Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), s vyznačením navrhovaných změn
V.
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), s vyznačením navrhovaných změn
****** HLAVA II
NAKLÁDÁNÍ S VODAMI
Díl 1 Základní povinnosti
§ 5
(1) Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, je povinen dbát
(2) Každý, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami k výrobním účelům, je povinen za účelem splnění povinností podle odstavce 1 provádět ve výrobě účinné úpravy vedoucí k hospodárnému využívání vodních zdrojů a zohledňující nejlepší dostupné technologie.
(3) Při provádění staveb4) nebo jejich změn nebo změn jejich užívání jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním, akumulací nebo čištěním odpadních vod s následným vypouštěním do vod povrchových nebo podzemních, odpadních vod z nich v souladu s tímto zákonem a zajistit vsakování nebo zadržování a odvádění povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážkové vody“) v souladu se stavebním zákonem4). Při provádění staveb4) nebo jejich změn nebo změn jejich užívání jsou stavebníci povinni podle charakteru a účelu užívání těchto staveb je zabezpečit zásobováním vodou a odváděním odpadních vod kanalizací, není-li tato v místě k dispozici, potom přímým čištěním odpadních vod s následným vypouštěním do vod povrchových nebo podzemních v souladu s tímto zákonem. V případě technické neproveditelnosti způsobů podle věty první lze odpadní vody akumulovat v nepropustné jímce (žumpě)4) s následným vyvážením akumulovaných vod na zařízení schválené pro jejich likvidaci. Dále jsou povinni zabezpečit zpracování povrchových vod vzniklých dopadem atmosférických srážek na tyto stavby (dále jen „srážkové vody“) v souladu se stavebním zákonem4) akumulací a následným využitím, popřípadě vsakováním na pozemku, anebo, není-li žádný z těchto způsobů zpracování srážkových vod možný, potom jejich zadržováním a řízeným odváděním nebo kombinací těchto způsobů. Bez splnění těchto podmínek nesmí být povolena stavba, změna stavby před jejím dokončením, užívání stavby ani vydáno rozhodnutí o dodatečném povolení stavby nebo rozhodnutí
o změně v užívání stavby.
3) Například zákon č. 17/1992 Sb., o životním prostředí, ve znění zákona č. 123/1998 Sb., zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
§ 5a
Cíle ochrany povrchových a podzemních vod a jejich hospodárného využívání včetně vymezování ploch vhodných k vsakování srážkových vod a k výsadbě veřejné zeleně a realizaci vodních prvků za účelem snižování teplotních výkyvů v zastavěném nebo zastavitelném území zohledňují orgány územního plánování při pořizování územně plánovací dokumentace.
******
§ 9
(1) Povolení k nakládání s vodami se vydává na časově omezenou dobu. V povolení k nakládání s vodami se stanoví účel, rozsah, povinnosti a popřípadě podmínky, za kterých se toto povolení vydává. Podkladem vydání povolení k nakládání s podzemními vodami je vyjádření osoby s odbornou způsobilostí, pokud vodoprávní úřad ve výjimečných případech nerozhodne jinak.8)
(2) Povolení k vypouštění odpadních vod nemůže být vydáno na dobu delší než 10 let, v případě vypouštění odpadních vod se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami nebo nebezpečnými závadnými látkami podle přílohy č. 1 na dobu delší než 4 roky.
(3) Povoluje-li vodoprávní úřad odběr povrchových nebo podzemních vod podléhající zpoplatnění (hlava X díl 1 a hlava XI)(hlava XI díl 1 a hlava XII) na dobu delší než 1 rok, stanoví současně i výši povoleného ročního odběru.
(4) Odběr podzemní vody za účelem výroby balené kojenecké nebo pramenité vody lze povolit, pokud zdroj podzemní vody splňuje požadavky na jakost balených kojeneckých nebo pramenitých vod podle vyhlášky upravující požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy8a); v případě, že lze podzemní vodu podle této vyhlášky upravovat, považují se limity na její jakost v ukazatelích, ve kterých ji lze upravovat, za splněné.
(5) Povolení k nakládání s vodami, které lze vykonávat pouze užíváním vodního díla, je možné vydat jen současně se stavebním povolením k takovému vodnímu dílu ve společném řízení, pokud se nejedná o vodní dílo již existující nebo povolené, nebo které bude povolovat ve společném územním a stavebním řízení podle zvláštního zákona4) jiný správní orgán než vodoprávní úřad. V případě vydávání povolení k nakládání s vodami současně s povolením k provedení vodního díla se výroky těchto povolení vzájemně podmiňují; pokud by byla odvoláním napadena obě tato rozhodnutí, provede se nejdříve odvolací řízení o odvolání proti povolení k nakládání s vodami, přičemž odvolací řízení, jehož předmětem je stavební povolení k provedení vodního díla, se přerušuje do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí odvolacího správního orgánu vydané v řízení o odvolání proti povolení k nakládání s vodami.
(6) Povolení k nakládání s vodami pro využívání jejich energetického potenciálu nemůže být vydáno na dobu kratší než 30 let. Vodoprávní úřad postupem podle § 12 odst. 2 dobu platnosti povolení prodlouží o dobu stanovenou ve stávajícím povolení, nebyl-li oprávněnému pravomocně uložen správní trest za opakované porušování povinností stanovených tímto zákonem nebo podle něho.
4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů
8) Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
8a) Vyhláška č. 275/2004 Sb., o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených vod a o způsobu jejich úpravy, ve znění pozdějších předpisů.
(7) Povolení k nakládání s vodami pro jejich vzdouvání, popřípadě akumulaci se vydává na dobu užívání vodního díla, které takové nakládání s vodami umožňuje.
(8) Při povolování nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů [§ 8 odst. 1 písm. a) bod 4 a 5], stanoví vodoprávní úřad v povolení podmínky pro použití závadných látek ke krmení ryb v jiných případech než stanovených v § 39 odst. 12 a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb. V případě, že jsou v povolení stanoveny podmínky pro použití nebezpečných závadných a zvlášť nebezpečných závadných látek, nesmí být toto povolení vydáno na dobu delší než 4 roky. Na oprávněného, který zachází se závadnými látkami v rozsahu podmínek podle věty první, se nevztahuje § 39 odst. 1 věta druhá.
(9) Povolení k nakládání s vodami k umělému obohacování zdrojů podzemních vod povrchovou vodou lze vydat pouze v případě, že použití zdroje povrchové nebo podzemní vody pro tento účel nepovede k ohrožení cílů stanovených podle § 23a pro tento vodní zdroj nebo cílů stanovených podle § 23a pro uměle obohacovaný zdroj podzemní vody.
(10) Povolení k nakládání s vodami vydané jako podklad pro společné územní a stavební řízení podle zvláštního zákona4) pozbývá platnosti, jestliže do 3 let ode dne, kdy nabylo právní moci, nenabude právní moci společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje podle zvláštního zákona4).
§ 10
(1) Oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami s výjimkou povolení podle
§ 8 odst. 1 písm. a) bodů 2 až 4 a § 8 odst. 1 písm. c) v celkovém množství alespoň 6 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3 vody v kalendářním měsíci, ten, kdo má povolení k nakládání s vodami v tomto množství, které jsou přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních vod nebo které jsou vyhrazeným nerostem, nebo ten, kdo má povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1 v množství překračujícím objem podle § 88b, je povinen měřit množství vody, se kterou nakládá, a předávat výsledky tohoto měření příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst. 2.
(1) Oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm.
a) bodu 1. nebo § 8 odst. 1 písm. b) bodu 1. v celkovém množství alespoň 1000 m3 vody v kalendářním roce nebo 100 m3 vody v kalendářním měsíci, je povinen měřit množství odebírané vody a předávat výsledky tohoto měření příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst. 2. Oprávněný, který má povolení k nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. a) bod 5, § 8 odst. 1 písm. b) bodu 2 až 5 a § 8 odst. 1 písm. d), e), f) v celkovém množství alespoň 6 000 m3 vody v kalendářním roce nebo 500 m3 vody v kalendářním měsíci, dále ten, kdo má povolení k nakládání s vodami v tomto množství, které jsou přírodním léčivým zdrojem nebo zdrojem přírodních minerálních vod nebo které jsou vyhrazeným nerostem, je povinen měřit množství vody, se kterou nakládá, a předávat výsledky tohoto měření příslušnému správci povodí postupem podle § 22 odst. 2.
(2) Oprávněný, který má povolení ke vzdouvání, případně k akumulaci povrchových vod a přesahuje-li povolený objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované 1 000 000 m3, je povinen měřit množství vzduté nebo akumulované vody a předávat o tom údaje příslušnému správci povodí postupem podle
§ 22 odst. 2.
4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
(3) Způsob a četnost měření množství vody podle odstavce 1 pro jednotlivé druhy nakládání s vodami, měření množství vody akumulované nebo vzduté podle odstavce 2 stanoví Ministerstvo zemědělství po projednání s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.
(4) Vodoprávní úřad může stanovit v povolení k nakládání s vodami i další podrobnosti těchto měření. V případě mimořádné situace může vodoprávní úřad na návrh oprávněného stanovit způsob a rozsah měření mimo řízení o povolení k nakládání s vodami, a to na omezenou nezbytně nutnou dobu.
******
§ 15
Stavební povolení k vodním dílům
(1) K provedení vodních děl, k jejich změnám a změnám jejich užívání, jakož i k jejich zrušení a odstranění je třeba povolení vodoprávního úřadu. Povolení k provedení nebo změně vodního díla, které má sloužit k nakládání s vodami povolovanému podle § 8, může být vydáno jen v případě, že je povoleno odpovídající nakládání s vodami nebo se nakládání s vodami povoluje současně s povolením k provedení nebo změně vodního díla (§ 9 odst. 5). V případě podle § 126 odst. 5 se povolení k provedení nebo změně vodního díla nevydává současně s rozhodnutím podle zákona o integrované prevenci; práva a povinnosti vyplývající z povolení k provedení, změně vodního díla nebo změně jeho užívání lze vykonávat nejdříve ode dne nabytí právní moci rozhodnutí podle zákona o integrované prevenci.
(2) Stavební povolení ani ohlášení nevyžadují stavební úpravy vodovodů
a kanalizací, pokud se nemění jejich trasa.
(3) Vodoprávní úřad ve stavebním povolení stanoví povinnosti, popřípadě podmínky, za kterých je vydává, a účel, kterému má vodní dílo sloužit. Vodoprávní úřad může ve stavebním povolení uložit předložení provozního řádu vodního díla nejpozději spolu s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu.
(4) Spolu s žádostí o vydání kolaudačního souhlasu ke stavbám vodovodních řadů, vodárenských objektů, úpraven vody, kanalizačních stok včetně kanalizačních objektů nebo čistíren odpadních vod, které jsou součástí vodovodů nebo kanalizací pro veřejnou potřebu53), předloží žadatel povolení k jejich provozování54).
(5) Vodoprávní úřad vykonává působnost speciálního stavebního úřadu podle
(6) Vodní dílo lze povolit ve společném územním a stavebním řízení podle zvláštního
zákona4), nestanoví-li tento zákon jinak.
(7) Vodoprávní úřad může vyzvat žadatele o stavební povolení k předložení návrhu manipulačního řádu, popřípadě výpočtu povodňové vlny zvláštní povodně, a to u vodních děl vzdouvajících nebo akumulujících povrchové vody a staveb využívajících jejich energetický potenciál.
10) § 120 zákona č. 50/1976 Sb., ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
53) § 1 zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
54) § 6 zákona č. 274/2001 Sb.
(8) Při povolování vodních děl, jejich změn, změn jejich užívání a jejich odstranění musí být zohledněna ochrana vodních a na vodu vázaných ekosystémů. Tato vodní díla nesmějí vytvářet bariéry pohybu ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku. To neplatí v případech,
a) jde-li o rybníky nebo vodní nádrže pro chov ryb nebo o stavby k hrazení bystřin a strží,
b) vyžaduje-li to ochrana před povodněmi nebo jiný veřejný zájem, nebo
c) kdy pohyb ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku nelze zajistit z důvodu technické neproveditelnosti nebo neúměrných nákladů.
(9) Zanikne-li povolení vydané podle ustanovení § 8 odst. 1 nebo podle předchozích předpisů o nakládání s vodami, rozhodne vodoprávní úřad o podmínkách dalšího trvání, popřípadě odstranění vodního díla, které umožňovalo nakládání s vodami.
(10) Vodoprávní úřad může nařídit zastavení prací na stavbě nebo odstranění stavby provedené nebo prováděné mimořádným postupem podle stavebního zákona z příkazu povodňového orgánu obce, obce s rozšířenou působností nebo kraje. Vydání tohoto rozhodnutí je prvním úkonem v řízení.
(11) Vodní díla jsou nezpůsobilá k posouzení autorizovaným inspektorem; to neplatí v případě staveb vodovodních řadů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů, které nevyžadují povolení k nakládání s vodami.
(12) Vodoprávní úřad rozhodnutí o zrušení vodního díla oznámí příslušnému stavebnímu úřadu.
§ 15a
Ohlášení vodních děl a vodohospodářských úprav
(1) K provedení vodních děl určených pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel, jejichž podstatnou součástí jsou výrobky označované CE podle zvláštního právního předpisu10c), postačí ohlášení vodoprávnímu úřadu. Při jejich ohlašování se přiměřeně použijí ustanovení stavebního zákona o ohlašování staveb.
(2) Ohlášení vodního díla podle odstavce 1 obsahuje
a) náležitosti podle stavebního zákona4),
b) kategorii výrobku označeného CE,
d) způsob vypouštění odpadních vod,
e) vyjádření příslušného správce vodního toku v případě vypouštění odpadních vod
4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
10c) § 11 až 13 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
10d) Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
z vodního díla do vod povrchových,
f) stanovisko správce povodí,
g) vyjádření osoby s odbornou způsobilostí v případě vypouštění odpadních vod z vodního díla přes půdní vrstvy do vod podzemních a
h) provozní řád.
(3) Udržovací práce, které by mohly negativně ovlivnit životní prostředí nebo stabilitu vodního díla, je jeho vlastník povinen ohlásit vodoprávnímu úřadu. Ohlášení podléhá i obnova vodních děl zničených živelní pohromou nebo havárií a vodohospodářské úpravy; zemní práce a změny terénu v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně nemění přirozená koryta vodních toků, nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. V případech podle věty první a druhé činí lhůta pro sdělení vodoprávního úřadu, že nemá námitek, 15 dnů; v této lhůtě může stavební úřad ohlášenou obnovu nebo udržovací práce nebo vodohospodářské úpravy zakázat.
(4) Jestliže vodoprávní úřad s provedením ohlášeného vodního díla souhlasí, má se za povolené i nakládání s vodami podle § 8 odst. 1 písm. c); ustanovení § 9 odst. 2 se v takovém případě nepoužije. Vodoprávní úřad sdělí tyto skutečnosti bez zbytečného odkladu správci povodí. V případě, že je provedením ohlášeného vodního díla dotčen vodní tok, sdělí vodoprávní úřad tyto skutečnosti též příslušnému správci vodního toku.
§ 16
Povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace
(1) K vypouštění odpadních vod, u nichž lze mít důvodně za to, že mohou obsahovat jednu nebo více zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek, do kanalizace je třeba povolení vodoprávního úřadu.
(2) Pokud se do kanalizace vypouštějí odpadní vody obsahující zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky z jedné nebo více jednotlivých technologicky vymezených výrob, je třeba povolení podle odstavce 1 samostatně pro každou z těchto výrob. Jsou-li průmyslové odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek vypouštěny do kanalizace, která je součástí výrobního areálu, a jsou-li čištěny v zařízení určeném k čištění nebo zneškodňování těchto odpadních vod, může vodoprávní úřad vydat povolení až k místu vypouštění odpadních vod z tohoto zařízení.
(3) Při vydávání tohoto povolení se § 38 odst. 10 až 12 použijí obdobně.
(4) Vodoprávní úřad uloží v povolení podle odstavce 1 povinnost zřídit kontrolní místo a způsob měření objemu vypouštěných odpadních vod, míry jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami nebo prioritními nebezpečnými látkami a způsob, jímž mu budou výsledky měření předávány. Při tom zohlední požadavky schváleného kanalizačního řádu.
(5) Pokud je pro odstraňování zvlášť nebezpečných závadných látek nebo prioritních nebezpečných látek z odpadních vod vypouštěných do kanalizace instalováno zařízení s dostatečnou účinností, může vodoprávní úřad v povolení stanovit místo povinností podle odstavce 4 podmínky provozu takového zařízení.
§ 17
(1) Souhlas vodoprávního úřadu je třeba ke stavbám, zařízením nebo činnostem, k nimž není třeba povolení podle tohoto zákona, které však mohou ovlivnit vodní poměry, a to
a) ke stavbám a zařízením na pozemcích, na nichž se nacházejí koryta vodních toků, nebo na pozemcích s takovými pozemky sousedících, pokud tyto stavby a zařízení ovlivní vodní poměry,
b) ke zřizování dálkových potrubí a stavbám umožňujícím podzemní skladování látek v zemských dutinách, jakož i ke skladům, skládkám, popřípadě nádržím, pokud provoz uvedených staveb a skládek může významně ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod,
c) ke stavbám, k těžbě nerostů nebo k terénním úpravám v záplavových územích;
ustanovení § 67 tím není dotčeno,
d) ke stavbám ve vzdálenosti do 15 m od vzdušné paty ochranné hráze vodního toku,
e) ke stavbám v ochranných pásmech vodních zdrojů,
h) k ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur podle jiného právního předpisu49), nebo
i) ke geologickým pracím spojeným se zásahem do pozemku, jejichž cílem je následné využití průzkumného díla na stavbu k jímání podzemní vody nebo pro vrty pro využívání energetického potenciálu podzemních vod.
(2) Vyplývá-li to z povahy věci, může vodoprávní úřad v souhlasu stanovit podmínky
i dobu, po kterou se souhlas uděluje.
(3) Souhlas je závazný pro příslušné orgány při postupu podle zvláštních zákonů4),7b),10b) v případech uvedených v odstavci 1.
(4) Souhlasu podle odstavce 1 není třeba k činnostem, jichž je třeba při cvičení nebo
4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7b) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
10b) Zákon č. 157/2009 Sb., o nakládání s těžebním odpadem a o změně některých zákonů.
49) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.
zásahu Hasičského záchranného sboru České republiky a jednotek požární ochrany, Báňské záchranné služby, Policie České republiky, obecní policie a ozbrojených sil České republiky, které v případech cvičení postupují v dohodě s příslušným vodoprávním úřadem.
(5) Vodoprávní úřad před vydáním souhlasu podle odstavce 1 posoudí možnost zhoršení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu záměrem dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody. Zároveň posoudí, zda provedením záměru nedojde k takové změně fyzikálních poměrů, která by vedla ke znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu záměrem dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody. Dojde-li k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody či znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody, uloží žadateli usnesením povinnost požádat pro následné uskutečnění záměru o udělení výjimky podle § 23a odst. 8.
****** HLAVA III
STAV POVRCHOVÝCH A PODZEMNÍCH VOD
§ 21
(1) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod slouží k zajišťování podkladů pro výkon veřejné správy podle tohoto zákona, plánování v oblasti vod a k poskytování informací veřejnosti a provádí se podle povodí povrchových vod a hydrogeologických rajonů podzemních vod.
(2) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod zahrnuje zejména
a) zjišťování množství a jakosti povrchových a podzemních vod včetně jejich ovlivňování lidskou činností a zjišťování stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů,
b) vedení vodní bilance (§ 22 odst. 1),
c) zřízení, vedení a aktualizace evidence
1. vodních toků a objektů na nich, jejich dílčích povodí, hydrogeologických rajonů
a vodních nádrží,
1. vodních toků a ostatních vodních linií, objektů na nich, hydrologických povodí vodních toků, hydrogeologických rajonů a vodních nádrží,
2. vodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarů a umělých vodních útvarů,
3. množství a jakosti povrchových a podzemních vod, stavu vodních útvarů
a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů,
4. odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod
a akumulace povrchových vod ve vodních nádržích,
5. mezinárodních oblastí povodí na území České republiky a dílčích povodí (§ 24),
6. chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),
7. ochranných pásem vodních zdrojů (§ 30),
8. zdrojů povrchových a podzemních vod, které jsou využívány nebo u kterých se předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,
9. citlivých oblastí (§ 32),
10. zranitelných oblastí (§ 33),
11. oblastí povrchových vod využívaných ke koupání (§ 34),
12. povrchových vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci
původních druhů ryb a dalších vodních živočichů (§ 35),
13. vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56),
13. hlavní odvodňovací a hlavní závlahová zařízení (§ 56),
14. záplavových území (§ 66).
Rozsah a způsob zpracování, ukládání a předávání údajů zahrnutých v evidencích, včetně statistických a kartografických dat, do informačních systémů veřejné správy (§ 22 odst. 3 a 4) stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.
(3) Způsob vymezení hydrogeologických rajonů, vymezení vodních útvarů, způsob hodnocení jejich stavu a způsob hodnocení ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů (§ 23a), náležitosti programů zjišťování a hodnocení stavu vod (§ 26 odst. 4) stanoví Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(4) Zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod a provozování informačních systémů veřejné správy provádějí správci povodí a další odborné subjekty, které za tím účelem pověřuje, zřizuje nebo zakládá Ministerstvo zemědělství, popřípadě Ministerstvo životního prostředí (dále jen "pověřené odborné subjekty"). Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou povinni se při této činnosti řídit pokyny svého zakladatele nebo zřizovatele.
(5) Správci povodí a pověřené odborné subjekty jsou oprávněni požadovat pro účely zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod informace od toho, kdo nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami, jakož i od správních úřadů, popřípadě orgánů územní samosprávy, do jejichž působnosti povolování nakládání s uvedenými vodami spadá, nebo které vedou informační systémy podle zvláštních právních předpisů;14) ti jsou povinni bezplatně sdělovat data správcům povodí a pověřeným odborným subjektům, popřípadě si správci povodí a pověřené odborné subjekty mohou u nich tato data bezplatně a za jejich pomoci zjišťovat. Ustanovení zvláštních právních předpisů chránících utajované informace tím nejsou dotčena.
(6) Správci povodí a pověřené odborné subjekty poskytují na vyžádání bezplatně správním úřadům informace o stavu povrchových a podzemních vod; zároveň bezplatně poskytují Ministerstvu zdravotnictví informace týkající se nakládání s povrchovými a podzemními vodami v ochranných pásmech přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod.
(7) Pro vstup pověřených zaměstnanců správců povodí a pověřených odborných subjektů na cizí pozemky, stavby nebo do staveb platí obdobně ustanovení § 114 odst. 1 a 2.
(7) Zaměstnanci správců povodí a pověřených odborných subjektů
a) jsou oprávněni při výkonu své činnosti, včetně odběru vzorků povrchových, podzemních či odpadních vod, v nezbytně nutném rozsahu vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí pozemky a dále vstupovat do cizích objektů užívaných pro podnikatelskou činnost nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud k tomu není třeba povolení podle jiných právních předpisů,
b) jsou povinni prokazovat se průkazem totožnosti a služebním průkazem správce povodí nebo pověřeného odborného subjektu a před vstupem do cizích objektů informovat provozovatele.
14) Například zákon č. 344/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 164/2001 Sb.
§ 22
(1) Vodní bilance sestává z hydrologické bilance a vodohospodářské bilance. Hydrologická bilance porovnává přírůstky a úbytky vody a změny vodních zásob povodí, území nebo vodního útvaru za daný časový interval. Vodohospodářská bilance porovnává požadavky na odběry povrchové a podzemní vody a vypouštění odpadních vod s využitelnou kapacitou vodních zdrojů z hledisek množství a jakosti vody a jejich ekologického stavu. Obsah vodní bilance a způsob jejího sestavení stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou.
(2) Pro potřeby vodní bilance jsou odběratelé povrchových nebo podzemních vod, jakož i ti, kteří využívají přírodní léčivé zdroje nebo zdroje přírodních minerálních vod a vody, které jsou vyhrazenými nerosty, a dále ti, kteří vypouštějí do vod povrchových nebo podzemních vody odpadní nebo důlní v množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci, nebo ti, jejichž povolený objem vody vzduté vodním dílem ve vodním toku nebo vody vodním dílem akumulované přesahuje 1 000 000 m3, povinni jednou ročně ohlašovat příslušným správcům povodí údaje o těchto odběrech a vypouštění a dále údaje o vzdouvání, popř. akumulaci, způsobem a v rozsahu, který stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.
(2) Pro potřeby vodní bilance jsou osoby, které jsou podle § 10 odst. 1 nebo 2 povinny měřit množství vody, se kterou nakládají, a dále ti, kteří vypouštějí do vod povrchových nebo podzemních vody odpadní nebo důlní v množství přesahujícím v kalendářním roce 6 000 m3 nebo 500 m3 v kalendářním měsíci, povinni jednou ročně ohlašovat příslušným správcům povodí výsledky měření množství vody způsobem a v rozsahu, který stanoví Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí a Ministerstvem zdravotnictví vyhláškou.
(3) Ministerstvo zemědělství spravuje informační systém veřejné správy podle
§ 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci
a) vodních toků a objektů na nich, jejich dílčích povodí a vodních nádrží,
a) vodních toků a ostatních vodních linií, objektů na nich a vodních nádrží,
b) odběrů povrchových a podzemních vod, vypouštění odpadních a důlních vod a akumulace
povrchových vod ve vodních nádržích,
c) mezinárodních oblastí povodí na území České republiky a dílčích povodí (§ 24),
d) zdrojů povrchových a podzemních vod, které jsou využívány nebo u kterých se
předpokládá jejich využití jako zdroje pitné vody,
e) vodních děl k vodohospodářským melioracím pozemků (§ 56).
e) hlavní odvodňovací a hlavní závlahová zařízení (§ 56).
(4) Ministerstvo životního prostředí spravuje informační systém veřejné správy podle
§ 21 odst. 2 písm. c) pro evidenci
a) hydrogeologických rajonů a vodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarů
a umělých vodních útvarů,
a) objektů na vodních tocích a ostatních vodních liniích, hydrologických povodí vodních toků a hydrogeologických rajonů,
b) vodních útvarů včetně silně ovlivněných vodních útvarů a umělých vodních útvarů.
b)c) množství a jakosti povrchových a podzemních vod, stavu vodních útvarů a ekologického potenciálu silně ovlivněných a umělých vodních útvarů,
c)d) chráněných oblastí přirozené akumulace vod,
d)e) ochranných pásem vodních zdrojů,
e)f) citlivých oblastí,
f)g) zranitelných oblastí,
g)h) oblastí povrchových vod využívaných ke koupání,
h)i) záplavových území,
i)j) povrchových vod, které jsou nebo se mají stát trvale vhodnými pro život a reprodukci
původních druhů ryb a dalších vodních živočichů.
(6) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí postupují při správě informačních systémů podle odstavců 3 a 4 podle zvláštního právního předpisu15). Tyto informační systémy slouží zejména pro účely podle § 21 odst. 1, § 23 až 26, § 54 a § 108 odst. 3 písm. v).
******
§ 23a
Cíle ochrany vod jako složky životního prostředí
(1) Cíli ochrany vod jako složky životního prostředí (dále jen "cíle ochrany vod") jsou
a) pro povrchové vody
1. zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod, včetně vodních útvarů ležících
v téže mezinárodní oblasti povodí,
2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a dosažení jejich dobrého stavu, s výjimkou útvarů uvedených v bodu 3,
3. zajištění ochrany, zlepšení stavu všech umělých a silně ovlivněných vodních útvarů
a dosažení jejich dobrého ekologického potenciálu a dobrého chemického stavu,
4. snížení jejich znečištění prioritními látkami a zastavení nebo postupné odstraňování emisí, vypouštění a úniků prioritních nebezpečných látek,
b) pro podzemní vody
1. zamezení nebo omezení vstupů nebezpečných závadných, zvlášť nebezpečných závadných a jiných závadných látek do těchto vod a zamezení zhoršení stavu všech útvarů těchto vod,
14a) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
15) Zákon č. 365/2000 Sb.
2. zajištění ochrany, zlepšení stavu a obnova všech útvarů těchto vod a zajištění vyváženého stavu mezi odběry podzemní vody a jejím doplňováním, s cílem dosáhnout dobrého stavu těchto vod,
3. odvrácení jakéhokoliv významného a trvajícího vzestupného trendu koncentrace nebezpečných závadných, zvlášť nebezpečných závadných a jiných závadných látek jako důsledku dopadů lidské činnosti, za účelem účinného snížení znečištění těchto vod,
c) též v oblastech vymezených v § 28 odst. 1, § 30 odst. 1, § 32 odst. 2, § 33 odst. 1, § 34 odst. 1 a § 35 odst. 1 a ve zvláště chráněných územích podle zvláštních zákonů31) dosažení cílů stanovených pro povrchové vody podle písmene a) a pro podzemní vody podle písmene b), pokud v těchto oblastech nejsou pro tyto vody stanoveny zvláštními právními předpisy odlišné požadavky.
(2) Cílů uvedených v odstavci 1 písm. a) bodech 2 a 3, písm. b) bodě 2 a písm. c) je třeba dosáhnout do 22. prosince 2015.
(3) Pokud se na vybraný vodní útvar vztahuje více než jeden cíl ochrany vod uvedený v odstavci 1, uplatní se vždy nejpřísnější z nich.
(4) Pro vybrané vodní útvary mohou být v plánech povodí (§ 24) určeny zvláštní cíle ochrany vod, které spočívají v prodloužení lhůty uvedené v odstavci 2 za účelem postupného dosahování cílů ochrany vod pro vodní útvary nebo ve stanovení méně přísných cílů ochrany vod.
(5) Lhůta uvedená v odstavci 2 může být prodloužena pouze tehdy, pokud se neprojeví další zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru a při splnění těchto podmínek:
a) není-li včasné dosažení cílů ochrany vod možné z nejméně jednoho dále uvedeného důvodu:
1. míra požadovaného zlepšení může být z důvodů technické proveditelnosti dosažena pouze postupnými kroky, které přesahují tímto zákonem stanovené lhůty,
2. dosažení požadovaného zlepšení v rámci tímto zákonem stanovené lhůty by bylo neúměrně nákladné,
3. přírodní podmínky nedovolují včasné zlepšení stavu daného vodního útvaru v rámci tímto zákonem stanovené lhůty,
b) prodloužení lhůty a důvody jejího prodloužení budou jmenovitě uvedeny a vysvětleny
v plánu povodí a
c) prodloužení lhůty bude omezeno na období maximálně dvou následujících aktualizací plánů povodí, s výjimkou případů, kdy přírodní podmínky jsou takové, že stanovené cíle ochrany vod nemohou být v těchto obdobích dosaženy.
(6) Méně přísné cíle ochrany vod pro vybrané vodní útvary mohou být stanoveny pouze tehdy, pokud jsou tyto vodní útvary ovlivněny lidskou činností do míry určené v souladu s § 25 odst. 1 písm. a) bodem 2, nebo pokud jsou jejich přírodní podmínky takové, že by dosažení těchto cílů bylo neproveditelné nebo neúměrně nákladné, a pokud jsou splněny tyto podmínky:
a) potřeby životního prostředí a sociálně ekonomické potřeby zajišťované takovou lidskou činností nemohou být dosaženy jinými prostředky, které by z hlediska životního prostředí
31) Například zákon č. 114/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
byly významně lepší a nevyžadovaly by neúměrné náklady,
b) pro povrchové vody bude dosaženo nejlepšího možného ekologického a chemického stavu při daných vlivech, kterým nebylo možné předejít v důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění,
c) pro podzemní vody bude dosaženo nejmenší možné změny oproti dobrému stavu podzemní vody při daných vlivech, kterým nebylo možné předejít v důsledku povahy lidské činnosti nebo znečištění,
d) nedojde k dalšímu zhoršení stavu dotčeného vodního útvaru a
e) stanovení méně přísných cílů ochrany vod a příslušné důvody budou jmenovitě uvedeny
v plánu povodí a tyto cíle budou každých šest let přezkoumány.
(7) Dobrého stavu podzemních vod, dobrého ekologického stavu, dobrého ekologického potenciálu nebo předcházení zhoršování stavu útvaru povrchové nebo podzemní vody nemusí být dosaženo v důsledku nových změn fyzikálních poměrů v útvaru povrchové vody nebo změn hladin útvarů podzemních vod. Ke zhoršení stavu útvaru povrchové vody z velmi dobrého na dobrý může dojít v důsledku nových trvalých lidských činností.
(8) Zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu útvaru povrchové nebo podzemní vody či znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchové nebo podzemní vody podle odstavce 7 je možné pouze na základě výjimky, kterou udělí vodoprávní úřad na základě žádosti při současném splnění těchto podmínek:
a) jsou učiněny všechny schůdné kroky k omezení nepříznivých vlivů na stav vodního útvaru, b) důvody těchto změn nebo úprav jsou výslovně uvedeny a vysvětleny v plánu povodí podle
§ 24 a dané cíle se každých šest let přezkoumávají,
c)b) důvody těchto změn nebo úprav vyplývají z nadřazeného veřejného zájmu nebo pokud jsou přínosy pro životní prostředí a společnost při dosahování cílů podle odstavce 1 převáženy přínosy nových změn pro lidské zdraví, udržení ochrany obyvatel nebo udržitelný rozvoj a
d)c) prospěšné cíle, které z těchto změn nebo úprav vodního útvaru vyplývají, nelze z důvodů technické neproveditelnosti nebo pro neúměrné náklady dosáhnout jinými prostředky, jež by byly z hlediska životního prostředí významně lepší.
(9) Bez udělené výjimky podle odstavce 8 nelze záměr vedoucí ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody či znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu útvaru povrchových nebo podzemních vod povolit ani provést.
(10) Důvody pro udělení výjimky podle odstavce 8 musí být výslovně uvedeny
a vysvětleny v platném plánu povodí podle § 24 nebo jeho nejbližší aktualizaci.
(10)(11) Lhůtu podle odstavce 5 lze prodloužit, méně přísné cíle podle odstavce 6 lze stanovit a výjimku podle odstavce 8 lze udělit, pouze pokud nedojde k trvalému vyloučení nebo ústupkům při dosahování cílů ochrany vod jako složky životního prostředí v jiných vodních útvarech ležících v téže oblasti povodí a jejich použití je v souladu s cíli ochrany
životního prostředí.
§ 24
Plány povodí
(1) Území České republiky náleží do třech mezinárodních oblastí povodí, a to do mezinárodní oblasti povodí Labe, mezinárodní oblasti povodí Odry a mezinárodní oblasti povodí Dunaje.
(2) Plány povodí podle § 23 odst. 2 se zpracovávají ve třech úrovních pro mezinárodní oblasti povodí (dále jen „mezinárodní plány povodí“), části mezinárodních oblastí povodí na území České republiky (dále jen „národní plány povodí“) a dílčí povodí.
(3) Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství spolupracují v rámci mezinárodních komisí16) na zpracování mezinárodních plánů povodí a mezinárodních plánů pro zvládání povodňových rizik nebo souboru plánů pro zvládání povodňových rizik koordinovaných na úrovni mezinárodní oblasti povodí.
(4) Národní plány povodí stanoví cíle:
a) pro ochranu a zlepšování stavu povrchových a podzemních vod a vodních ekosystémů,
b) ke snížení nepříznivých účinků povodní a sucha,
c) pro hospodaření s povrchovými a podzemními vodami a udržitelné užívání těchto vod pro zajištění vodohospodářských služeb a
d) pro zlepšování vodních poměrů a pro ochranu ekologické stability krajiny.
Dále obsahují souhrny programů opatření k dosažení uvedených cílů a stanoví
strategii jejich financování.
(5) Národní plán povodí Labe je doplněn plány povodí pro pět dílčích povodí, a to pro dílčí povodí Horního a středního Labe, dílčí povodí Horní Vltavy, dílčí povodí Berounky, dílčí povodí Dolní Vltavy a dílčí povodí Ohře, Dolního Labe a ostatních přítoků Labe.
(6) Národní plán povodí Odry je doplněn plány povodí pro dvě dílčí povodí, a to pro
dílčí povodí Horní Odry, dílčí povodí Lužické Nisy a ostatních přítoků Odry.
(7) Národní plán povodí Dunaje je doplněn plány povodí pro tři dílčí povodí, a to pro dílčí povodí Moravy a přítoků Váhu, dílčí povodí Dyje a dílčí povodí ostatních přítoků Dunaje.
(8) Plány dílčích povodí stanoví návrhy programů opatření, které jsou nutné k dosažení cílů pro dané dílčí povodí na základě zjištěného stavu povrchových a podzemních vod, hodnocení povodňových rizik, potřeb užívání vodních zdrojů, a časový plán jejich uskutečnění.
(9) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou vymezení jednotlivých částí mezinárodních oblastí povodí na území České republiky, jednotlivých dílčích povodí podle odstavců 5 až 7 a přiřazených hydrogeologických rajonů, a dále do kterých správních
16) Sdělení č. 122/1999 Sb., o sjednání Úmluvy o spolupráci pro ochranu a únosné využívání Dunaje.
Sdělení č. 2/2003 Sb. m. s., Dohoda o Mezinárodní komisi pro ochranu Odry před znečištěním.
(10) Národní plány povodí pořizuje Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Národní plány povodí schvaluje vláda.
(11) Plány pro zvládání povodňových rizik pořizuje Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s příslušnými správci povodí a místně příslušnými krajskými úřady. Plány pro zvládání povodňových rizik schvaluje vláda.
(12) Národní plány povodí a plány pro zvládání povodňových rizik jsou začleněny do mezinárodních plánů podle odstavce 3.
(13) Plány dílčích povodí pořizují správci povodí podle své působnosti ve spolupráci s příslušnými krajskými úřady a ve spolupráci s ústředními vodoprávními úřady. Plány dílčích povodí schvalují podle své územní působnosti kraje.
§ 38
Odpadní vody
(1) Odpadní vody jsou vody použité v obytných, průmyslových, zemědělských, zdravotnických a jiných stavbách, zařízeních nebo dopravních prostředcích, pokud mají po použití změněnou jakost (složení nebo teplotu) a jejich směsi se srážkovými vodami, jakož i jiné vody z těchto staveb, zařízení nebo dopravních prostředků odtékající, pokud mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Odpadní vody jsou i průsakové vody vznikající při provozování skládek a odkališť nebo během následné péče o ně z odkališť, s výjimkou vod, které jsou zpětně využívány pro vlastní potřebu organizace, a vod, které odtékají do vod důlních.
(2) Odpadní vody zneškodňované na komunální čistírně odpadních vod, kterou se rozumí zařízení pro čištění městských odpadních vod vybavené technologií pro likvidaci splašků, musí svým složením odpovídat platnému kanalizačnímu řádu.
(3) Odvádí-li se odpadní voda a srážková voda společně jednotnou kanalizací10a), stává se srážková voda vtokem do této kanalizace vodou odpadní.
(5) Zneškodňováním odpadních vod se pro účely tohoto zákona rozumí jejich vypouštění do vod povrchových nebo podzemních nebo akumulace s jejich následným odvozem na čistírnu odpadních vod podle odstavce 8. Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování v souladu
10a) Zákon č. 274/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
21a) Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí zákon o pozemních komunikacích.
s podmínkami stanovenými v povolení k jejich vypouštění. Při stanovování těchto podmínek je vodoprávní úřad povinen přihlížet k nejlepším dostupným technologiím v oblasti zneškodňování odpadních vod, kterými se rozumí nejúčinnější a nejpokročilejší stupeň vývoje použité technologie zneškodňování nebo čištění odpadních vod, vyvinuté v měřítku umožňujícím její zavedení za ekonomicky a technicky přijatelných podmínek a zároveň nejúčinnější pro ochranu vod. Kdo vypouští důlní vody do vod povrchových nebo podzemních podle zákona o ochraně a využití nerostného bohatství1a), může tak činit pouze způsobem a za podmínek, které stanoví vodoprávní úřad.
(6) Kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových nebo podzemních, je povinen v souladu s rozhodnutím vodoprávního úřadu měřit objem vypouštěných vod a míru jejich znečištění a výsledky těchto měření předávat vodoprávnímu úřadu, který rozhodnutí vydal, příslušnému správci povodí a pověřenému odbornému subjektu. Vodoprávní úřad tímto rozhodnutím stanoví místo a způsob měření objemu a znečištění vypouštěných odpadních vod a četnost předkládání výsledků těchto měření. Odběry a rozbory ke zjištění míry znečištění vypouštěných odpadních vod mohou provádět jen odborně způsobilé osoby oprávněné k podnikání (dále jen „oprávněná laboratoř“). Odborná způsobilost pro rozbory odpadních vod a provádění odběrů vzorků se prokazuje osvědčením o akreditaci vydaným podle zákona o technických požadavcích na výrobky57), osvědčením o správné činnosti laboratoře nebo autorizací k výkonu úředního měření podle zákona o metrologii58), vztahující se na analytické stanovení relevantních ukazatelů a na odběr požadovaného typu vzorků odpadních vod.
(7) Na toho, kdo zneškodňuje odpadní vody prostřednictvím vodního díla určeného pro čištění odpadních vod do kapacity 50 ekvivalentních obyvatel ohlášeného podle § 15a, jehož podstatnou součástí je výrobek označovaný CE, se nevztahuje povinnost podle odstavce 6. Výčet a klasifikaci výrobků označovaných CE včetně minimální účinnosti čištění pro kategorie výrobků označovaných CE v procentech stanoví vláda nařízením.
(8) Kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, je povinen zajišťovat jejich zneškodňování odvozem na čistírnu odpadních vod a na výzvu vodoprávního úřadu nebo České inspekce životního prostředí předložit doklady o odvozu odpadních vod za období posledních dvou kalendářních let. Odvoz může provádět pouze provozovatel čistírny odpadních vod nebo osoba oprávněná podle živnostenského zákona23). Ten, kdo provede odvoz, je povinen tomu, kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, vydat doklad, ze kterého bude patrno jméno toho, kdo akumuluje odpadní vody v bezodtokové jímce, lokalizace jímky, množství odvezených odpadních vod, datum odvozu, název osoby, která odpadní vodu odvezla, a název čistírny odpadních vod, na které budou odpadní vody zneškodněny.
(9) Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení50), staveb pro rodinnou rekreaci51) nebo z jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby52), vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech přes půdní vrstvy do vod podzemních, lze povolit jen výjimečně na základě vyjádření osoby s odbornou způsobilostí8) k jejich vlivu na jakost podzemních vod, pokud není technicky nebo s ohledem na zájmy chráněné jinými právními předpisy možné jejich vypouštění do vod povrchových nebo do kanalizace pro veřejnou potřebu. Maximální povolené množství
1a) Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů.
23) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
57) § 16 zákona č. 22/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
58) § 21 zákona č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.
odpadních vod vypouštěné z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení nesmí celkově přesáhnout 15 m3/den.
(9) Přímé vypouštění odpadních vod do podzemních vod je zakázáno. Vypouštění odpadních vod neobsahujících nebezpečné závadné látky nebo zvlášť nebezpečné závadné látky (§ 39 odst. 3) a vyčištěných na požadavky stanovené vodoprávním úřadem z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení50), staveb pro rodinnou rekreaci51) nebo z jednotlivých staveb poskytujících ubytovací služby52), vznikajících převážně jako produkt lidského metabolismu a činností v domácnostech, přes půdní vrstvy do vod podzemních, lze povolit na základě souhlasného vyjádření osoby s odbornou způsobilostí8), která posoudí vliv vypouštění odpadních vod na jakost podzemních vod, pokud současně není technicky možné nebo s ohledem na zájmy chráněné tímto zákonem nebo jinými právními předpisy možné nebo žádoucí, vypouštění odpadních vod do vod povrchových. Maximální povolené množství odpadních vod vypouštěné z jedné nebo několika územně souvisejících staveb pro bydlení nesmí celkově přesáhnout 15 m3/den.
(10) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních stanoví vodoprávní úřad nejvýše přípustné hodnoty množství a koncentrace vypouštěného znečištění (emisní limity) a objemu vypouštěných vod. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových je vázán ukazateli vyjadřujícími stav vody ve vodním toku, normami environmentální kvality, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění povrchových vod, ukazateli a nejvýše přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod (emisní standardy) stanovenými nařízením vlády a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod, včetně specifikací nejlepších dostupných technologií v oblasti zneškodňování odpadních vod a podmínek jejich použití, které stanoví vláda nařízením a nejlepšími dostupnými technikami59) v oblasti zneškodňování odpadních vod. Při povolování vypouštění odpadních vod do vod podzemních je vázán ukazateli vyjadřujícími stav podzemní vody v příslušném útvaru podzemní vody, ukazateli a hodnotami přípustného znečištění podzemních vod, ukazateli a přípustnými hodnotami znečištění odpadních vod a náležitostmi a podmínkami povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních, které stanoví vláda nařízením.
(11) Při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních
vodoprávní úřad
a) přihlíží k potřebě dosažení nebo zachování dobrého stavu povrchových nebo podzemních vod a na vodu vázaných ekosystémů a
b) posuzuje možnosti omezování znečištění u jeho zdroje i omezování emisí do životního
prostředí jako celku a možnosti opětovného využívání odpadních vod.
(12) Vyžadují-li to cíle stanovené v příslušném plánu povodí nebo cíle ochrany vod či normy environmentální kvality stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie, stanoví vodoprávní úřad v povolení přísnější emisní limity, než jsou emisní limity stanovené podle odstavce 10, popřípadě může stanovit další ukazatele a jejich emisní limity. Vodoprávním úřadem stanovené emisní limity nesmí být přísnější než hodnoty dosažitelné při použití nejlepších dostupných technik v oblasti zneškodňování odpadních vod59). Uvedený postup platí obdobně pro případy stanovení ukazatelů znečištění a emisních standardů stanovených nařízením vlády podle § 31, 34 a 35.
8) Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
50) § 2 písm. a) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území.
51) § 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb.
52) § 2 písm. c) vyhlášky č. 501/2006 Sb.50) § 2 písm. a) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území
59) § 2 písm. e) zákona č. 76/2002 Sb., o integrované prevenci, ve znění pozdějších předpisů.
(13) Vodoprávní úřad může při povolování vypouštění odpadních vod z průmyslových staveb a zařízení uložit zneškodňování odpadních vod z jednotlivých dílčích výrob nebo chladících vod odděleně od ostatních odpadních vod.
(14) Vodoprávní úřad může na základě žádosti znečišťovatele povolit ve výjimečných případech na nezbytně nutnou dobu, zejména při uvádění čistírny odpadních vod do provozu, při zkušebním provozu, nezbytných opravách či změnách zařízení ke zneškodňování odpadních vod a při haváriích těchto zařízení a v případech, kdy odpadní vody budou do povrchových vod vypouštěny řízeným způsobem, při současném stanovení dalších podmínek, které omezí možnost zhoršení jakosti povrchových vod, vypouštění odpadních vod s přípustnými hodnotami ukazatelů znečištění odpadních vod vyššími než hodnoty stanovené vládou nařízením podle odstavce 10 nebo podle § 31.
(15) V pochybnostech o tom, zda se jedná o odpadní vody, rozhoduje vodoprávní
úřad.
§ 39
Závadné látky
(1) Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen "závadné látky"). Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí.
(2) V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných látek povinnost činit tato opatření:
a) vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále jen „havarijní plán“) a předložit jej ke schválení příslušnému vodoprávnímu úřadu; může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných látek před předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku, kterému také předá jedno jeho vyhotovení,
b) provádět záznamy o provedených opatřeních a tyto záznamy uchovávat po dobu 5 let.
(3) Seznam nebezpečných závadných látek a dalších látek nebo skupin látek, které v obdobné míře vyvolávají znepokojení (dále jen „nebezpečné látky“), je uveden v příloze č. 1 k tomuto zákonu; tento seznam obsahuje i zvlášť nebezpečné závadné látky (dále jen
„zvlášť nebezpečné látky“). Zvláštní kategorií nebezpečných závadných látek jsou prioritní látky, které představují významné riziko pro vodní prostředí a související ekosystémy. Seznam prioritních látek stanoví vláda nařízením. Součástí seznamu prioritních látek je také kategorie prioritní nebezpečné látky, což jsou látky, které vytvářejí velmi vysoké riziko ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí z důvodu své perzistence a schopnosti bioakumulace. K omezení znečišťování povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami může vláda přijmout na návrh Ministerstva životního prostředí Program na snížení znečištění povrchových a podzemních vod nebezpečnými závadnými látkami a zvlášť nebezpečnými závadnými látkami.
(4) Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami nebo nebezpečnými závadnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit
odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení. Je povinen zejména
a) umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují, tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku těchto látek do půdy nebo jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami,
b) používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se závadnými látkami, které
jsou vhodné i z hlediska ochrany jakosti vod,
c) nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky, včetně výstupů jejich kontrolního systému pro zjišťování úniku závadných látek a bezodkladně provádět jejich včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod,
d) nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, prostřednictvím odborně způsobilé osoby zkoušet těsnost potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných závadných látek a nebezpečných závadných látek a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy; těsnost nádrží určených pro skladování ropy nebo ropných produktů s minimálním objemem 1 000 m3 nebo používaných pro skladování ropy a ropných produktů podle zákona o nouzových zásobách ropy21b), zabezpečených nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod a kontinuálně sledovaných kontrolními systémy, jejichž výstupy jsou zaznamenávány a uchovávány do doby provedení bezprostředně následující zkoušky těsnosti, lze, pokud není výrobcem stanovena lhůta kratší, zkoušet nejméně jednou za 20 let; v případě skladování hnojiv a výluhů z objemných krmiv v nadzemních nádržích umístěných v záchytných vanách o objemu větším, než je objem největší nádrže v nich umístěné, se opakovaná zkouška těsnosti nepožaduje,
e) vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniků závadných látek a výstupy z něj předkládat na žádost vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí,
f) zajistit, aby nově budované stavby byly zajištěny proti nežádoucímu úniku těchto látek při
hašení požáru.
(5) Opatření podle odstavce 4 se přiměřeně vztahují i na použité obaly závadných
látek.
(6) Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, je povinen vést záznamy o typech těchto látek, které jsou zpracovávány nebo s nimiž se nakládá, o jejich množství, o obsahu jejich účinných složek, o jejich vlastnostech zejména ve vztahu k povrchovým a podzemním vodám a tyto informace na vyžádání poskytnout vodoprávnímu úřadu a Hasičskému záchrannému sboru České republiky.
(7) Vodoprávní úřad může při použití závadných látek povolit z ustanovení odstavce 1 výjimku a stanovit podmínky pro jejich použití, nejde-li o ropné látky, a to v nezbytně nutné míře, na omezenou dobu a za předpokladu, že jich bude použito
21b) Zákon č. 189/1999 Sb., o nouzových zásobách ropy, o řešení stavů ropné nouze a o změně některých souvisejících zákonů
(zákon o nouzových zásobách ropy), ve znění pozdějších předpisů.
a) k úpravě a udržování koryta vodního toku,
b) ke krmení ryb,
c) z důvodů zdravotních,
d) k úpravě povrchových nebo podzemních vod pro určité způsoby užívání, například srážení anorganických živin přímo ve vodním toku,
e) k odstranění nežádoucí flóry nebo fauny ve vodním toku,
f) jako indikátorových látek pro účely měření, nebo
g) v rámci schválených sanačních technologií.
(8) Náležitosti havarijního plánu a nakládání se závadnými látkami včetně požadavků na odborně způsobilou osobu a záchytné vany podle odstavce 4 písm. d) stanoví Ministerstvo životního prostředí vyhláškou. Zásady pro stanovení podmínek pro použití závadných látek v případě výjimek podle odstavce 7 písm. b), d) a e) a při nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných vodních živočichů a vymezení kategorií rybníků z hlediska rybářského hospodaření stanoví Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(9) Mytí motorových vozidel a provozních mechanismů ve vodních tocích nebo na místech, kde by mohlo dojít k ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod, je zakázáno.
(10) Na nakládání se sedimentovatelnými tuhými látkami uvedenými v příloze č. 1
k tomuto zákonu se nevztahují odstavce 2, 4 a 5.
(11) Ukládání oxidu uhličitého49) do povrchových vod je zakázáno.
(12) K přikrmování ryb krmivy rostlinného původu prováděnému na rybníku tak, aby množství podávaných krmiv bylo rybí obsádkou zkonzumováno, a nedošlo tak k rozkladu krmiv a s tím spojenému zhoršení jakosti vod, není třeba výjimka z použití závadných látek. Krmivo použité pro tyto účely nesmí obsahovat nebezpečné závadné nebo zvlášť nebezpečné závadné látky a přikrmování bez výjimky nesmí být prováděno na povrchových vodách uvedených v seznamu přírodních koupališť podle zákona o ochraně veřejného zdraví a na vodárenských nádržích. Za splnění podmínek uvedených ve větě první a druhé není třeba provádět na rybníku ani na odtoku z něj sledování jakosti vod. V případě kontroly předloží rybníkář vodoprávnímu úřadu nebo České inspekci životního prostředí evidenci
o hospodaření vedenou podle zákona o rybářství.
§ 40
Havárie
(1) Havárií je mimořádné závažné zhoršení nebo mimořádné závažné ohrožení
jakosti povrchových nebo podzemních vod.
(2) Za havárii se vždy považují případy závažného zhoršení nebo mimořádného
49) Zákon č. 85/2012 Sb., o ukládání oxidu uhličitého do přírodních horninových struktur a o změně některých zákonů.
ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod ropnými látkami, zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, popřípadě radioaktivními zářiči a radioaktivními odpady, nebo dojde-li ke zhoršení nebo ohrožení jakosti povrchových nebo podzemních vod v chráněných oblastech přirozené akumulace vod nebo v ochranných pásmech vodních zdrojů.
(3) Dále se za havárii považují případy technických poruch a závad zařízení k zachycování, skladování, dopravě a odkládání látek uvedených v odstavci 2, pokud takovému vniknutí předcházejí.
******
§ 53
Pochybnosti o rozsahu povinností a oprávnění
V pochybnostech o rozsahu povinností nebo oprávnění správců povodí a správců vodních toků rozhodne Ministerstvo zemědělství. To rozhodne i v pochybnostech o rozsahu povinností vlastníků pozemků koryta vodního toku, vlastníků pozemků sousedících s koryty vodních toků a vlastníků staveb a zařízení v korytu vodního toku nebo sousedících s ním. Vznikne-li taková pochybnost ve vodoprávním řízení, jehož je účastníkem ten, o jehož povinnostech nebo právech pochybnost vznikla, rozhodne vodoprávní úřad, který takové řízení vede.
HLAVA VII SPRÁVA POVODÍ
§ 54
(1) Správou povodí se rozumí správa významných vodních toků (§ 47 odst. 4), některé činnosti spojené se zjišťováním a hodnocením stavu povrchových a podzemních vod v dané oblasti povodí (§ 21) a další činnosti, které vykonávají správci povodí podle tohoto zákona.
(2) Správu povodí vykonávají správci povodí.
(3) Správci povodí poskytují pro činnost vodoprávních úřadů a pro činnost České inspekce životního prostředí podle § 112, na jejich žádost, technické, ekonomické a jiné údaje, pokud je mají k dispozici.
(4) Správci povodí v rámci své činnosti podávají podněty, návrhy a vyjádření vodoprávním úřadům a jiným správním úřadům z hlediska zájmů daných příslušnými plány v oblasti vod a z hlediska dalších zájmů sledovaných zákonem, zejména ve věcech ochrany vodních poměrů, ochrany vod, hospodárného využívání vodních zdrojů, minimálních zůstatkových průtoků vodních toků, minimálních hladin podzemních vod a při přechodném nedostatku vody. Dále poskytují stanoviska správců povodí zejména pro vydání povolení k nakládání s vodami [§ 8 odst. 1 písm. a) až c)], včetně posouzení návrhů hodnot emisních limitů z hlediska souladu s § 38 odst. 10, pro vydání povolení k některým vybraným činnostem [§ 14 odst. 1 písm. a) až c)], pro vydání stavebního povolení k vodním dílům (§ 15), k ohlášení vodních děl (§ 15a), pro udělení souhlasu (§ 17), závazného stanoviska (§ 104 odst. 9) a výjimky podle § 23a odst. 8, a to včetně posouzení možnosti zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu záměrem dotčeného vodního útvaru či nemožnosti dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu záměrem dotčeného vodního útvaru (§ 23a odst. 7), a míry povodňového nebezpečí a povodňového ohrožení [§ 17 odst. 1 písm. c)] a pro vydání vyjádření (§ 18), ve kterých posuzují soulad záměrů
(5) Správci povodí spolupracují se správci drobných vodních toků a pověřenými odbornými subjekty při řešení úkolů týkajících se celé oblasti povodí.
(6) Správci povodí evidují v rámci příslušné oblasti povodí snižování retenčních schopností záplavových území vlivem změn v území32a), zejména realizací staveb na ochranu před povodněmi, a při výkonu svých kompetencí navrhují příslušným orgánům způsob kompenzace případných negativních vlivů změn v území na retenční schopnost záplavových území.
HLAVA VIII VODNÍ DÍLA
§ 55
Vodní díla
(1) Vodní díla jsou stavby, které slouží ke vzdouvání a zadržování vod, umělému usměrňování odtokového režimu povrchových vod, k ochraně a užívání vod, k nakládání s vodami, ochraně před škodlivými účinky vod, k úpravě vodních poměrů nebo k jiným účelům sledovaným tímto zákonem, a to zejména
a) přehrady, hráze, vodní nádrže, jezy a zdrže,
b) stavby, jimiž se upravují, mění nebo zřizují koryta vodních toků,
c) stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok, kanalizačních objektů, čistíren odpadních vod, jakož i stavby k čištění odpadních vod před jejich vypouštěním do kanalizací,
d) stavby na ochranu před povodněmi,
e) stavby k vodohospodářským melioracím, zavlažování a odvodňování pozemků,
f) stavby, které se k plavebním účelům zřizují v korytech vodních toků nebo na jejich březích,
g) stavby k využití vodní energie a energetického potenciálu,
h) stavby odkališť,
i) stavby sloužící k pozorování stavu povrchových nebo podzemních vod,
j) studny,
k) stavby k hrazení bystřin a strží, pokud zvláštní zákon25) nestanoví jinak,
l) jiné stavby potřebné k nakládání s vodami povolovanému podle § 8.
25) § 35 zákona č. 289/1995 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
32a) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb.
(2) Vodohospodářské úpravy jsou zemní práce a změny terénu v přirozených korytech vodních toků a na pozemcích sousedících s nimi, jimiž se podstatně mění přirozená koryta vodních toků a které jsou nezbytné k zajištění funkcí vodních toků.
(3) Za vodní díla se podle tohoto zákona nepovažují zejména jednoduchá zařízení mimo koryta vodních toků na pozemcích nebo stavbách k zachycení vody a k jejich ochraně před škodlivými účinky povrchových nebo podzemních vod, vodohospodářské úpravy, bezodtokové jímky včetně přítokového potrubí, vnitřní vodovody a vnitřní kanalizace, vodovodní a kanalizační přípojky, průzkumné hydrogeologické vrty, pokud neslouží k odběru podzemní vody, další zařízení vybudovaná v rámci geologických prací8) a vrty k využívání energetického potenciálu podzemních vod, pokud nedochází k čerpání nebo odběru podzemních vod.
(4) V pochybnostech o tom, zda jde o vodní dílo, rozhodne místně příslušný vodoprávní úřad.
******
§ 57
Užívání vodních děl jinými osobami
Pokud má bezprostřední prospěch z vodního díla jiný oprávněný (§ 8) než vlastník tohoto vodního díla, je povinen podílet se na úhradě nákladů na údržbu tohoto vodního díla. Nedojde-li mezi vlastníkem vodního díla a oprávněným k dohodě o výši a způsobu úhrady nákladů, rozhodne soud. To neplatí v případě, že vlastník vodního díla je správcem vodního toku a osoba oprávněná k nakládání s vodami podle § 8 v tomto vodním díle je povinna platit platbu k úhradě správy vodních toků a správy povodí podle § 101, a v případě, že osoba oprávněná k nakládání s vodami podle § 8 užívá vodu pouze za účelem využití energetického potenciálu k výrobě elektřiny ve vodních elektrárnách do celkového instalovaného výkonu výrobny 10 MWe.
§ 58
Ochrana vodních děl
(1) Je zakázáno poškozovat vodní díla a jejich funkce.
(2) Zejména je zakázáno
a) na ochranných hrázích vysazovat dřeviny, jezdit po nich vozidly, pokud se nejedná o údržbu, s výjimkou míst k tomu určených,
b) jezdit po ochranných hrázích motorovými vozidly, pokud se nejedná o údržbu, s výjimkou míst k tomu určených,
b)c) poškozovat vodočty, vodoměry, cejchy, vodní značky, značky velkých vod a jiná zařízení sloužící k plnění úkolů stanovených tímto zákonem.
(3) Vodoprávní úřad může na návrh vlastníka vodního díla v zájmu jeho ochrany opatřením obecné povahy stanovit ochranná pásma podél něho a zakázat nebo omezit na nich podle povahy vodního díla umísťování a provádění některých staveb nebo činností.
8) Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
Vlastníci pozemků a staveb v ochranném pásmu mají vůči vlastníkovi vodního díla nárok na náhradu majetkové újmy, která jim uvedeným zákazem nebo omezením vznikne. Nedojde-li mezi vlastníkem pozemků a staveb v ochranném pásmu a vlastníkem vodního díla k dohodě o výši náhrady, rozhodne o její výši soud.
******
§ 61
Technickobezpečnostní dohled nad vodními díly
(1) Technickobezpečnostním dohledem nad vodními díly (dále jen "technickobezpečnostní dohled") se rozumí zjišťování technického stavu vodního díla ke vzdouvání nebo zadržování vody, a to z hlediska bezpečnosti a stability a možných příčin jejich poruch. Provádí se zejména pozorováním a prohlídkami vodního díla, měřením jejích deformací, sledováním průsaku vod, jakož i hodnocením výsledků všech pozorování a měření ve vztahu k předem určeným mezním nebo kritickým hodnotám. Součástí technickobezpečnostního dohledu je i vypracování návrhů opatření k odstranění zjištěných nedostatků.
(2) Z hlediska technickobezpečnostního dohledu se vodní díla rozdělují do I. až IV. kategorie podle rizika ohrožení lidských životů, možných škod na majetku v přilehlém území a ztrát z omezení funkcí a užitků ve veřejném zájmu.
(3) Vymezení vodních děl podléhajících technickobezpečnostnímu dohledu, stanovení kritérií a postupu pro zařazení vodních děl do kategorií, rozsah a četnost provádění technickobezpečnostního dohledu u jednotlivých kategorií vodních děl a v jednotlivých etapách jejich přípravy, výstavby, rekonstrukce nebo provozu a náležitosti programu technickobezpečnostního dohledu stanoví Ministerstvo zemědělství vyhláškou.
(4) Žadatel o povolení nového nebo změny dokončeného vodního díla vymezeného vyhláškou podle odstavce 3 je povinen k žádosti o povolení předložit posudek pro zařazení vodního díla do kategorie s návrhem podmínek provádění technickobezpečnostního dohledu, který zpracovává osoba uvedená v odstavci 98.
(5) O povinnosti zajistit na vodním díle technickobezpečnostní dohled, o jeho rozsahu, případně o podmínkách jeho provádění a o zařazení vodního díla do kategorie I. až IV., rozhodne vodoprávní úřad s přihlédnutím k posudku podle předchozího odstavce zpravidla v rámci povolení stavby nebo jejích změn. Vydání tohoto rozhodnutí si může vyhradit u vodních děl přesahujících svým dopadem podle odstavce 2 území příslušného vodoprávního úřadu krajský úřad, v případě dopadu podle odstavce 2 přesahujícího území kraje Ministerstvo zemědělství.
(6) Vodoprávní úřad může rozhodnout o změně kategorie vodního díla, rozsahu technickobezpečnostního dohledu, popřípadě podmínek jeho zajišťování, pokud se významně změní podmínky, za nichž bylo předchozí rozhodnutí vydáno.
(7) Vodoprávní úřad předává informace o zařazení vodního díla do I. až III. kategorie nebo o změně zařazení do příslušné kategorie Ministerstvu zemědělství.
(8)(7) Souhrnnou evidenci zařazení vodních děl do I. až III. kategorie vede
Ministerstvo zemědělství.
(9)(8) Provádět technickobezpečnostní dohled nad vodními díly I. až III. kategorie, zpracovávat posudky pro zařazení vodních děl do I. až IV. kategorie z hlediska
technickobezpečnostního dohledu a zpracovávat program technickobezpečnostního dohledu může jen odborně způsobilá osoba pověřená Ministerstvem zemědělství (dále jen „pověřená osoba“). Je-li taková osoba vlastníkem vodního díla I. nebo II. kategorie, nesmí na něm vykonávat technickobezpečnostní dohled sama a zpracovávat pro něj program technickobezpečnostního dohledu.
(10)(9) Pověření k výkonu činností podle odstavce 98 věty první lze udělit pouze osobě, která má odborné, personální a materiální vybavení a splňuje předpoklady pro kvalifikovaný výkon těchto činností.
(10) U vodních děl, nad kterými provádí technickobezpečnostní dohled pověřená osoba, je tato osoba povinna vést evidenci vybraných údajů o vodních dílech a o výkonu technickobezpečnostního dohledu.
(11) U vodních děl IV. kategorie technickobezpečnostního dohledu, nad kterými neprovádí technickobezpečnostní dohled pověřená osoba, je povinen vést evidenci údajů o vodních dílech a o výkonu technickobezpečnostního dohledu vodoprávní úřad.
(12) Vodoprávní úřad a pověřená osoba jsou povinni z jimi vedené evidence podle odstavců 10 a 11 předávat údaje Ministerstvu zemědělství nejpozději za kalendářní čtvrtletí vždy do 15. dne prvního měsíce následujícího čtvrtletí v rozsahu stanoveném vyhláškou do databáze technickobezpečnostního dohledu.
(13) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou rozsah údajů a způsob vedení
evidence podle odstavců 10 až 12.
§ 62
Povinnosti vlastníků a stavebníků vodních děl při technickobezpečnostním dohledu
(1) Technickobezpečnostní dohled je povinen zajišťovat na svůj náklad vlastník, případně stavebník vodního díla, a to v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva zemědělství podle § 61 odst. 3. Vodoprávní úřad může rozhodnutím stanovit další povinnosti k provádění tohoto dohledu.
(2) U vodních děl zařazených do I. až III. kategorie je povinen jejich vlastník, popřípadě stavebník zajistit technickobezpečnostní dohled prostřednictvím pověřené osoby a účastnit se jeho provádění v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva zemědělství. U vodních děl III. kategorie může technickobezpečnostní dohled provádět vlastník nebo stavebník sám, pokud je pověřenou osobou.
(3) U vodních děl IV. kategorie může technickobezpečnostní dohled provádět vlastník, případně stavebník sám.
(4) Při provádění technickobezpečnostního dohledu je vlastník, případně stavebník vodního díla zařazeného do I. až IV. kategorie povinen
a) určit fyzickou osobu odpovědnou za technickobezpečnostní dohled a oznámit její jméno, příjmení, adresu bydliště, popřípadě pracoviště a číslo telefonu příslušnému vodoprávnímu úřadu; u vodních děl IV. kategorie se za osobu odpovědnou za technickobezpečnostní dohled považuje vlastník vodního díla, pokud neurčil jinou osobu,
b) přizvat příslušný vodoprávní úřad k prohlídce vodního díla, a to u staveb I. kategorie
jedenkrát ročně, u staveb II. kategorie jedenkrát za 2 roky, u staveb III. kategorie
jedenkrát za 4 roky a u staveb IV. kategorie jedenkrát za 10 let,
c) u vodních děl I. až III. kategorie předkládat zprávy o výsledcích technickobezpečnostního dohledu v termínech podle písmene b) nebo, nastaly-li mimořádné okolnosti dotýkající se bezpečnosti vodního díla, příslušnému vodoprávnímu úřadu; u vodních děl IV. kategorie předkládat zprávu o prohlídce v termínech podle písmene b),
c) u vodních děl, u kterých technickobezpečnostní dohled neprovádí pověřená osoba, předávat vodoprávnímu úřadu údaje o vodním díle a o výkonu technickobezpečnostního dohledu.
d) u vodních děl I. až III. kategorie předat vodoprávnímu úřadu program technickobezpečnostního dohledu nebo jeho změnu.
