Část I Úvodní ustanovení

Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování příspěvku na výkon sociální práce (s výjimkou agendy sociálně-právní ochrany dětí) formou dotace ze státního rozpočtu krajům, hl. m. Praze, obcím s rozšířenou působností a obcím s pověřeným obecním úřadem pro rok 2017

Část I

Úvodní ustanovení

1. Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen „MPSV“) v návaznosti na § 92 - § 93a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“), na § 63 – 65a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pomoci v hmotné nouzi“) a na zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o rozpočtových pravidlech“) stanovuje pro účely dotačního řízení a pro účely posouzení žádosti o Příspěvek na výkon sociální práce (s výjimkou sociálně – právní ochrany dětí) (dále jen “dotace”) následující Metodiku Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování příspěvku na výkon sociální práce (s výjimkou agendy sociálně-právní ochrany dětí) formou dotace ze státního rozpočtu krajům, hl. m. Praze, obcím s rozšířenou působností a obcím s pověřeným obecním úřadem (dále jen “metodika”).

2. Dotace se poskytuje krajům, hl. m. Praze, obcím s rozšířenou působností a obcím s pověřeným obecním úřadem podle § 7 odst. 1 písm. c) zákona o rozpočtových pravidlech, § 102 zákona o sociálních službách, který stanoví, že na zajištění povinnosti uvedené v § 93 písm. a) a na zajištění činností sociální práce, které jsou vykonávány v souvislosti s povinnostmi uvedenými v § 93 písm. b) a c), se krajům poskytuje příspěvek formou účelové dotace, § 103 zákona o sociálních službách, který stanoví, že na zajištění povinnosti uvedené v § 92 písm. a) a na zajištění činností sociální práce, které jsou vykonávány v souvislosti s povinnostmi uvedenými v § 92 písm. b) až d), se obcím s rozšířenou působností poskytuje příspěvek formou účelové dotace, a § 65a zákona o pomoci v hmotné nouzi, který stanoví, že na zajištění činností sociální práce, které jsou vykonávány v souvislosti s povinnostmi uvedenými v § 63 a 64, se pověřeným obcím a obcím s rozšířenou působností poskytuje příspěvek formou účelové dotace.

3. Dotaci označenou jako „Příspěvek na výkon sociální práce (s výjimkou sociálně – právní ochrany dětí)“ poskytuje MPSV ze své rozpočtové kapitoly (313) pod účelovým znakem 13015.

4. Metodika upravuje pravidla a podmínky pro poskytnutí dotace, postup pro podání žádostí, výčet uznatelných a neuznatelných výdajů. Metodika dále obsahuje model pro výpočet výše dotace.

5. Celkový objem finančních prostředků určených na podporu výkonu sociální práce je dán objemem prostředků, který bude na tyto účely pro příslušný rok vyčleněn ve státním rozpočtu v kapitole MPSV.

Část II

Zaměření podpory, účel dotace

1. Dotace ze státního rozpočtu (kapitoly MPSV) se poskytuje k financování běžných výdajů, které souvisejí s výkonem sociální práce v souladu se zákonem o sociálních službách, zákonem o pomoci v hmotné nouzi a Doporučeným postupem MPSV č. 1/2012 k realizaci činností sociální práce na obecních úřadech obcí s pověřeným obecním úřadem a obcí s rozšířenou působností, újezdních a krajských úřadech (dále jen Doporučený postup 1/2012), kde jsou specifikovány činnosti v rámci koordinační působnosti krajského úřadu, činnosti sociální práce obcí a doporučená podoba náplně práce sociálního pracovníka obecního úřadu.

Cílem dotace je finanční podpoření obcí při zajištění optimálních podmínek pro činnost sociálních pracovníků v přenesené působnosti, a to jak po stránce personální na zajištění dostatečného počtu sociálních pracovníků (tedy na osobní výdaje související se stávající i optimalizovanou personální situací na úřadě), tak i po stránce provozní a hmotné. Dotace je přidělována nad rámec objemu prostředků Ministerstva vnitra. V příspěvku na základní působnost zůstává zahrnut i výkon sociální práce při obecních úřadech, výše příspěvku Ministerstva vnitra jednotlivým úřadům meziročně v souvislosti s novelou zákona o sociálních službách v žádném případě nepoklesla.

Strategickým cílem MPSV je zejména dosažení optimálního počtu sociálních pracovníků na území ČR, právě z toho důvodu jsou dotační prostředky určeny především na osobní náklady a vzdělávání.

2. Činnosti sociální práce, na něž je dotace poskytována, jsou blíže specifikovány v Příloze 2 této metodiky – výňatek z Doporučeného postupu 1/2012.

Část III

Všeobecné podmínky pro poskytnutí dotace ze státního rozpočtu

1. Na dotaci není právní nárok. Dotace jsou poskytovány na základě § 14 zákona
   o rozpočtových pravidlech. Nebude-li žádosti o poskytnutí dotace vyhověno, má žadatel právo na opravné prostředky v souladu se zákonem č. 218/2000 Sb.,
   o rozpočtových pravidlech, v účinném znění, a relevantními ustanoveními zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, a zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního.

2. Dotace je poskytována žadatelům na základě žádosti o poskytnutí dotace na výkon sociální práce. Žádost musí být zpracována a podána elektronicky prostřednictvím webové aplikace, a to včetně uvedení požadované částky a podrobného rozpočtu dle požadavků příslušného žadatele v souladu s touto Metodikou.

3. Žádosti vyplněné a podané jiným způsobem než prostřednictvím webové aplikace nebudou zařazeny do dotačního řízení MPSV pro příslušný rok.

4. Dotace se poskytuje výhradně na úhradu nezbytně nutných výdajů spojených s výkonem sociální práce v přenesené působnosti.

5. Dotace je poskytována bezhotovostně na účet žadatele zřízený u peněžního ústavu.

6. Příjemce nesmí z poskytnuté dotace poskytovat finanční prostředky jiným právnickým nebo fyzickým osobám, pokud se nejedná o úhradu spojenou s realizací činností, na které byly prostředky uvolněny.

7. Dotace má charakter účelové neinvestiční dotace, která je určena k částečnému pokrytí osobních, provozních a věcných výdajů spojených s výkonem sociální práce podle zákona o sociálních službách a podle zákona o pomoci v hmotné nouzi. Výdaje hrazené z této dotace musí přímo souviset s úkoly a povinnostmi plynoucími z ustanovení § 92 a § 93 zákona o sociálních službách a § 63 a § 64 zákona o pomoci v hmotné nouzi.

