určené k ochraně obyvatel,

c) pozemky, stavby a další objekty strategického významu, které určí vláda,

d) pozemky a stavby, které za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu mohou mít strategický význam a které určí vláda.

(3) Do objektů důležitých pro obranu státu z důvodu veřejného zájmu nebo z důvodu bezpečnosti fyzických osob může být statutárním orgánem nebo jím pověřenou osobou, do jehož působnosti objekty důležité pro obranu státu náleží, vstup omezen nebo zakázán.

ČÁST ŠESTÁ VOJENSKÉ ÚJEZDY‌

§ 30

(1) Vojenský újezd (dále jen "újezd") je vymezená část území státu určená k zajišťování obrany státu a k výcviku ozbrojených sil. Újezd tvoří územní správní jednotku. Způsob evidování nemovitostí na území újezdu a označování hranic újezdu stanoví zvláštní právní předpis.

(2) Újezd a újezdní úřady se zřizují, mění a ruší zvláštním zákonem.

§ 31

(1) Majetek na území újezdu, s výjimkou vneseného majetku, smí být jen ve vlastnictví státu.

(2) Z důvodů veřejného zájmu a hospodářského využití území újezdu rozhodne ministerstvo po projednání s příslušnými ministerstvy a jinými ústředními správními úřady, jaké právnické osoby budou založeny k provozování podnikatelské činnosti na území újezdů.

§ 32

(1) Fyzické osoby, které ke dni zřízení nebo změny újezdu mají na jeho území pobyt a neobdrží povolení újezdního úřadu k pobytu na jeho území, nebo kterým se takové povolení dodatečně odejme z důvodu veřejného zájmu, jsou povinny se z území újezdu vystěhovat.

(2) Fyzické osoby uvedené v odstavci 1 mají nárok na náhradní byt a náhradu stěhovacích nákladů. Nároky uplatňují prostřednictvím újezdního úřadu u ministerstva.

Pro poskytnutí bytu a náhrady stěhovacích nákladů se použije zvláštní právní předpis.9)

§ 33

(1) Fyzické osoby, které v důsledku zřízení, změny újezdu nebo z důvodu odejmutí povolení k pobytu ne vlastní vinou ztratily na jeho území zaměstnání nebo možnost podnikat, mají nárok na náhradu ušlé mzdy nebo ušlého příjmu do té doby, než si opatří nové zaměstnání nebo nové možnosti pro podnikání, nejvýše však po dobu 3 měsíců.

(2) Náhrada ušlé mzdy se poskytuje ve výši podle zvláštního právního předpisu.10)

(3) Náhrada ušlého příjmu fyzické osoby, která je samostatně výdělečně činná, činí za každý den,

a) nevyživuje-li žádnou osobu, 60 %,

b) vyživuje-li jednu osobu, 75 %,

c) vyživuje-li dvě osoby, 90 %,

d) vyživuje-li tři a více osob, 95 %

z částky denního vyměřovacího základu.11) U fyzických osob samostatně výdělečně činných, které nejsou plátci záloh na pojistné na nemocenské pojištění,12) je denním vyměřovacím základem jedna třicetina z částky, která se stanoví z částky osobního vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění, 11) která je platná k prvnímu dni kalendářního měsíce, za který náhrada náleží, snížená o jednu čtvrtinu vynásobená třemi.

(4) O nároku na náhradu ušlé mzdy a ušlého příjmu rozhoduje újezdní úřad a zajišťuje jejich výplatu.

§ 34

Nároky, které vyplývají z jiných zvláštních právních předpisů,13) zůstávají ustanovením § 33 nedotčeny.

Správa újezdu

§ 35

(1) Státní správu na území újezdu vykonává v rozsahu úkolů, které stanoví tento zákon nebo jiné zvláštní právní předpisy,14) správní úřad s názvem újezdní úřad.

(2) Újezdní úřad je současně vojenským orgánem, který plní úkoly při zajišťování obrany státu. Je podřízen ministerstvu.

9)§ 710 až 712 občanského zákoníku.

10) § 125 odst. 3 zákoníku práce, § 20 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.

11)§ 145e zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.

12)§ 145b zákona č. 100/1988 Sb.

13) Například zákon č. 1/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

14) Například § 13 odst. 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, § 2 zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů, zákon č. 268/1949 Sb., o matrikách, ve znění pozdějších předpisů, 1 odst. 2 nařízení vlády č. 24/1999 Sb., kterým se stanoví na rok 1999 podpůrné programy k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, k podpoře aktivit podílejících se na udržování krajiny a programy pomoci k podpoře méně příznivých oblastí, vyhláška č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 121/1999 Sb.

(3) Výdaje na činnost újezdního úřadu se hradí z rozpočtu ministerstva.

§ 36

V čele újezdního úřadu je přednosta, kterým je voják z povolání; o jeho služebním zařazení rozhoduje ministr obrany.

Úkoly újezdního úřadu

§ 37

(1) Újezdní úřad, jako správní úřad podle § 35 odst. 1, plní k zajišťování obrany státu, k výcviku ozbrojených sil, vojenského a hospodářského využití území újezdu zejména tyto úkoly:

a) zpracovává podklady pro tvorbu územního plánu újezdu a zajišťuje koordinaci vojenského a hospodářského využití spravovaného území,

b) zabezpečuje podmínky pro výcvik ozbrojených sil v polních podmínkách,

c) rozhoduje o vstupu a pobytu fyzických osob na území újezdu.

(2) Pro zajišťování práv a povinností fyzických osob, kterým byl povolen pobyt na území újezdu podle § 40, (dále jen "obyvatel újezdu") újezdní úřad zabezpečuje hospodářský, sociální a kulturní rozvoj území újezdu, ochranu a tvorbu zdravého životního prostředí a uspokojuje potřeby obyvatel újezdu, které by jinak zabezpečovala obec podle zvláštních právních předpisů,15) zejména

a) plněním úkolů v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví a kultury, s výjimkou výkonu státní správy; k tomuto účelu zřizuje a spravuje předškolní zařízení, základní školy a zařízení jim sloužící a podílí se na zabezpečování zdravotních služeb a sociální péče a pomoci v hmotné nouzi,

b) výstavbou a správou účelových komunikací a zabezpečováním dopravní obslužnosti,

c) výstavbou a správou veřejného osvětlení,

d) plněním úkolů požární ochrany,

e) zabezpečováním čistoty na území újezdu, odvozem domovních odpadů a jejich nezávadnou likvidací,

f) zásobováním vodou, odváděním a čištěním odpadních vod,

g) zabezpečováním místních záležitostí veřejného pořádku.

(3) Újezdní úřad při výkonu státní správy plní další úkoly pro zabezpečování potřeb obyvatel újezdu, které by jinak zabezpečovala obec podle zvláštního právního předpisu.

(4) Pro zabezpečení úkolů podle odstavců 2 a 3 vytváří újezdní úřad podmínky pro podnikání zejména obyvatelům újezdu a právnickým osobám, které mají sídlo na území újezdu.

§ 38

K zabezpečení úkolů podle § 37 odst. 2 a 3 může újezdní úřad podle místních podmínek zřizovat občanské aktivy jako své poradní orgány; své zástupce do občanských aktivů navrhuje shromáždění obyvatel újezdu. Újezdní úřad je povinen aktiv zřídit, požádá-li o jeho zřízení nejméně polovina obyvatel újezdu.

15) Například § 13, 14, 16 a 17 zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů,

§ 29 odst. 1 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 203/1994 Sb.

§ 39

Povolení ke vstupu na území újezdu

(1) Újezdní úřad může vydat povolení ke vstupu na území újezdu. Újezdní úřad při vydání povolení ke vstupu na území újezdu zabezpečí seznámení fyzických osob, kterým takové povolení bylo vydáno, s platnými režimovými a bezpečnostními opatřeními. Fyzické osoby, kterým byl povolen vstup na území újezdu, jsou povinny dodržovat režimová a bezpečnostní opatření, dbát zásad ochrany přírody a veřejného pořádku.

(2) Vydané povolení ke vstupu na území újezdu může újezdní úřad odejmout kdykoli, a to bez udání důvodů.

(3) Na rozhodování o povolení ke vstupu a jeho odejmutí se nevztahuje správní řád.

§ 40

Pobyt na území újezdu

(1) Újezdní úřad vydává povolení k pobytu na území újezdu.

(2) Újezdní úřad může odejmout povolení k pobytu fyzickým osobám, které mají na území újezdu bydliště, z důvodu veřejného zájmu, nebo vyžaduje-li to bezpečnost a ochrana zdraví obyvatel újezdu. Rozhodnutí o odejmutí povolení k pobytu se musí odůvodnit.

(3) Na rozhodování o odejmutí povolení k pobytu se použije správní řád.

ČÁST SEDMÁ

DALŠÍ OPATŘENÍ V ZÁJMU OBRANY STÁTU

§ 41

Prověření opatření pro zabezpečení obrany státu

(1) Prověřením opatření pro zabezpečení obrany státu se rozumí praktické ověření nebo realizace úkolů uložených jednotlivým subjektům podle tohoto zákona (dále jen "prověření"). Prověření uskutečňuje ministerstvo.

(2) Přesahuje-li rozsah prověření působnost ministerstva, kterou stanoví tento zákon nebo zvláštní právní předpisy, uloží vláda usnesením provést prověření většího rozsahu a oznámí to předem Parlamentu a prezidentovi republiky.

(3) Prověřením většího rozsahu se rozumí takové praktické ověření, kterého se účastní ozbrojené síly, povolávají se vojáci mimo činnou službu a použijí se i věcné prostředky ve vlastnictví právnických a fyzických osob.

§ 42

Výcvik ozbrojených sil mimo území újezdů

(1) Ozbrojené síly mohou po dohodě s příslušnými správními úřady, orgány územních samosprávných celků a s vlastníky používat ke svému výcviku pozemky, vodní toky, pozemní komunikace, stavby určené k demolici a jiné stavby, nepostačuje-li jim k tomu území újezdů. Přitom jsou povinny co nejvíce šetřit zemědělské a lesní kultury, pozemní komunikace, stavby a jiný majetek. Škodu způsobenou vojenským cvičením hradí stát.

(2) Po dobu výcviku ozbrojených sil a při jejich přesunech může z důvodu bezpečnosti fyzických osob příslušný správní úřad na návrh ministerstva omezit, zakázat nebo jinak upravit přístup do určených prostorů, jakož i pobyt a dopravu v nich.

§ 43

Zvláštní stavby

Na stavby určené ke speciálnímu využití, popřípadě na jiné stavby, které slouží k zajišťování obrany státu, u nichž výkon vlastnického práva státu přísluší ministerstvu, se nevztahují zvláštní právní předpisy pro výstavbu staveb a jejich technické vybavení s výjimkou právních předpisů o územním řízení. Právní předpisy pro výstavbu staveb a jejich technické vybavení se však v plném rozsahu vztahují na stavby určené ke stálému ubytování příslušníků ozbrojených sil, školy a stavby obdobného charakteru. Při výstavbě a provozu těchto staveb a zařízení přísluší ministerstvu vykonávat dozor, který by jinak vykonávaly příslušné správní úřady.

§ 44

Bezpečnostní a ochranná pásma

(1) Bezpečnostní nebo ochranná pásma lze zřídit z důvodů zabezpečování objektů důležitých pro obranu státu před účinky nepředvídatelných stavů, havárií nebo poruch anebo z důvodů ochrany života, zdraví nebo majetku osob.

(2) Bezpečnostním pásmem se rozumí prostor uvnitř objektu důležitého pro obranu státu určený k jeho ochraně před účinky vnitřních vlivů nebo nepředvídatelných stavů, pro zabezpečení spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví nebo majetku osob. O bezpečnostních pásmech rozhoduje ministerstvo a v terénu se vyznačují výstražnými tabulemi.

(3) Ochranným pásmem se rozumí prostor kolem objektu důležitého pro obranu státu určený k jeho ochraně před účinky vnějších vlivů, pro zabezpečení jeho spolehlivého provozu a k ochraně života, zdraví nebo majetku osob.

(4) O hranici ochranného pásma rozhoduje ministerstvo po dohodě s příslušným správním úřadem a po projednání s vlastníkem přilehlého pozemku. Zřízení ochranného pásma se oznámí veřejnou vyhláškou. Ochranné pásmo zřídí ministerstvo opatřením obecné povahy. Veřejná vyhláška musí být vystavená na místě tomu obvyklém po dobu 30 dnů k veřejnému nahlédnutí. Hranice ochranných pásem se v terénu vyznačují tabulemi.

Vyvlastnění ve zkráceném řízení

§ 45

(1) Za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu lze výjimečně vyvlastnit ve zkráceném řízení nezbytné nemovité a movité věci a práva k nim pro účely zajišťování obrany státu, nelze-li je získat jinak.

(2) Vyvlastnění lze uskutečnit pouze za náhradu.

§ 46

(1) Návrh na vyvlastnění ve zkráceném řízení může podat jen správní úřad (dále jen "navrhovatel").

(2) Xxxxxxxxxxx v návrhu na vyvlastnění ve zkráceném řízení označí nemovitou nebo movitou věc, jejíž vyvlastnění navrhuje, důvody vyvlastnění, důvody, pro něž nelze věc získat jinak, a účastníky, jichž se vyvlastnění týká. Není-li navrhovatelem ministerstvo, je nezbytnou

náležitostí návrhu potvrzení ministerstva o tom, že jde o vyvlastnění k účelům zajišťování obrany státu.

§ 47

Příslušným k vyvlastnění nemovitosti ve zkráceném řízení je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu se nemovitost nachází. Nachází-li se nemovitost v obvodu několika obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, podá se návrh Ministerstvu vnitra, které určí, který obecní úřad obce s rozšířenou působností vyvlastnění uskuteční.

§ 48

Příslušným k vyvlastnění movité věci ve zkráceném řízení je obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má vlastník movité věci místo trvalého pobytu nebo právnická osoba sídlo.

§ 49

(1) Řízení se zahajuje podáním návrhu na vyvlastnění příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností

(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností o zahájení řízení bezodkladně uvědomí účastníky řízení a stanoví jim lhůtu pro vyjádření. Lhůta pro vyjádření nesmí být kratší než 3 dny.

(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností před uplynutím lhůty, kterou stanovil účastníkům řízení pro vyjádření, uskuteční místní šetření. V průběhu místního šetření se ocení věc, která je předmětem vyvlastnění. K ocenění se použijí zvláštní právní předpisy platné v době zahájení řízení.

(4) Rozhodnutí se musí vydat do 7 dnů ode dne zahájení tohoto řízení.

(5) Rozhodnutí obsahuje výrok, odůvodnění, rozhodnutí o náhradě za vyvlastnění a poučení o odvolání. Odůvodnění neobsahuje utajované informace a údaje, kterými může dojít k ohrožení ochrany utajovaných informací. Poučení o odvolání obsahuje označení správního úřadu, ke kterému se lze odvolat, lhůtu pro odvolání a poučení o tom, že odvolání nemá odkladný účinek.

§ 50

(1) Účastníci řízení se mohou proti vyvlastňovacímu výměru odvolat ve lhůtě 15 dnů od jeho doručení.

(2) Při řízení o odvolání se použije správní řád.

§ 51

(1) Náhrady za vyvlastnění vyplácí Ministerstvo financí na návrh příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který jej podá do 6 měsíců od právní moci rozhodnutí o vyvlastnění. Nárok na náhradu se nepromlčuje.

(2) Byla-li předmětem vyvlastnění nemovitost, obecní úřad obce s rozšířenou působností podá návrh na zápis do katastru nemovitostí u příslušného katastrálního úřadu.

§ 52

Příprava občanů k obraně státu

(1) Příprava občanů k obraně státu je dobrovolná, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis16) nestanoví jinak.

(2) Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu je příprava občanů k obraně státu povinná.

(23) Příprava občanů k obraně státu zahrnuje zejména zdravotnickou přípravu, přípravu k civilní ochraně obraně, zájmovou činnost s technickým a sportovním zaměřením, přípravu obyvatelstva k sebeobraně a vzájemné pomoci a další činnosti spojené s branností a se zabezpečením přípravy k obraně státu.

(34) Příprava občanů k obraně státu má charakter vzdělávání a provádí se v rámci základního a středního vzdělávání i v rámci jiné státem uznané vzdělávací činnosti. Občany k obraně státu připravují zejména školy, školská zařízení a další vzdělávací zařízení.

(45) Na přípravě občanů k obraně státu se mohou podílet i občanská sdružení, církve, náboženské společnosti a další právnické osoby podle svého účelu a poslání v součinnosti s příslušnými obecními úřady obcí s rozšířenou působností, krajskými úřady a obcemi územními samosprávnými celky.

(56) Za přípravu občanů k obraně státu podle tohoto zákona a podle zvláštních právních předpisů17) odpovídají ministerstva, jiné správní úřady a obce územní samosprávné celky. Ministerstvo spolupracuje s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy na zabezpečení odborné složky obsahu vzdělávání ve vydávaných učebních dokumentech v oblasti přípravy občanů k obraně státu.

§ 53

Omezení základních lidských práv a svobod

(1) K zajištění obrany státu za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu se v nezbytně nutné míře omezuje svoboda pohybu a pobytu a právo pokojně se shromažďovat.

(2) Omezení svobody pohybu a pobytu spočívá v povinnosti uposlechnout

a) zákaz vstupu do vyznačených prostor,

b) příkaz zdržovat se v místě trvalého pobytu nebo pobývat v přikázaném místě,

c) zákaz vycházení z budov nebo staveb určených k ochraně obyvatel.

(3) Omezení práva pokojně se shromažďovat spočívá v povinnosti uposlechnout zákaz svolávání shromáždění na veřejném prostranství včetně pouličních průvodů a manifestací.

(4) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na fyzické osoby provádějící záchranné práce nebo zabezpečující poskytování pomoci v případě bezprostředního ohrožení zdraví nebo života.

(5) Místní, osobní a časovou působnost a konkrétní stanovení omezení lidských práv a základních svobod uvedených v odstavcích 2 a 3 nařizuje vláda. Nařízení se vyhlašuje stejným způsobem jako právní předpis a zveřejňuje se v hromadných sdělovacích prostředcích a na úředních deskách územních samosprávných celků. Omezení lidských práv a základních svobod nabývají účinnosti okamžikem, který se v nařízení stanoví.

(6) Ustanovení předchozích odstavců nejsou na újmu práva České republiky omezit i jiná lidská práva, pokud to připouštějí smlouvy o lidských právech a základních svobodách,

16) Například branný zákon.

17) Například zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších přepisů, branný zákon.

jimiž je Česká republika vázána.

ČÁST OSMÁ

VZTAH KE SPOJENECKÝM OZBROJENÝM SILÁM

§ 54

Použití zákona k plnění mezinárodních závazků

Povinnosti ukládané podle tohoto zákona pro potřeby ozbrojených sil se mohou ukládat i ve prospěch spojeneckých ozbrojených sil, je-li to třeba ke splnění mezinárodních smluvních závazků České republiky o společné obraně proti napadení.

ČÁST DEVÁTÁ FINANCOVÁNÍ OBRANY STÁTU‌

§ 55

Výdaje na obranu státu

Výdaje spojené s přípravou k obraně státu a s obranou státu za stavu ohrožení státu a za válečného stavu hradí stát.

Obecná ustanovení o náhradách

§ 56

(1) Náhradou poskytovanou podle tohoto zákona se rozumí finanční nebo věcné plnění za poskytnuté věcné prostředky a majetkovou újmu způsobenou na nich a za poskytnutou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc.

(2) Náhrady podle tohoto zákona se zpravidla vyplácejí v penězích. Místo náhrady v penězích se může náhrada uskutečnit vydáním jiného věcného prostředku stejného druhu a stejné hodnoty.

§ 57

(1) Náhrady podle tohoto zákona je povinen vyplatit obecní úřad obce s rozšířenou působností, který o poskytnutí věcných prostředků, pracovní výpomoci nebo pracovní povinnosti rozhodl.

(2) Náhrady podle odstavce 1 se vyplácejí zpravidla ve lhůtě 6 měsíců od odvolání stavu ohrožení státu nebo válečného stavu. Nárok na náhradu se nepromlčuje.

§ 58

Náhrada za poskytnutí věcných prostředků

(1) Náhrada za poskytnutí věcného prostředku v souvislosti s prověřením podle

§ 41 se určí, nedošlo-li k dohodě o její výši, ve výši ceny zjištěné podle zvláštního právního předpisu.18) Rada kraje nařízením může stanovit sazby a způsob výpočtu maximální výše náhrad za poskytnutí jednotlivých druhů věcných prostředků použitých v souvislosti s prověřením podle věty první.

(2) Náhrada za poskytnutí věcného prostředku za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu se určí odvozením od pořizovací ceny, popřípadě reprodukční pořizovací ceny19) věcného prostředku s přihlédnutím k době používání a k míře opotřebení věcného

18)§ 2 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

19)§ 25 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví.

prostředku v době převzetí a s přihlédnutím ke stavu věcného prostředku v době jeho vrácení a za podmínek, které stanoví regulační opatření vyhlášené podle zvláštního právního předpisu.

§ 59

Náhrada majetkové újmy na věcných prostředcích

(1) Majetkovou újmou na věcných prostředcích se rozumí každé poškození nebo opotřebení nad obvyklou míru dodaného věcného prostředku, ke kterému došlo v příčinné souvislosti s jeho dodáním, používáním a vracením.

(2) Došlo-li k poškození věcného prostředku a nebyl-li uveden do původního stavu ke dni vrácení, náleží jeho majiteli náhrada majetkové újmy.

(3) Není-li uplatněno právo na náhradu majetkové újmy u zjevného poškození věcného prostředku nejpozději do 6 měsíců ode dne jeho vrácení a v ostatních případech nejpozději do 1 roku ode dne jeho vrácení, zaniká.

Náhrada za pracovní výpomoc a za výkon pracovní povinnosti

§ 60

(1) Za pracovní výpomoc se poskytuje náhrada podle druhu a náročnosti přidělené

práce.

(2) Fyzickým osobám, kterým byla určena pracovní výpomoc, náleží náhrada ve výši

a za podmínek stanovených v mzdových a platových předpisech platných u zaměstnávajícího, kde se pracovní výpomoc vykonává, jako kdyby byl stejný druh práce vykonáván u zaměstnávajícího v pracovním poměru. Náhrada škody za pracovní úrazy a nemoci z povolání se poskytuje podle pracovněprávních předpisů.

§ 61

(1) Fyzické osoby, které pracovní výpomoc vykonávají ve prospěch ozbrojených sil, mají nárok na stejné náležitosti jako vojáci v mimořádné službě8)zařazení do obdobných funkcí, s výjimkou hodnostního příplatku.

(2) Pracovní úrazy a nemoci z povolání fyzických osob povolaných k pracovní výpomoci ve prospěch ozbrojených sil se odškodňují za stejných podmínek jako u vojáků v mimořádné službě.8) Pozůstalým po fyzických osobách povolaných k pracovní výpomoci náleží odškodnění jako pozůstalým po vojácích v mimořádné službě. 8)

§ 62

Fyzickým osobám, kterým byla uložena pracovní povinnost, náleží náhrada ve výši a za podmínek stanovených ve mzdových a platových předpisech platných u zaměstnávajícího, kde se pracovní povinnost vykonává. Za stejných podmínek jim náleží odškodnění za pracovní úrazy a nemoci z povolání.

§ 63

(1) Odškodňují se pouze pracovní úrazy, nemoci z povolání a úmrtí, ke kterým došlo při plnění úkolů po dobu pracovní výpomoci nebo pracovní povinnosti nebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů.

(2) Pracovní úrazy, nemoci z povolání a úmrtí podle odstavce 1 odškodňují obecní

úřady obcí s rozšířenou působností příslušné podle místa trvalého pobytu oprávněné osoby.

ČÁST DESÁTÁ

SANKCE A VÝKON ROZHODNUTÍ

HLAVA I POKUTY‌

§ 64

(1) Za nesplnění povinností stanovených v § 10 až 12, § 15, 18, 21 až 24 a § 53 lze uložit pokutu

a) právnické osobě až do výše 5 000 000 Kč, b) fyzické osobě až do výše 1 000 000 Kč.

(2) Spolu s uložením pokuty se stanoví lhůta ke zjednání nápravy; nebyla-li učiněna náprava ve stanovené lhůtě, lze uložit novou pokutu. Výše pokuty spolu s uložením nové pokuty nesmí přesáhnout dvojnásobek částek uvedených v odstavci 1.

§ 65

(1) Za nesplnění povinností stanovených v § 64 odst. 1 lze za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu uložit pokutu až do výše pětinásobku částek uvedených v § 64 odst. 1.

(2) Spolu s uložením pokuty se stanoví lhůta ke zjednání nápravy; nebyla-li učiněna náprava ve stanovené lhůtě, lze uložit novou pokutu. Výše pokuty spolu s uložením nové pokuty nesmí přesáhnout šestinásobek částek uvedených v § 64 odst. 1.

§ 66

Pokutu lze uložit do 1 roku ode dne, kdy se o nesplnění povinnosti dověděl orgán, který je oprávněn uložit pokutu, nejpozději však do 3 let ode dne, kdy k nesplnění povinnosti došlo. Doba stavu ohrožení státu a válečného stavu se do běhu lhůt nezapočítává.

§ 67

(1) Pokuty ukládá obecní úřad obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu působnosti k nesplnění povinnosti došlo. Pokuty jsou příjmem rozpočtu obce.

(2) Právnická nebo fyzická osoba, které byla pokuta uložena, je povinna ji zaplatit do 15 dnů ode dne doručení rozhodnutí o jejím uložení. Za prodlení s úhradou pravomocně uložené pokuty zaplatí příslušná osoba úrok z prodlení ve výši 0,25 % z neuhrazené částky za každý den prodlení s úhradou, nejméně však 200 Kč za každý i započatý měsíc prodlení.

§ 68

Není-li v tomto nebo zvláštním zákoně stanoveno jinak, vztahuje se na řízení o pokutách správní řád.

ČÁST DESÁTÁ

SPRÁVNÍ DELIKTY A VÝKON ROZHODNUTÍ

Hlava I Správní delikty

Přestupky

§ 64

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) neposkytne na žádost příslušných správních úřadů a orgánů územních samosprávných celků údaje a informace v nezbytně nutném rozsahu pro potřeby přípravy a realizace opatření v zájmu zajišťování obrany státu, nebo

b) za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu neuposlechne zákazu svolávat shromáždění na veřejném prostranství včetně pouličních průvodů a manifestací.

(2) Fyzická osoba se jako pověřený pracovník dopustí přestupku tím, že poruší povinnost mlčenlivosti o skutečnostech, o kterých se dozvěděla v souvislosti s plněním úkolů při zajišťování obrany státu, pokud se porušením povinnosti mlčenlivosti nedopustila trestného činu. Porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost o utajované informaci podle zákona upravujícího ochranu utajovaných informací není tímto zákonem dotčena.

(3) Fyzická osoba, které byla uložena pracovní povinnost, se dopustí přestupku

tím, že

a) se nepodrobí lékařské prohlídce,

b) nenastoupí k výkonu práce u zaměstnávajícího ve stanoveném čase a do určeného místa, nebo

c) nevykonává u zaměstnávajícího podle potřeb zajišťování obrany státu určené práce, a to i nad časový limit stanovený ve zvláštních právních předpisech, včetně prací v noci, ve dnech pracovního klidu a ve dnech státních svátků.

(4) Povolávaná fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoznámí příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností svoji zdravotní nezpůsobilost k výkonu jí určeného druhu práce.

(5) Fyzická osoba, která nebyla osvobozena od povinnosti poskytovat pracovní výpomoc a které nebyla uložena pracovní povinnost nebo která nebyla povolána k mimořádné službě, se dopustí přestupku tím, že za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu neposkytuje pracovní výpomoc.

(6) Fyzická osoba určená k pracovní výpomoci se dopustí přestupku tím, že odmítne vykonávat práce nad časový limit stanovený zvláštním právním předpisem, včetně prací v noci, ve dnech pracovního klidu a ve dnech státních svátků.

(7) Občan se dopustí přestupku tím, že se za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu odmítne připravovat k obraně státu.

(8) Fyzická osoba, která neprovádí záchranné práce nebo nezabezpečuje poskytování pomoci v případě bezprostředního ohrožení zdraví nebo života, se za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu dopustí přestupku tím, že neuposlechne

a) zákazu vstupu do vyznačených prostor,

b) příkazu zdržovat se v místě pobytu nebo pobývat v přikázaném místě, nebo

c) zákazu vycházení z budov nebo staveb určených k ochraně obyvatel.

§ 65

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) neumožní provedení činností spojených s výběrem, evidencí a určením věcných prostředků pro potřeby zajišťování obrany státu anebo s jejich kontrolou,

b) neumožní v souvislosti s provedením činností podle písmene a) vstup pověřených pracovníků obce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu, ministerstva a jiných správních úřadů, pokud o věcné prostředky požádali, do objektů, nebo

c) neoznámí příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podstatné změny určených věcných prostředků, které mají význam pro jejich využitelnost, bezprostředně poté, kdy tyto změny nastaly.

(2) Fyzická osoba se jako vlastník věcných prostředků dopustí přestupku tím, že neumožní, aby s jí poskytnutými věcnými prostředky bylo naloženo způsobem určeným v rozhodnutí příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností.

(3) Fyzická osoba se jako vlastník nebo provozovatel objektu důležitého pro obranu státu dopustí přestupku tím, že nezabezpečí provozuschopnost takového objektu pro účely zajištění obrany státu a neumožní jeho užití k tomuto účelu.

§ 66

Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 1 miliónu Kč, jde-li o přestupek podle § 64 odst. 1 písm. b) a § 64 odst. 8,

b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 64 odst. 5, § 65 odst. 1 písm. a) a § 65 odst. 2 a 3,

c) 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 64 odst. 3 a 7,

d) 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle § 64 odst. 1 písm. a), § 64 odst. 2,4 a 6 a § 65 odst. 1 písm. b) a c).

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

§ 67

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu

tím, že

a) neumožní provedení činností spojených s výběrem, evidencí a určením věcných prostředků pro potřeby zajišťování obrany státu nebo s jejich kontrolou,

b) neumožní v souvislosti s provedením činností podle písmene a) vstup pověřených pracovníků obce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu, ministerstva a jiných správních úřadů, pokud o věcné prostředky požádali, do objektů,

c) jako vlastník věcných prostředků neumožní, aby s jí poskytnutými věcnými prostředky bylo naloženo způsobem určeným v rozhodnutí příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností,

d) neoznámí příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností podstatné změny určených věcných prostředků, které mají význam pro jejich využitelnost, bezprostředně poté, kdy tyto změny nastaly,

e) neposkytne na žádost příslušných správních úřadů a orgánů územních samosprávných celků údaje a informace v nezbytně nutném rozsahu pro potřeby přípravy a realizace opatření v zájmu zajišťování obrany státu, nebo

f) za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu neuposlechne zákazu svolávat shromáždění na veřejném prostranství včetně pouličních průvodů a manifestací.

(2) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník nebo provozovatel objektu důležitého pro obranu státu dopustí správního deliktu tím, že nezabezpečí provozuschopnost takového objektu pro účely zajištění obrany státu a neumožní jeho užití k tomuto účelu.

(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnavatel dopustí správního deliktu tím, že neposkytne pracovní volno zaměstnancům, kteří byli povoláni k pracovním výpomocem nebo k plnění pracovních povinností v zájmu zajišťování obrany státu.

(4) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako zaměstnávající, u kterého se vykonává pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc, dopustí správního deliktu tím, že

a) neoznámí příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nástup povolané fyzické osoby k plnění pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci, nebo

b) neohlásí příslušnému obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností v dostatečném časovém předstihu zánik potřeby pracovní potřeby nebo pracovní výpomoci.

(5) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se jako poskytovatel zdravotních služeb dopustí správního deliktu tím, že u povolávané osoby nezajistí přednostní provedení lékařské prohlídky k posouzení zdravotní způsobilosti k navrhované práci oproti poskytování dalších zdravotních služeb jiným osobám.

§ 68

Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 1 miliónu Kč, jde-li o správní delikt podle § 67 odst. 1 písm. f),

b) 500 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 67 odst. 1 písm. a) a c) a § 67 odst. 2,

c) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 67 odst. 3 až 5,

d) 50 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 67 odst. 1 písm. b), d) a e).

§ 68a

Společná ustanovení ke správním deliktům

(1) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě nebo podnikající fyzické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání, jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 2 let ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni řízení projednává místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností.

HLAVA II

VÝKON ROZHODNUTÍ ZA STAVU OHROŽENÍ STÁTU A VÁLEČNÉHO STAVU

§ 69

(1) Nesplní-li vlastník povinnost, která mu byla uložena dodávacím příkazem za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu, popřípadě ve lhůtě stanovené ke zjednání nápravy podle § 65 odst. 2, provede se výkon rozhodnutí.

(2) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, lze výkon rozhodnutí provést okamžitě po nesplnění povinnosti uložené dodávacím příkazem. V ostatních případech lze výkon rozhodnutí provést nejpozději do 7 dnů po uplynutí lhůty stanovené ke zjednání nápravy.

§ 70

Výkon rozhodnutí nařídí a provede příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností. Byly-li věcné prostředky určeny pro potřeby ozbrojených sil, výkon rozhodnutí provede územní vojenská správa krajské vojenské velitelství.

§ 71

Námitky proti jednotlivým úkonům a opatřením spojeným s výkonem rozhodnutí nemají odkladný účinek.

§ 72

Není-li v tomto nebo zvláštním zákoně stanoveno jinak, použije se na výkon rozhodnutí správní řád.

ČÁST JEDENÁCTÁ

VYUŽÍVÁNÍ ÚDAJŮ Z INFORMAČNÍCH SYSTÉMŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY

§ 72a

(1)Ministerstvo a krajské vojenské velitelství využívají při výkonu působnosti podle tohoto zákona ze základního registru obyvatel tyto údaje:

a) příjmení,

b) jméno, popřípadě jména,

c) adresa místa pobytu,

d) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.

