AQUATEST a.s.

AQUATEST a.s.

Divize 24

Geologická 4

152 00 Praha 5

Obchodní rejstřík vedený Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1189

POVODŇOVÝ PLÁN MĚSTA ŠLUKNOV

Obec s rozšířenou působností: Rumburk Správce vodního toku: Povodí Ohře, s.p.

Lesy ČR, s.p.

Stanovisko správce toku (§ 83, písm. A) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů:

……………………………..……………

Potvrzení souladu věcné a grafické části povodňového plánu města Šluknov s povodňovým plánem ORP Rumburk ve smyslu zákona č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů:

……………………………..…………… Povodňový plán schválil:

……………………………..……………

Praha, 2011, aktualizace 10/2023

AQUATEST a.s., divize 24

Xxxxxxxxxx 0, 000 00 Xxxxx 0, Xxxxxxxxx

IČ: 447 94 843

Obchodní rejstřík vedený Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1189

Kód zakázky:

Popis zakázky:

Pořadové č.:

Objednatel:

DVT – SESO, č.z. 241090288017

ZPRACOVÁNÍ POVODŇOVÉHO PLÁNU MĚSTA ŠLUKNOV 1

Severočeské sdružení obcí (SESO) Velká Hradební 48

400 01 Ústí nad Labem

POVODŇOVÝ PLÁN MĚSTA ŠLUKNOV

Odpovědný řešitel:

Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxx

Řešitelský tým:

Xxx. Xxxxx Xxxxx Xxx. Xxxx Xxxxxxxx

Kontroloval:

Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxxxx

Ředitelka divize stavební a vodohospodářské projekce

Schválil:

RNDr. Xxxx Xxxx

Technický ředitel

Za statutární orgán:

Ing. Xxxx Xxxx Xxxxxxxxxxxxx představenstva a ředitel společnosti

Praha, únor 2012

Výtisk č.: 1 2 3 4

Rozdělovník:

Výtisk č. 1: Město Šluknov

Výtisk č. 2: Severočeské sdružení obcí (CD) Výtisk č. 3: Městský úřad Rumburk

Výtisk č. 4: AQUATEST a.s.

OBSAH

1 ÚVODNÍ ČÁST 7

1.1 Správci vodních toků 8

1.2 Příslušný vodoprávní úřad 10

1.3 Příslušný povodňový orgán 10

1.4 Příslušné povodňové komise sousedních obcí 12

2 VĚCNÁ ČÁST 13

2.1 Charakteristika zájmového území 13

2.2 Druhy a rozsah ohrožení povodněmi 17

2.3 Povodňová opatření 19

2.3.1 Přípravná opatření 19

2.3.2 Opatření při nebezpečí povodně a za povodně 20

2.3.3 Opatření po povodni (OBNOVOVACÍ) 21

2.3.4 Povodňové prohlídky 21

2.3.5 Předpovědní a hlásná povodňová služba 21

2.4 Stupně povodňové aktivity 24

2.4.1 Vyhlašování stupňů povodňové aktivity podle dešťových srážek 26

2.4.2 Vyhlašování stupňů povodňové aktivity podle ledových jevů na tocích 27

2.5 Dokumentace a vyhodnocení 30

2.5.1 Povodňová kniha 31

2.5.2 Zpráva o povodni 32

3 ORGANIZAČNÍ ČÁST 33

3.1 Povodňové orgány daného území 33

3.2 Povodňová komise 34

3.3 Činnost a jednání povodňové komise 35

3.3.1 Úkoly členů povodňové komise 35

3.3.2 Hlavní činnosti po povodni 37

3.4 Stupně povodňové aktivity 38

3.4.1 1. stupeň - STAV BDĚLOSTI 41

3.4.2 2. stupeň - STAV POHOTOVOSTI 42

3.4.3 3. stupeň - STAV OHROŽENÍ 43

3.5 Pracovní skupina 45

3.6 Technické prostředky 45

3.7 Způsob varování a informování obyvatelstva 45

3.8 Záchranné práce 45

3.9 Evakuační zavazadlo 45

3.10 Evakuace osob 46

3.11 Organizace dopravy 46

3.12 Statut povodňové komise 46

4 PŘÍLOHY 47

4.1 Přílohy věcné části 47

4.1.1 Vzor zápisu do Záznamníku přijatých a odeslaných zpráv 47

4.1.2 Správci toků daného území 47

4.1.3 Povodňové komise sousedních obcí 48

4.2 Přílohy organizační části 51

4.2.1 Seznam toků 51

4.2.2 Vodní díla daného území 52

4.2.3 Hlásné profily 54

4.2.4 Seznam dostupných technických prostředků 54

4.2.5 Seznam členů pracovní skupiny 55

4.2.6 Hlídková služba 56

4.2.7 Hlásná služba 56

4.2.8 Seznam míst kontrolovaných hlídkovou službou při povodni 57

4.2.9 Ohrožené nemovitosti 59

4.2.10 Seznam míst určených k ubytování evakuovaných lidí 70

4.2.11 Důležitá telefonní čísla 71

4.2.12 Spojení na příjemce hlášení 72

4.2.13 Statut povodňové komise 73

5 GRAFICKÁ ČÁST

Seznam použitých zkratek:

CO Civilní obrana

ČHP Číslo hydrologického pořadí

ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav

HZS Hasičský záchranný sbor

HZS ÚO Hasičský záchranný sbor, územní odbor

KOPIS HZS Krajské operační a informační středisko Hasičského záchranného sboru

MěÚ Městský úřad

Mze Ministerstvo zemědělství ČR

MV Ministerstvo vnitra

MŽP Ministerstvo životního prostředí ČR

OBT Objekt

ORP Obec s rozšířenou působností

OÚ Obecní úřad

PK Povodňová komise

PP Povodňový plán

POh Povodí Ohře, s.p.

RPP ČHMÚ Regionální předpovědní pracoviště ČHMÚ

Sb. Sbírka zákonů

SčVK Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.

SPA Stupeň povodňové aktivity

SÚS Správa a údržba silnic, a.s.

TBD Technicko - bezpečnostní dohled

TNV Odvětvová technická norma vodního hospodářství

VHD Povodí Vodohospodářský dispečink správce povodí

VD Vodní dílo

1 Úvodní část

Povodňový plán města Šluknov je souhrn organizačních a technických opatření, potřebných k odvrácení nebo zmírnění škod při povodních na životech a majetku občanů a společnosti a na životním prostředí města Šluknov.

Znění povodňového plánu odpovídá v současné době platné právní úpravě. Povodňový plán bude každoročně prověřován a v případě potřeby bude upraven a doplněn. Prověření povodňového plánu bude také vždy po velké povodni, při změně uspořádání orgánů státní správy, změně právních předpisů nebo jiných okolnostech, které mohou vyvolat jeho změny.

Tento povodňový plán je základním dokumentem ochrany před povodněmi, který slouží ke koordinaci činností v daném území v době povodňové situace.

Povodňovým plánem se řeší ochrana území, nemovitostí a staveb. Povodňové plány menších celků musí být v souladu s povodňovým plánem vyššího stupně, soulad potvrzuje příslušný povodňový orgán na titulní straně povodňového plánu.

Povodňový plán se týká těchto vodních toků: Šluknovský potok,

Stříbrný potok, Xxxxxxxx potok, Lesní potok a Dřevíč

Povodňový plán se týká těchto částí obce: Šluknov, Císařský, Harrachov, Královka,

Království, Kunratice, Nové Hraběcí a Rožany

Použité aktuální předpisy a zpracované podklady:

• Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách (vodní zákon), v platném znění

• Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému, v platném znění

• Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), v platném znění

• Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, v platném znění

• MZe + MŽP, Strategie ochrany před povodněmi v České republice (schválená vládním usnesením č. 382 ze dne 19. dubna 2000)

• ČHMÚ - odborné pokyny HPPS (hlásná a předpovědní povodňová služba)

• MŽP, Metodický pokyn č. 15/05 odboru ochrany vod MŽP k zabezpečení hlásné a předpovědní povodňové služby, Věstník MŽP č. 9/2005

• MŽP, Xxxxxxxxx pokyn č. 3/00 odboru ochrany vod MŽP pro stanovení účinků zvláštních povodní a jejich začlenění do povodňových plánů, Věstník MŽP č. 7/2000

• TNV 75 2931 - odvětvová technická norma vodního hospodářství - povodňové plány

• Studie záplavového území Rožanského potoka pro průtoky Q5, Q20 a Q100 včetně aktivní zóny při Q100 (Hydrosoft Veleslavín s.r.o.; 11/2008)

1.1 Správci vodních toků

Správním územím města Šluknov protékají vodní toky Šluknovský potok, Stříbrný p., Xxxxxxxx p., Lesní p. a potok Dřevíč. Nebezpečí povodně připadá v úvahu hlavně u prvních třech toků.

Správce vodního toku je uveden v tabulce:

Správa vodních toků
č.	Název toku	ČHP	Správce toku
1	Šluknovský potok (vč. přítoků)	1-15-01-049	Povodí Ohře s.p.
2	Stříbrný potok (vč. přítoků)	1-15-01-049	Povodí Ohře s.p. (x.xx 0,000 – 1,800) Lesy ČR s.p. (1,800 – pramen)
3	Xxxxxxxx potok	1-15-01-046 *) 1-15-01-048 1-15-01-052	Povodí Ohře s.p.
4	bezejmenné přítoky Rožanského potoka	1-15-01-046 1-15-01-048 1-15-01-052	Povodí Ohře s.p., Lesy ČR s.p. správce HOZ
5	Lesní potok (vč. přítoků)	1-15-01-047	Lesy ČR s.p.
6	Dřevíč	1-15-01-052	Povodí Ohře s.p.

*) ČHP pramenného povodí Rožanského potoka

Kontakty:

Povodí Ohře, s.p. – podnikové ředitelství:

Bezručova 4219

430 00 Chomutov

Tel. 000 000 000

Fax: 000 000 000

E-mail: xxx@xxx.xx

Povodí Ohře, s.p. – Xxxxx Xxxxxxx

Xxxxxxx 000

411 55 Terezín

Tel. 000 000 000

Fax. 000 000 000

Ředitel závodu Terezín:	Xxx. Xxx Xxxxxxx,	tel. 000 000 000
Vedoucí provozu Česká Lípa:	Xxx. Xxxx Xxxxx,	tel. 000 000 000
Ved. úseku Šluknov:	Xxx Xxxxxxx DiS.,	tel. 000 000 000 e-mail:xxxxxxx@xxx.xx

Povodí Ohře, s.p. – Vodohospodářský dispečink

Tel. 000 000 000, 000 000 000

Fax. 000 000 000

E-mail: xxx@xxx.xx

Vedoucí odboru vodohospodářského dispečinku: Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxxxx, tel. 000 000 000

Lesy České republiky, státní podnik

ST - oblast povodí Ohře, Teplice Dr. Vrbenského 2874/1,

415 01, Teplice,

Tel: 000 000 000,

E-mail: xxx00@xxxxxx.xx

Kontaktní osoby:

Xxx. Xxxxxx Xxxxxx vedoucí správy toků Tel: 000 000 000, mobil: 000 000 000

E-mail: xxxxxx.xxxxxx@xxxxxx.xx

Xxxx Xxxxxxxx, správce vodního toku Tel: 000 000 000, mobil: 000 000 000

E-mail: xxxx.xxxxxxxx@xxxxxx.xx

1.2 Příslušný vodoprávní úřad

Vodoprávní úřad
Příslušný vodoprávní úřad	Adresa	Tel/fax	E-mail
Městský úřad Rumburk Odbor životního prostředí	MÚ Rumburk	412 356 289 / 412 356 326	Vedoucí odboru ŽP MěÚ Rumburk: Xxx. Xxxx Xxxxxxxx xxxx.xxxxxxxx@xxxxxxx.xx
úsek vodoprávního úřadu	Třída 9.května 1366/48, 408 01 Rumburk	412 356 333 / 412 356 326	Xxxxx Xxxx, DiS. xxxxx.xxxx@xxxxxxx.xx

1.3 Příslušný povodňový orgán

Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. Řízení ochrany před povodněmi zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v období následujícím bezprostředně po povodni, včetně řízení, organizace a kontroly činností ostatních účastníků ochrany před povodněmi.

Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány. V období mimo povodně jsou povodňovými orgány:

• Orgány obcí

• Obecní úřady obcí s rozšířenou působností

• Krajské úřady

• MŽP, zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší MV (Ministerstvo vnitra)

Po dobu povodně jsou povodňovými orgány:

• Povodňové komise obcí

• Povodňové komise obcí s rozšířenou působností

• Povodňové komise krajů

• Ústřední povodňová komise ČR

Povodňovým orgánem po dobu trvání povodně na území města Šluknov je povodňová komise města Šluknov, která je zřízena starostou obce k plnění úkolů při ochraně před povodněmi jako zvláštní orgán obce a jejím předsedou se stává starosta obce. Starosta obce poté jmenuje další členy povodňové komise obce. Povodňová komise je přímo podřízená PK ORP Rumburk. Převezme-li při povodni řízení ochrany PK ORP Rumburk provádí nadále PK města Šluknov opatření podle svého povodňového plánu v koordinaci s PK ORP Rumburk.

🗷 Příslušné povodňové orgány na daném území jsou uvedeny v kapitole 3.1

Ostatními účastníky povodňové ochrany, kteří se podílí na ochraně před povodněmi, jsou:

• Pracoviště předpovědní povodňové služby ČHMÚ

• Správci povodí

• Správci vodních toků

• Vlastníci a správci vodních děl

• Vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně

• Hasičské záchranné sbory apod.

Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat příkazy k zabezpečení řízení ochrany před povodněmi, v odůvodněných případech i nad rámec platných povodňových plánů s tím, že v takovém případě musí neprodleně uvědomit dotčené osoby. Všechna přijatá opatření a vydané příkazy se zapisují do povodňové knihy a musí být přístupné k nahlédnutí osobám vykonávajícím působnost místně příslušných povodňových orgánů (povodňová kniha může být vedena způsobem umožňujícím dálkový přístup). Na vydávání těchto příkazů se nevztahuje správní řád. Mimořádné pravomoci povodňových orgánů začínají vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity a končí odvoláním těchto stupňů.

Povodňové orgány nebo jiné osoby na jejich příkaz jsou při povodni za účelem provádění záchranných a zabezpečovacích prací oprávněni vstupovat v nezbytném rozsahu na cizí pozemky a do objektů.

Orgány státní správy a jiné orgány jsou povinni pomáhat povodňovým orgánům na jejich výzvu při zajišťování řízení ochrany před povodněmi.

K zajištění ochrany před povodněmi je každý povinen umožnit vstup, případně vjezd na své pozemky, popřípadě stavby těm, kteří řídí, koordinují a provádějí zabezpečovací a záchranné práce, přispět na příkaz povodňových orgánů osobní a věcnou pomocí k ochraně životů a majetku před povodněmi a řídit se příkazy povodňových orgánů. Pokud při této činnosti vznikne vlastníkovi pozemku nebo stavby škoda, má nárok na její náhradu.

Na příkaz povodňového orgánu musí vlastníci pozemků a staveb odstranit své předměty a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku.

Povodňová komise města Šluknov může požádat povodňový orgán vyššího stupně tj. Povodňovou komisi ORP Rumburk o převzetí řízení ochrany před povodněmi v případě, že vlastními silami není schopna tuto ochranu zajistit. Vyšší povodňový orgán, který převezme řízení povodňové ochrany, je povinen oznámit příslušným nižším povodňovým orgánům datum a čas převzetí, rozsah spolupráce, ukončení řízení ochrany před povodněmi a provést o tom zápis v povodňové knize. Nižší povodňové orgány zůstávají dále činné, provádějí ve své územní působnosti opatření podle svých povodňových plánů v koordinaci s vyšším povodňovým orgánem nebo podle jeho pokynů.

Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle zvláštního zákona (Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení), přejímá řízení ochrany před povodněmi orgán, který je k tomu podle tohoto zákona příslušný.

1.4 Příslušné povodňové komise sousedních obcí

Proti toku:

• není

Po toku:

• Sohland (Německo)

E-mail:xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-xxxxx.xx

• Povodňové komise sousedních obcí jsou uvedeny v příloze 4.1.3

Povodňové orgány (starosta obce, předseda PK) informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány sousedních obcí a povodňový orgán obce s rozšířenou působností - PK ORP Rumburk.

2 Věcná část

2.1 Charakteristika zájmového území

Obec Šluknov je součástí ORP Rumburk. Jedná se o nejseverněji položené město na území ČR, nachází se ve Šluknovském výběžku severozápadně od města Rumburk. Zájmové území leží v povodí Rožanského potoka (ČHP 1-15-01-046 a 1-15-01-050) a jeho přítoků Lesního potoka (ČHP 1-15-01-047) a Stříbrného potoka (ČHP 1-15-01-049).

Předmětná lokalita je zakreslena ve výřezu z vodohospodářské mapy měřítka 1 : 50 000 list 02-22 Varnsdorf:

Výřez z vodohospodářské mapy 02-22 Varnsdorf

Geologické a hydrogeologické poměry

Regionálně geologické a hydrogeologické poměry území odpovídají příslušnosti k lužickému plutonu, tvořenému granitoidními horninami. Z regionálně hydrogeologického hlediska je území součástí hydrogeologické rajonu - vodního útvaru „6411 „Krystalinikum šluknovské pahorkatiny“. Podzemní voda je vázána na eluvium a pásmo připovrchového rozpojení podložních hornin, respektive na mělké aluvium potoků.

Klimatické poměry

Území náleží klimatické oblasti MW3 (Quitt E. in Atlas podnebí Česka. CHMI Praha 2007). Ve starším členění této oblasti odpovídá rajon MT3 (Quitt, E.: Klimatické oblasti ČSSR. Studia Geographica 16: 1 - 79, Geografický ústav ČSAV, Brno 1971), respektive okrsek B5 mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinový: (Atlas podnebí ČSR 1960).

Klimatické charakteristiky oblastí dle Quitta E.(1971):

Průměrná roční teplota vzduchu v oblasti klesá s nadmořskou výškou mezi 7,8 až 8,6°C podle měření nejbližších použitelných klimatických stanic Děčín - Libverda (141 m n.m.) a Česká Lípa (285 m n.m.) z časové řady let 1931 – 1960. Pro vrcholové partie se hodnoty blíží údajům ze stanice Milešovka (835 m n.m.), to je 5,2°C. Podle časové řady 1961 – 1990 nedošlo v širším okolí k žádné změně ročního teplotního průměru, pouze k dílčímu vzestupu podzimních až jarních teplot a poklesu letních teplot. Pro období 1998-2011 došlo k výraznému vzrůstu průměrných ročních teplot o cca 0,9 – 1,0°C na 8,8 až 9,5°C, který se projevil zejména v zimních a jarních, méně v letních měsících. V podzimních měsících byl zaznamenán mírný pokles teplot.

Průměrná roční výška srážek činí pro stanice Děčín – Libverda a Žandov 653 mm, pro stanici Milešovka 635 mm, pro stanici Varvařov – Telnice (vrcholové partie Krušných hor, srovnatelné s Šluknovským výběžkem) 800 mm z časové řady let 1931 – 1960. Aktuální údaje z let 1961-1990 a 1998 – 2011 vykazují celkový setrvalý stav nebo mírné kolísání s tím, že dochází ke značné polarizaci mezi roky, ročními obdobími a i k výrazným výkyvům jednotlivých srážkových událostí (lokální bleskové povodně).

Klimatické charakteristiky

TEPLOTA (t) VE STANICI DOKSANY 1960-1990, W2

Měsíc	I	II	III	IV	V	VI	VII	VIII	IX	X	XI	XII	Rok
t [°C]	-2,0	-0,2	3,7	8,5	13,4	16,8	18,1	17,4	13,5	5,5	3,7	0,0	8,5

TEPLOTA (t) VE STANICI MILEŠXXXX 0000-0000, MW3

Měsíc	I	II	III	IV	V	VI	VII	VIII	IX	X	XI	XII	Rok
t [°C]	-4,6	-3,3	0,2	4,5	9,8	12,9	14,5	14,1	10,8	6,2	0,5	-2,8	5,2

ATMOSFÉRICKÉ SRÁŽKY (HSA) VE STANICI DOKSANY 1960-1990,

Měsíc	I	II	III	IV	V	VI	VII	VIII	IX	X	XI	XII	Rok
HSA [mm]	20,4	19,2	22,7	32,8	55,2	56,5	59,8	63,0	41,0	29,9	31,3	24,0	455,9

ATMOSFÉRICKÉ SRÁŽKY (HSA) VE STANICI MILEŠXXXX 0000-0000,

Měsíc	I	II	III	IV	V	VI	VII	VIII	IX	X	XI	XII	Rok
HSA [mm]	27,7	29,6	32,9	40,7	61,0	63,9	62,0	71,0	47,6	32,8	39,2	36,5	544,9

Zdroj : Údaje byly zjišťovány dle Atlasu podnebí ČSSR a dle Podnebí ČSSR - tabulky (1960), z řady publikací „Vysvětlivky k hydrogeologické mapě ČSSR“ 1980 až 1986 a z internetových stránek ČHMU 2011.

Hydrografické a odtokové poměry

Správní území města Šluknov se nachází při severní hranici šluknovského výběžku. Spadají do něj k.ú. Šluknov, Císařský, Fukov, Královka, Království, Kunratice u Šluknova, Nové Hraběcí a Rožany. Z hlediska povodňových rizik jsou nejvýznamnější toky: Šluknovský, Stříbrný a Xxxxxxxx potok.

Šluknovský potok

Šluknovský potok pramení na svazích mezi vrchem Hrazený a Partyzánským vrchem. Plocha povodí je 4,71km2 a délka toku 4,48 km. Tok prochází celou místní částí Císařský od jihozápadu směrem na východ do Šluknova, kde se vlévá do Stříbrného potoka. Hustota zástavby podél toku se po proudu potoka zvyšuje. Na řadě míst je koryto málo kapacitní, nebo do něj zasahuje oplocení pozemků (týká se hlavně horní části toku nad hlavní silnicí – směr Velký Šenov). Šluknovský potok tak představuje povodňové riziko pro město Šluknov.

Stříbrný potok

Stříbrný potok pramení na jihovýchodních svazích vrchu Hrazený, odkud odtéká severně do Šluknova. Plocha povodí (vč. všech přítoků) je 12,98km2 a délka toku 7,53 km. V intravilánu města se stáčí na východ, protéká středem obce (kde se do něj vlévá Šluknovský potok) a na východním okraji města se vlévá do Rožanského potoka. V obci je koryto upravené do obdélníkového průtočného profilu (jsou tu převážně břehové zdi), pouze místy jsou břehy

svahované. Na tomto vodním toku se nenachází žádné vodní dílo s významným retenčním účinkem. Stříbrný potok představuje povodňové riziko pro město Šluknov.

Poznámka: V roce 2011 proběhl schvalovací proces dokumentu „Generel lokalit pro akumulaci povrchových vod“ (Generel LAPV). V počáteční fázi obsahoval i dvě lokality vhodné k výstavbě vodní nádrže ve správním území města Šluknov: Šluknov na Lesním potoce a Stříbrný potok na Stříbrném potoce. V průběhu připomínkování/schvalování ale byly vyřazeny- to však nic nemění na skutečnosti, že tyto lokality jsou vhodné k výstavbě poldru (suché nádrže) k ochraně území před povodněmi.

Lesní potok

Lesní potok pramení východně od vrchu Vlčice a odtéká severně k okraji města Šluknov, kde se vlévá do Rožanského potoka. Plocha povodí (vč. všech přítoků) je 15,36km2 a délka toku 4,90 km. Většina povodí je zalesněná a nachází se v něm několik rybníků – největší z nich je Bobří a Luční rybník. Celková retenční kapacita povodí Lesního potoka je proto dobrá. V okolí Lesního potoka se navíc nenachází souvislá zástavba (s výjimkou úseku cca 500m nad soutokem s Rožanským p.), takže Lesní potok nepředstavuje významné povodňové riziko pro město Šluknov.

Xxxxxxxx potok

Vodohospodářsky významný Xxxxxxxx potok pramení východně od osady Harta ve výšce 429 m n.m. a hranici s Německem protíná u Rožan ve výšce 305 m n.m. Plocha povodí včetně přítoků činí 52,70 km2, délka toku 9,57 km a průměrný spád je 12‰. Průměrný průtok v profilu na státní hranici je 0,65 m3.s-1. Xxxxxxxx potok protéká dvěma místními částmi – Království a Rožany. Zástavba (většinou RD) je často v bezprostřední blízkosti toku, takže k jejich ohrožení může docházet i při povodních s nižšími průtoky. V Rožanech i v Království je koryto toku většinou upravené/opevněné (břehové zdi), pouze místy si zachovává přírodní charakter.

Pro Xxxxxxxx potok bylo Krajským úřadem Ústeckého kraje v červenci 2010 stanoveno záplavové území (pod č.j. 200464/ZPZ/2008/Xxxxxxxx/Ko) v úseku ř. km 0,000 až 8,700. Záplavové území bylo stanoveno pro návrhové průtoky Q5, Q20, Q100 a aktivní zónu záplavového území.

Hydrologické poměry

N	1	2	5	10	20	50	100
QN	7,22	12,1	18,6	26,2	33,7	47,5	60,2

Základní hydrologické údaje pro Xxxxxxxx potok byly převzaty ze studie záplavového území. Xxxxxxxx potok N – leté průtoky (QN), x.xx 0,00 (na hranici se SRN)

třída přesnosti: IV Plocha povodí: 48,84km2

Xxxxxxxx potok N – leté průtoky (QN), x.xx 3,32 (soutok se Stříbrným potokem)

N	1	2	5	10	20	50	100
QN	3,16	5,37	9,48	13,3	17,7	24,9	31,6

třída přesnosti: IV Plocha povodí: 25,32km2

2.2 Druhy a rozsah ohrožení povodněmi

Povodní rozumíme přechodné výrazné zvýšení hladiny vodního toku nebo jiných povrchových vod, při kterém voda již zaplavuje území mimo koryto vodního toku a může způsobit škody. Povodní je i stav, kdy voda může způsobit škody tím, že z určitého území nemůže dočasně přirozeným způsobem odtékat nebo její odtok je nedostatečný, případně dochází k zaplavení území při soustředném odtoku srážkových vod.

Povodeň může být způsobena přírodními jevy, zejména táním, dešťovými srážkami nebo chodem ledů (přirozená povodeň), nebo jinými vlivy, např. poruchou vodního díla, která může vést až k jeho havárii (protržení) nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle (zvláštní povodeň).

Povodeň začíná vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity (SPA) a končí odvoláním třetího SPA, není-li v době odvolání třetího SPA vyhlášen druhý SPA. V tom případě končí odvoláním druhého SPA. Povodní je rovněž situace, při níž nebyl vyhlášen druhý nebo třetí SPA, ale stav nebo průtok vody v příslušném profilu nebo srážka dosáhla směrodatné úrovně pro některý z těchto SPA podle povodňového plánu příslušného územního celku. Pochybnosti o tom, zda v určitém území a v určitém čase byla povodeň, rozhoduje, je-li splněna některá z těchto podmínek, vodoprávní úřad.

Za nebezpečí vzniku povodně se považují situace zejména při:

• dosažení stanoveného limitu vodního stavu nebo průtoku ve vodním toku a jeho stoupající tendenci,

• déletrvajících vydatných srážkách, popř. prognóze nebezpečí intenzivních dešťových srážek, očekávaném náhlém tání, nebezpečném chodu ledů nebo při vzniku nebezpečných ledových zácp a nápěchů,

• vzniku mimořádné situace na vodním díle, kdy hrozí nebezpečí jeho poruchy.

Povodně, které se mohou vyskytnout v podmínkách města Šluknov, lze rozdělit na několik hlavních typů:

Přirozená povodeň

• Zimní a jarní povodně způsobené táním sněhové pokrývky, popř. v kombinaci s dešťovými srážkami. Tyto povodně se vyskytují nejčastěji na podhorských tocích, nabývají na intenzitě v nížinných úsecích velkých toků. Tento typ povodně může ohrozit město Šluknov.

• Letní povodně způsobené dlouhotrvajícími regionálními dešti. Vyskytují se zpravidla na všech tocích v zasaženém území, obvykle s výraznými důsledky na středních, méně pak na velkých tocích. Právě pro takový případ povodně byly stanoveny záplavové čáry na Rožanském potoce.

• Letní povodně způsobené krátkodobými, avšak intenzivními srážkami. Zasahují relativně malá území. Mohou se vyskytovat zejména na malých tocích s katastrofálními důsledky. Tento typ povodně může ohrozit město Šluknov.

• Zimní povodně způsobené ledovými jevy na malých tocích při relativně malých průtocích. Vyskytují se na úsecích toků náchylných k tvorbě ledových valů, které brání rovnoměrnému odtoku, nebo tam, kde není tekoucí voda. Riziko povodně způsobené ledovými jevy je ve Šluknově minimální.

Zvláštní povodně

Povodeň způsobená poruchou či havárií (protržením hráze) vodního díla nebo nouzovým řešením kritické situace na vodním díle vyvolávajícím vznik mimořádné události (krizové situace) na území pod vodním dílem. Rozeznávají se tři základní typy zvláštních povodní podle charakteru situace, která může nastat při stavbě nebo provozu vodního díla:

a) Zvláštní povodeň typu 1 – vzniká protržením vodního díla

b) Zvláštní povodeň typu 2 – vzniká poruchou hradící konstrukce bezpečnostních a výpustných zařízení vodního díla (neřízený odtok vody)

c) Zvláštní povodeň typu 3 – vzniká nouzovým řešením kritické situace ohrožující bezpečnost vodního díla prostřednictvím nezbytného mimořádného vypouštění vody z vodního díla, zejména při nebezpečí havárie uzávěrů a hrazení bezpečnostních a výpustných zařízení nebo při nebezpečí protržení hráze vodního díla.

Zvláštní povodeň může vzniknout i jako důsledek teroristické a nebo vojenské činnosti.

Na území města Šluknov se nenachází žádné vodní dílo, které by představovalo významné ohrožení města Šluknov zvláštní povodní (technický stav rybníků je uspokojivý a dvě největší nádrže jsou boční – tj. povodňové průtoky jsou vedeny mimo nádrž).

2.3 Povodňová opatření

Povodňová opatření jsou přípravná opatření, opatření prováděná při nebezpečí povodně, za povodně a opatření prováděná po povodni.

2.3.1 Přípravná opatření

a) stanovení záplavových území,

b) vymezení směrodatných limitů stupňů povodňové aktivity,

c) povodňové plány,

d) povodňové prohlídky,

e) příprava předpovědní a hlásné povodňové služby,

f) organizační a technická příprava,

g) vytváření hmotných povodňových rezerv,

h) příprava účastníků povodňové ochrany,

i) vyklízení záplavových území.

Povodňové orgány obcí ve svých územních obvodech v rámci zabezpečení úkolů při ochraně před povodněmi:

a) potvrzují soulad věcné a grafické části povodňových plánů vlastníků (uživatelů) pozemků a staveb, pokud se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně, s povodňovým plánem obce,

b) zpracovávají povodňový plán obce a předkládají jej odbornému stanovisku správci povodí, v případě drobných vodních toků správci těchto vodních toků,

c) provádějí povodňové prohlídky,

d) zajišťují pracovní síly a věcné prostředky na provádění záchranných prací a zabezpečení náhradních funkcí v území,

e) prověřují připravenost účastníků ochrany podle povodňových plánů,

f) organizují a zabezpečují hlásnou povodňovou službu a hlídkovou službu, zabezpečují varování právnických a fyzických osob v územním obvodu obce využitím jednotného systému varování,

g) informují o nebezpečí a průběhu povodně povodňové orgány sousedních obcí a povodňový orgán obce s rozšířenou působností,

h) vyhlašují a odvolávají stupně povodňové aktivity v rámci územní působnosti,

i) organizují, řídí, koordinují a ukládají opatření na ochranu před povodněmi podle povodňových plánů a v případě potřeby vyžadují od orgánů, právnických a fyzických osob osobní a věcnou pomoc,

j) zabezpečují evakuaci a návrat, dočasné ubytování a stravování evakuovaných občanů, zajišťují další záchranné práce,

k) zajišťují v době povodně nutnou hygienickou a zdravotnickou péči, organizují náhradní zásobování, dopravu a další povodní narušené funkce v území,

l) provádějí prohlídky po povodni, zajišťují rozsah a výši povodňových škod, zjišťují účelnost provedených opatření a podávají zprávu povodňovému orgánu obce s rozšířenou působností,

m) vedou záznamy v povodňové knize.

2.3.2 Opatření při nebezpečí povodně a za povodně

a) činnost předpovědní povodňové služby,

b) činnost hlásné povodňové služby,

c) varování při nebezpečí povodně způsobené přírodními jevy a umělými vlivy,

d) zřízení a činnost hlídkové služby,

e) vyklizení záplavového území,

f) řízené ovlivňování odtokových poměrů,

g) povodňové zabezpečovací práce,

h) povodňové záchranné práce,

i) zabezpečení náhradních funkcí a služeb v území zasaženém povodní,

j) evidenční a dokumentační práce,

Povodňové zabezpečovací práce jsou technická opatření prováděná při nebezpečí povodně a za povodně ke zmírnění průběhu povodně a jejích škodlivých následků. Jsou to zejména:

a) odstraňování překážek ve vodním toku a v profilu objektů (propustky, mosty) znemožňujících plynulý odtok vody,

b) rozbrušování ledových nápěchů a zácp ve vodním toku,

c) ochrana koryta a břehů proti narušování povodňovým průtokem a zajišťování břehových nátrží,

d) opatření proti přelití nebo protržení ochranných hrází,

e) opatření proti přelití nebo protržení hrází vodních děl zadržujících vodu,

f) provizorní uzavírání protržených hrází,

g) instalace protipovodňových zábran,

h) opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací,

i) opatření k omezení znečištěné vody,

j) opatření zajišťující stabilizaci území před sesuvy.

Povodňové zabezpečovací práce zajišťují správci vodních toků na vodních tocích a vlastníci dotčených objektů, případně další subjekty podle povodňových plánů nebo na příkaz povodňových orgánů.

Zabezpečovací práce, které mohou ovlivnit odtokové podmínky a průběh povodně, musí být koordinovány ve spolupráci s příslušným správcem povodí na celém vodním toku nebo v celém povodí.

Povodňovými záchrannými pracemi jsou technická organizační opatření prováděná za povodně v bezprostředně ohrožených nebo již zaplavených území k záchraně životů a majetku, zejména ochrana a evakuace obyvatelstva z těchto území, péče o ně po nezbytně nutnou dobu, zachraňování majetku a jeho přemístění mimo ohrožené území.

Povodňové záchranné práce v případech, kdy jsou ohroženy lidské životy, nebo hospodářské zájmy, jimiž jsou doprava, zásobování, spoje, zdravotnictví zajišťují povodňové orgány ve spolupráci se složkami integrovaného záchranného systému.

Povodňové záchranné práce zajišťují povodňové orgány ve spolupráci s ostatními účastníky ochrany před povodněmi.

2.3.3 Opatření po povodni (OBNOVOVACÍ)

Tato opatření se provádějí již v době povodně, jejich dokončení se však provádí až po povodni.

a) evidenční a dokumentační práce,

b) vyhodnocení povodňové situace včetně vzniklých povodňových škod

c) odstranění povodňových škod a obnova území po povodni

Povodňová opatření ve smyslu ustanovení §65 vodního zákona č. 254/2001 Sb. nejsou výstavba, údržba a opravy staveb a ostatních zařízení sloužící k ochraně před povodněmi, jakož i investice vyvolané povodněmi.

2.3.4 Povodňové prohlídky

Účelem povodňových prohlídek je zjišťování, zda na vodních tocích, vodních dílech a v záplavových územích, popřípadě na objektech nebo zařízeních ležících v těchto územích nejsou závady, které by mohly zvýšit nebezpečí povodně nebo její škodlivé následky.

Povodňové prohlídky organizují a provádějí povodňové orgány podle povodňových plánů, a to nejméně jednou ročně - před obdobím jarního tání (zpravidla březen) nebo před obdobím letních povodní (zpravidla konec června). Dále se povodňová prohlídka provádí vždy před nebezpečím vzniku povodní mezi X.XXX a XX.XXX na příkaz předsedy PK, rozsah povodňové prohlídky určí předseda PK.