******
§ 75
Povodňové zabezpečovací práce
(1) Povodňovými zabezpečovacími pracemi jsou technická opatření prováděná při nebezpečí povodně a za povodně ke zmírnění průběhu povodně a jejích škodlivých následků.
(2) Povodňové zabezpečovací práce jsou zejména
a) odstraňování překážek ve vodním toku a v profilu objektů (propustky, mosty) znemožňujících plynulý odtok vody,
b) rozrušování ledových nápěchů a zácp ve vodním toku,
c) ochrana koryta a břehů proti narušování povodňovým průtokem a zajišťování břehových
nátrží,
d) opatření proti přelití nebo protržení ochranných hrází,
e) opatření proti přelití nebo protržení hrází vodních děl zadržujících vodu,
f) provizorní uzavírání protržených hrází,
g) instalace protipovodňových zábran,
h) opatření proti zpětnému vzdutí vody, zejména do kanalizací,
i) opatření k omezení znečištění vody,
j) opatření zajišťující stabilizaci území před sesuvy.
(3) Povodňové zabezpečovací práce zajišťují správci vodních toků na vodních tocích a vlastníci dotčených objektů, případně další subjekty podle povodňových plánů nebo na příkaz povodňových orgánů. Zabezpečovací práce, které mohou ovlivnit odtokové podmínky a průběh povodně, musí být koordinovány ve spolupráci s příslušným správcem povodí na celém vodním toku nebo v celém povodí. Zabezpečovací práce prováděné na vodních dílech zařazených do I. nebo II. kategorie se projednávají s osobou pověřenou prováděním technickobezpečnostního dohledu (§ 61 odst. 9)(§ 61 odst. 8), pokud nehrozí nebezpečí
****** Díl 3
Povodňové orgány
§ 77
(1) Řízení ochrany před povodněmi zabezpečují povodňové orgány. Řízení ochrany před povodněmi zahrnuje přípravu na povodňové situace, řízení, organizaci a kontrolu všech příslušných činností v průběhu povodně a v období následujícím bezprostředně po povodni včetně řízení, organizace a kontroly činnosti ostatních účastníků ochrany před povodněmi. Povodňové orgány se při své činnosti řídí povodňovými plány.
(2) V období mimo povodeň jsou povodňovými orgány
a) orgány obcí a v hlavním městě Praze orgány městských částí,
b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze úřady městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy,
c) krajské úřady,
d) Ministerstvo životního prostředí; zabezpečení přípravy záchranných prací přísluší
(3) Po dobu povodně jsou povodňovými orgány
a) povodňové komise obcí a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí,
b) povodňové komise obcí s rozšířenou působností a v hlavním městě Praze povodňové komise městských částí stanovené Statutem hlavního města Prahy,
c) povodňové komise krajů,
d) Ústřední povodňová komise.
(4) Povodňové orgány mohou v době povodně činit opatření a vydávat operativní příkazy k zabezpečení ochrany před povodněmi, v odůvodněných případech i nad rámec platných povodňových plánů s tím, že v takovém případě musí neprodleně uvědomit dotčené osoby. Všechna přijatá opatření a vydané příkazy se zapisují do povodňové knihy a musí být přístupné k nahlédnutí osobám vykonávajícím působnost místně příslušných povodňových orgánů, nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup. Na vydávání těchto příkazů se nevztahuje správní řád. Mimořádné pravomoci povodňových orgánů začínají vyhlášením druhého nebo třetího stupně povodňové aktivity a končí odvoláním těchto stupňů.
(5) Povodňové orgány nebo jiné osoby na jejich příkaz jsou při povodni za účelem provádění záchranných a zabezpečovacích prací oprávněni vstupovat v nezbytném rozsahu na cizí pozemky a do objektů.
(7) Povodňový orgán nižšího stupně může požádat povodňový orgán vyššího stupně o převzetí řízení ochrany před povodněmi v případě, že vlastními silami není schopen tuto ochranu zajistit.
(8) Povodňový orgán, který převezme řízení ochrany před povodněmi na základě žádosti povodňového orgánu nižšího stupně nebo z vlastního rozhodnutí, je povinen oznámit příslušným nižším povodňovým orgánům datum a čas převzetí, rozsah spolupráce, ukončení řízení ochrany před povodněmi a provést o tom zápis v povodňové knize. Nižší povodňové orgány zůstávají dále činné, provádějí ve své územní působnosti opatření podle svých povodňových plánů v koordinaci s vyšším povodňovým orgánem nebo podle jeho pokynů.
(9) Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle zvláštního zákona,34) přejímá na celém území, pro které je krizový stav vyhlášen, řízení ochrany před povodněmi orgán, který je k tomu podle tohoto zákona příslušný.
(9) Pokud dojde k vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu34), zasedá příslušný krizový štáb a příslušná povodňová komise společně. Pravomoci povodňových orgánů tímto zůstávají nedotčeny.
******
HLAVA X
ZVLÁDÁNÍ SUCHA A STAVU NEDOSTATKU VODY
Díl 1
Vymezení pojmů
§ 87a
(1) Suchem se pro účely této hlavy rozumí hydrologické sucho jako výkyv hydrologického cyklu, který vzniká zejména v důsledku deficitu srážek a projevuje se poklesem průtoků ve vodních tocích a hladiny podzemních vod.
(2) Stavem nedostatku vody se pro účely tohoto zákona rozumí vyhlášený dočasný stav s možným dopadem na základní lidské potřeby, hospodářskou činnost a životní prostředí, kdy v důsledku sucha požadavky na užívání vod převyšují dostupné zdroje vod, a je nezbytné omezovat hospodaření s vodou a vydávat další opatření.
Díl 2
Plán pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody
§ 87b
(1) Plánem pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody (dále jen „plán pro sucho“) se pro účely tohoto zákona rozumí dokument, který obsahuje zejména vymezení a popis území s identifikací zdrojů vody, popis rizik sucha, včetně jeho možných dopadů. Plán pro sucho dále obsahuje návrh postupů pro zvládání sucha a opatření při stavu nedostatku vody. Plán pro sucho se pořizuje pro území České
republiky a pro území kraje. Plán pro sucho lze pořídit také pro správní obvod obce
s rozšířenou působností.
(2) Plán pro sucho je podkladem pro
a) rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, která jsou ukládána vodoprávním úřadem podle § 6 odst. 4, § 59 odst. 4 a § 109 odst. 1 při zvládání sucha,
b) postup vodoprávního úřadu při vyhodnocování nutnosti svolat komisi pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody (dále jen „komise pro sucho“),
c) rozhodování komise pro sucho o opatřeních při stavu nedostatku vody.
(3) Plán pro sucho zahrnuje
a) základní část, která obsahuje údaje potřebné pro zvládání sucha v daném území, charakteristiku území, popis vodních zdrojů včetně záložních a jejich případné zastupitelnosti, popis úpravy, dopravy, převodů vody a zásobování vodou, seznam a popis technických zařízení využitelných k řešení stavu nedostatku vody, seznam uživatelů vody významných pro dané území, seznam povolených nakládání s vodami významněji ovlivňujících množství a jakost vod, popis rizik sucha a místní směrodatné limity a kritéria pro vyhlášení stavu nedostatku vody,
b) operativní část, která obsahuje seznam subjektů podílejících se na zvládání sucha a stavu nedostatku vody, popis činností, které vykonávají, popis přenosu informací, priority zásobování a popis opatření při vyhlášeném stavu nedostatku vody,
c) grafickou část, která obsahuje mapy nebo plány, na kterých jsou zakreslena zejména území ohrožená suchem, vodohospodářské a vodárenské soustavy, zdroje a úpravny vody a uživatelé vody významní pro dané území.
(4) Stanovení jednotlivých opatření při vyhlášeném stavu nedostatku vody v plánu pro sucho musí odpovídat významu způsobu užití vody. Tyto způsoby užití vody se stanoví postupně od nejvýznamnějšího k méně významným takto:
a) zajištění funkčnosti kritické infrastruktury podle předpisů upravujících krizové řízení60) a dalších provozů poskytujících nezbytné služby,
b) zásobování obyvatelstva pitnou vodou,
c) živočišná zemědělská výroba a ekologická funkce vody,
d) hospodářské využití,
e) ostatní využití.
(5) Vyžadují-li to zvláštní místní podmínky, lze se od pořadí významnosti
uvedeného v ustanovení odstavce 4 písm. c) až e) odchýlit.
60) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů. Nařízení vlády č. 432/2010 Sb., o kritériích pro určení prvku kritické infrastruktury, ve znění nařízení vlády č. 315/2014 Sb.
§ 87c
(1) Plán pro sucho může pořídit obecní úřad obce s rozšířenou působností pro správní obvod této obce, a to ve spolupráci s příslušnými správci povodí a Českým hydrometeorologickým ústavem. V případě pořízení jej průběžně aktualizuje.
(2) Návrh plánu pro sucho a jeho aktualizace obecní úřad obce s rozšířenou působností projedná s obcemi, Hasičským záchranným sborem České republiky a uživateli vody významnými pro dané území ve správním obvodu této obce s rozšířenou působností. Plán pro sucho pro správní obvod obce s rozšířenou působností musí být v souladu s plánem pro sucho kraje. Soulad potvrzuje příslušný krajský úřad. Plán pro sucho následně obecní úřad obce s rozšířenou působností zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zveřejněním se plán pro sucho stává platným.
§ 87d
(1) Plán pro sucho pořizuje a průběžně aktualizuje pro území kraje krajský úřad v přenesené působnosti, a to ve spolupráci s příslušnými správci povodí a Českým hydrometeorologickým ústavem.
(2) Návrh plánu pro sucho a jeho aktualizace krajský úřad projedná s obecními úřady obcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, Policií České republiky, Hasičským záchranným sborem České republiky, zástupci krajské hygienické stanice, uživateli vody významnými pro území příslušného kraje, Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí. Plán pro sucho pro území kraje musí být v souladu s plánem pro sucho ostatních krajů. Plán pro sucho po odsouhlasení Ministerstvem zemědělství zveřejní krajský úřad způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zveřejněním se plán pro sucho stává platným.
§ 87e
(1) Plán pro sucho pro území České republiky pořizuje a průběžně aktualizuje
Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí.
(2) Návrh plánu pro sucho a jeho aktualizace projedná Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí s kraji, správci povodí, Českým hydrometeorologickým ústavem a Ministerstvem vnitra. Plán pro sucho zveřejní Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí způsobem umožňujícím dálkový přístup. Zveřejněním se plán pro sucho stává platným.
Díl 3
Orgány pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody
§ 87f
(1) Orgánem pro zvládání sucha a stavu nedostatku vody (dále jen „orgán pro sucho“) je v rozsahu působnosti svěřené mu tímto zákonem
a) obecní úřad,
b) obecní úřad obce s rozšířenou působností,
c) krajský úřad,
d) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí,
e) komise pro sucho,
f) ministr zemědělství a ministr životního prostředí.
(2) Komise pro sucho se zřídí na ústřední úrovni a na úrovni krajů. Komise pro sucho lze zřídit také na úrovni obcí s rozšířenou působností.
(3) Komise pro sucho neprodleně informuje nadřízený správní orgán o svém svolání a opatřeních vydaných podle § 87m. Nadřízeným správním orgánem komisi pro sucho obce s rozšířenou působností je krajský úřad, nadřízeným správním orgánem komisi pro sucho kraje je Ministerstvo zemědělství nebo Ministerstvo životního prostředí v rozsahu působnosti svěřené jim tímto zákonem a nadřízeným správním orgánem ústřední komisi pro sucho je ministr zemědělství nebo ministr životního prostředí v rozsahu působnosti svěřené jim tímto zákonem.
§ 87g
Starosta obce s rozšířenou působností zřídí jako zvláštní orgán obce komisi pro sucho pro příslušný správní obvod této obce s rozšířenou působností v případě, kdy se pro správní obvod této obce s rozšířenou působností pořizuje plán pro sucho, a je jejím předsedou. Další členy této komise starosta obce s rozšířenou působností jmenuje ze zaměstnanců obce s rozšířenou působností zařazených do obecního úřadu, příslušných správců povodí, správců vodních toků, Českého hydrometeorologického ústavu a Hasičského záchranného sboru České republiky. K jednání komise pro sucho může starosta obce s rozšířenou působností přizvat zejména uživatele vody významné pro dané území a zástupce dotčených obcí. Přizvané osoby nejsou členy komise pro sucho.
§ 87h
Hejtman kraje zřídí jako zvláštní orgán kraje komisi pro sucho pro příslušný kraj a je jejím předsedou. Další členy této komise hejtman kraje jmenuje ze zaměstnanců krajského úřadu, příslušných správců povodí, Českého hydrometeorologického ústavu, Policie České republiky, Hasičského záchranného sboru České republiky a zástupců krajské hygienické stanice. K jednání komise pro sucho může hejtman kraje přizvat zejména uživatele vody významné pro dané území a zástupce dotčených obcí s rozšířenou působností. Přizvané osoby nejsou členy komise pro sucho.
§ 87i
Ústřední komisi pro sucho zřídí vláda, která také schvaluje její statut. Předsedou ústřední komise pro sucho je ministr zemědělství a místopředsedou ministr životního prostředí.
§ 87j
Pokud dojde v době stavu nedostatku vody k vyhlášení krizového stavu podle jiného právního předpisu34), zasedá příslušný krizový štáb a příslušná komise pro sucho společně. Pravomoci orgánů pro sucho tímto zůstávají nedotčeny.
34) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů
Díl 4
Předpovědní služba pro sucho
§ 87k
Předpovědní služba pro sucho informuje orgány pro sucho o nebezpečí vzniku sucha a o jeho dalším vývoji. Tuto službu zabezpečuje Český hydrometeorologický ústav ve spolupráci se správci povodí.
Díl 5
Vydávání opatření při stavu nedostatku vody
§ 87l
(1) Vodoprávní úřad obce s rozšířenou působností ve spolupráci se správci povodí vyhodnotí, zda na celém jejím území nebo jeho části hrozí vznik nedostatku vody a navrhne starostovi svolání komise pro sucho. Starosta svolá komisi pro sucho, která vyhodnotí, zda je třeba vyhlásit stav nedostatku vody. Stav nedostatku vody vyhlašuje a odvolává komise pro sucho a informaci o tom zveřejní na úřední desce obecního úřadu obce s rozšířenou působností a na úředních deskách obecních úřadů obcí, na jejichž území je stav nedostatku vody vyhlášen.
(2) Vodoprávní úřad kraje ve spolupráci se správci povodí vyhodnotí, zda na celém jeho území nebo jeho části hrozí vznik nedostatku vody a navrhne hejtmanovi kraje svolání komise pro sucho. Hejtman kraje svolá komisi pro sucho, která vyhodnotí, zda je třeba vyhlásit stav nedostatku vody. Stav nedostatku vody vyhlašuje a odvolává komise pro sucho a informaci o tom zveřejní na úřední desce krajského úřadu a na úředních deskách obecních úřadů obcí, na jejichž území je stav nedostatku vody vyhlášen.
(3) V případě, kdy je vyhlášen stav nedostatku vody, se § 6 odst. 4, § 59 odst. 4 a § 109 odst. 1 za účelem zvládání sucha nepoužijí.
(4) Komise pro sucho obce s rozšířenou působností vydává opatření, které svými dopady nepřesahuje území správního obvodu obce s rozšířenou působností.
(5) Dnem vydání opatření komise pro sucho se v jejich rozsahu pozastavuje účinnost rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydaných vodoprávním úřadem podle § 6 odst. 4, § 59 odst. 4 a § 109 odst. 1 při zvládání sucha, a to až do doby odvolání stavu nedostatku vody.
(6) Dnem vydání opatření komise pro sucho kraje se v jejich rozsahu pozastavuje účinnost opatření vydaných při stavu nedostatku vody komisí pro sucho obce s rozšířenou působností.
(7) Dnem vydání opatření ústřední komise pro sucho se v jejich rozsahu pozastavuje účinnost opatření vydaných při stavu nedostatku vody komisí pro sucho kraje.
(8) Ústřední komisi pro sucho svolá ministr zemědělství zejména v případě, požádá-li o to předseda komise pro sucho kraje, nebo je-li stav nedostatku vody vyhlášen na území sousedících krajů.
(9) Ústřední komise pro sucho řídí a koordinuje jednotlivá opatření, která svými dopady přesahují hranice krajů, a v případě potřeby vydává opatření.
§ 87m
(1) Komise pro sucho při stavu nedostatku vody vydává na dobu nezbytně nutnou opatření podle povahy věci formou rozhodnutí nebo opatření obecné povahy, ve kterých
a) obecné nakládání s povrchovými vodami bez náhrady upraví, omezí, popřípadě
zakáže,
b) povolená nakládání s vodami bez náhrady upraví, omezí nebo zakáže,
c) omezí užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu,
d) uloží vlastníkovi vodního díla mimořádnou manipulaci na vodním díle nad rámec schváleného manipulačního řádu,
e) nařídí vlastníkovi technického zařízení, které slouží pro odběr ze záložního zdroje vody, jeho zprovoznění tak, aby bylo možné tento záložní zdroj vody využít,
f) upraví minimální zůstatkový průtok nebo minimální hladinu podzemních vod
stanovené v povolení k nakládání s vodami,
g) nařídí vlastníkovi potřebného vodohospodářského zařízení jeho zprovoznění
a poskytnutí k řešení stavu nedostatku vody, nebo
h) nařídí mimořádné sledování množství a jakosti vod.
(2) Vydání rozhodnutí podle odstavce 1 je prvním úkonem v řízení. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.
(3) Komise pro sucho obce s rozšířenou působností musí dbát souladu s opatřeními komise pro sucho kraje. Komise pro sucho kraje musí dbát souladu s opatřeními ústřední komise pro sucho.
(4) Odvoláním stavu nedostatku vody pozbývají opatření vydaná příslušnou
komisí pro sucho platnosti.
(5) Komise pro sucho vede knihu činností. Do této knihy se zapisují důvody svolání komise pro sucho, důvody pro vyhlášení stavu nedostatku vody, komisí pro sucho přijatá opatření a důvody pro odvolání stavu nedostatku vody.
§ 87n
Na výzvu orgánu pro sucho je každý povinen poskytnout jemu známé informace, které
mohou mít vliv na vydávání opatření při stavu nedostatku vody.
§ 87o
Orgány pro sucho zpracují zprávu o průběhu stavu nedostatku vody do 6 měsíců
od odvolání stavu nedostatku vody. Zprávu zašlou Ministerstvu zemědělství
a Ministerstvu životního prostředí. Ústřední komise pro sucho informuje o průběhu
a důsledcích stavu nedostatku vody vládu.
******
§ 89n Povinnosti poplatníka
(1) Poplatník poplatku za vypouštění odpadních vod do vod povrchových je povinen vést provozní evidenci o sledování množství vypouštěného znečištění, objemu vypouštěných odpadních vod a dalších skutečnostech rozhodných pro určení výše poplatku. Poplatník je povinen uchovávat veškeré podklady k vedení provozní evidence po dobu 5 let.
(2) Poplatník je povinen u každého zdroje a výpustě prostřednictvím oprávněné laboratoře odebírat vzorky odpadních vod a sledovat koncentraci znečištění v nich v příslušných ukazatelích podle přílohy č. 2 části B, zjišťovat průměrnou koncentraci jednotlivého znečištění a měřit objem odpadních vod vypouštěných ze zdroje znečištění. Poplatník odpovídá za správnost zjištění zdrojů znečištění a stanovení koncentrace znečištění podle příslušných ukazatelů znečištění.
(3) Poplatník je povinen oznámit bez zbytečného odkladu správci poplatku omezení,
přerušení a obnovení provozu čistírny odpadních vod.
(4) V případě, že poplatník snižuje dílčí základ poplatku z jednotlivého znečištění o celkové množství tohoto znečištění obsažené v odebrané vodě, ze které se stala vypouštěná odpadní voda, je povinen zjišťovat množství tohoto znečištění.
(5) Ministerstvo životního prostředí stanoví vyhláškou
a) náležitosti provozní evidence podle odstavce 1,
b) bližší vymezení zdroje znečištění podle § 89a odst. 1,
c) postup pro určování znečištění obsaženého v odpadních vodách včetně metod měření ukazatelů znečištění oprávněnou a kontrolní laboratoří,
d) způsob zjišťování průměrné koncentrace jednotlivého znečištění a způsob měření objemu u odpadních vod vypouštěných ze zdroje znečištění podle odstavce 2,
e) způsob zjišťování množství znečištění v odebrané vodě, ze které se stala vypouštěná
odpadní voda podle odstavce 54.
****** HLAVA XIXII
Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí a úhrada výdajů na opatření ve
veřejném zájmu
§ 101
Platba k úhradě správy vodních toků a správy povodí
(1) Kdo odebírá povrchovou vodu z vodního toku, je povinen uhrazovat platbu k úhradě správy vodních toků a u odběrů povrchové vody z významných vodních toků
a z ostatních povrchových vod také k úhradě správy povodí, podle účelu užití odebrané povrchové vody v jednotkové výši v Kč/m3 podle skutečně odebraného množství povrchové vody. Kdo odebírá povrchovou vodu je povinen za každý den prodlení s placením plateb podle věty první uhradit úrok z prodlení ve výši 1 promile. Povinnost uhrazovat tuto platbu má i ten, kdo odebírá povrchovou vodu prostřednictvím zařízení jiného oprávněného, který neplatí za odběry povrchové vody podle odstavce 4.
(2) Výše platby se vypočte vynásobením množství skutečně odebrané povrchové vody za uplynulý kalendářní měsíc (případně jiné období, nepřesahující jeden kalendářní rok, dohodnuté se správcem vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází) snížené o množství povrchové vody, na které se platba nevztahuje (odstavec 4), cenou za odběr povrchové vody stanovenou správcem vodního toku podle zvláštního zákona42). Odebírá-li oprávněný k nakládání s vodami povrchovou vodu z vodního zdroje v jedné lokalitě na více místech, pak pro účely zpoplatnění se odebrané množství povrchové vody sčítá.
(3) Cena za odběr povrchové vody se stanoví zvlášť pro účely užití
a) průtočného chlazení parních turbín,
b) zemědělských závlah,
c) zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) v případech vyžadujících čerpání vody nebo převádění vody; tato cena nesmí překročit výši provozních nákladů, které správci vodního toku na tuto činnost vzniknou,
d) ostatních odběrů.