(2) Ministerstvo a krajské vojenské velitelství využívají při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,

b) rodné číslo,

c) datum narození,

d) adresa místa trvalého pobytu,

e) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

f) omezení svéprávnosti.

(3) Ministerstvo a krajské vojenské velitelství využívají při výkonu působnosti podle tohoto zákona z informačního systému cizinců tyto údaje:

a) jméno, popřípadě jména, příjmení, jejich změna, rodné příjmení,

b) rodné číslo,

c) datum narození,

d) státní občanství, popřípadě více státních občanství,

e) druh a adresa místa pobytu,

f) omezení svéprávnosti.

§ 72b

(1) Z údajů podle § 72a lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.

(2) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo z informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.

§ 72c

Údaje podle § 72a se poskytují v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup.

ČÁST JEDENÁCTÁ DVANÁCTÁ

USTANOVENÍ PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

§ 73

(1) Újezdy, újezdní úřady a sídla újezdních úřadů, uvedené v příloze č. 1 tohoto zákona, které byly zřízeny podle dosavadních právních předpisů, jsou újezdy, újezdními úřady a sídly újezdních úřadů podle tohoto zákona. Příslušnost území újezdu k okresu, uvedená v příloze č. 1 tohoto zákona, stanovená podle dosavadních předpisů, je příslušností území újezdu k okresu podle tohoto zákona. Hranice jednotlivých existujících újezdů, vyznačené v příloze č. 2 až č. 6 tohoto zákona, stanovené podle dosavadních právních předpisů, jsou zobrazením hranic újezdů podle tohoto zákona, evidovaných ke dni jeho účinnosti v katastru nemovitostí. Do dokumentace o podrobném průběhu hranic jednotlivých újezdů lze nahlédnout u příslušného katastrálního úřadu nebo u ministerstva.

(2) Nebyla-li vlastnická práva právnických nebo fyzických osob k nemovitostem na území újezdů a věcná práva k cizím nemovitostem na území újezdů zřízená ve prospěch právnických a fyzických osob ke dni účinnosti tohoto zákona převedena na stát a nebude-li do 2 let od účinnosti tohoto zákona zahájeno řízení o povolení vkladu do katastru nemovitostí po vzájemné dohodě mezi vlastníkem a ministerstvem, všechny tyto nemovitosti a věcná práva k nim se vyvlastní.

(3) Tam, kde dosavadní právní předpisy uvádějí pojem vojenská správa, rozumí se jím ministerstvo.

(4) Požádá-li ministerstvo do 1 roku ode dne účinnosti tohoto zákona Pozemkový fond České republiky o bezúplatné převedení nemovitosti ve vlastnictví státu a jsou-li tyto nemovitosti v den účinnosti zákona objekty důležitými pro obranu státu podle § 29 odst. 1 a odst. 2 písm. a) a Pozemkový fond České republiky je spravuje, převede je do 30 dnů od doručení žádosti ministerstvu nebo určené právnické osobě, kterou ministerstvo založilo

nebo zřídilo; ministerstvo nebo určená právnická osoba začne vykonávat vlastnická práva státu k těmto nemovitostem dnem následujícím po jejich převedení. Návrh na zápis do katastru nemovitostí podá ministerstvo nebo jím zřízená právnická osoba. Náklady spojené s převedením nemovitosti a se zápisem do katastru nemovitostí hradí stát.

§ 73a

Příslušnost území újezdu ke kraji Území újezdu náleží vždy k území jednoho kraje, a to takto:

a) Území Vojenského újezdu Boletice náleží do Jihočeského kraje,

b) Území Vojenského újezdu Brdy náleží do Středočeského kraje,

c) Území Vojenského újezdu Březina náleží do Jihomoravského kraje,

d) Území Vojenského újezdu Hradiště náleží do Karlovarského kraje,

e) Území Vojenského újezdu Libavá náleží do Olomouckého kraje.

§ 73b

Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, nebo obecnímu úřadu orgánům územních samosprávných celků podle tohoto zákona jsou výkonem přenesené působnosti.

§ 74

Zrušují se

1. Zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech.

2. Zákon č. 40/1961 Sb., o obraně Československé socialistické republiky.

3. Zákonné opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 17/1976 Sb., kterým se mění a doplňuje zákon o obraně Československé socialistické republiky, zákon

o působnosti federálních ministerstev a zákon o branné výchově.

§ 75

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. prosince 1999.

Příloha č. 1 Seznam vojenských újezdů a újezdních úřadů, sídla újezdních úřadů a příslušnost

území újezdu k okresu

1. Vojenský újezd Boletice; Újezdní úřad vojenského újezdu Boletice; sídlem újezdního úřadu jsou Boletice; území újezdu náleží do okresu Český Krumlov.

2. Vojenský újezd Brdy; Újezdní úřad vojenského újezdu Brdy; sídlem újezdního úřadu je obec Jince; území újezdu náleží do okresu Příbram.

3. Vojenský újezd Březina; Újezdní úřad vojenského újezdu Březina; sídlem újezdního úřadu je město Vyškov; území újezdu náleží do okresu Vyškov.

4. Vojenský újezd Hradiště; Újezdní úřad vojenského újezdu Hradiště; sídlem újezdního úřadu je město Karlovy Vary; území újezdu náleží do okresu Karlovy Vary.

5. Vojenský újezd Libavá; Újezdní úřad vojenského újezdu Libavá; sídlem újezdního úřadu je Město Libavá; území újezdu náleží do okresu Olomouc.

Příloha č.2

Hranice vojenského újezdu Boletice

Obrázek 222-99a.pcx

Příloha č.3

Hranice vojenského újezdu Brdy

Obrázek 222-99b.pcx

Příloha č. 4

Hranice vojenského újezdu Březina

Obrázek 222-99c.pcx

Příloha č. 5

Hranice vojenského újezdu Hradiště

Obrázek 222-99d.pcx

Příloha č. 6

Hranice vojenského újezdu Libavá

Obrázek 222-99e.pcx

K části třetí – platné znění zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:

Společná ustanovení o změnách pracovního poměru a návrat do práce

§ 47

Nastoupí-li zaměstnanec po skončení výkonu veřejné funkce nebo činnosti pro odborovou organizaci, pro kterou byl uvolněn v rozsahu pracovní doby, nebo po skončení vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení služby v operačním nasazení nebo zaměstnankyně po skončení mateřské dovolené nebo zaměstnanec po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, do práce, anebo nastoupí-li do práce zaměstnanec po skončení dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény, je zaměstnavatel povinen zařadit je na jejich původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že původní práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, zařadí je zaměstnavatel podle pracovní smlouvy.

Oddíl 3

Zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem

§ 53

(1) Zakazuje se dát zaměstnanci výpověď v ochranné době, to je

a) v době, kdy je zaměstnanec uznán dočasně práce neschopným, pokud si tuto neschopnost úmyslně nepřivodil nebo nevznikla-li tato neschopnost jako bezprostřední následek opilosti zaměstnance nebo zneužití návykových látek, a v době od podání návrhu na ústavní ošetřování nebo od nástupu lázeňského léčení až do dne jejich ukončení; při onemocnění tuberkulózou se tato ochranná doba prodlužuje o 6 měsíců po propuštění z ústavního ošetřování,

b) při výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení služby v operačním nasazení ode dne, kdy byl zaměstnanci doručen povolávací rozkaz, po dobu výkonu těchto cvičení druhů vojenské činné služby, až do uplynutí 2 týdnů po jeho propuštění z těchto cvičení druhů vojenské činné služby,

c) v době, kdy je zaměstnanec dlouhodobě plně uvolněn pro výkon veřejné funkce,

d) v době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou,

e) v době, kdy je zaměstnanec, který pracuje v noci, uznán na základě lékařského posudku vydaného poskytovatelem pracovnělékařských služeb dočasně nezpůsobilým pro noční práci.

(2) Byla-li dána zaměstnanci výpověď před počátkem ochranné doby tak, že by výpovědní doba měla uplynout v ochranné době, ochranná doba se do výpovědní doby nezapočítává; pracovní poměr skončí teprve uplynutím zbývající části výpovědní doby po skončení ochranné doby, ledaže zaměstnanec sdělí zaměstnavateli, že na prodloužení pracovního poměru netrvá.

§ 204

Pracovní volno související s brannou povinností

(1) Zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, je-li zaměstnanec povinen dostavit se k příslušnému vojenskému správnímu úřadu v souvislosti s výkonem branné povinnosti.

(2) Zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele pracovní volno v nezbytně nutném

rozsahu rovněž po dobu, kterou potřebuje na cestu do místa povolání a dobu výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení služby v operačním nasazení.

(3) Náhradu mzdy nebo platu za pracovní volno související s brannou povinností podle odstavců 1 a 2 odstavce 1 hradí ve výši průměrného výdělku příslušný vojenský správní úřad.

Díl 2 Čerpání dovolené

§ 217

(1) Dobu čerpání dovolené je povinen zaměstnavatel určit podle písemného rozvrhu čerpání dovolené vydaného s předchozím souhlasem odborové organizace a rady zaměstnanců tak, aby dovolená mohla být vyčerpána zpravidla vcelku a do konce kalendářního roku, ve kterém právo na dovolenou vzniklo, pokud v tomto zákoně není dále stanoveno jinak. Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se zaměstnanec se zaměstnavatelem nedohodne na jiné délce čerpané dovolené. Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.

(2) Zaměstnavatel může určit zaměstnanci čerpání dovolené, i když dosud nesplnil podmínky pro vznik práva na dovolenou, jestliže je možné předpokládat, že zaměstnanec tyto podmínky splní do konce kalendářního roku, popřípadě do skončení pracovního poměru.

(3) Zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci náklady, které mu bez jeho zavinění vznikly proto, že zaměstnavatel změnil jemu určenou dobu čerpání dovolené nebo že ho odvolal z dovolené.

(4) Zaměstnavatel nesmí určit čerpání dovolené na dobu, kdy zaměstnanec vykonává vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení službu v operačním nasazení, kdy je uznán dočasně práce neschopným podle zvláštního právního předpisu61), ani na dobu, po kterou je zaměstnankyně na mateřské nebo rodičovské dovolené a zaměstnanec na rodičovské dovolené. Na dobu ostatních překážek v práci na straně zaměstnance smí zaměstnavatel určit čerpání dovolené jen na jeho žádost.

(5) Požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele

o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je zaměstnankyně oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět.

§ 219

(1) Nastoupí-li zaměstnanec během dovolené vojenské cvičení nebo výjimečné vojenské cvičení službu v operačním nasazení v ozbrojených silách, byl-li uznán dočasně práce neschopným nebo ošetřuje-li nemocného člena rodiny, dovolená se mu přerušuje; to neplatí, určil-li zaměstnavatel čerpání dovolené na dobu ošetřování nemocného člena rodiny nebo na dobu výkonu vojenského cvičení nebo výjimečného vojenského cvičení služby v operačním nasazení na žádost zaměstnance. Dovolená zaměstnankyně se přerušuje také nástupem mateřské a rodičovské dovolené a zaměstnance také nástupem rodičovské dovolené.

(2) Připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. Určil-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek tak, že by připadlo do doby dovolené, je povinen určit mu náhradní volno na jiný den.

K části čtvrté – platné znění zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:

HLAVA XI

TRESTNÉ ČINY PROTI BRANNÉ POVINNOSTI

Díl 1

Trestné činy proti vojenské podřízenosti a proti vojenské cti

§ 370

Neplnění odvodní povinnosti

(1) Kdo se nedostaví za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu k odvodnímu řízení v úmyslu svou odvodní povinnost nesplnit nebo její splnění oddálit, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta až na šest měsíců.

(2) Odnětím svobody na šest měsíců až tři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

§ 371

Obcházení branné povinnosti

(1) Kdo za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu se dopustí pletich v úmyslu dosáhnout úlev v plnění branné povinnosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta až na jeden rok.

(2) Kdo za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu se dopustí pletich v úmyslu

a) sám se zcela nebo zčásti vyhnout plnění branné povinnosti, nebo

b) jiného zcela nebo zčásti vymknout z plnění branné povinnosti,

bude potrestán odnětím svobody na tři léta až pět let šest měsíců až dvě léta.

(3) Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

Díl 2

Trestné činy proti povinnosti konat vojenskou službu

§ 393

Porušení služební povinnosti vojáka

(1) Kdo ke škodě ozbrojených sil nesplněním uložené služební povinnosti podle svého služebního zařazení, byť i z nedbalosti, podstatně sníží použitelnost vojenského materiálu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti.

(2) Kdo bez oprávnění užije vojenský materiál větší hodnoty k účelu, pro který není určen, nebo k takovému užití dá souhlas, nebo kdo zneužije nebo umožní zneužití podřízených k úkolům nad rámec služebních povinností, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty.

(3) Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán,

a) opatří-li činem uvedeným v odstavci 2 sobě nebo jinému značný prospěch, nebo

b) způsobí-li úmyslně spáchaným činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 snížení bojeschopnosti ozbrojených sil nebo značnou škodu.

(4) Odnětím svobody na osm až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán,

a) spáchá-li úmyslně čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu nebo za bojové situace, nebo

b) způsobí-li takovým činem škodu velkého rozsahu.

(4) Odnětím svobody na tři léta až deset let bude pachatel potrestán, způsobí-li úmyslně spáchaným činem uvedeným v odstavci 1 nebo 2 škodu velkého rozsahu.

(5) Odnětím svobody na osm až dvacet let nebo výjimečným trestem bude pachatel potrestán, spáchá-li úmyslně čin uvedený v odstavci 1 nebo 2 za bojové situace, za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

(56) Příprava je trestná.

K části páté – změna zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:

ČÁST TŘETÍ

ÚKOLY ZAMĚSTNAVATELŮ V SOCIÁLNÍM ZABEZPEČENÍ

HLAVA DRUHÁ

ÚKOLY ZAMĚSTNAVATELŮ PŘI PROVÁDĚNÍ DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ

§ 35a

Povinnost zaměstnavatelů vést záznamy a podávat hlášení pro účely důchodového pojištění

(1) Zaměstnavatelem se pro účely důchodového pojištění rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává jiné fyzické osoby nebo k níž jsou fyzické osoby ve vztahu, který zakládá účast na důchodovém pojištění. Za zaměstnavatele se považují též organizační složky státu, v nichž jsou zařazeny fyzické osoby v pracovním poměru nebo činny na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, služební úřady, v nichž jsou státní zaměstnanci podle služebního zákona3a) zařazeni k výkonu státní služby, věznice, v nichž vykonává trest odnětí svobody odsouzený zařazený do práce, ústavy pro výkon zabezpečovací detence, v nichž vykonávají zabezpečovací detenci osoby zařazené do práce, a příslušné útvary, složky nebo jiné organizační části bezpečnostních sborů nebo ozbrojených sil České republiky, které vyplácejí příslušníkům bezpečnostních sborů nebo vojákům povolání plat nebo služné u ostatních vojáků vykonávajících vojenskou činnou službu (dále jen "útvar"). Za zaměstnavatele se považuje dále organizační složka právnické osoby, která má sídlo ve státě, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, pokud je tato složka zapsána v obchodním rejstříku a tato právnická osoba zaměstnává vedoucí zaměstnance této organizační složky, pokud tito zaměstnanci mají místo výkonu práce trvale v České republice.

(2) Zaměstnavatelé jsou povinni vést potřebné záznamy o skutečnostech rozhodných pro nárok na dávky důchodového pojištění, jejich výši a výplatu a předkládat je příslušným orgánům sociálního zabezpečení.

(3) Změny ve skutečnostech rozhodných pro nárok na dávku a jeho trvání a pro výši a výplatu dávky jsou zaměstnavatelé povinni písemně hlásit, není-li určeno jinak, do osmi dnů. Na výzvu orgánů sociálního zabezpečení jsou organizace povinny podat hlášení a předložit záznamy ve lhůtě určené tímto orgánem, a není-li lhůta určena, do osmi dnů od doručení výzvy.

(4) Zaměstnavatelé jsou povinni uschovávat

a) stejnopisy evidenčních listů (§ 38 odst. 5 věta první) vyhotovených v kalendářním roce, kterého se týkají, nebo v bezprostředně následujícím kalendářním roce po dobu 3 kalendářních roků po roce, kterého se týkají, a stejnopisy ostatních evidenčních listů po dobu 3 kalendářních roků po roce, ve kterém byly vyhotoveny,

b) záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle § 37 odst. 1 písm. h) po dobu 6 kalendářních roků následujících po měsíci, kterého se záznam týká, vždy však po dobu 3 kalendářních roků následujících po měsíci, v němž bylo dlužné pojistné za tento měsíc zaplaceno,

c) záznamy o skutečnostech vedených v evidenci podle § 37 odst. 1, pokud jde o poživatele starobního nebo invalidního důchodu, po dobu 10 kalendářních roků po roce, kterého se týkají,

d) mzdové listy71a) nebo účetní záznamy o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění, včetně údajů uvedených v § 37 odst. 2, po dobu 30 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají, a jde-li o mzdové listy nebo účetní záznamy

o údajích potřebných pro účely důchodového pojištění vedené pro poživatele starobního důchodu, po dobu 10 kalendářních roků následujících po roce, kterého se týkají,

pokud zvláštní právní předpis nestanoví pro záznamy, které mají charakter účetních záznamů, delší uschovací dobu; za záznamy o těchto skutečnostech se vždy považují doklady o druhu, vzniku a skončení pracovního vztahu, záznamy o pracovních úrazech a o nemocech z povolání a záznamy o evidenci pracovní doby71b) včetně doby pracovního volna bez náhrady příjmu.