8. Z dotace lze hradit osobní výdaje a další provozní a věcné výdaje, a to v maximálním možném poměru 80:20 ve prospěch osobních výdajů včetně nákladů na vzdělávání a supervizi dle bodu 1 čl. IV v poměru k ostatním výdajům. Znamená to, že lze celou dotaci vykázat pouze na osobní výdaje a vzdělávání, pokud se však příjemce rozhodne pro vyúčtování dalších výdajů, nesmí tyto tvořit více než 20 % z vykázaných výdajů, minimálně 80 % výdajů budou vždy tvořit osobní výdaje a vzdělávání dle bodu 1 čl. IV.

9. Dlouhodobý majetek (mobilní telefony, osobní počítače, fotoaparáty a kancelářské zařízení) pořízený z dotace na výkon sociální práce musí být používán k účelu, ke kterému byl pořízen jako nezbytný prostředek. V případě vnitřních reorganizačních změn musí být takto pořízený majetek prokazatelně převeden v rámci agendy činnosti sociální práce v přenesené působnosti.

10. Změny rozpočtu ve smyslu navýšení maximálního čerpání v některé z položek rozpočtu jsou možné za předpokladu splnění následujících podmínek, a to ve všech bodech současně:

1. soulad s ustanovením bodu 8, části III Metodiky

2. písemné odeslání změnového formuláře (Příloha č. 6) s vyznačeným požadavkem na změnu metodickým pracovníkům k Dotaci na výkon sociální práce prostřednictvím datové schránky MPSV nejpozději dne 31. prosince roku, na který je dotace poskytnuta – změny lze provádět v průběhu celého roku a je akceptováno zaslání více změnových formulářů v průběhu celého dotačního období, pro účel vypořádání se státním rozpočtem je platné poslední znění změn

3. písemné schválení návrhu změn poskytovatelem; poskytovatel se k hlášení změn vyjádří do 30 kalendářních dnů.

Část IV

Uznatelné výdaje

1. Osobní výdaje (poměrně)

1. Platy sociálních pracovníků na základě pracovní smlouvy.

Jedná se o peněžité plnění poskytované za výkon práce podle § 109 odst. 3 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákoník práce“) poskytované sociálním pracovníkům, kteří přímo vykonávají činnosti podle zákona o sociálních službách a zákona o pomoci v hmotné nouzi, tj. prostředky na platový tarif, osobní příplatek, zvláštní příplatek, příplatek za vedení, příplatek za práci přesčas, příplatek za práci v noci, příplatek za práci v sobotu a v neděli, příplatek za práci ve svátek, odměnu a cílovou odměnu. Příspěvek lze použít také na platy sociálních pracovníků v případě, že jsou zaměstnáni na základě pracovní smlouvy na dobu určitou. Je však třeba zdůraznit, že v souladu s § 10 odst. 1 zákona
č. 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon č. 312/2002 Sb.), lze s úředníkem sjednat pracovní poměr na dobu určitou pouze z určitých přesně vymezených důvodů: „Pracovní poměr s úředníkem se uzavírá na dobu neurčitou. Je-li však pro to důvod spočívající v potřebě zajistit časově omezenou správní činnost nebo nahradit dočasně nepřítomného úředníka, zejména v případě jeho mateřské nebo rodičovské dovolené, pracovní neschopnosti, u níž lze na základě lékařského posudku předpokládat, že bude delší než 3 měsíce, (…) výkonu veřejné funkce, lze uzavřít pracovní poměr na dobu určitou.“ Důvodem pro sjednání pracovního poměru na dobu určitou nemůže být skutečnost, že kraj, hl. m. Praha, nebo obec má přiznaný příspěvek na výkon sociální práce vždy na období jednoho kalendářního roku.

Dotaci lze v procentuálně vymezené poměrné části úvazku využít i na plat vedoucího oddělení, popř. vedoucího odboru, jestliže je sociálním pracovníkem s kvalifikací dle § 110 zákona o sociálních službách, a to poměrem počtu sociálních pracovníků na oddělení/odboru vykonávajících činnosti sociální práce v přenesené působnosti oproti podílu počtu ostatních pracovníků na dotčeném oddělení/odboru. Započítává se podíl úvazku vymezený v Náplni práce na přímou sociální práci, a k tomu podíl na vedení (poměrně – počet podřízených zaměstnanců celkem k počtu podřízených sociálních pracovníků).

Na úřadech dochází ke kumulaci agendy výkonu sociální práce v přenesené působnosti s agendami sociální práce v samostatné působnosti obce, popř. jinými než sociálními agendami. U těchto pracovníků je nezbytné určit, jaký díl své pracovní doby za měsíc věnují práci spojené s výkonem sociální práce v přenesené působnosti a jaký díl času věnují jiným agendám. Na základě tohoto vymezení se následně stanoví poměrná část úvazku, ve které pracovníci vykonávají činnosti sociální práce v přenesené působnosti (s výjimkou sociálně-právní ochrany dětí) a na tento díl úvazku se uvede do pracovní náplně nebo pracovní smlouvy, čímž je umožněno na něj žádat dotaci na SP za dotčený úřad.

V této souvislosti je nezbytné zdůraznit, že ke kumulaci výkonu sociální práce s jinými činnostmi v přenesené nebo samostatné působnosti obce by u zaměstnanců obecního úřadu obce s rozšířenou působností mělo docházet pouze zcela výjimečně a pouze v odůvodněných případech. Tato kumulace je zásadně nežádoucí z etického, profesního i pracovně-právního hlediska. Z tohoto důvodu budou v dotaci vymezeny prostředky pro bonifikaci těch příjemců, kteří zaměstnávají sociální pracovníky na plný úvazek a bez kumulací, tzn. navýšení přidělovaných prostředků s každým zaměstnancem na 1,0 úvazku na výkon sociální práce.

2. Odměny z dohod sociálních pracovníků na základě dohody o pracovní činnosti.

Příspěvek lze využít také na odměny z dohod poskytované za výkon práce pracovníky vykonávající sociální práci na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, se kterými se uzavře pro tuto činnost dohoda o pracovní činnosti (dále jen DPČ).

