Zpravodajka: paní CARR

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Island jako kandidátská země

(průzkumné stanovisko)

(2011/C 54/02)

Zpravodajka: xxxx XXXX

Místopředseda Evropské komise Xxxxx XXXXXXXX a evropský komisař pro rozšíření Xxxxxx XXXX, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, požádali dopisem ze dne 28. dubna 2010 EHSV o vy­ pracování průzkumného stanoviska k tématu

Island jako kandidátská země.

Specializovaná sekce Vnější vztahy, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 27. října 2010.

Na 467. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 8. a 9. prosince 2010 (jednání dne 9. prosince 2010), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 170 hlasy pro, 1 hlas byl proti a nikdo se nezdržel hlasování.

1. Závěry a doporučení

1.1 Veřejné slyšení konané na Islandu v září 2010 potvrdilo, že v současné době zde probíhá skutečně krušný boj ohledně pod­ pory veřejnosti týkající se žádosti Islandu o členství v EU. Přes­ tože je členství v EU i nadále velmi diskutovanou otázkou, podpora přístupových jednání se v nedávné době zvýšila – 64 % dotázaných si přeje pokračovat v přístupových jednáních o člen­ ství v EU, spíše než tuto žádost stáhnout. To představuje v porov­ nání s předchozími průzkumy značné zvýšení podpory přístupových jednání.

1.2 Výbor se domnívá, že přišla chvíle, aby se proevropské or­ ganizace více zapojily do veřejné diskuse a prokázaly, že členství v EU bude mít pro Island i pro EU pozitivní přínos. EHSV by mohl převzít vedoucí roli a pořádat akce zaměřující se především na úlohu organizací reprezentujících různé zájmy.

1.3 EHSV jednoznačně podporuje členství Islandu v EU a zdů­ razňuje význam zapojení islandské občanské společnosti do pří­ stupových jednání. Sociální partneři hrají tradičně významnou roli v politickém procesu na Islandu a mají již vytvořeny vazby na EHSV a evropské zastřešující organizace.

1.4 Stejně jako sociální partneři klade Výbor důraz na potřebu širšího zapojení občanské společnosti z různých zájmových sku­ pin. Během procesu přistoupení je kromě tradičnějšího sociální­ ho dialogu potřeba zajistit i dialog občanský.

1.5 Výbor doporučuje, aby byl pro Island co nejrychleji zřízen Smíšený poradní výbor, stejně jak tomu bylo v případě ostatních zemí před přistoupením. Výbor věří, že bude vhodným mecha­ nismem pro výměnu názorů a informací mezi islandskou občan­ skou společností a členskými státy EU, k vyjadřování společných

doporučení a stanovisek určených partnerům ve vyjednávání a ze­ jména pro posílení úlohy organizací skupiny III během přístupových jednání.

1.6 Island je vzhledem ke svému vysokému politickému a ho­ spodářskému rozvoji a členství v Evropském hospodářském pro­ storu (EHP) obecně dobře připraven na plnění závazků vyplývajících z členství v EU (navzdory selhání islandské ekono­ miky v nedávné krizi), zejména v oblastech, na něž se vztahuje Dohoda o EHP. Výbor se též domnívá, že Island by jako členský stát EU mohl přispět k rozvoji různých politik EU, například ori­ entovaných na udržitelný rybolov, obnovitelné zdroje energie a arktickou dimenzi. Island není v současnosti zastoupen v insti­ tucích EU s rozhodovací pravomocí.

1.7 Přestože již Island uplatnil podstatnou část acquis EU, v některých klíčových oblastech, jako je rybolov a zemědělství, přetrvává řada problémů. EHSV zdůrazňuje, že skupiny občanské společnosti působící v těchto oblastech musí sehrát klíčovou roli během procesu přistoupení. Je rovněž nezbytné, aby byly do pro­ cesu přistoupení zapojeny další důležité skupiny s cílem podpořit islandskou vládu při přístupových jednáních.

1.8 Některé vlivné organizace občanské společnosti již vyjád­ řily svůj nesouhlas se snahou Islandu stát se členským státem EU. Za těchto okolností je nadmíru důležité, aby organizace, jež se k přistoupení vyjádřily kladně, zahájily v brzké době veřejnou dis­ kusi ohledně přínosu členství v EU pro Island i pro EU. EHSV se s přihlédnutím ke konsensuálnímu přístupu na evropské úrovni domnívá, že by bylo přínosné uspořádat širší diskusi na národní a evropské úrovni, a pomoci tak organizacím i veřejnosti s utvá­ řením jejich názorů během tohoto demokratického procesu.

1.9 Negativní přístup islandské veřejnosti k členství v EU je čás­ tečně způsoben nevyřešeným sporem ohledně banky Icesave. Je tedy o to důležitější zapojit občanskou společnost do konstruk­ tivního dialogu o otázce členství v EU. EHSV trvá na tom, že by tato kauza měla být vyřešena nezávisle na přístupových jednáních a že se nesmí stát překážkou v procesu přistoupení Islandu.

2. Současná situace

2.1 Island požádal o členství v EU v červenci 2009 a dne

24. února 2010 vydala Komise k této žádosti kladné stanovisko. Dne 17. června 2010 rozhodla Evropská rada zahájit přístupová jednání a vyzvala Xxxx, aby přijala obecný rámec pro jednání. Ev­ ropský parlament schválil rozhodnutí dne 28. června 2010. Prv­ ní schůze mezivládní konference se konala dne 27. července 2010.

2.2 Island již uplatnil velkou část acquis EU prostřednictvím Do­ hody o EHP a dohody o přidružení k schengenskému acquis. To usnadní proces prověřování a následující jednání o jednotlivých kapitolách. V některých klíčových oblastech, jako je zemědělství, rybolov a měnová politika, však přetrvává řada problémů. Proces prověřování byl zahájen a má být dokončen v červnu 2011.

2.3 Island plně splňuje politická kritéria pro členství v EU sta­ novená Evropskou radou na zasedání v Kodani v roce 1993. Is­ land je bohatě rozvinutou zastupitelskou demokracií se silnými institucemi, s rozsáhlým systémem ochrany základních a lidských práv, respektující zásady právního státu.

2.4 Jeho veřejná správa je obecně účinná a nezávislá na politic­ kém vlivu. Nedávný finanční otřes však doprovázel politický zvrat, a vznikla tak potřeba administrativní reformy. Podle názo­ ru Komise upozornila finanční krize na otázku možného střetu zájmů způsobeného úzkými vazbami mezi politickými a podni­ katelskými kruhy. Z tohoto důvodu budou pravděpodobně po­ třebné další reformy. Reforma veřejné správy již byla zahájena a zabývala se některými výhradami vznesenými Komisí.

2.5 Navzdory vážným následkům hospodářské krize je Island funkčním tržním hospodářstvím, jež je schopno dobře zvládat konkurenční tlaky a tržní síly v EU. Islandská vláda přijala v rámci boje s krizí náročná úsporná opatření, navrhla politiky k diverzi­ fikaci hospodářství a doufá, že do konce roku 2010 opět nalezne pozitivní růst. Hlavním cílem současné vlády je nalézt rovnováhu veřejného rozpočtu do roku 2013 a zároveň vytvářet pracovní místa a podporovat inovaci pro obnovu konkurenceschopnosti Islandu do roku 2020.

2.6 Island je obecně považován za přirozeného kandidáta na členství v EU; má dobře rozvinutou demokratickou kulturu a vy­ sokou míru souladu s acquis, a může tedy dokončit přístupová jed­ nání relativně rychle za předpokladu, že do přistoupení plně sladí své právní předpisy s acquis. Pokud bude proces vyjednávání ús­ pěšný a Islanďané schválí přistoupení k Unii v referendu, stane se Island členským státem s nejmenším počtem obyvatel (na Islandu žije přibližně 317 000 osob).

2.7 Jakmile Island podal žádost o členství, bylo založeno deset vyjednávacích skupin odpovídajících za jednání v různých oblas­ tech. Sociální partneři a další klíčové organizace jsou dobře za­ stoupeni a mají mandát v příslušných skupinách. Přestože jsou za vyjednávání odpovědní úředníci, byly pozvány skupiny, jichž se přistoupení nejvíce dotkne, aby se zúčastnily přípravných prací vyjednávacích týmů a přímo se zapojily do procesu.

2.8 Politikou islandské vlády je plně zapojit občanskou společ­ nost do procesu přistoupení. Zahraniční výbor islandského parla­ mentu zohlednil při vypracovávání svého stanoviska k členství v EU připomínky organizací občanské společnosti, jednotlivců a institucí. Tento výbor ve svých závěrech uvedl, že bude zřízeno rozsáhlé konzultační fórum, v jehož rámci se bude diskutovat o stavu přístupových jednání a vyjednávacích pozicích Islandu v jednotlivých oblastech.

2.9 Přes všechny tyto pozitivní signály spočívající v zapojení občanské společnosti do procesu přistoupení, utrpěla důvěryhod­ nost Islandu v některých členských státech EU z důvodu bankov­ ní krize a sporu ohledně Icesave. Postoj Islanďanů k EU je proměnlivý. Průzkum veřejného mínění organizace Gallup z čer­ vence 2010 ukazuje, že 60 % obyvatel podporovalo stažení žá­ dosti o členství v EU, avšak na konci září se podle jiného průzkumu deníku Fréttablađiđ vyjádřilo 64 % dotázaných pro do­ končení jednání, aby se o této otázce mohlo hlasovat v referendu. Je tedy obtížné stanovit, zda se postoj Islanďanů k EU změnil, av­ šak je jisté, že zde existuje vysoká poptávka po více faktických údajích o EU a členství v EU. Zdá se, že Islanďané si stále více přejí získat informace o EU a procesu přistoupení, aby mohli svá bu­ doucí rozhodnutí zakládat spíše na solidních znalostech, než na výmyslech a obavách.

3. Vztahy s EU

3.1 Island udržuje úzké vztahy s Evropskou unií prostřednic­ tvím Dohody o EHP, která vstoupila v platnost v roce 1994. Do­ hoda o EHP zajišťuje třem státům Evropského sdružení volného obchodu účast na vnitřním trhu EU. Jakmile Island podal svoji žá­ dost o členství, EU zřídila v této zemi své zastoupení. Do té doby spadal Island pod zastoupení v Oslu.

3.2 Dohoda o EHP požaduje vysokou míru sladění acquis EU s islandskými vnitrostátními právními předpisy. Island přijal vě­ tšinu ustanovení týkajících se čtyř svobod. Existuje pouze několik oblastí domácí politiky, na něž se dohoda o EHP nevztahuje a ně­ kteří ji takřka přirovnávají k členství v EU. Procentní podíl práv­ ních předpisů týkajících se vnitřního trhu, jež byly do července 2009 provedeny do vnitrostátních právních předpisů, dosáhl stej­ né úrovně, jako je průměr členských států EU.

3.3 Přestože není svoboda, bezpečnost a právo součástí Doho­ dy o EHP, Island se zapojil i do této politické oblasti prostřednic­ tvím dohody o přidružení k schengenskému acquis. Severské členské státy EU požádaly o přistoupení k Schengenu s podmín­ kou, že bude nalezeno řešení pro zachování Severské pasové unie s Islandem a Norskem. Z tohoto důvodu tyto dvě země uplatňují schengenské acquis od března 2001.

3.4 Pokud jde o zapojení do rozhodovacího procesu EU, Do­ hoda o EHP zprostředkovává zejména kontakty s Komisí. Podle článků 99 a 100 Dohody o EHP se mohou státy ESVO EHP za­ pojit do prací skupiny odborníků Komise a pracovních skupin ko­ mitologických výborů. Státy ESVO EHP však nemají žádné formální vztahy s Radou ani Evropským parlamentem.

3.5 Islandští sociální partneři jsou zapojeni do Smíšeného po­ radního výboru EHP s EHSV. Na politické úrovni se Island účast­ ní Smíšeného parlamentního výboru EHP. Společně s Norskem se též zapojuje do neformálních schůzí mezi severskými a pobalt­ skými zeměmi před zasedáním Rady, během nichž se snaží pro­ sadit své názory.

3.6 Kromě toho, že Island není plně zapojen do rozhodovacího procesu EU, je hlavním rozdílem mezi jeho postavením v rámci Dohody o EHP a členstvím v EU to, že Dohoda o EHP nezřizuje nadnárodní instituce oprávněné vydávat právní předpisy, které by měly přímou platnost v členských státech. Dohoda o EHP též ne­ počítá s přidělením soudních pravomocí. Zároveň by však člen­ ství v EU poskytlo Islandu zastoupení ve všech institucích a rozhodovacích orgánech EU.

3.7 Přestože Island udržuje úzké vztahy s EU, až do nedávné doby si přál zůstat mimo Unii. Tento postoj obecně souvisel s různými faktory, zejména s požadavkem zachovat si vnitrostát­ ní kontrolu nad rybolovnými zdroji. Společná zemědělská politi­ ka je též nepopulární mezi islandskými zemědělci, kteří se obávají konkurence levnějších výrobků z kontinentu. V některých sku­ pinách islandské populace existují silné nacionalistické tendence

v oblasti bezpečnosti během studené války, malou správní struk­ turou a volebním systémem upřednostňujícím venkovské oblasti. Dohoda o EHP až do vypuknutí finanční krize celkem dostatečně sloužila zájmům Islandu.

3.8 Navzdory výše uvedeným faktorům byla v průběhu let vel­ ká část populace pro udržování úzkých vztahů s EU. Pád island­ ského finančního systému v říjnu 2008 vedl k dalšímu posunu tohoto názoru ve prospěch členství v EU a přijetí eura. V červenci 2009 hlasoval islandský parlament pro podání žádosti o členství v EU. Islandská veřejnost a politické strany však mají na tuto věc odlišné názory.

3.9 Členství Islandu v EU by prospělo jak EU, tak i Islandu. Při­ spělo by k zeměpisné celistvosti EU, která by získala opěrný bod v oblasti Arktidy a možnost účastnit se Arktické rady. Pro Is­ land by členství v EU znamenalo posílení jeho postavení při hle­ dání lepších forem mnohostranné správy Arktidy. Členství by rovněž mohlo obnovit mezinárodní důvěryhodnost Islandu a mo­ hlo by mít stabilizační efekt na jeho měnu a hospodářství jako ce­ lek. Island by jako členský stát EU mohl více přispět do politiky Severní dimenze, k rozvoji a využívání obnovitelných zdrojů energie a zelenější ekonomice v EU.

3.10 Mnoho důležitých oblastí nespadá do pole působnosti EHP nebo schengenské spolupráce, a proto přetrvává řada pro­ blémů. Některé z těchto oblastí budou pravděpodobně během vy­ jednávání působit potíže. Rybolov a zemědělství budou se vší pravděpodobností velice citlivým bodem a organizace občanské společnosti působící v těchto oblastech sehrají během procesu přistoupení klíčovou roli. Proces přistoupení by měl být dobro­ volný a konsensuální dvoustranný proces, v němž se ani jedna ze stran nebude cítit povinna vůči straně druhé přijímat závazky, jež nemůže splnit.

4. Socioekonomická situace

4.1 Islandské hospodářství se tradičně zakládá především na ry­ bolovu a rybolov stále představuje přibližně polovinu islandského vývozu zboží. V nedávné době se staly důležitými odvětvími i vý­ roba hliníku a cestovní ruch. V devadesátých letech započal Island proces hospodářské deregulace, liberalizace a diverzifikace vytvo­ řením velkého finančního sektoru. V důsledku nadměrné expozi­ ce, nedostatečného dohledu nad finančním sektorem a neúměrné velikosti bank v porovnání s národním hospodářstvím se island­ ský bankovní sektor zhroutil v návaznosti na celosvětovou fi­ nanční krizi. Celková pasíva bank představovala částku více než desetkrát vyšší než HDP Islandu (1). To vedlo k hluboké recesi se sociálními a hospodářskými důsledky.

a někteří vedoucí političtí činitelé měli obecně negativní přístup  

ke všemu, co by mohlo ohrozit svrchovanost této země. Někdy se uvádí, že politický postoj Islandu vůči EU je možno odůvodnit jeho zeměpisnou izolací, jeho úzkými vztahy se Spojenými státy

(1) Islandské ministerstvo zahraničních věcí, podkladová zpráva, plán ho­ spodářské obnovy Islandu, červen 2010 xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxx/ MFA_pdf/Factsheet--Iceland%27s-Economic-Recovery-Program-June.pdf.

4.2 Došlo k výrazné devalvaci islandské koruny, což způsobilo vysokou inflaci, zvýšení nezaměstnanosti, pokles cen akcií, velké množství podniků se ocitlo před bankrotem a spotřeba domác­ ností se snížila. Byly rovněž zvýšeny daně (z kapitálu, příjmu, spo­ třební daně a sazby DPH), byl zaveden nový třístupňový systém daně z příjmu fyzických osob a různé výhody, jako rodičovské dovolené a přídavky na děti, byly sníženy. Byly též omezeny ve­ řejné výdaje na vzdělání a zdravotní péči. Mnoho islandských do­ mácností se ocitlo v tíživé situaci, neboť přišlo o velkou část svých úspor nebo příjmů. Pro zmírnění závažnosti krize nicméně pro­ bíhá rozsáhlá restrukturalizace dluhu pro jednotlivce i podniky. Pro fyzické osoby existuje speciální mimosoudní rámec restruk­ turalizace dluhu zaměřený na domácnosti s vážnými problémy (2).

4.3 Míra veřejného zadlužení se v důsledku krize znásobila. Vel­ kou část tohoto dluhu tvoří dluhopisy Icesave. Podle směrnice o systémech pojištění vkladů (94/19/ES) je Island odpovědný za odškodnění vkladatelů až do výše 20 000 eur na jeden účet. Is­ land souhlasil se splněním těchto povinností. Spor ohledně ban­ ky Icesave, který stále není vyřešen, se však týká pravidel a podmínek, za nichž musí Island vyplatit britskou a nizozem­ skou vládu, které již odškodnily své vlastní vkladatele.

4.4 Island uplatnil různá opatření pro boj s krizí. Došlo ke ze­ státnění, restrukturalizaci a rekapitalizaci tří hlavních bank. Byly zavedeny záruky platební bilance omezující mezinárodní kapitá­ lové toky s cílem zabránit odlivu cizí měny a další devalvaci is­ landské koruny. Centrální banka započala s postupným odstraňováním těchto kontrol v říjnu 2009. Bylo zřízeno nové ministerstvo hospodářství, bylo změněno vedení centrální banky a byla posílena role orgánu pro finanční dohled. Vláda též zaháji­ la komplexní šetření o událostech, které stály na počátku krize, a zřídila zvláštní vyšetřovací komisi a úřad zvláštního prokurátora.

4.5 Vláda pak požádala mezinárodní společenství a MMF o po­ moc. Dohoda s MMF o pohotovostním úvěru poskytne Islandu 2,1 miliardy dolarů a dalších 2,75 miliard dolarů obdrží od ostat­ ních severských zemí, Polska a Faerských ostrovů. Hospodářský program podporovaný MMF s sebou nese opatření zaměřená na stabilizaci směnného kursu a obnovení důvěry v měnovou poli­ tiku, kontrolu fiskální politiky a zachování udržitelné úrovně ve­ řejného dluhu, restrukturalizaci finančního sektoru a jeho regulačního rámce, jakož i usnadnění restrukturalizace dluhu do­ mácností a podniků. Na konci září 2010 schválil MMF třetí pře­ zkum plánu hospodářské obnovy Islandu.

4.6 Makroekonomická stabilizace Islandu ještě není dokončena a klíčovým úkolem zůstává fiskální konsolidace. K posílení fiskál­ ního rámce byl přijat čtyřletý plán fiskální konsolidace. Existují již určité známky zlepšení. MMF odhaduje, že ekonomika by díky sil­ ným hospodářským základům Islandu měla nalézt pozitivní růst

(2) xxxx://xxx.xxx.xx/xxxxx/XXX_xxx/Xxxxxxxxx--Xxxxxxx%00x-Xxxxxxxx- Recovery-Program-June.pdf.

v druhé polovině roku 2010 (2). Inflace klesá a směnný kurs byl stabilizován. Došlo k rekapitalizaci nových komerčních bank a byly dokončeny rozsáhlé reformy regulace finančního trhu. Míra nezaměstnanosti nedosáhla očekávaných 10 % a více.

4.7 Sociální partneři sehráli klíčovou roli v plánu hospodářské obnovy Islandu. Vláda a sociální partneři podepsali v červnu 2009

„pakt stability“. Tato dohoda se odráží v rozpočtu na rok 2010. Cílem paktu bylo zajistit sociální konsensus pro ne­ zbytná nápravná opatření, avšak vzhledem k tomu, že zapojil v prvé řadě sociální partnery, se některé organizace občanské spo­ lečnosti cítily z tohoto procesu vyloučeny. V březnu 2010 Xxxxxx dská konfederace práce z paktu vystoupila s tvrzením, že pakt byl porušen a že vláda nebyla schopna dodržet své sliby.

4.8 Ve střednědobém až dlouhodobém výhledu má Island rela­ tivně pružný trh práce, vysokou míru zapojení, poměrně mladé a dobře vzdělané pracující obyvatelstvo a silnou základnu zdrojů, včetně bohatých lovišť ryb a rozsáhlých obnovitelných zdrojů energie. Je tedy pravděpodobné, že Island se v budoucnu zcela vy­ maní ze současných ekonomických potíží. Evropská komise se též domnívá, že pokud Island sladí své právní předpisy s acquis v oblasti hospodářské a měnové politiky, jeho účast v hospodář­ ské a měnové unii by neměla působit výraznější problémy.

5. Občanská společnost na Islandu

5.1 Aktivní zapojení občanské společnosti má na Islandu dlou­ holetou tradici. Vzhledem k malému počtu obyvatel Islandu mají zájmové skupiny velice úzké a často i osobní vazby s vládou a jsou aktivně zapojeny do politického procesu. Některé zájmové sku­ piny jako sdružení a odbory zemědělců a rybářů jsou tradičně ve­ lice úzce napojeny na určité politické strany.

5.2 Aby islandská vláda vyvážila omezení vyplývající z malé ve­ řejné správy, úzce spolupracuje s islandskými zájmovými skupi­ nami, které aktivně působí na úrovni EU, a často se na ně obrací s cílem získat informace a zvýšit informovanost o islandských záj­ mech v Bruselu. Zájmové skupiny nicméně hrají důležitější roli spíše při sběru informací a hledání nových strategií, než při ovliv­ ňování politik EU, s výjimkou oblastí sociální politiky, kde jsou sociální partneři zvláště aktivní a mají přímý přístup k procesu formulace politik.

5.3 Stejně jako v ostatních severských zemích lze podle článku 74 islandské ústavy zakládat různé typy sdružení bez předcho­ zího povolení a tato sdružení poté nemohou být na základě správního rozhodnutí rozpuštěna. Všechna sdružení se musí zare­ gistrovat ve státním rejstříku, aby obdržela vnitrostátní registrač­ ní číslo pro daňové účely, a musí mít registrovanou adresu. Činnost odborů je regulována zákonem o odborových organiza­ cích a pracovních sporech.

5.4 Mnoho islandských organizací udržuje již dlouhou dobu úzké vztahy se svými severskými protějšky. Takové vazby by mohly islandským organizacím usnadnit výměnu osvědčených postupů a umožnit jim čerpat ze zkušeností těchto partnerských organizací v období přístupových jednání.

5.5 Veřejné slyšení s organizacemi občanské společnosti na Is­ landu však prokázalo, že tyto organizace jsou v porovnání s or­ ganizacemi sociálních partnerů převážně zaměřeny samy na sebe. Mělo by být možné je prostřednictvím užší spolupráce přesvěd­ čit, aby se více zajímaly o svoji roli v islandské společnosti, ze­ jména vzhledem k přístupovým jednáním. Rovněž by mělo být umožněno, aby se organizace EU učily též od svých islandských protějšků.

5.6 Island převzal severský hospodářský a sociální model, jejž charakterizuje štědrý sociální stát s vysokou úrovní dávek. Soci­ ální partneři z obou stran pracovního trhu jsou aktivně zapojeni do sociálního dialogu, aby si mohli vyměňovat informace a řešit různé důležité sociální a hospodářské otázky. Sociální předpisy jsou většinou stanoveny kolektivní smlouvou, spíše než zákonem.

5.7 Rozvoj Islandu, který z velké části odráží rozvoj v soused­ ních severských zemích, se vyznačuje zvýšením veřejných výda­ jů. Urbanizace a změny ve složení společnosti vedly k vytvoření různých zájmových skupin, především odborů, družstev a sdru­ žení zemědělců. Ze začátku nebylo zájmových skupin mnoho, av­ šak měly velký vliv a byly úzce spjaty s určitými politickými stranami, které sloužily jejich zájmům.

5.8 V druhé polovině 20. století, kdy se společnost stala různo­ rodější, se počet skupin zvýšil. S rostoucí diversifikací došlo k oslabení vazeb mezi určitými politickými stranami a mocnými zájmovými skupinami. Tomuto propojení mezi občanskou spo­ lečností a vládou se však v tak malých společnostech, jako je Is­ land, nelze vyhnout.

5.9 Ačkoli se islandský model v mnoha věcech podobá modelu ostatních severských států, existuje i několik odlišností. Rozvoj Is­ landu byl pomalejší a sociální výdaje zde byly tradičně nižší než v ostatních severských zemích. Politiky liberalizace a privatizace měly velkou váhu v 90. letech. V důsledku finančního zhroucení byl z velké části omezen sociální systém. V severských státech však má sociální model většinou podporu pravé i levé části poli­ tického spektra a to platí i pro Island, přestože zde jsou pro po­ litickou scénu typické převážně středopravé koalice. Sociální partneři sehráli klíčovou roli v politickém procesu.

5.10 Výsledky veřejného slyšení ukázaly, že islandská občanské společnost je v otázce členství v EU rozdělena. Proti členství v EU se staví zejména sdružení rybářů a zemědělců, zatímco organiza­ ce jako konfederace práce a federace průmyslu se vyjádřily pozi­ tivně. Mnoho islandských organizací zaujalo k této otázce

neutrální postoj. Zatímco demokracie je na Islandu velice dobře zakořeněna, zastoupení organizací širší občanské společnosti je poměrně slabé, a to způsobuje poněkud nevyvážené zohlednění názorů občanské společnosti.

6. Klíčové organizace a jejich pozice v diskusi o EU

6.1 Sociální partneři

6.1.1 Islandská konfederace práce (ASI) je hlavní odborovou or­ ganizací na Islandu. Zastupuje dělníky, administrativní pracovní­ ky, zaměstnance maloobchodu, námořníky, zaměstnance z oblasti stavebnictví a průmyslu, elektrikáře a další povolání ze soukromého a z části též veřejného sektoru. Většinu zaměstnan­ ců veřejného sektoru však zastupuje Svaz státních a obecních za­ městnanců (BSRB). Obě organizace jsou členem EKOS. Třetí centrální organizací je Sdružení akademiků (BHM), které zastupu­ je zaměstnance s vysokoškolským diplomem z veřejného i sou­ kromého sektoru.

6.1.2 Islandská konfederace zaměstnavatelů je členem BUSI­ NESSEUROPE a doplňuje konfederaci práce na úrovni vedení. Konfederace zaměstnavatelů má osm členských sdružení v růz­ ných oblastech, jako je energetika, cestovní ruch, finance a rybo­ lov. Tyto dvě organizace hrají klíčovou roli při koordinaci politik v oblasti zaměstnanosti, sociálních věcí, životního prostředí a pra­ covního trhu. Další organizací, jež je aktivní na úrovni EU a která je též členem BUSINESSEUROPE, je Federace islandského prů­ myslu (SI). Federace islandského průmyslu je také členem Island­ ské konfederace zaměstnavatelů.

6.1.3 Konfederace zaměstnavatelů a konfederace práce jsou za­ pojeny do mnoha výborů a vedení veřejných orgánů a hájí zájmy svých členů během přípravy a provádění právních předpisů, např. v islandském Úřadu pro bezpečnost a zdraví při práci, v Ra­ dě pro rovné postavení a Radě pro vědu a techniku. Mají též těs­ né kontakty s vládou v souvislosti s přípravou a obnovou mzdových dohod. Sociální partneři úzce spolupracují, pokud jde o společné zájmy v oblasti rovného postavení, ochrany zdraví při práci a předávání informací.

6.1.4 Islandští sociální partneři jsou již celkem dobře začleněni do politického procesu EU. Pečlivě sledují legislativní postup EU, jelikož politiky uplatňované v rámci Dohody o EHP je přímo ovlivňují.

6.1.5 Zástupci odborových a zaměstnavatelských organizací států ESVO jsou v kontaktu s EHSV prostřednictvím poradního výboru EHP, který je součástí institucionální struktury EHP. To­ to fórum spojuje sociální partnery ve státech ESVO a organizace občanské společnosti v EU. Na rozdíl od EHSV je poradní výbor EHP složen pouze z odborů a zaměstnavatelských organizací. To je do jisté míry omezující, neboť občanský dialog není zastoupen v celé své šíři.

6.1.6 Sociální partneři na Islandu měli většinou spíše pozitivní přístup k evropské integraci, přestože se názory na tuto otázku liší. Islandská konfederace práce se původně stavěla k členství v EHP skepticky, avšak v roce 2000 změnila svoji politiku, neboť pochopila, že EHP přináší islandským zaměstnancům mnohé vý­ hody. Islandská konfederace práce nyní podporuje přístupová jed­ nání a přijetí eura, neboť se domnívá, že plné začlenění do EU umožní lépe zaručit zájmy islandské pracovní síly a všeobecnou stabilitu hospodářství. Upozorňuje však, že během přístupových jednání je třeba klást důraz na zachování plné kontroly nad výluč­ nou ekonomickou zónou Islandu s ohledem na rybolov a zaručit podporu islandského zemědělství. Svaz státních a obecních za­ městnanců, jenž zastupuje zaměstnance z veřejného sektoru, se ještě k členství oficiálně nevyjádřil, přestože vítá otevřenou disku­ si ohledně přístupových jednání.

6.1.7 Pokud jde o zaměstnavatele, Islandská konfederace za­ městnavatelů se snaží pozorně sledovat přístupová jednání, avšak k členství v EU zaujala neutrální postoj, neboť její členská sdru­ žení nejsou v této věci zajedno. K členství se staví pozitivně na­ příklad Federace islandského průmyslu a uvádí, že islandské hospodářství není z důvodu výkyvů hodnoty měny stabilní a že začlenění do EU a přijetí eura by zvýšilo konkurenceschopnost a vedlo by k lepším pracovním podmínkám v islandském průmyslu.

6.2 Odvětví rybolovu

6.2.1 Federace majitelů rybářských plavidel (XXX) a závodů na zpracování ryb se na druhé straně staví otevřeně proti členství v EU. Ti, kteří jsou zapojeni do odvětví rybolovu, se staví ne­ ochotně k uplatnění společné rybářské politiky, která by zpřístup­ nila toto odvětví zahraničním investicím a vedla by k tomu, že celkové přípustné kvóty odlovu ve 200mílové výlučné ekonomic­ ké zóně Islandu by určoval Brusel. I když by se Island jako člen­ ský stát plně účastnil procesu rozhodování, zástupci organizací občanské společnosti jsou přesvědčeni, že Island by vzhledem k své velikosti nebyl schopen dostatečně ovlivňovat rozhodnutí na úrovni EU. Island by se tak rovněž vzdal svého práva uzavírat vlastní dohody se třetími zeměmi ohledně rybolovu tažných po­ pulací, který představuje 30 % odlovu na Islandu. Federace maji­ telů rybářských plavidel argumentuje tím, že v EU jsou vážnými problémy výměty a nadměrný rybolov, zatímco na Islandu je od­ větví rybolovu ziskové. Navíc neexistuje záruka, že zásada rela­ tivní stability bude v EU zachována.

6.2.2 V srpnu 2010 však předseda Federace majitelů rybářských plavidel v islandském rádiu RÚV prohlásil, že Island musí pokra­ čovat v přístupových jednáních a usilovat o co nejvýhodnější do­ hodu a že by v této fázi nemělo žádný smysl tuto žádost stáhnout.

6.2.3 V neposlední řadě je skutečně palčivým problémem ob­ novení komerčního lovu velryb, ke kterému na Islandu došlo v roce 2006, neboť je v rozporu s politikou EU. Pokud nebude na­ lezeno řešení, mohl by se tento problém stát skutečnou překáž­ kou v přistoupení Islandu k EU.

zakládat na stávajícím acquis, a z tohoto důvodu lze očekávat ur­ čitý střet zájmů. Rybolov bude s největší pravděpodobností nej­ důležitější problematikou v přístupových jednáních s Islandem. Rybářské lobby má v politickém procesu velký vliv a bude hrát pravděpodobně klíčovou roli v diskusi o členství v EU, jelikož pří­ jem z rybolovu na obyvatele je na Islandu daleko vyšší než v ostatních členských státech EU.

6.3 Odvětví zemědělství

6.3.1 Další organizací, jež má dlouholetou zkušenost s účastí v politickém životě, je Sdružení zemědělců. Zemědělci byli na Is­ landu vždy hojně zastoupeni a byli úzce spjati s vládou, přestože v posledních letech jejich vliv zeslábl, zároveň s velikostí tohoto odvětví. Podobně jako Federace majitelů rybářských plavidel toto sdružení pečlivě sleduje legislativní postup EU. Sdružení zeměděl­ ců je jednou z partnerských organizací COPA/COCEGA, a proto je jeho účast do určité míry omezena, neboť se tato evropská za­ střešující organizace zaměřuje především na otázky spojené s EU.

6.3.2 Sdružení zemědělců se rázně postavilo proti členství v EU s tvrzením, že by toto členství vedlo ke ztrátě mnoha pracovních míst v zemědělství a mělo by značný negativní dopad na bezpeč­ nost potravin a zajišťování potravin v této zemi. Hlavním důvo­ dem pro toto tvrzení je skutečnost, že Island by musel povolit neomezený dovoz zemědělských výrobků z EU, jimž by islandští zemědělci mohli jen těžce konkurovat. Potravinové právo EU za­ jišťující bezpečnost potravin (3) je však již součástí Dohody o EHP a vstoupí v platnost na konci roku 2011. Během zavádění balíč­ ku týkajícího se potravinového práva na národní úrovni si Sdru­ žení zemědělců úspěšně vybojovalo zachování zákazu dovozu čerstvého masa v islandských právních předpisech, přestože je ta­ kový zákaz pravděpodobně v rozporu s cíli právních předpisů EU. V souladu s článkem 19 Dohody o EHP vyjádřil Island svůj sou­ hlas s celními kvótami a úlevami pro určité výrobky, které zne­ pokojují Sdružení zemědělců.

6.3.3 Zemědělství bude klíčovou oblastí přístupových jednání a cílem Islandu bude otevřená podpora produkce mléka a mléč­ ných výrobků, chovu ovcí a dalších tradičních zemědělských čin­ ností. Podobný dlouhodobý program vnitrostátní podpory pro ostatní regiony EU, které se nachází severně od 62. rovnoběžky, by mohl pomoci udržet zemědělskou činnost v těchto oblastech s nízkou hustotou obyvatelstva a obtížnými klimatickými podmínkami.

6.4 Odvětví životního prostředí

6.4.1 Na Islandu je velké množství aktivních skupin ochránců životního prostředí. Skupiny ochránců životního prostředí v EU většinou pozorně sledují environmentální politiku EU, jsou aktiv­ ní na evropské úrovni a jsou též členy zastřešujících organizací. Nezdá se, že by to pro islandské skupiny ochránců životního pro­ středí mělo v průběhu let stejný význam, přestože jsou některé z nich aktivní na mezinárodní úrovni.

6.2.4 Společná rybářská politika je v současnosti předmětem  

přezkumu. Očekávané změny ji pravděpodobně přiblíží island­ skému modelu. Přístupová jednání s Islandem se nicméně budou

(3) Nařízení o obecném potravinovém právu (ES) č. 178/2002 a souvise­ jící akty.

6.4.2 To lze vysvětlit několika možnými způsoby. Zaprvé jsou politiky stavící se proti lovu velryb populární mezi evropskými zájmovými skupinami, což by mohlo znamenat, že se islandské skupiny ochránců životního prostředí necítí spřízněny se svými evropskými protějšky. Zadruhé se islandské skupiny ochránců ži­ votního prostředí jako Landvernd zaměřují především na pro­ blém eroze půdy a na ochranu přírodních stanovišť a velice často se staví proti výstavbě hydroelektráren na zvýšení výroby hliní­ ku. Přestože většina environmentálních politik EU spadá pod Do­ hodu o EHP, tato dohoda nezahrnuje právní předpisy na ochranu přírodních stanovišť. Islandské skupiny ochránců životního pro­ středí též trpí nedostatkem finančních prostředků. Z těchto dů­ vodů jsou možná islandské skupiny ochránců životního prostředí méně aktivní něž jejich evropské protějšky na úrovni EU a obe­ cně se až do současné doby moc nezapojily do diskusí o přistou­ pení k EU. Například skupina Landvernd se ještě k členství v EU oficiálně nevyjádřila, i když se obecně domnívá, že dopad práv­ ních předpisů EU v oblasti životního prostředí je pozitivní. Land­ vernd rovněž usiluje o vyjasnění role, kterou může sehrát v přístupových jednáních, včetně dalšího zapojení do programů EU, jako je rámec pro ochranu přírody.

6.5 Ochrana spotřebitele

6.5.1 Islandské sdružení spotřebitelů (NS) je nezávislou, nezis­ kovou a nevládní organizací založenou v roce 1953, jež je aktiv­ ní na evropské úrovni a členem zastřešujících organizací. Toto

sdružení úzce spolupracuje s ECC-Iceland, které je součástí sítě ev­ ropských spotřebitelských center. Islandské sdružení spotřebitelů se ještě k členství Islandu v EU jednoznačně nevyjádřilo. Již dlou­ hou dobu se však domnívá, že Island by měl zvážit všechna pro a proti, které členství v EU nabízí. Valné shromáždění Islandského sdružení spotřebitelů konané v roce 2008 dospělo k závěru, že Is­ land by měl podat žádost o členství v EU, aby se seznámil se sku­ tečnými problémy plynoucími z tohoto členství a aby diskuse o EU mohla pokračovat nezaujatě a vycházela z dostupných úda­ jů. V roce 2008 toto sdružení také vydalo zprávu zaměřující se na kladné a záporné stránky členství v EU pro spotřebitele. Islandské sdružení spotřebitelů se tedy nikdy jednoznačně nevyjádřilo, ani neuplatňovalo politiku pro nebo proti EU, avšak vždy podporo­ valo samotnou žádost o členství v EU a snažilo se sehrát určitou roli při zahájení diskusí o EU.

6.6 Ostatní organizace

6.6.1 Dalšími důležitými organizacemi jsou: Organizace zdra­ votně postižených osob, Obchodní komora (která je členem EUROCHAMBERS), Federace obchodu a služeb (která je rovněž členem EUROCOMMERCE), Federace islandského obchodu a růz­ né další nevládní organizace. Tyto organizace se prozatím oficiál­ ně nevyjádřily k členství v EU, přestože se pravděpodobně zmobilizují pro nebo proti některým evropským politikám. Exis­ tují zde i zvláštní proevropské a protievropské skupiny jako Evró­ pusamtökin a Heimssýn.

V Bruselu dne 9. prosince 2010

Předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

Xxxxxxx XXXXXXX