(5) Zaniká-li zaměstnavatel bez právního nástupce před uplynutím dob uvedených v odstavci 4, je povinen zajistit úschovu záznamů a dalších dokladů do uplynutí uvedených dob a písemně oznámit okresní správě sociálního zabezpečení, kde jsou tyto záznamy a doklady uloženy. Jsou-li záznamy a další doklady uloženy v archivech, jsou archivy tyto záznamy a doklady povinny bezplatně na výzvu okresní správy sociálního zabezpečení nebo České správy sociálního zabezpečení pro účely provádění důchodového pojištění na nezbytně nutnou dobu předat; archivy mají právo na úhradu nákladů přepravy nebo zaslání.

71a)§ 38j zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

71b)§ 94 zákoníku práce.

§ 36

Příslušnost zaměstnavatelů k plnění úkolů při provádění důchodového pojištění

Úkoly v důchodovém pojištění plní u

a) zaměstnanců v pracovním poměru zaměstnavatel, k němuž je zaměstnanec v pracovním poměru,

b) osob ve služebním poměru příslušné útvary, v nichž tyto osoby konají službu,

c) členů družstev družstvo, jehož jsou členy,

d) společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, kteří mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, tato společnost,

e) osob samostatně výdělečně činných příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,

f) zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti nebo na základě dohody

o provedení práce zaměstnavatel, který uzavřel se zaměstnancem tuto dohodu,

g) soudců soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce,

h) členů zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako uvolnění členové zastupitelstva, útvar, který vyřizuje pracovní záležitosti zaměstnanců těchto územních samosprávných celků,

ch) poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu příslušná kancelář zákonodárného sboru,+)

i) prezidenta republiky Kancelář prezidenta republiky,

j) členů vlády orgán, který členům vlády vyplácí plat,

k) prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu Nejvyšší kontrolní úřad,

l) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby právnická osoba, která vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,

m) osoby pečující o dítě a osoby v evidenci, která je vedena v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí 71c), orgán, který vyplácí odměnu,

n) osob ve výkonu trestu odnětí svobody zařazených do práce nebo osob pracovně zařazených po dobu trvání vazby věznice a osob ve výkonu zabezpečovací detence zařazených do práce ústav pro výkon zabezpečovací detence,

o) osob, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, tato škola,

p) osob vedených v evidenci krajské pobočky Úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání krajská pobočka Úřadu práce,

q) osob, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, a osob, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce [§ 5 odst. 1 písm. d) zákona o důchodovém pojištění], tento správní úřad nebo tato právnická osoba anebo ten, kdo má u osob vykonávajících veřejnou funkci postavení zaměstnavatele,

r) osob se zdravotním postižením při teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost54a) zaměstnavatel nebo vzdělávací zařízení, u nichž se příprava provádí,

s) osob pobírajících dávky nemocenského pojištění nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož jsou tyto dávky vypláceny, útvary nebo okresní správa sociálního zabezpečení, které tyto dávky vyplácejí,

t) osob dobrovolně účastných důchodového pojištění53) příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,

u) Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv Kancelář Veřejného ochránce práv,

v) státních zaměstnanců podle služebního zákona služební úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby,3a)

w) pracovníků v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů zaměstnavatel, k němuž jsou v tomto pracovním vztahu,

x) osob ve vojenské činné službě, s výjimkou vojáků z povolání, Ministerstvo obrany,

yx) členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání Úřad Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,

zy) finančního arbitra a zástupce finančního arbitra Kancelář finančního arbitra, zaz) členů Rady Českého telekomunikačního úřadu Český telekomunikační úřad,

zbza) členů Rady Ústavu pro studium totalitních režimů Ústav pro studium totalitních režimů, zczb) předsedy Energetického regulačního úřadu Energetický regulační úřad,

zdzc) ředitelů obecně prospěšné společnosti tato společnost, zezd) prokuristů zaměstnavatel, který je zmocnil prokurou,

zfze) likvidátorů ten, kdo likvidátorovi vyplácí příjem z činnosti likvidátora, zgzf) členů kolektivních orgánů právnické osoby tato právnická osoba,

zhzg) vedoucích organizačních složek právnické osoby uvedených v § 35a odst. 1 větě třetí tato organizační složka,

zizh) osob pověřených obchodním vedením na základě smluvního zastoupení, jestliže vykonávají tuto činnost za odměnu, ten, kdo těmto osobám vyplácí tuto odměnu,

zjzi) osob uvedených v § 5 odst. 1 písm. t) zákona o důchodovém pojištění ten, kdo plní u těchto osob povinnosti zaměstnavatele podle § 92 odst. 3 zákona o nemocenském pojištění.

§ 38

Evidenční listy

(1) Zaměstnavatelé a orgány plnící úkoly v důchodovém pojištění podle § 36 písm. a) až d), f) až n), q), s), u) až w) a y) až zj) a u) až zi) jsou povinni vést pro každého občana uvedeného v těchto ustanoveních, který je účasten důchodového pojištění, evidenční list. Evidenční list nevede okresní správa sociálního zabezpečení, plní-li úkoly zaměstnavatele podle § 36 písm. s).

(2) Evidenční list se vede pro každého občana za jednotlivý kalendářní rok. Pro každý kalendářní rok se vede vždy nový evidenční list, a to i když trvala účast na důchodovém pojištění u téhož zaměstnavatele v předchozím kalendářním roce.

(3) Evidenční list se vede od 1. ledna kalendářního roku nebo ode dne vzniku účasti občana na důchodovém pojištění, vznikla-li tato účast po 1. lednu, a ukončuje se dnem 31.prosince kalendářního roku nebo dnem skončení této účasti, skončila-li tato účast před

31. prosincem.

(4) Do evidenčního listu se zapisují za každý kalendářní rok po účetní závěrce (závěrce mzdových listů), nejpozději však do 30. dubna následujícího kalendářního roku, a v případě skončení účasti na důchodovém pojištění před 31. prosincem do 1 měsíce po konečném vyúčtování příjmů, nejpozději však do 31. ledna následujícího kalendářního roku

a) identifikační údaje zaměstnavatele,

b) jméno, poslední příjmení, rodné příjmení, datum a místo narození, místo trvalého pobytu a rodné číslo občana,

c) druh výdělečné činnosti,

d) doba účasti na důchodovém pojištění,

e) doba důchodového pojištění,

f) základ pojistného pro pojistné na důchodové pojištění,

g) doby, které se při stanovení osobního vyměřovacího základu podle § 16 odst. 4 písm. a), d) a j) zákona o důchodovém pojištění vylučují,

h) doby, které se ode dne dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod nepovažují za výkon výdělečné činnosti pro účely zvýšení procentní výměry starobního důchodu.

(5) Zaměstnavatel je povinen vyhotovit stejnopisy evidenčního listu s údaji podle odstavce 4; jeden stejnopis je povinen předložit občanovi k podpisu a založit do své evidence [§ 35a odst. 4 písm. a)] a druhý stejnopis, který opatří podpisem pověřeného zaměstnance nebo jiného oprávněného zástupce a svým razítkem, je povinen vydat občanovi, a to nejpozději v den, kdy předkládá evidenční list příslušnému orgánu sociálního zabezpečení podle § 39 odst. 2 nebo 3. Nesouhlasí-li občan se zápisem zaměstnavatele v evidenčním listu a zaměstnavatel na základě žádosti občana evidenční list včetně jeho stejnopisu neopraví, může občan požádat okresní správu sociálního zabezpečení příslušnou podle § 39 odst. 1 do 30 dnů ode dne převzetí stejnopisu evidenčního listu, aby tento spor rozhodla. Příslušná okresní správa sociálního zabezpečení může zmeškání lhůty uvedené ve větě druhé prominout; proti rozhodnutí

o prominutí zmeškání lhůty není odvolání přípustné a toto rozhodnutí je vyloučeno ze soudního přezkumu. Jde-li o osobu ve služebním poměru, s výjimkou státních zaměstnanců podle služebního zákona, platí věty druhá a třetí obdobně s tím, že místo okresní správy sociálního zabezpečení je příslušný orgán sociálního zabezpečení uvedený v § 9 odst. 1.

ČÁST ŠESTÁ

ŘÍZENÍ VE VĚCECH DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ

HLAVA DRUHÁ

ŘÍZENÍ VE VĚCECH DŮCHODOVÉHO POJIŠTĚNÍ

§ 83a Účastníci řízení

V řízení ve věcech účasti pojištěnce na důchodovém pojištění a o správnost obsahu stejnopisu evidenčního listu (§ 38 odst. 5) je účastníkem řízení také ten, kdo plní úkoly v důchodovém pojištění podle § 36 písm. a) až d), f) až s) a u) až zj) až zi).

K části šesté – změna zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:

§ 4

(1) Od daně se osvobozuje

a) příjem z prodeje rodinného domu a souvisejícího pozemku, nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu 2 let bezprostředně před prodejem; příjem z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, nebo spoluvlastnického podílu, a souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby; pro osvobození příjmu plynoucího manželům z jejich společného jmění postačí, aby podmínky pro jeho osvobození splnil jen jeden z manželů, pokud majetek, kterého se osvobození týká, není nebo nebyl zařazen do obchodního majetku jednoho z manželů; osvobození se nevztahuje na příjem z

1. prodeje rodinného domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, a to do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku,

2. budoucího prodeje rodinného domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, nebo spoluvlastnického podílu, a souvisejícího pozemku, uskutečněného v době do 2 let od nabytí vlastnického práva k tomuto domu nebo k jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor,

3. budoucího prodeje rodinného domu nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, uskutečněného v době do 2 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 2 letech od tohoto nabytí nebo po 2 letech od tohoto vyřazení z obchodního majetku,

b) příjem z prodeje nemovitých věcí neosvobozený podle písmene a), přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva k těmto nemovitým věcem a jejich prodejem dobu 5 let; doba 5 let se zkracuje o dobu, po kterou byly tyto nemovité věci prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele v případě, že jde o prodej nemovitých věcí nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem, nebo o dobu, po kterou prodávající vlastnil pozemek, jenž byl předmětem výměny v rámci pozemkových úprav, v případě prodeje pozemku nabytého výměnou od pozemkového úřadu, tato doba se započítává i do doby, která běží od vyřazení vyměněného pozemku z obchodního majetku; osvobození se nevztahuje na příjem z

1. prodeje těchto nemovitých věcí, které jsou nebo v období 5 let před prodejem byly zahrnuty do obchodního majetku,

2. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 5 let od nabytí vlastnického práva k těmto nemovitým věcem, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 5 letech od tohoto nabytí,

3. budoucího prodeje těchto nemovitých věcí uskutečněného do 5 let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 5 letech od takového vyřazení,

4. prodeje práva stavby, není-li zřízena stavba vyhovující právu stavby,

c) příjem z prodeje hmotné movité věci s výjimkou příjmu z prodeje

1. cenného papíru,

2. motorového vozidla, letadla nebo lodě, nepřesahuje-li doba mezi jejich nabytím a prodejem dobu 1 roku,

3. movité věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku,

d) přijatá náhrada majetkové nebo nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku, plnění z pojištění odpovědnosti za škodu, plnění z cestovního pojištění; osvobození se nevztahuje na

1. náhradu za ztrátu příjmu,

2. náhradu za škodu způsobenou na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, v době vzniku škody,

3. náhradu za škodu způsobenou na majetku sloužícím v době vzniku škody k nájmu,

4. plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, poplatníka,

5. náhradu za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s nájmem,

e) výnos z prostředků rezerv uložených na zvláštním vázaném účtu v bance podle zákona upravujícího rezervy pro zjištění základu daně z příjmů, stane-li se příjmem zvláštního vázaného účtu,

f) příjem v podobě

1. ceny z veřejné soutěže a obdobné ceny plynoucí ze zahraničí, pokud je v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 1,

2. ocenění v oblasti kultury podle jiných právních předpisů,

3. ceny z veřejné soutěže, z reklamní soutěže nebo z reklamního slosování, pokud se nejedná o spotřebitelskou loterii, ceny ze sportovní soutěže s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním, a to v úhrnné hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč,

g) příjem v podobě

1. náhrady přijaté v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd,

2. úplaty za prodej věci vydané v souvislosti s nápravou některých majetkových křivd podle právních předpisů o restituci majetku; toto osvobození se uplatní i v případě, jestliže v době mezi nabytím a prodejem nemovité věci došlo k vypořádání mezi spoluvlastníky rozdělením věci podle velikosti jejich podílů nebo jestliže v nemovité věci vznikly jednotky; osvobození se neuplatní u věci, která je nebo v období 5 let před prodejem byla zahrnuta do obchodního majetku,

3. příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů,

4. úroku ze státního dluhopisu vydaného v souvislosti s rehabilitačním řízením

o nápravách křivd,

h) příjem získaný ve formě dávky nebo služby z nemocenského pojištění, důchodového pojištění podle zákona upravujícího důchodové pojištění, peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zákona upravujícího poskytnutí peněžní pomoci obětem trestné činnosti, sociálního zabezpečení, plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti a veřejného zdravotního pojištění, plnění z pojistné smlouvy o pojištění důchodu podle zákona upravujícího důchodové spoření a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjem ve formě pravidelně vypláceného důchodu nebo penze, je od daně osvobozena z úhrnu takových příjmů nejvýše částka ve výši 36násobku minimální mzdy, která je platná k 1. lednu kalendářního roku, za zdaňovací období, do níž se však nezahrnuje výše příplatku nebo příspěvku k důchodu podle jiných právních předpisů,

i) dávka pro osobu se zdravotním postižením, dávka pomoci v hmotné nouzi, sociální služba, dávka státní sociální podpory, dávka pěstounské péče s výjimkou odměny pěstouna, příspěvek z veřejného rozpočtu a státní dávka nebo příspěvek podle jiných právních

předpisů včetně úmrtného a příspěvku na pohřeb podle jiných právních předpisů nebo obdobné plnění poskytované ze zahraničí, příjem plynoucí z důvodu péče o blízkou nebo jinou osobu, která má nárok na příspěvek na péči podle zákona upravujícího sociální služby, a to do výše poskytovaného příspěvku, je-li tato péče vykonávána fyzickou osobou, u níž se nevyžaduje registrace podle zákona upravujícího sociální služby; jde-li však o péči o jinou osobu než osobu blízkou, je od daně měsíčně osvobozena v úhrnu maximálně částka do výše příspěvku pro osobu se IV. stupněm závislosti podle zákona upravujícího sociální služby,

j) příjem ve formě náhrady účelně, hospodárně a prokazatelně vynaložených výdajů spojených s darováním a odběrem krve a jejích složek, tkání, buněk nebo orgánů, pokud se tato náhrada poskytuje podle jiných právních předpisů,

k) příjem v podobě

1. stipendia ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, z rozpočtu kraje, z prostředků vysoké školy, veřejné výzkumné instituce nebo právnické osoby, která vykonává činnost střední školy nebo vyšší odborné školy,

2. podpory nebo příspěvku z prostředků fundace nebo spolku, pokud se nejedná

o poplatníka, který je členem nebo zaměstnancem těchto právnických osob, nebo

o osobu blízkou tomuto poplatníkovi a jde-li o poplatníka, který je členem nebo zaměstnancem těchto právnických osob, nebo o osobu blízkou tomuto poplatníkovi, příjem v podobě podpory nebo příspěvku poskytnutého výlučně ke kompenzaci zdravotního postižení nebo sociálního vyloučení,

3. podpory nebo příspěvku z prostředků odborové organizace,

4. nepeněžního plnění nebo sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb nejbližším pozůstalým nebo sociální výpomoci nejbližším pozůstalým za obdobných podmínek u zaměstnavatele, u kterého se tento fond nezřizuje,

l) příjem z

1. penze vyplácené z penzijního připojištění se státním příspěvkem, penze z penzijního pojištění a důchod z pojištění pro případ dožití s výplatou důchodu, a to z pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití a z důchodového pojištění, u kterých není vymezeno období jejich pobírání,

2. invalidní penze z penzijního připojištění se státním příspěvkem na dobu určitou, invalidní penze na určenou dobu a jednorázové pojistné pro penzi podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření,

