Část I Úvodní ustanovení

Příloha k příkazu ministra č. 24/2020 ve znění dodatku č. 1

Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování příspěvku na výkon činností sociální práce (s výjimkou agendy sociálně-právní ochrany dětí) formou dotace ze státního rozpočtu krajům, hl. m. Praze, obcím s rozšířenou působností a obcím s pověřeným obecním úřadem.

Část I

Úvodní ustanovení

1. Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) v návaznosti na § 92 - § 93a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“), na § 63 – 65a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“), a na zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“) stanovuje pro účely dotačního řízení a pro účely posouzení žádosti o příspěvek na výkon činností sociální práce (s výjimkou sociálně – právní ochrany dětí) formou dotace ze státního rozpočtu krajům,
   hl. m. Praze, obcím s rozšířenou působností a obcím s pověřeným obecním úřadem, (dále jen “dotace”), následující Metodiku MPSV pro poskytování příspěvku na výkon činností sociální práce (s výjimkou agendy sociálně-právní ochrany dětí) formou dotace ze státního rozpočtu krajům, hl. m. Praze, obcím s rozšířenou působností a obcím s pověřeným obecním úřadem (dále jen “Metodika”).

2. Dotace se poskytuje krajům, hl. m. Praze¹, obcím s rozšířenou působností (dále jen „ORP“) a obcím s pověřeným obecním úřadem (dále jen „POU“) podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o rozpočtových pravidlech, § 102 zákona o sociálních službách, který stanoví, že na zajištění povinnosti uvedené v § 93 písm. a) a na zajištění činností sociální práce, které jsou vykonávány v souvislosti s povinnostmi uvedenými v § 93 písm. b) a c), se krajům poskytuje příspěvek formou účelové dotace, § 103 zákona o sociálních službách, který stanoví, že na zajištění povinnosti uvedené v § 92 písm. a) a na zajištění činností sociální práce, které jsou vykonávány v souvislosti s povinnostmi uvedenými v § 92 písm. b) až d), se obcím s rozšířenou působností poskytuje příspěvek formou účelové dotace, a § 65a zákona o pomoci v hmotné nouzi, který stanoví, že na zajištění činností sociální práce, které jsou vykonávány v souvislosti s povinnostmi uvedenými v § 63 a 64, se pověřeným obcím a obcím s rozšířenou působností poskytuje příspěvek formou účelové dotace.

3. Dotaci poskytuje MPSV ze své rozpočtové kapitoly (313) pod účelovým znakem 13015.

4. Metodika upravuje pravidla a podmínky pro poskytnutí dotace, postup pro podání žádostí, výčet uznatelných a neuznatelných výdajů a obsahuje model pro výpočet výše dotace.

5. Celkový objem finančních prostředků určených na podporu výkonu činností sociální práce je dán objemem prostředků, který bude na tyto účely pro příslušný rok vyčleněn ve státním rozpočtu v kapitole MPSV.

Část II

Zaměření podpory, účel dotace

1. Dotace ze státního rozpočtu (kapitoly MPSV) se poskytuje k financování zejména personálních výdajů, které souvisejí s výkonem činností sociální práce v souladu se zákonem o sociálních službách, zákonem o pomoci v hmotné nouzi a Doporučeným postupem MPSV č. 1/2018 k realizaci činností sociální práce na pověřených obecních úřadech, obecních úřadech obcí s rozšířenou působností a krajských úřadech (dále jen „Doporučený postup 1/2018“), kde jsou specifikovány činnosti sociální práce v rámci koordinační působnosti krajského úřadu, činnosti sociální práce obcí a doporučený obsah náplně práce sociálního pracovníka obecního úřadu.

Cílem dotace je finanční podpora obcí při zajištění optimálních podmínek pro činnost sociálních pracovníků v přenesené působnosti, a to zejména po stránce personální na zajištění dostatečného počtu sociálních pracovníků (tedy na osobní výdaje související se stávající i optimalizovanou personální situací na úřadě). Dotace je přidělována nad rámec objemu finančních prostředků Ministerstva vnitra na výkon přenesené působnosti.

Strategickým cílem MPSV je zejména zvyšování kvality výkonu činností sociální práce a dosažení optimálního počtu sociálních pracovníků na území ČR, a proto jsou dotační prostředky určeny především na osobní náklady, vzdělávání a supervizi sociálních pracovníků a na podporu výkonu sociální práce v terénu.

Část III

Všeobecné podmínky pro poskytnutí dotace ze státního rozpočtu

1. Na dotaci není právní nárok. Dotace je poskytována na základě § 14 zákona o rozpočtových pravidlech. Proti rozhodnutí poskytovatele dotace není přípustné odvolání ani rozklad. Obnova řízení se nepřipouští. Přezkumné řízení se nepřipouští, s výjimkou postupu podle § 153 odst. 1 písm. a) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů.

2. Dotace je poskytována na základě žádosti. Žádost musí být zpracována a podána elektronicky prostřednictvím webové aplikace OKnouze, a to včetně uvedení požadované částky a podrobného rozpočtu dle požadavků příslušného žadatele v souladu s Metodikou.

3. Žádosti vyplněné a podané jiným způsobem než prostřednictvím webové aplikace, nebudou zařazeny do dotačního řízení pro příslušný rok.

4. Dotace se poskytuje výhradně na úhradu nezbytně nutných výdajů spojených s výkonem činností sociální práce v přenesené působnosti, a to dle Metodiky. Účelu dotace musí být dosaženo ve lhůtě od 1. 1. do 31. 12. příslušného kalendářního roku.

5. Dotace je poskytována bezhotovostně na účet žadatele zřízený u peněžního ústavu.

6. Příjemce nesmí z poskytnuté dotace poskytovat finanční prostředky jiným právnickým nebo fyzickým osobám, pokud se nejedná o úhradu spojenou s realizací činností, na kterou byly prostředky uvolněny.

