PRAVIDLA ATLETIKY 2018

PRAVIDLA ATLETIKY 2018

Pravidla IAAF ve znění příručky Competition Rules 2018-2019 doplněná o ustanovení platná pouze pro soutěže na území České republiky.

Odstavce s číslem 30 a vyšším jsou ustanovení platná pouze pro soutěže ČAS.

Poznámky označené „POZN.:“ uvádějí znění pravidel IAAF

Poznámky označené „Pozn.:“ uvádějí ustanovení platná pouze pro soutěže ČAS

1 OBSAH

V textu jsou obsaženy všechny změny a úpravy přijaté IAAF během let 2017 a 2018.

Změny oproti předcházejícím pravidlům, vč. přesunů, jsou uvedeny podtrženy. Ustanovení platná pouze pro soutěže ČAS a poznámky "Pozn.:" platná pouze pro soutěže ČAS jsou uvedeny kurzívou.

OBSAH

Definice pojmů 4

Oddíl 1 - MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽE (P 1 AŽ 9) 8

Oddíl 5 - TECHNICKÁ PRAVIDLA (P 100 AŽ 263) 17

Kapitola I - Činovníci 18

Kapitola II - Všeobecná soutěžní pravidla 40

Kapitola III - Soutěže na dráze 58

Kapitola IV - Soutěže v poli 97

A - Vertikální skoky 105

B - Horizontální skoky 119

C - Vrh a hody 125

Kapitola V - Víceboje 156

Kapitola VI - Halové soutěže 160

Kapitola VII - Chodecké soutěže 171

Kapitola VIII – Atletické soutěže mimo dráhu 178

Kapitola IX - Přespolní běhy 183

Kapitola X - Světové rekordy 191

Rejstřík pojmů 206

DEFINICE POJMŮ

Atletika (Athletics)

Soutěže na dráze a v poli, silniční běhy, chůze, přespolní běhy a běhy do vrchu.

Atlet (Athlete)

Sportovec, který se účastní mezinárodních soutěží (pro účely P9)

Atlet mezinárodní úrovně (International-Level Atlete)

Atlet, který je na soupisce testovaných sportovců (Registered Testing Pool) nebo atlet účastnící se mezinárodních soutěží podle definice v antidopingových pravidlech.

Atletická disciplína (Event)

jednotlivý závod nebo soutěž (např. běh na 100 m nebo hod oštěpem), včetně kvalifikačních kol.

CAS (Court of Arbitration for Sports)

Arbitrážní dvůr pro sport je nezávislý rozhodčí orgán se sídlem v Lausanne.

ČAS (Český atletický svaz)

Organizace sdružující atlety České republiky, člen IAAF

Člen (Member)

Národní organizace, řídící atletiku v příslušné zemi, přidružená k IAAF.

Členství (Membership) Příslušnost k IAAF IAAF

International Association of Athletics Federations (Mezinárodní asociace atletických federací).

Klub (Club)

Klub nebo společenství atletů, organizované v rámci členské federace v souladu

s jejími pravidly.

Komise (Commission)

Komise ustanovená Radou v souladu se statutem IAAF.

Mezinárodní soutěž (International Competition)

Soutěže v světovém atletickém seriálu (jak je popsáno v pravidlech), atletický program olympijských her a další soutěže organizované IAAF nebo jménem IAAF jak je uvedeno v pravidlech a předpisech

Mezinárodní zvací mítink (International Invitation Meeting)

Atletická soutěž jíž se účastní jeden nebo dva členové na pozvání pořadatele mítinku.

MOV (IOC)

Mezinárodní olympijský výbor (International Olympic Committee).

Národní federace (National Federation)

Člen IAAF sdružující atlety, podpůrné týmy atletů a ostatní osoby, kterých se týkají

tato pravidla.

Neutrální atlet (Neutral Athlete)

Atlet, kterému rada IAAF přiznala zvláštní způsobilost soutěžit v jedné nebo více mezinárodních soutěžích, jak uvádí pravidlo P 22.1a. (Pravidla způsobilosti). Pokud není uvedeno jinak pravidla pro neutrální sportovce se využijí i pro trenéry, manažery, zástupce atleta a další osoby spolupracující s neutrálním sportovcem. Občan

Osoba, která má legální občanství v zemi nebo v případě teritoria legální příslušnost mateřské zemi v tomto teritoriu a odpovídající legální postavení v tomto teritoriu podle příslušných zákonů.

Občanství

Legální státní příslušnost k zemi nebo v případě teritoria, legální příslušnost k mateřské zemi teritoria a příslušný legální status v daném teritoriu podle příslušných zákonů.

Oblast (Area)

Geografická oblast zahrnující všechny země a teritoria sdružené v jednu ze šesti oblastí Asociace

Oblastní asociace (Area Association)

Oblastní asociace IAAF, která odpovídá za rozvoj atletiky v jedné ze šesti oblastí, do nichž jsou podle Statutu rozděleni členské federace IAAF.

Osoba (Person)

Fyzická osoba, organizace nebo jiná společnost.

Pravidla (Rules)

Soubor pravidel pro soutěže v rámci IAAF, která jsou uvedená v této příručce.

Pravidla technická (Technical Rules)

Pravidla uvedená v Oddíle 5 příručky Soutěžní pravidla IAAF

Předpisy (Regulations)

Předpisy IAAF vydávané podle potřeby Radou IAAF.

Předpisy IAAF o zastupování atletů (Athlete´s representative regulations) Předpis týkající se zastupování atletů, vydaný podle potřeby Radou IAAF. Rada (Council)

Rada IAAF

Sídlo (Residence)

Místo nebo území, kde je atlet registrován u příslušné organizace a má svůj původní nebo trvalý pobyt.

Soutěž (Competiton)

Jedna nebo více atletických disciplín konajících se během jednoho nebo více dní.

Statut (Constitution)

Základní dokument jímž se řídí veškerá činnost IAAF.

Světový atletický sériál (World Aathletics Series)

Hlavní mezinárodní soutěže čtyřletého cyklu oficiálního soutěžního programu

IAAF.

Území (Territory)

Geografické oblast nebo region, které není státem, ale má rysy samosprávy, alespoň co se týká autonomního postavení v otázkách řízení sportu a které je takto uznávané IAAF.

Zabezpečovací tým atleta (Athletes Support Personnel)

kterýkoliv kouč, trenér, manažer, oprávněný zástupce atleta, agent, člen týmu, činovník, lékař nebo zdravotník, vychovatel nebo kterákoliv jiná osoba pracující pro nebo spolupracující s atletem při jeho přípravě nebo účasti na atletické soutěži.

Zástupce atleta (Athlete´s representative)

osoba, která je řádně oprávněna a registrována jako zástupce atleta ve smyslu Předpisů IAAF o zastupování atletů.

Země (stát)

Samosprávné geografické území světa, uznávané mezinárodním právem a mezinárodními řídícími organizacemi jako nezávislý státní útvar.

POZN. 1: Výše uvedené definice platí pro všechna ustanovení pravidel, s výjimkou případů uvedených v Antidopingových pravidlech.

POZN. 2: Všechny odkazy v pravidlech uvedené v mužském rodu platí i pro ženský rod a všechny odkazy uvedené v jednotlivém čísle platí i v množném čísle.

ODDÍL 1

MEZINÁRODNÍ SOUTĚŽE

PRAVIDLO 1

Mezinárodní soutěže

1) Mezinárodními soutěžemi se rozumí:

a) i) soutěže zahrnuté do Světového atletického seriálu

ii) programy atletických soutěží Olympijských her

b) Program atletických soutěží oblastních, regionálních nebo skupinových her, které nejsou pod výhradním dozorem IAAF.

c) Regionální nebo skupinová atletická mistrovství, která nejsou určena výhradně pro účastníky z jediné oblasti.

d) Utkání mezi družstvy z různých oblastí, složená z reprezentantů členských federací nebo oblasti nebo kombinovaná družstva.

e) Mezinárodní zvací mítinky a soutěže, uznávané IAAF a patřící do jednotlivých kategorií světové struktury soutěží IAAF.

f) Oblastní mistrovství nebo jiné soutěže sportovců různých oblastí organizované oblastní asociací.

g) Atletická součást oblastních, regionálních nebo skupinových her a regionální nebo skupinová atletická mistrovství určená výhradně pro účastníky z jediné oblasti.

h) Utkání mezi družstvy reprezentujícími dvě nebo více členské federace nebo kombinovaná družstva členských federací z jediné oblasti, vyjma soutěží kategorie dorostu a juniorů.

i) Mezinárodní zvací mítinky a soutěže, jiné než jak je uvedeno v P1.1.e), kde startovné, peněžité ceny nebo hodnota nepeněžitých cen přesahuje částku 50000 USD celkově nebo částku 8000 USD pro kteroukoliv disciplínu.

j) Oblastní programy obdobné těm, které jsou uvedené v P1.1.e).

2) Pravidla musí být uplatňována následujícím způsobem:

a) Pravidla týkající se způsobilosti atletů (Oddíl 2), sporů (Oddíl 4) a technická pravidla (Oddíl 5) musí být uplatňována při všech mezinárodních soutěžích. Jiné mezinárodní organizace uznávané.

b) IAAF mohou mít a při jimi pořádaných soutěžích uplatňovat pravidla ještě více omezující způsobilost atletů při jimi pořádaných soutěžích.

c) Pravidla týkající se dopingu (Oddíl 3) musí být uplatňována při všech mezinárodních soutěžích (pokud není v Oddíle 3 uvedeno jinak), s výjimkou těch, kde MOV nebo jiná mezinárodní organizace uznávaná v této oblasti IAAF, provádí antidopingovou kontrolu podle svých pravidel, např. při OH, přičemž tato pravidla jsou uplatňována přiměřeně.

d) Pravidlo týkající se reklamy (Pravidlo 8) musí být uplatňováno při všech mezinárodních soutěžích uvedených v P1.1.a), b), c), d) a e). Oblastní asociace mohou vyhlásit svá vlastní pravidla pro reklamu při soutěžích uvedených v P1.1.f), g), h), i) a j). Pokud taková pravidla neexistují, platí příslušné pravidlo IAAF.

e) Pravidla 2 až 7 a pravidlo 9 musí být uplatňována při všech mezinárodních soutěžích, pokud v kterémkoliv pravidle není rozsah jeho platnosti uveden jinak.

PRAVIDLO 2

Oprávnění pořádat mezinárodní soutěže

1) IAAF, ve spolupráci s oblastními asociacemi, je zodpovědná za dozor nad světovým systémem soutěží. Aby se vyloučily nebo minimalizovaly vzájemné konflikty, musí IAAF koordinovat svůj kalendář soutěží s programy oblastních asociací. Všechny mezinárodní soutěže musí být schváleny IAAF nebo oblastní asociací v souladu s tímto P2. Pro jakoukoliv kombinaci nebo zahrnutí mezinárodních mítinků do soustavy nebo ligy soutěží je nutný souhlas IAAF nebo příslušné oblastní asociace včetně nezbytných předpisů nebo smluvních podmínek pro takovou činnost. Organizace může být svěřena třetí straně. V případě, že oblastní asociace nedokáže ve smyslu

těchto pravidel řádně vést a organizovat mezinárodní soutěže, je IAAF oprávněna zasáhnout a podniknout kroky, které bude považovat za nezbytné.

2) Pouze IAAF má právo organizovat atletické soutěže OH a soutěže, které jsou součástí Světového atletického seriálu.

3) IAAF organizuje Světová mistrovství v každém lichém roce.

4) Oblastní asociace mají právo pořádat oblastní mistrovství a mohou pořádat další soutěže mezi oblastmi podle svého uvážení.

Soutěže vyžadující povolení IAAF

5)

a) Pro pořádání všech mezinárodních soutěží uvedených v P1.1.b), c),

d) a e) je třeba souhlasu IAAF.

b) Žádost o pořadatelství musí členská federace, v jejíž zemi nebo na jejímž území se má mezinárodní soutěž konat, předložit IAAF nejméně 12 měsíců před konáním soutěže, případně v jiném termínu stanoveném IAAF.

Soutěže vyžadující povolení oblastní asociace

6)

a) Pro pořádání všech mezinárodních soutěží uvedených v P1.1.g), h), i) a j) je třeba souhlasu IAAF. Souhlas s mezinárodním zvacím mítinkem, kde startovné, peněžité ceny nebo hodnota nepeněžitých cen celkově přesahuje částku 250000 USD nebo částku 25000 pro kteroukoliv jednu disciplínu, nelze poskytnout dříve, než oblastní asociace tuto záležitost předem projedná s IAAF.

b) Žádost o pořadatelství musí členská federace, v jejíž zemi nebo na jejímž území se má mezinárodní soutěž konat, předložit příslušné oblastní asociaci nejméně 12 měsíců před konáním soutěže, případně v jiném termínu stanoveném touto oblastní asociací.

Soutěže schvalované členskou federací

7) Členské federace mohou schvalovat národní soutěže a v souladu s ustanoveními P 4.2 a P 4.3 na nich mohou startovat cizí atleti. Při účasti cizích atletů, startovné ceny za umístění nebo nepeněžní odměny všem

atletům na těchto národních soutěžích nesmí celkově překročit částku 50000 USD nebo 8000 USD. Na kterékoliv takové soutěži nesmí startovat atlet, který ztratil oprávnění k atletickým soutěžím podle pravidel IAAF, dané členské federace nebo národní federace, jejímž je členem.

PRAVIDLO 3

Předpisy týkající se řízení mezinárodních soutěží

1) Rada může připravit předpisy pro řízení mezinárodních soutěží konaných podle pravidel a vztahy mezi atlety, zástupci atletů, pořadateli mítinků a členskými federacemi. Tato pravidla mohou být Radou podle potřeby upravována nebo měněna.

2) IAAF a oblastní asociace mohou jmenovat jednoho nebo více delegátů, kteří se zúčastní každé mezinárodní soutěže vyžadující souhlas IAAF, resp. oblastní asociace a budou dbát na dodržování příslušných pravidel a předpisů. Na žádost IAAF, resp. oblastní asociace, xxxx představitelé do 30 dní od ukončení daného mezinárodního mítinku podají zprávu o jeho průběhu.

PRAVIDLO 4

Požadavky na účast v mezinárodních soutěžích

1) Každý atlet se smí zúčastnit mezinárodních atletických soutěží pokud:

a) je členem klubu, který spadá pod pravomoc člena IAAF;

b) spadá přímo pod pravomoc člena IAAF;

c) souhlasí s dodržováním pravidel člena;

d) byla udělena zvláštní způsobilost Radou IAAF, účastnit se mezinárodních soutěží jako neutrální sportovec a atlet splňuje podmínky této způsobilosti stanovené Radou IAAF;

e) pro soutěže, na nichž IAAF odpovídá za dopingovou kontrolu, svým podpisem formuláře IAAF stvrdil, že souhlasí s dodržováním pravidel, předpisů a směrnic pro mezinárodní soutěže IAAF (měněných čas od času), a že veškeré spory, které by mohl mít s IAAF nebo členskou federací, v souladu s pravidly IAAF předloží rozhodčí komisi

a souhlasí s tím, že takový spor nebude řešit u soudu nebo orgánu, které nejsou uvedeny v pravidlech IAAF.

2) Členské federace mohou požadovat, aby se žádný atlet nebo klub, patřící pod pravomoc některé členské federace, nesměl zúčastnit atletických soutěží v cizí zemi nebo oblasti bez písemného souhlasu této členské federace. V takovém případě žádná členská federace pořádající soutěž nesmí dovolit žádnému cizímu atletu nebo klubu jiné členské federace účast v soutěži bez důkazu, že tento atlet nebo klub je způsobilý a oprávněn k účasti v soutěži v dané zemi nebo teritoriu. Členské federace uvědomí IAAF o všech požadavcích na oprávnění. Pro usnadnění dodržování tohoto pravidla, bude IAAF na svých internetových stránkách uchovávat seznam členů s těmito povinnostmi. Toto pravidlo se nevztahuje na neutrální atlety.

3) Žádný atlet nesmí být organizován v zahraničí bez předchozího souhlasu své původní federace, pokud pravidla této federace udělení souhlasu vyžadují. Ani pak federace země, v níž atlet sídlí, nemůže přihlásit tohoto atleta do soutěže v jiné zemi, aniž by měla předchozí souhlas původní federace. Ve všech případech, jichž se týkají tato pravidla, národní federace země nebo teritoria, kde má atlet své sídlo, musí zaslat původní národní federaci písemnou žádost a ta musí do 30 dní odeslat písemnou odpověď na takovou žádost. V obou případech musí být zaslání provedeno způsobem zahrnujícím potvrzení přijmu. Přijatelným způsobem je e-mailová zpráva s automatickou odezvou. Pokud do 30 dní nedojde odpověď původní národní federace, má se za to, že souhlasí. V případě negativní odpovědi na žádost o souhlas, což musí být odůvodněno, může atlet nebo národní federace země nebo teritoria, kde má atlet své sídlo, podat odvolání k IAAF. IAAF vydá směrnice pro podávání odvolání podle tohoto pravidla a tyto směrnice budou k dispozici na webových stránkách IAAF.

POZN.: Ustanovení P4.3. se týkají atletů, kteří dosáhnou věku alespoň 18 let do

31. prosince příslušného roku. Netýká se atletů, kteří nejsou občany nějaké země nebo teritoria nebo jsou politickými uprchlíky nebo neutrálními atlety.

PRAVIDLO 5

Občanství a změna občanství

1) Při mezinárodních soutěžích uvedených v P1.1a), b), c), f) nebo g), musí být členská federace reprezentována pouze atlety, kteří jsou občany země nebo teritoria, kterou tato federace zastupuje, a kteří vyhovují ustanovením tohoto P5.

2) Atlet, který nikdy nesoutěžil v mezinárodní soutěži uvedené v P1.1.a), b), c),

f) nebo g), je způsobilý reprezentovat členskou federaci IAAF v mezinárodních soutěžích podle pravidla P1.1..a),b)c)f) nebo g) pokud je občanem země nebo teritoria z důvodu narození nebo má rodiče či prarodiče, kteří se v zemi nebo se v teritoriu narodili,

3) S ohledem na znění P 5.4, atlet, který reprezentoval členskou federaci v mezinárodní soutěži uvedené v P 1.a),b),c),f) nebo g), není oprávněn reprezentovat jinou členskou federaci v některé ze soutěži podle pravidla P1.1.a),b),c),f) nebo g).

4) Atlet, který reprezentoval členskou federaci v mezinárodní soutěži uvedené v P 1.a),b),c),f) nebo g), je oprávněn reprezentovat jinou členskou federaci v některé ze soutěži uvedených v tomto odstavci pouze za následujících okolností:

a) země nebo teritorium členské federace se následně stane součástí jiné země, které je nebo se sama následně stane členskou federací;

b) země nebo teritorium členské federace přestane existovat a atlet se právně stane občanem nově vytvořené, smluvně nebo jinak na mezinárodní úrovni uznané země, která se následně stane členskou federací;

c) teritorium členské federace nemá národní olympijský výbor a atlet se kvalifikuje pro účast na Olympijských hrách za (mateřskou) zemi pod níž teritorium spadá. V tomto případě reprezentace mateřské země nijak neovlivní oprávnění atleta reprezentovat teritorium v jiných mezinárodních soutěžích uvedených v P1.1.a), b) c), f) nebo g);

5) Ve smyslu P 21.2, za oprávnění atleta soutěžit podle těchto pravidel vždy ručí členská federace, pod níž atlet spadá. Tíha důkazů, zda je atlet oprávněn ve smyslu ustanovení P5 leží na atletovi a jeho členské federaci. Členská federace musí IAAF poskytnout dokumentaci prokazující oprávnění atleta a v případě nutnosti jakékoliv další dokumenty jednoznačně prokazující oprávnění atleta. Pokud to bude požadováno, členská federace musí poskytnout ověření kopie všech dokumentů, jež povařuje za rozhodující pro prokázání oprávněné atleta ve smyslu tohoto pravidla.

6) Toto pravidlo 5 se nevztahuje na neutrální atlety.

PRAVIDLO 6

Platby poskytované atletům

Atletika je otevřeným sportem a v souladu s Pravidly a předpisy atleti smějí být placení v hotovosti nebo jiným vhodným způsobem za přítomnost, účast a výkony v atletických soutěžích nebo v jakékoli jiné komerční záležitosti vztahující se k jejich činnosti v atletice.

PRAVIDLO 7

Zástupci atletů

1) Členská federace může povolit, aby atlet, ve spolupráci s členskou federací, využíval služeb oprávněných zástupců při plánování, organizování a sjednávání svého atletického programu a sponzorských smluv. Alternativně mohou atleti zastupovat sami sebe nebo pověřit tímto úkolem příbuzného na nesmluvním základě.

2) Atleti, kteří jsou zařazení mezi 30 nejlepších ve standardních disciplínách na konci kalendářního roku, nesmějí během následujícího roku uzavřít nebo prodloužit smlouvu se zástupcem, který nemá oprávnění k této činnosti.

3) Členská federace je zodpovědná za oprávnění udělená zástupům atletů. Každý člen má pravomoc nad zástupci jednajícími jménem jeho atletů, zástupci, kteří mají kancelář ve stejné zemi (nebo teritoriu) nebo zástupci, kteří jsou státními příslušníky téže země.

4) Pro usnadnění působnosti členských federací v této oblasti, Rada IAAF může vydat Pokyny pro řízení činnosti oprávněných zástupců atletů. Tyto Pokyny mohou obsahovat povinná opatření, která budou převzata do systémů pro řízení činnosti oprávněných zástupců v rámci každé členské federace.

5) Je podmínkou členství v IAAF aby stanovy členské federace obsahovaly ustanovení, že veškeré dohody mezi atlety a jejich zástupci musí být v souladu s Pravidly a předpisy IAAF týkajícími se zástupců atletů.

6) Zástupce atleta musí být bezúhonný a dobré pověsti. Musí mít dostatečné vzdělání a znalosti pro činnost pro svoji činnost úspěšným zakončením zkoušek zástupce stanovených a organizovaných v souladu s předpisy IAAF.

7) Každá členská federace musí předat IAAF roční seznamy všech jí oprávněných zástupců atletů. IAAF každoročně vydá oficiální seznam oprávněných zástupců atletů.

8) Kterýkoliv atlet nebo zástupce atleta, který se nebude řídit pravidly a předpisy IAAF, může být postižen sankcemi ve smyslu pravidel a předpisů IAAF.

PRAVIDLO 8

Reklama a propagace během soutěží

1) Reklama a výstavy zboží musí být povolena během všech mezinárodních soutěží uvedených v P 1.2.c), pokud tato reklama a nabídka bude splňovat ustanovení tohoto pravidla a kteréhokoliv předpisu vydaného v této souvislosti.

2) Rada může kdykoliv vydat předpisy s podrobnou směrnici pro formu reklamy a způsob jakým propagační a jiné materiály mohou být nabízeny během mezinárodních soutěží konaných podle těchto pravidel. Tyto předpisy se musí alespoň následujících zásad:

a) Během mezinárodních soutěží konaných podle těchto pravidel je povolena pouze reklama komerční nebo charitativní povahy. Nesmí být dovolena žádná reklama, jejímž předmětem je podpora politických

případů nebo zájem jakékoliv nátlakové skupiny, ať místní nebo zahraniční.

b) Xxxxx se objevit žádná reklama, která je podle názoru IAAF nevkusná, rozptylující, útočná, hanlivá nebo nevhodná. Nesmí se objevit žádná reklama, která byť jen částečně, stíní pohled televizních kamer. Všechny reklamy musí vyhovovat bezpečnostním předpisům.

c) Reklama tabákových výrobků je zakázána. Pokud není výslovně povoleno Radou, je zakázána reklama na alkoholické výrobky

3) Rada může předpisy podle tohoto pravidla kdykoliv měnit.

ODDÍL 5

TECHNICKÁ PRAVIDLA

PRAVIDLO 100

Všeobecně

Všechny mezinárodní soutěže uvedené v P1.1. se musí konat podle pravidel IAAF. Při všech soutěžích, vyjma Mistrovství světa a Olympijských her, mohou být jednotlivé disciplíny konány v jiném provedení, než je dáno technickými pravidly IAAF, ale nemohou být uplatněna pravidla, poskytující atletům širší práva, než by měli při uplatnění stávajících pravidel. Provedení soutěží musí být určeno nebo schváleno orgánem, který příslušnou soutěž řídí.

V případě soutěží s masovou účastí konaných mimo stadion mají být tato pravidla uplatňována plně pouze vůči těm atletům, kteří startují v elitní nebo jiné, přesně stanovené skupině startujících, jako jsou věkové kategorie, kde je umístění ohodnoceno cenami nebo odměnami. Organizátoři závodů mají v informacích pro ostatní účastníky uvést, která další pravidla platí pro jejich účast, zejména ustanovení týkající se jejich bezpečnosti.

POZN.: Doporučuje se, aby členské země přijaly Pravidla IAAF pro své vlastní soutěže.

Pozn.: Pravidla IAAF platí pro všechny soutěže konané na území České republiky (dále jen ČR) a řízené Českým atletickým svazem (dále jen ČAS).

31) V soutěžích všech kategorií na území ČR jsou přípustná ustanovení jiná, než jak je uvedeno v Pravidlech atletiky ČAS. Taková ustanovení musí být uvedena v propozicích (Soutěžním řádu) příslušných soutěží. V tomto případě je nutné v propozicích (Soutěžním řádu) soutěží uvést ustanovení „Soutěže se konají podle Pravidel atletiky s úpravami uvedenými v těchto propozicích (Soutěžním řádu).“

32) V každém případě musí být dodržena ustanovení Pravidel atletiky ČAS týkající se bezpečnosti, zejména ustanovení pravidla.

Kapitola I - ČINOVNÍCI

PRAVIDLO 110

Mezinárodní činovníci

Pro soutěže uvedené v P1.1.a), b), c) a f) mají být jmenováni následující mezinárodní činovníci:

a) organizační delegát(i)

b) technický delegát(i)

c) lékařský delegát

d) delegát anti-dopingové kontroly

e) mezinárodní techničtí činovníci (ITO),

f) mezinárodní rozhodčí chůze

g) mezinárodní měřič tratí pro soutěže na silnici

h) mezinárodní startér

i) mezinárodní rozhodčí cílové kamery

j) odvolací komise - jury

Počet činovníků pro každou funkci, jak, kdy a kým budou jmenováni, musí být uvedeno v příslušných technických předpisech IAAF (předpisech příslušné oblastní asociace).

Pro soutěže uvedené v P1.1.a) a P 1.1.e) může IAAF ustanovit komisaře pro reklamu. Pro soutěže uvedené v P 1.1.c), f), j) jakákoliv taková jmenování provede příslušná oblastní asociace, a pro soutěže vyjmenované v P 1.1.b) příslušná pořádající organizace a pro soutěže podle P1.1.d), h) a i) příslušná členská organizace IAAF.

POZN. 1: Mezinárodní činovníci mají mít odlišné oblečení nebo označen.

POZN. 2: Mezinárodní činovníci uvedení v e) až i) mají být pokud možno zařazeni (delegováni) z úrovně IAAF nebo oblasti, v souladu s příslušnou politikou IAAF. Výdaje na cestu a ubytování každého činovníka jmenovaného IAAF nebo oblastní asociací podle tohoto pravidla nebo P3.2, musí být tomuto činovníku uhrazeno podle příslušných předpisů.

Pozn. 1: Pro soutěže v rámci ČR je počet činovníků dán soutěžním řádem.

Pozn. 2: Pro soutěže řízené ČAS jsou delegováni pouze vedoucí činovníci a to složkou, na jejíž úrovni je soutěž pořádána. Ostatní činovníky deleguje pořadatel.

PRAVIDLO 111

Organizační delegáti

Organizační delegáti udržují úzké spojení s pořadatelem soutěží a podávají pravidelně zprávy IAAF (nebo oblastní asociaci, či jinému příslušnému řídícímu orgánu) a zabývají se, je-li to nutné, otázkami týkajícími se povinností a finančních závazků pořádající členské země a pořadatele dané soutěže. Spolupracují s technickými delegáty.

PRAVIDLO 112

Techničtí delegáti

Techničtí delegáti spolu s pořadatelem, který jim musí poskytnout veškerou pomoc, jsou odpovědni za to, že veškerá technická opatření plně odpovídají technickým pravidlům IAAF a manuálu IAAF Atletická zařízení ("IAAF Track and Field Facilities Manual").

Techničtí delegáti určení pro soutěže trvající déle než jeden den:

a) zajistí, že příslušnému orgánu jsou předloženy návrhy časového pořadu soutěží a účastnických výkonnostních limitů;

b) schválí seznam náčiní, které bude použito, a schválí, zda atleti budou

moci použít vlastní náčiní nebo náčiní poskytnuté pořadatelem;

c) zajistí, že příslušné technické předpisy jsou doručeny všem účastnícím se členům v dostatečném předstihu před soutěžemi;

d) zodpovídají za všechny technické přípravy nutné pro uskutečnění atletických disciplín;

e) kontrolují přihlášky a mají právo je odmítnout pro technické důvody nebo v souladu s P146.1 (Odmítnutí pro jiné než technické důvody, musí být založeno na ustanoveních IAAF nebo Oblastní Asociace, či jiného příslušného řídícího orgánu);

f) určí kvalifikační limity pro soutěže v poli a jak se bude postupovat z kvalifikačních kol v běžeckých soutěžích;

g) v souladu pravidly a příslušnými technickými předpisy určí nasazování a pořadí bězích a schválí startovní listiny;

h) na požádání předsedají technické poradě a informují Technické činovníky (ITO).

i) Před soutěží zajistí předložení písemných zpráv o jejích přípravách a po ukončení zajistí jejich zahrnutí do výsledné zprávy spolu s doporučeními pro budoucí soutěže.

Techničtí delegáti jmenovaní pro jednodenní soutěže poskytnou pořadateli veškerou pomoc a rady a zajistí přeložení zprávy o uskutečněné soutěži.

Příslušné informace jsou uvedené ve směrnici IAAF pro technické delegáty (IAAF Technical Delegates Guidelines) a je možno je stáhnout z webových stránek IAAF.

Lékařský delegát musí:

PRAVIDLO 113

Lékařský delegát

a) rozhodovat s konečnou platností o všech lékařských záležitostech;

b) zajistit, aby v místě tréninků, rozcvičování a konání soutěží byly k dispozici odpovídající prostředky pro lékařská vyšetření, ošetření a pohotovostní péči a lékařská péče byla poskytována též v místě ubytování atletů;

c) provádět vyšetření a vystavovat lékařská osvědčení v souladu s P142.4;

d) mít oprávnění nařídit atletu nenastoupit k soutěži nebo okamžitě odstoupit ze soutěže.

POZN. 1: Oprávnění podle bodů c) a d) výše mohou být Lékařským delegátem (nebo tam, kde LK není nominován nebo není k dispozici) přenesena na lékaře nominovaného pořadatelem. Tento lékař má být označen páskou na ruce, vestou nebo podobným výrazným oblečením.

POZN. 2: Každý atlet, který nenastoupil nebo odstoupil ze soutěže v běhu nebo chůzi ve smyslu P113.d), musí být ve výsledkové listině označen jako DNS, resp. DNF. Kterýkoliv atlet, který příkazu lékaře neuposlechne, bude vyloučen z další účasti v dané soutěži.

POZN. 3: Každý atlet, který nenastoupil nebo odstoupil ze soutěže v poli ve smyslu P113.d), musí být ve výsledkové listině označen jako DNS, pokud neabsolvoval žádný pokus. Pokud nějaký pokus absolvoval, dosažený výkon zůstává v platnosti a atlet bude podle něj uveden ve výsledcích. Kterýkoliv atlet, který příkazu lékaře neuposlechne, bude vyloučen z další účasti v dané soutěži.

POZN. 4: Každý atlet, který nenastoupil nebo odstoupil ze soutěže ve víceboji ve smyslu P113.d), musí být ve výsledkové listině označen jako DNS, pokud se nepokusil o start v první disciplíně. Pokud se o start v první disciplíně pokusil, bude

uplatněno ustanovení P200.10. Kterýkoliv atlet, který příkazu lékaře neuposlechne, bude vyloučen z další účasti v soutěži.

PRAVIDLO 114

Anti-dopingový Delegát

Anti-dopingový delegát musí ve spolupráci s pořadatelem zajistit, že pro dopingovou kontrolu jsou připraveny vhodné prostředky. Musí být odpovědný za všechny záležitosti týkající se dopingové kontroly.

PRAVIDLO 115

Mezinárodní techničtí činovníci – ITO

1) Jsou-li delegováni ITO, Techničtí delegáti určí jednoho z delegovaných ITO jako vedoucího ITO, pokud tento již nebyl určen dříve příslušným orgánem. Pokud je to možné, vedoucí ITO, ve spolupráci s Technickými delegáty, určí pro každou disciplínu programu soutěží alespoň jednoho ITO. Každý ITO se stává vrchním rozhodčím (referee) disciplíny, která je mu přidělena.

2) Při soutěžích v přespolních bězích, bězích na silnici, bězích do vrchu a bězích krajinou musí ITO, pokud je jmenovaný, poskytnout veškerou nezbytnou podporu pořadateli soutěže. Musí být přítomni po celou dobu konání příslušné soutěže. Ručí za to, že soutěže proběhnou v souladu s technickými pravidly a technickými předpisy IAAF a rozhodnutími technických delegátů. ITO musí působit jako vrchní rozhodčí každé disciplíny, která je mu přidělená.

Příslušné informace jsou uvedené ve směrnici IAAF pro ITO (IAAF ITO Guidelines) a je možno je stáhnout z webových stránek IAAF.

PRAVIDLO 116

Mezinárodní rozhodčí chůze (IRWJ - MRCH)

Rozhodčí chůze jmenovaní pro mezinárodní soutěže uvedené v P1.1.a) musí být

mezinárodními rozhodčími chůze IAAF.

POZN.: Rozhodčí chůze delegovaní pro soutěže uvedené v P1.1.b), c), e), f), g) a j) musí být mezinárodními rozhodčími chůze IAAF nebo mezinárodními rozhodčími chůze oblasti.

PRAVIDLO 117

Mezinárodní měřič tratí pro soutěže na silnici

Pro soutěže uvedené v P1.1 musí být určen mezinárodní měřič tratí pro soutěže na silnici, který ověří tratě pro soutěže konané zcela nebo částečně mimo stadion. Měřič musí být uveden na Panelu mezinárodních měřičů tratí vedeném IAAF/AIMS (kvalifikační stupeň A či B).

Tratě musí být přeměřeny v dostatečném předstihu před datem konání soutěží. Měřič ověří a potvrdí, že trať odpovídá pravidlům IAAF pro soutěže na silnici (viz P240.2, P240.3 a P230.11 a příslušné Poznámky). Musí rovněž zajistit dodržení pravidel P260.20 a P260.21 v případě dosažení světového rekordu.

Měřič spolupracuje s pořadatelem při přípravě trati a sleduje průběh soutěže, aby bylo zaručeno, že trať absolvovaná atlety je shodná s tratí změřenou a odsouhlasenou. Příslušné osvědčení (certifikát) předá Technickému delegátovi. Pozn.: Pro soutěže ČAS musí být trať vyměřena nebo ověřena měřičem tratí ČAS.

PRAVIDLO 118

Mezinárodní startér a mezinárodní rozhodčí cílové kamery Pro všechny soutěže uvedené v P1.1.a), b), c) a f) konané na stadionu musí IAAF, příslušná oblastní asociace či příslušný řídící orgán jmenovat mezinárodního startéra a mezinárodního rozhodčího cílové kamery.

Mezinárodní startér startuje závody a vykonává další úkoly, přidělené technickým delegátem a dohlíží na kontrolu a provoz startovního informačního systému. Mezinárodní rozhodčí cílové kamery rovněž dohlíží na veškerou činnost cílové kamery a stává se vedoucím rozhodčím cílové kamery.

Příslušné informace jsou uvedené ve směrnici IAAF pro startování (IAAF Starting Guidelines) a směrnici IAAF pro cílovou kameru (IAAF Photo Finish Guidelines) a je možno je stáhnout z webových stránek IAAF.

PRAVIDLO 119

Odvolací komise - jury

Při všech soutěžích uvedených v P1.1.a), b), c) a f) musí být ustanovena jury, která obvykle sestává ze tří, pěti nebo sedmi osob. Jeden ze členů musí být předsedou a další sekretářem. Pokud je to účelné, sekretářem může být osoba, která není členem jury.

V případech, kdy se jedná o protest vztahující se k P230, alespoň jedním členem jury musí být mezinárodními rozhodčím chůze IAAF (nebo oblasti).

Členové jury se nesmí zúčastnit žádného jednání jury týkajícího se protestu spojeného přímo nebo nepřímo s atletem jejich vlastní národní federace. Předseda jury musí vyzvat každého člena, jehož se toto ustanovení týká, aby v daném případě odstoupil, pokud to příslušný člen jury již neučinil sám. IAAF nebo příslušný řídící orgán musí určit jednoho nebo více náhradníků, kteří zastoupí kteréhokoliv člena jury, který se nemůže zúčastnit projednávání daného případu. Obdobně bude jury ustanovena tam, kde to pořadatel považuje za žádoucí nebo nutné pro řádný průběh soutěží.

Hlavním úkolem jury je jednat o protestech podaných v souladu s P146 a o sporných otázkách vzniklých v průběhu soutěží a ji předložených k řešení.

Pozn. 1: Rozhodnutí jury je konečné, jury však může sama své rozhodnutí změnit, budou-li předloženy přesvědčivé důkazy.

Pozn. 2: Při soutěžích v rámci ČAS musí být hlavní rozhodčí členem jury.

Pozn. 3: Pokud v soutěžích ČAS nebyla jury ustanovena, řeší veškerá odvolání k protestům s konečnou platností hlavní rozhodčí.

PRAVIDLO 120

Činovníci závodů

Pořadatel soutěží ustanoví všechny činovníky podle pravidel té členské země, v níž se závody konají, v případě soutěží uvedených v P1.1.a), b), c) a f) podle pravidel a způsobu řízení příslušného řídícího orgánu.

Následující seznam zahrnuje činovníky nezbytné pro hlavní mezinárodní soutěže. Pořadatel jej může pozměnit podle místních okolností.

SPRÁVNÍ ČINOVNÍCI

- ředitel soutěží (P121)

- hlavní rozhodčí a přiměřený počet asistentů (zástupců) (P122)

- technický ředitel a přiměřený počet asistentů (zástupců) (P123)

- manažer prezentace soutěží (P124)

SOUTĚŽNÍ ČINOVNÍCI - sbor rozhodčích

- vrchní rozhodčí svolavatelny

- vrchní rozhodčí běžeckých soutěží

- vrchní rozhodčí soutěží v poli

- vrchní rozhodčí soutěží ve vícebojích

- vrchní rozhodčí soutěží mimo stadion

- vrchní rozhodčí videa

- vrchník a přiměřený počet rozhodčích soutěží na dráze (P126)

- vrchník a přiměřený počet rozhodčích pro každou disciplínu soutěží v poli (P126)

- vrchník a přiměřený počet asistentů a pět rozhodčích pro každou soutěž v chůzi na dráze (P230)

- vrchník a přiměřený počet asistentů a osm rozhodčích pro každou soutěž v chůzi

mimo stadion (P230)

- další rozhodčí soutěží v chůzi, podle potřeby, vč. zapisovatelů, rozhodčích u tabule varování atd. (P230)

- vedoucí úsekový rozhodčí a přiměřený počet úsekových rozhodčích (P127)

- vedoucí časoměřič a přiměřený počet časoměřičů (P128)

- vrchník cílové kamery a přiměřený počet asistentů (P128 a P165)

- vrchník čipového časoměrného systému a přiměřený počet asistentů (P128 a

P165)

- vrchník startů a dostatečný počet startérů a zástupců startéra (P126)

- asistent startéra (P130)

- vedoucí počítač kol a přiměřený počet počítačů kol (P131)

- sekretář soutěží a přiměřený počet asistentů (P132)

- manažer technického informačního střediska (závodní kanceláře) a přiměřený počet asistentů (P132.5)

- hlavní pořadatel a dostatečný počet pořadatelů na hřišti (P133)

- měřiči rychlosti větru (P134)

- vrchník měření (exaktního) a přiměřený počet asistentů (P135)

- vrchník a dostatečný počet rozhodčích svolavatelny (P126)

- komisař pro reklamu (P137)

DALŠÍ ČINOVNÍCI

- hlasatelé

- statistici

- lékaři

- pomocníci pro atlety, činovníky a media

Pozn.: Při soutěžích ČAS jsou sekretář soutěže a hlavní pořadatel považováni za správní činovníky.

Vrchní rozhodčí a vrchníci mají být zřetelně označeni oblečením, páskou na rukávu nebo odznakem.

Pozn.: Obdobně musí být označeni hlavní rozhodčí a jeho zástupci.

Pokud je to považováno za vhodné, je možno jmenovat i další pomocníky. Je však nutné dbát, aby na sportovišti bylo co nejméně činovníků a dalších osob.

31. Další SOUTĚŽNÍ ČINOVNÍCI - sbor rozhodčích v rámci ČAS

- rozhodčí kontroly náčiní

- úřední měřič dráhy

PRAVIDLO 121

Ředitel soutěží (Competition Director)

Ředitel soutěží připravuje technickou organizaci soutěží ve spolupráci s technickými delegáty, pokud jsou pro soutěže jmenováni, ručí za její provedení a společně s technickými delegáty řeší všechny technické problémy.

Řídí vzájemnou součinnost účastníků soutěže a pomocí komunikačního systému je ve styku se všemi klíčovými činovníky.

PRAVIDLO 122

Hlavní rozhodčí (Meeting Manager), zástupce HR

Hlavní rozhodčí je zodpovědný za správný průběh soutěží. Kontroluje, zda se dostavili všichni činovníci, podle potřeby ustanovuje náhradníky a je oprávněn odvolat kteréhokoliv činovníka, který by se neřídil pravidly. Ve spolupráci s hlavním pořadatelem dbá, aby se uvnitř soutěžního prostoru zdržovaly jen oprávněné osoby.

POZN.: Pro soutěže delší než čtyři hodiny nebo konané po více dní se doporučuje, aby hlavní rozhodčí měl jednoho nebo více zástupců.

31) Hlavní rozhodčí je delegován řídícím orgánem, který závody povolil a je nadřízený všem soutěžním činovníkům. Nedostaví-li se, přebírá jeho funkci některý z přítomných členů komise rozhodčích nominovaných řídícím orgánem nebo pořadatelem. Nedá-li se tímto způsobem hlavní rozhodčí určit, zvolí jej přítomní rozhodčí ze svého středu hlasováním.

32) Nevykonává sám žádnou jinou funkci rozhodčího.

33) Spolu s ředitelem závodů provede kontrolu vybavení závodiště a rozhodne, ve kterých soutěžních sektorech se uskuteční jednotlivé disciplíny soutěží v poli.

34) Podle časového programu a rozmístění jednotlivých soutěžních sektorů na závodišti rozhodne, kolik komisí činovníků bude zapotřebí a které disciplíny jednotlivým komisím přidělí a určí vrchníky jednotlivých komisí, pokud tak již neučinil pořadatel nebo řídící orgán.

35) Musí být členem jury. Pokud nebyla ustanovena, s konečnou platností sám rozhoduje ve všech sporných otázkách, týkajících se výkladu pravidel, které se během soutěží vyskytnou a řeší veškerá odvolání k protestům.

36) Rozhoduje o případném přerušení soutěže, stane-li se závodiště nebo některý soutěžní sektor pro další soutěž nezpůsobilým, např. povětrnostními vlivy.

37) Je oprávněn napomenout nebo vyloučit kteréhokoliv atleta pro nevhodné chování či jednání nebo pro přestupek proti pravidlům, pokud tak neučinil příslušný vrchní rozhodčí nebo vrchník.

38) Při docílení výkonu lepšího nebo rovného platnému rekordu ČR zabezpečí vyplnění rekordního protokolu a přílohy.

Zástupce hlavního rozhodčího

39) Pro soutěže, kde nejsou jmenování vrchní rozhodčí, je jmenován alespoň jeden zástupce hlavního rozhodčího, který vykonává konkrétní úkoly podle pokynů hlavního rozhodčího, vč. pravomoci podle odstavce 37.

PRAVIDLO 123

Technický ředitel (Technical Manager)

Technický ředitel je zodpovědný za to, že:

a) běžecké dráhy, rozběžiště, vrhačské kruhy a výseče, doskočiště, všechny sektory pro soutěže v poli i veškeré vybavení a náčiní odpovídají těmto pravidlům;

b) vybavení a náčiní budou rozmístěna a odstraněna podle technického organizačního plánu schváleného technickými delegáty;

c) soutěžní sektory budou po technické stránce připraveny podle tohoto plánu;

d) bude provedena kontrola a označení veškerého náčiní povoleného pro soutěže podle P187.2.

e) před soutěžemi obdržel nebo byl seznámen s veškerými certifikáty podle P148.1.

Pozn.1: Zajištěním úkolu dle bodu d) je při soutěžích ČAS pověřen rozhodčí kontroly náčiní (viz P138.31).

Pozn. 2: Technický ředitel je zodpovědný za to, že jsou připraveny všechny zápisy.

PRAVIDLO 124

Manažer prezentace soutěží (Event Presentation Manager) Manažer prezentace soutěží, spolu s ředitelem závodů a ve spolupráci s organizačním delegátem a technickým delegátem, plánuje provedení prezentace atletů v jednotlivých disciplínách. Stará se, aby tento plán byl dodržen, ve spolupráci s ředitelem závodů a příslušným delegátem řeší vzniklé problémy. Řídí součinnost mezi členy týmu prezentace soutěží a pomocí komunikačního systému je v kontaktu s každým z nich.

Pomocí hlášení a technických prostředků, které jsou k dispozici, musí zajistit, že veřejnost je informovaná o atletech účastnících se soutěží, vč. startovních listin a průběžných a konečných výsledků. Oficiální výsledky (umístění, časy, výšky, vzdálenosti a body) každé disciplíny musí být po jejich obdržení předávány dále tak rychle, jak je to jen možné.

Při soutěžích konaných podle P1.1.a) určí hlasatele v anglickém

a francouzském jazyce IAAF.

PRAVIDLO 125

Vrchní rozhodčí (Referee)

1) Dle potřeby je alespoň jeden vrchní rozhodčí určen pro svolavatelnu, soutěže (běžecké a chodecké) na dráze, pro soutěže v poli, pro víceboje a pro soutěže (běžecké a chodecké) mimo stadion. Pokud je třeba, musí být určen jeden (nebo více) vrchních rozhodčích videa. Vrchník běhů na dráze, který je určený pro dohled nad starty, je označován jako vrchník startů. Vrchní rozhodčí videa musí pracovat v řídící místnosti videa. Radí se s ostatními vrchními rozhodčími a je s nimi ve spojení.

2) Vrchní rozhodčí dbá na dodržování pravidel a předpisů (a ostatních řádů příslušné soutěže). Rozhoduje o jakýchkoliv protestech a námitkách týkajících se průběhu soutěže a o všech situacích, které vznikají v průběhu soutěží (včetně prostoru pro rozcvičení, svolavatelny a po ukončení soutěže až vč. vyhlášení vítězů) a které nejsou přímo řešeny pravidly (nebo příslušnými předpisy).

Vrchní rozhodčí nesmí působit jako rozhodčí nebo úsekový rozhodčí, ale může jednat nebo rozhodovat podle pravidel na základě vlastního pozorování a může změnit (zrušit) rozhodnutí rozhodčího.

POZN.: Pro účely tohoto pravidla a použitelných předpisů, vč. předpisů týkajících se reklamy, se vyhlašování vítězů koná až tehdy, když skončily veškeré související činnosti (vč. fotografování, vítězného kola, kontaktů s diváky atd.)

3) Vrchní rozhodčí soutěží na dráze a vrchní rozhodčí soutěží mimo stadion mohou rozhodnout o pořadí v závodě pouze tehdy, když příslušní rozhodčí v cíli nejsou schopni rozhodnout sami. Nemají oprávnění zasahovat ani do záležitostí spadajících do pravomoci vrchníka chodeckých soutěží.

Příslušný vrchní rozhodčí soutěží na dráze má pravomoc rozhodnout kteroukoliv záležitost týkající se startů, pokud nesouhlasí s rozhodnutím startovní skupiny, vyjma případů, kdy se jedná o zřejmý nezdařený start označený Startovním informačním systémem certifikovaným IAAF, pokud z jakéhokoliv důvodu vrchní rozhodčí nerozhodne, že údaje tohoto Systému jsou zřejmě nepřesné.

Vrchní rozhodčí vícebojů má pravomoc rozhodovat o průběhu soutěží ve vícebojích. Má též pravomoc zasahovat do průběhu jednotlivých disciplín víceboje.

4) Příslušný vrchní rozhodčí musí zkontrolovat všechny konečné výsledky a řešit případné sporné otázky. Ve spolupráci s vedoucím rozhodčím pro elektronické měření délek dohlíží na měření rekordních výkonů. Po ukončení každé disciplíny musí být zápis okamžitě zcela dokončen, podepsán příslušným vrchním rozhodčím (nebo jinak schválen) a předán sekretáři soutěží.

5) Příslušný vrchní rozhodčí má právo napomenout nebo vyloučit ze soutěže kteréhokoliv atleta, který se proviní nesportovním nebo nevhodným jednáním nebo jednáním ve smyslu P144, P162.5, P163.14, P163.15.c), P180.5, P180.19, P230.7.d), P230.10.h) nebo P240.8.h). Napomenutí může být atletovi sděleno ukázáním žluté karty, vyloučení ukázáním červené karty.

Napomenutí a vyloučení musí být uvedena v soutěžním zápise a musí být sdělena závodní kanceláři a ostatním vrchním rozhodčím.

Pravomoc vrchního rozhodčího svolavatelny v disciplinárních záležitostech sahá od prostoru pro rozcvičení po soutěžní prostor. Všechny ostatní záležitosti spadají pod pravomoc vrchního rozhodčího zodpovědného za disciplínu, v níž atlet soutěží nebo soutěžil.

Příslušný vrchní rozhodčí (pokud je to možné po konzultaci s ředitelem soutěží) může varovat nebo vykázat ze soutěžního prostoru (nebo ostatních navazujících prostorů, vč. svolavatelny, rozcvičovacího prostoru a míst vyhrazených trenérům) kohokoliv, kdo jedná nesportovním či nevhodným způsobem nebo poskytuje atletům pravidly nedovolenou pomoc.

POZN. 1: Pokud to okolnosti vyžadují, vrchní rozhodčí může vyloučit atlete

bez předchozího varování (viz též poznámku k P144.2).

POZN. 2: Vrchní rozhodčí pro soutěže mimo stadion musí, pokud je to proveditelné (např. podle P144, P230.10, nebo P240.8), před diskvalifikaci vydat varování. Pokud je proti rozhodnutí vrchního rozhodčího podán protest, vše další se řídí P146.

POZN. 3: Pokud si je vrchní rozhodčí vědom, že atlet již dostal žlutou kartu, pak při vyloučení podle tohoto pravidla nejprve ukáže žlutou kartu a vzápětí nato červenou kartu.

POZN. 4: Pokud vrchní rozhodčí ukáže žlutou kartu a neví o již dříve udělené žluté kartě, má tato druhá žlutá karta stejný důsledek jako červená karta. Příslušný vrchní rozhodčí informuje atleta nebo jeho družstvo o vyloučení.

6) Vrchní rozhodčí může znovu své rozhodnutí přehodnotit (ať v první instanci nebo při rozhodování o protestu) na základě jakéhokoliv důkazu, pokud jeho nové rozhodnutí bude ještě možné uplatnit. Takové nové rozhodnutí může být uplatněno pouze před vyhlášením vítězů příslušné disciplíny nebo před jakýmkoliv rozhodnutím jury.

7) Nastanou-li podle mínění vrchního rozhodčího v průběhu soutěže takové okolnosti, že je v zájmu spravedlnosti, aby byla soutěž nebo kterákoliv část

soutěže v některé disciplíně opakována, má právo prohlásit takovou soutěž nebo kteroukoliv její část za neplatnou a nařídit její opakování buď tentýž den či později při jiné příležitosti, podle svého uvážení (viz též P146.4 a P163.2).

8) Pokud v soutěži konané podle těchto pravidel soutěží atlet s tělesným postižením, příslušný vrchní rozhodčí může tomuto atletu umožnit nebo povolit odchylku od kteréhokoliv příslušného pravidla (vyjma P144.3), pokud takováto odchylka neposkytne atletu jakoukoliv výhodu oproti kterémukoliv atletu ve stejné disciplíně. V případě pochybností nebo pokud bude takové rozhodnutí předmětem sporu, musí být případ předán jury.

POZN.: Toto pravidlo nepovoluje účast vodičům pro běžce se zrakovým postižením, pokud tak není uvedeno v předpisech příslušné soutěže.

31) Pokud vrchní rozhodčí nebyli jmenováni nebo nejsou přítomni v soutěžním sektoru, přecházejí jejich pravomoci podle tohoto pravidla na zástupce hlavního rozhodčího, případně na příslušné vrchníky.

PRAVIDLO 126

Rozhodčí, vrchníci (Judges, Chief Judges)

Obecná ustanovení

1) Vrchník soutěží na dráze a vrchníci jednotlivých disciplín v poli řídí činnosti rozhodčích příslušné disciplíny. Pokud tak nebylo provedeno dříve příslušným orgánem, přidělí jednotlivým rozhodčím jejich úkoly.

2) Rozhodčí mohou kdykoliv přehodnotit kterékoliv své původní rozhodnutí, pokud se zmýlili a pokud lze nové rozhodnutí uplatnit. Alternativně, nebo pokud nové rozhodnutí učinil následně vrchní rozhodčí nebo jury, musí vrchnímu rozhodčímu nebo jury podat všechny dostupné informace.

Soutěže na dráze a soutěže na silnici končící na dráze

3) Rozhodčí rozhodují o pořadí, v němž závodníci dosáhli cíle. Všichni rozhodčí musí sledovat závod ze stejné strany běžeckého oválu. V případě, že nemohou dospět k rozhodnutí, předají případ vrchnímu rozhodčímu, který rozhodne.

POZN: Rozhodčí mají být v rovině cíle ve vzdálenosti alespoň 5 m od okraje běžecké tratě. Mají mít vyvýšené stanoviště.

Soutěže v poli

4) Rozhodčí posoudí a zaznamenají každý pokus a změří každý zdařený pokus atletů ve všech disciplínách soutěží v poli. Při soutěži ve skoku do výšky a skoku o tyči přesně změří výšku laťky při každém zvýšení laťky, zejména při pokusu o rekord. Zápis o všech pokusech vedou alespoň dva rozhodčí, kteří své záznamy porovnávají na konci každého soutěžního kola. Příslušný rozhodčí signalizuje zdařený pokus zvednutím bílého praporku a nezdařený pokus červeným praporkem.

Vrchníci jednotlivých disciplín vykonávají v rozsahu své působnosti veškeré pravomoci vrchního rozhodčího v případě, že pro danou soutěž nebyl ani vrchní rozhodčí ani zástupce hlavního rozhodčího jmenován.

PRAVIDLO 127

Úsekoví rozhodčí pro běžecké a chodecké soutěže (Umpires Running and Race Walking Events)

1) Úsekoví rozhodčí jsou asistenty vrchního rozhodčího bez práva konečného rozhodnutí.

2) Jsou rozmístěni vrchním rozhodčím tak, aby mohli zblízka sledovat soutěž a v případě porušení nebo nedodržení pravidel (kromě pravidla P 230.2) atletem či jinou osobou, podají vrchnímu rozhodčímu neprodleně písemnou zprávu o události.

3) Jakékoliv porušení pravidel signalizuje úsekový rozhodčí příslušnému vrchnímu rozhodčímu zvednutím žlutého praporku nebo jakýmkoliv spolehlivým prostředkem schváleným Technickým delegátem.

4) Dostatečný počet úsekových rozhodčích musí být též pověřen sledováním předávacích území při závodech štafet.

POZN. 1: Zpozoruje-li úsekový rozhodčí, že atlet běžel v jiné dráze než ve své vlastní či předávka proběhla mimo předávací území, ihned vhodným materiálem vyznačí na dráze místo, kde k porušení pravidel došlo nebo si udělá poznámku na papír či do elektronického prostředku.

POZN. 2: Úsekový rozhodčí musí vrchnímu rozhodčímu oznámit jakékoliv porušení pravidel, i když atlet (nebo družstvo v bězích štafet) závod nedokončí.

PRAVIDLO 128

Časoměřiči, rozhodčí cílové kamery a rozhodčí čipové časomíry (Timekeepers, Photo Finish Judges and Transponder Timing Judges)

1) V případě ručního měření časů se podle počtu startujících musí určit dostatečný počet časoměřičů. Jeden z nich musí být určen vedoucím časoměřičem a ten přidělí úkoly jednotlivým časoměřičům. V případě použití plně automatické cílové kamery nebo čipové časomíry časoměřiči zajišťují záložní měření časů.

2) Časoměřiči, rozhodčí cílové kamery a rozhodčí čipové časomíry musí jednat v souladu s ustanoveními P165.

3) V případě automatického měření časů musí být určen vrchník cílové kamery

a potřebný počet asistentů.

Pozn.: Vedoucí rozhodčí cílové kamery zodpovídá za funkci cílové kamery. Ve spolupráci s technickou obsluhou se před začátkem soutěží seznámí s činností zařízení. Dohlíží na umístění a odzkoušení tohoto zařízení a kontrolu nulového časového údaje.

4) V případě použití čipové časomíry musí být určen vrchník této časomíry

a potřebný počet asistentů.

Pozn.: Vrchník rozhodčích čipové časomíry zodpovídá za funkci systému čipové časomíry. Ve spolupráci s technickou obsluhou se před začátkem soutěží seznámí s činností zařízení a odpovídá za provedení kontroly správné funkce systému (Směrnice pro ovládání čipového systému jsou dostupné na webových stránkách IAAF)

PRAVIDLO 129

Vrchník startů, startér a zástupci startéra (Start Coordinator, Starter, Reccaler)

1) Vrchník startů (dle IAAF koordinátor startů) má tyto úkoly:

a) Přiděluje úkoly jednotlivým členům startovní skupiny. Nicméně,

v případě soutěží uvedené v P 1.1.a) a oblastních mistrovství nebo

her, technický delegát rozhoduje o tom, které závody budou startovat mezinárodní startéři.

b) Sleduje, jak členové startovního týmu plní své povinnosti.

c) Informuje startéra poté, co dostal příslušný pokyn od ředitele závodů, že je vše připraveno k zahájení startovacího procesu (tj. že časoměřiči, rozhodčí a, pokud byli jmenováni, i vedoucí rozhodčí cílové kamery, vedoucí rozhodčí pro čipový časoměrný systém a měřič rychlosti větru jsou připraveni).

Pozn.: Při soutěžích ČAS dává pokyn, že vše je připraveno k zahájení startovacího procesu vrchník běhů nebo vrchní rozhodčí pro běžecké soutěže, pokud byl jmenován.

d) Působí jako styčný pracovník mezi technickými pracovníky společnosti spravující časomíru a rozhodčími.

e) Uchovává všechny záznamy týkající se provedených startů, vč. všech záznamů ukazujících reakční časy nebo křivky nezdařených startů, pokud jsou k dispozici.

f) Dbá na to, že na základě P162.8 a P200.8.c) je dodržováno ustanovení P162.9.

2) Startér musí mít dokonalý přehled o všech závodnících na startu. Pokud je pro nízký start použit Startovní informační systém, platí ustanovení P162.6.

3) Startér musí zaujmout takové místo, aby během startovního procesu měl zcela pod dohledem všechny atlety. Doporučuje se, zejména při odstupňovaných startovních čarách, použít pro současný přenos startovních povelů a startovního signálu, vč. vrácení startů, všem běžcům reproduktory umístěné v jednotlivých drahách.

POZN.: Startér musí zaujmout takové místo, že má celé startovní pole v úzkém zorném poli. Při závodech z nízkého startu musí být v postavení, kdy si může být jist, že závodníci před výstřelem pistole nebo aktivace startovního zařízení, jsou zcela v klidu. (Všechna taková startovací zařízení se pro účely pravidel nazývají „pistole“). Při závodech z odstupňovaného startu, kde nejsou použity reproduktory, zaujme startér takové místo, v němž je jeho vzdálenost od každého atleta přibližně stejná. Tam, kde to není možné, se takto umístí pistole nebo schválené startovací zařízení a odpálí se elektricky.

4) Musí být jmenován jeden či více zástupců startéra, kteří startérovi pomáhají. POZN.: Pro závody v bězích na 200 m, 400 m, 400 m překážek, 4x100 m, 4x200 m, 1-2-3-400 m a 4x400 m musí být alespoň dva zástupci startéra.

5) Každý zástupce startéra se musí postavit tak, aby viděl každého atleta jemu

přiděleného.

6) Startér nebo každý zástupce startéra musí vrátit nebo zrušit start, pokud zjistí jakékoliv porušení pravidel. Po vrácení nebo zrušení startu musí své zjištění sdělit startérovi, který rozhodne, zda a který atlet bude varován nebo vyloučen (viz též P162.7 a P162.10).

7) O napomenutí a vyloučení atleta podle P162.7, P162.8 a P200.8.c)

rozhoduje pouze startér (viz též P125.3).

PRAVIDLO 130

Asistenti startéra (Starter’s Assistants)

1) Asistenti startéra musí kontrolovat, zda závodníci startují ve správném rozběhu či běhu a mají správně umístěna startovní označení.

2) Musí umístit atlety do správné dráhy nebo ve správném pořadí na startovní čáře. Atlety přitom seřadí na shromažďovací čáře ve vzdálenosti 3 m za startovní čárou. (V případě, že startovní čáry nejsou v přímce, pak atlety umístí v obdobné vzdálenosti před jednotlivými startovními čárami.) Poté uvědomí startéra, že je vše připraveno. Pokud je nařízen opakovaný start, asistenti startéra běžce opět seřadí.

3) Asistenti startéra zodpovídají za přípravu štafetových kolíků pro první běžce jednotlivých družstev ve štafetových bězích.

4) Po povelu startéra atletům "Připravte se", musí asistenti startéra dohlížet na dodržování P 162.3 a P162.4 (zaujmutí správného postavení na startu).

5) V případě nezdařeného startu asistenti startéra postupují dle P 162.9.

PRAVIDLO 131

Počítači kol (Lap Scorers)

1) Počítači kol vedou záznamy o počtu uběhnutých kol všemi atlety při bězích delších než 1500 m. Pro závody delší než 5000 m a pro chodecké soutěže je pod vedením vrchního rozhodčího určen větší počet počítačů kol, kteří na záznamové karty zapisují v každém kole mezičasy, sdělované úředními

časoměřiči, těch atletů, za něž odpovídají. V takovém případě sleduje každý počítač kol nejvíce čtyři atlety (šest atletů při chodeckých soutěžích).

Místo ručního záznamu počtu absolvovaných kol může být použit počítačem řízený systém, který může zahrnovat čipy nesené každým ze atletů.

2) Jeden počítač kol na cílové čáře je odpovědný za tabuli oznamující počet kol, která mají závodníci ještě uběhnout. Tabule musí být měněna každé kolo, jakmile vedoucí atlet vběhne na začátek cílové rovinky. Samostatná signalizace počtu kol se provádí pro atlety, kteří byli nebo budou předběhnuti o jedno nebo více kol.

Poslední kolo musí být signalizováno každému atletovi, obvykle zvoněním.

PRAVIDLO 132

Sekretář soutěží (Competition Secretary), Technické informační centrum (TIC)

1) Sekretář soutěží shromažďuje úplné výsledky všech disciplín, které mu předávají vrchní rozhodčí, vedoucí časoměřič, vrchník cílové kamery nebo vrchník čipového časoměrného systému a rozhodčí pro měření síly větru. Kompletní údaje předá ihned hlasateli k vyhlášení, zaznamená výsledky a zápis (výsledkovou listinu) pak předá řediteli závodu.

Při použití počítačového výsledkového systému musí obsluha každého počítače u soutěže v poli zajistit, aby úplné výsledky soutěže byly zaneseny do počítačového systému. Výsledky běžeckých soutěží musí být do systému zaneseny pod dohledem vrchníka cílové kamery. Hlasatel a ředitel závodů musí mít přes počítač přístup k výsledkům.

2) V disciplínách, kdy atleti soutěží za rozdílných podmínek (jako je použitá hmotnost náčiní nebo rozdílná výška překážek), musí být takové rozdíly zřetelně uvedené ve výsledcích nebo každá kategorie musí mít samostatné výsledky.

3) Tam, kde soutěžní řád soutěže nespadající pod P1.1.a) dovoluje účast atletů

a) běžících s asistencí jiné osoby, např. vodícího běžce;

b) používajících mechanické pomůcky, které nejsou schválené podle

P144.3.d)

musí být jejich výsledky uvedené samostatně a pokud možno musí být uvedena též klasifikace jejich postižení.

4) Ve startovní listině a výsledcích je třeba používat podle potřeby tyto standardní zkratky:

Nestartoval – DNS

Nedokončil – DNF (u soutěží v běhu a chůzi) Bez zdařeného pokusu – NM

Diskvalifikován – DQ (následuje příslušné pravidlo) Zdařený pokus ve skoku do výšky a skoku o tyči – O

Pozn.: Platí i ve vrhu a hodech, kdy se neměří každý pokus.

Nezdařený pokus – X

Vynechaný pokus – „ - „

Odstoupil ze soutěže (soutěže v poli nebo ve víceboji) – r

Postoupil do dalšího kola na základě umístění nebo splnění kvalifikačního

limitu – Q

Postoupil do dalšího kola na základě dosaženého výkonu – q Kvalifikoval se splněním limitu v soutěžích v poli - Q Kvalifikoval se bez splnění limitu v soutěžích v poli – q

Postoupil do dalšího kola rozhodnutím vrchního rozhodčího - qR

Postoupil do dalšího kola rozhodnutím Jury – qJ Ohnuté koleno v chodeckém závodě – „>“ Ztráta kontaktu v chodeckém závodě - „~“

Žlutá karta – YC

Druhá žlutá karta – YRC

Červená karta – RC

Pokud je atlet v nějaké disciplíně diskvalifikován pro porušení kteréhokoliv pravidla, musí být v oficiálních výsledcích uvedený odkaz na pravidlo, podle nějž byl diskvalifikován.

Pokud je atlet v nějaké disciplíně diskvalifikován pro nesportovní nebo nevhodné chování, musí být v oficiálních výsledcích uvedeny důvody pro tuto diskvalifikaci.

5) Pro soutěže uvedené v P1.1 a), b), c), f) a g) a pro další soutěže konané déle než jeden den se doporučuje zřídit technické informační centrum (TIC). Hlavním úkolem TIC je zajistit hladkou komunikaci mezi jednotlivými delegacemi družstev, pořadateli, technickým delegátem a vedením soutěže ve všech technických a dalších záležitostech týkajících se soutěže.

Pozn.: Při soutěžích ČAS uvedené úkoly TIC plní závodní kancelář.

PRAVIDLO 133

Pořadatel (Marshal)

Pořadatel má dozor nad závodištěm a nesmí dovolit vstup na závodiště a pobyt v prostoru závodiště nikomu, kromě činovníků a atletů připravených k soutěži nebo jiných akreditovaných osob.

PRAVIDLO 134

Měřič rychlosti větru (Wind Gauge Operator)

Měřič rychlosti větru měří rychlosti větru ve směru běhu v disciplínách, ke kterým byl přidělený. Zapíše a podepíše zjištěné údaje a předá je sekretáři soutěží.

Pozn.: Při soutěžích ČAS se naměřené údaje předávají podle dispozic vrchního rozhodčího, většinou vrchníkovi příslušné disciplíny nebo sekretáři soutěží.

PRAVIDLO 135

Rozhodčí měření (exaktního) (Measurement Judge (Scientific))

Při použití elektronického nebo video či jiného exaktního zařízení pro měření délek je určen jeden vrchník měření a jeden nebo více asistentů pro dozor nad tímto zařízením.

Před zahájením soutěží se sejde s technickou obsluhou, seznámí se s daným zařízením.

Před započetím soutěží dohlíží na umístění měřících přístrojů, respektující technické požadavky výrobce a laboratoře provádějící kalibraci přístroje.

Pro zajištění správné činnosti zařízení, spolu s rozhodčími a vrchním rozhodčím pro soutěže v poli, dohlíží na srovnávací měření s výsledky získanými měřením pomocí kalibrovaného a ověřeného ocelového pásma, které musí být provedeno jak před, tak i po soutěži. Zpráva o správnosti měření, podepsaná všemi účastníky testu musí být přiložena k výsledkům

V průběhu soutěží má celkový dohled nad měřeními. Ohlásí vrchnímu rozhodčímu, že zařízení pracuje správně a přesně.

Pozn.: Tuto funkci může vykonávat přímo vrchní rozhodčí pro soutěže v poli.

PRAVIDLO 136

Rozhodčí svolavatelny (Call Room Judges)

Vrchník svolavatelny:

a) ve spolupráci s ředitelem soutěží připraví a zveřejní časový program ve svolavatelně pro každou disciplínu, alespoň začátek a konec příchodu a čas, kdy atlet odejdou ze svolavatelny (poslední svolavatelny) do soutěžního prostoru;

b) dohlíží na přesun atletů z prostoru pro rozcvičení do soutěžního prostoru a zajišťuje, že po kontrole ve svolavatelně se atlet dostaví do soutěžního prostoru a ve stanovenou dobu jsou připraveni ke své soutěži.

Rozhodčí svolavatelny kontrolují, zda závodníci mají národní nebo klubový dres, schválený jejich národní federací, neutrální atlet mají oblečení schválené IAAF, že startovní označení jsou na oblečení správně upevněna a odpovídají startovní listině a zda obuv, počet a rozměry hřebů na tretrách, reklamy na oblečení a taškách atletů odpovídají pravidlům a platným předpisům a neschválený materiál není vnesen do sportoviště.

Jakýkoliv nevyřešený problém nebo záležitost hlásí rozhodčí vrchnímu rozhodčímu

pro svolavatelnu.

PRAVIDLO 137

Komisař pro reklamu (Advertisting Commissioner) Komisař reklamy (je-li nominován) dohlíží na dodržování platných pravidel a předpisů, týkajících se reklamy a spolu s vrchním rozhodčím svolavatelny rozhoduje o všech nevyřešených problémech a případech, které vznikly ve svolavatelně.

Pravidla 138 a 139 platí pouze pro soutěže ČAS:

PRAVIDLO 138

Rozhodčí kontroly náčiní

Rozhodčí kontroly náčiní ověřuje, zda náčiní připravené k soutěži, ať dodané pořadatelem či vlastní náčiní atletů, odpovídá podmínkám pro připuštění k soutěži. O provedené kontrole učiní záznam do protokolu o kontrole. Náčiní, které odpovídá parametrům pro připuštění k soutěži, označí značkou prokazující jeho regulérnost. Náčiní, které nevyhoví, musí vyřadit a nepřipustit k soutěži. O takovém případě informuje vrchního rozhodčího pro soutěže v poli či vrchníka příslušné disciplíny.

Podléhá vrchnímu rozhodčímu soutěží v poli, pokud není jmenován, hlavnímu rozhodčímu.

PRAVIDLO 139

Hlasatel

Hlasatel oznamuje obecenstvu jména a dle případu i čísla atletů startujících v jednotlivých disciplínách a všechny důležité informace, jako je složení rozběhů, vylosování drah nebo pořadí na startu a mezičasy. Výsledky (pořadí, výkony) všech atletů ohlásí co nejdříve po obdržení příslušných údajů.

Hlasatel musí zaznamenat čas vyhlášení výsledků.

Kapitola II - VŠEOBECNÁ SOUTĚŽNÍ PRAVIDLA

PRAVIDLO 140

Atletická zařízení

Atletické soutěže je možno konat na jakémkoliv závodišti s jednotným povrchem, který odpovídá specifikacím Manuálu IAAF pro Atletická zařízení ("IAAF Track and Field Facilities Manual").

Soutěže pod otevřeným nebem uvedené v P1.1.a) mohou být pořádány pouze na zařízeních, která mají Certifikát IAAF třídy 1. Doporučuje se, aby se na těchto zařízeních konaly i soutěže pod otevřeným nebem uvedené v pravidle P 1.1.b) až j), pokud jsou k dispozici.

V každém případě musí být pro zařízení, na nichž se mají konat soutěže pod otevřeným nebem uvedené v P 1.1.b) až j), požadován Certifikát IAAF třídy 2.

POZN. 1: IAAF Manuál atletických zařízení ("The IAAF Track and Field Facilities"), který je možno obdržet v kanceláři IAAF nebo stáhnout z webových stránek IAAF, obsahuje podrobnější, přesné specifikace pro návrh a stavbu atletických sportovišť, včetně náčrtků pro měření a značení dráhy.

POZN. 2: Aktuální standardní formuláře žádosti o certifikaci atletických zařízení a protokol o jejich měření jakož i postupy systému certifikace je možno získat přímo v kanceláři IAAF nebo na webových stránkách IAAF.

POZN. 3: Pro chodecké soutěže na silnici a běžecké soutěže konané na silnici nebo ve volné krajině (cross-country), běhy po stezkách a horské tratě, viz P230.11, P240.2, P240.3, P250.1-3, P251.1 a P252.1.

POZN.4: Pro halové soutěže viz P211.

Pozn.: Výklad pojmů:

Atletická zařízení - tímto pojmem se ve smyslu těchto pravidel rozumí jak běžecké dráhy, tak sektory jednotlivých soutěží v poli, tj. sektory pro jednotlivé skokanské a vrhačské disciplíny a to jak na stabilních sportovištích (stadiony) tak i budovaná dočasně mimo stabilní sportoviště.

Soutěžní prostor - zahrnuje jak příslušnou část závodiště pro konání určité soutěže, tj. běžecký ovál, rozběžiště s doskočištěm nebo vrhačský kruh s výsečí pro dopad náčiní, tak i přilehlé prostory, v nichž se závodníci v průběhu soutěže mohou pohybovat. Vymezení soutěžního sektoru je v pravomoci příslušného vrchního rozhodčího nebo vrchníka (viz též P144.1. POZN.).

Sportoviště – tímto pojmem se ve smyslu těchto pravidel rozumí nejen veškerá atletická zařízení, ale též prostory pro diváky, které je obklopují (např. stadion s tribunami).

PRAVIDLO 141

Věkové skupiny, kategorie podle pohlaví

Kategorie podle věku:

1) Soutěže podle těchto pravidel mohou být rozděleny do následujících věkových skupin:

Pod 18 (U18) chlapci a dívky, kteří do 31.12. v roce konání soutěže dovršili

16 nebo 17 let.

Pozn.: pro tuto věkovou kategorii se v ČR používá pojem dorostenci / dorostenky,

Pod 20 (U20) závodníci a závodnice, kteří do 31.12. v roce konání soutěže dovršili 18 nebo 19 let.

Pozn.: pro tuto věkovou kategorii se v ČR používá pojem junioři a juniorky, Veteráni a veteránky (Master Men and Women): Všichni atleti, kteří dosáhli věku 35 let.

Pozn.: rozhoduje datum narození.

POZN. 1: Všechny záležitosti týkající se veteránských soutěží upravuje příručka IAAF/WMA, schválená Radou IAAF a Radou WMA.

POZN. 2: Přípustnost k soutěži IAAF, vč. minimálního věku účastníků soutěží se řídí příslušnými propozicemi a předpisy.

2) Atlet je oprávněn zúčastnit se soutěží ve věkové skupině podle těchto pravidel, pokud věkem spadá do rozsahu příslušné věkové skupiny. Atlet musí být schopen prokázat svůj věk předložením platného pasu nebo jiného průkazu povoleného předpisy soutěže. Xxxxx, který tuto podmínku nesplní nebo odmítne splnit, není oprávněn se soutěží zúčastnit.

POZN.: Sankce za nedodržení tohoto pravidla jsou uvedeny v P22.2.

Kategorie podle pohlaví atletů:

3) Soutěže podle těchto pravidel se dělí na mužské, ženské a univerzální soutěže. Pokud je pořádaná smíšená soutěž mimo stadion nebo ve

výjimečných případech uvedených v P147, musí být vyhlášeny nebo vyznačeny samostatné klasifikace pro mužské a ženské účastníky. V případě univerzální soutěže je vyhlášena pouze jednotná výsledková klasifikace.

4) Atlet je oprávněn startovat v mužské (nebo univerzální) soutěži, pokud je zákonně uznáván jako osoba mužského pohlaví a je oprávněn k účasti v soutěžích podle těchto pravidel a předpisů.

5) Atlet je oprávněna startovat v ženské (nebo univerzální) soutěži, pokud je zákonně uznávána jako osoba ženského pohlaví a je oprávněna k účasti v soutěžích podle těchto pravidel a předpisů.

6) Rada IAAF schvaluje předpisy určující oprávněnost k účasti v ženských soutěžích pro:

a) osoby ženského pohlaví, které se podrobily změně z mužského na ženské pohlaví;

b) osoby ženského pohlaví s hyperandrogenismem.

Závodníci, odmítající se podrobit příslušným předpisům, není oprávněn(a)

k účasti v soutěžích IAAF.POZN.: Postihy za nedodržení P141 viz P22.2.

31) Kategorie soutěží řízených ČAS zahrnují kromě kategorií muži, ženy, junioři, juniorky, dorostenci, dorostenky, rovněž kategorie žáci a žákyně starší, žáci a žákyně mladší.

Věkové hranice v těchto kategoriích žactva upravuje soutěžní řád.

PRAVIDLO 142

Přihlášky

1) Soutěže podle pravidel IAAF jsou vyhrazeny sportovcům způsobilým

k účasti.

2) Způsobilost atleta k účasti na soutěžích mimo jeho vlastní zemi je dána ustanovením P 4.2. Způsobilost je uznána, pokud Technickému delegátu nejsou předloženy námitky (viz též P 146.1).

Účast v současně probíhajících disciplínách

3) Je-li atlet přihlášen k soutěži na dráze a soutěži v poli nebo k několika soutěžím v poli, které probíhají současně, může příslušný vrchní rozhodčí

povolit tomuto atletovi v právě probíhajícím soutěžním kole nebo pro každý pokus ve skoku do výšky a skoku o tyči, provést tento pokus mimo pořadí stanovené před započetím soutěže. Pokud se atlet následně k příslušnému pokusu nedostaví, bude to považováno za vzdání se pokusu, jakmile uplyne doba vymezená pro provedení tohoto pokusu.

POZN.: Při soutěži v poli vrchní rozhodčí nedovolí atletovi vykonat pokus mimo dané pořadí v posledním kole, ale může to povolit během dřívějších kol pokusů. Ve vícebojích je možné povolit změnu pořadí ve kterémkoliv kole pokusů.

Nedostavení se ke startu

4) Při všech soutěžích uvedených v P 1.1.a), b), c) a f) musí být atlet vyloučen ze všech dalších startů (včetně všech soutěží, kde startuje současně) v soutěži, včetně štafet, v případě že:

a) bylo dáno konečné potvrzení startu v soutěži, ale atlet se soutěže nezúčastnil,

POZN.: Závazný časový údaj pro konečné potvrzení startu musí být předem oznámen.

b) atlet postoupil z kvalifikační soutěže či rozběhu do dalšího kola, ale pak dále nesoutěžil;

c) atlet nesplnil podmínku soutěžit čestně, s "bona fide" úsilím, tj. v dobrém úmyslu, s vynaložením dostatečného úsilí. O splnění této podmínky rozhoduje příslušný vrchní rozhodčí a odpovídající záznam musí být uveden v úředních výsledcích.

POZN.: Podmínka soutěžení s dostatečným úsilím se netýká jednotlivých disciplín soutěží ve víceboji.

Lékařské potvrzení vystavené a založené na vyšetření atleta lékařským delegátem jmenovaným podle P113 nebo, pokud lékařský delegát nebyl jmenován, lékařem jmenovaným pořadatelem, může být přijato jako dostatečný důvod neúčasti atleta v soutěži, do níž byl řádně přihlášen nebo v níž startoval v předcházejícím kole. V tomto případě mu lze povolit start v dalších disciplínách (vyjma v dalších disciplínách vícebojů) v následujících dnech soutěží. Jiné ospravedlnitelné důvody, tj. skutečnosti nezávislé na vlastní činnosti atleta, jako problémy s dopravou, mohou být, po ověření, technickým delegátem rovněž přijaty.

Pozn.: Ustanovení a), b), c) platí v soutěžích ČAS, pokud v příslušném soutěžním řádu není uvedeno jinak.

Nedostavení se do svolavatelny

5) S přihlédnutím k dodatečným sankcím podle P142.4 a vyjma jak uvedeno níže, atlet musí být vyloučen z účasti ve kterékoliv disciplíně, ke které se neprezentoval ve svolavatelny v určeném čase dle časového rozpisu (viz P136). Ve výsledkové listině bude uvedeno DNS.

O vyloučení rozhoduje příslušný vrchní rozhodčí (vč. možnosti startu atleta pod protestem, nelze-li rozhodnout okamžitě) a ve výsledkové listině musí být uveden odpovídající odkaz.

Oprávněné důvody (např. faktory působící nezávisle na startujícím, jako je problém s oficiální dopravou, chyba v oznámeném čase příchodu do svolavatelny) mohou být po ověření vrchním rozhodčím přijaty a atletům účast povolena.

Souběh soutěží různých věkových kategorií

31) Každá věková kategorie musí mít pro každou disciplínu vlastní zápis.

32) Soutěží-li v dané disciplíně současně atleti různých věkových kategorií, hodnotí se výsledek soutěže jednotně v rámci nejvyšší kategorie. Při soutěžích ve vrhu a hodech musí všichni atleti startující v takovéto soutěži používat náčiní platné pro nejvyšší věkovou kategorii v soutěži zúčastněnou.

Oblečení

PRAVIDLO 143

Oblečení, obuv a startovní označení

1) Při všech soutěžích musí být oděv atletů čistý, upravený a musí být nošen tak, aby nevzbuzoval pohoršení. Oděv musí být zhotoven z látky neprůhledné i za mokra. Závodníci nesmí nosit oděv bránící rozhodčím v pozorování. Tílko má mít stejnou barvu vpředu i vzadu. Při všech soutěžích uvedených v P1.1.a), b), c), f) a g) a při reprezentaci své národní federace v soutěžích podle P1.1.d), h) musí atlet startovat v jednotném oblečení, úředně schváleném jejich národní federací a při všech soutěžích uvedených v P1.1.a), b), c), f) a g) musí neutrální závodníci

startovat v jednotném oblečení schváleném IAAF. Vyhlašování vítězů a jakékoliv čestné kolo se ve smyslu tohoto pravidla považuje za součást soutěže.

POZN.: Příslušný řídící orgán může v předpisech soutěže stanovit, že tílka

atletů musí mít povinně stejnou barvu vpředu i vzadu.

Obuv

2) Závodníci mohou soutěžit bosí nebo s obuví na jedné či obou nohách. Účelem atletické obuvi je ochrana a zpevnění nohou a pevný záběr. Obuv však nesmí být vyrobena tak, aby atletům poskytovala jakoukoliv nečestnou pomoc nebo výhodu. Jakýkoliv typ použité obuvi musí být k dispozici všem v duchu univerzality atletiky.

POZN. 1: Uzpůsobení obuvi tak, aby vyhovovala charakteristikám chodidla atleta, je povoleno, pokud úprava je provedena v souladu s principy těchto pravidel.

POZN. 2: Pokud IAAF obdrží důkaz, že obuv používaná při soutěžích neodpovídá těmto pravidlům či duchu těchto pravidel, může nechat takovou obuv přezkoumat, a pokud nevyhoví, může zakázat používání takové obuvi při soutěžích.

Počet hřebů

3) Podrážka a podpatek obuvi musí být upraveny tak, že je možno použít až 11 hřebů. Může být používán libovolný počet hřebů z nejvýše 11, ale celkový počet míst obsazených hřeby nesmí překročit 11.

Rozměry hřebů

4) Část hřebu, vyčnívající z podrážky nebo z podpatku, nesmí být delší než 9 mm, vyjma skoku do výšky a hodu oštěpem, kde nesmí být delší než 12 mm. Hřeb musí být proveden tak, že alespoň polovinou své délky bližší hrotu projde měrkou se čtvercovým otvorem o straně 4 mm. Pokud výrobce povrchu nebo správa stadionu požaduje menší rozměr, je třeba tomuto požadavku vyhovět.

POZN.: Povrh musí být vhodný pro použití dle tohoto pravidla.

Pozn.: Pro povrchy drah z ostatních materiálů (škvára, antuka či jiné povrchy na nesyntetické bázi), může mít hřeb délku nejvýše 25 mm.

Podrážka a podpatek

5) Podrážka i podpatek mohou mít drážky, žebrování, vroubkování nebo výstupky, pokud jsou všechny zhotoveny ze stejného nebo podobného materiálu jako základní podrážka.

Pro skok do výšky a skok do dálky musí být tloušťka podrážky max. 13 mm a tloušťka podpatku pro skok do výšky max. 19 mm. Pro všechny ostatní soutěže může být podrážka i podpatek libovolné tloušťky.

POZN.: Tloušťka podrážky a podpatku musí být měřena mezi vnitřním horním povrchem a vnějším spodním povrchem, včetně výše uvedených prvků a včetně jakéhokoliv typu vnitřní vložky boty.

Vložky nebo doplňky obuvi

6) Závodníci nesmějí použít žádné prvky, ať vně nebo uvnitř, jehož důsledkem by bylo zvýšení tloušťky obuvi nad povolené maximum nebo by poskytlo jeho uživateli jakoukoliv výhodu oproti obuvi popsané v předchozích odstavcích.

Startovní označení (bib)

7) Každý atlet musí mít, během soutěže, dvě startovní označení, která musí být nošena viditelně, jedno na prsou a jedno na zádech, vyjma skokanských soutěží, kde stačí jedno, buď na zádech, nebo na prsou. Je dovoleno, aby na jednom nebo všech startovních označeních bylo místo čísla uvedeno jméno atleta nebo jiné vhodné označení. Pokud jsou použita čísla, musí souhlasit s číslem atleta uvedeným v programu nebo ve startovní listině. Pokud atlet během soutěže obléká teplákovou (sportovní) soupravu nebo v ní soutěží, musí mít na ni startovní označení připevněna obdobným způsobem.

8) Žádný atlet nemá dovoleno absolvovat jakoukoliv části soutěže bez vhodného startovního označení (dvou označení) a/nebo identifikace.

9) Startovní označení musí být nošena tak, jak byla vydána a nesmí být sestřižena, složena nebo jinak pozměněna. Při soutěžích na dlouhých tratích startovní označení smějí být perforována pro lepší proudění vzduchu, ale perforace nesmějí být v místech jakéhokoliv značení.

10) Je-li použito cílové kamery, může pořadatel vyžadovat, aby závodníci měli na bocích trenýrek nebo spodní části těla další číselná označení přilnavého typu.

11) Pokud některý atlet jakýmkoliv způsobem toto pravidlo nedodrží a:

a) odmítne jakkoliv se řídit příkazem vrchního rozhodčího;

b) účastní se soutěže, bude diskvalifikován.

31) Pokud rozhodčí nebo startér připustí účast atleta v soutěži bez požadovaného počtu startovních označení či v jiném než oddílovém dresu, není to důvod k diskvalifikaci a výsledek atletem dosažený je platný. Nicméně tato skutečnost, pokud je zjištěna následně může být důvodem pro udělení žluté karty.

32) Oblečení, obuv a startovní označení při soutěžích řízených ČAS upravuje soutěžní řád.

PRAVIDLO 144

Napomáhání atletům

Lékařské ošetření a asistence

1) Lékařské vyšetření či ošetření nebo fyzioterapie mohou být poskytnuty přímo v soutěžním prostoru členy oficiálního lékařského týmu jmenovaného pořadatelem, jasně označenými páskou na rukávu, vestou nebo podobným zřetelným označením. V mimosoutěžním prostoru může být taková péče poskytnuta v místech určených k tomuto účelu též lékařským personálem akreditovaných družstev, který byl pro tento účel schválený lékařským nebo technickým delegátem. V žádném případě nesmí lékařský zásah způsobit zpoždění soutěže nebo změnu určeného pořadí atletů. Ošetření či asistence poskytnuté jakoukoliv jinou osobou bezprostředně před soutěží, poté co atlet opustil svolavatelnu, nebo během soutěže, je napomáháním.

POZN.: Soutěžní prostor, který je obvykle ohrazený, je pro tento účel definovaný jako prostor, v němž se soutěž koná a kam je přístup povolen pouze atletům a osobám oprávněným v souladu s příslušnými pravidly a předpisy.

2) Kterýkoliv atlet, který poskytuje nebo přijímá dopomoc ze soutěžního prostoru v průběhu disciplíny (vč. dle P163.14, P163.15, 230.10 a P240.8),

musí být vrchním rozhodčím varován a poučen, že při opakování bude

z další účasti v disciplíně vyloučen.

POZN.: V případech spadajících pod P144.3.a) může dojít k diskvalifikaci

bez předchozího napomenutí.

Nedovolené napomáhání

3) Pro účely tohoto pravidla jsou následující příklady konání atletů považovány za napomáhání, a proto nejsou dovolené:

a) Udávání tempa osobami, které nejsou účastníky stejného běhu, nebo běžci či chodci, kteří jsou či budou předběhnutí o kolo nebo jakýmikoliv technickými prostředky (mimo prostředků uvedených v P144.4.d).

b) Držení či používání video přístrojů, rádií, CD, vysílaček, mobilních telefonů či podobných přístrojů v soutěžním prostoru.

c) Vyjma obuvi vyhovující ustanovení P143, použití jakékoliv technologie či technického prostředku, poskytujícího uživateli výhodu, kterou by neměl použitím prostředků specifikovaných nebo dovolených pravidly.

d) Použití mechanické pomůcky, pokud atlet neprokáže, že získání výhody oproti těm, kteří takovou pomůcku nemají, je nepravděpodobné.

e) Pomoc, rada nebo jiná podpora od kteréhokoliv činovníka soutěže, která nesouvisí nebo není vyžadovaná vzhledem k úloze tohoto činovníka v probíhající soutěži (např. trenérská rada, označení místa odrazu ve skokanské soutěži, vyjma sdělení o nezdařeném pokusu v horizontálních skocích, času nebo ztráty na soupeře v závodě atd.).

f) Fyzická pomoc jiného atleta (kromě pomoci postavit se) umožňující další dopředný pohyb v závodě.

Dovolené napomáhání

4) Pro účely tohoto pravidla za napomáhání se nepovažuje, a proto je

dovoleno:

a) Komunikace mezi atlety a jejich trenéry, kteří se nenacházejí v soutěžní prostor.

Pro usnadnění této komunikace a nenarušování průběhu soutěže má být trenérům vyhrazeno místo na tribuně v blízkosti soutěžního prostoru.

POZN.: Trenéři a ostatní osoby splňující ustanovení P230.10 a P240.8 mohou se svými atlety komunikovat.

b) Lékařské vyšetření či ošetření nebo fyzioterapie poskytnutá v soutěžním prostoru a umožňující atletovi zúčastnit se, nebo dokončit soutěž podle P144.1.

c) Jakýkoliv druh osobního zabezpečení (např. bandáž, náplast, pás, výztuž, chladič zápěstí, dýchací pomůcka apod.) pro lékařské účely. Vrchní rozhodčí ve spolupráci s Lékařským delegátem má právo každý případ ověřit, pokud to považuje za žádoucí (viz též P 187.4 a P187.5).

d) Monitor tepové frekvence či rychlosti nebo krokoměr nebo podobné přístroje, které atlet nese nebo má u sebe během soutěže, pokud takové zařízení nelze využít ke komunikaci s jinou osobou.

e) Pozorování záznamů předchozího pokusu (pokusů) pořízených osobami nacházejícími se mimo soutěžní prostor (viz P144.1. POZN.) atlety účastnícími se soutěží v poli. Tyto záznamy nesmějí být vneseny do daného soutěžního prostoru.

f) Pokrývky hlavy, rukavice, obuv, součásti oblečení poskytnuté atletovi na oficiálních stáncích nebo jinak schválené příslušným vrchním rozhodčím.

PRAVIDLO 145

Účinky vyloučení (diskvalifikace)

Diskvalifikace za porušení technického pravidla jiného než P125.5 a P162.5

1) Je-li atlet vyloučen z další účasti v dané disciplíně pro porušení technických pravidel IAAF v určitém kole soutěže (vyjma vyloučení podle P 125.5 nebo P 162.5) jakýkoliv do té doby dosažený výkon v daném kole soutěže nesmí být platným. Nicméně výkony dosažené v předcházejícím kole disciplíny nebo v předcházejících disciplínách víceboje zůstávají v platnosti. Takováto diskvalifikace v disciplíně nebrání, aby atlet nemohl soutěžit ve všech dalších disciplínách daných soutěží.

Diskvalifikace za porušení P125.5, vč. P162.5

2) Pokud je atlet vyloučen ze soutěže pro porušení P 125.5, bude v dané disciplíně diskvalifikován. Pokud k druhému napomenutí dojde v jiné disciplíně, bude atlet diskvalifikován pouze v té, kde byl napomenut podruhé. Jakýkoliv do té doby dosažený výkon v daném kole nesmí být platným. Avšak výkony dosažené v předcházejícím kvalifikačním kole této disciplíny, jiných disciplínách či v předcházejících disciplínách víceboje zůstávají v platnosti. Taková diskvalifikace nedovoluje atletu startovat ve všech dalších disciplínách (včetně dalších individuálních disciplín a disciplín víceboje, dalších disciplínách, kterých se účastní souběžně a ve štafetách) této soutěže.

3) Pokud je přestupek vážný, ředitel soutěží jej ohlásí příslušnému řídícímu orgánu pro zvážení dalšího disciplinárního jednání.

Pozn.: Při soutěžích řízených ČAS je třeba považovat neuposlechnutí příkazu rozhodčího za nesportovní chování a atlet se vystavuje nebezpečí okamžitého vyloučení z další účasti v dané disciplíně a všech disciplín konaných téhož dne.

PRAVIDLO 146

Protesty a odvolání

1) Protesty týkající se práva atleta na účast v soutěži musí být podány před zahájením soutěží, a to technickému delegátu(tům). Proti jeho rozhodnutí je možno se odvolat k jury. Nelze-li protest uspokojivě vyřešit před zahájením soutěží, je atletům povoleno "startovat pod protestem" a záležitost musí být předána příslušnému řídícímu orgánu.

Pozn.: Pokud nebyla jury ustanovena v soutěžích ČAS, podávají se protesty hlavnímu rozhodčímu.

2) Protesty týkající se výsledků nebo průběhu disciplíny musí být podány do 30 minut po úředním vyhlášení výsledků této disciplíny.

Pořadatel soutěže zodpovídá za to, že čas vyhlášení výsledků každé disciplíny bude zaznamenán.

3) Každý protest musí být podán ústně vrchnímu rozhodčímu buď samotným atletem nebo někým jednajícím jeho jménem nebo oficiálním představitelem družstva. Taková osoba nebo družstvo může podat protest pouze tehdy, pokud soutěží ve stejném kole soutěže, k níž se protest (nebo následné odvolání) vztahuje (nebo se účastní soutěže, kde rozhodují body získané členy družstva). Aby rozhodnutí bylo spravedlivé, vrchní rozhodčí musí zvážit všechny dostupné důkazy, která považuje za nezbytná, včetně filmových záběrů či obrazu úředního nebo jiného videozáznamu, který je k dispozici. Vrchní rozhodčí může rozhodnout o protestu sám nebo jej předat jury. Proti rozhodnutí vrchního rozhodčího je možno podat odvolání k jury. Pokud vrchní rozhodčí není k dosažení nebo není přítomen, je možné mu předat protest prostřednictvím Technického informačního střediska (TIC).

4) Soutěže na dráze:

a) Pokud atlet vznese okamžitý protest proti tomu, že jeho start byl označen jako nezdařený, vrchní rozhodčí běžeckých soutěží, pokud má jakékoliv pochybnosti, může povolit atletovi pokračování v soutěži "pod protestem", aby byla zachována práva všech dotčených. Takové pokračování v soutěži pod protestem však nemůže být přiznáno v případě, že start byl označen jako nezdařený příslušným Startovním informačním systémem, schváleným IAAF, pokud vrchní rozhodčí z jakéhokoliv důvodu nerozhodne, že informace tohoto Systému je zřejmě nepřesná.

b) Protest může být podán proti tomu, že startér nezdařený start nevrátil, nebo dle P162.5 start nepřerušil. Takový protest může být podán pouze ve prospěch atleta, který běh dokončil. Je-li protest uznán, kterýkoliv atlet, který nezdařený start způsobil nebo jehož chování by mohlo vést k přerušení startu a na nějž se vztahuje varování nebo diskvalifikace podle P162.5, P162.7, P162.8 nebo P200.8c), musí být varován, nebo diskvalifikován. Bez ohledu na to, zda dojde, či nedojde k varování, nebo diskvalifikaci, vrchní rozhodčí má právo prohlásit soutěž nebo část soutěže za neplatnou a nařídit opakování soutěže nebo její části, je-li to dle jeho názoru v zájmu spravedlnosti.

POZN.: Atlet má právo na protest a odvolání podle P146.4 b) bez ohledu na skutečnost, zda byl či nebyl použit Startovní informační systém.

c) Pokud je předmětem protestu neoprávněné vyloučení atleta ze soutěže pro nezdařený start a protest je uznán po ukončení závodu, atletovi má být umožněn samostatný běh, aby dosáhl v soutěži výkonu a mohl případně postoupit do následujícího kola. Žádný atlet nesmí postoupit do následujícího kola, aniž by soutěžil ve všech kolech, pokud vrchní rozhodčí nebo jury rozhodnou za daných okolností případu jinak, např. pro krátkou dobu před následujícím kolem nebo délku závodu.

POZN.: Toto ustanovení může vrchní rozhodčí nebo jury uplatnit za jiných okolností, kdy to povařuje za oprávněné (viz P163.2).

5) Soutěže v poli, pokud při soutěži v poli atlet vznese okamžitý ústní protest proti prohlášení jeho pokusu za nezdařený, vrchní rozhodčí soutěže může, pokud má jakékoliv pochybnosti, nařídit, aby byl pokus změřen a zaznamenán, aby tak byla zachována práva zúčastněných.

Pokud k pokusu, který je předmětem protestu došlo:

a) v průběhu prvních tří kol některé horizontální soutěže v poli, v níž soutěží více než 8 atletů a protestující atlet by postoupil do kteréhokoliv následujícího kola soutěže, jen pokud by protest či následné odvolání byly uznány; nebo

b) v průběhu vertikální soutěže v poli, kdy protestující atlet by postoupil na vyšší výšku pouze v případě, že jeho protest nebo následné odvolání bude uznáno,

vrchní rozhodčí, pokud má jakékoliv pochybnosti, může atletovi povolit pokračování v soutěži "pod protestem", aby byla zachována práva všech dotčených.

6) Výkon dosažený za okolností, proti nimž byl podán protest nebo jakýkoliv jeho další výkon během pokračování v soutěži pod protestem se však stane platným pouze v případě, kdy protestu vyhoví vrchní rozhodčí nebo jury rozhodne ve prospěch protestujícího atleta.

7) Odvolání k jury musí být podáno do 30 minut od:

a) oficiálního oznámení výsledku soutěže vycházejícího rozhodnutím vrchního rozhodčího, nebo

b) oznámení těm, kdo podali protest, že výsledek nebyl změněn. Odvolání musí být písemné a podepsané atletem, osobou jednající jeho jménem nebo oficiálním zástupcem družstva a musí být doloženo vkladem

100 USD nebo jejich ekvivalentem. Vklad propadne, bude-li protest zamítnut. Atlet nebo družstvo mohou podat protest pouze tehdy, pokud soutěží ve stejném kole soutěže, k níž se protest (nebo následné odvolání) vztahuje (nebo se účastní soutěže, kde rozhodují body získané členy družstva).

POZN.: Po oznámení svého rozhodnutí musí vrchní rozhodčí okamžitě informovat TIC o čase tohoto oznámení. Pokud vrchní rozhodčí nemůže své rozhodnutí sdělit příslušnému družstvu/atletovi ústně, je oficiálním časem okamžik, kdy pozměněný výsledek nebo toto rozhodnutí bylo vyvěšeno v TIC (závodní kanceláři).

Pozn.: Pro soutěže konané na území České republiky je výše vkladu dána soutěžním řádem nebo rozpisem příslušné soutěže, nejvýše však ekvivalentem výše uvedené částky.

8) Jury musí vyslechnout všechny zúčastněné osoby, vč. Vrchního rozhodčího (vyjma případu, kdy jeho rozhodnutí chce jury potvrdit). Pokud je jury na pochybách, mohou být vzaty v úvahu další dostupné důkazy. Pokud tyto důkazy, včetně jakéhokoliv dostupného video záznamu, nejsou přesvědčivé, zůstává v platnosti rozhodnutí vrchního rozhodčího nebo vrchníka chůze.

9) Jury může přehodnotit své rozhodnutí, jsou-li předložené nové přesvědčivé důkazy, pokud takové nové rozhodnutí může být ještě uplatněno. Nové rozhodnutí může být běžně uplatněno pouze před vyhlášením vítězů příslušné disciplíny, pokud příslušný řídící orgán nerozhodne, že okolnosti změnu ospravedlňují.

10) Rozhodnutí, které se týká záležitosti, která není v těchto pravidlech řešena, musí předseda jury ohlásit prvnímu jednateli IAAF (dříve generální sekretář).

11) Rozhodnutí jury (pokud jury nebyla ustanovena, nebo nerozhodovala, pak rozhodnutí vrchního rozhodčího) je konečné. Proti konečnému rozhodnutí neexistuje odvolání, včetně odvolání k CAS (Arbitrážnímu soudu pro sport. Pozn.: V soutěžích ČAS, pokud není jury, rozhoduje s konečnou platností hlavní rozhodčí.

Pozn.: Pokud při soutěži nebyla ustanovena funkce vrchního rozhodčího, podávají se protesty stejným způsobem vrchníkovi příslušné disciplíny.

PRAVIDLO 147

Smíšené soutěže

1) Univerzální soutěže jako jsou štafety a soutěže družstev, v kterých muži a ženy soutěží společně, nebo kdy muži a ženy soutěží v jedné společné klasifikaci, jsou dovolené v souladu s příslušnými předpisy odpovědného orgánu.

2) V soutěžích jiných než uvedeno v P147.1, konaných zcela na stadiónech, nejsou smíšené soutěže mezi mužskými a ženskými účastníky běžně přípustné.

Nicméně smíšené soutěže v bězích na 5000 m a delších lze pořádat, vyjma soutěží uvedených v P 1.1.a) až h). V soutěžích uvedených v P 1.1.i) a j) lze smíšené soutěže pořádat pouze tehdy, pokud je to schválené příslušnou oblastní asociací.

POZN.: 1: Pokud se smíšené soutěže konají v soutěžích v poli, musí být vedeny samostatné zápisy a vyhlášeny výsledky samostatně pro jednotlivá pohlaví. Pro soutěže v bězích musí být ve výsledcích u každého atleta uvedeno pohlaví.

POZN.: 2: V bězích jsou podle tohoto pravidla povoleny smíšené soutěže pouze tehdy, pokud není dostatek účastníků v mužské nebo ženské soutěži. POZN.: 3: V žádném případě však nelze ve smíšených běžeckých soutěžích připustit, aby běžci jednoho pohlaví působili jako vodiči nebo pomáhali atletům druhého pohlaví.

Pozn.: Pozn. 1 až 3 platí obdobně i pro soutěže řízené ČAS.

PRAVIDLO 148

Dozor a Měření

1) Přesnost značení a instalace atletických zařízení podle P140 a 149.2 musí být zkontrolovaná příslušně kvalifikovaným dozorem, který příslušnému orgánu nebo majiteli zařízení či jeho provozovateli vystaví příslušné certifikáty s detaily kontrolních měření. Musí mít přístup ke všem plánům a výkresům stadionu a protokolu o posledních měřeních pro jejich ověření.

2) Při atletických soutěžích uvedených v P 1.1.a), b), c) a f) musí být veškeré vzdálenosti měřeny kalibrovaným ocelovým pásmem nebo tyčí nebo vědeckým měřícím přístrojem. Ocelové pásmo, tyč nebo vědecký měřicí přístroj musí být vyrobený a kalibrovaný podle mezinárodních norem. Přesnost měřícího zařízení použitého v soutěži musí být ověřena příslušnou organizací akreditovanou u národního metrologického úřadu.

Při jiných soutěžích než uvedených v P1.1.a), b), c) a f) může být použito

i pásmo ze skelných vláken.

POZN.: Pokud se týká schválení rekordních výkonů, viz P 260.17.a).

PRAVIDLO 149

Platnost výkonu

1) Výkon je platný pouze tehdy, pokud byl atletem nebo atletkou dosažen

v oficiální soutěži, konané v souladu s pravidly IAAF.

2) Výkony se obvykle dosahují na stadionech, výkony dosažené mimo tradiční atletická zařízení (jako jsou soutěže konané na náměstích měst, na jiných sportovních zařízení, na pláži apod.) nebo na dočasných zařízeních vybudovaných na stadionu, budou platné a uznány pro jakékoliv účely pouze tehdy, pokud budou dosaženy za těchto podmínek:

a) příslušný řídící orgán (viz P1 až P3) soutěž schválil;

b) soutěž řídili jmenovaní rozhodčí uvedení na seznamu národních rozhodčích;

c) při soutěží bylo použito vybavení odpovídající těmto pravidlům;

d) disciplína se konala v soutěžním prostoru nebo na zařízení, které odpovídá těmto pravidlům a bylo ověřeno v souladu s P148 v den konání soutěže.

POZN.: Standardní formulář požadovaný pro ohlášení, že soutěžní prostor nebo zařízení odpovídá předpisům, lze získat z kanceláře IAAF nebo jej stáhnout z webových stránek IAAF.

Pozn.: Standardní formulář požadovaný pro ohlášení, že místo konání soutěže nebo zařízení odpovídá předpisům ČAS, lze získat v kanceláři ČAS.

3) Výkony dosažené v souladu s těmito pravidly v kvalifikačních kolech, při rozhodování rovnosti umístění ve skoku vysokém a skoku o tyči nebo v kterékoliv disciplíně, která byla podle ustanovení P125.7, P146.4.b), 163.2, nebo P180.20 zrušena, nebo v jedné z disciplín víceboje, bez ohledu na to, zda atlet dokončil celý víceboj, nebo v chodeckých soutěžích, kde byl atlet potrestán setrváním v trestné zóně budou prohlášeny za platné pro účely statistické, rekordních zápisů, tabulek a účastnických limitů.

PRAVIDLO 150

Videozáznamy

Při soutěžích uvedených v P 1.1.a), b) a c) a tam, kde je to možné i ve všech dalších soutěžích, musí být pořizován, podle příkazů technického delegáta, úřední video záznam všech soutěží. Tento záznam, pokud je pořízen, sloužící jako pomůcka pro vrchního rozhodčího videa, pokud je jmenován, a musí dostatečně přesně zaznamenat výkony i jakékoliv porušení pravidel.

Podrobnější informace je uvedena ve směrnici IAAF pro video záznamy a vrchního rozhodčího videa (IAAF Video Recording and Video Referee Guidelines), který lze stáhnout z webových stránek IAAF.

PRAVIDLO 151

Bodování

V utkáních, kde je výsledek určen počtem bodů, se na způsobu bodování všechny zúčastněné země nebo družstva dohodnou před započetím utkání, pokud není uvedeno jinak v příslušném předpisu nebo soutěžním řádu.

Pozn.: Pro soutěže ČAS je způsob bodování dán Soutěžním řádem.

Kapitola III - SOUTĚŽE NA DRÁZE

Ustanovení P 163.2, P 163.6 (s výjimkou P230.12 a P240.9), P163.14, P164.2,

P165 a P167.1 platí též pro soutěže uvedené v kapitolách VII, VIII a IX.

PRAVIDLO 160

Běžecký ovál a dráhy

1) Standardní délka běžeckého oválu musí být 400 m. Musí mít dvě rovnoběžné rovinky a dvě zatáčky o stejném poloměru. Vnitřní okraj běžeckého oválu musí být ohraničen obrubníkem bílé barvy z vhodného materiálu, vysokým 50 až 65 mm a širokým 50 až 250 mm. Na obou rovinkách může být obrubník vynechán a nahrazen bílou čárou 50 mm širokou.

Pokud je třeba pro soutěže v poli dočasně odstranit část obrubníku v zatáčkách, musí být plochy pod ním označeny bílou čarou širokou 50 mm a kužely či praporky, vysokými min. 0,15 m, umístěnými tak, že okraj základny kužele nebo držáku praporku se dotýká okraje bílé čáry vymezující dráhu a jsou rozmístěny ve vzdálenosti 4 m. (Praporky musí být na čáře umístěny pod úhlem 60° směrem dovnitř běžeckého oválu.) Totéž (vč. dočasně umístěných obrubníků) platí pro zakřivenou část steeplechase tratě, kdy běžci opouštějí hlavní dráhu a překonávají přitom vodní příkop a pro vnější dráhy běžeckého oválu v případě startů podle P163.5.b) a případně i na příslušných rovných úsecích v intervalu do 10 m.

POZN.: Všechny body, kde zakřivené úseky oválu přecházejí do rovných nebo rovné do zakřivených, musí být vyznačené výrazně barevnou značkou 50x50 mm na bílé čáře a v těchto místech musí být během závodu umístěny kužely.

2) Délka běžeckého oválu musí být měřena po čáře vzdálené 0,30 m od vnitřní hrany obrubníku směrem do dráhy. Není-li běžecký ovál v zatáčce vymezen obrubníkem (a v úsecích steeplechase tratě, kdy běžci opouštějí hlavní dráhu a překonávají přitom vodní příkop), musí se měřit ve vzdálenosti 0,20 m od čáry označující vnitřní okraj oválu.

Obr. 160 – Měření délky dráhy

3) Délka dráhy musí být měřena od hrany startovní čáry vzdálenější od cíle po hranu cílové čáry bližší startu.

4) Při všech bězích do 400 m vč., každý atlet musí běžet v samostatné dráze široké 1,22 m (±± 0,01 m včetně čáry na pravé straně dráhy, ohraničené čarami širokými 50 mm. Všechny dráhy musí být stejně široké. Vnitřní (tj. první) dráha musí být změřena tak, jak je uvedeno v bodě P160.2, ale ostatní dráhy musí být měřeny po čáře vedené 0,20 m od vnějšího okraje dráhy.

POZN.: U všech běžeckých oválů postavených před 1. lednem 2004 smí být maximální šířka jedné dráhy 1,25 m. Nicméně, při úplné obnově povrchu musí šířka čar splnit toto pravidlo.

5) Běžecký ovál pro mezinárodní soutěže uvedené v P 1.1.a), b), c) má mít alespoň 8 drah.

6) Příčný sklon oválu směrem k vnitřnímu okraji nemá překročit hodnotu 1:100 (1%), pokud není za zvláštních okolností udělena výjimka IAAF, sklon ve směru běhu nemá překročit hodnotu 1:1000 (0,1%).

7) Úplné technické informace o konstrukci běžeckých drah, jejich uspořádání a značení jsou uvedeny v manuálu IAAF "Atletická zařízení" (Track and Field Facilities Manual). Toto pravidlo uvádí jen základní zásady, které musí být dodrženy.

PRAVIDLO 161

Startovní bloky

1) Startovní bloky musí být bezpodmínečně používány při všech závodech do 400 m vč. (včetně prvního úseku běhů na 4x200 m, 1-2-3-400 m a 4x400 m) a nesmí být používány při jiných závodech. Při umístění na dráze nesmí jakákoliv jejich část přesahovat startovní čáru nebo zasahovat do jiné dráhy, vyjma situace, kdy nepřekážejí žádnému jinému atletovi, může zadní část rámu přesahovat přes vnější čáru dráhy.

2) Startovní bloky musí odpovídat těmto všeobecným požadavkům:

a) Musí sestávat ze dvou opěr pro chodidla, o něž se opírají chodidla atleta ve startovní pozici a které jsou uchycené na tuhém rámu. Musí být zcela tuhé konstrukce a nesmějí atletu poskytovat žádnou výhodu. Rám nesmí jakkoliv omezovat pohyb chodidel atleta při výběhu z bloků.

b) Opěry musí být skloněné pro usnadnění startovní polohy atleta a mohou být ploché nebo lehce vyduté. Povrch opěr musí umožnit zasunutí hřebů běžecké obuvi, buď pomocí drážek nebo výřezů v povrchu opěr nebo pokrytím vhodným materiálem umožňujícím použití obuvi s hřeby.

c) Opěry na rámu mohou být nastavitelné, ale nesmí umožnit jakýkoliv pohyb během vlastního startu. Ve všech případech musí být možné nastavit vzájemnou polohu obou opěr posunem vpřed či vzad. Nastavenou polohu musí být možné zajistit západkami nebo aretačním mechanismem, který může atlet snadno a rychle ovládat.

d) Musí být usazeny na dráze pomocí několika hřebů nebo bodců uspořádaných tak, aby co nejméně poškodily dráhu. Upevnění bloků musí dovolovat jejich rychlé a snadné odstranění. Počet, tloušťka a délka hřebů či bodců závisí na konstrukci dráhy. Ukotvení bloků nesmí během vlastního startu dovolovat žádný posun.

e) Pokud používá atlet vlastní startovní bloky tyto musí vyhovovat těmto pravidlům, ale mohou mít jinou konstrukci, pokud nepřekážejí ostatním atletům.

3) Při soutěžích uvedených v P 1.1.a), b), c) a f) a pro výkon, který má být schválený jako světový rekord dle pravidla P261 nebo P262, musí být startovní bloky připojeny na Startovní informační systém, certifikovaný IAAF. Tento systém se důrazně doporučuje pro všechny ostatní soutěže.

POZN.: Navíc může být použit automatický systém pro vracení nezdařených startů, pracující v souladu s pravidly.

4) Při soutěžích uvedených v P1.1.a) až f) závodníci musí používat startovní bloky připravené pořadateli závodů. Při ostatních soutěžích na drahách s umělým povrchem může pořadatel trvat na použití startovních bloků jím připravených.

PRAVIDLO 162

Start

1) Start závodu musí být vyznačen bílou čarou širokou 50 mm. Pro všechny závody, které se neběží v drahách, musí být startovní čára zakřivena tak, aby všichni atleti odstartovali ve stejné vzdálenosti od cíle. Startovní pozice pro všechny běhy jsou číslovány z leva doprava při pohledu ve směru běhu. POZN .1: Při závodech konaných mimo stadion může být startovní čára široká až 0,30 m a může být jakékoliv barvy výrazně kontrastní vůči podkladu.

POZN. 2: Startovní čára běhu na 1500 m nebo kterákoliv zakřivená startovní čára může být prodloužena až za ohraničení vnější krajní dráhy, pokud to umožňuje stejný povrch, jaký je na běžeckém oválu.

2) Při všech mezinárodních závodech, vyjma jak uvedeno níže, musí startér dávat povely ve své vlastní řeči, v angličtině či ve francouzštině.

a) V bězích na 400 m a kratších, (včetně 4x200 m, 4x400 m a 1-2-3-400

m podle P170.1) jsou povely "Připravte se!", "Pozor!".

b) Při závodech delších než 400 m (vyjma 4x200 m, 4x400 m a 1-2-3-

400 m) je povelem pouze "Připravte se!".

c) V kterémkoliv závodě, kdy jsou atleti v konečné startovní pozici v souladu s P162.5 a startér nepovažuje další pokračování startovního procesu za vhodné, nebo jinak start přeruší, vydá povel „Vstaňte!“.

Všechny běhy musí normálně být odstartovány výstřelem startérovy pistole směrem vzhůru

Pozn.: Při soutěžích uvedených v P 1.1.a), b), c), e) a i) dává startér povely pouze

v angličtině.

3) Při závodech do 400 m včetně (a na prvních úsecích štafet na 4x200 m, 4x400 m a 1-2-3-400 m (podle P170.1) je předepsán nízký startu a použití startovních bloků. Po povelu "Připravte se!" atlet musí zaujmout polohu, kdy je v jemu přidělené dráze a zcela za startovní čárou. Atlet se při startu v žádném případě nesmí nijak dotýkat ani startovní čáry, ani dráhy před ní. Obě jeho ruce a nejméně jedno koleno musí být v dotyku se zemí a obě chodidla v dotyku s opěrami nohou startovních bloků. Na povel "Pozor!" atlet musí ihned zaujmout konečnou startovní polohu při zachování dotyku rukou se zemí a chodidel se startovními bloky. Jakmile se startér ujistí, že všichni závodníci jsou v pozici „Pozor“ v klidu, vystřelí.

4) Při závodech delších než 400 m (vyjma 4x200 m a 4x400 m a 1-2-3-400 m) všechny starty se provádějí ze vzpřímené polohy. Po povelu "Připravte se!" atlet musí přistoupit ke startovní čáře a zaujmout startovní polohu za startovní čárou, při startu v drahách musí být zcela uvnitř jemu přidělené dráhy. Atlet se v této startovní poloze ani jednou rukou nesmí dotýkat země a ani jednou nohou se nesmí dotýkat ani startovní čáry, ani země před ní. Jakmile se startér ujistí, že všichni závodníci zaujali správnou startovní pozici a jsou v klidu, vystřelí.

5) Na povel "Připravte se!“, nebo "Pozor!", podle toho, o jaký závod se jedná, musí všichni atleti okamžitě a bez otálení zaujmout konečné startovní postavení. Pokud startér, z jakéhokoli důvodu, nepovažuje další pokračování startovního procesu za vhodné poté co závodníci zaujali konečnou startovní

pozici na čáře, musí startovní přípravu přerušit a přikázat atletům, aby opustili svá místa. Asistenti startéra/ musí atlety opět seřadit (viz též P130). Pokud atlet podle názoru startéra,

a) po povelu „Připravte se!“, nebo „Pozor!“ a před výstřelem pistole, způsobí přerušení startu, např. zvednutím ruky nebo povstáním či zpětným usednutím v případě nízkého startu, bez vážného důvodu (vážnost důvodu posoudí příslušný vrchní rozhodčí), nebo

b) neuposlechne povelu „Připravte se!“, či „Pozor!“, nebo nezaujme konečnou startovní pozici okamžitě a bez otálení, nebo

c) po povelu „Připravte se!“ či "Pozor!" ruší ostatní atlety běhu zvuky,

pohybem či jinak,

startér přeruší startovní přípravu.

Vrchní rozhodčí může atleta napomenout (diskvalifikovat v případě druhého porušení pravidel během stejné soutěže) pro nesprávné chování podle ustanovení P125.5 a 145.2. V tomto případě zelenou kartu neukazuje. Nicméně pokud byl start přerušen z vnějších důvodů nebo vrchní rozhodčí nesouhlasí s rozhodnutím startéra, musí být všem atletům ukázána zelená karta potvrzující, že nezdařený start nebyl způsoben žádným z atletů na startu.

Chybný start

6) Pokud je použit Startovní informační systém certifikovaný IAAF, startér nebo pověřený zástupce startéra musí mít nasazená sluchátka, aby jasně slyšel akustický signál indikující možný chybný start (tj. startovní reakce byla kratší než 0,100 s). Jakmile startér nebo zástupce startéra uslyší akustický signál a bylo vystřeleno z pistole, následuje vrácení startu a startér musí okamžitě prozkoumat reakční časy a ostatní informace poskytnuté systémem, aby si potvrdil, zda, a který atlet (-ci) je (jsou) odpovědný (-i) za vrácení startu. POZN.: Při použití Startovního informačního systému certifikovaného IAAF musí být jeho záznamy příslušnými činovníky použity jako podklad pro správné rozhodnutí.

7) Poté, co atlet zaujme konečnou startovní polohu, nesmí zahájit další startovní pohyb dříve, než zazní výstřel. Pokud podle rozhodnutí startéra (vč. ve smyslu P129.6) tak atlet učiní dříve, dopustil se tím chybného startu.

POZN.1: Jakýkoliv pohyb atleta, aniž noha/nohy atleta ztratí kontakt s nožní podpěrou startovního bloku, nebo ruka či obě ruce ztratí kontakt se zemí, nesmí být považován za zahájení startovního pohybu. Tyto okolnosti mohou být, pokud tak rozhodne rozhodčí, předmětem disciplinárního varování nebo diskvalifikace.

Nicméně pokud startér rozhodne, že atlet ještě před výstřelem zahájil pohyb, který nebyl zastaven a pokračoval i po výstřelu, jedná se chybný start.

POZN.2: Pokud se více atletů, nacházející se ve startovní poloze, má sklon ke ztrátě rovnováhy a je-li tento pohyb považován za neúmyslný, je třeba start považovat za „neklidný“. Pokud je atlet vytlačen nebo vystrčen přes startovní čáru před startem, nebude potrestán. Kterýkoliv atlet, který tuto kolizi vyvolal, může být potrestán disciplinárním varováním nebo diskvalifikací.

8) Vyjma soutěží ve víceboji každý atlet, který způsobí chybný start, musí být startérem ze závodu vyloučen.

Pro víceboje viz P200.8.c).

POZN.: Jestliže jeden nebo více atletů způsobí chybný start, jsou ostatní zpravidla strženi k následování. Přísně vzato, kterýkoliv atlet, který tak učinil, se dopustil chybného startu. Startér však napomene nebo vyloučí ze závodu pouze toho atleta nebo ty atlety, kteří chybný start zavinili. To může znamenat, že může být napomenuto nebo vyloučeno i více atletů než jeden. Jestliže chybný start nezavinil žádný z atletů, nesmí být nikdo napomenut. Pokud nebyl chybný start způsoben některým ze atletů, nebude nikdo vyloučen (napomenut) a všem atletům bude ukázána zelená karta.

9) V případě chybného startu postupuje asistent startéra následujícím způsobem:

Vyjma soutěže ve vícebojích, atlet(i), který (kteří) způsobil(i) chybný start je (jsou) diskvalifikován(i) a musí před ním (nimi) být zvednuta červenočerná karta (úhlopříčně dělená).

V soutěžích ve vícebojích, v případě prvního chybného startu je atlet, který se chybného startu dopustil napomenut zvednutím žlutočerné karty (úhlopříčně dělené) před ním. Současně je umístěna rovněž na označení jeho dráhy (pokud existuje). Současně jsou žlutočernou kartou varováni i ostatní účastníci daného běhu na znamení, že každý viník dalšího

chybného startu bude diskvalifikován. Pokud následně kdokoliv v daném běhu způsobí chybný start, bude diskvalifikován zvednutím červenočerné karty.

Pokud je použito označení drah, které to umožňuje, a atletovi, který je zodpovědný za chybný start, je ukázána karta, je na tomto označení vyvěšen odpovídající ukazatel.

Pozn.: Pro soutěže žactva v rámci ČR platí: V každém běhu je možný pouze jediný chybný start bez diskvalifikace atleta (atletů), který (kteří) jej způsobil(i). Kterýkoliv atlet, který způsobí další chybný start v témže běhu, musí být ze závodu vyloučen.

10) Jestliže se startér nebo kterýkoliv z jeho zástupců domnívá, že start neproběhl podle pravidel, vrátí běžce dalším výstřelem ze startovací pistole.

PRAVIDLO 163

Závod

1) Při závodech s alespoň jednou zatáčkou je směr běhu a chůze levotočivý, tj. atletova levá paže je blíže vnitřnímu okraji drah. Dráhy musí být číslovány tak, že levá vnitřní má číslo 1.

POZN.: Pokud to okolnosti a stav dráhy dovolují, mohou být běhy na rovince uskutečněné v opačném směru.

Překážení

2) Pokud je atlet strkán nebo blokován v průběhu závodu tak, že je mu bráněno v posunu vpřed, pak:

a) toto strkání nebo bránění je považováno za neúmyslné, nebo není zaviněno atletem blízkým (v kontaktu), vrchní rozhodčí, pokud je přesvědčen, že atlet (nebo jeho družstvo) byl vážně poškozen, může v souladu s P 125.7 nebo P146.4 nařídit opakování závodu (jedním, několika, nebo všemi atlety) nebo atletovi (družstvu) dovolit start v následujícím kole soutěže.

b) a vrchní rozhodčí zjistí, že strkání nebo bránění způsobil jiný atlet, může takového atleta (nebo družstvo) z běhu vyloučit. Vrchní rozhodčí, pokud je přesvědčen, že atlet (či jeho družstvo) byl vážně poškozen, může v souladu s P 125.7 nebo P146.4 nařídit

opakování závodu (jedním, několika nebo všemi atlety) bez účasti diskvalifikovaného atleta (nebo družstva) nebo dovolit kterémukoliv poškozenému atletovi (nebo družstvu) start v následujícím kole soutěže.

POZN.: V případech považovaných za dostatečně vážné lze uplatnit rovněž P125.5 a P145.2.

V obou případech P163.2.a) a b) takový atlet (nebo družstvo) musí dokončit soutěž s „bona fide“ úsilím.

Opuštění (vyšlápnutí z) dráhy

3)

a) Při všech bězích v oddělených drahách se každý atlet musí pohybovat v jemu přidělené dráze od startu až do cíle. Totéž platí pro kteroukoliv část závodu, která se musí běžet v drahách.

b) Ve všech závodech (nebo kterékoliv části závodu) které se neběží v drahách, atlet, běžící v zatáčce, ve vnější části běžeckého oválu dle 163.5.b), či v zakřiveném úseku dráhy před a za vodním příkopem při steeplechase, nesmí vykročit nebo běžet na nebo pod obrubníkem nebo čárou vyznačující příslušnou hranici zakřiveného úseku dráhy.

Pokud však, vyjma ustanovení P 163.4, je vrchní rozhodčí, na základě zprávy rozhodčího či úsekového rozhodčího nebo jinak, přesvědčen, že atlet toto pravidlo porušil, musí jej diskvalifikovat.

4) Atlet nebude diskvalifikován pokud

a) byl jiným vytlačen nebo přinucen vykročit ze své dráhy nebo na či přes obrubník, nebo

b) vykročí mimo svou dráhu na rovince, mimo rovné úseky dráhy před a za vodním příkopem při steeplechase či do vnější dráhy (po své pravé ruce) v zatáčce

nezískal tím žádnou materiální výhodu, a přitom nevrazil nebo nepřekážel jinému běžci. Pokud materiální výhodu získal, atlet musí být diskvalifikován.

POZN.: Materiální výhoda zahrnuje zlepšení vlastní pozice, vč. uvolnění se z „uzavření“ v klubku běžců tím, že vykročí nebo běží vlevo od vnitřní hraniční čáry běžeckého oválu.

5) Při soutěžích uvedených v P1.1. a kde to je vhodné i v ostatních soutěžích:

a) běh na 800 m se musí běžet v drahách až po přední hranu obloukové čáry, kde závodníci mohou opustit své dráhy. Čára opuštění drah (seběhnutí k obrubníku) je oblouková čára vyznačená na výběhu z první zatáčky, vyznačená v šíři 50 mm napříč drahami. Pro usnadnění identifikace čáry dovolující běžcům seběhnout do první dráhy, musí být na čarách, bezprostředně před průsečíky obloukové čáry s čarami vymezujícími jednotlivé dráhy, umístěny malé kužely nebo hranoly nebo jiné vhodné značky, 50 x 50 mm, jejichž výška nepřesáhne 0,15 m, a jejichž barva je odlišná od barvy obloukové čáry.

POZN.: V soutěžích uvedených v P 1.d) a h) se účastníci mohou dohodnout, že se nepoběží v drahách.

Pozn.: Ustanovení POZN. platí i pro soutěže ČAS.

b) Při účasti více než 12 běžců v bězích na 1000 m, 2000 m, 3000 m, 5000 m nebo 10000 m je možno startující rozdělit do dvou skupin, z nichž první skupina, čítající přibližně dvě třetiny startovního pole, bude startovat z řádné zakřivené startovní čáry a druhá skupina ze samostatné vnější startovní čáry, vyznačené napříč vnější polovinou běžeckých drah. Druhá skupina poběží ve své polovině drah až na konec první zatáčky, která bude vyznačena kužely nebo praporky, jak je ustanoveno v P160.1.

Samostatná vnější zakřivená startovní čára musí být vyznačena tak, aby všichni závodníci běželi stejnou vzdálenost.

Oblouková čára pro běh na 800 m označuje místo, kde se závodníci vnější skupiny běhu na 2000 m a 10000 m mohou připojit k běžcům, kteří vyběhli ze základní startovní čáry.

Na začátku cílové rovinky musí být obdobně vyznačeno, kde se běžci vnější skupiny při bězích na 1000 m, 3000 m a 5000 m mohou připojit k atletům, kteří vyběhli ze základní startovní čáry. Toto vyznačení je možné provést značkou 50 mm x 50 mm na čáře mezi čtvrtou a pátou dráhou (resp. třetí a čtvrtou při šesti drahách). Bezprostředně před

touto značkou bude až do spojení obou skupin umístěn kužel nebo

praporek.

c) Pokud atlet nedodrží toto pravidlo, bude diskvalifikován. V případě běhu rozestavného bude diskvalifikováno jeho družstvo.

Opuštění běžeckého oválu

6) Xxxxx, který dobrovolně opustí běžecký ovál, nesmí v závodě pokračovat a v zápisu bude uvedeno, že běh nedokončil. Pokud se atlet pokusí do závodu vrátit, bude hlavním rozhodčím diskvalifikován.

Kontrolní značky

7) S výjimkou ustanovení P170.4, na úsecích rozestavných běhů, které se běží v drahách, si závodníci nesmějí dělat na běžeckém oválu kontrolní značky nebo na něm či podél něho umisťovat předměty, sloužící jako pomocné body. Rozhodčí musí příslušného atleta upozornit, aby značku nebo předmět upravil nebo odstranil značku nebo předmět, který neodpovídá tomuto pravidlu. Pokud tak neučiní, musí je odstranit rozhodčí.

POZN.: Vážnější případy mohou být dále projednány podle P125.5 a P145.2.

Měření rychlosti větru

8) Všechny větroměry musí být vyrobené a kalibrované podle mezinárodních norem. Přesnost měřícího zařízení použitého při soutěži musí být ověřena příslušnou organizací akreditovanou u národního metrologického ústavu.

9) Větroměr jiného než mechanického principu musí být použit při všech mezinárodních soutěžích uvedených v P1.a) až h) a u všech výkonů, které budou předloženy k ratifikaci jako světové rekordy.

Pokud je použit mechanický větroměr, má být opatřen vhodnou ochranou proti vlivu jakéhokoliv bočního větru. Při použití trubky má být její délka na obě strany od měřícího zařízení alespoň dvojnásobkem průměru trubky.

10) Vrchní rozhodčí běhů musí zajistit, aby při běžeckých soutěžích větroměr byl umístěn vedle první dráhy, ve vzdálenosti 50 m od cílové čáry. Měření musí být prováděno v úrovni 1,22 m od země a ve vzdálenosti do 2 m od okraje běžeckého oválu.

11) Větroměr může být spouštěn a zastavován automaticky, nebo na dálku

a jeho údaj přenášen přímo do počítače soutěže.

12) Rychlost větru musí být měřena od záblesku/kouře startérovy pistole nebo jiného schváleného startovacího zařízení po dále uvedenou dobu:

100 m 10 sekund

100 m překážek 13 sekund

110 m překážek 13 sekund

V běhu na 200 m musí být rychlost větru měřena po dobu deseti sekund od okamžiku, kdy vedoucí atlet vběhne do cílové rovinky.

13) Rychlost větru musí být odečtena v metrech za sekundu, údaje zaokrouhlené na nejblíže vyšší desetinu (m/s) v kladném smyslu. (tzn., že údaj +2,01 m/s bude zaznamenán jako +2,1 m/s a údaj -2,01 m/s jako - 2,0 m/s.). Měřiče s digitálním ukazatelem se čtením v desetinách m/s musí odpovídat tomuto pravidlu.

Hlášení mezičasů

14) Průběžné mezičasy a předběžné časy vítězů mohou být úředně oznamovány určenou osobou nebo uvedeny na výsledkové tabuli. Jinak takové údaje nesmějí osoby v soutěžním sektoru hlásit atletům bez předběžného souhlasu příslušného vrchního rozhodčího. Takový souhlas je možno dát jen tehdy, pokud závodníci nemají k dispozici žádný viditelný ukazatel času v určitém místě a pokud jsou tyto časy sděleny i ostatním atletům.

Závodníci, kterým byly mezičasy sděleny jinak, než dovoluje toto pravidlo, jsou považováni za atlet, kteří přijali nepovolenou pomoc a vztahuje se na ně ustanovení P144.2.

POZN.: Soutěžním sektorem, který obvykle má i fyzické ohraničení, se pro tento účel rozumí oblast, kde se soutěž koná a kam je přístup povolen pouze sportovcům a osobám oprávněným v souladu s příslušnými pravidly a předpisy.

Osvěžení

15)

a) Při soutěžích na dráze na 5 km a delších může pořadatel poskytnout

atletům osvěžení, pokud k tomu povětrnostní podmínky opravňují.

b) V bězích na dráze delších než 10000 m musí být poskytnuto osvěžení ve formě pitné vody a vody na opláchnutí. Osvěžení může být poskytnuto buď pořadatelem soutěže nebo atlety a musí být snadno dosažitelné samotnými atlety nebo předáno přímo do rukou atleta prostřednictvím oprávněných osob. Osvěžení dodané atlety musí být pod dohledem pořadatelem určených činovníků od okamžiku, kdy toto osvěžení atlet nebo jeho zástupce předloží. Tito činovníci musí zajistit, že osvěžení nebylo vyměněno nebo jakkoliv upraveno.

c) Atlet, který obdrží nebo přijme občerstvení nebo osvěžení mimo určenou stanici pro občerstvení, pokud se nejedná o lékařské důvody a není přijato od nebo pod dozorem rozhodčích závodu, nebo přijme občerstvení od jiného atleta, bude při prvním provinění varován vrchním rozhodčím ukázáním žluté karty. Při druhém takovém provinění vrchní rozhodčí atleta diskvalifikuje ukázáním červené karty. Atlet pak musí běžecký ovál ihned opustit.

POZN.: Atlet může občerstvení obdržet od jiného atleta nebo mu předat občerstvení, vodu nebo houby, pokud je nese od startu nebo je vzal či obdržel na oficiální stanici. Nicméně trvalá pomoc mezi dvěma nebo více atlety takovým způsobem může být považovaná za nedovolenou dopomoc a mohou být proto uplatněna varování nebo diskvalifikace, jak je uvedeno výše.

31) Rychlost větru musí být rovněž měřena

při běhu na 50 a 60 m po dobu 5 sekund, při běhu na 80 m překážek po dobu 10 sekund při běhu na 150 m stejné jako pro 200 m

PRAVIDLO 164

Cíl

1) Cíl závodu musí být vyznačen bílou čarou širokou 50 mm.

POZN.: Při bězích konaných mimo stadion může být cílová čára široká až 0,30 m a může být jakékoliv barvy výrazně kontrastní vůči podkladu.

2) Umístění atletů v cíli musí být stanoveno podle pořadí, v němž kterákoliv část jejich těla (tj. trupu, nikoliv hlavy, krku, paží, nohou, rukou či chodidel) dosáhne svislé roviny proložené bližším okrajem cílové čáry, jak definováno výše.

Pozn.: Doporučuje se snímat dobíhající atlety kamerou, která je nasměrovaná proti směru běhu.

3) Při závodech, kde rozhoduje vzdálenost dosažená za stanovenou dobu, musí startér vystřelit přesně jednu minutu před koncem závodu, aby upozornil atlety a rozhodčí, že se blíží konec závodu. Startér se musí řídit pokyny vedoucího časoměřiče. Přesně v okamžiku, kdy uplyne stanovená doba, oznámí startér ukončení závodu dalším výstřelem. V tomto okamžiku musí určení rozhodčí vyznačit místo, kde se každý atlet naposledy dotkl dráhy těsně před výstřelem nebo současně s ním.

Dosažená vzdálenost musí být změřena k nejbližšímu celému metru před touto značkou ve směru běhu. Před startem závodu musí být každému atletovi přidělen alespoň jeden rozhodčí k vyznačení dosažené vzdálenosti. POZN.: IAAF Manuál pro pořádání závodu v běhu na jednu hodinu je možno stáhnout z webových stránek IAAF.

Pravidlo 165

Měření časů, cílová kamera

1) Oficiální časy musí být měřeny jedním ze tří způsobů:

a) ručním měřením,

b) plně automaticky pomocí cílové kamery,

c) čipovým časoměrným systémem, tj. systémem pracujícím s prvky (čipy/transpondéry) pro automatický záznam průchodu atleta metou, avšak pouze při soutěžích podle P230, P240 a P250.

2) V souladu s P165.1.a) a b) časy musí být měřeny do okamžiku, kdy kterákoliv část těla atleta (tj. trup, nikoliv hlava, krk, paže, noha, ruka,

chodidlo) dosáhne svislé roviny procházející okrajem cílové čáry bližším

startu.

3) Musí být zaznamenány časy všech atletů v cíli. Je-li možné, navíc též mezičasy na každé kolo při bězích na 800 m a delších a mezičasy na každý kilometr při bězích na 3000 m a delších.

Ruční měření časů

4) Časoměřiči musí být v rovině cílové čáry a, pokud je to možné, vně běžeckého oválu. Pokud je možné, jsou vzdáleni alespoň 5 metrů od vnější dráhy. Pro dobrý výhled všech časoměřičů na cílovou čáru se užije vyvýšeného stanoviště.

5) Časoměřiči musí užívat ručně ovládaná elektronická zařízení pro měření času s digitálním čtením. Tato zařízení se v pravidlech IAAF nazývají stopkami.

6) Mezičasy dle P165.3 musí být měřeny určenými časoměřiči pomocí stopek, jimiž lze měřit více časů, nebo dalšími časoměřiči nebo čipy.

7) Časy musí být měřeny od záblesku či kouře pistole nebo schváleného startovacího zařízení.

8) Tři určení časoměřiči, z nichž jedním musí být vedoucí časoměřič, a dále jeden nebo dva náhradní časoměřiči, musí měřit čas vítěze každého běhu a jakékoliv výkony pro rekordní účely (u vícebojů viz P200.8.b). K časům zaznamenaným náhradními časoměřiči se přihlíží jen tehdy, pokud stopky některého úředního časoměřiče nezaznamenají správný čas. V takovém případě se berou v úvahu časy náhradních časoměřičů, a to v předem stanoveném pořadí, takže úřední čas vítěze je vždy zaznamenán trojími stopkami.

9) Každý časoměřič musí pracovat nezávisle na ostatních, nesmí nikomu ukazovat své stopky nebo se o čase s někým domlouval. Svůj čas zapíše na úřední formulář, který po podepsání předá vedoucímu časoměřiči, který si může na stopkách každého časoměřiče ověřit oznámený čas.

10) Všechny ručně měřené časy musí být:

a) při bězích na dráze odečítány s přesností desetinu sekundy, naměřené časy, které na druhém desetinném místě nekončí nulou, musí být zaokrouhleny na nejblíže vyšší celou desetinu sekundy, např. změřený čas 10,11 musí být zaznamenán jako 10,2.

b) Při závodech konaných částečně nebo zcela mimo stadion odečítány na nejblíže vyšší celou sekundu, např. naměřený čas 2:09:44,3 musí být zaznamenán jako 2:09:45.

11) Pokud po úpravě, jak je uvedeno výše, souhlasí pouze údaj dvou ze tří stopek, pak je úředním časem údaj naměřený oběma souhlasícími stopkami. Pokud se rozcházejí údaje všech tří stopek, je úředním časem střední údaj. Jsou-li k dispozici pouze dva údaje, které se navzájem liší, musí být úředním časem horší údaj.

12) Vedoucí časoměřič stanoví úřední čas každého atleta, přičemž musí uplatňovat příslušná ustanovení tohoto pravidla a připraví výsledky pro zveřejnění.

Plně automatické časoměrné zařízení

13) Plně automatické časoměrné zařízení (dále cílová kamera), odpovídající pravidlům IAAF, má být používána při všech soutěžích.

Systém

14) Systém musí být testován a mít certifikát přesnosti vydaný během 4 let před soutěží a dále:

a) systém musí zaznamenávat cíl kamerou umístěnou v prodloužení cíle a poskytovat kompozitní obrázky.

i) Pro soutěže uvedené v P1.1 musí být kompozitní obraz složený z alespoň 1000 záběrů za sekundu.

ii) Pro ostatní soutěže musí být kompozitní obraz složený

z alespoň 100 záběrů za sekundu.

V obou případech musí být obraz synchronizovaný s časovou stupnicí se stejnoměrným dělením po 0,01 s.

b) systém musí být spouštěn automaticky signálem startéra tak, že celkové zpoždění mezi signálem z hlavně nebo jeho ekvivalentní vizuální indikací a spuštěním časoměrného systému je neměnné a rovné či menší než 0,001 sekunda.

15) Pro ověření přesného postavení cílové kamery a usnadnění čtení jejího záznamu musí být průsečíky čar vymezujících jednotlivé dráhy s cílovou čarou vhodně vyznačeny černou barvou. Toto označení nesmí zasahovat před náběžnou hranu cílové čáry a nesmí zasahovat dále než 20 mm za tuto hranu. Podobné černé značky mohou být provedeny na každé straně průsečíků čar oddělujících jednotlivé dráhy s cílovou čárou pro usnadnění odečtu.

16) Umístění jsou ze záznamu odečítány pomocí kursoru, který zaručuje kolmé postavení odečítací rysky vůči časové stupnici.

17) Systém musí automaticky zaznamenávat časy atletů v cíli a musí být schopný poskytnout tištěný obraz, který ukazuje čas kteréhokoliv atleta. Navíc systém musí poskytnout tabulkový přehled ukazující časy nebo jiné výsledky každého atleta. Následné změny automatických stanovených hodnot a ručně vložené údaje (doba startu, ukončení závodu) musí být systémem zaznamenány automaticky na časové stupnici a tabulkovém přehledu.

18) Časoměrné zařízení, které pracuje automaticky buď pouze při startu, nebo pouze v cíli, ale nikoliv v obou případech, nelze považovat ani za ruční, ani za automatickou časomíru, a nesmí být proto použito ke stanovení úředních časů. V takovém případě nemohou být časy odečtené na časové stupnici nikdy považovány za úřední, ale záznam lze použit jako průkazný materiál pro stanovení umístění atletů v cíli a časových intervalů mezi nimi.

POZN.: Není-li časoměrné zařízení spouštěno výstřelem startérovy pistole nebo schváleného startovacího zařízení, musí být tato skutečnost automaticky patrná ze záznamu.

Práce s cílovou kamerou

19) Vedoucí rozhodčí cílové kamery je zodpovědný za funkci systému. Před začátkem soutěží sejde s technickou obsluhou a seznámí se s činností systému a zkontroluje jednotlivá nastavení.

Před zahájením každého bloku soutěží vedoucí rozhodčí cílové kamery ve spolupráci vrchním rozhodčím pro běhy na dráze a startérem připraví kontrolu nulového časového údaje pro ověření, že zařízení je spouštěno automaticky signálem startéra nebo schváleného startovacího zařízení v souladu s P165.14.b) (tj. s přesností alespoň na 0,001 s).

Dohlíží na kontrolu funkce zařízení, a zda je (jsou) kamera (y) správně

v zákrytu s cílovou čárou.

20) Pokud je to možné, použijí se alespoň dvě cílové kamery, každá z jedné strany drah. Oba systémy mají být technicky zcela odděleny, tj. napájeny z různých zdrojů a mají zaznamenávat a přenášet signál startéra nebo schváleného startovacího zařízení samostatnými zařízeními nebo kabely. POZN.: Při použití více cílových kamer jedna z nich musí být technickým delegátem (nebo mezinárodním rozhodčím cílové kamery, je-li delegován) ještě před zahájením soutěží označena jako úřední. Časy a umístění stanovené ostatními kamerami se vezmou v úvahu pouze v případě pochybností o přesnosti měření úřední kamery nebo je-li potřeba dalšího snímku při řešení nejasností v pořadí v cíli (např. při překrytí atletů na úředním záběru).

21) Vedoucí rozhodčí cílové kamery spolu se svými asistenty musí stanovit umístění atletů a jimi dosažené časy. Umístění běžců a úřední časy zaznamená do úředního zápisu a po podpisu jej předá sekretáři soutěží.

22) Plně automatické elektrické měření musí být považováno za úřední, dokud příslušný rozhodčí nerozhodne, že provedené měření je z nějakého důvodu nepřesné. V takovém případě musí být jako úřední časy vzata měření záložních časoměřičů, pokud možno upravená na základě časových intervalů získaných z údajů cílové kamery.

23) Časy se musí z cílového záznamu odečítat takto:

a) Při všech závodech do 10 000 m vč., pokud čas není zaznamenán přesně na setinu sekundy, musí být odečtený čas zaokrouhlen a zaznamenán na nejbližší vyšší hodnotu v setinách sekundy, např. 26:17,533 musí být uveden jako 26:17,54.

b) Při všech delších závodech na dráze musí být všechny časy, které nekončí dvěma nulami, zaokrouhleny na nejblíže vyšší 0,1 sekundy a takto zaznamenány, např. čas 59:26,322 musí být zaznamenán jako 59:26,4.

c) Při všech závodech, které se částečně či zcela konají mimo stadion všechny časy nekončící třemi nulami musí být zaokrouhleny na nejblíže vyšší celou sekundu, např. dosažený čas 2:09:44,322 je zaznamenán jako 2:09:45.

Měření pomocí čipů (transpondérů)

24) Čipová časomíra, tj. časoměrný systém pracující s čipy (transpondéry, tj. prvky pro automatický záznam průchodu atleta startovní a cílovou čarou), odpovídající pravidlům IAAF, je dovolen pro soutěže podle P230 (pro závody, které neprobíhají pouze na stadionu), P240, P250, P251 a P252, pokud:

a) Systém nevyžaduje žádnou činnost atleta během soutěže, na startovní čáře či jakékoliv cílové čáře, a nezpůsobí žádné zpoždění ve zpracování výsledků.

b) Váha čipu a jeho krytu, které má atlet na sobě nebo na svém oblečení či obuvi, je nepodstatná.

c) Systém je spuštěn výstřelem startérovy pistole nebo je synchronizován se startovním signálem.

d) Zařízení použité na startu, podél tratě nebo na cílové čáře nepředstavuje pro atlety během soutěže žádnou podstatnou překážku nebo zábranu.

e) Při všech závodech musí být všechny časy, které nekončí nulou, zaokrouhleny a zaznamenány na nejbližší vyšší celou hodnotu, např. 2:09:44,3 musí být zaznamenán jako 2:09:45.

Pozn.: Pro běžecké a chodecké závody na silnici je oficiálním časem doba, která uplyne mezi výstřelem startéra (nebo synchronizovaného startovního signálu) a okamžikem, kdy atlet překročí cílovou čáru. Xxxxxxxx, který překročí startovní čáru po výstřelu startéra, je možno sdělit čas, který uplynul od překročení startovní čáry do překročení cílové čáry, ale tento čas nebude považován za oficiální. Pořadí, ve kterém závodníci překročili cílovou čáru, bude považováno za oficiální pořadí v cíli.

f) Zatímco zaznamenané pořadí v cíli a časy mohou být povařovány za oficiální, pokud je vyžadováno, musí být uplatněna P164.2 a P165.2. POZN.: Doporučuje se, aby stanovení správného pořadí v cíli a identifikaci atletů zajišťovali též rozhodčí nebo byl použit videozáznam.

25) Vedoucí rozhodčí čipové časomíry je zodpovědný za správnou funkci systému. Před zahájením soutěže se setká s technickou obsluhou, seznámí se s činností systému a zkontroluje jednotlivá nastavení. Dohlíží na zkoušku systému a ujistí se, že čip při průchodu přes cílovou čáru zaznamená čas atleta. Spolu s vrchním rozhodčím se ujistí, že je zajištěno, pokud je to nezbytné, uplatnění P165.24.f).

PRAVIDLO 166

Nasazování a kvalifikace v soutěžích na dráze

Kvalifikační kola

1) Kvalifikační kola (rozběhy, meziběhy, semifinále) v běžeckých soutěžích se konají, pokud počet startujících nedovoluje, aby soutěž mohla řádně proběhnout v jediném kole (finále). Konají-li se kvalifikační kola, musí jimi projít všichni startující a do dalšího kola se kvalifikovat, vyjma případů, kdy vyjma případů, kdy řídící orgán dané soutěže rozhodne, že v jedné nebo více jednotlivých soutěží se uskuteční předběžné kvalifikační kolo (nebo kola) a to buď během dané soutěže, nebo při jedné nebo více předcházejících soutěží. Toto předběžné kvalifikační kolo rozhodne o některých nebo o všech atletech, kteří budou oprávnění

soutěžit v některém z dalších kol soutěže. Takový postup a další podmínky (jako je dosažení stanoveného výkonu během stanovené doby, dosažení stanoveného umístění v předem určených soutěžích nebo umístění na žebříčku), za nichž je atlet oprávněn k účasti v určitém kole soutěže, musí být stanoveno v rozpisu daných soutěží. POZN.: viz též P146.4.c).

2) Kvalifikační kola v běžeckých disciplínách musí sestavovat jmenovaní techničtí delegáti, jak je dále uvedeno. Pokud nebyl jmenován žádný technický delegát, nasazení provede pořadatel.

a) Předpisy (soutěžní řád) každé soutěže mají zahrnovat tabulky, podle nichž, pokud nenastanou mimořádné okolnosti, bude určen počet kol, počet (roz)běhů v jednotlivých kolech a kvalifikační postup, tj. kdo postoupí podle umístění a kdo podle dosaženého času. Taková informace bude stanovena rovněž pro předběžnou kvalifikaci.

Tabulky, které lze použít, pokud neexistují jakákoliv ustanovení v příslušných předpisech nebo ustanoveních pořadatele, budou uveřejněny na webových stránkách IAAF.

b) Kdykoliv je to možné, mají být reprezentanti jednoho státu či družstva rozděleni do různých běhů ve všech kvalifikačních kolech dané soutěže. Při aplikaci tohoto ustanovení po prvním kole lze požadované vzájemné přesuny mezi jednotlivými běhy provést atlety nasazenými do stejné „skupiny drah“ podle P166.4.b).

c) Při sestavování rozběhů se doporučuje vzít v úvahu co nejvíce informací o výkonnosti atletů a jednotlivé běhy obsadit tak, aby se za normálních okolností do finále probojovali nejlepší závodníci.

Pozn.: Tohoto ustanovení se obdobným způsobem použije i při soutěžích klubových družstev, a to jak při soutěžích národních, tak i mezinárodních.

Seřazení běžců a rozdělení do jednotlivých běhů

3) Atlet jsou do jednotlivých běhů rozděleni následujícím způsobem:

a) Pro první kolo budou závodníci rozdělení střídavým (cik-cak) způsobem na základě příslušného seznamu platných výkonů dosažených v předem daném údobí.

b) Po prvním kole musí být závodníci nasazování do běhů v následujícím kole tímto postupem:

i) Pro běhy od 100 m do 400 m včetně a běhy štafetové do 4x400 m včetně podle umístění a časů z každého přecházejícího kola. Pro tento účel budou závodníci seřazeni následovně:

(1) nejrychlejší vítěz rozběhů,

(2) druhý nejrychlejší vítěz rozběhů,

(3) třetí nejrychlejší vítěz rozběhů atd.,

(4) nejrychlejší atlet na druhém místě v rozbězích,

(5) druhý nejrychlejší atlet na druhém místě,

(6) třetí nejrychlejší atlet na druhém místě atd., načež následuje:

(7) nejrychlejší atlet postupující podle dosaženého času,

(8) druhý nejrychlejší atlet postupující podle času,

(9) třetí nejrychlejší atlet postupující podle času atd.

ii) Pro ostatní běžecké disciplíny zůstává původní seznam startujících dle výkonnosti pro nasazování v dalších kolech v platnosti a mění se jen na základě zlepšení dosažených v předcházejících kolech.

c) Závodníci jsou poté do jednotlivých běhů nasazeni střídavým systémem dle následujícího příkladu pro tři běhy A, B, a C

A 1 6 7 12 13 18 19 24

B 2 5 8 11 14 17 20 23

C 3 4 9 10 15 16 21 22

d) V každém případě pořadí, v němž budou běhy odstartovány, musí být určeno losem poté, co bylo rozhodnuto o jejich obsazení.

Rozdělení do drah

4) V bězích od 100 m do 800 m vč. a v rozestavných bězích do 4x400 m vč., kde se konají kvalifikační kola, se postupuje takto:

a) V prvém kole a kterémkoliv předběžném kvalifikačním kole podle P166.1 musí být obsazení drah určeno losem.

b) Pro další kola jsou závodníci seřazení na základě výsledků předcházejícího kola podle postupu uvedeného v P166.3.b.i), pro běh na 800 m podle P166.3.b.ii).

Dráhy jsou losovány ve třech skupinách:

i) V první skupině losují závodníci nebo týmy na prvních čtyřech místech o dráhy 3,4,5 a 6.

ii) Ve druhé skupině losují závodníci či týmy na pátých a šestých místech o postavení v drahách 7 a 8.

iii) Ve třetí skupině losují závodníci či týmy s nejnižším umístěním

o postavení v drahách 1 a 2.

POZN. 1: Je-li méně nebo více než osm drah, postupuje se obdobným způsobem s nutnou úpravou.

POZN. 2: V soutěžích uvedených v P1.1.d) až j) mohou v běhu na 800 m závodníci startovat po jednom nebo dvou v každé dráze nebo z hromadného startu z obloukové čáry. Při soutěžích uvedených v P1.1.a), b), c) to lze běžně uplatnit pouze v prvním kole, kromě stavu, kdy vlivem rovnosti umístění nebo rozhodnutím vrchního rozhodčího či jury postoupilo do následujícího kola více atletů, než se předpokládalo.

POZN. 3: V kterémkoliv běhu na 800, vč. finále, kde z jakéhokoliv důvodu má startovat více atletů, než je počet drah, technický delegát(i) rozhodne, do které dráhy bude nalosován více než jeden atlet.

POZN. 4: Pokud startuje méně atletů, než je počet drah, vnitřní (první) dráha má být ponechána volná.

5) Při soutěžích uvedených v P1.1.a), b), c), u běhů delších než 800 m, rozestavných běhů delších než 4x400 m a všech běhů, které probíhají přímo jako finálové, se dráhy, resp. pořadí na startu, stanoví losem.

6) Pokud se rozhodne, že místo kvalifikačních kol a finále proběhne soutěž jednorázově, v několika bězích, musí být v rozpisu soutěže uveden způsob nasazování atletů do jednotlivých běhů, losování drah a způsob stanovení konečného pořadí.

Pozn.: V soutěžích ČAS je rozhodující znění Soutěžního řádu pro daný rok.

7) Xxxxxxxx nesmí být dovoleno startovat v jiném běhu, než do kterého byl zařazen, vyjma okolností, které podle názoru technického delegáta nebo vrchního rozhodčího změnu ospravedlňují.

Pozn.: V oddílových soutěžích ČAS má stejné právo změny řídící pracovník soutěže.

Postupy z kvalifikačních kol

8) Z každého kvalifikačního běhu musí do dalšího kola postoupit alespoň první dva závodníci, je-li to možné, doporučuje se postup min. prvních tří běžců. Vyjma situací, kdy platí P167, se další postupující mohou kvalifikovat do následujícího kola podle umístění či dosaženého času v souladu s P166.2, na základě příslušných ustanovení soutěžního řádu nebo z rozhodnutí Technického delegáta. V případě postupu dle dosažených časů je nezbytné použít pouze jediného časoměrného systému.

Jednodenní soutěže (mítinky)

9) Při soutěžích uvedených v P1.1.e), i) a j) mohou být běžci nasazeni, seřazeni nebo rozmístěni do drah podle příslušného soutěžního řádu nebo jakékoliv jiné metody stanovené pořadatelem, s níž jsou atlet nebo jejich zástupci seznámeni, nejlépe před vlastní soutěží.

Minimální doba mezi soutěžními koly

10) Tam, kde je to uskutečnitelné, je třeba dodržet následující minimální dobu mezi posledním během jednoho kvalifikačního kola a prvním během následujícího kola nebo finálovou soutěží:

do 200 m vč. 45 minut

nad 200 m do 1000 m vč. 90 minut

nad 1000 m alespoň do následujícího dne

31) Při soutěžích ČAS se nasazování a postup do dalších kol řídí obdobnými pravidly. Zodpovědným za konečné rozhodnutí je řídící orgán soutěže.

Pozn.: V soutěžích oddílových družstev může takováto pořadí stanovit příslušný řídící pracovník soutěže.

PRAVIDLO 167

Rovnost výkonů

1) Pokud rozhodčí v cíli nebo rozhodčí cílové kamery nemohou stanovit pořadí atletů ve smyslu ustanovení P164.2, P165.18, P165.21 nebo P165.24 (podle okolností), musí být rozhodnuto, že došlo ke shodě umístění a tato shoda zůstává v platnosti.

Rovnost při řazení dle dosažených výkonů

2) Pokud dojde k rovnosti při seřazování atletů podle výkonů podle P166.3.b), vedoucí rozhodčí cílové kamery musí vzít v úvahu skutečně zaznamenané časy na tisíciny sekundy. Pokud jsou i tak časy stejné, rozhoduje o lepším postavení v žebříčku los.

Pozn.: Pokud cílová kamera dovoluje odečtení času na desetitisíciny sekundy, je třeba vzít v úvahu takový čas.

Rovnost na posledním místě pro postup podle umístění

3) Pokud i po uplatnění P167.1 trvá shoda na postupovém místě podle umístění, a je k dispozici místo nebo dráha (vč. sdílení drah v běhu na 800 m), postupují do dalšího kola oba běžci ve shodě. Pokud je to neproveditelné, rozhodne o postupu do dalšího kola los.

4) Při rozhodování o postupu z kteréhokoliv kvalifikačního kola do dalšího kola soutěže na základě umístění a času (např. první tři z každého ze dvou běhů plus další dva nejrychlejší) a na posledním postupovém místě je shoda umístění na postupovém místě podle pořadí v cíli, je odpovídajícím počtem snížen počet atletů postupujících časem.

Rovnost na posledním místě pro postup podle časů

5) Pokud dojde ke shodě na posledním místě při postupu podle dosažených časů, vedoucí rozhodčí cílové kamery musí vzít v úvahu skutečně zaznamenané časy na tisíciny sekundy. Pokud jsou i tak časy stejné a je k dispozici místo nebo dráha (vč. sdílení drah v běhu na 800 m), postupují do dalšího kola oba běžci ve shodě. Není-li to neproveditelné, rozhodne o postupu do dalšího kola los.

PRAVIDLO 168

Běhy překážkové

1) Standardními délkami překážkových závodů jsou:

MUŽI, muži U20 (junioři) a U18 (dorostenci) 110 m 400 m ŽENY, ženy U20 (juniorky), U18 (dorostenky) 100 m 400 m

V každé dráze musí být sada 10 překážek, rozestavených dle tabulky:

	délka trati [m]	vzdálenosti [m]
		náběh na 1. překážku	mezi překážkami	doběh do cíle
muži xxx.+dorci	110	13,72	9,14	14,02
	400	45,00	35,00	40,00
xxxx xxx.+dorky	100	13,00	8,50	10,50
	400	45,00	35,00	40,00

Každá překážka musí být postavena tak, že základna překážky směřuje na stranu náběhu na překážku, přičemž hrana horní příčky, na straně náběhu na překážku, leží ve svislé rovině, procházející hranou příslušného značení dráhy, na straně náběhu.

2) Překážky musí být zhotoveny z kovu nebo jiného nekovového vhodného materiálu s horní příčkou ze dřeva nebo obdobného vhodného materiálu. Skládají se ze dvou základen a dvou stojanů nesoucích obdélníkový rám zesílený alespoň jednou příčkou. Stojany musí být upevněny na konci

základen. Překážka musí být zhotovena tak, že k jejímu poražení je třeba síly alespoň 3,6 kg působící vodorovně na střed horní hrany horní příčky. Výška překážky může být nastavitelná pro příslušný závod. Překážka musí být opatřena vyvažovacími závažími umístěnými v základnách, které musí být nastavitelné do takové polohy, aby při každé výšce překážky byla síla potřebná k poražení překážky rovna alespoň 3,6 kg, avšak nejvýše 4,0 kg. Maximální vodorovné vyhnutí horní příčky (vč. výchylky stojanů) při působení hmotnosti 10 kg ve vodorovném směru na střed příčky nesmí překročit 35 mm.

Obr. 168 - příklad provedení překážky

3) Rozměry. Standardní výšky (m) překážek jsou:

Trať/kateg. muži junioři dorostenci ženy/xxxxxxxx xxxxxxxxxx 100/110 m 1,067 0,991 0,914 0,838 0,762

400 m 0,914 0,914 0,838 0,762 0,762

POZN.: Pro soutěže juniorů na 110 m je přípustná výška překážek až 1,00 m. Pozn.: Pro závody ČAS platí výšky překážek podle soutěžního řádu.

Není-li uvedeno jinak, je pro předepsanou výšku překážek povolena tolerance 3 mm.Kromě zde uvedených výšek musí mít překážky šířku v rozmezí od 1,18 do 1,20 m, délku základny nejvýše 0,70 m a celková hmotnost překážky nesmí být menší než 10 kg.

4) Horní příčka musí být 70 mm (± 5 mm) vysoká, o tloušťce 10 až 25 mm a její horní hrany musí být zaobleny. Příčka musí být na obou koncích dobře upevněna.

5) Horní příčka je pruhovaná černobíle nebo jinými výrazně kontrastními barvami (kontrastními i vůči okolí), a to tak, že světlejší pruhy jsou na okrajích příčky a jsou nejméně 225 mm široké. Musí mát takovou barvu, aby byly viditelné pro všechny vidoucí běžce.

6) Všechny běhy musí být běženy v drahách. Každý atlet musí přejít přes překážky ve své dráze a musí po celý závod setrvat ve své dráze, vyjma případů, kdy platí P163.4. Vyjma situace, kdy to neovlivní běh nebo nebude bránit jinému atletu či atletům v běhu, bude atlet rovněž diskvalifikován, pokud přímo nebo nepřímo srazí nebo výrazně posune překážku v jiné dráze.

7) Atlet musí překonat všechny překážky, jinak bude diskvalifikován.

Atlet bude diskvalifikován i v případě, že

a) při přechodu přes překážku vede chodidlo nebo nohu pod vodorovnou úrovní horní hrany (na jedné nebo druhé straně) kterékoliv překážky

b) podle názoru vrchního rozhodčího či vrchníka úmyslně porazí některou překážku.

POZN.: Pokud je toto pravidlo jinak dodrženo a nedojde k posunu překážky nebo jejího snížení jakýmkoliv způsobem, vč. naklonění v kterémkoliv směru, atlet může překážku překonat jakýmkoliv způsobem.

8) Vyjma případu uvedeného v P168.6 a P168.7) tohoto pravidla, sražení překážky nesmí být důvodem k diskvalifikaci ani na závadu vytvoření rekordu.

31) Kromě tratí uvedených v odst. 1 se pro jednotlivé kategorie pořádají závody na dále uvedených tratích.

Pro konstrukci překážek pro soutěže mužských i ženských složek platí ustanovení odstavců 2 až 5.

a) Tratě, překážky a jejich rozestavení pro mužské složky:

	Délka trati [m]
		výška překážky	náběh na 1. překážku	mezi překážkami	doběh do cíle	Počet překážek
muži junioři	200	0,762	18,29	18,29	17,10	10
	300	0,914	50,00	35,00	40,00	7
dorci	300	0,838	50,00	35,00	40,00	7
žáci starší	100	0,838	13,00	8,50	10,50	10
	200	0,762	18,29	18,29	17,10	10
žáci ml.	60	0,762	11,70	7,70	9,80	6

b) Tratě, překážky a jejich rozestavení pro ženské složky:

	Délka trati [m]
		výška překážky	náběh na 1. překážku	mezi překážkami	doběh do cíle	Počet překážek
ženy juniorky	200	0,762	18,29	18,29	17,10	10
	300	0,762	50,00	35,00	40,00	7
dorky	200	0,762	18,29	18,29	17,10	10
	300	0,762	50,00	35,00	40,00	7
žákyně starší	100	0,762	13,00	8,20	13,20	10
	200	0,762	18,29	18,29	17,10	10
žákyně ml.	60	0,762	11,70	7,70	9,80	6

PRAVIDLO 169

Steeplechase

1) Standardními vzdálenostmi jsou 2000 m a 3000 m.

2) V závodě na 3000 m musí atlet překonat 28 pevných překážek a 7 překážek s vodním příkopem, v závodě na 2000 m 18 pevných překážek a 5 překážek s vodním příkopem.

3) Při steeplechase závodě musí být v každém úplném kole překonáno 5 překážek, z nichž vodní příkop je čtvrtou v pořadí. Překážky mají být po trati rovnoměrně rozmístěny tak, že vzdálenost mezi nimi je přibližně jedna pětina jmenovité délky jednoho kola.

POZN. 1: Mezery mezi překážkami lze upravit tak, aby bezpečná vzdálenost od překážky či startovní čáry k následující překážce byla dodržena před i za cílovou čárou, jak je uvedeno v manuálu IAAF Atletická zařízení (IAAF Track and Field Facilities Manual).

POZN. 2: Při závodě na 2000 m překážek, pokud je vodní příkop uvnitř běžeckého oválu, je třeba překonat cílovou čáru dvakrát, než závodníci vběhnou do prvního kola s pěti překážkami.

4) V závodě na 3000 m se úsek od startu k počátku prvního úplného kola musí běžet bez překážek, které musí být odstraněny, dokud všichni závodníci tímto úsekem neproběhnou. V závodě na 2000 m je první překážkou třetí překážka úplného kola, první dvě překážky musí být během tohoto kola odstraněny. Vodní příkop v prvním kole je druhou, a v dalších kolech čtvrtou překážkou.

5) Překážky pro soutěž mužů musí být 0,914 m vysoké, (± 3 mm) a musí být min. 3,94 m široké. Pro soutěže žen musí být 0,762 m (± 3 mm) vysoké a min. 3,94 m široké. Průřez horního břevna každé překážky, včetně překážky u vodního příkopu, musí být 0,127 m2.

Obr. 169a – příklad provedení překážky

Hmotnost každé překážky musí být v rozmezí 80 až 100 kg a každá překážka musí mít na každé straně základnu širokou 1,20 až 1,40 m (viz obr. 169a).

Překážka na vodním příkopu musí být 3,66 m (± 0,02 m) široká a musí být pevně ukotvená v betonové stěně vodního příkopu tak, že je možný jen její minimální horizontální výkyv.

Horní břevno každé překážky musí být opatřeno pruhy v bílé a černé barvě nebo v jiných výrazně odlišných barvách (kontrastními i vůči okolí), a to tak, že světlejší pruhy, široké alespoň 225 mm, jsou na okrajích. Musí mát takovou barvu, aby byly viditelné pro všechny vidoucí běžce.

Překážka musí být na drahách umístěna tak, že alespoň 0,30 m délky horního břevna, měřeno od vnitřního okraje, zasahuje do vnitřního prostoru pole.

POZN.: Doporučuje se, aby první překážka v závodě byla široká min.5 m.

6) Vodní příkop, včetně překážky, musí být 3,66 m (± 2 cm) dlouhý a 4,00 m

(± 2 cm) široký.

Dno vodního příkopu musí být pokryto umělým povrchem nebo rohoží dostatečné tloušťky, zaručující bezpečný dopad běžců a poskytující dostatečnou oporu běžecké obuvi. Na začátku závodu musí být hladina vody v úrovni povrchu dráhy s odchylkou 2 cm. Hloubka vody na straně překážky musí být 0,70 m do vzdálenosti 0,30 m od překážky. Od tohoto místa musí dno plynule stoupat až na úroveň dráhy na opačném konci příkopu.

POZN.: Hloubka vody na straně překážky může být po délce asi 1,2 m snížena ze 70 cm na 50 cm. Sklon příkopu (12,4° ± 1°) musí zůstat tak, jak ukazuje obr. 169b. Doporučuje se, aby nové vodní příkopy měly nižší hloubku.

7) Každý atlet musí překonat (přeskočit nebo přebrodit) vodní příkop

a překonat každou překážku. Pokud tak neučiní, bude diskvalifikován.

Atlet bude rovněž diskvalifikován, pokud

a) došlápne stranou od vodního příkopu,

b) v okamžiku překonávání překážky je jeho chodidlo nebo noha vedle překážky (na jedné či druhé straně) pod vodorovnou úrovní horní plochy překážky.

Je-li toto pravidlo dodrženo, může atlet překonat překážku jakýmkoliv způsobem.

Obr. 169b - vodní příkop

31) V soutěžích řízených ČAS se rovněž vypisuje trať 1500 m, na níž je třeba překonat celkem 12 pevných překážek a 3 překážky s vodním příkopem. Výška překážek 0,762 m.

32) V závodě na 1500 m se úsek od startu k počátku prvního úplného kola musí běžet bez překážek, které musí být odstraněny, dokud všichni závodníci nevběhnou do prvního kola.

PRAVIDLO 170

Štafetové běhy

1) Standardními soutěžemi ve štafetových bězích jsou 4x100 m, 4x200 m, 4x400 m, 4x800 m, 100-200-300-400 m (sprinterská úseková štafeta), 0000- 000-000-0000 m (distanční úseková štafeta), 4x1500 m

POZN.: Štafetový běh 100-200-300-400 m lze běžet i v obráceném pořadí úseků. V takovém případě je třeba použít ustanovení P.170.14, P170.18, P170.19 a P170.20 v příslušně pozměněné podobě.

2) Úsekové čáry vymezující jednotlivé úseky štafetových běhů a hraniční čáry vymezující jednotlivá předávací území musí být 50 mm široké a vedené napříč příslušnými drahami.

3) Při štafetách na 4x100 m a 4x200 m a na prvním a druhém úseku štafety na 100-200-300-400 m je každé předávací území dlouhé 30 m, přičemž počáteční "čára se zaškrtnutím" (scratch line) je 20 m před čárou příslušného úseku a koncová "čára se zaškrtnutím" (scratch line) je 10 m za čárou daného úseku. Pro třetí předávku v běhu 100-200-300-400 m a všechny předávky běhů na 4x400m a delších jsou předávací území dlouhá 20 m, přičemž jejich středem je úseková čára příslušného úseku. Předávací území začíná a končí na hraně hraniční čáry bližší startu ve směru běhu. Pokud předávky probíhají v drahách, pověřený rozhodčí dbá na to, aby atleti byli rozmístění v jejich předávacím území. Pověřený rozhodčí současně dbá na dodržení pravidla P170.4.

4) V úsecích, které se běží v drahách, si atlet může ve své vlastní dráze udělat jednu kontrolní značku pomocí přilnavé pásky o rozměru max. 0,05 x 0,40 m, výrazné barvy, kterou nelze zaměnit se stálým značením drah. Jiné

kontrolní značky nemohou být v žádném případě použity. Rozhodčí musí příslušného atleta upozornit, aby upravil nebo odstranil jakoukoliv značku, která neodpovídá tomuto pravidlu. Pokud tak neučiní, musí je odstranit rozhodčí.

POZN.: Vážnější případy mohou být dále projednány podle P125.5

a P145.2.

Pozn.: Na škvárové nebo travnaté dráze si běžci mohou udělat kontrolní značku ve vlastní dráze vrypem do povrchu dráhy.

5) Štafetový kolík musí být duté těleso kruhového průřezu, hladkého povrchu, zhotovené ze dřeva, kovu nebo jiného tuhého materiálu z jednoho kusu, jehož délka musí 280 být až 300 mm. Kolík musí mít vnější průměr 40 mm ± 2 mm a nesmí mít hmotnost menší než 50 gramů. Kolík může být barevný, aby byl jasně viditelný během závodu.

6)

a) Ve všech štafetových bězích konaných na stadionu musí být použit kolík, který musí být nesen v ruce po celý závod. Alespoň v soutěžích uvedených v P1.1.a), b), c) a f) musí být každý kolík očíslovaný a rozdílné barvy a může v něm být zabudovaný čip.

POZN.: Pokud je to možné, barva kolíku přidělená pro každou z drah

nebo pozici na startu má být uvedená ve startovní listině.

b) Závodníci nesmějí mít rukavice nebo nanášet na ruce materiál nebo látku (jinou než povolenou podle P144.4.c)), umožňující lepší držení kolíku.

c) Pokud xxxxx upadne na zem, musí jej zvednout atlet, který jej upustil, smí přitom opustit svou dráhu, nesmí si však takto zkrátit trať. Navíc, pokud kolík upadne tak, že se dostane mimo dráhu nebo dopředu (vč. překročení cílové čáry), atlet, který jej upustil a znovu uchopil, se musí vrátit do místa, kde kolík držel před upuštěním a teprve potom může pokračovat v závodě. Pokud je toto ustanovení dodrženo a není bráněno v závodě jinému atletovi, upuštění kolíku nesmí být důvodem k diskvalifikaci.

Pokud atlet toto pravidlo nedodrží, jeho družstvo bude diskvalifikováno.

7) Při všech štafetových bězích musí být kolík předán uvnitř předávacího území. Předávka začíná v okamžiku, kdy se přebírající atlet poprvé kolíku dotkne a končí teprve v okamžiku, kdy je kolík pouze v ruce přebírajícího atleta. Rozhodující je poloha kolíku v předávacím území, nikoliv poloha těla nebo končetin atletů. Předání kolíku mimo předávací území znamená diskvalifikaci.

8) Do okamžiku, kdy je kolík pouze v ruce přebírajícího běžce, platí P163.3, pouze pro předávajícího běžce. Následně pak platí pouze pro přebírajícího běžce.

Navíc před obdržením kolíku i po jeho předání musí závodníci zůstat ve svých drahách nebo dodržet polohu až do doby, kdy je volná, aby nedošlo ke vzájemné kolizi. Pro tyto atlety P163.3 a P163.4 neplatí. Pokud však kterýkoliv atlet brání členu jiného družstva, vč. tím, že běží mimo postavení nebo dráhu, bude uplatněno P163.2.

9) Pokud během závodu atlet vezme nebo zvedne kolík jiného družstva, jeho družstvo bude diskvalifikováno. Pokud člen druhého družstva, které takto o svůj kolík přišlo, zvedne kolík prvního družstva a nezíská tím výhodu, druhé družstvo nebude postiženo penalizací.

10) Každý atlet družstva může běžet pouze jeden úsek. Členy družstva pro běh štafetový mohou být jen atleti uvedení ve startovní listině soutěží, ať již pro tuto či jinou disciplínu. Nicméně v sestavě, v níž družstvo soutěž ve štafetovém běhu zahájilo, je možno v dalších kolech vyměnit pouze dva atlety. Xxxxx, který po startu v předcházejícím kole byl v dalším kole nahrazen jiným běžcem, se již do družstva nemůže vrátit. Pokud některé družstvo poruší toto ustanovení, bude diskvalifikováno.

POZN.: Příslušný řídící orgán (pokud není, pak pořadatel) může v rozpisu soutěží stanovit, že během soutěže v běhu štafetovém může být použito více náhradníků než dva). Platí od 20.06.2018.

11) Složení družstva a pořadí jednotlivých běžců musí být úředně oznámeno nejpozději jednu hodinu před prvním příchodem do svolavatelny (tj. v čase,

kdy závodníci již musí být ve svolavatelně) pro účastníky prvního běhu každého kola. Pozdější změny mohou být provedeny pouze ze zdravotních důvodů, na základě ověření lékařem, který byl určen pořadatelem, a to pouze do konce doby vymezené pro prezentaci příslušného běhu (tj. v čase, kdy závodníci mají opustit svolavatelnu), v němž družstvo startuje. Družstvo musí startovat v uvedeném složení a pořadí jednotlivých běžců. Pokud některé družstvo poruší toto ustanovení, bude diskvalifikováno.

12) Štafetový běh 4x100 m se běží celý v drahách.

13) Štafetový běh 4x200 m lze běžet jedním z následujících způsobů:

a) pokud je to možné, zcela v drahách (čtyři zatáčky),

b) v drahách první dva úseky a část třetího úseku po nejbližší hranu čáry seběhu k mantinelu podle P163.5, kde běžci mohou své dráhy opustit (tj. celkem tři zatáčky v drahách),

c) první úsek v drahách po nejbližší hranu čáry seběhu k mantinelu podle P163.5, kde běžci mohou své dráhy opustit (tj. celkem jedna zatáčky v drahách).

POZN.: Pokud startují nejvýše čtyři týmy, a nelze použít variantu a), doporučuje se použít variantu c).

14) V štafetovém běhu 100-200-300-400 m se mají běžet v drahách první dva úseky a část třetího úseku po nejbližší hranu čáry seběhu k mantinelu podle P163.5, kde běžci mohou své dráhy opustit (tj. celkem dvě zatáčky v drahách).

15) Štafetový běh 4x400 m lze běžet jedním z následujících způsobů:

a) v drahách první úsek a část druhého úseku po nejbližší hranu čáry seběhu k mantinelu podle P163.5, kde běžci mohou své dráhy opustit (tj. celkem tři zatáčky v drahách).

b) v drahách první úsek po nejbližší hranu čáry seběhu k mantinelu podle P163.5, kde běžci mohou své dráhy opustit (tj. jedna zatáčka v drahách).

Pozn.: Pokud startují nejvýše čtyři týmy, doporučuje se způsob ad b).

16) Štafetový běh 4x800 m lze běžet jedním z následujících způsobů:

a) v drahách první úsek po nejbližší hranu čáry seběhu k mantinelu podle P163.5, kde běžci mohou své dráhy opustit (tj. jedna zatáčka v drahách),

b) bez rozdělení do drah.

17) Pokud atlet nedodrží ustanovení P170.13, P170.14, P170.15 nebo P170.16.a), bude jeho družstvo diskvalifikováno.

18) Štafetové běhy 0000-000-000-0000 m a 4x1500 m se běží bez rozdělení do

drah.

19) Při všech předávkách se závodníci musí rozbíhat uvnitř předávacího území. Pokud atlet poruší toto pravidlo, jeho družstvo bude diskvalifikováno.

20) Závodníci na třetím a čtvrtém úseku štafetového běhu na 4x400m a běžci na posledním úseku běhu na 1-2-3-400 m se za řízení určeným rozhodčím řadí do vyčkávací pozice na počátku předávacího území v pořadí (od vnitřní dráhy po vnější), v jakém přibíhající členové jednotlivých družstev doběhli do poslední zatáčky svých úseků. Toto své postavení na počátku předávacího území musí očekávající závodníci zachovat a nesmí je již měnit, i když se pořadí přibíhajících atletů mezitím změní. Pokud některý ze atletů toto ustanovení nedodrží, jeho družstvo bude diskvalifikováno.

POZN.: V běhu na 4x200 m, pokud není běžen celý v drahách, kde předcházející úsek se neběží v drahách, se závodníci řadí ve startovním pořadí (od vnitřní dráhy směrem ven).

21) V štafetových bězích, na úsecích, které se neběží v drahách, vč. běhů na 4x200, 4x400 m a běhu na 1-2-3-400m, mohou očekávající závodníci zaujmout postavení u vnitřního okraje dráhy podle toho, jak členové družstev dobíhají, pokud nestrkají nebo nepřekážejí jiným atletům v běhu. V bězích na 4x200, 4x400 m a běhu na 1-2-3-400 m však musí očekávající závodníci dodržet pořadí v souladu s P170.20. Pokud atlet poruší toto pravidlo, jeho družstvo bude diskvalifikováno.

31) Pro závod na 4x60 m platí stejná ustanovení jako pro 4x100 m.

32) Štafetový běh 4x300 m se běží obdobně jako 4x400m, jedním z dále uvedených způsobů:

a) Start s hendikepy 400 m + 800 m, běží se v drahách první úsek a část druhého úseku po nejbližší hranu čáry seběhu k mantinelu podle P163.5, kde běžci mohou své dráhy opustit (tj. celkem tři zatáčky v drahách). První předávka je na metě 100 m, posunutá o hendikepy na 800 m, druhá předávka na metě 200 m, a třetí předávka na metě 300 m. Všechna předávací území mají délku 20 m.

b) Start s hendikepy na 800 m, první úsek se běží v drahách po nejbližší hranu čáry seběhu k mantinelu podle P163.5, kde běžci mohou své dráhy opustit (tj. jedna zatáčka v drahách). Všechny předávky na metách 100 m, 200 m a 300 m mají předávací území o délce 20 m.

Pozn.: Pokud startují nejvýše čtyři týmy, doporučuje se způsob

ad b).

33) Štafetové běhy, kde první úsek je delší než 800 m, se startují

z hromadného startu, z obloukovité startovní čáry.

34) Štafetový běh na 100-200-300-400 m je možno běžet též v obráceném pořadí úseků, tj. 400-300-200-100 m, kdy se běží v drahách pouze první úsek a první zatáčka druhého úseku a závodníci pak sbíhají do první dráhy k vnitřnímu obrubníku. Čára pro seběhnutí do první dráhy musí být vyznačena v souladu s P 163.5. Startovní čáry na metě 200 m musí být dále posunuty o posuny startovních čar pro běh na 400 m (tj. celkem o odstupy na 200 m + 400 m).

Na všech předávkách se přebírající závodníci řadí od vnitřního obrubníku podle pořadí dobíhajících družstev, za dozoru rozhodčího.

35) Běh na 400-300-200-100 m je možno alternativně běžet tak, že závodníci na prvním úseku běží v drahách pouze první zatáčku, pak sbíhají do první dráhy k vnitřnímu obrubníku. Startovní čáry musí být proto stupňovitě posunuty stejně, jako jsou posunuty startovní čáry běhu na 800 m. Čára označující metu seběhnutí do první dráhy musí být vyznačena podle P163.5, resp. P 162.9.

Předávací území 1. předávky má úsekovou čáru na metě 200 m v první dráze.

Předávací území 2. předávky má úsekovou čáru na metě 300 m v první dráze.

Předávací území 3. předávky má úsekovou čáru na metě 100 m v první dráze.

Na všech předávkách se přebírající závodníci řadí od vnitřního obrubníku podle pořadí dobíhajících družstev, za dozoru rozhodčího.

Kapitola IV - SOUTĚŽE V POLI

PRAVIDLO 180

Všeobecná ustanovení – soutěže v poli

Zkušební pokusy v soutěžním sektoru

1) Před zahájením soutěže může mít každý atlet v soutěžním sektoru zkušební pokusy. V případě soutěží ve vrhu a hodech budou zkušební pokusy probíhat podle startovního pořadí a vždy za dozoru rozhodčího.

2) Po zahájení soutěže není atletům dovoleno používat pro cvičné účely

a) rozběhovou dráhu nebo odrazovou plochu;

b) skokanské tyče;

c) náčiní;

d) kruhy nebo plochu celého sektoru s náčiním, tak i bez něho.

Pozn.: Porušení tohoto ustanovení je důvodem k okamžitému vyloučení atleta z další účasti v disciplíně bez předchozího upozornění nebo varování žlutou kartou.

Značky

3)

a) Ve všech soutěžích v poli, kde se využívá rozběžiště, mohou být podél něho umístěny značky kromě skoku do výšky, kde mohou být značky umístěny na rozběžišti. Atlet může použít jednu nebo dvě kontrolní značky (dodané nebo schválené pořadatelem) pro usnadnění rozběhu a odrazu. Pokud výše uvedené značky nejsou k dispozici, může atlet použít přilnavou pásku, ale nikoliv křídu nebo podobnou substanci a ani nic jiného co zanechává nesmazatelnou stopu. Značky musí být umístěné podél rozběhové dráhy, vyjma skoku do výšky, kde mohou být značky umístěny na rozběžišti.

b) Při hodech z kruhu smí atlet použít pouze jednu značku. Tato značka může být umístěná pouze na zemi těsně za nebo přilehlá ke kruhu. Značka smí být na svém místě pouze po dobu trvání vlastního pokusu atleta a nesmí bránit rozhodčím ve výhledu. Žádné osobní značky nesmějí být umístěny v nebo vedle sektoru pro dopad náčiní.

POZN.: Každá značka musí být pouze jednodílná.

c) Pro skok o tyči by měl pořadatel umístit vedle rozběhové dráhy vhodné a bezpečné značky a to každých 0,5 m mezi vzdálenostmi 2,5 m až 5,0 m od „nulové“ čáry a dále každý 1,0 m od 5 m do 18 m.

d) Rozhodčí musí příslušného atleta upozornit, aby upravil nebo odstranil jakoukoliv značku, která neodpovídá tomuto pravidlu. Pokud tak neučiní, musí je odstranit rozhodčí.

POZN.: Vážnější případy mohou být dále projednány podle P125.5 a P145.2.

Vyznačení výkonů a větrná stélka

4)

a) Výraznou vlajkou nebo tabulí může být vyznačen platný světový rekord a, pokud je to vhodné, platný oblastní, národní rekord nebo rekord mítinku.

b) Jedna nebo více větrných stélek má být umístěno ve vhodné poloze u všech skokanských disciplín a v blízkosti soutěžního sektoru pro hodu diskem a hodu oštěpem pro informování atletů o přibližném směru a síle větru.

Pořadí atletů a pokusy

5) Vyjma situace, kdy je použito P180.6, atlet nastupují k soutěži v pořadí stanoveném losem

Pokud se kterýkoliv atlet samovolně rozhodne absolvovat svůj pokus v jiném, než stanoveném pořadí, bude uplatněno ustanovení P125.5 a 145.2. V případě napomenutí zůstává výsledek pokusu (zdařený či nezdařený) v platnosti. Pokud se nejprve koná kvalifikace, losuje se pořadí finálové soutěže samostatně.

Pozn.: V soutěžích oddílových družstev může tato pořadí stanovit příslušný řídící pracovník soutěže.

6) Vyjma soutěží ve skoku do výšky a skoku o tyči, atlet může mít v každém kole pokusů zaznamenán pouze jediný pokus.

Ve všech disciplínách v poli, kromě soutěží ve skoku do výšky a skoku o tyči, kde soutěží více než osm účastníků, musí být každému z nich povoleny tři pokusy a osmi atletům s nejlepšími zdařenými pokusy musí být povoleny další tři pokusy, pokud není v příslušných propozicích soutěže určeno jinak.

Rovnost výkonů dvou nebo více atletů na posledním postupovém místě musí být řešena podle ustanovení P180.22. Zůstává-li nadále rovnost umístění, všem atletům s rovným umístěním musí být povoleny další pokusy, jejichž počet je dán příslušnými propozicemi soutěže.

Startuje-li osm nebo méně atletů, musí být všem povoleno šest pokusů, pokud není v příslušných propozicích soutěže určeno jinak. Pokud více než jeden atlet nemá po prvních třech kolech zdařený pokus, nastupují xxxx atlet k dalším pokusům před atlety se zdařenými pokusy a to ve stejném vzájemném pořadí jaké měli podle vylosování.

V obou případech:

a) atlet nastupují ke svým následujícím dvěma pokusům v obráceném sledu, než je jejich pořadí podle výkonů po prvních třech pokusech, pokud není v příslušných propozicích soutěže určeno jinak.

b) atlet nastupují k poslednímu pokusu v obráceném sledu, než je jejich pořadí podle výkonů po pěti pokusech, pokud není v příslušných propozicích soutěže určeno jinak.

c) Pokud v případě změny pořadí je na některém místě shoda umístění, nastupují xxxx atlet k dalším pokusům ve stejném vzájemném pořadí, jaké měli podle vylosování.

POZN. 1: Ustanovení pro vertikální skoky viz P181.2.

POZN. 2: Pokud se závěrečných tří pokusů účastní atlet, jemuž vrchní rozhodčí podle ustanovení P146.5 povolil dále soutěžit pod protestem, nastupuje k pokusům před ostatními atlety. Pokud dále pod protestem pokračuje více atletů, nastupují tito atleti k pokusům v původním vzájemném pořadí.