3. jiná plnění z pojištění osob, s výjimkou jednorázových plnění, odkupného nebo odbytného a penze z penzijního pojištění a z pojištění pro případ dožití, a to z pojištění pro případ dožití, pro případ smrti nebo dožití, z důchodového pojištění a z doplňkového penzijního spoření, u kterých je vymezeno období jejich pobírání, a s výjimkou jiného příjmu z pojištění osob, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,

m) plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům v základní (náhradní) službě 3a), žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě 3), vojákům v záloze povolaným na cvičení a vojákům v aktivní záloze dobrovolné podle zvláštních právních předpisů 3a),

m) plnění poskytovaná ozbrojenými silami žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě3), vojákům v povinné a aktivní záloze povolaným k výkonu vojenské činné služby s výjimkou služného a zvláštního příplatku podle zvláštních právních předpisů3a),

n) kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů3), odchodné u vojáků z povolání a příslušníků bezpečnostních sborů podle zvláštních právních předpisů3),

o) naturální plnění poskytované prezidentu republiky podle jiných právních předpisů a bývalému prezidentu republiky podle zákona upravujícího zabezpečení prezidenta republiky po skončení funkce,

p) plnění poskytované v souvislosti s výkonem dobrovolnické služby podle zákona upravujícího dobrovolnickou službu,

q) plnění z vyživovací povinnosti,

r) příjem z převodu podílu v obchodní korporaci s výjimkou příjmu z převodu cenného papíru, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a převodem dobu 5 let; doba 5 let mezi nabytím a převodem podílu se zkracuje o dobu, po kterou byl poplatník členem této obchodní korporace před přeměnou obchodní korporace; jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo 23c, doba 5 let mezi nabytím a převodem podílu se nepřerušuje při výměně podílů nebo přeměně obchodní korporace; osvobození se nevztahuje na

1. příjem z převodu podílu v obchodní korporaci, pokud byl pořízen z obchodního majetku poplatníka, a to do 5 let po ukončení jeho činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,

2. příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího převodu podílu v obchodní korporaci nebo z převodu dalšího podílu v transformovaném družstvu v době do 5 let od nabytí, i když smlouva o převodu bude uzavřena až po 5 letech od nabytí,

3. příjem z budoucího převodu podílu v obchodní korporaci pořízeného z poplatníkova obchodního majetku, pokud příjem z tohoto převodu plyne v době do 5 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, poplatníka, i když smlouva o převodu bude uzavřena až po 5 letech od nabytí nebo od ukončení této činnosti,

4. příjem z převodu podílu v obchodní korporaci odpovídající zvýšení podílu člena plněním ve prospěch vlastního kapitálu obchodní korporace nebo nabytím podílu od jiného člena, pokud k převodu došlo do 5 let od plnění nebo nabytí,

s) příspěvek fyzické osobě poskytovaný podle zákona upravujícího stavební spoření a státní podporu stavebního spoření,

t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, kraje, státního fondu, Národního fondu, regionální rady regionu soudržnosti, podpora z Vinařského fondu, z přiděleného grantu nebo příspěvek ze státního rozpočtu, který je výdajem státního rozpočtu podle zákona upravujícího rozpočtová pravidla anebo dotace, grant a příspěvek z prostředků Evropské unie, na pořízení hmotného majetku, na jeho technické zhodnocení nebo na odstranění následků živelní pohromy, s výjimkou dotace a příspěvku, které jsou účtovány do příjmů nebo výnosů podle zákona upravujícího účetnictví,

u) příjem získaný formou nabytí vlastnictví k jednotce, která nezahrnuje nebytový prostor, jako náhrady za uvolnění jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, a dále náhrada (odstupné) za uvolnění jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, vyplacená uživateli této jednotky za podmínky, že poplatník náhradu (odstupné) použil nebo použije na uspokojení vlastní bytové potřeby nejpozději do 1 roku následujícího po roce, v němž náhradu (odstupné) přijal; tento příjem je osvobozen i v případě, že částku odpovídající náhradě (odstupnému) vynaložil na obstarání bytové potřeby v době 1 roku před jejím obdržením; přijetí náhrady (odstupného) oznámí poplatník správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo; obdobně se postupuje i u příjmů z úplatného převodu práv a povinností spojených s členstvím v družstvu, pokud v souvislosti s tímto převodem bude zrušena nájemní smlouva k bytu, použije-li poplatník získané prostředky na uspokojení bytové potřeby; obdobně se postupuje také u příjmů

z prodeje rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor, nebo spoluvlastnického podílu, včetně souvisejícího pozemku, pokud v něm prodávající měl bydliště bezprostředně před prodejem po dobu kratší 2 let a použije-li získané prostředky na uspokojení bytové potřeby,

v) úrokové příjmy daňových nerezidentů, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice nebo Českou republikou,

w) příjem z prodeje cenného papíru, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem tohoto cenného papíru při jeho prodeji dobu 3 let, a dále příjem z podílu připadající na podílový list při zrušení podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 3 let; doba 3 let mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při sloučení nebo splynutí podílových fondů nebo při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond; osvobození se nevztahuje na příjem z prodeje cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, a na příjem z kapitálového majetku; osvobození se nevztahuje na příjem z podílu připadajícího na podílový list při zrušení podílového fondu, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; při výměně akcie emitentem za jinou akcii o celkové stejné jmenovité hodnotě se doba 3 let mezi nabytím a převodem cenného papíru u téhož poplatníka nepřerušuje; obdobně se postupuje i při výměně podílů, fúzi společností nebo rozdělení společnosti, jsou-li splněny podmínky uvedené v § 23b nebo § 23c; osvobození se nevztahuje na příjem, který plyne poplatníkovi z budoucího prodeje cenného papíru, uskutečněného v době do 3 let od nabytí, a z budoucího prodeje cenného papíru, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to do 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, i když kupní smlouva bude uzavřena až po 3 letech od nabytí nebo po 3 letech od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti; obdobně se postupuje u příjmu plynoucího jako protiplnění menšinovému akcionáři při uplatnění práva hlavního akcionáře na výkup účastnických cenných papírů; jedná-li se o kmenový list, činí doba místo 3 let 5 let,

x) příjem plynoucí z odpisu dluhu při reorganizaci nebo při oddlužení provedeném podle zákona upravujícího insolvenci,

y) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně, orgánem sociálního zabezpečení a příjmy z penále z přeplatků pojistného, které příslušná zdravotní pojišťovna vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného,

z) příjem plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jako reklamního předmětu opatřeného jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 500 Kč,

za) příjmy nabyvatele jednotky nebo spoluvlastnického podílu na jednotce přijaté v souvislosti se vzájemným vypořádáním prostředků z nájemného určených na financování oprav a údržby bytu, domu a jednotky podle zákona upravujícího převod jednotek některých bytových družstev,

zb) příjmy plynoucí ve formě povinného výtisku na základě zvláštního právního předpisu a ve formě autorské rozmnoženiny, v počtu obvyklém, přijaté v souvislosti s užitím předmětu práva autorského nebo práv souvisejících s právem autorským,

zc) příjem plynoucí jako náhrada za služebnost vzniklou ze zákona nebo rozhodnutím státního orgánu podle jiných právních předpisů a příjem plynoucí jako náhrada za vyvlastnění na základě jiných právních předpisů,

zd) kursový zisk při směně peněz z účtu vedeného v cizí měně, nejedná-li se o účet zahrnutý v obchodním majetku, s výjimkou kursového zisku při směně peněz z účtu vedeného v cizí

měně na evropském regulovaném trhu nebo na obdobném zahraničním regulovaném trhu, na kterém se obchody s těmito měnami uskutečňují,

ze) příjmy plynoucí ve formě bezúplatného plnění poskytnutého pro provoz zoologické zahrady, jejíž provozovatel je držitelem platné licence podle zákona upravujícího zoologické zahrady a bezúplatného plnění poskytnutého fyzickým osobám pro poskytování veřejných kulturních služeb,

zf) bezúplatný příjem vlastníka jednotky v podobě úhrady nákladů na správu domu a pozemku

1. vlastníkem jiné jednotky v tomtéž domě,

2. osobou, která se stane vlastníkem nově vzniklé jednotky v tomtéž domě,

zg) příjem plynoucí z doplatku na dorovnání při přeměně obchodní společnosti nebo výměně podílů obchodní společnosti, na který vznikl společníkovi nárok v souladu se zákonem upravujícím přeměny obchodních společností a družstev, vztahuje-li se k

1. akcii, u níž doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny obchodní společnosti nebo výměny podílů obchodní společnosti přesáhla dobu 3 let; osvobození se nevztahuje k akcii, která je nebo byla zahrnuta do obchodního majetku, a to po dobu 3 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,

2. podílu na obchodní společnosti, u něhož doba mezi nabytím a rozhodným dnem přeměny obchodní společnosti nebo výměny podílů obchodní společnosti přesáhla dobu 5 let; osvobození se nevztahuje k podílu, který je nebo byl zahrnut do obchodního majetku, a to po dobu 5 let od ukončení činnosti, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti,

zh) náhrada pobytových výloh nebo příspěvek na pobytové výlohy poskytované orgány Evropské unie zaměstnanci nebo národnímu expertovi vyslanému k působení do instituce Evropské unie,

zi) příjem plynoucí ve formě daňového bonusu,

zj) odměna, odchodné, starobní důchod, důchod, příspěvek, naturální plnění a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie poslanci nebo bývalému poslanci Evropského parlamentu, zvolenému na území České republiky, dále zaopatření a náhrada výdajů poskytované z rozpočtu Evropské unie pozůstalému manželovi nebo manželce a nezaopatřeným dětem v případě úmrtí poslance Evropského parlamentu, zvoleného na území České republiky,

zk) příjmy podle § 4a.

3a)Zákon č. /2015 Sb., o službě vojáků v záloze.

K části sedmé - změna zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:

§ 25

Zvláštní ustanovení

(1) Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro vojáky z povolání a vojáky v záloze ve výkonu vojenské činné služby75) s těmito odchylkami:

a) tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení, rozumějí se tím příslušné orgány Ministerstva obrany,

b) tam, kde se v těchto ustanoveních mluví o zaměstnavateli, rozumí se tím příslušný útvar ozbrojených sil České republiky.

(2) Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro příslušníky Vězeňské služby České republiky, Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace s těmito odchylkami:

a) tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení, rozumí se tím Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo vnitra, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace,

b) tam, kde se v těchto ustanoveních mluví o zaměstnavateli, rozumí se tím útvar Vězeňské služby České republiky a zaměstnavatel příslušníka Policie České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace.

(3) Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro příslušníky Celní správy České republiky s těmito odchylkami:

a) tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení, rozumí se tím Generální ředitelství cel,

b) tam, kde se v těchto ustanoveních mluví o zaměstnavateli, rozumí se tím příslušný celní orgán.

(4) Ustanovení § 2 až 24 se použijí i pro příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky s těmito odchylkami:

a) tam, kde podle těchto ustanovení vykonává působnost Česká správa sociálního zabezpečení nebo okresní správa sociálního zabezpečení, rozumí se tím Ministerstvo vnitra,

b) tam, kde se v těchto ustanoveních hovoří o zaměstnavateli, rozumí se tím příslušný orgán Hasičského záchranného sboru České republiky.

(5) Pro stanovení vyměřovacího základu je nezapočitatelným příjmem též zvláštní příplatek příslušníků ozbrojených sil vyslaných v rámci jednotky mírových sil mimo území České republiky.

(6) Útvary a orgány uvedené v odstavci 1 písm. b), odstavci 2 písm. b), odstavci 3 písm. b) a odstavci 4 písm. b) odečtou úhrn zúčtovaných dávek nemocenského pojištění od pojistného, které jsou povinny odvádět, a rozdíl odvedou na příslušný účet sdělený v oborech své působnosti orgány uvedenými v odstavci 1 písm. a), odstavci 2 písm. a), odstavci 3 písm. a) a odstavci 4 písm. a), které též v případě, že úhrn zúčtovaných dávek nemocenského pojištění je vyšší než pojistné, které má být odvedeno, uhradí plátcům pojistného tento rozdíl, a to do 8 dnů od podání stanoveného přehledu.

(7) Byla-li osoba ve služebním poměru uvedená v odstavcích 1 až 4 v kalendářním roce též zaměstnancem a v tomto kalendářním roce vznikl přeplatek podle § 15a odst. 2 písm. b), vrací tento přeplatek útvary a orgány uvedené v odstavci 1 písm. b), odstavci 2 písm. b), odstavci 3 písm. b) nebo odstavci 4 písm. b).

75) § 12 a 12a zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění pozdějších předpisů.

K části osmé – změna zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačení navrhovaných změn:

ČÁST DRUHÁ VYMEZENÍ NĚKTERÝCH POJMŮ

§ 5

(1) Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni

a) zaměstnanci v pracovním poměru,

b) příslušníci Policie České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace, Celní správy České republiky a Hasičského záchranného sboru České republiky5), vojáci z povolání5a), vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby46) a státní zaměstnanci podle služebního zákona5b),

c) členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,

d) osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem, popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v písmenech g) až i) a v odstavci 2 písm. c),

e) osoby samostatně výdělečně činné,

f) zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,

g) soudci,

h) členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva,

ch) poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,

i) prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,

j) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,

k) osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí37a),

l) osoby ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce a osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce,

m) osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole (dále jen "střední škola") nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let v období před rokem 2010,

n) osoby vedené v evidenci Úřadu práce České republiky - krajské pobočky, popřípadě

pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „krajská pobočka Úřadu práce“) jako uchazeči

o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci,28) a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou jim tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží, s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, doba, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku a nezapočítává se do ní doba účasti na pojištění podle § 6 odst. 1 písm. a) a odst. 2 a doba výkonu výdělečné činnosti, která podle zvláštního právního předpisu nebrání (není překážkou) zařazení a vedení v evidenci uchazečů

o zaměstnání28a), a to i když tato činnost zakládá účast na pojištění; za dobu, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti, se přitom považuje též doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje z důvodu, že osobě vedené v evidenci uchazečů

o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné,

o) osoby se zdravotním postižením zařazené v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost,

p) osoby konající vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejde

o vojáky z povolání a vojáky v další službě.5)

q) osoby konající civilní službu,

r) osoby pečující osobně o dítě ve věku do čtyř let,

s) osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)5c), pokud spolu žijí v domácnosti5d); podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu,

t) poživatelé invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně [§ 39 odst. 2 písm. c)] z českého pojištění, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32; za poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se pro účely účasti na pojištění považují též osoby, které nepobírají tento důchod, avšak splňují podmínky nároku na tento důchod a pobírají výsluhový příspěvek podle zvláštních zákonů,6)

u) osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala jejich účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu5e), po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si nepřivodily úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu5e), po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu5f) v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu5e), po dobu trvání podpůrčí doby u ošetřovného a po dobu trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem,

v) pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,

w) společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,

x) prokuristé, pokud se jejich příjem z činnosti prokuristy považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů,

y) osoby, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zvláštního právního předpisu37), pokud podle vyjádření orgánu příslušného k poskytování zvláštní ochrany a pomoci nemohou vykonávat výdělečnou činnost.

(2) Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastny dále

a) osoby vedené v evidenci Úřadu práce České republiky - krajské pobočky, popřípadě

pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen "krajská pobočka Úřadu práce") jako uchazeči

o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci, a v rozsahu nejvýše 3 let též po dobu, po kterou jim tato podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáleží, s tím, že tato doba 3 let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod, doba, po kterou podpora v nezaměstnanosti nebo podpora při rekvalifikaci nenáležela před dosažením věku 55 let, se do ní započítává v rozsahu nejvýše 1 roku, a nezapočítává se do ní jiná náhradní doba pojištění nebo doba pojištění, které se kryjí s dobou, po kterou je osoba vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání; za dobu, po kterou náleží podpora v nezaměstnanosti, se přitom považuje též doba, po kterou se podpora v nezaměstnanosti neposkytuje z důvodu, že osobě vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání přísluší odstupné, odbytné nebo odchodné,

b) osoby se zdravotním postižením zařazené v teoretické a praktické přípravě pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost,

c) osoby konající vojenskou službu v ozbrojených silách České republiky, pokud nejsou vojáky z povolání a vojáky v záloze ve výkonu vojenské činné služby46,

d) osoby pečující osobně o dítě ve věku do 4 let,

e) osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), nebo o osobu, která je závislá na pomoci jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li

o blízkou osobu,

f) poživatelé invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně [§ 39 odst. 2 písm. c)] z českého pojištění, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32; za poživatele invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně se pro účely účasti na pojištění považují též osoby, které nepobírají tento důchod, avšak splňují podmínky nároku na tento důchod a pobírají výsluhový příspěvek podle zvláštních zákonů,

g) osoby po skončení výdělečné činnosti, která zakládala jejich účast na nemocenském pojištění podle zvláštního právního předpisu, po dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti, kterou si nepřivodily úmyslně, pokud tato dočasná pracovní neschopnost vznikla v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu, po dobu karantény nařízené podle zvláštního právního předpisu v době této výdělečné činnosti nebo v ochranné lhůtě podle zvláštního právního předpisu, po dobu trvání podpůrčí doby u ošetřovného a po dobu trvání podpůrčí doby u peněžité pomoci v mateřství v období před porodem,

h) osoby, kterým je poskytována zvláštní ochrana a pomoc na základě zákona upravujícího zvláštní ochranu svědka a dalších osob v souvislosti s trestním řízením, pokud podle vyjádření orgánu příslušného k poskytování zvláštní ochrany a pomoci nemohou vykonávat výdělečnou činnost.