7. Dotace má charakter účelové neinvestiční dotace, která je určena k částečnému pokrytí osobních a provozních nákladů (včetně vzdělávání sociálních pracovníků) spojených s výkonem činností sociální práce v souladu se zákonem o sociálních službách a zákonem o pomoci v hmotné nouzi. Výdaje hrazené z této dotace musí přímo souviset s úkoly a povinnostmi plynoucími z ustanovení § 92 a § 93 zákona o sociálních službách a § 63 a § 64 zákona o pomoci v hmotné nouzi.

8. Z dotace lze hradit osobní náklady a další výdaje specifikované v části IV Způsobilé výdaje.

9. Změny rozpočtu ve smyslu navýšení maximálního čerpání v některé z položek rozpočtu jsou možné za předpokladu splnění následujících podmínek, a to ve všech bodech současně:

1. soulad s Metodikou,

2. provedení změn rozpočtu v aplikaci OKnouze nejpozději dne 31. ledna roku následujícího po roku, na který je dotace poskytnuta – změny lze provádět v průběhu celého roku a je akceptováno provedení více změn rozpočtu v průběhu celého dotačního období. Pro účel vypořádání se státním rozpočtem je platné poslední znění změn,

3. schválení návrhu změn poskytovatelem; poskytovatel se k hlášení změn vyjádří do 30 kalendářních dnů.

Část IV

Způsobilé výdaje

1. Osobní náklady

1. Platy sociálních pracovníků v pracovním poměru

Jedná se o peněžité plnění poskytované za výkon práce zaměstnancům zaměstnavatele uvedeného v § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“), sociálním pracovníkům, kteří přímo vykonávají činnosti podle zákona o sociálních službách a zákona o pomoci v hmotné nouzi.

Dále jsou způsobilými výdaji i odvody na sociální a zdravotní pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, placené zaměstnavatelem jako poplatníkem (§ 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů).

Náhrady platu při dočasné pracovní neschopnosti poskytované podle § 192 a § 193 zákoníku práce.

Náhrady platu v dalších případech, ve kterých má v souladu se zákoníkem práce zaměstnanec nárok na náhradu platu, to znamená:

• v případě jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199 zákoníku práce ve spojení s prováděcím nařízením vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci;

• v případě překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle § 200
  a násl. zákoníku práce;

• po dobu čerpání dovolené podle § 222 zákoníku práce.

Přitom se vždy musí jednat o takové překážky v práci na straně zaměstnance, při nichž zákon nebo prováděcí předpis přiznává výslovně zaměstnanci nejen nárok na pracovní volno, ale rovněž nárok na náhradu platu.

Celkový objem finančních prostředků z dotace použitých na odměny nesmí činit více než 20 % z ročního objemu uznatelných nákladů zúčtovaných na platy a náhradu platů sociálních pracovníků.

V souladu s § 10 odst. 1 zákona č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 312/2002 Sb.), lze s úředníkem sjednat pracovní poměr na dobu určitou pouze z určitých přesně vymezených důvodů: „Pracovní poměr s úředníkem se uzavírá na dobu neurčitou. Je-li však pro to důvod spočívající v potřebě zajistit časově omezenou správní činnost nebo nahradit dočasně nepřítomného úředníka, zejména v případě jeho mateřské nebo rodičovské dovolené, pracovní neschopnosti, u níž lze na základě lékařského posudku předpokládat, že bude delší než 3 měsíce, … výkonu veřejné funkce, lze uzavřít pracovní poměr na dobu určitou.“ Důvodem pro sjednání pracovního poměru na dobu určitou nemůže být skutečnost, že kraj nebo obec má přiznaný příspěvek na výkon činností sociální práce vždy na období jednoho kalendářního roku.

Sociální práci může vykonávat pouze sociální pracovník, který splňuje předpoklady pro výkon povolání v souladu s § 110 zákona o sociálních službách a zároveň vykonává činnosti sociálního pracovníka dle § 109 téhož zákona a činnosti v souladu s katalogem prací ve veřejných službách a správě. Podrobnosti stanovuje nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů viz Díl 2.08.02 Sociální pracovník.

Zaměstnanec krajského nebo obecního úřadu v pracovně právním vztahu je zařazen do platové třídy “podle druhu práce sjednaného v pracovní smlouvě” a “podle požadovaných nejnáročnějších prací” a vztahuje se na něj příloha č. 1 k nařízení vlády č. 341/2017 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů.

Do 10. platové třídy je zařazen sociální pracovník obecního úřadu, který se např. věnuje posuzování individuálních potřeb osob, skupin a komunit a řešení jejich nepříznivé sociální situace nebo zajišťuje sociální prevenci a sociální podporu a pomoc osobám v nepříznivé sociální situaci či sociálně vyloučeným.

Do 11. platové třídy je zařazen sociální pracovník obecního úřadu, který např. poskytuje odborné sociální poradenství nebo provádí depistážní činnost nebo vykonává komplexní sociální šetření.

Dotaci lze v procentuálně vymezené poměrné části úvazku využít i na plat vedoucího oddělení, popř. vedoucího odboru, jestliže je sociálním pracovníkem splňujícím předpoklady pro výkon tohoto povolání (dle § 110 zákona o sociálních službách), a to poměrem počtu sociálních pracovníků na oddělení/odboru vykonávajících činnosti sociální práce v přenesené působnosti oproti podílu počtu ostatních pracovníků na dotčeném oddělení/odboru. Započítává se podíl úvazku vymezený v náplni práce na přímou sociální práci, a k tomu podíl části úvazku vymezené na vedení (poměrně – počet podřízených zaměstnanců celkem k počtu podřízených sociálních pracovníků).