3. Odměny z dohod sociálních pracovníků na základě dohody o provedení práce.

Příspěvek lze využít také na odměny z dohod poskytované za výkon práce pracovníky vykonávající sociální práci na základě dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr, se kterými se uzavře pro tuto činnost dohoda o provedení práce (dále jen DPP).

1.4 Součástí osobních výdajů jsou i následující výdaje na personální zajištění

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění a pojistné na sociální zabezpečení
a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti sociálních pracovníků, placené zaměstnavatelem jako poplatníkem (§ 7 odst. 1 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů).

Náhrady platu nebo odměny z dohody při dočasné pracovní neschopnosti poskytované podle § 192 až § 194 zákoníku práce.

Náhrady platu nebo odměny z dohody (jsou-li sjednány) v dalších případech, ve kterých má v souladu se zákoníkem práce zaměstnanec nárok na náhradu platu, to znamená:

• v případě jiných důležitých osobních překážek v práci podle § 199 zákoníku práce ve spojení s prováděcím nařízením vlády č. 590/2006 Sb., kterým se stanoví okruh a rozsah jiných důležitých osobních překážek v práci;

• v případě překážek v práci z důvodu obecného zájmu podle § 200 a násl. zákoníku práce;

• po dobu čerpání dovolené podle § 222 zákoníku práce.

Přitom se vždy musí jednat o takové překážky v práci na straně zaměstnance, při nichž zákon nebo prováděcí předpis přiznává výslovně zaměstnanci nejen nárok na pracovní volno, ale rovněž nárok na náhradu platu.

Výdaje na pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu způsobenou při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání hrazeného zaměstnavatelem
za zaměstnance obce vykonávající agendu sociální práce (s výjimkou sociálně-právní ochrany dětí) podle vyhlášky Ministerstva financí č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů.

5. Výdaje za další vzdělávání sociálních pracovníků

Výdajová položka na vzdělávání je výhradně vyčleněna
na výdaje v souvislosti s § 111 zákona o sociálních službách, podle něhož
je zaměstnavatel povinen zabezpečit sociálnímu pracovníkovi další vzdělávání, kterým si obnovuje, upevňuje a doplňuje kvalifikaci, a to v rozsahu nejméně 24 hodin za kalendářní rok, bez ohledu na výši úvazku. Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání je osvědčení vydané vzdělávacím zařízením, které vzdělávání pořádalo. Dále je dokladem o absolvování dalšího vzdělávání potvrzení vydané zařízením, ve kterém byla zajišťována odborná stáž, nebo zaměstnavatelem jako organizátorem odborné stáže nebo školicí akce. Dokladem o absolvování dalšího vzdělávání je rovněž potvrzení vydané organizátorem konference. Podmínkou je, že veškeré proplácené kurzy musí být akreditovány MPSV pro sociální pracovníky (kód SP/číslo akreditace). Maximální výše čerpání za účelem dalšího vzdělávání je 20.000,- Kč na každého sociálního pracovníka a rok.

5. Výdaje za supervizi sociálních pracovníků

Z dotace je rovněž možno uhradit supervizi sociálních pracovníků, a to jak individuální, tak i skupinovou, a to v potřebném rozsahu. Supervizi musí vést kvalifikovaný externí supervizor, popř. dvojice supervizorů. Maximální výše čerpání na supervizi je 20.000,- Kč na každého sociálního pracovníka a rok.

2. Provozní výdaje

   1. Dlouhodobý nehmotný majetek.

Jedná se o náklady na pořízení nebo aktualizaci základního softwarového vybavení počítače anebo specializovaného SW, který používají pracovníci při výkonu sociální práce (s výjimkou agendy sociálně-právní ochrany dětí). Ocenění daného majetku nesmí převýšit částku 60 000,- Kč za jednotku nákupu tak, aby se jednalo pouze o nákup drobného hmotného majetku a aby byl zachován neinvestiční charakter dotace. Z dotace lze rovněž hradit roční paušál k speciálnímu programu (software), který byl vytvořen výhradně pro účely výkonu sociální práce (s výjimkou agendy sociálně-právní ochrany dětí). Maximální výše čerpání je 20.000,- Kč na každého sociálního pracovníka a rok.

2. Dlouhodobý hmotný majetek.

Podmínkou je, že náklady na pořízení dlouhodobého hmotného majetku nesmí přesáhnout částku 40.000,- Kč za jednotku nákupu tak, aby se jednalo pouze o nákup drobného hmotného majetku a aby byl zachován neinvestiční charakter dotace.

1. Výdaje za nábytek a další zařízení kanceláře, které je potřebné
   k výkonu sociální práce. Uznatelnými výdaji jsou psací stůl, kancelářská židle, zásuvkový kontejner pod stůl, uzamykatelná skříň a boxy pro uložení spisové dokumentace, regál, policový nástavec na stůl nebo stolový dělící paraván, oddělující jednotlivá pracoviště. Maximální výše čerpání je 15.000,- Kč na každého sociálního pracovníka a rok.

2. Výdaje za pořízení elektroniky, která je potřebná k výkonu sociální práce. Uznatelnými výdaji jsou mobilní (i dotykový) telefon, stolní telefonický přístroj, osobní počítač (včetně klávesnice, monitoru a myši), notebook, tablet, powerbanka, externí disk, flash disk, a dále záznamová technika, tzn. fotoaparát, videokamera, diktafon, která je nezbytná pro pořizování snímků, obrazových a zvukových záznamů při výkonu sociální práce (např. pořizování obrazových a zvukových záznamů z jednání sociálních pracovníků s klienty ve smyslu ustanovení § 18 odst. 1 správního řádu) a jejíž pořízení má prokazatelný účel využití pouze v agendě vymezené účelem dotace v části II této metodiky. Z dotačních prostředků je umožněn nákup dalšího technického vybavení, které je nezbytné k běžným činnostem při výkonu sociální práce, jmenovitě tiskáren (i mobilních), kopírovacích zařízení, kancelářských multifunkčních zařízení, skartovačky a navigace pro pohyb v území.

Maximální výše úhrad za jednotlivá zařízení:

mobilní telefon: 4 500 Kč

stolní telefonický přístroj: 5 000 Kč

PC sestava: 30 000 Kč

notebook: 17 000 Kč

tablet: 6 000 Kč

powerbanka: 1 000 Kč

externí disk: 2 100 Kč

flash disk: 600 Kč

fotoaparát: 5 500 Kč

videokamera: 5 500 Kč

diktafon: 1 500 Kč

tiskárna: 5 000 Kč

kopírka: 5 000 Kč

kancelářské multifunkční zařízení: 30 000 Kč

skartovačka: 7 000 Kč

GPS navigace: 4 000 Kč

Pořízení mobilního telefonu, stolního telefonického přístroje, PC sestavy, externího disku a flash disku, popř. volitelně tabletu nebo notebooku, je možné na každého sociálního pracovníka a není vázáno výší úvazku. Ostatní technická zařízení lze uznat v počtu jeden kus od každého na každý jeden celý úvazek na sociální práci v přenesené působnosti za současného zachování pravidla dobrého hospodáře.

Celková maximální výše čerpání v této položce je 30.000,- Kč na každého sociálního pracovníka a rok.

3. Výdaje za nákup odborné literatury a odborného tisku, které jsou potřebné pro řádný výkon sociální práce (odborné publikace a tiskoviny, soubory právních předpisů, komentáře a další). V této položce je uznatelná úhrada předplatného periodik, a to i v případě, že k plnění dojde až v roce 2018. Maximální výše čerpání je 2.000,- Kč na každého sociálního pracovníka a rok.

4. Jiné vhodné materiální vybavení pro práci s klienty v agendě sociální práce s ohledem na potřeby klientů. Jedná se výlučně o nástroje pro usnadnění komunikace s klienty (např. pomůcky pro jednání s lidmi s různými handicapy, vybavení, popř. zařízení konzultační místnosti) a o nástroje k jejich informování. Maximální výše čerpání je 5.000,- Kč na každý jeden celý úvazek na sociální práci a rok (čerpat lze i na část úvazku, úměrně se tak sníží celková výše maximálního čerpání).

1. Výdaje za nákup kancelářských potřeb, nezbytných pro výkon sociální práce. Maximální výše čerpání je 5.000,- Kč na každý jeden celý úvazek na sociální práci a rok (čerpat lze i na část úvazku, úměrně se tak sníží celková výše maximálního čerpání).

2. Výdaje za pohonné hmoty (dále jen PHM). Z dotace je možné pokrýt náklady na spotřebu pohonných hmot při provozu služebního automobilu, který je prokazatelně používán k plnění úkolů úřadu při výkonu sociální práce podle § 93 a § 93a, resp. § 92 zákona o sociálních službách, nebo § 63 – § 65 zákona o pomoci v hmotné nouzi. Účtování výdajů za pracovní cestu automobilem se řídí obecně platnými právními předpisy, popř. interními směrnicemi úřadu. V případě kontroly jsou pak tyto interní směrnice předkládány společně s ostatními podklady k doložení legitimity postupu při účtování. Maximální výše čerpání je 16.000,- Kč na každý jeden celý úvazek na sociální práci a rok (čerpat lze i na část úvazku, úměrně se tak sníží celková výše maximálního čerpání).

3. Výdaje na pořízení časových jízdenek na městskou hromadnou dopravu nebo jinou veřejnou dopravu, které budou využívány pro dopravu sociálních pracovníků úřadu při výkonu sociální práce podle zákona o sociálních službách (výkon sociálního šetření, depistážní činnost, poskytování krizové pomoci, zjišťování potřeb obyvatel obce a kraje a další). Časové jízdenky lze zakoupit z dotace na výkon sociální práce i na jméno konkrétního sociálního pracovníka. Zaměstnanec si zakoupí časovou jízdenku, a ta mu bude následně proplacena. Nákup časové jízdenky je adekvátním výdajem, pokud by při využívání jednorázového jízdného úřad zaplatil za pohyb sociálního pracovníka v terénu při výkonu činností sociální práce stejnou nebo vyšší částku. Maximální výše čerpání je 5.000,- Kč na každého sociálního pracovníka a rok.

4. Výdaje za osobní ochranné pracovní prostředky (dále jen "ochranné prostředky"), mycí, čistící a dezinfekční prostředky pro sociální pracovníky (s výjimkou sociálně-právní ochrany dětí), kteří se v souvislosti s výkonem sociální práce pohybují v prostředí se zvýšeným stupněm znečištění nebo se zvýšením rizikem vzniku a šíření infekčních onemocnění. Jejich poskytování se řídí podmínkami podle § 104 zákoníku práce a podle prováděcího nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Sociální pracovníci spadají do kategorie nejnižšího rizika znečištění (práce čistá) podle přílohy 4 nařízení vlády
   č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků. Dle tohoto nařízení proto mají nárok na 100g mycího prostředku měsíčně a 2 ručníky za rok. Z dotace lze navíc hradit nákup dezinfekčních prostředků na ruce, zdravotnických rukavic, návleků na boty a prostředků k desinfekci vzduchu a ploch. V rámci ochrany zdraví sociálního pracovníka lze zajistit očkování sociálního pracovníka proti hepatitidě, které se řídí bodem 3.5 a není tedy zahrnuto do kategorie osobních ochranných prostředků. Maximální výše čerpání je 1.000,- Kč na každý jeden celý úvazek na sociální práci a rok (čerpat lze i na část úvazku, úměrně se tak sníží celková výše maximálního čerpání).

1. Výdaje za služby

   1. Výdaje za spotřebu energií. V rámci pokrytí provozních nákladů je možné dotaci využít k úhradě poměrné části výdajů za spotřebu energií (elektřina, voda, plyn, teplo), které připadají na sociální pracovníky v poměru k celkovému počtu zaměstnanců úřadu. V případě úhrad záloh na energie pokrývá dotace poměrnou část záloh zaplacených v roce 2017 a současně pokrývá i vyúčtování záloh za předchozí období (včetně období roku 2016), které bylo provedeno v roce 2017. Poměr je udáván podílem úvazku na výkon činností sociální práce v přenesené působnosti a lze doložit při kontrole samostatným dokumentem. Maximální výše čerpání je 30.000,- Kč na každý jeden celý úvazek na sociální práci a rok (čerpat lze i na část úvazku, úměrně se tak sníží celková výše maximálního čerpání).

   2. Výdaje za úhradu nájemného. Obdobně jako k úhradě poměrné části energií lze příspěvek využít i na úhradu poměrné části nákladů nájemného, které jsou spojeny s využíváním kanceláří a dalších prostorů úřadu pro účely zabezpečování agendy sociální práce. Poměr je udáván podílem úvazku na výkon činností sociální práce v přenesené působnosti. Maximální výše čerpání je 20.000,- Kč na každý jeden celý úvazek na sociální práci a rok (čerpat lze i na část úvazku, úměrně se tak sníží celková výše maximálního čerpání).

   3. Výdaje za služby telekomunikací a poštovní služby. Služby telekomunikací (telefon, internet), poštovné, popř. další spoje. Maximální výše čerpání je 8.500,- Kč na každý jeden celý úvazek na sociální práci a rok (čerpat lze i na část úvazku, úměrně se tak sníží celková výše maximálního čerpání).

   4. Cestovní náhrady sociálním pracovníkům podle § 173 a násl. zákoníku práce, kteří byli vysláni na pracovní cestu v souvislosti s výkonem sociální práce, zejména na poskytnutí:

• náhrady jízdních výdajů podle § 175 ve spojení s § 157 až 160 zákoníku práce,

• stravného podle § 176 zákoníku práce,

• náhrady výdajů za ubytování podle § 162 zákoníku práce,

• náhrada nutných vedlejších výdajů, které zaměstnanci vzniknou v přímé souvislosti s pracovní cestou podle § 164 zákoníku práce.

Maximální výše čerpání je 20.000,- Kč na každý jeden celý úvazek na sociální práci a rok (čerpat lze i na část úvazku, úměrně se tak sníží celková výše maximálního čerpání).

5. Výdaje za očkování sociálních pracovníků např. proti virové hepatitidě (žloutence) typu A a B, a to v případě zaměstnanců, kteří se v souvislosti s plněním pracovních úkolů pohybují v prostředí se zvýšeným stupněm znečištění nebo se zvýšeným rizikem vzniku a šíření infekčních onemocnění. Maximální výše čerpání je 5.000,- Kč na každého sociálního pracovníka a rok, a to včetně úhrady odborné aplikace očkovací látky.

6. Výdaje za tlumočnické a překladatelské služby spojené se zajišťováním sociální práce v přenesené působnosti. Úřad může použít prostředky z dotace k úhradě služeb profesionálního tlumočníka do českého znakového jazyka, případně znakované češtiny, nebo do cizího jazyka, nebo přepis, popřípadě k úhradě překladatelské služby v jednání s klientem ze zákonem uznané národnostní menšiny v souvislosti s výkonem sociální práce v přenesené působnosti.

7. Výdaje za služby spojené s metodickou činností krajů při metodickém vedení sociálních pracovníků v území. Čerpání je umožněno pouze krajům, a to výhradně za účelem metodického vedení obcí. Výdaj je uznatelným při úhradě konferenčních prostor nebo prostoru pro výuku, a to včetně pronájmu techniky, a pro úhradu výdajů za účast externího přizvaného odborníka, popř. více odborníků, za předpokladu objednávky a úhrady externí služby (nelze hradit formou DPP a DPČ). Přednášená témata musí mít přímou a prokazatelnou souvislost s agendou sociální práce na úřadě. Dokladem pro případ pozdější kontroly je mimo běžné účetní doklady rovněž pozvánka, seznam účastníků s podpisy a program setkání a zápis. Úhrnná maximální výše čerpání je 100.000,- Kč na jednoho žadatele a rok.

8. Výdaje za tiskové služby - uznatelným výdajem je rovněž tisk vizitek sociálních pracovníků a tisk základních informačních materiálů určených klientům. Maximální výše čerpání je 2.000,- Kč na každý jeden celý úvazek na sociální práci a rok (čerpat lze i na část úvazku, úměrně se tak sníží celková výše maximálního čerpání).

Část V

Neuznatelné výdaje

1. Výdaje, které nesouvisejí přímo s výkonem sociální práce a musely by být hrazeny i v případě, kdy by úřad danou agendu nevykonával. Dotaci proto nelze využít například na výdaje na mzdy zaměstnanců podatelny, hospodářské správy, údržby, recepce, úklidu a ostrahy budovy a výdaje na opravu budovy. Dotaci nelze v poměrné části využít ani na zaměstnance, kteří na úřadu zabezpečují personální či pracovněprávní agendu, byť se tato personální agenda týká sociálních pracovníků úřadu.

2. Dotace ani její část nesmí být vložena do peněžního fondu zřízeného obcí nebo krajem podle § 5 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

3. Dotace je poskytována jako neinvestiční, z čehož plyne, že nesmí být použita ke krytí výdajů na pořízení a technické zhodnocení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Tím se podle vyhlášky Ministerstva financí č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě, ve znění pozdějších předpisů, rozumí, že nemůže být použita k nákupu dlouhodobého hmotného majetku v hodnotě nad 40 tisíc Kč, dlouhodobého nehmotného majetku v hodnotě nad 60 tisíc Kč a k technickému zhodnocení tohoto majetku. MPSV nebude měnit charakter tohoto příspěvku.

4. Vybavení čekárny pro klienty atp. není výdajem, který by byl v souladu s Metodikou MPSV, konkrétně s částí III, odst. 5, nezbytně nutným k výkonu sociální práce. Zařízení určené obecně pro návštěvníky úřadu tvoří základní předpoklad pro poskytování služeb úřadu občanům, a mělo by tedy být hrazeno z prostředků úřadu, nikoli z dotačního titulu na výkon sociální práce v přenesené působnosti.

5. Obuv a oděv pro sociální pracovníky nejsou uznatelnou položkou – podle nařízení vlády č. 495/2001 Sb., kterým se stanoví rozsah a bližší podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků, §2 ochrannými prostředky pro účely tohoto nařízení nejsou a) běžné pracovní oděvy a obuv, které nejsou určeny k ochraně zdraví zaměstnanců před riziky a které nepodléhají při práci mimořádnému opotřebení nebo znečištění a f) ochranné prostředky určené pro sebeobranu. Podle přílohy 3 tohoto nařízení navíc sociální pracovníci nespadají do žádné z kategorií prací a činností, které vyžadují poskytování ochranných prostředků.

6. Fond na úhradu poplatků za klienty a nákup tzv. krizového nákupu, platby za převoz klienta atp. nejsou uznatelným výdajem, protože se nejedná o úhradu výkonu sociální práce v přenesené působnosti.

7. Klimatizace (ani přenosná klimatizační jednotka), lednice, lampa, a termosky, občerstvení a další náklady na reprezentaci atp. nejsou výdaje, které jsou v souladu s Metodikou MPSV, konkrétně s částí III, odst. 5, nezbytně nutné k výkonu sociální práce.

8. Komunitní plánování není ve smyslu zákona výkonem přenesené působnosti, ale místní samosprávy, z tohoto důvodu nelze uhradit z dotace mzdové výdaje na tuto pozici. Toto ustanovení se netýká činností vedoucích ke zjišťování potřeb obyvatel obce a kraje a koordinace poskytování sociálních služeb, které jsou v souladu s § 109 zákona o sociálních službách základní činností sociálního pracovníka a na základě § § 92 d) a 93 c) součástí sociální práce v přenesené působnosti.

9. Dlouhodobý výcvik v psychoterapii, mediaci, SUR atp. nejsou výdajem, který
   je v souladu s Metodikou MPSV, konkrétně s částí III, odst. 4, nezbytně nutným
   k výkonu sociální práce a nespadá do uznatelných výdajů za vzdělávání podle části IV, odst. 1.5 a 1.6.

Část VI

Stanovení výše dotace pro rok 2017

1. Dotace bude v roce 2017 poskytována krajům, hl. m. Praze, obcím s rozšířenou působností a obcím s pověřeným obecním úřadem ve výši, která bude vycházet z výpočtu zahrnujícího faktory, uvedené v bodech 6 a 7 této Části VI Metodiky.

2. MPSV nebude vydávat normativ pro počet sociálních pracovníků. Žadatel o dotaci na základě své znalosti území a své potřeby stanoví optimální počet pracovníků pro zajištění výkonu kvalitní sociální práce. V žádosti o dotaci žadatel uvede aktuální počet sociálních pracovníků zastávajících konkrétní pozice včetně výše úvazků a jejich náplň práce pomocí uvedení poměru jednotlivých činností dle příslušných paragrafů v procentech, obdobně bude postupovat při stanovení optimálního stavu. Při popisu je nutné brát v potaz aktuální počet registrovaných sociálních služeb v obci a jejich využití. Např. pokud je v obci nezisková organizace, která vykonává přímou sociální práci se seniory, příjemce bude žádat o dotaci především na koordinaci aktivit apod. Pomocným vodítkem může být při optimalizaci úvazků na sociální práci v přenesené působnosti Doporučený postup 1/2012, který obsahuje mj. i výpočtový vzorec pro stanovení optimálního počtu sociálních pracovníků na úřadě.

3. Podávání žádostí o dotaci proběhne jednokolově s možným dofinancováním v průběhu roku. Termín pro podání žádosti o dotaci bude stanoven výzvou, která bude zveřejněna na webu MPSV. Informaci o vyhlášení výzvy zašle poskytovatel krajským úřadům současně se zprovozněním webové aplikace pro podávání žádostí. Krajské úřady pak na základě součinnosti zprostředkují bez prodlení informaci o termínech dotačního řízení úřadům obcí s rozšířenou působností a obcím s pověřeným úřadem na svém území. K žádostem obecních úřadů, resp. k tomu, že informace v žádosti obsažené odpovídají skutečnosti, se následně do 20 pracovních dní ode dne termínu ukončení podávání žádostí vyjádří krajský úřad. Krajský úřad bude žádosti posuzovat ve dvou aspektech, vyjádří doporučení, popř. nedoporučení v souvislosti s obsahem, a v případě nedoporučení v komentáři uvede, se kterými informacemi nesouhlasí včetně uvedení důvodu, a současně provede kontrolu rozpočtu, zda je v souladu s Metodikou (ve znění ano či ne), rovněž s povinným komentářem v případě nesouhlasu s výší požadované částky.

4. Výši dotace projednává, upravuje a schvaluje dotační komise MPSV v souladu se Statutem a Jednacím řádem Dotační komise pro oblast sociální práce.

5. Limitním termínem pro odeslání finančních prostředků z účtu MPSV je 31. 5. kalendářního roku.

6. Při výpočtu dotace se postupuje následovně

   1. celková částka, je-li vyšší, než v roce předcházejícím, se nejprve rozdělí takto:

1. krajské úřady obdrží 5,5 % této částky,

2. obecní úřady obcí s rozšířenou působností obdrží 78,5 % této částky,

3. obce s pověřeným obecním úřadem obdrží 12,5 % této částky.

4. dotační komisi se vyhrazuje právo rozdělit 3,5 % této částky.

2. Následně se vypočtené částky upraví nástrojem „Korekce propadu“, jehož spodní hranice činí 80 % a horní hranice 100 %, tak, aby vypočtené částky dosahovaly alespoň částky přidělené v předcházejícím roce. Hodnota se navyšuje od spodní hranice, dokud stačí finanční prostředky určené podle písm. a). Výše korekce propadu je limitována celkovou rozdělovanou částkou a poměry v odst. 6 písm. a).

3. Částku podle písm. a) bod iv. navýšenou o zbytek částek vzniklý po dělení na základě parametrů podle odst. 7 a dle předchozích odstavců rozdělí dotační komise na základě vyhodnocení kvality žádostí o dotaci, s přihlédnutím k poměru souhrnu úvazků sociálních pracovníků, počtu intervencí dle Standardizovaného záznamu sociálního pracovníka (dále jen JIS SZSP) a počtu obyvatel ve správním obvodu žadatele.

7. Při výpočtu návrhu výše dotace se zohlední následující faktory a jejich procentuální váha:

Kraj

50 % z vyšší částky dotace přidělené žadateli v letech 2015 a 2016

Částka zbývající po tomto dělení se rozdělí následovně:

10 % Bonus za počet sociálních pracovníků pracujících na celý úvazek (Bonus za celé úvazky)¹

35 % Počet příjemců dávek v systému pomoci v hmotné nouzi a příspěvku na péči

40 % Počet obyvatel v kraji

15 % Počet obcí s rozšířenou působností a počet obcí s pověřeným obecním úřadem v kraji

Obec - III

50 % z vyšší částky dotace přidělené žadateli v letech 2015 a 2016. Byla-li částka v obou letech vyšší než 5.000.000 Kč, přidělí se 50 % vyšší částky průměru všech žadatelů za rok 2015 v dané skupině (KÚ, ORP, POU) a průměru všech žadatelů za rok 2016 v dané skupině (KÚ, ORP, POU).

Částka zbývající po tomto dělení se rozdělí následovně:

10 % Bonus za počet sociálních pracovníků pracujících na celý úvazek Všechny činnosti SP v přenesené působnosti (včetně kumulace s kurátorem („Bonus za celé úvazky“; nejvýše 100.000 Kč/1,0 úvazek 1 sociálního pracovníka)

15 % Počet příjemců dávek hmotné nouze a příspěvku na péči

25 % Podíl obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách

35 % Počet případů za uzavřený předchozí rok (JIS SZSP)

Za počet případů je za účelem metodického sjednocení považován údaj zobrazující počet návštěv klientů (čili nikoli intervencí SP, ani počet spisů, ale konkrétních setkání s klientem nebo záznamu o jednání v jeho prospěch). Za každý den a klienta je počítána jedna jednotka. Jedná se o postup analogický k roku 2016.

15 % Průměrná dojezdovost (z ORP do jednotlivých obcí)²

Obec - II

50 % z vyšší částky dotace přidělené žadateli v letech 2015 a 2016

Částka zbývající po tomto dělení se rozdělí následovně:

10 % Bonus za počet sociálních pracovníků pracujících na celý úvazek („Bonus za celé úvazky“; nejvýše 100.000 Kč/1,0 úvazek 1 sociálního pracovníka)

30 % Počet příjemců dávek hmotné nouze a příspěvku na péči

25 % Podíl obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách

35 % Počet případů za uzavřený předchozí rok (JIS SZSP)

Za počet případů je za účelem metodického sjednocení považován údaj zobrazující počet návštěv klientů (čili nikoli intervencí SP, ani počet spisů, ale konkrétních setkání s klientem nebo záznamu o jednání v jeho prospěch). Za každý den a klienta je počítána jedna jednotka. Jedná se o postup analogický k roku 2016.

Částka dotace pro POU (Obec – II) vypočtená na základě ukazatelů smí dosahovat nejvýše 65 % částky dotace vypočtené na základě ukazatelů pro nadřízenou ORP (Obec – III). Částka, o niž je tento limit překročen, se připočítá této ORP ze zbytku po 1. dělení a korekci propadu. Tím není dotčena možnost dotační komise navýšit v odůvodněném případě částku dotace takovému POU.

8. Je-li celková částka nižší, než v roce předchozím, použije se navržený výpočet s výjimkou přidělení 50% vyšší částky z let 2015-2016 a bonusu za celé úvazky sociálních pracovníků. Váha ukazatele „Počet případů za uzavřený předchozí rok (JIS SZSP)“ se navýší o hodnotu ukazatele „Bonus za celé úvazky“.

9. Výsledná modelace celkového objemu prostředků v rozpočtu kapitoly MPSV na tento účel podle předchozího odstavce budou ovlivněny jednak výší prostředků přidělených do základního rozpočtu kapitoly Ministerstva práce a sociálních věcí pro rok 2017 na tento dotační titul, a dále skutečnými nominálními hodnotami jednotlivých ukazatelů krajských úřadů, obecních úřadů obcí s rozšířenou působností a obcí s pověřeným obecním úřadem za celou ČR k 31. 12. 2016.

10. Dofinancování v průběhu roku se řídí Kalkulačním vzorcem (Příloha č. 3 Metodiky, část II, odst. 1 a 2). Individuální dofinancování dle této úpravy bude umožněno za následujících podmínek:

a) Poskytovatel si vyhrazuje v případě dodatečné alokace finančních prostředků anebo vzniku, popř. vytvoření finančních rezerv u stávající alokace dotačního titulu, možnost stanovit termín pro podání žádostí o dofinancování. Žádost bude žadatelem zaslána prostřednictvím datové schránky MPSV formou autorizované konverze a musí splňovat všechny formální náležitosti. Formulář žádosti
o dofinancování je součástí Metodiky jako Příloha č. 9.

b) Za výše uvedených podmínek si poskytovatel vyhrazuje možnost individuálně posoudit jednotlivé žádosti o navýšení příspěvku na výkon sociální práce v přenesené působnosti, a v odůvodněných případech přiznat žadateli doplatek. Poskytovatel přitom posuzuje zejména to, zda se dofinancováním řeší nedostatky v dosažení optimálního počtu sociálních pracovníků v území, a dále zda žadatel prokázal potřebnost ze strany klientů sociální práce.

c) Doplatek je poskytován maximálně do výše požadavku uvedeného v žádosti
o dotaci pro příslušný rok. Navýšení příspěvku schvaluje dotační komise. Finanční prostředky budou poskytnuty prostřednictvím Rozhodnutí o přidělení dotace s vyšším pořadovým číslem. Na toto rozhodnutí již nemusí příjemce dotace reagovat zasláním Prohlášení příjemce dotace.

Část VII

Poskytnutí, sledování, kontrola a finanční vypořádání dotace

1. S výjimkou dotace poskytované hl. m. Praze a krajům se jedná o průtokovou dotaci, která je obcím s rozšířenou působností a obcím s pověřeným obecním úřadem poskytována dle § 19 odst. 2 zákona o rozpočtových pravidlech, „prostřednictvím krajů, v jejichž obvodu leží příslušné obce, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak“. Dotace poskytovaná hl. m. Praze a krajům je dotací neprůtokovou, která je z kapitoly MPSV poskytována přímo příjemci dotace. Podle § 14 zákona o rozpočtových pravidlech je dotace krajům, hl. m. Praze, obcím s rozšířenou působností a obcím s pověřeným obecním úřadem poskytována formou rozhodnutí MPSV o poskytnutí dotace, a to na základě žádosti kraje, hl. m. Prahy, obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem. Originál rozhodnutí zašle MPSV prostřednictvím datové schránky jednotlivým žadatelům, krajům je výše dotace přidělené jednotlivým obcím sdělena prostřednictvím avíza. Žadatelé jsou pak povinni odeslat poskytovateli ve lhůtě 20 pracovních dní ode dne odeslání rozhodnutí vyplněný formulář Prohlášení příjemce dotace (Příloha 5), v němž stvrzují, že jsou srozuměni s podmínkami poskytnutí dotace a její výší. Prohlášení příjemce dotace bude poskytovateli odesláno datovou schránkou ve formě autorizované konverze, tzn., že vyplněný formulář bude naskenován a odeslán datovou schránkou.

2. O dotaci si rovněž může zažádat hlavní město Praha, neboť podle § 31 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákona o hlavním městě Praze“), vykonávají orgány hlavního města Prahy přenesenou působnost, která je zvláštním zákonem svěřena orgánům obcí s rozšířenou působností (§ 31 odst. 2). V případě státní správy na úseku sociální práce, která je zákonem o sociálních službách svěřena obecním úřadům obcí s rozšířenou působností, je výkon této přenesené působnosti v hlavním městě Praze delegován na úřady pověřených městských částí, které jsou k tomu určeny Statutem hl. města Prahy v souladu s § 32 odst. 2 zákona o hlavním městě Praze. O dotaci si na základě výkladového stanoviska MV mohou zažádat i jednotlivé pověřené MČ hl. m. Prahy a ve vztahu k poskytovateli dotace pak vystupují jako obecní úřady s rozšířenou působností.

3. Účtování dotace se řídí platnými účetními předpisy (zejména českým účetním standardem č. 703 Transfery v platném znění, kdy MPSV účtuje v pozici poskytovatele, kraj v pozici zprostředkovatele a obce v pozici příjemce - platí pouze u průtokových dotací) a její vykazování rozpočtovou skladbou. Jedná se o zálohově poskytovaný transfer. V platné rozpočtové skladbě je dotace na úrovni poskytovatele, tj. MPSV, zařazena na rozpočtové položce Neinvestiční dotace obcím. Kraj bude v případě průtokové dotace vykazovat přeposlání dotace konečným příjemcům jakožto kompenzační operaci prostřednictvím rozpočtové položky - Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu, příjem i přeposlání dotace na obce bude označeno účelovým znakem 13015. Obce, kraje a hl. m. Praha v roli příjemců dotace zaúčtují přijetí dotace rovněž na rozpočtovou položku - Ostatní neinvestiční přijaté transfery ze státního rozpočtu s účelovým znakem 13015 - Dotace na výkon sociální práce. Výdaje pak obce a kraje vykazují na položkách třídy 5 rozpočtové skladby v závislosti na druhu výdaje. V návaznosti na platné znění zákona o rozpočtových pravidlech je nezbytné, aby hl. m. Praha a kraje přijímaly dotace pouze na bankovní účty zřízené u České národní banky. Ostatní žadatelé nemusejí pro účel poskytnutí dotace uvádět do žádosti účet zřízený u ČNB, zákon o rozpočtových pravidlech to nevyžaduje.

4. Dotace je předmětem finančního vypořádání se státním rozpočtem za rok 2017
   na základě vyhlášky Ministerstva financí č. 367/2015 Sb., kterou se stanoví zásady a termíny finančního vypořádání vztahů se státním rozpočtem, státními finančními aktivy nebo Národním fondem (dále jen „vyhláška o finančním vypořádání“). Vyúčtování dotace bude prováděno za celý rozpočtový rok. Podklady pro finanční vypořádání a vyúčtování dotace, které zahrnují údaje o čerpání poskytnutých prostředků a jejich skutečném využití, budou jednotlivé obce s rozšířenou působností a obce s pověřeným obecním úřadem předkládat v souladu s § 12 vyhlášky o finančním vypořádání kraji, jehož prostřednictvím jim byla dotace poskytnuta, do 5. 2. 2018. Kraje po obdržení podkladů od obcí
   do 25. 2. 2018 předloží podklady MPSV. Hl. m. Praha a kraje, jakožto příjemci neprůtokové dotace, předloží podklady pro finanční vypořádání v souladu s § 13 vyhlášky o finančním vypořádání MPSV do 15. 2. 2018.

5. Využití dotace podléhá veřejnosprávní kontrole z hlediska dodržení kritérií hospodárnosti, účelnosti a efektivnosti v souladu se zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o finanční kontrole“). MPSV jako poskytovatel vykonává veřejnosprávní kontrolu u příjemců dotace podle § 8 a § 11 zákona o finanční kontrole.

6. Dle vyhlášky o finančním vypořádání lze vracet finance do státního rozpočtu již v průběhu roku, a to zejména v případě, kdy se oproti původnímu kvalifikovanému odhadu příjemce dotace sníží maximální možná částka čerpání v příslušném dotačním období. Bude-li vratka společně s avízem zaslána
   do 30. 9., může se finanční částka stát součástí případného dofinancování.

Přílohy k Metodice Ministerstva práce a sociálních věcí pro poskytování příspěvku na výkon sociální práce (s výjimkou agendy sociálně-právní ochrany dětí) formou dotace ze státního rozpočtu krajům, hl. m. Praze, obcím s rozšířenou působností a obcím s pověřeným obecním úřadem pro rok 2017

Příloha č. 1 Ustanovení zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, na jejichž základě vykonávají krajské úřady, obecní úřady obcí s rozšířenou působností, obecní úřady obcí s pověřeným obecním úřadem a újezdní úřady přenesenou působnost při výkonu sociální práce:

• §§ 63, 64 a 65 zákona č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů

• §§ 92, 93, 93a a 109 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů

Příloha č. 2 Výňatek z Doporučeného postupu MPSV č. 1/2012 k realizaci činností sociální práce na obecních úřadech typu II, typu III, újezdních
a krajských úřadech

Příloha č. 3 Způsob kalkulace a rozdělení dotací na výkon sociální práce pro rok 2017

Příloha č. 4 Vzor Rozhodnutí o přidělení dotace

Příloha č. 5 Prohlášení příjemce dotace

Příloha č. 6 Hlášení změn v položkovém čerpání rozpočtu dotace na výkon sociální práce za rok 2017 dle části III, bodu 10 Metodiky

Příloha č. 7 Status dotační komise

Příloha č. 8 Jednací řád dotační komise

Příloha č. 9 Vzor Žádosti o dofinancování dotace

1 Nejvýše 100.000 Kč/1,0 úvazek

2 V případě krajských měst, která jsou výhradně sama správním obvodem, a ÚMČ hlavního města Prahy se použije medián dojezdovosti Obce - III

20