S T A N O V Y

S T A N O V Y

společnosti

Teplárna Strakonice, a. s.

IČO: 60826843

I. Základní ustanovení

Článek 1

Založení akciové společnosti

Akciová společnost Teplárna Strakonice, akciová společnost, (dále jen "společnost") byla založena jednorázově Fondem národního majetku České republiky se sídlem v Praze 2, Rašínovo nábř. 42 (dále jen "zakladatel"), jako jediným zakladatelem na základě zakladatelské listiny (obsahující rozhodnutí zakladatele ve smyslu ustanovení § 172 odst. 2, 3 a

§ 171 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, dále jen "obchodní zákoník") ze dne 13. prosince 1993 ve formě notářského zápisu.

Článek 2

Firma a sídlo společnosti

1. Obchodní firma společnosti zní: Teplárna Strakonice, a.s.

2. Sídlo společnosti: Strakonice

Článek 3

Trvání společnosti

Společnost je založena na dobu neurčitou.

Článek 4

Vznik společnosti a zápis společnosti do obchodního rejstříku

1. Společnost vznikla dnem 1. ledna 1994 zápisem do obchodního rejstříku vedeného u Krajského soudu v Českých Budějovicích oddíl B, vložka 636.

2. Způsob tohoto zápisu vyplývá z příslušných ustanovení obecně závazných právních předpisů, zakladatelské listiny společnosti a jejích stanov.

Článek 5

Předmět podnikání (činnosti)

Předmětem podnikání (činnosti) společnosti je:

1. Výroba tepelné energie

2. Rozvod tepelné energie

3. Výroba elektřiny

4. Provozování železniční dráhy - -vlečky

5. Provozování drážní dopravy na dráze - -vlečce

6. Obráběčství

7. Zámečnictví, nástrojařství

8. Hostinská činnost

9. Montáž, opravy, revize a zkoušky tlakových zařízení a nádob na plyny 10. Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení

10.

11. Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona v rozsahu oborů činností č. 1 až č. 80 - -obory činnosti:

12. výroba stavebních hmot, porcelánových, keramických a sádrových výrobků

nakládání s odpady (vyjma nebezpečných)

velkoobchod a maloobchod

ubytovací služby

pronájem a půjčování věcí movitých 13.11.

14.12. Silniční motorová doprava - -nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti přesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - nákladní provozovaná vozidly nebo jízdními soupravami o největší povolené hmotnosti nepřesahující 3,5 tuny, jsou-li určeny k přepravě zvířat nebo věcí, - osobní provozovaná vozidly určenými pro přepravu nejvýše 9 osob včetně řidiče.

II. Jednání za společnost

Článek 6

Zastupování Jednání za společnosti

1. Nestanoví-li tyto stanovy jinak, společnost je oprávněn zastupovat předseda představenstva samostatně ve všech záležitostech nebo dva členové představenstva společně.

2. Právní jednání v písemné formě je oprávněn činit předseda představenstva nebo nejméně dva členové představenstva společně. Právní jednání v písemné formě se podepisují tak, že k napsané nebo natištěné obchodní firmě společnosti, nebo otisku jejího razítka, připojí své podpisy s uvedením svého jména a příjmení a funkce.

3. Společnost je oprávněna zastupovat osoba, která je k tomu zmocněna či pověřena v souladu s právními předpisy. Společnost zastupují a podepisují za ni též zaměstnanci společnosti v rozsahu vyplývajícím z vnitřních předpisů společnosti. Podepisují tak, že k vytištěné, otištěné nebo jinak napsané obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis. Zároveň uvedou čitelně své jméno, příjmení a vykonávanou funkci.

1. Za společnost jedná představenstvo.

2. Za společnost jednají:

a) celé představenstvo

b) předseda a jeden člen představenstva c) dva členové představenstva současně

3. Podepisování za společnost se děje tak, že k vytištěné, otištěné nebo jinak napsané obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis:

a) celé představenstvo

b) předseda a jeden člen představenstva c) dva členové představenstva současně

Za společnost jednají a podepisují též zaměstnanci společnosti v rozsahu vyplývajícím z organizačních a podpisových řádů společnosti. Podepisují tak, že k vytištěné, otištěné nebo jinak napsané obchodní firmě společnosti připojí svůj podpis. Zároveň uvedou čitelně své jméno, příjmení a vykonávanou funkci.

III. Základní kapitál společnosti

Článek 7

Výše základního kapitálu

1. Základní kapitál společnosti činí 191 628 000,- Kč (slovy: jedno sto devadesát jeden milion šest set dvacet osm tisíc korun českých).

2. Ke dni vzniku společnosti byl tehdejší celý základní kapitál splacen zakladatelem.

IV. Akcie

Článek 8

Počet a jmenovitá hodnota akcií, forma akcií

1. Základní kapitál společnosti je rozdělen na 191 628 kmenových akcií (slovy jedno sto devadesát jeden tisíc šest set dvacet osm) na jméno. Akcie nejsou přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu ani zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu.

2. Jmenovitá hodnota jedné akcie činí 1 000,- Kč.

3. Všechny akcie společnosti jsou zaknihované akcie na jméno.

Článek 9

Seznam akcionářů

1. Seznam akcionářů je nahrazen evidencí zaknihovaných cenných papírů, kterou vede Centrální depozitář cenných papírů, a.s. (případně její právní nástupce) podle zvláštních právních předpisů.

2. Práva spojená s akcií na jméno je oprávněna se zaknihovanou akcií vykonávat osoba, která je zapsána v evidenci zaknihovaných cenných papírů k rozhodnému dni jako vlastník akcie, a není-li stanoven rozhodný den, ke dni, kdy právo uplatňuje, ledaže bude prokázáno, že zápis v evidenci zaknihovaných cenných papírů neodpovídá skutečnosti.

Článek 10

Převod zaknihovaných akcií

1. Zaknihované akcie společnosti jsou neomezeně převoditelné.

2. Převod zaknihované akcie je vůči společnosti účinný, bude-li jí prokázána změna osoby vlastníka výpisem z účtu vlastníka nebo dnem doručení či převzetí výpisu z evidence emise akcií podle zákona upravujícího podnikání na kapitálovém trhu.

V. Orgány společnosti a organizační struktura

Článek 11

Systém vnitřní struktury společnosti

1. Společnost zvolila dualistický systém vnitřní struktury společnosti, ve kterém se zřizuje představenstvo a dozorčí rada. Uvedený systém své vnitřní struktury může společnost změnit změnou stanov na systém monistický, ve kterém se zřizuje správní rada a statutární ředitel.

2. Orgány společnosti jsou:

a) valná hromada

b) představenstvo

c) dozorčí rada

3. Volbou dualistického systému vnitřní struktury nejsou dotčena ustanovení zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích, (dále jen „ZOK“) o valné hromadě, která je nejvyšším orgánem společnosti.

4. Společnost se vnitřně člení na organizační jednotky či útvary podle vymezení v organizačním řádu společnosti.

5. Pravomoc a působnost jednotlivých členů představenstva a vedoucích zaměstnanců společnosti může být upravena organizačním řádem a dalšími vnitřními předpisy, které vydává představenstvo.

Valná hromada

Článek 12

Svolávání valné hromady

1. Valnou hromadu svolává představenstvo společnosti alespoň jednou za účetní období (§ 402 ZOK).

2. Představenstvo uveřejňuje pozvánku tak, že ji uveřejní na internetových stránkách společnosti a současně ji zaodešle všem akcionářům na adresu sídla nebo bydliště uvedenou v seznamu akcionářů nejméně 30 dní před konáním valné hromady. Zaslání pozvánky na valnou hromadu prostřednictvím držitele poštovní licence může být nahrazeno zasláním pozvánky elektronickou poštou či prostřednictvím datové schránky.

Článek 13

Působnost valné hromady

Valná hromada se koná nejméně jednou za rok, a to do šesti měsíců od posledního dne předcházejícího účetního období.

1. Do působnosti valné hromady náleží:

a) rozhodování o změně stanov, nejde-li o změnu v důsledku zvýšení základního kapitálu pověřeným představenstvem (podle § 511 až 515 ZOK) nebo o změnu, ke které došlo na základě jiných právních skutečností,

b) rozhodování o změně výše základního kapitálu a o pověření představenstva (podle § 511 ZOK) ke zvýšení základního kapitálu,

c) rozhodování o možnosti započtení peněžité pohledávky vůči společnosti proti pohledávce na splacení emisního kursu,

d) rozhodování o vydání vyměnitelných nebo prioritních dluhopisů (podle § 286 ZOK), e) volba a odvolání členů představenstva (§ 438 ZOK),

f)e) volba a odvolání členů dozorčí rady,

g)f) schválení řádné, mimořádné nebo konsolidované účetní závěrky a v případech, kdy její vyhotovení stanoví jiný právní předpis než ZOK, i mezitímní účetní závěrky,

h)g) rozhodnutí o rozdělení podílu na zisku mezi akcionáře, popřípadě též jiné osoby (§ 34 odst. 1 ZOK), rozhodnutí o rozdělení jiných vlastních zdrojů nebo rozhodnutí o úhradě ztráty, rozhodnutí o podílu na zisku pro členy orgánů společnosti,

i)h) rozhodnutí o odměňování členů představenstva a dozorčí rady,

j)i) rozhodování o podání žádosti o přijetí účastnických cenných papírů společnosti k obchodování na evropském regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu a o jejich vyřazení z obchodování,

k)j) rozhodnutí o zrušení společnosti s likvidací,

l)k) jmenování a odvolání likvidátora, včetně určení výše jeho odměny, schválení konečné zprávy o průběhu likvidace a návrhu rozdělenína použití likvidačního zůstatku,

m)l) rozhodnutí o fúzi, převodu jmění na jednoho akcionáře nebo rozdělení, popřípadě o změně právní formy, n)m) schválení převodu nebo zastavení závodu nebo takové jeho části, která by znamenala podstatnou změnu

dosavadní struktury závodu nebo podstatnou změnu v předmětu podnikání nebo činnosti společnosti,

o) rozhodnutí o převzetí účinků jednání učiněných za společnost před jejím vznikem,

p)n) schválení ovládací smlouvy, smlouvy o převodu zisku a smlouvy o tichém společenství, a jiných smluv, jimiž se zakládá právo na podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích společnosti, včetně jejích změn a jejího zrušení (§ 421 odst. 2 písm. o) ZOK),

q)o) schválení pravidel pro použití sociálního fondu,

r)p) rozhodnutí o určení auditora k provedení povinného auditu,

s)q) schválení smlouvy o výkonu funkce mezi společností a členem jejího orgánudozorčí rady, včetně jejích změn (§ 59 odst. 2 ZOK),

t) určení mzdy a jiných plnění zaměstnancům, kteří jsou současně i členy orgánů společnostidozorčí rady, nebo osobám xxx xxxxxxx (§ 61 odst. 3 ZOK),

u)r) rozhodnutí o dalších otázkách, které zákon zahrnuje do působnosti valné hromady.

2. Valná hromada si nemůže vyhradit k rozhodování případů, které do její působnosti nesvěřuje ZOK nebo stanovy (§ 421 odst. 3 ZOK).

Článek 14

Způsob rozhodování valné hromady

1. Valná hromada je schopna se usnášet, pokud přítomní akcionáři mají akcie, jejichž jmenovitá hodnota přesahuje 30 % základního kapitálu společnosti.

2. Není-li valná hromada schopná se usnášet, svolá představenstvo bez zbytečného odkladu náhradní valnou hromadu; náhradní valná hromada je schopna se usnášet bez ohledu na jmenovitou hodnotu akcií přítomných akcionářů (§ 414 ZOK).

2.3. Valná hromada rozhoduje většinou hlasů přítomných akcionářů, pokud zákon nevyžaduje většinu jinou.

3.4. Valná hromada zvolí svého předsedu, zapisovatele, dva ověřovatele zápisu a osoby pověřené sčítáním hlasů. Do doby zvolení předsedy řídí valnou hromadu člen představenstva, jehož tím představenstvo pověří, nestanoví-li zákon jinak. Není-li valná hromada dle stanov společnosti způsobilá usnášení, zahajující ji ukončí.

5. Rozhodnutí valné hromady je možné přijmout i per rollam (§ 418 až 420 ZOK), a to ohledně jakýchkoli záležitostí spadajících do působnosti valné hromady. Osoba oprávněná ke svolání valné hromady zašle všem akcionářům návrh rozhodnutí, ve kterém uvede:

a) text navrhovaného rozhodnutí a jeho zdůvodnění,

b) lhůtu pro doručení vyjádření akcionáře, která činí 15 dnů; pro začátek jejího běhu je rozhodné doručení návrhu akcionáři,

c) podklady potřebné pro jeho přijetí.

Rozhodným dnem pro rozhodování per rollam je sedmý den předcházející dni zaslání návrhu rozhodnutí všem akcionářům.

6. Nedoručí-li akcionář ve lhůtě osobě oprávněné ke svolání valné hromady souhlas s návrhem usnesení, platí, že s návrhem nesouhlasí.

7. Rozhodná většina pro přijetí rozhodnutí se počítá z celkového počtu hlasů všech akcionářů. Výsledek rozhodování valné hromady per rollam, včetně dne jeho přijetí, oznámí společnost nebo osoba oprávněná jednání valné hromady svolat způsobem stanoveným pro svolání valné hromady všem akcionářům bez zbytečného odkladu.

