Opční obchody

IkSclCcfM3j.xxx Xxxxx Xxxxxx

Opční obchody

Opční obchody se začaly ve vyspělých státech rozvíjet po vzniku specializované opční burzy v Chicagu v roce 1973. Různé druhy opčních transkcí se na burzách objevily počátkem 80. let.

Opce je smlouva mezi dvěma obchodními partnery, která dává kupujícímu právo, ale ne povinnost, koupit nebo prodat stanovené finanční nástroje za předem fixovanou cenu k stanovenému datu nebo během stanovené doby. Opce se uzavírají na parketu burzy. Opční kontrakty mají většinou krátkodobý charakter (3, 6 a 9 měsíců), ale existují i kontrakty dlouhodobé, v případě akcií či akciový indexů tzv. "LEAPS" opce ("A Long-term Equity AnticiPation Security"), které dovolují na dobu až tří let uzavírat pozice v akciových titulech a indexech za předem sjednanou cenu.

Držitel opce může své právo uplatnit buďto kdykoliv do data splatnosti opce, pak hovoříme o takzvané americké opci. Nebo může dané právo uplatnit pouze k datu splatnosti opce, pak hovoříme o takzvané evropské opci. Americké opce se zpravidla používají u akcií, evropské zase u komodit. Cenou opce, kterou si účtuje vypisovatel, je takzvaná opční prémie. Podle techniky uzavírání opčních transakcí rozlišujeme dva typy opce:

- poptávková /call options/: dávají právo nakoupit podkladové aktivum
- nabídková /put options/ : dávají oprávnění prodat podkladové aktivum

Kupující(drzitel) neboli majitel call options získává právo nákupu, ale ne povinnost, stanoveného množství určitého finančního nástroje v předem stanovené ceně a v přesně určeném termínu /nebo během stanovené doby/. Prodávající je zavázán poskytnout na požádání majitele opce finanční nástroje v souladu s podmínkami uzavřeného kontraktu. Kupující put options získává právo prodeje stanoveného množství finančního nástroje v předem stanovené ceně a v přesně určeném termínu. Prodávájící této opce je zavázán na požádání majitele
opce finanční nástroje v souladu s podmínkami uzavřeného opčního kontraktu odebrat.

Opční obchody

Opční obchod je jeden z forem termínovaných obchodů. Při uzavírání obchodu se musí uvést druh obchodu /kupní opce, prodejní opce, opční právo/, druh cenného papíru, jeho základní hodnotu, počet kusů a splatnost při jeho dodání. Účastníci opčního obchodu /prodávající a kupující/ mohou být ve dvou pozicích. Situace, v níž se nachází kupující opce se nazývá volná pozice /long-position/ - má volnou ruku pro výběr, ale zaplatil za to cenu opce. Situace v níž se nachází prodávající je označována jako těsná pozice /short-position/ - nemá na výběr a musí čekat, jak se rozhodne kupující. Využití opce se realizujle nákupem nebo prodejem přesně stanoveného finančního nástroje podle opční ceny. Tato opční cena se nazývá realizační opční cena nebo základní cena. Při koupi musí kupující zaplatit tzv. opční prémii, aby získal opční právo. Prodávající obdrží tuto prémii jako kompenzaci za riziko, které je spojeno s prodejem opce. Prémie se určí na základě nabídky a poptávky. Hlavní faktory, které tuto nabídku a poptávku ovlivňují jsou:

kurs základní hodnoty CP

základní cena opce

doba platnosti

-Hodnota prémie se může vypočítat podle vzorce:

základní kurs - kurs akcie + opční cena
prémie (v%) = ----------------------------------------- x 100
kurs akcie

Prémie pak ve skutečnosti znamená, o kolik procent musí kurs akcie stoupnout, aby kupující dosáhl zisku.

Obchod s CALL Option (kupní opce)

Držitel opce = kupujíci opce

Vypisovatel opce = prodávající

Když se domníváme, že ceny napr.akcií porostou, tak nakupujeme kupní opce. Když se domníváme, že budou klesat, tak je prodáváme. Držitel opce má právo od kontraktu odstoupit, když cenový vývoj na trhu je v jeho neprospěch, ale vypisovatel opce musí na přání držitele opce kontrakt uskutečnit.

1. dubna byl kurs akcie Proxima 1900 Korun. Tento den kupuje pan A od pana B opci - call option. V opční smlouvě se pan B zavázal, že ve stanovený termín a to 1. května dodá akcii Proxima ve sjednané opční ceně 2000 Korun. Pan A zaplatil za opci částku 500K.
Pan A se nachází v long-position - tedy výhodnější. Předpokládá, že cena akcie stoupne alespoň na 2 500 K. a tím dosáhne zisku. V případě, že kurs nevyskočí nad tuto hranici, nemusí akcii kupovat a riskuje jen ztrátu do výše ceny opce. Pan B naopak neočekává vzestup kursu. Při poklesu nebude pan A akcii kupovat a tak dosáhne pan B maximálního zisku 500 K /cena opce/. Pokud však kurs stoupne, bude muset prodat akcii panu A za sjednanou cenu a může mít neomezeně vysokou ztrátu.

Obchod s put option (prodejní opce)

Držitel prodejní opce-právo prodat

Vypisovatel – musí na požádání koupit

Investor, který očekává pokles cen akcii bude kupovat prodejní opce a investor, který očekává růst cen, bude prodávat prodejní opce.

Dne 1. dubna koupil pan A od pana B opci s právem na dodání = put option akcie Proxima v termínu 1. květen. Za tuto opci zaplatil pan A částku 500 K. Pan B se zavázal ke stanovenému datu odebrat akcii ve sjednané opční ceně 2000 K.

Pan A je v long-position. Očekává, že kurs klesne pod hranici 1500 K. a tím dosáhne zisku. Zisk je však při této spekulaci omezen dolní myslitelnou hranici kursu a to 0 K. Maximální zisk pana A je tedy 1500 K. Pokud by však kurs stoupl, byla by jeho max. ztráta 500 K. Pan B naopak neočekává pokles kursu a kalkuluje s tím, že pan A svého práva nevyužije. Pan B může tedy dosáhnout max. Zisku 500 K /cena opce/. Jestliže cena kursu poklesne, bude ztrátový. Jeho max. ztráta může činit 1500 K. pan A bude chtít uplatnit své právo a pan B má povinnost akcii odebrat za stanovenou částku a tím bude ztrátový. Jeho max. ztráta může činit 1500 K.

Strategie

Předchozí příklad nám ukázal jednu důležitou vlastnost opcí. Zisky kupujícího nákupní opce (předpokládá růst cen) jsou neomezené, zatímco jeho ztráty jsou při poklesu cen - a tedy neuplatnění opce - omezené opční prémií. Ztráty prodávajícího kupní opce (předpokládá pokles cen) jsou při růstu cen neomezené, jeho zisk je v případě poklesu cen a neuplatnění opce omezen opční prémií (v našem příkladě si o ni ale obchodník neřekl). Ve finanční terminologii se tomuto efektu říká finanční páka.

Při obchodování s opcemi na organizovaném trhu lze jednotlivé opce nejrůzněji kombinovat a zaujímat různé pozice (vidlička, škrtič, ap.). Tak např. vidlička jsou dvě opce, jedna nákupní a jedna prodejní, se stejnou uplatňovací cenou a stejnou dobou do splatnosti. Investor, který kupuje vidličku, sází na to, že se hodnota podkladového aktiva, např. akcie, hodně vychýlí, ale neví jakým směrem (očekávají se třeba zprávy o hospodaření společnosti). Při sestavování kombinací se kreativitě meze nekladou. Stejně jako futures nebo swapy, i opce lze buď použít ke spekulaci (záměrně se vystavujeme riziku) nebo k hedgingu (riziko snižujeme).

Opce se používají také v tzv. zajištěných fondech (viz např. ING Český kontinuální click fond Euro Stoxx 50). To jsou fondy, které většinu majetku (např. 90 %) investují na peněžním a dluhopisovém trhu. Za menší část prostředků (např. 10 %) je pak koupena nákupní opce na nějaký akciový index. Opce je samozřejmě uplatněna, jen je-li v době splatnosti při penězích. Takto rozložené prostředky brání poklesu investice pod chráněnou hodnotu, přičemž dokáží využít růstový potenciál akciového trhu.

Opční listy

Zvláštním typem derivátových instrumentů, které rovněž ztělesňují opční práva, jsou opční listy (též "warranty"), což jsou burzovně obchodované cenné papíry, které dávají svému držiteli právo ve stanoveném termínu nebo ke stanovenému datu nakoupit za předem stanovenou cenu akcie určité společnosti nebo určitý akciový index. Jde o instrumenty dlouhodobé (v řádu let), které se vydávají jako součást opčních dluhopisů, ale i samostatně.

Instrumenty caps, floors a collars

Mezi derivátové instrumenty opčního charakteru, které rovněž zavazují pouze jednu smluvní stranu k plnění, patří i dohody označované jako cap, floor a collar. Ty umožňují kupujícímu vždy k rozhodném dni uplatnit právo na úhradu úrokového rozdílu ze sjednané nominální částky, a to rozdílu mezi referenční úrokovou sazbou a mezi sjednanou horní ("cap") či dolní ("floor") hranicí, pokud referenční úroková sazba tyto hranice přesáhne. Jedná se o instrumenty, které jsou v podstatě složeny z několika úrokových opcí, přičemž se používají především k zajištění rizika pohybu úrokových sazeb. Tyto dohody nefixují úrokovou sazbu v jediné výši, ale vymezují určité hranice, v nichž se úroková sazba může pohybovat. Nad tyto hranice potom prodávající těchto instrumentů hradí rozdíly jejich kupujícímu.

Dohody cap zajišťují kupujícího před růstem úrokových sazeb nad stanovenou hranici (například pokud má hradit variabilní úrokové platby ze svých závazků), kdy prodávající cap mu bude kompenzovat úrokové rozdíly, pokud referenční úroková sazba (např. PRIBOR) přesáhne k určitému rozhodnému dni určitý předem sjednaný strop (odtud název "cap"). Dohody floor potom zajišťují kupujícího před poklesem úrokových sazeb pod určitou spodní hranici (například pokud má získávat variabilní úrokové platby ze svých pohledávek), kdy prodávající mu bude opět hradit rozdíly mezi referenční úrokovou sazbou a stanoveným dnem (odtud název "floor"). Dohody collar jsou potom kombinací cap a floor, kdy stanovují jak horní, tak dolní hranici neboli úrokové pásmo (odtud označení "collar"), v němž se referenční úroková sazba může k rozhodnému dni pohybovat. Nad tyto hranice potom opět hradí prodávající kupujícímu úrokové rozdíly ze sjednané nominální částky.

Shrnutí, závěr

	Držitel	Vypisovatel
Kupní opce	Právo koupit	Povinnost prodat
Prodejní opce	Právo prodat	Povinnost koupit

Opce mají velmi široké uplatnění. Obchoduje se s nimi na burzách, z nichž nejdůležitější jsou americké opční burzy. Nejmenší jednotka opční smlouvy na těchto burzách činí 100 kusů akcií. Z evropských burz má největší význam asi Londýnská
burza. Je charakteristická tím, že zde existují jen call option a nejmenší jednotka opční smlouvy je 1000 akcií. V nejbližší době je možné očekávat další růst opčních transakcí, neboť se urychleně zavádějí na burzách nové nástroje, jako jsou kontrakty na devizy a financial futures. Jak to vypadá v ČR? V srpnu roku 2001 udělila Komise pro cenné papíry povolení organizovat veřejný trh s vybranými deriváty (opce a futures) Burze cenných papírů Praha.
Na stránkách BCPP se dále dočteme, že: "Zkušenosti ze zahraničí dokumentují, že výsledky trhu, které zavedly obchodování s deriváty, docílily i určitého nárůstu likvidity na promptním trhu."..."nezbytnou podmínkou vedoucí k zahájení organizovaného obchodování s deriváty na českém kapitálovém trhu je udělení derivátových licencí jednotlivým obchodníkům s cennými papíry, kteří musí splnit kapitálové, technické, organizační a personální požadavky stanovené KCP."Snad se tedy přes všechny překážky brzy dočkáme fungujícího českého derivátového trhu.

Literatura:

Xxxxx, Xxxxx: Finanční trhy-opční obchody, Brno 1996

Xxxxx, Xxxxx: Finanční trhy pro národohospodáře, Praha 1997

WWW stránky BCP, KCP

Strana 6 (celkem 6)