V případě, že dochází ke kumulaci agendy výkonu činností sociální práce v přenesené působnosti s agendami sociální práce v samostatné působnosti obce/kraje, popř. jinými agendami, je nezbytné určit, jaký podíl pracovní doby je za měsíc věnován práci spojené s výkonem činností sociální práce v přenesené působnosti a jaký podíl času je věnován jiným agendám. Na základě tohoto vymezení se následně stanoví poměrná část úvazku, ve které jsou vykonávány činnosti sociální práce v přenesené působnosti (s výjimkou sociálně-právní ochrany dětí), a tento podíl úvazku se uvede do pracovní náplně nebo pracovní smlouvy, čímž je umožněno na něj žádat dotaci na výkon činností sociální práce za dotčený úřad.

Ke kumulaci výkonu činností sociální práce s jinými činnostmi v přenesené nebo samostatné působnosti obce/kraje by mělo docházet jen zcela výjimečně a pouze v náležitě odůvodněných případech. Tato kumulace je nežádoucí, a to z etického i koncepčního hlediska. Z tohoto důvodu budou v dotaci vymezeny prostředky pro bonifikaci těch příjemců, kteří zaměstnávají sociální pracovníky na plný úvazek a bez kumulací, tzn. navýšení přidělovaných prostředků s každým zaměstnancem na 1,0 úvazku na výkon činností sociální práce.

2. Odměny z dohody na základě dohody o pracovní činnosti

Dotaci lze využít na odměny vyplácené sociálním pracovníkům na základě dohody o pracovní činnosti (dále jen „DPČ“). DPČ je možné uzavírat i s externími odborníky na zajištění pořádání případových konferencí, supervizí a ze strany krajů na pořádání metodických porad.

Dále jsou způsobilými výdaji odvody na sociální a zdravotní pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti sociálních pracovníků, placené zaměstnavatelem jako poplatníkem (§ 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů).

Náhrady odměny z DPČ při dočasné pracovní neschopnosti poskytované podle § 194 zákoníku práce.

V případě, že je to sjednáno nebo stanoveno vnitřním předpisem:

• náhradu odměny z DPČ při jiných důležitých osobních překážkách v práci za podmínek uvedených v § 199 zákoníku práce ve spojení s prováděcím nařízením vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci;

• náhradu odměny z DPČ za dovolenou podle § 222 zákoníku práce.

3. Odměny z dohody na základě dohody o provedení práce

Dotaci lze využít na odměny vyplácené sociálním pracovníkům na základě dohody o provedení práce (dále jen „DPP“). DPP je možné uzavírat i s externími odborníky na zajištění pořádání případových konferencí, supervizí a ze strany krajů na pořádání metodických porad.

Dále jsou způsobilými výdaji odvody na sociální a zdravotní pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti sociálních pracovníků, placené zaměstnavatelem jako poplatníkem (§ 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů).

4. Výdaje na pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání hrazeného zaměstnavatelem za zaměstnance obce vykonávající agendu sociální práce (s výjimkou sociálně-právní ochrany dětí) podle vyhlášky Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

2. Provozní náklady

1. Náklady na cesty zaměstnanců

   1. Cestovní náhrady podle části sedmé zákoníku práce sociálním pracovníkům, kteří byli vysláni na pracovní cestu v souvislosti s výkonem činností sociální práce, a to včetně pracovních cest do vězeňských zařízení, zejména na poskytnutí:

• náhrady jízdních výdajů podle § 175 ve spojení s § 157 až 160 zákoníku práce,

• stravného podle § 176 zákoníku práce,

• náhrady výdajů za ubytování podle § 162 zákoníku práce,

• náhrada nutných vedlejších výdajů, které zaměstnanci vzniknou v přímé souvislosti s pracovní cestou podle § 164 zákoníku práce.

Maximální výše čerpání je 20 000 Kč na každý jeden celý úvazek na sociální práci a rok (čerpat lze i na část úvazku, úměrně se tak sníží celková výše maximálního čerpání).

2. Výdaje na pořízení časových jízdenek

Z dotace lze hradit výdaje na pořízení časových jízdenek na městskou hromadnou dopravu nebo jinou veřejnou dopravu, které budou využívány pro dopravu sociálních pracovníků úřadu při výkonu činností sociální práce podle zákona o sociálních službách (výkon sociálního šetření, depistážní činnost, cesty do vězeňských zařízení, poskytování krizové pomoci, zjišťování potřeb obyvatel obce a kraje a další). Časové jízdenky lze zakoupit z dotace na výkon činností sociální práce i na jméno konkrétního sociálního pracovníka. Zaměstnanec si zakoupí časovou jízdenku, a ta mu bude následně proplacena. Nákup časové jízdenky je adekvátním výdajem, pokud by při využívání jednorázového jízdného úřad zaplatil za pohyb sociálního pracovníka v terénu při výkonu činností sociální práce stejnou nebo vyšší částku.

Maximální výše čerpání je 10 000 Kč na každý jeden celý úvazek na sociální práci a rok (čerpat lze i na část úvazku, úměrně se tak sníží celková výše maximálního čerpání).

3. Výdaje za pohonné hmoty (dále jen „PHM“).

Z dotace je možné pokrýt náklady na spotřebu pohonných hmot při provozu automobilu poskytnutého zaměstnavatelem, který je prokazatelně používán k plnění úkolů úřadu při výkonu činností sociální práce podle § 93 a § 93a, resp. § 92 zákona o sociálních službách, nebo § 63 – § 65 zákona o pomoci v hmotné nouzi, a to včetně pracovních cest do vězeňských zařízení. Účtování výdajů za pracovní cestu automobilem se řídí obecně platnými právními předpisy, popř. interními směrnicemi úřadu. V případě kontroly jsou pak tyto interní směrnice předkládány společně s ostatními podklady k doložení legitimity postupu při účtování.

Maximální výše čerpání je 16 000 Kč na každý jeden celý úvazek na sociální práci a rok (čerpat lze i na část úvazku, úměrně se tak sníží celková výše maximálního čerpání).

