OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ A
OCHRANA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ A
PODNIKÁNÍ
Xxxxx Xxxxx
11.12. 2012
O čem to bude
• nepeněžitý vklad do základního kapitálu
• licenční smlouva (průmyslověprávní)
• právní vady zboží
Nepeněžitý vklad
• § 59 odst. 1 ObchZ
„Vkladem společníka je souhrn peněžních prostředků (dále jen ‚peněžitý vklad‘) nebo jiných penězi
ocenitelných hodnot (dále jen ‚nepeněžitý vklad‘), které se určitá osoba zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti ve společnosti.“
Historické okénko − do 1.6.1996
• (1) Vkladem společníka je souhrn peněžních prostředků a jiných penězi ocenitelných hodnot, které se společník zavazuje vložit do společnosti a podílet se jím na výsledku podnikání společnosti.
• (2) Má-li být část základního jmění společnosti vytvořena nepeněžitým vkladem, musí společenská smlouva nebo zakladatelská listina obsahovat i způsob jeho ocenění, pokud zákon nestanoví jinak.
Historické okénko − do 1.6.1996
• (3) Jestliže je vkládán podnik či jeho část, použijí se, pokud se týče přechodu práv a povinností, přiměřeně ustanovení o smlouvě o prodeji podniku.
• (4) Spočívá-li vklad nebo jeho část v převodu pohledávky, použijí se přiměřeně ustanovení o postoupení pohledávky.
• (5) Nedosáhne-li v době vzniku společnosti hodnota nepeněžitého vkladu částky stanovené při jejím založení, může společnost požadovat rozdíl v penězích, nevyplývá-li ze společenské smlouvy nebo stanov něco jiného.
Novela 142/1996 Sb.
• cca současná podoba
• transpozice Druhé směrnice Rady (77/91/EHS)
• v mnoha bodech byl český zákonodárce přísnější, než by musel být
• vztahuje se jen na akciové společnosti
De lege lata
• Nepeněžitým vkladem může být jen majetek, jehož hospodářská hodnota je zjistitelná…
zdroj: Druhá směrnice
• …a který může společnost hospodářsky využít ve vztahu k předmětu podnikání.
De lege lata
• Vklady spočívající v závazcích týkajících se provedení prací nebo v poskytnutí služeb jsou zakázány.
zdroj: Druhá směrnice
• Nepeněžitý vklad musí být splacen před zápisem výše základního kapitálu do obchodního rejstříku.
Druhá směrnice: do pěti let
De lege lata
• Hodnota nepeněžitého vkladu musí být uvedena ve společenské smlouvě, zakladatelské smlouvě nebo zakladatelské listině, nestanoví-li tento zákon jinak.
zdroj: Druhá směrnice (u a.s.)
• Hodnota nepeněžitého vkladu do společnosti s ručením omezeným a do akciové společnosti se stanoví podle posudku zpracovaného znalcem nezávislým na společnosti, jmenovaným za tím účelem soudem.
196a (135 odst. 2) ObchZ
• (3) Jestliže společnost nebo jí ovládaná osoba nabývá majetek od zakladatele,
akcionáře nebo od osoby jednající s ním ve shodě anebo jiné osoby uvedené v odstavci 1 nebo od osoby jí ovládané anebo od osoby, se kterou tvoří koncern, za protihodnotu ve výši alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu ke dni nabytí nebo na ně úplatně převádí majetek této hodnoty, musí být hodnota tohoto majetku stanovena na základě posudku znalce jmenovaného soudem. Pro jmenování a odměňování znalce platí ustanovení § 59 odst. 3. Jestliže k nabytí
dochází do 3 let od vzniku společnosti, musí je schválit valná hromada.
• (4) Ustanovení odstavce 3 se nevztahuje na nabytí nebo zcizení majetku v rámci běžného obchodního styku a na nabytí nebo zcizení z podnětu nebo pod dozorem nebo dohledem státního orgánu nebo na nabytí nebo zcizení na evropském
regulovaném trhu nebo zahraničním trhu obdobném regulovanému trhu či v českém nebo zahraničním mnohostranném obchodním systému. Ustanovení odstavce 1 o souhlasu valné hromady se vztahuje obdobně i na bezúplatný převod majetku na akcionáře.