(3) Za zaměstnance v pracovním poměru [odstavec 1 písm. a)] se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik.

(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na osoby, které jsou zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele a jsou činni v České republice ve prospěch tohoto zaměstnavatele; zahraničním zaměstnavatelem se pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnavatel, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení.

4) Nařízení vlády č. 262/1994 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích.

5) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

5a) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

5b) Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

5c) § 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

5d) § 115 občanského zákoníku.

5e) Zákon č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

5f) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

6) § 33 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 226/1992 Sb.

§ 116 až 119 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.

§ 119 až 123 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.

28) Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

28a) § 25 odst. 3 až 5 zákona č. 435/2004 Sb.

37) Zákon č. 426/2011 Sb., o důchodovém spoření.

37a) § 4a písm. b) a c) a § 47i zákona č. 359/1999 Sb. , o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů,

46) § 12 a 12a zákona č. 585/2004 Sb., o branné povinnosti a jejím zajišťování (branný zákon), ve znění zákona č. …/2015 Sb.

K části deváté – změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:

ČÁST DRUHÁ POJIŠTĚNCI

§ 7

(1) Stát je plátcem pojistného prostřednictvím státního rozpočtu za tyto pojištěnce:

a) nezaopatřené děti; nezaopatřenost dítěte se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře;7)

b) poživatele důchodů z důchodového pojištění, kterým byl přiznán důchod před 1. lednem 1993 podle předpisů České a Slovenské Federativní Republiky a po 31. prosinci 1992 podle předpisů České republiky. Za poživatele důchodu se pro účely tohoto zákona považuje osoba podle předchozí věty i v měsících, kdy jí podle předpisů o důchodovém pojištění výplata důchodu nenáleží;

c) příjemce rodičovského příspěvku;7)

d) ženy na mateřské a osoby na rodičovské dovolené a osoby pobírající peněžitou pomoc v mateřství podle předpisů o nemocenském pojištění8);

e) uchazeče o zaměstnání včetně uchazečů o zaměstnání, kteří přijali krátkodobé zaměstnání;9)

f) osoby pobírající dávku pomoci v hmotné nouzi a osoby s nimi společně posuzované10), a to za podmínky, že nejsou podle potvrzení plátce dávky pomoci v hmotné nouzi v pracovním ani obdobném vztahu ani nevykonávají samostatnou výdělečnou činnost, nejsou v evidenci uchazečů o zaměstnání a nejde o poživatele starobního důchodu, invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, vdovského nebo vdoveckého důchodu, ani o poživatele rodičovského příspěvku nebo o nezaopatřené dítě,

g) osoby, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost) nebo stupni III (těžká závislost) anebo stupni IV (úplná závislost)11), a osoby pečující o tyto osoby, a osoby pečující o osoby mladší 10 let, které jsou závislé na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost),

h) osoby konající službu v ozbrojených silách, s výjimkou vojáků z povolání, a osoby povolané k vojenskému cvičení,

ih) osoby ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby nebo osoby ve výkonu trestu odnětí svobody;

ji) osoby uvedené v § 5 písm. c), které jsou příjemci dávek nemocenského pojištění;14)

kj) osoby, které jsou invalidní ve třetím stupni nebo které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, avšak nesplňují další podmínky pro přiznání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo starobního důchodu a nemají příjmy ze zaměstnání, ze samostatné výdělečné činnosti a nepožívají žádný důchod z ciziny, nebo tento důchod nepřesahuje měsíčně částku ve výši minimální mzdy;15)

lk) osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku, nejde-li o osoby uvedené v písmenu c) nebo d). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, je-li dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně, a jde-li o dítě plnící povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, nebo osoba, která převzala dítě do trvalé péče nahrazující péči rodičů,16) pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,

ml) mladistvé umístěné ve školských zařízeních pro výkon ústavní výchovy a ochranné výchovy,

nm) osoby vykonávající dlouhodobou dobrovolnickou službu na základě smlouvy s vysílající organizací, které byla udělena akreditace Ministerstvem vnitra, v rozsahu překračujícím v průměru alespoň 20 hodin v kalendářním týdnu, pokud není dobrovolník plátcem pojistného podle § 5 nebo za něj není plátcem pojistného stát podle předchozích písmen a) až m) až l),

on) cizince, kterým bylo uděleno oprávnění k pobytu na území České republiky za účelem poskytnutí dočasné ochrany podle zvláštního právního předpisu,16a) pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,

po) žadatele o udělení mezinárodní ochrany a jeho dítě narozené na území, cizince, jemuž bylo uděleno vízum k pobytu nad 90 dnů za účelem strpění pobytu, a jeho dítě narozené na území16b), pokud nemají příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti,

qp) příjemci starobní penze na určenou dobu, doživotní penze nebo penze na přesně stanovenou dobu s přesně stanovenou výší důchodu podle zákona upravujícího doplňkové penzijní spoření do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle

§ 32 zákona o důchodovém pojištění, pokud jsou splněny podmínky stanovené v § 22 odst. 4 nebo § 23 odst. 6 zákona č. 427/2011 Sb., o doplňkovém penzijním spoření; při stanovení tohoto věku u žen se postupuje stejně jako u mužů stejného data narození.

(2) Mají-li osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) až i) a q) v odstavci 1 písm. a) až h) a p) příjmy ze zaměstnání nebo ze samostatné výdělečné činnosti, je plátcem pojistného stát i tyto osoby.

§ 11

(1) Pojištěnec má právo

a) na výběr zdravotní pojišťovny, nestanoví-li tento zákon jinak. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. lednu následujícího kalendářního roku; přihlášku je pojištěnec nebo jeho zákonný zástupce povinen podat vybrané zdravotní pojišťovně nejpozději 6 měsíců před požadovaným dnem změny. Přihlášku ke změně zdravotní pojišťovny k 1. lednu kalendářního roku lze podat pouze jednu; k případným dalším přihláškám se již nepřihlíží, a to ani tehdy, jsou-li podány ve stanovené lhůtě. Ode dne vstupu zdravotní pojišťovny do likvidace nebo ode dne zavedení nucené správy nad zdravotní pojišťovnou nebo ode dne, který Ministerstvo zdravotnictví na základě zjištění nerovnováhy v hospodaření zdravotní pojišťovny19) vyhlásí ve sdělovacích prostředcích, jsou pojištěnci takové zdravotní pojišťovny oprávněni změnit zdravotní pojišťovnu i ve lhůtě kratší, a to vždy k prvnímu dni kalendářního měsíce, nejdříve však k 1. dni následujícího kalendářního měsíce. Změnu zdravotní pojišťovny provádí za osoby nezletilé a osoby bez způsobilosti k právním úkonům jejich zákonný zástupce. Při narození dítěte se právo na výběr zdravotní pojišťovny nepoužije. Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Změnu zdravotní pojišťovny dítěte může jeho zákonný zástupce provést až po přidělení rodného čísla dítěti, a to ke dni stanovenému v tomto ustanovení. Žádá-li pojištěnec nebo zákonný zástupce pojištěnce zdravotní pojišťovnu v souladu s tímto ustanovením, je zdravotní pojišťovna povinna jeho žádosti vyhovět bez průtahů. Zdravotní pojišťovna není oprávněna stanovit pojištěnci dobu, po kterou u ní bude pojištěn, nebo vztah pojištěnce ke zdravotní pojišťovně sama ukončit. Zdravotní pojišťovna není oprávněna přijmout pojištěnce v jiných lhůtách, než je uvedeno v tomto ustanovení,

b) na výběr poskytovatele zdravotních služeb (dále jen „poskytovatel“), který je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně, a na výběr zdravotnického zařízení tohoto poskytovatele; v případě registrujícího poskytovatele může toto právo uplatnit jednou za 3

měsíce,

c) na časovou a místní dostupnost hrazených služeb poskytovaných smluvními poskytovateli příslušné zdravotní pojišťovny,

d) na poskytnutí hrazených služeb v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem, přičemž poskytovatel nesmí za tyto hrazené služby přijmout od pojištěnce žádnou úhradu,

e) na léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely bez přímé úhrady, jde-li o léčivé přípravky a potraviny pro zvláštní lékařské účely hrazené ze zdravotního pojištění a předepsané v souladu s tímto zákonem; to platí i v případech, kdy poskytovatel lékárenské péče nemá se zdravotní pojišťovnou pojištěnce dosud uzavřenou smlouvu,

f) zrušeno

g) na poskytnutí informací od zdravotní pojišťovny o jemu poskytnutých hrazených službách,

h) podílet se na kontrole poskytnuté zdravotní péče hrazené zdravotním pojištěním,

i) na vystavení dokladu o zaplacení regulačního poplatku podle § 16a; poskytovatel je povinen tento doklad pojištěnci na jeho žádost vydat,

j) na vystavení dokladu o zaplacení regulačního poplatku podle § 16a odst. 1 písm. d) a o zaplacení doplatku za vydání částečně hrazeného léčivého přípravku nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely poskytovatelem lékárenské péče; poskytovatel lékárenské péče je povinen tento doklad pojištěnci na jeho žádost vydat,

k) na uhrazení částky přesahující limit pro regulační poplatky a doplatky za předepsané částečně hrazené léčivé přípravky nebo potraviny pro zvláštní lékařské účely podle § 16b zdravotní pojišťovnou ve lhůtě podle § 16b odst. 2.

(2) Má-li pojištěnec za to, že mu nejsou poskytovány hrazené služby v souladu s tímto zákonem, může podat stížnost podle zákona o zdravotních službách.

(3) Vojáci v činné službě s výjimkou vojáků v záloze povolaných k vojenskému cvičení nebo službě v operačním nasazení a žáci vojenských škol, kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, jsou pojištěni u Vojenské zdravotní pojišťovny. Vojáci a žáci vojenských škol jsou pojištěnci Vojenské zdravotní pojišťovny do posledního dne kalendářního měsíce, v němž ukončili studium na vojenské škole. Od prvního dne následujícího kalendářního měsíce jsou pojištěni u zdravotní pojišťovny, jejímiž pojištěnci byli před přechodem do Vojenské zdravotní pojišťovny. K tomu účelu je Vojenská zdravotní pojišťovna povinna sdělovat jedenkrát měsíčně Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny18) jména, příjmení, trvalé pobyty a rodná čísla pojištěnců, kteří zahájili nebo ukončili studium na vojenské škole. Pro změnu zdravotní pojišťovny pojištěncem podle předchozího odstavce se do lhůty 12 měsíců nezapočítává doba pojištění u Vojenské zdravotní pojišťovny. Za vojáky v činné službě,22a) s výjimkou vojáků v záloze povolaných k vojenskému cvičení nebo službě v operačním nasazení, a za žáky vojenských škol,22b) kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, uhradí Ministerstvo obrany prostřednictvím Vojenské zdravotní pojišťovny

a) rozdíl mezi výší úhrady hrazených služeb poskytnutých poskytovatelem stanoveným zvláštním právním předpisem upravujícím služební poměr vojáků z povolání, které jsou částečně hrazeny z veřejného zdravotního pojištění podle tohoto zákona, a výší úhrady poskytnuté Vojenskou zdravotní pojišťovnou; to neplatí pro úhradu stomatologických výrobků,

b) preventivní péči poskytnutou nad rámec hrazených služeb podle § 29 v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva obrany.

(4) V případě fúze sloučením Vojenské zdravotní pojišťovny s jinou zdravotní pojišťovnou podle zvláštního právního předpisu28), při které Vojenská zdravotní pojišťovna

zaniká, přecházejí práva a povinnosti stanovené tímto zákonem Vojenské zdravotní pojišťovně, jakož i povinnosti stanovené Ministerstvu obrany a dalším osobám k Vojenské zdravotní pojišťovně, na nástupnickou zdravotní pojišťovnu. Informaci o fúzi sloučením Vojenské zdravotní pojišťovny s jinou zdravotní pojišťovnou, při které Vojenská zdravotní pojišťovna zanikla, zveřejní Ministerstvo zdravotnictví způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(5) U osob, kterým jsou poskytovány služby v oblasti zaměstnanosti22c) a dále u osob, u nichž má být provedeno vyšetření lékařem ke zjištění, zda je lze umístit do policejní cely nebo je nutno je z ní propustit, a osob ve výkonu zabezpečovací detence nebo vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody je výběr poskytovatele, zdravotnického zařízení a zdravotnické dopravní služby omezen podle zvláštních předpisů.

7) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění zákona č. 137/1996 Sb.

8)§ 32 a násl. zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění.

9)§ 7 odst. 1 a § 17 odst. 7 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

10) Zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi.

11)§ 8 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

12)§ 1 vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 284/1995 Sb.

12a)§ 80 písm. b) a c) zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 133/1997 Sb.

13)

14) § 4 zákona č. 187/2006 Sb.

15)§ 2 odst. 1 písm. b) nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě.

16)§ 31 odst. 1 zákona č. 117/1995 Sb.

16a) Zákon č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců.

16b) Zákon č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu), ve znění pozdějších předpisů

18) § 27 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 15/1993 Sb.

19)§7odst. 1 zákona ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 149/1996 Sb.

22a)§16odst.2a3zákonač.218/1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon)

22b) § 166 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání.

22c) § 21 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb.

K části desáté – změna zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:

ČÁST DRUHÁ

PŮSOBNOST A PŘÍSLUŠNOST ÚŘADU A INSPEKTORÁTŮ

§ 6

(1) Působnost úřadu a inspektorátů se vztahuje na

a) zaměstnavatele a na jejich zaměstnance, na právnické osoby, u kterých jsou vykonávány veřejné funkce, a na fyzické osoby vykonávající veřejné funkce,

b) fyzické osoby, které jsou zaměstnavateli a samy též pracují15),

c) fyzické nebo právnické osoby podnikající podle zvláštního právního předpisu16) a nikoho nezaměstnávající17),

d) spolupracujícího manžela nebo dítě osoby uvedené pod písmeny b) a c)18),

e) fyzickou nebo právnickou osobu, která je zadavatelem stavby (stavebník) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci18a), a na koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví při práci na staveništi podle zákona o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci18b),

f) vysílající a přijímající organizace a dobrovolníky při výkonu dobrovolnické služby podle zvláštního právního předpisu19),

g) právnické osoby, které vykonávají činnost školy nebo školského zařízení, další právnické osoby nebo fyzické osoby, u nichž se uskutečňuje praktické vyučování žáků středních škol, odborných učilišť20) nebo vyšších odborných škol,

h) věznice, právnické nebo fyzické osoby zaměstnávající odsouzené a na odsouzené21),

i) právnické a fyzické osoby, u kterých je prováděn výkon umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti dětmi4),

(dále jen "kontrolovaná osoba").

(2) V zařízeních Generální inspekce bezpečnostních sborů, ozbrojených sil a bezpečnostních sborů v působnosti Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra, Ministerstva spravedlnosti a Ministerstva financí, v zařízeních Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Národního bezpečnostního úřadu, jakož i v objektech, s nimiž je příslušné hospodařit Ministerstvo vnitra, kde by kontrolou mohlo dojít k ohrožení utajovaných skutečností, může být kontrola provedena jen se souhlasem příslušného ministerstva a v zařízeních Bezpečnostní informační služby, Úřadu pro zahraniční styky a informace a Národního bezpečnostního úřadu jen se souhlasem jejich ředitele. Nebude-li souhlas podle věty první udělen, zajistí ten, kdo odmítl souhlas udělit, provedení kontroly ve své působnosti a podá do 60 pracovních dnů ode dne odmítnutí udělení souhlasu písemnou zprávu o výsledku provedené kontroly orgánu inspekce práce, který o souhlas požádal.

(3) V právních vztazích zaměstnanců vykonávajících ve správních úřadech státní správu jako službu, kterou Česká republika poskytuje veřejnosti, upravených služebním zákonem, mohou úřad a inspektoráty kontrolovat jen věci týkající se doby výkonu státní služby a přestávek ve státní službě, služební pohotovosti, státní služby přesčas a v noční době a bezpečnosti při výkonu státní služby22).

(4) Působnost úřadu a inspektorátů se nevztahuje na

a) vojáky ve výkonu vojenské činné služby povolané na vojenská cvičení podle zákona

o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze23) k výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení podle branného zákona,

b) vojáky z povolání podle zákona o vojácích z povolání24),

c) fyzické osoby vykonávající službu v bezpečnostních sborech podle zákona o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů25),

d) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonává vrchní dozor orgán státní báňské správy26),

e) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonávají dozor orgány státního zdravotního dozoru27),

f) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonává kontrolní činnost Státní úřad pro jadernou bezpečnost28),

g) kontrolované osoby v rozsahu, ve kterém u nich vykonávají dozor drážní správní úřady a Drážní inspekce29),

h) bezpečnost provozu určených technických zařízení v ozbrojených silách České republiky30),

i) činnost bezpečnostního sboru při služebním zákroku31) nebo zásahu podle zvláštních právních předpisů32).

