ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

IV

(Akty přijaté před 1. prosincem 2009 podle Xxxxxxx o ES, Xxxxxxx o EU a Smlouvy o Xxxxxxxx)

ROZHODNUTÍ KONTROLNÍHO ÚŘADU ESVO

č. 471/09/KOL

ze dne 25. listopadu 2009,

kterým se po sedmdesáté čtvrté mění procesní a hmotná pravidla v oblasti státní podpory vložením nové kapitoly o kritériích pro analýzu slučitelnosti státních podpor na vzdělávání podléhajících individuální oznamovací povinnosti

KONTROLNÍ ÚŘAD ESVO (1),

S OHLEDEM na Dohodu o Evropském hospodářském prostoru (2), a zejména na články 61 až 63 a protokol 26 této dohody,

S OHLEDEM na Dohodu mezi státy ESVO o zřízení Kontrolního úřadu a Soudního dvora (3), a zejména na článek 24 a čl. 5 odst. 2 písm. b) této dohody,

VZHLEDEM K TOMU, ŽEpodle článku 24 Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru Kontrolní úřad uplatňuje ustanovení Dohody o EHP týkající se státní podpory,

VZHLEDEM K TOMU, ŽEpodle čl. 5 odst. 2 písm. b) Dohody o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru vydá Kontrolní úřad oznámení nebo pokyny k záležitostem, kterými se Dohoda o EHP zabývá, pokud to tato dohoda nebo Dohoda

o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru výslovně stanoví nebo pokud to Kontrolní úřad považuje za nezbytné,

S ODKAZEM NA procesní a hmotná pravidla v oblasti státní podpory přijatá Kontrolním úřadem dne 19. ledna 1994 (4),

(1) Dále jen „Kontrolní úřad“.

(2) Dále jen „Dohoda o EHP“.

(3) Dále jen „Dohoda o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru“.

(4) Pravidla pro uplatňování a výklad článků 61 a 62 Dohody o EHP a článku 1 protokolu 3 k Dohodě o Kontrolním úřadu a Soudním dvoru, která byla přijata a vydána Kontrolním úřadem ESVO dne

19. ledna 1994, zveřejněná v Úředním věstníku Evropské Unie L 231, 3.9.1994, s. 1 a dodatku EHP č. 32 ze dne 3.9.1994, s. 1 (dále jen

„pokyny pro státní podporu“). Aktualizované znění Pokynů pro státní podporu je k dispozici na internetové stránce Kontrolního

VZHLEDEM K TOMU, ŽEKomise Evropských společenství dne

11. srpna 2009 vydala sdělení o kritériích pro analýzu slučitel­ nosti státních podpor na vzdělávání podléhajících individuální oznamovací povinnosti (5),

VZHLEDEM K TOMU, ŽEse toto sdělení týká i Evropského hospo­ dářského prostoru,

VZHLEDEM K TOMU, ŽEv celém Evropském hospodářském prostoru je třeba zajistit jednotné uplatňování pravidel EHP pro státní podporu,

VZHLEDEM K TOMU, ŽEpodle bodu II v položce „VŠEOBECNÉ“ na konci přílohy XV Dohody o EHP má Kontrolní úřad ESVO přijmout po konzultaci s Komisí právní akty odpovídající právním aktům přijatým Evropskou komisí,

PO konzultaci s Evropskou komisí,

S ODKAZEM NA skutečnost, že Kontrolní úřad konzultoval tuto záležitost s členskými státy ESVO dopisem ze dne 2. října 2009 (dokumenty č. 532318, 532294 a 532322),

PŘIJAL TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Pokyny pro státní podporu se změní vložením nové kapitoly o kritériích pro analýzu slučitelnosti státních podpor na vzdě­ lávání podléhajících individuální oznamovací povinnosti. Nová kapitola je uvedena v příloze tohoto rozhodnutí.

úřadu: xxxx://xxx.xxxxxxxx.xxx/xxxxx-xxx/xxxxx-xxxxxxxxx/xxxxx-xxx-  

guidelines/ (5) Zveřejněno v Úř. věst. C 188, 11.8.2009, s. 1.

Článek 2

Pouze anglické znění je závazné.

V Bruselu dne 25. listopadu 2009.