čl. 11 Druhá směrnice
• (1) Nabytí jakýchkoli aktiv, která náleží osobě nebo společnosti uvedeným v čl. 3 písm. i), jako protihodnoty alespoň jedné desetiny upsaného základního kapitálu společností, musí být ověřeno a zveřejněno obdobně podle článku 10 a podléhá schválení valné hromady, pokud k tomuto nabytí došlo před uplynutím lhůty, která je stanovena vnitrostátními právními předpisy a činí nejméně dva roky od okamžiku založení společnosti nebo získání povolení k zahájení její činnosti.
Členské státy mohou rovněž stanovit, že tato ustanovení budou použita, pokud aktiva náleží akcionáři nebo jiné osobě.
• (2) Odstavec 1 se nepoužije na nabývání v rámci běžných obchodů společnosti, ani na nabývání z podnětu správního orgánu nebo soudu nebo pod jeho dohledem, ani na nabývání na burze.
Zákon o obchodních korporacích
• § 15 odst. 3 ZOK
Vkladovou povinnost lze splnit splacením v penězích (dále jen "peněžitý vklad") nebo vnesením jiné penězi ocenitelné věci (dále jen "nepeněžitý vklad").
• § 17 odst. 2 a 3 ZOK
Ocenění nepeněžitého vkladu se uvede ve společenské smlouvě obchodní korporace.
Nepeněžitým vkladem nesmí být práce nebo služby.
Zákon o obchodních korporacích
• § 20 odst. 2 ZOK
Není-li z povahy věci možné faktické předání movité věci, je předána odevzdáním datových nebo jiných nosičů, které zachycují předávanou věc, a dokumentace, která zachycuje povahu, obsah a jiné skutečnosti důležité pro možnost využití nepeněžitého vkladu.
• § 23 odst. 2 ZOK
Nepeněžitý vklad se do kapitálové společnosti vnese před jejím vznikem.
Zákon o obchodních korporacích
• § 103 odst.1 ZOK
Připouští-li to společenská smlouva, může společník za podmínek ve společenské smlouvě určených a se souhlasem všech společníků splnit svou vkladovou povinnost také
provedením nebo prováděním práce nebo poskytnutím nebo poskytováním služby. V takovém případě obsahuje
společenská smlouva i ocenění prováděné práce nebo poskytované služby nebo způsob ocenění.
Zákon o obchodních korporacích
• § 143 ZOK
(1) Nepeněžitý vklad ocení znalec vybraný ze seznamu znalců vedeného podle jiného právního předpisu. Odměna znalci za zpracování znaleckého posudku se určí dohodou a hradí ji společnost. Vedle odměny náleží znalci náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku. V případě, že společnost nevznikne, hradí odměnu společně a nerozdílně zakladatelé.
(2) Znalce podle odstavce 1 vybírají při zakládání společnosti zakladatelé, jinak
jednatel.
(3) Posudek znalce obsahuje alespoň popis nepeněžitého vkladu, použité metody ocenění nebo metodu ocenění, částku, na kterou se nepeněžitý vklad oceňuje, a odůvodnění, jak znalec k tomu ocenění došel.
Zákon o obchodních korporacích
• § 251
(1) Cena nepeněžitého vkladu se určí na základě posudku zpracovaného znalcem podle jiného právního předpisu, nesmí však být vyšší, než kolik činí částka určená znalcem. Xxxxxx vybírají při zakládání společnosti zakladatelé, jinak
představenstvo.
(2) Posudek znalce oceňujícího nepeněžitý vklad obsahuje alespoň
a) popis nepeněžitého vkladu,
b) použité způsoby jeho ocenění a údaj o tom, zda cena nepeněžitého vkladu získaná použitými způsoby odpovídá alespoň úhrnnému emisnímu kursu akcií, které mají být společností vydány jako protiplnění za tento nepeněžitý vklad a
c) částku, na kterou se nepeněžitý vklad oceňuje.
(3) Posudek znalce podle odstavce 1 společnost uloží do sbírky listin.
Zákon o obchodních korporacích
• § 10 ZOK
Je-li podle toho zákona znalec povinen vypracovat znalecký posudek, vyhotoví ho nestranně a nezávisle na tom, pro koho nebo v čí prospěch je znalecký posudek vypracováván.
Licenční smlouva (průmyslověpr.)
• §§ 508 – 515 ObchZ
• (1) Licenční smlouvou k předmětům průmyslového vlastnictví opravňuje poskytovatel nabyvatele ve sjednaném rozsahu a na sjednaném území k výkonu práv z průmyslového vlastnictví (dále jen "právo") a nabyvatel se zavazuje k poskytování určité úplaty, nebo jiné majetkové hodnoty.
• (2) Smlouva vyžaduje písemnou formu.
• Úplata bývá stanovena různými způsoby.
Licenční smlouva (průmyslověpr.)
• § 509 ObchZ
• (1) Stanoví-li tak zvláštní předpis, vyžaduje se k výkonu práva
poskytnutého na základě smlouvy zápis do příslušného rejstříku těchto práv.
• (2) Závisí-li trvání práva na jeho výkonu, je nabyvatel k tomuto výkonu povinen
• NELZE zapsat k přihlášce
• může podat kterákoli ze stran, informace veřejné
Licenční smlouva (průmyslověpr.)
• § 14 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech
• (1) Souhlas (licence) k využívání vynálezu chráněného patentem se poskytuje písemnou smlouvou (dále jen „licenční smlouva“).
• (2) Licenční smlouva nabývá účinnosti vůči třetím osobám zápisem do patentového rejstříku (§ 69).
Licenční smlouva (průmyslověpr.)
• § 511 ObchZ
• (1) Poskytovatel je nadále oprávněn k výkonu práva, jež je předmětem smlouvy, a k poskytnutí jeho výkonu jiným osobám.
• (2) Nabyvatel není oprávněn přenechat výkon práva jiným osobám.
Licenční smlouva (průmyslověpr.)
• § 512 ObchZ
• Poskytovatel je povinen bez zbytečného odkladu po uzavření smlouvy poskytnout nabyvateli veškeré podklady a informace, jež jsou potřebné k výkonu práva podle smlouvy.
Licenční smlouva (průmyslověpr.)
• § 513 ObchZ
• Nabyvatel je povinen utajovat poskytnuté podklady a informace před třetími osobami, ledaže ze smlouvy nebo z povahy poskytnutých podkladů a informací vyplývá, že poskytovatel nemá zájem na jejich utajování. Za třetí osoby se nepovažují osoby, jež se účastní na podnikání podnikatele a které podnikatel zavázal mlčenlivostí. Po zániku smlouvy je nabyvatel povinen poskytnuté podklady vrátit a dále utajovat poskytnuté informace do doby, kdy se stanou obecně známými.
Licenční smlouva (průmyslověpr.)
• § 514 ObchZ
• (1) Je-li nabyvatel omezován ve výkonu práva jinými osobami nebo zjistí-li, že jiné osoby toto právo porušují, je povinen bez zbytečného odkladu podat o tom zprávu poskytovateli.
• (2) Poskytovatel je povinen bez zbytečného odkladu učinit potřebná právní opatření k ochraně výkonu práva nabyvatelem. Při těchto opatřeních je nabyvatel povinen poskytnout poskytovateli potřebné spolupůsobení.
Licenční smlouva (průmyslověpr.)
• § 515 ObchZ
• Nebyla-li smlouva sjednána na dobu určitou, lze ji vypovědět. Nestanoví-li smlouva jinou výpovědní lhůtu, nabývá výpověď účinnosti uplynutím jednoho roku od konce kalendářního měsíce, v němž byla výpověď doručena druhé straně.
Licenční smlouva (průmyslověpr.)
• obsah licenční smlouvy
• místní rozsah
• věcný rozsah (rozsah poskytnutých práv)
• časový rozsah
• osobní rozsah (dán samotným subjektem smlouvy)
Licenční smlouva (průmyslověpr.)
• „doložky“
• volba práva (imperativní normy)
• rozhodčí doložky
• doložky kontrolní
Licenční smlouva (NOZ)
• §§ 2358 – 2370 NOZ
• (1) Licenční smlouvou poskytuje poskytovatel nabyvateli oprávnění k výkonu práva duševního vlastnictví (licenci) v ujednaném omezeném nebo neomezeném rozsahu a nabyvatel se zavazuje, není-li ujednáno jinak, poskytnout poskytovateli odměnu.
(2) Smlouva vyžaduje písemnou formu,
a) poskytuje-li se licence výhradní, nebo
b) má-li být licence zapsána do příslušného veřejného seznamu.
(3) Licence k předmětu průmyslového vlastnictví zapsanému do veřejného seznamu je účinná vůči třetím osobám zápisem do tohoto seznamu.
Licenční smlouva (NOZ)
• § 2359 NOZ
• (1) Nabyvatel není povinen licenci využít, ledaže trvání práva závisí na jeho výkonu.
• (2) Poskytovatel udržuje po dobu trvání licence právo, vyžaduje-li to jeho povaha.
Licenční smlouva (NOZ)
• § 2365 NOZ
• Byl-li převeden závod nebo jeho část, která tvoří jeho samostatnou složku, souhlas poskytovatele k převedení licence se vyžaduje, jen bylo-li to zvlášť ujednáno.
Licenční smlouva (NOZ)
• § 2369 NOZ
• Dojde-li k ohrožení nebo porušení nabyvatelovy licence, zpraví o tom nabyvatel poskytovatele bez zbytečného odkladu, jakmile se o tom dozví. Poskytovatel poskytne nabyvateli součinnost k právní ochraně jeho licence.
• § 2370 NOZ
• Je-li smlouva uzavřena na dobu neurčitou, nabývá výpověď účinnosti uplynutím jednoho roku od konce kalendářního měsíce, v němž výpověď došla druhé straně.
Právní vady zboží
• § 433 ObchZ
(1) Zboží má právní vady, jestliže prodané zboží je zatíženo právem třetí
osoby, ledaže kupující s tímto omezením projevil souhlas.
(2) Vyplývá-li právo třetí osoby, jímž je zboží zatíženo, z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, má zboží právní vady,
a) jestliže toto právo požívá právní ochrany podle právního řádu státu, na jehož území má prodávající sídlo nebo místo podnikání, popřípadě bydliště, nebo
b) jestliže prodávající v době uzavření smlouvy věděl nebo musel vědět, že toto právo požívá právní ochrany podle právního řádu státu, na jehož území má kupující sídlo nebo místo podnikání, popřípadě bydliště nebo podle právního řádu státu, kam zboží mělo být dále prodáno nebo kde
mělo být užíváno, a prodávající o tomto prodeji nebo místu užívání v době uzavření smlouvy věděl.
Právní vady zboží
• § 434 ObchZ
Nárok z právních vad nevzniká, jestliže kupující o právu třetí osoby věděl v době uzavření smlouvy nebo prodávající podle smlouvy byl povinen při plnění svých povinností postupovat podle podkladů, které mu předložil kupující.
• věděl, nikoli jen „mohl vědět“
• kupující dával pokyny a tím na sebe vzal riziko
Právní vady zboží - nároky
• § 436 ObchZ – podstatným způsobem
a) požadovat odstranění vad dodáním náhradního zboží za zboží vadné, dodání chybějícího zboží a požadovat odstranění právních vad,
b) požadovat odstranění vad opravou zboží, jestliže vady jsou opravitelné,
c) požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo
d) odstoupit od smlouvy.
Smlouva o dílo
• § 558 ObchZ
Je-li předmětem díla podle § 556 výsledek činnosti, který je chráněn právem z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví, je objednatel
oprávněn použít jej pouze k účelu vyplývajícímu z uzavřené smlouvy o dílo. K jiným účelům je oprávněn jej použít jen se souhlasem zhotovitele.
DĚKUJI ZA POZORNOST!