(5) Místní příslušnost inspektorátu k výkonu kontroly se řídí místem činnosti kontrolované osoby a u organizační složky státu jejím sídlem; ve správním řízení se řídí místní příslušnost správním řádem. Úřad může v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodu podjatosti, písemně pověřit provedením kontroly jiný než místně příslušný inspektorát.

(6) Úřad je oprávněn v jednotlivých případech hodných zvláštního zřetele, zejména z důvodu podjatosti, si písemně vyhradit provedení kontroly, kterou je jinak oprávněn provést místně příslušný inspektorát.

4)§ 11 odst. 2 zákoníku práce.

§ 121 až 124 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.

15)§ 137 písm. a) zákoníku práce.

16) Například živnostenský zákon. 17)§ 137 písm. b) zákoníku práce. 18)§ 137 písm. c) zákoníku práce.

18a)§ 12 písm. d) zákona č. 309/2006 Sb., kterým se upravují další požadavky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v pracovněprávních vztazích a o zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy (zákon o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci).

18b)§ 14 zákona č. 309/2006 Sb., ve znění zákona č. 362/2007 Sb.

19)§ 3 a 4 zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě).

20)§ 65 odst. 1 a 2 školského zákona.

21) Zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

22)§ 81 až 83 a § 96 služebního zákona.

23)Zákon č. 220/1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze, ve znění zákona č. 128/2000 Sb.

24) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

25) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

26) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

27) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

28) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

29)§ 54, 53a a 58 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění pozdějších předpisů.

30) § 36 zákona č. 219/1999 Sb., o ozbrojených silách České republiky.

Vyhláška č. 273/1999 Sb., kterou se vymezují určená technická zařízení používaná s vojenskou výstrojí, vojenskou výzbrojí, vojenskou technikou a ve vojenských objektech a provádění zkoušek určených technických zařízení.

31) Například § 42 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky.

32) Například zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

K části jedenácté – změna zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn:

ČÁST PRVNÍ ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 3

Vymezení některých pojmů

V tomto zákoně se rozumí

a) pojištěncem fyzická osoba, která je účastna pojištění; za pojištěnce se považuje též fyzická osoba po zániku pojištění, pokud jí plyne ochranná lhůta (§ 15), uplatňuje nárok na dávku pojištění (dále jen "dávka") nebo dávku pobírá,

b) zaměstnavatelem právnická osoba nebo fyzická osoba, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance, organizační složka státu, v níž jsou zařazeni zaměstnanci v pracovním poměru nebo činní na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, služební úřad, v němž je státní zaměstnanec zařazen k výkonu státní služby, věznice a vazební věznice (dále jen "věznice"), v nichž vykonává trest odnětí svobody odsouzený zařazený do práce, ústavy pro výkon zabezpečovací detence, v nichž vykonává zabezpečovací detenci osoba zařazená do práce, a útvary, složky nebo jiné organizační části bezpečnostních sborů nebo ozbrojených sil České republiky, které vyplácejí příslušníkům bezpečnostních sborů3) služební příjem nebo vojákům z povolání4) plat a vojákům v záloze ve výkonu vojenské činné služby služné, popřípadě organizační složky státu nebo právnické osoby, v nichž jsou k plnění služebních úkolů vysláni příslušníci bezpečnostních sborů nebo zařazeni vojáci z povolání nebo vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby (dále jen "služební útvar"),

c) sídlem zaměstnavatele

1. u právnické osoby její sídlo nebo sídlo její organizační složky, která je zapsána v obchodním rejstříku, popřípadě v jiném zákonem určeném rejstříku nebo jiné zákonem upravené evidenci; sídlem organizační složky se rozumí adresa jejího umístění,

2. u fyzické osoby místo jejího trvalého pobytu5), a jde-li o cizince, místo hlášeného pobytu6)v České republice; u osoby, která nemá hlášený ani trvalý pobyt v České republice, místo jejího podnikání na území České republiky a v případě, že taková osoba na území České republiky nepodniká, avšak zaměstnává pro svou potřebu zaměstnance, místo výkonu práce těchto zaměstnanců,

3. u organizační složky státu a služebního úřadu jejich sídlo stanovené zvláštním právním předpisem, popřípadě statutem nebo obdobným předpisem,

d) mzdovou účtárnou útvar zaměstnavatele, ve kterém je vedena evidence mezd nebo platů zaměstnanců; je-li zaměstnavatelem stát, rozumí se mzdovou účtárnou útvar příslušné organizační složky státu, ve kterém je vedena evidence platů,

e) započitatelným příjmem příjem, který se podle zvláštního právního předpisu1) zahrnuje do vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění,

f) dosaženým příjmem započitatelný příjem zúčtovaný zaměstnanci do kalendářního měsíce,

g) zaměstnáním právní vztah, na základě kterého vykonávají práci, pracovní nebo obdobnou činnost nebo službu (dále jen "práce") zaměstnanci uvedení v § 5 písm. a),

h) osobou samostatně výdělečně činnou fyzická osoba považovaná za osobu samostatně

výdělečně činnou pro účely důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu7),

i) samostatnou výdělečnou činností činnost považovaná za samostatnou výdělečnou činnost pro účely důchodového pojištění podle zvláštního právního předpisu, a to včetně spolupráce při výkonu samostatné výdělečné činnosti8),

j) pojištěnou činností zaměstnání vykonávané za podmínek zakládajících účast na pojištění, samostatná výdělečná činnost, pokud se osoba samostatně výdělečně činná na základě výkonu této činnosti přihlásila k účasti na pojištění, a zaměstnání zahraničního zaměstnance, pokud se přihlásil k účasti na pojištění,

k) podpůrčí dobou doba, po kterou má být podle tohoto zákona vyplácena dávka,

l) sociální událostí, s níž tento zákon spojuje vznik nároku na dávku, vznik dočasné pracovní neschopnosti, nařízení karantény9), vznik potřeby ošetřování nebo péče o člena domácnosti, nástup na peněžitou pomoc v mateřství a převedení zaměstnankyně na jinou práci, státní zaměstnankyně na jiné služební místo nebo ustanovení příslušnice na jiné služební místo,

m) porodem takové ukončení těhotenství, při kterém je do matriky narození zapsáno narození dítěte,

n) domáckým zaměstnancem zaměstnanci uvedení v § 5 písm. a) bodech 1, 4 až 6 a 15, kteří nepracují na pracovišti zaměstnavatele, ale podle dohodnutých podmínek vykonávají sjednané práce doma nebo na jiném místě a v pracovní době, kterou si sami rozvrhují,

o) smluvním zaměstnancem zaměstnanec zaměstnavatele, jehož sídlo je na území státu, s nímž Česká republika neuzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení (dále jen "zahraniční zaměstnavatel"), je-li činný v České republice u smluvního zaměstnavatele,

p) smluvním zaměstnavatelem právnická nebo fyzická osoba, která má ve smyslu písmene c) sídlo na území České republiky a u níž jsou v České republice činní zaměstnanci zahraničního zaměstnavatele považovaní v České republice za smluvní zaměstnance, pokud podle smlouvy uzavřené se zahraničním zaměstnavatelem jsou příjmy smluvních zaměstnanců vypláceny smluvním zaměstnavatelem nebo jsou smluvním zaměstnavatelem uhrazovány zahraničnímu zaměstnavateli,

q) zahraničním zaměstnancem zaměstnanec zahraničního zaměstnavatele, je-li činný v České republice ve prospěch zahraničního zaměstnavatele,

r) státem, s nímž Česká republika uzavřela mezinárodní smlouvu o sociálním zabezpečení, mimo těchto států též členské státy Evropské unie,

s) členským státem Evropské unie též stát, který není členem Evropské unie, avšak aplikuje předpisy Evropské unie o koordinaci systémů sociálního zabezpečení10),

t) mezinárodní smlouvou o sociálním zabezpečení smlouva o sociálním zabezpečení, která obsahuje ustanovení o používání právních předpisů při výdělečné činnosti na území druhého smluvního státu.

1) Zákon č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

3) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

5) § 10 zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů.

6) § 93 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

7) § 9 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

8) § 9 odst. 1, 3 a 5 zákona č. 155/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

9) § 2 odst. 6 písm. a) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.

10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009.

ČÁST DRUHÁ ÚČAST NA POJIŠTĚNÍ

HLAVA I

OKRUH POJIŠTĚNÝCH OSOB

§ 5

Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni:

a) zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumí

1. zaměstnanci v pracovním poměru,

2. příslušníci Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky, Celní správy České republiky, Vězeňské služby České republiky, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Bezpečnostní informační služby a Úřadu pro zahraniční styky a informace3), a vojáci z povolání4) a vojáci v záloze ve výkonu vojenské činné služby (dále jen "příslušníci"),

3. státní zaměstnanci podle služebního zákona11),

4. členové družstva, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,

5. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti a zaměstnanci činní na základě dohody o provedení práce,

6. pracovníci v pracovním vztahu uzavřeném podle cizích právních předpisů,

7. soudci,

8. členové zastupitelstev územních samosprávných celků a zastupitelstev městských částí nebo městských obvodů územně členěných statutárních měst a hlavního města Prahy, kteří jsou pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni nebo kteří před zvolením do funkce člena zastupitelstva nebyli v pracovním poměru, ale vykonávají funkci ve stejném rozsahu jako dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva,

9. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu České republiky,

10. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, členové Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, předseda Energetického regulačního úřadu, členové Rady Ústavu pro studium totalitních režimů, členové Rady Českého telekomunikačního úřadu, finanční arbitr, zástupce finančního arbitra, Veřejný ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv,

11. fyzické osoby, které jsou podle zvláštního zákona jmenovány nebo voleny do funkce vedoucího správního úřadu nebo do funkce statutárního orgánu právnické osoby zřízené zvláštním zákonem12), popřípadě do funkce zástupce tohoto vedoucího nebo statutárního orgánu, pokud je tímto vedoucím nebo statutárním orgánem pouze jediná osoba, a jmenováním nebo volbou těmto osobám nevznikl pracovní nebo služební poměr, a fyzické osoby, které podle zvláštního zákona vykonávají veřejnou funkci mimo pracovní nebo služební poměr, pokud se na jejich pracovní vztah vztahuje ve stanoveném rozsahu zákoník práce a nejsou uvedeny v bodech 7 až 10 a 18,

12. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,

13. osoby pečující o dítě a osoby, které jsou vedeny v evidenci osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, je-li těmto osobám vyplácena odměna pěstouna podle zákona o sociálně-právní ochraně dětí13) (dále jen "osoba pečující a osoba v evidenci"),

14. odsouzení ve výkonu trestu odnětí svobody zařazení do práce a osoby ve výkonu

zabezpečovací detence zařazené do práce,

15. osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,

16. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,

17. prokuristé, pokud se jejich příjem z činnosti prokuristy považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů,

18. členové kolektivních orgánů právnické osoby, kteří jsou za činnost v těchto orgánech odměňováni, pokud se jejich příjem za činnost v těchto orgánech považuje za příjem ze závislé činnosti nebo funkční požitky podle zákona o daních z příjmů,

19. likvidátoři, pokud se jejich příjem z činnosti likvidátora považuje za příjem ze závislé činnosti podle zákona o daních z příjmů,

20. vedoucí organizačních složek právnické osoby uvedených v § 167c, jejichž místo výkonu práce je trvale v České republice,

b) osoby samostatně výdělečně činné.

3) Zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č. 218/2002 Sb., o službě státních zaměstnanců ve správních úřadech a o odměňování těchto zaměstnanců a ostatních zaměstnanců ve správních úřadech (služební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

12) Například § 14 odst. 1 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění zákona č. 438/2004 Sb.

13) § 4a písm. b) a c) a § 47i zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST ČTVRTÁ

POSUZOVÁNÍ ZDRAVOTNÍHO STAVU PRO ÚČELY POJIŠTĚNÍ

HLAVA I ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 54

Ošetřující lékař

(1) Ošetřujícím lékařem se pro účely tohoto zákona rozumí poskytovatel zdravotních služeb, který svými lékaři poskytuje pojištěnci nebo jiné posuzované osobě ambulantní, lůžkovou, lázeňskou léčebně rehabilitační péči, s výjimkou poskytovatele zdravotnické záchranné služby, lékařské pohotovostní služby a poskytovatele pracovnělékařských služeb při ošetřování pojištěnce v rámci první pomoci, pokud získal oprávnění k poskytování zdravotních služeb. Ošetřujícím lékařem se pro účely nemocenského pojištění u vojáků z povolání a vojáků v záloze ve výkonu vojenské činné služby rozumí resortní poskytovatel zdravotních služeb podle zvláštního právního předpisu34).

(2) Xxxxx, který provádí posuzování zdravotního stavu podle § 53 odst. 1 písm. a) a c), je oprávněn tuto činnost vykonávat jen v rozsahu své odbornosti35).

(3) Rozhodovat ve věcech dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování

nebo péče (dále jen „potřeba ošetřování“) není oprávněn ošetřující lékař, popřípadě lékař uvedený v § 79 odst. 1 písm. c) části věty za středníkem, po dobu zákazu stanoveného orgánem nemocenského pojištění podle § 79 odst. 1 písm. c).

34) Zákon č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

35)§ 18 odst. 1 zákona č. 48/1997 Sb.

HLAVA II

POSUZOVÁNÍ DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI

Díl 2

Posuzování dočasné pracovní neschopnosti

§ 59

Ukončování dočasné pracovní neschopnosti

(1) Ošetřující lékař rozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti

a) pojištěnce, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav umožňuje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, a to dnem, kdy tuto skutečnost zjistil, nebo nejpozději třetím kalendářním dnem následujícím po dni tohoto vyšetření; pokud ošetřující lékař ukončí dočasnou pracovní neschopnost pozdějším než třetím kalendářním dnem následujícím po tomto vyšetření, má se za to, že dočasná pracovní neschopnost skončila tímto třetím kalendářním dnem,

b) pojištěnce, jestliže uplynulo alespoň 180 dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti a vyšetřením zjistí, že zdravotní stav je stabilizovaný a je předpoklad, že pojištěnec již nebude moci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, a to 30. kalendářním dnem následujícím po dni tohoto vyšetření; to neplatí, jde-li o dočasnou pracovní neschopnost vojáka z povolání, vojáka v záloze ve výkonu vojenské činné služby a příslušníka nebo příslušníka bezpečnostního sboru,

c) pojištěnce při ukončení poskytování lůžkové nebo lázeňské léčebně rehabilitační péče, je-li splněna podmínka uvedená v písmenu a),

d) pojištěnce, který byl přijat do zdravotnického zařízení jako průvodce nezletilého dítěte přijatého k poskytnutí lůžkové péče, při propuštění tohoto dítěte z lůžkové péče nebo při ukončení pobytu tohoto pojištěnce v zařízení, do jehož lůžkové péče bylo toto dítě přijato,

e) pojištěnce, který po opravě nebo opatření nové ortopedické nebo kompenzační pomůcky může vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, popřípadě, vznikla-li dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě nebo trvá-li dočasná pracovní neschopnost po skončení dosavadní pojištěné činnosti, plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání,

f) pojištěnky, která má nárok na peněžitou pomoc v mateřství z jakékoliv pojištěné činnosti, k počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, pokud pojištěnka nezačala pobírat peněžitou pomoc v mateřství dříve,

g) pojištěnce, kterému závažné dlouhodobé onemocnění znemožňovalo pečovat o dítě, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav opět umožňuje pečovat o dítě,

h) pojištěnky, která byla v dočasné pracovní neschopnosti v souvislosti s těhotenstvím a porodem podle § 57 odst. 1 písm. f), uplynutím šestého týdne po porodu, pokud není nadále dočasně práce neschopna z jiných důvodů,

i) pojištěnce, jestliže vyšetřením zjistí, že mu jeho zdravotní stav umožňuje plnit povinnosti uchazeče o zaměstnání, vznikla-li dočasná pracovní neschopnost v ochranné lhůtě nebo trvá-li dočasná pracovní neschopnost po skončení dosavadní pojištěné činnosti, a to i když pojištěnec není uchazečem o zaměstnání,

j) pojištěnce, který se nedostaví k lékařskému ošetření nebo kontrole zdravotního stavu v den, který je vyznačen na rozhodnutí podle § 58 odst. 2, aniž by pojištěnec prokázal existenci vážných důvodů, pro které se k tomuto ošetření nebo kontrole nemohl dostavit, a to tímto dnem,

k) pojištěnce, který je poživatelem starobního důchodu a jehož pojištěná činnost skončila přede dnem, od něhož v době dočasné pracovní neschopnosti vznikl nárok na výplatu starobního důchodu, a to nejpozději dnem, kterým podle písemného oznámení orgánu nemocenského pojištění zanikl nárok na nemocenské, pokud k ukončení dočasné pracovní neschopnosti nedojde dříve podle písmen a) až e) nebo j).

(2) Dočasná pracovní neschopnost končí třicátým dnem ode dne následujícího po dni, v němž byl pojištěnec posudkem okresní správy sociálního zabezpečení uznán invalidním. Byl-li pojištěnec uznán invalidním na základě výsledku soudního řízení o žalobě, končí dočasná pracovní neschopnost třicátým dnem ode dne následujícího po dni, v němž orgán rozhodující o invalidním důchodu obdržel rozhodnutí soudu; tento orgán je povinen neprodleně písemně vyrozumět ošetřujícího lékaře o tom, v kterém dni toto rozhodnutí soudu obdržel. Ošetřující lékař vyznačí den ukončení dočasné pracovní neschopnosti z důvodu uznání invalidity na předepsaném tiskopisu.

(3) Na postup při nesouhlasu pojištěnce s rozhodnutím o ukončení dočasné pracovní neschopnosti podle odstavce 1 se použije zvláštní právní předpis38) o poskytování zdravotních služeb.

38) Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).

Díl 3

Povinnosti a oprávnění lékařů

§ 61

Povinnosti ošetřujícího lékaře

Ošetřující lékař je povinen

a) rozhodnout o vzniku dočasné pracovní neschopnosti v případech uvedených v § 57 v den, kdy ji zjistil,

b) vést evidenci dočasně práce neschopných pojištěnců, u nichž rozhodl o vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo které převzal do své péče; touto evidencí se rozumí písemný záznam o každém rozhodnutí o vzniku a o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, který obsahuje evidenční číslo předepsaného tiskopisu, jméno, popřípadě jména (dále jen "jméno") a příjmení pojištěnce, datum vzniku dočasné pracovní neschopnosti, diagnostický kód nemoci nebo úrazu, den ošetření a datum další kontroly, datum ukončení dočasné pracovní neschopnosti a případný údaj o předání nebo převzetí dočasně práce neschopného pojištěnce s uvedením data předání nebo převzetí, jména a příjmení lékaře, kterému byl tento pojištěnec předán do péče nebo od něhož byl převzat do péče, a adresy pracoviště tohoto lékaře, nebo s uvedením data předání nebo převzetí, názvu zdravotnického zařízení včetně příslušné odbornosti, do jehož péče byl tento pojištěnec předán nebo od něhož byl převzat do péče, a adresy pracoviště tohoto zdravotnického zařízení,

c) stanovit režim dočasně práce neschopného pojištěnce a pojištěnce o tomto režimu informovat,

d) předat pojištěnci rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a rozhodnutí

o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, popřípadě rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, spolu s příslušnými hlášeními pro zaměstnavatele, a to v den, kdy byly vydány, popřípadě v den propuštění ze zdravotnického zařízení, v němž byla

poskytnuta lůžková péče,

e) odeslat příslušnému orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu hlášení

o vzniku dočasné pracovní neschopnosti a hlášení o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, a to nejpozději v třetí pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí o vzniku nebo ukončení dočasné pracovní neschopnosti, a na předepsaném tiskopisu hlášení o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy bylo vydáno rozhodnutí o změně režimu dočasně práce neschopného pojištěnce; tato povinnost je splněna i předáním těchto hlášení v uvedených lhůtách tomuto orgánu,

f) stanovit podle požadavku lékaře příslušného orgánu nemocenského pojištění termín kontroly pro účely provedení kontroly posuzování dočasné pracovní neschopnosti a za tímto účelem pojištěnce předvolat ke kontrole,

g) rozhodnout na žádost pojištěnce o povolení vycházek a změně jejich rozsahu nebo doby nebo o povolení změny místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti v případech uvedených v § 56 odst. 3 větě první a třetí a o tomto rozhodnutí informovat nejpozději v následující pracovní den příslušný orgán nemocenského pojištění na předepsaném tiskopise; je-li třeba k povolení změny místa pobytu v době dočasné pracovní neschopnosti a k povolení vycházek podle § 56 odst. 6 věty třetí předchozího souhlasu orgánu nemocenského pojištění, může povolit tuto změnu nebo tyto vycházky jen na základě tohoto předchozího souhlasu,

h) posuzovat v průběhu dočasné pracovní neschopnosti, zda u pojištěnce došlo k obnovení pracovní schopnosti, a po uplynutí 180 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti spolu s příslušným lékařem orgánu nemocenského pojištění zhodnotit, zda je zdravotní stav pojištěnce stabilizovaný,

i) vyznačit při propuštění ze zdravotnického zařízení, v němž byla poskytnuta lůžková péče, pokud pojištěnci jeho zdravotní stav neumožňuje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, na rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti den propuštění ze zdravotnického zařízení, v němž byla poskytnuta lůžková péče a místo pobytu, kde se bude pojištěnec po tomto propuštění zdržovat, a tyto skutečnosti prokazatelně oznámit nejpozději druhý den po propuštění pojištěnce příslušnému orgánu nemocenského pojištění,

j) potvrdit pojištěnci na předepsaném tiskopisu nejméně jednou měsíčně pro účely výplaty dávek nebo poskytování náhrady mzdy, platu nebo odměny nebo sníženého platu (snížené odměny) v době dočasné pracovní neschopnosti trvání dočasné pracovní neschopnosti, a to ke dni vydání tohoto potvrzení nebo nejvýše 3 kalendářní dny dopředu; trvá-li dočasná pracovní neschopnost déle než 14 kalendářních dnů a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 déle než 21 kalendářních dnů, je povinen potvrdit pojištěnci pro účely poskytování náhrady mzdy (platu) nebo sníženého platu (snížené odměny) její trvání vždy ke 14. kalendářnímu dni a v období od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2013 k 21. kalendářnímu dni ode dne jejího vzniku,

k) zaznamenat v rozhodnutí o vzniku dočasné pracovní neschopnosti den převzetí pojištěnce do své péče a den propuštění pojištěnce ze své péče, den nástupu k poskytování lůžkové péče a den ukončení poskytování lůžkové péče a den dalšího ošetření nebo kontroly; pokud pojištěnci při propuštění ze zdravotnického zařízení, v němž byla poskytována lůžková nebo lázeňská léčebně rehabilitační péče jeho zdravotní stav neumožňuje vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, popřípadě netrvá-li již tato činnost, plnit povinnosti uchazeče

o zaměstnání, stanovit termín, do kterého je pojištěnec povinen dostavit se ke kontrole dočasné pracovní neschopnosti ošetřujícím lékařem, a to nejdéle do sedmého kalendářního dne ode dne ukončení poskytování lůžkové nebo lázeňské léčebně rehabilitační péče,

l) informovat písemně o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, délce jejího trvání a diagnóze, pro kterou byl pojištěnec uznán dočasně práce neschopným, lékaře, který

registruje pojištěnce42), a to do 7 kalendářních dnů, uzná-li pojištěnce dočasně práce neschopným jiný ošetřující lékař než jeho registrující poskytovatel zdravotních služeb v oboru všeobecné praktické lékařství (dále jen „registrující lékař“); je-li pojištěnec vojákem z povolání nebo vojákem v záloze ve výkonu vojenské činné služby, je povinen informovat do 7 kalendářních dnů též o vzniku dočasné pracovní neschopnosti,

m) rozhodnout o ukončení dočasné pracovní neschopnosti v případech uvedených v § 59 odst. 1 písm. a) až j) v den, ve kterém zjistil, že netrvají důvody dočasné pracovní neschopnosti,

n) oznámit pojištěnci na předepsaném tiskopisu změnu diagnózy nemoci, která odůvodňuje dočasnou pracovní neschopnost, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy

o této změně rozhodl, a příslušnému orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu zásadní změnu diagnózy nemoci, která odůvodňuje dočasnou pracovní neschopnost, a to nejpozději do 7 kalendářních dnů; zásadní změnou diagnózy se zde rozumí změna povahy chorobného procesu nebo změna jeho etiologie,

o) oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění a zaměstnavateli porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce, a to nejpozději v následující pracovní den po dni, kdy se dozvěděl o tomto porušení,

p) poskytnout potřebnou součinnost příslušnému orgánu nemocenského pojištění při kontrole posuzování dočasné pracovní neschopnosti, zejména umožnit provedení této kontroly na svém pracovišti nebo se za tím účelem dostavit na příslušný orgán nemocenského pojištění, a sdělit zaměstnancům orgánu nemocenského pojištění oprávněným provést kontrolu dodržování režimu dočasně práce neschopného pojištěnce nebo zaměstnancům zaměstnavatele pověřeným k provedení této kontroly na požádání skutečnosti potřebné k provedení kontroly, a to včetně stanoveného režimu dočasně práce neschopného pojištěnce v rozsahu, ve kterém jsou tito zaměstnanci oprávněni kontrolovat dodržování tohoto režimu,

q) oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění na předepsaném tiskopisu propuštění dočasně práce neschopného pojištěnce ze své péče a převzetí dočasně práce neschopného pojištěnce z péče jiného ošetřujícího lékaře do své péče, a to nejpozději v pracovní den následující po dni, kdy k této skutečnosti došlo,

r) oznámit příslušnému orgánu nemocenského pojištění změnu sídla poskytovatele zdravotních služeb, popřípadě změnu svého pracoviště,

s) předat poskytovateli pracovnělékařských služeb na jeho vyžádání zprávu o zdravotním stavu dočasně práce neschopného pojištěnce a o průběhu a předpokládané délce trvání dočasné pracovní neschopnosti; předat poskytovateli pracovnělékařských služeb zprávu

o zdravotním stavu dočasně práce neschopného pojištěnce vždy, kdy je důvodný předpoklad, že v souvislosti s nemocí dojde ke změně nebo ztrátě zdravotní způsobilosti vykonávat dosavadní zaměstnání,

t) zabezpečit příslušné tiskopisy, které používá pro účely provádění pojištění, před zneužitím a sdělit neprodleně příslušnému orgánu nemocenského pojištění ztrátu, zničení nebo poškození předepsaných tiskopisů,

u) vést ve zdravotnické dokumentaci údaje o průběhu dočasné pracovní neschopnosti včetně záznamů o výsledku vlastních vyšetření a lékařských zpráv pořízených jinými lékaři a vyplňovat potřebné údaje na předepsaných tiskopisech,

v) sdělit písemně nebo v elektronické podobě zaměstnavateli dočasně práce neschopného pojištěnce na jeho žádost informace uvedené v § 65 odst. 2 písm. b), a to nejpozději v pracovní den následující po dni obdržení této žádosti, a dále písemně nebo v elektronické podobě neprodleně sdělit, že vyšetřením zjistil, že zdravotní stav pojištěnce je stabilizovaný a je předpoklad, že pojištěnec již nebude moci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost, že jeho dočasná pracovní neschopnost bude ukončena podle § 59 odst. 1 písm. b) a že tento

předpoklad je důvodem pro lékařskou prohlídku poskytovatelem pracovnělékařských služeb ze zdravotních důvodů podle § 62,

w) vystavit ve stanovených případech doklady nebo tiskopisy v souladu s právem Evropských společenství a s mezinárodními smlouvami,

x) informovat předem pojištěnce, že po stanovenou dobu nemá oprávnění rozhodovat ve věcech dočasné pracovní neschopnosti [§ 79 odst. 1 písm. c)],

y) vyznačit v rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti den ukončení dočasné pracovní neschopnosti podle § 59 odst. 2,

z) informovat pojištěnce o jeho povinnosti podrobit se podle § 64 odst. 1 písm. q) v zařízení závodní preventivní péče*) lékařské prohlídce ze zdravotních důvodů, neboť jeho dočasná pracovní neschopnost bude ukončena podle § 59 odst. 1 písm. b), a o podání této informace učinit záznam ve zdravotnické dokumentaci.

42) § 18 odst. 3 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb.

ČÁST PÁTÁ

ORGANIZACE A PROVÁDĚNÍ

HLAVA I

ORGÁNY NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ A JEJICH PŘÍSLUŠNOST K PROVÁDĚNÍ POJIŠTĚNÍ

Díl 2

Příslušnost orgánů nemocenského pojištění k provádění pojištění

§ 82

Věcná příslušnost

(1) Pojištění provádějí

a) okresní správy sociálního zabezpečení a Česká správa sociálního zabezpečení, jde-li

o pojištěnce uvedené v § 5 písm. a) bodech 1, 3 až 13 a 15 až 20, s výjimkou pojištěnců vykonávajících pojištěnou činnost ve vazbě, (dále jen "zaměstnané osoby") a o pojištěnce uvedené v § 5 písm. b),

b) Ministerstvo obrany, jde-li o vojáky z povolání nebo vojáky v záloze ve výkonu vojenské činné služby,

c) Ministerstvo vnitra, jde-li o příslušníky Policie České republiky a příslušníky Hasičského záchranného sboru České republiky,

d) Vězeňská služba České republiky, jde-li o příslušníky Vězeňské služby České republiky a jde-li o odsouzené ve výkonu trestu odnětí svobody zařazené do práce, osoby ve výkonu zabezpečovací detence zařazené do práce a pojištěnce vykonávající pojištěnou činnost ve vazbě (dále jen "odsouzené osoby"),

e) Generální ředitelství cel, jde-li o příslušníky Celní správy České republiky,

f) Generální inspekce bezpečnostních sborů, jde-li o příslušníky Generální inspekce bezpečnostních sborů,

g) Bezpečnostní informační služba, jde-li o příslušníky Bezpečnostní informační služby,

h) Úřad pro zahraniční styky a informace, jde-li o příslušníky Úřadu pro zahraniční styky a informace.

(2) Vznikl-li nárok na dávku v ochranné lhůtě, provádí pojištění ten orgán nemocenského pojištění, který byl příslušný k provádění pojištění z té pojištěné činnosti, z níž ochranná lhůta plyne, pokud se nestanoví jinak v odstavci 3 nebo 4.

(3) Je-li fyzická osoba současně účastna pojištění jako pojištěnec uvedený v odstavci 1 písm. a) i jako pojištěnec uvedený v odstavci 1 písm. b) až h) a uplatňuje nárok na dávky z obou těchto pojištění, vyplácejí dávky ty orgány nemocenského pojištění, které jsou příslušné k provádění pojištění příslušníků; tyto orgány plní přitom úkoly, které má vůči pojištěncům uvedeným v odstavci 1 písm. a) okresní správa sociálního zabezpečení a které se týkají stanovení výše a výplaty dávek, krácení nebo odnětí nemocenského při porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce a při nesplnění povinnosti součinnosti při kontrole dodržování tohoto režimu podle § 64 odst. 1 písm. b) a regresní náhrady.

(4) Kontrolu dočasné pracovní neschopnosti podle § 74 odst. 1 pojištěnce, který byl příslušníkem a jehož dočasná pracovní neschopnost vznikla v průběhu služebního poměru a trvá i po jeho skončení nebo vznikla po skončení služebního poměru v ochranné lhůtě, a posuzování pracovní schopnosti po uplynutí podpůrčí doby (§ 66) u tohoto pojištěnce provádí okresní správa sociálního zabezpečení, a to vždy na základě žádosti příslušného služebního orgánu.

(5) V případě zákazu rozhodovat podle § 79 odst. 1 písm. c) stanoveného služebními orgány uvedenými v § 81 odst. 3 písm. e), f) nebo g) mohou tyto orgány požádat okresní správu sociálního zabezpečení, aby rozhodování ve věcech dočasné pracovní neschopnosti a potřeby ošetřování převzala místo těchto služebních orgánů; okresní správa sociálního zabezpečení je povinna této žádosti vyhovět. Pojištěnce o tomto převzetí informují tyto služební orgány.

HLAVA V

ODPOVĚDNOST, SANKCE A SPRÁVNÍ DELIKTY V POJIŠTĚNÍ

Díl 2 Správní delikty

Oddíl 2

Správní delikty právnických osob

§ 138a

(1) Zdravotnické zařízení uvedené v § 54 odst. 1 se dále dopustí správního deliktu tím,

že

a) v rozporu s § 61 písm. a) nebo § 69 písm. a) nerozhodne o vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování v den, kdy ji zjistilo,

b) v rozporu s § 61 písm. m) nebo § 69 písm. e) nerozhodne o ukončení dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování v den, kdy zjistilo, že netrvají důvody dočasné pracovní neschopnosti nebo potřeby ošetřování,

c) nedodrží dobu, ve které může vycházky povolit, nebo povolí vycházky mimo rozsah uvedený v § 56 odst. 6 anebo nepožádá o předchozí písemný souhlas lékaře orgánu nemocenského pojištění podle § 56 odst. 6,

d) neoznámí podle § 61 písm. v) zaměstnavateli, že je předpoklad, že jeho dočasně práce neschopný zaměstnanec již nebude moci vykonávat dosavadní pojištěnou činnost a že dočasná pracovní neschopnost zaměstnance bude ukončena 30. kalendářním dnem po dni zjištění tohoto předpokladu,

e) v rozporu s § 61 písm. c) nestanoví režim dočasně práce neschopného pojištěnce nebo pojištěnce o tomto režimu neinformuje,

f) v rozporu s § 61 písm. h) neposoudí, zda u pojištěnce došlo k obnovení pracovní schopnosti, a po uplynutí 180 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti, zda