Za Kontrolní úřad ESVO

Per SANDERUD

předseda

Xxxx XXXXX

člen kolegia

PŘÍLOHA

KRITÉRIA PRO ANALÝZU SLUČITELNOSTI STÁTNÍCH PODPOR NA VZDĚLÁVÁNÍ PODLÉHAJÍCÍCH INDIVIDUÁLNÍ OZNAMOVACÍ POVINNOSTI (1)

1. Úvod

1. Vzdělávání má obvykle pozitivní vnější dopady na celou společnost, jelikož zvyšuje nabídku kvalifikovaných pracov­ níků, ze které mohou podniky čerpat, zvyšuje konkurenceschopnost hospodářství a podporuje znalostní společnost, která je schopna rozvíjet se inovativněji.

2. Podniky však mohou zajišťovat nižší než společensky optimální úroveň vzdělávání, pokud mohou zaměstnanci volně změnit zaměstnavatele a jiné podniky mohou mít prospěch z přijetí zaměstnanců, kteří byli vyškoleni předchozími zaměstnavateli. To se týká zejména vzdělávání zaměřeného na kvalifikace, které jsou přenositelné mezi jednotlivými podniky. Státní podpora může pomoci vytvořit dodatečné pobídky pro zaměstnavatele, aby zajistili vzdělávání na úrovni, která je společensky žádoucí.

3. Tato kapitola upravuje pokyny týkající se kritérií, které bude Kontrolní úřad ESVO (dále jen „Kontrolní úřad“) uplatňovat při posuzování opatření podpory na vzdělávání. Tyto pokyny mají zajistit transparentnost rozhodování Kontrolního úřadu a zabezpečit předvídatelnost a právní jistotu. V souladu s čl. 6 odst. 1 písm. g) aktu uvedeného v bodě 1j přílohy XV Dohody o EHP (nařízení Komise (ES) č. 800/2008 ze dne 6. srpna 2008, kterým se v souladu s články 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (obecné nařízení o blokových výjimkách) (2) upraveného pro Dohodu o EHP protokolem 1 této dohody (3) (dále jen „obecné nařízení o blokových výjimkách“)) se budou tyto pokyny vztahovat na každou jednotlivou podporu na vzdělávání bez ohledu na to, zda je poskytnuta ad hoc, nebo na základě režimu, pokud její ekvivalent podpory přesahuje 2 miliony EUR na vzdělávací projekt.

4. Kritéria uvedená v těchto pokynech nebudou používána mechanicky. Úroveň posouzení ze strany Kontrolního úřadu a druh informací, které může požadovat, bude úměrné riziku narušení hospodářské soutěže. Rozsah analýzy bude záviset na povaze daného případu.

2. Kladné účinky podpory

2.1 Existence selhání trhu

5. Kvalifikovaní pracovníci přispívají ke zvýšení produktivity a konkurenceschopnosti podniků. Zaměstnavatelé a zaměstnanci však z řady důvodů nemusí do vzdělávání investovat dostatečně. Zaměstnanci mohou omezit své investice do vzdělávání, pokud nejsou ochotni riskovat, jsou omezeni finančně nebo mají potíže při signalizaci úrovně získaných znalostí budoucím zaměstnavatelům.

6. Podniky nemusí poskytnout svým pracovníkům vzdělávání na úrovni, která by byla optimální pro společnost jako celek. To je zapříčiněno selháním trhu spojeným s kladnými externalitami vzdělávání a potížemi při přisvojování si výhod, mohou-li zaměstnanci změnit zaměstnavatele. Podniky mohou investovat do vzdělávání méně, jestliže se obávají, že jakmile bude zaměstnanec vyškolen, opustí podnik dříve, než ten získá svou investici zpět. Podniky se mohou zdráhat poskytovat svým pracovníkům dostatečné vzdělávání, pokud se jim tato investice rychle nevrátí nebo není-li vzdělání dosti specifické s ohledem na potřeby dotčené společnosti nebo pokud nemohou smluvním ujed­ náním vyškolenému zaměstnanci zabránit v tom, aby opustil společnost dříve, než budou amortizovány náklady na vzdělávání, nebo zajistit, že výdaje na vzdělávání (nebo jejich část) budou vráceny.

7. K nedostatečným investicím do vzdělávání může dojít i tehdy, může-li podnik získat svou investici plně zpět, avšak jeho soukromé přínosy jsou menší než přínosy pro celou společnost. Takovéto kladné externality vzdělávání mohou vzniknout zejména v případě, pokud vzdělávání zlepšuje přenositelné kvalifikace, tedy kvalifikace, které lze využít ve více než pouze jednom podniku. Naproti tomu specifické vzdělávání přináší zvýšení produktivity pouze v daném podniku a podniky si ho mohou snadno přisvojit (4). Rozsah kladných externalit specifického vzdělávání je proto méně výrazný než rozsah těchto externalit v případě všeobecného vzdělávání.

(1) Tato kapitola odpovídá sdělení Komise Evropských společenství – Kritéria pro analýzu slučitelnosti státních podpor na vzdělávání podléhajících individuální oznamovací povinnosti 2009/C 188/01 (Úř. věst. C 188, 11.8.2009, s. 1).

(2) Úř. věst. L 214, 9.8.2008, s. 3. U podpory na vzdělávání ad hoc pro velký podnik, která je nižší než prahová hodnota ve výši 2 milionů EUR, použije Kontrolní úřad zásady uvedené v této kapitole obdobným způsobem, avšak méně podrobně.

(3) Rozhodnutí Smíšeného výboru EHP č. 120/2008 ze dne 7. listopadu 2008 (Úř. věst. L 339, s. 111, a dodatek EHP č. 79, 18.12.2008), v platnost vstoupilo dne 8. listopadu 2008.

(4) Externality obecného vzdělávání si však podniky mohou přisvojit rovněž prostřednictvím zvláštních ustanovení ve smlouvách, která vyžadují, aby vyškolený zaměstnanec zůstal ve společnosti po určitou stanovenou dobu poté, co mu bylo poskytnuto takovéto vzdělávání.

8. Pokud se podniky v případě vzdělávání znevýhodněných nebo zdravotně postižených pracovníků (1) potýkají s vyššími náklady a nejistými přínosy, může to být podnětem k tomu, aby tyto skupiny vzdělávaly méně. Lze však očekávat, že vzdělávání znevýhodněných nebo zdravotně postižených pracovníků obvykle přinese kladné externality pro celou společnost (2).

9. Státy ESVO by měly prokázat, že existuje selhání trhu, které odůvodňuje poskytnutí podpory. Ve své analýze Kontrolní úřad zohlední mezi jinými tyto prvky:

1. Povaha vzdělávání – zda je specifické nebo obecné ve smyslu článku 38 obecného nařízení o blokových výjim­ kách. Jednotlivý projekt vzdělávání může obsahovat jak obecné, tak specifické prvky. Obecné vzdělávání bude mít více kladných externalit.

2. Přenositelnost kvalifikací získaných během vzdělávání; čím jsou kvalifikace přenositelnější, tím vyšší je pravděpo­ dobnost kladných externalit. Vzdělávání se bude považovat za vzdělávání poskytující přenositelné kvalifikace, pokud například:

a) vzdělávání je organizováno společně několika samostatnými podniky nebo vzdělávání mohou využít zaměst­ nanci různých podniků;

b) vzdělávání je osvědčeno, vede k uznávaným diplomům nebo je ověřeno orgány veřejné moci nebo institucemi;

c) vzdělávání se zaměřuje na kategorie zaměstnanců, pro něž je typická vysoká fluktuace v podniku i v dotyčném odvětví;

d) vzdělávání by mohl zaměstnanec využít mimo svoje stávající zaměstnání (budoucí zaměstnání v jiném podniku, společenský život, dobré životní podmínky atd.).

3. Účastníci vzdělávání: zahrnutí znevýhodněných nebo zdravotně postižených pracovníků může zvýšit kladné externality vzdělávání.

2.2 Státní podpora jako vhodný nástroj politiky

10. Státní podpora není jediným nástrojem politiky, který mají státy ESVO k dispozici na podporu vzdělávání. Ve skutečnosti se většina vzdělávání uskutečňuje prostřednictvím vzdělávacích systémů (např. univerzity, školy, odborná příprava poskytovaná nebo finančně podporovaná státními orgány). Vzdělávání mohou uskutečňovat rovněž samotní jednotlivci, a to s podporou svých zaměstnavatelů či bez ní.