Článek 15

Způsob hlasování na valné hromadě

1. Hlasování valné hromady, jakož i její průběh, organizačně zabezpečuje představenstvo společnosti.

2. Na valné hromadě se hlasuje pomocí hlasovacích lístků.

3. Nejprve se hlasuje o návrhu představenstva, není-li tento návrh přijat, hlasuje se postupně o jednotlivých návrzích nebo protinávrzích akcionářů v pořadí, jak byly podány. Pokud je některý z návrhů nebo protinávrhů přijat potřebnou většinou hlasů určenou stanovami nebo ZOK, o dalších návrzích nebo protinávrzích se nehlasuje.

Článek 16

Počet hlasů spojených s jednou akcií a celkový počet hlasů

1. K akciím o jmenovité hodnotě 1.000,- Kč se vztahuje 1 hlas. 2. Celkový počet hlasů ve společnosti činí 191.628.

Článek 17

Účast na valné hromadě

1. Akcionář je oprávněn účastnit se valné hromady a hlasovat na ní. Akcionář je oprávněn požadovat a obdržet na valné hromadě od společnosti vysvětlení záležitostí týkajících se společnosti nebo jí ovládaných osob, je-li takové vysvětlení potřebné pro posouzení obsahu záležitostí zařazených na valnou hromadu nebo pro výkon jeho akcionářských práv na ní, a uplatňovat návrhy a protinávrhy k záležitostem zařazeným na pořad valné hromady. Každý akcionář má pro přednesení své žádosti přiměřené časové omezení.

2. Informace obsažená ve vysvětlení musí být určitá a musí poskytovat dostatečný a pravdivý obraz o dotazované skutečnosti. Představenstvo nebo osoba, která svolává valnou hromadu, mohou poskytnutí vysvětlení zcela nebo částečně odmítnout, pokud

a) by jeho poskytnutí mohlo přivodit společnosti nebo jí ovládaným osobám újmu,

b) jde o vnitřní informaci nebo utajovanou informaci podle jiného právního předpisu, nebo

c) je požadované vysvětlení veřejně dostupné.

Splnění podmínek pro odmítnutí poskytnout vysvětlení posoudí představenstvo a sdělí důvody akcionáři. Sdělení o odmítnutí poskytnout vysvětlení je součástí zápisu z valné hromady. Akcionář má právo požadovat, aby dozorčí rada určila, že podmínky pro odmítnutí poskytnutí vysvětlení nenastaly a představenstvo je povinno mu je sdělit. Dozorčí rada o žádosti akcionáře rozhodne přímo na jednání valné hromady, a nelze-li to, tak do 5 pracovních dnů ode dne konání valné hromady. V případě, že s poskytnutím vysvětlení dozorčí rada nesouhlasí nebo se v zákonné lhůtě nevyjádří, rozhodne o tom, zda je společnost povinna informaci poskytnout, soud na návrh akcionáře.

3. Vysvětlení záležitostí týkajících se probíhající valné hromady poskytne společnost akcionáři přímo na valné hromadě. Není-li to vzhledem ke složitosti vysvětlení možné, poskytne je akcionářům ve lhůtě do 15 dnů ode dne konání valné hromady, a to i když to již není potřebné pro posouzení jednání valné hromady nebo pro výkon akcionářských práv na ní. Vysvětlení může být poskytnuto formou souhrnné odpovědi na více otázek obdobného obsahu. Platí, že vysvětlení se akcionáři dostalo i tehdy, pokud byla informace uveřejněna na internetových stránkách společnosti nejpozději v den předcházející dni konání valné hromady a je k dispozici akcionářům v místě konání valné hromady. Jestliže je informace akcionáři sdělena, má každý další akcionář právo si tuto informaci vyžádat i bez splnění postupu podle § 357 zákona č. 90/2012 Sb. o obchodních korporacíchZOK.

4. Hodlá-li akcionář uplatnit protinávrh k záležitostem pořadu valné hromady, doručí ho společnosti v přiměřené lhůtě před konáním valné hromady; to neplatí, jde-li o návrhy určitých osob do orgánů společnosti. Představenstvo oznámí akcionářům způsobem stanoveným tímto zákonem a stanovami pro svolání valné hromady znění akcionářova protinávrhu se svým stanoviskem; to neplatí, bylo-li by oznámení doručeno méně než 2 dny přede dnem konání valné hromady nebo pokud by náklady na ně byly v hrubém nepoměru k významu a obsahu protinávrhu anebo pokud text protinávrhu obsahuje více než 100 slov. Obsahuje-li protinávrh více než 100 slov, oznámí představenstvo akcionářům podstatu protinávrhu se svým stanoviskem a protinávrh uveřejní na internetových stránkách společnosti. Akcionář má právo uplatňovat své návrhy k záležitostem, které budou zařazeny na pořad valné hromady, také před uveřejněním pozvánky na valnou hromadu. Návrh doručený společnosti nejpozději 7 dnů před uveřejněním pozvánky na valnou hromadu uveřejní představenstvo i se svým stanoviskem spolu s pozvánkou na valnou hromadu. Akcionář může vykonávat svá práva na valné hromadě osobně nebo prostřednictvím zástupce. Zástupce oznámí v dostatečném předstihu před konáním valné hromady akcionáři veškeré skutečnosti, které by mohly mít pro akcionáře význam při posuzování, zda v daném případě hrozí střet jeho zájmů a zájmů zástupce.

5. Při zápisu do listiny přítomných předloží akcionář platný průkaz totožnosti, v případě zastupování bude požadována, kromě průkazu totožnosti, úředně ověřená plná moc. Zástupce právnické osoby se prokazuje platným průkazem totožnosti a aktuálním úředně ověřeným výpisem z obchodního rejstříku právnické osoby (případně jinou registrační listinou, z níž vyplývá, kdo je oprávněn za právnickou osobu jednat nebo udělit plnou moc), není-li statutárním orgánem, také úředně ověřenou plnou mocí. Zástupce právnické osoby – obce se prokazuje průkazem totožnosti a usnesením zastupitelstva, kterým byl delegován na valnou hromadu. V případě, že je akcie společným majetkem více osob provádí výkon hlasovacích práv na základě zmocnění pouze jeden spolumajitel, přičemž účast všech spolumajitelů na valné hromadě není nijak omezena. Zmocnění spolumajitelů akcií k hlasování se předkládá při zápisu do listiny přítomných. Plná moc pro zastupování na valné hromadě musí být písemná a musí z ní vyplývat, zda byla udělena pro zastoupení na jedné nebo na více valných hromadách v určitém období.

6. Valné hromady se vždy účastní členové představenstva a členové dozorčí rady. Valné hromady je oprávněn se zúčastnit auditor, aby se svým zjištěním seznámil akcionáře na valné hromadě, která schvaluje účetní závěrku. Na valné hromadě mohou být přítomny i další osoby na základě souhlasu představenstva společnosti.