(4) Platba za odběr povrchové vody se neplatí, pokud odebrané množství povrchové vody je menší nebo rovno 6 000 m3 za kalendářní rok nebo je menší nebo rovno 500 m3 v každém měsíci kalendářního roku. Neplatí se též za odběry povrchových vod pro provoz rybích líhní a sádek a pro napouštění rybníků a vodních nádrží pro chov ryb, zatápění umělých prohlubní terénu (zbytkových jam po těžbě nerostů) nevyžadující čerpání nebo převádění vody správcem vodního toku, pro průtočné chlazení výzkumných jaderných reaktorů, pro požární účely, napouštění veřejných koupališť, odstavených ramen vodních toků a nádrží tvořících chráněný biotop rostlin a živočichů, pro zachování mezinárodně významných mokřadů v lužních lesích, pro postřikování skladovaného dříví vodou, pro výrobu sněhu vodními děly, za odběr okalových vod pro zemědělskou nebo lesní výrobu a za povolený odběr pro vyrovnání vláhového deficitu zemědělských plodin, včetně školkařských výpěstků. Okalovými vodami pro zemědělskou a lesní výrobu jsou povrchové vody odebírané z vodního toku za zvýšených průtoků (vodních stavů) pro závlahy zaplavováním.
(5) Oprávněný k odběru povrchové vody je povinen platit platbu měsíčně do dvacátého pátého dne po skončení kalendářního měsíce příslušnému správci vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází, u ostatních odběrů povrchových vod příslušnému správci povodí, pokud s ním nedohodne platební podmínky jinak; v této dohodě však nelze smluvit delší lhůtu než do 25. ledna následujícího kalendářního roku.
(6) Nezaplatí-li ten, kdo odebral povrchovou vodu, dlužnou platbu, je příslušný správce vodního toku, ve kterém k odběru povrchové vody dochází, nebo správce povodí příslušný podle místa ostatního odběru povrchové vody oprávněn domáhat se jí, včetně úroku z prodlení podle odstavce 1, u soudu.
42) § 6 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.
****** HLAVA XIIIXIV
VÝKON STÁTNÍ SPRÁVY
§ 104
(1) Státní správu podle tohoto zákona vykonávají vodoprávní úřady a Česká inspekce životního prostředí.
(2) Vodoprávními úřady jsou
a) obecní úřady,
b) újezdní úřady43) na území vojenských újezdů,
c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,
d) krajské úřady,
e) ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad (§ 108).
Tímto nejsou dotčena ustanovení o povodňových orgánech a orgánech pro sucho.
(3) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům státní správy pro účely výkonu působnosti na úseku vodního hospodářství
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z agendového informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z agendového informačního systému cizinců.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. a) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení,
b) adresa místa pobytu,
c) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo
a stát, kde se narodil,
d) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(5) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
43) § 35 zákona č. 222/1999 Sb.
c) adresa místa trvalého pobytu,
d) omezení svéprávnosti,
e) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za nezvěstného uveden jako den, kdy nastaly účinky prohlášení nezvěstnosti, a datum nabytí právní moci rozhodnutí soudu
o prohlášení za nezvěstného,
f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, poskytuje se
datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
g) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo
den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(6) Poskytovanými údaji podle odstavce 3 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo
a stát, kde se narodil,
c) druh a adresa místa pobytu,
d) omezení svéprávnosti,
e) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, poskytuje se
datum úmrtí a stát, na jehož území k úmrtí došlo,
f) den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti nebo
den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil.
(7) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel, se využijí z agendového informačního systému evidence obyvatel nebo agendového informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(8) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
(9) Ve správních řízeních vedených podle zákona o ochraně přírody a krajiny14a), horního zákona1a) a zákona o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě7b) a dále při postupu podle stavebního zákona4) při umisťování, povolování, užívání a odstraňování staveb lze vydat rozhodnutí nebo učinit jiný úkon jen na základě závazného stanoviska vodoprávního úřadu, pokud mohou být dotčeny zájmy podle tohoto zákona. Závazné stanovisko podle tohoto ustanovení se vydává jen tehdy, pokud se neuděluje
1a) Například zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. 7b) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. 14a) Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.
souhlas podle § 17. Vodoprávní úřad v závazném stanovisku posoudí možnost zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu záměrem dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody či nemožnost dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu záměrem dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody. Dojde-li k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody či znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody, uloží žadateli usnesením povinnost požádat v případě uskutečnění záměru o udělení výjimky podle § 23a odst. 8. Vodoprávní úřad je vázán svým předchozím závazným stanoviskem. Navazující závazná stanoviska mohou vodoprávní úřady v téže věci uplatňovat pouze na základě nově zjištěných a doložených skutečností, které nemohly být uplatněny dříve a kterými se podstatně změnily podmínky, za kterých bylo původní závazné stanovisko vydáno, nebo skutečností vyplývajících z větší podrobnosti pořízené dokumentace nebo podkladů pro rozhodnutí nebo jiný úkon správního orgánu při úkonech podle věty první, jinak se k nim nepřihlíží.
§ 105
Obecní úřady a újezdní úřady
(1) Obecní úřady upravují, omezují, popřípadě zakazují podle § 6 odst. 4 tohoto zákona obecné nakládání s povrchovými vodami, nejde-li o vodní toky tvořící státní hranice.
(2) Státní správu na území vojenských újezdů vykonávají újezdní úřady podle § 105
až 107, nejde-li o působnosti podle hlavy X a XIVhlavy XI a XV tohoto zákona.
******
§ 107
Krajské úřady
(1) Do působnosti krajských úřadů patří
a) uplatňovat stanoviska k zásadám územního rozvoje a k územním plánům obcí
s rozšířenou působností,
b) vyjadřovat se podle § 18 tohoto zákona ke stavbám, pokud rozhodujícím způsobem ovlivňují nakládání s vodami, ochranu vod nebo ochranu proti povodním a pokud si to vyhradí,
c) rozhodovat ve věcech hraničních vod, s výjimkou opatření vydávaných při stavu nedostatku vody podle § 87m odst. 1, po projednání s Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem životního prostředí; má-li takové rozhodnutí vliv na průběh, povahu nebo vyznačení státní hranice, rozhodovat po projednání i s Ministerstvem vnitra; týká-li se takové rozhodnutí přírodních minerálních vod a přírodních léčivých zdrojů v blízkosti státních hranic podle zvláštního zákona2), rozhodovat po projednání i s Ministerstvem zdravotnictví; za hraniční vody se považují povrchové, popřípadě podzemní vody vymezené v mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána44),
2) Zákon č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a
lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon).
44) Sdělení č. 7/2000 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci na hraničních vodách.
Sdělení č. 66/1998 Sb., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství.
d) činit za mimořádné situace, zejména při nedostatku vody a při haváriích, opatření, a to v případech přesahujících území správního obvodu obce s rozšířenou působností nebo možnosti obecního úřadu obce s rozšířenou působností,
e) spolupracovat s ústředními vodoprávními úřady a správci povodí při pořizování plánů oblastí dílčích povodí a jejich plnění. Krajské úřady si mohou pro zajištění spolupráce na plánech oblastí dílčích povodí a při provádění kontroly plnění plánů oblastí dílčích povodí vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, vlastníků a provozovatelů vodovodů a kanalizací a popřípadě dalších orgánů,
f) rozhodovat o výjimce podle § 23a odst. 8 a ukládat opatření, která stanoví ve veřejném zájmu programy opatření podle § 26 odst. 4,
g) kontrolovat provádění technickobezpečnostního dohledu nad vodními díly, která povoluje,
h) rozhodovat o zařazení vodního díla do kategorií z hlediska technickobezpečnostního
dohledu, pokud si to vyhradí,
i) stanovovat způsob a podmínky vypouštění důlních vod do vod povrchových nebo podzemních a znečištěných vod a průsaků z úložných míst do povrchových vod,
j) povolovat nakládání s vodami k využívání energetického potenciálu podle § 8 odst. 1
písm. a) bodu 3 na významných vodních tocích v případech, kdy si to vyhradí,
k) povolovat vypouštění odpadních vod do vod povrchových ze zdrojů znečištění o velikosti
10 000 ekvivalentních obyvatel nebo více,
l) povolovat vypouštění odpadních vod z těžby a zpracování uranových rud a jaderných elektráren a odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných nebo nebezpečných závadných látek podle přílohy č. 1 do vod povrchových a vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace (§ 16) s výjimkou případů, kdy je instalováno zařízení s dostatečnou účinností podle § 16 odst. 5,
m) povolovat čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a jejich následné vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],
n) povolovat vzdouvání a akumulaci povrchových vod v nádržích s celkovým objemem nad 1 000 000 m3 nebo s výškou vzdutí nad 10 m ode dna základové výpusti,
Vyhláška č. 57/1970 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě
vodohospodářských otázek na hraničních vodách.
Sdělení č. 94/2009 Sb. m. s., o sjednání Úmluvy mezi vládou Československé republiky a vládou Polské lidové republiky o vodním hospodářství na hraničních vodách.
44) Sdělení č. 7/2000 Sb. m. s., 73/2008 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Slovenské republiky o spolupráci na hraničních vodách.
Sdělení č. 66/1998 Sb., o sjednání Smlouvy mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo o spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství.
Vyhláška č. 57/1970 Sb., o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Rakouskou republikou o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách.
Sdělení č. 54/2015 Sb. m. s., o sjednání Dohody mezi vládou České republiky a vládou Polské republiky o
spolupráci na hraničních vodách v oblasti vodního hospodářství.
o) stanovovat na návrh správce povodí rozsah záplavových území významných vodních toků
a jejich aktivní zóny a ukládat jim zpracování takového návrhu,
p) rozhodovat v pochybnostech o tom, zda se jedná o povrchové nebo podzemní vody, o jaké nakládání s vodami se jedná nebo zda se jedná o odpadní vody,
r) rozhodovat v pochybnostech o tom, zda jde o vodní tok podle § 43 odst. 2, jakož i o tom, že vodním tokem jsou i jiné povrchové vody než uvedené v odstavci 1,
s) vydávat vyjádření podle § 18 v případech, kdy jim přísluší vydávat povolení nebo souhlas,
t) povolovat výjimky při použití závadných látek (§ 39 odst. 7) a povolovat nakládání s vodami za účelem chovu ryb nebo vodní drůbeže, popřípadě jiných živočichů, pokud vodoprávní úřad stanovuje v povolení podmínky pro použití závadných látek,
u) vykonávat působnost speciálního stavebního úřadu k vodním dílům umožňujícím
nakládání s vodami podle písmen l) až n),
v) rozhodovat v případech, kdy jim přísluší povolovat vodní díla, též o ostatních záležitostech týkajících se těchto vodních děl a o ochranných pásmech vodních zdrojů s nimi souvisejících,
w) schvalovat manipulační řády vodních děl, která povoluje, včetně mimořádných manipulací na nich a komplexní manipulační řády, v případě, že alespoň jedno z vodních děl, na něž se komplexní manipulační řád bude vztahovat, patří do jeho působnosti,
x) vykonávat působnost speciálního stavebního úřadu k čistírnám odpadních vod sloužícím k nakládání s vodami podle písmene k), a pokud si to vyhradí i k dalším vodním dílům s tímto nakládáním spojeným,
y) vyžadovat od vlastníků (správců) vodních děl I. až III. kategorie, kterým byla uložena povinnost zajistit provádění technicko-bezpečnostního dohledu, zpracování údajů
o parametrech možné zvláštní povodně, zejména charakteristiky průtokových vln a rozsah ohroženého území, a jejich poskytnutí příslušným povodňovým orgánům, orgánům krizového řízení a složkám integrovaného záchranného systému.
(2) Krajské úřady jsou dotčenými orgány podle § 104 odst. 9 a vydávají závazné stanovisko ve věcech týkajících se jejich působnosti.
§ 108
Ministerstva jako ústřední vodoprávní úřad
(1) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu Ministerstvo zemědělství.
(2) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí uplatňují stanoviska
k politice územního rozvoje a k zásadám územního rozvoje.
(3) Ministerstvo životního prostředí vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech
a) ochrany množství a jakosti povrchových a podzemních vod, a to
1. povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních [§ 8 odst.
1 písm. c)],
2. povolení k čerpání znečištěných podzemních vod za účelem snížení jejich znečištění a k jejich následnému vypouštění do těchto vod, popřípadě do vod povrchových [§ 8 odst. 1 písm. e)],
3. povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečných závadných
látek nebo prioritních nebezpečných látek do kanalizací (§ 16),
4. souhlasu podle § 17 odst. 1 písm. e) a i),
5. stanovení minimálního zůstatkového průtoku a uložení povinnosti osadit na vodním díle cejch nebo vodní značku a povinnosti pravidelně měřit minimální zůstatkový průtok a podávat vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy o výsledcích měření (§ 36),
6. stanovení minimální hladiny podzemních vod a uložení povinnosti předložit návrh jímacího řádu, popřípadě povinnosti pravidelně měřit hladinu podzemních vod, způsobu měření a povinnosti podávat vodoprávnímu úřadu a správci povodí zprávy
o výsledcích měření (§ 37),
7. činnosti při povolování vypouštění odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních a přebírání výsledků měření objemu vypouštěných vod a míry jejich znečištění (§ 38),
8. přípravy návrhu prováděcího předpisu, kterým se stanoví ukazatele a hodnoty přípustného znečištění vod (§ 31, 32, 33, 35 a 38),
b) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod společně s Ministerstvem zemědělství (§ 21 a 22),
c) zjišťování a hodnocení stavu povrchových a podzemních vod prostřednictvím jím zřízených pověřených odborných subjektů (§ 21),
d) tvorby a vedení informačního systému společně s Ministerstvem zemědělství podle tohoto
zákona (§ 19 a 22),
e) sestavování a schvalování plánů v oblasti vod a sestavování programů opatření společně s Ministerstvem zemědělství (§ 24 až 26),
f) posuzování plánů v oblasti vod z hlediska vlivu na životní prostředí (§ 24 a 25),
g) chráněných oblastí přirozené akumulace vod (§ 28),
h) ochrany vodních zdrojů (§ 29 a 30),
i) citlivých oblastí (§ 32),
j) zranitelných oblastí (§ 33), s výjimkou přezkoumávání akčního programu,
k) stanovení opatření k nápravě při nevyhovující jakosti povrchových vod využívaných ke
koupání (§ 34 odst. 2),
l) stanovení povrchových vod, které jsou vhodné pro život a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů společně s Ministerstvem zemědělství (§ 35),
m) ochrany jakosti povrchových nebo podzemních vod před závadnými látkami (§ 39),
n) zneškodňování havárií (§ 41) a odstraňování jejich škodlivých následků (§ 42),
o) ochrany před povodněmi (§ 63 až 87),
p) řízení Českého hydrometeorologického ústavu (§ 73),
q) poplatků za odběr podzemních vod společně s Ministerstvem zemědělství (hlava X díl 1)(hlava XI díl 1),
r) poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových a podzemních (hlava X díly 2 a 3)(hlava XI díly 2 a 3),
s) spolupráce s orgány krajů v přenesené působnosti ve věcech ochrany množství a jakosti hraničních vod (§ 107),
t) řízení České inspekce životního prostředí (§ 112),
u) řízení základního a aplikovaného výzkumu v oblasti ochrany množství a jakosti vod,
v) plnění úkolů vyplývajících ze vztahu k Evropským společenstvím v oblasti ochrany vod, podávání zpráv o plnění příslušných směrnic Evropských společenství a koordinování převzetí a zavádění legislativy Evropských společenství v oblasti vod společně s Ministerstvem zemědělství,
w) zajišťování koordinace plánů v oblasti vod a programů opatření v rámci mezinárodní spolupráce ochrany vod v oblastech povodí Labe, Dunaje a Odry.
(4) Ministerstvo dopravy a spojů vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech užívání povrchových vod k plavbě (§ 7).
(5) Ministerstvo obrany vykonává působnost ústředního vodoprávního úřadu ve věcech, v nichž je založena působnost újezdních úřadů podle § 105 odst. 2.
(6) Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí jsou dotčenými orgány při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury a uplatňují závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury55) z hlediska působnosti všech vodoprávních úřadů s výjimkou působnosti podle odstavců 4 a 5.
******
§ 110
Vodoprávní dozor vodoprávních úřadů
(1) Vodoprávní úřady kontrolují dodržování ustanovení vodního zákona a předpisů podle něj vydaných a v rozsahu své působnosti ukládají opatření k odstranění zjištěných závad.
(2) Vodoprávní úřady jsou povinny v rozsahu své působnosti kontrolovat, zda jsou
dodržována jimi vydaná rozhodnutí a opatření obecné povahy.
(3) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností jsou povinny kontrolovat dodržování rozhodnutí a opatření obecné povahy vydaná komisí pro sucho obce s rozšířenou působností. Krajské úřady jsou povinny kontrolovat dodržování
55) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.
rozhodnutí a opatření obecné povahy vydaná komisí pro sucho kraje. Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo životního prostředí je povinno kontrolovat dodržování rozhodnutí a opatření obecné povahy vydaná ústřední komisí pro sucho.
(3)(4) Vodoprávní úřady si mohou při provádění vodoprávního dozoru vyžádat spolupráci odborných subjektů, subjektů sledujících jakost a zdravotní nezávadnost vod, orgánů ochrany přírody, sdružení občanů působících na úsecích ochrany životního prostředí, rybářství, popřípadě dalších orgánů.
(4)(5) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a krajské úřady jako součást vodoprávního dozoru provádějí dozor nad vodními díly, jejichž stav by mohl ohrozit bezpečnost osob nebo majetku. Přitom zejména kontrolují, jak vlastníci nebo uživatelé těchto staveb na nich zajišťují technickobezpečnostní dohled a jak provádějí potřebná opatření k jejich bezpečnosti.
******
§ 115
Vodoprávní řízení
(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, postupují vodoprávní úřady při řízení o věcech upravených vodním zákonem podle stavebního zákona,4) jde-li o rozhodování týkající se vodních děl a vodohospodářských úprav.
(2) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou stanoví, ve kterých případech a které doklady je třeba předložit k žádosti
o rozhodnutí, závazné stanovisko vydané v rámci společného územního a stavebního řízení4), kolaudační souhlas, stanovení ochranného pásma vodního díla, stanovení ochranného pásma vodního zdroje nebo vyjádření k ohlášení, jakož i obsahové náležitosti žádosti a jejích příloh a náležitosti rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazných stanovisek pro účely společného územního a stavebního řízení4), souhlasů a vyjádření, v souladu s tímto zákonem.
(2) Ministerstvo zemědělství ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí vyhláškou stanoví, ve kterých případech a které doklady předkládají fyzické a právnické osoby k žádosti o rozhodnutí, závazné stanovisko vodoprávního úřadu, závazné stanovisko vydané v rámci společného územního a stavebního řízení4), vyjádření, kolaudační souhlas, stanovení ochranného pásma vodního díla, stanovení ochranného pásma vodního zdroje nebo souhlas s ohlášením, jakož i náležitosti rozhodnutí, opatření obecné povahy, závazných stanovisek vodoprávního úřadu, závazných stanovisek pro účely společného územního a stavebního řízení4), souhlasů a vyjádření, v souladu s tímto zákonem. Ohlášení, žádosti, návrhy a další podání podle tohoto zákona, pro která prováděcí právní předpis určuje formuláře, lze činit pouze na těchto formulářích, a to i v elektronické podobě.
(3) V případech, kdy může rozhodnutí vodoprávního úřadu ovlivnit vodní poměry v územních obvodech několika obcí, oznámí vodoprávní úřad termín a předmět ústního jednání veřejnou vyhláškou i u těchto obecních úřadů.
(4) Účastníkem řízení jsou též obce, v jejichž územním obvodu může dojít rozhodnutím vodoprávního úřadu k ovlivnění vodních poměrů nebo životního prostředí, pokud tento zákon nestanoví jinak.
4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
(5) Účastníkem řízení je správce vodního toku v případech, kdy se řízení dotýká
vodního toku.
(6) Občanské sdružení, jehož cílem je podle jeho stanov ochrana životního prostředí, je oprávněno být informováno o zahajovaných správních řízeních vedených podle tohoto zákona, pokud o tyto informace vodoprávní úřad požádá, s výjimkou stavebních řízení vedených podle § 15 a řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle
§ 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí; žádost musí být co do předmětu a místa řízení specifikována. Tato žádost je platná jeden rok ode dne jejího podání, lze ji podávat opakovaně.
(7) Občanské sdružení má postavení účastníka řízení vedeného podle tohoto zákona, s výjimkou stavebních řízení vedených podle § 15 a řízení navazujících na posuzování vlivů na životní prostředí podle § 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí, jestliže písemně požádá o postavení účastníka řízení do 8 dnů ode dne sdělení informace podle odstavce 6. Dnem sdělení informace o zahájení řízení se rozumí den doručení jejího písemného vyhotovení nebo první den jejího zveřejnění na úřední desce správního orgánu a současně způsobem umožňujícím dálkový přístup.
(8) Vodoprávní úřad v písemnosti, kterou nařizuje termín a předmět ústního jednání, upozorní účastníky řízení a dotčené orgány nejméně 10 dnů před ústním jednáním, že závazná stanoviska a námitky, popřípadě důkazy, mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak k nim nebude přihlédnuto. Upustí-li vodoprávní úřad od ústního jednání, určí lhůtu, která nesmí být kratší než 10 dnů, do kdy mohou dotčené orgány uplatnit závazná stanoviska a účastníci řízení své námitky, popřípadě důkazy. O určení lhůty se nevydává usnesení. Jde-li o rozhodování týkající se vodních děl, postupuje se podle stavebního zákona.
(9) V případě řízení navazujícího na posuzování vlivů na životní prostředí podle
§ 3 písm. g) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí se jedná o řízení s velkým počtem účastníků. Konání veřejného ústního jednání se oznamuje veřejnou vyhláškou, která musí být vyvěšena nejméně 30 dnů předem. Každý může nejpozději při veřejném ústním jednání uplatnit své připomínky, jinak se k nim nepřihlíží. Upustí-li vodoprávní úřad od ústního jednání, oznámí zahájení řízení veřejnou vyhláškou, ve které určí lhůtu, která nesmí být kratší než 30 dnů od vyvěšení vyhlášky, do kdy může každý uplatnit své připomínky. K později uplatněným připomínkám se nepřihlíží.
(10) Ovlivní-li rozhodnutí vodní poměry nebo jakost vod v obvodu působnosti jiného vodoprávního úřadu nebo leží-li vodní dílo, o němž se rozhoduje, zčásti v územním obvodu jiného vodoprávního úřadu, rozhodne věcně a místně příslušný vodoprávní úřad po projednání s těmi vodoprávními úřady, jejichž územních obvodů se rozhodnutí týká.
(11) V jednoduchých věcech, zejména lze-li rozhodnout na podkladě dokladů předložených účastníky vodoprávního řízení, rozhodne vodoprávní úřad bezodkladně; ustanovení § 36 a 47 správního řádu se nepoužijí, a jde-li o řízení z moci úřední, rozhodnutí může být prvním úkonem v řízení. V ostatních případech rozhodne nejdéle do 60 dnů od zahájení vodoprávního řízení; ve zvlášť složitých případech nejdéle do 3 měsíců.
(12) Pokud je splněna některá z podmínek podle § 140 odst. 1 správního řádu, jde
o společné řízení.
(13) Vyskytnou-li se nové rozhodné skutečnosti, může vodoprávní úřad v novém vodoprávním řízení měnit, popřípadě rušit i jiná svá rozhodnutí vydaná v souvislosti s povolením, které bylo změněno nebo zrušeno.
(14) Náklady na znalecké posudky, kterých je třeba ve vodoprávním řízení zahájeném z podnětu žadatele o povolení, popřípadě souhlas podle tohoto zákona, hradí žadatel.
(15) Na vydání, změnu, zrušení nebo zánik jiného rozhodnutí vodoprávního úřadu než povolení k nakládání s vodami se použijí ustanovení § 12 a 13 obdobně.
(16) Účastníkem řízení o povolení k odběru podzemní vody je žadatel a dále osoby podle odstavců 4 a 7. Účastníky řízení o určení správce drobného vodního toku nebo jeho zrušení jsou žadatel osoba, která má být určena správcem drobného vodního toku, dosavadní správce drobného vodního toku, správce povodí a obce, jejichž územím drobný vodní tok protéká. K vydání rozhodnutí se vyjadřují příslušné vodoprávní úřady (§ 106 odst. 1).
(17) Při ukládání opatření k nápravě nedostatků zjištěných při vodoprávním dozoru, jejichž rozsah nelze stanovit bez předchozích průzkumů nebo předchozího zpracování odborných podkladů, lze uložit samostatně provedení těchto průzkumů, popřípadě zpracování uvedených podkladů a podle jejich výsledků vydávat samostatně potřebná rozhodnutí k nápravě. Je-li v rozhodnutí o opatření k nápravě uloženo nakládat s vodami způsobem, k němuž je jinak potřeba povolení podle § 8, toto povolení se již nevydává. V případě, kdy se po právní moci rozhodnutí o opatření k nápravě vyskytnou nové rozhodné skutečnosti, lze vydat nové rozhodnutí o opatření k nápravě.
(18) Manipulační řád vodního díla schvaluje vodoprávní úřad rozhodnutím.
(19) Zasahuje-li vodní dílo nebo činnost do správních obvodů několika vodoprávních úřadů, je k řízení příslušný ten vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu leží rozhodující část tohoto vodního díla nebo v jehož správním obvodu se má vykonat rozhodující část činnosti. Činností se rozumí nakládání s vodami, činnosti uvedené v § 14 a další činnosti podle zákona včetně záměrů, k nimž vydává vodoprávní úřad závazné stanovisko nebo vyjádření podle § 18. Místně příslušným vodoprávním úřadem pro stanovení ochranných pásem vodního zdroje nebo vodního díla je vodoprávní úřad, v jehož správním obvodu leží vodní dílo, s nímž stanovení ochranných pásem souvisí.
(20) Po dobu projednávání případu ve zvláštních orgánech zřízených podle mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, lhůty pro vydání rozhodnutí neběží.
(21) Ve správních řízeních vedených podle § 8 odst. 1 písm. a) bodů 1, 2, 3 a 5, § 8 odst. 1 písm. b) bodů 1, 3 a 5, § 14 odst. 1 písm. b), d), e) a f) a podle § 15 odst. 1 tohoto zákona posuzuje vodoprávní úřad možnost zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu záměrem dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody či nemožnost dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu záměrem dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody. Dojde-li k závěru, že provedení záměru může vést ke zhoršení stavu nebo ekologického potenciálu dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody či znemožnění dosažení dobrého stavu nebo dobrého ekologického potenciálu dotčeného útvaru povrchové nebo podzemní vody, řízení přeruší a uloží žadateli usnesením povinnost požádat v případě uskutečnění záměru o udělení výjimky podle § 23a odst. 8.
§ 115a
Opatření obecné povahy
(1) Opatření obecné povahy podle § 6 odst. 4 a § 109 odst. 1 nabývají účinnosti, pokud vodoprávní úřad nestanoví jinak, před jejich projednáním, a to dnem vyvěšení veřejné vyhlášky, kterou se opatření obecné povahy oznamuje. O vydání opatření obecné povahy uvědomí vodoprávní úřad dotčené osoby vhodným v místě obvyklým způsobem.
(2) Pokud vodoprávní úřad nestanoví ve veřejné vyhlášce podle odstavce 1 jinak, je projednání opatření obecné povahy veřejné a koná se v den, který vodoprávní úřad ve vyhlášce uvede; veřejné projednání se nemůže konat dříve než 5 dnů po vyvěšení vyhlášky.
(3) Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu se v případě vydávání opatření obecné
povahy podle § 6 odst. 4, § 25 odst. 4 a 5, § 66 odst. 7 a § 109 odst. 1 nepoužije.
(4) Vypořádání připomínek nebo námitek zveřejní vodoprávní úřad na své úřední
desce.
(5) V případě změny nebo zrušení opatření obecné povahy se použijí odstavce 1 až
4 obdobně.
§ 115a
Opatření obecné povahy
(1) Opatření obecné povahy podle § 6 odst. 4, § 87m a § 109 odst. 1 se vydává
bez řízení o návrhu opatření obecné povahy.
(2) Opatření obecné povahy podle odstavce 1 nabývá účinnosti dnem jeho vyvěšení na úřední desce orgánu příslušného k jeho vydání. Opatření obecné povahy se zveřejní též na úředních deskách obecních úřadů v obcích, jejichž správních obvodů se opatření obecné povahy týká.
(3) Ustanovení § 172 odst. 5 správního řádu se v případě vydávání opatření
obecné povahy podle § 25 odst. 4 a 5 a § 66 odst. 7 nepoužije.
(4) V případě změny nebo zrušení opatření obecné povahy se použijí odstavce 1 až 3 obdobně.
****** HLAVA XIVXV
PŘESTUPKY
Díl 1
Přestupky fyzických osob
§ 116
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nedodrží rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané za účelem úpravy, omezení
nebo zákazu obecného nakládání s povrchovými vodami podle § 6 odst. 4,
b) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez povolení k nakládání s vodami,
c) provede činnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu nebo v rozporu
s ním,
d) v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního úřadu do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky,
e) provede stavbu, zařízení nebo činnost podle § 17 odst. 1 bez souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
f) poruší zákaz podle § 28 odst. 2,
g) poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8,
h) neprovede technické opatření nebo užívá pozemky nebo stavby v rozporu s opatřením
obecné povahy podle § 30 odst. 10,
i) nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2,
j) vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy nepůvodních, geneticky nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3,
k) nepředloží doklady o odvozu odpadních vod podle § 38 odst. 8,
l) v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami přiměřená opatření,
aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a ohrozí tak jejich prostředí,
m) poruší zákaz mytí motorového vozidla nebo provozního mechanismu podle § 39 odst. 9,
n) poruší zákaz podle § 46 odst. 1 nebo 2,
o) poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle odst. 3,
p) nesplní povinnost k zajištění ochrany před povodněmi podle § 63 odst. 3,
q) poruší zákaz činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67 odst. 2,
r) v rozporu s § 87m odst. 1 nesplní povinnost uloženou opatřením komise pro sucho při stavu nedostatku vody,
s) neposkytne orgánu pro sucho informace podle § 87n,
r)t) nakládá s vodami v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 109
odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109 odst. 2, nebo
s)u) nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1 nebo § 112 odst. 1 písm. b).
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu
a) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), g), k), m), o), p) nebo q), q) nebo s),
b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene i), j), n), r) nebo s)t) nebo u),
c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), c), d), e), f) nebo h), nebo
d) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene r),
d)e) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene l).
(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč.
(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních vod bez povolení k nakládání s vodami se uloží pokuta ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 500 000 Kč.
(5) Pokutu za přestupek spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty podle odstavce 3 nebo 4 lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. Pokuta podle odstavce 3 nebo 4 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 15 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod.
(6) Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a). Není-li možné množství odebrané vody stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem; přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.
******
§ 122
Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami
(1) Fyzická osoba, která je držitelem povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace, se dopustí přestupku tím, že
a) vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní
nebezpečné látky do kanalizace v rozporu s povolením vodoprávního úřadu podle
§ 16 odst. 1 nebo 2, nebo
b) v rozporu s rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 4 neměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami nebo prioritními nebezpečnými látkami nebo výsledky měření nepředá.
44a) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon
o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
(2) Fyzická osoba, která zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, se dopustí přestupku tím, že
a) zachází s nimi bez schváleného havarijního plánu podle § 39 odst. 2 písm. a), nebo
b) nevede nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních podle § 39 odst. 2 písm. b).
(3) Fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami nebo nebezpečnými závadnými látkami nebo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 39 odst. 4.
(4) Fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, se
dopustí přestupku tím, že nevede záznamy nebo neposkytne informace podle § 39 odst. 6.
(5) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jedná v rozporu s výjimkou podle
§ 39 odst. 7.
(6) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že přikrmuje ryby krmivy rostlinného původu v rozporu s § 39 odst. 12.
(7) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 5 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6,
b) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5,
c) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1, odstavce 2 písm. b) nebo odstavce 4; je-li přestupek podle odstavce 1 spáchán vypuštěním odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace, lze uložit pokutu do 500 000 Kč,
d) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a), nebo
e) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3.
(8) Při stanovení výše pokuty za přestupek podle odstavce 1 přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání došlo, k tomu, jak se fyzická osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků, k množství a charakteru uniklé látky, k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo, k množství a charakteru závadné látky, která pronikla do povrchových nebo podzemních vod, ke škodlivým následkům a možnostem jejich odstranění a k vlivu závadné látky na jakost těchto vod a ke stupni ochrany dotčeného území.
****** Díl 2
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
§ 125a
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nedodrží rozhodnutí nebo opatření obecné povahy vydané za účelem úpravy, omezení
nebo zákazu obecného nakládání s povrchovými vodami podle § 6 odst. 4,
b) nakládá s povrchovými nebo podzemními vodami podle § 8 odst. 1 bez povolení k nakládání s vodami,
c) provede činnost podle § 14 odst. 1 bez povolení vodoprávního úřadu nebo v rozporu
s ním,
d) v rozporu s § 16 odst. 1 nebo 2 vypustí bez povolení vodoprávního úřadu do kanalizace odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky,
e) provede stavbu, zařízení nebo činnost podle § 17 odst. 1 bez souhlasu vodoprávního úřadu nebo v rozporu s ním,
f) poruší zákaz podle § 28 odst. 2,
g) poruší zákaz podle § 30 odst. 7 nebo 8,
h) neprovede technické opatření nebo užívá pozemky nebo stavby v rozporu s opatřením
obecné povahy podle § 30 odst. 10,
i) nedodrží akční program ve zranitelné oblasti podle § 33 odst. 2,
j) vypustí ryby nebo jiné vodní živočichy nepůvodních, geneticky nevhodných nebo neprověřených populací přirozených druhů do vodního toku nebo vodní nádrže v rozporu s § 35 odst. 3,
k) vypustí důlní vody do vod povrchových nebo podzemních v rozporu s § 38 odst. 5,
l) nepředloží doklady o odvozu odpadních vod podle § 38 odst. 8,
m) v rozporu s § 39 odst. 1 neučiní při zacházení se závadnými látkami přiměřená opatření,
aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod, a ohrozí tak jejich prostředí,
n) poruší zákaz mytí motorového vozidla nebo provozního mechanismu podle § 39 odst. 9,
o) poruší zákaz podle § 46 odst. 1,
p) poruší zákaz podle § 58 odst. 1 nebo omezení podle § 58 odst. 3,
q) nesplní povinnost k zajištění ochrany před povodněmi podle § 63 odst. 3,
r) poruší zákaz činností v aktivní zóně záplavového území podle § 67 odst. 2,
s) v rozporu s § 87m odst. 1 nesplní povinnost uloženou opatřením komise pro sucho při stavu nedostatku vody,
t) neposkytne orgánu pro sucho informace podle § 87n,
s)u) vypustí důlní vody bez splnění podmínek stanovených vodoprávním úřadem nebo
v rozporu s nimi,
t)v) nakládá s vodami v rozporu s rozhodnutím nebo opatřením obecné povahy podle § 109 odst. 1 nebo neprovede opatření uložené podle § 109 odst. 2, nebo
u)w) nesplní opatření uložené podle § 110 odst. 1 nebo § 112 odst. 1 písm b).
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu
a) do 20 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), g), p) nebo q),
b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene t),
b)c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene f), i), j), k), l), n), r) nebo t)nebo v,
c)d) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), c), e), h), o) nebo u), s) nebo w),
d)e) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene m) nebo s)nebo u), nebo
e)f) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene d).
(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný vypouštěním odpadních vod do vod povrchových nebo podzemních bez povolení k nakládání s vodami lze uložit pokutu do 5 000 000 Kč.
(4) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem povrchových vod bez povolení k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši násobku sazby 40 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10 000 000 Kč.
(5) Za přestupek podle odstavce 1 písm. b) spáchaný odběrem podzemních vod bez povolení k nakládání s vodami lze uložit pokutu ve výši násobku sazby 70 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod a celkového množství těchto vod, nejvýše však ve výši 10 000 000 Kč.
(6) Pokutu za přestupek spáchaný nedovoleným odběrem povrchových nebo podzemních vod lze stanovit nejvýše za období 3 let předcházejících dni, kdy byl nedovolený odběr vody zjištěn. Sazbu pokuty podle odstavce 4 nebo 5 lze snížit, jsou-li pro to důvody zvláštního zřetele hodné. Pokuta podle odstavce 4 nebo 5 však nesmí být vyměřena v sazbě nižší než 10 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných povrchových vod nebo v sazbě nižší než 15 Kč za 1 m3 nedovoleně odebraných podzemních vod.
(7) Nelze-li stanovit množství povrchových nebo podzemních vod odebraných bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, stanoví orgán ukládající pokutu množství odebrané vody podle směrných čísel roční potřeby vody podle vyhlášky, kterou se provádí zákon o vodovodech a kanalizacích44a). Není-li možné množství odebrané vody stanovit takovým postupem, stanoví je orgán ukládající pokutu odhadem; přitom vychází z účelu použití odebrané vody a místních podmínek.
44a) Zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon
o vodovodech a kanalizacích), ve znění pozdějších předpisů.
******
§ 125g
Porušení povinností při zacházení se závadnými látkami
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která je držitelem povolení k vypouštění odpadních vod s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace, se dopustí přestupku tím, že
a) vypustí odpadní vody s obsahem zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky do kanalizace v rozporu s povolením vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 1 nebo 2,
b) v rozporu s rozhodnutím vodoprávního úřadu podle § 16 odst. 4 neměří objem vypouštěných odpadních vod nebo míru jejich znečištění zvláště nebezpečnými závadnými látkami nebo prioritními nebezpečnými látkami nebo výsledky měření nepředá.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, se dopustí přestupku tím, že
a) zachází s nimi bez schváleného havarijního plánu podle § 39 odst. 2 písm. a), nebo
b) nevede nebo neuchovává záznamy o provedených opatřeních podle § 39 odst. 2 písm. b).
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami nebo nebezpečnými závadnými látkami nebo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, se dopustí přestupku tím, že nesplní některou z povinností podle § 39 odst. 4.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba, která zachází se zvlášť nebezpečnými závadnými látkami, se dopustí přestupku tím, že nevede záznamy nebo neposkytne informace podle § 39 odst. 6.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že jedná
v rozporu s výjimkou podle § 39 odst. 7.
(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že přikrmuje ryby krmivy rostlinného původu v rozporu s § 39 odst. 12.
(7) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 30 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 6,
b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 5,
c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b), odstavce 2 písm. b) nebo
odstavce 4,
d) do 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. a),
e) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 3, nebo
f) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a).
(8) Při stanovení výše pokuty za přestupek podle odstavce 1 přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k okolnostem, za nichž k nedovolenému nakládání došlo, k tomu, jak se právnická nebo podnikající fyzická osoba přičinila o odstranění nebo zmírnění škodlivých následků, k množství a charakteru uniklé látky, k místu, kde k vlastnímu ohrožení došlo, k množství a charakteru závadné látky, která pronikla do povrchových nebo podzemních vod, ke škodlivým následkům a možnostem jejich odstranění a k vlivu závadné látky na jakost těchto vod a ke stupni ochrany dotčeného území.
****** Díl 3
Společná ustanovení k přestupkům
§ 125l
(1) Česká inspekce životního prostředí nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností vodoprávní úřad může upustit od uložení správního trestu také tehdy, jestliže pachatel přestupku přijme faktická opatření k odstranění následků porušení povinnosti, jakož i opatření zamezující dalšímu ohrožování nebo znečišťování podzemních nebo povrchových vod, a uložení správního trestu by vzhledem k nákladům na učiněná opatření vedlo k nepřiměřené tvrdosti.
(2) Sazba pokuty za přestupek podle tohoto zákona se zvyšuje na dvojnásobek, nejvýše však na částku 20 000 000 Kč, jestliže je týž přestupek spáchán opakovaně. Přestupek je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za týž přestupek nabylo právní moci, neuplynul 1 rok.
(3) Při stanovení výše pokuty za přestupek spáchaný vypouštěním odpadních vod bez povolení k nakládání s vodami nebo v rozporu s ním, přihlédne orgán ukládající pokutu zejména k míře překročení podmínek povolení k vypouštění těchto vod, k míře ovlivnění jakosti povrchových nebo podzemních vod a jejímu lokálnímu rozsahu, ke stupni ochrany dotčeného území a k příčině nedovoleného vypouštění vod.
(4) Přestupek podle § 125j projednává Česká inspekce životního prostředí. Správní přestupky podle § 117 odst. 2 a § 125b odst. 1 písm. d) a e) projednává Státní plavební správa. Ostatní přestupky podle tohoto zákona projednává obecní úřad obce s rozšířenou působností v rozsahu své působnosti vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí. Pokutu za přestupek podle § 117 odst. 2 písm. b) může příkazem na místě uložit Státní plavební správa a orgán Policie České republiky. Přestupek projedná ten z příslušných správních orgánů, který dříve zahájil řízení, nebo bylo-li řízení zahájeno v týž den, tak obecní úřad obce s rozšířenou působností vodoprávní úřad nebo Státní plavební správa.
(5) Za porušení povinností stanovených stavebními předpisy a týkajících se vodních děl ukládají obecní úřady obcí s rozšířenou působností v rozsahu své působnosti vodoprávní úřady pokuty podle zvláštního zákona4).
(6) Pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí obcím a Státní plavební správou jsou příjmem Státního fondu životního prostředí. Ostatní pokuty uložené Českou inspekcí životního prostředí jsou z 50 % příjmem rozpočtu obce, v jejímž územním obvodu
4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
byl přestupek spáchán, a z 50 % příjmem Státního fondu životního prostředí České
republiky.
****** HLAVA XVXVI
SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ USTANOVENÍ
§ 126
Společná ustanovení
(1) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem "vlastník" nebo "nabyvatel", rozumí se jím i ten, komu svědčí právo hospodaření. Pokud vlastník přenesl práva nebo povinnosti, jichž se příslušné ustanovení týká, na uživatele, hledí se na něj jako na vlastníka.
(2) Správci vodních toků, jsou-li státními organizacemi, jsou povinni na výzvu převzít od příslušných organizačních složek státu vodní díla na vodních tocích a pozemky tvořící koryta vodních toků v úsecích, které spravují, od těchto organizačních složek státu, jestliže hospodaří s uvedeným majetkem podle zvláštního zákona proto, že při jeho nabytí státem nebylo patrno, které organizační složce nebo státní organizaci s ním přísluší hospodařit, anebo se o něm zjistilo, že je majetkem státu, ale žádná organizační složka státu ani státní organizace s ním nehospodaří.45) V pochybnostech o tom, který správce má převzít vodní dílo nebo pozemek státu, určí takového správce Ministerstvo zemědělství; toto určení nemá povahu rozhodnutí ve správním řízení.
(3) Podrobné odvodňovací zařízení ve vlastnictví státu umístěné na cizím pozemku se stává včetně příslušné technické dokumentace, je-li tato k dispozici, vlastnictvím vlastníka pozemku dotčeného touto stavbou a podrobné odvodňovací zařízení vybudované státem na pozemku, který je ve vlastnictví státu, přechází v případě převodu tohoto pozemku do vlastnictví nového nabyvatele bezúplatně spolu s pozemkem, pokud neoznámí do 24 měsíců od účinnosti tohoto zákona příslušnému vodoprávnímu úřadu, že s přechodem nesouhlasí. K přechodu těchto vlastnických práv dochází dnem následujícím po uplynutí lhůty k uplatnění nesouhlasu s přechodem.
(4) Působnost vodoprávních úřadů výslovně neuvedenou je třeba posuzovat podle oblastí, v nichž jim výkon státní správy přísluší.
4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
45) § 10 zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
(6) Ohlašovací povinnost vůči vodoprávním úřadům nebo oprávněným subjektům podle § 10 odst. 1, § 22 odst. 2, § 38 odst. 6 u zdrojů znečištění s povoleným množstvím vypouštěných odpadních vod větším než 6 000 m3/rok se plní prostřednictvím integrovaného systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí nebo datové schránky ministerstva určené k plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí podle zákona o integrovaném registru znečišťování životního prostředí a integrovaném systému plnění ohlašovacích povinností v oblasti životního prostředí a o změně některých zákonů.
(7) Opatření k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo § 112 odst. 1 písm. b) se neuloží, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách vydáno rozhodnutí o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů45a). Zahájené řízení o uložení opatření k nápravě podle § 42, § 110 odst. 1, § 111 odst. 2 nebo § 112 odst. 1 písm. b) vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí přeruší, pokud bylo k nápravě ekologické újmy na povrchových nebo podzemních vodách zahájeno řízení o uložení nápravného opatření podle zákona o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů45a).
(8) V řízeních podle § 3 odst. 3, § 8 odst. 4, § 12 odst. 1, § 38 odst. 15, § 43 odst. 2,
§ 44 odst. 3, § 53, § 55 odst. 4, § 56 odst. 5, § 61 odst. 6, § 64 odst. 2 a § 71 odst. 4
rozhoduje vodoprávní úřad nebo Česká inspekce životního prostředí z moci úřední.
(9) Pokud se v tomto zákoně užívá pojem stavební povolení, rozumí se jím i společné povolení, kterým se stavba umisťuje a povoluje podle zvláštního zákona4).
§ 126a
Působnosti stanovené krajskému úřadu, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, pověřenému obecnímu úřadu nebo obecnímu úřadu, jakož i jejich povodňovým komisím a komisím pro sucho, jsou výkonem přenesené působnosti.
§ 126b
(1) Odběry a rozbory odpadních vod podle § 38 odst. 6 nebo § 103a a kontrolu správnosti měření objemu vypouštěných odpadních vod podle § 103 odst. 1 a 2 mohou na území České republiky dočasně45b) provádět rovněž osoby usazené v jiných členských státech Evropské unie, pokud
a) jsou státními příslušníky členských států Evropské unie a
b) jsou oprávněny k provozování činností uvedených v § 38 odst. 6, § 103 odst. 1 a 2 nebo
§ 103a podle právních předpisů jiných členských států Evropské unie.
4) Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.
45a) Zákon č. 167/2008 Sb., o předcházení ekologické újmě a o její nápravě a o změně některých zákonů.
45b) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu.
(2) Doklady o splnění podmínek podle odstavce 1 písm. a) a b) jsou tyto osoby povinny předložit tomu, kdo vypouští odpadní vody do vod povrchových, před zahájením činností uvedených v odstavci 1.
Příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb.
Příloha 1
Zvlášť nebezpečné a nebezpečné látky
I. Zvlášť nebezpečné látky
Zvlášť nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin látek, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné:
1. organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí,
2. organofosforové sloučeniny,
3. organocínové sloučeniny,
4. látky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí,
5. rtuť a její sloučeniny,
6. kadmium a jeho sloučeniny,
7. persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného původu,
8. persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout
ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod.
Jednotlivé zvlášť nebezpečné látky jsou uvedeny pod označením zvlášť nebezpečné látky nebo prioritní nebezpečné látky v nařízení vlády vydaném podle § 39 odst. 3; ostatní látky náležející do uvedených skupin, ale v nařízení vlády neoznačené jako zvlášť nebezpečné látky nebo prioritní nebezpečné látky, se považují za nebezpečné látky.
II. Nebezpečné látky
Nebezpečné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin:
1. Sloučeniny metaloidů a kovů:
1. zinek 6. selen 11. cín 16. vanad
2. měď 7. arsen 12. baryum 17. kobalt
3. nikl 8. antimon 13. beryllium 18. thallium
4. chrom 9. molybden 14. bor 19. tellur
5. olovo 10. titan 15. uran 20. stříbro
2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek.
3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách.
4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky.
5. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu.
6. Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného původu.
7. Fluoridy.
8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a
dusitany.
9. Kyanidy.
10. Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý stav povrchových
vod.
Příloha č. 1 k zákonu č. 254/2001 Sb.
Příloha 1
Zvlášť nebezpečné závadné a nebezpečné závadné látky
I. Zvlášť nebezpečné závadné látky
Zvlášť nebezpečné závadné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin látek, s výjimkou těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle mění na látky biologicky neškodné:
1. organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí,
2. organofosforové sloučeniny,
3. organocínové sloučeniny,
4. látky nebo produkty jejich rozkladu, u kterých byly prokázány karcinogenní nebo mutagenní vlastnosti, které mohou ovlivnit produkci steroidů, štítnou žlázu, rozmnožování nebo jiné endokrinní funkce ve vodním prostředí nebo zprostředkovaně přes vodní prostředí,
5. rtuť a její sloučeniny,
6. kadmium a jeho sloučeniny,
7. persistentní minerální oleje a persistentní uhlovodíky ropného původu,
8. persistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo
klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod.
Jednotlivé zvlášť nebezpečné závadné látky jsou uvedeny pod označením zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky v nařízení vlády vydaném podle § 39 odst. 3; ostatní látky náležející do uvedených skupin, ale v nařízení vlády neoznačené jako zvlášť nebezpečné závadné látky nebo prioritní nebezpečné látky, se považují za nebezpečné závadné látky.
II. Nebezpečné závadné látky
Nebezpečné závadné látky jsou látky náležející do dále uvedených skupin:
1. Sloučeniny metaloidů a kovů:
1. zinek | 6. selen | 11. cín | 16. vanad |
2. měď | 7. arsen | 12. baryum | 17. kobalt |
3. nikl | 8. antimon | 13. beryllium | 18. thallium |
4. chrom | 9. molybden | 14. bor | 19. tellur |
5. olovo | 10. titan | 15. uran | 20. stříbro |
2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných závadných látek.
3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách.
4. Toxické nebo persistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky.
5. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu.
6. Nepersistentní minerální oleje a nepersistentní uhlovodíky ropného původu.
7. Fluoridy.
8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli
a dusitany.
9. Kyanidy.
10. Sedimentovatelné tuhé látky, které mají nepříznivý účinek na dobrý stav
povrchových vod.
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení
a o změně některých zákonů (krizový zákon), s vyznačením navrhovaných změn
******
§ 36
Náhrada škody
(1) Stát je povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními a cvičeními (§ 39 odst. 4)(§ 39 odst. 5) prováděnými podle tohoto zákona. Této odpovědnosti se může stát zprostit jen tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám.
(2) Náhrada věcné škody vzniklé při činnosti orgánů provádějících krizová opatření nebo při uloženém poskytnutí věcných prostředků se poskytuje podle právních předpisů platných v době vzniku škody.
(3) Náhrada újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci vykonané v rámci organizované činnosti se poskytuje obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů,28) pokud nárok na náhradu této škody nevznikl již z pracovněprávního vztahu.
(4) Peněžní náhradu poskytne ten orgán krizového řízení, který nařídil krizové opatření nebo cvičení, při němž anebo v jehož důsledku vznikla škoda či újma.
(5) Nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody.
(6) Náhrada škody se neposkytuje právnickým a fyzickým osobám, které zavinily vznik škodné události.
(7) Orgán krizového řízení je oprávněn požadovat uhrazení nákladů, které vynaložil jako náhradu škody, po původci havárie nebo jiné události, v jejímž důsledku vznikla krizová situace a musela být nařízena krizová opatření.
****** HLAVA VII
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A ZÁVĚREČNÁ.
§ 39
(1) Tento zákon se vztahuje i na případy, kdy jsou nařízena mimořádná veterinární opatření podle zvláštních právních předpisů31) a vzniklé ohrožení má povahu mimořádné události, jejíž následky vedou ke vzniku krizové situace; v těchto případech se stává krajská nákazová komise součástí krizového štábu kraje a Ústřední nákazová komise součástí Ústředního krizového štábu.
28) § 109 až 203, § 260 zákoníku práce, Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další
zákony.
31) Například § 15 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon).
(2) V případech, kdy je v době povodní vyhlášen stav nebezpečí nebo nouzový stav, se povodňové komise32) stávají součástí krizového štábu kraje a Ústřední povodňová komise32) součástí Ústředního krizového štábu.
(3) Pokud dojde v době stavu nedostatku vody vyhlášeného podle zvláštního právního předpisu55) k vyhlášení krizového stavu, zasedá příslušný krizový štáb a příslušná komise pro sucho společně. Pravomoci orgánů pro sucho stanovené zvláštním právním předpisem55) tímto zůstávají nedotčeny.
(4)(5) Připravenost na krizové situace se ověřuje cvičeními obdobně podle zvláštního právního předpisu.2)
1) Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky.
2) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
32) § 18 zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů.
55) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích), s vyznačením navrhovaných změn
****** HLAVA II
PROVOZOVÁNÍ VODOVODŮ A KANALIZACÍ
§ 9
Práva a povinnosti provozovatele
(1) Provozovatel je povinen provozovat vodovod nebo kanalizaci v souladu s právními předpisy, kanalizačním řádem, podmínkami stanovenými pro tento provoz rozhodnutími správních úřadů a v souladu se smlouvou uzavřenou podle § 8 odst. 2 a dohodou podle § 8 odst. 3, pokud se jedná o vodovod nebo kanalizaci provozně související.
(2) Zásah do vodovodu nebo kanalizace může provést provozovatel pouze se
souhlasem vlastníka, pokud není smlouvou uzavřenou podle § 8 odst. 2 stanoveno jinak.
(3) Provozovatel je povinen předat obci na její žádost přehled zjištěných ukazatelů jakosti vody za minulý rok nejpozději do 30 dnů ode dne vyžádání.
(4) Provozovatel je povinen stavebníkovi přeložky vodovodu nebo kanalizace sdělit své písemné stanovisko k navrhované přeložce vodovodu nebo kanalizace nejpozději do 30 dnů od doručení žádosti (§ 24 odst. 2).
(5) Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod bez předchozího upozornění jen v případech živelní pohromy, při havárii vodovodu nebo kanalizace, vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky nebo při možném ohrožení zdraví lidí nebo majetku. Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody bez předchozího upozornění také v případě, kdy je mu při stavu nedostatku vody vyhlášeném podle zvláštního právního předpisu8) příslušným orgánem upraveno, omezeno nebo zakázáno nakládání s vodami. Přerušení nebo omezení dodávky vody je provozovatel povinen bezprostředně oznámit územně příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví,17) vodoprávnímu úřadu, nemocnicím, operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje a dotčeným obcím. Tato povinnost se nevztahuje na přerušení nebo omezení dodávky vody pouze havárií vodovodní přípojky.
(6) Provozovatel je oprávněn přerušit nebo omezit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod do doby, než pomine důvod přerušení nebo omezení,
a) při provádění plánovaných oprav, udržovacích a revizních pracích,
b) nevyhovuje-li zařízení odběratele technickým požadavkům tak, že jakost nebo tlak vody ve vodovodu může ohrozit zdraví a bezpečnost osob a způsobit škodu na majetku,
8) Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
17) Zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
c) neumožní-li odběratel provozovateli, po jeho opakované písemné výzvě, přístup k vodoměru, přípojce nebo zařízení vnitřního vodovodu nebo kanalizace za podmínek uvedených ve smlouvě uzavřené podle § 8 odst. 6,
d) bylo-li zjištěno neoprávněné připojení vodovodní přípojky nebo kanalizační přípojky,
e) neodstraní-li odběratel závady na vodovodní přípojce nebo kanalizační přípojce nebo na vnitřním vodovodu nebo vnitřní kanalizaci zjištěné provozovatelem ve lhůtě jím stanovené, která nesmí být kratší než 3 dny,
f) při prokázání neoprávněného odběru vody nebo neoprávněného vypouštění odpadních
vod, nebo
g) v případě prodlení odběratele s placením podle sjednaného způsobu úhrady vodného nebo stočného po dobu delší než 30 dnů.
(7) Přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 6 je provozovatel povinen oznámit odběrateli v případě přerušení nebo omezení dodávek vody nebo odvádění odpadních vod
a) podle odstavce 6 písm. b) až g) alespoň 3 dny předem,
b) podle odstavce 6 písm. a) alespoň 15 dnů předem současně s oznámením doby trvání provádění plánovaných oprav, udržovacích nebo revizních prací.
(8) V případě přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a) je provozovatel oprávněn stanovit podmínky tohoto přerušení nebo omezení a je povinen zajistit náhradní zásobování pitnou vodou nebo náhradní odvádění odpadních vod v mezích technických možností a místních podmínek.
(9) Provozovatel je povinen neprodleně odstranit příčinu přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod podle odstavce 5 nebo odstavce 6 písm. a) a bezodkladně obnovit dodávku vody nebo odvádění odpadních vod.
(10) V případě, že k přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních vod došlo podle odstavce 6 písm. b) až g), hradí náklady s tím spojené odběratel.
(11) Obec může v samostatné působnosti vydat obecně závaznou vyhlášku, kterou upraví způsob náhradního zásobování vodou a náhradního odvádění odpadních vod podle místních podmínek.
(12) Provozovatel je povinen poskytnout na vyžádání ve lhůtě výzvou stanovené ministerstvu údaje, které se týkají technického stavu vodovodu nebo kanalizace, které provozuje, údaje o vynaložených provozních nákladech a údaje o výpočtu ceny podle cenových předpisů17a) pro vodné a stočné podle § 20 odst. 9. Vyhodnocení obdržených údajů je ministerstvo oprávněno zveřejnit.
(13) Vyhlášením zákazu použití vody pro pitné účely nejsou dotčeny povinnosti
provozovatele vodovodu podle tohoto zákona.)
17a) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
DODÁVKY, MĚŘENÍ A CENY
§ 15
Dodávky vody
(1) Povinnost dodávky vody je splněna vtokem vody z vodovodu do vodovodní přípojky.
(2) Odběratel může odebírat vodu z vodovodu pouze pro účely sjednané ve smlouvě o dodávce vody, a to v jakosti pitné vody, v souladu se zvláštními právními předpisy.18)
(3) Vlastník nebo provozovatel vodovodu neodpovídá za škody a ušlý zisk vzniklé nedostatkem tlaku vody při omezeném zásobování vodou pro poruchu na vodovodu, při přerušení dodávky elektrické energie, při nedostatku vody nebo z důvodu, pro který je vlastník nebo provozovatel oprávněn dodávku vody omezit nebo přerušit (§ 9 odst. 5 a 6).
(4) Vyžaduje-li to veřejný zájem, především je-li přechodný nedostatek pitné vody, který nelze z důvodu technických kapacit nebo nedostatečných zdrojů vody nahradit, může vodoprávní úřad po projednání s obcí, vlastníkem a provozovatelem vodovodu vydat opatření obecné povahy20) o dočasném omezení užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu na dobu nejdéle 3 měsíců.
(5) Opatření obecné povahy nabývá účinnosti zveřejněním na úřední desce vodoprávního úřadu, pokud vodoprávní úřad nestanoví jinak. O vydání opatření obecné povahy uvědomí místně příslušný obecní úřad dotčené osoby způsobem v místě obvyklým. Stanovenou dobu dočasného omezení lze stejným způsobem prodloužit nejvýše o 3 měsíce.
(6) Projednání opatření obecné povahy je veřejné, pokud vodoprávní úřad nestanoví jinak a koná se v den stanovený ve veřejné vyhlášce, kterou se návrh opatření obecné povahy zveřejňuje; veřejné projednání se nemůže konat dříve než 5 dnů po jeho zveřejnění. Dotčené osoby jsou oprávněny podat proti opatření obecné povahy písemné odůvodněné námitky ve lhůtě 5 pracovních dní ode dne jeho zveřejnění nebo na veřejném projednání uplatnit ústní připomínky.
(7) Je-li vyhlášen stav nedostatku vody podle zvláštního právního předpisu8), může orgán k tomu příslušný podle zvláštního právního předpisu8) dočasně omezit užívání pitné vody z vodovodu pro veřejnou potřebu na dobu nejdéle 3 měsíců. Stanovenou dobu lze prodloužit nejvýše o 3 měsíce. Při stavu nedostatku vody podle zvláštního právního předpisu8) se odstavec 4 nepoužije.
(8) Je-li vydáno opatření podle odstavců 4, 5 nebo 7, je odběratel povinen bezodkladně umožnit provozovateli vodovodu přístup k vodoměru.
8) Zákon č. 254/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
18) Zákon č. 258/2000 Sb., ve znění zákona č. 254/2001 Sb. Vyhláška č. 376/2000 Sb., kterou se stanoví požadavky na pitnou
vodu a rozsah četnosti její kontroly.
20) Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád.
****** HLAVA VII
PŮSOBNOST ORGÁNŮ VEŘEJNÉ SPRÁVY
§ 25
Veřejnou správu na úseku vodovodů a kanalizací podle tohoto zákona vykonávají
a) obecní úřady,
b) obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady na území vojenských újezdů,
c) krajské úřady,
d) ministerstvo,
e) Ministerstvo obrany.
§ 26
(1) Obce v samostatné působnosti
a) dbají o rozvoj vodovodů a kanalizací, odpovídající potřebám obce, zajištěním jeho zapracování do závazné části územně plánovací dokumentace obce v souladu s plánem rozvoje vodovodů a kanalizací,
b) vydávají obecně závazné vyhlášky ve věcech stanovených tímto zákonem podle § 9 odst.
11 a § 20 odst. 4.
(2) Obecní úřady v přenesené působnosti rozhodují
a) o povinnosti veřejné služby podle § 22 na území obce, pokud obec není provozovatelem,
b) o uložení povinnosti připojit se na kanalizaci podle § 3 odst. 9,.
c) o vydání opatření obecné povahy podle § 15 odst. 4 až 6.
§ 27
(1) Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, vykonávají státní správu na úseku vodovodů a kanalizací obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady na území vojenských újezdů jako vodoprávní úřady.
(2) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností a újezdní úřady na území vojenských
újezdů
a) rozhodují o povinnostech veřejné služby podle § 22,
b) rozhodují o vydání opatření obecné povahy podle § 15 odst. 4 až 6,
c) schvalují kanalizační řády podle § 14 odst. 3,
d) zajišťují soulad kanalizačních řádů vlastníků provozně souvisejících kanalizací z hlediska
kapacitních a kvalitativních možností.
§ 28
(1) Kraje v samostatné působnosti zabezpečují zpracování, aktualizace
a schvalování plánů rozvoje vodovodů a kanalizací podle § 4.
(2) Krajské úřady v přenesené působnosti
a) vydávají, mění nebo ruší povolení provozovat vodovod nebo kanalizaci na území kraje
podle § 6,
b) povolují výjimku podle § 13 odst. 2,
c) rozhodují o povinnosti veřejné služby podle § 22, jestliže se vodovod nebo kanalizace nacházejí na území více správních obvodů obcí s obecními úřady s rozšířenou působností,
d) připravují systémové zajištění nouzového zásobování pitnou vodou a odvádění odpadních
vod za krizových situací.
§ 29
(1) Ministerstvo
a) je pro účely tohoto zákona odvolacím orgánem pro rozhodnutí vydaná krajským úřadem
v prvním stupni,
b) zajišťuje zpracování a aktualizace plánu rozvoje vodovodů a kanalizací pro území státu,
c) projednává a eviduje navrhované změny a aktualizace plánů rozvoje vodovodů
a kanalizací pro území krajů a pro území státu,
d) zajišťuje mezinárodní spolupráci v oblasti vodovodů a kanalizací,
e) vede seznam technických auditorů,
f) vyhlašuje provedení technického auditu.
(2) V působnosti ministerstva je dále regulace oboru vodovodů a kanalizací, ochrana spotřebitelů a podpora hospodářské soutěže v prostředí přirozeného monopolu tohoto oboru, k uspokojování požadavků na dodávku pitné vody, odvádění a čištění odpadních vod včetně nákladů, zajištění dohledu nad zpracováním a plněním plánů financování obnovy vodovodů a kanalizací a poskytování objektivních informací z oboru vodovodů a kanalizací veřejnosti.
(3) Ministerstvo v rámci své působnosti podle odstavce 2 rozhoduje o
a) zrušení povolení k provozování vodovodů a kanalizací podle § 6 odst. 9,
b) bilančních nárocích na zdroje zásobování pitnou vodou ze skupinových vodovodů a vodárenských soustav, nedojde-li k dohodě jejich vlastníka nebo provozovatele s jednotlivými vlastníky nebo provozovateli připojených vodovodů.
(4) Ministerstvo dále
a) vede ústřední evidenci údajů o vodovodech a kanalizacích,
b) zabezpečuje informační systém na úseku vodovodů a kanalizací pro podporu výkonu veřejné správy,
c) provádí vzájemná porovnání cen podle cenových předpisů17a) pro vodné a stočné, nákladů a zisku u kalkulací, tvorby a čerpání prostředků na obnovu, a zveřejňuje výsledky,
d) provádí vyhodnocení údajů podle § 8 odst. 12 a § 9 odst. 12 a zveřejňuje je,
e) poskytuje odbornou spolupráci cenovým kontrolním orgánům,
f) spolupracuje s Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže.
(5) Zaměstnanci ministerstva jsou oprávněni
a) vstupovat do objektů sloužících k poskytování dodávky pitné vody, odvádění a čištění
odpadních vod,
b) nahlížet do všech účetních a jiných dokladů vlastníků nebo provozovatelů vodovodů nebo kanalizací, nezbytných k výkonu regulace, pořizovat jejich kopie a požadovat vysvětlení;
o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s touto činností, jsou povinni zachovávat mlčenlivost, a to ještě 2 roky po skončení pracovního poměru.
(6) Ustanoveními odstavců 2 a 5 není dotčena působnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
(7) Ministerstvo je dotčeným orgánem při posuzování zralosti projektů společného zájmu energetické infrastruktury32) a uplatňuje závazné stanovisko ve společném územním a stavebním řízení pro stavby projektů společného zájmu energetické infrastruktury z hlediska působnosti všech správních orgánů na úseku státní správy vodovodů a kanalizací s výjimkou působnosti Ministerstva obrany podle § 29a.
§ 29a
Ministerstvo obrany vykonává působnost ústředního úřadu na území vojenských újezdů ve věcech, v nichž je založena působnost újezdního úřadu podle § 25.
§ 29b
(1) Ministerstvo vnitra nebo Policie České republiky poskytuje orgánům státní správy pro účely výkonu působnosti podle tohoto zákona
a) referenční údaje ze základního registru obyvatel,
b) údaje z informačního systému evidence obyvatel,
c) údaje z informačního systému cizinců,
17a) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.
32) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009.
d) referenční údaje ze základního registru osob.
(2) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. a) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) adresa místa pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány
písemnosti,
c) datum, místo a okres narození; u fyzické osoby, která se narodila mimo území
České republiky, datum, místo a stát narození,
d) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí fyzické osoby mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti popřípadě jako den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
e) státní občanství, popřípadě více státních občanství.
(3) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. b) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a okres narození; u fyzické osoby, která se narodila mimo území
České republiky, datum, místo a stát narození,
c) adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, popřípadě též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti,
d) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
e) omezení svéprávnosti,
f) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí fyzické osoby mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti popřípadě jako den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(4) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. c) jsou
a) jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
b) datum, místo a stát narození; v případě, že se cizinec narodil na území České
republiky, místo a okres narození,
c) státní občanství, popřípadě více státních občanství,
d) druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
e) počátek pobytu, popřípadě datum ukončení pobytu na území České republiky,
f) omezení svéprávnosti,
g) datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí fyzické osoby mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti popřípadě jako den, který nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
(5) Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
(6) Poskytovanými údaji podle odstavce 1 písm. d) jsou
a) obchodní firma nebo název právnické osoby nebo jméno, popřípadě jména,
a příjmení podnikající fyzické osoby,
b) datum vzniku nebo datum zápisu do evidence podle zvláštních právních předpisů,
c) datum zániku nebo datum výmazu z evidence podle zvláštních právních předpisů,
d) právní forma,
e) záznam o zřízení datové schránky a identifikátor datové schránky, je-li tato datová
schránka zpřístupněna,
f) statutární orgán vyjádřený referenční vazbou na registr obyvatel anebo na registr osob nebo údajem o jménu, popřípadě jménech, příjmení a bydlišti u zahraniční fyzické osoby,
g) právní stav,
h) adresa sídla právnické osoby nebo adresa místa podnikání fyzické osoby ve formě referenční vazby (kódu adresního místa) na referenční údaj o adrese v registru územní identifikace.