11. Pokud stát ESVO zvážil ostatní politické možnosti a v případě určitého podniku byly zjištěny výhody plynoucí z použití selektivního nástroje, jakým je státní podpora, považují se dotčená opatření za vhodný nástroj. Kontrolní úřad vezme v úvahu zejména posouzení dopadů navrhovaného opatření, které stát ESVO případně provedl.

2.3 Motivační účinek a nezbytnost podpory

12. Státní podpora na vzdělávání musí vést ke změně chování příjemce podpory, tak aby poskytoval více vzdělávání a/nebo lepší vzdělávání, než by tomu bylo bez podpory. Jestliže takovéto zvýšení kvantity nebo kvality v plánovaných činnostech v oblasti vzdělávání neexistuje, má se za to, že podpora nemá motivační účinek.

13. Motivační účinek je určen pomocí srovnávací analýzy porovnávající úrovně zamýšleného vzdělávání s podporou a bez podpory. Většina zaměstnavatelů považuje za nutné školit své pracovníky, aby zajistili řádné fungování podniku. Nelze předpokládat, že státní podpora na vzdělávání, zejména specifické vzdělávání, je vždy nezbytná.

14. Státy ESVO by měly Kontrolnímu úřadu prokázat existenci motivačního účinku a nezbytnost podpory. Předně musí příjemce podat dotčenému státu ESVO žádost o podporu před tím, než zahájí realizaci projektu vzdělávání. Stát ESVO musí dále prokázat, že státní podpora vede ke zvýšení (v porovnání se situací bez podpory) velikosti, kvality, rozsahu nebo počtu cílových účastníků projektu vzdělávání. Dodatečné vzdělávání zajištěné podporou může spočívat například ve větším počtu hodin vzdělávání nebo kurzů, vyšším počtu účastníků, přechodem od vzdělávání speci­ fického pro určitý podnik k obecnému vzdělávání nebo ve zvýšení účasti určitých kategorií znevýhodněných nebo zdravotně postižených pracovníků.

(1) Znevýhodnění a zdravotně postižení pracovníci jsou vymezeni v článku 2 obecného nařízení o blokových výjimkách.

(2) Společnost jako celek bude například vzdělávání pro mladé pracovníky a pracovníky s nízkou kvalifikací přikládat větší význam než podnik, a to kvůli domnělé nebo skutečné nižší produktivitě.

15. Ve své analýze Kontrolní úřad zohlední mezi jinými tyto prvky:

a) interní dokumenty příjemce podpory o nákladech na vzdělávání, rozpočtech, účastnících, obsahu a časovém rozvrhu pro dva scénáře: vzdělávání s podporou a vzdělávání bez podpory;

b) existenci právní povinnosti zaměstnavatelů zajistit určitý druh vzdělávání (např. bezpečnost): existuje-li takováto povinnost, Kontrolní úřad obvykle vyvodí závěr, že motivační účinek neexistuje;

c) hodnověrnost předloženého projektu, například porovnáním s rozpočty na vzdělávání z předchozích let;

d) vztah mezi programem vzdělávání a obchodními činnostmi příjemce podpory: čím je tento vztah užší, tím méně je pravděpodobný motivační účinek. Například vzdělávání týkající se zavedení nové technologie v určitém odvětví pravděpodobně nemá motivační účinek, jelikož podniky nemají jinou možnost, než vyškolit své pracovníky s ohledem na nově zaváděnou technologii.

2.4 Přiměřenost podpory

16. Stát ESVO musí prokázat, že podpora je nezbytná a její výše je omezena na minimum potřebné k dosažení cíle podpory.

Způsobilé náklady musí být vypočítány v souladu s článkem 39 obecného nařízení o blokových výjimkách a musí být omezeny na náklady vyplývající z činností v oblasti vzdělávání, které by nebyly bez podpory provedeny.

Státy ESVO by měly předložit důkazy, že výše podpory nepřesáhne tu část způsobilých nákladů, kterou si společnost nemůže přisvojit (1). Každopádně intenzity podpory nesmí nikdy přesáhnout intenzity stanovené v článku 39 obec­ ného nařízení o blokových výjimkách a budou uplatněny na způsobilé náklady (2).

3. Negativní účinky podpory

17. Je-li podpora přiměřená s ohledem na dosažení cíle podpory, negativní účinky podpory budou pravděpodobně omezené a analýza negativních účinků nemusí být nutná (3). V určitých případech však i tehdy, je-li podpora nezbytná a přiměřená tomu, aby určitý podnik zvýšil rozsah poskytovaného vzdělávání, může podpora vést ke změně chování příjemce, která významně narušuje hospodářskou soutěž. V těchto případech Kontrolní úřad provede důkladnou analýzu narušení hospodářské soutěže. Rozsah narušení hospodářské soutěže způsobeného podporou se může lišit v závislosti na podobě podpory a charakteristice dotčených trhů (4).

18. Podoba podpory, která může ovlivnit pravděpodobnost a rozsah narušení:

a) selektivita;

b) velikost podpory;

c) opakování a doba trvání podpory;

d) účinek podpory na náklady podniku.

19. Například režim podpory vzdělávání mající za cíl motivovat podniky ve státě ESVO jako celek k tomu, aby zajistily více vzdělávání, bude mít pravděpodobně jiný účinek na trh, než vysoká částka podpory poskytnutá jedinému podniku, aby mohl zvýšit své vzdělávání. Posledně uvedený případ pravděpodobně naruší hospodářskou soutěž významněji, jelikož se sníží schopnost konkurentů příjemce podpory soutěžit (5). Narušení bude ještě větší, jestliže náklady na vzdělávání v podniku příjemce představují vysoký podíl na celkových nákladech.

(1) To se rovná části dodatečných nákladů na vzdělávání, kterou podnik nemůže získat zpět tím, že má přímo prospěch z kvalifikací, které jeho zaměstnanci získali během vzdělávání.

(2) Viz rovněž stávající rozhodovací praxe, např. C 35/2007, podpora na vzdělávání pro společnost Volvo Cars Gent, rozhodnutí Komise 2008/948/ES ze dne 23. července 2008 o opatřeních Německa ve prospěch společnosti DHL a letiště Lipsko/Halle (Úř. věst. L 346, 23.12.2008, s. 1) a rozhodnutí Komise 2007/612/ES ze dne 4. dubna 2007 o státní podpoře C 14/06, kterou Xxxxxx xxxxx poskytnout společnosti General Motors Belgium v Antverpách (Úř. věst. L 243, 18.9.2007, s. 71).

(3) Pokud trh práce funguje bezchybně, zaměstnanci mohou vždy získat za své vyšší kvalifikace v důsledku získaného vzdělání vyšší plat a internalizovat kladné externality vzdělávání.

(4) Podporou může být ovlivněna řada trhů, jelikož dopad podpory nemusí být omezen na trhy, na nichž příjemce podpory působí, nýbrž se může rozšířit i na jiné trhy, například na trhy vstupů.

(5) Je však nutno podotknout, že podpora na vzdělávání poskytnutá celému odvětví v jednom státě ESVO může vést k narušení obchodu mezi smluvními stranami.

20. Při posuzování charakteristik trhu, které mohou poskytnout mnohem přesnější představu o pravděpodobném dopadu podpory, Kontrolní úřad mimo jiné zohlední:

a) strukturu trhu a

b) charakteristiky daného sektoru nebo výrobního odvětví.

21. Struktura trhu bude posouzena pomocí koncentrace trhu, velikosti podniků (1), významu diferenciace výrobků (2) a překážek vstupu na trh a jeho opuštění. Podíly na trhu a míry koncentrace budou vypočteny, jakmile je stanoven relevantní trh. Obecně čím méně podniků existuje, tím vyšší je jejich podíl na trhu a tím menší hospodářskou soutěž lze zaznamenat (3). Je-li na dotčeném trhu mnoho překážek vstupu na trh (4) a je-li příjemce podpory důležitým účastníkem na tomto trhu, pak je pravděpodobnější, že konkurenti budou muset v reakci na podporu změnit své chování.

22. Při přezkoumávání charakteristik odvětví Kontrolní úřad posoudí mimo jiné význam vyškolených pracovníků pro podnik, existenci nadměrné kapacity, zda-li trhy výrobních odvětví rostou, jsou rozvinuté nebo upadají, strategii financování vzdělávání u konkurentů (státní podpora, zaměstnanci, zaměstnavatelé). Například podpora na vzdělávání v upadajícím výrobním odvětví může zvýšit riziko narušení hospodářské soutěže tím, že udržuje v chodu nevýkonný podnik.

23. Podpora na vzdělávání může ve specifických případech vést k narušení hospodářské soutěže, pokud jde o vstup na trh a jeho opuštění, vliv na obchodní toky a vytěsnění investic do vzdělání.

Vstup na trh a jeho opuštění

24. Na konkurenčních trzích podniky prodávají výrobky, které přinášejí zisk. Změnou nákladů mění státní podpora ziskovost, a může proto ovlivnit rozhodnutí podniku, zda bude dotyčný výrobek nabízet, či nikoli. Například státní podpora, která by snížila běžné výrobní náklady, jako jsou náklady na vzdělávání zaměstnanců, by zatraktivnila vstup na trh a umožnila podniku s jinak špatnými obchodními vyhlídkami vstoupit na trh a uvést na něj výrobky, a to k újmě výkonnějších konkurentů.

25. Dostupnost státní podpory může ovlivnit rovněž rozhodnutí podniku opustit trh, na kterém již působí. Státní podpora na vzdělávání by mohla snížit výši ztrát a umožnit podniku zůstat na trhu déle, což může znamenat, že trh jsou místo toho nuceny opustit jiné, efektivnější podniky, které nedostávají podporu.

Vliv na obchodní toky

26. Státní podpora na vzdělávání může vést k tomu, že některá území budou mít příznivější výrobní podmínky. To může vést k přesunu obchodních toků do oblastí, v nichž je podpora poskytována.

Vytěsňování investic do vzdělávání

27. V zájmu přežití na trhu a maximalizace zisku jsou podniky motivovány k investování do vzdělávání zaměstnanců. Výše investic do vzdělávání, kterou je podnik ochoten vynaložit, závisí také na tom, kolik investují do této oblasti jeho konkurenti. Podniky, které jsou dotovány státem, mohou snížit vlastní investice. Nebo pokud podpora příjemce motivuje k tomu, aby investoval více, mohou konkurenti reagovat snížením vlastních výdajů na vzdělávání. Jestliže příjemci podpory nebo jejich konkurenti ve snaze dosáhnout téhož cíle vynaloží při existenci podpory méně než v případě, kdy by podpora neexistovala, jsou jejich soukromé investice do vzdělávání zaměstnanců podporou vytěsněny.

4. Ověření vyváženosti a rozhodnutí

28. Posledním krokem analýzy je vyhodnocení, nakolik pozitivní účinky podpory převažují nad jejími negativními účinky. Toto vyhodnocení se provádí pro každý jednotlivý případ. Za účelem vyvážení pozitivních a negativních účinků je Kontrolní úřad posoudí a provede celkové vyhodnocení jejich dopadů na výrobce a spotřebitele na každém dotčeném trhu. Nejsou-li kvantitativní údaje snadno dostupné, Kontrolní úřad použije pro účely posouzení kvalita­ tivní informace.

29. Je pravděpodobné, že Kontrolní úřad zaujme příznivější stanovisko, a tudíž akceptuje vyšší míru narušení hospo­ dářské soutěže, je-li podpora nezbytná, dobře zaměřená, přiměřená danému cíli a vedla k tomu, že příslušný podnik organizoval více aktivit v oblasti vzdělávání a aby dodatečné vzdělávání bylo přínosnější pro společnost než pro příjemce podpory.

(1) Velikost podniku lze vyjádřit s ohledem na podíly na trhu a rovněž obrat a/nebo počet zaměstnanců.

(2) Čím nižší je stupeň diferenciace výrobků, tím větší je účinek podpory na zisky konkurentů.

(3) Je však důležité zmínit, že některé trhy jsou konkurenční navzdory skutečnosti, že na nich působí pouze několik málo podniků.

(4) Je však nutno uvést, že někdy poskytnutí podpory pomůže překonat překážky vstupu a umožní, aby na trh vstoupily nové podniky.