Průvodní zpráva

Průvodní zpráva

1.0. Základní údaje

1.1. Údaje o zadání, podkladech a hlavních cílech řešení

1.1.1. Zadání

Návrh územního plánu obce Nedvězí dle zákona č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu, ve znění zákona č. 83/1998 Sb. a v souladu s příl. č. 2 vyhl. č. 135/2001 Xx.xx zpracováno ve smyslu smlouvy o dílo uzavřené v únoru 2006 na základě výzvy Obecního úřadu v Nedvězí. Pořizovatelem je obec Nedvězí, zhotovitelem je Ing. arch. Xxxxxxxx Xxxxxxxx.

1.1.2. Podklady pro zpracování ÚPO

1. Urbanistická studie obce Nedvězí s náležitostmi konceptu ÚPO z roku 2000, která byla zpracována dle novely stavebního zákona č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů Ing. arch. Xxxxxxxxxx Xxxxxxxxx,

2. Zadání územního plánu obce Nedvězí, zpracované v květnu 2006 a projednané s orgány a organizacemi. Zadání plní rovněž funkci souborného stanoviska (§

21 odst.5 zákona) s pokyny k dokončení prací a rozhodnutí o uplatněných námitkách při projednávání urbanistické studie

3. Strategický plán rozvoje Mikroregionu Poličsko (listopad 2000), zpracovatel Regionální rozvojová agentura Pardubického kraje a Metod Konzult IPM

4. Stanovisko nadřízeného orgánu územního plánování – Krajského úřadu Pardubického kraje, odboru strategického rozvoje kraje ze dne 12.1.2006

5. Usnesení zastupitelstva obce Nedvězí k návrhu zadání ÚPO obce ze dne 30.6.2006

1.1.3. Hlavní cíle řešení ÚPO

K hlavním cílům řešení územního plánu obce Nedvězí patří návrh funkčního vymezení a uspořádání ploch, základní zásady organizace území, postup při jeho využití a řešení technických sítí. K hlavním cílům dále patří zhodnocení podmínek životního a přírodního prostředí a navržení potřebných opatření k vytvoření systému ekologické stability území. a rovněž stanovení regulačních podmínek pro výstavbu resp. přestavbu.

1.2. Zhodnocení předcházející územně plánovací dokumentace.

Předchozí územně plánovací dokumentace nebyla zpracována. Urbanistická studie obce Nedvězí (s náležitostmi konceptu ÚPO) byla vyhotovená v prosinci 2000 dle zákona č. 50/1976 Sb. ve znění zákona č. 83/1998 Sb. Autorem studie byl Ing. arch. Xxxxxxxx Xxxxxxxx. Pro dané území byl v listopadu 2005 zpracován územní plán VÚC Pardubického kraje. V současné době je projednáván a prezentován na www. stránkách Pardubického kraje. Zpracovatelem je SURPMO,

a. s. Praha, projektové středisko Hradec Králové. Vedoucím projektantem akce je Ing.arch. Xxxxx Xxxxxxx.

1.3. Zhodnocení splnění požadavků zadání a výsledku projednání

Z projednání zadání územního plánu obce Nedvězí vyplynuly tyto hlavní připomínky.

◼ Pardubický kraj, odbor strategického rozvoje kraje

V textu zadání chybí soulad projednávaného zadání ÚPO s ÚPD sousedních obcí

Řešení: Bere se na vědomí, je součástí řešení územního plánu obce Nedvězí

◼ Hasičský záchranný sbor Pardubického kraje

a) Souhlasné stanovisko s podmínkami:

U zdrojů požární vody musí být zřejmá jejich vydatnost nebo kapacita a stanovena případná omezení nebo požadavky na jejich úpravy či budování nových v souvislosti s novou výstavbou nebo nevyhovujícím stavem

b) nově uvažované komunikace š. 3,50 m v OZ bez přídavných pruhů musí být navrženy pro přístup mobilní požární techniky o hmotnosti 25.t

c) jednotlivé požadavky CO musí být podle § 20 vyhl. 380/2002 Sb. rozpracovány podle Havarijního plánu a Krizového plánu Pardubického kraje

Řešení: Bere se na vědomí, je součástí řešení územního plánu obce Nedvězí

◼ Krajská hygienická stanice Pardubického kraje, územní pracoviště Svitavy

Souhlasné stanovisko s podmínkou: v návrhu ÚPO bude aktualizována kapitola za bývající se zásobováním obce pitnou vodou

Řešení: Bere se na vědomí, je součástí řešení územního plánu obce Nedvězí

◼ Krajský úřad Pardubického kraje - odbor životního prostředí a zemědělství

Vodohospodářský úřad: vydá stanovisko Mě Ú Svitavy; Z hlediska ochrany ovzduší: vydá stanovisko MŽP ČR odbor výkonu státní správy Hradec Králové; Odpadové hospodářství: jsou kompetentní OÚ s rozšířenou působností, z hlediska zák. č. 353/ 1999 – bez připomínek. Z hlediska ochrany přírody: bez zásadních připomínek, do území zasahuje regionální biokoridor č. 1377 (ÚTP – nadřev. A reg. ÚSES ČR, poříz. MMR v roce 1966) důsledně respektovat ÚSES na všech úrovních a navazovat na obdobné prvky v soused. KÚ; Z hlediska ochrany ZPF: souhlas bude vydán k návrhu ÚPO; Orgán státní správy lesů: ÚPO musí obsahovat všeobecné údaje o PUPFL, respektovat OP lesa 50 m pokud nedojde k záboru lesa - uvést v textové části;; Orgán státní myslivosti: nesmí docházet k poškození ŽP. orgán st. rybářství : nedojde k zásahu do rybářského práva. Zjišťovací řízení: Návrh ÚPO nebude posuzován podle zákona č. 100/2001 Sb.

Řešení: Bere se na vědomí, je součástí řešení územního plánu obce Nedvězí

◼ Východočeské muzeum v Pardubicích

k.ú. Nedvězí je třeba považovat za území s archeologickými nálezy (ÚAN). Pro zajištění ochrany ÚAN je nutné v grafické části ÚPO vymezit ÚAN II (intravilán obce) a v textové části uvést informace o ÚAN III ( zbývající část katastru) a citace povinností vyplývajících z § 22 odst. 2 zák. č. 20/1987 sb. o SPP.

Řešení: Bere se na vědomí, je součástí řešení územního plánu obce Nedvězí

◼ ĆEZ Distribuce a.s.

V době výstavby , v příp. vyšších nároků na příkon bude nutné stáv. DS NN rekonstruovat, v rozvojových plochách bude vybudován nový distribuční rozvod NN.

Řešení: Bere se na vědomí, je součástí řešení územního plánu obce Nedvězí

◼ Zemědělská vodohohospodářská správa, prac. Žďár nad Sázavou

Požaduje zachování min. 3 m širokého pruhu podél toků bezejm. levostranných a pravostranných přítoků Trhonického potoka, pokud dojde k dotčení toku stavbou, projednat se ZVHS

Řešení: Bere se na vědomí, je součástí řešení územního plánu obce Nedvězí

◼ Ministerstvo zemědělství, pozemkový úřad Svitavy Zachovat přístupy k zemědělsky obdělávaným pozemkům

Řešení: Bere se na vědomí, je součástí řešení územního plánu obce Nedvězí

1.4. Vymezení pojmů

Dle požadavku objednatele – pořizovatele je územní plán obce Nedvězí zpracován dle metodiky „MINIS“, která představuje minimální pojetí standardizace digitálního zpracování ÚPN (Krajský úřad Pardubického kraje). Prezentován je „Hlavní výkres“ č. 1. v měř. 1. 5000, výkres č. 2. v měř. 1 : 2000 - Komplexní řešení a výkres č. 6. – Veřejně prospěšné stavby.

V územním plánu obce Nedvězí (dle Metodiky „MINIS“) jsou standardizovány následující jevy územního plánu:

◼ Funkční plochy

◼ Současně zastavěné území a zastavitelné území obce

◼ Rozvojové plochy (zastavitelné a přestavbové plochy)

◼ Veřejně prospěšné stavby, asanace a asanační úpravy

◼ ÚSES

Územní plán rozlišuje závaznou část, kterou může po zpracování změn měnit jen orgán, který schválil tuto dokumentaci a směrnou část, kterou upřesňuje v průběhu času pořizovatel. Závazná část je v územním plánu vyjádřena členěním funkčních ploch, které pokrývají beze zbytku a jednoznačně celé řešené území a vymezují v něm funkce určené územním plánem. Směrná část je vyjádřena upřesněním typu funkční plochy, ke kterému jsou územním plánem přiřazeny odpovídající funkční regulativy

Členění funkčních ploch z časového hlediska a podmínek výstavby:

◼ stavové – jde o stabilizované území, převážně potvrzující původní využití

◼ návrhové – vymezují ve srovnání s původním stavem změnu využití území

Funkční plochy v současně zastavěném a zastavitelném území obce:

◼ B - bydlení,

◼ O – občanská infrastruktura,

◼ V – výroba,

◼ R – rekreace,

◼ Z – zeleň sídelní,

◼ T – technická infrastruktura,

◼ D – dopravní infrastruktura

V rámci jednotlivých základních funkcí jsou stanoveny v ÚPO Nedvězi standardní typy funkčních ploch, které jsou navzájem rozlišeny druhým znakem popisného kódu – funkční regulace:

◼ B - bydlení:

◼ BV - bydlení individuální venkovského typu. Plochy rodinných domů s chovatelským a pěstitelským zázemím pro samozásobení s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu,

◼ BH- bydlení hromadné. Plochy bytových domů s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu.

◼ O – občanská infrastruktura;

◼ OV – občanská vybavenost sociálního typu. Plochy veřejné správy, školství, vědy a výzkumu, kultury, zdravotnictví, sociální péče pro administrativu a správu.

◼ OK – občanská vybavenost komerčního typu. Plochy převážně komerční občanské infrastruktury – maloobchod, stravování, administrativa

◼ V – výroba:

◼ VD - výroba drobná; výroba drobná. Plochy malovýroby či podružné výroby, výrobní i nevýrobní služby.

◼ VZ – výroba zemědělská, Plochy zemědělské výroby a přidružené drobné výroby,

◼ R – rekreace:

◼ RS – rekreace sport. Plochy rekreačních a sportovních areálů

◼ Z – zeleň sídelní.

◼ ZV – zeleň veřejně přístupná. Plochy parkově upravené zeleně, většinou přístupné veřejnosti vč. případných vodních ploch a toků

◼ ZS – zeleň soukromého charakteru – vyhrazená. Nezastavitelné plochy soukromé zeleně (zejména zahrad), většinou oplocené sloužící převážně soukromým účelům uživatelů vč. případných vodních ploch a toků

◼ ZW – zeleň s výrazným podílem vodní plochy nebo toku; Plochy v sídlech

„pod“ vodními plochami a toky vč. pobřežní zeleně, vodní plochy a toky, které jsou součástí sídel i krajiny,

◼ ZH – hřbitovy. Xxxxxx veřejných a vyhrazených pohřebišť

Rozvojové plochy:

V rámci metodiky „MINIS“ ÚPN Nedvězí rozeznává – rozvojové plochy, což jsou vybrané plochy, kde se odehrává nový rozvoj obce, tj. kde dochází ke změnám ve využití území. Patří k nim:

◼ Z - zastavitelné plochy - vymezují plochy vhodné k zastavění v dosud nezastavěném území. Jde o souvislý celek funkčních ploch podléhající případným společným resp. specifickým podmínkám rozvoje.

◼ P - přestavbové plochy - vymezují plochy vhodné k přestavění a zastavění v současně zastavěném území obce. Jde o souvislý celek funkčních ploch podléhající případným společným resp. specifickým podmínkám rozvoje.

Jednotlivé rozvojové plochy ÚPN Nedvězí jsou označeny identifikátory tvořenými kombinací písmen a číslic:

◼ Z - zastavitelné plochy: Z1 – Z3 – bydlení v rodinných domcích venkovského typu; Z4 – drobná výroba a služby; Z5 – Z6 – rekreační a sportovní areál, přírodní koupaliště; Z7 – malá čistírna odpadních vod; Z8 – nová trasa komunikace na Sulkovec

◼ přestavbové plochy: P1 – P5 - bydlení v rodinných domcích venkovského typu; P6 - drobná výroba a služby; P7 - rekreační a sportovní areál

Pozn: na rozvojových plochách sledujeme etapu realizace návrhu a nezbytné podmínky realizace pro navrhované funkce v rozvojové ploše (viz text průvodní zprávy).

Prvky fyzické geografie:

ÚPO Nedvězí zařazuje do průvodní zprávy kapitolu „vodní toky a plochy“. I když se nejedná o samostatnou funkci má řešení problematiky velký význam pro koncepci jak současně zastavěného a zastavitelného území tak pro území vně těchto hranic tj. pro krajinu

Funkční plochy mimo současně zastavěné a zastavitelné území obce – v krajině:

◼ D – dopravní infrastruktura (DO – doprava silniční – platí stejně jako v současně zastavěném a zastavitelném území)

◼ P - krajinné zóny přírodní,

◼ Z – krajinné zóny zemědělské,

◼ L – krajinné zóny lesnické,

◼ S – krajinné zóny smíšené,

Krajinné zóny „P“, „Z“, „L“ představují zóny monofunkční.

Smíšené zóny „S“ jsou blíže identifikovány „indexem přípustných funkcí“. V rámci ÚPO Nedvězí se nachází :

◼ S – krajinné zóny smíšené: Spz – krajinná zóna smíšená s funkcemi přírodní a zemědělskou

Funkční plochy pro obsluhu území:

◼ T – technická infrastruktura:

◼ TI – technická infrastruktura, je součástí sídel a krajiny

◼ D – dopravní infrastruktura:

◼ DO – doprava silniční a veřejná prostranství, jsou součástí sídel a krajiny

Funkční regulativy:

Kromě výše uvedených standardních typů funkčních ploch dle metodiky „MINIS“ ÚPO obce Nedvězí přiřazuje k jednotlivým funkcím závazné funkční regulativy. V nich je dle § 10 stavebního zákona stanoveno:

◼ přípustné využití

◼ podmínečně přípustné využití

◼ nepřípustné využití

Přípustné - tvoří v území činnosti, děje a zařízení základní a obvyklé a to nad 50% navrženého funkčního využití.

Podmínečně přípustné - nejsou součástí činností, dějů a zařízení v území obvyklých, ale v jednotlivých případech je možné je povolit.

Nepřípustné - jsou činnosti, děje, a zařízení, které nesplňují podmínky stanovené obecně platnými předpisy nebo jsou v rozporu s funkcemi v území navržených jako obvyklé.

Limitem se rozumí zákonem nebo jiným obecně platným předpisem (obecně platnou vyhláškou a závazných částech ÚPO) daná relativně nepřekročitelná - mezní - hodnota pro ochranu zdravého životního prostředí. Limity stanovené ÚPO je možno překročit pouze výjimečně pokud to vyžadují zvláštní důvody a pokud překročení není proti ostatním veřejným zájmům.

Ochranné režimy jsou dány zákony nebo obecně platnými předpisy, popř. vyhláškou obce k ochraně především památek -vč. obrazu obce, přírody - vč. ochrany krajinného rázu, přírodního bohatství, popř. obrany státu.

Veřejně prospěšné stavby (VPS) – jsou ve výkrese jednoznačně označeny identifikátory tvořenými kombinací písmen, které označují funkce a číslic, které označují bližší specifikaci zařízení.

VPS technické infrastruktury:

K – oddílná kanalizace a ČOV (K1)

VPS dopravní infrastruktury

D - úprava centrální části obce (D1); nová autobusová čekárna (D2), nové chodníky (D3), nová komunikace v přeložené trase (D4)

VPS sportovních staveb

S - sportovní hřiště – pro tenis (S1); sportovní hřiště - pro míčové hry (S2); nové přírodní koupaliště (S3),

2.0. Návrh řešení územního plánu

2.1. Vymezení řešeného území a zájmové území

2.1.1. Vymezení území

Rozsah území řešeného územním plánem tvoří katastrální území Nedvězí a Nedvězíčko o celkové ploše 577 ha. Vymezené území v celém rozsahu je řešeno v měř. 1 : 5000. Zájmové území - širší vztahy je zaznamenáno v grafické příloze

1 : 25 000.

2.1.2. Zájmové území

Obec Nedvězí v rozsahu 577 ha nachází v jihozápadní části okresu Svitavy v mírně členitém terénu krajinného charakteru na okraji severovýchodní části Českomoravské vrchoviny. Nadmořská výška obce se pohybuje od 640 do 720 m

n. m. a obklopují ji Librův kopec (722 m n.m.), Jírův kopec (729 m n.m.) a Kuklův kopec (698 m n.m.). Obcí prochází bezejmenný potok s řadou rybníků z nichž největší má rozlohu 1ha.

Na skladbě katastrálního území se podílí zemědělská půda 80% (463 ha) z čehož luk a pastvin je více než 47%. Lesy zabírají 67 ha, vodní plochy 2 ha a zastavěné plochy 6 ha.

2.2. Základní předpoklady a podmínky vývoje obce a ochrany hodnot území

2.2.1. Význam a funkce obce ve struktuře osídlení

Obec Nedvězí se nachází na silnicích III. třídy č.36032 a č.35322. Obec je vzdálena 3.5 km od města Bystrého, 4,5 km od Trhonic a ve směru na Poličku je nejbližší vesnicí Korouhev (5,5 km). Město Polička je vzdáleno 11,5 km. Obec Nedvězí je od roku 1999 součástí Mikroregionu Poličsko, který zahrnuje 21 obcí s více než 20 000 obyvateli o ploše cca 28 000 ha (viz. Strategický plán rozvoje Mikroregionu Poličsko - listopad 2000).

Obec Nedvězí je sídlem obecního úřadu. Na sídelní dělbě práce podílí výraznou dojížďkou obyvatel za občanským vybavením a zaměstnáním. V obci je situována občanská vybavenost, která svým charakterem i rozsahem v zásadě odpovídá momentálním potřebám. Chybí však větší sortiment služeb. Chybějící základní a vyšší vybavení a pracovní příležitosti jsou uplatňovány především v Poličce a v Bystrém tj. v centrech přirozeného spádového území.

Obec Nedvězí je stabilizovaným sídlem vesnického typu s významnou rekreační funkcí uplatňovanou v esteticky hodnotné členité krajině severovýchodní části Českomoravské vrchoviny s více než polovičním podílem lesů, luk a pastvin.

Vzhledem ke své poloze v zájmovém území Poličky je vhodné rozvíjet spolupráci se sousedními obcemi. Vzhledem ke kvalitnímu životnímu prostředí je předpoklad nárůstu podílu rekreačního ubytování a některých služeb souvisejících s turistikou.

Katastrálním územím obce Nedvězí procházejí systémy technické vybavenosti - trasy VN a západní hranice katastru se bezprostředně dotýká regionální biocentrum RBC 308 Královec. Z regionálního biocentra vychází severovýchodním směrem regionální biokoridor, který zasahuje do katastru obce na severní straně, společně s lokálním biocentrem LBC 18 Na potoce v rámci regionálního a lokálního systému ekologické stability.

2.2.2. Strategie rozvoje

Výchozím hlediskem koncepčního přístupu je zajištění optimálního životního a pracovního prostředí obyvatelstva, bez narušení charakteristického vesnického prostředí s bohatostí vnitřní a navazující zeleně.

Návrh územního plánu obce Nedvězí je v souladu se zpracovaným materiálem – Strategický plán rozvoje mikroregionu Poličsko (listopad 2000) .ÚPO obce (2006) respektuje záměry uvedené v tomto dokumentu. Z hlediska obce Nedvězí se jedná o požadavky, které jsou obsaženy v urbanistické studii s náležitostmi ÚPO z roku 2000 Územní plán obce (2006) respektuje náměty a požadavky uvedené v analýze, programové části a realizaci strategického plánu. Jde zejména o:

◼ základní typy veřejně prospěšných staveb

◼ rozvoj venkova a cestovního ruchu

◼ vzhled, čistotu obce a technickou infrastrukturu,

◼ podnikání

Územní plán obce vychází ze zásad trvale udržitelného rozvoje a k hlavním cílům patří vytvoření dobře fungující obce se zdravým životním prostředím a vhodnými podmínkami k rozvoji podnikatelských aktivit. Splnění těchto cílů by se mělo pozitivně projevit ve spokojenosti obyvatel, v dostatečné zaměstnanosti (souvisí se širším územím - okresem, krajem) a tedy i v jejich stabilizaci.

2.2.3. Přírodní podmínky Klimatické podmínky

Charakteristika klimatických podmínek byla stanovena z údajů pozorovací stanice v nedaleké Poličce (555 m n.mK.ú. Nedvězí spadá do oblasti mírně teplé, okrsku mírně teplého, vlhkého, vrchovinného (B8). Průměrná roční teplota se pohybuje pod 60 °C. Maximální teploty jsou v červenci a srpnu, minimální v lednu a únoru. Mezi březnem a květnem je velký teplotní rozdíl, mezi zářím a listopadem rovněž. Dlouhodobý průměr vypadá následovně:

I	II	III	IV	V	VI	VII	VIII	IX	X	XI	XII	rok
-4,2	-3,0	0,7	5,3	11,0	13,7	15,5	14,6	11,1	6,2	1,2	-2,3	5,8

Průměrná teplota vegetačního období činí 11,9°C.

V padesátiletém průměru spadne za rok 705 mm srážek. Maximum srážek je vždy v červenci, minimum v březnu. Jejich průměrné rozdělení během roku vypadá dlouhodobě takto:

I	II	III	IV	V	VI	VII	VIII	IX	X	XI	XII	rok
47	42	41	54	68	78	86	80	55	56	51	47	705

Fenologické poměry dle dlouhodobého pozorování na stanici v Mladočově (480 m n.m)

Počátek jarních polních prací: konec března Počátek senoseče: polovina června

Počátek žní ozimého žita: poslední dekáda července Počátek setí ozimého žita: poslední dekáda září

Reliéf území

Zájmové území spadá do oblasti Žďárských vrchů, podcelku Hornosvratecké pahorkatiny, vyznačující se značnou členitostí terénu. Vlastní obec leží v poměrně hluboké inverzní depresi tvořené Trhonickým potokem a jeho drobným přítokem protékajícím celou obcí. Nejvyšším vrchem katastru Nedvězí je na jeho jižním okraji Navrátilův kopec (737 m n.m), nejnižší bod (602 m n.m) se nachází v jihozápadním cípu k.ú. při Trhonickém potoce.

Vysoká členitost terénu a jeho dříve intenzivní zornění způsobovalo vysokou míru vodní eroze. V současné době je velká část zemědělské půdy na dlouhých a prudších svazích a nad zastavěným územím natolik zatravněna, že intenzita eroze se rovněž značně snížila. Pro k.ú Nedvězí jsou typické zachovalé tradiční protierozní struktury (meze, remízky, příkopy), které kromě své základní funkce působí i jako prvky esteticko – krajinotvorné.

Geologicko - pedologické poměry

Zájmové území je tvořeno horninami krystalinika zastoupené zejména neutrálními horninami ze skupiny žul, svory ojediněle ortorulami. a amfibolity. Nejčastěji se vyskytující horniny ze skupiny žul – syenity zvětrávají snadněji než kyselé vyvřeliny. Na těchto hlinitopísčitých zvětralinách s různým obsahem drobného skeletu vznikly hnědé půdy kyselé s různě mocným překryvem svahovin. V okolí Navrátilova kopce a na malém vrchu jihozápadně od zemědělské farmy v obci jsou patrné skalní výchozy.

Stříbrošedé, slídnaté svory zvětrávají tím rychleji a snadněji, čím dokonalejší je břidličnatá odlučnost. Na těchto horninách vznikly zrnitostně lehké, ojediněle středně těžké hnědé půdy kyselé a hnědé půdy kyselé oglejené.

Z mladších geologických útvarů je zastoupen pleistocén reprezentovaný svahovinami z převážně kyselého materiálu, přemístěnými z vyšších do nižších rovinatějších, méně členitých poloh. Vznikly na nich zrnitostně středně těžké, bezštěrkovité oglejené půdy zbažinělé a glejové půdy zrašelinělé.

V jižní části k.ú. při Trhonickém potoce se nachází rašelina, na níž se vytvořila rašeliništní půda.

Hydrologické poměry

Celý katastr spadá do hlavního povodí Moravy dílčího povodí Svratky. Hydrografickou síť větší části k.ú. Nedvězí a rovněž podstatnou část jeho jižní hranice tvoří Trhonický potok, který současně probíhá po historické zemské hranici Xxxx a Moravy. Potok má dva bezejmenné přítoky. Pravostranný protéká téměř celou obcí, napájí několik malých obecních rybníčků a ústí do Trhonického potoka na jižním okraji zastavěného území. Levostranný přítok ústí do Trhonického potoka níže pod obcí. Trhonický potok ústí do Svratky pod Jimramovem.

V severní části k.ú. pramení Korouhevský potok s jedním bezejmenným levostranným přítokem. Po průtoků Korouhví ústí pod touto obcí potok do Bílého potoka a ten krátce poté v obci Lačnov do Svratky.

Oba drobné, v létě často vysychající potůčky, které v k.ú. pramení se po svém soutoku vlévají u Opatova do Třebovky a ta v Ústí nad Orlicí do Tiché Orlice.

Vodní režim jednotlivých půd je ovlivňován zejména konfigurací terénu, zrnitostním složením a vnitřní drenáží jednotlivých půd v závislosti na půdotvorných substrátech.

Půdy vytvořené na syenitech a na svorech jsou dobře vodopropustné, s amlou vzlínavostí a malou vodní kapacitou. Půdy na svahovinách z převážně kyselého materiálu jsou středně, místy málo vodopropustné, s dobrou vzlínavostí dobrou vodní kapacitou. Členitost terénu způsobuje rychlý odtok srážkových vod a již zmíněné nepříznivé erozní jevy, eliminované částečně rozsáhlým zatravněním velké části orné půdy a již v minulosti důmyslnou soustavou mezí příkopů a remízků.

Zmíněný potok procházející zastavěným územím obce je málo vodnatý s malým povodím. Trhonický potok se zastavěného území dotýká jen okrajově. Zastavěné území tedy není akutně ohroženo povodněmi, jedině snad přívalovými vodami, ač i jejich výskyt je silně omezen poměrně důsledným zatravněním větší částí povodí potoka protékajícího obcí. Přesto v roce 1992 bylo zaplaveno několik domů pod obecním úřadem a za výjimečných povodní v roce 1997 byl vyplaven hostinec a dům č.83. Poslední rozliv bezejmenného potoka v důsledku vysokého stavu jarních vod a přívalových srážek se projevil na jaře 2006, kdy došlo v jihozápadní části k částečnému zaplavení parcel 249/3, 258/8 a 258/9 dnes využitých jako louka. Postupné zatravňování orné půdy v povodí obecního potoka, nebo alespoň vyloučení širokořádkových plodin z tohoto povodí a navržený poldr (viz řešení v rámci ÚPO) jistě dále výrazně omezí riziko přívalových vod a soustředěného erozního odtoku.

3,3 km Trhonického potoka na k.ú. Nedvězí je ve správě Zemědělské vodohospodářské správy, stejně jako i jeho pravostranný přítok procházející obcí v délce 1200 m a další pravostranný přítok pod obcí o délce 625 m. Zbývající část Trhonického potoka protékající lesním porostem, jakož i další drobné toky v k.ú. jsou ve správě Lesů ČR.

Biogeografická diferenciace

Dle publikace Biogeografické členění České republiky (XXXXX a kol., 1996) patří území do bioregionu 1.65. Žďárského a sice do jeho přechodné a nereprezentativní východní zóny na rozhraní s bioregionem 1. 51 Sýkořským. V potenciální vegetaci převažují bikové bučiny. V lesích převažují kulturní smrčiny. Vysoký podíl značně zmeliorované orné půdy byl v posledním desetiletí snížen masivním zatravňováním. Listnáče a další původní druhy dřevin převažují dnes zejména v rozptýlené zeleni, polních remízcích a malých selských lesících, případně zamokřených územích, kde převažují jaseniny a olšiny.

Fytocenologické a zoocenologické poměry

V k.ú. převládají společenstva svěžích jedlových bučin se střední pokryvností druhů. jako např. Oxalis acetosella, Senecio fuchsii, Viola silvatica, Rubus idaeus a fruticosus, Luzula pilosa, Mnium affine a undulatum, Dicranum scoparium, Deschampsia flexuosa aj.

V křovinném patře převládá bez černý, následuje líska obecná, růže šípková a hloh jednosemenný, ve stromovém smrk s příměsí modřínu, jedle a listnáčů, zejména břízy, javoru klenu, jeřábu ptačího, jasanu ztepilého, olše lepkavé a osiky obecné u vod pak vrby bílé a jívy.

Ve společenstvech chudých, kyselých a kamenitých jedlových bučin na chudších stanovištích převážně s nízkou pokryvností druhů převládají vedle uvedných Deschampsia flexuosa, Carex pilulifera, Entodon schreiberi, Webera nutans, Vaccinium vitisidaea Hiertatium silvaticum aj..

Na vlhkých stanovištích, kde je pokryvnost často vysoká převažují mokřadní druhy jako např. Petasites albus, Equisetum silvaticum, Impatiens noli – tangere, Stachys silvatica, Majanthemum bifolium, Athyrium filix – femina, Calamagrostis villosa a arundinacea aj.

Na kulturních a polokulturních loukách převažují kromě travních druhů kakost,

řebříček, kozí xxxxx, štírovník, jitrocel, xxxxx xx.

Pastviny jsou vlivem spásání nižší s přednostním rozšířením nespásaných druhů jako smilka tuhá, máčka ladní, pryskyřník prudký aj.

Občas zaplavované úseky v údolí Trhonického potoka občas zarůstají ostřicí, stále zaplavené puškvorcem, orobincem a rákosem a prudčeji tekoucí potůčky jsou typické výskytem mechu pramenička nebo lakušníku.

Fauna, byť celkově ochuzená, je bohatá především na měkkýše s reprezentanty jak Xxxxxxxxx, tak i Karpat. Vodstva patří do pásma pstruhového,výše pak lipanového.

Z významnějších druhů živočichů lze připomenout ze savců ježka západního, netopýra rezavého, rejska obecného, malého a vodního, plcha velkého, myšici křovinnou a lesní, veverku obecnou, jezevce lesního kočku divokou, lasici kolčavu a hranostaje, srnčí, černou a zaječí zvěř. Z ptáků pak jeřábka lesního kosa horského, králíčka obecného, křivku obecnou, holuba hřivnáče, pěnkavu obecnou, koroptve, bažanty vzácněji křepelky, skřivany, káně lesní, jestřába lesního, lysku černou a slípku zelenonohou. Z plazů ještěrku obecnou a živorodou, zmiji obecnou, užovku obojkovou, z obojživelníků skokana hnědého, ropuchu obecnou, mloka skvrnitého, z měkýšů vřetenatku nadmutou a šedou, z hmyzu ohniváčky, žlu´táska borůvkového, modráska stříbroskvrnného, různé okáče,píďalky můry a masařky.

Aktuální stav krajiny

Krajina k.ú. Nedvězí byla stejně jako celé území Českomoravské vrchoviny v letech 1960 – 1989 postižena velkoplošnou kolektivizací zemědělství se všemi známými nepříznivými důsledky. Svědčí o tom velké množství (často velmi nákladně necitlivě a neefektivně) drenážně odvodněných pozemků spojených s likvidací typických porostů maloplošných travních porostů s rozptýlenou dřevinnou zelení. Vysoká členitost terénu a přirozeně nižší úrodnost půd v k.ú. Nedvězí byla důvodem proč si toto území přesto zachovalo dodnes dostatek krajinného detailu ve formě drobných luk, lesíků, remízků, mezí, polních a lesních (dnes často neužívaných a zarůstajících) cest, ale i cestních stromořadí a soliterních stromů, zatímco jiná velkovýrobně lépe využitelná území dopadla daleko hůře. Četné, stařinou či dřevinným náletem zarůstající plochy za posledních deset let postupného útlumu zemědělské činnosti se ještě rozmnožily, takže pomalu začíná docházet k jevu opačnému, tedy snižování typického charakteru kulturní krajiny vysočiny, nyní nikoliv kořistnickým hospodařením, ale spontánním zarůstáním. To se projevuje zejména v jižní, na krajinnou mozaiku bohatší část zájmového území, především v k.x. Xxxxxxxxxx, kde byla řada

menších celků orné půdy v minulém desetiletí zatravněna a dnes není dostatečně kosena.

Část k.ú. ležící severně od vlastní obce je poněkud méně členitá, a byla tedy v minulosti výrazněji spojena do velkých bloků, které však rovněž byly v nedávné době zčásti zatravněny. I zde však nejcennější lokality představují členité okraje lesních porostů s loučkami, menšími porosty více druhů různověkých, zejména listnatých dřevin, drobné mokřadní lokality apod.

Celkově lze tedy k.ú. Nedvězí lze hodnotit jako území s poměrně zachovalým krajinným rázem s vysokou ekologickou, krajinářsko – estetickou, a tedy i rekreační hodnotou.

Koeficient ekologické stability (KES)

Představuje podíl více a méně ekologicky příznivých ploch. Do čitatele byly zahrnuty lesy, trvalé travní porosty a zatravněné ovocné sady, ostatní plochy a vodní plochy a do jmenovatele orná půda a zastavěné plochy.

67 + 212 + 6 + 39 + 2 326

KES =

245 + 6 251

= 1,3

Dle kategorizace KES vyplývá, že od hodnoty KES = 0,7 – 2,9 se jedná o tzv. harmonickou krajinu, tedy území v němž jsou přírodní a civilizační složky relativně v rovnováze. Vzhledem ke snížení intenzity zemědělství v k.ú. Nedvězí lze toto tvrzení víceméně potvrdit. Na vysoké ekologické stabilitě zájmového území se podílí zejména výrazné množství zachovalých struktur rozptýlené krajinné zeleně, zejména v jižní části k.ú.

2.2.4. Demografický potenciál

2.2.4.1. Vývoj počtu obyvatel

Ze sčítání obyvatel v roce 2001 vyplynulo, že v obci Nedvězí bydlí 226 obyvatel., z toho je 114 mužů a 112 žen. V předproduktivním věku (0 – 14 let) se jedná o 39 osob, v produktivním věku (15 – 59 let) o 141 osob a v poproduktivním věku (60 a více let) o 46 osob. Ze sčítání vyplývá, že z celkového počtu 226 obyvatel pracuje 62 mužů (54,4%) a 38 žen (33,9%), to znamená že pracujících k roku 2001 bylo celkem 100 osob (44,2%). Z tohoto počtu vyjíždělo za prací do okolních měst převážná část - 76 obyvatel (76 %). Zbylých 24 osob bylo zaměstnáno převážně v zemědělské farmě a ostatních pracovištích v obci.

Retrospektivní vývoj počtu obyvatel

Rok

Počet obyvatel

	celkem	muži	ženy
1869	457	-	-
1900	587	-	-
1930	535	-	-
1961	348	-	-
1970	000	000	000
1980	277	137	140
1991	261	134	127
1998	226	115	111
2000	227	114	113
2001	226	114	112

Retrospektivní vývoj počtu obyvatel Nedvězí ukazuje od 30. let tohoto století postupný úbytek. Tento stav lze vysvětlit, nejprve hospodářskou krizí, dále po roce 1945 odchodem do pohraničí a do průmyslové výroby ve městech. Úbytek počtu obyvatelstva pokračoval i v 70. a 80. létech, důvody byly pravděpodobně podobné, zřejmě znásobené nízkou úrovní vybavenosti a služeb a celkově nižším komfortem života oproti městům. Tento vývoj v obci Nedvězí není nijak výjimečný je obdobný jako u řady podhorských vesnic nacházejících se mimo atrakční pásma jader aglomerací resp. se nacházejících ve větších vzdálenostech od center osídlení. Zdá se, že od 80. let dochází k mírnému obratu, snižuje se míra úbytku, lidé zřejmě začínají preferovat i jiné hodnoty, zejména kvalitu životního prostředí. Je určitý předpoklad, že dojde i k mírnému nárůstu počtu obyvatel. Důvody jsou např. v relativně levnějším a zdravějším bydlení, v rozvoji podnikatelských aktivit souvisejících s cestovním ruchem a rovněž ve vhodné poloze vůči centru přirozeného spádového území - Poličce.

2.2.4.2. Výsledný stav obyvatel

Na základě vývoje počtu obyvatel obce, který měl až do roku 1998 sestupnou tendenci, v poslední době stagnující a na základě postavení obce ve struktuře osídlení lze ve výhledu počtu obyvatel počítat s mírným cca. 12 % přírůstkem. Trend rozvoje obce je v souladu s návrhem ÚPN VÚC Pardubického kraje, který je v současné době projednáván.

Ve stejném období ve srovnání s obdobnými obcemi lze předpokládat úbytek cca

3 rodinných domků - bytů (tj. cca 9 osob) z důvodu změny objektů na rekreační využití. Pro zajištění výše uvedeného trendu znamená reálně počítat se zvýšením počtu obyvatel obce Nedvězí na výsledných 404 obyvatel (tj. jeví se potřeba vytvořit územní podmínky k výstavbě 17 rodinných domků tj. pro cca 43 osob). Výpočet je následující: 226 - 9 =217 + 43 = 260.

Závěr: výhledově lze předpokládat u obce Nedvězí celkový počet 260 obyvatel. Oproti současnosti se jedná o nárůst 34 osob (43 osob nárůst - 9 osob úbytek).

2.2.4.3. Důvody pro předpokládaný vývoj počtu obyvatel:

◼ vhodná poloha vůči centrům přirozeného spádového území - Poličce a Bystrému

◼ zastavení dlouhodobého poklesu obyvatelstva obce,

◼ možný nárůst pracovních příležitostí v privátních podnikatelských aktivitách (drobná průmyslová, řemeslná výroba, občanská vybavenost a služby),

◼ předpoklad zvyšování pracovních příležitostí z důvodu posilování cestovního ruchu,

◼ přirozený demografický vývoj v horizontu 5 - 10 let,

◼ uvolnění trhu s byty s předpokládanou diferenciací cen bydlení,

◼ nižší ceny pozemků v relaci s plochami ve městech,

◼ vyšší standard bydlení v rodinných domcích a kvalitnější životní prostředí,

◼ postupné snižování závislosti obyvatel na prostředcích hromadné přepravy.

2.2.5. Ekonomický potenciál

Na území obce se nachází zemědělské zařízení - Farma s.r o Nedvězí, která zaměstnává převážnou část obyvatel zaměstnaných v obci (24 %). V živočišné výrobě se zaměřuje na chov dojnic, odchov mladého dobytka a na výkrm skotu. Farma Nedvězí spol. s r.o., hospodaří na 391,41 ha zemědělské půdy, z čehož 216,75 ha představuje půda orná. Ta byla v roce 2000 využita následovně: obiloviny 98,34 ha, okopaniny (brambory pozdní) 4,5 ha, technické plodiny (len) 10 ha, pícniny na orné půdě 103,41 ha

Občané obce v rámci vedlejší činnosti soukromě obhospodařují cca 80 zemědělské půdy.

Drobné služby jsou v současné době v obci chybí.. Vzhledem ke své poloze a z hlediska územně technických a dopravních vazeb má obec určité předpoklady pro rozvoj podnikatelských aktivit - vhodných výrobních a nevýrobních služeb, nejlépe podporujících turistiku a cestovní ruch.

2.2.6. Kulturně společenský potenciál

První písemná zpráva o obci se datuje k roku 1557. Dějiny obce Nedvězí jsou spojeny s dějinami pernštejnského panství, přičemž od 16 století patřila obec ke kunštátské vrchnosti.

Obec Nedvězí je typem lánové obce s nepravidelnou zástavbou, kde v původním členění lány polí po obou stranách údolí obvykle končily u potoka a cesty. Tento typ se rovněž nazývá dlouhá potoční vesnice (Xxxxxx Xxxxx - Základní problematika urbanistické struktury vesnice v Čechách a na Moravě - Brno VÚVA 1954). Uprostřed každého lánu se nacházela volně stojící čtvercová

usedlost. Obvykle pro každou dlouhou obec s nepravidelnou zástavbou je typická absence jasně vymezených centrálních prostorů - návsí.

Toto charakteristické členění platí i pro Nedvězí, i když na konci 19. století s vybudováním školy (1882) a kostela sv. Prokopa na přelomu 19. a 20. Století, později doplněné objekty dnešního obecního úřadu, obchodu a kulturního domu vznikl u křižovatky silnic přirozený centrální prostor obce.

Stejně jako okolní vesnice má zřejmě i Nedvězí gotický základ a řada dřevěných roubených staveb nacházejících se ještě dnes v obci má svůj původ v tzv.“ franckých dvorcích“, které přinesla do našich zemí kolonizace ve XIII. a XIV. století. Pro tyto velké selské statky je typický čtvercový dvůr, jehož jednu stranu obvykle vytvářelo obytné stavení s komorou, na druhé protilehlé straně se nacházela stodola, vpředu byla brána s vjezdem nad níž často býval špýchar a zadní stranu tvořily chlévy, konírny, ovčíny a kolny (Xxxxxx Xxxxx - Lidová architektura v Československu, Academia, Praha 1980). K obdobným domům patří i usedlost č. 27. V Nedvězí, se skládanou lomenicí, která je památkově chráněna.

V období první průmyslové revoluce v 19. století vzniklo v obci několik tíren lnu a rozšířilo se domácí tkalcovství. Svoji živnost dříve provozovalo i několik dalších řemeslníků - kovář, xxxxx, xxxxxx, pekař, švadlena, autodopravce, dva výkupčí kůží, tři stolaři a mnoho ševců. Řemeslníci pracovali doma pro podnikatele z Bystrého a Poličky. Ve vesnici byly dříve i dva obchody se smíšeným zbožím, dvě hospody a trafika.

Po roce 1945 se mnoho rodin přestěhovalo do pohraničí, čímž se podstatně snížil počet obyvatel a také zanikla všechna řemesla. Škola byla z důvodu malého počtu dětí uzavřena a její budova je dodnes nevyužita.

Nedvězí je dějištěm románu Terezy Novákové Na Librově gruntě, v kterém spisovatelka popisuje život zdejšího lidu v minulém století se všemi těžkostmi a původními zvyky. Majitelem statku Librův grunt čp.1, který je situován na nejvyšším místě obce byl Xxxxx Libra, později zde byl hostinec.

Architektura rodinných domků odpovídá místnímu prostředí, jedná se převážně o samostatné jednopodlažní objekty, převážně zemědělského typu. Novější bytová výstavba, až na několik výjimek ctí charakter vesnické zástavby. Vyšší - dvoupodlažní objekty při křižovatce silnic přirozeným způsobem zdůrazňují centrum obce. Vzhledem k odlehlé poloze objekty zemědělské farmy nenarušují vesnický charakter obce.

V obci se kromě usedlosti čp. 27, která je zapsána v seznamu kulturních památek nachází několik křížků a soch a areál hřbitova. U objektu obecního úřadu je situován pomník obětem světových válek.

2.3. Základní urbanistická koncepce

Obec Nedvězí bude rozvíjena jako harmonické sídlo s dostatkem vnitřní i navazující zeleně. Bude mít charakter kompaktního sídla s cílem vytvoření podmínek pro kvalitní bydlení rodinného charakteru. Obec rovněž vytvoří podmínky pro zdůraznění centra obce a vybudování podnikatelských aktivit k zajištění budoucí prosperity obce.

Pro urbanistickou koncepci platí tato závazná rozhodnutí:

◼ zajistit pro Nedvězí charakter kompaktního harmonicky se rozvíjejícího sídla s dostatkem vnitřní i navazující zeleně,

◼ vytvořit podmínky pro kvalitní bydlení rodinného charakteru - hlavní rozvojové plochy rodinných domků realizovat na volných plochách po celém obvodu i uvnitř obce, menší lokality v prolukách tvoří doplněk stávající zástavby,

◼ vytvořit podmínky pro zajištění budoucí prosperity obce, plochy průmyslu, drobné výroby, výrobních služeb a řemesel situovat zejména do areálu severovýchodně od stávající zemědělské farmy.

◼ drobné nerušící výrobní aktivity je možné realizovat i v obytné zóně, ve funkčním typu BV, s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu,

◼ zajistit zkvalitnění technické infrastruktury zejména v oblasti odkanalizování (vč. realizace ČOV) a dopravě vč. parkování v centrální části obce,

◼ vytvořit podmínky pro zkvalitnění estetické úrovně prostředí obce: tj zajistit úpravu veřejných prostorů zejména v centrální části obce.

2.3.1. Prostorové uspořádání území obce a ochrana krajinného rázu

Hlavní principy prostorového uspořádání a ochrany krajinného rázu jsou:

◼ chránit prostorové uspořádání obce, krajinný ráz a navazující přírodní prostředí,

◼ chránit drobnou architekturu a orientační body v území - kříže, boží muka, atd.,

◼ novou rodinnou výstavbu a přestavbu realizovat v duchu přírodní vesnické urbanistické struktury zachovávající charakter a měřítko obce,

◼ objekty služeb, podnikatelských aktivit (i případné občanské výstavby) rovněž přizpůsobovat vesnické urbanistické struktuře, charakteru a měřítku obce,

◼ v zastavěné části obce i u nové zástavby dodržovat stávající prostorové kvality. U proluk vycházet z historické uliční (stavební) čáry a u nové zástavby respektovat nově navrženou uliční čáru,

◼ všechny navržené stavební plochy, ve kterých bude řešena nová uliční síť musí být vybaveny veřejnou zelení,

◼ v zastavěné části obce posilovat a propojovat veřejnou zeleň s extravilánovou zelení. Podél komunikací a cest budovat liniovou doprovodnou zeleň,

◼ v maximální míře zachovat druhovou skladbu flóry (musí odpovídat přírodním stanovištím),

◼ dále platí tyto zásady.

◼ u nových rodinných domků i dostaveb a rekonstrukcí (vč. doplňkových objektů) 1 nadzemní podl. event. s podkrovím, (samostatně stojící objekty, event. dvojdomky šikmé střechy, tradiční materiály),

◼ u občanského vybavení (platí pro rekonstrukce a výhledovou novou výstavbu)

- 1 nadzemní podl, římsa objektů nesmí překročit hřeben střech rodinných domků,

◼ u staveb a zařízení zemědělské výroby a služeb římsa objektů nesmí překročit hřeben střech rodinných domků,

◼ nepovolit dostavby a přestavby narušující tradiční a historickou stavební čáru a strukturu objektů, nepovolit výstavbu samostatně stojících garáží vně stávajících usedlostí,

◼ podmínečně je možná dostavba tradičních objektů, nebude-li narušena historická struktura - je nutné posoudit při územním řízení,

◼ případné nové objekty v urbanistických prolukách musí respektovat charakter stávající zástavby (1 nadzemní podl. event. s podkrovím, samostatně stojící objekty, event. dvojdomky šikmé střechy, tradiční materiály

◼ vytvořit podmínky pro zkvalitnění estetické úrovně obce a v centrální části obce počítat s novým trasováním komunikací, vybudováním parkovišť, úpravou a zvětšením ploch veřejné zeleně.

2.4. Návrh členění území obce na funkční plochy, jejich charakteristika a podmínky jejich využití

Stávající využití území v současně zastavěné části obce je relativně stabilizováno. Nenacházejí se zde výrazně konfliktní prvky ve vztahu k jednotlivým funkcím, které by bylo třeba zásadně měnit. Návrhové funkční plochy logicky dokončují plynulost hranic v současně zastavěném a zastavitelném území obce. V krajině tj. na plochách mimo současně zastavěné a zastavitelné území je uplatněna metoda

„zónování krajiny“. Metoda je založena na rozčlenění krajiny do zvláštní kategorie funkčních ploch - krajinných zón vyjadřujících polyfunkčnost nebo monofunkčnost krajiny a nároky na její ochranu před různými lidskými činnostmi.

2.4.1. Bydlení

◼ V současně zastavěném a zastavitelném území obce jsou vymezeny funkční plochy pro bydlení - B (obytná území zahrnují činnosti a děje a zařízení bezprostředně související s bydlením),

◼ V rámci funkce bydlení jsou stanoveny standardní typy funkčních ploch:

BV – bydlení individuální venkovského typu. Plochy rodinných domů s chovatelským a pěstitelským zázemím pro samozásobení s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu,

BH – bydlení hromadné. Plochy bytových domů s příměsí nerušících obslužných funkcí místního významu.

Přípustné činnosti: bydlení, zeleň, parkování, technické vybavení, integrované zařízení - sídla firem, vč. nerušících provozoven, které nepřesahuje rámec a význam daného území - maloobchod (do 200 m2 prodejní plochy), stravovací zařízení, menší ubytovací zařízení, církevní a správní zařízení,

Podmínečně přípustné jsou činnosti a zařízení sportovní a rekreační, zařízení místní správy a drobné řemeslné výroby a služeb, které nenarušují obytnou pohodu,

Nepřípustné jsou veškeré činnosti děje, které nadměrně narušují obytné prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které překračují jednotlivě nebo v souhrnu stupeň zátěže pro zónu bydlení,

Stávající stav:

V obci Nedvězí v současnosti je obytná zástavba převážně jednopodlažní, event s podkrovím, několik výjimek (např. tzv. bytovka v blízkosti obecního úřadu) neruší celkový charakter obytného prostředí obce

Dle statistických údajů z roku 2001 se v obci nachází 91 domů, z toho trvale obydlených je 55 domů (54 rodinných domků a jedna tzv. bytovka) a neobydlených je 36 domů (39,6 %). Bytů je celkem 116, z toho je trvale obydlených 75 bytů. Průměrný počet bydlících osob na 1 trvale obydlený byt je 3,01. Neobydlených je 41 bytů (35,3 %), přičemž důvodem neobydlenosti je: přechodné obydlení - 2, slouží rekreaci - 34, nezpůsobilost k bydlení - 5.

Údržba obydlených domů je, až na některé výjimky, dobrá. U neobydlených domů je však většinou nedostatečná.

Koncepce rozvoje dle územního plánu

Ze stávajícího a předpokládaného výhledového počtu obyvatel v souladu s naznačenými demograficko ekonomickými trendy a územně technickými předpoklady ÚPO v oblasti bydlení navrhuje:

◼ údržbu, rekonstrukci resp. modernizaci stabilizované bytové zástavby,

◼ u nevyužitých objektů prověřit jejich opětovně využití pro bydlení (event. azylové), k rekreačním účelům event. jejich demolici,

◼ zastavět vhodná volná místa uvnitř zastavěné části obce,

◼ zastavět nově navržené rozvojové plochy, event. rezervní plochy,

◼ počítat s nezbytným úbytkem objektů sloužících k bydlení ze stavebně technických důvodů a změnou využití objektů k rekreačním účelům,

Navržené plochy pro bytovou výstavbu

P Ř E H L E D R O Z V O J O V Ý C H P L O C H

Zastavitelné plochy (v zastavitelném území)
Ozn.	Název lokality	Plocha (ha)	Funkce plochy
Z1	Pod meteorologickou stanicí	0,360	Bydlení v rod. domcích (3)
Z2	Pod Novotným	0,275	Bydlení v rod. domcích (2)
Z3	Nad Ehrenbergrem	0,322	Bydlení v rod. domcích (1-2)

Přestavbové plochy (v současně zastavěném území)
Ozn.	Název lokality	Plocha (ha)	Funkce plochy
P1	U Svobodů	0,075	Bydlení v rod. domcích (1)
P2	Pod Haluzákem	0,212	Bydlení v rod. domcích (2)
P3	Za obecním úřadem	0,285	Bydlení v rod. domcích (2)
P4	Nad Petráčkem	1,006	Bydlení v rod. domcích (5)
P5	Pod Voleníkem	0,260	Bydlení v rod. domcích (1-2)

Plochy vytipované pro aktuální výstavbu a plochy územní rezervy představují prakticky veškeré disponibilní plochy vhodné k využití pro bytovou funkcí. Tato koncepční úvaha platí pro případ, že obec Nedvězí zůstane ve stejné velikostní kategorii, ponechá si zhruba současný ekonomický význam (rozvoj vhodných podnikatelských aktivit a turistiky vč. přiměřených služeb je žádoucí), urbanistický charakter, měřítko a kvalitní přírodní prostředí.

Při umisťování staveb dle návrhu ÚPO je třeba vycházet z vyjádření Státního úřadu pro jadernou bezpečnost, tzn. respektovat ustanovení zákona č.18/1997Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) ve znění pozdějších předpisů a předpisů prováděcích, zejména vyhlášky č.307/2002

Sb. o radiační ochraně. Dle mapy „Radonové riziko na území ČR“ uvedené na webových stránkách se zastavěné území obce vč. návrhových ploch nachází v oblasti převažujícího středního a částečně nízkého radonového indexu.

Celkový počet bytů a obyvatel

V územním plánu je navrženo k zástavbě na lokalitách Z1 – Z3 a P1 – P5 celkem 17 rodinných domků (jednobytových). Ze sčítání z roku 2001 žije v průměru 3,01 osob v jednom bytě. Do budoucna, v souvislosti s všeobecným trendem lze předpokládat i v Nedvězí snižování počtu osob v jednom bytě na výsledných cca 2,5 osob. Za tohoto předpokladu by v nových rodinných domcích bydlelo cca 43 osob.

V případě vývoje dle naznačeného trendu lze v obci Nedvězí v sledovaném období předpokládat cca 260 obyvatel (226 současných obyvatel - 9 obyvatel úbytek + 43 obyvatel nárůst).

Objemově prostorové regulativy. Při výstavbě objektů pro bydlení je třeba respektovat hlavní principy prostorového uspořádání –:

◼ zůstane zachováno měřítko obce - samostatně stojící objekty, event. dvojdomky budou 1 - 2 podl. event. s podkrovím, budou použity šikmé střechy tradiční materiály,

Ochranné režimy: nejsou stanoveny

2.4.2. Občanská infrastruktura

◼ V současně zastavěném a zastavitelném území obce jsou vymezeny funkční plochy pro občanskou - veřejnou infrastrukturu (území občanské - veřejné infrastruktury je určeno k uskutečňování činností, dějů a zařízení k některým službám souvisejících s komplexností bydlení a životními potřebami obyvatelstva),

◼ V rámci funkce občanské infrastruktury jsou stanoveny standardní typy funkčních ploch:

OV - občanská infrastruktura „sociálního“ typu. Plochy veřejné správy, školství, církevní, vědy a výzkumu, kultury, zdravotnictví, sociální péče pro administrativu a správu.

OK - občanská infrastruktura „komerčního“ typu. Plochy převážně komerční občanské infrastruktury – maloobchod, stravování, administrativa,

Přípustné činnosti: využití území je pro služby administrativně správní, vzdělávací, kulturně osvětové, církevní, zdravotnické a sociální péče, maloobchodní, stravovací a ubytovací, obvyklá je integrace bydlení a administrativně správních zařízení.

Podmínečně přípustné jsou na těchto plochách větší kapacity bydlení, plošně náročná zařízení maloobchodní a stravovací, nerušící služby a podnikatelské aktivity, popř. nezbytné technické vybavení.

Nepřípustné činnosti, děje a zařízení jsou ty, které nadměrně narušují prostředí, nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které překračují jednotlivě nebo v souhrnu stupeň zátěže pro toto území.

Stávající stav:

a) veřejná správa - současný stav

◼ kancelář obecního úřadu je situována v objektu Obecního úřadu. V objektu je rovněž telefonní automat, knihovna a obecní byt.