2. Neodpisovaný hmotný majetek

1. Výdaje na pořízení výpočetní techniky a příslušenství

Uznatelnými výdaji jsou notebooky potřebné k výkonu činností sociální práce. MPSV doporučuje jejich zakoupení pro každého sociálního pracovníka, aby byla zajištěna dostupnost sociální práce v terénu i v době trvání mimořádných situací (pandemie, krizové situace, nouzový stav). Předpokládá se, že notebook bude mít zřízen dálkový zabezpečený přístup do OKnouze.

Dalšími uznatelnými náklady jsou dokovací stanice, monitory, klávesnice, myš, sluchátka, mikrofony, power banky a tiskárny.

Maximální výše čerpání je 30 000 Kč na každý jeden celý úvazek na sociální práci a rok (čerpat lze i na část úvazku, úměrně se tak sníží celková výše maximálního čerpání).

2. Výdaje na pořízení mobilních telefonů nebo tabletů

Uznatelnými výdaji jsou mobilní zařízení, potřebná k výkonu činností sociální práce v terénu, tedy dotykový telefon (smartphone) nebo tablet. Tato zařízení mohou být využita při poskytování sociálního poradenství v přirozeném prostředí klienta a nezbytná pro orientaci při pohybu v území a dále pro pořizování snímků, obrazových a zvukových záznamů při výkonu činností sociální práce.

Maximální výše úhrad za jednotlivá zařízení: mobilní telefon 5 000 Kč, tablet 6 500 Kč. Pořízení mobilního telefonu nebo tabletu je možné na každého sociálního pracovníka a není vázáno výší úvazku.

3. Výdaje spojené s bezpečností – SOS zařízení

Uznatelnými výdaji jsou zařízení používaná na rychlé přivolání pomoci v terénu, např. SOS hodinky (zařízení s funkcí GPS, vyslání sos signálu, telefonní hovor atd.; nezbytností k zajištění fungování SOS hodinek je napojení na pult centrální ochrany městské/obecní policie).

Maximální výše úhrady za zařízení je 5 000 Kč. Pořízení zařízení používaného na rychlé přivolání pomoci v terénu je možné na každého sociálního pracovníka a není vázáno výší úvazku.

4. Výdaje za osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen "ochranné prostředky")

Ochrannými prostředky jsou myšleny mycí, čistící a dezinfekční prostředky, roušky, respirátory, rukavice, ochranné štíty a obleky nebo pracovní obuv pro sociální pracovníky (s výjimkou sociálně-právní ochrany dětí), kteří se v souvislosti s výkonem činností sociální práce pohybují v prostředí se zvýšeným stupněm znečištění nebo se zvýšením rizikem vzniku a šíření infekčních onemocnění. Jejich poskytování se řídí podmínkami podle § 104 zákoníku práce a podle prováděcího nařízení vlády č. 390/2021 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.

Maximální výše čerpání je 20 000 Kč na každý jeden celý úvazek na sociální práci a rok (čerpat lze i na část úvazku, úměrně se tak sníží celková výše maximálního čerpání).

5. Výdaje za nákup odborné literatury a odborného tisku

Uznatelnými výdaji jsou odborná literatura a odborný tisk potřebný pro řádný výkon činností sociální práce (odborné publikace a tiskoviny, soubory právních předpisů, komentáře a další). V této položce je uznatelná úhrada předplatného periodik, a to i v případě, že k plnění dojde až v roce následujícím.

Maximální výše čerpání je 2 000 Kč na každý jeden celý úvazek na sociální práci a rok (čerpat lze i na část úvazku, úměrně se tak sníží celková výše maximálního čerpání).

6. Výdaje na kancelářské potřeby

Uznatelnými výdaji jsou běžné kancelářské potřeby (papíry, tonery, psací potřeby apod.) potřebné k výkonu činností sociální práce.

Maximální výše čerpání je 3 000 Kč na každý jeden celý úvazek na sociální práci a rok (čerpat lze i na část úvazku, úměrně se tak sníží celková výše maximálního čerpání).

3. Neodpisovaný nehmotný majetek

1. Výdaje na pořízení software

Uznatelným výdajem je pořízení kancelářského softwaru MS Office (Word, Excel, Powerpoint a Outlook) při nákupu notebooku, případně další softwarová licence nezbytná pro výkon činností sociální práce

Maximální výše čerpání je 7 000 Kč na každý jeden celý úvazek na sociální práci a rok (čerpat lze i na část úvazku, úměrně se tak sníží celková výše maximálního čerpání).

4. Služby

1. Výdaje za očkování a „Covid-19 testy“ sociálních pracovníků

Uznatelné jsou výdaje za očkování, zejména proti virové hepatitidě (žloutence) typu A a typu B a chřipce, a to v případě zaměstnanců (sociálních pracovníků), kteří se v souvislosti s plněním pracovních úkolů pohybují v prostředí se zvýšeným stupněm znečištění nebo se zvýšeným rizikem vzniku a šíření infekčních onemocnění.

Uznatelné výdaje jsou také testy na zjištění přítomnosti viru SARS-CoV-2 v těle (PCR), antigenní testy, případně další testy prováděné v souvislosti s výskytem onemocnění Covid-19.

Maximální výše čerpání je 10 000 Kč na každého sociálního pracovníka a rok, a to včetně úhrady odborné aplikace očkovací látky.

2. Výdaje za další vzdělávání sociálních pracovníků

Uznatelné jsou výdaje za vzdělávání v souvislosti s § 111 zákona o sociálních službách, podle něhož je zaměstnavatel povinen zabezpečit sociálnímu pracovníkovi další vzdělávání, kterým si obnovuje, upevňuje a doplňuje kvalifikaci, a to v rozsahu nejméně 24 hodin za kalendářní rok, bez ohledu na výši úvazku. Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání je osvědčení vydané vzdělávacím zařízením, které vzdělávání pořádalo. Dále je dokladem o absolvování dalšího vzdělávání potvrzení vydané zařízením, ve kterém byla zajišťována odborná stáž, nebo zaměstnavatelem jako organizátorem odborné stáže nebo školicí akce. Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání je rovněž potvrzení vydané organizátorem konference. Podmínkou je, že veškeré proplácené vzdělávací programy musí být akreditovány MPSV pro sociální pracovníky (kód SP/číslo akreditace). Maximální výše čerpání za účelem dalšího vzdělávání je 20 000 Kč na každého sociálního pracovníka a rok.

3. Výdaje za supervizi sociálních pracovníků

Z dotace je rovněž možno uhradit individuální i skupinovou supervizi sociálních pracovníků, a to v potřebném rozsahu. Vzhledem k náročnosti výkonu činností sociální práce je nezbytné, aby se podmínky pro využití supervize sociálními pracovníky úřadů i nadále rozšiřovaly. Supervizi musí vést kvalifikovaný externí supervizor, popř. dvojice supervizorů. Maximální výše čerpání na supervizi je 20 000 Kč na každého sociálního pracovníka a rok.

4. Výdaje spojené s pořádáním případových konferencí

Jedná se o výdaje na činnost externích odborníků, kteří pro ORP nebo POU zajišťují přípravu a vedení případové konference.

Maximální výše čerpání je 30 000 Kč na jednoho žadatele a rok.

5. Výdaje za služby spojené s metodickou činností krajů

Z dotace lze hradit za níže uvedených podmínek nezbytné výdaje spojené
s metodickým vedením sociálních pracovníků v území. Čerpání je umožněno pouze krajům, a to výhradně za účelem metodického vedení obcí. Výdaj je uznatelným při úhradě konferenčních prostor nebo prostoru pro výuku,
a to včetně pronájmu techniky, a pro úhradu výdajů za účast externího přizvaného odborníka, popř. více odborníků. Přednášená témata musí mít přímou a prokazatelnou souvislost s agendou výkonu činností sociální práce v přenesené působnosti na úřadě. Dokladem pro případ pozdější kontroly je mimo běžné účetní doklady rovněž pozvánka, seznam účastníků s podpisy, program setkání a zápis.

Maximální výše čerpání je 100 000 Kč na jednoho žadatele a rok.

Část V

Nezpůsobilé výdaje

1. Výdaje, které nesouvisejí přímo s výkonem činností sociální práce a musely by být hrazeny i v případě, kdy by úřad danou agendu nevykonával. Dotaci proto nelze využít například na plat nebo odměnu z dohody zaměstnanců podatelny, hospodářské správy, údržby, recepce, úklidu a ostrahy budovy a výdaje na opravu budovy. Dotaci nelze v poměrné části využít ani na zaměstnance, kteří na úřadu zabezpečují personální či pracovněprávní agendu, byť se tato personální agenda týká sociálních pracovníků úřadu.

2. Dotace ani její část nesmí být vložena do peněžního fondu zřízeného obcí nebo krajem podle § 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

3. Fond na úhradu poplatků za klienty a nákup tzv. krizového nákupu, platby za převoz klienta atp. nejsou uznatelným výdajem, protože se nejedná o úhradu výkonu činností sociální práce v přenesené působnosti.

4. Komunitní plánování je výkon samostatné působnosti, proto jsou výdaje na plat a odměny z dohod na tuto pozici nezpůsobilým výdajem. To se netýká činností vedoucích ke zjišťování potřeb obyvatel obce a kraje a koordinace poskytování sociálních služeb, které jsou v souladu s § 109 zákona o sociálních službách základní činností sociálního pracovníka a na základě § 92 písm. d) a § 93 písm. c) zákona o sociálních službách součástí sociální práce realizované v rámci v přenesené působnosti.

5. Specializované výcviky např. psychoterapeutický výcvik, výcvik v mediaci, zkoušky odborné způsobilosti, krizová intervence apod. nejsou v souladu s Metodikou, konkrétně s částí III, odst. 4, výdajem nezbytně nutným k výkonu činností sociální práce a nespadají do uznatelných výdajů za další vzdělávání podle části IV, odst. 2.4.2. až 2.4.3.

Část VI

Stanovení výše dotace

1. Dotace je poskytována krajům, ORP a POU ve výši, která bude vycházet z výpočtu zahrnujícího faktory uvedené v bodu 6 části VI této Metodiky.

2. Podávání žádostí o dotaci proběhne jednokolově s možným dofinancováním v průběhu roku. Termín pro podání žádosti o dotaci bude stanoven výzvou, která bude zveřejněna na webu MPSV. Informaci o vyhlášení výzvy zašle poskytovatel krajským úřadům současně se zprovozněním webové aplikace pro podávání žádostí. Krajské úřady pak na základě součinnosti zprostředkují bez prodlení informaci o termínech dotačního řízení ORP a POU na svém území.

3. MPSV nebude vydávat normativ pro počet sociálních pracovníků. Žadatel o dotaci na základě své znalosti území a své potřeby stanoví optimální počet pracovníků pro zajištění kvalitního výkonu činností sociální práce, realisticky stanovený v návaznosti na možnosti přijetí uvedeného počtu osob do pracovního poměru. V žádosti o dotaci žadatel uvede aktuální počet sociálních pracovníků zastávajících konkrétní pozice, včetně výše úvazků a jejich náplň práce pomocí uvedení poměru jednotlivých činností dle příslušných paragrafů v procentech a obdobně bude postupovat při stanovení optimálního stavu. Pomocným vodítkem může být při optimalizaci úvazků na výkon činností sociální práce v přenesené působnosti Doporučený postup 1/2018, který obsahuje mj. i výpočtový vzorec pro stanovení optimálního počtu sociálních pracovníků na úřadě. V žádosti se dále stručně popíše situace ve správním obvodu obce se zaměřením na aktuální problémy, převažující cílové skupiny a vývoj sociální situace, tedy zda dochází ke zlepšení nebo naopak zhoršení situace. Dále se specifikují vyloučené lokality na území obce, pro výpočet se použije uvedený počet obyvatel. Při popisu žadatel uvede typ lokality (území, bytový dům, ubytovna atd.) a její velikost, demografickou strukturu lokality a počet obyvatel, vybavenost lokality a technický stav, vzdálenost lokality od občanské vybavenosti a dopravní dostupnost, vlastnickou strukturu a zda dochází k nějakým změnám v souvislosti s výkonem činností sociální práce.

4. K žádostem obcí se následně do 12 pracovních dnů ode dne zahájení hodnocení žádostí, který bude stanoven následně po termínu ukončení podávání žádostí, vyjádří krajský úřad. Úloha krajských úřadů při hodnocení žádostí je metodická a doporučující. Mohou se vyjádřit k nastaveným úvazkům, popisu území a popisu vyloučených lokalit včetně počtu obyvatel v nich žijících. Posoudí, zda informace obsažené v žádosti odpovídají skutečnosti a vyjádří souhlas. V případě požadavku na opravu či doplnění žádosti hodnotitel ve zdůvodnění uvede, jaká část žádosti se má doplnit a proč. Následně bude znovuotevřením webové aplikace pro žadatele umožněno ve zkrácené lhůtě 5 pracovních dní opravit nedostatky v žádostech o dotaci.

5. Výši dotace schvaluje Dotační komise MPSV v souladu se Statutem a Jednacím řádem Dotační komise MPSV pro poskytování neinvestičních dotací ze státního rozpočtu v oblasti sociálních služeb, sociální práce (s výjimkou agendy sociálně-právní ochrany dětí) seniorských a proseniorských organizací s celostátní působností.

6. Výpočet dotace se provede přímo v aplikaci OKnouze, přičemž aplikace pro provedení výpočtu použije data za předchozí kalendářní rok z dostupných databází spravovaných firmou OKsystem a propojených databází jako je Registr obyvatel. Při výpočtu dotace se zohlední následující faktory a jejich procentuální váha. Počet případů za uzavřený předchozí rok se použije ze Standardizovaného záznamu sociálního pracovníka (dále jen “SZSP“), který je součástí aplikace OKnouze. Počet obyvatel ve vyloučených lokalitách zadává žadatel na základě své znalosti území a s využitím odborných analýz. Jako základ pro výpočet se použije 19 % z vyšší nebo rovné finální částce dotace přidělené žadateli v předchozích dvou letech. Pokud žadatel finance nevyčerpal a vracel, jako základ pro výpočet se použije vyúčtovaná částka. Při zachování podmínek z přechozího roku bude ve výpočtu zohledněna korekce propadu. U nového žadatele se použije průměr této částky za ostatní žadatele, připadající na počet sociálních pracovníků pracujících na celý úvazek.

Částka zbývající po tomto dělení se rozdělí následovně:

1. Kraj

10 % Bonus za počet sociálních pracovníků pracujících na celý úvazek. („Bonus za celé úvazky“; nejvýše 100.000 Kč/1,0 úvazek 1 sociálního pracovníka)

35 % Počet příjemců dávek v systému pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na péči

40 % Počet obyvatel v kraji

15 % Počet ORP a počet POU v kraji

2. Obec s rozšířenou působností (ORP)

10 % Bonus za počet sociálních pracovníků pracujících na celý úvazek. Všechny činnosti sociálního pracovníka v přenesené působnosti („Bonus za celé úvazky“; nejvýše 100.000 Kč/1,0 úvazek 1 sociálního pracovníka)

15 % Počet příjemců dávek hmotné nouze a příspěvku na péči

25 % Podíl obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách

35 % Počet případů za uzavřený předchozí rok (SZSP)

Za počet případů je za účelem metodického sjednocení považován údaj zobrazující počet návštěv klientů (čili nikoli intervencí, ani počet spisů, ale konkrétních setkání s klientem nebo záznamu o jednání v jeho prospěch). Za každý den a klienta je počítána jedna jednotka.

15 % Průměrná dojezdovost (z ORP do jednotlivých obcí)

3. Obec s pověřeným úřadem (POU)

10 % Bonus za počet sociálních pracovníků pracujících na celý úvazek („Bonus za celé úvazky“; nejvýše 100.000 Kč/1,0 úvazek 1 sociálního pracovníka)

30 % Počet příjemců dávek hmotné nouze a příspěvku na péči

25 % Podíl obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách

35 % Počet případů za uzavřený předchozí rok (SZSP)

Za počet případů je za účelem metodického sjednocení považován údaj zobrazující počet návštěv klientů (čili nikoli intervencí, ani počet spisů, ale konkrétních setkání s klientem nebo záznamu o jednání v jeho prospěch). Za každý den a klienta je počítána jedna jednotka.

7. Je-li celková rozdělovaná částka nižší než v roce předchozím, použije se navržený výpočet s výjimkou přidělení 19 % vyšší částky z předchozích dvou let a bonusu za celé úvazky sociálních pracovníků. Váha ukazatele „Počet případů za uzavřený předchozí rok (SZSP)“ u ORP a POU se navýší o hodnotu ukazatele „Bonus za celé úvazky“ u krajů, ORP a POU.

8. Výsledná modelace celkového objemu prostředků v rozpočtu kapitoly MPSV na tento účel podle předchozích odstavců bude ovlivněna jednak výší prostředků přidělených do základního rozpočtu kapitoly MPSV pro příslušný kalendářní rok na tento dotační titul, a dále skutečnými nominálními hodnotami jednotlivých ukazatelů krajských úřadů, ORP a POU za celou ČR k 31. 12. předchozího kalendářního roku.

9. Případné dofinancování v průběhu roku se řídí stejným kalkulačním vzorcem jako pro výpočet dotace. Individuální dofinancování dle této úpravy bude umožněno za následujících podmínek:

9.1 Poskytovatel si vyhrazuje v případě dodatečné alokace finančních prostředků anebo vzniku, popř. vytvoření finančních rezerv u stávající alokace dotačního titulu, možnost stanovit termín pro podání žádostí o dofinancování. Žádost bude žadateli zasílána prostřednictvím aplikace OKnouze.

9.2 Za výše uvedených podmínek si poskytovatel vyhrazuje možnost individuálně posoudit jednotlivé žádosti o navýšení příspěvku na výkon činností sociální práce v přenesené působnosti, a v odůvodněných případech přiznat žadateli doplatek. Poskytovatel přitom posuzuje zejména to, zda se dofinancováním řeší nedostatky v dosažení optimálního počtu sociálních pracovníků v území, a dále zda žadatel prokázal potřebnost ze strany klientů sociálních pracovníků.

9.3 Doplatek je poskytován maximálně do výše požadavku uvedeného v žádosti o dotaci pro příslušný rok. Navýšení příspěvku schvaluje Dotační komise. Finanční prostředky budou poskytnuty prostřednictvím Rozhodnutí o přidělení dotace s vyšším pořadovým číslem.

10. V případě neúměrně vysokého a řádně nezdůvodněného požadavku si MPSV vyhrazuje právo zasáhnout do výpočtu v aplikaci OKnouze.

Část VII

Poskytnutí, sledování, kontrola a finanční vypořádání dotace

1. S výjimkou dotace poskytované krajům se jedná o průtokovou dotaci, která je ORP a POU poskytována dle § 19 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech, „prostřednictvím krajů, v jejichž obvodu leží příslušné obce, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak“. Dotace poskytovaná hl. m. Praze a krajům je dotací neprůtokovou, která je z kapitoly MPSV poskytována přímo příjemci dotace. Podle § 14 zákona o rozpočtových pravidlech je dotace krajům, ORP a POU poskytována formou Rozhodnutí MPSV o poskytnutí dotace,
   a to na základě žádosti kraje, ORP a POU. Originál Rozhodnutí zašle MPSV prostřednictvím datové schránky jednotlivým žadatelům, krajům je výše dotace přidělená jednotlivým obcím sdělena prostřednictvím avíza.

2. O dotaci si rovněž může požádat hl. m. Praha, neboť podle § 31 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o hlavním městě Praze“), vykonávají orgány hlavního města Prahy přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům obcí s rozšířenou působností. V případě státní správy na úseku sociální práce, která je zákonem o sociálních službách svěřena ORP, je výkon této přenesené působnosti v hlavním městě Praze delegován na úřady pověřených městských částí, které jsou k tomu určeny Statutem hl. města Prahy v souladu s § 32 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze. O dotaci si na základě výkladového stanoviska Ministerstva vnitra mohou zažádat i jednotlivé pověřené Městské části hl. m. Prahy a ve vztahu k poskytovateli dotace pak vystupují jako ORP.

3. Podáním žádosti se vyslovuje souhlas s podmínkami stanovenými v části VIII Metodiky a žadatel se zavazuje k jejich splnění. Prohlášení příjemce dotace se nezasílá. Prohlášení příjemce dotace je nahrazeno zaškrtávacím polem v aplikaci OKnouze. Bez zaškrtnutí příslušného pole nebude možné žádost finalizovat a odeslat.

4. Podáním žádosti se vyslovuje souhlas se zveřejněním předložené Žádosti o dotaci na výkon činností sociální práce ze státního rozpočtu pro příslušný kalendářní rok a výší poskytnuté dotace.

5. Účtování dotace se řídí platnými účetními předpisy (zejména českým účetním standardem č. 703 Transfery v platném znění, kdy MPSV účtuje v pozici poskytovatele, kraj v pozici zprostředkovatele a obce v pozici příjemce – platí pouze u průtokových dotací) a její vykazování rozpočtovou skladbou. Jedná se o zálohově poskytovaný transfer. V platné rozpočtové skladbě je dotace na úrovni poskytovatele zařazena na rozpočtové položce Neinvestiční dotace obcím. Kraj bude v případě průtokové dotace vykazovat přeposlání dotace konečným příjemcům jakožto kompenzační operaci prostřednictvím rozpočtové položky. Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu, příjem i přeposlání dotace na obce budou označeny účelovým znakem 13015. Obce a kraje v roli příjemců dotace zaúčtují přijetí dotace rovněž na rozpočtovou položku Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu s účelovým znakem 13015 Dotace na výkon sociální práce. Výdaje pak obce a kraje vykazují na položkách třídy 5 rozpočtové skladby v závislosti na druhu výdaje. V návaznosti na platné znění zákona o rozpočtových pravidlech je nezbytné, aby kraje přijímaly dotace pouze na bankovní účty zřízené u České národní banky.

6. Příspěvek je vyplácen ve výši 100% poskytnuté dotace po vydání Rozhodnutí. Poskytovatel si vyhrazuje právo změnit výši a termín výplaty dotace.

7. Dotace je předmětem finančního vypořádání se státním rozpočtem za příslušný kalendářní rok na základě vyhlášky Ministerstva financí č. 367/2015 Sb., o zásadách a lhůtách finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy a Národním fondem ve znění vyhlášky č. 435/2017 Sb. (dále jen „vyhláška o finančním vypořádání“). Vyúčtování dotace bude prováděno za celý rozpočtový rok. Podklady pro finanční vypořádání a vyúčtování dotace, které zahrnují údaje o čerpání poskytnutých prostředků a jejich skutečném využití, budou jednotlivé ORP a POU předkládat v souladu s § 12 vyhlášky o finančním vypořádání kraji, jehož prostřednictvím jim byla dotace poskytnuta, do 5. 2. následujícího kalendářního roku. Kraje po obdržení podkladů od obcí do 25. 2. následujícího kalendářního roku předloží podklady MPSV. Kraje, jakožto příjemci neprůtokové dotace, předloží podklady pro finanční vypořádání v souladu s § 13 vyhlášky o finančním vypořádání MPSV do 15. 2. následujícího kalendářního roku.

Položkové vyúčtování dotace musí každý příjemce provést i v aplikaci OKnouze, a to do 5. 2. následujícího kalendářního roku.

8. Využití dotace podléhá veřejnosprávní kontrole z hlediska dodržení kritérií hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o finanční kontrole“). MPSV jako poskytovatel vykonává veřejnosprávní kontrolu u příjemců dotace podle § 8 a § 11 zákona o finanční kontrole.

9. Dle vyhlášky o finančním vypořádání lze vracet finance do státního rozpočtu již v průběhu roku, a to zejména v případě, kdy se oproti původnímu kvalifikovanému odhadu příjemce dotace sníží maximální možná částka čerpání v příslušném dotačním období. Bude-li vratka společně s avízem zaslána do 31. srpna příslušného kalendářního roku, může se finanční částka stát součástí případného dofinancování.

Část VIII

Povinnosti příjemce dotace

1. Příjemce dotace je povinen splnit účel dotace uvedený v části II Metodiky.

2. Příjemce dotace odpovídá za hospodárné a efektivní použití dotace v souladu s účelem, na který byla dotace poskytnuta.

3. Příjemce dotace je povinen dotaci ze státního rozpočtu použít pouze na úhradu výdajů na výkon činností sociální práce podle části IV Metodiky a ve lhůtě uvedené v části III, odstavec 4 Metodiky.

4. Příjemce dotace je povinen čerpat dotaci pouze na úhradu uznatelných nákladů/výdajů, které jsou definovány v části IV Metodiky.

5. Z poskytnuté dotace příjemce dotace nesmí hradit neuznatelné výdaje uvedené v Metodice v části V.

6. Příjemce dotace je povinen vést přidělenou dotaci v účetnictví odděleně a vést účetnictví v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů. Příjemce dotace je povinen jednotlivé originály účetních dokladů označit tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o výdaj hrazený z dotace na výkon činností sociální práce přidělené na základě Rozhodnutí, případně částečně hrazený z dotace s jednoznačným vyčíslením konkrétní částky, jejíž úhradu příjemce zajistil prostřednictvím financí z dotace.

7. Příjemce dotace je povinen vést analytickou účetní evidenci všech účetních případů vztahujících se k poskytnuté dotaci.

8. Při čerpání dotace je příjemce dotace povinen zajistit, aby na stejnou činnost/stejný výdaj nedocházelo k duplicitnímu čerpání finančních prostředků z více zdrojů se stejným účelem.

9. Příjemce dotace je povinen řádně uchovávat veškeré dokumenty související s výkonem činností sociální práce a prokazující čerpání poskytnuté dotace na výkon činností sociální práce, a to včetně dokladů o kvalifikaci pracovníků, na jejichž osobní výdaje byly použity finanční prostředky z dotace, po dobu 10 let od ukončení jejího financování způsobem, který je v souladu s platnými právními předpisy České republiky.

10. Příjemce dotace je povinen provést finanční vypořádání poskytnuté dotace v souladu s vyhláškou o finančním vypořádání, kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem.

11. Finanční vypořádání dotace zpracuje příjemce dotace za období týkající se celého příslušného kalendářního roku, tedy od 1. ledna do 31. prosince kalendářního roku, ve kterém je dotace poskytnuta. K podkladům příjemce dotace přiloží komentář a současně provede případnou vratku dotace společně s avízem. Lhůty pro finanční vypořádání se řídí vyhláškou o finančním vypořádání.

12. Zpracovaný podklad pro finanční vypořádání dotace bude podepsán statutárním zástupcem příjemce dotace nebo jím pověřenou osobou.

13. Při nedodržení uvedené povinnosti se postupuje podle § 44 a § 44a zákona o rozpočtových pravidlech. Bez řádného finančního vypořádání dotace v předepsaném termínu nebudou subjektu v následujícím roce uvolněny prostředky dotace.

14. Příjemce dotace je povinen v souladu se zákonem o finanční kontrole a v souladu s dalšími právními předpisy České republiky umožnit výkon kontroly všech dokladů vztahujících se k poskytnuté dotaci ze státního rozpočtu na základě Rozhodnutí a poskytnout součinnost všem osobám oprávněným k provádění kontroly, případně jejich zmocněncům. Těmito oprávněnými osobami jsou zaměstnanci odboru sociálních služeb a inspekce sociálních služeb a jimi pověřené osoby, zaměstnanci příslušného krajského úřadu a jimi pověřené osoby, územní finanční orgány, Ministerstvo financí ČR, Nejvyšší kontrolní úřad, případně další orgány oprávněné k výkonu kontroly.

15. Příjemce dotace je povinen realizovat nápravná opatření, která mu byla uložena na základě prováděných kontrol, a to v požadovaném termínu, rozsahu a kvalitě a v souladu s § 18 zákona o finanční kontrole a informovat o splnění nápravných opatření toho, kdo tato nápravná opatření uložil.

Část IX

Sankce

1. Pro kontrolu dodržování podmínek čerpání dotace ze státního rozpočtu a uplatnění sankcí při neoprávněném použití nebo zadržení dotace se postupuje podle zákona o finanční kontrole a § 44a zákona o rozpočtových pravidlech.

2. V případě, že kontrolní orgán zjistí prostřednictvím průběžné nebo následné kontroly, že příjemce dotace neplní povinnosti, které tato Metodika stanoví, je příjemce dotace povinen vrátit finanční prostředky, které neoprávněně použil, do státního rozpočtu ČR podle § 44a zákona o rozpočtových pravidlech.

1 Vzhledem k tomu, že území hlavního města Prahy je současně obcí a krajem, není dále speciálně hl. město Praha uváděno a řídí se pokyny pro obce a kraje