7. Účast na valné hromadě je dokladována listinou přítomných tvořící nedílnou součást zápisu z jednání valné hromady. Správnost listiny přítomných potvrzuje svým podpisem svolavatel nebo jím určená osoba. U přítomných akcionářů zapíše společnost do listiny přítomných

a) jméno a bydliště nebo sídlo,

b) údaje podle písmene a) týkající se zmocněnce, je-li akcionář zastoupen.

c) jmenovitou hodnotu akcií, které akcionáře opravňují k hlasování, popřípadě údaj o tom, že akcie neopravňuje akcionáře k hlasování.

V případě odmítnutí zápisu určité osoby do listiny přítomných se skutečnost odmítnutí a jeho důvod uvede v listině přítomných.

Článek 18

Rozhodný den

1. Rozhodným dnem k účasti na valné hromadě je sedmý den předcházející dni konání valné hromady.

2. Rozhodný den pro uplatnění práva na dividendu je totožný s rozhodným dnem k účasti na valné hromadě; tímto dnem je sedmý den předcházející dni konání valné hromady, která rozhodla o výplatě dividendy.

Představenstvo

Článek 19

Počet členů představenstva, délka funkčního období a působnost

1. Představenstvo je statutárním orgánem, jenž řídí činnost společnosti, a jehož členové zastupují společnost a zavazují společnost způsobem upraveným těmito stanovami.

2. Představenstvo rozhoduje o všech záležitostech společnosti, pokud nejsou zákonem nebo těmito stanovami vyhrazeny do působnosti valné hromady, dozorčí rady, nebo jiného orgánu. Představenstvo je oprávněno delegovat rozhodování určitých záležitostí do působnosti jednotlivých členů představenstva, a také na zaměstnance společnosti, zejména prostřednictvím vnitřních předpisů.

1.3. Představenstvo společnosti má 5 členů3 členy.

2. Představenstvo, jehož počet členů zvolených valnou hromadou neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do příštího zasedání valné hromady. Doba výkonu funkce náhradního člena představenstva se nezapočítává do doby výkonu funkce člena představenstva.

4. Funkční období člena představenstva je pětileté. Opětovná volba člena představenstva je možná.

3.5. Člen představenstva může ze své funkce odstoupit. Oznámení o odstoupení z funkce doručí člen představenstva společnosti. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednala nebo měla projednat dozorčí rada. Dozorčí rada je povinna projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení obchodní korporaci doručeno. Jestliže odstupující člen oznámí své odstoupení na zasedání dozorčí rady, které se účastní, končí výkon funkce uplynutím 2 měsíců po takovém oznámení, neschválí-li dozorčí rada na jeho žádost jiný okamžik zániku funkce.

4.6. Členy představenstva volí a odvolává valná hromada.dozorčí rada. 5.7. Představenstvo volí a odvolává svého předsedu.

6.8. Působnost představenstva:

a) svolávat valnou hromadu,

b) vykonávat usnesení valné hromady,

c) zajistit zpracování zákonných zpráv, zjednodušených čtvrtletních bilancí a ostatních podkladů,

d) předkládat valné hromadě ke schválení materiály určené zákonem nebo stanovami,

e) rozhodovat v případě potřeby o čerpání prostředků z rezervního fondu,

f) zajišťovat řádné vedení předepsané evidence, účetnictví, obchodních knih a ostatních dokladů společnosti,

g) rozhodovat o zcizování, převodech a pronájmech nemovitého majetku společnosti v případech, kdy toto rozhodnutí není vyhrazeno valné hromadě nebo určeno jiným vnitřním předpisem,

h) zpracovávat podnikatelské plány společnosti,

i) vykonávat všechny činnosti spojené se zabezpečováním obchodního vedení společnosti, včetně pověřování jiné osoby obchodním vedením společnosti a navrhováním mezd a odměn u osob pověřených obchodním vedením,

j) rozhodovat o zřízení zástavního práva k majetku společnosti a o ručení za třetí osoby majetkem společnosti,

k) udělovat prokuru,

l) schvalovat organizační řád společnosti,

m) schvalovat podpisový řád společnosti,

n) zakládat dceřiné společnosti,

o) navrhovat valné hromadě auditora k provedení povinného auditu, případně k poskytnutí dalších služeb, zakládat a rozvazovat pracovní poměr s generálním ředitelem společnosti.

p)o) uzavírat s auditorem smlouvu o povinném auditu, případně o poskytování dalších služeb, q)p) projednání zprávy auditora,

r)q) uzavírat smlouvy o výkonu funkce mezi společností a členem jejího orgánu, s)r) rozhodovat o vrácení nevyplacených dividend do vlastního kapitálu.

9. Představenstvo se při své činnosti řídí obecně závaznými předpisy, těmito stanovami a případně zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou., pokud tyto zásady a pokyny budou v souladu s právními předpisy a v důsledku jejich dodržení by nedošlo k porušení péče řádného hospodáře.

10. Představenstvo společnosti je povinno vyžádat si předchozí souhlas dozorčí rady k uskutečnění následujících rozhodnutí představenstva (tedy k následujícím právním jednáním, jimiž se takové rozhodnutí realizuje):

a) uzavření, změna nebo ukončení smlouvy, na základě níž dochází k nabytí, zcizení a/nebo výstavbě nemovitosti, pokud její hodnota přesahuje 3.000.000,- Kč,

b) uzavření, změna nebo ukončení smlouvy o zřízení zástavního práva k nemovitosti ve vlastnictví společnosti, pokud k uzavření takové smlouvy není společnost povinna na základě závazného právního předpisu nebo pokud k uzavření takové smlouvy není společnost povinna na základě autoritativního rozhodnutí orgánu veřejné moci,

c) uzavření, změna nebo ukončení smlouvy o zřízení služebnosti či reálných břemen, kterými by bylo omezeno vlastnické právo k nemovitosti ve vlastnictví společnosti, vyjma přeložek technologií, rozvodů sítí elektrického vedení, telekomunikačního vedení, vodovodů a kanalizací či obdobných sítí, pokud je taková smlouva uzavírána za cenu v místě a čase obvyklou a/nebo pokud k uzavření takové smlouvy není společnost povinna na základě závazného právního předpisu či autoritativního rozhodnutí orgánu veřejné moci,

d) uzavření nájemní či pachtovní smlouvy týkající se nemovitosti ve vlastnictví společnosti, s výjimkou smluv (bez ohledu na to, zda je společnost v pozici nájemce či pronajímatele) na dobu určitou do 5 let či na dobu neurčitou, pokud roční objem plnění z takové smlouvy nepřesahuje částku 1.000.000,- Kč, a to včetně jejího ukončení či změny, pokud se mění subjekt na straně nájemce a/nebo doba trvání nájmu či pachtu o více než 3 roky, výše nájemného či pachtovného (vyjma valorizace) a/nebo se zvyšuje rozsah předmětu nájmu či pachtu v m2 o více než 20 % oproti původní uzavřené smlouvě,

e) přijetí či poskytnutí dlouhodobého úvěru (vyjma kontokorentního úvěru pro běžné provozní financování), zápůjčky a/nebo jiné obdobné finanční operace se splatností delší než 5 let a/nebo pakliže rozsah plnění přesahuje částku 10.000.000,- Kč, včetně ukončení nebo změny takové smlouvy, pokud se změna týká prodloužení smluvního vztahu o více než 3 roky a/nebo finanční rozsah plnění se navyšuje o více něž 50 % oproti původní uzavřené smlouvě,

f) uzavření, změna nebo ukončení smlouvy s ročním či celkovým objemem plnění, který má přesáhnout 100.000.000,- Kč,

g) nabývání a prodej účastí v právnických osobách, včetně jejich zakládání a/nebo rušení,

h) v jiných záležitostech vyžadujících předchozí souhlas dozorčí rady dle platných právních předpisů.

Článek 20

Způsob rozhodování představenstva

1. Představenstvo jedná nejméně jednou za tři měsíce.

2. Jednání představenstva svolává jeho předseda nebo v jeho nepřítomnosti kterýkoli člen. zvolený předsedajícím písemnou pozvánkou, v níž uvede místo, datum a hodinu konání a program jednání. Svolání představenstva lze uskutečnit písemně, ale také elektronicky, telegraficky nebo telefaxem, a se souhlasem všech členů představenstva i telefonicky. Členové představenstva musí být seznámeni s místem, datem a hodinou konání představenstva, jakož i s programem jednání. Písemná forma je zachována, je-li pozvánka zaslána na e-mailovou adresu člena představenstva. Pozvánka musí být členům představenstva doručena odeslána nejméně zpravidla alespoň tři dnypět dní před jednáním. Představenstvo lze svolat také usnesením z předchozího zasedání. Pokud s tím souhlasí všichni členové představenstva, lze jeho jednání svolat i pomocí sdělovací techniky. I v takovém případě však musí pozvánka obsahovat výše uvedené náležitosti a členové představenstva musí potvrdit její přijetí. Jednání představenstva se považuje za platně svolané i bez dodržení předpisů o formě a lhůtě, pokud všichni členové prohlásí, že se vzdávají nároku na dodržení těchto předpisů o lhůtě a formě. O záležitostech, které nebyly uvedeny v pozvánce, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech členů představenstva; to se netýká procedurálních otázek.

3. Předseda nebo v jeho nepřítomnosti člen pověřený předsedou představenstva zvolený předsedajícím je povinen svolat jednání představenstva vždy, požádá-li o to některý z členů představenstva nebo dozorčí rada.

4. Jednání představenstva se koná v sídle společnosti, ledaže by představenstvo rozhodlo jinak.

5. Představenstvo může podle své úvahy přizvat na jednání i členy jiných orgánů společnosti nebo její zaměstnance.

6. Výkon funkce člena představenstva je nezastupitelný. To však nebrání tomu, aby člen zmocnil pro jednotlivý případ jiného člena představenstva, aby za něho při jeho neúčasti hlasoval.

7. Jednání představenstva předsedá předseda představenstva nebo v jeho nepřítomnosti člen zvolený předsedajícímpověřený předsedou. Není-li nikdo takový, předsedá jednaní nejstarší člen představenstva.

8. O průběhu jednání představenstva a o jeho rozhodnutích se pořizuje zápis, který musí být podepsán předsedajícím a zapisovatelem. Přílohou zápisu je seznam přítomných.

9. Představenstvo je způsobilé se usnášet, je-li na jeho zasedání přítomna nadpoloviční většina jeho členů.

10. K přijetí rozhodnutí ve všech záležitostech projednávaných na jednání představenstva je zapotřebí, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina přítomných členů představenstva. V případě rovnosti hlasů, rozhoduje hlas předsedajícího.

11. V zápisu z jednání představenstva musí být jmenovitě uvedeni členové představenstva, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením představenstva nebo se zdrželi hlasování; u neuvedených členů se má za to, že hlasovali pro přijetí usnesení.

12. V nutných případech, které nestrpí odkladu a jestliže s tím souhlasí všichni členové představenstva, může představenstvo učinit rozhodnutí i mimo zasedání (per rollam) v písemné podobě nebo s využitím technických prostředků. V takovém případě se však k návrhu rozhodnutí musí vyjádřit všichni členové představenstva a rozhodnutí musí být přijato jednomyslně. Rozhodnutí učiněné mimo zasedání musí být uvedeno v zápisu nejbližšího zasedání představenstva. Veškerou organizační činnost spojenou s rozhodováním mimo zasedání představenstva zajišťuje předseda představenstva.

13. Připouští se účast členů představenstva na jednání představenstva, včetně hlasování, prostřednictvím technických prostředků umožňujících přenos hlasu, případně i obrazu osoby, která hlasuje – telefon, telefonická konference či videokonference. Účastní-li se člen představenstva jednání prostřednictvím technických prostředků, považuje se za přítomného; tato skutečnost bude vyznačena v seznamu přítomných, do níž se takový člen představenstva zapíše dodatečně.

Dozorčí rada

Článek 21

Počet členů dozorčí rady, délka funkčního období a působnost

1. Dozorčí rada společnosti má šest členů. Členy dozorčí rady volí a odvolává valná hromada.

2. Dozorčí rada, jejíž počet členů zvolených valnou hromadou neklesl pod polovinu, může jmenovat náhradní členy do příštího zasedání valné hromady. Doba výkonu funkce náhradního člena dozorčí rady se nezapočítává do doby výkonu funkce člena dozorčí rady.

3. Funkční období člena dozorčí rady je pětileté. Opětovná volba člena dozorčí rady je možná.

2.4. Člen dozorčí rady může ze své funkce odstoupit. Oznámení o odstoupení z funkce doručí člen dozorčí rady společnosti. Výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednala nebo měla projednat dozorčí rada. Dozorčí rada je povinna projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení obchodní korporaci doručeno. Jestliže odstupující člen oznámí své odstoupení přímo na zasedání dozorčí rady, končí výkon funkce uplynutím 2 měsíců po takovém oznámení, neschválí-li dozorčí rada na jeho žádost jiný okamžik zániku funkce.

3.5. Dozorčí rada volí a odvolává svého předsedu.

4.6. Dozorčí rada dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti. Řídí se zásadami schválenými valnou hromadou, ledaže jsou v rozporu se ZOK nebo těmito stanovami. Porušení těchto zásad nemá účinky vůči třetím osobám. Nikdo není oprávněn udělovat dozorčí radě pokyny týkající se její zákonné povinnosti kontroly působnosti představenstva.

5.7. Působnost dozorčí rady:

a) dohlíží na výkon působnosti představenstva a na činnost společnosti,

b) přezkoumává výkon působnosti představenstva na žádost kvalifikovaného akcionáře (§ 370 ZOK),

c) nahlíží do všech dokladů a záznamů týkajících se činnosti společnosti,

d) kontroluje řádné vedení účetních zápisů a zda je uskutečňovaná podnikatelská či jiná činnost v souladu s právními předpisy a stanovami,

e) přezkoumává účetní závěrky a návrh na rozdělení zisku nebo úhradu ztráty, po přezkoumání předkládá své vyjádření valné hromadě,

f) přezkoumává zprávu o vztazích a o přezkoumání informuje valnou hromadu a seznamuje ji se svým stanoviskem,

g) svolává valnou hromadu, vyžadují-li to zájmy společnosti, a na valné hromadě navrhuje potřebná opatření,

h) rozhoduje, o poskytnutí vysvětlení záležitostí týkajících se probíhající valné hromady a o sdělení informace akcionáři přímo na valné hromadě, popřípadě v ZOK stanovené lhůtě, odmítne-li představenstvo, ze zákonem předpokládaných důvodů, informaci akcionáři sdělit (§ 360 odst. 2 ZOK),

i) členové dozorčí rady se účastní valné hromady a valnou hromadu seznamují s výsledky své kontrolní činnosti,

j) určuje svého člena, který zatupuje společnost v řízení před soudy a jinými orgány proti členu představenstva,

k) schvaluje smlouvy o výkonu funkce mezi společností a členem představenstva, včetně jejich změn (§ 438 odst.

2 ZOK),

l) rozhoduje o odměňování členů představenstva,.

k) vyjadřuje se k návrhům a rozhodnutím představenstva o zcizování, převodech a pronájmech nemovitého majetku společnosti,

l) vyjadřuje se k návrhům a rozhodnutím představenstva o zřízení zástavního práva k majetku společnosti a o ručení majetkem společnosti za třetí osoby,

m) vyjadřuje se k návrhům a rozhodnutím představenstva o udělení prokury,

n) vyjadřuje se k návrhům a rozhodnutím představenstva o organizačním řádu společnosti,

o) vyjadřuje se k návrhům a rozhodnutím představenstva o podpisovém řádu společnosti,

p) vyjadřuje se k návrhům a rozhodnutím představenstva o založení dceřiné společnosti,

q) vyjadřuje se k návrhům a rozhodnutím představenstva o zakládání a rozvazování pracovního poměru s generálním ředitelem společnosti,

r) vyjadřuje se k návrhům představenstva na určení auditora.

8. Dozorčí rada se při své činnosti řídí obecně závaznými právními předpisy, těmito stanovami a zásadami schválenými valnou hromadou, ledaže tyto zásady jsou v rozporu se ZOK nebo těmito stanovami.

6.9. Dozorčí rada uděluje představenstvu předchozí souhlas k uskutečnění rozhodnutí uvedených v článku 19 odst. 10 těchto stanov.

Článek 22

Způsob rozhodování dozorčí rady

1. Dozorčí rada jedná nejméně čtyřikrát ročně.

2. Jednání dozorčí rady svolává její předseda nebo v jeho nepřítomnosti kterýkoli člen. Svolání dozorčí rady lze uskutečnit písemně, ale také elektronicky, telegraficky nebo telefaxem, a se souhlasem všech členů dozorčí rady i telefonicky. Členové dozorčí rady musí být seznámeni s místem, datem a hodinou konání dozorčí rady, jakož i s programem jednání. Písemná forma je zachována, je-li pozvánka zaslána na e-mailovou adresu člena dozorčí rady. Pozvánka musí být členům dozorčí rady zpravidla odeslána alespoň pět dní před jednáním. Dozorčí radu lze svolat také usnesením z předchozího jednání. Jednání dozorčí rady se považuje za platně svolané i bez dodržení předpisů o formě a lhůtě, pokud všichni členové prohlásí, že se vzdávají nároku na dodržení těchto předpisů o lhůtě a formě. O záležitostech, které nebyly uvedeny v pozvánce, lze rozhodnout jen za účasti a se souhlasem všech členů dozorčí rady; to se netýká procedurálních otázek.

2. Jednání dozorčí rady svolává její předseda nebo v jeho nepřítomnosti člen zvolený předsedajícím písemnou pozvánkou, v níž uvede místo, datum a hodinu konání a program zasedání. Pozvánka musí být členům dozorčí rady doručena nejméně pět dní před jednáním. Pokud s tím souhlasí všichni členové dozorčí rady, lze její jednání svolat i pomocí sdělovací techniky. I v takovém případě však musí pozvánka obsahovat výše uvedené náležitosti a členové dozorčí rady musí potvrdit její přijetí.

3. Předseda nebo v jeho nepřítomnosti člen zvolený předsedajícímpověřený předsedou dozorčí rady je povinen svolat jednání dozorčí rady vždy, požádá-li o to některý z členů dozorčí rady nebo představenstvo, pokud současně uvede důvod jejího svolání.

4. Dozorčí rada může podle své úvahy přizvat na jednání i členy jiných orgánů společnosti nebo její zaměstnance.

5. Jednání dozorčí rady řídí její předseda, nebo v případě jeho nepřítomnosti jiný člen dozorčí rady zvolený pověřený předsedouajícím. Není-li nikdo takový, předsedá jednaní nejstarší člen dozorčí rady.

6. O průběhu jednání dozorčí rady a o jejích rozhodnutích se pořizuje zápis, který musí být podepsán předsedajícím. Přílohou zápisu je seznam přítomných.

7. Dozorčí rada je způsobilá se usnášet, je-li na jeho zasedání přítomna nadpoloviční většina jeho členů.

8. K přijetí rozhodnutí ve všech záležitostech projednávaných na jednání dozorčí rady je zapotřebí, aby pro ně hlasovala nadpoloviční většina členů dozorčí rady.

9. V zápisu z jednání dozorčí rady musí být jmenovitě uvedeni členové dozorčí rady, kteří hlasovali proti jednotlivým usnesením dozorčí rady nebo se zdrželi hlasování; u neuvedených členů se má za to, že hlasovali pro přijetí usnesení.

10. V nutných případech, které nestrpí odkladu a jestliže s tím souhlasí všichni členové dozorčí rady, může dozorčí rada učinit rozhodnutí i mimo zasedání (per rollam) v písemné podobě nebo s využitím technických prostředků. V takovém případě se však k návrhu rozhodnutí musí vyjádřit všichni členové dozorčí rady a rozhodnutí musí být přijato jednomyslně. Rozhodnutí učiněné mimo zasedání musí být uvedeno v zápisu nejbližšího jednání dozorčí rady. Veškerou organizační činnost spojenou s rozhodováním mimo zasedání dozorčí rady zajišťuje předseda dozorčí rady.

11. Připouští se účast členů dozorčí rady na jednání dozorčí, včetně hlasování, prostřednictvím technických prostředků umožňujících přenos hlasu, případně i obrazu osoby, která hlasuje – telefon, telefonická konference či videokonference. Účastní-li se člen dozorčí rady zasedání prostřednictvím technických prostředků, považuje se za přítomného; tato skutečnost bude vyznačena v seznamu přítomných, do níž se takový člen dozorčí rady zapíše dodatečně.

VI. Společná ustanovení o volených orgánech společnosti

Článek 23

Další podmínky výkonu funkce

1. Náklady spojené s jednáním a další činností představenstva a dozorčí rady nese společnost.

2. Členům představenstva a dozorčí rady náleží nárok na náhradu nákladů vynaložených v souvislosti s výkonem jejich funkce a s účastí na jednání orgánů společnosti.

3. Členům představenstva a dozorčí rady náleží za výkon jejich funkce měsíční odměna, jejíž výši a způsob výplaty upraví smlouva o výkonu funkce a schválí valná hromadapříslušný orgán společnosti.

4. Členům představenstva a dozorčí rady přísluší tantiéma, o jejímž vyplacení i o její výši rozhoduje valná hromada v souvislosti s přijetím rozhodnutí o rozdělení zisku.

VII. Hospodaření společnosti

Článek 24

Účetnictví společnosti

1. Účetní období je totožné s kalendářním rokem.

2. Účetnictví společnosti se vede předepsaným způsobem a v souladu s platnými právními předpisy.

3. Řádné vedení účetnictví společnosti zabezpečuje představenstvo. Účetní závěrku ověřuje auditor a přezkoumává ji dozorčí rada.

4. Společnost vytváří soustavu informací předepsanou příslušnými právními předpisy a poskytuje údaje o své činnosti orgánu ustanovenému těmito předpisy.

5. Společnost zpracovává a uveřejňuje výroční zprávu v souladu s platnými právními předpisy.

6. Účetní závěrka musí být sestavena způsobem odpovídajícím platným právním předpisům tak, aby poskytovala úplné informace o majetkové a finanční situaci, v níž se společnost nachází, a o výši dosaženého zisku nebo ztráty vzniklých v předcházejícím účetním období.

7. Představenstvo uveřejňuje dle ustanovení § 436 odst. 1 ZOK tyto údaje účetní závěrky:

a) aktiva celkem,

b) pasiva celkem,

c) základní kapitál,

d) výsledek hospodaření před zdaněním.

Článek 25

Rezervní fond ke krytí ztrát a překonání nepříznivého průběhu hospodaření, způsob doplňování a jeho výše

1. Společnost může zřizovat rezervní fond, který slouží ke krytí ztrát společnosti, jakož i k opatřením, která mají překonat nepříznivý průběh jejího hospodaření.

2. Společnost vytváří rezervní fond až do celkové výše 20 % základního kapitálu.

3. Rezervní fond společnosti se ročně může doplňovat na základě rozhodnutí valné hromady společnosti o rozdělení zisku.

Článek 25a

Povinné rezervní fondy

Společnost je povinna vytvořit rezervní fond na vlastní akcie (§ 316 a 317 ZOK) nebo při finanční asistenci (§ 311 písm. f) ZOK).

Článek 26

Způsob rozdělení zisku a úhrady ztráty

1. O rozdělení zisku a způsobu úhrady ztráty společnosti rozhoduje valná hromada na návrh představenstva po přezkoumání tohoto návrhu dozorčí radou.

2. Nerozdělený zisk musí být přednostně použit pro tvorbu rezervního fondu, je-li takový fond společností vytvořen.

3. Valná hromada může rozhodnout, že část zisku se použije na zvýšení základního kapitálu společnosti.

4. Ze zisku musí být přednostně uhrazena ztráta předchozích let.

5. Společnost dále ze zisku tvoří sociální fond pro zlepšení pracovních a sociálních podmínek zaměstnanců.

6. Zisk lze rozdělit rozhodnutím valné hromady na dividendy a tantiémy.

Článek 27

Další fondy

1. Společnost vytváří ze zisku sociální fond.

2. Pravidla pro zřízení tohoto fondu, pro jeho doplňování a použití stanoví valná hromada. V rámci valnou hromadou stanovených pravidel rozhoduje o použití fondu představenstvo.

3. Jakákoliv doplňková dotace sociálního fondu musí být navržena představenstvem a schválena valnou hromadou.

VIII. Zvyšování a snižování základního kapitálu

Článek 28

Pravidla postupu při zvyšování základního kapitálu

1. O zvýšení základního kapitálu rozhoduje valná hromada na návrh představenstva.

2. Pokud jej tím pověří valná hromada, může představenstvo samo rozhodnout o zvýšení základního kapitálu, nejvýše však o 1/3 (slovy: jednatřetinajedna třetina) jeho dosavadní výše v době, kdy valná hromada představenstvo zvýšením základního kapitálu pověřila. Představenstvo je povinno dodržet podmínky pro zvýšení základního kapitálu, stanovené pověřením valné hromady a platnými právními předpisy. O rozhodnutí představenstva musí být pořízen notářský zápis.

3. Zvýšení základního kapitálu lze provést:

a) upsáním nových akcií peněžitými a nepeněžitými vklady (§ 474 a násl. ZOK),

b) z vlastních zdrojů společnosti (§ 495 a násl. ZOK),

c) podmíněným zvýšením základní kapitálu (§ 505 a násl. ZOK).

d) rozhodnutím představenstva (§ 511 a násl. ZOK).

4. Zvýšení základního kapitálu upsáním nových akcií je přípustné, jestliže akcionáři zcela splatili emisní kurs dříve upsaných akcií, ledaže dosud nesplacená část emisního kursu je vzhledem k výši základního kapitálu zanedbatelná a valná hromada se zvýšením základního kapitálu tímto způsobem projeví souhlas. Toto omezení neplatí, jestliže se zvyšuje základní kapitál upisováním akcií a jejich emisní kurs se splácí pouze nepeněžitými vklady.

5. Základní kapitál společnosti lze zvýšit bez veřejné nabídky k upisování akcií, pokud se všichni akcionáři dohodnou na rozsahu své účasti na zvýšení základního kapitálu. Taková dohoda akcionářů nahrazuje listinu upisovatelů a musí být pořízena ve formě veřejné listiny (notářského zápisu).

6. Zvýšení základního kapitálu provede představenstvo v souladu s příslušnými ustanoveními ZOK (§ 474 až 515 ZOK).

7. Každý akcionář má přednostní právo upsat část nových akcií společnosti upisovaných ke zvýšení základního kapitálu v rozsahu jeho podílu na základním kapitálu společnosti, upisují-li se akcie peněžitými vklady.

Článek 29

Pravidla postupu při snižování základního kapitálu

1. O snížení základního kapitálu a jeho způsobu rozhoduje výlučně valná hromada.

2. Snížení základního kapitálu způsobem určeným valnou hromadou provede představenstvo v souladu s příslušnými ustanoveními ZOK (§ 516 až 548 ZOK).

3. Snížení základního kapitálu snížením jmenovité hodnoty zaknihovaných akcií nebo nesplacených akcií, na které byly vydány zatímní listy, provede představenstvo změnou zápisu v zákonem stanovené evidenci zaknihovaných cenných papírů, kterou vede Centrální depozitář cenných papírů, a.s.

4. V důsledku snížení základního kapitálu společnosti nesmí klesnout základní kapitál pod výši stanovenou ZOK (§ 246 odst. 2 ZOK) a nesmí se zhoršit dobytnost pohledávek věřitelů.

5. Při snížení základního kapitálu je představenstvo povinno dodržet všechny povinnosti stanovené ZOK vůči věřitelům společnosti a rejstříkovému soudu. Před účinností snížení základního kapitálu a před splněním povinností podle § 518 ZOK nebo před rozhodnutím soudu podle § 518 ZOK nelze akcionářům poskytnout plnění z důvodu snížení základního kapitálu nebo z tohoto důvodu prominout nebo snížit nesplacené části emisního kursu akcií. Za újmu způsobenou porušením povinností dle tohoto odstavce 5 odpovídají společnosti a věřitelům členové představenstva; této odpovědnosti se nemohou zprostit.

6. Snížit základní kapitál vzetím akcií z oběhu losováním není dovoleno.

7. Společnost nesmí snížit základní kapitál vzetím akcií z oběhu s výjimkou případů, kdy tak ukládají obecně závazné právní předpisy pro vlastní akcie ve vlastnictví společnosti.

Článek 30

Způsob splácení emisního kursu akcií

1. Peněžité vklady, jimiž se splácí emisní kurs, musí být splaceny na zvláštní účet u banky, který za tím účelem zřídí společnost na firmu. Banka neumožní disponovat se splacenými vklady na tomto účtu dříve, než bude změna zapsána do obchodního rejstříku, ledaže je prokázáno, že jde o úhradu zřizovacích výdajů anebo o vrácení vkladů upisovatelům.

2. Upisovatel je povinen splatit emisní kurs akcií, které upsal, nejpozději do jednoho roku od zápisu usnesení o zvýšení základního kapitálu do Obchodního rejstříku.

Článek 31

Důsledky porušení povinnosti splatit včas upsané akcie

1. Pokud upisovatel nesplatil celý emisní kurs upsané akcie před zápisem změny do obchodního rejstříku (dále jen "nesplacená akcie"), vydá společnost bez zbytečného odkladu po tomto zápisu upisovateli zatímní list nahrazující všechny jím upsané a nesplacené akcie jednoho druhu.

2. Při porušení povinnosti splatit emisní kurs upsaných akcií nebo jeho část zaplatí upisovatel úroky z prodlení ve výši 20 % ročně.

3. Jestliže upisovatel nesplatí emisní kurs upsaných akcií nebo jeho splatnou část, vyzve jej představenstvo, aby ji splatil ve lhůtě do 60 dnů od doručení výzvy.

4. Po marném uplynutí lhůty uvedené v odstavci 3 vyloučí představenstvo upisovatele ze společnosti a vyzve jej, aby vrátil zatímní list v přiměřené lhůtě, kterou mu určí, pokud nepřijme v souladu se zákonem a stanovami společnosti jiné opatření. Vyloučený upisovatel ručí společnosti za splacení emisního kursu jím upsaných akcií.

5. Pokud vyloučený upisovatel v určené lhůtě zatímní list nevrátí, prohlásí představenstvo tento zatímní list za neplatný. Toto rozhodnutí uveřejní představenstvo způsobem určeným zákonem a stanovami pro svolání valné hromady; písemné oznámení o tom zašle upisovateli a současně rozhodnutí zveřejní.

6. Pokud představenstvo prohlásí zatímní list za neplatný, vydá místo něho nový zatímní list nebo akcie osobě schválené valnou hromadou, která splatí emisní kurs těchto akcií.

7. Majetek, který získá společnost prodejem vráceného zatímního listu nebo vydáním nového zatímního listu anebo akcií podle odstavce 6, použije k vrácení plnění poskytnutého vyloučeným upisovatelem na splacení emisního kursu akcií upsaných vyloučeným upisovatelem a po započtení nároků vzniklých společnosti z porušení jeho povinností.

Článek 32

Vyměnitelné a prioritní dluhopisy

Společnost může na základě usnesení valné hromady vydat dluhopisy, s nimiž je spojeno právo na jejich výměnu za akcie společnosti (dále jen "vyměnitelné dluhopisy") nebo přednostní právo na upisování akcií (prioritní dluhopisy). Na vyměnitelné a prioritní dluhopisy se vztahují ustanovení jiného právního předpisu než ZOK upravujícího dluhopisy, ledaže ZOK stanoví jinak (§ 288 ZOK).

Článek 33

Zveřejňování a oznamování

Společnost zveřejňuje a oznamuje způsobem určeným stanovami a příslušnými právními předpisy.

IX. Závěrečná ustanovení

Článek 334

Změny stanov

1. Rozhoduje-li společnost o zvýšení nebo snížení základního kapitálu, o štěpení akcií či spojení více akcií do jedné akcie, o změně formy nebo druhu akcií anebo omezení převoditelnosti akcií na jméno či její změně, nabývá změna stanov účinnosti ke dni zápisu těchto skutečností do obchodního rejstříku. Ostatní změny stanov, o nichž rozhoduje valná hromada, nabývají účinnosti okamžikem, kdy o nich rozhodla valná hromada, neplyne-li z rozhodnutí valné hromady o změně stanov nebo ze zákona, že nabývají účinnosti později.

2. Rozhodnutí, jehož důsledkem je změna obsahu stanov, nahrazuje rozhodnutí o změně stanov. Takové rozhodnutí valné hromady se osvědčuje veřejnou listinou. Jestliže z rozhodnutí valné hromady neplyne, jakým způsobem se stanovy mění, změní jejich obsah představenstvo v souladu s rozhodnutím valné hromady.

3. V případě, že dojde ke změně v obsahu stanov, je představenstvo společnosti povinno vyhotovit bez zbytečného odkladu poté, co se kterýkoliv z členů představenstva o takové změně doví, úplné znění stanov.

Článek 35

Podřízení stanov ZOK

Společnost se změnou stanov v tomto znění podřizuje ZOK jako celku v souladu s ustanovením § 777 odst. 5 ZOK. Údaj o tom se zapisuje do obchodního rejstříku a zveřejněním tohoto zápisu stanovy v tomto znění nabývají účinnosti.