◼ hasičská zbrojnice - samostatný objekt sousedící s Obecním úřadem Koncepce rozvoje dle územního plánu

Současné provozy jsou stabilizovány a odpovídají výhledovému stavu obyvatelstva a požadavkům urbanistické studie. Ostatní vybavenost (např. pošta, peněžní ústav chybějí) vzhledem k nízkému počtu současných i výhledových obyvatel. Pošta a peněžní ústavy jsou v Bystrém a Poličce. V případě zájmu lze tato zařízení realizovat v objektu stávajícího obecního úřadu, např. v části využívané jako byt.

b) školství a výchova - současný stav

◼ mateřská školka - v obci není, děti navštěvují MŠ v Bystrém,

◼ základní škola, byla v obci pro nízký počet dětí zrušena. Objekt bývalé školy je v současnosti využíván pro kulturně společenské akce (rezerva pro služební byt). Žáci obce navštěvují školu - v Bystrém.

Koncepce rozvoje dle územního plánu

U MŠ i ZŠ dle urbanistických ukazatelů není v současnosti i budoucnosti reálné počítat se zařízením ve vlastní obci. Děti jsou do školských zařízení rozváženi autobusem - soukromým okruhem.

c) kultura a osvěta - současný stav

◼ Je uplatňována v rámci kulturního domu jehož součástí je sál o kapacitě 100 osob s příslušenstvím (jídelna, jeviště a kuchyně) o ploše celkem 256 m2 se samostatným zázemím. Ze společenských akcí se zde konají taneční zábavy (3x až 4x za rok). Objekt je situován ve středu obce, je polyfunkční, kromě sálu se zde nacházejí restaurace (2 místnosti - 71 m2) se samostatným zázemím a klubovna mládeže. K restauraci přiléhá letní zahrádka. Pro kulturně společenské akce je také využíván objekt bývalé školy.

◼ knihovna - je součástí objektu Obecního úřadu

◼ kostel sv. Prokopa je ve vlastnictví obce, není památkově chráněný. Koncepce rozvoje dle územního plánu

Z hlediska kapacitního rozsah i struktura stávajících zařízení vyhovují jak pro současnost tak výhled. S vybudováním výletiště v lokalitě navazující na sportovní areál došlo ke zkvalitnění prostoru ke konání společenských akcí. Pro zkvalitnění okolí občanské vybavenosti obce je důležitá realizace úprav centra a veřejné zeleně (akce zařazená mezi veřejně prospěšné stavby a do místního programu obnovy vesnice).

d) zdravotnictví a sociální péče - současný stav

◼ zdravotnická zařízení v obci nejsou - zdravotní středisko a lékárna jsou v Bystrém a Poličce

Koncepce rozvoje dle územního plánu

Vzhledem k současnému i výhledovému počtu obyvatel a ekonomice provozu zdravotnických zařízení nelze počítat s jejich umístěním v obci. V případě potřeby lze situovat azylové bydlení v některém v současnosti nevyužitém objektu (po jeho vykoupení).

e) maloobchodní zařízení a služby - současný stav

◼ prodejna smíšeného zboží Jednota Svitavy (52 m2 prodejní plocha, 33 m2 sklad) je situovaná v samostatném objektu vedle bývalé školy

Koncepce rozvoje dle územního plánu

Současné i výhledové potřeby jsou uspokojovány ve stávajících zařízeních.

f) stravování a ubytování - současný stav

◼ pohostinství je situováno v objektu kulturního domu (40 m2). Na vnitřní restaurační provoz navazuje letní zahrádka. Ubytovací kapacity chybějí.

Koncepce rozvoje dle územního plánu

Současné i výhledové potřeby stravování jsou uspokojovány ve stávajícím zařízení. Zařízení obchodu a služeb, ale i stravování a ubytování, které jsou dnes výhradně soukromé podléhají zákonitostem trhu a reálným potřebám obyvatel - např. v souvislosti s rozvojem cestovního ruchu. V případě výhledové potřeby by bylo situování dosud chybějící ubytovací kapacity předmětem návrhu územního plánu resp. budoucí aktualizace.

g) ostatní zařízení - současný stav

◼ objekt dříve sloužící pro potřeby Českého hydrometeorologického ústavu je situována blízko vrcholu Librova kopce (722 m n. m.). Dnes je objekt v soukromém vlastnictví a získaná data jsou využívána k meteorologickým účelům,

◼ telefonní automat situovaný v objektu Obecního úřadu,

◼ autobusová čekárna je situována u obchodu a další při vjezdu do obce od Bystrého

Koncepce rozvoje dle územního plánu

U objektu dříve sloužícího Českému hydrometeorologickému ústavu a u telefonního automatu se nepředpokládají změny. Vybudování nové autobusové čekárny v centru obce je zařazeno mezi veřejně prospěšné stavby (viz. výkres č. 5) a do seznamu akcí, které budou realizovány v rámci místního programu obnovy vesnice.

Objemově - prostorové regulativy. Při výstavbě objektů občanské infrastruktury je třeba respektovat hlavní principy prostorového uspořádání:

◼ výhledové úpravy nebo nová výstavba nesmí překročit stávající hřeben střechy, šikmá střecha, tradiční materiály, zůstane zachováno měřítko a charakter obce.

Ochranné režimy: Nejsou stanoveny

2.4.3. Výroba

◼ V současně zastavěném a zastavitelném území obce jsou vymezeny funkční plochy pro výrobu (území výrobních aktivit je určeno především k umisťování a uskutečňování výrobních činností průmyslových zemědělských, výrobních služeb a ostatních služeb vč. administrativy a provozoven),

◼ V rámci funkce výroby jsou stanoveny standardní typy funkčních ploch:

VD – výroba drobná. Plochy malovýroby či podružné výroby, výrobní i nevýrobní služby.

VZ – výroba zemědělská. Plochy zemědělské výroby a přidružené drobné výroby,

Přípustné činnosti: obvyklé a přípustné využití území zahrnuje zařízení výroby a výrobních služeb průmyslových popř. zemědělských, sklady a zařízení velkoobchodu s minimální frekvencí styku se zákazníky,

Podmínečně přípustné využití území zahrnuje komerční aktivity, sportovní zařízení pro zaměstnance a byty pro ostrahu, nebo majitele zařízení,

Nepřípustné využití území zahrnuje bydlení, a obslužné děje a zařízení, které bezprostředně s bydlením souvisejí,

Stávající stav:

Areál zemědělské výroby - Farma s r. o. Nedvězí je situován na jihovýchodním okraji střední části obce. Nachází se zde objekty živočišné výroby s následující provozní charakteristikou:

◼ Kravín „K 96“ - chov dojnic - 98 kusů - stelivový provoz, hluboká podestýlka,

◼ Odchovna mladého dobytka - vazná - 90 kusů, stelivový provoz, hluboká podestýlka

◼ Výkrm skotu - 190 ks – hluboká podestýlka,

Pozn. :vypočtená ochranná pásma Farmy s r. o. Nedvězí nezasahují do stávající obytné zástavby.

Na území obce Nedvězí se nenachází žádný průmyslový podnik, ani jakékoliv drobné služby výrobního charakteru.

Koncepce rozvoje dle územního plánu

◼ areál zemědělské výroby zůstane v současném rozsahu, doporučuje se jeho ozelenění, zejména liniovou zelení na okraji. Územní plán navrhuje přeložkou komunikace ve směru na Sulkovec, která prochází zemědělským areálem a současně napojuje obytný objekt č. 62. Touto přeložkou dojde k odstranění vážné provozně dopravní závady. Při vstupu do areálu je navrženo kapacitní parkoviště společné s budoucím areálem výrobních služeb. Je třeba akceptovat ochranné pásmo okolo zemědělského závodu, v kterém nelze realizovat obytnou zástavbu.

◼ k podpoře podnikatelských aktivit s cílem zlepšit místní zaměstnanost i dostupnost řemeslných služeb realizovat v prostoru při přeložce komunikace směrem na Sulkovec areál o rozloze 0, 60 ha (Z4). Na této ploše nelze provozovat výrobní nebo nevýrobní služby, které by charakterem své činnosti obtěžovaly přilehlou obytnou i případnou výhledovou zástavbu. Vhodné by byly takové výrobní programy, které by podporovaly turistiku a rozvoj cestovního ruchu. Návrh nové zástavby musí respektovat areálem procházející stávající vodovodní výtlačný přivaděč z vodojemu Farma a ochranné pásmo 2m od osy na každou stranu vč. hydrantu.

◼ využít devastovaný (bývalá usedlost) objekt st.p. č. 60/1 a 60/2 nacházející se v zemědělském areálu pro drobné výrobní nebo nevýrobní služby (P6). Vhodné

by byly rovněž výrobní programy podporující turistiku a rozvoj cestovního ruchu,

◼ Využívat vhodný domovní fond pro další potřebné služby, které by charakterem své činnosti rovněž neobtěžovaly přilehlou obytnou zástavbu.

P Ř E H L E D R O Z V O J O V Ý C H P L O C H

Zastavitelné plochy (v zastavitelném území)
Ozn.	Název lokality	Plocha (ha)	Funkce plochy
Z4	Za farmou	0,600	Výroba drobná, malovýroba, , výrobní i nevýrobní služby.

Přestavbové plochy (v současně zastavěném území)
Ozn.	Název lokality	Plocha (ha)	Funkce plochy
P6	Jedenáctka	0,095	Výroba drobná, malovýroba, , výrobní i nevýrobní služby

Objemově – prostorové regulativy. Při výstavbě objektů výrobních objektů je třeba respektovat hlavní principy prostorového uspořádání:

◼ zůstane zachováno měřítko obce - římsa objektů zemědělské výroby a podnikatelských aktivit nepřesáhnou 7 m nad terénem. Doporučují se rovněž šikmé střechy.

Ochranné režimy: nejsou stanoveny

2.4.4. Rekreace

◼ V současně zastavěném a zastavitelném území obce jsou vymezeny funkční plochy pro rekreaci a sport (území jsou určená pro umisťování činností, dějů a zařízení sloužících k uspokojování rekreačních a sportovních potřeb obyvatel),

◼ V rámci funkce rekreace jsou stanoveny standardní typy funkčních ploch:

RS – rekreace – sport. Plochy rekreačních a sportovních areálů,

Přípustné jsou zařízení sloužící výhradně pro sportovní činnosti a rekreační areály,

Podmínečně přípustné je na těchto plochách zřizování zařízení maloobchodních, stravovacích a ubytovacích, které doplňují hlavní funkci, popř. nezbytného technického vybavení vč. parkování

Nepřípustné jsou činnosti, děje a zařízení, které narušují prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně, včetně činností a zařízení chovatelských a pěstitelských, které překračují jednotlivě nebo v souhrnu režim tohoto území

Stávající stav:

a) Rekreace a sport

V obci je ke sportu využívána plocha u průjezdní komunikace - naproti kulturnímu domu. Plocha má charakter fotbalového hřiště. Součástí areálu je i dětské hřiště a přilehlý prostor – výletiště se šatnami, využívaný ke společenským akcím. Chybí další sportovní plocha k souběžnému provozování dalších míčových her např. tenisu. I když je v obci rozsáhlá plocha obecního rybníku je koupání obyvatel provozováno v Bystrém a dalších okolních rybnících.

Koncepce rozvoje dle územního plánu

Sportovní vybavení neodpovídá současným potřebám obyvatel obce. Územní plán proto navrhuje zřízení hřiště pro tenis (Z5) jako rozšíření stávající sportovní plochy s výletištěm a šatnami severozápadním směrem Stávající dětské hřiště bude vybaveno základním mobiliářem (houpačky, pískoviště, průlezky) včetně okolní. Druhá sportovní plocha – hřiště pro míčové hry (P7) je navržena v návaznosti na rybník – jižně od centra obce. Stávající sportovně rekreační areál s výletištěm a šatnami rozšířený o tenisové hřiště je třeba upravit a doplnit vhodnou zelení a nejlépe lehkými mobilními konstrukcemi event. dřevěnými průlezkami a houpačkami pro menší děti. ÚPO obce rovněž navrhuje situování přírodního koupaliště (rybníka) (Z6) v prostoru mimo současně zastavěnou část obce - v lokalitě pod Kuklovým kopcem, v trati K západu Slunce. Areál koupaliště může sloužit i hromadné pobytové rekreaci. (podrobněji viz kapitolu ad. b - Rekreace a cestovní ruch - rekreace u vody).

P Ř E H L E D R O Z V O J O V Ý C H P L O C H

Zastavitelné plochy (v zastavitelném území)
Ozn.	Název lokality	Plocha (ha)	Funkce plochy
Z5	Nad hřištěm	0,112	Sportovní hřiště pro tenis.
Z6	Pod Kuklovým kopcem	1,040	Přírodní koupaliště

Přestavbové plochy (v současně zastavěném území)
Ozn.	Název lokality	Plocha (ha)	Funkce plochy

P7 U obecního rybníka 0,291 Sport. hřiště pro míčové hry

b) Rekreace a cestovní ruch

Obec Nedvězí leží ve velmi hodnotné a členité krajině Hornosvratecké vrchoviny silničně poměrně vzdálené i od menších měst. Nejblíže je do Jimramova (cca 7km), a Poličky (cca 10 km), dále již do Svitav (cca 21 km), Bystřice nad Pernštejnem (cca 21 km), či do Nového Města na Moravě (rovněž cca 21 km). Poměrně vzdálená je i železniční trať (nejblíže v Poličce), autobusové spojení existuje pouze mezi sousedními obcemi Bystré a Korouhev.

Turisticky nevýhodná poloha katastru způsobuje, že přes vysokou hodnotu lidové architektury v obci, zajímavé novogotické stavby kostela i harmonická skladba luk, mezí a remízků v členitém terénu okolí obce leží katastr doposud poněkud stranou turistického zájmu. Nepřítomnost turisticky značených cest, místní hostinec bez stravování a žádná možnost koupání jsou důsledkem toho, že obec je centrem spíše chalupářské rekreace, než vysoké turistické návštěvnosti.

Vysoký potenciál atraktivní krajiny v katastru Nedvězí i jeho okolí je předpokladem a pobídkou k jeho optimálnímu a citlivému rekreačnímu a turistickému využití.

Atraktivitu obce dokládá i poměrně vysoké množství celkem 33 původních objektů venkovské zástavby využívaných dnes jako rekreační chalupy, což představuje více než třetinu všech popisných čísel v obci. Současné podmínky umožňující širší cestování a rozmanitější formy rekreace povedou zřejmě i k pronajímání některých objektů a tím i seznámení s Nedvězím pro širší okruh návštěvníků.

Koncepce rozvoje dle územního plánu

Úpravou venkovního posezení s informační tabulí o historii a současnosti obce před současným hostincem ve vazbě na lokální cyklostezku procházející obcí může zvýšit turistickou přitažlivost obce.

Turistickému zájmu by rovněž pomohla výstavba již zmíněného přírodního koupaliště (rybníka), ve vybrané lokalitě (Z6) mimo současně zastavěné území - pod Kuklovým kopcem

Turistické trasy a cyklostezky

Řešeným územím neprochází žádná značená turistická trasa. V blízkosti katastrálních hranic však prochází několik turisticky značených cest:

◼ V těsné blízkosti jihovýchodní hranice k.ú. vede: turisticky značená zelená stezka Dalečín – Bystré – Starý Svojanov.

◼ Z Bystrého vychází xxxx xxxxxxx červeně značená trasa Bystré – Polička – Svratka – Kameničky – Krouna – Předhradí – Luže – Toulovcovy Maštale – Budislav.

◼ Krátká okružní žlutě značená trasa propojuje sousední Trhonice a Jimramov.

Regionální cyklotrasy v nejbližším okolí:

◼ Č. 104 – Městečko Trnávka – Křenov – Brněnec – Svojanov – Bystré – Nyklovice – Jimramov - Sněžné – Kadov

◼ Č. 4019 – Litomyšl – Polička – Modřec – Bystré

◼ Č. 4106 – Polička – Lačnov - Krásné

Obcí prochází místní cyklotrasa Lucký vrch – Lačnov –Korouhev – Nedvězí – Bystré – Hartmanice – Trpín, která je navržena jako odklon stávající cyklotrasy č. 104 odbočující ze Sukovce po stávající polní cestě, která je navržena k novému trasování (Z8 mimo Zem.družstvo) přes jižní část obce (k.x. Xxxxxxxxxx) a po silnici dále směr Trhovnice – Jimramov..

Koncepce rozvoje dle územního plánu

Zviditelnění obce Nedvězí a jejího krajinářsky velmi atraktivního okolí by pomohla turisticky značená cesta odbočující ze stávající zeleně značené trasy na rozcestí nad Veselím směrem na Ubušínek (navržená vesnická památková rezervace rovněž bez značené trasy) – Nedvězí – Horní Jedlovou a Modřec, kde by se napojila na stávající červeně značenou trasu z Bystrého do Poličky, Svratky atd. Přes k.ú. Nedvězí by tato značka procházela cestou vedoucí přes hřeben jižně od Ubušínku, do k.x. Xxxxxxxxxx – silnicí přes celou obec až na její „horní konec„a odtud kolem Librova kopce polní cestou na k.ú. Horní Jedlová.

Uvedená značená cesta na k.ú., Nedvězí je vedena po relativně pohodlných polních cestách,přes obec pak po stávající silnici a je tedy přitažlivá jak pro pěší, tak i pro cykloturisty a běžkaře.

Na základě konzultace s obecním zastupitelstvem je navrženo odklonění stávající výše uvedené cyklotrasy č. 104 z frekventovanější komunikace II. Třídy č. 375 ze Sulkovce na klidnější trasu po zpevněné polní cestě přes Nedvězí a dále přes Trhonice na sever a po II/360 do Jimramova opět na trasu č. 104.

Dle názorů obecního zastupitelstva by návštěvnosti obce pomohla i regionální lyžařská běžecká trasa z Korouhve (s napojením od Trhonic) od severozápadu po polních cestách přes Nedvězí s napojením na zelenou značku na hranici k.ú. jihovýchodně od obce a dále do Bystrého. Možnosti a realizace tohoto návrhu je třeba projednat s Klubem českých turistů.

Rekreace u vody

V zastavěném území obce Nedvězí se nachází celkem 6 zpravidla drobných vodních nádrží (původně zřejmě rybníčků pro domácí vodní drůbež), které pro

své malé rozměry, tak i pro nízkou kvalitu vody pro rekreaci vhodné nejsou. Výjimku tvoří větší rybník poblíž obecního úřadu a kostela. Ani ten však ke koupání běžně neslouží. Kvalita vody je proměnlivá a břehy nejsou k tomuto účelu upraveny.

Mimo zastavěné území obce se nacházejí tři lokality bývalých rybníčků v západní a severozápadní části k.ú. Tyto jsou však dnes bez vody, nefunkční jen se zbytkem hráze a malým mokřadem

V nejbližším okolí obce se nachází dvě nádrže vhodné ke koupání v Bystrém, rybník Musil mezi Korouhví a Horní Jedlovou a malé koupaliště v Nyklovicích.

Koncepce rozvoje dle územního plánu

Pro obnovení rybníka za účelem rekreace se jako nejvýhodnější jeví lokalita v údolnici mezi Kuklovým kopcem a silnicí do Korouhve v trati K západu Slunce (Z6) – viz popis ad.a. Rybník prezentovaný jako víceúčelová nádrž by mohl být financován z Programu revitalizace říčních systémů a je navrženo jeho napojení přístupovou cestou – odbočkou ze silnice Nedvězí – Korouhev. V mokřadní lokalitě nad bývalým rybníčkem by mohla být vybudována ještě jedna drobná sedimentační biologická nádrž.

Zimní rekreace

Sněhové podmínky v k.ú. Nedvězí a jeho okolí umožňují s výhodou využít lesních i polních cest k lyžařské turistice. V této souvislosti lze uvažovat o zprovoznění zmíněného ubytování v bývalé škole i o pravidelném teplém stravování v něm během lyžařské sezóny alespoň o víkendech a vánočních, pololetních a jarních prázdninách.

Pro sjezdové lyžování obec vhodný terén nemá, nejbližší malý lyžařský vlek se nachází cca 9 km odtud v obci Sedliště. Pro sáňkování a dětské lyžování je nicméně využíván jihozápadně exponovaný svah pod skaliskem za zemědělskou farmou. Obecní rybníčky lze doporučit k zimnímu bruslení.

Koncepce rozvoje dle územního plánu Současný stav vyhovuje

Krátkodobá rekreace místních obyvatel

Krátkodobá rekreace je uplatňována v rámci stávajícího sportovního hřiště. Ostatní rekreace, běh a chůze v terénu probíhá v navazujícím přírodním prostředí.

Koncepce rozvoje dle územního plánu

viz. kapitola ad.a. o rekreaci a sportu a jednotlivých typech rekreace Objemově - prostorové regulativy

◼ Vybavení dětských hřišť předpokládá pouze lehké mobilní konstrukce. Nesmí být narušena kvalita přírodního prostředí. V případě potřeby mohou být sportovní lokality využívány pro společensko kulturní akce. Prostor pro rekreační aktivity probíhající v navazujícím přírodním prostředí není třeba regulovat.

Ochranné režimy: nejsou stanoveny

2.4.5. Zeleň sídelní

◼ V současně zastavěném a zastavitelném území obce jsou vymezeny funkční plochy pro zeleň sídelní. Součástí je veřejně přístupná zeleň a veřejná prostranství, soukromá zeleň, zejména zahrad, zeleň ochranná a izolační, zeleň přírodního charakteru udržovaná v přírodě blízkém stavu a zeleň s výrazným podílem vodního toku či vodní plochy (vodní toky a plochy). K plochám sídelní zeleně patří i plochy veřejných a vyhrazených pohřebišť.

◼ V rámci funkce zeleň sídelní jsou stanoveny standardní typy funkčních ploch:

ZV - zeleň veřejně přístupná. Plochy parkově upravené zeleně, většinou přístupné veřejnosti vč. případných vodních ploch a toků,

ZS - zeleň soukromého charakteru – vyhražená. Nezastavitelné plochy soukromé zeleně (zejména zahrad), většinou oplocené sloužící převážně soukromým účelům uživatelů,

ZW - zeleň s výrazným podílem vodní plochy či vodního toku. Plochy v sídlech „pod“ vodními plochami a toky vč. pobřežní zeleně, vodní toky a plochy,

ZH – hřbitovy. Xxxxxx veřejných a vyhrazených pohřebišť

ZO – zeleň liniová, ochranná a izolační. Plochy liniové, ochranné a izolační zeleně

Přípustné činnosti: soukromá zeleň, zejména zahrad a zeleň přírodního charakteru umožňují pouze údržbu a výsadbu vhodné zeleně, případně drobné terénní úpravy ke zkvalitnění odtokových poměrů. U veřejné zeleně se připouští odpočinek a rekreace obyvatel. Plochy veřejných prostranství slouží k intenzivnějšímu pěšímu pohybu obyvatel a k uložení inženýrských sítí. Kultovní funkce je uplatňována na plochách hřbitova. Ochranná a izolační zeleň odděluje výrobní aktivity od obytné a občanské zástavby, dotváří cesty a pobřežní zeleň vodní toky a plochy.

Podmínečně přípustná je nezbytná technická vybavenost, drobné stavby, zpevněné plochy pro parkování,

Nepřípustné jsou činnosti, děje a zařízení, které narušují kvalitu prostředí nebo takové důsledky vyvolávají druhotně a rovněž jakákoliv výstavba, kromě výše uvedených případů.

Stávající stav

Zeleň veřejně přístupná a veřejná prostranství, soukromá zeleň zahrad, zeleň ochranná a izolační, zeleň přírodního charakteru, zeleň s výrazným podílem vodní plochy a toku, plochy pohřebišť,

Zastavěné území obce Nedvězí je typické rozvolněnou zástavbu samostatných chalup a selských dvorců podél hlavní komunikace mezi níž se nachází dostatek zelených ploch sadů a zahrad se zpravidla listnatými stromy a keři. Významným kompozičním prvkem obce jsou vodní plochy (celkem 6) včele s velkým centrálním rybníkem, který je ze tří stran obklopený zelení zahrad a veřejnou zelení. Na jihozápadě na obec navazuje biokoridor v okolí potoka. Přírodní charakter obce dotváří vzrostlé stromy ulic a veřejných prostranství zejména centrální části obce v okolí kostela, kulturního domu a sportoviště. K dalším zajímavostem patří výrazné orientační body – Librův a Kuklův kopec.

Koncepce rozvoje dle územního plánu

Centrální prostor obce

V současné době je v prostoru mezi školou, prodejnou a kostelem pouze malá plocha zeleně s dřevěnou autobusovou čekárnou, několika tůjemi uprostřed a křovitými mochnami (Potentilla fruticosa) po okrajích plochy. Výsadbě vyšších stromů brání v tomto místě elektrické vedení a možné ztížení dopravního rozhledu. Další drobná plocha zeleně s několika stříbrnými smrky (Picea pungens

„Argentea„) se nachází o cca 20 m výše při hostinci. Na to navazuje travnatá plocha se vzrostlými stromy mez kostelem a rybníkem. Jediné vyšší stromy – dvě lípy a třešeň se nacházejí na ploše pod hostincem. Celý prostor působí nejednotně. Xxxxxx je rekreačně nevyužitelná a zbytečně zaasfaltována.

Územní plán navrhuje úpravu centrální části obce - nové trasování místních komunikací vč. přístřešku zastávky hromadné dopravy, vybudování parkovišť, úpravu a zvětšením ploch veřejné zeleně.

V parkových úpravách nové návsi, kde budou zapojeny dlažby, lavičky, osvětlení a odpadkové koše se uplatní zejména domácí dřeviny (lípy, javory, střemchy, jeřáby). V parteru se však mohou objevit některé typické introdukované pokryvné dřeviny jako poléhavé jalovce a skalníky, případně domácí břečťan.

Po obvodu parku mohou být vysazeny skupiny domácích, případně zdomácnělých keřů jako svída krvavá (Cornus sanguinea) růže svraskalá (Rosa rugosa, kalina obecná (Viburnum opulus), líska obecná a červená (Corylus avelana a maxima),

jasmín –pustoryl věncový (Philadelphus coronarius) meruzalka alpská (Ribes alpinum) apod.

Parkem by měla vést cesta z povrchem z prosívky, případně vybraného přírodního kamene, která by měla spojovat jednotlivé lavičky a dětské hřiště. Bude vhodné doplnit několik osvětlovadel a odpadkových košů.

Podrobnější řešení centrálního parčíku v obci by měla vyřešit zjednodušená projektová dokumentace.

Podobné úpravy veřejné zeleně se doporučují u parku vedle kulturního dům a u rybníčků situovaných podél průjezdní komunikace.

Zeleň liniová, ochranná a izolační

ÚPO navrhuje doplnění liniové zeleně kolem silnic a účelových cest. Záměrem je vrátit krajině původní měřítko, prostorově estetickou kvalitu i ekologickou hodnotu. Ze stejných důvodů ze navrženo i ozelenění nepříliš vzhledné zemědělské farmy, která se nachází na jihovýchodním horizontu obce. Forma odclonění liniovou výsadbou stromů bude využita i v případě ČOV. Vzhledem k tomu, že se jedná o stavby na okraji resp. mimo zastavěné území musí být důsledně použity domácí dřeviny, které budou tyto stavby obklopovat v kompaktním několikařadém pásu. Zatímco keře budou vysazeny v několika řadách, stromy budou rozptýleny v několika skupinách. Z druhů lze použít rychle rostoucí dřeviny (stanovištně vhodné kultivary topolů), následně pak cílové dřeviny jako javor klen, jeřáb ptačí, střecha obecná apod. z keřů např. hloh obecný, líska obecná, svída krvavá, brslen obecný, růže šípková apod.

Rozvojové regulativy:

◼ při údržbě a výsadbě v rámci vymezené zeleně veřejné a soukromé – vyhražené budou využity domácí odolné dřeviny. Na uvedených plochách jsou možné pouze drobné terénní úpravy ke zkvalitnění odtokových poměrů. Budou vytvářeny souvisle koncipované plochy zeleně s návazností na krajinu při respektování návrhu územního systému ekologické stability.

◼ náhradní výsadba za pokácené dřeviny na rozvojových plochách bude situována na obecních pozemcích, které odpovídají plochám navržených k vegetačním úpravám popsaných na předchozích stranách. Výše uvedené lokality mohou současně sloužit jako kompenzace k případné náhradní výsadbě za dřeviny likvidované v rámci různých stavebních akcí v obci. Jednou z forem náhradní výsadby může být realizace liniové zeleně podél úseků cest a vodních toků, kde zeleň v současnosti chybí – převážně v zastavěném území.

Ochranné režimy: nejsou stanoveny

2.4.6. Vodní toky a plochy

◼ Vodní toky a plochy patří k prvkům fyzické geografie a nejsou samostatnou funkcí pro kterou se stanovují závazné regulativy. Řešení problematiky vodních toků a ploch však má velký význam pro koncepci jak současně zastavěného a zastavitelného území tak pro území vně těchto hranic tj. pro krajinu. Z tohoto důvodu jsou v samostatné kapitole popsány jak stávající stav tak návrhy v rámci koncepce územního plánu. Součástí kapitoly jsou i doporučení a požadavky vodohospodářských orgánů a ochranná pásma. Problematika vodních toků a ploch je pro svoji rozmanitost součástí i dalších kapitol – „Rekreace“, a „zeleň sídelní“ – zeleň s výrazným podílem vodní plochy a vodního toku.

Stávající stav

Hydrogeologicky náleží řešené území do povodí řeky Moravy. Celé území katastru obce Nedvězí se nachází v III. stupni PHO vodní nádrže Vír, které je v současné době v revizi. Vodní plochy na katastru obce spravují Zemědělská vodohospodářská správa, Lesy České republiky a Povodí Moravy. Obcí protéká částečně upravený místní potok (meliorační odpad Sr c, který se vlévá do Sr a. Nachází se zde několik rybníčků, z nichž největší Obecní rybník má rozlohu 1 ha a slouží jako požární nádrž, rybník Haluzák je rovněž požární nádrž - je to nádrž přírodní s betonovou hrází, další rybníčky jsou Dohnalův, Xxxxxxxx a další. V katastru obce se nalézají další rybníky a meliorační odpady (viz grafická příloha). Místní potok se svými přítoky je zaústěn pod obcí do Trhonického potoka, který se následně vlévá do řeky Svratky, patřící Povodí Moravy. Ostatní vodní toky v katastru obce – bezejmenný levostranný přítok Trhonického potoka v km 5,9 a bezejmenný pravostranný přítok Trhonického potoka v km 5,0 patří Zemědělské vodohospodářské správě, a to ČHP 4-15-02-024 a 4-15-01-019 pracovišti Svitavy, ČHP 4-15-01-028 pracovišti Žďár nad Sázavou, meliorační odpad Nedvězí II, který je v majetku půdního fondu rovněž Zemědělské vodohospodářské správy a další drobné vodoteče patřící pod správu Lesy České republiky. Průtokové charakteristiky místních drobných vodotečí nejsou v zájmovém území sledovány. Klimaticky je území řazeno do oblasti mírně teplé, podoblasti vlhké až velmi vlhké.

Koncepce rozvoje dle územního plánu

V katastru obce se dle sdělení Zemědělské vodohospodářské správy Žďár nad Sázavou nepočítá s výraznými úpravami nebo změnami na vodních plochách, požadují zachování minimálně 3m široký pruh podél toku a případné dotčení vodotečí je třeba předem projednat se správcem vodního toku. Návrh respektuje chráněná území využitelných vodních zdrojů v souladu se zákonem č.254/2001 Sb. Vodní zákon. Zpracovatel doporučuje vyčištění a úpravu požární nádrže v obci, případně drobné úpravy místního potoka, jeho přítoků a rybníčků. Veškeré úpravy nebo zásahy do vodních ploch je nutné předem konzultovat se správci vodních ploch a vodotečí. Územní plán obce plně respektuje trasy vodních toků a melioračních svodnic. Rovněž je respektována doprovodná zeleň. Dle vodního zákona č. 254/2001 Sb. § 49 jsou správci toků po projednání s vlastníky oprávněni

užívat pozemků sousedících s korytem vodního toku u drobných vodních toků nejvýše v šířce 6 m od břehové hrany. Zemědělská vodohospodářská správa požaduje na svých tocích zachování minimálně 3m širokého pruhu podél toků. Vybudováním splaškové kanalizace a napojením na čistírnu odpadních vod dojde ke zlepšení kvality vody v místních potocích, rybníčcích a následně vodních toků v katastru obce Nedvězí, Trhonického potoka a řeky Svratky. Návrh odvádění extravilánových vod je řešena v kapitole Odpadní vody.

Pro vodní tok v území nebylo vodohospodářsky stanoveno záplavové území. Obec má vypracovaný povodňový plán v koordinaci plánů většího území (vypracováno dle Nařízení vlády č.100/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Technická opatření v obci Nedvězí vycházejí z metodické směrnice MŽP ČR – Metodika revitalizace říčních systémů. Současný územní plán respektuje nařízení o povodních uvedená v zákoně č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů. Zpracovatel doporučuje provést protipovodňová opatření podle zpracovaného programu.

Přestože drobný bezejmenný potok procházející od severovýchodu zastavěným územím obce je málo vodnatý a s malým povodím došlo v posledním období k menším záplavám v letech 1992 a 1997. Poslední rozliv potoka v důsledku vysokého stavu jarních vod a přívalových srážek se projevil na jaře 2006, kdy došlo v jihozápadní části k částečnému zaplavení parcel 249/3, 258/8 a 258/9 dnes využitých jako louka. Z tohoto důvodu ÚPO doporučuje prověřit na uvedené ploše vytvoření suché nádrže – poldru o ploše cca 1,14 ha a objemu 800 m3 Vhodnost realizace z hlediska propustnosti podloží by měla být prověřena hydrologickým průzkumem. K zachycení a bezpečnému odvedení přívalových vod a erozního smyvu v této lokalitě bude vhodné u odborné firmy zadat studii odtokových poměrů s návrhem příslušného opatření vč. předchozích protierozních úprav. Podrobněji v kapitole 2.2.3. Přírodní podmínky - Hydrologické poměry

K dílčím úpravám vodních ploch na katastru obce – dle návrhu ÚPO patří i návrh přírodního koupaliště (Z6) v údolnici mezi Kuklovým kopcem a silnicí do Korouhve v trati K západu Slunce (viz kapitola 2.4.4. Rekreace). Navržená vodní plocha o ploše cca 1 ha má charakter víceúčelové nádrže, včetně litorálního (rákosového) pásma na konci vzdutí. Toto pásmo bude vedle své ekologické funkce plnit i úlohu zadržení erozního smyvu z výše ležících pozemků. Jednalo by se o nádrž s významem krajinotvorným – tedy sloužící ke zvýšení biodiverzity, zejména jako útočiště obojživelníků a vodních ptáků. Východní břeh a hráz by měly být zatravněny a upraveny ke vstupu do vody. Vzhledem k tomu, že se předpokládá, že rybník by byl napuštěn z podzemní a dešťové vody (není zde žádný trvalý vodní tok) musí být vhodnost výstavby rybníka v této lokalitě z hlediska propustnosti podloží a dostatečnosti vodních zdrojů ještě prověřena hydrogeologickým průzkumem.

V rámci koncepce územního plánu je třeba:

◼ Protipovodňová technická opatření vycházejí zejména z metodické směrnice MŽP ČR – Metodika revitalizace říčních systémů, kde hlavní důraz je kladen

na problém zadržení vody v krajině a zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů:

◼ snížení kulminačních průtoků a objemu povodňových vln v nižších částech povodí,

◼ tvorba indukovaných zdrojů podzemních vod s možností jejich vodárenského využití, a to přírodě blízkými krajinnými prvky,

◼ vytváření příznivých podmínek rozvoje vegetace, zlepšení vlhkostních poměrů v krajině a zvýšení estetického účinku krajiny.

◼ Vodní toky revitalizovat (rozvolnění kyvety toku, výsadby břehových porostů). Doporučuje se extenzivní chov a lov ryb v malých rybníčcích včetně nově navrženého, zvýšení estetického účinku krajiny.

◼ Jsou nepřípustné veškeré činnosti, které narušují funkce a aktivity, narovnávání, prohlubování potoka a jiné technické zásahy do stávajícího rybníka a potoků, provádění drenážního odvodnění okolních pozemků a výstavba objektů v bezprostřední blízkosti břehů.

◼ nelze budovat překážky bránící zvýšenému povodňovému průtoku v okolí potoka, který protéká obcí,

Ochranné režimy:

Respektovat návrh protipovodňových opatření podle zpracovaného programu a prověřit realizaci poldru v jihozápadní části obce.

Podle vodního zákona č. 254/2001 Sb. § 49, je nutné respektovat stanovená ochranná pásma toků. Ochranná pásma jsou stanovena v závislosti na zabezpečení provozu správce toku, udržování vodních ploch a děl na nich. Provozní pásmo podél vodního toku je stanoveno šířkou provozního pruhu nutného pro zajištění údržby koryta vodního toku v šířce 6 m od břehové čáry. Na návrh správce vodního toku může vodohospodářský orgán pro nezbytně nutné potřeby stanovit k užívání i větší šířku pozemku při vodním toku, zvláště v inundačním území. Veškeré zásahy do vodních ploch a do ochranného prostoru kolem vodoteče však musí být předem projednány se správcem toku.

2.4.7. Funkční plochy mimo současně zastavěné a zastavitelné území – v krajině

◼ Mimo současně zastavěné území obce a zastavitelné území - v krajině jsou na základě monofunkčnosti nebo polyfunkčnosti krajiny a nároků na její ochranu před různými lidskými činnostmi vymezeny krajinné zóny monofunkční s jedinou převládající funkcí a krajinné zóny smíšené, kde vedle sebe existují různé funkce, z nichž nelze vybrat významově převládající. V krajině se stejně jako v současně zastavěném a zastavitelném území obce nacházejí přírodní prvky - vodní toky a plochy a prvky technické - plochy silniční dopravy.

◼ V krajině rozlišujeme typy funkčních ploch:

P – krajinné zóny přírodní. Plochy s převážně přírodní funkcí zahrnující mimo jiné zvláště chráněné plochy, prvky ÚSES apod.

Z – krajinné zóny zemědělské. Zemědělské plochy s převládající funkcí intenzivní zemědělské produkce,

L – krajinné zóny lesnické. Plochy s převládající funkcí lesní produkce,

Spz - krajinné zóny smíšené s funkcemi přírodní a zemědělskou

Přípustné činnosti: jsou činnosti, které slouží u krajinných zón přírodních k zachování ekologické rovnováhy území, u krajinných zón zemědělských a lesnických souvisejí se zemědělskou velkovýrobou a lesní produkcí. U zemědělských ploch je přípustná změna kultury pokud nedojde ke změně krajinného rázu. U smíšených zón platí požadavek vyváženosti zúčastněných funkcí

Podmínečně přípustné je u krajinných zón přírodních alternativní zemědělství, u krajinných zón zemědělských a lesnických je výstavba u zemědělské zóny objektů zemědělské prvovýroby, u lesní výroby výstavba pro lesní výrobu, ochranu přírody, technickou a dopravní infrastrukturu, těžbu lokálního významu a následnou rekultivaci

Nepřípustné jsou u krajinných zón přírodních činnosti, zařízení a výstavba, které zmenšují jejich plochu, nepřípustné je zvyšování a rozšiřování kapacit stávajících zařízení, nová výstavba, kromě územním plánem povolené a skládkování statkových a průmyslových hnojiv, pesticidů a jiného materiálu, u krajinných zón zemědělských a lesnických jsou nepřípustné činnosti, zařízení a výstavba nových objektů, popř. rozšiřování stávajících. Nepřípustné je rovněž skládkování statkových a průmyslových hnojiv, pesticidů a jiného nezemědělského materiálu.

Stávající stav

K.ú. Nedvězí je relativně stabilizovaný a krajinné úpravy se tedy omezí na doplnění výsadeb dřevin podél polních cest. Rovněž bude třeba kosením udržovat druhově pestré vlhké louky (viz ÚSES) Vedle ochrany významných krajinných prvků a realizace prvků ÚSES bude třeba přistoupit právě k některým níže uvedeným snadnějším a rychleji viditelným drobným krajinářským úpravám, z nichž na některé lze s výhodou čerpat dotace z krajinotvorných programů Ministerstva životního prostředí (Program péče o krajinu, Program revitalizace říčních systémů).

Zemědělskou půdu (245 ha tvoří orná půda z celkových 463 ha) obhospodařuje Farma s r.o se sídlem v Nedvězí. Zemědělský areál o rozloze cca 5,3 ha. se

nachází na jihovýchodním okraji střední části obce. Občané obce obhospodařují soukromě jen malé výměry celkové rozloze 80 ha - jako vedlejší činnost.

Les zaujímá na k.ú. Nedvězí 67 ha z celkové rozlohy obce - 577 ha. S výjimkou okolí intravilánu a severu k.ú. zabírá les prakticky celý katastr. Kromě malých soukromých lesíků (zpravidla mimo hlavní lesní masiv) je většina lesa ve správě Lesů ČR.

Koncepce rozvoje dle územního plánu

Územní plán doporučuje hospodaření na orné půdě v katastru obce (zpravidla v užívání Farmy s r.o. Nedvězí) pomocí moderní agrotechniky, která bude realizovaná velkovýrobní mechanizací.

V krajině rozšířit meze, aleje a další doprovodnou zeleň (tzv. interakční prvky), což se příznivě projeví v ekologizaci krajiny.

Lokální územní systém ekologické stability byl pro dané území zpracován v roce 1993 Agrostavem Litomyšl. Vycházel přitom z celostátně platného územně technického podkladu regionálního ÚSES.

Lesy na jedné straně pozitivně ovlivňují hodnotu životního a krajinného prostředí, na druhé straně však vyžadují, aby o ně bylo aktivně a soustavně pečováno.

V rámci územního plánu nejsou žádné návrhy na vynětí lesního půdního fondu pro rekreační nebo jinou zástavbu.

Rozvojové regulativy a ochranné režimy:

◼ je třeba pečovat o rozptýlenou zeleň a dále ji rozšiřovat zejména na zemědělsky intenzivně využívaných plošinách formou břehových porostů, doprovodů cest, remízků i soliterů s funkcí protierozní i s funkcí interakčních prvků v rámci realizace ÚSES.

◼ pečovat o luční společenstva kosením dle druhu louky, ponechat v klidu od

15.3. do 15.6. kvůli hnízdění, dle možnosti oddělit pásy dřevin od hospodářsky intenzivních ploch

◼ neorat až k břehové hraně, ponechat alespoň 5 m břehového porostu spontánnímu vývoji, bylinný a rákosový lem každý rok nekosit, provádět občasné pěstební zásahy na dřevinách,, ořezávat hlavaté vrby,

◼ zvýšeně pečovat o body turistického zájmu, podchycovat prameny a upravovat jejich okolí lavičkami, pečovat o místa rozhledů,

◼ neprovádět další drenážní odvodnění, ale naopak chránit a evidovat malá mokřadní společenstva

◼ neprovádět úpravy malých toků, ale provádět pouze revitalizační opatření (podpora přirozeného meandrování, obnovování mokřadů, vkládání příčných dřevěných a kamenných stupňů apod.) nebo hrazenobystřinářská opatření v lesích a to biologickým způsobem (hatě, oplůtky), vyloučit zatrubňování

◼ vyloučit další odlesňování, zorňování, černé skládky a rozsáhlejší terénní úpravy

◼ zachovat a rozšiřovat přírodě blízké smíšené lesní porosty včetně pestré věkové struktury a uchovat dlouhé a členité lesní okraje, využít přirozenou obnovu pro zachování některých cenných lokalit

◼ obnovou původních polních cest umožnit co největší zprůchodnění krajiny. Jedná se zejména o zlepšení stavu současné polní cesty do Sulkovce,

◼ v blízkosti obce nepoužívat velkovýrobní metody hospodaření na zemědělské půdě. Omezovat aplikace průmyslových hnojiv a pesticidů na svazích, kde hrozí průsaky do vodních toků a podzemních vod,

◼ v krajině rozšiřovat interakční prvky (např. jako doprovodné zeleně podél polních cest, vodotečí, stávajících i navržených protierozních mezí) v rámci realizace územního systému ekologické stability,

◼ u pozemků určených k plnění funkce lesa umožňovat, zajišťovat resp. podporovat:

lesní hospodářství při respektování všech mimoprodukčních funkcí lesů; tvorbu ekologické stability území, zvláště v lesích přirozené druhové skladby plnění práva myslivosti; hospodaření dle schváleného lesního hospodářského plánu; přizpůsobení způsobu obnovy místním podmínkám, podpora listnáčů, kde je to možné; citlivé použití mechanizace, pesticidů apod.; výstavbu běžných provozních zákonem umožněných staveb (posedy, krmelce, skládky dřeva), turistiku a sběr lesních plodů mimo případná dočasná omezení (říje, předvánoční období apod.)

Pozn.:Vodní toky a plochy – stávající stav a návrhy řešení v současně zastavěném a zastavitelném území a volné krajině jsou popsány v rámci kapitoly 2.4.5. a 2.4.6.

2.4.8. Technická a dopravní infrastruktura

◼ V současně zastavěném a zastavitelném území obce jsou vymezeny funkční plochy a trasy technické a dopravní infrastruktury. (zvláštním případem území jsou plochy pro technickou vybavenost sloužící pro umisťování zařízení dopravní a technické infrastruktury a území dopravní vybavenosti jímž se rozumí dopravní plochy pro umisťování činností, dějů a zařízení výlučně

dopravních v uzavřených areálech) Technická a dopravní infrastruktura se nachází v sídlech a krajině.

◼ V rámci technické a dopravní infrastruktury jsou stanoveny standardní typy funkčních ploch (objektů):

TI 1 – vodní zdroj TI 2 – vodojem TI 3 - trafostanice

TI 4 – zesilovací stanice mobilních telefonů

TI 5- malá čistírna odpadních vod

TI 6 – čerpací stanice

P – parkoviště (plochy pro umisťování parkovacích a odstavných stání).

Přípustné jsou činnosti, děje a zařízení technické povahy. Zařízení pro technickou vybavenost lze umístit kromě ploch pro technickou vybavenost na všech ostatních plochách, ve kterých se stavby tohoto druhu připouštějí a slouží pro obsluhu území aniž by narušovaly jeho prostředí nad přípustnou míru.

Přípustné jsou parkovací stání, odstavná stání a garáže osobních vozidel na všech stavebních plochách, pokud není v podrobnější územně plánovací dokumentaci

Přípustné jsou parkovací stání, odstavná stání a garáže osobních vozidel v obytných zónách, ve sportovních a rekreačních plochách pouze pro potřebu vyvolanou přípustným využitím území.

Podmínečně přípustné je u technické vybavenosti situované na ostatních plochách, na kterých se stavby tohoto druhu připouštějí a slouží pro obsluhu území dočasné a krátkodobé narušení jeho prostředí nad přípustnou míru.

Nepřípustné jsou kapacitní zařízení včetně zařízení dopravních služeb v obytných zónách a smíšené funkci centra, v ostatních případech je nutno posoudit vhodnost zařízení z hlediska dopadu na obytné prostředí. Nepřípustné jsou parkovací stání, odstavná stání a garáže pro nákladní automobily a autobusy a pro přívěsy nákladních vozidel v plochách pro bydlení, sportu a rekreace a plochách smíšené funkce centra.

Nepřípustné je zastavování vymezených dopravních koridorů - toto území je nezastavitelné, nesmí se zde realizovat ani dočasné stavby, pokud se zde nachází stávající objekty není dovoleno jejich zhodnocení, běžnou údržbu lze provádět. Zásah do území včetně regulativů je třeba upřesnit podrobnější dokumentací. Nepřípustné je rovněž zastavování vymezených koridorů pro liniové trasy - venkovní vedení: v trasách navržených koridorů nelze povolovat žádné ani dočasné stavby, musí být zajištěn maximálně volný přístup k těmto vedením, jejich zásah do území je třeba upřesnit podrobnější dokumentací.

Rozvojové regulativy a ochranné režimy: Podrobně popsány v kapitole 3.0. Návrh koncepce dopravy a technické infrastruktury.

Navržené trasy a vymezení ploch inženýrských sítí jsou závazným, limitujícím faktorem pro využití navržených ploch, jejich zásah do území je třeba upřesnit podrobnější dokumentací.

K zajištění parkování vozidel při nové výstavbě se požaduje zajistit příslušný počet parkovacích a odstavných stání dle ČSN 73 61 10 projektování místních komunikací.

2.5. Ochranné režimy

2.5.1. Ochrana kulturních hodnot

Na území obce se nachází dle zák. 20/87 Sb. kulturní památka evidovaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR, kterou je třeba respektovat a chránit:

◼ objekt zapsaný pod č 55 11. Jedná se o areál usedlosti č.p. 27. Tento areál tvoří:

◼ 5511/1 - obytný dům

◼ 5511/2 - hospodářské stavení I

◼ 5511/3 - hospodářské stavení II

◼ 5511/3 – výměnek

pozn.: popis objektu je uveden v kapitole 2.2.6. Kulturně společenský potenciál

Dále je třeba respektovat a chránit další objekty, které nejsou zapsané v seznamu kulturních památek, ale jsou cenné z kulturně historického a urbanistického hlediska:

◼ památky místního významu - tvořící významné orientační body v území a doplňující jeho kulturní ráz. Jsou to všechny kříže, smírčí kameny, boží muka, kapličky a pomníky a pamětní desky, intaktně zachovalé stavby a areály lidové architektury (selské statky se zachovalým původním vzhledem příp. dispozicí, včetně hospodářských objektů). V obci se nachází několik křížků a soch a areál hřbitova. U objektu obecního úřadu je situován pomník obětem světových válek.

Katastrální území obce Nedvězí je třeba považovat za území s archeologickými nálezy (ÚAN). Pro zajištění ochrany ÚAN je v hlavním výkresu č. 1 a výkresu č.2. Komplexní řešení území vymezeno ÚAN II, které se shoduje s intravilánem obce (zastavěné území obce). Zbývající část katastru je územím s archeologickými nálezy – ÚAN III.

Při provádění stavební činnosti musí být postupováno podle ustanovení § 22, odst. 2 zák. č 20/1987 Sb. o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, které se týkají archeologických výzkumů a nálezů (citace části zákona) :

„Má-li se provádět stavební činnost na území s archeologickými nálezy, jsou stavebníci již od doby přípravy stavby povinni tento záměr oznámit Archeologickému ústavu a umožnit jemu nebo oprávněné organizaci provést na dotčeném území záchranný archeologický výzkum. Je-li stavebníkem právnická osoba nebo fyzická osoba, při jejímž podnikání vznikla nutnost záchranného archeologického výzkumu, hradí náklady záchranného archeologického výzkumu tento stavebník; jinak hradí náklady organizace provádějící archeologický výzkum. Obdobně se postupuje, má-li se na takovém území provádět jiná činnost, kterou by mohlo být ohroženo provádění archeologických výzkumů“.

Součástí každého projektu se zemními pracemi do hloubky více jak 0,25 m od stávajícího povrchu musí být vyjádření oprávněné instituce k výkonu archeologické památkové péče

2.5.2. Ochrana přírodních hodnot

Zvláště chráněná území a významné krajinné prvky:

V k.ú. obce Nedvězí a nebylo vyhlášeno žádné zvláště chráněné území., ačkoli se o tom uvažuje v případě druhově bohatých rašelinných luk pod obcí. Přes vysokou ekologickou hodnotu a druhovou rozmanitost zde není evidován ani jeden významný krajinný prvek (VKP). Jeden VKP se však nachází v těsné blízkosti hranic k.ú. Nedvězí na sousedních k.ú.

VKP č. 45. Louky u Jedlové - k.ú. Jedlová výměra: 2,7272 ha

Lokalita těsně navazuje na prameniště levostranného přítoku Korouhevského potoka v severní části k.ú. Jde o extenzivní vlhké louky podél potoka s výskytem vstavače májového, všivce lesního, starčku potočního aj.

Lokalita by měla být extenzivně zemědělsky obhospodařovány, tj. alespoň 1x ročně kosena, nehnojena. Náletové dřeviny bude nutno redukovat a současně je třeba dbát na neprovádění změn kultur.

Vedle tohoto VKP by jistě stálo za to registrovat jako VKP i další zajímavé lokality jako např. skalní výchozy nad zemědělskou farmou a v okolí Navrátilova vrchu, některé mokřadní lokality v severní části k.ú. nebo fragmenty jedlin v několika remízcích a tím je tak chránit před případným poškozením.

2.5.3. Ochranná pásma

2.5.3.1. Ochranná pásma technické infrastruktury

1. - vodovodního potrubí - 2,0 m od venkovního okraje potrubí vodorovně na obě strany,

2. - Ochranné pásmo 1. stupně a ochranné pásmo 2. stupně (na katastru Nedvězíčka) je v řízení, přičemž je třeba je vymezit území s bezpodmínečným dodržováním zásad obecné ochrany (dle závěrečné zprávy vodovodu pro obec Nedvězí). Technické ochranné pásmo kolem vodního zdroje Farmy – vrtu ND – 2 je 100 m2 na parcele.č. 86/1Tento vodní zdroj je využíván pro veřejné zásobování a je nutné pásma vyhlásit rozhodnutím vodohospodářského orgánu dle platného zákona.

Obec Nedvězí se nachází ve III. ochranném pásmu povodí vodárenské nádrže Vír, které bylo vyhlášeno a odsouhlaseno příslušnými vodohospodářskými orgány, schváleno krajským hygienikem v dubnu roku 1986. Všem obcím nacházejícím se v tomto PHO III bylo uloženo čištění odpadních vod z obce před vypouštěním do vodních toků. V současné době jsou pásma hygienické ochrany v revizi a mění se i podmínky nakládání s odpadními vodami podle příslušných předpisů

3. - u zemního vodojemu obvykle - min. 1,0 - 2,0 m od paty svahu náspu

4. – u kanalizačních potrubí do průměru DN 500 včetně je 1,5 m; nad průměr DN 500 je to 2,5 m od vnějších okrajů půdorysných rozměrů stoky,

5. - navrhovaná čistírna odpadních vod MČOV– doporučené ochranné pásmo je 50 m,.

6. - provozní pásmo podél vodních toků v katastru obce je dle druhu opevnění břehů a vegetace - nejvýše 6 m, Zemědělská vodohospodářská správa požaduje minimálně 3 m od břehové hrany,

7. - nadzemní vedení podle zákona č. 458/2000 Sb.: vysoké napětí VN 1 až 35 kV

, stávající - 7 m, nově navrhované - 10 m, vysoké napětí VN 35 – 110 kV, stávající –12 m, nově navrhované - 15 m, podzemní kabelová vedení do 110 kV - 1 m, - stožárová transformovna stávající VN/NN - 7 m, nově navrhovaná 10 m, venkovní vedení NN není chráněno.

8. -u dálkových kabelů včetně zařízení, která jsou jeho součástí je OP široké 2 m a probíhá v celé délce kabelové trasy, v některé trase může být rozšířeno až na 3 m.

9. – u plynovodů jsou podle novely zákona č. 670/2004 Sb., plynárenská zařízení chráněna ochrannými a bezpečnostními pásmy. Ochranná pásma slouží k zajištění bezpečného a spolehlivého provozu plynárenských zařízení. Bezpečnostní pásma jsou určena k zamezení nebo zmírnění účinků případných havárií pylnových zařízení a k ochraně života, zdraví a majetku osob.

Ochranné pásmo plynovodů je u nízkotlakých a středotlakých plynovodů a přípojek, jimiž se rozvádějí topné plyny v zastavěném území obce 1 m na obě strany od obrysu, u ostatnícjh plynovodů, a plynovodních přípojek 4 m V lesních průsecích 2 m na obě strany od osy plynovodu. Ochrana plynulého provozu je upravena technickými normami, zejména ČSN 386410 Nízkotlaké plynovody a

přípojky a ČSN 386413 Středotlaké plynovody a přípojky. Podle § 45 téhož zákona stanovená ochranná pásma dle dřívějších předpisů a výjimky z nich, udělené před nabytím účinnosti zákona č. 458/2000 Sb., zustávají v platnosti.

10. Ochranná pásma komunikací:

◼ ochranné pásmo silnice je ze zákona pouze mimo zastavěné území, na základě zákona 13/1997 - u silnice III.třídy je 15 m od osy komunikace

2.5.3.2. Pásma hygienické ochrany:

a) Ochranné pásmo čistírny odpadních vod

Na jihozápadním okraji obce je navržena malá čistírna odpadních vod (MČOV) - ochranné pásmo kolem čistírny vychází z technologie čištění odpadních vod, klimatických podmínek, (složení odpadních vod, úrovně zabezpečení objektů čistírny, směru převládajících větrů, hluku vznikajícího provozem čistírny, velikostí čistírny ap). Na základě místních podmínek se doporučuje ochranné pásmo MČOV 50 m.

b) Ochranná pásma zemědělské farmy

V areálu Farmy Nedvězí spol. s r.o. se nachází několik objektů živočišné výroby vyžadujících stanovení ochranných pásem:

a) Kravín „K 96“ - chov dojnic - 98 kusů - stelivový provoz, hluboká podestýlka,

b) Odchovna mladého dobytka - vazná - 90 kusů, stelivový provoz, hluboká podestýlka,

c) Výkrm skotu - 190 ks - hluboká podestýlka,

Výpočet ochranných pásem zmíněných objektů byl proveden v rámci ÚPO dle aktualizovaného Metodického návodu pro posuzování chovů zvířat z hlediska péče o vytváření a ochranu zdravých životních podmínek zpracovaného Ministerstvem zdravotnictvím ČR pod č.j. HEM - 300 - 12.6.92. Jednotlivá pásma byla vztažena ke konkrétním objektům hygienické ochrany, přičemž byla korigována dle místně platné větrné růžice. Mezi objekty živočišné výroby a objekty hygienické ochrany (obytné domy) je vysazena funkční zeleň, která by měla být ještě doplněna.

Poloměry kružnic návrhu ochranných pásem jsou vyznačena v grafické části a výpočtové listy doloženy jako přílohy. Žádné z vypočtených ochranných pásem nedosahuje objektů hygienické ochrany – stávající ani navržené obytné zástavby.

VÝPOČETNÍ LIST NÁVRHU OP SŽV FARMA NEDVĚZÍ s. r.o.

řádek	ukazatel
b	OCHZ	p.č.146	p.č.149	p.č.156				suma p.č. 149 a 156
c	KAT	D	J	VS				x
d	STAV	98	90	190				x
e	O ŽH	600	280	430				x
f	C ŽH	58 800	25 200	81 700				x
g	T	90	30	100				x
H	Cn	0,005	0,005	0,005				x
I	En	0,45	0,15	0,5				x
J	TECH	0	0	0				x
K	PŘEV	0	-10	-10				x
L	ZEL	-8	-8	-8				x
M	VÍTR	-30	-30	-30				x
N	CEL	-38	-48	-48				x
O	Ekn	0,279	0,078	0,26				0,338
P	Ln	75	135	170				x
R	EKnxLn	20,925	10,53	44,2				54,73
S	Les	75	x	x				161,9
t	dn	x	8	13				x
u	Eknxdn	x	0,624	3,38				4,004
v	des	x	x	x				11,85
x	rOP	60,0	x	x				66,4
y	+/-	15,0						95,5

2.5.4. Ochrana proti záplavám

Územím obce neprochází žádný vodní tok s vyhlášeným záplavovým územím a nedochází zde k povodním. Podrobný popis problematiky a návrh řešení viz kap.

2.4.5. Zeleň sídelní, část Vodní toky a plochy - zeleň s výrazným podílem vodní plochy či vodního toku.

3.0. Návrh koncepce dopravy a technické infrastruktury

3.1. Doprava

3.1.1. Poloha obce v území, silniční síť

Obec Nedvězí leží v jihozápadní části okresu Svitavy jižně od města Polička západně od obcí Brněnec a Bystré na silnici III.třídy č.36032 mezi obcemi Trhonice a Bystré. Silnice III/36032 navazuje na západě za Trhonicemi na silnici

II. třídy č.360 Nové město na Moravě - Jimramov – Polička a na východě v obci Bystré na silnici II/362 Kunštát – Bystré – Polička. Ve středu obce u obecního úřadu odbočuje ze silnice III/36032 silnice III.třídy č.35322 ve směru na obec Korouhev, kde navazuje také na silnici II. třídy č. 360 ve směru na Poličku.

3.1.2. Komunikační síť obce

Ostatní komunikace v obci jsou jen místního charakteru a nejsou součástí silniční sítě. Zmíněná silnice III/36032 tvoří základní urbanizační osu obce, prochází obcí v podstatě v západovýchodním směru ve směrově i výškově velmi zvlněné linii. Ve směru od Bystrého nejprve dost příkře stoupá ve sklonu cca 12% až k vrcholu na východním okraji obce (pod Librovým kopcem) a pak opět prudce klesá ve směru ke středu obce ve sklonu až 13%. Dále ke středu obce se sklon zmenšuje na hodnotu cca 5% a v centru kolem kostela a dále na západ již silnice klesá pozvolně ve sklonu cca 2%. K severozápadu z centra odbočující silnice III/35322 z obce opět stoupá ve sklonu cca 5% a po cca 100m již přechází do extravilánu. Celá obec se v podstatě rozkládá kolem západovýchodní silnice č.36032. Silnice je těsně, ale ne zcela kompaktně obestavěna převážně obytnými objekty selského charakteru a mimo tuto páteřní silnici se obec rozvíjí na její obě strany za pomoci řady místních přístupových obslužných komunikací většinou slepých, nebo přecházejících v polní hospodářské cesty. V centru obce a na východním okraji jsou situovány autobusové zastávky s jednostrannou čekárnou.

Šířka vozovky průjezdné silnice III/36032 se pohybuje od 4,80 m (s absencí jakýchkoliv krajnic) na východním vjezdu do obce po 6,5m mezi obrubami v centrální části obce. Silnice III/35322 v místě zaústění do silnice III/36032 u radnice má šířku 7,2 m mezi obrubami a směrem ven z obce se rychle zužuje až na šířku vozovky (opět s absencí krajnic) 4,3 m. Průtah silnice III.třídy je z větší části lemován jednostranným chodníkem o šířce 1,50 m, v kratším úseku v centru obce je prostor pro chodník oboustranný. U chodníkových obrub jsou umístěny

kanalizační vpustě pro odvádění dešťových vod. Přístupové obslužné komunikace jsou z větší části zpevněné živicí v šířce vozovky 2,2 – 2,4m s travnatými krajnicemi o proměnné šířce od 0,5m do cca 1,5m čili o celkové volné šířce 3,2 – 4,5m mezi objekty či oplocením. Pouze komunikace k hlavní farmě na jihovýchodním okraji obce má šířku vozovky od 3,30m do 4,0m a travnaté krajnice široké cca 1,0m.

S ohledem na směrové, šířkové i sklonové parametry obou státních silnic nelze se ve větší části obce obávat nedodržování rychlostního limitu. Širší a přímější úsek

– kde může toto nebezpečí hrozit - je situován v centru obce a zde bude příslušné zklidňovací opatření užitečné (viz návrh) ve smyslu zpracovaných technických podmínek - Zásad pro navrhování průtahů silnic obcemi.

Intenzita dopravy

S ohledem na velmi malý dopravní význam jak silnice III/36032, tak silnice III/35322 nebyla v celostátním sčítání Ředitelstvím silnic a dálnic ČR intenzita na obou silnicích III.třídy zjišťována. Vlastním průzkumem jsme zjistili 10 vozidel za hod. v odpoledním špičkovém období (z toho 10% nákladních a autobusů) na silnici III/36032 (ta má dopravní význam vyšší), což činí cca 100 – 120 vozidel za 24 hod. Při této intenzitě není v žádném případě ohroženo životní prostředí obce a proto také není zpracována hluková studie.

3.1.3. Železnice

Nejbližší železniční stanice jsou buď v Poličce na trati Svitavy – Havlíčkův Brod ve vzdálenosti cca 12 km, nebo v Brněnci na trati Svitavy – Brno ve vzdálenosti cca 24 km.

3.1.4. Autobusová doprava

Autobusová doprava projíždí obcí po silnici č. III/36032. Zastávky jsou situovány na východním okraji obce a v jejím centru poblíž obchodu a obecního úřadu. S ohledem na prostorové podmínky v obci i s ohledem na minimální intenzitu dopravy jsou bez zálivů. Ochranu cestujícím poskytují jednoduché přístřešky. Izochrona dostupnosti k těmto zastávkám je s ohledem na velikost a charakter obce i při jejich asymetrickém umístění v podstatě dobrá. Dosahuje lokálního maxima cca 800 m pro několik rozptýlených objektů v jihozápadní části obce, standardních cca 600 m v rovinaté západní části obce, ve východní části terénně značně zvlněné i v centru obce nepřesahuje 350 m a vyhoví i při plánovaném rozvoji obce. Autobusovou dopravu provozuje firma Zlatovánek vozidlem střední velikosti v intervalech vyhovujících potřebám obce, 2x denně zajíždí do obce také školní autobusový spoj.

3.1.5. Hospodářské cesty

Existující hospodářské (polní) cesty umožňují provoz zemědělské techniky z větší části mimo státní silnice a také mimo průjezd obcí s ohledem na situování zemědělské farmy na jihovýchodním okraji obce.

3.1.6. Uspořádání dopravy vlastní obce

Koncepce rozvoje dle územního plánu

Územní plán obce Nedvězí ve své dopravní části ponechává dnešní komunikační kostru obce a doplňuje ji pouze o několik nových přístupových komunikací k navrženým novým objektům a navrhuje také nové, dosud velmi chybějící, komunikační spojení do obce Sulkovec (v přeložce trasy okolo zemědělské farmy) v jižním sousedství, případně také spojení z Nedvězíčka (západní část obce) ve směru na Ubušínek úpravou existující cesty. . Navrhovanou novou komunikaci do obce Sulkovec bude vhodné také zařadit do sítě cyklistických stezek a podpořit tak turistický ruch.

Územní plán se zabývá také úpravou průtahové silnice III.třídy č. 36032 a to úpravou, která sleduje zvýšení bezpečnosti v obci především návrhem zklidňujících bezpečnostních opatření jednak na vjezdech do obce a dále v centru obce ve smyslu ČSN 73 6110 Projektování místních komunikací a ve smyslu Technických podmínek č. 145 Zásady pro navrhování úprav průtahů silnic obcemi. Jedná se o tzv. „Opatření pro regulaci rychlosti“ těsně před obcí (podle článku 15.3.2.1 ČSN 73 6110 a podle obrázků č. 76 a 77 v nové normě), které zřetelně upozorňují řidiče na vjezd do intravilánu, na nezbytné zvýšení pozornosti řidičů, na snížení rychlosti na povolený rychlostní limit (svým tvarem toto snížení rychlosti vynucují) a na jiné chování uvnitř obce. V přílohách jsou příklady těchto opatření podle ČSN 73 6110 doloženy včetně fotografií ze zahraničí. Účinnost těchto opatření byla prověřena na řadě realizací zejména v zemích Evropské unie, ale také v našich poměrech. S ohledem na malý dopravní význam silnice III/36032, na nízkou intenzitu dopravy a také na prostorové uspořádání této silnice jak v extravilánu tak v intravilánu nejsou tato opatření naléhavá a je možno je časově odsunout.

Za naléhavější považujeme bezpečnostní opatření na komunikaci v centru obce v souvislosti s úpravou situování a vybavení autobusové zastávky. Doporučujeme zde umístit v prostoru před obchodem střední dělící ostrůvek, který jasně vymezí prostor pro zastávku, vytvoří podmínky pro chráněné přechody pro chodce, zklidní a zpomalí dopravu a současně také vymezí alespoň v minimální šířce z obou stran pruhy pro levé odbočení (odbočení jednak do silnice III/35322 ze západu a do místní komunikace směrem k farmě z východu). Současně navrhujeme úpravu zaústění místních komunikací na obou stranách kostela a zrušení komunikačního úseku podél kostela v zájmu zpřehlednění a zjednodušení situace a dále úpravu prostoru před hostincem a za východní stranou kostela s umístěním parkovacích ploch pro pokrytí potřeb zde soustředěné vybavenosti obce (obecní úřad, kostel, kulturní a společenské zařízení, hostinec, sportovní zařízení, obchod). Parkovací místa je možno také umístit v prostoru západně

kostela u přístupové komunikace k farmě. Návrh je dokumentován na samostatné příloze v měřítku 1 : 1000.

V souvislosti s touto úpravou navrhujeme také umístění nového přístřešku autobusové zastávky v prostoru před obchodem a to buď jednostranného pouze před obchodem, nebo oboustranného i na opačné straně. Podobně lze doporučit umístění nového přístřešku i u zastávky ve východní části obce.

Prostorové uspořádání komunikací, zařazení do funkčních skupin, návrhových kategorií a typů příčného uspořádání

Návrh šířkového uspořádání komunikací uvnitř obce vychází z novelizované ČSN

73 6110 a pro silnice III.třídy v extravilánu z nové ČSN 736101 a dále ze jmenovaných Technických podmínek č. 145 Zásady pro navrhování úprav průtahů silnic obcemi. Jako návrhovou kategorii silnic v extravilánu navrhuje územní plán podle reálných prostorových možností pro rekonstrukci S 6,5/50 – S 7,5/60 (tj. kategorijní šířka 6,5 – 7,5 m, šířka jízdního pásu 5,50 – 6,00 m, a to za předpokladu úplné rekonstrukce silničního tělesa a pouze nezpevněné krajnice 0,50 m). Nicméně lze připustit i zachování současného stavu a dočasně užít návrhovou kategorii pro jednopruhovou silnici S 4,0/40 podle článku 5.2.1 jmenované nové normy.

V intravilánu jsou všechny komunikace (včetně průtahových úseků silnic III.třídy) zařazeny do funkční skupiny C obslužných komunikací ve smyslu novelizované normy 73 6110 (článek 5.1.5, tabulka 1). Ve vhodných případech lze také užít funkční podskupinu D1, Územní plán však považuje za účelnější užití skupiny C ve všech případech.

Na průtahovém úseku silnice III.třídy č. 36032 v centrální a západní části obce se navrhuje podle konkrétních šířkových možností prostoru místní komunikace (tj. šířky mezi stavebními nebo uličními čarami) užití typu příčného uspořádání MO2 8,5/6,5/30 – MO2 10/7/40. Ve východní části obce se jeví reálné užití typu příčného uspořádání MO2 7,5/6,5/30, pokud má být zachován jednostranný chodník o šířce alespoň 1,50m. Asanace objektů v zájmu rozšíření komunikace (průtahu silnice III.třídy) nepovažujeme ani za reálné, ani za objektivně potřebné. Síť současných i navrhovaných místních komunikací (mimo průtahový úsek silnice III.třídy) s ohledem na jejich význam a funkci zařazujeme (s ohledem na reálné prostorové podmínky mezi objekty či oplocením) do typu příčného uspořádání MO2k 5,5/5,5/30 (tj. dvoupruhová místní komunikace s nezpevněnými krajnicemi podle obrázku 20 případně 21 z ČSN 73 6110 – viz zařazené obrázky), nebo MO1k 3,5/3,5/30 (tj. jednopruhová místní komunikace s nezpevněnými krajnicemi podle obrázku 22 případně 23 a 24 z ČSN 73 6110 – obrázky jsou vloženy do zprávy). Nové komunikace jsou navrženy podle místních podmínek a reálných potřeb omezeného provozu. Komunikace k farmě může být podle konkrétních podmínek zařazena do typu příčného uspořádání MO1k 5/5/30 případně 5,5/5,5/30.

Pro nově navržená komunikační spojení Nedvězí – Sulkovec případně Nedvězíčko – směr Ubušínek navrhujeme extravilánovou návrhovou kategorii S 4,0/30 podle ČSN 73 6101, případně také typ příčného uspořádání MO1k 5/5/30 nebo 3,5/3,5/30.

P Ř E H L E D R O Z V O J O V Ý C H P L O C H

Zastavitelné plochy (v zastavitelném území)
Ozn.	Název lokality	Plocha (ha)	Funkce plochy
Z8	Sulkovecká cesta	0,400	Nová komunikace na Sulkovec

Ve stejném příčném uspořádání doporučujeme realizaci nové komunikace k přírodnímu koupališti (Z6), která by byla napojeno ze silnice III/35322 směr Korouhev.

Hospodářské polní cesty sledují současný stav, ve výhledu doporučujeme úpravu na návrhovou kategorii S 4,0/30 podle ČSN 73 6101 (viz obrázek).

Podél silnice III/36032 jsou navrženy pokud možno oboustranné chodníky, i když s ohledem na reálné prostorové podmínky (zástavba, oplocení) nespojitého charakteru, o šířce 1,25 - 1,5m s využitím současného jednostranného chodníku o šířce 1,50m. Chodníky (nebo alespoň jednostranný chodník) by měly být v zájmu bezpečnosti a pohody chodců vždy zůstat zachovány a to i za cenu místního zúžení jízdních pruhů (viz. ČSN 73 6110 článek 10.1.2.4). Ostatní místní přístupové komunikace doporučujeme (také s ohledem na jejich současný charakter režimu smíšeného provozu vozidel i chodců) v typech příčného uspořádání MO2k nebo MO1k.

3.1.7. Ochranná pásma a rozhledové trojúhelníky

Ochranné pásmo silnice III. třídy je podle zákona č. 13/67 stanoveno na 15 m od osy silnice a to mimo území zastavěné nebo zastavitelné (mimo obec). Ochranné pásmo uvnitř obce je především pásmo hlukové čili izofona. S ohledem na nízký dopravní význam průtahové silnice III. třídy a reálně existující a předpokládanou malou intenzitu provozu, nebylo zde – jak jsme již uvedli - provedeno celostátní sčítání dopravy. Podle našich průzkumů (viz výše) dosahuje intenzita dopravy za 24 hod. maximální hodnoty 100 – 120 vozidel, čili v žádném případě neohrožuje životní prostředí a uvedené hodnoty dávají dostatečnou záruku, že přípustné povolené hladiny hluku nebudou překročeny. Pro tuto příznivou situaci ještě hovoří již současný trend ve výstavbě a rekonstrukci obytných objektů, kdy jsou vnější stěny budov zateplovány obložením fasád prvky, které mají současně protihlukové účinky a dále používání moderních konstrukcí oken s vakuovanými skly.

Do ochranných pásem můžeme také zahrnout rozhledové trojúhelníky. Rozhledové trojúhelníky určuje ČSN 73 6102 „Projektování křižovatek na pozemních komunikacích“, která je v současné době v revizi. Tato nová (dosud nevydaná) norma vyžaduje pro místní komunikace funkční skupiny C s menším dopravním významem (včetně průtahových úseků silnic) rozhledové trojúhelníky pouze pro zastavení a v tomto případě pro rychlost 30km/hod pro průjezd silnic

III. třídy a 20km/hod pro vedlejší obslužné komunikace vesměs se smíšeným provozem vozidel a chodců v profilech bez chodníků a bez obrub. S použitím článku 5.2.9.2.4 a tabulky 18 novelizované rozpracované ČSN 736102 vychází pak rozhledový trojúhelník pro křižovatku silnic III.třídy o rozměrech 45 x 8,50 m a pro všechny ostatní místní komunikace 30 x 8,5m. S ohledem na malé rozměry rozhledových trojúhelníků a měřítko situace 1 : 2000 jsou zakreslené trojúhelníky málo zřetelné.

3.1.8. Opatření ke zvýšení bezpečnosti

Stavem bezpečnosti dopravy se naše republika řadí mezi poslední státy v Evropě, při čemž nehodovost v dopravě neklesá – jako ve vyspělých státech – ale zůstává stále na stejné úrovni. Proto také příslušná komise Evropské unie důrazně připomíná ve své zprávě České republice, aby bezpečnosti dopravy věnovala větší pozornost a mohla se tak zařadit mezi vyspělé evropské státy.

Příčiny nehod jsou nejenom nekázeň řidičů, ale také zmíněná absence účinných bezpečnostních opatření, mezi něž patří především prvky zklidňující, zpomalující dopravu zejména v obcích a městech a prvky chránící chodce. Podobná opatření ve smyslu novelizované ČSN 73 6110 a Technických podmínek č. 145 Zásady pro navrhování úprav průtahů silnic obcemi

zařazujeme do tohoto územního plánu a výše již byla tato opatření specifikována. Opatření jsou velmi naléhavá i podle stanoviska místních občanů, neboť přímý a poměrně široký úsek silnice v průjezdu centrem obce láká k vyšší rychlosti a k nedodržení rychlostního limitu, který by měl být v průjezdu obci z řady důvodů snížen na 30km/hod.

Jak jsme již uvedli výše, doporučujeme na vjezdech do obce instalovat „Opatření pro regulaci rychlosti“ a v centru před obchodem dělící ochranný ostrůvek v kombinaci se zastávkou autobusu a s přechodem pro chodce. Další výrazně označený přechod pro chodce navrhujeme v prostoru mezi restaurací a předprostorem hřiště. S přihlédnutím k novele dopravních předpisů, která zavádí podle vzoru Evropské Unie přednost pro chodce na označených přechodech, by se měla bezpečnost chodců výrazně posílit a celkovým zklidněním (zpomalením) dopravy by se mělo značně snížit riziko dopravních nehod vůbec.

V přístupových komunikacích charakteru obytných ulic je již dnes doprava velmi klidná a rychlostní limit 20 km/hod pro případně navržené obytné ulice dále bezpečnostní situaci posílí.

3.1.9. Statická doprava

Potřeby statické dopravy (zejména odstavování vozidel) jsou z větší části uspokojovány v objektech či na plochách majitelů objektů a také (minimálně) na volných plochách kolem přístupových komunikací. Rozměry navazujících volných ploch řešeného sídla jsou takové, že příležitostné odstavování vozidel i při výhledovém růstu automobilizace nepředstavuje žádný problém. V návrhu umisťujeme do centrální části obce několik parkovacích lokalit, které plně i s rezervou pokryjí nároky statické dopravy, což dokládá následující výpočet dle článku 196 ČSN 736110.

Součinitelé upřesňující počet potřebných stání ke konkrétnímu sídelnímu útvaru :

◼ ka součinitel vlivu stupně automobilizace 1:3 tj. 333 vozidel na 1.000 obyvatel

= 0,84

◼ kp součinitel redukce počtu stání podle článků 14.1.6 a 14.1.11 a poznámky v tabulce 30 (snížení počtu parkovacích stání při dobré dostupnosti pěší docházkou) se snižuje na hodnotu 0,6

Bydlení: potřeba odstavných stání v poměru 1 stání na 1 byt bude kryta v objektech nebo na pozemku majitelů vozidel, potřeba parkovacích stání (tj. rezerva pro návštěvy apod.) opět na pozemcích majitelů objektů, na volných plochách kolem přístupových komunikací, nebo na navržených parkovištích.

Jedná se dle územního plánu o celkem 261 obyvatel tj. cca 97 bytových jednotek. Potřeba parkovacích stání pro bytové účely je dle ČSN 261 : 20 = 13 x součinitel 0,50 = 6,5 stání. Pokrytí tohoto počtu stání v daném prostředí a s využitím navržených parkovacích ploch je bez jakýchkoliv problémů.

Parkovací stání u jednotlivých areálů a objektů

dle ČSN navrženo

Obecní úřad a knihovna 55m2 : 30 = 1,8 x 0,50 = 0,9 tj. cca	1	2
Drobná výroba, služby 10 osob : 3 = 3,3 x 0,50 = 1,65 tj. cca	2	3
Restaurace 4.skupiny 80 m2 : 10 = 8 x 0,50 = 4	4	4
Obchod 52m2 : 50 = 1,04 x 0,50 = 0,52 tj. cca	1	2
Hřiště pro míč. sporty cca 10 návšt. : 10 = 1 x 0,50 = 0,50 tj. cca	1	4
Kulturní dům 150 míst : 8 = 18,75 x 0,50 = 9,37 tj. cca	9	9
Kostel Sv. Prokopa 40 míst : 8 = 5 x 0,50 = 2,5 tj. cca	3	5
Farma 20 zaměstnanců : 4 = 5 x 0,50 = 2,50 tj. cca	3	5
Fotbalové hřiště cca 50 návštěvníků :15 = 3,33 x 0,50 = 1,67 tj.cca	2	4
Tenisové hřiště cca 10 návštěvníků : 10 = 1 x 0,50 = 0,50 tj. cca	1	4
Výletiště cca 70 návštěvníků : 6 = 11,67 x 0,50 = 5,83 tj. cca	6	6

Hasičská zbrojnice – stání u obecního úřadu a u kostela případně kdekoliv v případě akutní potřeby cca 6 – 10

Parkovací stání pro výrobu a farmu budou také zajištěna přímo na pozemcích těchto zařízení. Stání pro restauraci, kulturní dům, kostel, sport a výletiště jsou vzájemně zaměnitelná, reálně nemohou být obsazována ve stejnou dobu, čili jejich realizace v plném počtu není nezbytná.

Parkovací místa pro plánované koupaliště v prostoru severozápadně obce budou umístěna přímo poblíž tohoto zařízení.

3.1.10. Cyklistická doprava

S ohledem na charakter obce a provozu uvnitř sídla nejsou v intravilánu cyklistické stezky navrženy. Cyklisté mohou bez jakýchkoliv problémů používat veškerou vnitřní komunikační síť (také v důsledku omezení rychlosti na 30 km/hod případně 20 km/hod). Vně sídla ve vazbě na turistické a rekreační oblasti použijí cyklisté cesty hospodářské – polní.

3.1.11. Pěší provoz

Chodci se v intravilánu budou pohybovat po navržených chodnících a také po jízdních pruzích i krajnicích místních komunikací obslužných přístupových s typem příčného uspořádání MO2k 5,5/5,5/30 nebo MO1k 5/5/30, kde se chodci pohybují jako na komunikacích bez chodníků v režimu podobném smíšenému provozu. Vybrané místní komunikace se také mohou zařadit do režimu obytných ulic funkční podskupiny D1 s deklarovaným smíšeným provozem, toto opatření se s ohledem na charakter obce nejeví jako naléhavé. Bezpečnost chodců bude také zajištěna navrženými opatřeními pro regulaci rychlosti na průjezdné silnici III.třídy včetně navrženého omezení rychlosti na 30 km/hod. Lze konstatovat, že již v současné době s ohledem na charakter sídla a uspořádání komunikací i jejich stav se rychlosti vozidel mimo průjezdnou silnici v těchto mezích pohybují a smíšený provoz chodců a vozidel je obvyklý.

3.2. Vodní hospodářství

Při zpracování této části vycházel zpracovatel z dostupných podkladů (dokumentace různých stupňů), zpracovaného projektu Vodovod pro obec Nedvězí z roku 2002, z jednání a konzultací se správci sítí, starostou a zastupiteli.

V lokalitě katastrálního území obce Nedvězí je nutno dodržovat předepsaná ochranná pásma vyplývající ze zákona, vyhlášená stavebním úřadem nebo z podnětů jiných orgánů státní správy a případně jinými orgány než stavebními

úřady. Projekty staveb zasahujících do ochranných pásem je nutno předem projednat se správci sítí. Případné výjimky stanoví správce. Pro prostorové uspořádání sítí je nutno respektovat ustanovení ČSN 736005 Prostorová úprava vedení technického vybavení.

3.2.1. Zásobování vodou

Podklady pro zpracování této části byly :

- situace 1 : 2880,

- situace 1 : 10 000,

- urbanistická studie obce Nedvězí Ing.arch. Konvička,

- projekt zásobování části obce Nedvězí pitnou vodou, zpracovaný DHV CR Brno 1997,

- projekt Vodovod pro obec Nedvězí z roku 2002 – Xxx. Xxxxxx Xxxxxxxxx,

- dokument rozvoje PRVKUC Pardubického kraje,

- konzultace se správcem vodovodů VHOS Moravská Třebová,

- konzultace na Okresním úřadě odboru pro ŽP ve Svitavách,

- konzultace se zastupiteli a starostou obce,

- vlastní průzkum na místě.