(7) Z poskytovaných údajů lze v konkrétním případě použít vždy jen takové
údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
****** HLAVA VIII
PŘESTUPKY
§ 32
Přestupky fyzických osob
(1) Fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) bez souhlasu vlastníka nebo provozovatele vodovodu nebo kanalizace podle § 23 odst. 5
1. provádí zemní práce, stavby, umísťuje konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádí činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,
2. vysazuje trvalé porosty,
3. provádí skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu, nebo
4. provádí terénní úpravy,
b) v rozporu s § 7 odst. 1 znemožní vstup na pozemky nebo stavby v souvislosti s údržbou vodovodu nebo kanalizace nebo za účelem splnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace,
c) poškodí vodovod nebo kanalizaci nebo jejich součásti či příslušenství,
d) neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací,
e) vypustí do kanalizace látky, které nejsou odpadními vodami,
f) provozuje vodovod nebo kanalizaci bez povolení orgánu veřejné správy podle § 6, nebo
g) v rozporu s § 11 odst. 2 propojí vodovod pro veřejnou potřebu včetně jeho přípojek a na ně napojených vnitřních rozvodů s jiným zdrojem vody, než je vodovod pro veřejnou potřebu.
(2) Fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo kanalizace dopustí přestupku tím,
že
a) nezajistí průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodů nebo kanalizací podle
§ 5 odst. 1,
b) nezajistí průběžné vedení provozní evidence svých vodovodů nebo kanalizací podle
§ 5 odst. 2,
c) v rozporu s § 5 odst. 3 nepředá vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence v termínu a v elektronické podobě a ve stanoveném formátu, nebo je předá neúplné či chybné,
d) nezajistí plynulé a bezpečné provozování vodovodu nebo kanalizace podle § 8 odst. 1,
e) neupraví vzájemná práva s vlastníkem provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace
podle § 8 odst. 3,
f) neumožní napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka podle § 8 odst. 4,
g) neumožní připojení na vodovod nebo kanalizaci podle § 8 odst. 5,
h) neuzavře písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem podle § 8 odst. 6,
i) v rozporu s § 8 odst. 11
1. nevypracuje nebo nerealizuje plán financování obnovy vodovodů a kanalizací,
2. zpracuje plán financování obnovy vodovodů a kanalizací odchylně od prováděcího právního předpisu vydaného k provedení ustanovení § 8 odst. 11, nebo
3. nevytváří prostředky na obnovu nebo nedoloží doklady o použití prostředků na obnovu
podle § 8 odst. 1.
j) neposkytne údaje o technickém stavu svého vodovodu nebo kanalizace podle § 8 odst. 12,
k) v rozporu s § 20 odst. 8 odběrateli
1. nepředloží na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné, nebo
2. předloží výpočet neúplný nebo ve struktuře, která neodpovídá prováděcímu právnímu předpisu vydanému k provedení tohoto ustanovení,
l) v rozporu s § 22 odst. 3 nehradí prokázané náklady vzniklé rozhodnutím určenému
provozovateli, nebo
m) neumožní provozovateli plnění povinnosti veřejné služby podle § 22 odst. 4,
n) v rozporu s § 36 odst. 5 jako vlastník nebo provozovatel
1. nezveřejní informace o celkovém vyúčtování porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné v předchozím kalendářním roce, nebo
2. nezdůvodní vykázaný rozdíl nebo nezašle vyúčtování ministerstvu ve stanoveném formátu elektronického předání, nebo
o) neposkytne k provedení technického auditu údaje vyžádané orgánem uvedeným v § 38 odst. 2.
(3) Fyzická osoba se jako vlastník vodovodu dopustí přestupku tím, že neumožní přístup k vodovodu a bezplatný odběr vody jednotkám požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích31), pokud není v místě dostupný jiný dostatečný zdroj vody.
(4) Fyzická osoba se jako vlastník kanalizace dopustí přestupku tím, že nemá rozhodnutím vodoprávního úřadu schválený kanalizační řád této kanalizace.
(5) Fyzická osoba se jako odběratel dopustí přestupku tím, že
a) v rozporu s § 3 odst. 4 nezajistí, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu,
b) v rozporu s § 10 odst. 1 neoprávněně odebere vodu z vodovodu,
c) v rozporu s § 10 odst. 2 neoprávněně vypouští odpadní vody do kanalizace,
d) odebírá vodu z vodovodu v rozporu s § 15 odst. 2,
e) odebírá nebo užívá pitnou vodu z vodovodu pro veřejnou potřebu v rozporu s § 15 odst. 4, 5 nebo 7,
e)f) v rozporu s § 18 odst. 2 odvádí odpadní vody v rozporu s kanalizačním řádem nebo smlouvou o odvádění odpadních vod,
f)g) neprovede úpravy na připojované stavbě nebo pozemku podle § 17 odst. 1,
g)h) v rozporu s § 17 odst. 2 neposkytne nezbytnou součinnost provozovateli k odečtu nebo výměně vodoměru podle § 17 odst. 3 nebo nechrání vodoměr před poškozením anebo bez zbytečného odkladu neoznámí provozovateli závady v měření,
h)i) v rozporu s § 18 odst. 2 nekontroluje v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem
míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace,
31) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
i)j) vypouští do kanalizace odpadní vody, které převyšují limity znečištění a množství stanovené v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod,
j)k) v rozporu s § 18 odst. 3 vypouští do kanalizace odpadní vody přes septik nebo čistírnu odpadních vod v případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod,
k)l) neumožní provozovateli přístup k měřicímu zařízení množství odpadních vod
v případech podle § 19 odst. 1,
l)m) v rozporu s § 19 odst. 2 neměří míru znečištění a objem odpadních vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizace, nevede o nich evidenci nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal,
m)n) nezajistí na základě písemné žádosti provozovatele přezkoušení měřicího zařízení
u autorizované zkušebny podle § 19 odst. 3,
n)o) nezajistí, aby kanalizační přípojka byla provedena jako vodotěsná a tak, aby nedošlo ke zmenšení průtočného profilu stoky, do které je zaústěna.
(6) Fyzická osoba se jako stavebník přeložky vodovodu nebo kanalizace dopustí přestupku tím, že nepředá vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace dokončenou stavbu neprodleně poté, co nastaly právní účinky kolaudačního souhlasu, a to i včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.
(7) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. c), h) nebo i) bodu 2, odstavce 2 písm. j) nebo k) bodu 1 nebo 2, odstavce 2 písm. n) bodu 1 anebo odstavce 5 písm. f) až h) nebo k) až m) g) až i) nebo l) až n),
b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d), odstavce 2 písm. a), b)
nebo n) bodu 2 anebo odstavce 5 písm. a) až d)a) až e),
c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g), odstavce 2 písm. e), g) nebo i) bodu 1 nebo 3, odstavce 5 písm. e), i), j) nebo n)odstavce 5 písm. f), j), k) nebo o) anebo odstavce 6,
d) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f), l) nebo o) anebo odstavce 3 nebo 4, nebo
e) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d) nebo m).
§ 33
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) bez souhlasu vlastníka nebo provozovatele vodovodu nebo kanalizace podle § 23 odst. 5
1. provádí zemní práce, stavby, umísťuje konstrukce nebo jiná podobná zařízení či provádí činnosti, které omezují přístup k vodovodnímu řadu nebo kanalizační stoce nebo které by mohly ohrozit jejich technický stav nebo plynulé provozování,
2. vysazuje trvalé porosty,
3. provádí skládky mimo skládek jakéhokoliv odpadu, nebo
4. provádí terénní úpravy,
b) v rozporu s § 7 odst. 1 znemožní vstup na pozemky nebo stavby v souvislosti s údržbou vodovodu nebo kanalizace nebo za účelem splnění povinností spojených s provozováním vodovodu nebo kanalizace podle § 7 odst. 1,
c) poškodí vodovod nebo kanalizaci nebo jejich součásti či příslušenství,
d) neoprávněně manipuluje se zařízením vodovodů nebo kanalizací,
e) vypustí do kanalizace látky, které nejsou odpadními vodami,
f) provozuje vodovod nebo kanalizaci bez povolení orgánu veřejné správy podle § 6, nebo
g) v rozporu s § 11 odst. 2 propojí vodovod pro veřejnou potřebu včetně jeho přípojek a na ně napojených vnitřních rozvodů s jiným zdrojem vody, než je vodovod pro veřejnou potřebu.
(2) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo kanalizace dopustí přestupku tím, že
a) nezajistí průběžné vedení majetkové evidence svých vodovodů nebo kanalizací podle
§ 5 odst. 1,
b) nezajistí průběžné vedení provozní evidence svých vodovodů nebo kanalizací podle
§ 5 odst. 2,
c) v rozporu s § 5 odst. 3 nepředá vodoprávnímu úřadu vybrané údaje z majetkové evidence vodovodů a kanalizací a z jejich provozní evidence v termínu a ve stanovené formě elektronického předání, nebo je předá neúplné či chybné,
d) nezajistí plynulé a bezpečné provozování vodovodu nebo kanalizace podle § 8 odst. 1,
e) neupraví vzájemná práva s vlastníkem provozně souvisejícího vodovodu nebo kanalizace
podle § 8 odst. 3,
f) neumožní napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka podle § 8 odst. 4,
g) v rozporu s § 8 odst. 11
1. nevypracuje nebo nerealizuje plán financování obnovy vodovodů a kanalizací,
2. zpracuje plán financování obnovy vodovodů a kanalizací odchylně od prováděcího právního předpisu vydaného k provedení ustanovení § 8 odst. 11, nebo
3. nevytváří prostředky na obnovu nebo nedoloží doklady o použití prostředků na obnovu podle § 8 odst. 1,
h) neposkytne údaje o technickém stavu svého vodovodu nebo kanalizace podle § 8 odst. 12,
i) v rozporu s § 22 odst. 3 nehradí prokázané náklady vzniklé rozhodnutím určenému
provozovateli, nebo
j) neumožní provozovateli plnění povinnosti veřejné služby podle § 22 odst. 4.
(3) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo
kanalizace nebo jako provozovatel dopustí přestupku tím, že
a) neumožní připojení na vodovod nebo kanalizaci podle § 8 odst. 5,
b) neuzavře písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod
s odběratelem podle § 8 odst. 6, nebo nepostupuje v souladu s ustanovením § 36 odst. 2,
c) v rozporu s § 20 odst. 8 odběrateli
1. nepředloží na jeho žádost výpočet ceny pro vodné a stočné, nebo
2. předloží výpočet neúplný nebo ve struktuře, která neodpovídá prováděcímu právnímu předpisu vydanému k provedení tohoto ustanovení,
d) v rozporu s § 36 odst. 5 jako vlastník nebo provozovatel
1. nezveřejní informace o celkovém vyúčtování porovnání všech položek výpočtu ceny pro vodné a stočné v předchozím kalendářním roce, nebo
2. nezdůvodní vykázaný rozdíl nebo nezašle vyúčtování ministerstvu ve stanoveném formátu elektronického předání, nebo
e) neposkytne k provedení technického auditu údaje vyžádané orgánem uvedeným v § 38 odst. 2.
(4) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník vodovodu nebo jako provozovatel vodovodu dopustí přestupku tím, že neumožní přístup k vodovodu nebo bezplatný odběr vody jednotkám požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích 32), pokud není v místě dostupný jiný dostatečný zdroj vody.
(5) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako vlastník kanalizace dopustí přestupku tím, že nemá rozhodnutím vodoprávního úřadu schválený kanalizační řád této kanalizace.
(6) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako provozovatel dopustí přestupku
tím, že
a) provozuje vodovod nebo kanalizaci v rozporu s požadavky podle § 9 odst. 1,
b) nepředá obci přehled zjištěných ukazatelů jakosti vody podle § 9 odst. 3,
c) nesdělí stavebníkovi přeložky vodovodu nebo kanalizace stanovisko k navrhované přeložce vodovodu nebo kanalizace podle § 9 odst. 4,
d) neoznámí odběrateli přerušení nebo omezení dodávky vody nebo odvádění odpadních
vod ve lhůtách stanovených podle § 9 odst. 7 písm. a] nebo b),
e) odebírá k úpravě na vodu pitnou povrchovou vodu nebo podzemní vodu, jež v místě odběru nesplňuje požadavky na jakost surové vody v rozporu s § 13 odst. 2,
f) v rozporu s § 13 odst. 3 neprovádí odběry vzorků surové vody v místě odběru před vlastní úpravou nebo neprovádí jejich rozbory a celkové výsledky nepředává krajskému úřadu jednou ročně do 31. března za předchozí kalendářní rok,
g) nezajistí provádění odběrů vzorků odpadní vody a její rozbory § 14 odst. 5,
h) nezajistí přezkoušení vodoměru u subjektu oprávněného provádět státní metrologickou kontrolu měřidel podle § 17 odst. 3,
i) neinformuje za krizové situace o stavu zásobování pitnou vodou podle § 21 odst. 2, nebo
j) v rozporu s § 36 odst. 6 neoznámí zhoršení jakosti dodávané pitné vody nebo v návaznosti
na toto oznámení nepostupuje podle zvláštního právního předpisu.
(7) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako odběratel dopustí přestupku tím,
že
a) v rozporu s § 3 odst. 4 nezajistí, aby vodovodní přípojka byla provedena a užívána tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vody ve vodovodu,
b) v rozporu s § 10 odst. 1 neoprávněně odebere vodu z vodovodu,
c) v rozporu s § 10 odst. 2 neoprávněně vypouští odpadní vody do kanalizace,
d) odebírá vodu z vodovodu v rozporu s § 15 odst. 2,
e) odebírá nebo užívá pitnou vodu z vodovodu pro veřejnou potřebu v rozporu s § 15 odst. 4, 5 nebo 7,
e)f) odvádí odpadní vody v rozporu s kanalizačním řádem nebo smlouvou o odvádění
odpadních vod podle § 18 odst. 2,
f)g) neprovede úpravy na připojované stavbě nebo pozemku podle § 17 odst. 1,
g)h) neposkytne nezbytnou součinnost provozovateli k odečtu nebo výměně vodoměru podle
§ 17 odst. 3 nebo nechrání vodoměr před poškozením anebo bez zbytečného odkladu neoznámí provozovateli závady v měření,
h)i) nekontroluje v místě a rozsahu stanoveném kanalizačním řádem míru znečištění vypouštěných odpadních vod do kanalizace podle § 18 odst. 2,
i)j) vypouští do kanalizace odpadní vody, které převyšují limity znečištění a množství stanovené v kanalizačním řádu a ve smlouvě o odvádění odpadních vod,
j)k) v rozporu s § 18 odst. 3 vypouští do kanalizace odpadní vody přes septik nebo přes čistírnu odpadních vod v případě, že je kanalizace ukončena čistírnou odpadních vod,
k)l) v rozporu s § 19 odst. 1 neumožní provozovateli přístup k měřicímu zařízení množství
odpadních vod,
l)m) v rozporu s § 19 odst. 2 neměří míru znečištění a objem odpadních vod a množství zvlášť nebezpečných látek vypouštěných do kanalizace, nevede o nich evidenci nebo výsledky měření nepředá vodoprávnímu úřadu, který povolení vydal,
m)n) nezajistí na základě písemné žádosti provozovatele přezkoušení měřicího zařízení u autorizované zkušebny podle § 19 odst. 3.
(8) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se jako stavebník přeložky vodovodu nebo kanalizace dopustí přestupku tím, že nepředá vlastníkovi vodovodu nebo kanalizace
dokončenou stavbu neprodleně poté, co nastaly právní účinky kolaudačního souhlasu, a to včetně příslušné dokumentace skutečného provedení stavby a souvisejících dokladů.
(9) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 10 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a), odstavce 2 písm. c) nebo g) bodu 2, odstavce 2 písm. h), odstavce 3 písm. b) nebo c) bodu 1 nebo 2, odstavce 3 písm. d) bodu 1, odstavce 6 písm. b) až d) nebo g) anebo h) nebo odstavce 7 písm. f) až m)g) až n),
b) do 50 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d), odstavce 2 písm. a)
nebo b), odstavce 3 písm. d) bodu 2 nebo podle odstavce 7 písm. a) až d),
c) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e), f) nebo g), odstavce 2 písm.
e) nebo g) bodu 1 nebo 3, odstavce 3 písm. a), odstavce 6 písm. e), f), i) nebo j), odstavce 7 písm. e) nebo f) anebo odstavce 8,
d) do 200 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. f) nebo i), odstavce 3 písm. e),
anebo odstavce 4 nebo 5, nebo
e) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 2 písm. d), j) nebo odstavce 6 písm.
a).
Platné znění dotčených ustanovení zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy
státních hmotných rezerv s vyznačením navrhovaných změn
******
§ 4
(1) Z hlediska účelu se státní hmotné rezervy člení na hmotné rezervy, mobilizační
rezervy, pohotovostní zásoby a zásoby pro humanitární pomoc.
(2) Hmotné rezervy tvoří vybrané základní suroviny, materiály, polotovary a výrobky. Jsou určeny pro zajištění obranyschopnosti a obrany státu, pro odstraňování následků krizových situací a pro ochranu životně důležitých hospodářských zájmů státu.
(3) Mobilizační rezervy tvoří vybrané základní suroviny, materiály, polotovary, výrobky, stroje a jiné majetkové hodnoty určené pro zajišťování mobilizačních dodávek.2)
(4) Pohotovostní zásoby tvoří vybrané základní materiály a výrobky, určené k zajištění nezbytných dodávek2a) pro podporu obyvatelstva, činnosti havarijních služeb a hasičských záchranných sborů po vyhlášení krizových stavů,2b) v systému nouzového hospodářství,2c) kterou nelze zajistit obvyklým způsobem, a pro materiální humanitární pomoc poskytovanou do zahraničí2d).
(5) Zásoby pro humanitární pomoc tvoří vybrané základní materiály a výrobky určené po vyhlášení krizových stavů k bezplatnému poskytnutí fyzické osobě vážně materiálně postižené.
(6) Tvorba státních hmotných rezerv je součástí krizových plánů.
§ 4a
Správa může v souvislosti s řešením mimořádné události4) poskytnout pro potřeby základních složek integrovaného záchranného systému4) při provádění záchranných a likvidačních prací4) nebo při plnění úkolů ochrany obyvatelstva4) v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě žádosti Ministerstva vnitra, krajského úřadu nebo hasičského záchranného sboru kraje. Po ukončení záchranných a likvidačních prací nebo plnění úkolů ochrany obyvatelstva musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny složkou integrovaného záchranného systému, které byly poskytnuty. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c, 21 až 23 a 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích1b) se nepoužijí.
§ 4b
(1) O použití státních hmotných rezerv po ukončení krizového stavu k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací rozhoduje vláda na návrh předsedy Správy.
1b) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 2 odst. 1 písm. g) zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů.
2a) § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 241/2000 Sb.
2b) § 1 odst. 1 zákona č. 241/2000 Sb.
2c) § 10 až 12 zákona č. 241/2000 Sb.
2d) Zákon č. 151/2010 Sb., o zahraniční rozvojové spolupráci a humanitární pomoci poskytované do zahraničí a o změně souvisejících zákonů.
4) Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
(2) Správa na základě žádosti věcně příslušného ústředního správního úřadu poskytne bezúplatně hmotné rezervy k užívání nebo je předá do spotřeby nebo trvalého využití příjemci, kterým mohou být správní úřad, orgán územní samosprávy, základní složky integrovaného záchranného systému nebo Armáda České republiky, k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací.
(3) Souhlas s použitím pohotovostních zásob k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací vydává vedoucí ústředního správního úřadu, na základě jehož požadavku byly pohotovostní zásoby vytvořeny, po dohodě s předsedou Správy. Pohotovostní zásoby mohou být bezúplatně poskytnuty příjemci, kterým mohou být správní úřad, orgán územní samosprávy, základní složky integrovaného záchranného systému nebo Armády České republiky. Poskytnuté pohotovostní zásoby je příjemce oprávněn poskytnout bezúplatně k užívání fyzické nebo právnické osobě nebo organizační složce státu.
(4) Předseda Správy může na základě žádosti hejtmana nebo starosty obce s rozšířenou působností rozhodnout o bezúplatném poskytnutí zásob pro humanitární pomoc k užívání nebo k předání do spotřeby k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací. Zásoby pro humanitární pomoc mohou být poskytnuty hejtmanovi nebo starostovi obce s rozšířenou působností, kteří zajišťují jejich přidělení fyzickým osobám.
(5) Poskytnuté státní hmotné rezervy, s výjimkou těch, které byly spotřebovány, je příjemce povinen vrátit do 60 dnů po zrušení krizového stavu. Po této lhůtě je příjemce oprávněn užívat poskytnuté státní hmotné rezervy pouze na základě smlouvy uzavřené se Správou, popřípadě zápisu1b) pořízeného se Správou, a to za podmínek stanovených vládou. Návrh smlouvy, popřípadě zápisu, zpracuje Správa na základě žádosti předložené příjemcem. Pokud příjemce žádost v uvedené lhůtě nepředloží, je užívání státních hmotných rezerv neoprávněným použitím majetku, k němuž má Správa příslušnost hospodařit. V případě nevrácení poskytnutých státních hmotných rezerv se postupuje podle právních předpisů, které upravují hospodaření s majetkem státu.
(6) Pro použití a poskytnutí státních hmotných rezerv k odstraňování následků krizové situace a k podpoře činností souvisejících s obnovou území postiženého krizovou situací5) se ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c, 21 až 23 a 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích1b) nepoužijí.
§ 4c
Správa může v souvislosti s prováděním mimořádných veterinárních opatření6) nebo v souvislosti s provedením porážky nebo usmrcení většího počtu hospodářských zvířat v případě jejich nemoci, vyčerpání nebo zranění7) poskytnout pro potřeby Státní veterinární správy v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě žádosti Ministerstva zemědělství. Po ukončení činností v rámci mimořádných veterinárních opatření6) nebo porážky nebo usmrcení většího počtu hospodářských zvířat v případě jejich nemoci, vyčerpání nebo zranění7) musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny Státní veterinární správou. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1,
1b) Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů.
5) Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
6) § 54 zákona č. 166/1999 Sb., o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů (veterinární zákon), ve znění pozdějších předpisů.
7) § 5b odst. 1 zákona č. 246/1992 Sb.
§ 19b a 19c zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích1b) se nepoužijí.
§ 4d
Správa může v souvislosti s vyhlášením stavu nedostatku vody8) poskytnout pro potřeby správního úřadu, orgánu územní samosprávy nebo záchranných sborů, v nezbytném rozsahu pohotovostní zásoby formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě žádosti Ministerstva zemědělství. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b a 19c zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužijí. Poskytnuté pohotovostní zásoby je příjemce povinen vrátit Správě do 60 dnů od jejich poskytnutí. Po této lhůtě je příjemce oprávněn užívat poskytnuté pohotovostní zásoby pouze na základě smlouvy uzavřené se Správou. Návrh smlouvy zpracuje Správa na základě žádosti předložené příjemcem. Pokud příjemce žádost v uvedené lhůtě nepředloží, je užívání pohotovostních zásob neoprávněným použitím majetku, k němuž má Správa příslušnost hospodařit. V případě nevrácení poskytnutých pohotovostních zásob se postupuje podle právních předpisů upravujících hospodaření s majetkem státu.
8) Zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů.