Vyznačení navrhovaných změn a doplnění

Vyznačení navrhovaných změn a doplnění

I. Platné znění částí zákona č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 2

Vymezení základních pojmů

(1) Tuzemská bankovka je bankovka znějící na koruny české, vydaná Českou národní bankou, která je platná nebo kterou lze za platnou vyměnit; bankovka znějící na jinou měnu, která je platná nebo kterou lze za platnou vyměnit, je bankovka cizozemská.

(2) Tuzemská mince je mince znějící na koruny české, vydaná Českou národní bankou, která je platná nebo kterou lze za platnou vyměnit; mince znějící na jinou měnu, která je platná nebo kterou lze za platnou vyměnit, je mince cizozemská.

(3) Pamětní mince je tuzemská mince vyrobená z obecných nebo drahých kovů určená ke sběratelským účelům.

(4) Tuzemská bankovka

a) celá je tuzemská bankovka, které nechybí žádná její část nebo které chybí pouze část nebo části okraje na obvodu bankovky,

b) celistvá je tuzemská bankovka, která tvoří souvislý celek,

c) opotřebovaná oběhem je celá a celistvá tuzemská bankovka, která je odřená, zašpiněná nebo pomačkaná,

d) nestandardně poškozená je tuzemská bankovka, jejíž obrazec je nečitelný, deformovaný nebo proděravělý, tuzemská bankovka ohořelá nebo zetlelá, tuzemská bankovka, která je popsaná, pomalovaná, přetištěná, potištěná, obarvená, odbarvená, poškozená biologickým nebo jiným materiálem, nejde-li o nepatrná poškození nebránící dalšímu oběhu, a tuzemská bankovka poškozená nástražným zařízením na ochranu proti krádeži a tuzemská bankovka skládající se z více než 2 částí,

d) nestandardně poškozená je tuzemská bankovka,

1. která je ohořelá nebo zetlelá,

2. která je obarvená nebo odbarvená, nejde-li o nepatrné poškození nebránící dalšímu oběhu,

3. která je poškozená hygienicky závadným materiálem,

4. která je poškozena tak, že není možné ověřit její pravost,

5. která je poškozená nástražným zařízením na ochranu proti krádeži,

6. která se skládá z více než 2 částí,

7. jejíž obrazec je nečitelný, deformovaný, proděravělý v důsledku úředního znehodnocení nebo úředně přetištěný nápisem,

8. jejíž plocha je menší nebo rovna 50 %, nebo

9. které chybí celý horní nebo spodní okraj,

e) běžně poškozená je tuzemská bankovka, která je poškozena jinak než nestandardně.

(5) Tuzemská mince

a) celá je tuzemská mince, jejíž plocha nebyla zmenšena, nebo mince vyrobená z více částí, které nechybí žádná její část,

b) opotřebovaná oběhem je celá tuzemská mince, která je odřená nebo zašpiněná,

c) nestandardně poškozená je tuzemská mince, jejíž obrazec nebo reliéf je nečitelný, její tvar je deformovaný, tuzemská mince nastřižená nebo proděravělá, tuzemská mince vyrobená z více částí, jejíž jednotlivé části jsou odděleny, tuzemská mince, která je podélně rozštěpená v hraně na část s lícní a část s rubovou stranou, a tuzemská mince poškozená nástražným zařízením na ochranu proti krádeži,

c) nestandardně poškozená je tuzemská mince,

1. která je nastřižená,

2. která je vyrobená z více částí, jejíž jednotlivé části jsou odděleny,

3. která je poškozená nástražným zařízením na ochranu proti krádeži,

4. jejíž obrazec nebo reliéf je nečitelný, nebo

5. jejíž tvar je deformovaný,

d) běžně poškozená je tuzemská mince, která je poškozená jinak než nestandardně.

HLAVA II

OBĚH TUZEMSKÝCH BANKOVEK A MINCÍ

Díl 1

Příjem a výměna tuzemských bankovek a mincí a jejich výdej a vracení do oběhu

§ 5

Příjem tuzemských bankovek a mincí

(1) Každý je povinen přijmout tuzemské bankovky a mince bez omezení, ledaže je oprávněn jejich příjem odmítnout.

(2) Příjem tuzemských bankovek nebo mincí může odmítnout

a) úvěrová instituce provádějící pokladní operace, jestliže se jedná o bankovky nebo mince znějící na koruny české prohlášené Českou národní bankou za neplatné a jestliže uplynula doba stanovená na základě zákona upravujícího činnost a postavení České národní banky3), po kterou je povinna provádět jejich výměnu,

b) každý s výjimkou České národní banky a úvěrové instituce provádějící pokladní operace, jestliže se jedná o pamětní mince nebo o tuzemské bankovky nebo mince prohlášené Českou národní bankou za neplatné,

c) každý s výjimkou České národní banky a úvěrové instituce provádějící pokladní operace, jestliže se jedná o více než 50 tuzemských mincí v jedné platbě.

(3) Při příjmu tuzemských bankovek nebo mincí je Česká národní banka a úvěrová instituce provádějící pokladní operace oprávněna požadovat, aby přijímané tuzemské bankovky a mince byly roztříděny podle nominálních hodnot, a jestliže je to odůvodněno jejich počtem, aby byly zabaleny stanoveným způsobem. Za příjem tuzemských bankovek nebo mincí, které nesplňují tyto požadavky, může Česká národní banka nebo úvěrová

instituce provádějící pokladní operace požadovat předem stanovený poplatek; to neplatí, jestliže Česká národní banka nebo úvěrová instituce provádějící pokladní operace přijímá tuzemské bankovky nebo mince jako plnění vlastní pohledávky.

(4) Ten, kdo přijímá tuzemské bankovky nebo mince jako plnění vlastní pohledávky, nesmí za jejich přijetí požadovat úplatu.

(4)(5) Není-li dohodou mezi plátcem a příjemcem tuzemských bankovek a mincí stanoveno jinak, přechází na příjemce jejich převzetím odpovědnost za jejich správný počet a pravost. To neplatí, pokud příjemce neměl možnost si jejich správný počet a pravost zkontrolovat.

3) § 19 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance.

§ 7

Společná ustanovení pro příjem, výdej, vracení a výměnu tuzemských bankovek

a mincí

(1) Česká národní banka zpracovává tuzemské bankovky a mince přijaté z oběhu v souladu se stanovenými postupy třídění tuzemských bankovek a mincí a rozlišování bankovek a mincí znějících na koruny české neplatných, nepravých nebo tuzemských bankovek a mincí nevhodných pro další oběh (dále jen „standardy zpracování“) před jejich vydáním do oběhu ze svých zásob. Tuzemské bankovky a mince, které jsou podezřelé, a bankovky a mince znějící na koruny české, které jsou neplatné, nesmí do oběhu vydat.

(2) Úvěrová instituce provádějící pokladní operace a zpracovatel tuzemských bankovek a mincí zpracovávají tuzemské bankovky a mince přijaté z oběhu v souladu se standardy zpracování před jejich vrácením do oběhu. Tuzemské bankovky a mince, které jsou podezřelé, a bankovky a mince znějící na koruny české, které jsou neplatné, nesmí do oběhu vrátit.

(3) Jiné právnické osoby než uvedené v odstavci 1 nebo 2, provozovatelé kasin a směnárníci kontrolují pravost a platnost tuzemských bankovek a mincí vracených do oběhu. Tuzemské bankovky a mince, které jsou podezřelé, a bankovky a mince znějící na koruny české, které jsou neplatné, nesmí do oběhu vrátit.

(4) Zpracování tuzemských bankovek a mincí je činnost spočívající v jejich roztřídění podle nominálních hodnot, v kontrole jejich počtu, v kontrole jejich platnosti a pravosti a v jejich roztřídění na tuzemské bankovky a mince vhodné pro další oběh a tuzemské bankovky a mince pro další oběh nevhodné.

(5) Vrácením do oběhu se pro účely tohoto zákona rozumí jakákoliv výdajová operace, s výjimkou

a) výdajových operací České národní banky,

b) vkladu tuzemských bankovek nebo mincí na účet vedený Českou národní bankou nebo úvěrovou institucí provádějící pokladní operace,

c) odvodu tuzemských bankovek nebo mincí České národní bance, úvěrové instituci provádějící pokladní operace nebo zpracovateli tuzemských bankovek a mincí ke zpracování.

(6) Úvěrová instituce přijímá a vyměňuje tuzemské bankovky a mince ve všech svých provozovnách, ve kterých provádí pokladní operace. Z důvodů bezpečnosti může úvěrová instituce omezit množství tuzemských bankovek a mincí, které v určitých provozovnách v jednotlivých případech přijímá nebo vyměňuje. Úvěrová instituce je povinna o tomto omezení v dotčených provozovnách písemně informovat.

(7) Prováděcí předpis stanoví standardy zpracování podle odstavců 1 a 4, počty tuzemských bankovek a mincí v souvislosti s požadavkem na jejich balení a způsob jejich balení podle § 5 odst. 3.

§ 9

Příjem poškozených tuzemských bankovek a mincí

(1) Běžně poškozené tuzemské bankovky a mince

a) Česká národní banka přijímá a ze svých zásob nevydává zpět do oběhu,

b) úvěrová instituce provádějící pokladní operace přijímá a nevrací zpět do oběhu, pokud

1. jsou celé, nebo

2. se jedná o bankovky celistvé nebo bankovky, které se skládají nejvýše ze 2 částí, které nepochybně patří k sobě, a celková plocha takových bankovek je větší než 50 %,

c) jiná právnická osoba než uvedená v písmenech a) a b) a směnárník přijímají a nevracejí je zpět do oběhu, pokud jsou celé; pokud nejsou celé, mohou je odmítnout,

d) může fyzická osoba s výjimkou směnárníka odmítnout přijmout.

(2) Nestandardně poškozené tuzemské bankovky a mince

a) Česká národní banka zadrží bez náhrady,

b) úvěrová instituce provádějící pokladní operace a zpracovatel tuzemských bankovek a mincí zadrží bez náhrady a předají je České národní bance,

c) může jiná osoba než uvedená v písmenu a) nebo b) odmítnout přijmout.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví postup při zadržování nestandardně poškozených bankovek a mincí, postup při jejich předávání České národní bance a náležitosti potvrzení o zadržení nestandardně poškozených bankovek nebo mincí.