Povodňové orgány mohou na základě povodňové prohlídky vyzvat vlastníky pozemků, staveb a zařízení v záplavovém území k odstranění předmětů a zařízení, které mohou způsobit zhoršení odtokových poměrů nebo ucpání koryta níže po toku. Pokud tito vlastníci výzvy ve stanovené lhůtě neuposlechnou, uloží takovou povinnost rozhodnutím.

Z prohlídek se zpracovávají zápisy, případně se pořizuje další dokumentace (např. fotografie). Na základě provedených prohlídek se přijímají patřičná opatření, která vedou k odstranění případných rizik při povodni, kterými mohou být např. skládky, špatně zajištěné plovoucí objekty, nežádoucí křoviny a dřeviny apod. Dále se na základě prohlídek přijímají další opatření, které vedou ke zvýšení kapacity profilů apod.

Zaměření povodňových prohlídek:

• stav a kapacita koryt, ochranných hrází, objektů, mostů, propustků, ale také stromů a keřů v korytech;

• přítomnost skládek materiálu v blízkosti vodních toků (zejména v záplavovém území nebo území ohroženém povodněmi), které by mohly zhoršit průběh povodně, jako je stavební materiál, dřevo (klády, kulatina, prkna, apod.), zemědělské produkty (sláma, seno), stavební buňky, kontejnery apod.;

• přítomnost skládek v blízkosti vodních toků (zejména v záplavovém území nebo území ohroženém povodněmi) ropných produktů, chemikálií apod.; které by mohly způsobit kontaminaci vody a půdy při povodni;

• umístění plotů a ohrad všech druhů;

• plovoucí objekty a jejich zajištění.

2.3.5 Předpovědní a hlásná povodňová služba

Hlavním účelem předpovědní povodňové služby je informovat povodňové orgány a ostatní účastníky povodňové ochrany o nebezpečí vzniku povodně a o dalším nebezpečném vývoji.

1) Předpovědní povodňová služba informuje povodňové orgány, popřípadě další účastníky ochrany před povodněmi, o nebezpečí vzniku povodně, o jejím vzniku a

o dalším nebezpečném vývoji, o hydrometeorologických prvcích charakterizujících vznik a vývoj povodně, zejména o srážkách, vodních stavech a průtocích ve vybraných profilech.

Tuto službu zajišťuje Centrální prognózní pracoviště Českého hydrometeorologického ústavu (dále jen ČHMÚ) v Praze, popř. ČHMÚ - pobočka Ústí nad Labem ve spolupráci s Vodohospodářským dispečinkem Povodí Ohře s.p. a správci dalších vodních toků.

2) Hlásná povodňová služba zabezpečuje informace povodňovým orgánům pro varování obyvatelstva v místě očekávané povodně a v místech ležících níže po vodním toku, informuje povodňové orgány a účastníky ochrany před povodněmi o vývoji povodňové situace a předává zprávy a hlášení potřebná k jejímu vyhodnocování a k řízení opatření na ochranu před povodněmi.

Hlásnou povodňovou službu organizují povodňové orgány obcí a povodňové orgány pro správní obvody obcí s rozšířenou působností a podílejí se na ní ostatní účastníci ochrany před povodněmi.

K zabezpečení hlásné povodňové služby organizují povodňové orgány obcí v případě potřeby hlídkovou službu.

🗷 Seznam členů hlídkové služby je uveden v příloze 4.2.6

Hlídková služba nastupuje na výzvu předsedy povodňové komise. O kontrole vede záznamy. Ve svých hlášeních uvádí datum, hodinu, místo kontroly, stav zajištění (výška hladiny apod.). Povinností hlídky je kontrolovat vyvíjející se situaci, odstranit drobné závady ihned anebo vyslat pracovní skupinu.

🗷 Hlídková služba sleduje stav na místech uvedených v příloze 4.2.8

Základem pro výkon předpovědní a hlásné služby je soubor hlásných stanic - hlásných profilů. Hlásný profil je místo na vodním toku sloužící ke sledování průběhu povodně. Hlásné profily na tocích jsou rozděleny do tří kategorií:

• základní hlásné profily - kategorie A, jejichž provozovateli jsou ČHMÚ nebo Povodí. Jde o profily na významných vodních tocích. Informace z nich jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na národní úrovni.

• doplňkové hlásné profily - kategorie B, zřizované krajskými úřady a provozované místně příslušnými obcemi. Jsou nezbytné pro řízení opatření k ochraně před povodněmi na regionální (krajské) úrovni.

• pomocné hlásné profily - kategorie C, provozované účelově obcemi, nebo vlastníky ohrožených nemovitostí.

🗷 Seznam hlásných profilů daného území je uveden v příloze 4.2.3

Hlásné profily kategorie A a B tvoří celostátní systém hlásné služby. Profily kategorie C mají lokální význam a mohou spolu s profily kategorie B tvořit základ místních varovných systémů, pracujících na různé technické úrovni (manuálně nebo automaticky) a poskytovat varování obyvatelstvu zejména při přívalových srážkách a povodních na malých tocích. Tyto místní systémy lze doplňovat také hlásnými stanicemi pro sledování srážek.

Hlásné profily kategorie C jsou provozovány obcí, které hlásný profil slouží, při nebezpečí povodně a za povodně dle potřeby.

Hlášení z hlásných profilů kategorie C a hlášení z lokálních automatických výstražných systémů zasílají jejich provozovatelé při nebezpečí povodně a za povodně na vyžádání na příslušný úřad obce s rozšířenou působností a na KOPIS HZS kraje (KOPIS – Krajské operační a informační středisko).

Jako minimální četnost pozorování v hlásných profilech se ukládá:

• Za normální situace 1x denně (hlásné profily kategorie A)

• Při výstraze ČHMÚ 1x denně (všechny kategorie)

• Při dosažení 1. SPA 2x denně, počátek tohoto pozorování bude na základě upozornění předpovědní služby (ČHMÚ Ústí nad Labem) nebo podle intenzity a trvání srážek.

• Při dosažení nebo vyhlášení 2. SPA 3x denně.

• Při dosažení nebo vyhlášení 3. SPA častěji podle potřeby nebo požadavku povodňových orgánů.

2.4 Stupně povodňové aktivity

Stupni povodňové aktivity (SPA) se rozumí míra povodňového nebezpečí vázaná na směrodatné limity, jimiž jsou zpravidla vodní stavy nebo průtoky v hlásných profilech na vodních tocích, popřípadě na mezní nebo kritické hodnoty jiného jevu (denní úhrn srážek, hladina vody v nádrži, vznik ledových nápěchů a zácp, chod ledu, mezní nebo kritické hodnoty sledovaných jevů z hlediska bezpečnosti vodního díla apod.) uvedené v příslušném povodňovém plánu. U zvláštních povodní vyjadřují SPA vývoj a míru povodňového nebezpečí na vodním díle a na území pod ním.

Rozsah operativních opatření prováděných pro ochranu před konkrétní povodní se řídí nebezpečím nebo vývojem povodňové situace, která se vyjadřuje třemi stupni povodňové aktivity:

1. stupeň povodňové aktivity - stav bdělosti (0.XXX)

2. stupeň povodňové aktivity - stav pohotovosti (0.XXX)

3. stupeň povodňové aktivity - stav ohrožení (0.XXX)

🗷 SPA v dané oblasti jsou uvedeny v kapitole 3.4

PRVNÍ STUPEŇ (stav bdělosti) - nastává (nevyhlašuje se) při nebezpečí povodně a zaniká, pominou-li příčiny takového nebezpečí. Stav bdělosti nastává rovněž vydáním výstražné informace předpovědní povodňové služby.

Při dosažení 1. SPA zahajuje činnost hlásná a hlídková služba. Je třeba věnovat zvýšenou pozornost vodnímu toku nebo jinému zdroji povodňového nebezpečí.

Na vodních dílech nastává tento stav při dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti díla nebo při zjištění mimořádných okolností, jež by mohly vést ke vzniku zvláštní povodně. Činnost zahajuje hlídková služba na ohroženém vodním díle.

Za nebezpečí povodně se považuje (1. SPA):

a) upozornění nebo výstraha předpovědní služby,

b) náhlé tání sněhové pokrývky,

c) srážky větší intenzity,

d) velké narůstání nebo hromadění ledu v toku,

e) dosažení určitého stavu na vybraných hlásných profilech, stanoveného v povodňových plánech,

f) dosažení mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska vodního díla,

g) provozní situace na vodním díle, které mohou vést k mimořádnému vypouštění nebo neřízenému odtoku, při kterém je dosažen stav odpovídající prvnímu stupni povodňové aktivity na vybraném vodočtu.

DRUHÝ STUPEŇ (stav pohotovosti) – vyhlašuje příslušný povodňový orgán v době vlastní povodně. Jedná se o stav, kdy nebezpečí povodně přerůstá v povodeň a v době povodně, kdy ještě nedochází k větším rozlivům a škodám mimo koryto. Děje se tak na základě údajů hlídkové služby a zpráv předpovědní a hlásné služby.

Při dosažení 2. SPA se aktivizují povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi. Uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce a podle možností se provádějí opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu.

Na vodních dílech navrhuje tento stav vlastník, popř. správce vodního díla při překročení stanovených mezních hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska jeho bezpečnosti. Vlastník (správce) ohroženého vodního díla neprodleně oznámí dosažení hodnot a skutečností pro vyhlášení druhého stupně povodňové aktivity příslušným povodňovým orgánům, které 2. SPA vyhlásí na území ohroženém zvláštní povodní. Současně se zahájí zabezpečovací práce na vodním díle a činnost územně příslušné hlásné povodňové služby.

Za povodeň se považuje (2. SPA):

a) dosažení určeného stavu na vybraných hlásných profilech, stanoveného v povodňových plánech,

b) přechodné výrazné stoupnutí hladiny vodního toku, při kterém hrozí vylití z koryta nebo se voda z koryta již rozlévá a může způsobit škody,

c) přechodné stoupnutí hladiny vodního toku při současném chodu ledů, případně vlivem ledových bariér,

d) pokračující nepříznivý vývoj bezpečnosti vodního díla odvozený podle hodnocení sledovaných jevů a skutečností v rámci výkonu technicko - bezpečnostního dohledu,

e) mimořádné vypouštění vody nebo neřízený odtok z vodního díla, které vyvolávají umělou průtokovou vlnu, při které může být dosažen stav odpovídající druhému stupni povodňové aktivity ve vybraném hlásném profilu.

TŘETÍ STUPEŇ (stav ohrožení) – vyhlašuje příslušný povodňový orgán v době povodně při bezprostředním nebezpečí nebo při vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území.

Při dosažení 3. SPA se provádějí povodňové zabezpečovací práce podle povodňových plánů a podle potřeby záchranné práce nebo evakuace.

Na vodních dílech navrhuje tento stav vlastník, popř. správce vodního díla při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností z hlediska bezpečnosti vodního díla a rizika vzniku zvláštní povodně. Vlastník (správce) ohroženého vodního díla neprodleně oznámí dosažení hodnot a skutečností pro vyhlášení třetího stupně povodňové aktivity příslušným povodňovým orgánům, které 3. SPA vyhlásí na území ohroženém zvláštní povodní a současně nařídí zabezpečovací práce a podle potřeby záchranné práce a evakuaci.

Stav ohrožení (3. SPA) se vyhlašuje při:

a) dosažení určeného stavu na vybraných hlásných profilech, stanoveného v povodňových plánech,

b) bezprostředním nebezpečí ohrožení majetku a životů v záplavovém území,

c) vzniku kritické situace na vodním díle podle vyhodnocení TBD při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů a skutečností, pokud hrozí havárie díla doprovázená nebezpečím vzniku průlomové vlny,

d) mimořádném vypouštění vody nebo neřízeném odtoku z vodního díla, které vyvolávají umělou průtokovou vlnu, při které je dosažen stav odpovídající třetímu stupni povodňové aktivity ve vybraném hlásném profilu.

DRUHÝ A TŘETÍ SPA vyhlašují a odvolávají ve svém územním obvodu povodňové orgány. Podkladem je dosažení nebo předpověď dosažení směrodatného limitu hladin nebo průtoků stanovených v povodňových plánech, zpráva předpovědní nebo hlásné povodňové služby, doporučení správce vodního toku, oznámení vlastníka vodního díla, případně další skutečnosti charakterizující míru povodňového nebezpečí. O vyhlášení a odvolání povodňové aktivity je povodňový orgán povinen informovat subjekty uvedené v povodňovém plánu a vyšší povodňový orgán.

Směrodatné limity vodních stavů pro vyhlašování stupňů povodňové aktivity jsou uvedeny v kapitole 3.4 povodňového plánu.

2.4.1 Vyhlašování stupňů povodňové aktivity podle dešťových srážek

Stanovení limitů pro vyhlašování SPA podle spadlých srážek je vhodné pro povodí těch toků, na kterých nejsou zřízeny hlásné profily. Jde zejména o povodí malých toků a horních částí povodí v horských oblastech s krátkou dobou koncentrace povodně, kdy čas uplynulý mezi příčinnou srážkou a průtokovou odezvou je několik desítek minut až 2 hodiny. V takových případech je velmi přibližně možné odhadnout vznik situace, odpovídající stupňům povodňové aktivity podle množství spadlých srážek a povodí. Je však nutné si uvědomit omezení, která jsou s tímto postupem spojená.

Přibližný odhad odezvy povodí na spadlé srážky je možný pouze pro dešťové srážky v letním období. Při srážkách do sněhu nebo na zamrzlou půdu tyto limity neplatí. Sněhová pokrývka odtok z deště transformuje a tyto složité podmínky tvorby odtoku se obtížně simulují i moderními hydrologickými modely.

V letním období je obvykle vztah mezi srážkou spadlou na povodí a odtokem relativně jednoduší. Důležitou roli hrají charakteristiky povodí, tj. jeho velikost, tvar, nadmořská výška, sklonitost, druh a propustnost půd, geologický podklad, vývoj říční sítě a jeho okamžitý stav, zejména vegetační pokryv a nasycenost povodí. Tu ovlivňují jednak předcházející srážky a způsob jejich odvedení, ale i teplota vzduchu ovlivňující v letních měsících značnou měrou výpar. Při velmi nasyceném povodí, kde se průtoky například udržují na úrovni 30 denní vody, může k dosažení SPA stačit například jen 20 mm srážek. Naopak při nenasyceném povodí a vysokých letních teplotách vzduchu nemusí být například dosažen 0.XXX ani při 80 mm. Pro povodí, na kterých byly kalibrovány hydrologické srážkoodtokové modely, jsou tyto skutečnosti zahrnuty v jejich parametrech. Pro orientační odhad jsou dále rozlišeny limitní hodnoty srážek pro povodí nenasycené a pro povodí nasycené.

Důležité je, jak velká část povodí byla srážkou zasažena, případně jestli srážka postupovala po proudu nebo proti proudu hlavního recipientu. Síť srážkoměrných stanic, ze kterých jsou operativně k dispozici informace o spadlých srážkách, není dostatečně hustá pro postižení srážek, zejména pro malá povodí. Obvykle je nutné vycházet z bodových měření srážek, kvalitativní představu o jejich prostorovém rozložení je možné získat podle snímků meteorologického radaru. Dále uvedené limitní hodnoty srážek jsou uvažovány jako srážky rovnoměrně pokrývající dané povodí.

Na velikosti kulminačního průtoku se značnou měrou podílí také intenzita srážky. Rozhodující je při tzv. přívalových povodních na malých povodích při letních extrémních bouřkových srážkách. Vyznačují se rychlým nástupem i poklesem průtoků a vysokou kulminací. Protože informace o intenzitě srážek nejsou běžně dostupné, jsou dále uvedené limitní hodnoty vztaženy ke 24 hodinovým úhrnům srážek. Nepředpokládá se však zcela jejich rovnoměrné rozložení, takže přibližně mohou platit i pro srážky kratšího trvání.

Jako směrodatné limitní hodnoty pro vyhlašování SPA podle srážek je nutno používat informace o prokazatelně spadlých srážkách. Kvantifikovaná předpověď srážek není zatím dostatečně spolehlivá, zejména v určení lokalizace srážek ve vztahu k malým povodím, aby mohla být jediným podkladem pro vyhlášení SPA. Je třeba si také uvědomit, že situace SPA odpovídají na různých úsecích toků různým průtokům, například 0.XXX nastává obvykle od 30-denního průtoku až po 2-letý průtok. Situace odpovídající 3. SPA je třeba dále ověřit podle skutečného stavu na vodních tocích.

Orientační limity srážek pro dosažení SPA:

Období platnosti: květen – říjen

Typy oblastí: horské a podhorské (orientačně nad 600 m n.m.)

ostatní nižší a střední polohy (orientačně pod 600 m n.m.).

Nasycenost povodí:

povodí nenasycené: v posledních 10 dnech nebyly zaznamenány velké srážky (orientačně ne více než 5 mm za den).

povodí nasycené: v posledních 10 dnech byly zaznamenány větší srážky, např. 50 mm a více srážek za posledních 10 dní.

Limitní srážka na povodí v mm za 24 hodin:

Nenasycené povodí: Nasycené povodí:

Typ oblasti:	0.XXX	0.XXX	0.XXX	0.XXX
Horské a podhorské	50 až 70	70 až 80	30 až 50	50 až 60
Ostatní nižší a střední	40 až 60	60 až 70	20 až 40	40 až 50

2.4.2 Vyhlašování stupňů povodňové aktivity podle ledových jevů na tocích

Ledové povodně nevyvolává vysoký průtok vody, ale led v korytě, který výrazně snižuje průtočnou kapacitu koryta a vzdouvá hladinu vody.

Ledové povodně se vyznačují extrémními stavy, kdy voda téměř běžně lokálně dosahuje hladin stoleté vody. Obvykle se tak děje na krátkém úseku toku, avšak v určitých případech může ledová povodeň zasáhnout tok v délce několika desítek kilometrů.

S ledovými povodněmi se setkáváme v období tání, ale také mrazů. V období tání je vyvolávají zcela jiné procesy a jevy než v období mrazů a průběh povodní je zcela odlišný.

Ledové povodně v období mrazu

V období mrazů vznikají ledové povodně na tocích, kde je intenzivní chod ledové kaše nebo kde se intenzivně tvoří převážně jen dnový led a koryto nezamrzá.

Ledová kaše i dnový led vznikají z vnitrovodního ledu. Ten se tvoří na tocích s malou hloubkou vody a větším sklonem dna. Vnitrovodní led se buď zachytává na dně a vytváří dnový led nebo v proudu vyroste a spojí se s dalšími částečkami vnitrovodního ledu do shluků a vyplave na hladinu, kde se postupně tvoří ledová kaše. Na hladině pak zaznamenáváme chod ledové kaše.

Toky s dnovým ledem

V tocích, kde je kamenité, štěrkopískové nebo balvanovité dno a větší rychlost vody, se tvoří na počátku mrazového období především dnový led. Dno se pokrývá ledem, tloušťka ledu se postupně zvětšuje a dno se zvyšuje. Led se na dně neukládá rovnoměrně a nemusí pokrývat plošně celé dno. V korytech s proměnlivou hloubkou se ukládá především na vyvýšených místech a tvoří ledové prahy, které fungují jako rostoucí pevné jezy.

Spolu s dnovým ledem se většinou tvoří i břehový led. Břehový led se pomalu rozšiřuje a není-li koryto příliš široké, hladina po několika dnech mrazů zamrzne. Koryta, u kterých dnový led vytvořil vysoké ledové prahy, zamrzají postupně. Nejdříve zamrznou úseky s malým sklonem a to rozšiřováním břehového ledu.

Zvětšením hloubky a poklesem rychlosti vody se v korytě již netvoří jen dnový led, ale také ledová kaše. Ta se transportuje korytem po hladině a v zamrzlých úsecích se hromadí před utvořenou pokrývkou, která je překážkou pro její průchod tokem. Ledová kaše tak vytváří na

hladině koberec, který promrzne v pevnou pokrývku. Pokrývka se postupně rozšiřuje proti vodě, hladina stoupne a voda se vylévá na pokrývku a namrzá na ní. Tloušťka pokrývky rychle roste. Koryta, která vlivem dnového ledu zamrzají, mají většinou tlustou ledovou pokrývku umístěnou vysoko nade dnem, někdy až v úrovni břehových hran.

Zamrznutím koryta voda ztratí přechlazení a nepatrně se oteplí, tím se vytvoří podmínky pro uvolnění dnového ledu a pokles hladiny. Pokrývka se většinou propadne a začne se na ní vylévat voda, která na ní namrzá. Výsledkem je extrémně zaledněné koryto, které má velmi malou průtočnou kapacitu a v případě rychlého oteplení a zvýšení průtoku dochází k ledové povodni.

Ve velmi drsných balvanitých korytech se nevytváří podmínky pro rozvoj břehového ledu a ledové kaše. Pak se ledové poměry v korytě vyvíjí jinak než v předchozím případě. Koryto nezamrzne a trvale se v něm tvoří pouze dnový led. Jestliže tuhé mrazy trvají delší dobu, dosáhne tloušťka dnového ledu překvapivě vysoké hodnoty. Celá hladina je trvale otevřená a v toku se tvoří největší možné množství ledu.

Dnový led se uvolňuje od dna při nepatrném zvýšení teploty vody nad 0 0C. Toto nepatrné zvýšení teploty v krátkém úseku toku vyvolává například intenzivnější sluneční svit, a to i v době mrazu. Uvolnění dnového ledu velké tloušťky vyvolává průtokovou vlnu spojenou s transportem ledové hmoty. Vlna se rychle pohybuje dolů po toku, protrhává ledové nápěchy a jiná nakupení ledu a vody a prudce se zvětšuje.

Náhlé odchody dnového ledu doprovázené výraznou průtokovou vlnou jsou velmi nebezpečné a ohrožují lidí nacházející se v korytě toku a jeho okolí. Proto je nebezpečné provádět stavby nebo opravy mostních pilířů nebo propustků v době možného výskytu odchodu dnového ledu. Zcela nepřípustné je, aby zamrzlá koryta sloužila za místa dětských her.

Toky s chodem ledové kaše

Za velkého průtoku ledové kaše nebo tříště dojde po určité transportní vzdálenosti k ucpání hladiny kaší. Na takto vzniklé překážce na hladině se zachytává přitékající led. Další postup závisí na hloubce a rychlosti vody. Při malé rychlosti se ledová kaše kupí před překážkou a nastává rozšiřování pokrývky proti vodě. Při velké rychlosti vody je přitékající kaše strhávána pod pokrývku, kde se usazuje. Tím zmenšuje průtočný profil a vzdouvá vodu. Zvýšením hladiny poklesne rychlost vody a ledová kaše se bude opět hromadit směrem proti proudu do doby, než se dostane do místa větších rychlostí vody a nastane opět strhávání kaše pod led. Zmenší se průtočný profil, vzduje vodu a celý cyklus se opakuje a tvoří ledový nápěch.

Ledové nápěchy dosahují různé mocnosti, délky a trvání. Všechny parametry závisí na množství a vlastnostech ledové kaše, na hydraulických parametrech, úseku toku a na průtoku. Množství i vlastnosti ledové kaše závisí na transportní vzdálenosti kaše a meteorologických podmínkách.

Pokud ledový nápěch vzdouvá vodu tak, že se začne vylévat z koryta, způsobuje ledovou povodeň v období mrazů. Také odchod dnového ledu končí obvykle utvořením ledového nápěchu.

Ledové povodně v období tání

Zamrzlé či zaledněné koryto má podstatně omezenou průtočnou kapacitu a představuje hrozbu ledové povodně v období tání. O průběhu uvolňování ledu v korytě rozhoduje vývoj počasí. Jestliže je oteplení mírné a není doprovázeno většími dešťovými srážkami, průtok v toku se příliš nezvětší, nebo se zvýší pozvolna a led postupně odtaje. Nastoupí-li po mrazivém počasí náhle teplé počasí s velkými dešťovými srážkami, průtok v tocích prudce stoupne a voda se z extrémně zaledněného koryta rozlije. Extrémně zaledněná koryta se vyskytují v částech toků s režimem dnového ledu.

V úsecích toku, kde je převážně jen ledová pokrývka, přivodí proudící voda v období tání její rozlámání a vzniklé kry se dají do pohybu - nastává odchod ledu. Rozlámání ledové pokrývky neprobíhá současně v celém toku. Nejdříve dojde k rozlámání v místech, kde je pokrývka nejslabší, tj. v místech s větší rychlostí vody nebo s teplejší vodou. Odchodu utvořených ker brání neporušená ledová pokrývka. Na jejím okraji se kry hromadí a kupí, vznikají ledové zácpy. Ty rostou jak do délky tak výšky, ucpávají koryto a vzdouvají vodu.

První zácpy na horním toku jsou malé, prolomením se vytvoří vlna, která při postupu rozrušuje celistvou pokrývku a tlačí před sebou vzniklé kry. Vlna se při svém postupu tokem zplošťuje a postupně ztrácí svoji sílu. Pohyb ledu se zastaví a vznikne nová zácpa. Nová zácpa je již větší.

Za trvání teplého počasí a narůstání průtoku se tok směrem dolů postupně uvolňuje a všechny zácpy se soustředí do jedné velké na dolním úseku toku.

Velikost a trvání zácpy není příliš závislé na průtoku vody. Postačí, aby se dosáhlo průtoku, který přivodí rozlámání pokrývky a její následný pohyb. Tento průtok je mnohem menší než jednoletá voda. Výška vzdutí je závislá na velikosti zácpy a průtoku vody, ale i za relativně malého průtoku může úroveň hladiny dosahovat extrémních stavů.

2.4.2.1 Zásady vyhlašování stupně povodňové aktivity (SPA) při ledových jevech

2.4.2.1.1 Vyhlašování SPA v období mrazů

S příchodem větších celodenních mrazů toky s malou rychlostí vody zamrznou a v tocích s větším sklonem dna a rychlosti vody se začne tvořit vnitrovodní led a následně ledová kaše nebo dnový led. Toky, které rychle zamrznou, nepředstavují v období mrazů nebezpečí.

Nebezpečí ledových povodní je na tocích, které nezamrzají souvislou ledovou pokrývkou a ve kterých se vyskytuje dnový led nebo chod ledové kaše.

Na počátku období větších celodenních mrazů je velká produkce ledové kaše, množství ledu v korytě poměrně rychle narůstá, protože je velký rozsah volné hladiny. S rozvojem břehového ledu a ledové pokrývky produkce ledu klesá a většinou po 10 - 14 dnech celodenních mrazů nastává ustálený stav. Tok z velké části zamrzne a led téměř neroste a ledové poměry zůstávají většinou nezměněné až do doby oblevy. To platí o tocích s chodem ledové kaše. U toků s režimem dnového ledu toto neplatí a led v korytě většinou roste celé mrazové období.

S příchodem větších celodenních mrazů provádí správce toku denní prohlídky toku. Při prohlídce toku věnuje pozornost především místům, kde se v minulosti vytvořily ledové nápěchy. Informuje místně příslušný povodňový orgán o vzniklé situaci a navrhuje vyhlášení stupňů povodňové aktivity.

1. SPA - BDĚLOST - nastává při zjištění chodu ledové kaše.

2. SPA - POHOTOVOST se vyhlašuje při zaznamenání tvorby většího ledového nápěchu, u kterého je předpoklad, že může způsobit vybřežení vody a škody.

3. SPA - OHROŽENÍ se vyhlašuje, pokud vytvořený ledový nápěch způsobuje zatopení a vznik větších škod.

U balvanitých toků, které nezamrzají, ale tvoří se v nich intenzivně dnový led, je nutné věnovat pozornost růstu dnového ledu a hodnotit nebezpečí možného náhlého odchodu ledu doprovázeného velkou vlnou vody a ledu. Ke vzniku takové vlny je nutná větší tloušťka dnového ledu. Její nebezpečná velikost závisí na místních poměrech. Někdy může postačit tloušťka jen 10 cm.

0.XXX – BDĚLOST - nastává při prvním zjištění růstu dnového ledu.

0.XXX – POHOTOVOST - se vyhlašuje v době, kdy tloušťka dnového ledu dosáhne nebezpečné hodnoty (podle individuálního posouzení správce vodního toku).

0.XXX – OHROŽENÍ - se vyhlašuje pokud bezprostřední nebezpečí chodu vlny vody a ledu korytem představuje ohrožení životů v území podél toku. V takovém případě by měl být vyhlášen zákaz vstupu do ohroženého území.

2.4.2.1.2 Vyhlašování SPA v období tání

Rozsáhlé zamrzlé vodní toky představují nebezpečí ledové povodně. Toto nebezpečí se stává akutní s příchodem náhlého velkého oteplení, kdy je nebezpečí zvýšení průtoku.

1. SPA - BDĚLOST - nastává v okamžiku příchodu výrazně teplého počasí. V případě extrémního zalednění koryta dochází většinou k vylití vody z koryta již při relativně malém zvýšení průtoku. Místa extrémního zalednění je nutné nalézt ještě v období mrazů a posoudit jejich nebezpečnost. Jestliže hrozí nebezpečí škod, je nutné učinit opatření. Extrémní zalednění se vyskytuje především u menších koryt a uvolnění ledu je většinou možné mechanizačními prostředky před příchodem většího průtoku.

2. SPA - POHOTOVOST se vyhlašuje na počátku odchodu ledu nebo při nebezpečí chodu ledu. Vyhlašuje ho povodňový orgán na návrh správce toku. Odchod ledu začíná většinou na horním toku a postupuje směrem dolů tokem. Směrem po toku se zvětšuje množství transportovaného ledu a zácpy jsou postupně mohutnější.

K vyhlašování 2. SPA by se mělo, pokud je to možné, využít informací z horního toku.

3. SPA - OHROŽENÍ se vyhlašuje při nebezpečí chodu ledu a tvorbě ledových zácp, zvláště pokud vytvořené ledové zácpy vzdouvají vodu natolik, že se vylévá z koryta a působí škody. Vyhlašuje ho povodňový orgán na návrh správce toku.

2.5 Dokumentace a vyhodnocení

Účelem dokumentace je zabezpečení průkazných a objektivních záznamů o průběhu povodně, o provedených opatřeních k ochraně před povodněmi, o příčině vzniku a velikosti škod a dalších okolnostech souvisejících s povodní.

Jde zejména o:

• záznamy v povodňové knize,

• průběžné zaznamenávání vodních stavů a průtoků,

• průběžné zaznamenávání údajů o provozu vodohospodářských děl ovlivňujících

• průběh povodně,

• označování nejvýše dosažené hladiny vody,

• zaměřování a zakreslování záplavy,

• monitoring kvality vody a možných zdrojů znečištění,

• fotografické snímky a filmové záznamy,

• účelové terénní šetření a průzkumy,

• vyhodnocení povodně a zpracování zprávy o povodni.

2.5.1 Povodňová kniha

Povodňová kniha je pracovní deník, který vedou povodňové orgány, další účastníci ochrany před povodněmi a subjekty, které mají tuto povinnost zakotvenou ve svých povodňových plánech. Zapisují se do ní zejména:

• doslovné znění přijatých zpráv s uvedením odesílatele, způsobu a doby převzetí,

• doslovné znění odeslaných zpráv s uvedením jejich pramene, způsobu a doby odeslání,

• datum a čas vyhlášení nebo odvolání SPA,

• datum a čas převzetí řízení ochrany před povodněmi povodňovým orgánem vyššího stupně,

• datum a čas ukončení řízení ochrany před povodněmi povodňovým orgánem vyššího stupně,

• doslovné znění příkazů povodňového orgánu,

• popis provedených opatření,

• výsledky povodňových prohlídek.

Zápisy do Povodňové knihy provádějí jen osoby tím pověřené – zapisovatelky/zapisovatelé. Ti jsou povinny každý zápis podepsat.

Každá zpráva se zaznamenává následujícím způsobem:

o Telefonické zprávy (fonogramy) se zapisují do Záznamníku přijatých a odeslaných zpráv, také se mohou telefonické zprávy nahrát na diktafon a později přepsat buď ručně do Záznamníku přijatých a odeslaných zpráv nebo na počítači, zprávě se přidělí Evidenční číslo, které se napíše do pravého horního rohu zprávy, dále od koho byla přijata, kdy byla přijata, její zápis, komu, kdy a jakým způsobem předána.

o U zpráv, které jsou již v tištěné formě, např. fax (z faxových zpráv se musí provést kopie na kopírce, pokud je fax vytištěn na termopapíru), nebo jiná písemnost, fotografie, mapy, kopie novinových článků apod. se přidělí Evidenční číslo ze Záznamníku přijatých a odeslaných zpráv (do Záznamníku se uvedou pouze údaje kdy a od koho zpráva přišla, komu a jak byla předána, dále stručný název zprávy a obsah), zpráva se tímto číslem označí a uloží do desek pro ukládání dokumentů, jedná se o desky s rychlovazačem.

o Zprávy na disketách, magnetofonových páskách a videokazety se evidují jako ostatní zprávy podle předchozího bodu.

Přehledný způsob jak zprávy o povodni zachytit a vyhodnotit je evidence zpráv v Záznamníku přijatých a odeslaných zpráv, kde jsou všechny zprávy zapsány. Zprávám se přiděluje Evidenční číslo a uvádí se, kde a jak je zpráva založena (viz příloha 4.1.1).

2.5.2 Zpráva o povodni

Povodňové orgány obcí, obcí s rozšířenou působností a účastníci ochrany před povodněmi, jimž je to zákonem uloženo, zpracovávají zprávu o povodni, při které byla vyhlášena povodňová aktivita, došlo k povodňovým škodám nebo byly prováděny povodňové zabezpečovací a záchranné práce.

Povodňové orgány provádějí vyhodnocení povodně, které obsahuje rozbor příčin a průběhu povodně, popis a posouzení účinnosti provedených opatření, věcný rozsah a odborný odhad výše povodňových škod a návrh opatření na odstranění následků povodně. Zprávu zpracují do tří měsíců po ukončení povodně, v případě potřeby rozsáhlejších dokumentačních prací se provede doplňkové vyhodnocení do šesti měsíců po ukončení povodně.

Zprávy o povodni jsou předávány k využití vyššímu povodňovému orgánu. Evidenci vyhodnocených povodní zajišťují správci povodí a z hlediska hydrologického Český hydrometeorologický ústav.

3 Organizační část

3.1 Povodňové orgány daného území

V období mimo povodně jsou povodňovými orgány:

• MěÚ Šluknov

• Městský úřad Rumburk

• Krajský úřad Ústeckého kraje

• MŽP, zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší MV (Ministerstvo vnitra)

Po dobu povodně jsou povodňovými orgány:

• Povodňová komise města Šluknov

• Povodňová komise ORP Rumburk

• Povodňová komise Ústeckého kraje

• Ústřední povodňová komise ČR

Ostatní účastníci povodňové ochrany

Ostatními účastníky povodňové ochrany ve správním obvodu města Šluknov, kteří se podílejí na ochraně před povodněmi v daném území, jsou:

• Správce povodí - Povodí Ohře s.p.

• Správce vodního toku – Povodí Ohře s.p., Lesy ČR s.p.

• Vlastníci pozemků a staveb, které se nacházejí v záplavovém území nebo zhoršují průběh povodně

• vlastníci vodních děl

Pro účely povodňového plánu se za ostatní účastníky ochrany před povodněmi považují:

• ČHMÚ, pobočka Ústí nad Labem

• Hasičský záchranný sbor Ústeckého kraje

• Policie ČR

• Záchranná služba

• Správa a údržba silnic Ústeckého kraje

• Severočeské vodovody a kanalizace, a.s.

a další subjekty, které mohou pomoci například dopravními prostředky, těžkou mechanizací, zásobováním vodou a potravinami atd. Zapojení ostatních účastníků ochrany před povodněmi závisí na charakteru povodňové situace a místních podmínek. Při povodni postupují podle vlastních povodňových plánů a podle pokynů povodňových orgánů.

3.2 Povodňová komise Povodňová komise

Povodňová komise města Šluknov

funkce

jméno

pracoviště

pevná linka

mobil /

adresa bydliště/ e-mail

Předseda PK starostka

Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx

MěÚ Šluknov

Nám. Míru 1, 407 77 Šluknov

412 315 301

731 411 500

xxxxxxxxx@mesto- xxxxxxx.xx

Místopředseda (místostarosta)

Xxx. Xxxxxx Xxxxxx

XXXxXXXX Xxxxxxx

T.G.Masaryka 580, 407 77 Šluknov

412 314 016

773 040 490

xxxxxx@xxxxx-xxxxxxx.xx

Člen

Npor. Xxxx Xxxxxx

HZS Šluknov - velitel

Xxxxxxxxxx 000 00 Xxxxxxx

412 386 150 950 437 011

724 178 877 775 027 697

xxxxxxx@xxx.xxxxx.xx

Člen

Xxxxxxxx Xxxxxxxx

Městská policie Šluknov - velitel

Nám. Míru 1 407 77 Šluknov

412 315 360

778 880 005

vyskocil@mesto- xxxxxxx.xx

Člen

Xxxxxxxx Xxxxxx

MěÚ Šluknov stavební úřad

Nám. Míru 1 407 77 Šluknov

412 315 351

724 169 645

muller@mesto- xxxxxxx.xx

Člen

Xxxxxx Xxxxx

MěÚ Xxxxxxx, ORŽP

Nám. Míru 1 407 77 Šluknov

412 315 332

776 806 999

xxxxx@mesto- xxxxxxx.xx

Člen

Xxxxxxxx Xxxxx

Technické služby Šluknov spol.s r.o. - jednatel

Císařský 374, 407 77 Šluknov

412 386 202

731 411 507

xxxxxxxx@xx-xxxxxxx.xx

Člen

Xxx. Xxxx Xxxxxxxx

MěÚ Šluknov, odbor správy majetku města

Nám. Míru 1 407 77 Šluknov

412 315 340

602 943 527

masopust@mesto- xxxxxxx.xx

Zapisovatelka

Xxx Xxxxxxxxxxx

MěÚ Šluknov, ORŽP

Nám. Míru 1 407 77 Šluknov

000 000 000

731 411 510

xxxxxxxxxx@mesto- xxxxxxx.xx

Zapisovatelka

Xxxxxx Xxxxxxxxx

MěÚ Šluknov, odbor vnitřní správy

Nám. Míru 1 407 77 Šluknov

412 315 312

slavikova@mesto- xxxxxxx.xx

3.3 Činnost a jednání povodňové komise

Činnost a způsob jednání komise jsou dány zákonem č. 254/2001 Sb., o vodách a Statutem Povodňové komise města Šluknov (viz příloha 4.2.13).

• Komise se schází k projednání potřebných opatření za povodňové situace, jakož i mimo období povodní ohrožujících její správní území, k projednání organizačních a jiných závažných otázek souvisejících se zabezpečováním ochrany před povodněmi. Komisi svolává a jednání řídí její předseda z vlastního podnětu, z podnětu některého z členů povodňové komise, na podnět sousedních povodňových komisí.

• Sídlem komise je MěÚ Šluknov, Náměstí Míru 1, 407 77 Šluknov. Jednání se však může dle konkrétních okolností svolat i na jiné místo.

• Jednání komise se svolává alespoň 1x ročně. Na těchto (mimopovodňových) jednáních se prověřují přípravná opatření, zejména:

o aktuálnost povodňového plánu správního obvodu povodňové komise (se zvláštním zřetelem na platnost kontaktních tel. čísel, dostupnost technických prostředků, apod.)

o organizační a technická připravenost

o podněty k realizaci potřebných opatření v zájmu ochrany před povodněmi,

o vyhodnocení činnosti v uplynulém období.

o organizace pravidelných povodňových prohlídek

Činnosti, které je třeba zajistit při riziku vzniku povodně a při povodni, jsou uvedeny v kapitolách 3.4.1 – 3.4.3.

3.3.1 Úkoly členů povodňové komise

3.3.1.1 Předseda povodňové komise

• Vyhlašuje a odvolává jednotlivé stupně povodňové aktivity.

• Zodpovídá za činnost, práci a plnění úkolů celé komise, za včasné vykonání všech opatření uvedených v povodňovém plánu, za včasné zpracování a doplnění povodňového plánu, za řádné zajištění hlásné služby, vykonávání hlídkové služby a povodňových hlídek.

• Dle uvážení určuje povinnosti členů povodňové komise (viz. kap. 3.3)

• Dle potřeby svolává povodňovou komisi a pracovní skupinu (viz kap. 3.2 a 4.2.5).

• Xxxxxxxxxxx návrhy a podklady pro zasedání komise.

• Zodpovídá za informování a varování obyvatel, organizací a firem města Dolní poustevna (viz příloha 3.7) a sousedních PK.

• Zodpovídá za aktualizaci povodňového plánu (1x za rok).

• Schvaluje a předává zprávu o povodni.

• Za nepřítomnosti předsedy povodňové komise přebírá veškerou činnost pověřený zástupce (tajemník, místopředseda) a zodpovídá za splnění všech uložených úkolů předsedovi povodňové komise.

3.3.1.2 Místopředseda povodňové komise

• Za nepřítomnosti předsedy povodňové komise přebírá veškerou činnost a zodpovídá za splnění všech uložených úkolů.

• Vede písemnosti v povodňové knize.

• Řídí členy skupiny a má trvalý přehled o povodňové situaci na katastru města Šluknov.

• V případě dosažení limitních hodnot vyhlašuje se souhlasem předsedy povodňové komise stupně povodňové aktivity (pohotovost, ohrožení).

• Podílí se na organizaci pořádkové služby a dopravního zabezpečení při evakuaci obyvatel.

• Plní ostatní úkoly uložené předsedou povodňové komise.

3.3.1.3 Tajemník povodňové komise

• Zajišťuje aktuální informace o stavu a vývoji povodňové situace (hlásná služba,

ČHMÚ, správce toku).

• Zajišťuje zprostředkování zpráv od hlásné služby.

• Oznamuje změny povodňového plánu.

• Zajišťuje spolupráci se správci vodních toků a vodních děl.

• Zajišťuje zpracování zprávy po povodních.

3.3.1.4 Členové povodňové komise

• Jsou podřízeni předsedovi komise.

• Vedou přehled o postižených osobách při povodni.

• Zpracovávají případný návrh použití provizorních hradících prostředků.

• Podílí se na zjišťování a vyhodnocování dopravní situace v postižených místech a vedení tras odklonu po komunikacích.

• Vedou přehled o počtech a řídí nasazení techniky a prostředků odboru k provedení protipovodňových opatření.

• Plní další úkoly uložené předsedou komise (případně jeho pověřeným zástupcem).

3.3.1.5 Sekretariát - zapisovatel(ka)

Není členem PK

• Udržuje spojení se členy PK města Šluknov a ostatními spolupracujícími orgány.

• Zaznamenává veškeré informace a rozhodnutí předsedy PK do Povodňové knihy (viz kap. 2.5.1).

• Přepisuje informace do PC a připravuje podklady pro hlášení.

• Plní ostatní uložené úkoly.

3.3.2 Hlavní činnosti po povodni

1) Po poklesu (opadnutí) velké vody odvolá Povodňová komise města Šluknov

3. a 2. SPA (stejným způsobem jako v předchozích případech dochází k vyrozumívání právnických a fyzických osob).

2) Zajištění silničního spojení.

3) Při vstupu do nemovitostí (po opadnutí vody) je třeba dbát zvýšené pozornosti s ohledem na zdraví a bezpečnost.

4) Odčerpávat vodu ze sklepů silami SDH obce (popř. požádat o pomoc sousední sbory dobrovolných hasičů, nebo místní HZS).

5) V případě, že byl vypnut hlavní vypínač elektrické energie a voda „namočila“ elektroinstalaci nebo lze důvodně předpokládat, že voda nebo vlhkost pronikla k elektroinstalaci (např. zásuvky byly pod vodou), tento vypínač nezapínat do doby, než bude provedena kontrola kvalifikovaným pracovníkem.

6) Provedení revizí rozvodu plynu v zatopených nemovitostech a objektech.

7) Provedení dokumentačních prací způsobených škod po povodni (fotodokumentace, popřípadě videozáznam, označení maximální výšky vody při povodni).

8) Zahájit odstraňování škod, odvoz odpadu a provedení dezinfekce všech zaplavených prostor.

9) Provedení soupisu a odhad finančních škod způsobených povodní na majetku města Šluknov.

10) Překontrolovat průchodnost odtokové kanalizace, uvolnit, vyčistit zanesené kanalizační vpusti.

11) Zajistit vysoušecí techniku.

12) Zajistit ostrahu vytopených nemovitostí.

13) V opodstatněných případech si vyžádat kontrolu statiků (zřejmá poškození objektů povodní, praskliny ve zdivu, apod.).

14) Zpracovat zprávu o povodni, zprávu předložit nadřízenému orgánu do tří měsíců.

3.4 Stupně povodňové aktivity

Při stanovení stupňů povodňové aktivity ve správním území města Šluknov se vycházelo ze studie záplavového území Rožanského potoka, terénního průzkumu na lokalitě a ze zdokumentovaných povodňových událostí – zkušeností místních obyvatel. Na Stříbrném potoce jsou stupně povodňové aktivity stanoveny na základě terénního průzkumu a měření, SPA pro Xxxxxxxx potok jsou odvozeny ze studie záplavového území a pro Šluknovský potok byly převzaty stávající vodní stavy SPA (dle stávajícího hlásného profilu v místní části Císařský).

2. a 3. SPA pro území města Šluknov vyhlašuje a odvolává Povodňová komise města Šluknov.

Xxxxxxxx potok

Na Rožanském potoce jsou SPA stanoveny zvlášť pro místní části Království a Rožany.

V místní části Království je Xxxxxxxx potok povětšinou upravený. Břehová opevnění jsou ale často ve špatném stavu a koryto je zarostlé. V dolní části Království je Rožasnký potok málo kapacitní – z koryta začínají vybřežovat už dvouleté průtoky (Q2). To je způsobeno především nekapacitními mosty a lávkami. V horní části Rožasnkého potoka (cca od x.xx 6,0; tj. od č.p.368 proti proudu) je situace podstatně lepší – kapacita koryta i mostních objektů je alespoň Q10. Kritickým úsekem je tedy dolní část Království mezi č.e.28 a č.p.476 (x.xx 4,28 – 4,55).

V souladu s předchozím povodňovým plánem byl v Království zachován hlásný profil v místě silničního mostu u č.p.343 (v x.xx 5,19). Úrovně hladin pro jednotlivé SPA byly stanoveny s ohledem na kapacitu toku v kritické úseku.

SPA na Rožanském potoce

hlásný profil v místní části Království u objektu čp. 343 (silniční most v x.xx 5,19)

Stupně povodňové aktivity - Království
SPA	vodní stav		Poznámka
	hloubka [ cm ]	nadm. v. (m n.m.)
1. SPA	65	343,49
2. SPA	80	343,64	~ Q1
3. SPA	100	343,84

Pozn. SPA jsou graficky vyznačeny v v grafické části v příloze 5.2 - foto č.10

V místní části Rožany je tok ve většině intravilánu opevněn břehovými zdmi. Kapacita toku i mostních objektů je cca Q10. Výjimkou je most u čp.41 (v x.xx 0,49), jehož kapacita dosahuje pouze Q2 a při vyžších průtocích tak na Rožanském potoce vytváří překážku jež vzdouvá vodu a ohrožuje přilehlé nemovitosti – zejména č.p.41, 144 a č.e.6. S ohledem na toto kritické místo jsou stanoveny vodní stavy pro místní část Rožany.

Stupně povodňové aktivity pro Rožany budou vyhlašovány na základě dosaženého vodního stavu v automatickém hlásném profilu RU-10 Šluknov, který je umístěn v profilu silničního mostu v x.xx 2,75 (vedle rybníka Hraničář, poblíž č.p.950). Dosažený vodní stav je možno ověřit v místě silničního mostu u č.p.41 (např. v případě poruchy zařízení).

SPA na Rožanském potoce

automatický hlásný profil RU-10 Šluknov na silničním mostě v x.xx 2,75

Stupně povodňové aktivity - Rožany
SPA	vodní stav		Poznámka
	hloubka [ cm ]	nadm. v. (m n.m.)
1. SPA	95	326,11	< Q1
2. SPA	115	326,31	Q1 - Q2
3. SPA	130	326,46	~ Q2

Pozn. SPA jsou graficky vyznačeny v v grafické části v příloze 5.2 - foto č.10

Lesní úsek toku nad místní částí Rožany nebyl při stanovení SPA brán v úvahu, protože zde nejsou žádné objekty ohrožené vodním tokem.

SPA na Rožanském potoce

profil silničního mostu v x.xx 0,49 (vedle č.p.41)

Stupně povodňové aktivity - Rožany
SPA	vodní stav		Poznámka
	hloubka [ cm ]	nadm. v. (m n.m.)
1. SPA	180	301,31	< Q1
2. SPA	215	301,66	Q1 - Q2
3. SPA	240	301,91	~ Q2

Stříbrný potok

Stříbrný potok v intravilánu Šluknova je z hlediska vyhlašování SPA rozdělen na dva úseky. První úsek (od soutoku se Šluknovským potokem po ústí do Rožanského potoka) je charakteristický mírným sklonem <1%, „tvrdým“ opevněním koryta (břehové zdi) a hustou zástavbou. Pro tento úsek budou SPA vyhlašovány na základě dosažených vodních stavů v hlásném profilu RU-08 Šluknov (silniční most v ul.Xx. Xxxxxx Xxxxxxxx).

SPA na Stříbrném potoce

automatický hlásný profil RU-08 Šluknov na silničním mostě v x.xx 1,10 (ul.Xx. Xxxxxx Xxxxxxxx)

Stupně povodňové aktivity - Šluknov
SPA	vodní stav		Poznámka
	hloubka [ cm ]	nadm. v. (m n.m.)
1. SPA	45	-
2. SPA	65	-
3. SPA	75	-

Pozn. SPA jsou graficky vyznačeny v grafické části v příloze 5.2 - foto č.5

Druhý úsek (od soutoku se Šluknovským potokem proti proudu) je opět opevněn a prochází souvislou zástavbou (většinou rodinné domy). Koryto má ale mnohem menší průtočný profil (hloubka ~1,2m, šířka 1,5-2m) a místy velký sklon. Kritický je zde úsek toku souběžný s ulicí Xx.X.Xxxxxx. Pro tento úsek je doporučeno vyhlašovat SPA na základě osobní prohlídky – sledování vodního toku:

X.XXX – hladina dosahuje 30cm pod korunu zdi

II. SPA – hladina dosahuje 15cm pod korunu zdi

III. SPA– voda vybřežuje na silnici a začíná zaplavovat přilehlé nemovitosti

Šluknovský potok

Pro Šluknovský potok budou SPA vyhlašovány v místní části Císařský u č.p.368 (před vtokem do propustku). (pozn. Úrovně vodních stavů SPA v níže uvedené tabulce byly převzaty dle stávajících značek v hlásném profilu.)

SPA na Šluknovském potoce

hlásný profil v místní části Císařský u objektu čp. 368 (silniční most v x.xx 1,71)

Stupně povodňové aktivity - Císařský
SPA	vodní stav		Poznámka
	hloubka [ cm ]	nadm. v. (m n.m.)
1. SPA	55	-	převzaty stávající vodní stavy SPA
2. SPA	80	-
3. SPA	105	-

Pozn. SPA jsou graficky vyznačeny v v grafické části v příloze 5.2 - foto č.10

V rámci projektu „Monitoring pohybu hladin a zajištění přenosu dat a informací – protipovodňová opatření na drobných vodních tocích Ústeckého kraje – II. etapa“ jsou na území Šluknova umístěny dva automatické hlásiče vodních stavů. První je osazen na silničním mostě přes Stříbrný potok v ulici Xx. Xxxxxx Xxxxxxxx (x.xx 1,10; u čp.161). Druhý je na silničním mostě přes Xxxxxxxx potok v ulici Budyšínská (směr Šluknov-Rožany; x.xx 2,75). V případě překročení mezních vodních stavů budou odesílány varovné SMS zprávy určeným příjemcům (tabulka příjemců zpráv je uvedena níže).

Informace o dosažení SPA bude automaticky formou SMS zasílána osobám uvedeným v následující tabulce:

Tabulka příjemců zpráv z automatických hlásných profilů RU-10 Šluknov a RU-08 Šluknov

Funkce	Jméno	Mobilní telefon
Předseda	Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx	731 411 500
Místopředseda	Xxx. Xxxxxx Xxxxxx	773 040 490
Člen PK	Npor. Xxxx Xxxxxx	724 178 877
Člen PK (velitel městské policie)	Xxxxxxxx Xxxxxxxx	774 323 830

3.4.1 1. stupeň - STAV BDĚLOSTI

Nastává na území Šluknova při překročení vodního stavu:

• 65cm v profilu silničního mostu u č.p.343 v Království na Rožanském potoce

• 95cm v profilu automatického hlásiče RU-10 Šluknov (u rybníka Hraničář) na Rožanském potoce

• 45cm v profilu automatického hlásiče RU-08 Šluknov (ul. Xx.Xxxxxx Xxxxxxxx) na Stříbrném potoce

• v ulici Xx. X. Xxxxxx dosahuje hladina v korytě Stříbrného potoka 30cm pod úroveň břehové zdi

• 55cm u objektu č.p.368 v místní části Císařský na Šluknovském potoce Při dosažení 0.XXX je vodní stav hlášen 2xdenně.

Činnosti při 1. SPA:

• aktivizování povodňové komise (informování jednotlivých členů PK o situaci), sledování vývoje potenciální povodňové situace - zajistí předseda povodňové komise,

• zahájení činnosti hlásné a hlídkové služby (viz příloha 4.2.6 a 4.2.7),

• bude se nejméně 2x denně podávat hlášení o stavu vodní hladiny prostřednictvím určeného pracovníka povodňové komise obce,

• členové PK jsou povinni sdělit předsedovi příp. tajemníkovi komise svoji dosažitelnost, zejména v mimopracovní době,

• sledovat předpovědi ČHMÚ a správce toku (příp. informace hromadných sdělovacích prostředků)

• navázat spojení se sousedními povodňovými komisemi, informovat se vzájemně o vzniklé situaci (viz příloha 4.1.3),

• podle závažnosti situace uvést do pohotovosti pracovníky a dostupnou techniku (viz příloha 4.2.4),

• navázat spojení s právnickými osobami, které poskytují vyčleněnou techniku a materiál (viz příloha 4.2.4),

• prověřit provozuschopnost nářadí a nástrojů,

• doplnit PHM do vozidel techniky, která bude používána, prověřit náhradní zdroj el. energie,

• vedou se záznamy v povodňové knize (viz kap. 2.5.1).

🗷 Kontrolují se všechna kritická místa uvedená v příloze 4.2.8

3.4.2 2. stupeň - STAV POHOTOVOSTI

Vyhlašuje se v případě, že nebezpečí povodně přeroste ve skutečný povodňový jev, avšak ještě nedochází k větším rozlivům a škodám, a to při vodním stavu:

• 80cm v profilu silničního mostu u č.p.343 v Království na Rožanském potoce

• 115cm v profilu automatického hlásiče RU-10 Šluknov (u rybníka Hraničář) na Rožanském potoce

• 65cm v profilu automatického hlásiče RU-08 Šluknov (ul. Xx.Xxxxxx Xxxxxxxx) na Stříbrném potoce

• v ulici Xx. X. Xxxxxx dosahuje hladina v korytě Stříbrného potoka 15cm pod úroveň břehové zdi

• 80cm u objektu č.p.368 v místní části Císařský na Šluknovském potoce Automatická hlášení je doporučeno potvrdit osobní prohlídkou na příslušném toku.

V případě, že se potvrdí 0.XXX na některém z toků, je dále vodní stav hlášen 3x denně. Při zvyšující se tendenci jsou občané v zátopové zóně vyzváni, aby si zabezpečili svůj majetek proti hrozícím škodám a připravili si evakuační zavazadlo.

Aktivizují se povodňové orgány a další účastníci ochrany před povodněmi, uvádějí se do pohotovosti prostředky na zabezpečovací práce, provádějí se opatření ke zmírnění průběhu povodně podle povodňového plánu.

Činnost při vyhlášení 2. SPA:

• svolání povodňové komise, posouzení vzniklé situace, sledování vývoje povodňové situace a vydání úkolů - zajistí předseda povodňové komise,

• informování obyvatel ohrožených nemovitostí o hrozícím nebezpečí viz příloha 4.2.9,

• povodňová komise je v nepřetržitém kontaktu s Povodňovou komisí obce s rozšířenou působností – PK ORP Rumburk (viz příloha 4.1.3),

• povinnost informovat níže položené obce o hrozícím nebezpečí (viz příloha 4.1.3),

• nepřetržitě sledovat vývoj situace,

• pro varování použít – vozidla s rozhlasovou technikou, strážníci MP

• trvají povinnosti hlídkové služby (viz příloha 4.2.6),

• uvedení sil a technických prostředků do stavu pohotovosti (např. příprava pytlů s pískem) - viz příloha 4.2.4,

• veškerá přijatá hlášení a uložená opatření zapsat do povodňové knihy (viz kap.2.5.1),

• informovat nadřízenou povodňovou komisi o provedených opatřeních (viz příloha 4.1.3),

• řešit osobní a věcnou pomoc vybraným občanům (starší, imobilní, nemocní občané),

• v případě potřeby jsou občané a organizace vyzváni k plnění všeobecných povinností při ochraně před povodněmi.

🗷 Kontrolují se všechna kritická místa uvedená v příloze 4.2.8

3.4.3 3. stupeň - STAV OHROŽENÍ

Je vyhlašován a odvoláván Povodňovou komisí města Šluknov v případě vzniku škod většího rozsahu, ohrožení životů a majetku v záplavovém území mimo koryto nebo při dosažení kritických hodnot sledovaných jevů. Podle potřeby se provádějí záchranné práce.

0.XXX je vyhlášen při vodním stavu:

• 100cm v profilu silničního mostu u č.p.343 v Království na Rožanském potoce

• 130cm v profilu automatického hlásiče RU-10 Šluknov (u rybníka Hraničář) na Rožanském potoce

• 75cm v profilu automatického hlásiče RU-08 Šluknov (ul. Xx. Xxxxxx Xxxxxxxx) na Stříbrném potoce

• v ulici Xx. X. Xxxxxx začíná voda vybřežovat z koryta a zatápět přilehlé nemovitosti

• 105cm u objektu č.p.368 v místní části Císařský na Šluknovském potoce Při 0.XXX je stav vody hlášen každou hodinu.

Činnost při vyhlášení 3. SPA:

• předseda vyhlásí stav ohrožení,

• povodňová komise zasedá trvale na svém pracovišti (viz kap. 3.2),

• provádějí se zabezpečovací práce (odstraňování překážek ve vodním toku v profilech mostů/ propustků, zabezpečení objektů proti vniknutí vody – např. pytle s pískem, atd.)

• podle stavu a situace ohrožení se provádí záchranné a evakuační práce obyvatel ohrožených nemovitostí - viz příloha 4.2.9,

• pro evakuované obyvatelstvo je nutné zajistit náhradní ubytování a stravování po nezbytně nutnou dobu,

• sledování vodních stavů na hlásných profilech (viz příloha 4.2.3),

• zhodnotit situaci a vývoj počasí, rychlost stoupání hladin (důležité kontakty jsou uvedeny v přílohách 4.2.11 a 4.2.12),

• hlásná služba podává hlášení 3x i vícekrát denně, podle potřeby nebo požadavků povodňového orgánu,

• zajistit odtah vozidel zaparkovaných uvnitř záplavového území,

• předcházet možnému zamoření vody a půdy škodlivinami (ropné látky, produkty, barvy, hnojiva atd.) - informovat občany místním rozhlasem,

• poskytovat průběžně informace obyvatelstvu (viz kap. 3.7 a 0),

• povinnost informovat níže položené obce o stavu situace – (viz příloha 4.1.3),

• vedou se záznamy v povodňové knize (viz příloha 2.5.1),

• pořizuje se fotodokumentace, popř. videozáznam.

🗷 Kontrolují se všechna kritická místa uvedená v příloze 4.2.8

V případě potřeby širších vztahů vyhlašuje 2. a 3. stupeň Povodňová komise v obce s rozšířenou působností, tj. město Rumburk.

Jednotlivé stupně povodňové aktivity se postupně odvolávají, jestliže pominula rozhodná situace a jestliže voda, která zaplavila území, byla v převážné míře odvedena do vodních koryt a byla učiněna potřebná opatření k zamezení vzniku škod.

3.5 Pracovní skupina

Pracovní skupina je zřízena k operativnímu plnění úkolů PK. Úzce spolupracuje s PK a s majiteli dostupných technických prostředků. Tato skupina může být tvořena pracovníky obecního úřadu, dobrovolníky nebo občany, kteří jsou povoláni rozhodnutím povodňové komise.

🗷 Seznam členů pracovní skupiny je uveden v příloze 4.2.5.

3.6 Technické prostředky

Jde o prostředky obce nebo prostředky poskytnuté právnickými nebo fyzickými osobami na odstranění následků povodně a pro zmírnění škod způsobených povodní.

🗷 Seznam dostupných technických prostředků je uveden v příloze 4.2.4.

3.7 Způsob varování a informování obyvatelstva

Příkaz k varování obyvatelstva před povodní vydává předseda povodňové komise nebo jeho zástupce. V územním obvodu povodňové komise města Šluknov je obyvatelstvo informováno/varováno ve spolupráci s místním HZS a městskou policií pomocí vozidel s reproduktorem.

O průběhu povodně se mohou občané informovat zde:

• Městský úřad obce Šluknov

• Webové stránky ČHMÚ xxx.xxxx.xx

• Webové stránky Povodí Ohře, s.p. xxx.xxx.xx

• Teletext ČT1 str. 186

• Teletext TV Nova str. 193

• Vysílání Českého rozhlasu a České televize.

3.8 Záchranné práce

• Velitelem záchranných prací je předseda povodňové komise, který určí velitele pracovní skupiny, členové pracovní skupiny viz. příloha 4.2.5.

• Pracovní skupina zajišťuje pomoc při záchraně osob, majetku. Zajištění odtoku vody (odstranění překážek), náhradní ubytování a zajišťování potřebné pomoci od ostatních složek (policie, hasiči, vojsko atd.)

3.9 Evakuační zavazadlo

Evakuační zavazadlo se připravuje pro případ opuštění bytu v důsledku ohrožení přirozenou povodní značného rozsahu a v důsledku ohrožení života vznikem zvláštní povodně.

Jako evakuační zavazadlo poslouží např. kufr, batoh nebo cestovní taška. Zavazadlo musí být označeno jménem a adresou vlastníka.

Doporučený obsah evakuačního zavazadla:

• Základní trvanlivé potraviny, nejlépe v konzervách, dobře zabalený chléb a pitná voda, vše na 2 - 3 dny.

• Předměty denní potřeby, jídelní misku a příbor.

• Léky, toaletní papír a hygienické potřeby.

• Osobní doklady, peníze, pojistné smlouvy a cennosti.

• Náhradní oděv, obuv, pláštěnku, spací pytel nebo přikrývku.

• Přenosné rádio s rezervními bateriemi, mobil (nabíječka), přenosnou svítilnu, zápalky, nůž atd.

3.10 Evakuace osob

Vyhlášení a zabezpečení evakuace obyvatelstva z ohrožených objektů organizuje předseda PK na základě konkrétní povodňové situace a předpokládaného vývoje. Evakuaci ohrožených objektů zajišťují členové PK ve spolupráci se složkami IZS (případně majiteli ohrožených nemovitostí).

🗷 Ohrožené nemovitosti jsou uvedeny v příloze 4.2.9

🗷 Evakuační místa jsou uvedena v příloze 0

3.11 Organizace dopravy

Při povodňové situaci, kdy se určité části silnic stanou nesjízdnými, nebo budou v důsledku povodně bezprostředně ohroženy, rozhodne povodňová komise města Šluknov v součinnosti s povodňovou komisí ORP Rumburk o uzavření nesjízdných a ohrožených komunikací.

3.12 Statut povodňové komise

Návrh Statutu povodňové komise, kterým se zřizuje Povodňová komise města Šluknov, je umístěn v příloze 4.2.13.

4Přílohy

4.1 Přílohy věcné části

4.1.1 Vzor zápisu do Záznamníku přijatých a odeslaných zpráv

Evid. číslo	Datum a čas přijetí zprávy	Odesílatel zprávy	Název a obsah zprávy	Datum a čas odeslání zprávy, způsob odeslání	Komu byla zpráva odeslána	Kdo zprávu přijal	Podpis osoby, která zprávu zapsala
01/98	8/7/1998	x. Xxxxxxxx	přerušení kanalizace mezi šachtou objektu a hl. řádem	7. 8. 1998 telefonem	dispečer POH	x. Xxxxxx
02/98	8/8/1998	Xxx. Xxxxxx	není obsluha bagru	8. 8. 1998 telefonem	Ing. Nový	Ing. Nový
03/98
02/99

4.1.2 Správci toků daného území

Správa vodních toků
č.	Název toku	ČHP	Správce toku
1	Šluknovský potok (vč. přítoků)	1-15-01-049	Povodí Ohře s.p.
2	Stříbrný potok (vč. přítoků)	1-15-01-049	Povodí Ohře s.p. (x.xx 0,000 – 1,800) Lesy ČR s.p. (1,800 – pramen)
3	Xxxxxxxx potok	1-15-01-046 *) 1-15-01-048 1-15-01-052	Povodí Ohře s.p.
4	bezejmenné přítoky Rožanského potoka	1-15-01-046 1-15-01-048 1-15-01-052	Povodí Ohře s.p., Lesy ČR s.p. správce HOZ
5	Lesní potok (vč. přítoků)	1-15-01-047	Lesy ČR s.p.
6	Dřevíč	1-15-01-052	Povodí Ohře s.p.

*) ČHP pramenného povodí Rožanského potoka

4.1.3 Povodňové komise sousedních obcí

Nadřízený povodňový orgán:

Povodňová komise ORP Rumburk

Funkce, pracoviště

Jméno

pracoviště

telefon / mobilní tel.

Adresa

emailová adresa

Předseda - starosta

Mgr., Xx. Xxxxxx Xxxx

MěÚ Xxxxxxx, Třída 9.května 1366/48, 408 01 Rumburk

000 000 000 000 000 000 Fax: 000 000 000

Rumburk - Rumburk 1, Stepní 1536/20/40801

xxxxxx.xxxx@xxxxxxx.xx

Člen 1. Zástupce předsedy

Xxxxxxx Xxxx

1. místostarosta města Rumburk

000 000 000 Fax: 00000000

Máchova 1203/24, 408 01 Rumburk 1;

xxxx.xxxxxxx@xxxxxxx.xx

Člen 2. Zástupce předsedy

Xxxxxxx Xxxxxxxx, Ing.

2. místostarosta města Rumburk

000 000 000 Fax: 000000000

xxxxxxxx.xxxxxxx@xxxxxxx.xx

Xxxx - tajemník

Xxxxxxxxxx Xxxxx, Bc.

MěÚ Rumburk, Třída 9.května 1366/48, 408 01 Rumburk

000 000 000 Fax: 000000000

xxxxx.xxxxxxxxxx@xxxxxxx.xx

Člen – referent OVV

Bílý Xxxxx

XxX Xxxxxxx, Třída 9.května 1366/48, 408 01 Rumburk

000 000 000 Fax: 000 000 000

xxxxx.xxxx@xxxxxxx.xx

Člen – referent OVV

Xxxxxxxxxxx Xxxxx, Ing.

MěÚ Rumburk, Třída 9.května 1366/48, 408 01 Rumburk

000 000 000 Fax: 000 000 000

xxxxx.xxxxxxxxxxx@xxxxxxx.xx

Člen – velitel MP

Xxxxxx Xxxxxxxx

MP Rumburk Sukova1055 40801 Rumburk

000 000 000 Fax: 000 000 000

xxxxxxxx.xxxxxx@xxxxxxx.xx

Člen

Xxxx Xxxx

MP Rumburk Sukova1055 40801 Rumburk

000 000 000

Člen – velitel SDH Rumburk

Xxxxx Xxxxxx

SDH Rumburk, Xxxxxxxxxxx 130/5,408 01 Rumburk

412 332 245

xxxxxx@xxxxxxx.xx

Člen

Xxxxxx Xxxxxx

XxX Xxxxxxx, Třída 9.května 1366/48, 408 01 Rumburk

412 353 405

xxxxxx.xxxxxx@xxxxxxx.xx

Člen	Xxxxxxx Xxxxxxxx, Ing.
Zapisovatel (ka)	Xxxxxxx Xxxxxxxxx	XxX Xxxxxxx, Třída 9.května 1366/48, 408 01 Rumburk	412 356 216
Zapisovatel (ka)	Xxxxxxxxx Xxxxx	MěÚ Rumburk, Třída 9.května 1366/48, 408 01 Rumburk	412 356 215

Povodňová komise ORP Rumburk
Funkce, pracoviště	Jméno	pracoviště	telefon / mobilní tel.	Adresa
				emailová adresa
Předseda	Mgr., Xx. Xxxxxx Xxxx	MěÚ Xxxxxxx, Třída 9.května 1366/48, 408 01 Rumburk	000 000 000 000 000 000 Fax: 000 000 000	Rumburk - Rumburk 1, Stepní 1536/20/40801 xxxxxx.xxxx@xxxxxxx.xx
Místopředseda	Xxxxxxx Xxxxxxxx, Xxx.	2. místostarosta města Rumburk	000 000 000 Fax: 000000000	xxxxxxxx.xxxxxxx@xxxxxxx.xx
Místopředseda	Xxxxxxxx Xxxx, Ing.	MěÚ Rumburk, Třída 9.května 1366/48, 408 01 Rumburk	412 356 289
				xxxx.xxxxxxxx@xxxxxxx.xx
Člen					Xxxx Xxxxx,DiS.	MěÚ Rumburk, Třída 9.května 1366/48, 408 01 Rumburk	412 356 333	xxxxx.xxxx@xxxxxxx.xx
Člen	Xxxxxxxx Xxxxxxxx	MěÚ Rumburk, Třída 9.května 1366/48, 408 01 Rumburk	412 356 295	xxxxxxxx.xxxxxxxx@xxxxxxx.xx
Člen	Kazberuko vá Xxxxx, Ing.	MěÚ Rumburk, Třída 9.května 1366/48, 408 01 Rumburk	412 356 214	xxxxx.xxxxxxxxxxx@xxxxxxx.xx
Člen	Xxxxxx Xxxx, Npor., DiS	Budišínská 840, 407 77 Šluknov	950 437 062
Člen	Xxxxxxxx Xxxxx	MěÚ Rumburk, Třída 9.května 1366/48, 408 01 Rumburk	412 356 296	xxxxx.xxxxxxxx@xxxxxxx.xx
Člen	Xxxxxxxxx Xxxxx, Mgr.	MěÚ Rumburk, Třída 9.května 1366/48, 408 01 Rumburk	412 356 270	xxxxx.xxxxxxxxx@xxxxxxx.xx
Člen	Xxxxx Xxxxxxxxx, Bc.	MěÚ Rumburk, Třída 9.května 1366/48, 408 01 Rumburk	000 000 000	xxxxxxxxx.xxxxx@xxxxxxx.xx
Člen	Xxxxxxxxxx Xxxxx, Bc.	MěÚ Rumburk, Třída 9.května 1366/48, 408 01 Rumburk	412 356 217	xxxxx.xxxxxxxxxx@xxxxxxx.xx

Zapisovatel (ka)	Xxxxxxxx Xxxxx	XxX Xxxxxxx, Třída 9.května 1366/48, 408 01 Rumburk	412 356 260	xxxxx.xxxxxxxx@xxxxxxx.xx
Zapisovatel (ka)	Xxxxx Xxxxxx	MěÚ Rumburk, Třída 9.května 1366/48, 408 01 Rumburk	000 000 000 Fax: 000 000 000	Úzká 11/1, 408 01 Rumburk xxxxx.xxxxxx@xxxxxxx.xx
Stanoviště: Městský úřad Rumburk, Třída 9.května, 408 01 Rumburk
tel: 000 000 000; fax: 000 000 000; telefon: operační středisko 412 356 333;

V případě souběžné činnosti „Povodňové komise územního obvodu města Rumburk“ a

„Povodňové komise správního obvodu obce s rozšířenou působností – města Rumburk“ starosta města Rumburk p. Mgr., Xx. Xxxxxx Xxxx. v souladu s ustanovením § 79 odst. 1) zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění ve své písemnosti č. j. OŽP/45596-14/lat ze dne 04.12.2014 pověřil řízením

„Povodňové komise územního obvodu města Rumburk“ jiného člena této povodňové komise, a to 1. místostarostu města Rumburk pana Xxxxxx Xxxxxxx (člena - 1. místopředsedu

„Povodňové komise územního obvodu města Rumburk“), dále v případě nepřítomnosti 1. místostarosty města Rumburk p. Xxxxxx Xxxxxxx - 2. místostarostu města Rumburk pana Xxx. Xxxxxxxxx Xxxxxxx (člena - 2. místopředsedu „Povodňové komise územního obvodu města Rumburk“), tedy v pořadí:

1. Xxx Xxxx Xxxxxxx, 1. místostarosta města Rumburk (člen - 1. místopředseda

„Povodňové komise územního obvodu města Rumburk“),

2. Pan Xxx. Xxxxxxxx Xxxxxxx, 2. místostarosta města Rumburk (člen - 2. místopředseda

„Povodňové komise územního obvodu města Rumburk“).

Povodňové komise obcí níže na toku:

Obec Sohland (Německo)

Kontakt: Xxxxx Xxxxxx, Xxxxxxxxxxxxx

E-malová adresa: xxxxxxxxxxxxxxxxx@xxxxxxx-xxxxx.xx Tel. 0000 00000 00000

Fax: 0000 00000 00000

Povodňové komise obcí výše na toku:

nejsou

4.2 Přílohy organizační části

4.2.1 Seznam toků

Správa vodních toků
č.	Název toku	ČHP	Správce toku
1	Šluknovský potok (vč. přítoků)	1-15-01-049	Povodí Ohře s.p.
2	Stříbrný potok (vč. přítoků)	1-15-01-049	Povodí Ohře s.p. (x.xx 0,000 – 1,800) Lesy ČR s.p. (1,800 – pramen)
3	Xxxxxxxx potok	1-15-01-046 *) 1-15-01-048 1-15-01-052	Povodí Ohře s.p.
4	bezejmenné přítoky Rožasnkého potoka	1-15-01-046 1-15-01-048 1-15-01-052	Povodí Ohře s.p., Lesy ČR s.p. správce HOZ
5	Lesní potok (vč. přítoků)	1-15-01-047	Lesy ČR s.p.
6	Dřevíč	1-15-01-052	Povodí Ohře s.p.

*) ČHP pramenného povodí Rožanského potoka

4.2.2 Vodní díla daného území

Vodní díla na území města Šluknov
Název VD	tok	Plocha [ha]	Vlastník (adresa)
Šluknovský rybník – Pazderák p.p.č. 1896/2 v k.ú. Šluknov	Xxxxxxxx potok	9,53
Bobří rybník p.p.č. 2758 v k.ú. Království	Lesní potok	7,06
Luční rybník p.p.č. 2067 v k.ú. Šluknov	Lesní potok	4,21
Xxxxxxxxx p.p.č. 2305/1 v k.ú. Xxxxxxx p.p.č. 2304/2 v k.ú. Šluknov	LP Lesního potoka	0,87
Zámecký rybník p.p.č. 171 v k.ú. Šluknov	PP Stříbrného potoka	0,14
Xxxxxxx p.p.č. 2572 v k.ú. Šluknov	Stříbrný potok (náhon)	0,17
Lesní rybník p.p.č. 2602/1 v k.ú. Království p.p.č. 2676/2 v k.ú. Království	Lesní potok	1,81
bezejmenný (ID 115 010 470 006) p.p.č. 2596 v k.ú. Království	Lesní potok	1,28
bezejmenný (ID 115 010 460 010) p.p.č. 2383/2 v k.ú. Království	LP Rožanského potoka	0,08
bezejmenný (ID 115 010 460 003) p.p.č. 91 v k.ú. Království	PP Rožanského potoka (Rybničná)	0,67
bezejmenný (ID 115 010 460 008) p.p.č. 139/8 v k.ú. Království		0,74
bezejmenný (ID 115 010 460 009) p.p.č. 139/11 v k.ú. Království		0,40
bezejmenný (ID 115 010 460 007) p.p.č. 376 v k.ú. Království		0,33
Černý rybník p.p.č. 3120 v k.ú. Království	LP Sprévy	2,10
Hraničář p.p.č. 401/1 v k.x. Xxxxxx	LP Rožanského potoka	0,62
bezejmenný (ID 115 010 520 010) p.p.č. 401/1 v k.x. Xxxxxx	Dřevíč	0,52

Vodní díla na území města Šluknov
Název VD	tok	Plocha [ha]	Vlastník (adresa)
bezejmenný (ID 115 010 520 011) p.p.č. 610/1 v k.x. Xxxxxx	Xxxxxxxx potok (náhon)	1,81 (vypuštěný)
Bezejmenný p.p.č. 1/4 v k.x. Xxxxxx	Xxxxxxxx potok	0,67
bezejmenný (ID 115 010 520 015) p.p.č. 106/4 v k.x. Xxxxxx	PP Rožanského potoka	0,27
bezejmenný (ID 000 000 000 009) p.p.č. 367/1 v k.ú. Nové Hraběcí	LP Rožanského potoka	0,42
bezejmenný (ID 000 000 000 013) p.p.č. 262 v k.ú. Nové Hraběcí	LP Rožanského potoka	1,10
bezejmenný (ID 000 000 000 012) p.p.č. 100 v k.ú. Nové Hraběcí	LP Rožanského potoka	0,72 (vypuštěný)
bezejmenný (ID 115 010 520 018) p.p.č. 439 v k.ú. Královka	PP Rožanského potoka	0,58
bezejmenný (ID 115 010 520 013) p.p.č. 475/1 v k.ú. Královka	PP Rožanského potoka	0,67
bezejmenný (ID 000 000 000 002) p.p.č. 625/1 v k.ú. Královka	PP Rožanského potoka	0,45
Lesní rybník p.p.č. 880 v k.ú. Císařský	LP Velkošenov- ského potoka	0,70
bezejmenný (ID 115 010 210 012) p.p.č. 937 v k.ú. Císařský	LP Velkošenov- ského potoka	0,39
Doubek (ID 115 010 490 004) p.p.č. 2209 v k.ú. Císařský	Robotnický potok	0,29
bezejmenný (ID 115 010 490 023) p.p.č. 1972 v k.ú. Císařský	Robotnický potok	0,10
bezejmenný (ID 115 010 490 017) p.p.č. 542 v k.ú. Kunratice u Šluknova	Stříbrný potok (náhon)	0,31	a
			f
			bezejmenný (ID 115 010 470 013) p.p.č. 787/2 v k.ú. Kunratice u Šluknova	LP Lesního rybníka	0,20
bezejmenný p.p.č. 759/3 v k.ú. Kunratice u Šluknova	LP Lesního rybníka	0,39
bezejmenný (ID 115 010 470 009) p.p.č. 753 v k.ú. Kunratice u Šluknova	LP Lesního rybníka	0,42

RN Vlčí	LP Lesního potoka v ř. km 1,5
(ID 100 565 606)
p.p.č. 2193/1, 2188, 2818, 2187, 2181/2, 2181/1,		1,0042
2218, 2211, x.x. Xxxxxxx

LP – levostranný přítok PP – pravostranný přítok

4.2.3 Hlásné profily

Hlásné profily na území města Šluknov
č.	název	Tok – ř. km	Kategorie - Popis hlásného profilu
1	RU-08 Šluknov	Stříbrný potok 1,10	C – automatický hlásný profil s měřením výšky vodní hladiny; umístěn na mostě u čp.162 (při dosažení SPA jsou odesílány varovné SMS zprávy)
2	RU-10 Šluknov	Xxxxxxxx potok 2,75	C – automatický hlásný profil s měřením výšky vodní hladiny; umístěn na silničním mostě na hranici k.ú. Šluknov a Rožany (při dosažení SPA jsou odesílány varovné SMS zprávy)
3	Rožany	Xxxxxxxx potok 5,19	C – hlásný profil, vodočet s vyznačenými úrovněmi vodních stavů SPA; most u čp.343
4	Císařský	Šluknovský potok 1,71	C – hlásný profil, vodočet s vyznačenými úrovněmi vodních stavů SPA; břehová zeď vedle čp.368

4.2.4 Seznam dostupných technických prostředků

Technické prostředky
Technika	Počet	Organizace	Kontakt
CAS 25 Š 706	1	SDH Šluknov	724169645,412315351
CAS 32 T-148	1	SDH Šluknov	724169645,412315351
CAS 20 T-815	1	SDH Šluknov	724169645,412315351
AZ 30 IFA	1	SDH Šluknov	724169645,412315351
DA 12 AVIA	1	SDH Šluknov	724169645,412315351
DA Ford Tranzit	1	SDH Šluknov	724169645,412315351
Ford fokus	1	SDH Šluknov	724169645,412315351
CAS 20 Scania	1	HZS ČR PS Šluknov	724178877,950437111
VA škoda Yetti	1	HZS ČR PS Šluknov	724178877,950437111
Huindai i40	1	Město Šluknov	412 315 304
Huindai Kona	1	Město Šluknov	412 315 304
Dacia Duster	1	MP Šluknov	778 880 005
Peuegot Partner	1	MP Šluknov	778 880 005

Technické prostředky
Technika	Počet	Organizace	Kontakt
Fekál	1	TS Xxxxxxx s.r.o	731 411 507
Traktor +vlek	2	TS Xxxxxxx s.r.o	731 411 507
Motorové pily	2	TS Šluknov s.r.o	731 411 507
Bagr JCB 3CX	1	TS Xxxxxxx s.r.o.	731 411 507

4.2.5 Seznam členů pracovní skupiny

Pracovní skupina
Jméno	Telefon	Adresa bydliště
Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx	731 411 500
Xxx. Xxx Xxxxxxxxxx	731 411 511
Xxx.Xxxxxx Xxxxxxx	734 620 423
Xxx Xxxxxx	770 125 524
Členové PK
Ostatní osoby budou stanoveny dle aktuální situace při povodni.

4.2.6 Hlídková služba

Hlídková služba
Jméno	Telefon	Adresa bydliště
Službu konající strážník městské policie	602 881 677	---
Službu konající strážník městské policie	602 881 677	---
Člen sboru dobrovolných hasičů	724 169 645	---
Člen sboru dobrovolných hasičů	724 169 645	---
Xxxxx Xxxxxx
		Xxxxxxxxx Xxxxx
Xxxxxx Xxxxxx
		Xxxxxxxxxx Dana

Jakékoli zjištění nebezpečí nebo výskyt povodní v hlásných profilech i mimo hlásné profily hlásí hlídková služba povodňové komisi města Šluknov. PK obce potom hlásí zjištění nebezpečí nebo výskyt povodní podle povodňového plánů nejbližším ohroženým obcím dále po toku a na příslušný úřad obce s rozšířenou působností, který informuje příslušné KOPIS HZS KR, příslušný krajský úřad, RPP ČHMÚ a VHD Povodí.

4.2.7 Hlásná služba

Hlásná služba
Funkce	Jméno	Telefon	Adresa
Předseda PK, starosta,	Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx	731 411 500
Místopředseda PK, místostarosta,	Xxx. Xxxxxx Xxxxxx	773 040 490

4.2.8 Seznam míst kontrolovaných hlídkovou službou při povodni

Místa kontrolovaná hlídkovou službou, kritická místa
Část obce (k.ú.)	Vodní tok	ř. km	Popis kontrolovaného místa
Království	Xxxxxxxx potok	8,34	Most u če.6
		7,76	Příjezdová lávka k čp.95
		7,67	Most u čp.161
		7,31	Most u čp.183
		7,04	Most u če.10
		6,77	Mostek příjezdové komunikace; vedle če.41
		6,73	Most na hlavní komunikaci; u čp.198
		6,62	Mostek u čp.305
		6,52	Silniční most mezi čp.61 a 320
		6,25	Mostek mezi čp.58 a če.20
		6,11	Silniční most u čp.388
		5,96	Silniční most u če.48
		5,74	Silniční most mezi čp.227 a če.25
		5,19	Silniční most u čp. 343; Hlásný profil pro místní část Království
		5,07	Silniční most u čp.25
		4,98	Silniční most mezi čp.22 a 269
		4,69	Lávka u čp.280
		4,48	Silniční mostek u čp.476 a čp.329
		4,29	Silniční most u če.28
		4,18	Silniční most u čp.394
Šluknov		3,28	Silniční most u čp.823 (pod soutokem se Stříbrným potokem)
		2,75	Silniční most směr Rožany; Automatický hlásný profil RU-10 Šluknov pro místní část Rožany
Rožany		2,75 - 1,47	Silniční mosty a jezy lesním úseku mezi městskými částmi Šluknov a Rožany
		1,28	Silniční most u čp.125
		1,01	Silniční most u če.65
		0,71	Most příjezdové komunikace u čp.36
		0,49	Silniční most mezi čp.41 a čp.55; kritické místo (kapacita mostu cca Q2)
		0,33	Jez a lávka pro pěší u čp.42
Šluknov	Stříbrný potok	1,95	Lávka u čp.839 (ul. Studniční)
		1,83	Silniční most v ulici Stříbrohorská
		1,57	Most u křižovatky ulic Xx. X.Xxxxxx a J.K.Tyla
		1,45	silniční most v ulici Xx.X.Xxxxxx (Sv. Xxxxxxx)
		1,34	most v ulici Fibichova (vedle čp.96)
		1,14	soutok se Šluknovským potokem
		1,10	most v ulici Xx.Xxxxxx Xxxxxxxx; Automatický hlásný profil RU-08 Šluknov (vyhlašování SPA pro centrum Šluknova)
		0,98	Silniční most v ulici Budišínská
Šluknov	Stříbrný potok	0,88	Mostek u čp.262 (ul. Xxxxxxxxx)

Místa kontrolovaná hlídkovou službou, kritická místa
Část obce (k.ú.)	Vodní tok	ř. km	Popis kontrolovaného místa
Šluknov	Stříbrný potok	0,67	Silniční most v ulici Ostrovní
		0,60- 0,35	Kritický úsek - úsek s nejmenší kapacitou
		0,35	Silniční most v ulici Zeyerova (u ČOV)
	náhon rybníka Xxxxxxx	-	Náhon k rybníku Xxxxxxx nad objekty če.124 (ul. Stříbrohorská), če.44, čp.456, čp.559 (ul.B.Němcové) a čp.1079 (ul.J.K.Tyla)
Císařský	Šluknovský potok	2,27	Silniční most u če.31
		1,71	Hlásný profil pro Šluknovský potok; silniční propustek mezi čp.368 a čp.232
		1,65	propustek pod hlavní komunikací (směr Velký Šenov, Lipová), u čp. 292
		1,44	Mostek mezi če.11 a čp.14
		1,28	Silniční most u če.70
		1,16	Silniční most u čp.28
		1,08	Silniční most u čp.31
		0,96	Silniční most u če.25
		0,76	Most mezi čp.41 a če.73
		0,67	Most u če.96
		0,52	Most u čp.251
		0,45	Most u čp.285
		0,35	Most u čp. 54
		0,29	Most u čp.56
Šluknov		0,06	Most u če.89

Ohrožující objekty
Část obce	Vodní tok	č.p.	ř. km	Vlastník	Adresa vlastníka	Popis ohrožených objektů
Šluknov	Stříbrný potok	ppč. 2801/ 2	0,30	Severočeská vodárenská společnost a.s.	Přítkovská 1689/14, Teplice, Trnovany, 415 50	Čistírna odpadních vod
Rožany	Xxxxxxxx potok	44	0,40	MWD s.r.o.	Xxxxxxxx 000/000, Xxxxx, Xxxxxxx, 142 00	benzinová pumpa

4.2.9 Ohrožené nemovitosti

Ohrožené objekty při Q100 – Xxxxxxxx potok

Část obce Vodní tok č.p. ř. km Vlastník Adresa vlastníka (k.ú.)

Popis ohrožených objektů

č.e.6

95

180

354

8,34

7,76

7,37

7,25

I stavba pro

rodinnou

I rekreaci

Objekt k bydlení

Objekt k bydlení

Objekt k bydlení

.

82 7,19

Objekt k bydlení

č.e.10

194

7,02

6,85

stavba pro rodinnou rekreaci

, RD

Šluknov - Království

Xxxxxxxx potok

č.e.41

198

6,79

6,71

stavba pro rodinnou rekreaci

Objekt k bydlení

305

320

6,60

6,50

Objekt k bydlení

Objekt k bydlení

388

č.e.42

č.e.7

6,14

5,79

5,79

Objekt k bydlení

stavba pro rodinnou rekreaci

stavba pro rodinnou rekreaci

227

229

5,76

5,68

objekt k bydlení

objekt k bydlení

Část obce (k.ú.)

Ohrožené objekty při Q100 – Xxxxxxxx potok

Popis

Vodní tok č.p. ř. km Vlastník Adresa vlastníka ohrožených

objektů

stavba pro

č.e.25

37

231

5,70

5,66

5,64

rodinnou rekreaci

objekt k bydlení

RD

l

000 0,00 XX

000 0,00 XX

247

Šluknov - Království

č.e.16

Xxxxxxxx potok

34

č.e.45

5,51

5,47

5,39

5,34 r

objekt k bydlení stavba pro

, rodinnou rekreaci

objekt k bydlení stavba pro

rodinnou

rekreaci

000 0,00 XX

261

5,20

objekt k bydlení

262

5,19

objekt k bydlení

31

343

264

5,20

5,18

5,13

objekt k bydlení

objekt k bydlení

objekt k bydlení

Část obce (k.ú.)

Ohrožené objekty při Q100 – Xxxxxxxx potok

Popis

Vodní tok č.p. ř. km Vlastník Adresa vlastníka ohrožených

objektů

č.e.32

26

25

24

5,10

5,08

5,06

l

5,06

stavba pro rodinnou rekreaci

objekt k bydlení

objekt k bydlení

objekt k bydlení

424

.

4,99

objekt k bydlení

Šluknov - Království

č.e.40

4,99

stavba pro rodinnou rekreaci

Xxxxxxxx potok

22	4,97
269	4,95
272	4,89
273	4,86
18	4,77
č.e.15	4,72
278	4,74
č.e.39	4,72
280	4,67

objekt k bydlení

objekt k bydlení

objekt k bydlení

objekt k bydlení

objekt k bydlení stavba pro

rodinnou

rekreaci

objekt k bydlení

stavba pro rodinnou

2 rekreaci

RD

Část obce (k.ú.)

Ohrožené objekty při Q100 – Xxxxxxxx potok

Popis

Vodní tok č.p. ř. km Vlastník Adresa vlastníka ohrožených

objektů

,

281 4,61 objekt k

bydlení

282 4,61 objekt k

bydlení

283 4,58 objekt k

bydlení

476

Šluknov - Království

11

329

9

Xxxxxxxx potok

297

č.e.28

4,50

4,50

4,48

4,45

4,37

4,34

objekt k

r

, bydlení

objekt k bydlení

objekt k bydlení

objekt k bydlení

objekt k bydlení

, stavba pro rodinnou

rekreaci

394

447

4,20

4,20

objekt k bydlení

objekt k bydlení

67 1,52 bytový dům

Xxxxxxx - Xxxxxx

125

1,24

, RD

č.e.68 92

1,24

1,18

stavba pro rodinnou rekreaci

RD

000 0,00 XX

č.e.65

0,98

stavba pro rodinnou rekreaci

Část obce

Ohrožené objekty při Q100 – Xxxxxxxx potok

Popis

(k.ú.)

Vodní tok

č.p.

ř. km

Vlastník

Adresa vlastníka

ohrožených objektů

č.e.20

0,95 f

stavba pro rodinnou rekreaci

č.e.49

č.e.84

0,93

0,81

stavba pro rodinnou rekreaci

stavba pro rodinnou rekreaci

95 0,81 RD

,

61 0,75 RD

Xxxxxxx - Xxxxxx

Xxxxxxxx potok

36 0,70 RD

Š

38 0,61 RD

000 0,00 XX

č.e.6 57

0,53

0,53

stavba pro rodinnou rekreaci

RD

55 0,50 RD

41

44

42

č.e. 138

0,50

0,40

0,32

0,29

RD

stavba občanské vybavenosti objekt občanské

, vybavenosti stavba pro rodinnou rekreaci

Část obce (k.ú.)

Další ohrožené nemovitosti – Stříbrný potok

Popis

Vodní tok č.p. ř. km Vlastník Adresa vlastníka ohrožených

objektů

stavba pro

č.e.86 45

1,82

1,80

rodinnou rekreaci

, RD

00 0,00 XX

,

000 0,00 XX

,

75 1,53

víceúčelová stavba

00 0,00 XX

Stříbrný potok

7

Šluknov

21

607

1,42

1,47

1,42

RD

víceúčelová stavba

RD

17

82

st. 811/3

1,45

1,44

1,35

, RD

, RD

, rozestavěno (RD)

96 1,33 RD

00 0,00 XX

529

520

1,29

1,25

RD

, RD

509

1,21

, RD

000 0,00 XX

Část obce (k.ú.)

Další ohrožené nemovitosti – Stříbrný potok

Popis

Vodní tok č.p. ř. km Vlastník Adresa vlastníka ohrožených

objektů

000 0,00 , XX

000 0,00 , XX

197

1,09

, RD

,

000 0,00 XX

160

1,05

, RD

502

158

1,02

1,00

bytový dům

, RD

,

000 0,00 XX

262

0,85

, RD

Stříbrný potok

263 0,83 RD

261

č.e. 116

ppč. 1260

236

0,81

0,74

0,73

0,70

RD

,

stavba pro rodinnou rekreaci

rozestavěno (RD)

RD

246 0,70 RD

Šluknov

000 0,00 XX

000 0,00 XX

234

712

826

0,55

0,34

0,34

stavba občanského vybavení

, RD

, víceúčelová stavba

Další ohrožené nemovitosti – Stříbrný potok
Část obce (k.ú.)	Vodní tok	č.p.	ř. km	Vlastník	Adresa vlastníka			Popis ohrožených objektů
	Stříbrný potok	ppč. 2801/ 2	0,30	.				stavba technického vybavení (ČOV)
	náhon rybníka Xxxxxxx	599	-					RD
		č.e.44	-					stavba pro rodinnou rekreaci
				456	-								RD
		st. 2621/ 13			,			rozestavěno (RD)
		0000	-					XX
						000	-						XX
		000	-					XX
						000	-						XX

Další ohrožené nemovitosti – Šluknovský potok
Část obce (k.ú.)	Vodní tok	č.p.	ř. km	Vlastník			Adresa vlastníka	Popis ohrožených objektů
Šluknov – Císařský	Šluknovský potok	č.e.47	3,01					stavba pro rodinnou rekreaci
		200	2,91	f				,		objekt k bydlení
								,
		153	2,70							objekt k bydlení
				č.e. 140	2,53				,		stavba pro rodinnou rekreaci

Část obce (k.ú.)

Další ohrožené nemovitosti – Šluknovský potok

Popis

Vodní tok č.p. ř. km Vlastník Adresa vlastníka ohrožených

objektů

stavba pro

č.e.22

216

2,37

2,18

rodinnou rekreaci

,

objekt k bydlení

217

130

323

225

368

2,18

2,05 f

1,96

1,86

1,71

,

RD

, objekt k bydlení

, objekt k bydlení

, objekt k bydlení objekt k bydlení

Šluknov – Císařský

Šluknovský potok

232

292

111

st.121 8

14

1,66

1,65

1,58

1,50

1,50

1,43

, objekt k bydlení

, objekt k bydlení

objekt k bydlení

, rozestavěno (RD)

objekt k bydlení

objekt k bydlení

č.e.11

st. 108/2

107

1,43

1,43

1,38

stavba pro rodinnou rekreaci

, rozestavěno (RD)

, objekt k bydlení

357

1,35

objekt k bydlení

Část obce

Další ohrožené nemovitosti – Šluknovský potok

Popis

(k.ú.)

Vodní tok

č.p.

č.e. 106

č.e. 70

st.502 322

321

ř. km

1,35

1,29

1,26

1,23

1,23

Vlastník

Adresa vlastníka

l

,

,

ohrožených objektů

stavba pro rodinnou rekreaci

stavba pro rodinnou rekreaci

rozestavěno (RD)

RD RD

317

26

97

1,20

1,20

1,15

RD

objekt k bydlení

objekt k bydlení

r

Šluknov – Císařský

Šluknovský potok

00 0,00 XX

31

32

č.e.25

č.e. 113

37

39

40

1,07

1,03

0,94

0,94

0,89

.

0,83

0,81

objekt k bydlení

, objekt k bydlení

stavba pro rodinnou rekreaci

stavba pro rodinnou rekreaci

objekt k bydlení

objekt k bydlení

objekt k bydlení

41 0,78 RD

č.e.73

0,75

stavba pro rodinnou rekreaci

Další ohrožené nemovitosti – Šluknovský potok
Část obce (k.ú.)	Vodní tok	č.p.	ř. km	Vlastník			Adresa vlastníka			Popis ohrožených objektů
Šluknov – Císařský	Šluknovský potok	č.e.96	0,66							stavba pro rodinnou rekreaci
		251	0,50					,		objekt k bydlení
					51	0,47											objekt k bydlení
		72	0,47							objekt k bydlení
							285	0,43					,		objekt k bydlení
		295	0,41											,		objekt k bydlení
				296	0,39					,		objekt k bydlení
		54	0,37													objekt k bydlení
				55	0,32									objekt k bydlení
		56	0,29														objekt k bydlení
				57	0,23								objekt k bydlení
										58	0,18							,			objekt k bydlení
		271	0,15					,		objekt k bydlení
								60	0,13								objekt k bydlení

4.2.10 Seznam míst určených k ubytování evakuovaných lidí

Evakuační místa
Místo	Adresa	Kontakt
Ubytovna MěÚ	Království 10	000 000 000
Xxxxxxxxxx ZŠ	Tyršova	412 386 395
Kulturní dům	T.G.Masaryka 321	412 386 219

4.2.11 Důležitá telefonní čísla

Spojení na důležité orgány a organizace
Organizace	Telefonní číslo
Jednotné číslo tísňového volání (SOS)	112
KOPIS Ústeckého kraje	950 431 010
Zdravotnická záchranná služba	155
ZZS Ústeckého kraje	475 234 111
ZZS výjezdové stanoviště Rumburk	412 331 711
ZZS výjezdové stanoviště Velký Šenov	412 391 470
Lužická nemocnice a poliklinika, a.s. (Rumburk)	412 332 247
KHS Ústeckého kraje pracoviště Děčín	477 755 210
Krajská veterinární správa pro Ústecký kraj	475 501 011, 475 541 133
KVS pro ÚK, Inspektorát Děčín, pracoviště Rumburk	412 332 179
Hasičský záchranný sbor	150
HZS Ústeckého kraje	950 430 011
HZS PS Šluknov	724 178 877, 775 027 697
SDH Šluknov	724 169 645
POLICIE	158
Policie ČR – územní odbor Děčín	000 000 000 fax: 000 000 000
PČR - služebna Šluknov	000 000 000 fax: 000 000 000
Městská policie Šluknov	412 315 344, 774 323 830
PK Ústeckého kraje	475 657 535
PK ORP Rumburk	412 356 333, 725 712 741, 412 356 295
SRN - Sohland	0049 35936 39830
PORUCHY
ELETRICKÝ PROUD (ČEZ Distribuce)	840 850 860, 840 840 840,
XXXX (RWE)	1239, 840 113 355
VODA (SčVK)	840 111 111, 726 828 282
SčVK - Oblastní závod Ústí nad Labem	000 000 000, 000 000 000; fax 000 000 000
Regionální předpovědní pracoviště ČHMÚ (Ústí n.L.)
Operativní meteorologie	472 706 051
Operativní hydrologie	000 000 000
Povodí Ohře s. p. vodohospodářský dispečink	474 636 306, 000 000 000, 000 000 000 fax: 000 000 000
Povodí Ohře s.p., závod Terezín	000 000 000, 416 707 829
Provoz Česká Lípa	487 882 894, 487 882 896
ČIŽP Ústí N/L	731 405 398, 731 405 399
Oddělení ochrany vod, hlášení havárií	475 246 076 (v době 7:00 - 15:30) 731 405 388 (pouze mimo pracovní dobu)
Dekonta a.s., Středisko Ústí nad Labem	475 511 635

4.2.12 Spojení na příjemce hlášení

Spojení na příjemce hlášení
Název organizace	Telefon	Mobil/fax	E-mail	Web
KOPIS HZS Ústeckého kraje	112 150 950 431 010	/950 431 008	xxxx@xxx.xxxxx.xx	xxx.xxxxxx.xx
PK ORP Rumburk	412 356 212	720 826 815	xxxxxx.xxxx@xxxxxxx.xx	www.mesto- xxxxxxx.xx
		/412 356 326
OŽP – úsek vodoprávního úřadu	412 356 289	724 169 633	xxxx.xxxxxxxx@xxxxxxx.xx	www.mesto- xxxxxxx.xx
		/412 356 326
ČHMÚ předpovědní pracoviště Ústí nad Labem	472 706 051 000 000 000		xxxxx.xxxx@xxxx.xx	xxx.xxxxxx.xxx, xxx.xxxx.xx
		/472 771 014
VHD Povodí Ohře s.p., Xxxxxxxx	474 624 264 474 636 306	/474 624 200	xxx@xxx.xx	xxx.xxx.xx
Povodí Ohře s.p., závod Terezín	000 000 000		xxxxxxx@xxx.xx	xxx.xxx.xx
	416 707 827	/416 707 812

4.2.13 Statut povodňové komise

Čl. 1

Základní ustanovení

a) Povodňová komise obce ve smyslu ustanovení § 77 odst.1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů, je povodňovým orgánem pro řízení ochrany před povodněmi ve správním obvodu obce.

b) Komise je zřízena starostou obce, který je zároveň jejím předsedou. (§ 78 odst.1 z. č. 254/2001 Sb.)

c) Další členy jmenuje starosta ze zaměstnanců Městského úřadu města Šluknov a ze zástupců orgánů a z fyzických a právnických osob, které jsou způsobilé k provádění opatření, popřípadě pomoci při ochraně před povodněmi (§ 78 odst.1 z. č. 254/2001 Sb.)

d) Komise v případě potřeby spolupracuje s povodňovými komisemi sousedních správních obvodů.

e) Komise je podřízena Povodňové komisi ORP Rumburk a Povodňové komisi Ústeckého kraje. (§ 78 odst. 2 z. č. 254/2001 Sb.)

f) Ústředním povodňovým orgánem je Ministerstvo životního prostředí České republiky, v době povodně pak Ústřední povodňová komise. (§ 77 odst.2 a 3 z. č.254/2001 Sb.)

Čl. 2

Činnost komise

Komise řídí, koordinuje a kontroluje ochranu před povodněmi ve svém územním obvodu v době povodní:

a) Vyhodnocuje vývoj povodňové situace a podle potřeby usměrňuje, koordinuje a řídí činnost všech místních složek a organizaci, fyzických a právnických osob, jejichž působnosti se dotýkají protipovodňová opatření ve svém správním území.

b) V době povodně může činit opatření a vydávat příkazy k zabezpečení řízení ochrany před povodněmi, v odůvodněných případech i nad rámec platných povodňových plánů s tím, že v takovém případě musí neprodleně uvědomit dotčené osoby.

c) V době řízení ochrany před povodněmi ve svém správním obvodu a výkonu dozoru nad ní, předkládá povodňovému orgánu ORP Rumburk zprávy o situaci a škodách, spolu s návrhy na nutná opatření k zabránění jejich opakování.

d) V případě, že vlastními silami není nadále schopna ochranu před povodněmi zajistit, požádá o převzetí této činnosti Povodňovou komisi ORP Rumburk.

e) Po předání ochrany před povodněmi Povodňové komisi ORP Rumburk zůstává Povodňová komise města Šluknov dále činná, provádí ve své územní působnosti opatření podle svého povodňového plánu v koordinaci s Povodňovou komisí ORP Rumburk nebo podle jejích pokynů.

f) Projednává povodňový plán včetně jeho změn a doplňků.

Čl. 3

Složení komise

a) Komise má 8 členů, kterými jsou předseda, místopředseda a dalších šest členů.

b) Předsedou komise je starosta města Šluknov Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx.

c) Místopředsedou je místostarosta města Šluknov Mgr., Xx Xxxxxx Xxxxxx.

d) Dalšími členy komise jsou: Npor. Xxxx Xxxxxx, Xxxxxxxx Xxxxxxxx, Xxxxxxxx Xxxxxx, Xxxxxx Xxxxx, Xxxxxxxx Xxxxx a Xxxx Xxxxxxxx.

e) Členství v komisi končí zrušením funkce, odvoláním předsedou, popřípadě ukončením pracovního nebo služebního poměru.

f) V případě vážných důvodů může být pro práci v komisi delegován jiný zaměstnanec správního orgánu nebo právnické osoby, a to na dobu určitou. Tento zástupce se musí před zahájením své práce v komisi prokázat písemným zmocněním s rozhodovací pravomocí a pověřením hlasovat, podepsaným vedoucím pracovníkem příslušného orgánu, případně zastupovaným členem komise.

Čl. 4

Předseda komise

a) Řídí práci komise.

b) Jmenuje a odvolává členy komise.

c) Informuje podle potřeby ostatní orgány o vývoji povodňové situace a o provedených opatřeních.

d) Hrozí-li nebezpečí z prodlení, může činit neodkladná opatření a taková opatření předkládá komisi ke schválení.

e) V případě potřeby svolává komisi.

f) Rozhoduje o tom, zda budou na jednání komise pozváni experti a hosté.

g) Podepisuje rozhodnutí komise.

h) Schvaluje výši odměny expertům, pokud na ni vznikl nárok podle článku č. 7 tohoto statutu.

i) V případě nepřítomnosti předsedy komise vykonává jeho funkci místopředseda, případně jiný pověřený člen.

Čl. 5

Externí spolupráce

a) Komise může přizvat ke spolupráci zástupce dalších orgánů státní správy, případně experty.

b) K zajištění úkolů souvisejících se zmírněním průběhu povodní a škod jimi způsobenými, může komise v období, kdy vykonává svoji činnost, vyžadovat v rozsahu, který je stanoven platnými právními předpisy, pomoc policie, armády a ostatních orgánů, organizací a občanů.

Čl. 6

Jednání komise

a) Komise se schází k projednání potřebných opatření podle okamžité potřeby a podle aktuální povodňové situace, rovněž i mimo období povodní k projednání organizačních změn a jiných závažných otázek k zabezpečení ochrany před povodněmi.

b) Schůze komise svolává předseda

o na žádost povodňové komise ORP Rumburk a povodňové komise Ústeckého kraje,

o z vlastní iniciativy,

o na žádost některého ze členů komise.

c) Všichni členové komise mají právo a povinnost aktivně se podílet na jednání komise a při plnění všech úkolů vzájemně spolupracují.

d) Komise je usnášení schopná, pokud je přítomna nadpoloviční většina jejích členů

s hlasem rozhodujícím.

e) O přijetí doporučení, návrhů či záměrů rozhoduje komise nadpoloviční většinou hlasů členů s hlasem rozhodujícím.

f) Hlasování probíhá aklamací pod řízením předsedy, nebo jím pověřeného člena komise. Zasedání komise je neveřejné.

g) Xxxxxx ze svého jednání pořizuje zápis, který obsahuje zejména tyto údaje: termín jednání, program, účast a závěry jednání.

h) Sídlem komise je Městský úřad Šluknov, Náměstí Míru 1, 407 77 Šluknov. V případě potřeby může být jednání svoláno na jiné místo.

Čl. 7

Náklady na činnost a odměny

a) Náklady na činnost komise jsou hrazeny z rozpočtu města Šluknov.

b) Členové komise nemají ve výkonu funkce nárok na odměnu.

c) Odměna přísluší v souladu s platnými předpisy expertům, kteří nejsou zaměstnanci veřejné správy, za práci, kterou vykonávají formou veřejné zakázky nebo na základě dohody o provedení práce, vykonávané mimo pracovní poměr.

Čl. 8

Závěrečná ustanovení

Statut Povodňové komise města Šluknov nabývá platnosti dnem schválení předsedou komise.

Xxx. Xxxxx Xxxxxxxxx Starosta města a předseda PK

5 Grafická část

5.1 Mapové podklady

5.1.1 Správní členění ORP Rumburk

5.1.2 Správní členění města Šluknova

5.1.3 Fotomapa zájmového území - Šluknov

5.1.4 Hlásné profily a kritická místa

5.1.5 Evakuační trasy a místa určená k evakuaci

5.2 Fotodokumentace