Obec Nedvězí se rozprostírá mezi kótami 640 - 720 m.n.m v mírně svažitém terénu. Obec má 227 stálých a cca 90 rekreačních obyvatel. Zásobování obce pitnou vodou bylo vybudováno podle projektu Ing. Pravce z roku 2002. Zdrojem vody je vrt ND-2, nacházející se v údolní nivě Trhonického potoka nad osadou Nedvězíčko. Využitelná vydatnost vrtu ND-2 byla stanovena na 1 l.s-1, kvalita vody je na úrovni kojenecké vody a odpovídá parametrům stanoveným v ČSN 757111 Pitná voda. Kolem vrtu byla navržena ochranná pásma PHO I. stupně (ve tvaru obdélníka do vzdálenosti 50 m proti spádu terénu, 15m ve směru po spádu toku, 30m proti spádu toku a 25m po spádu terénu k Trhonickému potoku.) a PHO

II. stupně , které zahrnuje hydrologické povodí, resp. oblast tvorby podzemní vody. Vrt je ve vlastnictví Farmy Nedvězí s.r.o. Z něj je voda čerpána samostatným výtlačným potrubím PEHD 90 do nového vodojemu o objemu 100 m3, umístěného nad obcí a do stávajícího vodojemu. o objemu 20 m3 (max.hl. vody 98,0 m relativní výšky převzaté z měření p.M.Talackého 100,00 m.n.m k podlaze vstupu RD č.p. 45). Z nového vodojemu 100 m3 je voda gravitačně rozvedena zásobovacími řady PVC a PEHD 110, 90, 50 po intravilánu obce. Trasy vodovodních řadů jsou vedeny převážně po obecních, případně soukromých, veřejně přístupných pozemcích, výjmečně i po soukromých oplocených pozemcích..

Vzhledem k členitosti terénu je spotřebiště v souladu s požadavky ČSN75 5401 rozděleno na 3 tlaková pásma, a to:

- první tlakové pásmo má samostatný rozvod a tlakovou stanicí umístěnou v armaturní komoře vodojemu zásobuje cca 12 domů v okolí vodojemu.

- Druhé tlakové pásmo ohraničeno redukčním ventilem umístěným v šachtě před kulturním domem, kde se redukuje tlak o 2 bary na 3,8 baru.

- Třetí tlakové pásmo pokrývá dolní část obce a Nedvězíčko.

Samostatným tlakovým pásmem je i stávající vodovod v areálu Farmy, který je zásobován z vlastního vodojemu.

Vodovodní síť je v dobrém technickém stavu a v řešeném období není plánována žádná nová výstavba. Nouzové zásobování podle PRVKUC. Za krizové situace a v případě přerušení dodávky pitné vody ze stávajícího zdroje bude nutno vodu na pití a vaření dovážet balenou nebo v cisternách Náhradním zdrojem je NZV – Bystré, který se nachází ve vzdálenosti cca 4 km, mohou se využívat místní studny jako zdroje užitkové vody a nastala-li by situace dlouhodobějšího rázu bude nutno zřídit nový zdroj.

Podle nového projektu je vodovodní síť řešena s ohledem na zajištění pitné vody i vody pro požární účely tak, že vyhoví ustanovení ČSN 736622, ČSN 730873, ČSN 736639 a zajistí požární odběr pro obec 6,7 l.s-1 po dobu 3 hodin. Hydranty jsou umístěny na řadech PE 90 v nadzemním, někde v podzemním provedení. Potřebu požární vody zajišťuje rovněž Obecní rybník umístěný uprostřed obce, s rozlohou 1 ha, takže zásoba požární vody je cca 20 000 m3 a v horní části obce je další požární nádrž tzv. „Haluzák“ s betonovou hrází.

Bilance potřeby vody - Současný stav k roku 2006:

Výpočet potřeby vody převzatý z projektu vodovodu Ing. Pravce dle Směrnice

č.9/73 Sb. MLVH ČSR z 20.7.1973

I. Průměrná denní potřeba vody pro obyvatelstvo Qp

A. Potřeba vody pro bytový fond

230 obyvatel po 120 l/os.den 27 600 l . den –1

80 rekreantů po 80 l/os.den 7 200 l . den –1

Potřeba vody pro občanskou a technickou vybavenost

320 po 20 l/den 6 400 l . den –1

Qp celkem = 41 200 l . den-1 Qp = 0,48 l.s-1

II. Maximální denní potřeba vody Qm

Qm = Qp . 1,5 = 41 200 . 1,5 = 61 800 l . den-1

-1

Qm = 0,71 l . s

III. Maximální hodinová potřeba vody Qh

-1

Qh = Qm . 1,8 = 61 800 . 1,8 = 111 240 l.den

-1

Qh = 1,29 l . s

B. podnikatelské aktivity Farma Nedvězí

potřeba vody pro zaměstnance:

- zaměstnanců 18 á 60 l.den-1 1 080 l.den-1

potřeba vody pro skot:
- skotu 378 ks, z toho - dorůstající skot 217ks á 25 l / ks a den	5 425	l.den-1
- telat 30 ks á 10 l / ks a den	300	l.den-1
- dojnic130 ks á 60 l / ks a den	7 800	l.den-1
Farma potřeba vody celkem	14 605	l.den-1
=	0,17	l.s-1
Maximální hodinová potřeba vody
Qh + Q zem. = 1,29 + 0,17 = 1,46 l.s-1

Koncepce rozvoje dle územního plánu

Pro zásobování celé obce z veřejného vodovodu byl zpracován projekt vodovodu, zásobujícího pitnou vodou obce Nedvězí. Zajištění požární vodou je zabezpečeno hydranty rozmístěnými po celé rozvodné vodovodní síti v souladu s ČSN 730873 Požární bezpečnost staveb. Stávající požární nádrž je nutné vyčistit, popřípadě opravit.

Pro hygienickou ochranu vodovodních systémů je nutné dodržovat ustanovení zejména zákona č.274/2001 Sb. o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění dalších předpisů. Ochranná pásma kolem vodního zdroje Farmy jsou navržena k vyhlášení rozhodnutím vodohospodářského. Obec Nedvězí se nachází ve III. ochranném pásmu povodí vodárenské nádrže Vír, které bylo vyhlášeno a odsouhlaseno příslušnými vodohospodářskými orgány, schváleno krajským hygienikem v dubnu roku 1986. Všem obcím nacházejícím se v tomto

PHO III bylo uloženo čištění odpadních vod z obce před vypouštěním do vodních toků. V současné době jsou pásma hygienické ochrany v revizi a mění se i podmínky nakládání s odpadními vodami podle příslušných předpisů níže uvedených.

Ochranné pásmo vodovodního potrubí je 2,0 m od venkovního okraje potrubí vodorovně na obě strany, ale vodohospodářský orgán po dohodě s provozovatelem sítě je může dle světlosti potrubí a významnosti vodovodního řadu upravit. Krytí vodovodního potrubí v zastavěném území je min. 1,5 m a max. 2,0 m mimo zastavěné území dle horninového prostředí.

3.2.2. Odpadní vody

Podkladem pro zpracování této části dokumentace jsou :

- mapa 1 : 5000,

- dokument PRVKUC Pardubického kraje z roku 2004,

- Urbanistická studie Ing.arch.Xxxxxxxx z roku 2000,

- informace na Okresním úřadě ve Svitavách,

- konsultace na Obecním úřadě zastupiteli a starostou obce,

- vlastní průzkum na místě.

Obec Nedvězí se nachází ve svažitém údolí okraje Českomoravské vysočiny, nedaleko obce Bystré, v západní části okresu Svitavy. Zástavba je situována převážně podél hlavní a místních komunikací, ve svažitém terénu. V současné době nemá obec vybudovanou soustavnou kanalizační síť. V části obce jsou vybudovány úseky jednotné kanalizace dešťového charakteru, vedené podél hlavní a místních komunikací a bez čištění jsou tyto odpadní vody vypouštěny do recipientu. Do této kanalizace jsou také zaústěny přepady ze septiků. Většina domů shromažďuje splaškové odpadní vody v bezodtokových jímkách na vyvážení (žumpách), jejichž obsah je vyvážen na pole. Do žump jsou většinou svedeny odpadní vody z WC a ostatní odpadní vody z kuchyní a koupelen mají většinou napojení bez čištění do drenáží. ZD Farma má odpadní vody z provozů i sociálních zařízení svedeny do jímek na vyvážení.

Situace nakládání s odpadními vodami v obci neodpovídá současným platným zákonům a předpisům.

Koncepce rozvoje dle územního plánu

Zpracovatel ÚP v souladu s ustanovením zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a v souladu s návrhem PRVKUK Pardubického kraje doporučuje vybudování oddílné kanalizace v obci Nedvězí. Stávající kanalizace bude po doplnění o nové stoky a rekonstrukci nevyhovujících úseků sloužit jako dešťová kanalizace. Pro odvedení splaškových odpadních vod se navrhuje vybudování splaškové kanalizace zaústěné do malé

čistírny odpadních vod se 3. stupněm čištění, umístěnou pod obcí vedle Trhonického potoka.

U objektů, které nemohou být napojeny na centrální čistírnu odpadních vod z důvodu nevhodného výškového umístění nebo pro velkou vzdálenost od veřejné kanalizace, budou splaškové odpadní vody likvidovány v domovních čistírnách odpadních vod nebo shromažďovány v bezodtokových jímkách (žumpách) a vyváženy na pole, případně shromažďovány do sběrných jímek a odtud přečerpávány do veřejné kanalizace.

Extravilánové vody budou svedeny do záchytných příkopů podél cest a odvedeny dešťovou kanalizací do recipientů. Rovněž přístupové cesty doporučujeme opatřit záchytnými příkopy. Zpracovatel doporučuje pro bezkolizní odvedení extravilánových dešťových vod vypracovat studii a posoudit i možnosti vybudování suchých poldrů.

Vybudováním systému kanalizace a ČOV dojde ke značnému zlepšení kvality vody v místním recipientu a následně i ke zlepšení životního prostředí v obci. Likvidaci odpadních vod v zájmovém území je nutno řešit v souladu se zákonem č.254/2001Sb., o vodách a příslušných platných předpisů.

P Ř E H L E D R O Z V O J O V Ý C H P L O C H

Zastavitelné plochy (v zastavitelném území)
Ozn.	Název lokality	Plocha (ha)	Funkce plochy
Z7	Na konci obce	0,158	Malá čistírna odpadních vod

V následném projektu kanalizace je třeba stanovit ukazatele a hodnoty přípustného stupně znečištění vod v souladu se zákonem č.254/2001 Sb., o vodách, s Nařízením vlády č.82/1999 Sb., ustanoveními ČSN 75 64 02 Malé čistírny odpadních vod, zákonem 185/2001Sb., o odpadech a dalšími navazujícími předpisy.

Toto řešení je v souladu s návrhem PRVKUK Pardubického kraje, který navrhuje novou splaškovou kanalizaci, trasovanou v místní komunikaci. Hlavní sběrač o DN 250 v délce 2,14 km bude trasován od severovýchodu do jihozápadní části, kde na pravém břehu u silnice směr Trhonice bude vybudována nová mechanicko- biologická čistírna odpadních vod. Stabilizovaný kal bude vyvážen na pole a louky.

Navržené technické řešení kanalizace může být realizováno v rámci PRVKÚK ve vazbě na ekonomické možnosti v případě, že podíl nákladů na jednoho odkanalizovaného obyvatele odpovídá nákladům na individuální technické řešení. V období do splnění požadavků Směrnice Rady 91/271/EHS z 21. 5.1991 ve

znění Směrnice Rady 98/15/ES ze dne 27. 2: 1998 o čištění městských odpadních vod jsou preferována individuální řešení čištění odpadních vod. Na základě metodického pokynu Ministerstva zemědělství pro zpracování PRVKÚK a navazujících předpisů Ministerstva zemědělství č.j. 36 623/2003-7330 ze dne 30. září 2003 a č.j. 14 835/2004-16330 ze dne 19. dubna 2004 je zpracováván časový harmonogram realizace technických opatření týkající se předmětné obce.

Ochranná pásma

Ochrana stokových sítí a ochrana obytné zóny s ohledem na umístění čistírny odpadních vod je určena příslušným vodohospodářským orgánem a návrh posoudí závazným posudkem okresní hygienik. Podle zákona č. 274/2001 §23 Sb se

k bezprostřední ochraně kanalizačních stok před poškozením vymezují ochranná pásma na každou stranu od stěny stoky kanalizačních stok do DN 500 včetně - 1,5 m, nad DN 500 - 2,5 m. V tomto pásmu je možné provádět jakoukoliv stavební činnost jen se souhlasem provozovatele kanalizace. Vedou-li stoky přes ochranná pásma vodních zdrojů je třeba se řídit zvláštními předpisy. Při rovnoběžném vedení dešťové a splaškové kanalizace se zpravidla hlouběji ukládá splašková stoka.

Návrh ochranného pásma kolem čistírny odpadních vod a ochrana obytné zóny s ohledem na umístění čistírny odpadních vod jue v souladu s ustanovením zákona č.254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a podléhá schválení vodohospodářského orgánu, závazným posudkem ho posoudí okresní hygienik. Ochranné pásmo kolem čistírny v obci Nedvězí bude vymezeno podle technologie čištění odpadních vod, klimatických podmínek, (složení odpadních vod, úrovně zabezpečení objektů čistírny, směru převládajících větrů, hluku vznikajícího provozem čistírny, velikostí čistírny apod.). Konkrétní vzdálenosti se určí podle místních podmínek v závislosti na typu okolní výstavby - zpracovatel doporučuje ochranné pásmo kolem MČOV 50 m.

Výpočet produkce odpadních vod od obyvatelstva.

Výpočet produkce odpadních vod, je dle PRVKUC odvozen z předpokladu vyprodukovaného množství odpadních vod od obyvatelstva, shodné s množstvím spotřebované pitné vody v porovnání s předpokládanou minimální hodnotou specifické produkce odpadních vod. Při stanovení této hodnoty vycházel zpracovatel z následujících údajů:

a) trvale žijící obyvatelé, kteří budou napojeni na kanalizaci, 230 x 120 l/os a den = 27 600 l .den-1

b) přechodně žijící obyvatelé (rekreanti) napojeni na kanalizaci, 80 x 100 l/os a den = 8 000 l .den-1

celkem 35 600 l .den-1

Stanovení produkce znečištění (charakterizovanou ukazatelem BSK5):

A) trvale žijící obyvatelé napojeni na kanalizaci

230 x 50 g/os a den = 11 500 g .den-1

B) přechodně žijící obyvatelé (rekreanti) napojení na kanalizaci 80 x 30 g/os a den = 2 400 g .den-1

Produkce dalších ukazatelů znečištění odvozena podle specifických hodnot vztažených k tzv. ekvivalentnímu obyvateli

nerozpustné látky (NL) 310 x 55 g/os a den = 17 050 g .den-1

CHSK		310 x 110 g/os a den = 34 100 g .den-1
N-celk	310 x	8 g/os a den = 2 400 g .den-1
N-NH4	310 x	5,2 g/os a den = 1 612 g .den-1
P-celk		310 x 2 g/os a den = 620 g .den-1

Odpadní vody z Farmy budou nadále likvidovány samostatně.

Podle Nařízení vlády 61/2003Sb. určí vodoprávní úřad v povolení k vypouštění odpadních vod emisní limity, které mimo jiné budou záviset na imisních standardech povrchových vod a musí být dodržovány od roku 2012, což se promítne do navrhování ČOV včetně jejich rekonstrukcí.

3.3. Energetika

3.3.1. Zásobování teplem

Výchozí podklady: - konzultace se starostou a zastupiteli obce, se správci energetických sítí, pracovníky Okresního úřadu ve Svitavách a doplněno vlastním průzkumem na místě.

V obci Nedvězí je zástavba tvořena výhradně rodinnými domky a objekty se zemědělsko - hospodářským využitím. Katastrální území obce se nachází ve svažitém údolí okraje Českomoravské vysočiny, nedaleko obce Bystré, v západní části okresu Svitavy a v těsné blízkosti severovýchodní části okresu Žďár nad Sázavou s průměrnou nadmořskou výškou 650 m.n.m. Oblastní výpočtová teplota

O

je -18 C. Rozvody tepla z CZT se v obci nenacházejí. V obci je zaveden zemní

plyn. V současné době je připojeno na zemní plyn cca 52 % rodinných domů. Některé starší rodinné domky jsou dosud vybaveny lokálními topidly a k vytápění používají tuhá paliva (dřevo, uhlí) stejně jako některé novější domy, které jsou vybaveny domovním ústředním vytápěním nebo etážovým vytápěním.

Koncepce rozvoje dle územního plánu

V současné době je zpracována dokumentace pro zásobování celé oblasti Nyklovice zemním plynem, kde se předpokládá i plynofikace obce Nedvězí (podrobněji viz kapitola zásobování plynem). V současné době je v obci vybudován STL plynovod, takže obyvatelé mají možnost vytápět domy prostřednictvím zemního plynu. Ve výhledu lze rovněž uvažovat s využíváním netradičních zdrojů energie, jako jsou sluneční kolektory a tepelná čerpadla, zvláště pro přípravu TUV.

3.3.2. Zásobování plynem

V obci byl v roce 2003 zaveden zemní plyn podle projektu GasAG spol. s r.o. Ing. Puldy z roku 2002. Pro připojení obce Nedvězí bylo využito kapacitní rezervy stávajícího STL plynovodu Bystré – Jedlová. Rozvod STL místní sítě v obci je napojen na STL přivaděč. STL plynovod Bystré – Jedlová, kterou provozuje Jihomoravská plynárenská a.s. Plynovodní síť v obci Nedvězí provozuje od 1.7.2005 JMP Brno. Předávací místo – objekt je vybavené obchodním měřením, nachází se cca 50m východně od meteorologické stanice, při zpevněné cestě na p.č. 1 k.ú. Místo je oploceno Stávající RS VTL Bystré - 2000 je napojena na vysokotlaký plynovod VTL 100/40 Olešnice - Rovečné - Bystré, v majetku závodu JMP Brno.

STL plynovodní přivaděč SO 01.1. je rozdělen na část JmP, a.s. před předávacím místem označenou 01.1a a část za předávacím místem označenou 01.1b. V obci je plynovod veden převážně v zelených pásech a chodníku. Do zpevněných cest je položen pouze v nezbytně nutných případech. Rozvodná potrubí STL v obci jsou provedena z polyetylenových trub PE 90 – 63. Potrubí polyetylenové není protikorozně chráněno. Souběžně s potrubím je uložen signalizační vodič. Plynovodní přípojky jsou z trubek PE 25 a jsou ukončeny plynoměrem. Před plynoměry jsou osazeny regulátory tlaku STL/NTL.

Dimenze a trasy potrubí jsou navrženy v souladu s generelem. V rámci plynofikace odběratelů bylo uvažováno s plynofikací skupiny C, tj. 2,6 m3.h-1.

Koncepce rozvoje dle územního plánu

Ve výhledu se nepočítá s výrazným nárůstem odběrů. Předpokládaná realizace je 98 přípojek pro 110 odběratelů.

Bilance pro výhledové období

Předpokládané odběry plynu (převzato z generelu):

a) pro obyvatelstvo - předpokládají se pouze odběry skupiny C ( 2,6 m3.h -1, 2800 m3.rok -1)

počet plynofikovaných b.j. hodinová potřeba roční potřeba

m3.h -1		m3.rok –1
110	286	308 000
b) maloodběr skupina D
odběratelé	hodinová potřeba m3.h -1	roční potřeba m3.rok -1
obecní úřad , Farma Nedvězí,
kulturní dům, hostinec, prodejna,
myslivecké sdružení, klubovna,
hasič. zbrojnice, kostel	95	155 000
celkem odběr Nedvězí	381	463 000
Výstavba v blízkosti plynovodů a	zařízení s nimi	souvisejícími je omezena

vymezením jejich ochranných pásem dle zákona č.458/2001 Sb., ustanoveními ČSN 386410 Nízkotlaké plynovody a přípojky a ČSN 386413 Středotlaké plynovody a přípojky a novelou zákona č. 670/2004 Sb. jsou plynárenská zařízení chráněna ochrannými a bezpečnostními pásmy.

Ochranná pásma stávající stanovená dle dřívějších předpisů a výjimky z nich, udělené před nabytím účinnosti zákona č. 222/1994 Sb., zůstávají v platnosti.

Ochranné pásmo

- u NTL a STL plynovodů a přípojek v zastavěné části obce

na obě strany os obrysu 1 m

- u ostatních plynovodů a plynovodních přípojek 4 m

Bezpečnostní pásmo VTL do DN 100 15 m

do DN 250 20 m

VTL RS 10 m

Při křížení plynovodů s komunikacemi, železnicemi a vodními toky je třeba se řídit ČSN 736822 křížení a souběhy vedení a komunikací s vodními toky a ČSN 736005 Prostorová úprava sítí technického vybavení.

3.3.3. Zásobování elektrickou energií

Podkladem pro tuto část byly:

• konzultace se správcem el.sítě ČEZ Distribuce, a.s.,

• konzultace se starostou obce,

• studie zásobování Pardubického kraje (bývalého okresu Svitavy) el.energií ve vztahu k rozvoji území,

• vlastní průzkum na místě

• Vyjádření VČE OŘ Česká Třebová

Stávající stav

- sítě a zařízení VVN a VN

Katastrálním územím obce Nedvězí prochází vzdušné trasy vedení VN č.882 - 35 kV od Bystré a vedení VN č.883 - 35 kV od Jedlové, napájeny z rozvodny v Poličce. Trasy jsou zokruhované. Do obce Nedvězí je přivedena vzdušná přípojka VN - 35 kV, napájena dle potřeby ze směru od Bystré nebo Jedlové.

- sekundární síť NN

Z přípojky VN 35 kV jsou napojeny dvě distribuční transformační stanice, jedna pro potřeby obce a druhá pro Farmu Nedvězí. Trafostanice pro obec, označená TS obec č.173 je dle sdělení VČE, provozní správy Česká Třebová věžová, s vrchním přívodem, osazená trafem 250 kVA, napětí VN 35 kV a pro ZD Nedvězí je TS ZD BTS II do 630, s vrchním přívodem, osazena trafem 160 kVA. Obě jsou majetkem VČE a.s.

Distribuční transformační stanice:

označení	konstrukce	transf. jednotka	majitel	vytížení
TR 1-obec	zděná	250	VČE	96%
TR 2 -farma	BTS	160	VČE	60%

Nízkonapěťové distribuční rozvody po obci jsou připojeny prostřednictvím dvou transformačních stanic, provedeny převážně paprskovitě vedením AlFe 35 mm2. Rozvody el.energie NN v intravilánu obce byly rekonstruovány v letech 1964- 1965, jsou vedeny vrchním vedením na sloupech většinou betonových, někde na dřevěných sloupech s betonovými patkami nebo na střešnících domů. Přípojky pro jednotlivé objekty jsou vrchním vedením, částečně i závěsnými kabely. Skříně SP, RIS, SR jsou umístěny na fasádách domů nebo v předzahrádkách.

Stávající bilance potřeby elektrické energie v obci Nedvězí

Podle pokynů pro navrhování distribučních sítí VN a NN vydaných ČEZ a dle kvalifikovaného odhadu je stanoven měrný příkon bytové jednotky v obci na :

- stupeň elektrizace A, max. soudobý příkon 1,7 kW/b.j.

- stupeň elektrizace B, max. soudobý příkon 2,3 kW/b.j.

-stupeň elektrizace C, max. soudobý příkon 6,5 kW/b.j.

a) bytový fond

počet bytových jednotek stupeň elektrizace max.soudobý příkon

60	A	102,0 kW
25	B	57,5 kW
5	C	26,0 kW
bytové odběry celkem		186,2 kW
b) občanská vybavenost
prodejna smíšeného zboží obecní úřad + pošta pohostinství hasičská zbrojnice dům kultury veřejné osvětlení		2,00 kW 10,00 kW 3,00 kW 3,00 kW 30,00 kW 12,00 kW
občanská vybavenost celkem		60,00 kW

Bmax =(60 x 1,7)+(25 x 2,3)+(5 x 6,5) +(60 ) = 102,0 + 57,5 + 26,0 + 60 = 246,5

kVA

c) podnikatelské aktivity Farma Nedvězí s.r.o

roční spotřeba 120 000 kW

Celkový instalovaný výkon v transformátorech pro obec je 250 kVA , z nichž je odebíráno 246,5 kVA. Vytížení instalovaného trafa je 98 % pro obec a 60% ZD Farma. Lze předpokládat, že bude-li obec plynofikována dojde ke snížení odběrů elektrické energie.

Koncepce rozvoje dle územního plánu

Napájecí vedení VN je v dobrém technickém stavu a předpokládá se jeho využívání po celé návrhové období. Dle sdělení VČE a.s. Hradec Králové z hlediska rozvoje systému VVN a VN nemá VČE v obci Nedvězí žádné záměry. Stávající a výhledová zařízení pro rozvod elektrické energie budou respektována v souladu s ustanovením zákona č.458/2000 Sb., §46 a §98, včetně jejich ochranných pásem.. Připojení výstavby v rozvojových plochách na distribuční rozvod el. energie bude řešeno na základě konkrétního požadavku v době výstavby. V případě vyšších nároků na příkon bude nutné stávající síť nn rekonstruovat, aby přenosově vyhověla daným požadavkům. V rozvojových plochách bude vybudován nový distribuční rozvod nn. Územní plán respektuje stávající a výhledová zařízení pro rozvod elektrické energie, včetně jejich ochranných pásem, v souladu s nařízením zákona č. 458/2000 Sb., §46. V katastru obce Nedvězí se nenachází zařízení VVN v majetku VČE a.s.

Bilance potřeby - výhled pro návrhové období

a) bytový fond
počet bytových jednotek příkon 60	stupeň elektrizace A	max.	soudobý 102,0kW

35 B 80,5 kW

9 C 58,5 kW

bytové odběry celkem 241,0kW

b) občanská vybavenost

prodejna smíšeného zboží 5,00 kW

obecní úřad + pošta 10,00 kW

pohostinství 5,00 kW

hasičská zbrojnice 3,00 kW

dům kultury 35,00 kW

veřejné osvětlení 12,00 kW

občanská vybavenost celkem 70,00 kW

Dle kvalifikovaného odhadu a ve smyslu ČSN 332130 Budovy pro bydlení je bilancován stav v návrhovém období:

Bmax = ( 60 x 1,7) + ( 35 x 2,3)+ ( 9 x 6,5 ) +( 70 ) = 311,0 kVA

c) podnikatelské aktivity Farma Nedvězí s.r.o

roční spotřeba 120 000 kW

Pro drobné podnik. aktivity se předpokládá příkon cca +40 kW Potřebný transformační příkon v návrhovém období do roku 2015

- stávající instalovaný transformační výkon pro obec 246,5 kVA

- potřebný transformační výkon 311,0 kVA

Bilance potřeby - výhled nad návrhové období

a) bytový fond

počet bytových jednotek stupeň elektrizace max soudobý příkon 60 A 102,0kW

40 B 92,0 kW

12 C 78,5 kW

bytové odběry celkem 272,5kW

b) občanská vybavenost

prodejna smíšeného zboží 5,00 kW

obecní úřad + pošta 10,00 kW

pohostinství 5,00 kW

hasičská zbrojnice 3,00 kW

dům kultury 35,00 kW

veřejné osvětlení 12,00 kW

občanská vybavenost celkem 70,00 kW

Dle kvalifikovaného odhadu a ve smyslu ČSN 332130 Budovy pro bydlení je bilancován stav v návrhovém období:

Bmax = ( 60 x 1,7) + ( 40 x 2,3)+ ( 12x 6,5 ) +( 70 ) = 342,5 kVA

c) podnikatelské aktivity Farma Nedvězí s.r.o

roční spotřeba 120 000 kW

Pro drobné podnik. aktivity se předpokládá příkon cca +40 kW Návrh zajištění potřebného transformačního příkonu v sledovaném období:

- stávající instalovaný transformační výkon pro obec 246,5 kVA

- potřebný transformační výkon 342,5 kVA

Pro pokrytí nárůstu spotřeby v návrhovém období bude nutné zajistit cca 100 kVA

Pro výhled je kapacita zásobování el. energií v obci Nedvězí nedostačující. Podle sdělení provozní správy Východočeská VČE a.s. Česká Třebová je pro trafostanici č.173 obec možná výměna trafa 250 kVA za trafo 400 kVA, takže pak lze pokrýt potřebný výkon a rovněž na trafostanici ZD Nedvězí je možná výměna za výkonnější trafo do 630 kVA.

Potřebný příkon bude možno zajistit rekonstrukcí stávajících trafostanic, zejména v oblasti, kde jsou navrhované rozvojové plochy, a to:

Označení TR	stávající výkon	návrh	nárůst
TR 1-obec	250 kVA	400 kVA	150 kVA
TR 2 -farma	160 kVA	(630 kVA)	470 kVA

TR nově navržená pro ČOV 100 kVA 100 kVA

Zpracovatel doporučuje dle možností postupně rekonstruovat stávající trafostanice a sekundární rozvody NN v obci v souladu s požadavky na nové odběry. Podle finančních možností nově připojované odběry doporučujeme provádět z venkovního vedení NN přípojkami v kabelovém provedení a případně kabelizovat rozvody NN v zastavěné části obce.

ČEZ Distribuce, a.s. v současné době zpracovává plán rekonstrukcí sekundárních rozvodů, kde jsou hlavním kritériem pro provedení rekonstrukce celkový stav sítě a zůstatková hodnota vedení.

Zajištění výkonu elektrické energie v nadřazené síti je záležitostí distribuční energetické společnosti. Pro bilance příkonů a transformačního výkonu v návrhovém období bude nutné vypracovat studii dle kapacitních možností

rozvodného závodu. Do obce je zaveden zemní plyn, takže se neuvažuje ve větší míře s elektrickým vytápěním domů. Nárůstem nových bytových a občanských staveb a větší elektrifikovaností domácností (pračky, myčky, drobná el. zařízení apod.) dojde k přiměřenému zvýšení odběrů el. energie.

Vzhledem k tomu, že se v návrhovém časovém výhledu počítá v obci Nedvězí s novou výstavbou rodinných domů, podnikatelských aktivit a výstavbou ČOV, doporučujeme vypracovat projekt zásobování obce elektrickou energií, posoudit možnosti zvýšených odběrů elektrické energie a navrhnout zesílení trafo. Pro nově navrhovanou čistírnu odpadních vod navrhujeme novou stožárovou transformační stanici s transformátorem 100 kVA a s provozním napětím 35/0,4 kV.

Výstavba v blízkosti elektrických zařízení je omezena jejich ochrannými pásmy dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů. Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím musí být provedena dle ČSN 341010 a to buď nulováním nebo zemněním s přípravou na přechod na ochranu nulováním. Ochrana proti nebezpečnému dotykovému napětí VN je dle ČSN 341010 čl.108, 109 zemněním a ochrana NN dle ČSN 341010 čl.72

A) Ochranná pásma, která byla stanovena dle zákona č.222/94 Sb. se nemění po nabytí účinnosti zákona č. 458/2000 Sb., § 98 odst. 2, a jsou :

• Venkovní vedení (od krajních vodičů)	§19	§45
• zvláště vysoké napětí nad 400 kV	30 m	35 m
• VVN 220 - 400 kV	20 m	25 m
• VVN 110 - 220 kV	15 m	20 m
• VVN 35 - 110 kV	20 m	15 m
• VN 1 - 35 kV	7 m	10 m
• podzemní kabelová vedení do 110 kV	1 m
• nad 110 kV	3 m
• elektrické stanice (od zdi nebo oplocení)	20 m	30 m
• xxxxxxxxx transformovny VN	7 m	10 m

• výrobny elektrické energie individuálně ve stavebním povolení.

B) Ochranná pásma dle zákona č.458/2000 Sb. jsou:

U nadzemních vedení

a) u napětí nad 1kV a do 35 kV včetně

1. pro vodiče bez izolace 7 m

2. pro vodiče s izolací základní 2 m

b) u napětí nad 35 kV do 110 kV vč. 12 m

c) u napětí nad 110 kV do 220 kV vč. 15 m

d) u napětí nad 200 kV do 400 kV vč . 20 m

e) u napětí nad 400 kV 30 m

f) u závěsného kabelového vedení 110 kV 2 m

g) u zařízení vlastní telekomunikační sítě držitele licence 1m

V lesních průsecích udržuje provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel příslušné distribuční soustavy na vlastní náklady pruh pozemků o šířce 4 m po jedné straně základů podpěrných bodů. Pokud je takový pruh třeba, vlastníci či uživatelé dotčených nemovitostí jsou povinni jim tuto činnost umožnit.

Ochranné pásmo podzemního vedení elektrizační soustavy:

a) do 110 kV vč. A vedení řídící a zabezpečovací techniky – 1m po obou stranách krajního kabelu

b) nad 110 kV – 3m po obou stranách krajního kabelu Ochranné pásmo elektrické stanice

a) u venkovních elektrických stanic a dále stanic s napětím větším než 52 kV v budovách 20 m od oplocení nebo vnějšího líce obvodního zdiva

b) u stožárových elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň NN ...7m

c) u kompaktních a zděných elektrických stanic s převodem napětí z úrovně nad 1 kV a menší než 52 kV na úroveň NN...2m

d) u vestavěných elektrických stanic (od obestavění)...1m

Ochranná pásma stanovená v elektroenergetice podle dosavadních předpisů se nemění po nabytí účinnosti zákona č. 458/2000 Sb., §98, odst.2.

Ochranná pásma stanovená v elektroenergetice podle dosavadních předpisů se nemění po nabytí účinnosti zákona č. 458/2000 Sb., §98, odst.2. Ochranná pásma stanovená podle předchozích předpisů zůstávají zachovány i po účinnosti tohoto zákona, t.j. VN 10 m od krajního vodiče a stožárové transformovny 10 m. V ochranných pásmech je zakázáno zřizovat stavby nebo provádět přestavby budov a provádět činnosti, které by mohly ohrozit vedení. Porosty je povoleno v ochranných pásmech pěstovat do výšky 3m a v kolmé vzdálenosti 5m od krajního

vodiče (aby při eventuálním pádu nemohly vodiče poškodit). Veškeré zásahy do distribuční sítě je nutné projednat předem se správcem elektrické sítě.

Venkovní vedení NN není chráněno ochranným pásmem a bezpečné vzdálenosti vedení od budov se řídí příslušnými technickými normami.

V ochranném pásmu venkovního vedení je zakázáno:

• zřizovat stavby či umisťovat konstrukce a jiná podobná zařízení, jakož i uskladňovat hořlavé, nebo výbušné látky,

• vysazovat chmelnice a nechávat růst porosty nad výšku 3 m,

• provádět činnosti ohrožující vedení, spolehlivost a bezpečnost jeho provozu, nebo životy, zdraví a majetek osob.

• V ochranném pásmu podzemního vedení je zakázáno:

• provádět bez souhlasu jeho vlastníka zemní práce,

• zřizovat stavby či umisťovat konstrukce nebo jiná podobná zařízení a provádět činnosti, které by znemožňovaly nebo podstatně znesnadňovaly přístup k podzemnímu vedení nebo které by mohly ohrozit bezpečnost a spolehlivost jeho provozu,

• vysazovat trvalé porosty a přejíždět vedení mechanizmy o celk. hmotnosti nad 3 t.

Veškeré výjimky pro výstavbu plošných a podobných zařízení (parkoviště, hřiště apod.) nutno projednat se správcem sítě. U venkovního vedení NN se vzdálenosti od budov řídí příslušnými technickými normami (ČSN 33 3300/83).

Doporučujeme dle finančních možností nové el.rozvody uvažovat v provedení kabelovém (ať už kabely závěsnými nebo zemními. Nově připojované odběry doporučuji provádět z venkovního vedení NN přípojkami v kabelovém provedení a kabelizace NN rozvodů v intravilánu obce může být realizována dle investičních možností.

3.3.3.1. Veřejné osvětlení

Veřejné osvětlení je ve správě obce, rekonstruováno bylo v roce 1978, rozvody vedou souběžně se vzdušnou sítí NN. Napojeno je na rozvodnou síť NN prostřednictvím rozvaděčů PVO, které jsou osazeny u transformační stanice. Výbojková svítidla jsou umístěna na betonových sloupech a celá osvětlovací soustava je ve vyhovujícím stavu. Ovládání osvětlení je prostřednictvím automatu.

Koncepce rozvoje dle územního plánu

Veřejné osvětlení je v obci vyhovující. Veřejné osvětlení pro nově navrhované lokality bude navazovat na stávající rozvody a bude doplněno tak, aby komunikace pro motorovou dopravu i komunikace pro chodce byly osvětleny rovnoměrně a dostatečnou intenzitou. Návrh svítidel doporučuji konzultovat s projektantem el. rozvodů i s architektem obce.

3.3.4. Spoje a spojová zařízení

Tento návrh byl zpracován na základě vyjádření oblastní správy telekomunikací ve Svitavách, Českého Telecomu Pardubice, Správy dálkových kabelů v Hradci Králové a Správy Českých radiokomunikací Praha. Při zpracování územního plánu byly respektovány požadavky a směrnice TÚS Praha pro zajištění telefonizace území.

Sídelní útvar Nedvězí přísluší do uzlového telefonního obvodu ÚTO Polička, s napojením z Bystrého. Místní telefonní síť je převážně řešena nadzemním kabelovým vedením má plně pokryty požadavky připojení účastnických stanic a jeden telefonní automat v objektu u Obecního úřadu, s docházkovou vzdáleností do 500 m.

Koncepce rozvoje dle územního plánu

V obci byl v roce 1999 proveden kabelový rozvod a obec je plně telefonizovaná. V dubnu 1999 bylo provedeno zaměření a vytýčení tras telefonních kabelů. Situace vedení a zařízení ve správě SPT Telecom, byla konzultována na pracovišti technické dokumentace SPT Telecom ve Svitavách. Pro kabelizaci ÚPS obce byla vypracována projektová dokumentace SPT Telecomem a.s. oblast Pardubice, Telekomunikační obvod Svitavy v roce 1998. Trasa kabelu je vyznačena v grafické příloze. Vyjádření o existenci podzemních telekomunikačních vedení a zařízení ve správě SPT Telekom ,a.s. v okrese Svitavy je přiloženo ke správě.

Ochranná pásma

Ochranná pásma jsou vymezena na návrh organizace spojů a dalších orgánů, které vykonávají působnost orgánu územního plánování dle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a prováděcích vyhlášek, vymezujících v jejich pásmu provádět stavby a zařízení, úpravy povrchů, porosty a některé činnosti, které by ohrozily telekomunikační zařízení a jejich plynulý, bezpečný a nerušený provoz. Dále musí být respektována ČSN 736005 Prostorová úprava sítí technického vybavení 09/94.

3.3.4.1. Dálkové kabely

Katastrem obce Nedvězí prochází dle vyjádření Oblastní správy dálkových kabelů v Hradci Králové trasa dálkového optického kabelu (DOK) Polička - Vítějeves. Kabel vede převážně volným terénem podél cest a místních komunikací. K obci Nedvězí se přibližuje pouze za meteorologickou stanicí na Librově kopci a pak podél silnice směřuje na Bystré (viz grafická příloha).

Dálkový kabel je chráněn ochranným pásmem ve smyslu zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a prováděcích vyhlášek, vymezujících v jejich pásmu provádět stavby a zařízení, úpravy povrchů, porosty a některé činnosti, které by ohrozily telekomunikační zařízení a jejich plynulý, bezpečný a nerušený provoz. Dále musí být respektována ČSN 736005 Prostorová úprava sítí technického vybavení 09/94. V tomto území nelze provádět činnosti ohrožující provoz podzemních dálkových telekomunikačních kabelů a zařízení, jež jsou jejich součástí. Veškerou činnost v těchto ochranných pásmech je nutné předem projednat se správcem chráněného kabelu.

3.3.4.2. Místní rozhlas

V obci je zaveden bezdrátový rozhlas. Na obecním úřadě je umístěno centrum vysílání a každý občan má přijímač s možností volby frekvence vysílání. V místech, kde nejsou přijímače v domech jsou použity veřejné hlásiče.

3.3.4.3 Radiokomunikace,

Český rozhlas, příjem TV programů

Vysílání Českého rozhlasu je v sídelním útvaru šířeno vysílači umístěnými na radiokomunikačních střediscích RKS. S možností provedení kabelové televize v obci se ve výhledu uvažuje. Radiotelevizní trasy třetího řádu se v řešeném území nenacházejí.

Distribuce televizního signálu (ČT1,ČT2, NOVA, PRIMA) je dle sdělení Správy radiokomunikací Praha zajišťována TV vysílači :

Brno – Kojál, pracujícím na 9.k. (NOVA), 29.k.(ČT1)l, 46.k.(ČT2),

Svitavy – Kamenná Horka, pracujícím na 24.k.(ČT1), 58.k.(ČT), 39.k.(NOVA), 41.k.(Prima).

Koncepce rozvoje dle územního plánu

Úroveň příjmu televizního signálu je vyhovující. Xxxxxxxxx další projektová

činnost musí být předem konsultována na Českých radiokomunikacích a.s.

Realizace kabelové televize záleží od většího zájmu obyvatelstva a na finančních možnostech obce. V rámci úspory finančních prostředků bude vhodné v nových lokalitách směřovat výstavbu rozvodů pro všechna média (telefon, kabelová televize, místní rozhlas a další) do stejného časového období a tyto rozvody realizovat ve společném výkopu. Oblast radiokomunikací byla konzultována s pracovníky Českých spojů a se starostou obce.

Ochranné pásmo radiokomunikačních systémů se stanoví dle zákona č. 151/2000 Sb., o telekomunikacích a prováděcích vyhlášek, vymezujících v jejich pásmu provádět stavby a zařízení, úpravy povrchů, porosty a některé činnosti, které by ohrozily telekomunikační zařízení a jejich plynulý, bezpečný a nerušený provoz. Dále musí být respektována ČSN 736005 Prostorová úprava sítí technického vybavení 09/94.

Radioreléové spoje

Podle sdělení Českých radiokomunikací a.s., U nákladového nádraží č. 4, Praha 3, nejsou v řešeném k.ú. Nedvězí provozovány žádné RR trasy Českých radiokomunikací.

4.0. Návrh územního systému ekologické stability

Územní systém ekologické stability vymezuje soustavu vnitřně ekologicky stabilnějších segmentů krajiny, rozmístěných účelně na základě funkčních a prostorových kritérií. Z hlediska časové realizace ÚSES zahrnuje návrh prvky již existující, tj. nesporné, dále prostorově existující s nutností rekonstrukce (změna stavby) a nově navržené, dnes neexistující. Tento systém je reprezentován sítí biocenter a biokoridorů.

Cílem ÚSES je:

◼ izolovat od sebe nestabilní, nebo méně stabilní části soustavou stabilnějších ekosystémů

◼ uchovat genofond krajiny

◼ podpořit možnost polyfunkčního využívání krajiny

ÚSES však sám o sobě nezabezpečí ekologickou stabilitu krajiny, tvoří však územně vymezený, dlouhodobě fixovaný a chráněný základ, který společně s ekologickou soustavou hospodaření v krajině působí na zvýšení autoregulační schopnosti krajiny jako systému.

Hlavním úkolem biocenter je uchování přirozeného genofondu krajiny, biocentra jsou propojena v souvislý celek biokoridory, které tvoří migrační trasy bioty v často nepřírodním, pro biotu neprůchodném prostředí.

4.1. Popis jednotlivých prvků ÚSES v řešeném území

Generel územního systému ekologické stability byl pro dané území v rámci příslušné dokumentace pro více obcí jihozápadní části okresu Svitavy zpracován v roce 1993 Agrostavem Litomyšl (xxx. Xxxxxxx) Vycházel přitom z celostátně platného územně technického podkladu regionálního ÚSES. V roce 2000 byl tento Generel aktualizován a upraven firmou Löw a spol., s.r.o. v dokumentu

„Sjednocení okresní sítě lokálních ÚSES“. Tento materiál je závazným podkladem pro zapracování generelů ÚSES do územních plánů měst a obcí.

Následuje popis jednotlivých prvků regionálního a lokálního ÚSES:

Regionální biocentrum RBC – 351 A, B, C, D, 354 B „Královec“ Revír Jimramov

Rozloha: 60 ha, z toho 42 ha les, 8 ha louka Popis stávajícího stavu:

smrkové porosty na mírném svahu s příměsí buku, jedle, břízy , olše a jasanu. Porosty místy proředěné s podrostem keřů, zvláště bezu červeného, jeřábu. Vrcholové zlomy.

Navržená opatření:

Podpora listnáčů, při obnově doplnit buk, chránit proti okusu zvěří oplocením, na vlhká stanoviště doplnit jasan a podpořit tvárnou olši, redukovat smrk. Louky sekat 1x ročně, nehnojit.

Poznámka:

Toto regionální biocentrum sice leží již na západ od hranice k.ú. Nedvězí, ale s ÚSES na k.ú. bezprostředně souvisí

Lokální biocentrum LBC 18 -– „Na potoce“ Revír Jimramov 357 B

Rozloha: 3,0 ha

Popis stávajícího stavu:

smíšené porosty s dominantním smrkem, ale významnou příměsí olše, jedle, klenu a břízy na svahu podél Korouhevského potoka, částečně zamokřené. Na světlinách bohatý keřový podrost a bylinné patro.

Navržená opatření: Podpora vtroušených dřevin, s redukcí smrku, uvolnit jedli, klen a jasan

Lokální biocentrum LBC 27 - Polední strana

Rozloha: 3, 0 ha

Popis stávajícího stavu:

lesík na pravém, svažitém břehu Trhonického potoka s převažujícím smrkem, ale významnou příměsí olše, osiky, jasanu a břízy a bylinným patrem, zvláště při břehu potoka

Navržená opatření:

podpora a dosázení původních dřevin

Lokální biocentrum LBC 28 - Královec

Rozloha: 3, 0 ha

Popis stávajícího stavu:

část lesního komplexu na svažitém terénu nad pravým břehem Trhonického potoka na jílovitohlinitých, štěrkovitých hnědých půdách s důležitou příměsí přirozených dřevin (klen, jasan, bříza) a s bylinným patrem

Navržená opatření:

Podporovat a a dosazovat původní dřeviny

Lokální biokoridor LBK 21 - 28

Délka: 1 150 m (na k.ú. Nedvězí 130 m) Popis stávajícího stavu:

Biokoridor vychází z Regionálního biocentra 21 nacházejícího se západně od k.ú. v lesním porostu. Jeho trasa je vedena převážně jehličnatým lesním porostem jižně k Trhonickému potoku, který dále sleduje až k LBC 28 na k.ú. Nedvězí.

Návrh opatření:

V trase biokoridoru je nutno preferovat přirozenou druhovou skladbu dřevin.

Lokální biokoridor LBK 27 - 17

Délka: 2 400 m (na k.ú. Nedvězí 90 m) Popis stávajícího stavu:

Biokoridor vychází z Lokálního biocentra 27 Polední strana, klikatí se lesními porosty a loukami podél východního okraje k.ú. Nedvězí, ale již téměř výhradně

po k.ú. Bystré směrem severním k LBC 17 Horní role. Přibližně v polovině je na něm navrženo lesně luční LBC U kostelíčka. (4 ha).

Návrh opatření:

V trase biokoridoru je nutno preferovat přirozenou druhovou skladbu dřevin a bylin, neb biokoridor má mít částečně i luční (ekotonový)charakter.

Lokální biokoridor LBK 27 - 28

Délka: 2 250 m

Popis stávajícího stavu:

Trasa sleduje neupravený tok Trhonického potoka s oboustranným kvalitním břehovým porostem.

Návrh opatření:

Je třeba v plné míře respektovat stávající stav a preferovat přirozenou druhovou skladbu.

Regionální biokoridor RBK 1377 Délka: 800 m (na k.ú. Nedvězí 500 m) Popis stávajícího stavu:

Biokoridor vstupuje na k.ú. Nedvězí ze severu, kde vychází z biocentra č.18. Překonává 330 m šikmo do kopce stávající blok orné půdy a přes malý lesík přechází na k.ú. Bystré. Biokoridor zahrnuje oglejené půdy zbažinělé a glejové půdy svahových poloh zamokřené s výskytem svahových pramenišť.

Návrh opatření:

Je třeba založit lesní biokoridor v polní trati, před tím však bude nutno vyřešit příslušné vlastnické vztahy. V lesních částech biokoridoru pak bude nutno preferovat přirozenou druhovou skladbu.

5.0. Veřejně prospěšné stavby

◼ jako závazná část územního plánu jsou vymezeny plochy pro veřejně prospěšné stavby a asanační úpravy.

◼ Vymezení ploch pro navrhované veřejně prospěšné stavby je podkladem pro případné vyvlastnění pozemků nebo staveb podle §108 odst. 2 písmene a) stavebního zákona č. 50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů pokud nebude

možno řešení majetkoprávních vztahů dosáhnout dohodou nebo jiným způsobem.

◼ Rozsah dotčení vlastnických práv k pozemkům a stavbám bude stanoven podrobnější ÚPD, nebo územním rozhodnutím resp rozhodnutím o umístění stavby,

◼ Vymezení veřejně prospěšných staveb nevylučuje možnost vymezit další veřejně prospěšné stavby v navazující ÚPD.

Seznam veřejně prospěšných staveb (výkres č.5)

1. K1 - nová oddílná kanalizace v rozsahu celé obce a nová malá čistírna odpadních vod na jižním okraji zastavěného území (navrženo územním plánem jako variantní řešení)

2. D1 - nová úprava centrální části obce (úprava tras komunikací, úprava veřejné zeleně, veřejné osvětlení, parkoviště, dlažby),

3. D2 - nová autobusová čekárna,

4. D3 - nové chodníky podél průjezdní silnice procházející obcí.

5. S1 - sportovní hřiště – pro tenis (lokalita Z5) v prostoru navazujícím na současné fotbalové hřiště,

6. S2 - sportovní hřiště - pro míčové hry (lokalita P7), v prostoru jihovýchodně centra obce,

7. S3 - nové přírodní koupaliště na katastru obce v lokalitě pod Kuklovým kopcem,

8. D3 - nová komunikace v přeložené trase (okolo zemědělské farmy) směrem na Sulkovec.

Pro realizaci veřejně prospěšných staveb nejsou nutné asanace a asanační úpravy

6.0. Etapizace

Rozvoj jednotlivých urbanistických funkcí dle navrženého územního plánu na nově vytipovaných zastavitelných a přestavbových plochách obce Nedvězí vč. realizace veřejně prospěšných staveb není vzájemně svázán a podmíněn (věcně i časově). Pro výstavbu na nových funkčních plochách a VPS tak není třeba závazně určovat etapizaci tzn. že stavby mohou být realizovány kdykoliv bez ohledu na průběh realizace na ostatních rozvojových plochách.

Pro realizaci navrhovaných funkcí na jednotlivých rozvojových plochách (dle nového stavebního zákona) bude nutné stanovení jedné z nezbytných podmínek – buď na základě územního rozhodnutí nebo územního souhlasu, vydáním regulačního plánu, nebo zpracováním územní studie. Současné znění stavebního zákona stanovení nezbytných realizace k rozvojovým plochám neobsahuje.

Z výše uvedených důvodů ÚPO obce Nedvězí etapizaci pouze doporučuje jako logický sled akcí – realizace na rozvojových plochách a VPS. Realizace navržených objektů bydlení, podnikatelských aktivit, občanské a technické vybavenosti, sportovních zařízení a ÚSES a VPS by mohla probíhat etapovitě ve třech obdobích:

v I. etapě lze předpokládat:

◼ úpravu centrální části obce (nová komunikační úprava, parkoviště, veřejné osvětlení, úprava veřejné zeleně, autobusová čekárna, nové chodníky),

◼ výstavbu rodinných domků na lokalitách P1, P2, P3

◼ vybudování sportovní plochy - hřiště pro tenis (Z5),

v II. etapě lze předpokládat:

◼ výstavbu rodinných domků na lokalitách Z1, Z2, P4

◼ vybudování sportovní plochy - hřiště pro míčové hry (P7),

◼ realizaci nové trasy místní komunikace (v přeložené trase) směrem na Sulkovec (Z8),

◼ realizaci zařízení pro podnikatelské aktivity - výrobní služby a řemesla (lokalita Z4, P6),

ve III. etapě lze předpokládat:

◼ výstavbu nové oddílné kanalizace v rozsahu celé obce a malé čistírny odpadních vod na jižním okraji zastavěného území (Z7),

◼ výstavbu rodinných domků na lokalitách Z3, P5,

◼ vybudování nového přírodního koupaliště na katastru obce (Z6).

7.0. Vyhodnocení předpokládaných důsledků navrhovaného řešení na životní prostředí

7.1. Komplexní hodnocení životního prostředí

Celková situace v životním prostředí obce je relativně dobrá. V souvislosti s plynofikací (2004) postupným připojováním jednotlivých domácností (v roce 2006 – 52% domácností) k centrálnímu rozvodu dochází i ke zlepšování zejména kvality ovzduší. Při podrobnějším pohledu jsou však oblasti, ve kterých by mělo dojít ke zlepšení a které jsou podrobně popsány v dalších kapitolách. Do

budoucna je třeba omezit znečištění od největších zdrojů a zbývající sítě lokálních topenišť.

7.2. Ochrana ovzduší

Současný stav

Hlavními zdroji znečištění ovzduší v obci jsou:

◼ místní zdroje, zejména lokální topeniště z domácností, které nejsou doposud připojeny na rozvod plynu

◼ výfukové plyny z automobilové dopravy

◼ dálkový přenos emisí (zejména z průmyslu a lokálních topenišť Svitav)

Z jmenovaných zdrojů jsou nejvýznamnější zejména emise z projíždějící automobilové dopravy. Část obce leží v typicky inverzní poloze. Ačkoliv provětrávací podmínky v samotné obci nejsou ideální jsou uvedené zdroje znečištění natolik zanedbatelné nebo vzdálené, že kvalitu ovzduší v obci považovat převážně za velmi vysokou.

Koncepce rozvoje dle územního plánu

Situaci způsobenou lokálními topeništi může zásadním způsobem vyřešit plynofikace, která byla v obci provedena v roce 2004. V současné době je připojeno pouze 52 % domácností. Ze zkušeností vyplývá, že při připojení cca 80

% domácností již může dojít k výraznému snížení produkce popílku a oxidů síry. Řešením rovněž je zateplení domů dle článku 4 ČSN 730 540, které může snížit energetickou spotřebu o 30 - 50%, splynování dřevní hmoty nebo alespoň spalování kvalitního otopu (černé uhlí, koks atd.), které výrazně přispěje ke zlepšení ovzduší nejen v obci.

Hustota dopravy na silnici III. třídy není v obci vysoká, lze však předpokládat, že postupným nárůstem užívání bezolovnatého paliva a zlepšením stavu motorů lze omezit i dopravní znečištění. Návrhy na zlepšení životního prostředí jsou uvedeny v samostatné kapitole o dopravě.

Snížení intenzity pachových imisí z objektu živočišné výroby lze dosáhnout výsadbou dostatečně širokého izolačního pásu ochranné zeleně (viz kapitola o zeleni a ochranných pásmech středisek živočišné výroby).

7.3. Ochrana povrchových a podzemních vod

Současný stav

Obec nemá funkční kanalizaci (pouze dílčí krátké úseky) a většina domů má dosud žumpy. Místní potok protékající obcí je tak částečně znečištěn

komunálními odpadními vodami. Jejich čištění však začne být aktuální až po připojení obce na kanalizaci.

Koncepce rozvoje dle územního plánu

Hlavním řešením problematiky komunálních odpadních vod spočívá ve vybudování kanalizace s ČOV pod obcí (viz kapitola o kanalizaci).

7.3.1. Erozní ohrožení půd

Jak již bylo uvedeno, značně členitý reliéf zájmového území a jeho vysoké zornění ještě v nedávné minulosti způsobovalo značný rozvoj erozních jevů. Vzhledem k masivnímu zatravnění nejsvažitějších poloh a pozemků nad zastavěným územím. nevyžadují stávající plochy orné půdy žádná akutní protierozní opatření.

Orná půda v k.ú. Nedvězí je umístěna ve více menších, ale také několika rozsáhlejších svažitých plochách (zejména severní část k.ú. , která je naštěstí odvrácena od zastavěného území a částečně i východní část území), které bývají ohrožovány vodní erozí a mohou tak při přívalových deštích obec ohrožovat soustředěným odtokem a následným erozním smyvem půd.

Pro jejich optimální zemědělské využívání doporučit následující protierozní opatření:

◼ neumísťování erozně náchylných tj. širokořádkových kultur na dlouhé a strmější svahy, ale naopak zde podporovat protierozní osevní postupy s častým zařazováním víceletých pícnin do rotace plodin;

◼ dodržování správného tj. vrstevnicového, nebo mírně diagonálního směru orby;

◼ přerušování délky svahu vkládáním biotechnických prvků protierozní ochrany

- mezí a průlehů s doprovodnou zelení. Ty mají funkci nejen protierozní, ale i ekologickou (hnízdiště, úkryt a koridor pro drobnou polní zvěř) a estetickou (působivé rozčlenění rozsáhlých honů mezemi s druhově i výškově pestrou liniovou zelení). Ze stromů lze doporučit zejména jeřáb břek, jasan ztepilý, javor klen, lípu velkolistou,břízu bílou, z keřů hloh obecný, ptačí zob, lísku obecnou, meruzalku alpskou

Protože k realizaci biotechnických prvků protierozní ochrany je třeba souhlasu vlastníků, měl by se jejich návrh stát součástí kostry společných opatření komplexních pozemkových úprav celého katastru, nebo alespoň jeho části.

7.3.2. Meliorační odvodnění území

Vzhledem ke snaze o intenzifikaci socialistického zemědělství byla v letech 1964

– 1980 nejméně třetina veškeré zemědělské půdy v k.ú. drenážně odvodněna. Dvě

lokality o celkové rozloze 13 ha byly odvodněny již v roce 1928. Odvodnění je doposud zpravidla funkční, ač vlastní odvodněné ploše slouží dnes zejména jako louky, některé dokonce již vůbec nejsou zemědělsky využívány. Lokalizace odvodněných ploch je patrná z mapy 1 : 10 000

Z ekonomických i ekologických důvodů se v zájmovém území s dalším melioračním odvodněním nepočítá.

7.4. Ochrana proti hluku

Žádný z běžných zdrojů hluku (doprava, průmysl, zemědělská výroba) nepřekračuje v obci povolenou normu. Ochrana proti hluku nemusí být tedy v současnosti řešena.

7.5. Odstraňování tuhého komunálního odpadu

Podkladem pro zpracování této části byly:

- konzultace se starostou obce,

- dokumentace "Program odpadového hospodářství",

- ustanovení zákona č.185/2001 Sb., o odpadech,

- vlastní průzkum na místě.

Výchozím právním podkladem pro řešení hospodaření s odpady je zákon č.185/2001 Sb., o odpadech,, ve znění dalších předpisů. vyhláška MŽP337/97 Sb., vyhláška č. 334/99 Sb., vyhláška č.338/97 Sb. a další navazující předpisy. Obec má zpracovaný "Program odpadového hospodaření".

Sběr pevného domovního odpadu je prováděn nádobovým systémem - popelnice 110 l s váženým obsahem odpadu, jejichž svoz je prováděn dle kalendáře rozpisu jedenkrát za dva týdny v létě a každý týden v zimním období. Pro separovaný odpad je určen pytlový sběr prováděný prostřednictvím Obecního úřadu, který pytle vydává. V současné době je domovní odpad odvážen firmou TS Bystřice na skládku u Bystrého. Sběr železného odpadu organizují místní hasiči jedenkrát ročně. Biologický odpad z domácností je většinou zkrmován drobnými domácími zvířaty nebo je ukládán na zahradních kompostech. Stávající skládka v obci je uzavřena a rekultivována.

Koncepce rozvoje dle územního plánu

Zneškodňování a využívání odpadů v souvislosti s ochranou životního prostředí je nutno řešit komplexně v souladu se zákonem č.185/2001 Sb., o odpadech, ve znění pozdějších předpisů, Vyhláškou Ministerstva životního prostředí č.338/97 Sb. o podrobnostech nakládání s odpady a dalšími navazujícími předpisy.

Po konzultaci se starostou obce a zastupiteli obce je způsob hospodaření s odpady vyhovující a bude se tímto způsobem provozovat i v návrhovém období. Sběr

pevného domovního odpadu bude nadále prováděn nádobovým systémem - popelnice 110 l s váženým obsahem odpadu. Cykly odvážení odpadů vyhovují a budou jedenkrát za dva týdny v létě a každý týden v zimním období. Pro separovaný odpad zůstává systém pytlového sběru prováděný prostřednictvím Obecního úřadu. Obecní úřad určí místa, kam mohou fyzické osoby odkládat nebezpečné složky komunálního odpadu a zajistí minimálně 2 x ročně jeho odvoz, případně pravidelným mobilním svozem oprávněnou osobou (viz §17 zákona č. 185/2001 Sb. O odpadech ve znění pozdějších předpisů). V ÚPO bylo vybráno stanoviště pro separovaný odpad (To) - vedle obchodu se smíšeným zbožím při průjezdní komunikaci. Odvoz domovního odpadu zůstává zajišťovat firma TS Bystřice na skládku u Bystrého. Sběr železného odpadu organizují místní hasiči jedenkrát ročně a sběr nebezpečného odpadu provádí specializovaná mobilní firma. Elektrozařízení jako jsou vysavače, ledničky atd., které jsou kompletní a nepoškozené budou zpětně odebraná a svážena v rámci svozových akcí určenou firmou v rámci TS města na sběrný dvůr v Bystřici nad Perštejnem. Poškozené elektrozařízení je kvalifikováno jako odpad a bude s ním nakládáno v souladu se zákonem č.185/2001 Sb., o odpadech.

Biologický odpad z domácností bude zkrmován drobnými domácími zvířaty, odpad ze zeleně bude ukládán na zahradních kompostech.

V řešeném území se nevyskytují lokality pro ukládání průmyslových odpadů, ani lokality pro ukládání zeminy a stavební suti (doporučuje se ji deponovat na technicky zabezpečených úložištích společně i pro více obcí tak, aby odpovídalo nařízení vlády ČR č.513/92 Sb.a tento materiál je vhodné využívat průběžně k postupným rekultivacím a překrývání skládek).

Platné zákony, předpisy a normy:

- Zákon 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu,

- Nařízení vlády 61/2003 Sb., o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech

- Směrnice Rady 91/271/EHS o čištění městských odpadních vod

- ČSN 757111 –Pitná voda

- ČSN 730873 – Požární vodovody

- ČSN 755401 – Navrhování vodovodních potrubí

- ČSN 736701 - Stokové sietě a kanalizačné prípojky

- ČSN 756401 - Čistírny městských odpadních vod

8.0. Vyhodnocení záboru zemědělského a lesního půdního fondu - zemědělská příloha

Tato kapitola slouží orgánům ochrany půdního fondu k posouzení plánovaného odnětí půdy v rámci územního rozvoje obce Nedvězí včetně rezervních ploch.

Kapitola je zpracována dle zákona 334/1992 Sb., Vyhlášky 13/1993 MŽP a Metodického pokynu Odboru ochrany lesa a půdy MŽP č.j. OOLP/1067/1996 k odnímání půdy ze zemědělského půdního fondu a to textově tabulkově i graficky.

8.1. Zábor zemědělského půdního fondu

Z výpisu katastru nemovitostí obce Nedvězí vyplývá následující rozdělení půdního fondu v k.ú:

celková výměra k.ú: 577 ha ZPF: 463 ha

z toho:

orná půda: 245 ha

rozšířena zejména severozápadně a jihovýchodně od zastavěného území louky a pastviny: 212 ha

lokalizovány zvláště na k.x. Xxxxxxxxxx, na svazích kolem obce a na mnoha dalších menších lokalitách, zejména strmějších, na okraji lesů, nebo zastavěného území.

zahrady a sady: cca 6 ha

situovány výhradně do intravilánu Nedvězí a v návaznosti na něj.

větší část ZPF v k.ú. Nedvězí je v užívání Farmy Nedvězí spol. s r.o., Toto družstvo hospodaří s 19 zaměstnanci na 391,41 ha zemědělské půdy, čehož 216,75 ha představuje půda orná. Ta byla v roce 2000 využita následovně:

obiloviny: 98,34 ha

okopaniny (brambory pozdní): 4,5 ha technické plodiny (len): 10 ha pícniny na orné půdě: 103,41 ha

les: 67 ha

s výjimkou okolí intravilánu a severu k.ú. zabírá prakticky celý katastr. Kromě malých soukromých lesíků (zpravidla mimo hlavní lesní masiv) je většina lesa ve správě Lesů ČR.

vodní plochy: 2 ha

Jedná se pouze o drobné vodní toky zmíněné podrobněji v příslušných kapitolách zastavěné území: 6 ha

Jedná se pouze o zastavěné území obce. Mimo ně se zastavěné plochy prakticky nevyskytují.

8.1.1. Kvalita zemědělské půdy

Zemědělská půda navržená k záboru byla vyhodnocena dle kultur zemědělské půdy se zařazením do bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ).

◼ První číslo pětimístného kódu BPEJ 8 představuje klimatický region (MCH) mírně chladný, vlhký

◼ Další dvojčíslí představuje hlavní půdní jednotku (HPJ). jde o účelové seskupení půdních forem, příbuznými ekonomickými vlastnostmi, které jsou charakterizovány genetickým půdním typem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, sklonitostí, hloubkou půdního profilu, skeletovitostí a stupněm hydromorfismu

◼ Čtvrtý kód vyjadřuje kombinaci sklonitosti a expozice vůči světovým stranám

◼ Páté číslo představuje kombinaci hloubky půdy a skeletovitosti

8.1.2. Třídy ochrany zemědělské půdy

Dle metodického pokynu MŽP č.j. OOLP/1067/1996 byly jednotlivé BPEJ nově zařazeny do pěti tříd ochrany ZPF.

1. Do I. třídy ochrany zem. půdy jsou zařazeny bonitně nejcennější půdy v jednotlivých klimatických regionech, převážně v plochách rovinných nebo jen mírně sklonitých, které je možno odejmout ze zemědělského půdního fondu pouze výjimečně, a to převážně na záměry související s obnovou ekologické stability krajiny, případně pro liniové stavby zásadního významu.

2. DO II. třídy ochrany jsou situovány zemědělské půdy, které mají v rámci jednotlivých klimatických regionů nadprůměrnou produkční schopnost. ve vztahu k ochraně ZPF jde o půdy vysoce chráněné, jen podmíněně odnímatelné a s ohledem na územní plánování také jen podmíněně zastavitelné.

3. Do III. třídy ochrany jsou sloučeny půdy v jedmotlivých klimatických regionech s průměrnou produkční schopností a středním stupněm ochrany, které je možno územním plánováním využít eventuelně pro výstavbu.

4. Do IV. třídy ochrany jsou sdruženy půdy s převážně pdprůměrnou produkční schopností v rámci příslušných klimatických regionů, s jen omezenou ochranou, využitelné pro výstavbu.

5. Do V. třídy ochrany jsou zahrnuty zbývající bonitované půdně ekologické jednotky, které představují zejména půdy s velmi nízkou produkční schopností včetně půd mělkých, velmi svažitých, hydromorfních, štěrkovitých až kamenitých a erozně nejvíce ohrožených. Většinou jde o zemědělské půdy pro zemědělské účely postradatelné. U těchto půd lze předpokládat efektivnější nezemědělské využití. Jde většinou o půdy s nižším stupněm ochrany, s výjimkou vymezených ochranných pásem a chráněných území a dalších zájmů ochrany životního prostředí.

8.1.3. Popis jednotlivých bonitovaných půdně - ekologických jednotek dotčených navrženým záborem ZPF

8.34.21.

hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v mírně chladné oblasti, na žulách, lehké, slabě až středně štěrkovité s příznivými vláhovými poměry, mírně sklonitá, expozice jižní, hluboká bez skeletu

třída ochrany: I. 8.34.24

hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v mírně chladné oblasti, na žulách, lehké, slabě až středně štěrkovité s příznivými vláhovými poměry, mírně sklonitá, expozice západní, hluboká až středně hluboká, středně skeletovitá

třída ochrany: III. 8.34.44

hnědé půdy kyselé, hnědé půdy podzolové a jejich slabě oglejené formy v mírně chladné oblasti, na žulách, lehké, slabě až středně štěrkovité s příznivými vláhovými poměry, středně sklonitá, expozice západní, hluboká až středně hluboká, středně skeletovitá

třída ochrany: V. 8.37.16.

mělké hnědé půdy na všech horninách, lehké, v ornici většinou středně štěrkovité a kamenité, v hloubce 30 cm silně kamenité až pevná hornina, poměrně výsušné půdy, mírný svah, expozice západní, půda středně skeletovitá, mělká

třída ochrany: V. 8.37.56.

mělké hnědé půdy na všech horninách, lehké, v ornici většinou středně štěrkovité a kamenité, v hloubce 30 cm silně kamenité až pevná hornina, poměrně výsušné půdy, střední svah, expozice východní, půda středně skeletovitá, mělká

třída ochrany: V. 8.40.68.

svažité půdy (nad 12°), na všech horninách, lehké až lehčí, středně těžké, s různou štěrkovitostí a kamenitostí nebo bez nich, jejich vláhové poměry jsou závislé na srážkách, výrazný svah, půda středně až silně skeletovitá, středně hluboká až mělká

třída ochrany: V 8.50.16.

hnědé půdy oglejené a oglejené půdy na různých horninách (hlavně žulách a rulách)středně těžké, slabě až středně štěrkovité až kamenité, dočasně zamokřené, expozice západní, mírný svah, půda mělká

třída ochrany: V 8.68.11.

glejové půdy zrašelinělé a glejové půdy úzkých údolí včetně svahů, obvykle lemující malé vodní toky, středně těžké až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné převážně jen pro louky, rovinaté, bez skeletu, hluboké

třída ochrany: V 8.73.11.

oglejené půdy zbažinělé a glejové půdy svahových poloh, středně až velmi těžké, zamokřené, po odvodnění vhodné pro louky, mírný svah, expozice jižní, bez skeletu, hluboké

třída ochrany: V

Navržený aktuální zábor vyplývá z přiložené Tabulky č.1:

8.1.4. Zdůvodnění lokalit navržených k záboru ZPF

K záboru byly přednostně vyčleňovány četné plochy v současně zastavěném území obce, přitom však tak aby byl respektován tradičně rozvolněný charakter zástavby, teprve potom byly vybírány i plochy mimo toto území, ale tak aby na něj bezprostředně navazovaly a respektovaly integritu celků zemědělské půdy

Plochy P1 a P2, které spadají do I. třídy ochrany tvoří malé enklávy v zastavěném území a jejich výhodné zemědělské využití je tedy bezpředmětné. Plocha Z5 zaujímá jen poměrně malou výměru a bezprostředně navazuje na zastavěné

území, takže ekonomické obhospodařování sousedních zemědělských pozemků není jejím záborem omezeno.

8.2. Zábor pozemků určených k plnění funkce lesa

V územního plánu není zábor těchto pozemků navrhován.

9.0.Návrh řešení požadavků civilní ochrany - doložka CO

9.1. Úvod

Záměry ochrany obyvatelstva vycházejí ze stávajících legislativních opatření, zejména z § 20 vyhlášky ministerstva vnitra k přípravě a provádění úkolů ochrany obyvatelstva č. 380/2002 Sb. v platném znění a stav. zákona č. 50/76 Sb. ve znění jeho pozdějších novel.

Do územního plánu se v případě požadavku dotčených orgánů zapracovávají požadavky na:

1. evakuaci obyvatelstva a jeho ubytování

2. nouzové zásobování obyvatelstva vodou

3. ochranu před vlivy nebezpečných látek skladovaných na území

4. ochranu před důsledky možného teroristického útoku na objekty, jejichž poškození může způsobit mimořádnou událost

Jednotlivé požadavky civilní ochrany podle vyhlášky č. 380/2002 Sb. pro obec Nedvězí vychází z Havarijního plánu a Krizového plánu Pardubického kraje. Tyto požadavky jsou specifikovány v dokumentu zabývajícím se rozpracováním vybraných úkolů obcí s rozšířenou působností, kterou je pro Nedvězí Polička.

Krizový plán a jeho rozpracování představuje souhrn opatření k provádění záchranných a likvidačních prací a odstranění následků způsobených krizovou situací, kterou je mimořádná událost, v jejímž důsledku se vyhlašuje stav nebezpečí, nouzový stav, stav ohrožení státu nebo válečný stav. Jsou při ní ohroženy důležité hodnoty, zájmy či statky státu a jeho občanů a hrozící nebezpečí nelze odvrátit a způsobené škody odstranit běžnou činností orgánů veřejné moci, ozbrojených sil a bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních a jiných služeb a právnických a fyzických osob.

Rozpracování vybraných úkolů Krizového plánu kraje určenou obcí – Polička je určeno k plánování a řízení postupu pro zvládnutí krizového stavu a je závazným dokumentem pro správní obvod obce.Obsahem jsou dokumenty nezbytné ke zvládnutí krizové situace. Zejména se jedná o:

1. Přehled sil a prostředků

2. Katalog krizových opatření

3. Typové plány

4. Operační a havarijní plány

5. Plán akceschopnosti městského úřadu

6. Plán spojení na správním území určené obce

7. Plán materiálně technického zabezpečení určené obce

8. Plán zdravotnického zabezpečení určené obce

9. Topografické mapy s vyznačenými riziky a řešením ohrožení

Rozpracování Havarijního plánu Pardubického kraje obcí s rozšířenou působností

- Poličkou je komplexní a jeho součástí je:

1. Plán vyrozumění

2. Traumatologický plán

3. Plán varování obyvatelstva

4. Plán ukrytí obyvatelstva

5. Plán individuální ochrany obyvatelstva

6. Plán evakuace obyvatelstva

7. Plán nouzového přežití obyvatelstva

8. Plán monitorování

9. Pohotovostní plán veterinárních opatření

10. Plán veřejného pořádku a bezpečnosti

11. Plán ochrany kulturních památek

12. Plán hygienických a protiepidemických opatření

13. Plán komunikace s veřejností a hrom informačními prostředky

14. Plán odstranění odpadu vzniklých při MU

Pro jednotlivé mimořádné situace – hromadné dopravní nehody v silniční a železniční dopravě, sněhové kalamity, požáry, exploze, ekologické havárie, vichřice atd. vyplývající z havarijního plánu jsou zpracovány „Typové karty“. Typové karty analyzují např. místo možného výskytu, pravděpodobnost vzniku, rozsah ohrožení předpokládané škody a následky, množství sil a prostředků pro záchranné a likvidační práce atd.

Z výše uvedeného Havarijního plánu a rozpracovaného obcí s rozšířenou působností – Poličkou pro obec Nedvězí v rámci Územního plánu obce (doložky CO) vyplývá rozpracování:

1. plánu ukrytí obyvatelstva,

2. plánu individuální ochrany obyvatelstva,

3. plánu evakuace obyvatelstva,

4. plánu nouzového přežití obyvatelstva,

5. záchranných a likvidačních prací

9.2. Řešení jednotlivých oblastí doložky CO v rámci územního plánu obce Nedvězí

9.2.1. Plán ukrytí obyvatelstva

Pro potřeby plánu ukrytí obyvatelstva je na obecním úřadě seznam protiradiačních úkrytů při stupních pohotovosti a za situace ohrožení.. Seznam obsahuje čísla a adresy jednotlivých úkrytů, kapacitu plánovaných úkrytů s údaji o velikosti a počtu osob, které mají být ukryty. Součástí údajů je také stávající ochranný součinitel a dosažený po úpravách stavby a velitel úkrytu. Tento seznam obsahuje celkem 16 úkrytů pro 258 osob. Celková kapacita plánovaných úkrytů je 588 m2.

a) Rozbor potřeby míst pro ukrývané

Ze zpracovaného plánu ukrytí vyplývá kapacita úkrytů - PRÚ - BS, která je 258 osob, což překračuje současný počet obyvatel o 32 osob. ÚPO obce Nedvězí předpokládá ve výhledu celkový počet obyvatel 260, tj. nárůst 34 osob oproti současnosti. To znamená, že v horizontu ÚPO bude chybět úkryt pro cca 3 osoby. Výhledový min. deficit lze řešit buď kapacitní úpravou ve stávajících úkrytech, anebo vybudováním cca jednoho úkrytu, který by sloužil i pro ukrytí pracovníků z nově navržených dvou podnikatelských aktivit .vč. případné rezervy, (v blízkosti zemědělského areálu)

Vzhledem k zařazení obce mimo místa I.a II. kategorie (III. kategorie a města a obce nezařazené do žádné kategorie) a vzhledem k pozastavení výstavby stálých úkrytů je třeba výhradně počítat s budováním nových protiradiačních úkrytů svépomocnou formou.

Stavební podmínky obce Nedvězí, která se nachází v mírně členitém terénu jsou pro budování částí objektů k dvouúčelovému využití v místech nové výstavby vhodné tj. lze zajistit zapuštěné podlaží event. úroveň podlahy více než 1,7 m pod úrovní terénu.

b) Návrh vhodných lokalit pro dodatečnou výstavbu stálých úkrytů

Lokality pro výstavbu stálých úkrytů nejsou v obci Nedvězí navrhovány. Důvodem je poloha a význam obce - III. kategorie a města a obce nezařazené do žádné kategorie. U takto zařazených obcí se nové protiradiační úkryty budují zásadně svépomocí.

9.2.2. Plán individuální ochrany obyvatelstva

Prostředky individuální ochrany - PIO (ochranná maska s příslušenstvím) jsou v současné době umístěny ve skladu CO mimo obec. Původní sklad CO, který se nacházel v kulturním domě byl zrušen.

a) Návrh vhodných lokalit pro uložení prostředků PIO

Realizace úložišť PIO v objektech rodinné výstavby a objektech drobných výrobních služeb závisí na požadavku referátu ochrany příslušného úřadu státní správy, dotací a územního a stavebního řízení.

9.2.3. Plán evakuace osob

Evakuačním střediskem pro obyvatele obce Nedvězí je vybraný objekt občanské vybavenosti v Poličce.

9.2.4. Plán nouzového přežití obyvatelstva

V případě havarijní situace, kdy by došlo k přerušení dodávky pitné vody je třeba zajistit především nouzové zásobování obyvatelstva pitnou vodou:

V případě přerušení dodávky pitné vody z jednoho stávajícího zdroje budou využívány další zdroje. Jestliže dojde k přerušení dodávky vody ze všech zdrojů, bude nutno na pití a vaření dovážet balenou vodu nebo vodu v cisternách. Voda pro veřejnou potřebu (na pití a vaření ) za krizové situace se bude dovážet ze zdroje NZV - Polička, nacházející se ve vzdálenosti cca 20 km, v blízkosti města Poličky.

Při nouzovém zásobování se budou rovněž využívat místní zdroje – studny, jako zdroje užitkové vody.Jestliže by tento stav byl dlouhodobějšího rázu nebo by to byl trvalý stav, bylo by nutno zřídit nový zdroj.

9.2.5. Záchranné a likvidační práce

Zástavba obce Nedvězí je v převážné míře nízkopodlažní rozptýlená, tvořená jednotlivými objekty, event.statky tj. shluky několika obytných a hospodářských stavení. Hustota zastavění intravilánu je velmi nízká cca 15 - 25 ob./ha. I když obcí prochází pouze jedna silnice III.tř. jsou prakticky všechna místa i rozvojové plochy dosažitelné z dalších místních a účelových komunikací. Územní plán obce Nedvězí svým koncepčním řešením vytváří základní podmínky pro snížení následků mimořádných událostí a usnadnění záchranných prací. Jedná se především o opatření v urbanistickém řešení, v komunikacích a inženýrských sítích, evakuaci obyvatelstva a jeho ubytování, nouzovém zásobování obyvatelstva vodou, ochraně před vlivy nebezpečných látek skladovaných na území, ochraně před důsledky možného teroristického útoku na objekty, jejichž poškození může způsobit mimořádnou událost

a) Výčet navržených opatření k usnadnění záchranných prací

◼ Způsob rozvolněné zástavby se zelení zahrad a navazujících rekreačních zón splňuje požadavek protipožárních předělů,

◼ Nově navržené plochy obytné a výrobní vycházejí z urbanistického charakteru zástavby -ÚPO předpokládá rodinné samostatně stojící domky a drobnou dílnu podnikatelských aktivit. To znamená, že nedochází k vytváření uzavřených bloků. Volná zástavba umožňuje napojení objektů minimálně ze dvou komunikačních vstupů, přičemž jeden vstup je vždy nezavalitelný. V objektech drobné výroby se nepředpokládá takový provoz, který v případě rozrušení ohrozil nebezpečnými škodlivinami okolní zástavbu,

◼ Terénní podmínky v místě předpokládaných výrobních služeb umožňují dvouúčelové využití pro mírovou potřebu a pro ukrytí obyvatelstva. Tyto objekty se nacházejí u místní komunikace, která ústí do silnice III. třídy, která prochází obcí,

◼ Územní plán nepředpokládá žádné změny v kategorizaci silnice III. tř., která prochází obcí, ani navazujících místních komunikací,

◼ V obci se nacházejí 2 trafostanice, (výhledově třetí i ČOV) což umožňuje v případě vyřazení jedné z nich plynulé zásobování obce elektrickou energií. V případě branné pohotovosti je třeba počítat se zaokruhováním rozvodné sítě. Je třeba rovněž zvážit možnost ochrany proti účinkům elektromagnetického impulsu,

◼ Vzhledem k tomu, že obec má vlastní vodárenský zdroj není závislá na širších vodárenských systémech. V případě potřeby se vodojem musí vybavit filtračními jednotkami k filtraci vzduchu zamořeného radioaktivními a chemickými látkami a bakteriologickými prostředky a přídavným zařízením pro čerpání vody do přenosných nádob,

◼ Vzhledem k tomu, že v roce 1999 byla provedena kabelizace podzemním kabelovým vedením a obec byla připojena na digitální ústřednu je telekomunikační řešení obce navrženo s ochranou zařízení proti účinkům elektromagnetického impulsu,

◼ I když ÚPO nenavrhuje rozšíření nebo vybudování nové zemědělské stavby je třeba počítat u stávající farmy s hygienickou a veterinární smyčkou, desinfekčním vjezdem pro vozidla a kafilerním boxem.

10.0. Návrh lhůt aktualizace:

Mapové podklady byly aktualizovány v roce 2000 rámci urbanistické studie (s náležitostmi ÚPO) a jejich upřesnění bylo provedeno (vč. digitalizace) při zpracování územního plánu v souladu s příl. č 2. vyhlášky č. 135/2001 v roce 2006. Průzkumy a rozbory byly provedeny v rámci zpracovaní urbanistické studie (s náležitostmi konceptu ÚPO) v roce 2000, a doplněny v rámci zpracování

územního plánu v roce 2006 v souladu s příl. č 2. vyhlášky č. 135/2001. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem se u nového územního plánu obce navrhuje první aktualizace v roce 2010 a dále po čtyřech letech. Za toto období budou při aktualizaci zahrnuty do grafické a textové dokumentace územního plánu všechny jeho schválené změny.