§ 10

Výměna poškozených tuzemských bankovek a mincí a poskytování náhrad za ně

(1) Česká národní banka a úvěrová instituce provádějící pokladní operace bezplatně vymění běžně poškozené tuzemské bankovky a mince za nepoškozené tuzemské bankovky

a mince, jestliže

a) jsou celé, nebo

b) se jedná o bankovky, jejichž celková plocha je větší než 50 %, které jsou celistvé nebo které se skládají nejvýše ze 2 částí, jež nepochybně patří k sobě; v případě pochybností

o tom, zda jednotlivé části bankovky patří k sobě, se posuzuje každá část samostatně.

(2) Za běžně poškozené pamětní mince poskytují Česká národní banka a úvěrové instituce provádějící pokladní operace náhradu v tuzemských bankovkách a mincích, které nejsou mincemi pamětními.

(3) Nestandardně poškozené tuzemské bankovky a mince se nevyměňují. Pokud byly nestandardně poškozené tuzemské bankovky nebo mince předány České národní bance, může za ně Česká národní banka ve výjimečných a v odůvodněných případech, souvisejících zejména se živelní pohromou či jinou událostí vážně postihující nebo ohrožující život či majetek nebo s následkem trestného činu, na žádost toho, kdo jí je předal nebo komu byly zadrženy, poskytnout náhradu.

(4) Výměnu podle odstavců 1 a 2 lze provést i tak, že se na žádost toho, kdo předložil tuzemské bankovky nebo mince k výměně, převede nebo připíše příslušná částka na jím uvedený účet. Náhrada podle odstavce 3 se poskytne tak, že se tomu, komu byly nestandardně poškozené tuzemské bankovky nebo mince zadrženy, anebo tomu, kdo o náhradu požádal, vyplatí příslušná částka v nepoškozených tuzemských bankovkách a mincích s výjimkou pamětních mincí, nebo se příslušná částka převede nebo připíše na účet uvedený touto osobou, jestliže o to požádá. Jestliže se nepodaří žadateli náhradu vyplatit, ponechá si ji Česká národní banka a eviduje ji na zvláštním účtu. Pokud se ten, komu byly nestandardně poškozené tuzemské bankovky nebo mince zadrženy, anebo ten, kdo o náhradu požádal, nepřihlásí o jejich vrácení nebo o náhradu za ně do 3 let ode dne jejich zadržení nebo podání žádosti o náhradu, připadne částka odpovídající jejich nominální hodnotě České národní bance.

(5) Česká národní banka vede po dobu 15 let evidenci osob, které předložily, vložily do neanonymního zařízení nebo zadržely nestandardně poškozené tuzemské bankovky a mince, a to odděleně od údajů o nestandardně poškozených tuzemských bankovkách a mincích. Evidence obsahuje identifikační údaje těchto osob, údaje

o zadržených nestandardně poškozených tuzemských bankovkách a mincích a údaje týkající se okolností zadržení těchto nestandardně poškozených tuzemských bankovek a mincí. Osobní údaje z evidence lze dále zpracovávat pouze pro účely vyšetřování a odhalování trestné činnosti.

(5) (6) Prováděcí právní předpis stanoví postup při výměně tuzemských bankovek, které nejsou celé nebo celistvé.

Díl 3

Nakládání s bankovkami a mincemi prostřednictvím samoobslužných

technických zařízení

§ 11

(1) Technické Samoobslužné technické zařízení používané k poskytování služeb nebo prodeji zboží, při nichž dochází k příjmu, výměně nebo vracení tuzemských nebo cizozemských bankovek a mincí (dále jen „anonymní zařízení“), lze provozovat, jestliže

a) rozpozná pravost a platnost přijímaných tuzemských a cizozemských bankovek a mincí,

b) odmítne podezřelé a neplatné bankovky a mince a

c) nevrátí do oběhu tuzemské bankovky, které nejsou zpracovány v souladu se standardy zpracování.

(2) Technické Samoobslužné technické zařízení, prostřednictvím kterého dochází k dispozicím s peněžními prostředky evidovanými na účtu vedeném úvěrovou institucí poskytovatelem platebních služeb spočívajícím v příjmu, výměně nebo výplatě tuzemských nebo cizozemských bankovek nebo mincí (dále jen „neanonymní zařízení“), lze provozovat, jestliže

a) rozpozná pravost a platnost přijímaných tuzemských a cizozemských bankovek a mincí,

b) určí totožnost majitele účtu a specifikuje provedenou transakci,

c) zadrží podezřelé bankovky a podezřelé bankovky, odmítne podezřelé mince a nevrátí do oběhu neplatné bankovky a mince a tuzemské bankovky, které nejsou zpracovány v souladu se standardy zpracování.

(3) Prováděcí právní předpis stanoví rozsah specifikace provedené transakce podle odstavce 2 písm. b).

HLAVA III

OCHRANA TUZEMSKÝCH A CIZOZEMSKÝCH BANKOVEK A MINCÍ PŘED PADĚLÁNÍM A POZMĚŇOVÁNÍM

§ 12

Nakládání s podezřelými bankovkami a mincemi

(1) Každý může odmítnout přijetí bankovek nebo mincí, u kterých existuje důvodné podezření, že jsou padělané nebo pozměněné (dále jen „podezřelé bankovky nebo mince“), ledaže je povinen je zadržet. Pozměněnou bankovkou nebo mincí je tuzemská nebo cizozemská bankovka nebo mince, která byla nedovoleně upravena takovým způsobem, že je způsobilá vyvolat klamnou představu o své platnosti nebo o své nominální hodnotě.

(2) Právnická osoba, provozovatel kasina a směnárník

a) zadrží podezřelé bankovky nebo mince bez náhrady,

b) vyzve toho, kdo podezřelé bankovky nebo mince předložil, aby prokázal svoji totožnost, zaznamená jeho osobní údaje a vystaví mu potvrzení o zadržení podezřelých bankovek nebo mincí; ten, kdo podezřelé bankovky nebo mince předložil, je povinen výzvě k prokázání totožnosti vyhovět,

c) předá podezřelé bankovky nebo mince neprodleně bez zbytečného odkladu České národní bance,

d) předá stejnopis potvrzení o zadržení podezřelých bankovek nebo mincí České národní

bance a

e) předá stejnopis potvrzení o zadržení podezřelých bankovek nebo mincí neprodleně bez zbytečného odkladu Policii České republiky.

(3) Česká národní banka postupuje při nakládání s podezřelými bankovkami a mincemi podle odstavce 2 písm. a), b) a e). Odstavec 2 písm. c) a d) platí pro Policii České republiky při postupu podle zákona o Policii České republiky a pro Celní správu České republiky při postupu podle zákona o Celní správě České republiky obdobně. Odstavec 2 písm. c) až e) platí pro Celní správu České republiky při postupu podle zákona o Celní správě České republiky obdobně.

(4) Jestliže byly podezřelé bankovky nebo mince předány jejich příjemci v uzavřeném obalu nebo byly podezřelé bankovky vloženy do neanonymního zařízení, příjemce nebo provozovatel neanonymního zařízení tyto bankovky nebo mince zadrží, zjistí totožnost předávající osoby nebo majitele účtu, vydá mu potvrzení o zadržení podezřelých bankovek nebo mincí a postupuje dále podle odstavce 2 písm. c) až e). Odstavec 2 písm. a) a c) až e) se použije přiměřeně také pro úvěrové instituce provádějící pokladní operace a zpracovatele tuzemských bankovek a mincí při zajištění podezřelých bankovek nebo mincí při zpracování vlastní hotovosti.

(5) Česká národní banka vede nejdéle po dobu 15 let evidenci osob, které podezřelé bankovky nebo mince předložily, vložily do neanonymního zařízení nebo zadržely zadržely nebo podezřelé bankovky vložily do neanonymního zařízení, a to odděleně od údajů

o podezřelých bankovkách a mincích. Evidence obsahuje identifikační údaje těchto osob, údaje o zadržených podezřelých bankovkách a mincích a údaje týkající se okolností zadržení těchto podezřelých bankovek a mincí. Osobní údaje z evidence lze dále zpracovávat pouze pro účely vyšetřování a odhalování trestné činnosti. Jestliže se ukáže, že zadržené bankovky nebo mince jsou pravé, Česká národní banka bez zbytečného odkladu vymaže z evidence osobu, která podezřelé bankovky nebo mince předložila, vložila do neanonymního zařízení nebo zadržela.

(6) Prováděcí právní předpis stanoví postup při zadržování podezřelých bankovek a mincí, při jejich předávání České národní bance a náležitosti potvrzení o zadržení podezřelých bankovek nebo mincí.

§ 13

Ověřování pravosti bankovek a mincí Českou národní bankou

(1) Za padělané nebo pozměněné bankovky a mince se náhrada neposkytuje.

(2) Jestliže se ukáže, že zadržené podezřelé bankovky nebo mince jsou pravé, vrátí je Česká národní banka bez zbytečného odkladu tomu, komu byly podle potvrzení zadrženy, nebo mu za ně poskytne náhradu tak, že mu částku odpovídající jejich nominální hodnotě vyplatí v hotovosti, převede mu ji nebo ji připíše na jím uvedený účet. Za zadržené podezřelé tuzemské bankovky a mince může Česká národní banka poskytnout náhradu i tak, že tomu, komu byly podle potvrzení zadrženy, částku odpovídající jejich nominální hodnotě vyplatí v hotovosti, převede mu ji nebo ji připíše na jím uvedený účet.

(3) Jestliže se ukáže, že zadržené podezřelé bankovky nebo mince jsou pravé, ale

nepodaří se je vrátit nebo za ně poskytnout náhradu podle odstavce 2, ponechá si je Česká národní banka a eviduje je na zvláštním účtu. Pokud se ten, komu byly podezřelé bankovky nebo mince podle potvrzení zadrženy, nepřihlásí o jejich vrácení nebo o náhradu za ně do 5 3 let ode dne jejich zadržení, připadnou tyto bankovky nebo mince, popřípadě částka odpovídající jejich nominální hodnotě České národní bance.

(4) Jestliže se ukáže, že zadržené podezřelé bankovky nebo mince jsou pravé, ale zároveň nestandardně poškozené, zadrží je Česká národní banka bez náhrady.

§ 14

Reprodukce bankovek a mincí

(1) Hmotné nebo nehmotné reprodukce tuzemských nebo cizozemských bankovek nebo mincí a předměty, které je úpravou napodobují, mohou být zhotoveny nebo prodány pouze při splnění technických kritérií stanovených prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie o medailích a žetonech podobných euromincím4). Totéž platí pro případ jejich dovezení, přechovávání nebo rozšiřování za účelem prodeje nebo pro jiné obchodní účely.

(2) Hmotné nebo nehmotné reprodukce tuzemských nebo cizozemských bankovek nebo mincí a předměty, které je úpravou napodobují, mohou být prodány, dovezeny, přechovávány nebo rozšiřovány pouze tehdy, splňují-li technická kritéria stanovená prováděcím právním předpisem nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie o medailích a žetonech podobných euromincím4).

4)Nařízení Rady (ES) č. 2182/2004, ve znění nařízení Rady (ES) č. 46/2009. Nařízení Rady (ES) č. 2183/2004, ve znění nařízení Rady (ES) č. 47/2009.

§ 16

(1) Česká národní banka udělí povolení žadateli,

a) který je akciovou společností, společností s ručením omezeným nebo státním podnikem,

b) který má sídlo i skutečné sídlo na území České republiky,

c) jehož statutární orgán, člen statutárního orgánu a osoby, které jeho podnikání přímo řídí (dále jen „vedoucí osoba“), splňují všeobecné podmínky provozování živnosti podle zákona upravujícího živnostenské podnikání,

d) jehož skutečný majitel je osobou bezúhonnou,

e) jehož řídicí a kontrolní systém splňuje požadavky stanovené tímto zákonem,

f) který je schopen řádně zabezpečit ochranu tuzemských bankovek a mincí svěřených mu ke zpracování,

g) který je vybaven zařízeními pro zpracování tuzemských bankovek a mincí, která splňují standardy zpracování a jsou umístěna na území České republiky, a

h) který předloží návrh vnitřních předpisů upravujících řídicí a kontrolní systém.

(2) Pro účely tohoto zákona se rozumí skutečným majitelem

a) fyzická osoba, která fakticky nebo právně vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na řízení nebo provozování podniku podnikatele; nepřímým vlivem se rozumí vliv vykonávaný prostřednictvím jiné osoby nebo jiných osob,

b) fyzická osoba, která sama nebo na základě dohody s jiným společníkem nebo společníky

disponuje více než 25%hlasovacích práv podnikatele; disponováním s hlasovacími právy se pro účely tohoto zákona rozumí možnost vykonávat hlasovací práva na základě vlastního uvážení bez ohledu na to, zda a na základě jakého právního důvodu jsou vykonávána, popřípadě možnost ovlivňovat výkon hlasovacích práv jinou osobou,

c) fyzické osoby jednající ve shodě, které disponují více než 25 % hlasovacích práv podnikatele, nebo

d) fyzická osoba, která je na základě jiné skutečnosti příjemcem výnosů z činnosti podnikatele.

(3) Pro účely tohoto zákona se za bezúhonnou nepovažuje osoba, která byla pravomocně odsouzena pro trestný čin spáchaný úmyslně, jestliže byl tento trestný čin spáchán v souvislosti s podnikáním, pokud se na ni nehledí, jako by nebyla odsouzena.

(4) Odstavec 1 písm. b) se nepoužije, jestliže z mezinárodní smlouvy, která je součástí právního řádu, vyplývá povinnost umožnit žadateli se sídlem mimo území České republiky vykonávat v České republice činnost zpracovatele bankovek a mincí za obdobných podmínek jako osobám se sídlem v České republice.

§ 25

Opatření k nápravě

(1) Česká národní banka může úvěrové instituci provádějící pokladní operace a zpracovateli tuzemských bankovek a mincí uložit za porušení povinností stanovených tímto zákonem a přímo použitelnými předpisy Evropské unie, upravujícími oběh bankovek a mincí, jakož i rozhodnutími České národní banky, opatření k nápravě zjištěného nedostatku, odpovídající povaze porušení a jeho závažnosti; pro odstranění zjištěného nedostatku určí přiměřenou lhůtu.

(2) Česká národní banka je dále oprávněna v závislosti na povaze a závažnosti zjištěného nedostatku

a) zakázat, aby byly do oběhu vraceny tuzemské bankovky a mince, jejichž zpracování neodpovídá postupům stanoveným § 6 v § 7 odst. 2 a 3 a § 22 a 23,

b) nařídit výměnu osob uvedených v § 16 odst. 1 písm. c) nebo d), nebo osob, které odpovídají za zpracování tuzemských bankovek a mincí v úvěrové instituci zpracovávající tuzemské bankovky a mince,

c) nařídit, aby řídicí a kontrolní systém byl uveden do souladu s § 21,

d) nařídit výměnu nebo úpravu zařízení pro zpracování tuzemských bankovek a mincí tak, aby splňovala standardy zpracování, nebo

e) nařídit na náklady zpracovatele tuzemských bankovek a mincí nebo úvěrové instituce provádějící pokladní operace provedení mimořádného auditu; pro provedení těchto opatření Česká národní banka určí přiměřenou lhůtu.

HLAVA VI SPRÁVNÍ DELIKTY

§ 28

Správní delikty při zhotovení reprodukcí bankovek a mincí a předmětů, které je úpravou napodobují

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 14 zhotoví, doveze, přechovává nebo rozšiřuje za účelem prodeje nebo pro jiné obchodní účely, anebo prodá hmotnou nebo nehmotnou reprodukci tuzemské nebo cizozemské bankovky nebo mince anebo předmět, který ji úpravou napodobuje.

(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v rozporu s § 14 zhotoví, doveze, přechovává nebo rozšiřuje za účelem prodeje nebo pro jiné obchodní účely, anebo prodá hmotnou nebo nehmotnou reprodukci tuzemské nebo cizozemské bankovky nebo mince anebo předmět, který ji úpravou napodobuje.

CELEX: 32004R2182 CELEX: 32009R0044

(3) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

(4) Za přestupek podle odstavce 2 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

§ 28

Přestupky při zhotovení reprodukcí bankovek a mincí a předmětů, které je úpravou napodobují, a při nakládání s nimi

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že hmotnou nebo nehmotnou reprodukci tuzemské nebo cizozemské bankovky nebo mince anebo předmět, který ji úpravou napodobuje,

a) zhotoví, aniž by byla splněna technická kritéria stanovená prováděcím právním předpisem vydaným k provedení § 14 nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie o medailích a žetonech podobných euromincím4), nebo

b) prodá, doveze, přechovává nebo rozšiřuje v rozporu s § 14 odst. 2.

CELEX: 32004R2182 CELEX: 32004R2183

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 1 000 000 Kč.

4)Nařízení Rady (ES) č. 2182/2004, ve znění nařízení Rady (ES) č. 46/2009. Nařízení Rady (ES) č. 2183/2004,

ve znění nařízení Rady (ES) č. 47/2009.

§ 28a

Správní delikty při zhotovení reprodukcí bankovek a mincí a předmětů, které je úpravou napodobují, a při nakládání s nimi

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že hmotnou nebo nehmotnou reprodukci tuzemské nebo cizozemské bankovky nebo mince anebo předmět, který ji úpravou napodobuje,

a) zhotoví, aniž by byla splněna technická kritéria stanovená prováděcím právním předpisem vydaným k provedení § 14 nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie o medailích a žetonech podobných euromincím4), nebo

b) prodá, doveze, přechovává nebo rozšiřuje v rozporu s § 14 odst. 2.

CELEX: 32004R2182 CELEX: 32004R2183

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 1 000 000 Kč.

4)Nařízení Rady (ES) č. 2182/2004, ve znění nařízení Rady (ES) č. 46/2009. Nařízení Rady (ES) č. 2183/2004,

ve znění nařízení Rady (ES) č. 47/2009.

§ 29

Správní delikty proti peněžnímu oběhu

(1) Úvěrová instituce provádějící pokladní operace, zpracovatel tuzemských bankovek a mincí, směnárník, provozovatel kasina nebo právnická osoba, která se podílí na zpracování a vracení tuzemských bankovek a mincí do oběhu, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 12 nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání1), nezadrží podezřelé bankovky a mince nebo je po zadržení neprodleně nepředá České národní bance.

(1) Směnárník nebo právnická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 12 odst. 2 písm. a) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání5), nezadrží podezřelé bankovky nebo mince, nebo

b) v rozporu s § 12 odst. 2 písm. c) nebo přímo použitelným předpisem Evropské unie, kterým se stanoví opatření nutná k ochraně eura proti padělání5), bez zbytečného odkladu po zadržení nepředá podezřelé bankovky nebo mince České národní bance.

CELEX: 32001R1338 CELEX: 32001R1339

(2) Úvěrová instituce provádějící pokladní operace, zpracovatel tuzemských bankovek a mincí, směnárník, provozovatel kasina nebo právnická osoba, která se podílí na zpracování a vracení tuzemských bankovek a, držitel poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence podle zákona o poštovních službách, a dále platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, u nichž při poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz dochází k vracení přijatých bankovek nebo mincí do oběhu, se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 33 odst. 1 nezajistí, aby osoby, které při zpracování tuzemských bankovek a mincí posuzují jejich pravost nebo vracejí přijaté bankovky nebo mince do oběhu, byly držiteli osvědčení o absolvování odborného kurzu o rozpoznávání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování, vydaného Českou národní bankou nebo osobou jí k tomu pověřenou.

CELEX: 32001R1338 CELEX: 32001R1339 CELEX: 32009R0044 CELEX: 32009R0045

(3) Úvěrová instituce provádějící pokladní operace nebo zpracovatel tuzemských

bankovek a mincí se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 6 odst. 2 tuzemské bankovky a mince přijaté z oběhu před jejich vrácením do oběhu nezpracuje v souladu se standardy zpracování,

b) v rozporu s § 23 odst. 1 neposkytne České národní bance informace o zařízeních nebo o zpracování tuzemských bankovek a mincí nebo neoznámí změny zařízení používaných pro zpracování tuzemských bankovek a mincí, nebo

c) v rozporu s § 23 odst. 2 neudržuje zařízení pro zpracování tuzemských bankovek a mincí nebo neověřuje jejich funkce.

(3) Úvěrová instituce provádějící pokladní operace nebo zpracovatel tuzemských bankovek a mincí se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 7 odst. 2 tuzemské bankovky a mince přijaté z oběhu před jejich vrácením do oběhu nezpracuje v souladu se standardy zpracování,

b) v rozporu s § 21 neudržuje vhodný řídicí a kontrolní systém nebo vnitřní předpisy k zabezpečení ochrany tuzemských bankovek a mincí,

c) v rozporu s § 22 odst. 2 nedrží tuzemské bankovky a mince svěřené ke zpracování a patřící různým osobám odděleně,

d) v rozporu s § 22 odst. 3 nevede evidenci tuzemských bankovek a mincí převzatých ke zpracování,

e) v rozporu s § 23 odst. 1 neposkytne České národní bance informace o místech, v nichž zpracování tuzemských bankovek a mincí probíhá, o zařízeních nebo o zpracování tuzemských bankovek a mincí nebo neoznámí změny zařízení používaných pro zpracování tuzemských bankovek a mincí,

f) v rozporu s § 23 odst. 2 neudržuje zařízení pro zpracování tuzemských bankovek a mincí nebo neověřuje jejich funkce,

g) v rozporu s § 24 odst. 2 neposkytne České národní bance při výkonu dohledu potřebné informace nebo požadovaná vysvětlení, nebo

h) neprovede opatření k nápravě uložené podle § 25.

(4) Úvěrová instituce provádějící pokladní operace nebo zpracovatel tuzemských bankovek a mincí se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 24 odst. 2 neposkytne České národní bance při výkonu dohledu potřebné informace nebo požadovaná vysvětlení, nebo

b) v rozporu s § 25 neprovede uložené opatření k nápravě.

(5)(4) Úvěrová instituce provádějící pokladní operace se dopustí správního deliktu

tím, že

a) v rozporu s § 5 odst. 1 a 2 nepřijme tuzemské bankovky a mince prohlášené Českou národní bankou za neplatné,

b) v rozporu s § 6 neprovede výměnu tuzemských bankovek a mincí nebo vybere poplatek za výměnu tuzemských bankovek a mincí, kterou je povinna provést bezplatně, nebo

c) v rozporu s § 7 odst. 6 nepřijímá nebo nevyměňuje tuzemské bankovky a mince ve všech svých provozovnách, v nichž provádí pokladní operace.

(6)(5) Úvěrová instituce provádějící pokladní operace a zpracovatel tuzemských bankovek a mincí se dopustí správního deliktu tím, že

a) v rozporu s § 21 neudržuje vhodný řídicí a kontrolní systém nebo vnitřní předpisy k zabezpečení ochrany tuzemských bankovek a mincí, nebo

b) v rozporu s § 22 nedrží tuzemské bankovky a mince, svěřené ke zpracování a patřící různým osobám, odděleně nebo nevede jejich evidenci.

(5) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1, 2 nebo odstavce 3 písm. a),

b) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3 písm. b) až h) nebo odstavce 4.

5) Nařízení Rady (ES) č. 1338/2001, ve znění nařízení Rady (ES) č. 44/2009. Nařízení Rady (ES) č. 1339/2001, ve znění nařízení Rady (ES) č. 45/2009.

§ 30

Ostatní správní delikty

(1) Provozovatel anonymních a neanonymních zařízení podle § 11 se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 11 provozuje samoobslužné technické zařízení, které nesplňuje požadavky pro jejich provoz.

(2) Právnická osoba, která není úvěrovou institucí provádějící pokladní operace ani zpracovatelem tuzemských bankovek a mincí, nebo směnárník se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 7 odst. 3 nezkontroluje pravost a platnost tuzemských bankovek a mincí vracených do oběhu nebo podezřelé nebo neplatné bankovky a mince vrátí do oběhu.

(3) Právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že neoprávněně zpracovává tuzemské bankovky a mince pro jiného.

(4) Podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že neoprávněně zpracovává tuzemské bankovky a mince pro jiného.

(4) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 nebo 2,

b) 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 3.

§ 31

Výše pokut

Za správní delikt se uloží pokuta

a) do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 29 odst. 1, 2 nebo podle odstavce 3 písm. a),

b) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 29 odst. 3 písm. b) nebo c) nebo podle odstavců 4, 5 nebo 6,

c) do 1 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 30 odst. 1, 2 nebo podle odstavce 4, d) do 10 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle § 30 odst. 3.

HLAVA VII

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ

§ 33

Odborný kurz

(1) Česká národní banka, úvěrová instituce provádějící pokladní operace, zpracovatel tuzemských bankovek a mincí, směnárník, provozovatel kasina, držitel poštovní licence nebo zvláštní poštovní licence podle zákona o poštovních službách, a dále platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, u nichž při poskytování platebních služeb nebo vydávání elektronických peněz dochází k vracení přijatých bankovek nebo mincí do oběhu, zajistí, aby osoby, které při zpracování tuzemských bankovek a mincí posuzují jejich pravost nebo vracejí přijaté bankovky nebo mince do oběhu, byly držiteli osvědčení o absolvování odborného kurzu o rozpoznávání bankovek a mincí podezřelých z padělání nebo pozměňování (dále jen „kurz“), vydaného Českou národní bankou nebo osobou jí k tomu pověřenou (dále jen „osvědčení“).

(2) Osvědčení se udělí po absolvování kurzu pouze osobě, která je plně způsobilá k právním úkonům a je svéprávná a zletilá.

(3) Kurz se pořádá pro

a) osoby, které po jeho absolvování mohou lektorsky vést kurz,

b) osoby, které při zpracování tuzemských bankovek a mincí posuzují jejich pravost nebo vracejí přijaté bankovky nebo mince do oběhu

1. v České národní bance,

2. v úvěrových institucích provádějících pokladní operace,

3. u zpracovatelů tuzemských bankovek a mincí, nebo

4. u směnárníka, který provádí směnárenské obchody mezi měnami jinými než česká koruna, euro, americký dolar, britská libra nebo japonský jen,

c) osoby, které u osob neuvedených v písmenu b) při zpracování tuzemských bankovek a mincí posuzují jejich pravost nebo vracejí přijaté bankovky nebo mince do oběhu.

(4) Kurz pro osoby uvedené v odstavci 3 písm. a) nebo b) pořádá výhradně Česká národní banka. Ta může na základě žádosti pověřit právnickou nebo podnikající fyzickou osobu, která působí v oblasti vzdělávání, pořádáním kurzů pro osoby uvedené v odstavci 3 písm. c) (dále jen „pověřená osoba“), jestliže tato osoba prokáže, že má organizační a technické předpoklady pro pořádání kurzů. Kurz pořádaný pověřenou osobou může lektorsky vést pouze osoba, která absolvovala kurz podle odstavce 3 písm. a).

(5) Česká národní banka je oprávněna kontrolovat pověřenou osobu a v případě zjištění nedostatků při zabezpečování kurzu je oprávněna jí rozhodnutím pověření odejmout. Osoba, které bylo pověření odňato, může požádat o nové pověření nejdříve po uplynutí jednoho roku ode dne odnětí pověření.

(6) Česká národní banka uveřejňuje seznam pověřených osob způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(7) Prováděcí právní předpis stanoví druhy a náplň kurzů, obsah závěrečných testů, organizační a technické předpoklady pro pořádání kurzů pověřenou osobou a náležitosti osvědčení.

§ 35

Zmocnění

Česká národní banka vydá vyhlášku k provedení § 7 odst. 7, § 8 odst. 3, § 10 odst. 5

§ 9 odst. 3, § 10 odst. 6, § 11 odst. 3, § 12 odst. 6, § 14, § 17 odst. 1, § 18 odst. 2, § 21 odst.

5, § 23 odst. 3 a § 33 odst. 7.

II. Platné znění částí zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

§ 6

(1) Vláda je oprávněna v době trvání nouzového stavu na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu nařídit

a) evakuaci osob a majetku z vymezeného území,

b) zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území,

c) ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky37),

d) bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace.

(2) Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna

a) nařídit povinné hlášení přechodné změny pobytu osob, kterou se rozumí opuštění místa trvalého pobytu osoby, k němuž je hlášena v místě, ze kterého byla organizovaně evakuována nebo které o své vůli opustila z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví, pokud tato změna pobytu bude delší než 3 dny,

b) přijmout opatření k ochraně státních hranic, k pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti, v oblasti zbraní, výbušnin, nebezpečných chemických látek a přípravků, jaderných zařízení a zdrojů ionizujícího záření,

c) nařídit přemístění osob ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody do jiné věznice nebo vyloučit volný pohyb těchto osob mimo věznici,

d) nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatření,

e) nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce,

f) nařídit přednostní zásobování

1. dětských, zdravotnických nebo sociálních zařízení,

2. ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému, pokud se podílejí na plnění krizových opatření,

3. prvku kritické infrastruktury, a to v nezbytném rozsahu,

g) zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení (péče), kterými se rozumí dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče,9) a o jejich výplatě.

(3) Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna nařídit zákaz

a) nabývání peněžních prostředků v cizí měně, cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem mimo

území České republiky, jakož i penězi ocenitelných práv a závazků od nich odvozených, za českou měnu,

b) provádění veškerých plateb z České republiky do zahraničí včetně plateb mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami,

c) ukládání peněžních prostředků na účty v zahraničí,

d) prodej cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem v České republice, osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky,

e) přijímání úvěrů od osob s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky,

f) zřizování účtů v České republice osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky a ukládání peněžních prostředků na jejich účty,

g) provádění veškerých plateb ze zahraničí do České republiky mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami.

(3)(4) Povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) lze uložit pouze tehdy, pokud nelze tyto činnosti a věci zajistit smluvně, subjekt plnění klade zjevně finančně a časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení.

(5) Zákazy uložené krizovým opatřením vydaným na základě odstavce 3 se neuplatní, jde-li o obchody České republiky nebo České národní banky. Tyto zákazy se dále neuplatní na držitele zvláštního povolení, které může být vydáno Českou národní bankou pro dobu nouzového stavu z důvodu ohrožení života a zdraví osob a bezpečnosti státu a pro operace, které povedou k prokazatelnému zlepšení stavu platební bilance, a to v rozsahu příslušného povolení.

37) Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

9) Například zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších přepisů, zákon č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 482/1991 Sb., o sociální potřebnosti, ve znění pozdějších předpisů.

§ 7

Vláda v době trvání stavu ohrožení státu je vedle opatření uvedených v § 6 odst. 1 a 2

až 3 oprávněna nařídit

a) omezení vstupu na území České republiky osobám, které nejsou občany České republiky,

b) omezení držení a nošení střelných zbraní a střeliva,

c) zvýšenou kontrolní činnost na úseku zabezpečení skladovaných střelných zbraní, střeliva, munice, výbušnin, jaderných materiálů a zdrojů ionizujícího záření, nebezpečných

chemických látek, biologických agens a geneticky modifikovaných organismů38).

38) Například zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 78/2004 Sb., o nakládání s geneticky modifikovanými organismy a genetickými produkty, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu a o změně zákona č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní, střeliva a pyrotechnických

předmětů a o změně zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění zákona č. 13/1998 Sb., a zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, ve znění pozdějších předpisů, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 689/2008.

§ 8

Rozhodnutí o krizových opatřeních uvedených v § 6 odst. 1 a 2 až 3 a v § 7 se zveřejňují v hromadných informačních prostředcích a vyhlašují se stejně jako zákon. Účinnosti nabývají okamžikem, který se v rozhodnutí stanoví.

Díl 3

Česká národní banka

§ 13

(1) Česká národní banka při přípravě na krizové situace a jejich řešení

a) zřizuje krizový štáb,

b) vede přehled možných zdrojů rizik, provádí analýzy ohrožení a v rámci prevence podle zvláštních právních předpisů10) odstraňuje nedostatky, které by mohly vést ke vzniku krizové situace,

c) vytváří podmínky pro nouzovou komunikaci ve vztahu k jiným správním úřadům, krajům, obcím, právnickým a fyzickým osobám,

d) projednává s vládou návrh krizových opatření vydávaných na základě § 6 odst. 3 a další krizová opatření, která se dotýkají České národní banky.,

e) projednává správní delikty týkající se porušení některého ze zákazů uložených krizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3,

f) vydává zvláštní povolení podle § 6 odst. 5.

(2) Česká národní banka zpracovává krizový plán, který obsahuje souhrn krizových opatření a postupů k řešení krizových situací v oblasti její působnosti40), a spolupracuje s ministerstvy a jinými ústředními správními úřady při zpracovávání jejich krizových plánů.

(3) Krizový plán schvaluje guvernér České národní banky.

(4) Česká národní banka k ochraně kritické infrastruktury náležející do její působnosti

a) navrhuje odvětvová kritéria a předkládá je Ministerstvu vnitra,

b) vyžaduje od právnické nebo podnikající fyzické osoby informace nezbytné k určení prvku kritické infrastruktury včetně údajů, u kterých je nutné zachovat mlčenlivost, pokud požadované informace nelze získat jiným způsobem,

c) určí opatřením obecné povahy prvky kritické infrastruktury a prvky evropské kritické infrastruktury a o tomto určení informuje bez zbytečného odkladu Ministerstvo vnitra včetně uvedení údaje o počtu členských států, které jsou závislé na určených prvcích evropské kritické infrastruktury, nebo zašle návrhy prvků kritické infrastruktury a prvků

evropské kritické infrastruktury Ministerstvu vnitra k zařazení do seznamu podle § 10 odst. 1 písm. f); návrhy prvků evropské kritické infrastruktury obsahují též informaci o počtu členských států, které jsou závislé na jednotlivých prvcích evropské kritické infrastruktury,

d) kontroluje plány krizové připravenosti subjektů kritické infrastruktury a ochranu prvků kritické infrastruktury a ukládá opatření k nápravě nedostatků zjištěných při kontrole.

§ 29

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby

(1) Na výzvu příslušného orgánu krizového řízení jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny při přípravě na krizové situace podílet se na zpracování krizových plánů. V případě, že jde o právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby, které zajišťují plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, jsou tyto osoby dále povinny zpracovávat plány krizové připravenosti; plánem krizové připravenosti se pro účely tohoto zákona rozumí plán, ve kterém je upravena příprava příslušné právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby k řešení krizových situací.

(2) V případě, že zpracovatel krizového plánu zahrne do krizového plánu konkrétní právnickou osobu nebo podnikající fyzickou osobu, je tato povinna na žádost hasičského záchranného sboru kraje za účelem přípravy na krizové situace a jejich řešení bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady uvedené v § 15 odst. 3 a další související údaje. Ministerstva, jiné ústřední správní úřady, kraje, obce s rozšířenou působností nebo obce mohou uzavřít s právnickými osobami a s podnikajícími fyzickými osobami smlouvy ke splnění úkolů vyplývajících z krizových plánů.

(3) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny poskytnout věcné prostředky potřebné k řešení krizové situace na výzvu oprávněného orgánu krizového řízení, pokud zvláštní právní předpis nestanoví jinak.22) Poskytnutím věcných prostředků18) nesmí dojít k narušení funkce prvku kritické infrastruktury.

(4) Dojde-li za krizového stavu k ohrožení života, zdraví nebo hrozí-li škody velkého rozsahu na majetku nebo životním prostředí, jsou právnické osoby a podnikající fyzické osoby povinny splnit úkoly, které jdou nad rámec opatření uvedených v krizových plánech, pokud jim tyto úkoly uloží hejtman nebo starosta obce s rozšířenou působností nebo starosta obce.

(5) Povinnost poskytnout věcný prostředek23) při krizových stavech ukládá právnickým osobám a podnikajícím fyzickým osobám hejtman. Při nebezpečí z prodlení je oprávněn tuto povinnost uložit právnické osobě a podnikající fyzické osobě také starosta, který o uložení povinnosti následně informuje hejtman. Hejtman nebo starosta, který uložil povinnost poskytnout věcný prostředek, zabezpečí jeho vrácení tomu, jenž věcný prostředek poskytl, a současně mu vydá potvrzení o využití tohoto prostředku. Potvrzení obsahuje zejména údaje o uživateli, popřípadě vlastníkovi věcného prostředku, nezbytné identifikační údaje věcného prostředku, datum a hodinu poskytnutí a vrácení věcného prostředku, stav opotřebení a poškození, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal.

(6) Výkon uložené pracovní povinnosti a pracovní výpomoci se považuje za jiný úkon v obecném zájmu50).

(7) Na výzvu příslušného správního úřadu je provozovatel stavby, zařízení, prostředku nebo veřejné infrastruktury, o kterých lze oprávněně předpokládat, že splňují kritéria pro určení prvku kritické infrastruktury, povinen poskytnout informace nezbytné k určení prvku kritické infrastruktury a prvku evropské kritické infrastruktury a další součinnost při ochraně kritické infrastruktury.

(8) Právnické osoby a podnikající fyzické osoby jsou povinny zdržet se činností zakázaných krizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3.

§ 31

Fyzické osoby

(1) Fyzická osoba pobývající na území České republiky má právo na nezbytné informace o připravovaných krizových opatřeních k ochraně jejího života, zdraví a majetku.

(2) Na výzvu příslušného orgánu krizového řízení je fyzická osoba povinna bezplatně poskytnout a aktualizovat požadované podklady uvedené v § 15 odst. 3 a další související údaje.

(3) Fyzická osoba je v době krizového stavu povinna

a) uposlechnout výzvy oprávněných orgánů krizového řízení k zaevidování na stanoveném místě z důvodu uložení pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci,

b) hlásit v obci, v jejímž správním obvodu bude pobývat, přechodnou změnu pobytu na základě povinného hlášení podle § 6 odst. 2 písm. a) a § 14 odst. 4 písm. f),

c) strpět omezení vyplývající z krizových opatření stanovených v době krizového stavu,

d) vykonávat uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc,

e) poskytnout požadované věcné prostředky.,

f) zdržet se činností zakázaných krizovým opatřením vydaným na základě § 6 odst. 3.

(4) Plnění povinností uvedených v odstavci 3 může fyzická osoba odmítnout, pokud by jejich plněním ohrozila život nebo zdraví vlastní nebo jiných osob anebo pokud jsou povinnosti jí ukládané v rozporu se zákonem.

(5) Obsah, rozsah a místo prací v rámci pracovní povinnosti v době nouzového stavu a stavu ohrožení státu stanoví fyzické osobě hejtman pracovním příkazem. Pracovní příkaz obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště, den a místo nástupu pracovní povinnosti, druh práce, předpokládanou délku plnění povinnosti, poučení a označení orgánu, který pracovní příkaz vydal.

(6) Ten, kdo v době krizového stavu uložil pracovní výpomoc, vydá po jejím skončení fyzické osobě potvrzení. Potvrzení obsahuje jméno, popřípadě jména, příjmení, datum narození a bydliště, den zahájení a ukončení pracovní výpomoci, počet odpracovaných hodin, druh a místo práce, poučení o náhradě a označení orgánu, který potvrzení vydal.

(7) V případě, že fyzická osoba není schopna ze zdravotních důvodů uloženou pracovní povinnost nebo pracovní výpomoc konat, doloží tuto skutečnost lékařským posudkem, který vystaví poskytovatel zdravotních služeb určený orgánem, jenž vydal pracovní příkaz nebo uložil pracovní výpomoc. Tento poskytovatel je povinen přednostně provést lékařskou prohlídku příslušné fyzické osoby a posoudit zdravotní způsobilost osoby

k předpokládané práci. Úhrada nákladů vynaložených na provedení prohlídky bude vyúčtována k tíži orgánu, který vydal pracovní příkaz nebo uložil pracovní výpomoc.

(8) Při ukládání povinnosti poskytnout věcný prostředek se postupuje obdobně podle

§ 29 odst. 5.

§ 34

Přestupky

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v době krizového stavu nesplní některou z povinností podle

a) § 31 odst. 3 písm. a), b) nebo c), nebo b) § 31 odst. 3 písm. d) nebo e).

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že v době krizového stavu nesplní

a) některou z povinností podle § 31 odst. 3 písm. a), b nebo c),

b) některou z povinností podle § 31 odst. 3 písm. d) nebo e), nebo

c) povinnost podle § 31 odst. 3 písm. f).

(2) Fyzická osoba se dopustí přestupku dále tím, že v rozporu s § 27 odst. 6

a) jako pracovník oprávněný se seznamovat se zvláštními skutečnostmi nezachová mlčenlivost o nich, nebo

b) jako osoba, která se při plnění úkolů krizového řízení seznámila se zvláštními skutečnostmi, sdělí zvláštní skutečnost osobě, která není oprávněna se s takovou zvláštní skutečností seznamovat.

(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a odstavce 2 písm. b) lze uložit pokutu do 20 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 50 000 Kč a za, za přestupek podle odstavce 2 písm. a) pokutu do 100 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 2 000 000 Kč.

§ 34a

Správní delikty právnických a podnikajících fyzických osob

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že v rozporu s § 29 odst. 1 při přípravě na krizové situace

a) se nepodílí na zpracování krizových plánů, nebo

b) jako osoba, která zajišťuje plnění opatření vyplývajících z krizového plánu, nezpracuje plán krizové připravenosti.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu dále tím, že

a) jako osoba zahrnutá v krizovém plánu nesplní povinnost podle § 29 odst. 2, nebo b) nesplní povinnost podle § 29 odst. 3.

(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu dále

tím, že

a) jako osoba zahrnutá v krizovém plánu nesplní povinnost podle § 29 odst. 2,

b) nesplní povinnost podle § 29 odst. 3, nebo

c) nesplní povinnost podle § 29 odst. 8.

(3) Provozovatel televizního nebo rozhlasového vysílání se dopustí správního deliktu tím, že nesplní povinnost podle § 30.

(4) Za správní delikt podle odstavce 1 nebo odstavce 2 písm. a) nebo b) se uloží pokuta do 3 000 000 Kč a za správní delikt podle odstavce 2 písm. c) se uloží pokuta do 5 000 000 Kč.

§ 38

Vztah ke správnímu řádu

Na rozhodování a ukládání povinností podle tohoto zákona se v době krizového stavu, s výjimkou § 6 odst. 5, § 9 odst. 3 písm. c) a § 34 až 34b, nevztahuje správní řád.

III. Platné znění částí zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

§ 33

Účinná lítost

Trestní odpovědnost za trestné činy neposkytnutí pomoci (§ 150), neposkytnutí pomoci řidičem dopravního prostředku (§ 151), šíření nakažlivé lidské nemoci (§ 152), šíření nakažlivé lidské nemoci z nedbalosti (§ 153), ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty (§ 156), ohrožování zdraví závadnými potravinami a jinými předměty z nedbalosti (§ 157), svěření dítěte do moci jiného (§ 169), zavlečení (§ 172), braní rukojmí (§ 174), opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195), porušení povinnosti při správě cizího majetku (§ 220), porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti (§ 221), porušení povinnosti v insolvenčním řízení (§ 225), porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení

o majetku (§ 227), poškození cizí věci (§ 228), zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 240), nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení (§ 243), porušení zákazů v době nouzového stavu v devizovém hospodářství ohrožení devizového hospodářství (§ 247), porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou (§ 261), porušení předpisů

o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 262), porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 263), provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence (§ 265), porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem (§ 266), obecného ohrožení (§ 272), obecného ohrožení z nedbalosti (§ 273), porušení povinnosti při hrozivé tísni (§ 275), poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení (§ 276), poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení z nedbalosti (§ 277), poškození geodetického bodu (§ 278), poškození a ohrožení životního prostředí (§ 293), poškození a ohrožení životního prostředí z nedbalosti (§ 294), poškození lesa (§ 295), neoprávněného nakládání s odpady (§ 298), neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami (§ 299), neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami z nedbalosti (§ 300), šíření nakažlivé nemoci zvířat (§ 306), šíření nakažlivé nemoci a škůdce užitkových rostlin (§ 307), vlastizrady (§ 309), rozvracení republiky (§ 310), teroristického útoku (§ 311), teroru (§ 312), sabotáže (§ 314), zneužití zastupování státu a mezinárodní organizace (§ 315), vyzvědačství (§ 316), ohrožení utajované informace (§ 317), ohrožení utajované informace z nedbalosti (318), vzpoury vězňů (§ 344), šíření poplašné zprávy (§ 357), nepřekažení trestného činu (§ 367), neoznámení trestného činu (§ 368) zaniká, jestliže pachatel dobrovolně

a) škodlivému následku trestného činu zamezil nebo jej napravil, nebo

b) učinil o trestném činu oznámení v době, kdy škodlivému následku trestného činu mohlo být ještě zabráněno; oznámení je nutno učinit státnímu zástupci nebo policejnímu orgánu, voják může místo toho učinit oznámení nadřízenému.

§ 247

Porušení zákazů v době nouzového stavu v devizovém hospodářství

Kdo v době nouzového stavu v devizovém hospodářství poruší zákazy, které jsou stanoveny devizovým zákonem pro nouzový stav v devizovém hospodářství a vztahují se na

vyhlášený nouzový stav, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až šest let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.

§ 247

Ohrožení devizového hospodářství

Kdo poruší v době nouzového stavu zákaz uložený opatřením vydaným na základě krizového zákona ve vztahu k devizovému hospodářství a způsobí tím vážné ohrožení platební schopnosti vůči zahraničí nebo vnitřní měnové rovnováhy České republiky, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až šest let, peněžitým trestem nebo zákazem činnosti.

§ 363

Beztrestnost agenta

(1) Policista plnící úkoly jako agent podle jiného právního předpisu (dále jen „agent“), který se účastní činnosti organizované zločinecké skupiny nebo organizovanou zločineckou skupinu podporuje, není pro trestný čin účasti na organizované zločinecké skupině podle

§ 361 odst. 1, 2 trestný, jestliže se takového činu dopustil s cílem odhalit pachatele trestné činnosti spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny.

(2) Policista plnící úkoly jako agent, který se účastní činnosti organizované zločinecké skupiny nebo jako člen organizované skupiny nebo některou takovou skupinu podporuje, není trestný pro trestné činy obchodování s lidmi (§ 168), svěření dítěte do moci jiného (§ 169), porušení tajemství dopravovaných zpráv (§ 182), kuplířství (§ 189), šíření pornografie (§ 191), výroby a jiného nakládání s dětskou pornografií (§ 192), zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193), provozování nepoctivých her a sázek (§ 213), podílnictví (§ 214), legalizace výnosů z trestné činnosti (§ 216), pletichy v insolvenčním řízení (§ 226), porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku (§ 227), padělání a pozměnění peněz (§ 233), neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku (§ 234), udávání padělaných a pozměněných peněz (§ 235), výroby a držení padělatelského náčiní (§ 236), neoprávněné výroby peněz (§ 237), porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží (§ 244), padělání a pozměnění předmětů k označení zboží pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti (§ 245), porušení zákazů v době nouzového stavu v devizovém hospodářství ohrožení devizového hospodářství (§ 247), neoprávněného podnikání (§ 251), neoprávněného provozování loterie a podobné sázkové hry (§ 252), sjednání výhody při zadání veřejné zakázky, při veřejné soutěži a veřejné dražbě (§ 256), pletichy při zadání veřejné zakázky a při veřejné soutěži (§ 257), pletichy při veřejné dražbě (§ 258), porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou (§ 261), porušení předpisů o kontrole vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 262), porušení povinností při vývozu zboží a technologií dvojího užití (§ 263), provedení zahraničního obchodu s vojenským materiálem bez povolení nebo licence (§ 265), porušení povinnosti v souvislosti s vydáním povolení a licence pro zahraniční obchod s vojenským materiálem (§ 266), zkreslení údajů a nevedení podkladů ohledně zahraničního obchodu s vojenským materiálem (§ 267), nedovoleného ozbrojování (§ 279), vývoje, výroby a držení zakázaných bojových prostředků (§ 280), nedovolené výroby a držení radioaktivní látky a vysoce nebezpečné látky (§ 281), nedovolené výroby a držení jaderného materiálu a zvláštního štěpného materiálu (§ 282), nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy

(§ 283), přechovávání omamné a psychotropní látky a jedu (§ 284), nedovoleného pěstování rostlin obsahujících omamnou nebo psychotropní látku (§ 285), výroby a držení předmětu k nedovolené výrobě omamné a psychotropní látky a jedu (§ 286), neoprávněného nakládání s odpady (§ 298), neoprávněného nakládání s chráněnými volně žijícími živočichy a planě rostoucími rostlinami (§ 299), zneužití pravomoci úřední osoby (§ 329), přijetí úplatku (§ 331), podplacení (§ 332), nepřímého úplatkářství podle § 333 odst. 2, organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice (§ 340), napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky (§ 341), padělání a pozměnění veřejné listiny (§ 348), jestliže se takového činu dopustil s cílem odhalit pachatele trestné činnosti spáchané členy organizované skupiny, ve spojení s organizovanou skupinou nebo spáchané ve prospěch organizované zločinecké skupiny.

(3) Beztrestným se nestává agent, který organizovanou zločineckou skupinu nebo organizovanou skupinu založil nebo zosnoval.

IV. Platné znění zákona č. 219/1995 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn

219/1995 Sb.

ZÁKON

ze dne 26. září 1995

DEVIZOVÝ ZÁKON

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ZÁKLADNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) tuzemskem území České republiky,

b) tuzemcem fyzická osoba s trvalým pobytem1) v tuzemsku nebo právnická osoba se sídlem2) v tuzemsku,

c) cizozemcem fyzická nebo právnická osoba neuvedená v písmenu b),

d) devizovými hodnotami peněžní prostředky v cizí měně, zahraniční cenné papíry a dále penězi ocenitelná práva a závazky od nich odvozené (dále jen "finanční deriváty"),

e) cennými papíry listiny nebo je nahrazující zápisy, s nimiž je spojeno právo účasti na majetku nebo právo na peněžní plnění,

f) zahraničními cennými papíry cenné papíry, jejichž emitentem je cizozemec, g) tuzemskými cennými papíry cenné papíry, jejichž emitentem je tuzemec,

h) finančním úvěrem poskytnutí peněžních prostředků v české nebo v cizí měně, se kterým je spojena povinnost k jejich vrácení v peněžní formě; za finanční úvěr se považuje i peněžní půjčka, hypoteční úvěr, spotřebitelský úvěr, finanční leasing,

i) přímou investicí při plnění oznamovací povinnosti takové vynaložení peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových práv a jiných majetkových hodnot, jehož účelem je založení, nabytí nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce nebo tuzemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce nebo cizozemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v tuzemsku, a to zejména některou z těchto forem:

1. vznik nebo získání výlučného podílu na podnikání včetně jeho rozšíření,

2. účast v nově vzniklém nebo existujícím podnikání, jestliže investor vlastní nebo získá nejméně 10 % podílu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva nebo nejméně 10 % podílu na vlastním kapitálu společnosti nebo nejméně 10 % hlasovacích práv nebo jiný podíl na podnikání společnosti přesahující 10 %,

3. další poskytnutí nebo přijetí finančních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo práv v rámci ekonomických vztahů založených přímou investicí,

4. finanční úvěr spojený s dohodou o podílu na rozdělení zisku nebo s výkonem účinného vlivu na řízení podniku,

5. užití zisku ze stávající přímé investice do této investice (reinvestice zisku), j) devizovými orgány Ministerstvo financí a Česká národní banka,

k) devizovým místem

1. banka nebo spořitelní a úvěrní družstvo se sídlem v tuzemsku, pobočka zahraniční banky, platební instituce, pobočka zahraniční platební instituce, poskytovatel platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz, pobočka zahraniční instituce elektronických peněz nebo vydavatel elektronických peněz malého rozsahu, které jsou v rozsahu bankovní licence, povolení nebo registrace podle zvláštního právního předpisu3) oprávněny provádět platební styk ve vztahu k zahraničí, směnárenskou činnost nebo bezhotovostní obchody s cizí měnou,

2. směnárník, nebo

3. osoba oprávněná k poskytování platebních služeb ve vztahu k zahraničí na základě principu jednotné licence.

§ 2

Rozdělení působnosti mezi devizovými orgány

(1) Státní správu podle tohoto zákona vykonávají Ministerstvo financí a Česká národní

banka.

(2) Ministerstvo financí vykonává působnost podle tohoto zákona vůči organizačním složkám státu, územním samosprávným celkům, státním fondům a vůči všem osobám v oblasti úvěrů poskytovaných nebo přijímaných Českou republikou.

(3) Česká národní banka vykonává působnost podle tohoto zákona vůči ostatním tuzemcům a vůči cizozemcům.

ČÁST DRUHÁ

PRÁVA A POVINNOSTI TUZEMCŮ A CIZOZEMCŮ

§ 5

Oznamovací povinnost

(1) Tuzemec je povinen oznámit za účelem sestavení platební bilance České republiky, v souladu se závazky vyplývajícími z jejího členství v mezinárodních organizacích, skutečnosti týkající se

a) peněžních pohledávek a závazků vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům,

b) přímých investic, finančních úvěrů, cenných papírů a s nimi souvisejících inkas a úhrad vůči tuzemcům v zahraničí a vůči cizozemcům, operací na finančním trhu, včetně operací prováděných prostřednictvím cizozemců,

c) zřízení a stavu účtů nebo jiných forem vkladů v zahraničí, včetně svěření peněžních prostředků k uložení na účet v zahraničí, a to v rozsahu, za období, ve lhůtách a způsobem stanoveným vyhláškou České národní banky nebo na vyžádání devizového orgánu.

(2) Tuzemec je povinen, kromě skutečností uvedených v odstavci 1, oznámit na vyžádání devizového orgánu skutečnosti týkající se transakcí spojených se zahraničním obchodem.

(3) Cizozemec, který podniká v tuzemsku, je povinen plnit oznamovací povinnost podle odstavců 1 a 2, pokud oznamované skutečnosti souvisejí s jeho podnikáním v tuzemsku.

(4) Centrální depozitář a jiné osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů, pokud za ně tuto povinnost neplní centrální depozitář, a dále obchodníci s cennými papíry jsou povinni na vyžádání České národní banky oznámit souhrnné údaje týkající se cenných papírů, které evidují nebo mají v úschově, správě nebo které jsou u nich uloženy, a to v členění podle země sídla nebo bydliště vlastníka, země sídla nebo bydliště emitenta, druhu cenného papíru, jeho případné splatnosti, odvětvové klasifikace ekonomických činností emitenta cenného papíru a u zahraničních cenných papírů i podle odvětvové klasifikace ekonomických činností vlastníka cenného papíru.

(5) Oznamovací povinnost podle odstavců 1 až 4 se plní vůči devizovému orgánu přímo nebo, pokud tak stanoví vyhláška České národní banky, prostřednictvím devizového místa.

(6) Devizová místa, jejichž prostřednictvím se oznamovací povinnost plní, jsou povinna předat oznamované skutečnosti devizovému orgánu způsobem stanoveným vyhláškou České národní banky.

(7) Devizová místa jsou povinna nakládat s informacemi získanými v rámci plnění oznamovací povinnosti tak, aby bylo zamezeno jejich zneužití.

§ 7

Jiné povinnosti

Tuzemci a cizozemci jsou povinni předkládat devizovému místu zvláštní povolení (§ 32 odst. 1 a 2), jestliže se podle tohoto zákona vyžaduje.

§ 8

Práva a povinnosti devizových míst

Devizové místo je povinno vyžadovat před provedením příslušné úhrady předložení zvláštního povolení (§ 32 odst. 1 a 2), jestliže se podle tohoto zákona vyžaduje.

ČÁST TŘETÍ

DEVIZOVÁ KONTROLA

§ 20

Kontrolní orgány

(1) Devizový orgán v rámci své působnosti kontroluje dodržování tohoto zákona, právních předpisů vydaných k jeho provedení, mezinárodních smluv, které jsou součástí právního řádu, a zvláštních povolení (§ 32 odst. 1 a 2) (dále jen „devizové předpisy“). V této souvislosti je oprávněn vyžadovat potřebnou součinnost kontrolovaných osob, a to zejména předložení požadovaných dokladů a vysvětlení.

(2) Při provádění devizové kontroly na místě se vztahy mezi devizovým orgánem a kontrolovanými osobami řídí základními pravidly kontrolní činnosti stanovenými zvláštním zákonem,14) pokud tento zákon nestanoví jinak.

§ 21

Povinnosti kontrolovaných osob

Kontrolované osoby jsou povinny v souvislosti s devizovou kontrolou poskytnout devizovému orgánu potřebnou součinnost.

§ 22

Postup devizových orgánů při zjištění porušení devizových předpisů

(1) Zjistí-li devizový orgán, že osoba porušila devizové předpisy, může této osobě

a) uložit opatření k nápravě zjištěných nedostatků a za tím účelem stanovit lhůtu k odstranění těchto nedostatků,

b) pozastavit činnost, která je v rozporu s devizovými předpisy, c) zakázat činnost, která je v rozporu s devizovými předpisy,

d) zrušit zvláštní povolení.

(2) Za porušení devizových předpisů se považuje i překročení rozsahu povolení a nedodržení podmínek stanovených v registraci nebo ve zvláštním povolení (§ 32 odst. 1 a 2).

(3) Osoba, které bylo uloženo opatření podle odstavce 1 písm. a), je povinna informovat devizový orgán o způsobu odstranění zjištěných nedostatků, a to ve lhůtě stanovené devizovým orgánem.

(4) V rozhodnutí o pozastavení činnosti podle odstavce 1 písm. b) devizový orgán stanoví dobu a rozsah pozastavení činnosti.

Správní delikty

§ 25

(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí správního deliktu tím, že

a) jako tuzemec nesplní oznamovací povinnost podle § 5 odst. 1 nebo 2,

b) jako cizozemec, který podniká v tuzemsku, nesplní oznamovací povinnost podle § 5 odst. 3,

c) jako tuzemec nebo cizozemec nepředloží devizovému místu zvláštní povolení podle § 7, d) nesplní informační povinnost podle § 22 odst. 3,

e) nesplní depozitní povinnost podle § 31a odst. 1,

f) v rozporu s § 31a odst. 3 po dobu trvání depozitní povinnosti volně nakládá s peněžními prostředky uloženými na zvláštním účtu nebo převede své právo na jejich výplatu na jinou osobu,

g) poruší zákaz podle § 32 odst. 1 nebo 2, nebo

h) jako provozovatel hromadného informačního prostředku v rozporu s § 32 odst. 5 neuveřejní informaci o vyhlášení nouzového stavu v devizovém hospodářství.

(2) Centrální depozitář, jiné osoby oprávněné k vedení evidence investičních nástrojů nebo obchodník s cennými papíry se dopustí správního deliktu tím, že nesplní oznamovací povinnost podle § 5 odst. 4.

(3) Za správní delikt se uloží pokuta do

a) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a) až d) nebo podle odstavce 2,

b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. f), g) nebo h),

c) 0,3 % částky povinného depozita za každý kalendářní den neplnění depozitní povinnosti, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e).

§ 26

(1) Devizové místo se dopustí správního deliktu tím, že

a) nepředá jemu oznámenou skutečnost devizovému orgánu podle § 5 odst. 6,

b) nakládá s informacemi získanými v rámci plnění oznamovací povinnosti v rozporu s § 5 odst. 7, nebo

c) nevyžádá povolení před provedením úhrady podle § 8.

(2) Za správní delikt podle odstavce 1 se uloží pokuta do 500 000 Kč.

§ 27

(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že

a) jako tuzemec nesplní oznamovací povinnost podle § 5 odst. 1 nebo 2,

b) jako tuzemec nebo cizozemec nepředloží devizovému místu zvláštní povolení podle § 7, c) nesplní informační povinnost podle § 22 odst. 3,

d) nesplní depozitní povinnost podle § 31a odst. 1,

e) v rozporu s § 31a odst. 3 po dobu trvání depozitní povinnosti volně nakládá s peněžními prostředky uloženými na zvláštním účtu nebo převede své právo na jejich výplatu na jinou osobu,

f) poruší zákaz podle § 32 odst. 1 nebo 2, nebo

g) jako provozovatel hromadného informačního prostředku v rozporu s § 32 odst. 5 neuveřejní informaci o vyhlášení nouzového stavu v devizovém hospodářství.

(2) Za přestupek lze uložit pokutu do

a) 100 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. a), b) nebo c),

b) 20 000 000 Kč, jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g),

c) 0,3 % částky povinného depozita za každý kalendářní den neplnění depozitní povinnosti,

jde-li o správní delikt podle odstavce 1 písm. d).

§ 28

(1) Právnická osoba za správní delikt neodpovídá, jestliže prokáže, že vynaložila veškeré úsilí, které bylo možno požadovat, aby porušení právní povinnosti zabránila.

(2) Při určení výměry pokuty právnické osobě se přihlédne k závažnosti správního deliktu, zejména ke způsobu jeho spáchání a jeho následkům a k okolnostem, za nichž byl spáchán.

(3) Odpovědnost právnické osoby za správní delikt zaniká, jestliže správní orgán o něm nezahájil řízení do 1 roku ode dne, kdy se o něm dozvěděl, nejpozději však do 5 let ode dne, kdy byl spáchán.

(4) Správní delikty podle tohoto zákona v prvním stupni projednává Česká národní

banka.

(5) Na odpovědnost za jednání, k němuž došlo při podnikání fyzické osoby nebo v přímé souvislosti s ním, se vztahují ustanovení zákona o odpovědnosti a postihu právnické osoby.

(6) Pokuty vybírá orgán, který je uložil. Uložená pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejím uložení nabylo právní moci. Příjem z pokut je příjmem státního rozpočtu.

(7) Náhrady nákladů řízení za porušení povinností podle tohoto zákona jsou příjmem rozpočtu České národní banky a jsou splatné do 30 dnů ode dne, kdy rozhodnutí o jejich uložení nabylo právní moci. Náklady řízení vybírá v době jejich splatnosti Česká národní banka. Na náhradu nákladů řízení se pro účely správy jejich placení hledí jako na prostředky veřejného rozpočtu22).

ČÁST PÁTÁ

SPOLEČNÁ, ZMOCŇOVACÍ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 30

Rozklad podaný proti rozhodnutí podle § 22 odst. 1 písm. b), c) nebo d) nemá odkladný účinek.

§ 30a

Zmocňovací ustanovení

Česká národní banka stanoví vyhláškou rozsah, období, lhůty a způsob plnění oznamovací povinnosti podle § 5.

Opatření při vážných hospodářských a finančních poruchách

§ 31a

Depozitní povinnost

(1) Depozitní povinnost je povinnost osob držet po určitou dobu na zvláštním účtu u banky v tuzemsku stanovené procento objemu peněžních prostředků

a) z mezibankovních depozit zahraničních bank u bank v tuzemsku, b) z depozit cizozemců, kteří nejsou bankou, u bank v tuzemsku,

c) z finančních úvěrů přijatých tuzemcem od cizozemce,

d) získaných z vydání tuzemských dluhopisů a ostatních tuzemských cenných papírů vydaných v zahraničí, se kterými je spojeno právo na peněžní plnění.

(2) Depozitní povinnost lze uložit pouze při nepříznivém vývoji platební bilance, kdy v důsledku přetrvávajícího nadměrného přílivu kapitálu hrozí prohloubení celkové nerovnováhy, které by mohlo vést k vážným hospodářským a finančním poruchám a k ohrožení stability měny a které není možné účinně odvrátit běžnými nástroji měnové politiky.

(3) Po dobu trvání depozitní povinnosti nemohou osoby, na něž se depozitní povinnost vztahuje, volně nakládat s peněžními prostředky uloženými na zvláštním účtu a nemohou převést své právo na jejich výplatu na jinou osobu.

(4) Česká národní banka a Ministerstvo financí stanoví vyhláškou rozsah a dobu trvání depozitní povinnosti, osoby, které jsou z depozitní povinnosti vyňaty, a banku, u které je veden zvláštní účet.

§ 32

Nouzový stav v devizovém hospodářství

(1) V době nouzového stavu v devizovém hospodářství, je-li bezprostředně a vážně ohrožena platební schopnost vůči zahraničí, je zakázáno:

a) nabývat devizové hodnoty za českou měnu,

b) provádět veškeré úhrady z tuzemska do zahraničí, včetně převodů peněžních prostředků mezi bankami a jejich pobočkami,

c) ukládat peněžní prostředky na účtech v zahraničí, není-li vydáno devizovým orgánem zvláštní povolení.

(2) V době nouzového stavu v devizovém hospodářství, je-li bezprostředně a vážně ohrožena vnitřní měnová rovnováha České republiky, je zakázáno:

a) prodávat tuzemské cenné papíry cizozemcům, b) přijímat finanční úvěry od cizozemců,

c) zřizovat v tuzemsku účty cizozemcům a ukládat peněžní prostředky na účty cizozemců, d) převádět peněžní prostředky ze zahraničí do tuzemska mezi bankami a jejich pobočkami, není-li vydáno devizovým orgánem zvláštní povolení.

(3) Nouzový stav v devizovém hospodářství může vyhlásit vláda při nepříznivém vývoji platební bilance, který bezprostředně a vážně ohrožuje platební schopnost vůči zahraničí nebo vnitřní měnovou rovnováhu České republiky. Nouzový stav v devizovém

hospodářství nastává dnem, v němž jej vláda vyhlásí oznámením v hromadných sdělovacích prostředcích, a končí dnem stanoveným vládou při jeho vyhlášení, nejdéle však uplynutím tří měsíců ode dne jeho oznámení v hromadných sdělovacích prostředcích.

(4) Vláda při vyhlášení nouzového stavu v devizovém hospodářství současně uvede, zda jde o nouzový stav v devizovém hospodářství, na který se vztahují zákazy uvedené v odstavci 1 nebo v odstavci 2 anebo v obou těchto odstavcích.

(5) Každý, kdo provozuje hromadné informační prostředky včetně televizního a rozhlasového vysílání, je povinen bez náhrady nákladů na základě žádosti vlády neprodleně a bez úpravy obsahu a smyslu uveřejnit informace o vyhlášení nouzového stavu v devizovém hospodářství.

(6) Devizový orgán vydá pro dobu nouzového stavu v devizovém hospodářství zvláštní povolení podle odstavců 1 a 2 pouze z důvodu ohrožení života a zdraví osob, obrany a bezpečnosti státu a chodu jeho diplomatických služeb a pro operace, které povedou k prokazatelnému zlepšení stavu platební bilance. Zvláštní povolení se nevyžaduje, je-li účastníkem devizově právního vztahu Česká republika nebo Česká národní banka.

§ 33

Přechodná ustanovení

(1) Devizové povolení udělené podle dosavadního devizového zákona19) se považuje za devizové povolení podle tohoto zákona, jestliže se podle jeho ustanovení i nadále vyžaduje.

(2) Osoby uvedené v § 1 písm. m) bodu 2 nebo 3, které vykonávají činnost na základě devizového povolení podle dosavadního devizového zákona, musí požádat devizový orgán o vydání devizové licence podle tohoto zákona nejpozději do jednoho roku od nabytí jeho účinnosti, jinak devizové povolení nebo oprávnění k výkonu činnosti uplynutím této doby zaniká.

(3) Řízení zahájená ve věci nedovolených jednání podle dosavadních předpisů, která nejsou nedovoleným jednáním podle tohoto zákona, se dnem účinnosti tohoto zákona zastavují.

(4) Jednání uskutečněná v rozporu s dosavadním devizovým zákonem, která jsou nedovolená i podle tohoto zákona, se postihují podle dosavadních předpisů s výjimkou uvedenou v odstavci 5. Řízení o těchto jednáních zahájená před účinností tohoto zákona se ukončí podle dosavadních předpisů, s výjimkou uvedenou v odstavci 5.

(5) Osoby, které se podle dosavadního devizového zákona dopustily devizového přestupku, nelze po účinnosti tohoto zákona postihnout. Řízení ve věci devizových přestupků podle dosavadního zákona, která nebyla ukončena pravomocným rozhodnutím, se dnem účinnosti tohoto zákona zastavují.

§ 34

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/1992 Sb., zákona č.

264/1992 Sb. a zákona č. 82/1995 Sb.,

2. vyhláška Federálního ministerstva financí a Státní banky československé č.

303/1992 Sb., kterou se provádí devizový zákon, ve znění vyhlášky č. 169/1994 Sb.,

3. opatření České národní banky č. 282/1993 Sb., kterým se stanoví podmínky pro některé obchody s devizovými hodnotami, prováděné bankami,

4. opatření Státní banky československé, kterým se stanoví postup devizových tuzemců - právnických osob v případě přijetí platby v devizových prostředcích v hotovosti v oblasti operativní evidence a výkaznictví, vyhlášené v částce 103/1992 Sb.

§ 35

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. října 1995.

Xxxx v. r.

Xxxxx v. r.

Xxxxx v. r.

1) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.

Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění zákona č. 190/1994 Sb.

2) § 2 odst. 3 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

3) Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku.

4) § 1 odst. 3 písm. c) zákona č. 21/1992 Sb.

§ 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 87/1995 Sb.

14) Část třetí zákona ČNR č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů. 17) Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. 18) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

19) Zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů.

22) § 2 odst. 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád.